Číslo 11

K
ES
ANSKÝ
erven 2006
ASOPIS O RODIN
11
!
# $ %
&
*+
/
,
&
'
( )
-
.
0 (1
*
$
!"
3
"
( (
&
- -
;(
2
#$
4
"5
6
8-
!
"7
)
9 9&
<)=
* >
)
&
:.
$
&
© GraphicGarden.com
:2
!
"
#
$%&
'
Milí tená i,
op t vás zdravíme a p edkládáme slova, lánky a sv dectví, která se
nám bu dostala do rukou a povzbudila nás, nebo je B h p ímo mluvil a inil
v našem st edu.
Boží slovo je nepochybn zdrojem pravdy a zdraví pro náš život. Je do
n ho vdechnuta moc a schopnost osv covat naše temné kouty, udržovat nás
na p ímé cest a sloužit nám jako pevný bod uprost ed sv ta, který tak neúprosn všechno relativizuje.
V posledních dnech jsem si s úžasem i bázní znovu a znovu uv domoval, jak neuv iteln komplexní záležitost je lidský život na této zemi.
Milióny cest, situací, pocit , rozhodnutí, interakcí a takzvaných náhod. A do
toho ješt nejr zn jší kultury, zvyky, hodnoty a zp soby myšlení.
Vd ností a odpo inutím mne naplnilo v domí, že uprost ed této
neuchopitelné, nepostižitelné a možná n kdy i strach nahán jící variability
existuje n co tak jednoduchého, nem nného a nad asového jako Boží slovo.
Ono totiž tak jednoduše postihuje návod k životu a ke spravedlivé ch zi
lov ka. V každé situaci, uprost ed vší složitosti moderního sv ta.
Jsem vd ný za jednoduchost v Kristu. Za to, že B h, který stvo il naše
duše, nám p edkládá jasné, srozumitelné a p esn fungující principy. Takové,
které nelze uchopit pouze intelektem, ale p edevším srdcem. Takové, které
jsou dostupné každé duši.
Kéž slovo obsažené v tomto ísle P ikrytí v ástce poslouží nám všem
jako vodítko a úto išt uprost ed tohoto nepokojného sv ta.
Roman Oulický
1
(pokra ování – 11. ást)
!
"' (
) *
,
$* ' #
#
+ & $ ! # 2
+
-.
3
4
-5
#
'
"
# !( + '
&
"
'
/!
'
!
"
+ # 0%
&1 *
#
$
!
A
'
#
&
! 61 ) * '
+
& $ ! #
/ *
(!$ /#
3
$&
"
&
#
# # 7*
!&
#
+
&
: ;<
&'
&'
$
)
>.+
/ 8!
?)
3@
# $%
# &
"' (
2' & .
=C * &
#
"'#
+"
) * '
"
(
" # '
# $%
#
3 89 5
==
%
( $
# B '
( 1
"
+"
& /#
#
!
"
+
$ %
(%
' 0 ! !+ !7& # #
'
- # +("
'
' 31 )7! " * $
0# '#
# & # 7*
'
* ( 2 (
2
- 7"
1
3
'
0&
3
,3 89 5
) *
'
: ;<
"! $
$
&'
"
$
,
' >: ) @
(! ( " $ (
'
'
(3
2 ' 0#
(! # & + * #
) !(
!
(
$& %
/!
(
(" 3 #
3 8;
= ,3 4 # & - )
) '+
& ( ( # &' " "
8#
# ('
2 & # $ ' # 7* #
.
.
" )
( ' 0 ! # $%
$
"
&'
A
# ('
'+
2' $
! &
0
&/
"
'
% # $'
D B
*
#
( + * '3
#
(
#
89 E;
"!
&' !
"
"
%
+
('
)&
"
$ &
& "
' (* $ ) !(3
#& $# !
0 $2 %
3G
$ 2("
!&
( # ! ( 0 ' * $3 ) * '
" 2 %H("
! $ '
&
# " *
(!
(3
, ,, / $
' $ '
. (
#
) !( -.
' ! (" #
' # '
!
#
# 7*
$' $%
3
!
$
$
) !,
$ !
"
& " / 7' #
+ & '
" &1
2 ' (& #
$# !
/# 7* (3 . ! B
&
2
% #
$ /7'
"
8;8 E;
4 .+
!
"
"
"
&
$
A
B
$3
,
> + !@ #
#
('& + # 0%
) *# '
'
+
# - 2'
13
"
"
$+ %
!
!
&
, !$
89 E;
,3 8;
, ,FB,
$
,
"
"
,
$
3
,
/ 012
)
- ' 1 # $'
!
# $%
# 3. (
2 ' # $%
$3
+ ' (%
% -# $'
%
'
I .'
!
' '
"3
# 1
2 !
!
# 1 "' (
'
+
'
#
# ) ! 31
-A
J; 9
'# B
%
' -2 ' 0# 1
&# #
,
!
' (% & -/
B
: E;
I 3 &'
' "
$ &'
' ! $ &,
& "
$
!
4 +
$* "
% # $' 2 %
&# ! (
'
' +
! '
% !
! 3 #
2 ' 0 ! # $%
$
% ! '
/ ' & $*
"'#
+"
* % 3 7* #
' #
!
$ 7'
(# * & $
+ ' # !
3
G;K L
= ,
8
5
<
#
5 $6
!
" )
%
/ + %
#
!
( !
/ /#
3 )7! % # $%
/
! '
'
( ( 7'
&
(
2
'
/!
(
/
! &
$'
(2
&
' ( 6<
% ! '
3
$ $'
$'
#
(
(2
&
+
$#
! ! $ $ / 0728* 9
!
#
!
# 7&
"' #
#
'
3
( #
/ *
# + "3
*
' '
% '
*
!
'
" 0 B
-/ # $1
5 M)
= 3
!
:
$ !
$
#
$* "'#
*
( (
' & $*
(%
,
$ $
+
&, $
,
$
' # '
&/ '
0
'
/ (# &
% # '
3G
'
&'
' " '#
4
' 3 . + (" #
$ & $ $ ! #
& / 2("
#
3
'
,,
#1
)0 -2
==
+
/
#
: !
)
-:
"
# #
"
('
2%
!
'
<3
)
) * 61 : /
=N #
6
'
O /
" ' / #
&* # #
) !(&1 (! -<! ' (*
2'
# $' 3
)! ;
&,
)
&'
&, $
/
!
'
"
'
# $'
# $%
$31
+
-< !
'
3 .98O E5
I #
'
.
!
(%
* !
'
( (" & *
,
2
/
'!, $
,
: %
# /
/(# & "
$
$
!
2
>: ) @
* '
) * 7 3
%! , !
+
2 ' ! # $%
+ '
&
0
(* 2
+ (3
!
&
)
>: ) @
#
+
( !
! /
*
' " 3
*
+ #
#
'
'
=!
#&
$ ! #
,3 .98O E5
4 # '
+
E # 2 ' "' ( + 'H
' 3.
# +
- % ! P' 13
>
)
!
&*
"
%
+
# >: ) @
(2 ' !
$
*
" )
$&
7 *
, Q ? 6 $ !&
"!
+
'
#
A" ' "' # & *
$* # (* 2 *
/ 2 ( ('
2 ' # $%
$& 2 '
' "#
/
0
' ( 03 $' # 7* +
-: $ /
(&
2# *
%1 E ( !
"
(
' 2' ) * / '
&*
&
"
'/
(%
$ ! ( 3
, Q
$*
'
# $%
$&
# (* &
'
)
" 0 2
'
!
# 7*
0 2
+ # ! 3
# (&
$'
+ # ! 3. (
(*
% (
#
&
+"
+#
5
*
&
*
'
"
72
- + # * 1
2
(
/
" 3 . ( # (* '
# & + # ! "&
!
+' ! /
* (
"
" !
, ,F3,, 4
4 +
"
. '
"' ( -
"
!
$
)
=
)
'
/
&
) * ! 2 ! '
2' $ + '
2 0#
(2 3
#1
$
' 0# /
*' 1& "
= #
!
&' #
)7! # +
-)(R
,
7# "
) !
&'
2'
! $
$
$
1
!
!
+
) $
!
% @# >: ) @
( 0
/3 + 'H & " ! * 2
( * 03
& !
'
)(R
+
'
/P!
& !>
)(R
' )
'
1
3 5: E5
,I
0'
.+
-
0
, I
#
'&
/
>
A
!
!% $ $
&
+/
%
0
(
"
S (2 ' #
* &
!
#
13
$
'
+
0#
$
$
!
+& ' # *
/
0
+
/
&
(!
3
,
$
+6
' ('@
,
# * 0 P &
' $ ("
# * 0
/
! &
$ ! #
' ' ( # $' 3 . # !
"' # '
#
'
* &#
-T ) * &
'#& 2' #
! # $%
31 :
"' # ' (
# & * # )7! +
$1
,
/
$
'
+ (&
$ ! # #
$& # #
$ /#0 !
+ #
'
" /
! (2
(
#
$3 M
+
>: ) @
& *
%
!
# $%
> * %@
$6
+
0
'#
'
("
!
)7!
&
!
&
$
% # # $%
# '
) ! 3 . # !
#
# &
&
+
/# $3 $* "
% '
/ %
' 3 E/ #
#
' " / (%
'& $
&"
0
3
(
# ' # &
+
' (
3
6
,,
3 !
) $
$* 2 #
&
)7! / ' (" 3
'
(
&")
&"
)
&
& # 7* # ' ! '
A
&
) $!$
&
,3 5: E5
,
$ !% $ $
$
$ 6&
'
! % ! + 'H 7&
# $%
$3
+ 0 "
$& $* # #
'B
' 7'
3 5: E5
, *
D
+
$ $ 6 &! $+
&'
+
$ &)
$B
&*
( (
% # $' 2 '
+
( # # ! " '3
2
!
-
*
+
'
A
("1 /
$
!
#
!"
#
&
! $ &'
&
'
& "
#
&)
B
("13 E %
-
!
&)
2 '
% # $'
"' ( / 3
A 9E9: U
F
&
!
* &
)
'
&'
"
)
$6
+
&
)
&'
&'
B
V2 '
#
!
! " "
/
"'
"% !
(% &
#(
%
+ 'H
2 3
("
' *
+ '
+ B
* '
2 ' # ( # $%
38 # + * 0 D #
/
? # '
'
# 2
# / 7'
# ' * + '
2 &*
#
'
#
0
B
*
/ / (3 * %
' +
#
(" &
# #
2
3 . (
/
/ # & ' ("
#
( # (
,C
3
+
+
"!
"
$
$ +
# "' / +
'+
C
*
=D
>, C@&
7
!
!#B
,3
3
=3
# ( (! '#
( * >, & : ) @3
# "' #
( ' $ ( >, C@&
# "#
'
&
! **
0
& *
+ " # >, C@&
43
# " #(#
! $ >, ,I@&
I3
# " # ( ! / ( " + >, ,N@&
C3 (
( ! #
0# > 4@&
$
$# *( /
!$ *
> 4& : ) @&
N3 " ! "#
Q3 $/ # H "#
" ! +
2 " #
' !
+
> 4@&
F3 (2 # " " ' ( #
! # ) ! ' ! > ,@&
3
%H
# "#
) ! ' ! > ,@&
,3
%H
# "#
'
> ,@&
3 # " #( '
' '
(
7 ( ' #&"
" /
' # '
# ' 0#
7 ( " ! > , @3
,,
$ +
'+
C
*"
$" !
/
"' # &
#B
Q IBN 3
'+
&'
,
!
,
%
.+
$ F G
$
& 6
+
&
$
&'
$
&'
&"
!$)
"
'
, IB >: ) @
$* ' /
# 2 ' 0#
' ' +
(" #
&
# $%
+ !
"
!$
,)
!
F $
= E
$
%
!
)
,
# &
*
!
@ H3
#
' '
% $
"
9.; W
<
(2
&
2
/
6 8$
$* "'
2
0# /#
#
/ $' # !
E/ #
'
+
&* #
(
+ " 3 $ $
#*
(/ "
8
(
2
2 # + # 0% %6 . # ! "' #
#&
"
% # $' & 2 # '
$!
( # ! # ' 73
#
' B
% # $'
0#
! 0 /# /
0 ! &
#(
(3 *
$' ' # $' & * ! !(H
! ( 2
% /" ' & *
? X/ $ # $ & (!
! ( $'
38 * " !
(! '
' ( 2 '
7
/#
S
02 ' !
'
"% (! (& (! ( * 3
D( ?(" % ! $
/(" &
'
" &
&
%
+
$* /#
/
#
8
'
(!$3 A
"
('
(!$ : ' ( #
&
$
$ H#
/!7 (3 E
#
*
A # 3: %
'
! / ?
( $ ! '
# (& $ '
# * '
+
3. (
/ # & (
,3 . (
'
2
/
/ #' ( + *
'
(
(
!(
2 #
*
! / # ' 4F #
A # &
#
'
/ 3 .+ '
'
+ *
/
A # 3
0% $ ! ' & # 7* /
(
'# (3
2B
+
.+ '
'& * A #
/ ("
(!(
#
!
# $%
!3 '
$
*
/
( 2 # '# $' ( '
35
Y'
"'
' $ ! ' &
( '
!$ ("
+ 3 O /!
"'
'
'
) * 7
% # $%
' (
# / &
'
" * # ('
/ '
(!$ ' $ 3
0
' #
1 ' 7"
(! # 3 8
-/ #
' 0#
< ' *
%
*
% '
(!
*
2 ' 0 ! # $%
(
' *
3
/ &
A # !
( $ ! '6
$* + '
#
&
# )7! +
(! !
+ '
!
,3 $* '
#
( #
(%
# '
'(
0 !/
( '
% '
(!$3
( #
( *
'
3 $*
' ) ! # &' /
# 7* K ( ! ' 0 ( *
%
3
<
%
(!0 '
+&
%
"
+ *
'
% !
#
! (* 6 E + #
#* & $ % ( !
('
$ !
( ( %
2'
(!$
* $
+ !
3 K
( /
( " & * # 7* #
+ # 0 # #
' ! " " !
$3
$'
/ 3
A
"
E' (
A7'
G" #&
!6 . (
7
* (
!(&
*
/
" # $' '
(
9
!&
' (
&
'
'3
*
'# (
(%
& *
'
'
0
* /!7 ( ) !( E !
$2 K
$ ' ( (
/7'
*
/
*%
' $ ' (
% #(
# " %
"'
/
/ # 3
2%
# $%
AE Z[8: U K K 589
#
(
#
!
'
) *
(! (
* !
!
% #
+
'
!
#
' # $%
+ # 0%
3
!
" & $
K ( ! # 3 )0
* !
+ / (%
' &" (
$& / 2
" " "% # $%
'
) * # K( ! # "
/ # # 7* # # 3
Pus se do jednoduché v ci,
B h vy eší to složité.
Ud lej mali kost,
a B h vykoná velkou v c.
Ud lej, co m žeš,
a B h se postará o nemožné.
Derek Prince
10
#
0 #
B
$
+
Nedávno jsem si všimla jedné zvláštní v ci. O n co jsem
svou dcerku poprosila. V odpov
se jí obli ej zm nil na utrápené ublížené nešt stí a pomalinku se sv šenými rameny
odešla vykonat, co jsem po ní cht la. Zarazilo m to. Pak jsem
si uv domila, že to u ní nevidím poprvé. A to m vyd silo. Sedla
jsem si na zem a obrátila se k Bohu. Co je to? Ona p ece ví, že
se musí pracovat, že „kdo nepracuje, a nejí“. Vím, že se umí do
práce docela op ít…
Pak ke mn B h promluvil, a mn došlo, že si mé d ti
myslí, že nejd íve je hraní. Že hraní je jejich hlavní náplní dne
a práce že je n co
navíc. N co extra.
N co, co po nich
chcete už nadto.
Ale to je p ece
špatn ! Uv domila jsem si, že
s tímhle postojem
mi doma vyrostou
d ti práce sice
schopné, což as
od asu prokážou
a každý je za to
pat i n
pochválí, ale práce pro n nebude samoz ejmostí. D íve i
pozd ji budou dávat p ednost pohodlí a budou d lat v život
jen to, co je vlastn baví, a ta práce se n jak spláchne – hlavn
když bude hodn pen z za málo muziky. Myslíte, že to maluju
p íliš ern ? Jenže bohužel okolo sebe vidím až p íliš mnoho
takových lidí. A mládež, která vyr stá z generace dnešních d tí,
je na tom ješt h , než byla ta naše. Naše d ti mají vše. Vše,
na si vzpomenou. Up ímn se doma rozhlédn te. Snažíme se
dát d tem to naprosto nejlepší, co si pro sebe umíme vymyslet,
a se svými d tmi nakládáme tak, jak bychom si p áli, aby bylo
nakládáno s námi.
Po všech t chto úvahách jsem došla k záv ru, že jsem n co
d lala špatn a že to musím napravit. inila jsem tedy pokání.
Pokání z vlastní pohodlnosti, z vlastní sob st ednosti a lenosti.
Ono totiž když chcete d ti nau it pracovat, tak vám to váš díl
práce zdvojnásobí, a máte-li d tí víc, jako my, tak t eba i ztrojnásobí!!! Uááá! To byl m j za átek.
11
Druhým krokem bylo, že jsem si s d tmi sedla
a celou v c jim vysv tlila: „Víte holky, ono to s tou
prací a s hraním je asi tak, jako když jdou dva
spolu po cest . Jedním je silák a druhým je malá
usm vavá poskakující hol i ka. Silák, to je práce.
A hol i ka je to hraní. A ti dva spolu n kam jdou.
Vždycky musí jít první ten silák – ta práce, a až za
ním m že hopsat hol i ka. Ono totiž, když si to ti
dva prohodí, nikam nedojdou. Nic neud lají, nic se
nenau í a na konci dne nemají ani žádnou radost
a napln ní z dobrého díla. Když jde první hol i ka
a silák se za ní plaho í, ona hopsá sem a tam,
nemá to sm r, nemá to ád, silák se brzy unaví
a nemá sílu. Jenže za chvíli nemá sílu už ani hol i ka a nic ji
nebaví, jen tam tak sedí, a v tom horším p ípad za ne vymýšlet lumpárny. A to už pak nemá v bec žádný ád.
A ješt je tady jedna v c. Když se Izrael vydával na cestu,
nesli jako první archu úmluvy, tj. Boží p ítomnost. Tak ani
cesta siláka a hol i ky nesmí za ít bez modlitby. Vždycky když
se na tu cestu vydají bez modlitby, tak i když jde silák první,
jde se jim po cest mnohem h . Není to požehnaná cesta,
asto se jim neda í zdolávat p ekážky a celý ten den je n jak
suchý, prázdný a bez života. Ale když jejich cesta každý den
za ne modlitbou, kdy Boha poprosí, aby jim ukázal, kudy jít
a jaký je zám r jejich dnešní cesty, silák se postaví na své
místo a hol i ka poslušn až za n j, je velká nad je, že to dob e
dopadne. Ale komu jde v život první ta hol i ka, ten je lenoch.
A vyroste z n ho ješt v tší lenoch. O tom všem je verš z P ísloví, kde se píše, že „cesta lenivého jest jako plot z trní, ale
stezka up ímých jest vydlážená“ (P . 15:19).
Tak jsme si to s holkama vysv tlily a rozhodly se, že každý
den za neme modlitbou a rozvrhem práce. Kreslíme si vždycky
pro každého z nás takovou mapu: „Kristýnko, tak kudy dneska
p jde tv j silák? Nejd ív p jde okolo my ky a vytáhne z ní
nádobí, pak ut e houbi kou st l a vyt e ho dosucha. Pak ze
všech pokoj vynese koše a p jde ven. Z auta musí tátovi
vytáhnout kobere ky a umýt je, posbírat po aut papírky a jiné
odpadky a vyhodit je do popelnice. Johan in silák dnes vytáhne
špinavé prádlo z koše, odnese ho dol do koupelny a tam ho
12
u pra ky rozt ídí podle barev na hromádky. Pak Johan in silák
umyje houbi kou ob špinavá umyvadla a venku zalije konvi kou záhonky a truhlíky. Nakonec ješt doma pom že mamince
va it ob d.“ A co hol i ka? Tu si na mapu nakreslíme taky.
T eba že dneska pojedeme na kole okolo rybníka nebo se holky
m žou podívat na n jaké hezké video. Ale jen v p ípad , že
silák jde první. Pokud nejsou všechna stanovišt silákovy cesty
zaškrtnutá – což znamená: „hotovo“, nikam se nejede a na nic
se nekouká.
„P es pole muže lenivého šel jsem, a p es vinici lov ka
nemoudrého, A aj, porostlo všudy trním, p ikryly všecko kop ivy,
a ohrada kamenná její byla zbo ená. A vida to, posoudil jsem
toho; vida, vzal jsem to k výstraze. Mali ko pospíš, mali ko
zd ímeš, mali ko složíš ruce, abys poležel, v tom p ijde jako
pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.“ (P .
24:30-34)
Moc bych si p ála vychovat d ti, které budou t mto
verš m rozum t. Chci, aby mé d ti nemyslely vždy na prvním
míst na sebe, ale na druhé. Chci, aby z nich
vyrostly hospody ky a hospodá i, kte í moud e
spravují vše, co jim bylo sv eno. Pokud nebudou pilné, p i inlivé, ohleduplné a pracovité
v tom p irozeném, nebudou pilné, p i inlivé ani
pracovité v Božím díle. Boží dílo je nebude zajímat na prvním míst , ale pokud v bec, pak vždy
až na tom druhém. Modleme se za naše d ti, aby
milovaly Hospodina z celé duše, z celé síly a celé
mysli a bu me jim v tom sami nejv tším p íkladem. Amen.
S pozdravem všem,
Kristýna Kluso ová
13
Karen Elengikal, Australia
Kdybych m la íct, jestli jsem v život prožila n jaký významný
okamžik, ur it by to byl ve er 30. ervna 2003.
Když se mnou sanitka ujížd la do nemocnice, vložila jsem v modlitb
sv j život do Božích rukou. „Pane, p ijmi m bezpe n do své p ítomnosti, nebo dej, a se dokonale uzdravím,“ modlila jsem se. V následujících minutách bylo potvrzeno, že mám srde ní infarkt. Dali mi injekci
na uvoln ní tepen, ale bolest neustávala. Další injekce – bez výsledku.
Pamatuji si na moment, kdy jsem ztratila v domí, a po chvíli m
probudil hlas, volající mé jméno.
Pozd ji jsem se dozv d la, že se mi srdce dvakrát zastavilo,
a museli mi dát p t elektrošok spolu s masáží srdce. Zázrakem jsem
p ežila. Angiogram ukázal opravdu vzácný druh srde ního infarktu –
disekci v n ité tepny. St na pravé hlavní tepny vyživující srdce se
roztrhla na dv ásti odshora až dol . Když doktor i sestry vid li
rozdvojenou tepnu, z stali stát bez dechu a nechápali, jak je možné, že
ješt žiji. Ale já jsem v d la, pro . Sestry, které m b hem této náhlé
p íhody m ly na starosti, mi ekly o Boží p ítomnosti, která z stávala
v místnosti b hem celého krizového období! B h m l pro m j život
zám r, do kterého jsem ješt nevstoupila, a proto m On sám zachoval,
navzdory všemu o ekávání. Bylo mi jen 41 let a m la jsem p t syn ,
nejstaršímu ješt nebylo deset let.
Za šest m síc p išla ješt t žší zkouška. Náš rodinný doktor
potvrdil mé t hotenství! To naprosto ot áslo mou duší. ekli mi, že
b hem rekonvalescence NESMÍM ot hotn t! Kardiolog ani porodník
mi nemohli zaru it bezpe ný pr b h t hotenství ani vylou it další
infarkt, který by se mi pravd podobn stal osudným.
Navrhli mi ukon ení t hotenství. Emoce, ve kterých jsme se
s manželem Georgem zmítali následující dva m síce, se ani nedají vylíit. Byli jsme pevn p esv d eni, že B h je p vodcem každého t hotenství, a my v žádném p ípad nemáme právo ukon it život, který B h
stvo il. P esto jsem m la o sv j život a potažmo i o životy svých d tí
strach, kdybych b hem t hotenství nebo p i porodu zem ela. V zoufalé
modlitb jsem se obrátila na Pána a On promluvil k mému srdci a dal
mi k této situaci klí : „Vzdej se práva na zachování vlastního života.“
Porozum la jsem Jeho cest a sv j život i život nenarozeného dít te
jsem Mu odevzdala do rukou. Okamžit jsem pocítila ohromnou úlevu
od strachu, jako by ze m n kdo zvedl t žký náklad. Informovali jsme
léka e, že t hotenství neukon íme, ale budeme v n m pokra ovat.
14
O n kolik dní pozd ji mi p i modlitbách B h dal vizi d átka
v l n , které spo ívá v Božích dlaních.
Jindy mi B h ekl: „Nebudeš toto dít nosit.“ Zdálo se mi to
zvláštní a nebylo mi jasné, co to p esn znamená, ale jak t hotenství
postupovalo, všimla jsem si, jak moc se od všech p edchozích liší.
Za prvé jsem nem la ranní nevolnosti – to byla podstatná zm na! Za
druhé – v bec jsem nebyla unavená a vy erpaná, naopak, m la jsem
pocit, že jsem v nejlepší kondici. asto jsem manželovi íkala, že si
ani nep ipadám t hotná. Byla to pravda – B h nosil mé dít . as od
asu m popadl strach, ale pokaždé jsem volala k Hospodinu, a On
uklidnil mé srdce a ztišil rozbou ené myšlenky.
V sedmém m síci t hotenství m poslali na vyšet ení srdce.
Výsledky byly ohromující! Srdce, které je poškozené, se nikdy
nevrátí do p vodního stavu. Ale m j echokargiogram neukazoval
tém žádné známky poškození. Stáli jsme tam s Georgem v n mém
úžasu a bylo nám jasné, že B h ud lal neuv itelný zázrak! Díky
t mto výsledk m mi léka i dovolili donosit dít až do konce a také
v termínu a normáln porodit.
Když se p iblížil as porodu, trochu jsem znejist la a napadlo
m , jestli to zvládnu. Nestane se mi n co se srdcem, když budu
tla it? Náhle jsme s manželem pocítili hmatatelný pokoj. Byla to
Boží p ítomnost, která mi p inesla ujišt ní. Oba jsme to prožili. V tu
chvíli jsem v d la, že m žu tla it „z celého srdce“, a bude to
v pohod . A tak jsem s jistotou, kterou mi p inesla Boží p ítomnost,
zatla ila, a náš sedmý syn Mojžíš byl za dv minuty na sv t .
T i týdny po porodu jsem byla na EKG. Když si léka záznam
EKG pozorn prohlédl, s údivem mi oznámil, že n které zm ny od
doby infarktu zmizely a k ivka se vrátila k normálu. Jeli jsme zpátky
a radovali se v Bohu, jenž se ujímá v cí, které Mu vložíme do rukou.
Dokázal to, co se p irozen nemohlo stát, a spolu s mým zázra ným
malým Mojžíšem m bezpe n vším provedl.
M lo to být nejnebezpe n jší ze všech mých t hotenství, ale
B h z n j ud lal to nejleh í a nejlepší. Nejen že m uzdravil, ale také
nosil mé dít .
Karen se s Georgem setkala na misii v Indii. Mají sedm d tí – Isaiah (10), Isaac (9),
Josua (8), David (6), Daniel – onemocn l v Indii, zem el v šesti m sících a byl v Indii
pochován, Yowceph (3) a Mojžíš (3 m síce). George a Karen se zanedlouho do Indie
vrátí, aby pracovali s d tmi z ulice.
3
?
@@@
15
&)
(
(
)
1
B > ,
,
>
&
- %
&
D
$ % )>
9 % < $
,%
( ,%
C <
,
$
> )
) !
"
%
& '
#()
/ &
0 (1
(pokra ování – 11. ást)
A$
6
*
.
!"
6 <
Mají-li být rodi e ve výchov dít te úsp šní, pak je velení klí ovým bodem. ím
déle dít vyr stá, aniž by mu n kdo velel, tím menší šance rodi m z stává, že ho
v bec n kdy vychovají. Rodi e mohou snadno zvládnout malé dít , ale p im t
k poslušnosti t ináctiletého výrostka, který nikdy poslouchat nemusel, vyžaduje
intenzivní úsilí. Tato kapitola má být pojednáním o tom, jaký je význam velení,
a ukázkou toho, že jde o skute né vyjád ení rodi ovské lásky.
Definice velení
Pro to, abyste mohli správn a úsp šn získat a udržet si vládu nad svým
dít tem, musíte pln porozum t jejímu významu. B žn se vláda (pozn. p ekladatele: p vodní anglické slovo „control“ je pro naše ú ely st ídav p ekládáno
termíny „velení“, „ovládání“, „vláda“ a „mít kontrolu“) definuje slovy „na izovat“, „zadržovat“, „omezovat“ i „držet na uzd “. [1] Velení je síla nebo tlak,
kterým jako rodi e uplat ujete své právo vládnout – právo ur ovat pravidla, na izovat innosti a uplat ovat spravedlnost v i svým d tem. Jako rodi e máte plné
právo na svoje d ti vyvíjet tlak.
16
Velení lze rozd lit do t í oblastí p sobnosti. Za prvé jde o moc sm rovat.
Velet dít ti znamená p im t je, aby jednalo dle vašich pokyn . Za druhé jde o moc
vydávat zákazy. Vládnout dít ti v tomto smyslu znamená zdržovat ho od v cí,
které by d lalo, pokud by bylo ponecháno vlastní v li a žádostem. T etí oblastí je
tlak, který je vyvíjen pomocí stanovených pravidel. Ta dít prozkouší a podle nich
bude posuzováno. Proto lze vládu nad dít tem definovat jako užití moci, síly i
tlaku, dostate ných k tomu, aby dít plnilo pokyny rodi , aby ned lalo v ci, které
si rodi e nep ejí, a aby bylo prozkoušeno v dodržování stanovených pravidel.
N kdy je t eba tlak vyvinout ješt p ed tím, než dít n co vyvede, jindy je
nutné zap sobit až poté. Pokud rodi e nejprve ur í pravidla a varují d ti p ed
následky neposlušnosti, používají tlak p íkaz a zákaz „v p edstihu“. Když dít
své rodi e neposlechne, poslouží kázn ní jako „podp rná“ síla, která je pot eba
k obnovení jejich práva vládnout.
D ti se rodí bez sebeovládání. (Vzpome te na jejich pot ebu používat
plínky.) Pot ebují vn jší vládu (plínky), než se u nich vyvine vnit ní ovládání
(použití toalety). Podobn však pot ebují vn jší vládu a rozvoj sebeovládání
v každé jiné oblasti života. D ti pot ebují sebeovládání v tom, co jedí, kdy chodí
spát, co si oblékají, jak se chovají a ím jsou ovliv ovány.
Když rodi e selžou ve velení a poté se snaží své d ti vychovat v jakékoli
oblasti života, je to tak trochu podobné, jako kdyby p estali používat plenky
a p itom dít nenau ili chodit na toaletu. Na tomto p íkladu si lze snadno
p edstavit, jaké d sledky by nedostatek sebeovládání m l. Nikdo nemá pot šení
z toho, když se musí vypo ádat s následky neoplenkovaného dít te, a nikdo by
necht l plínky vym novat a prát déle, než je nezbytn nutné. To, že rodi e zprvu
omezují dít zven í a potom je u í, aby se ovládalo samo, p ináší výhody ob ma
stranám, rodi m i d tem. Vychovat d ti je vždy snazší než pozd ji stát tvá í
v tvá chaosu, který v d sledku nedostatku sebeovládání vznikne.
Velení je jako hrani ní ára. Vymezuje vn jší nebezpe ný prostor a oblast
uvnit , která je hranicí chrán na. Uvnit vládne jistota, bezpe í a pokoj. Jinak
e eno, omezení s sebou p ináší míru svobody. Batole v ohrádce má svobodu si
v bezpe í hrát, aniž by mu hrozilo, že si ublíží nebo že obrátí byt vzh ru nohama.
Podobn dít , kterému nedovolíme jíst nehodnotnou stravu, a dbáme na to, aby
chodilo v as spát, má užitek z toho, že je zdravé a odpo inuté k ú asti na denním
d ní.
Dít , kterému zabráníme v tom, aby bylo vždy po jeho, aby se hádalo, hrálo
hysterické záchvaty nebo neposlouchalo, je také osvobozeno. Užívá svobodu tím
zp sobem, že se t ší pokojnému soužití se zbytkem rodiny a má prostor pro rozvoj
vlastní osobnosti. Jsou-li pod kontrolou vn jší vlivy (kamarádi, škola, církev
a zábava), dít má svobodu nau it se od rodi pravidla vhodného chování, aniž
by k n mu pronikaly protich dné informace, které by ho mátly.
D ti zoufale pot ebují takové hranice. Bez pevných p edpis a pravidel,
která vnášejí do jejich života ád a ochranu p ed neznámým, se cítí nejist a jsou
neš astné. Podobn jako dosp lý, který nastoupí do nové práce a chce p esn
v d t, co se od n ho o ekává, tak i dít denn elí novým situacím a pot ebuje
17
pomoc rodi v tom, že mu nastaví hranice p ijatelného chování. Boží slovo
prohlašuje, že velení rodi je absolutn nezbytné:
P ísloví 29:15 – Metla a kárání dává moudrost, ale dít sob volné k hanb
p ivodí matku svou.
1. Samuelova 3:13 – A ukáži jemu, že já soudím d m jeho až na v ky pro
nepravost, o níž v d l; nebo znaje, že na se zlo e enství uvodí synové jeho,
a však nezbránil jim.
Velení je totožné s láskou
Velení dít ti je vyjád ením rodi ovské lásky – pravého zájmu o dobro dít te.
Opravdová láska bude vyžadovat osobní ob ze strany rodi . Musí být ochotni
vyhradit si as na to, aby mohli zblízka sledovat chování dít te. Také musí být
ochotni elit nevyhnutelnému konfliktu, ke kterému dochází, vždycky když je
nutno konfrontovat neposlušnost dít te. Sou ástí ob ti vynaložené na velení dít ti
je také jednání s neustálými a neplánovanými zásahy dít te do života rodi .
Takové vstupy dít te asto kolidují s tím, co rodi e cht jí anebo pot ebují d lat.
Proto musí být milující rodi e více zainteresováni na v cech, které nejlépe
prosp jí jejich d tem, než na svých vlastních.
D íve než jsou rodi e schopni ú inn svým d tem velet, musí p ekonat
n které p irozené zábrany k užití síly. Každý, kdo je v postavení autority, se
zdráhá použít sílu v i pod ízeným z n kolika d vod . Prvním z nich je v domí,
že nikdo není zcela neomylný, a druhým je to, že sami rodi e mohou poci ovat
vinu v d sledku vlastní vzpoury v i Bohu a Jeho slovu.
P ekážku plynoucí z pocitu vlastní nedokonalosti lze p ekonat tím, že si
rodi e uv domí, že to byl B h, kdo jim sv il zodpov dnost za výchovu d tí, a to
zcela bez ohledu na jejich nedokonalost. On v d l, že nebudete dokonalí a že
zdaleka ne každé vaše rozhodnutí bude správné a spravedlivé. Napln ní Božího
plánu nezávisí na vaší dokonalosti. Vaší zodpov dností je vyu it se z Božího slova
o výchov d tí a pak toto poznání aplikovat ve svých životech.
Jediným zp sobem, jak zdolat p ekážku vzpoury proti Bohu, je p ijmout Ho
i s Jeho autoritou nad svým životem. Poddání se Bohu bude vyžadovat dobrovolné
odložení vlastních názor a rozhodnutí init v ci Jeho zp sobem. lov ku je
p irozené ctít sv j vlastní názor, ale taková pýcha m že stát v cest ú innému
velení d tem.
Další v c, která rodi i brání v užití síly, je obava ze zavržení a ze ztráty
lásky dít te. Dít má omezenou schopnost milovat kohokoli jiného než sebe sama.
Pravá láska je zájem, který se projevuje tak, že iní to nejlepší, co m že, v i
tomu, koho miluje. Když dít íká „miluji t “ nebo „nenávidím t “, obvykle tím
vyjad uje sv j pocit pramenící z toho, jak jste mu umožnili, nebo zabránili užít si
vlastní zábavy. Jeho „láska“ není výrazem touhy být n komu k užitku.
18
Dít miluje samo sebe a tuto lásku bude vyjad ovat v i všemu, co ho t ší.
Když íká „miluji bonbóny“, míní tím to, že miluje sebe samo a bonbóny mu
p sobí pot šení. Dít je schopno íci svým rodi m, že je nenávidí, když mu
bonbóny odep ou. V podstat tím však myslí to, že by si rádo dop álo bonbóny,
ale rodi ovské omezení mu zabránilo v sebeuspokojení, a ono prost nenávidí
situaci, když si nem že dop át.
Myšlenka, že láska se rodí z uspokojování osobních tužeb, je podvod.
Nechají-li se rodi e tímto podvodem oklamat, vychovají sob st edné dosp lé.
Pouze ti rodi e, kte í skute n uplatní d sledné velení nad neukojitelnou a sob st ednou p irozeností svých d tí, nakonec sklidí jejich opravdové ocen ní a lásku.
Naopak, rodi e, kte í svým d tem dají vše, co d ti cht jí, nakonec sklidí práv to
odmítnutí a nenávist, kterým se snažili vyhnout svojí snahou lásku d tí si koupit.
Sociální pracovníci, kte í pracují s mládeží na út ku z domova, identifikovali
u v tšiny t chto d tí jeden spole ný prvek. Zjistili, že tito mladí lidé jsou v tšinou
p esv d eni, že je jejich rodi e nemilují, protože jim v ni em nebránili a neposkytovali jim vedení. Cítili zavržení, protože jejich rodi m na nich nezáleželo do
té míry, aby je ochránili p ed sebou samými. Jejich rodi e se z ekli rodi ovské
zodpov dnosti, a proto se jejich d ti cítily zavržené. Nedbalí rodi e vychovávají
zanedbané d ti.
Dít vnit n klade rovnítko mezi tlak, který na n ho rodi e vyvíjejí, a jejich
lásku. B h stvo il duši dít te tak, že tlak interpretuje jako výraz lásky, a dokonce
jako potvrzení rodinné sounáležitosti. D ti ví, že je rodi e milují a p ijímají
v p ípad , kdy se jejich pé e projevuje dostate ným tlakem a vládou. Tuto skute nost dob e dokládá následující lánek:
Drahá Anno Landerová, as od asu si n jaký dospívající posteskne,
že s ním rodi e zacházejí, jako by byl po ád ješt v plenkách. Jsou podrážd ní, když se jich zeptají: „Kam jdeš?“ „S kým jdeš?“ „Kdy se vrátíš?“
No, moji rodi e se mne nikdy na nic takového neptají. Mám svobodu
p ijít a odejít, jak se mi zachce, a moc se mi to nelíbí. Mám pocit, že kdyby
m li skute ný zájem, nastavili by n jaká pravidla. Ale když se vymyslí
pravidla, pak se musí n kdo starat o jejich dodržování – a to znamená práci.
Je jednodušší d ti nechat, a si d lají, co cht jí.
Jak si p eji, aby moje máma ekla: „Ne, s tím bambulou bruslit nep jdeš.“ Ale to ona nikdy neud lá. Vždycky jenom ekne: „Je to na tob .“
Mám strach a cítím se osamocená, protože musím d lat tolik rozhodnutí.
Doufám, že ty d ti, kterých se rodi e ptají na spoustu v cí a komandují
je, v dí, jaké mají št stí. Znamená to, že je n kdo miluje.
–– Osamocena v Bridgeport, Conn [2]
Zde je mladý lov k, který si uv domuje pot ebu velení a to, že jeho absence
ze strany rodi ukazuje, že nemají lásku a zájem.
M že být n kdy p íliš pozd na získání velení nad dospívajícím? Ano.
Pokud se dít po dosažení plnoletosti rozhodne opustit domov nebo jej nelze doma
19
ani v mladším v ku zadržet, pak rodi e ztratili svoji p íležitost. Mohou pak jen
o ekávat, že p irozená disciplína tohoto sv ta bude na vzpurném dít ti pracovat.
Mohou se modlit, aby ho t žká, ale milující Boží ruka dostihla a získala nad ním
vládu. Dokud však dospívající žije se svými rodi i a p ijímá tlak, jehož cílem je
p ivést ho k poddanosti jejich vlád , je stále nad je. Pokud elíte zdánliv
beznad jné situaci s nepoddajným dospívajícím, m že vám poskytnout pomoc
dodatek B „Nad je pro rodi e, kte í selhali“.
V tšina z vás má po ád ješt as na to, aby své d ti podrobila velení. ím
d íve za nete, tím jednodušší to bude úkol. Funguje to analogicky jako s každou
hmotou, k jejímuž ovládnutí je t eba vyvinout tlak. Je podstatn snažší mít pod
kontrolou pomalu nar stající tlak, než se snažit zvládnout rozpálený parní kotel
p ed výbuchem. Pokoušíte-li se ustanovit velení nad mládencem, který nebyl
nikdy p edtím v život omezován, obr te se proti intezivnímu konfliktu (tlaku).
Neztrácejte ze z etele, jak d ležité je tento konflikt vyhrát. Cena, kterou by vaše
dít muselo zaplatit v p ípad prohry, je p íliš vysoká na to, abyste ji zaplatili.
Následující kapitola p inese vysv tlení, jak mohou rodi e ustavit velení nad
svými d tmi již ve velmi ranném v ku, aniž by o n museli bojovat až pozd ji,
v dob , kdy d ti dor stají.
Dodate né úvahy
Nesprávné velení
Ruku v ruce s tím, jak se náš národ vzdaluje od Božího slova jako p íru ky
pro život, se ím dál více rodi p i výchov d tí p iklání k jednomu ze dvou
extrém : shovívavosti (povolnosti) nebo p ísnosti (netoleranci nebo p ílišnému
ochraná ství). Samoz ejm , že se vždycky najdou rodi e, kte í jednají správn
podle Božího slova, nebo takoví, kte í mají to št stí, že n které d ležité principy
odhalí úvahou nebo pozorováním.
V dnešní dob je mnohem více „shovívavých“ než „p ísných“ rodi , a tudíž
je podstatn více d tí zdeformovaných z d vodu shovívavosti. „Shovívaví“ produkují tisíce sob st edných samolibých dosp lých, kte í mají neukojitelnou touhu po
sebeuspokojování (generace jedinc zam ených sama na sebe). Na druhé stran ti
„p ísní“ produkují menší po et, ale o to vážn ji postižených duší. Mezi jejich
produkty pat í upjatí perfekcionisté a lidé s obsedantn kompulzivní osobností
(nap . schizofrenici). Práv tyto dosp lé jedince asto lé í psychologové a psychiat i, a tudíž docházejí k záv ru, že jakákoli vláda je špatná, zvlášt pak pokud se
zmíní užití t lesných trest a Bible. Stádium velení jako sou ást procesu výchovy
d tí je z podstaty v ci p ísné, ale je vždy aplikováno ku prosp chu dít te,
a odeznívá s tím, jak dít dozrává. Potíž je v tom, že ti „p ísní“ nikdy neví, kdy
skon it.
Podívejme se zblízka na taktiku a motivaci t chto dvou nevyvážených
extrém , abychom v d li, jak se jim vyhnout.
20
P íliš málo velení
Shovívaví rodi e obvykle vyhoví každému rozmaru dít te. (M že to být
ur itá forma kompenzace p ísné výchovy ze strany jejich vlastních rodi .) P edstírají, že dít nemá h íšnou p irozenost. Když se dít chová nevhodn , omlouvají
ho slovy: „Je to jen dít a nic jiného zatím nezná,“ nebo: „D ti jsou d ti.“ Ujdou
velmi dlouhou míli jen proto, aby se vyhnuli konfliktu, který by mohl dít vychovat. Maminka radši nafoukne d tský bazének a podstaví ho pod jídelní židli ku
batolete. Radši po svém synu uklidí, než aby ho nau ila ádn jíst. Takový rodi
potom rad ji umístí váno ní strome ek do d tské ohrádky (aby na n j dít
nemohlo), než aby dít nau il, že na strome ek nesmí sahat.
D ti shovívavých rodi v tšinou vyrostou jako neukázn ní hrubí jedinci,
necitliví k druhým, sob st ední a otroci své vlastní h íšné p irozenosti.
V dosp losti pak takoví synové a dcery asto odmítají p ijmout zodpov dnost
a nést d sledky vlastních in . Synové nez ídka o ekávají, že sv t bude vycházet
vst íc jejich rozmar m, stejn jako to d lali máma s tátou. Je jim zat žko udržet si
stálé zam stnání a ada z nich má problémy se zákonem. Dcery obvykle vyrostou
v rozmazlené, marnivé a na sebe zam ené ženy. Jsou z nich mizerné manželky
a matky. Je pro tyto nevychované d ti n jaká nad je? Z Boží milosti n kte í
z t chto mladých lidí za nou dozrávat, když se setkají s drsnou realitou života.
Škola tvrdých ran bu jedince zatvrdí, anebo zlomí. Je však drsným u itelem.
O co lepší je být vychován milujícími rodi i.
Povolní rodi e astokrát rad ji použijí manipulaci, než aby použili svoji
autoritu. Manipulativní rodi e asto vábí, doprošují se a rozumov p esv d ují své
dít , aby u inilo, co si p ejí. Mohou vyhrožovat trestem za neposlušnost, ale
obvykle se snaží vyhnout tomu, aby dít museli skute n potrestat. Takoví rodi e
naprosto zleh ují koncept autority. Tím, jak p ehlížejí neposlušnost dít te a jeho
h íšné povahové rysy, dále povzbuzují jeho nevhodné chování. Matka nap . ekne
své dvouleté dce i: „Zlatí ko, kdybys sahala na tu krásnou vázu, mohla by se
rozbít a poranit t .“ Taková maminka bláhov p edpokládá, že množství jejích
slov dít p esv d í, ale dvouleté dít jim v podstat nem že rozum t. Až se op t
po váze natáhne, matka mu ekne: „Prosím, zlatí ko, maminka chce, aby ta váza
z stala na svém míst . Nechceš p ece, aby ji maminka musela dát n kam jinam?“
A tak dále a tak dále, dokud není váza na st epy. V tomto okamžiku neautoritativní
maminka n kdy potrestá dít ve vzteku. Tato lekce m že dít nau it, že bude
p ísn potrestáno za každou rozbitou vázu, ale nikdy jej nenau í poslouchat
mat iny p íkazy. To nebohé dít nikdy neslyšelo mámu prost íci: „Ne!“
Rodi e, kte í netrvají na tom, aby jejich p íkaz bylo uposlechnuto napoprvé, iní ze svých slov pouhou hru. Hra se jmenuje „souboj d vtipu“ a hrá i jsou
d ti proti rodi m. Vít zem hry se stává ten, kdo je nejmazan jší a prohnan
nejp esv d iv jší. Vzhledem k tomu, že v tšina d tí je mnohem mazan jších než
jejich v autorit slabí rodi e, velmi asto vít zí. Nicmén tím, že dít zvít zí,
v podstat prohrává. D ti pot ebují spolehlivé hranice, aby v d ly, kde stojí. Když
neexistují žádná konkrétní pravidla, jsou si d ti nejisté v tom, co je vlastn dobré,
21
a co špatné. Poskytují-li rodi e bez autority svým d tem takové nejisté prost edí,
n které z nich jsou pak následkem toho ustrašené, uk ourané a nervózní. Mazan jší d ti se nau í, jak své rodi e zmanipulovat, p esv d it nebo p elstít. Z t ch
pak vyrostou adolescenti, o kterých matky íkají: „Nem žu s ním nic ud lat, nikdy
mne neposlouchal!“
Mnozí rodi e si neuv domují, co d sledné a do konce dotažené velení d tem
vlastn obnáší. P edstavme si, že eknete své p tileté dce i, aby šla nahoru do
koupelny a vy istila si zuby. Již n kolikrát jste jí ukázali, jak se zuby istí, nechali
jste ji, aby si sama zuby za vaší p ítomnosti vy istila a prokázala schopnost, jež je
pro p tileté dít zcela adekvátní. V tšina rodi se v tomto bod výchovy zastaví
v naivním o ekávání, že jejich dcera bude rok od roku sama sv domit svoji techniku zlepšovat.
To by asi byla pravda v p ípad , kdyby d ti byly (pouze) roboti, které sta í
jen naprogramovat – to však nejsou. Moudrý rodi zná povahu dít te obecn
a také zná své vlastní dít . Ví, že dít má vlastní v li a h íšnou p irozenost, která
ho svádí ke h íchu. Také asi ví, že jeho dít má tendenci si zahrávat a být svéhlavé.
Z toho d vodu není rodi ovská role velení u konce, dokud dít soustavn neprokazuje sebeovládání a dobrovolnou pod ízenost – tzn., chová se zodpov dn
a vyzrále alespo v této oblasti. Velení znamená p ezkušovat a kontrolovat!
Možná, že namítnete, jak tedy uplatnit d v ru? Nebude si moje malá
hol i ka myslet, že jí ned v uji, když ji budu kontrolovat? D ti se musí nau it
získat vládu nad svojí h íšnou p irozeností a teprve potom se mohou t šit d v e.
D v ra se nerozdává, je nutno si ji vysloužit, krok za krokem. „Výborn , m j
dobrý a v rný služebníku. Byl jsi v rný nad málem, ustanovím t nad mnohým.“
(Matouš 25:23, NBK) Všimn te si: Zkouška v rnosti je v po adí první a slouží
jako základ d v ry.
Proto je t eba, aby rodi e byli v i svým d tem podezíraví v tom slova
smyslu, že d ti prost budou náchylné poddat se své vlastní v li a h íšné povaze,
a to tak dlouho, dokud nebudou ádn vychovány – tzn. obzvlášt v pr b hu vývojového období „dít “. Návod na úsp ch je: sm rovat, omezovat a kontrolovat, že
p íkazy byly spln ny a zákazy byly dodrženy. Lekce m že probíhat nap . následujícím zp sobem: „Maruško, jdi prosím nahoru a sama si vy isti zoubky (nasm rování). Nechci, aby sis u toho hrála, ale ud lala to p kn , jak jsem t to u ila
(omezení). Za chvilenku p ijdu za tebou, abych vid la, jak ti to jde (kontrola).“
Jakmile je akce dotažena až do bodu kontroly, prob hla úsp šná lekce ve velení.
Bu se zjistilo, že hol i ce lze d v ovat, nebo že existují ur ité nedostatky, které
je nutno odstranit. Dodate né kontrolní kroky by m ly být úm rné mí e nezralosti
dít te.
P íliš mnoho velení
„P ísní“ rodi e mohou být p ísní z toho d vodu, že nebyli schopni zvládat
vlastní pokušení v období dospívání, nebo jako d sledek osobního neúsp chu
22
v dosp losti. Jsou netolerantní a p íliš ochraná ští, nebo necht jí, aby jejich d ti
selhaly jako oni sami. Také ti, kdo prožili t žké d tství, mají n kdy k ochraná ství
sklon, nebo cht jí své d ti ochránit p ed tím, co sami prožili. Lidé, kte í vyr stali
v letech 1925 až 1945, prožili velkou hospodá skou krizi a druhou sv tovou válku.
Není snadné pochopit, ím prošli, ale toto historické období dalo povstat muž m
a ženám výjime ných morálních hodnot – poctivým, pracovitým, šikovným
a spolehlivým, pokud jde o dodržování smluv (od ústních, stvrzených pouhým
pot esením ruky, až po smlouvy manželské). Bohužel, mnozí z nich pak ochra ovali své d ti, aby nebyly vystaveny žádným tlak m, které by v nich mohly zbudovat ten samý kvalitní charakter. (Nevychované d ti pak zplodily druhou generaci
nevychovaných d tí a ty nyní p ivád jí na sv t t etí generaci.)
Rodi e, kte í zvít zí nad svou vlastní deprivací, astokrát rozmazlí následující generaci blahobytem a odstín ním od reality. lov k se však n které v ci musí
nau it skrze pád. Když lov k p ekoná oslabující okolnost (nedostatek vzd lání,
bankrot nebo handicap), má tendenci zpyšn t a myslet si, že je schopen svojí silou
p ekonat cokoli.
Jedna oblast, ve které jsme spolu s mojí ženou Virginií své d ti p íliš ochraovali, se týkala strastí v našem život . Když jsme m li poslední dolar a prodali
seka ku na trávu, abychom se mohli najíst, d tem jsme to ne ekli (necht li jsme,
aby se trápily, však víte – nebo jsme snad byli p íliš pyšní, než abychom dali
najevo, jak jsme na tom byli špatn ). Modlili jsme se za Boží pomoc. B h odpov d l a my jsme Mu vzdali chválu. Našim d tem jsme však ekli pouze to, že B h
poslal kupce na naši seka ku. Nikdy však netušily, jakou zásadní pot ebu jsme
m li. Nem ly p íležitost se také modlit a samy spat it Boží odpov . Necht n
jsme je okradli o duchovní lekci.
Moje d ti nikdy nev d ly o mém rozhodnutí sloužit Bohu celým svým
životem, nikdy nev d ly, eho jsme se po cest finan n z ekli. Nezakoušely
pokoj a bezpe í, které B h dával v každé zkoušce, jíž jsme procházeli. Boží
hojnost byla vždy velmi milostivá, ale naše d ti dostatek zaopat ení pravd podobn p i ítaly mn samému. To vše jen proto, že jsme je p íliš ochra ovali.
Sklon k ochraná ství mají v tšinou matky, což má n kolik d vod :
1. Ženy mají od p irozenosti vštípenu pé i – ochra ují, pot šují, opatrují a krmí
své malé. Musí se však nau it, kdy je t eba potla it nebo odep ít tuto „p irozenou lásku“, tak aby to bylo k nejlepšímu prosp chu d tí (Titus 2:4).
2. Žena propadla v zahrad zlo e enství silné touhy ovládat svého manžela, ale
ten nad ní má vládnout (Genesis 3:16). V ím, že frustrace z poddanosti
manželu, kterou n které ženy prožívají, se m že p esm rovat na d ti –
obzvlášt malé chlapce – a vyústit v p ílišné ovládání.
3. Ženy jsou od p irozenosti mnohem všímav jší a vnímají detaily, a proto mají
tendenci spat ovat každé potenciální nebezpe í, které by jejich dít ti mohlo
hrozit, jako v mikroskopu. Je d ležité, aby manžel ve své roli otce byl protiváhou p irozených tendencí matky.
23
P íklad
P áním ochraná ské matky m že být odstínit své d ti od nebezpe í tohoto
sv ta, ale n kde to p ežene. Tém vždy ve svých d tech vyvolává dojem, že se
zraní nebo budou zahanbeny, pokusí-li se n co d lat bez její pomoci. Strachuje se
z v cí, které se nestaly, neustále bdí nad d tmi s cílem zabránit jim v jakékoli
chyb , nep im en je zasypává slepou láskou. Když se d ti pokusí ud lat n co
samy, asto poukáže na to, že to šlo provést lépe. Tím jsou d ti hnané bu k tomu,
aby to vzdaly, anebo k ochromujícímu perfekcionizmu. Taková matka „ochra uje“
svého syna tím, že mu brání sportovat, a odrazuje svoji dceru od va ení, protože by
to mohla zkazit nebo se spálit. D ti ochraná ské matky se asto dostanou do
vzpoury v dob dospívání, protože touží fungovat samy za sebe. „Mami, já to chci
d lat sám.“
N které d ti ochraná ské matky vyrostou do vzpoury, zatímco z jiných se
stanou perfekcionisté, kte í mají takový strach ze selhání, že odmítají zkusit cokoli
nového. Takové d ti nejsou asto schopné p emýšlet samy za sebe, jsou velmi
pasivní a prokazují málo osobní iniciativy. Jejich radost ze života je vážn ochromena. I jako již dosp lí lidé budou spíše ekat na to, že jim n kdo ekne, co mají
d lat, nebo budou o ekávat, že se o n ostatní budou starat. Mnozí z nich žijí
s rodi i do dosp losti, neschopni opustit mamin inu pé i. Ochraná ství je
obzvlášt škodlivé pro syny, protože zabra uje rozvoji jejich mužnosti a má
tendenci v nich vyvolávat zženštilost. Dosp lí synové, kte í vyrostli
v ochraná ském prost edí, budou mít tendenci si vzít za ženu n koho, kdo vstoupí
do mamin iných bot, nebo se z nich mohou stát i homosexuálové. Obecn mají
k ženám málo respektu, ale zárove se jich bojí. Každý dosp lý, který si uv domí,
že byl vystaven tomuto typu výchovy, m že do vlastního života aplikovat biblické
principy výchovy.
24
Nebudu arovat!
Jarka Srkalová
D íve, než se nám narodila naše první dcerka Ani ka (a p ed
rokem i Miriamka), za ali jsme se modlit, a dodnes se modlíme, za
to, aby naše d ti milovaly Boha, abychom jim byli schopni ukázat
na Jeho spravedlnost, milost i nekompromisnost k h íchu. Toužili
jsme jim jako rodi e p edávat Boží lásku a modlili jsme se za to,
aby v našem vztahu vid ly principy Božího zákona: poslušnost,
poddanost, d v ru a bezmeznou lásku a pé i na stran druhé.
Protože v íme, že Boží slovo je me a naše víra nepr st elný
štít proti nep íteli, za ali jsme p ed n jakou dobou u it naši Ani ku
zpam ti verše z Písma, a o ekávali jsme, že to p inese dobré ovoce.
Zpo átku jí to šlo dost t žce a moc ji nebavilo u it se n co zpam ti,
ale když se jí v n které situaci vybavil veršík, který jí pomohl, byla
povzbuzena a my s ní. A tak dále brousíme me a posilujeme víru.
Loni jsme p ihlásili naši tém
ty letou Ani ku do cvi ení se
zám rem, aby si 1x týdn protáhla t lí ko mezi vrstevníky. Coby
starší dít tam trávila hodinku bez nás a my se jí vždy ptali na její
dojmy, co d lali, jak se jí da ilo.
Když jsem pro ni nedávno po hodin zase p išla, p evlékala
jsem ji v šatn a ptala se jí, jak se jí dnes cvi ení líbilo, její odpov
m zasko ila. „No, maminko, moc se mi dnes nelíbilo.“ Na mou
otázku „pro ?“ jsem se dozv d la, že arovali. M j nechápavý
pohled zaznamenala z ejm cvi itelka, která také v šatn p evlékala
své d ti, a hned se jala vysv tlovat, že „to nic nebylo, jen jsme si
protahovali a cvi ili ru i ky a d lali jsme ve vzduchu kruhy se slovy
áry máry“. Bylo mi hned jasné, že nešlo o arování jako takové, ale
Ani ka to tak vnímala – ta slova jí nešla z pusinky ven, p ipomínala
jí opravdové arování. Cvi itelka si také post žovala, že Ani ka
s nimi necht la cvi it, protože je to prý špatné, a sed la do té doby,
než za ali cvi it jinou sestavu.
Ani ky jsem se zastala a vysv tlila jsem cvi itelce, že doma d ti
u íme, že arování je špatné, a my to d lat nebudeme. Celou cestu
dom jsme si o tom povídaly a já byla na reakci Ani ky v této situaci hrdá. Možná, že ješt ne úpln porozum la tomu, v em arování spo ívá, ale ví, že je to ohavnost p ed Pánem, a rozhodla se
nedat k tomu souhlas ve svém život . 5. Mojžíšova 18:9-13: „Když
vejdeš do zem , kterouž Hospodin B h tv j dává tob , neu se initi
25
podlé ohavností národ t ch. Nebude nalezen v tob , kdož by vedl
syna svého aneb dceru svou skrz ohe , ani v št c, ani planétník, ani
arod jník, ani kouzedlník. Ani losník, ani zaklina , ani hada , ani
ernokn žník. Nebo ohavnost jest Hospodinu, kdožkoli iní to, a pro
takové ohavnosti Hospodin B h tv j vymítá je od tvá i tvé. Dokonalý
budeš p ed Hospodinem Bohem svým.“ Ani mi nevadilo, že jsme si
vysloužily tázavý pohled cvi itelky.
Doma jsme se p i va ení k celé p íhod znovu vrátily a já ekla
Ani ce, že jsem moc ráda, že se nerozhodla jednat jako tento sv t.
íman m 12:2: „A nep ipodob ujte se sv tu tomuto, ale prom tež
se obnovením mysli své…“
Cht la jsem však p ímo od Ani ky slyšet, z jakého podn tu se
rozhodla takto jednat, a p ekvapilo m , když mi odcitovala veršík:
„D ti, poslouchejte své rodi e ve všem, nebo je to libé Pánu.“ (Kol
3,20) – „A tak jsem si, maminko, na to vzpomn la a ekla jsem si,
že poslechnu to, co jste mi o arování íkali vy a Boží slovo,
a nebudu d lat to, co mi ekla teta.“
M la jsem z Ani ky radost. Bylo to pro m velkým povzbuzením a odm nou zárove . (Kazatel 11:1: „Poušt j chléb sv j po vod ,
nebo po mnohých dnech najdeš jej.“) Vid la jsem, jak velký význam
má, když d ti u íme Božím princip m.
Jak jsou vnímavé a jak jejich život odráží
to, co do nich vkládáme.
Mnohdy si s manželem uv domujeme, že
nem žeme mávnout rukou nad žádnou
domn lou mali kostí (t eba zrovna arováním), protože i ta by mohla znamenat
pro naše d ti smrt.
Kéž jsme našim d tem vždy dobrým
p íkladem a nastaveným zrcadlem, které
jim bude p inášet jen život, život v ný.
26
F#
3 9
) (
+9
$
H
- %
)&
& ( % > 9
B
% 9
$ % >
3 &
9
< (
> (
- - 3 &
9
$ > %
L
(9 H
(
&
M)&
(
? )&
L
(9 H
/ > %
<
9
(
)
&
)
>
(%
(
%
)
) >
6 9 , ( / >
B
$
(% )
) M )%
(
8- %
- 9
%
B( E
"G G .% H
/ >
%
<
9
I
< >
J )%
J +% +>
<+
(
%
)
$
$
9
, &
- (
)
- % ) 9
<( - % ) % & (
) 9
< $ &
M -% * > %
%
(
<
9 '
%& 9
& % )> 9
& H$ / > % )> ( )
)> ) H$ ( / >
$&
+ B
(
-> %
& $ (! N ? &
3
% > / > (
P ( %
9
+ 8
M
(> 9
& $ (
&
( (
27
$
9
&
$
$
K
$ %9
(
%
>
(
% )
) %H
%9
%
)
)&
)
9
?
3
$&
+ 6 %&
N O
$
-> N H
, -& ! N 8
)
9
(
P (
&
(
< $
9
% H
( $ <(
% $ 9!%
>
(
$&
+%
(> (
)
%Q
?&
B
9 (%
<$
3
<$
9
H$ ( / >
6 -9 ,
1 ( ? %
"
) / $ $
1
S( $
< $ (
(
& &
(
(
(
4! H
9
%
<(
#
%
>
S( $ H
( %
"
< $
/ >
/
(
? > $
9
%
H 9R
3
% >
S( $
S( $
M
<$
(
$
%/
N
."
? )> )
$&
& %
(
/ (< , %
,
) 9
$
%
)> )
)
% 9>
& K
% <+
- / >
/ (< , -%
- - / < T
9
8
9&
- % > ) ) <$ ( (% (
& ) P
<
(<
< < $
!
O
&
?
L
?
<
&
<
9
/
(<
%
(< , - /
/
) %
)
)% H C (
M
)
)
$<
( %& 9
$&
/
+%
&
> , ?
? 9
! A
-
&
$&
/
% >
/ (< ,
I% >
<(9
9
M
N M
(< ,
/ >
%
> $
$
)
& ! N
%
9&
P
< 9 9 & $ -%
9& ! M > &
& &
3, ? &
) <
)
) <
M 9
9
*)
%
3
) 9
) %P
*)
9
<$
&%
(
(
%& 9
H
( # 9 (
& (% &
)
9
% 9
&
&
9
&
$ - %
H
( 6 &
(
%>
>
%9
P (
<
)%
& -&
-& <$
+%
) $
/
) ) P (
& &
<
)
) $
9&
&
) (>
) / 9
> ,% >
$
! H 9R
$
&
( >
/
$
T
)
<9
%>
(
L
9 %
$
)
& F 9
)%
(& 9 9 & %
9
9
-
-9
%
> 9 9
&
<(
?
)
%
% '
$ -
28
<(
-
)
9
-R
<
$
)
&
-
/
%
9
9
9
(
M
/ >
M
-%
-&
$&
& %
9
$ % - % & >
$
(
6 % - % )
R
$ 9 ?> $
(
$&
< (
M R $
9 & ) )
-)
- - %
)> <
$
9
>
(
R 9 <
<
3
$
-&
N
?
!%
9 -I% >
%
E
)>
)
!%
$
9
!%
-%
( U R
+ H
6+ &
%
(
( %
>
+%
(>
(
- <9
% )
> $
$< (=
$
<
B
(
M) M
9R H+9
>
<
$
<
P (
B )>
-&
$
% <
- ? 9$ ( ( &
)
)
? )
<( - )
$
?
( !
)% & (
<
) H A H
%
(
ekn te mi,
pro vlastn
v ned li
chodíme na
shromážd ní?
$
%
-
/
&
)
<
B )>
&
3
6
% & 9
<
% C
9
%
)
<K
M
9
<K
%
)
) <
<
) $
(% &
)
K
3
(
)
%
)
H
%
% 9
% &
%
%
( ! N # $ - M > >$ ,
(
F 9$ )
%> ( $ 9
9
(
9
!%
K
- %
! ?
)>
%
<
M
? %
%
9
(
! /$ - ) B
(
! ? )
(
$
&
-$
!
$
-9 , $< ) < (
- - % > 9
V
$> M
S(&
%
,% >
&
?
- - )
< $
M > % S(&
% >
%
$
%
R
$
M
-
)
-)
K
- &
&
$> M 9 < 9K
$> - 6
%>
)&
%
%>
L < )
M
9
9
+%
$
%
29
<
(
(%
M
&
/
%
$> - ! M %
) %>
/
& N 9 - /
% - % ) &
R 9
% )
8
%
& $
$
-&
9
-
<
(
)
-
(
&
- &
(
$> - %
%B
)
( $% 9 - %
M
L
)
H
K
$> < %
$> (
- - %
$> %
( (
3 & $
V
%
=
&
<
$ H
(
$ %
)> $
(%
)
)
$ B
/
% -%
% ) %
(> 9
/
)%
- %
3 %
& % Q
% )
M)
%
M
%
(%
9$
(
9
$ % )>
% )&
! (
&
H
9 H
$
! ? )&
9
/ > ( $
? )&
( - - %
- -$
% &
-$
M
$
L
%
%
(
9
%
)>
$
$ (
( N H
>
(
%
)&
$
<) ! N ? )&
)
)
?
M R
P (
-
)
(% 9
(%
%> &
$
%
*
B
/
%
%
%
> $ )
) - - %
9 $% > /
<
(
? $ % - % (
(
B )>
>
(
<( - %
-9 , -& - $ %
%&
6)
9
?>
9
% >
$
(
(
%
)
(
- - %
( 9
,%
B )> $
(%
)
$ )
9
,
< %
( 9
, 3
% >
M
(
/
(
< $
$< ) H
(9
< $
- %
&
-$
H
> *+ $
(
%
)
<
(
%
$
)
<( - 6 % >
*
<( <
$
<( - %
M)
%
-<
H
<( - M 9 % )> & &
( <( - % 9
?*
$%
- % > 9
+ > ,%
)&
<( ? )&
<( %& -$
?9
<( - < $
/ >
& $ 30
-
N H
!N3 %
,
N ?
!NM
B
9 - ,
->
3 % S(&
N H
9& ! N * <
- M) $ $
&
<
9&
/
9&
3
%9
$ 9$ $ # -> %
- <$ K
)%
9& ?
$ /
$
%>
)>
9
$ %
$
9
9 Q $ H 9
Q $
- ! M
9&
) $
?
B
( )
$
*)
$
?
%
)&
(
( $
!M
-9
9&
& / >
) $
& - <9
& )
9
$< ) M %
9
$
& >
& %
)
$ (
$ (
)%
)
9
)
)
%
(% 9$ )& & - %
)
) % )& - - - %&
!
M
$ % - % <
$
( -& H
$
Když totiž nebudete
$> H
$
rozum t, pro
$> %
n jaké v ci d láte,
/
%
%
> $P ( %
víte, co se stane? Vy
% ) %
(> $ 9
& $
je potom p estanete
-9
+
3
9
d lat.
9
% >
)
#& $ $ <
$
- M
9K
% )% O $
%
V
%
) % >
$
$> L
3
M
<
9 M 9 + > , B )> $
$> - % $
)
- - %
%
( 9
, S(&
% & )
-<
3
M
)
<
9
%
(% )
$
> ,
$> - % )&
/$ & & - - %
9 !B
$
$
B
%
) % >
$
$> N
? )&
(
! N ?
?
$
(
N
H
>
)
) ! N H
>
)
)
?
?&
)
)% L
%
$
$> N
? )&
(
! N ?
?
9 -&
)
P
N
? )&
(
)
(&
! N ? )&
(&
)
H
*+
% )&
- )
<$9
?9
,% )> (
%
31
)
$
3
$
%
9
(
M 9
9
M )
9
+
& (% )
) %&
$<
% )&
)
? )
$
M
P (
9
$% 9$
& $ - ( (
% 9
&
$%
( (
&
)
! ?
)> P (
(
& ( (%
9
( /$ ( (
)
& (! D
?
%
)>
) P
(
) $ (
( %
( (
)
% >
+> (
) (
M >
% >
$
M 9
+
%
$
& (
$> - M
?
)%
)&
)
H
>
) (
+ > ,
%
, +>
& ( ? )
(
))
-K
- )% 9 + > ,
)
?
M
9
-
)
9
%
&
%
& - 9
$
&
)
<
)% > 9
- + > ,%
)
)%
M
%> / >
$
$ $% )&
( $
-R
<
$ 6 % - % & $ *+
%& $
>
)
$
)
)
W
$
) ?
)
% 9
(%
)
*+
$
%
)&
?
$
$
K
$
* ( ?
)
( < )
(
(
$
(
(
3
9
< $
- % 9
<
9
% (
& $
%
6) (
- - %
)
&
9 H
)
&
-$
H
*
H
*+
+
& ) 9$ )%
9$ + X
& H
)
H
/ >
?
- / >
(
(
3
)
$
&% ) ) / >
(
M
) )
% ) )L
( >
%>
?
L
) (
( >
H
L
(
( >
P (
B
%
(
/ >
( >
/
%
%
%
) ; ( %
H C( %
%
(
/ >
( >
? )&
(
(
%
(
< $ ?
(
(
< $ 6> )C 9
> $
(
(
)%
3 )
)
) ) (
/ > %
) H
(
/ > (
? )<
<
& ) ?
) 9
& )
>
?
N H
>
<
& 9
! N B ) )
- >$
(%
-9 (
32
-<
(
>
H
&
-
M
& (9
>
) 9
? $$$ M
&
%
)9
M R $ % - % $
$<
$
%
< )
)
6 & ) )&
$
%
)
- ( $< )
? >
) $ $% & 9
) &
, 9
( ) V
% 9 ( $
(
-R
$< (
! ?
M
M )9
$<
S
$
M
)
(
-&
$ 9%
(&
9
M
(%
- 9
M
(%
(&
) M
(%
$
)
M
(%
&
$> M
(%
9
M
(%
9
(
M(
! 3
&
9 ?
<
*
$ ( <(9
)
& ) ) 9 9&
$< ) M
M ) $ 9
H
%&
8- % &
9 ?
%
$<
$
9 %>
<
- (9 ! 3
)
M
(
(
$
$ (%
N 8 - (9( ! N
H
N 8 - (9( ! N H
=
? 9 $ <
$ %
$
- (9 ! B
(
9 %
N H
>
)&
(
$ !N; 9
$
-R M
)
( )%
9
M
$
) &
, ?
% - %
- (9 N
H
>
)
(
& ! N M
+
M >
%
(
<
9
9&
%
$
- (9 ! /
9 , 8- %
K
(9
- - ? )&
- E
<$
-&%
<$9
$
- (9 !
! M
/ - )& & - % )&
<
< <
(
%H
% $ 9!
H
& & < <
%
? )&
(
(
?
& &
(
N /$$$$$4! N 6 % 9
< $ % > & &
(
B )> (
<
& - H
%
(
$ 9!% ( ( - - % >
9
( & &
?
)>
(
9
-&
(
$
% ( ( - - % >
(
(
& &
H
>
9
& &
(
(
% (
<
H
%
(
$
$ 9%
)&
,&
- < ( )!
33
Jaro za alo klepat na dve e, a tak jsme
se s našimi t emi d v aty (8,6,3) zabo ily do
krabic s letními šaty.
Cht la jsem jim zkoušení trochu zp íjemnit, a tak jsme si ud laly malou módní
p ehlídku. Samoz ejm podle pravidla
1.Timoteova 2:9!
Jelikož toho d v ata o módních p ehlídkách moc nev d la (našt stí), jala jsem se jim vysv tlovat, jak se taková
p ehlídka vlastn d lá.
„Budete vlastn takové modely, “ vyhrkla jsem nakonec
po náro ném výkladu. D v ata nadšen zatleskala, až na
malou Veroniku.
Ta se na m p ísn podívala, zamra ila se
a s našpulenou pusou neohrožen prohlásila: „Já nejsem
žádná modla!“
Eva Kotrlová
Schylovalo se k bou ce a maminka si za ala d lat starosti o svou sedmiletou dcerku, která se práv m la vracet
od babi ky.
Babi ka bydlela jen o t i bloky dál, a tak se maminka
rozhodla, že p jde hol i ce naproti.
Vyšla ven a v dálce uvid la dcerku, jak
si nonšalantn vykra uje a p i každém
zablesknutí se zastaví a usm je se.
Když hol i ka maminku zahlédla,
nadšen se k ní rozb hla a už z dálky
volala: „Maminko, maminko! Celou cestu
dom si m B h fotil!“
Autor neznámý
34
V zim jsme byli s rodinou na horách. Byl podve er
a tatínkové hráli sv j oblíbený ping-pong.
Cht la jsem se také trochu protáhnout, a tak jsem se
zeptala svého t íletého synka: „Jáchymku, já si p jdu
zahrát ping-pong, ano?“
Jáchym se na m oto il a s nep edstíraným
údivem se zeptal:
„Dy jenom tatínkové, ne?“
„?????“
„Paní sou pšece oklasný!!“
Milena
erná
Tatínkové nemají v tšinou to privilegium trávit s d tmi
mnoho asu. Vždycky se však n jaká skulinka najde, a pak
je p íležitost pln si vychutnat as s jedním z d tí a požehnat mu.
Jednoho dne si tatínek ud lal zvláštní as na malou
Johanku. Bylo jim spolu moc dob e a dcerka si užívala
požehnání plnými doušky.
Zaplavila ji vd nost a toužila tatínkovi svou lásku
vyjád it. Horliv p emýšlela, jestli má n kde opravdovou
vzácnost, aby mohla tatínka pat i n odm nit. A pak na to
p išla. O i ka jí zajisk ila a s úsm vem tatínkovi slavnostn
sd lila: „Tatínku, víš co? Dneska se m žeš
hrabat v mojem šuplíku, jestli chceš!!”
Na své v ci si Johanka nedá jen tak sáhnout, a zvláš ne na poklady skryté ve svém
šuplíku. Od nyn jška s výjimkou „svého milovaného” tatínka.
Martin Kluso
35
& .
+ ,'
#()
$(
Jennifer M. McBride
!
"
#
!
#
#
!$%
&
'
#
!
(
) #
*#
*#
!%
#
#
#
!,
*#
*
)
!"
.
"
)
+
-
!
#
!$"
#
#
!
'"
# !(
1$2
,
/
#
#
#
#
)
0
!
'
!3#
*
1$, #
-
#
#
!(
)
!"
!)
#
!$%
* #
!"
&
'5
!"
!4
#.
#
'
'
#
!$6
#
7
$"
*
36
!(
!% #
)
#*
!
!
!
84
*
#
#
!7
# !9
!
+
5
1$5
!%
!% )
: ;
#
!$2
#
#
3#
)
!5
#!
'6
#
'
#
2
P estože se
nám dostalo
moudrosti a
poznání, stále
jsme otáleli, a
vše z stávalo
p i starém.
#
#
#
!)
!<
!"
!
#
#
#
#
#
!
#
#
*#
#
#
#
*
*#
*
"
=
(
*
*
*
&
>
*
#
#
!
*#
!
#
#
*
#
+
)
!
*
#
%#
+
#
1"
!6 #
#
#
*
!)
#
!6 #
!7
)
*
#
#
)
#
#
#
#
*
#
#
#
#
*
#
!
*# +
!
2
#
#
#
1$
#
&
'"
*
37
+
#
!
#
1$
&
'"
#
*
;
#
*
)
!%
#
#:
2
#!
#
*
*#
#
6#
&,
#
#
&(
)
?1
@A>)
+!
" =2
#
*!2
*
#
)
#
!/
#
*!
( #
#
#
#
2
#
!)
!,
!
# *
#
#
#
#
*!2
#
*
!
B5
C #
&/
!(
#
C
!9
#
#
#
)
!2
#
5
#
*#
#C
!
#
#
+
!, "
)
+
@D1
E?
1 ,
*!
"2 *
)
#
2
!
.
#
#
#
#
!2
*
#
;
#
=
- *
)
+!
" =" @G1
@H>=,*
*
# I :3#
"
!2
#
#
&
>
I
;'
38
#
9 J
#
F
#
!
$I
* !
>
)
)
#
#
C
#
*
!2
*#
#
)
#
+
)
+
*
)
"
!
"(
!, )
)
.
!
"=K @E1
@@>
+
)
*
C
EG1
@A1$- *
#
.
#
#
/
L !(
&(
#
!)
*#
(
$
#
*
'!(
7
# 15
*
#
Když se nám
nechce jednat
s ur itými v cmi,
p estože je to
t eba, za neme se
ohán t r znými
výmluvami.
#
#
#
&"
*
!I
#
B%
!
B
!$(
+
#+
!
'I
!2
&I
1
)
#
*
#
*
*
!
7
15
*
#
#
#
!,
=
*
#
5
"
#
#
>
!(
!K
&
'
*
!7
)
#
1$(
.
*#
*
*
F
39
*
#
!
F
7
1$I
&
'M
1"
&
#
!)
#
#
#
#
*#
=
!"
,
!2
*
*#
:
#
>!)
#
*
!5
#
#
+
&M
#
#
*
#
#
#
!
!)
#
#
;+
!6 #
!)
F
#
#
+
F
&
7
1<
'
# !
$ # +
#
!9
)
#
'
&=2
$
*
&
>N
'
#
#
*
*
#
#
;
#
$
!5
6
6 #
#
O !(
#
*
!%
#
!,
#.
! "
#
'!5
C
!
40
$
#
+
#
9
#
!"
*
!"
#
!=(
#
#
#
!
>
#
!)
*
!5
*
#
#
*#
#
#
=
#
#
!%
10
>!2
!
"=" EG1
@P>
(
#
* #
Nem žeme si
jednoduše
dovolit této
zodpov dnosti se
vyhnout.
Cena je p íliš
vysoká!
#
#
!)
)
#
!"
*
!(
# B)
*#
#
*#
*
)
#
F
!6
+
!
+
(
#
!3
&
2
#
*
2#
!I
&
>
!I
#Q
5
)
5
#
#
#
2
T
: 5 6
*
*#
M
!" 5 6
!
#
$
#
*
=
!"
*
(
O
'!
#
" #
+
$
#
#*
' =" EE1
R>!
*6 #
&1 *
+ *!
"=S R1
G>
"
4
2#
"
#
!
.
=DE@
#
41
D
.
!
>
M# !2
*
S laskavým svolením autor z anglických originál p eložili E. Kotrlová,
M. Oulická, J. Kotrla, R. Oulický.
Vydal: PATMOS
MK R E 16353
Není-li uvedeno jinak, jsou texty Písma citovány z Bible kralické
podle vydání z roku 1613.
Novozákonní biblické citáty ozna ené NBK jsou p evzaty z Nové Bible kralické –
Nový zákon.
Copyright: 1998, 2000, 2001 Alexandr Flek
Vydal: BIBLION, Rudolfovská 20, 370 01 eské Bud jovice, www.nbk.cz
Citováno se svolením vydavatele.
Materiály jsou nabízeny zdarma, a proto jsou neprodejné. Veškeré náklady jsou
hrazeny spole enstvím PATMOS z dobrovolných dar .
Vaše p ísp vky velmi oceníme.
íslo ú tu: 51-1945090257/0100, var. symbol 2000
Navštivte, prosíme, naše internetové stránky www.patmos.cz, kde nabízíme
další materiály, kontakty a informace.
Budeme rádi, když nám napíšete na e-mailovou adresu [email protected]
nebo na adresu PATMOS, U Potoka 26, 252 65 Tursko.