K převodu podílu v sro a jeho dokládání rejstříkovým

K převodu podílu v sro a jeho dokládání rejstříkovým

PRK Partners
epravo.cz
z právní praxe
K převodu podílu v s.r.o. a jeho
dokládání rejstříkovým soudům
Nová úprava právní
regulace společnosti
s ručením omezeným
zákonem č. 90/2012
Sb., o obchodních
společnostech
a družstvech (dále
jen „ZOK“) sebou
přináší nejen věcné
hmotněprávní změny, ale
také navazující změny
procesní povahy.
M
informace, které jsou součástí jejich obchodních záležitostí, byly dávány všanc veřejnosti.
Snížilo se proto zejména penzum listin povinně ukládaných do sbírky listin – namátkou již
není nutné ukládat smlouvu o převodu závodu (dříve podniku) a postačí např. prohlášení
stran (§ 2180 NOZ, resp. § 66 písm. s) RejZ).
ůžeme nově mít nízký
základní kapitál, různé
druhy podílů, můžeme
emitovat kmenové listy,
můžeme zřizovat kolektivní jednatelstvo či rozpustit rezervní fond. Můžeme leccos, ledaže
to zákon zakáže, přičemž základní limity dává
kromě ZOK především nový občanský zákoník
(č. 89/2012, dále jen „NOZ“).
(Tichý) převod podílu v s.r.o.
Současně byla přijata nová úprava veřejných
rejstříků, která mimo jiné reguluje také rejstřík obchodní (zákon č. 304/2013 Sb., dále jen
„RejZ“). I tento zákon přináší mnoho změn, ať
již je to spolkový rejstřík, nebo sjednocení pravidel pro jednotlivé veřejné rejstříky. Významné však je to, že reaguje na „privatizaci“ nového soukromého práva, tedy nenutí strany, aby
Ačkoliv úprava společnosti s ručením omezeným zná kromě podílu také kmenový list,
který podíl může nahradit, standardy převodu
podílu se koncepčně nemění. Podíl je i nadále
převáděn smlouvou s tím, že má-li tento převod
mít účinky vůči společnosti, musí mít smlouva
písemnou formu s úředně ověřenými podpisy.
Dikce zákona implikuje, že lze provést tichý
www.epravo.cz I EPRAVO.CZ magazine I 1/2015 I 47
z právní praxe
převod, tedy s účinky jen mezi smluvními stranami, aniž by to vyvolalo změnu společníka
v seznamu společníků nebo v obchodním rejstříku. Tento závěr podle mého názoru nenarušuje ani dikce § 6 ZOK, protože převod podílu
není změnou společenské smlouvy[1]. Opačný
přístup obhajuje P. Čech, když převod podílu
§ 6 ZOK podřizuje a odvolává se na starou judikaturu k obchodnímu zákoníku[2] a na závěry
J. Dědiče a P.Šuka[3]. I nadále se domnívám, že
§ 6 podporu pro tento výklad nedává, nejen proto, že převod podílu není změnou společnosti,
ale výkonem vlastnického práva společníkem,
ale také proto, že § 209 odst. 2 (a § 210 odst. 2)
ZOK je k § 6 ZOK lex specialis. Odkaz na argumentaci Dědiče a Šuka je navíc zavádějící,
protože ti se otázkám tichého převodu nijak
nevěnují. Ostatně vazbu na § 6 ZOK je třeba
vnímat citlivě, protože řeší specifikum úředně
ověřeného podpisu, aniž by tím např. negoval
jinde regulované požadavky na notářský zápis
– což myslím nesprávně argumentačně popřel
Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo
3919/2014 ze dne 27. listopadu 2014[4].
Dokládání převodu
rejstříkovému soudu
Jak plyne z řečeného, má-li být převod podílu
účinný vůči společnosti samotné, je třeba doložit účinnou smlouvu o převodu podílu s úředně
ověřenými podpisy. Společnost poté provede
změnu v osobě společníka v seznamu společníků.
Má-li mít však převod podílu skutečně účinky
erga omnes, musí být také zapsána změna společníka do obchodního rejstříku. Tento zápis je
pouze deklaratorní, tedy nepromítnutí změny
společníka do obchodního rejstříku neznamená, že by ke změně společníka nedošlo, nicméně není kryta principem publicity. Neprovedení zápisu změny společníka do obchodního
rejstříku při tichém převodu není podle mého
názoru porušením povinnosti udržovat zapsaný stav v souladu se stavem skutečným
již proto, že jde o převod s účinky inter partes
a společnost tak tuto změnu neví. Bude-li ji
však oznámena, má společnost, coby zapsaná
osoba, povinnost návrh na zápis změny společníka podat (§ 11 odst. 2 RejZ); neučiní-li tak,
mohou tak učinit podle mého názoru sami společníci (§ 11 odst. 3 RejZ).
Je logické, že změna bude pravidelně dokládána samotnou smlouvou o převodu podílu,
která se sice nebude ukládat do sbírky listin,
ale bude založena do rejstříkového spisu[5]. Zákon však v tomto bodě výslovnou úpravu nemá
a již neexistuje ani vyhláška regulující přílohy
návrhů na zápis do obchodního rejstříku, která
tuto otázku regulovala výslovně. Je tedy dokládání smlouvy jediným možným řešením?
epravo.cz
Rozhodné je platné právo, výslovně § 19 Rejz,
který normuje, že zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného
rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají
do sbírky listin. Změna společníka se zapisuje,
nicméně její důkaz se do sbírky listin neukládá,
tedy zkoumat je třeba jen slova „doložen listinami o skutečnostech, které mají být ... zapsány“. Návrh podává primárně společnost, tedy
předpokladem je, že jí byla smlouva doručena,
protože tak výslovně normuje § 209 odst. 2 ZOK.
Rejstříkový soud provádí pouze deklaratorní
zápis a zákon nestanoví, že jediným důkazem
převodu má být smlouva. Jediné, co zákon
předpokládá je, že účinky vůči společnosti váže
na projev vůle stran, jejichž podpisy jsou úředně
ověřeny. Důkazem o zapisované skutečnosti
tak nemusí být nutně jen smlouva, ale i jiný
souhlasný projev vůle převodce a nabyvatele,
ostatně obdobně jako např. u převodu závodu,
kde to zákon v návaznosti na § 2180 NOZ stanoví výslovně, když odkazuje na „doklad“ – který
je vykládán nikoliv jen jako „smlouva“, ale i jako
jiné „prohlášení“ stran. Zákon i zde ponechává
volnost stranám, pouze předpokládá, dovozuji,
souhlas obou stran smlouvy.
Při převodu podílu je tak podle mého názoru rozhodnou listinou podle § 19 RejZ nejen
převodní smlouva, ale také jakékoliv jiné souhlasné prohlášení stran, které převod potvrdí
a z důvodu dikce § 209 odst. 2 ZOK by bylo
možné dovodit, že podpisy na takovémto prohlášení by měly být úředně ověřeny, byť ani to
není z pohledu pravidel interpretace nezbytně
nutně, protože návrh zde podává společnost,
která svým návrhem stvrzuje, že jí byla smlouva podle § 209 odst. 2 ZOK doručena, tedy identifikaci stran zná.
Rizika neplatnosti převodní smlouvy si nesou
strany sami s tím, že ochranu třetích stran skrze
princip publicity obchodního rejstříku řeší i samotné doložené prohlášení – byla-li by samotná
smlouva předložená společnosti neplatná (zpravidla relativně[6]), spornou vadu může sanovat
předložené prohlášení stran. Ostatně stejná
rizika sebou nese i převod závodu, kde navíc
není vyžadováno úředně ověřených podpisů.
Soukromou vůli stran obsaženou ve smlouvě
o převodu podílu či ve smlouvě o převodu závodu tak rejstříkové soudy zkoumat nemají, pouze
evidují změny a zkoumají tak tu listinu, která ji
za účelem důkazu byla předložena.
•
............................................................................
Doc. JUDr. Bohumil Havel Ph.D.,
of counsel
PRK Partners s.r.o.,
advokátní kancelář
48 I EPRAVO.CZ magazine I 1/2015 I www.epravo.cz
Poznámky
[1] Havel, B., in Štenglová, I., Havel, B., et al.,
Zákon o obchodních korporacích. Komentář,
Praha: C.H.Beck, 2013, str. 16, 402 nebo Lasák, J., in Lasák, J., Pokorná, J., et al. Zákon
o obchodních korporacích, Komentář, I. díl,
Praha: Woters Kluwer, 2014, str. 113
[2] Čech, P., Ještě k převodu kmenového listu
(a formě smlouvy o převodu podílu), Právní
rádce, [Systém ASPI] RaP – Rekodifikace &
praxe (Wolters Kluwer) [cit. 2015-2-4] ASPI_
ID LIT48806CZ. Dostupné v Systému ASPI.
ISSN: 2336-517X. ]
[3] K některým výkladovým otázkám právní
úpravy podílu v obchodní korporaci, Obchodněprávní revue, 6/2014, str. 171
[4] Srov. např. Kavan, P., Remeš, J., Zmocnění
podle § 441 odst. 2 ObčZ ve vazbě na § 6
odst. 1 ZOK v podání Nejvyššího soudu
CR: opravdu prakticky vyrešený problém?,
Právní rozhledy, v tisku (citováno dle manusciptu).
[5] Walder, I. in Hampel, P., Walder, I., Zákon
o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Komentář, Praha: Wolters Kluwer,
2014, komentář k § 19 nebo Čech, P., l.c.
[6] Navíc s nemožností stran vznést námitku neplatnosti tehdy, pokud by samy neplatnost
způsobily – § 579 odst. 1 NOZ.