Zkouška z předmětu Účetnictví II I 1. Porovnání zásad

Zkouška z předmětu Účetnictví II
I
1. Porovnání zásad účetnictví podle mezinárodních standardů s naším účetnictvím.
IAS 32, 39, 30, FAS 60, 97, 120, ČÚS, účtování, oceňování
ČÚS: účtuje se časové rozlišení, sdružují se k sobě náklady a výnosy, ze kterých je počítán hospodářský výsledek,
zákonem je dána podoba účetních výkazů, způsob účtování, účtová osnova, účetní výkazy jen shrnují výsledky běžného
účtování, z. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhláška č. 502/2002 Sb. Oceňování probíhá v pořizovací ceně = účetní cena +
náklady na pořízení (hmotná a nehmotná aktiva) a v reálné hodnotě = tržní hodnota (kvalifikovaný odhad, cenné papíry
nedržené do doby splatnosti, finanční deriváty, finanční umístění a technické rezervy), tvorba technických rezerv
předepsána z. č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví
IAS 32 (finanční nástroje: zveřejňování a prezentace): zásadní jsou aktiva a závazky = aktiva – vlastní kapitál a jejich
oceňování
IAS 39 (finanční nástroje: zachycení a oceňování): vydán IASComitee (nyní IASBoard), oceňování na základě fair value
= částka, za níž lze vyměnit aktivum nebo vyrovnat závazek mezi nezávislými stranami, finanční nástroj je kotován na
aktivních trzích, je ocenitelný spolehlivým oceňovacím modelem, dluhový nástroj nese rating nezávislé agentury
FAS: vydán FASBoard, fér hodnota = cena, který by byla v transakci na referenčním trhu za aktivum / závazek zaplacena
účastníky
aktivum – zdroj kontrolovaný účetní jednotkou, z nějž je očekáván ekonomický užitek
závazek – současný závazek vyplývající z minulých okolností, závazek k vyrovnání zdrojů entity
finanční nástroj – smlouva, kterou vznikne finanční aktivum (resp. závazek) jedné (resp. druhé) jednotce
finanční aktivum – peněžní prostředky nebo právo na jejich získání, právo na získání / výměnu jiného aktiva za významně
výhodných podmínek, kapitálový nástroj jiného podniku
finanční závazek – povinnost vyměnit finanční nástroj za jiný za významně nevýhodných podmínek
2. Časové rozlišení pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy
zillmerování, přenáška pojistného, aktivace pořizovacích nákladů, časové rozlišení pořizovacích nákladů ŽP
zillmerování je časové rozložení nákladů spojených se vznikem pojištění na celou dobu placení pojistného. Zillmerovaná
rezerva je účtována na konci roku, je-li její hodnota záporná, nahradí se nulou a absolutní hodnota je účtována časovým
rozlišením pořizovacích nákladů.
přenáška pojistného tvoří rezervu na nezasloužené pojistné např. podle 1/24 metody
3. IFRS 4
1999 vydán Issues Paper formulující zásady a problémy účtování, plán nedodržen, 2003 vydán Exposure Draft 5, standard
IFRS 4 jako první fáze plnění harmonogramu vydán v březnu 2004, do standardů zařazeno 29.12.2004 nařízením komice
ES – zavádění do pojišťovnictví, v další fázi od 12/2005 přezkoumáván původní Issues Paper, harmonogram neznámý.
Od 1.1.2005 povinnost používat mezinárodní účetní standardy pro společnosti kotované na burzách v EU
další problémy k diskusi: volba modelu, oceňování, diskontování, souvislost aktiv a závazků, riziková přirážka, zisk a
ztráta po započetí smlouvy, pořizovací náklady, smlouvy s podílem na výnosech, kreditní ohodnocení jednotky
Rozsah IFRS 4: pojistné a zajistné smlouvy vydané a zajistné smlouvy držené jednotkami, finanční instrumenty s podíly
na zisku podle uvážení
Účtování a oceňování: vyrovnávací rezerva je součástí vlastního jmění, pojistitel provádí testování přiměřenosti závazků
(rezerv) k datu účetní uzávěrky, nejdříve se zaúčtuje brutto hodnota a poté podíl zajistitele.
Pojednává také o snížení hodnoty zajistných aktiv, jsou-li objektivní důvody vzniklé po zaúčtování zajistného aktiva
(selhání zajistitele) a vliv nezískaných částek lze ocenit.
Změna účetních pravidel je možná, jsou-li výsledné výkazy více významné a spolehlivé, zavedení diskontování
technických rezerv je možné, ale nelze již měnit. Různá účetní pravidla u podřízených složek nelze zavádět, ale není
povinnost je odstraňovat, stejně tak nadměrná obezřetnost v technických rezervách.
4. Rezerva pojistného životních a neživotních pojištění
NP: Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se pojistné stanovuje podle
vstupního věku, tj. rozdílu mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného, a
pohlaví pojištěného nebo pouze podle vstupního věku pojištěného. Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje
hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů
na přebytcích pojistného) nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a
to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně
matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při
stanovení pojistného
ŽP: Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí
budoucích závazků ze životních pojištění (změna úmrtnosti, růst nákladů ve vyšším věku, vrácení pojistného v případě
bezeškodního průběhu). Při výpočtu se používá stejných statistických dat a téže úrokové míry, jichž bylo použito při
výpočtu sazeb pojistného. Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené
pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) a rezerv
nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Ryzí pojistné se vypočte
z hrubého pojistného s nulovými nákladovými složkami α , β , γ (viz I.6). Zillmerování znamená snížení hrubého
pojistného o inkasní a běžné náklady. Netto rezerva představuje očekávanou současnou hodnotu peněžního toku
budoucích plateb pojistných plnění s odečtením ryzího pojistného. Brutto rezerva totéž s odečtením hrubého pojistného.
Zillmerova netto rezerva se vypočte odečtením nákladů β , γ . Rezerva brutto = rezerva netto + rezerva na správní
náklady.
5. Vyrovnávací rezerva
Rezerva na vyrovnávání mimořádných rizik se tvoří k odvětví 14 neživotního pojištění a u odvětví životního pojištění,
kde dochází k výkyvům ve škodním poměru, které nemůže pojišťovna ovlivnit. Má funkci vyrovnávací (vyrovnávání
rizik v kolektivu a čase, náklady se udržují blíže svým průměrným hodnotám) a bezpečnostní (krytí nepříznivého
škodního průběhu). Pro modelování je nutné mít dostatek dat (15-30 let zpětně). Důsledné pojetí rezervy (Německo): je
součástí rozvahy, např. změna rezervy ∆R = itechnická R + (q − q ) P , q je škodní poměr, tvoří se jen pokud ∆R ∈ [0, R ] .
Pojetí v omezeném rozsahu: vytvoření dostatečných daňově uznatelných prostředků podle jednotlivých odvětví,
dýny maximální a minimální sazby pro tvorbu rezervy a horní mez škodního poměru z, čerpá se P(q − z )+ .
Daňový přístup (Francie): rezerva se tvoří jedinou částkou a nesmí překročit 75% technického výnosu a 200%
předepsaného pojistného. Podle IFRS 4 účtuje pojišťovna každou rezervu na plnění ze smluv, které ještě
nevznikly, lze ji vykazovat jako vlastní kapitál. Solvency II počítá s vyrovnávací rezervou podle německého
modelu.
6. Zdroje zisku v životním pojištění
α , β , γ postupně náklady pořizovací, inkasní a správní v % z pojistné částky, spolu s úmrtnostní tabulkou tvoří
početní podklady 1. řádu (zásada obezřetnosti). K(0) celková pojistná částka všech pojištění při vstupu do
pojištění, očekávaná hodnota pojistného plnění rekurzivně: K(N) = (1-1qx+N-1) K(N-1). Pojistné se určí tak, aby
V (0) = −α . Vydání ( β P +1 γ ).K (m) , příjem − P.K (m) , proto
platí R(m) = ( β P − P +1 γ ).K (m) + ( R(m + 1) +1 qx + m .K (m)) /(1 +1 i) . Dosazením diskontované hodnoty
R(m) = K (m).V (m) a R(m + 1) = (1 −1 qx + m ).K (m).V (m + 1) dopočteme hodnoty V(N), ... V(0), což je výše
brutto rezervy na jednotku pojistné částky. Realisticky volené hodnoty jsou podklady 2. řádu. Očekávaný zisk
se vypočte jako počáteční rezerva + pojistné – náklady – pojistné plnění – rezerva na konci období. Tedy součet
výnosu z úmrtnosti (rozdíl mezi úmrtností podle podkladů 1. a 2. řádu), úrokového nadvýnosu (rozdíl...) a
výnosu z nákladové složky γ .
7. Implicitní hodnota pojišťovny
Implicitní hodnotu (embedded value) není zachycena v účetnictví, tvoří ji volný kapitál (nevázaný požadavky solventnosti
a obchodními vztahy) a výnosová hodnota (diskontovaná očekávaná hodnota budoucích přebytků vyplývajících
z platných pojistek ke dni bilance), respektive současná hodnota současných aktiv a diskontovaná hodnota budoucích
peněžních toků. Je zavedena především pro životní pojištění. Skutečnou hodnotu pojišťovny (tržní hodnotu) tvoří odhadní
hodnota = účetní hodnota + výnosová hodnota + hodnota budoucího nového obchodu. Očekávané přebytky viz. I.6.
∞
Výnosová hodnota =
∑ P /(1 + I )
t =1
t
t
, kde Pt je očekávaný přebytek za rok t, I je diskontní sazba. Výpočet provádí
pojišťovny např. systémem PROPHET. Dělá se rozbor odchylek všech veličin (analýza variancí) s cílem určit,
proč se výsledky liší od předpokladů. Záporná odchylka finančního výnosu může ukazovat na špatnou
investiční strategii. Nižší výnos z úmrtnosti může být důsledkem chybné taxace rizik. Jednotlivé kroky užití
implicitní hodnoty jsou označovány jako cyklus řízení.
8. Poměr kapitálové přiměřenosti neživotní pojišťovny – výklad na matematickém modelu
Kapitálová přiměřenost podle S&P obecně: CAD = (u(t) – C1 – C2) / (C3 + C4 + C5 + C6), u(t) upravený kapitál, C1
investiční riziko, C2 úvěrové riziko, C3 technické riziko, C4 riziko vývoje škodních rezerv, C5 riziko rezerv ŽP, C6
ostatní obchodní riziko, pro neživotní pojišťovnu stačí jednodušší model CAD = (u(t) – C1) / (C3 + C4)
R1, E1, C1 ... investiční riziko, R2, E2, C3 ... technické riziko, R3, E3, C4 ... riziko vývoje škodních rezerv
E3 = - EZt, E1 = EIt A střední výnos aktiv
s2 HDUL = varDU = R1 + R2 + R3, EDU = E1 + E2 + E3
u HtL =
3
1
i z1-e Ri
y
Hz1-e s HDUL - EDUL = â j
j
- Eiz
z = C1 + C3 + C4
a
s
HD
U
L
k
{
i=1
∆ U a VarU se vypočte podle modelu U t = U t −1 + At + Bt − X t − Z t , A výnos aktiv, B předepsané zasloužené
pojistné, X výplata pojistného plnění, Z chyba ve výpočtu z předešlých rezerv
(Viz. II.1). 100% kapitálová přiměřenost, pokud (r ,σ ) leží na přímce kapitálové přiměřenosti r = z1−ε σ − a .
9. Sledování solventnosti pojišťoven
Solventnost představuje platební schopnost. Její sledování je dáno zákonem a vyhláškou. Regulační přístup je
zaveden Basilejskou dohodou na základě rizikově vážených aktiv (váhy podle protistrany: vládní dluhy 0%,
mezibankovní půjčky 20%, hypotekární půjčky 50%, obchodní půjčky 100%). Kromě tohoto přístupu je
uplatňována také hodnota v riziku (VaR) definovaná vztahem P(∆U < VaR) = ε , kde ∆U je změna hodnoty
portfolia za období zpravidla jednodenní. Slouží k rozboru tržního rizika. Užívání VaR je doplněno testováním
scénářů k objasnění vlivu nepříznivých podmínek – dynamické testování solventnosti.
Podniky musí vytvořit přiměřené rozpětí solventnosti = aktiva – předpokládané závazky – nehmotné položky
pro svůj celý obchod. V ČR je toto rozpětí nazýváno minimální mírou solventnosti. Předepsaná výše rizikové
rezervy u má splňovat P(X(i,j) > u + (1 – c).B(i,j)) = ε . Pro škodní poměr R(i,j) se předpokládá Beta(p,q)
rozdělení, podíl nákladové složky odhadnut pro každou zemi, X(i,j) = R(i,j)*B(i,j), p,q se určí momentovou
metodou porovnáním s empirickými momenty. Nedostatkem je, že je výpočet solventnosti založen na hrubém a
nikoliv ryzím pojistném. Vyšší riziková přirážka proto znamená vyšší minimální míru solventnosti, ačkoliv je
potřeba záruk nižší. Stejný vliv má i nákladová přirážka. Nápravu má sjednat Solvency II – omezuje rizikový
kapitál pojišťoven zásahem do finančních trhů.
Pojišťovna může svou sledovací kapacitu zvýšit vložením kapitálu do dceřiné společnosti. Německý pojistný
dozor proto vyžaduje, aby byla při výpočtu solventnosti z vlastního jmění odečtena hodnota podílů v jiných
pojišťovnách, protože je tento kapitál vázán jako garance solventnosti v jiné pojišťovně.
NP: požadovaná míra solventnosti je vyšší z čísel
a) 18% z prvních 50 mil. eur + 16% z dalšího předepsaného pojistného * koeficient podílu škod na vlastním
vrubu (max 0,5) za 3 roky
b) 26% z prvních 35 mil. eur + 23% z dalšího průměrného úhrnu škod za poslední 3 roky * koeficient...
ŽP: požadovaná míra solventnosti je součet
a) 4% výše technických rezerv * podíl zajištění na rezervách (min. 0,85)
b) 0,1-0,3% rizikového kapitálu
NP i ŽP: disponibilní míra solventnosti:
1. a) splacený základní kapitál – hodnota vlastních akcií
b) rezervní fondy
c) přenos zisku a ztráty
d) jiné položky (prioritní akciový kapitál, podřízený dluh nesmí být více než 50%) – nehmotný majetek vložený
do základního kapitálu
e) fond na příští příděly (rezervní fond, jen částka, která nebude rozdělena pojistníkům)
2. Vyžaduje souhlas dozoru
a) polovina nesplaceného ZK
b) oceňovací rozdíly aktiv
c) budoucí zisky ze ŽP: 0,5 * průměrná roční ztráta * průměrná zbývající doba trvání pojištění, nejvýše 6 let
d) podíly plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování ŽP
Solventnost musí být minimálně 90 mil. podle garančního fondu, požadovaná míra solventnosti musí být
minimálně 90 mil. pro odvětví 10-15, 60 mil. pro ostatní.
10. US GAAP pro pojištění bez podílu na výnosech (SFAS 60)
Vydává FASBoard
FAS 60 se týká klasického pojištění, početními podklady jsou tabulky úmrtnosti, úrokové míry, stanovení
nákladů, vychází z nejlepších odhadů upravených rezervou na nepříznivé odchylky (PAD), ta je implicitně
zachycena v účetních podkladech. Zásada neměnnosti početních podkladů (lock in principle). Aktivace
pořizovacích nákladů: aktivovatelné (DAC, deferable acquisition costs) jsou náklady na pořízení pojistných
smluv, jejich výše má být měrná objemu upsaného obchodu, kolikrát je větší nový obchod, tolikrát se mohou
zvýšit náklady. Je možno je uhradit z přebytku mezi pojistným určeným na tvorbu rezervy a hrubým pojistným.
n −1
Rezerva pojistného na budoucí pojistná plnění má tyto složky: 1) přijaté hrubé pojistné
∑ P.K (m)v
m
,
m =0
n −1
2) pojistná polnění −( ∑ K (m)qx + mv m +1 + K (n)v n ) , kde K(n) je plnění při dožití věku n, 3) aktivované pořizovací
m =0
n −1
náklady −α K (0) , 4) ostatní budoucí náklady −(∑ K (m).(β P + γ )v m .
m
Rezervové pojistné představuje B(t) = (2) + 4)) P / 1). Amortizační pojistné potřebné na splacení nákladů je ve
výši P0 = 3) P / 1). Rezerva je vypočtena retrospektivně R(t ) = ( R(t − 1) + B (t ))(1 + i) − S (t ) − E (t ) ,
neamortizované pořizovací náklad DAC jsou E0 (t ) = ( E0 (t − 1) − B0 (t ))(1 + i ) − S 0 (t ) , kde S0(t) jsou odpisy. Je-li
rezerva podle nejlepších odhadů získaných prospektivně vyšší než R(t) – E0(t), poté nastala ztráta a dojde
k odepsání DAC. Pokud ani to nestačí, doplní se rezerva na požadovanou výši (poruší se lock in principles).
Zisk vzniká uvolněním z rizika nebo výnosem z přijatého pojistného.
II
1. Riziková přirážka v neživotním pojištění
S = â Zi, Zi iid, EZi = p, VarZi = s2, ES = n p, VarS = s
n
•!!!!
n , DU = np H1 + lL - S
i=1
hrubé pojistné = p
1+l
, l riziková přirážka, c podíl nákladové složky
1-c
volný kapitál u, a podíl volného kapitálu pro krytí technického rizika
i S -n p
y
i n p l+ auz
y
n p l +a u z
z > 1- F j
j
z £e
>
j
z
j
z
•!!!!
•!!!! z
•!!!! z
s
n
s
n
s
n
k
{
k
{
1
n p l + au
•!!!!
£ z1-e, u = Iz1-e s n - n p lM, velké n umožňují snížit l
•!!!!
a
s n
j
P HDU < -auL = P j
j
j
2. Finanční umístění prostředků technických rezerv – zásady limitů finanční skladby
Podle vyhlášky musí finanční umístění splňovat požadavky likvidity, bezpečnosti, diverzifikace a rentability,
prostředky uloženy jako depozita. Nízká rentabilita zdražuje pojištění, pojišťovna musí mít k dispozici dostatek
likvidních prostředků, aby pokryla pojistná plnění.
Např. dluhopisy vydané členským státem a jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku,
pokladniční poukázky, dluhopisy ECB, Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj: 75% z celkových
technických rezerv, dluhopisy vydané bankami členského státu, hypoteční zástavní listy, vklady, pohledávky za
zajišťovnami: 50% (u jedné banky nesmí přesáhnout 20%), kotované dluhopisy obchodních společností,
kotované komunální dluhopisy, nemovitosti, cenné papíry fondů: 20% (u jednoho subjektu 5%), avalové
směnky, kotované akcie: 10%, umělecká díla, zajišťovací deriváty: 5%.
3. Výkaz zisku a ztráty
Rozdělen na technický účet NP, technický účet ŽP a netechnický účet. Technické účty zahrnují peněžní toky
v pojišťovací činnosti (technické výnosy / náklady): pojistné / pojistné plnění, zajistné / účast zajistitele na
pojistném plnění, netechnický účet zahrnuje hospodářský výsledek obou technických účtů, hospodaření
s finančním umístěním a ostatní náklady (osobní, provozní, správní, daně, dividendy), je z něj vypočítán
celkový hospodářský výsledek, který se stává součástí rozvahy.
4. Pojistná smlouva podle IFRS
Podle IFRS 4: Smlouva, na jejímž základě jedna strana (pojišťovatel) přejímá významné pojistné riziko druhé
strany a tím souhlasí s kompenzací pojistníka, pokud by určitá nejistá událost v budoucnosti nastala a
nepříznivě postihla pojistníka. Nejistá událost je ve smyslu, že není jisté, zda nastane, nebo je jisté, že nastane,
ale není možné určit kdy nebo v jaké výši. Tuto definici nesplňuje samopojištění a finanční deriváty bez
přenosu pojistného rizika. Změna peněžních toků v důsledku pojistné události musí být nezanedbatelná,
smlouva zaniká se zánikem práv a závazků
5. Excedentní zajištění životních pojištění na rizikové bázi
neproporcionální excedentní zajištění představuje závazek zajišťovny účastnit se na pojistném plnění v případě,
že vzniklá škoda překročí vlastní vrub pojišťovny W, pro pojistnou částku K hradí zajišťovna část (K-W)/W.
riziková báze = pojistná částka – rezerva pojistného ŽP počítané podle početních podkladů uvedených
v zajistné smlouvě, zajistné se průběžně mění, v případě pojistné události uhradí zajišťovna R(t)(K-W)/W, kde
R(t) je riziková báze, roční zajistné činí qx,tR(t)(K-W)/W, kde qx,t je pravděpodobnost, že pojištěnec ve věku x
zemře do dožití se věku x+t
6. Rezerva pojistného neživotních pojištění
Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se pojistné stanovuje podle
vstupního věku, tj. rozdílu mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného, a
pohlaví pojištěného nebo pouze podle vstupního věku pojištěného. Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje
hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů
na přebytcích pojistného) nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a
to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně
matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při
stanovení pojistného.
7. Přímka kapitálové přiměřenosti
Aby byla investice efektivní, musí bod (r ,σ ) ležet nad přímkou kapitálového trhu PKT i nad přímkou
kapitálové přiměřenosti PKP, která spojuje bezrizikový výnos rf a výnos Markowitzova efektivního portfolia M
M
,
rf
a
z1−ε
r=
EDU
³ z1-e
u
•!!!!!!!!!!!!
VarDU
u
•!!!!!!!!!!!! y
i
VarDU z
j
j EDU ,
z
z
= s, viz II .1., Hr, sL = j
j u
z
u
k
{
8. Budoucí zisky započitatelné do skutečné míry solventnosti
Do disponibilní míry solventnosti ŽP lze započítat budoucí zisky ze ŽP, sice ve výši
0,5 * průměrná roční ztráta * průměrná zbývající doba trvání pojištění, nejvýše 6 let
9. Sledování solventnosti v pojišťovací skupině
solventnost holdingu = DMP – PMS, S =
∑ (q S
i
i
− U i ) , Si solventnost spřízněných společností, qi podíl na
i
základním kapitálu nebo 1, je-li Si < 0, Ui účetní hodnota i-té společnosti
Podle zákona musí mít pojišťovna neustále zdroje ve výši PMR, je-li hodnota nižší, ale vyšší než hodnota
garančního fondu (=max(1/3 PMS, 90 mil.)), předloží ČNB pojišťovna ozdravný plán, když je PMS mižší než
garanční fond, zavede ČNB nucenou správu. Je-li účetní ztráta pojišťovny vyšší než 20% základního kapitálu,
nařídí ČNB snížení základního kapitálu (tedy snížení nominální hodnoty akcií).
10. Deponování technických rezerv
K plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je
jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy. Tyto rezervy jsou
deponovány za podmínek rentability, diverzifikace, bezpečnosti a likvidity, aby byla pojišťovna schopna kdykoliv dostát
svým závazkům vzniklým na základě pojištění. Pro takto uložené rezervy platí zákonem stanovené limity.
Zajištění
v podstatě "pojištění rizika převzatého pojistitelem". Zajištění umožňuje, aby pojistitel převzal do krytí i jednotlivá velká
rizika, která by díky své omezené kapitálové vybavenosti jinak nemohl pojistit. Dalším významem zajištění je vykrýt
mnoho menších škod, které by např. při živelné katastrofě mohly ohrozit kapitálové zdroje pojistitele. Zajišťovna pak dále
předává část svých rizik jiným zajišťovnám (retrocese).
Kvótové zajištění
forma proporcionálního zajištění (Quota share). Jedná se o pevně stanovené rozdělení rizika mezi pojistitele a zajistitele
při kterém se zajistitel podílí proporcionálně na každé škodě a dostává stejný podíl z pojistného. Příklad: pro pojištění
požáru je sjednáno kvotové zajištění na 90%. Zajistitel bude krýt 90% z každé škody a 10% bude vlastní vrub pojišťovny.
Zajistitel obdrží 90% pojistného. V zajistné smlouvě je stanovena maximální pojistná částka, kterou může pojistitel
přijmout a která je automaticky zařazená do zajištění. Nad tento limit se musí zajištění sjednávat individuálně =
fakultativní zajištění.
Neproporcionální zajištění
je taková forma zajištění, kdy se zajistitel zavazuje zaplatit všechny škody, které překročí limit vlastního vrubu pojistitele.
Tento limit si musí pojistitel stanovit na základě analýzy svých pojistných smluv (kmene). Limit se určuje buď v penězích
pro jednotlivé smlouvy (typ Excess of Loss) nebo stanovuje v procentech podíl krytí zajistitele na celkových ztrátách
pojišťovny za dané období (Stop Loss). Neproporcionální zajištění je založeno na škodách a nikoli na pojistném, proto se
i jeho ceny kalkulují nezávisle na cenách pojistitele.