svět na dosah - Czech Airlines

Transkript

České aerolinie a.s.
výroční zpráva 2005
svět na dosah
praha 00:00
paříž 01:50
obsah
4
5
7
7
8
8
8
11
12
15
16
17
17
20
22
26
26
26
26
26
28
29
29
30
30
30
31
32
33
33
33
Profil společnosti – hlavní oblasti podnikání
Vybrané ekonomické a přepravní ukazatele
Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti
a o stavu jejího majetku
Úvodní slovo předsedy představenstva
a prezidenta společnosti
Správa a řízení společnosti
— Akcionáři ČSA
— Správní orgány Českých aerolinií
— Kodex řádné správy a řízení společností založený
na principech OECD
Majetkové účasti ČSA
Strategie ČSA
Transformace ČSA
Výsledky přepravy
Ekonomické výsledky ČSA
Organizační schéma společnosti k 1. 5. 2006
Aliance SkyTeam
Obchodně-marketingová strategie
— Obchodní politika
— ČSA v zahraničí
— Destinace
— Spolupráce s leteckými společnostmi
— Rozvoj sítě linek v roce 2005 a 2006
— Řízení produktu ČSA
— Vztahy se zákazníky
— Věrnostní programy
— Pod značkou ČSA
— Chartery
— Cargo
Ocenění ČSA
Letadlová flotila a technická údržba
— Letadlový park ČSA
— Technická údržba
34
37
39
39
39
39
40
42
44
48
50
50
52
53
55
56
58
59
60
61
89
90
91
92
93
94
121
122
123
127
131
132
— Rozvoj a obnova letadlové flotily
Informační technologie a centrální nákup
Služby ČSA na letištích
— Odbavení cestujících a letadel
— Duty Free
— Catering
Bezpečnost provozu
Pravidelnost provozu
Péče o životní prostředí
Lidské zdroje – personalistika
Letecké posádky a studium
— Výcvikové středisko
Zpráva dozorčí rady ČSA za rok 2005
Zpráva nezávislého auditora pro akcionáře společnosti
Účetní závěrka podle CAS
— Rozvaha v plném rozsahu
— Výkaz zisku a ztráty
— Přehled o změnách vlastního kapitálu
— Přehled o peněžních tocích
Příloha účetní závěrky
Účetní závěrka podle IFRS
— Výkaz zisku a ztráty
— Rozvaha
— Přehled o změnách vlastního kapitálu
— Přehled o peněžních tocích
Příloha účetní závěrky
Obchodně-přepravní výkony ČSA v letech 1995–2005
Letadlový park ČSA – souhrnné ekonomické ukazatele
Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami
— Seznam společností ovládaných propojenými osobami
Odpovědnost za výroční zprávu
Pojmy a zkratky
4
profil společnosti – hlavní oblasti podnikání
České aerolinie a.s. (ČSA) jako vlajkový letecký přepravce České republiky zajišťují spojení
z hlavního města Prahy do většiny hlavních měst v Evropě, dále do tranzitních bodů
v Severní Americe, stejně jako do řady destinací na Blízkém a Dálném východě a v severní
Africe. Díky více než osmdesátiletým zkušenostem v letecké přepravě jsou ČSA
vyhledávaným poskytovatelem služeb i pro jiné letecké společnosti.
ČSA Catering pokrývá 95 % cateringového trhu letiště Praha-Ruzyně. Nově
zrekonstruované prostory a vybavení evropské úrovně umožňují ČSA nabízet občerstvení
špičkové kvality nejen cestujícím ČSA, ale i společnostem, které provozují pravidelnou
i nepravidelnou leteckou přepravu na letišti v Praze, a dalším zákazníkům v režimu
privátních letů.
Základní oblastí podnikání ČSA je přeprava cestujících na pravidelných linkách.
Společnost nabízí spojení do 119 destinací v 52 zemích světa, a svým zákazníkům tak
umožňuje rychlé a pohodlné spojení do významných obchodních a politických center.
Mimořádně velkou pozornost věnují ČSA technické údržbě letadel. Kromě údržby vlastní
flotily jsou ČSA partnerem i pro řadu významných mezinárodních leteckých dopravců,
kterým zajišťují pravidelný certifikovaný servis.
Spolu se zajišťováním kvalitní přepravy na pravidelných linkách nabízejí ČSA cestovním
kancelářím a dalším smluvním partnerům také nepravidelné charterové spoje. Po celý
rok nalétávají letadla ČSA do hlavních mezinárodních turistických center, aby na
dovolenou dopravila statisíce turistů.
Na dlouholetých zkušenostech profitují ČSA i v oblasti výcviku posádek. Ve výcvikovém
centru na letišti Ruzyně-Jih společnost organizuje specializovaný výcvik vlastních
posádek i posádek jiných leteckých společností.
Společnost ČSA také expanduje i do dalších oblastí podnikání. V letecké nákladní
přepravě (ČSA Cargo) ČSA disponují jedním z nejmodernějších cargo terminálů ve střední
Evropě. Kvalitní technologie zaručují šetrnou manipulaci se zásilkami a moderní skladové
prostory také umožňují uložení zboží, které vyžaduje zvláštní péči při zacházení.
Kromě přepravy osob a nákladu zajišťují ČSA i odbavení cestujících a letadel. Díky
špičkovému vybavení a zkušenému personálu odbavují každoročně téměř tři čtvrtiny
všech cestujících na pražském letišti nejen na vlastní linky, ale i na lety dalších
společností.
V neposlední řadě provozují ČSA na palubách letadel a v tranzitním prostoru letiště
Praha-Ruzyně duty free obchody se širokým sortimentem dárkových a luxusních
předmětů.
5
vybrané ekonomické a přepravní ukazatele
Finanãní v˘sledky podle ãesk˘ch úãetních standardÛ (tis. Kã)
Finanãní v˘sledky podle IFRS (tis. USD)
2004
22 297 043
713 986
324 168
324 168
2 174 999
2 735 510
Obrat
Provozní hospodáfisk˘ v˘sledek
Hospodáfisk˘ v˘sledek pfied zdanûním
Hospodáfisk˘ v˘sledek po zdanûní
Vlastní kapitál
Základní kapitál
2005
22 746 989
-476 585
-496 057
-496 057
1 722 495
2 735 510
2004
782 993
35 360
23 986
20 226
298 406
122 312
Obrat
Provozní hospodáfisk˘ v˘sledek
Hospodáfisk˘ v˘sledek pfied zdanûním
Hospodáfisk˘ v˘sledek po zdanûní
Vlastní kapitál
Základní kapitál *
2005
930 953
-5 818
-20 946
-15 479
247 086
111 254
* V˘‰e základního kapitálu v roce 2004 a 2005 ãiní 2 735 510 tis. Kã. Rozdíl v USD ãástkách je zpÛsoben pouÏitím odli‰ného smûnného kurzu Kã a USD k 31. 12. 2004
a 31. 12. 2005.
Vybrané ukazatele a ekonomické v˘sledky
Pfieprava
VyuÏité tunokilometry
Nabízené tunokilometry
Poãet pfiepraven˘ch cestujících
Pfiepravené cargo
Celkov˘ Load Factor
váhov˘
sedaãkov˘
(mil.)
(mil.)
(tis.)
(tis. tun)
1995
264,4
461,3
1 488,3
10,6
1996
268,7
479,1
1 612,1
10,0
1997
285,4
501,2
1 733,7
10,4
1998
288,3
507,7
1 801,8
11,9
1999
311,6
550,7
2 064,1
13,0
2000
360,9
587,9
2 461,7
16,6
2001
388,3
625,3
2 877,3
16,2
2002
407,6
639,8
3 065,0
17,9
2003
498,1
770,3
3 591,5
21,1
2004
606,0
973,0
4 345,4
22,7
2005
747,9
1 207,2
5 217,6
22,0
%
%
57,3
66,6
56,1
66,0
56,9
66,8
56,8
66,3
56,6
65,8
61,4
70,4
62,1
70,8
63,7
71,3
64,7
72,7
62,3
70,5
62,0
70,1
(tis.)
1995
3 916
67,53
1996
3 976
67,59
1997
3 912
72,95
1998
3 795
75,96
1999
3 876
80,39
2000
3 990
90,44
2001
4 422
87,82
2002
4 455
91,48
2003
4 543
109,63
2004
4 861
120,34
2005
5 303
141,06
(mil. Kã)
1,9
2,0
2,3
2,6
2,9
3,4
3,3
3,1
3,4
3,6
3,9
Zamûstnanci a produktivita
Poãet zamûstnancÛ
VTKM/zamûstnanci
Produktivita
(provozní v˘nosy/pracovníci)
6
7
zpráva představenstva o podnikatelské činnosti
společnosti a o stavu jejího majetku
úvodní slovo předsedy představenstva a prezidenta společnosti
České aerolinie – národní dopravce České republiky mají za sebou více než 80letou
historii velmi úzce spojenou se svou zemí a svými lidmi. Život společnosti – to není
úsečka stále plynule rostoucí od bodu k bodu, od roku k roku, to nejsou jen „tučná léta“.
Život společnosti, ČSA nevyjímaje, se spravedlivě dělí mezi lepší a horší roky. Z tohoto
dlouhodobého hlediska rok 2005 nebyl výjimkou. ČSA zažily horší roky a byli tu vždy její
lidé, zaměstnanci, manažeři, akcionáři, kteří dokázali svoji firmu dostat zpět do kondice.
Jaký tedy byl pro ČSA rok 2005? Především byl rokem významných rozhodnutí
a závazků na straně jedné a velkých plánů a očekávání na straně druhé.
Úvod roku byl ve znamení dokončení kolektivního vyjednávání mezi vedením
společnosti a devíti odborovými organizacemi, a to do konce roku 2007. V zájmu
sociálního smíru se tak ČSA zavázaly k růstu mezd a jiných výhod pro zaměstnance, které
meziročně znamenají nárůst o více než půl miliardy korun. Závazek je to dvoustranný.
Chceme-li srovnatelné mzdy, musíme podávat srovnatelné výkony. K produktivitě práce
vedou dvě cesty, jedna kvalitativní a druhá kvantitativní, a obě jsou legitimní.
Strategická expanze v oblasti charterové dopravy (přepravili jsme 706 tisíc
cestujících, což je dvakrát více než v roce 2004), investice jako dokončení nákladné
rekonstrukce budovy cateringu, rozšíření výcvikového střediska, příprava pro výstavbu
nového hangáru, to jsou další z řady kroků, které významně přesahují horizont roku 2005
a jsou závazkem pro management i zaměstnance ČSA do budoucna.
Své závazky máme i vůči partnerům v alianci SkyTeam. Víme o nich a plníme je. Navíc
budeme akcentovat bilaterální obchodní spolupráci se členy aliance. V této souvislosti
vítáme nového, desátého člena aliance SkyTeam, ruský Aeroflot. Jeho přijetí jsme
podporovali a vnímáme ho velice pozitivně pro rozvoj našich obchodních vztahů.
Nejvýznamnějším závazkem roku 2005 byl podpis smlouvy o dodávce dvanácti
střednětraťových letadel A320. Financování těchto letadel je zajištěno a schváleno
rozhodnutím dozorčí rady z března 2006. Obměna byla již fakticky zahájena a před
nedávnem jsme do naší flotily přivítali třetí nový airbus. Před námi stojí rozhodnutí
o dálkové flotile.
Tyto závazky jsou nedílnou součástí Strategie ČSA 2005–2015, kterou připravil
management společnosti. Dokument vycházel ze Strategie 2004–2014 a byl schválen
jako klíčový materiál valnou hromadou v červnu 2005. Vzhledem k vnějším i vnitřním
ekonomickým vlivům se však již v prvním roce aplikace nedařilo předpokládaná očekávání
Strategie naplnit. Cena paliva, přírodní katastrofy, stále agresivnější prodejní metody
nízkonákladových přepravců a bohužel i některá obchodní rozhodnutí měly na tento
výsledek přímý vliv.
V roce 2005 vzrostl počet přepravených cestujících o 20 % proti roku 2004 na
celkových 5,2 milionu, uskutečnili jsme 40 000 letů, což je meziročně nárůst o 18 %,
posílili jsme naši flotilu o letadla nové generace – dvě A320, dvě A321 a jedno B737,
a na konci roku 2005 jsme měli celkem 49 letadel.
Otevřeli jsme nové destinace a posílili frekvence na linkách do východní, západní
a jižní Evropy. Bohužel jsme nedokázali tato opatření podpořit růstem výnosů. ČSA a její
lidé na druhé straně dokázali najít rezervy na straně nákladů a implementovat řadu
významných programů a projektů v rekordně krátké době. Navíc se podařilo, a za to patří
díky všem zaměstnancům, udržet si vysokou kvalitu produktu, a to jak v oblasti
nabízených služeb zákazníkům, tak v oblasti bezpečnosti a dodržování postupů. To
dokládá i řada ocenění loňského i letošního roku.
Je na co navázat. Klíčové předpoklady Strategie ČSA 2005–2015 se změnily. Závazky
zůstávají a budeme je plnit. Proto jsme připravili tříletý restrukturalizační plán
2006–2008, který navazuje na cíle minulých let. Ten předložíme našim váženým
akcionářům ke schválení.
Ambiciózní a realistický program Turnaround 2006–2008, jednoduchý název v sobě
obsahuje naše dva cíle: obrat k lepšímu a změnu. Rok 2006 nazýváme rokem záchrany, rok
2007 rokem stabilizace a rok 2008 rokem budoucnosti. Chceme dostat naše ČSA zpět
do kondice, aby platilo České aerolinie – národní dopravce České republiky, hrdá a silná
česká společnost. Máme dobrý plán a splníme ho. Pro naše klienty, pro naše akcionáře,
pro naše zaměstnance i pro naše partnery v alianci SkyTeam.
Radomír Lašák
předseda představenstva a prezident Českých aerolinií a.s.
8
správa a řízení společnosti
Akcionáfii âSA
Akcionáfi
Ministerstvo financí âeské republiky
âeská konsolidaãní agentura
âeská poji‰Èovna a.s.
Hlavní mûsto Praha
Hlavní mûsto Bratislava
Fond národního majetku Slovenské republiky
Podíl
56,92 %
34,59 %
4,33 %
2,94 %
0,98 %
0,24 %
Správní orgány Českých aerolinií
Valná hromada
Valná hromada, tvořená akcionáři, rozhoduje o zásadních hospodářských, organizačních,
provozních záležitostech a o strategickém zaměření společnosti. Její působnost
a pravomoci určují obchodní zákoník a stanovy společnosti. Představenstvo svolává
valnou hromadu zpravidla jedenkrát ročně. Základní informace o valné hromadě, jejím
postavení a působnosti jsou obsaženy v kapitole III a, článcích 15–20 stanov společnosti.
Dozorčí rada
Dozorčí rada společnosti má dvanáct členů. Dohlíží na výkon působnosti představenstva
a uskutečňování strategie společnosti včetně podnikatelské činnosti. Složení, působnost
a pravomoci dozorčí rady určují obchodní zákoník a stanovy společnosti. Dozorčí rada zasedá
zpravidla jednou za kalendářní měsíc, nejméně však osmkrát v kalendářním roce. Základní
informace o dozorčí radě jsou obsaženy v kapitole III c, článcích 28–35 stanov společnosti.
Představenstvo
Představenstvo se skládá ze sedmi členů a je statutárním orgánem, jenž řídí činnost
společnosti a jedná jejím jménem. Statutární orgán je volen dozorčí radou a je zpravidla
sestaven z členů vrcholového vedení ČSA. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech
společnosti, které nejsou upraveny právními předpisy nebo stanovami nebo nespadají
do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady společnosti. Představenstvo zasedá
minimálně jednou za kalendářní měsíc, nejméně však desetkrát v kalendářním roce.
Základní informace o představenstvu a jeho působnosti jsou obsaženy v kapitole III b,
článcích 21–27 stanov společnosti.
Výbory dozorčí rady
Primárním úkolem výborů je zprůhlednit akcionářům činnost společnosti a zajistit, aby
výkonní členové správních orgánů nijak neohrožovali zájmy akcionářů. Zároveň mají za úkol
umožnit zasvěceně informovat akcionáře a vybrané zainteresované skupiny o činnostech
ve společnosti. V podstatě se jedná o poradní a iniciativní orgány. Každý výbor má jasně
definovanou působnost, popsány úkoly a pravidla jejich plnění ve statutu a jednacím řádu.
Na základě usnesení představenstva ze dne 2. března 2005 (č. 03A–05) a dozorčí rady
ze dne 23. února (č. 02–05) byly k 1. dubnu 2005 zřízeny následující výbory:
— Výbor pro audit (dozorčí rady a představenstva)
— Výbor pro záležitosti personální, nominační a odměňování (dozorčí rady)
— Výbor pro strategii (dozorčí rady)
— Výbor pro řízení rizik (představenstva), kde byl ustaven též podvýbor pro řízení
komodity letecké pohonné hmoty.
Členové dozorčí rady
Ing. Ján Dzvoník
předseda dozorčí rady a náhradní člen od 18. ledna 2006
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Bratislavě a European Business School v Praze.
Od roku 1997 působil jako vrchní ředitel finanční sekce a později ekonomické sekce
Ministerstva obrany České republiky, od roku 2002 byl náměstkem ministra obrany pro
finanční řízení. V letech 2004 a 2005 byl členem výkonného výboru Fondu národního
majetku České republiky. V současné době vykonává funkce předsedy dozorčí rady
MERO ČR, a.s., a člena dozorčí rady AERO Vodochody a.s.
Ing. Jiří Pos
místopředseda dozorčí rady od 21. května 2003
Absolvent Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze, oboru letadlová
technika. V ČSA působí od roku 1986, v současné době zastává funkci viceprezidenta pro
provoz.
9
Souãasn˘ model corporate governance v âSA
tajemník spoleãnosti
valná hromada
akcionáfii
v˘bor pro záleÏitosti
personální, nominaãní
a odmûÀování
dozorãí rada
v˘bor pro strategii
v˘bor pro audit
pfiedstavenstvo
v˘bor pro fiízení rizik
vrcholov˘ management
MUDr. Pavel Bém
člen dozorčí rady od 25. června 2003
Absolvent Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a postgraduálního
studia Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. V roce 1992 absolvoval
postgraduální studium na John Hopkins University, School of Public Health, Hubert
H. Humphrey Fellowship on Substance Abuse, Baltimore, USA. V roce 2002 byl zvolen
primátorem hlavního města Prahy. Je členem správní rady sdružení Pelleova vila, o.p.s.,
a členem dozorčích rad sdružení PODANÁ RUKA, o.p.s., a Nadačního fondu Václava Klause.
Zdeněk Čáp, PhD.
Absolvent doktorandského studia na Vysoké škole ekonomické v Praze, Fakulty
podnikohospodářské (1999). V letech 1992–1999 působil na různých pozicích v Komerční
bance, a.s. V letech 2000–2004 pracoval jako jednatel a náměstek generálního ředitele
Konpo, s.r.o. S účinností od 1. 4. 2004 byl jmenován do funkce předsedy představenstva
a generálního ředitele České konsolidační agentury. V období 1996–1999 působil jako
externí asistent katedry podnikové ekonomiky Fakulty sociálně-ekonomické Univerzity
Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (FSE UJEP) a jako člen vědecké rady FSE
UJEP. Od roku 2004 je členem zkušební komise inženýrských státních zkoušek na VŠE
Praha a členem zkušební komise pro obhajoby doktorských disertačních prací na VŠE
v Praze, Fakultě podnikohospodářské. Roku 2004 zahájil studium postgraduálního
programu MBA Sheffield Hallam University na Masarykově ústavu vyšších studií Českého
vysokého učení technického v Praze. Je předsedou dozorčí rady Konpo, s.r.o., a členem
Hospodářské rady vlády České republiky.
Ing. Dušan Horák
člen dozorčí rady od 11. prosince 2002
Absolvent Vysoké vojenské letecké školy v Košicích. Po ukončení studia byl do roku 1986
vojákem z povolání. Do ČSA nastoupil v roce 1997 nejprve jako pilot, poté se stal druhým
pilotem letounu ATR, druhým pilotem letounu Boeing 737, kapitánem letounu ATR
a v současné době je kapitánem letounu Boeing 737 a zároveň instruktorem tohoto typu
letounu.
Ing. Jiří Jurán, MBA
náhradní člen dozorčí rady od 28. února 2006
Absolvent Vysoké školy báňské v Ostravě, fakulty ekonomické, a absolvent postgraduálního
programu MBA Sheffield Hallam University na Masarykově ústavu vyšších studií
Českého vysokého učení technického v Praze. Od 1. září 2001 je členem představenstva
České konsolidační agentury a zastává pozici vrchního ředitele úseku individuálních řešení.
Převážnou část své profesní kariéry strávil v oblasti bankovnictví. V letech 1994–2001
působil v Komerční bance, a.s., kde zastával různé manažerské pozice v oblasti korporátního
bankovnictví a rizikových pohledávek včetně pozice vrchního ředitele úseku rizikových
pohledávek. Ve společnosti KOVOHUTĚ BŘIDLIČNÁ, a.s, působil jako finanční ředitel.
JUDr. Jaroslav Král, CSc.
náhradní člen dozorčí rady od 18. ledna 2006
Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1996 působil sedm let na
Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky, kde zastával pozice ředitele odboru
legislativně-právního, náměstka ministra a vrchního ředitele sekce legislativy
a kompatibility s právem ES. V letech 2002–2004 byl ředitelem odboru bezpečnostní
politiky a krizového řízení na Ministerstvu zemědělství České republiky. V současné době
působí na Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky jako 1. náměstek ministra.
Ministerstvo pro místní rozvoj zastupuje v dozorčí radě společnosti PPP Centrum a.s.
a v řídícím výboru Českých drah, a.s.
Ing. Ivana Krynesová-Gage
náhradní členka dozorčí rady, kooptována 21. září 2005
Absolventka Vysoké školy ekonomické v Praze. Velkou část své profesní kariéry strávila ve
Velké Británii a USA, kde pracovala v oblasti investičního bankovnictví, mimo jiné
v institucích jako Lehman Brothers, Citibank a posledních dvanáct let ve společnosti
Morgan Stanley. Ivana Krynesová-Gage byla také členkou dozorčích rad společností
ČESKÝ TELECOM, a.s., AERO Vodochody a.s. V současné době zastává pozici vedoucí týmu
poradců ministra financí. Je členkou mezirezortní komise pro privatizaci společnosti
AERO Vodochody a.s.
10
Jaroslav Lorenc
člen dozorčí rady od 8. dubna 2003
Absolvent střední průmyslové školy strojnické, oboru letecký mechanik. Do ČSA
nastoupil v roce 1968. Pozici vrchního mistra na údržbě letadel – UDL/ULRE zastává
v ČSA od roku 1994.
Ing. Miloslav Müller
náhradní člen dozorčí rady, kooptován 30. listopadu 2005
Absolvent Technické univerzity v Liberci, Fakulty strojní. Od roku 2003 působí
na Ministerstvu dopravy České republiky, nejprve jako vedoucí organizačního oddělení
kanceláře ministra, později i jako ředitel personálního a organizačního odboru.
V současné době zastává pozici ředitele odboru kabinetu ministra. V předchozích letech
byl starostou města Kadaň, pracoval též jako operátor společnosti ČEZ, a. s., v Elektrárně
Tušimice.
Mgr. Hana Pešková
členka dozorčí rady od 8. dubna 2003
Absolventka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studia v roce
1977 nastoupila do ČSA na pozici palubní průvodčí. V současné době zastává funkci
vedoucí letky palubních průvodčích a instruktorky CC provozovatele, pozemní
instruktorky provozovatele a examinátorky CC provozovatele.
Ing. Martin Tlapa, MBA
Absolvent Fakulty obchodní Vysoké školy ekonomické v Praze a postgraduálního
programu MBA Sheffield Hallam University na Masarykově ústavu vyšších studií
Českého vysokého učení technického v Praze. V současné době zastává funkci náměstka
ministra průmyslu a obchodu, kde vede sekce evropské integrace, obchodní politiky
a podpory exportu včetně licenční správy. Je předsedou řídící rady české agentury na
podporu obchodu Czech Trade a předsedou dozorčí rady Exportní garanční
a pojišťovací společnosti, a.s., a České exportní banky, a.s.
Seznam členů dozorčí rady, kteří ukončili činnost v roce 2005, resp. v roce
2006 – do uzávěrky výroční zprávy
Ing. Eduard Janota
předseda a člen dozorčí rady od 9. dubna 2003 do 18. ledna 2006
Ing. Jan Adam
člen dozorčí rady od 9. dubna 2003 do 30. listopadu 2005
JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek
člen dozorčí rady od 25. června 2003 do 18. ledna 2006
Ing. Mgr. Klára Roženská
členka dozorčí rady od 27. června 2004 do 12. září 2005
Ing. Pavel Řežábek
člen dozorčí rady od 9. dubna 2003 do 26. ledna 2005
Ing. Pavel Suchý
člen dozorčí rady od 25. června 2003 do 28. února 2006
Členové představenstva
Ing. Radomír Lašák, MBA
předseda představenstva od 19. ledna 2006
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, titul MBA získal na Prague International
Business School. Svou pracovní kariéru zahájil ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu,
odkud v roce 1991 odešel do Komerční banky, a.s. Od základních obchodních pozic přes
investiční bankovnictví se vypracoval až na místo náměstka generálního ředitele
a viceprezidenta zodpovědného za prodej a distribuci. Jako člen představenstva se také
v roce 2001 významně podílel na úspěšném procesu privatizace banky. V roce 2002 byl
jmenován předsedou představenstva a generálním ředitelem eBanky a.s., kde provedl
personální restrukturalizaci firmy a současně zavedl nové systémy řízení. Od roku 2004
působil v akciové společnosti ČEZ jako člen představenstva a ředitel pro domácí
a zahraniční majetkové účasti. Byl také zodpovědný za oblast lidských zdrojů Skupiny ČEZ
a interní komunikaci. V ČEZ, a. s., se podílel na nastartování projektu profesionální
správy celé Skupiny s důrazem na nově získané zahraniční akvizice a rozběhnutí
největšího transformačního projektu v dějinách české ekonomiky s názvem VIZE 2008.
RNDr. Kateřina Hobzová Chalupová
místopředsedkyně představenstva od 24. března 2004
členka představenstva od 18. prosince 2003
Absolventka Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1986
pracovala jako odborný analytik, později jako vedoucí úseku IT na Ministerstvu
zdravotnictví České republiky. V průběhu své dosavadní profesní kariéry působila na
řídících a manažerských pozicích v oblasti informačních technologií, například
v softwarové nadnárodní společnosti Oracle.
Ing. Tomáš Heczko
člen představenstva od 2. září 2003
Absolvent matematicko-fyzikálního oboru gymnázia v Bílovci a následně Katedry letadel
Fakulty strojního inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze. V rámci
postgraduálního projektu působil v roce 1992 na Glasgow University, Faculty of
Aerospace Engineering. Do ČSA nastoupil v roce 1993 jako inženýr marketingu
technického úseku, kde následně působil ve funkci vedoucího marketingu a prodeje
technické údržby až do roku 1999; v rámci ČSA se podílel na významném rozvoji údržby
letadel pro třetí strany. Od roku 1999 je členem Technical and Operations Committee
AEA a dozorčí rady Asociace leteckých výrobců ČR.
Ing. Peter Jusko, MBA
člen představenstva od 2. září 2003
Absolvent Kyjevského institutu inženýrů civilního letectví, oboru přístrojově-navigační
vybavení civilních letounů, a postgraduálního programu MBA Sheffield Hallam
University na Masarykově ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického
v Praze. V roce 2004 absolvoval na Aviation Training and Development Institute v Ženevě
kurz IATA Airline Business Foundations. V ČSA pracuje od roku 1987. Z funkce palubního
inženýra postupně přešel na druhého pilota letounu TU 134, L 410, B737, velitele letounu
ATR a B737. Jako viceprezident pro letový provoz zároveň zodpovídá za řízení a dozorování
letového provozu, leteckých posádek a jejich výcvik.
Ing. Jan Váňa
člen představenstva od 23. února 2005
Absolvent Vysoké vojenské letecké školy v Košicích a Air Command and Staff College,
Air University v USA, oblast řízení a managementu vzdušných sil, jejíž je čestným
absolventem. Přednášel na NATO Defence College v Římě, na Národní univerzitě obrany
USA a na NATO School Shape v Oberamergau. Je špičkovým odborníkem v oblastech
strategického řízení, letectví a bezpečnosti. Měl na starosti přípravu reformy armády,
kterou v listopadu 2003 schválila vláda České republiky, je také jedním z autorů vojenské
strategie České republiky, podílel se na zpracování bezpečnostní strategie a přípravě
koncepce bezpečnostního systému České republiky. Je rovněž spolutvůrcem koncepčních
dokumentů ČSA.
11
Seznam členů představenstva, kteří ukončili činnost v roce 2005,
resp. v roce 2006 – do uzávěrky výroční zprávy
Ing. Jaroslav Tvrdík
předseda představenstva od 2. září 2003 do 19. ledna 2006
Ing. Petr Jůza
člen představenstva od 28. ledna 2004 do 17. března 2005
Ing. Bohuslav Šantrůček
člen představenstva od 30. června 2005 do 9. prosince 2005
JUDr. Jaroslav Švábík
člen představenstva od 2. září 2003 do 31. ledna 2006
Členové vrcholového managementu
prezident společnosti od 19. ledna 2006
Ing. Tomáš Heczko
viceprezident pro techniku od 13. září 1999
výkonná ředitelka pro informační technologie a centrální nákup od 10. prosince 2003
Ing. Peter Jusko
viceprezident pro letový provoz od 1. července 2002
Ing. Marie Macounová
viceprezidentka pro marketing & product development od 1. května 2006
Ing. Jan Pavel
viceprezident pro ekonomický úsek od 17. března 2005
Ing. Jiří Pos
viceprezident pro provoz od 1. října 2002
RSDr. Dušan Ryban
viceprezident pro personalistiku od 1. února 2006
Seznam členů výkonného vedení, kteří ukončili činnost v roce 2005,
resp. v roce 2006 – do uzávěrky výroční zprávy
prezident od 2. září 2003 do 19. ledna 2006
Ing. Marcela Hrdá
viceprezidentka pro marketing a prodej od 13. prosince 2005 do 30. dubna 2006
Ing. Petr Jůza
viceprezident pro ekonomický úsek od 10. března 2004 do 16. března 2005
Ing. Ivo Středa
výkonný ředitel pro audit a jakost od 1. července 2004 do 30. dubna 2005
Ing. Bohuslav Šantrůček
viceprezident pro marketing a prodej od 1. prosince 2004 do 9. prosince 2005
JUDr. Jaroslav Švábík
viceprezident pro personalistiku od 3. září 2003 do 31. ledna 2006
Ing. Jan Váňa
výkonný ředitel pro strategické plánování a rozvoj od 10. prosince 2003 do 30. dubna 2006
Kodex řádné správy a řízení společností založený na principech OECD
Prohlášení společnosti České aerolinie a.s. o míře souladu její správy a řízení
s Kodexem řádné správy a řízení společností založeným na principech OECD
České aerolinie a.s. se na přelomu září a října roku 2004 formou usnesení
představenstva a dozorčí rady přihlásily k plnění Kodexu správy a řízení společností
založeného na principech OECD (2004). Správní orgány společnosti tak deklarovaly svoji
snahu dodržovat principy řádné správy společnosti.
V průběhu roku 2005 došlo k postupnému doplnění a implementaci modelu
corporate governance v ČSA, a to v souladu s postupem schváleným správními orgány.
S účinností od 1. dubna 2005 tak byl zřízen výbor pro audit jako společný výbor dozorčí
rady a představenstva, výbor pro záležitosti personální, nominační a odměňování a výbor
pro strategii jako poradní orgány dozorčí rady a výbor pro řízení rizik včetně jeho
podvýboru pro řízení komodity LPH jako poradní orgán prezidenta a představenstva ČSA.
Se stejnou účinností vznikla rovněž kancelář tajemníka společnosti včetně zřízení funkce
tajemníka společnosti. Činnost jednotlivých výborů a kanceláře se řídí statuty
a jednacími řády.
K naplnění dalších ustanovení Kodexu byl v průběhu roku zahájen vzdělávací program
ke corporate governance pro vybrané členy správních orgánů. Byla publikována série
článků osvětlující roli corporate governance v podnikovém časopise. Kancelář iniciovala
a aktivně spolupracuje na projektu realizace elektronické podpory správních orgánů.
V průběhu roku byla připravena textace smluv o výkonu funkcí ve správních orgánech ČSA.
Vzhledem k personálním změnám ve správních orgánech ČSA na konci roku 2005 bylo
nezbytné v krátké době obsadit a zajistit chod a činnost výborů dozorčí rady
a představenstva. V dalších krocích budou postupně naplněna všechna ustanovení
Kodexu, zejména je třeba:
— realizovat smlouvy o výkonu funkcí, stanovit klíčové ukazatele pro konkrétní funkce
v ČSA (v návaznosti na strategii ČSA), přijmout pravidla pro odměňování členů
představenstva a dozorčí rady včetně pravidel pro poskytování nenárokových plnění
pro členy správních orgánů,
— realizovat projekt elektronické podpory správních orgánů,
— připravit návrh etického kodexu,
— realizovat adekvátní úpravu stanov pro jednání řádné valné hromady vzhledem
k existenci statutů výborů a tajemníka společnosti.
Splnění principů řádné správy společnosti, které nejsou přímo ovlivnitelné správními
orgány ČSA (zejména zvýšení počtu tzv. nezávislých členů dozorčí rady – definice
v Kodexu), podmiňuje rozhodnutí akcionářů společnosti.
12
majetkové účasti ČSA
Správa a řízení Českých aerolinií – skupiny propojených osob
Správa a řízení dceřiných společností ČSA byla v roce 2005 vykonávána prostřednictvím
sekce řízení a správy majetkových účastí a dále za pomoci odborných úseků, které
nominovaly z řad svých klíčových manažerů členy správních orgánů. Výkon valné hromady
u těchto společností je prováděn v souladu se stanovami ČSA.
âSA mají v˘znaãn˘ podíl a ovládají ve smyslu platného znûní obchodního zákoníku
následující spoleãnosti:
âSA Airtours a.s.
SLOVAK AIR SERVICES s.r.o.
AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o.
CSA Services, s.r.o.
âSA Support s.r.o.
100
100
65
100
100
ČSA dále vlastní podíly ve společnostech WALTER a.s. a Boeing Česká s.r.o.
Z pohledu další perspektivy je statutárními orgány ČSA odsouhlaseno v souladu
se stanovami společnosti ČSA převedení celého 0,011% podílu ve společnosti
Boeing Česká s.r.o. na společnost The Boeing Company.
Dceřiné společnosti ČSA
ČSA Airtours a.s.
Štěpánská 27/1742, Praha 1
IČ 61860336
Zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 2929
Založená 1. 1. 1995
Cestovní kancelář ČSA Airtours a.s. zajišťuje služby pasivního i aktivního cestovního
ruchu se specializací na individuální turistiku, služební cesty, incentivní turistiku,
kongresy, konference a specializované zájezdy pro sportovce. Ve společnosti v současné
době pracuje 25 zaměstnanců.
%
%
%
%
%
Rok 2005 byl ve znamení růstu kurzu české koruny vůči euru a americkému dolaru, což bylo
příznivé pro turisty směřující do zahraničí, méně pak už pro cestovní kanceláře, které
zajišťují služby pro zahraniční návštěvníky v České republice. Pro cestovní kancelář ČSA
Airtours a.s. znamenal rok 2005 i přes mírný nárůst zákazníků, resp. zakázek v oblasti
pasivního i aktivního cestovního ruchu stagnaci v oblasti výnosů a zisku. To byl jeden
z hlavních faktorů, proč bylo s platností od 1. října 2005 rozhodnuto o změně na pozici
výkonného ředitele společnosti. Nový management přijal okamžitá opatření s cílem zvrátit
vývoj v hospodaření společnosti, a to především na základě těchto nástrojů a opatření:
— spuštění on-line booking engine systému pro hotelové kapacity (společný systém
pro ČSA Airtours a ČSA)
— založení databáze CRM
— počátek restrukturalizace obchodní politiky
— spuštění projektu Air Restaurant, podporujícího věrnostní program ČSA
Tato a další opatření budou v roce 2006 znamenat pro cestovní kancelář ČSA Airtours a.s.
návrat k pozitivnímu hospodářskému výsledku.
ČSA Support s.r.o.
ul. K Letišti, Letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6
IČ 25674285
Zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 60140
Dceřiná společnost ČSA Support s.r.o. vznikla v červnu roku 1998 z důvodu zabezpečení
úklidu objektů užívaných ČSA a úklidu letadel ČSA i zahraničních společností, pro které
poskytuje ČSA handlingové služby na letišti Praha-Ruzyně. Zajišťuje úklid letadel většího
rozsahu v revizích prováděných technickým úsekem ČSA na vlastním letadlovém parku
i na letadlech zahraničních leteckých společností.
V oblasti úklidu letadel došlo v průběhu roku 2005 k mírnému nárůstu objemu, který
byl způsoben nárůstem letadlové flotily ČSA a dále získáním smlouvy na úklid letadel
společnosti Travel Service, a.s.
13
Od dubna roku 2000 ČSA Support s.r.o. zabezpečuje dopravu nedoručených zavazadel
a přepravu tranzitních cestujících ČSA a od roku 2001 zajišťuje přepravu posádek letadel
ČSA. V roce 2005 došlo k nárůstu všech dopravních činností. Jejich objem se zvyšoval
nejen na základě vyššího počtu jednorázových objednávek, ale také na základě uzavřených
smluvních vztahů – např. každodenní přeprava posádek letadel společností Air France,
Air Dolomiti a Lufthansa.
ČSA Support s.r.o. v roce 2005 zpracovávala účetnictví pro společnosti ČSA Services s.r.o.
a Czech Charters, a.s.
V roce 2005 ČSA Support s.r.o. plnila plánované ukazatele, zajišťovala veškeré služby
v potřebné kvalitativní úrovni. Rok 2005 byl pro ČSA Support s.r.o. ve znamení zavedení
norem ISO 9001:2000 a jejich následné úspěšné certifikace. V roce 2006 společnost dále
plánuje rozšiřovat své aktivity zejména v oblasti úklidu objektů a v dopravě pro externí
subjekty.
Letisko M. R. Štefánika, 820 01 Bratislava
IČ 31373844
Zapsaná u Okresního soudu v Bratislavě 1, oddíl s.r.o.
ČSA založily SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. s cílem zabezpečit spolehlivý technicko-obchodní
handling včetně ostatních komplexních služeb spojených s leteckou přepravou osob a zboží.
Pfiehled sledovan˘ch v˘sledkÛ dcefiin˘ch spoleãností âSA (tis. Kã)
Rok 2005
âSA Airtours a.s.
SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. 2)
âSA Support s.r.o.
Czech Charters, a.s. 3)
1)
Vlastní kapitál
405
7 677
19 276
628
10 301
1 899
1) údaje v tabulce jsou za rok 2005 po auditu a po zdanûní
Společnost svoji činnost vykonává v převážné míře na letišti Bratislava, dále v Košicích
a částečně i v Piešťanech. V současné době pracuje ve společnosti 67 zaměstnanců.
Rok 2005 lze z pohledu vedení společnosti hodnotit jako relativně úspěšný, podařilo
se dosáhnout kladného hospodářského výsledku, a to i přes nepříznivý vývoj v průběhu
roku. Rok 2005 byl ve znamení získávání nových klientů z oblasti letecké charterové
a nákladní dopravy – LEISURE CARGO (SkyEurope) a Chapman Freeborn. Společnost se
úspěšně podílela na zvládnutí významné mezinárodní události Bratislava Summit 2005
– zabezpečovala kompletní handling doprovodu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Rovněž zabezpečovala odbavování speciálních charterových letů (sportovní výpravy,
mezistátní návštěvy, letní turistika apod.).
1. října 2005 převzala SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. cestovní kanceláře ČSA v Popradě,
Prešově a Košicích.
SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. v roce 2005 získala povolení SK.145.002 od Leteckého
úřadu SR na údržbu letadel B737 a ATR 42/72, čímž splnila požadavek ČSA, aby tato
činnost byla plně vykonávána v rámci společnosti SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. a mimo
certifikace ČSA.
Jednou z priorit SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. jako dodavatele služeb při obsluze
a údržbě letadel ČSA oproti službám poskytovaných letištěm Bratislava je věcné a časové
plnění předpisů JAA kvalifikovaným personálem. Aby bylo toto postavení zachováno, je
potřeba obnovit technické vybavení, udržovat kvalifikaci technického personálu
a zabezpečit pravidelné školení a výcvik zaměstnanců společnosti z hlediska požadavků
OBCL (odboru bezpečnosti civilního letectví), což si vyžádá značné finanční prostředky.
Základní kapitál
1 000
200
585
270
4 390
2 000
2) údaje uvedeny v SKK
V˘nosy
128 498
45 854
83 504
41 533
113 999
2
3) jedin˘ akcionáfi CSA Services, s.r.o.
Hospodáfisk˘ v˘sledek
-4 618
72
11 663
233
1 997
-68
14
Gestin Centrum, V Celnici 1040/5, 110 00 Praha 1
IČ 49680030
ul. K Letišti, Letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6
IČ 25085531
Založená 26. 10. 1996
AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o., je zástupcem globálního distribučního systému (GDS)
Amadeus pro Českou a Slovenskou republiku. GDS Amadeus je celosvětová počítačová síť
sloužící k nabídce, rezervování a prodeji služeb v cestovním ruchu, především letenek,
hotelového ubytování, pronájmu automobilů, lodních lístků, cestovního pojištění apod.
Hlavní činností AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o., je poskytování a údržba systému
GDS Amadeus, zajišťování školení a technické a uživatelské podpory zákazníkům –
cestovním kancelářím v České republice a na Slovensku. V neposlední řadě společnost
působí jako významný technologický partner cestovních kanceláří a nejmodernějšími
produkty posouvá možnosti současného cestovního průmyslu. Činnost AMADEUS
MARKETING CSA, s.r.o., zajišťuje 15 zaměstnanců.
Největší úspěchy v roce 2005 společnost zaznamenala zejména v dosažení vysoké
ziskovosti, v úspěšném vývoji a realizaci aplikací v oblasti e-commerce, a to i za hranicemi
trhů České republiky a Slovenska, a v úspěšném završení migrace trhu ČR a SR z platformy
staršího síťového připojení (Pro Tempo X25 a protokol IP) na novou generaci
terminálového SW prostředí VISTA.
Stejně jako v předchozích letech byl i rok 2005 ve znamení silného konkurenčního
prostředí na trhu rezervačních systémů. GDS Galileo pokračovalo v agresivní cenové
politice. Přes obtížnou situaci na trhu AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o., zaznamenala
meziroční nárůst počtu připojených terminálů v českých a slovenských cestovních
kancelářích z 843 na 990 a dosáhla vysokého tržního podílu jak v České republice
(81,9 %), tak ve Slovenské republice (65,2 %), což je nárůst tržního podílu oproti
roku 2004 o 1 %.
Dceřiná společnost CSA Services, s.r.o., byla zřízena Českými aeroliniemi za účelem
rozvoje neleteckého handlingu a zabezpečení aktivit v oblasti cateringových služeb
v návaznosti na výrobu cateringu mateřské firmy.
Ke dni 1. května 2005 bylo v rámci strategického projektu do CSA Services, s.r.o.,
včleněno Kontaktní centrum ČSA. Ke dni 1. 9. 2005 byl tento projekt dokončen. V rámci CSA
Services, s.r.o., byla kromě střediska Kontaktní centrum vytvořena ještě Agentura práce.
Kontaktní centrum (KC) zajišťuje pro ČSA obsluhu příchozích hovorů na hlavních
kontaktních číslech ČSA (informace o odletech a příletech, rezervace a prodej letenek,
změny letenek, informace o letovém řádu a věrnostních programech atd.). KC je help
deskem pro členy aliance SkyTeam, on-line booking, handlingové agenty. KC zajišťuje
obsluhu e-mailů na hlavních kontaktních adresách ČSA, pro členy OK Plus a OK Plus
Corporate a pro vybraná zahraniční zastoupení. Dále zajišťuje PTA (Prepaid ticket advice)
pro agentury z Velké Británie, Německa a dalších lokalit, obsluhu tzv. Queue (jedná se
o zpracování zpráv z rezervačního systému) a do doby zprovoznění automatického robota
vystavuje letenky z IBS (Internet Booking System). Zajišťuje také aktivní kontaktování
zákazníků.
Agentura práce (AP) začala svoji činnost přibližně ve stejném období jako KC. V srpnu
2005 došlo k prvnímu transferu zaměstnanců přes AP do ČSA. Koncem listopadu 2005 to
již bylo přes 100 zaměstnanců. AP se při svém působení v roce 2005 zaměřila zejména na
temporary help – dočasnou výpomoc pro potřeby řešení pružné pracovní síly a try & hire
– zaměstnanec CSA Services, s.r.o., vykonává požadovanou činnost a CSA Services, s.r.o.,
se zavazuje uvolnit jej do trvalého pracovního poměru k zákazníkovi, jakmile ten o to
požádá.
15
strategie ČSA
Rok 2005
Strategie ČSA představuje obecný rámec pro podnikatelské aktivity. Jejím úkolem je
na základě detailního poznání stavu a pravděpodobného vývoje vnějšího prostředí
a vnitřní konkurenční výhody ČSA rozpracovat a konkretizovat nástroje vedoucí
k dosažení hlavního strategického cíle společnosti. Tímto cílem je zvyšování hodnoty
společnosti a maximalizace tvorby zisku. Strategického cíle bude dosaženo dvěma
cestami: vnitřní optimalizací a vnější expanzí.
Strategie ČSA je součástí kontinuálního procesu strategického řízení společnosti
zahrnujícího aktualizaci strategie, její schválení, rozpracování do jednoročních
podnikatelských záměrů a dále pravidelné vyhodnocování jejího plnění, resp. plnění
těchto podnikatelských záměrů.
Rok 2005 byl prvním plným rokem implementace přijaté Strategie ČSA 2004–2014
a zároveň i prvním rokem její aktualizace cestou formulování Strategie ČSA pro roky
2005–2015. Strategie ČSA 2005–2015 vychází plně z cílů a směrů rozvoje definovaných
ve Strategii ČSA 2004–2014, jež je postavena na následující vizi: „ČSA chtějí být
moderním, dynamicky se rozvíjejícím, nákladově optimalizovaným leteckým přepravcem,
agresivně využívajícím podnikatelské příležitosti v oboru svého podnikání.“
Vnitřní optimalizace
Strategie vnitřní optimalizace je zaměřena na procesní, strukturální a nákladovou
restrukturalizaci s cílem zvýšit výkonnost společnosti a snížit jednotkové náklady
o 10–20 %. Naléhavost vnitřní nákladové optimalizace společnosti je dána silnými tlaky
na hospodaření společnosti, způsobenými zejména nepříznivým vývojem na trhu s ropou
a rostoucí cenovou konkurencí v odvětví letecké přepravy.
Základními nástroji procesu vnitřní optimalizace jsou transformační projekty, které
mají přispět k přeměně společnosti v moderní a výkonnou, projektově a procesně řízenou
organizaci. Mezi strategické transformační projekty pro rok 2005 patří: Změna koncepce
revenue managementu, Strategie dálkové flotily, Transformace nákupu, Restrukturalizace
prodejních a distribučních kanálů, Restrukturalizace sítě zahraničních zastoupení ČSA,
Restrukturalizace obchodu ČR a SR, Řízení nákladů a nákladová kontrola.
Vnější expanze
Základem tržní strategie ČSA je expanze zaměřená na maximální využití současného růstu
letecké přepravy zejména na mateřském trhu s cílem dosáhnout minimálně 55% podílu
přepravených cestujících na letišti Praha-Ruzyně. Síť ČSA, harmonizovaná s aliančními
partnery, bude prioritně zaměřena na rozšíření přepravních toků mezi východní a západní
Evropou v souladu s vizí ČSA „brána na východ, most na západ“.
Rok 2006
Cílem Strategie 2005–2015 bylo odstranění kumulované ztráty minulých období
do konce roku 2006 a současně maximalizace zisku a zvyšování hodnoty společnosti.
Přes dílčí úspěchy strategické cíle roku 2005 nebyly naplněny a je zřejmé, že uskutečnění
strategického cíle je nereálné.
Vnější prostředí, na kterém byla Strategie postavena, se změnilo rychleji, než
Strategie předpokládala. Na tuto změnu nebyly ČSA schopny dostatečně vnitřně
reagovat. Výsledky roku 2005 nás donutily zastavit se a dát strategii ČSA nový směr.
Nový tříletý restrukturalizační plán ČSA pro období 2006–2008, který management
předložil akcionářům ke schválení, má za cíl dostat ČSA do finanční a obchodní kondice.
Prioritou ČSA pro následující období je koncentrace na zvyšování výnosů z klíčového
předmětu podnikání a tím je letecká přeprava osob.
16
transformace ČSA
Rok 2005 byl pro ČSA rokem transformace. Primárním cílem bylo položit základy změn,
které zabezpečí konkurenceschopnost a růst společnosti v podmínkách nepříznivého
vývoje na trhu letecké přepravy.
Transformace byla realizována ve dvou hlavních částech:
1. Vnitřní optimalizace
Cílem bylo přehodnocení a optimalizace procesů v celé společnosti. V této souvislosti
bylo zavedeno projektové řízení a byly položeny základy procesního řízení.
2. Vnější expanze
Prostřednictvím projektů byla realizována změna v oblasti rozvoje sítě pravidelné
přepravy – obnovou a rozvojem letadlového parku, celkovou diverzifikací a modernizací
produktu, a také v oblasti celkové image společnosti.
Transformační strategické projekty
S ohledem na omezené zdroje a schopnost firmy absorbovat zásadní změny byly
strategické transformační projekty rozděleny do tří vln.
Jako prioritní byly realizovány projekty eliminující negativní vývoj cen leteckých
pohonných hmot doprovázený propadem ve výnosech společnosti (Transformace nákupu,
Změna koncepce revenue managementu, Řízení nákladů a nákladová kontrola).
Tyto projekty a změny jsou nejvýznamnějším kontributorem na úrovni přínosů
strategických projektů v roce 2005 do hospodářského výsledku společnosti.
V souladu s dlouhodobou strategií a rozvojem společnosti byly započaty projektové
aktivity směřující k přetvoření ČSA v moderní leteckou společnost plně
konkurenceschopnou na globálním leteckém trhu, tzv. 1. vlna. Původní předpoklady pro
projekty realizované v této fázi očekávaly hlavní přínosy až v roce 2006–2007. Některé
z nich však dokázaly realizovat výrazné přínosy již v roce 2005.
V září 2005 v ČSA proběhl IOSA audit (IATA Operational Safety Audit). Úsek transformace
byl spoluzodpovědný za sekci Corporate organization and management system (ORG).
Audit konstatoval plnou kompatibilitu procesů a standardů, nebyla nalezena žádná
neshoda a audit potvrdil roli ČSA jako leadera v oblasti bezpečnostních a kvalitativních
standardů, a to také v rámci aliance SkyTeam. Platnost certifikace je dvouletá.
Pfiehled strategick˘ch projektÛ âSA
Priorita A
Zmûna koncepce revenue managementu
Strategie dálkové flotily
Strategická akvizice (Transformace nákupu)
Restrukturalizace prodejních a distribuãních kanálÛ
Restrukturalizace obchodních zahraniãních zastoupení
Restrukturalizace obchodu âR a SR
¤ízení nákladÛ a nákladová kontrola
Transformace obchodu a prodeje
Priorita B
Zavedení kultury v˘konnosti (performance management)
Diverzifikace produktu
Strategická optimalizace (âSA holding)
Strategie charterové flotily
Strategie pro vedlej‰í podnikatelské ãinnosti
Restrukturalizace dcefiin˘ch spoleãností a samostatn˘ch obchodních jednotek
¤ízení vyuÏití leteck˘ch posádek
V˘stavba hangáru G
Priorita C
V˘razné zv˘‰ení vyuÏití aktiv (napfi. letadel)
Racionalizace administrativy
Strategie pro HR – talent/‰kolení/kariérní postup
Implementace procesního a projektového fiízení v âSA
Zavedení systému manaÏerského úãetnictví
Optimalizace ICT
17
výsledky přepravy
ekonomické výsledky ČSA
Poãet pfiepraven˘ch cestujících na linkách âSA v letech 1995–2005 (v tis.)
Poãet letÛ na linkách âSA v letech 1995–2005
40 000
6 000
35 000
5 000
30 000
4 000
25 000
3 000
20 000
2 000
15 000
10 000
1 000
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zisk po zdanûní v mil. USD podle IFRS
1995
1999
2000
2000
2001
2001
2002
2002
2003
2003
2004
2004
2005
2005
-15
-10
0
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Hospodáfisk˘ v˘sledek po zdanûní v mil. Kã podle ãesk˘ch úãetních standardÛ
1999
-20
1996
5
10
15
20
25
-600
-400
-200
0
200
400
600
18
dubai 05:50
19
dublin 02:40
20
organizační schéma společnosti k 1. 5. 2006
Dozorãí rada
Pfiedstavenstvo
Prezident
Kanceláfi prezidenta (KPR)
Úsek Prodej
Úsek Marketing & Product
Development
Ekonomick˘ úsek
sekce Marketing (MAR)
Hlavní ekonom (HE)
útvar Komunikace (COM)
sekce REGION 1
sekce REGION 2
sekce REGION 3
sekce Tvorba sítû linek (TSL)
sekce ¤ízení rizik (RRI)
útvar Právní vûci (PV)
sekce Podpora prodeje (OBO)
sekce Pricing Revenue
Management (PRM)
sekce Controlling a plánování
(CPL)
útvar Management kvality (QMV)
SOJ Chartery
sekce Anal˘za tratí (AT)
sekce Financování (FDL)
sekce Strategick˘ rozvoj
a projekty (SRP)
SOJ Cargo
sekce Business Management
(BSM)
sekce Úãetnictví (UCT)
útvar Interní audit (IAK)
SOJ Duty Free (DFR)
odd. Projekty
sekce Rozvoj letadlového parku
(RLP)
sekce Bezpeãnost (BEZ)
sekce Akvizice letadel (AKL)
sekce Management
dodavatelsk˘ch sluÏeb
Investice a Správa
Centrální nákup
Autoprovoz
Palubní sluÏby (Catering)
Poznámka: spoleãnost má zfiízenou Kanceláfi tajemníka spoleãnosti (KTS) pro pfiedstavenstvo a dozorãí radu.
21
Technick˘ úsek
Úsek pozemního provozu
Úsek letového provozu
Úsek informaãních technologií
Úsek lidské zdroje
sekce Technika letadel (TL)
sekce Odbavení letadel (ODL)
sekce Organizace letového
provozu (OLP)
sekce Rozvoj, strategie IT (RSI)
sekce Personální politika (PPV)
sekce ÚdrÏba letadel (UDL)
sekce Odbavení cestujících (ODC)
sekce Poãítaãová
a telekomunikaãní infrastruktura
(PTI)
sekce Mzdová politika (MZP)
sekce Letové posádky (FC)
sekce Technika rozvoje
letadlového parku (TRL)
sekce ¤ízení pozemního provozu
(RPR)
sekce Zásobování TU (ZT)
sekce Anal˘zy a správa (ASP)
sekce Palubní prÛvodãí (CC)
sekce Plánování posádek
a podpora ÚLP (EPP)
SOJ V˘cvik posádek letadel (VLP)
sekce Aplikace a uÏivatelská
podpora (AUP)
22
aliance SkyTeam
K 31. prosinci 2005 byly členy aliance SkyTeam tyto společnosti: AeroMexico, Air France,
Alitalia, Continental Airlines, České aerolinie, Delta Air Lines, KLM Royal Dutch Airlines,
Korean Air a Northwest Airlines.
Rok 2005 byl prvním rokem činnosti aliance v rámci nové organizační struktury
a zavedení nového řídicího modelu aliance do praxe.
Aliance SkyTeam si i v průběhu roku 2005 udržovala svou konkurenceschopnost
a i nadále zaujímala velmi solidní postavení na všech hlavních trzích přepravy cestujících
s výjimkou relace Evropa–Asie, kde si vedoucí pozici udržovala konkurenční aliance STAR.
Aliance SkyTeam byla jedním z hlavních lídrů v přepravě mezi Evropou a Severní
Amerikou a dále zaujímala vedoucí postavení na relacích Evropa–Afrika a Evropa–Jižní
Amerika. I vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla aliance SkyTeam vyhlášena
renomovaným časopisem Global Traveller jako Nejlepší letecká aliance roku 2005.
Zhodnocení činnosti aliance dle závěrů přijatých na jednání SkyTeam
Governing Board (listopad 2004)
Pozitivní výsledky roku 2005
Oblast Cargo – došlo k rozšíření SkyTeam Cargo o společnost Northwest Airlines
a zároveň k rozšíření nabídky některých cargo produktů (např. Variation Pharma).
Safety – většina členů aliance úspěšně prošla tzv. IOSA auditem, a prokázala tak splnění
nejvyšších standardů v oblasti bezpečnosti letecké dopravy.
Další oblasti – byly stanoveny a sledovány tzv. KPI (Key Performance Indicators) pro
jednotlivé oblasti činnosti aliance. Pod názvem SkyPlace bylo dokončeno a v praxi
úspěšně implementováno internetové pracovní prostředí aliance, byla provedena revize
základních přístupových požadavků (tzv. membership requirements), a to jak pro stávající,
tak i pro budoucí nové členy aliance SkyTeam.
Oblasti, ve kterých nebylo dosaženo plánovaných výsledků
Plné zavedení Interline E-ticketing (IET) proběhne během 1. pololetí 2006 oproti
původně ohlášenému termínu, který byl plánován do konce roku 2005. Dále nebylo
dosaženo žádoucích výsledků při realizaci některých celoaliančních projektů (např. FFP
Milleage Upgrade, SkyTeam Lounges), přetrvávala i rozdílná úroveň v poskytování
některých druhů služeb jednotlivými aliančními partnery.
SkyTeam brand – bylo zvýšeno povědomí o značce SkyTeam mezi cestujícími.
SkyTeam performance – došlo k rozšíření a zkvalitnění nabídky aliančních prodejních
produktů, jako jsou např. Round the World Fares, America/Europa/Asia Pass; byla
podepsána první globální korporátní smlouva s firmou Phillips a byla zahájena realizační
fáze projektu Global Meetings (celoalianční nabídka zlevněných tarifů pro organizátory
kongresů, veletrhů, výstav apod., která je dostupná na internetových stránkách aliance).
Za pozornost stojí i dokončení vstupního dokumentu, který definuje základní principy
v oblasti alianční politiky, tzv. „insourcing policy“.
Customer service – byla dokončena japonská verze internetových stránek skyteam.com.
Opatření vedoucí ke zlepšení stávající situace a ke zvýšení výkonnosti aliance
v roce 2006, která byla oznámena na listopadovém jednání SkyTeam Governing
Board
Přijetí a širší uplatnění principu „Opt-In/Opt-Out“ – možnost spuštění aliančních
projektů a iniciativ (v některých případech i těch klíčových) bez nutnosti zapojení všech
devíti členů aliance.
Ustavení Product Executive Committee (PEC) za účasti 1–2 zástupců každého člena
aliance – cílem je pomoci udávat směr v práci „produktových“ pracovních týmů
(Product Planning a Product Delivery).
23
Uplatnění volebního systému i pro SkyTeam Steering Committee – umožní zrychlení
v přijímání rozhodnutí – na úrovni Steering Committee, bez nutnosti zapojení ST GB
(SkyTeam Governing Board).
Komunikace – v oblasti externí komunikace umožnění nabídky určitého produktu
jako „aliančního“ i v případě, že nejsou zapojeni všichni členové aliance SkyTeam
(Opt-In/Opt-Out princip).
Rozšíření aliance SkyTeam o nové členy
V průběhu roku 2005 intenzivně pokračovala jednání a přípravy na přijetí nových členů –
leteckých společností Aeroflot a China Southern. Se společností Aeroflot byly podepsány
příslušné smlouvy a společnost prošla také tzv. IOSA auditem. Společnost vstoupila do
aliance v prvním pololetí roku 2006.
Paralelně s procesem příjímání nových členů do aliance SkyTeam probíhala rovněž
jednání s kandidáty na tzv. přidružené členství. Projekt je zaměřen na přijetí dalších
leteckých společností do aliance, čímž dojde k rozšíření nabídky spojení, možnosti
načítání mil pro cestující na linkách přidružených členů atd. Tito členové se zavazují
k poskytování stejných výhod pro zákazníky, které jsou zajišťovány současnými členy
aliance, a budou využívat i většiny výhod, které aliance SkyTeam poskytuje. Nicméně
jejich postavení v alianci nebude zcela odpovídat postavení současných devíti členů
aliance SkyTeam. Během roku 2005 byly dopracovány vzory příslušných smluvních
dokumentů a zahájena přístupová jednání s první skupinou budoucích přidružených
členů. Jejich vstup do aliance SkyTeam je možné očekávat v průběhu letní sezony 2006.
24
stockholm 02:00
25
amsterdam 01:35
26
obchodně-marketingová strategie
Obchodní politika
Rok 2005 byl ve znamení konkurenčního boje s nízkonákladovými dopravci, který
znamenal stále vyšší tlak na ceny letenek v turistické třídě.
Pozornost byla na českém trhu věnována zejména rozvoji vztahů s korporátními
klienty. Výsledkem úsilí obchodního týmu byl nárůst počtu uzavřených korporátních
smluv a vytvoření nadstandardních vztahů s klienty z oblasti státní správy.
Rok 2005 byl pro ČSA významný pro oblast e-ticketingu, jehož využití bylo rozšířeno
na všechny rezervační systémy používané v České republice. Cestující tak mohou cestovat
bez papírového přepravního dokladu při zakoupení letu nejen na prodejních místech ČSA,
ale také na pobočkách IATA CK. Tento systém je významný z pohledu cestujícího
(zjednodušení nákupu letenek) i z pohledu ČSA (úspora nákladů za papírové přepravní
doklady). E-ticketing lze využít i na letech u většiny partnerů aliance SkyTeam.
V roce 2005 byla poprvé v historii ČSA navázána spolupráce na bázi code-share
s Českými drahami pro přepravu cestujících ČSA soupravami SC Pendolino.
ČSA v zahraničí
ČSA měly k 31. prosinci 2005 celkem 44 obchodních zastoupení na čtyřech kontinentech,
32 zastoupení je v Evropě a ostatní jsou v Severní Americe, Asii a Africe. V průběhu roku
došlo v rámci optimalizace a úsporných opatření k uzavření 13 obchodních kanceláří
(4 v Německu, 3 na Slovensku, 3 ve Velké Británii, 2 v Itálii, 1 ve Francii) a k otevření
nového zastoupení v Bělorusku (ve městě Minsk).
Prodej služeb ČSA v zahraničí se uskutečňuje jak prostřednictvím sítě vlastních
zastoupení, tak ve spolupráci s General Sales Agents (GSA), zejména prostřednictvím sítě
IATA cestovních agentur, napojených na Global Distribution System (GDS). IATA má
s klíčovými partnery uzavřeny dlouhodobé obchodní smlouvy o distribuci produktů –
Amadeus, Galileo, Sabre, Worldspan a další. Zároveň významným způsobem roste prodej
přes přímý distribuční kanál – internet.
Struktura prodejů ČSA v zahraničí v roce 2005:
73,8 % prostřednictvím IATA cestovních kanceláří s využitím zúčtovacího systému BSP
(Billing and Settlement Plan),
19,0 % přes vlastní obchodní zahraniční zastoupení (OZZ),
4,2 % přes internet,
2,1 % prostřednictvím GSA agentů,
0,9 % prostřednictvím kontaktního centra ČSA (call centrum).
V oblasti smluvní bylo významným úspěchem uzavření kontraktu se společností
Delta Air Lines, která nyní zastupuje ČSA na celém území USA při uzavírání obchodních
smluv pro korporátní klientelu.
Destinace
K 31. prosinci 2005 nabídly ČSA spojení bez code-share spolupráce, nalétávaná vlastními
letadly, do 77 destinací ve 45 zemích světa. Pod kódem OK v code-share spolupráci to byla
spojení celkem již do 120 destinací v 51 zemích.
Spolupráce s leteckými společnostmi
V průběhu roku 2005 došlo k následujícím změnám ve spolupráci s leteckými
společnostmi:
— zrušení code-share s Air France do Singapuru,
— rozšíření code-share s Air France do všech bodů v Německu, které operují ČSA,
— rozšíření code-share s Air France do bodů za Paříž/Lyon a za Prahu,
— pokračování nově vzniklé spolupráce s Korean Air,
— vznik code-sharové spolupráce s Azerbaijan Hava Yollary, Ural Airlines, Belavia
a Atlantis European Airways,
— jednostranné pozastavení (od října 2005) code-share spolupráce s leteckou
společností Bulgaria Air,
— ukončení code-sharové spolupráce s Croatia Airlines a Swiss od letní sezony 2006.
27
Pravidelné linky
Abú Dhabi
Al Ain
Amsterdam
Atény
Atlanta *
Baku
Barcelona
Bejrút
Bûlehrad
Benátky
Berlín
Bilbao *
Birmingham
BoloÀa
Bordeaux *
Bratislava
Brno
Brusel
Budape‰È
Bukure‰È
Cincinnati *
Columbus *
Cork
Curych
Dortmund
Dubaj
Dublin
Düsseldorf
Edinburgh
Fort Lauderdale *
Frankfurt
Glasgow
Gothenburg
Hamburk
Hannover
Helsinky
Charleston *
Chicago
Indianapolis *
Istanbul
Jacksonville *
Jekatûrinburg
Jerevan
Káhira
Karlovy Vary
KodaÀ
Kolín nad R˘nem
Kolombo
Ko‰ice
Krakov
Kuvajt
Kyjev
Larnaka
Lisabon *
Lond˘n-Gattwick
Lond˘n-Heathrow
Lond˘n-Stansted
Los Angeles *
LublaÀ
Lucemburk
Lyon *
Madrid
Malaga *
Male (Maledivy)
Manchester
Marseille
Mexico City *
Milán
Minsk
Mnichov
Montreal
Moskva
Nashville *
New York-EWR
New York-JFK
Nice *
Norfolk *
Olomouc *
Orlando *
Oslo
Ostrava
Pardubice *
PafiíÏ
Petrohrad
Pittsburgh *
Porto *
Pri‰tina *
Riga
¤ím
Salt Lake City *
Samara
San Francisco *
Sarajevo
Seattle *
Skopje
Sliaã (Banská Bystrica)
Sofie
SoluÀ
Soul *
Split
St. Louis *
Stockholm
Stuttgart
·trasburk *
Tallinn
Tampa *
Tatry
Tbilisi *
Tel Aviv
Teme‰vár *
Tirana *
Toronto
Toulouse *
Varna *
Var‰ava
VídeÀ
Vilnius
Washington *
Záhfieb
Îilina
Burgas
Cagliari
Catania
Cork
Curych
Dortmund
Dubaj
Dublin
DÏerba
Florencie
Fortaleza
Frankfurt
Fuenteventura
Gerona
Hamburk
Helsinky
Heraklion
Hurghada
Chania
Innsbruck
Istanbul
Jerevan
Kavala
Kefalonia
Klagenfurt
Kolombo
Korfu
Kos
Kuopio
La Romana
Larnaka
Las Palmas
Lisabon
Lond˘n
Lutych
Lyon
Madrid
Malaga
Marseille
Milán
Monastir
Moskva
Mytiléna
Nantes
Neapol
Olbia
Oslo
Palma Mallorca
Pamplona
Paphos
PafiíÏ
Pau
Poprad
Porlamar
PoznaÀ
Preveza
Rhodos
Rijeka
¤ím
Salcburk
Sevilla
Sharm El Sheik
Skopje
SoluÀ
Split
Stavanger
Stockholm
·tûtín
Taba
Tabarca
Tenerife
Thira
Toulouse
Tunis
Valencie
Varadero
Varna
Var‰ava
VídeÀ
Zakynthos
Îeneva
*) code-share spolupráce
Charterové destinace
Aalesund
Akaba
Amsterdam
Antalya
Atény
Augsburg
Barcelona
Bari
Beauvais
Belfast
Benátky
Bergamo
Berlín
Bilbao
Bodrum
BoloÀa
Braunsweig
Brescia
Brindisi
Brusel
Budape‰È
28
Rozvoj sítě linek v roce 2005 a 2006
Nejenom z důvodu využití kapacitního potenciálu a výhodnějších letových parametrů, ale
i pro zajištění vyššího komfortu cestujícím byla nová letadla Airbus 320 nasazena jak na
delší linky s dobou letu přes tři a půl hodiny (Jerevan, Baku, Jekatěrinburg), tak i na
krátké a střední tratě s vyšším vytížením (Amsterdam, Brusel, Londýn, Moskva, Řím, Paříž
či některé body v Německu). Provoz nových letadel umožnil zejména na delších tratích
zkrátit letovou dobu, celoročně navýšit lety do Jerevanu a Baku na tři frekvence týdně
a následně optimalizovat přípoje v přestupních bodech. Rozšíření a obměna letadlového
parku umožnily společnosti další expanzi, zahuštění provozu a nalétávání nových bodů na
zahraničních trzích.
V roce 2005 České aerolinie zahájily provoz do čtyř nových destinací. V květnu 2005
začaly ČSA létat čtyřikrát týdně do běloruského Minsku letadlem Boeing 737-500, pětkrát
týdně do Sarajeva v Bosně a Hercegovině letadlem ATR42 a také pětkrát týdně do Skopje
v Makedonii letadlem Boeing 737-500. Otevření těchto nových bodů na mapě letů
Českých aerolinií vychází z naplňování firemní strategie rozvoje a je v souladu s cílem
společnosti zvyšovat svoji přítomnost i v oblasti méně rozvinutých trhů ve východní
Evropě. U všech těchto tří bodů se jednalo o expanzi na trhy s relativně nízkou nabídkou
leteckého spojení, ale s perspektivou rostoucí poptávky po letecké přepravě. Letový řád do
těchto nových bodů byl navržen jak podle potřeb lokálních, tak i tranzitních cestujících
tak, že jim umožňuje dobré přípoje přes hub Praha do mnoha bodů v Evropě i mimo ni.
Od 17. července 2005 otevřely České aerolinie novou linku do Žiliny na Slovensku
s frekvencí šesti odpoledních letů týdně.
Kromě zahájení letů do nových destinací byla strategie ČSA standardně zaměřena na
rozvoj a zkvalitnění stávající nabídky leteckého spojení do již operovaných bodů sítě
s cílem udržení konkurenční výhody.
Po ukončení code-share spolupráce s nealiančním partnerem – společností Deutsche
Lufthansa – na podzim 2004 byla nabídka letů do teritoria Německa v roce 2005 zcela
modifikována. Výpadek leteckých spojů operovaných partnerem byl nahrazen vlastním
provozem a nutnou úpravou letového řádu. Počínaje letní sezonou 2005 začaly ČSA
operovat samostatně dva lety denně do Düsseldorfu s ranním a večerním odletem z Prahy
v celkovém počtu 12 frekvencí týdně. Spojení dvakrát denně bylo nabídnuto podobně i do
Hannoveru, Berlína, Stuttgartu a Mnichova. Do Frankfurtu zajistily ČSA samostatně
v roce 2005 tři lety denně, celkem 17 letů týdně. Večerní „otáčkový“ let do Frankfurtu byl
nahrazen nocující linkou s večerním odletem z Prahy a ranním odletem z Frankfurtu,
který vyšel vstříc potřebám zejména obchodní klientely.
Na rostoucí poptávku po přepravě do Bruselu reagovaly České aerolinie rozšířením
provozu dosavadní ranní a večerní linky o novou, polední linku čtyřikrát týdně. Spojení na
lince Praha–Marseille–Barcelona a zpět bylo posíleno o tři nové frekvence týdně na
celkem sedm letů týdně v letní sezoně a šest letů týdně v zimní sezoně. ČSA také
reagovaly na rostoucí poptávku po přepravě do Řecka rozšířením provozu do Atén na
celkem 13 letů týdně v letní sezoně a až 8 letů týdně v zimní sezoně.
V regionu Skandinávie byly posíleny linky do Osla a Stockholmu o jednotlivé nocující
spoje s večerním odletem z Prahy a ranním odletem z destinace. V oblasti východní
Evropy byly realizovány tyto změny: provoz linek do Vilniusu, Kyjeva a Bukurešti byl
posílen o dodatečné jednotlivé lety týdně.
ČSA nadále věnují pozornost i svému domácímu trhu. Od 12. prosince 2005 byly
k systému četného autobusového spojení z Prahy do Brna přidány pravidelné letecké
linky v rozsahu 2 letů denně. ČSA spojují druhé největší město republiky se svými
destinacemi po celém světě. Díky kombinaci letů a autobusových přípojů mohou cestující
získat optimální navazující spojení ke všem odletovým vlnám z pražského letiště. ČSA
předpokládají, že nejvíce budou nové letecké spojení využívat právě transferoví cestující.
Nabídka leteckého spojení na domácím trhu byla od 11. prosince 2005 doplněna
i o možnost cestovat s letenkou ČSA pod kódem OK pravidelně provozovaným spojením
po železnici mezi Prahou a městy Ostrava, Olomouc a Pardubice. Jedná se o první
code-share spolupráci mezi národním železničním a leteckým dopravcem ve střední
Evropě. Větší počet spojů do domácích měst v podobě optimalizace letového řádu
a navázání nové spolupráce s Českými drahami zkrátil jak čas potřebný pro cesty do Prahy,
tak i čas potřebný k přestupu v Praze na další let. Tato služba si vyžádala nutnost
zajištění pomocné autobusové dopravy mezi nádražím a letištěm v Praze.
Kromě výrazně sílící konkurence na domácím letišti v Praze byl provoz ČSA i jiných
leteckých dopravců v roce 2005 negativně ovlivněn výrazným růstem ceny leteckého
paliva z důvodu růstu ceny ropy na světových trzích. Tato skutečnost donutila ČSA
k hledání rezerv, úsporných opatření i k omezení některých linek s nižším růstovým
29
potenciálem až ke zrušení méně rentabilních spojů s následným uvolněním kapacity ve
prospěch linek s vyšší poptávkou po přepravě. ČSA tak například od 1. srpna 2005
ukončily provoz do skotského Glasgowa a ponechaly pouze provoz do Edinburghu
v rozsahu 13 frekvencí týdně. Z obdobných důvodů bylo rozhodnuto neobsluhovat tři
letiště v Londýně, ale koncentrovat provoz jen na dvě z nich, tj. Heathrow a Stansted.
Proto byl od 1. srpna 2005 ukončen provoz třinácti letů týdně na londýnské letiště
Gatwick, kde nebylo možné z kapacitních důvodů získat další využitelné sloty pro lety
ČSA. Podobně byl již 14. února 2005 přerušen méně rentabilní provoz do německého
Dortmundu s následným využitím volné kapacity na posílení linek do oblíbeného
turistického cíle – polského Krakova. Do této destinace ČSA nabídly celkem 10 letů týdně,
z toho šest denních a čtyři nocující linky s večerním odletem z Prahy a ranním odletem
z destinace.
Od zimní sezony 2005/2006 nabídly ČSA z důvodu zkvalitnění a optimalizace
letového řádu do Severní Ameriky denní spojení do New Yorku jen na letiště JFK s tím, že
provoz na druhé letiště Newark bude realizován jako sezonní pouze v letním období.
Řízení produktu ČSA
Rok 2005 byl ve znamení realizace imageové kampaně Českých aerolinií. Jejím cílem bylo
navázat emocionální vztah se zákazníkem, pomoci tomu, aby v okamžiku, kdy se rozhoduje
pro výběr leteckého přepravce, byly České aerolinie jeho první volbou. Nedílným záměrem
image kampaně byla také změna jednostranného vnímání pozice Českých aerolinií
v kontextu rodinného cestování a posun směrem k nejvýznamnějším a úspěšným
západoevropským přepravcům.
Byl realizován upgrade produktu v business třídě. Změny se dotkly občerstvení,
vybavení, ale také vizuálního stylu všech tiskovin, se kterými se náš business class
cestující setká.
Na Vánoce 2005 připravily České aerolinie vánoční nabídku dárkových poukázek
na letenky. Komunikační kampaň probíhající pod mottem „Věnujte dárek na celý život“
byla novinkou na českém trhu, nepřinesla však očekávané výsledky.
Vztahy se zákazníky
Evropská komise uvedla k 17. únoru 2005 v platnost pravidla pro řešení nepravidelností
v letecké dopravě a výrazně také navýšila kompenzace cestujícím v případě zpožděného
nebo zrušeného leteckého spojení do cílové destinace.
V listopadu bylo řešení agendy provozních nepravidelností podrobeno zkoumání
souladu postupů ČSA Ministerstvem dopravy České republiky. Na jeho základě byl
vystaven Protokol o státním dozoru (29. listopadu 2005), potvrzující bezchybný proces
vyřizování stížností cestujících s ohledem na aplikaci nařízení ECR 261/2004.
Ve spolupráci s útvarem informačních technologií byly dokončeny úpravy aplikace pro
evidenci stížností, a tím byly vytvořeny vstupní předpoklady ke zvyšování výkonnosti
oddělení, rychlosti a kvality řešení stížností a relevantního reportingu. Tyto předpoklady
rovněž umožnily centralizovat řešení stížností ze zahraničních obchodních zastoupení
do ústředí.
V červnu byl úspěšně zahájen provoz servisního střediska ČSA. Proaktivním
přístupem k cestujícím se zásadním způsobem zkvalitnilo řešení problematiky reklamací
zavazadel za současného postupného připojování všech zahraničních zastoupení ČSA.
Kontaktní centrum
Kontaktní centrum v roce 2005 dále rozšířilo spektrum poskytovaných služeb.
Do pražského kontaktního centra jsou nově směrovány hovory z vybraných trhů namísto
do lokální kanceláře ČSA v dané zemi. Kromě všeobecných informací poskytuje kontaktní
centrum informace o cenách letenek včetně jejich rezervace. Dále poskytuje kontaktní
centrum služby rezervací letenek pro třetí osoby, které je možné vyzvednout v kterékoliv
kanceláři požadované zákazníkem (PTA), a help-desk, linky pomoci při rezervaci letenek
přes internet (on-line booking), nebo řešení problému s elektronickou letenkou při
nepravidelnosti přepravy. Kontaktní centrum podporuje komunikaci se zákazníky v osmi
jazycích (čeština, slovenština, angličtina, němčina, španělština, italština, ruština
a francouzština) a v roce 2005 obsloužilo více než 340 000 hovorů. To představuje 28%
nárůst oproti roku 2004.
Největší událostí bylo připojení osmi trhů včetně Ruska, Španělska a Itálie při
telefonické obsluze individuálních cestujících.
30
V průběhu roku 2005 došlo v rámci kontaktního centra k podstatným organizačním
změnám: byla zavedena specializace agentů, sjednocena komunikace se zákazníky
a určeny standardy komunikace. Výkony všech pracovníků kontaktního centra byly
navázány na variabilní složku mzdy.
Kontaktní centrum bylo v průběhu roku vyčleněno do dceřiné společnosti
Věrnostní programy
OK Plus
K 31. prosinci 2005 bylo evidováno 157 860 členů Frequent Flyer programu OK Plus.
Čistý meziroční nárůst tak dosáhl necelých 20 % při průměrném měsíčním nárůstu
o 2123 členů. V roce 2005 pokračovalo propojování programu OK Plus s dalšími partnery,
a tím i rozšiřování možností získávání a využívání mil. V oblasti leteckých partnerů byla
zahájena 1. května 2005 spolupráce se společností Air Malta a 15. prosince 2005 se stala
novým partnerem společnost Aeroflot. U neleteckých partnerů došlo především
k rozšíření portfolia o nadnárodní hotelové řetězce Boscolo Hotels, Mövenpick Hotels &
Resorts, Golden Tulip Hotels, Inns & Resorts a Pacific International Hotels.
V oblasti benefitů a odměn byla zavedena možnost čerpat nasbírané míle za
jednorázový vstup do salonku Crystal Lounge na letišti v Praze a možnost využít míle na
úhradu 10 kg nadváhy zavazadel na linkách Českých aerolinií.
OK Plus Corporate
Významnou novinkou roku 2005 bylo zavedení nového Frequent Buyer programu
OK Plus Corporate. Jedná se o věrnostní program určený malým a středním firmám,
které pravidelně využívají České aerolinie při služebních cestách svých zaměstnanců.
Program byl postupně zaváděn na vybraných trzích a jeho implementace bude pokračovat
i v roce 2006. K 31. prosinci 2005 bylo v programu registrováno celkem 1965 firem.
Program byl v roce 2005 postupně uveden v České republice (od 1. září 2005), na
Slovensku, ve Velké Británii a Irsku (od 10. října 2005), v Německu, USA a Švédsku
(od 1. prosince 2005).
Pod značkou ČSA
ČSA jako jeden z nejvýznamnějších podnikatelských subjektů u nás cítí společenskou
odpovědnost za vývoj v České republice a nutnost angažovat se v oblastech podpory
projektů celospolečenského významu.
ČSA jsou společností, která ve své strategii podpory projektů vyznává tradiční hodnoty
a ctí profesionální přístup. Dbá na to, aby projekty, jež si získají její podporu, odrážely nejen
národní tradice, ale přispívaly i k začlenění české kultury do kultury evropské a světové.
ČSA byly v roce 2005 oficiálním dopravcem mezinárodních projektů Pražské jaro,
Struny podzimu a Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.
V oblasti charity ČSA dlouhodobě spolupracují s Českým paralympijským týmem. V září
2005 ve spolupráci s Nadací Terezy Maxové zahájily projekt „Pod křídly ČSA“, který
prostřednictvím alternativních jazykových kurzů rozvine schopnosti dětí z dětských domovů
komunikovat v cizím jazyce. Součástí projektu je i zapojení zaměstnanců ČSA, jsou pořádány
besedy s letuškami a piloty v cizím jazyce. V předvánočním období ČSA uspořádaly akci
Strom splněných přání – zaměstnanci obdarovali děti z dětských domovů vánočními dárky.
Chartery
Pro ČSA Chartery byl rok 2005 ve znamení výrazného posílení pozice na trhu charterové
přepravy. Tržní podíl vyjádřený počtem přepravených cestujících vzrostl z 20,04 % v roce
2004 na 41,91 % v roce 2005. ČSA Chartery se tak výrazně přiblížily na úroveň svého
hlavního konkurenta, společnosti Travel Service, která za uplynulý rok dosáhla tržního
podílu 44,16 %, což pro ni znamenalo pokles oproti roku 2004 o téměř 20 %. Vzájemné
vyrovnávání pozic na trhu charterové přepravy lze očekávat i v roce 2006.
V roce 2005 ČSA Chartery přepravily na svých linkách 706 003 cestujících, což
znamenalo nárůst o 212 % oproti roku 2004. Nárůst počtu cestujících byl doprovázen
výrazným navýšením tržeb z charterové přepravy. Je třeba zmínit uvedení do provozu
letadel nové generace A321, která přinesla klientům ČSA vyšší standard služeb.
Rok 2005 však byl poznamenám i řadou negativních událostí, ze kterých můžeme
vybrat dramatický nárůst cen leteckých pohonných hmot, teroristické útoky v Egyptě
a počáteční komplikace se zaváděním letadel typu A321.
31
Druhá polovina roku 2005 byla ve znamení úspěšného dokončení jednání s významným
touroperátorem na českém trhu, Cestovní kanceláří FISCHER, a.s. Výsledkem těchto
jednání bylo podepsání tříleté rámcové smlouvy. Tato událost znamenala další významné
posílení pozice ČSA v oblasti charterové přepravy na trhu v České republice.
V roce 2005 ČSA představily a nabídly svým klientům nové destinace, ze kterých
můžeme jmenovat například La Romanu v Dominikánské republice, Kanárské ostrovy
nebo Madeiru.
V průběhu roku 2005 pokračovala transformace útvaru Chartery do strategické
obchodní jednotky s cílem posílit postavení útvaru v rámci organizační struktury ČSA
a zvýšit jeho flexibilitu a akceschopnost.
B747F nebo několik menších letadel. V roce 2005 byla zahájena výstavba druhé stojánky
pro letadla, která bude dokončena v první polovině roku 2006. Cargo terminál splňuje
nejpřísnější bezpečnostní požadavky jak ve smyslu zabezpečení skladovaného zboží,
tak bezpečnosti letového provozu.
Provozování Pohraniční veterinární stanice Ruzyně
ČSA Cargo v roce 2005 úspěšně provozovalo Pohraniční veterinární stanici Ruzyně, která
byla postavena plně v souladu s předpisy Evropské unie. Pohraniční veterinární stanice
odbavuje všechny zásilky zvířat a živočišných produktů vstupujících na území
České republiky ze zemí mimo Evropskou unii a také slouží jako místo pro poskytování
dodatečné odborné péče pro zvířata, která se na pražském letišti musí zdržet delší dobu.
Charterová pfieprava
Poãet cestujících
Podíl na trhu v %
2000
244 594
20,7
2001
317 682
23,29
2002
260 048
19,23
2003
243 992
16,65
2004
333 417
20,04
2005
706 003
41,91
Flown as booked (FAB)
ČSA Cargo má v rámci měření kvality poskytovaných služeb nastaveno sledování
ukazatele odeslaných zásilek dle knihování (flown as booked). Tento ukazatel v roce 2005
činil 95,2 % zásilek, které byly na linkách ČSA odvezeny tím spojem, na který bylo
odesilatelem knihováno.
Cargo
Procesně řízená strategická obchodní jednotka (SOJ) Cargo pokračovala v roce 2005
v naplňování vize stát se nejlepším poskytovatelem služeb v oblasti letecké přepravy
carga a handlingu v rámci teritoria střední a východní Evropy. Díky kvalitě, rychlosti
a ceně nabízených služeb bylo ČSA Cargo vyhledávaným partnerem pro spediční a letecké
společnosti.
Cargo terminál ČSA
ČSA Cargo terminál, provozovaný od ledna 2004, je jedním z nejmodernějších cargo
terminálů v Evropě. Cargo terminál disponuje moderním technologickým vybavením
včetně automatického zakládacího systému pro letecké kontejnery, který je jediný svého
druhu v České republice a ve střední Evropě. Skladovací kapacita terminálu je až
60 000 tun leteckého carga ročně, a to ve všech kategoriích skladovaného zboží.
Terminál také disponuje 3000 m2 kancelářských prostor a stojánkou na 1 letadlo typu
Letecké společnosti odbavované ČSA na letišti Praha-Ruzyně
ČSA Cargo zajišťovalo v roce 2005 handlingové služby pro 20 leteckých společností.
Největšími zákazníky v oblasti handlingu byly China Airlines a Korean Air, operující
velkokapacitními nákladními letadly. Novým zákazníkem ČSA Cargo se od května 2005
stala společnost DHL.
Humanitární pomoc
V roce 2005 se ČSA Cargo aktivně zapojilo do přepravy humanitární pomoci do oblastí
postižených ničivou vlnou tsunami. Celkem bylo v rámci této humanitární pomoci
přepraveno 58 000 kg materiálu. Nad rámec pravidelného spojení ČSA
Praha–Colombo–Praha byla ČSA Cargo zrealizována také speciální charterová přeprava
polní nemocnice vyslané Českou republikou na pomoc Srí Lance.
32
ocenění ČSA
Nejlepší letecká společnost ve východní Evropě – 24. ledna 2005 a 17. ledna 2006
České aerolinie převzaly v New Yorku ocenění Nejlepší letecká společnost ve východní
Evropě (Best Airline in Eastern Europe) v rámci hodnocení amerického odborného
časopisu Global Traveler (Annual GT Tested Awards). Čtenáři prestižního amerického
časopisu, který je distribuován po celých Spojených státech amerických a má přes 60 tisíc
předplatitelů, pozitivně ohodnotili zejména perfektní péči o cestující na palubách
letadel ČSA.
Nejlepší letecká společnost na českém trhu – Čtenáři časopisu TTG
(Travel Trade Gazette) již popáté ohodnotili ČSA jako Nejlepší leteckou společnost na
českém trhu (18. února 2005). České aerolinie porazily dalších dvacet leteckých
společností, které provozují linky do České republiky.
Nejlepší letecká společnost ve střední/východní Evropě – Cenu každoročně uděluje na
základě hlasování veřejnosti mezinárodní letecká organizace Official Airline Guide (OAG)
s centrálou v Londýně (květen).
Partners in Excellence – Catering ČSA obdržel ocenění Partners in Excellence
2004/2005 od British Airways za Inflight Service (září).
Nejlepší stanice díky handlingu ČSA – Stanice Praha byla v rámci všech 47 evropských
stanic, které nalétává společnost Swiss, vyhodnocena jako nejlepší stanice roku 2004.
Cenu získal pozemní provoz ČSA, který letadla společnosti Swiss v Praze odbavuje,
společně se zastoupením společnosti Swiss v Praze, organizací Chapman-Freeborn.
The Most Consistent Airline – Nejdůslednější letecká společnost v rámci tzv. Skyliners
Awards udělovaných Správou mezinárodního letiště v Manchesteru ve Velké Británii.
Cenu v oblasti dodržování přibližovacích a odletových postupů získaly ČSA již druhým
rokem po sobě, a předběhly tak 50 dalších významných leteckých společností.
33
letadlová flotila a technická údržba
Letadlový park ČSA
Do roku 2005 vstoupily ČSA s flotilou 45 letadel (4 x A310-300, 14 x B737-500,
15 x B737-400, 4 x ATR72, 2 x ATR42-400, 3 x ATR42-320, 3 x ATR42-500). Změny
letadlového parku během roku 2005 znamenaly rozšíření flotily na 50 letadel.
Dílenská údržba
Na úspěšné provádění generálních oprav podvozků letadel Boeing 737-300/400/500
ve spolupráci s Lufthansa Technik AG se technický úsek ČSA chystá navázat zavedením
generálních oprav podvozků pro letadla B737 NG. Na tomto projektu se pracovalo
v průběhu celého roku 2005 a přípravy jsou ve stadiu, které by mělo umožnit provedení
první generální opravy přibližně v polovině roku 2006.
Technická údržba
Flotila ČSA v roce 2005
Technický úsek ČSA v roce 2005 vybudoval Organizaci pro řízení zajištění letové
způsobilosti (CAMO) podle požadavků EASA (European Aviation Safety Agency)
a k 28. září 2005 získal oprávnění k této činnosti dle předpisů EASA Part M. Současně
připravoval vytvoření Organizace pro projektování dle EASA Part 21 a podáním žádosti
o její schválení zahájil proces její certifikace, jehož výsledkem by mělo být získání
oprávnění k projektování a konstruování změn v oblasti vybavení letadel (DOA – Design
Organization Approval) v roce 2006.
Technický úsek ČSA otevřel začátkem roku na několik měsíců třetí linku těžké údržby,
na níž bylo provedeno několik revizí typu C letadel A310 pro společnost Hapag Lloyd
Flug. S využitím těchto zkušeností byla po několikaměsíčních přípravách v říjnu 2005
otevřena linka těžké údržby umožňující uspokojení rostoucí poptávky zákazníků v období
významného nárůstu údržbových výkonů na rychle rostoucí flotile ČSA.
Letadla ČSA
V souvislosti se zařazením letadel řady Airbus A320 do flotily ČSA se postupně rozšiřují
údržbové schopnosti ČSA tak, aby byl zajištěn jejich bezproblémový provoz.
Letadla zákazníků
V roce 2005 zajišťoval technický úsek těžkou údržbu letadel B737-400/500/700/800
a A310 především pro své největší zákazníky – společnosti Air Berlin, Transavia.com,
Lufthansa Technik a Hapag Lloyd Flug. Konec roku 2005 znamenal ukončení provozu
letadel B737-300 společnosti Charter Air (dříve Fischer Air), a tím i dlouhodobé
technické podpory jejich údržby a provozu ze strany ČSA.
Typ letadla
Poãet
A310-300
4
B737-400
14
B737-500
ATR72
ATR42-400
ATR42-320
ATR42-500
A320-214
A321-211
Celkem
15
4
0
1
7
2
2
49
Kapacita
2 x 21 C/188 Y (WAA; WAB)
1 x 18 C/183 (YAC)
1 x 18 C/188 Y (YAD)
8 x 144 C/Y *
6 x 162 C/Y **
15 x 108 C/Y *
4 x 64 C/Y *
0 x 46 C/Y *
1 x 46 C/Y *
7 x 46 C/Y *
2 x 156 C/Y *
2 x 212 Y
* flexibilní konfigurace dle poÏadavkÛ
** flexibilní konfigurace, max. 5 fiad „C“
Poznámka
WGG vráceno 12/05
AFE, AFF odprodány 11/05
BFG, BFH vráceno 05/05
GEA, GEB pfievzaty 03 a 04/05
CEC, CED pfievzaty 05/05
C – business tfiída
Y – travel tfiída
34
Rozvoj a obnova letadlové flotily
Dne 6. dubna 2005 České aerolinie podepsaly kontrakt s firmou Airbus S.A.S. na dodávku
12 letadel řady A320. Na linkách ČSA tak mohl být po více než 13 letech představen nový
typ letounu – Airbus A320 a A321. Celý projekt obnovy letadel, jenž tvoří páteř provozu
ČSA, vycházel z harmonogramu obnovy celého letadlového parku ČSA.
Podpisem kontraktu začala postupná náhrada letadel Boeing B737 klasické generace
(B737-500 a B737-400), která byla u ČSA zařazena do provozu v roce 1992, za nové
a modernější letouny nové generace.
Podle uzavřeného kontraktu pořídí České aerolinie v období let 2006–2008 celkem
12 nových letadel řady Airbus A320 (6 letounů A320 a 6 letounů A319), v roce 2006 celkem
tři letouny, v roce 2007 celkem pět letounů a v roce 2008 čtyři letouny. Mimo těchto dvanáct
dodávek obsahuje kontrakt i opce na dodávky dalších nových letadel včetně konverze na další
typy řady A320. První nový letoun byl na linkách ČSA nasazen na začátku dubna 2006.
Nová letadla umožní nejen otevření a provozování destinací, které nebylo možné
dříve vzhledem k některým omezením stávajících letounů B737 (dolet apod.) plně
provozovat, ale budou sloužit i k posílení současných frekvencí na stávajících tratích,
k jejich provozování s větší efektivností a ke zvětšení nabízené kapacity. Pořízení nových
letadel přímo od jejich výrobce umožnilo definovat jejich specifikaci a vnitřní vybavení
přesně podle požadavků ČSA tak, aby co nejlépe vyhovovala produktu, který ČSA chtějí
nabízet svým zákazníkům. Letouny budou dodávány v osvědčené variabilní dvojtřídní
konfiguraci s konvertibilními sedačkami, umožňujícími pružně reagovat na různý počet
„C“ a „Y“ zákazníků, přičemž A320 v max. konfiguraci uveze 162 cestujících a A319
max. 135 cestujících. Letadla budou dodána s novým barevným laděním interiéru.
Letouny splňují všechna indikovaná omezení a limity týkající se hluku a emisí.
Součástí kontraktu s firmou Airbus je i celý balík navazujících služeb a dodávek,
např. výcvik pozemního a letového personálu, zajištění dodávek školicích pomůcek
a zařízení, podpora při zavádění nových letounů přímo od výrobce do provozu,
ale i podpora při zavádění prvních letadel tohoto typu v roce 2005 pořízených přes jiné
dodavatele – leasingové společnosti, podpora při vybudování údržby pro tato letadla
(a to nejen pro potřeby ČSA, ale i pro externí zákazníky) apod.
Součástí kontraktu je i dodávka pohyblivého letového simulátoru (Full Flight
Simulator – FFS) pro typ A320, který bude na začátku roku 2006 instalován v rozšířeném
Výcvikovém středisku Českých aerolinií a který umožní zajišťovat výcvik letového
personálu pouze vlastními silami. Přebytek kapacity bude nabízet za úplatu jiným
leteckým společnostem. Stejně jako v případě FFS pro B737 bude i tento simulátor pro
A320 instalován a používán jako první ve střední a východní Evropě.
Letouny rodiny A320 jsou pořízeny formou finančního pronájmu (kryjícího celou
pořizovací hodnotu letadel) na dobu přibližně 12 let, tzn., že po ukončení a splacení
leasingových splátek přejdou do vlastnictví ČSA. Ve výběrovém řízení na financování
akvizice letounů rodiny A320 byla z celkem 10 nabídek v závěrečném kole vybrána
nabídka konsorcia bank BNP PARIBAS, NATEXIS Transport Finance a Československé
obchodní banky, a. s., která nejlépe vyhověla počátečnímu zadání Českých aerolinií.
Jedná se o banky, které disponují velmi bohatými zkušenostmi z minulosti z financování
obdobných transakcí. Součástí financování jsou i modifikace a vnitřní vybavení,
definované a požadované Českými aeroliniemi. Pro jištění této transakce financujícím
bankám budou použity záruky a podpory exportních agentur ze zemí účastnících se na
výrobě letounu, tj. francouzské COFACE, německé HERMES a britské ECGD. Měnou
finančního leasingu bude euro.
35
Letadla âSA
Typ
A310-304
A310-304
A310-325
A310-325
ATR72-202
ATR72-202
ATR72-202
ATR72-202
ATR42-400
ATR42-400
ATR42-320
ATR42-320
ATR42-320
ATR42-500
ATR42-500
ATR42-500
ATR42-500
ATR42-500
ATR42-500
ATR42-500
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-400
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
B737-500
A320-214
A320-214
A321-211
A321-211
Poznávací znak
OK-WAA
OK-WAB
OK-YAC
OK-YAD
OK-XFA
OK-XFB
OK-XFC
OK-XFD
OK-AFE
OK-AFF
OK-VFI
OK-BFG
OK-BFH
OK-JFJ
OK-JFK
OK-JFL
OK-KFM
OK-KFN
OK-KFO
OK-KFP
OK-WGF
OK-WGG
OK-CGI
OK-DGM
OK-DGN
OK-EGP
OK-FGR
OK-FGS
OK-BGQ
OK-CGT
OK-YGU
OK-YGA
OK-WGX
OK-WGY
OK-VGZ
OK-XGA
OK-XGB
OK-XGC
OK-XGD
OK-XGE
OK-CGH
OK-CGJ
OK-CGK
OK-DGL
OK-EGO
OK-XGV
OK-XGW
OK-DGB
OK-DGC
OK-WGD
OK-GEA
OK-GEB
OK-CEC
OK-CED
Jméno
Praha
Bratislava
Zlín
Fr˘dek-Místek
âesk˘ Krumlov
Znojmo
Nitra
Mladá Boleslav
Kolín
Kutná Hora
Sky Rider
Rakovník
Telã
Námû‰È n. Oslavou
Slavkov
Su‰ice
Bene‰ov
Pfierov
Sokolov
Svitavy
Jihlava
Liberec
Prostûjov
TfieboÀ
Tfiebíã
Kladno
Ostrava
Brno
Karlovy Vary
Písek
Mûlník
Bechynû
Uniãov
Roudnice n.L
Poliãka
PlzeÀ
Olomouc
âeské Budûjovice
Poprad
Ko‰ice
Ústí nad Labem
Hradec Králové
Pardubice
Tábor
JindfiichÛv Hradec
Mariánské Láznû
Franti‰kovy Láznû
Beroun
âesk˘ Brod
Rakovník
RoÏnov p. Radho‰tûm
Strakonice
HavlíãkÛv Brod
Nové Mûsto n. Metují
Datum v˘roby
20. 10. 1990
5. 2. 1991
24. 2. 1993
13. 3. 1993
12. 2. 1992
17. 2. 1992
26. 3. 1992
15. 4. 1992
5. 12. 1995
15. 1. 1996
2. 1. 1990
23. 5. 1996
11. 6. 1996
6. 3. 2004
26. 4. 2004
22. 7. 2004
3. 3. 2005
19. 4. 2005
20. 9. 2005
4. 10. 2005
6. 1. 1991
11. 12. 1990
1. 1. 1997
6. 4. 1998
17. 5. 1998
18. 3. 1999
24. 2. 2000
24. 2. 2000
21. 12. 1996
17. 1. 1997
14. 6. 1993
1. 6. 1993
6. 11. 1991
8. 1. 1992
4. 4. 1990
12. 6. 1992
1. 7. 1992
8. 7. 1992
29. 7. 1992
6. 8. 1992
12. 3. 1997
12. 3. 1997
22. 5. 1997
18. 3. 1998
16. 2. 1999
13. 7. 1992
14. 9. 1992
23. 3. 1998
21. 10. 1998
21. 3. 1991
18. 4. 2001
10. 5. 2001
16. 5. 1997
20. 6. 1997
Datum pfievzetí
11. 2. 1991
1. 3. 1991
7. 6. 2003
26. 10. 2004
9. 4. 1992
14. 4. 1992
24. 4. 1992
21. 5. 1992
11. 3. 1996
14. 3. 1996
15. 5. 2000
2. 6. 1999
19. 8. 1999
19. 5. 2004
19. 5. 2004
30. 7. 2004
3. 5. 2005
3. 5. 2005
7. 10. 2005
20. 10. 2005
26. 4. 1995
20. 3. 1995
26. 3. 2001
7. 4. 1998
18. 5. 1998
19. 3. 1999
25. 2. 2000
25. 2. 2000
6. 4. 2001
24. 5. 2002
28. 3. 2003
22. 5. 2004
12. 6. 2004
30. 6. 2004
22. 12. 2004
3. 7. 1992
6. 7. 1992
10. 7. 1992
31. 7. 1992
7. 8. 1992
13. 3. 1997
13. 3. 1997
23. 5. 1997
19. 3. 1998
17. 2. 1999
29. 4. 2003
28. 5. 2003
25. 5. 2004
14. 6. 2004
8. 4. 2005
17. 3. 2005
29. 4. 2005
30. 5. 2005
20. 5. 2005
Poznámka
Prodáno v listopadu 2005
Prodáno v listopadu 2005
Vráceno v kvûtnu 2005
Vráceno v kvûtnu 2005
Vráceno v prosinci 2005
36
Výrobce nových letounů A320 byl schopen dodat první nová letadla nejdříve na jaře
2006, a vzhledem k nutnosti zahájit obměnu stávající flotily letadel B737 klasické
generace co nejdříve bylo bezprostředně po uskutečněném a schváleném výběru
dodavatele nových letounů A320 rozhodnuto o zahájení obměny letadlového parku
těmito letadly formou operativního pronájmu již v roce 2005. Na jaře 2005 byl podepsán
leasingový kontrakt s firmou SALE o pronájmu dvou letounů A320 v konfiguraci pro 156
cestujících, z nichž první přiletěl 17. března 2005 (OK-GEA) a druhý 29. dubna 2005 (OKGEB). Obě letadla byla bezprostředně po dodání zařazena do provozu na pravidelných
linkách ČSA.
Za účelem odstranění handicapu ČSA v oblasti charterové přepravy, kde ČSA nemohly
– na rozdíl od domácí konkurence – nabídnout zákazníkům letouny s potřebnou kapacitou
a doletem, i vzhledem k aktuálním a plánovaným potřebám charterového oddělení využily
ČSA nabídku na trhu a na jaře 2005 uzavřely kontrakt s firmou GATX na operativní
pronájem dvou letadel typu A321-200 v charterové konfiguraci s kapacitou 212
cestujících v jednotřídní konfiguraci. První dodávka se uskutečnila 20. května 2005
(OK-CED) a druhá 30. května 2005 (OK-CEC).
Kromě letounů řady A320 doplnily ČSA svoji flotilu o boeing s kapacitou 108
cestujících. K zabezpečení požadavků trhu letecké přepravy uzavřely ČSA na jaře 2005
s firmou Vodell Ltd. kontrakt na operativní pronájem letounu B737-500, jehož dodávka
se uskutečnila 8. dubna 2005 (OK-WGD).
V roce 2005 ČSA pokračovaly i v dalších, neméně důležitých projektech v oblasti
rozvoje letadlového parku. Byla dokončena obměna a rozšíření turbovrtulových letadel
pro krátké tratě dodávkami letadel od firmy ATR (Avions de Transport Régional, Francie).
Dlouhodobé kontrakty na operativní nájem nových a moderních letadel typu ATR42-500
byly uzavřeny na základě dohody s firmou ATR z roku 2003, přičemž v roce 2004 byla
dodána první tři letadla sloužící primárně k rozšíření flotily a v roce 2005 postupně další
čtyři letouny stejného typu sloužící primárně k obnově stávajících letadel. Uspořádání
kabiny je v osvědčené dvojtřídní konfiguraci s kapacitou 46 cestujících.
Nová letadla odstranila některé nevýhody doposud provozovaných letadel
(především dolet, přelétávání horského terénu a hluk v kabině) a splňují s rezervou
i budoucí indikované předpisové limity týkající se hluku a emisí. První dvě letadla byla
dodána 8. března 2005 a 25. dubna 2005 (OK-KFM, OK-KFN) a zbývající dvě 7. října 2005
a 20. října 2005 (OK-KFO a OK-KFP). Na základě březnové dodávky těchto letadel mohly
ČSA vrátit společnosti ATR v květnu a červnu 2005 dva starší letouny ATR42-320
(OK-BFG a OK-BFH) provozované formou operativního pronájmu. Po dodávce posledních
dvou nových letounů v říjnu 2005 ukončily nájem a odprodaly zpět firmě ATR dva
letouny ATR42-400 (OK-AFE a OK-AFF), pořízené v roce 1996 finančním nájmem.
Důvodem byla skutečnost, že další provoz a údržba u ČSA, popř. pozdější odprodej by
v budoucnu mohly být problematické vzhledem k omezenému počtu vyrobených letounů
tohoto typu.
Poslední změnou ve složení letadlového parku bylo vrácení letadla B737-400 OK-WGG
lessorovi v prosinci 2005.
V roce 2005 byl rovněž nastartován projekt týkající se případné obměny dálkových
letadel Českých aerolinií. Intenzivní studie týkající se dalšího provozování dálkových
linek ČSA pokračují s tím, že finální výstup tohoto projektu je očekáván v roce 2006.
37
informační technologie a centrální nákup
V souladu s přijatou strategií pracoval úsek informačních technologií a centrálního
nákupu (ICT) na procesu transformace. Došlo k úpravě organizační struktury
a k personálním změnám tak, aby bylo možné zajistit požadavky kladené na informační
technologie společnosti. Jednotlivé útvary ICT dokončily personální změny a definovaly
nové pracovní pozice tak, aby zajistily požadavky kladené na informační technologie
společnosti. Během roku 2005 docházelo k postupnému zavádění technologických
standardů, metodik a procesů, které budou pokračovat i v roce 2006. Velký důraz byl
kladen na zajištění podpory klíčových projektů realizovaných ve společnosti. Kromě
uvedených skutečností zajišťoval úsek ostatní úkoly vyplývající z letecké dopravy,
zejména pak v souvislosti s mimořádným nárůstem cen leteckých pohonných hmot.
Klíčové projekty
V oblasti ICT byly realizovány projekty orientované hlavně na rozšiřování služeb
zákazníkům. Tyto projekty zároveň vytvářely prostor pro optimalizaci a zvyšování
efektivity činností ve společnosti.
Internet Booking
V roce 2005 byl implementován nový systém pro rezervaci a prodej letenek na internetu.
Tento systém obsahuje i podporu korporátní klientely (CIBS – Corporate Internet Booking
Systém) a malých a středních podniků (FBP – Frequent Buyer program). Systém současně
podporuje automatizované zpracování elektronických letenek.
SkyShop
Proběhla implementace systému, který umožňuje cestujícím provést rezervaci zboží
z palubního prodeje přímo na internetu. ČSA tím rozšířily další nabízené služby zákazníkům.
Zavádění systémů a procesů pro elektronickou letenku
Projekt zahájený v roce 2004 pokračoval rozšířením počtu destinací, kam je možné použít
elektronickou letenku. V současné době je možné zakoupit elektronickou letenku do
55 destinací operovaných ČSA a dále do destinací operovaných partnery ČSA z aliance
SkyTeam, se kterými bylo zahájeno vzájemné uznávaní elektronických přepravních
dokladů (Air France, KLM, Northwest Airlines, Delta Airlines a Korean Air). V roce 2005
byla zahájena distribuce elektronické letenky přes globální distribuční systémy. Celkový
podíl elektronických dokladů tak na konci roku 2005 činil 24 % z celkového počtu
přijatých přepravních dokladů.
Revenue Management, Revenue Integrity
V roce 2005 byl zahájen projekt Revenue Management a Revenue Integrity. Implementace
systému Revenue Integrity vyhledává a případně ruší rezervace, které se z různých důvodů
nemohou uskutečnit. To umožní lepší využití kapacity letadel, snížení nákladů na
rezervační systémy i případné vyplácení náhrad. Pomocí systému Revenue Management
bude ČSA efektivněji řídit obsazování jednotlivých linek. Lepším řízením jednotlivých
knihovacích tříd lze dosáhnout zvýšení výnosů.
Rozvoj datového skladu, řízení a zpracování prodejních a proletových dat
V uplynulém roce byly dokončeny práce na definici datových struktur a bylo zahájeno
plnění datového skladu. Datový sklad v současné době obsahuje data o uskutečněných
proletech a zároveň i o budoucích rezervacích. Tato datová základna slouží jako zdroj dat
pro reporting i pro další systémy.
Implementace systému Inform pro plánování pozemního personálu
Projekt pokračoval 2. etapou – systémem operativního plánování pozemního personálu,
který umožňuje lépe plánovat lidské zdroje, především ve špičkách.
Less Paper Cockpit
Během roku 2005 byl do plného provozu spuštěn projekt Less Paper Cockpit, který
zkvalitňuje automatizaci procesu předletové přípravy posádek ČSA. V současné době je
v provozu 530 speciálních tabletů, které zjednodušují rutinní výpočty během předletové
přípravy pilotů ČSA včetně přístupu k dokumentaci, která je potřebná k provedení letu.
Použitá technologie zvyšuje komfort obsluhy, přináší vyšší bezpečnostní standardy
a zároveň pomáhá k vyšší efektivitě provedení letu, a tím úspoře provozních nákladů.
Celé řešení úspěšně prošlo bezpečnostním auditem s následným schválením Úřadu pro
civilní letectví České republiky (ÚCL).
38
Strategické akvizice (centrální nákup)
Byla ukončena implementace 1. etapy nového systému pro podporu centrálního nákupu.
Tento systém umožní lépe a efektivněji sledovat a řídit výdaje společnosti.
Hlavní úkoly v oblasti ICT pro rok 2006
Pro zajištění rozvoje a provozu ICT v roce 2006 byly ve spolupráci s dalšími úseky
připraveny věcné plány rozvoje s finančním ohodnocením.
Globální datová síť a vzdálené připojení (VPN)
Po výběru dodavatele systému bylo zahájeno připojování zahraničních zastoupení ČSA
do sítě společnosti. Postupně bylo zprovozněno vzdálené připojení pro pracovníky na
podporu „mobilní kanceláře“. Projekt bude pokračovat i v roce 2006.
Priority lze spatřovat v plnění následujících úkolů:
— pokračování v projektech zahájených v roce 2005, příprava a zajištění prioritních
projektů dle zadání vrcholového managementu a uživatelů,
— dokončení a uvedení do praxe smluvních vztahů (mezi úsekem ICT a uživateli)
na základě Servis Level Agreement (SLA),
— zvýšení důrazu na důsledné uplatňování technologických standardů ICT,
— garance vyšší kvality podpory uživatelů ICT a zajištění kritických aplikací v režimu 24x7,
— dosažení vyšší efektivity využívání ICT v nákladové i procesní oblasti.
Datové centrum
Pokračovaly práce na obnově infrastruktury počítačového centra pro zajištění bezpečné
a stabilní podpory všech provozovaných a plánovaných IS na období min. 5 let.
Byla zahájena příprava pro vybudování druhého datového centra tak, aby bylo
minimalizováno ohrožení plynulého provozu společnosti.
Tiskové služby
Proběhla analýza a soupis tiskových a kopírovacích zařízení ve všech prostorách
společnosti. Na základě požadavků na centralizaci a optimalizaci tiskových služeb byla
provedena příprava na výběrové řízení ve fázi tzv. RFI (Request for Information), kdy byly
osloveny nejvýznamnější společnosti, které jsou výrobci nebo dodavateli těchto služeb,
tiskových a kopírovacích zařízení. Na základě těchto informací bude v roce 2006 probíhat
příprava zadání do výběrového řízení za účelem snížení celkových nákladů, zjednodušení
servisu a zefektivnění provozu.
ServiceDesk
V červnu 2005 byl zahájen projekt zavedení informačního systému pro ServiceDesk.
V rámci tohoto projektu byly nastaveny nové procesy pro řízení uživatelských požadavků,
incidentů a problémů vzniklých na ICT infrastruktuře. Součástí projektu byla také
implementace moderních dohledových prostředků pro hardwarovou, aplikační a síťovou
infrastrukturu a pro dohled a správu koncových uživatelských stanic. Spuštění systému
do provozu je plánováno na březen. V roce 2006 se předpokládá rozvoj jak v oblasti
procesů, tak jejich softwarové podpory.
Centrální nákup
Největší změnou prošla v roce 2005 oblast centrálního nákupu. Byl vytvořen nový tým,
který zavádí a zabezpečuje proces nákupu centrálně, napříč firmou a byl nastaven
komplexní schvalovací proces. Implementace pilotní části nového systému IT podpory
nákupu zajistila podporu nákupního procesu v celém cyklu pro 200 z celkového počtu
500 nákupních kategorií ČSA. V průběhu roku 2005 byly při výběru dodavatelů využívány
moderní nákupní metody založené na podrobném položkovém rozkladu cen, výběru
optimálních nákupních variant na základě celkových nákladů vlastnictví a 13 výběrových
řízení, která byla zakončena reverzní elektronickou aukcí. Profesionální přístup k nákupu
zajistil ČSA v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 úsporu finančních prostředků ve výši
přesahující 118 mil. Kč.
Hlavní úkoly v oblasti centrálního nákupu pro rok 2006
Centrální nákup bude i v roce 2006 pokračovat ve svém hlavním poslání, kterým je
minimalizace finančních výdajů společnosti s cílem zajistit v roce 2006 úsporu
finančních prostředků ve výši přesahující 200 mil. Kč. V plánu je dokončení integrace
všech nákupních procesů a jednoznačná centralizace pod jednotné vedení, což bude
znamenat i změnu organizační struktury. Rozsah IT podpory se bude postupně
prohlubovat tak, aby do konce roku 2006 byla veškerá nákupní data v jedné databázi,
nad kterou se vybuduje kvalitní controllingový systém. K zefektivnění nákupních procesů
přispěje i centralizace evidence nákupních smluv ČSA.
39
služby ČSA na letištích
Odbavení cestujících a letadel
Duty Free
V roce 2005 se podařilo udržet vysoký standard služeb v oblasti odbavení cestujících
a letadel (handling) pro linky Českých aerolinií a lety zahraničních dopravců i přes
kapacitní limity letiště Praha-Ruzyně a zpřísněné bezpečnostní požadavky. Do značné
míry ovlivnila postupy pro odbavení cestujících směrnice Evropské unie č. ECR261/2004
(v platnosti od 17. února 2005), která výrazně posílila práva cestujících v letecké dopravě
v případě provozních nepravidelností, jakými jsou například zpoždění letu a vyloučení
cestujícího z přepravy z důvodu obchodního překnihování. Doposud platné postupy pro
tyto situace bylo nutné zásadně přepracovat a publikovat do příslušných předpisů
a současně zavést do provozní praxe.
České aerolinie na letišti v Praze-Ruzyni odbavily celkem 6 888 152 cestujících na
102 176 odletech a příletech letadel, což znamená nárůst o 10,2 % cestujících a o 11,4 %
odletů a příletů v porovnání s rokem 2004. Podíl Českých aerolinií na celkových výkonech
letiště Praha-Ruzyně v roce 2005 činil 64,0 % v počtu odbavených cestujících a 63,3 %
na počet odbavených odletů a příletů letadel.
V rámci sjednocení postupů při jednání se zákazníkem postiženým nepravidelností
přepravy byla navázaná spolupráce s externí firmou Team Trackers.
V oblasti RTG kontroly transferových zavazadel se díky úpravě provozních postupů
podařilo naplnit bezpečnostní opatření státních orgánů.
Podařilo se uzavřít handlingovou smlouvu pro lety společnosti European Air
Transport (DHL), v srpnu byl zajištěn handling pro čtyři charterové lety společnosti Japan
Airlines z Osaky a Narity letadlem B747-400. V aktivitách nesmluvního handlingu se
jednalo například o zajištění významné akce čínského premiéra letadlem B747
společnosti Air China nebo o návštěvu vlastníka společnosti Hyundai v terminálu Jih.
Významnou změnou na letišti Praha-Ruzyně bylo v srpnu 2005 zprovoznění
prstu „C“, a to bez navýšení lidských zdrojů v úseku pozemního provozu. Otevření
prstu „C“ přineslo navýšení počtu letištních čekáren pro cestující.
V průběhu roku byla provedena úspěšná aplikace procedury výjezdu letadla na vlastní
pohon (tzv. Power-back), kdy opačný sled nastavení vrtulí ATR umožňuje výjezd ze
stojánky bez pomoci tahače.
Obchodní činnost SOJ Duty Free zahrnuje prodej zboží v exkluzivních letištních
prodejnách a na palubách letadel Českých aerolinií.
Prodej zboží se uskutečňuje ve dvou režimech – prodej bezcelního zboží, které si
mohou zakoupit cestující do destinací mimo EU, a zdaněného zboží pro cestující v rámci
EU. Atraktivní sortiment, velké množství promočních akcí, zařazování novinek a další
obchodní aktivity vedly v roce 2005 k dalšímu růstu tržeb zejména v segmentu
zdaněného zboží.
V září 2005 byla otevřena nová prodejna Duty Free ve spojovacím objektu nového
terminálu a v lednu 2006 další prodejna v tranzitní části terminálu Sever 2.
SOJ Duty Free tak nyní provozuje tři prodejny na letišti Praha-Ruzyně a jednu prodejnu
na letišti Karlovy Vary.
Palubní prodej je nabízen cestujícím přibližně do 80 destinací a na vybraných
charterových letech. Od října 2005 mají cestující Českých aerolinií možnost objednat si
zboží z palubního prodeje na svůj let i přes internet.
Tržby Duty Free Českých aerolinií v roce 2005 dosáhly výše 589,5 mil. Kč. Hospodářský
výsledek byl 97,1 mil. Kč. Při průměrném počtu 83 pracovníků Duty Free to představuje
1,2 mil. Kč na jednoho pracovníka.
Duty Free Českých aerolinií bude i v roce 2006 dále rozšiřovat svoji nabídku
exkluzivního zboží a zavádět nové formy prodeje.
Catering
Catering poskytovaný sekcí Palubní služby zajistil na paluby letadel Českých aerolinií
a ostatních dopravců 6,2 mil. jídel, což je oproti roku 2004 meziroční nárůst 14 %.
Obslouženo bylo o 16 % více letů při nezměněném počtu pracovníků.
V letní sezoně 2005 byla zavedena změna servisu v business třídě spolu s radikální
obměnou výrobního programu.
Vývoj služeb dodávaných pro cizí letecké společnosti byl ovlivněn novými obchodními
smlouvami s Malev a Air Dolomiti, navýšením letů Turkish Airlines.
Současný trend zásobování cateringem otočkových letů z výchozí destinace měl
negativní dopad na společnost. Dopravci, kteří přilétli do Prahy, využívali méně služeb
cateringu ČSA (Lufthansa, British Airways, Pulkovo). Společnost British Airways pak
navíc odebírala pro zbytek letů pouze mražené zboží, což mělo za následek další pokles
výroby ČSA pro cizí letecké společnosti. Celkem bylo dosaženo 67 % tržeb roku 2004.
Byla také realizována rekonstrukce budovy cateringu v hodnotě 130 mil. Kč za plného
provozu. Významným počinem bylo nastartování nejméně tříleté spolupráce s belgickou
společností DeSter, která zajišťuje pro České aerolinie centralizované služby vybavení
in-flight materiálem s úsporou minimálně 12 % oproti roku 2004.
40
bezpečnost provozu
Počátkem září 2005 byla dokončena prověrka společnosti a Národní bezpečnostní úřad
(NBÚ) po vyhodnocení všech podkladů, průběžně dodávaných útvarem vnitřní ochrany
a krizového plánování, vystavil ČSA potvrzení o prověření společnosti na stupeň utajení
„důvěrné“. Prakticky celý uplynulý rok věnoval útvar vnitřní ochrany a krizového
plánování velké úsilí aplikaci nařízení EU (2320/2002 – „background check“) a ČR
(nařízení vlády č. 31/2004 Sb.), tj. zabezpečení prověrek bezpečnostní způsobilosti
fyzických osob – zaměstnanců ČSA. Za rok 2005 byla provedena prověrka 5300
zaměstnanců ČSA. V návaznosti zajišťovala sekce bezpečnost i právní pomoc s odvoláním
zaměstnanců, kterým byla prověrka ze strany NBÚ zamítnuta.
Zároveň je třeba konstatovat, že byl splněn důležitý závazek útvaru vnitřní ochrany
a krizového plánování týkající se nastavení pravidel k ochraně a zabezpečení informací ve
společnosti. Byl zřízen Výbor na ochranu informací, který nejen vytvořil vnitřní normu,
ale v návaznosti na svůj plán činnosti bude průběžně kontrolovat jednotlivé úseky
společnosti tak, aby byla zajištěna bezpečnost informací v ČSA.
Mezi základní a prvořadé priority společnosti se řadí nadstandardní úroveň
bezpečnosti letů operovaných ČSA. Odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů
je jedním ze základních pilířů programu prevence nehod a předcházení mimořádným
událostem na letech společnosti. Tato činnost je v ČSA zajišťována referátem šetření
incidentů v souladu s požadavkem předpisu L13.
V loňském roce nebyl zaznamenán žádný případ letecké nehody nebo vážného
incidentu.
Na základě sestavení dohodnutých postupů výcvikového programu ČSA a náročných
opakovacích výcviků pokračovala v roce 2005 realizace nasazování ozbrojených
bezpečnostních doprovodů Policie ČR na určených krizových linkách ČSA. Tímto krokem
je neustále posilována bezpečnost na palubách letadel ČSA. Sekce bezpečnost tak dokáže
vždy velmi pružně reagovat na situaci ve světě. V roce 2005 došlo k naplnění dalšího článku
dohody uzavřené v této věci mezi Ministerstvem vnitra ČR a ČSA – k verifikaci společných
školení, konzultací i aplikaci cvičení policistů zajišťujících ozbrojené doprovody
a zaměstnanců ČSA. Cvičení, konzultace a školení jsou pořádány na témata nezákonných
činů na palubě letadla. Dochází k pravidelným cvičením na tzv. „mock-up“, kde jsou
procvičovány postupy a spolupráce bezpečnostních doprovodců a letových posádek zejména
při zásahu proti únoscům. Z těchto cvičení jsou pořizovány zvukové a obrazové záznamy,
které dále slouží k výukovým účelům, a to převážně pro posádky letadel ČSA.
ČSA jsou držitelem akreditace k provádění bezpečnostního výcviku, která umožňuje
zajišťovat a provádět školení v oblasti bezpečnosti civilního letectví pro všechny subjekty
provozující činnost na letištích v České republice. Tato činnost je zajišťována
profesionálním týmem instruktorů, který je metodicky řízen útvarem letecká security.
V roce 2005 prodloužilo Ministerstvo dopravy ČR Českým aeroliniím akreditaci
k provádění tohoto výcviku na další časové období.
Jedním z nejvýše hodnocených bezpečnostních prvků ze strany bezpečnostních
orgánů zemí, které ČSA nalétávají jako pravidelně operující destinace, je činnost
zaměřená na kontrolu pasů a víz. Cílem této činnosti je eliminace přepravy cestujících
s nekompletními, popř. padělanými a pozměněnými cestovními doklady a dále podíl na
zajišťování přepravy nežádoucích a deportovaných osob. Dlouhodobým strategickým
cílem činnosti v oblasti kontroly cestovních dokladů je zejména snižování výše a množství
pokut udělených ČSA za přepravu osob s nekompletními doklady. V roce 2005 bylo
uspořeno téměř 31 mil. Kč – v případě minimální výše pokut hrozících v jednotlivých
destinacích – a 124 mil. Kč, pokud bychom uvažovali maximální výši pokut. Vzhledem
k neustále se měnícím trendům v oblasti nelegální migrace je dlouhodobá koncepce
a strategie průběžně modifikována.
Při naplňování specifických požadavků americké strany na přepravu cestujících do
USA a Kanady (API – Advanced Passenger Information) nebyla díky funkčnosti systému
a bezchybné práci zaměstnanců sekce bezpečnost v průběhu celého roku 2005 udělena
ČSA žádná sankce.
Sekce bezpečnost věnovala v roce 2005 pozornost zvýšení kvality bezpečnostních
opatření ČSA k ochraně před protiprávními činy a v této souvislosti novelizovala
organizační normu Systém řízení kvality bezpečnostních opatření.
V návaznosti na zabezpečení této kvality a na Národní program řízení kvality
bezpečnostních opatření v České republice byly prováděny čtyřmi pověřenými auditory
sekce bezpečnost a národními auditory ČR provozní monitorovací činnosti. Činnost byla
zaměřena zejména na posouzení úrovně zajišťovaných bezpečnostních standardů
a provádění testů efektivity bezpečnostních opatření v rámci Národního bezpečnostního
programu ochrany civilního letectví ČR před protiprávními činy a Bezpečnostního
programu ČSA.
41
Z výsledků této činnosti jednoznačně vyplývá, že úroveň nastavených bezpečnostních
opatření ČSA – Bezpečnostního programu ČSA (je předkládán jednotlivým orgánům států
EU ke schválení) – je standardně velmi vysoká a plně odpovídá požadavkům národní
legislativy, zejména leteckého předpisu L 17, a příslušným nařízením EU. Tuto skutečnost
potvrdily v loňském roce proběhlé mezinárodní audity IOSA a EC.
V říjnu 2005 bylo uskutečněno historicky první celostátní cvičení „Krize 2005 –
simulace únosu letadla“, které se odehrávalo v reálném čase na reálném letadle. Účelem
bylo prověřit součinnost celého Integrovaného záchranného systému České republiky,
funkčnost činnosti krizového štábu České republiky a v neposlední řadě krizové postupy
ČSA pro případ únosu letadla a kvalitu koordinace těchto postupů s bezpečnostními
složkami Letiště Praha. Útvary sekce bezpečnost ČSA se výraznou měrou podílely na
plánování i technicko-organizačním zajištění celého cvičení. Cvičení bylo komplexně
vyhodnoceno na úrovni Ministerstva vnitra České republiky s tím, že do budoucnosti je
nezbytné průběžně koordinovat a neustále procvičovat postupy všech složek zapojených do
řešení krizových situací na letišti Praha-Ruzyně a zdokonalovat koordinaci postupů
jednotlivých bezpečnostních složek.
V oblasti problematiky vstupních bezpečnostních systémů do objektů ČSA došlo
v roce 2005 k dosažení strategického záměru – sjednocení systémů ve všech budovách.
Do budoucna tento krok umožní další rozvoj těchto systémů a jejich propojení
s personálním informačním systémem ČSA. Bezprostředně na to navázala aplikace
dalšího bezpečnostního prvku v ČSA – proces výměny všech identifikačních karet
zaměstnanců ČSA za nové vzory. Sekcí bezpečnost bylo vybudováno v novém spojovacím
objektu „C“ terminálu Sever 2 nové pracoviště, kde v přímé návaznosti na Letiště Praha
tato výměna bez větších problémů probíhá.
42
pravidelnost provozu
Pravidelnost letového provozu patří k základním ukazatelům, podle kterých pasažéři
posuzují dopravce. Ze strany každého dopravce se v tomto parametru vedle bezpečnosti
a komfortu přepravních služeb skrývá odpovědnost dopravce a závazek ve směru
k cestujícím. Významný růst výkonů by neměl přinášet nepravidelnosti v letecké dopravě.
České aerolinie se i v roce 2005 snažily získat důvěru každého zákazníka v ostrém
konkurenčním boji. Ve statistice Asociace evropských aerolinií AEA RB11 se pravidelnost
provozu vyhodnocuje v souboru 26 významných leteckých společností.
V roce 2005 se postavení Českých aerolinií stabilizovalo, ve statistice AEA RB11 se
umístily opět na 6. místě. Tento výsledek je o to cennější, že ho bylo dosaženo při
meziročním nárůstu provozu o 18,7 %. Výsledky v pravidelnosti letového provozu
potvrzují správnost nastoupeného trendu z roku 2004, kdy došlo k reorganizaci řízení
provozu a zavedení systému práce Operačního boardu.
V porovnání s předchozím rokem jsou dosahované kvantitativní ukazatele poněkud horší,
což bylo způsobeno hlavně těmito faktory:
— nepřízeň počasí v únoru a v posledních dnech prosince 2005, způsobené sněhovou
kalamitou,
— limitovaná kapacita zdrojů Letiště Praha, s.p., a Řízení letového provozu, s.p., hlavně
v počtu hodinových pohybů,
— opožděná dodávka letadel v prvním pololetí,
— dvouměsíční vyřazení jednoho letadla A321 z provozu z technických důvodů
a nahrazování chybějící kapacity převážně vlastními zdroji.
Ekonomické dopady dosahované úrovně pravidelnosti letového provozu se navyšují
zavedením nařízení Evropské komise č. 261/2004 o kompenzacích pro cestující a příznivý
vývoj parametru pravidelnosti má vliv na snižování výdajů na kompenzace.
Cíl stanovený pro rok 2005 – umístění ve statistice pravidelnosti provozu dle
AEA RB11 do 7. místa – byl splněn.
V˘voj pofiadí v pravidelnosti odletÛ na ãas dle statistiky AEA RB11
Mûsíc
leden
únor
bfiezen
duben
kvûten
ãerven
ãervenec
srpen
záfií
fiíjen
listopad
prosinec
rok 2005
% odletÛ OK
bez zpoÏdûní
> 15 min.
85,5
82,0
84,5
85,7
86,9
82,8
80,1
82,4
81,0
84,9
84,6
76,9
83,2
Pofiadí OK v AEA
Stfiední
Dálkové
a krátké
tratû
tratû
5
16
10
4
7
7
12
3
5
6
8
2
6
6
10
10
11
10
3
1
7
1
12
1
5
3
Vnitrostátní
tratû
Celkem
1
5
1
4
2
1
1
2
1
3
1
1
1
6
10
8
14
6
8
6
8
11
5
4
13
6
43
PrÛmûrné zpoÏdûní nad 15 min. na 1 odlet (min.)
12
11
10
9
8
7
6
2003
Poãet odletûn˘ch úsekÛ v síti za rok
2004
2005
Pravidelnost odletÛ naãas (zpoÏdûní do 15 min.) kumulativnû za rok (%)
80 000
100
75 000
90
70 000
65 000
80
60 000
70
55 000
50 000
60
2003
2004
2005
Poãet odletûn˘ch úsekÛ v síti po t˘dnech
2004
2005
90
1 500
80
1 250
70
1 000
60
750
50
500
40
II.
2005
III.
IV.
2003
100
1 750
I.
2004
Pravidelnost odletÛ naãas (zpoÏdûní do 15 min.) po t˘dnech (%)
2003
2 000
2003
I.
II.
III.
2004
2005
IV.
44
péče o životní prostředí
ČSA v roce 2005 pokračovaly v zavádění systému environmentálního řízení (EMS) podle
ISO 14001. Systém EMS by měl kromě přínosu dlouhodobého snižování dopadů činností
ČSA na životní prostředí přinést i provozní úspory a zlepšení pracovního prostředí.
Hlavní zásady péče ČSA o životní prostředí byly publikovány v Environmentální politice.
Předpokládaný termín certifikace systému EMS je první čtvrtletí roku 2007. V rámci
komplexního vyhodnocení environmentálních aspektů ČSA bude připravena detailní
zpráva o životním prostředí ČSA (v roce 2007). ČSA rovněž koordinují otázky ochrany
životního prostředí na mezinárodní úrovni, aby mohly včas reagovat na plnění budoucích
legislativních a dalších požadavků.
Environmentální politika Českých aerolinií
České aerolinie jsou leteckým dopravcem České republiky. Poskytují služby s vysokou
přidanou hodnotou v oblasti letecké přepravy a souvisejících služeb. Vedení společnosti
na základě rozvoje společnosti a s vědomím odpovědnosti k životnímu prostředí vyhlašuje
23. března 2005 tuto environmentální politiku.
České aerolinie usilují o snižování přímých i nepřímých vlivů na životní prostředí
způsobených vlastními podnikatelskými aktivitami a zavazují se k naplňování těchto zásad:
— dodržovat platnou legislativu ochrany životního prostředí a další požadavky a závazky,
které regulují činnost společnosti,
— vytvářet podmínky pro zavedení a neustálé zlepšování systému environmentálního
řízení a environmentálního profilu společnosti,
— zahrnovat kritéria ochrany životního prostředí do všech činností včetně obchodních
aktivit,
— předcházet vzniku znečištění a trvale snižovat znečišťování životního prostředí včetně
minimalizace vzniku odpadu,
— optimálně využívat přírodní zdroje, suroviny, vodu a energie,
— vytvářet podmínky pro omezování pracovních rizik a zajištění bezpečnosti práce
zaměstnanců,
— vytvářet podmínky pro vzdělávání zaměstnanců v oblasti ochrany životního prostředí,
— pravidelně a otevřeně vyhodnocovat plnění environmentálních cílů a seznamovat
partnery i širokou veřejnost s výsledky péče o životní prostředí,
— spolupracovat na omezování nepřímých vlivů na životní prostředí vznikajících jako
důsledek společné činnosti Českých aerolinií a.s. a jejich dodavatelů a partnerů.
Hluk
Hlavními faktory ovlivňujícími hlukovou zátěž vnímanou na zemi v okolí letišť jsou kromě
vlastní hlučnosti motorů a konfigurace letadel při přistání (aerodynamická hlučnost
podvozku, klapek apod.) i přistávací a odletové postupy, které musí letadla ČSA
respektovat. Dalšími faktory jsou rovněž meteorologické podmínky (teplota a vlhkost
vzduchu, směr a síla větru), které mají vliv na šíření hluku ve vzduchu. Přistávací
a odletové postupy publikované v závazných postupech provozovatelem letiště
představují největší příležitost pro snižování hlukové zátěže v okolí letiště.
ČSA dlouhodobě spolupracují s Letištěm Praha, s.p., Řízením letového provozu
a regulačními orgány na zlepšování uvedených postupů pro vzlety a přistání letadel, které
mají vliv na hlukovou zátěž způsobenou provozem letadel na letišti Praha-Ruzyně.
Čištění odpadních vod
Čištění technologických odpadních vod především z opravárenských provozů je trvale
zajištěno lokálními čistírnami odpadních vod, které čistí vody přímo na pracovištích,
kde dochází k jejich znečišťování. Odpadní vody z galvanizační linky, které jsou
čištěny v neutralizační stanici uvedené do provozu v roce 2003, splňují povolené
limity se značnou rezervou. V budoucnu se počítá s dalším zefektivněním provozu
neutralizační stanice v rámci její rekonstrukce. Její zefektivnění by mělo přinést další
snížení emisí do vod. V rámci dlouhodobé snahy o snižování spotřeby a znečišťování
odpadních vod upravily ČSA některé opravárenské postupy a plánují zlepšení na
dalších pracovištích. Předčištěné odpadní vody z opravárenských provozů ČSA jsou
svedeny do areálové kanalizace a jsou dočišťovány v čistírně odpadních vod Letiště
Praha, s.p.
45
Odpady
Spotřeba odmrazovacích kapalin
Odpadové hospodářství ČSA zpracovává nejrůznější druhy odpadů – od odpadů běžného
komunálního typu až po specifické odpady z opravárenských procesů. Probíhalo plánování
úprav stávajícího zázemí pro odpadové hospodářství a přípravy kapacitní třídicí linky, aby
byl zvýšen podíl vytřídění odpadů. Vzrůstající tendence odpadů přímo odpovídá nárůstu
přepravních i opravárenských výkonů.
Odmrazovací kapaliny se používají pro odstraňování a prevenci námrazy na letadlech před
vzletem, aby byly zajištěny správné aerodynamické parametry letadel. Největší vliv na
jejich spotřebu mají především klimatické podmínky, ale rovněž způsob aplikace kapalin při
ošetřování letadel. Zneškodnění spotřebovaných odmrazovacích kapalin zajišťuje Letiště
Praha, s.p. V roce 2005 byly využívány pouze nebarvené odmrazovací kapaliny. V budoucnu
se v souladu s trendy v letecké dopravě uvažuje o nasazení barvených odmrazovacích
kapalin, které sníží jejich spotřebu díky přesnější aplikaci při ošetřování letadel.
Druh odpadu (t/rok)
Smûsn˘ odpad
Nebezpeãn˘ odpad
Ostatní odpad
Vytfiídûné odpady
Zpûtn˘ odbûr v˘robkÛ
Celkové mnoÏství
2002
1 306
472
202
603
3,47
2 586
2003
1 354
631
183
628
6,65
2 803
2004
1 772
290
202
667
7,53
2 939
2005
2 216
242
277
498
9,33
3 242
Chemické látky
ČSA používají v opravárenských činnostech množství chemických látek a přípravků, jejichž
použití ze zákona podléhá regulaci, aby nedošlo k znečištění životního prostředí nebo
ohrožení zdraví. ČSA ve spolupráci se svými partnery dlouhodobě usilují o nahrazování
chemických látek a přípravků méně závadnými. Ve své dlouhodobé strategii usilují
o snižování měrné spotřeby chemických látek, i když v souvislosti se vzrůstajícími výkony
lze pozorovat mírný nárůst celkové spotřeby chemických látek.
Ochrana ovzduší
Emise do ovzduší z letecké dopravy jsou obecně ve srovnání s ostatními druhy dopravy
velmi nízké. Nejnovější typy letadel vykazují spotřebu paliva 3,5 l/100km na jednoho
pasažéra. ČSA dosahují spotřeby 4,4 l/100 km na pasažéra (dle počtu přepravených osob).
Tento fakt souvisí rovněž s nízkou měrnou produkcí emisí včetně CO2 při současném
dosahování 7x vyšších rychlostí, než je běžná rychlost železniční či silniční dopravy.
Emise do ovzduší ze středních a malých zdrojů dlouhodobě splňují limity s velkou
rezervou. ČSA neprovozují velké stacionární zdroje znečišťování.
Staré ekologické zátěže
V roce 2004 byl ČSA naplánován průzkum staré ekologické zátěže v okolí hangáru F, která
byla v minulosti způsobena netěsností podzemní nádrže. Ta se v 70. letech využívala ke
skladování chlorovaných uhlovodíků a ropných látek. Nádrž byla odstraněna již v roce
1995 a bezprostřední okolí bylo sanováno na úroveň sanačních limitů. Průzkum, který byl
proveden v roce 2005, zmapoval rozsah staré ekologické zátěže a doporučil provedení
časově omezeného sanačního zásahu s vypracováním analýzy rizik. ČSA se po konzultacích
s Letištěm Praha, s.p., a Českou inspekcí životního prostředí rozhodly provést sanační
zásah v roce 2006.
46
toronto 09:10
47
edinburgh 02:35
48
lidské zdroje – personalistika
V oblasti personalistiky v roce 2005 došlo:
— k uzavření kolektivních smluv na období tří let,
— k dokončení reorganizace personálního úseku,
— k zavedení nástrojů personálního controllingu,
— k dalšímu zvyšování produktivity práce personálního úseku,
— k zavedení koncepce rozvoje vzdělávacích aktivit VST,
— k získání ocenění Credit Suisse zaměstnavatel regionu 2005 pro kraj Praha,
— k získání 3. místa v kategorii Nejžádanější zaměstnavatel roku 2005.
Kategorie zamûstnancÛ
D
THP
FC
CC
âSA
Novû uzavfiené pracovní
pomûry
2004
2005
365
377
264
419
150
56
144
222
923
1 074
Ukonãené pracovní
pomûry
2004
2005
231
219
222
316
49
16
22
57
524
608
kategorie: D – dûlník, THP – technicko-hospodáfisk˘ pracovník, FC – flight crew, CC – cabin crew
V oblasti získávání nových zaměstnanců došlo k několika kvalitativním změnám,
namířeným především k zabezpečení klíčových profesních skupin. V roce 2005 bylo
provedeno cca 170 výběrových řízení, z toho 40 výběrových řízení formou Assessment
Center; měsíčně bylo zpracováno cca 1000 žádostí uchazečů o zaměstnání.
Personální controlling
Celkový průměrný počet zaměstnanců v roce 2005 byl 5303. Z hlediska vývoje
zaměstnanosti tak byl rok 2005 obdobím, ve kterém došlo k 9% ročnímu nárůstu.
Změny v celkovém počtu zaměstnanců byly determinovány rozvojem a změnou
struktury letadlové flotily a služeb poskytovaných externím zákazníkům, personálním
zajištěním nového terminálu letiště Praha-Ruzyně. Zdroje výběru byly rozšířeny o trh
pracovních sil EU, především v oblasti specializovaných profesí pro leteckou dopravu.
Mzdová politika
Průměrná mzda v ČSA v roce 2005 činila 42 344 Kč.
Struktura zamûstnancÛ
PrÛmûrná míra fluktuace
PrÛmûrná délka PP
PrÛmûrn˘ vûk zamûstnancÛ
2004
4,8 %
11,75 roku
38,7 roku
2005
5,68 %
11 let
38,1 roku
Zmûna 04/05
+18,33 %
49
Výcvikové středisko
Zaměstnanecké výhody
Rok 2005 byl ve znamení tvorby koncepčních materiálů a přípravy dlouhodobých
vzdělávacích programů. Vedením společnosti byla schválena „Koncepce rozvoje
vzdělávacích aktivit Výcvikového střediska na období 2005–2015“, která nastavila
základní směry dalšího rozvoje vzdělávání zaměstnanců Českých aerolinií.
V návaznosti na tento materiál byly připraveny a zahájeny rozvojové programy
„Customer Care“ a „Sales“ s cílem podpořit přechod ČSA na zákaznicky orientovanou
společnost a dlouhodobý program manažerského rozvoje „Leadership Academy“, jehož
úkolem je zvýšit úroveň kompetencí manažerů s ohledem na strategické cíle společnosti.
V oblasti odborného výcviku byla hlavní pozornost zaměřena na výcvik technického
personálu v souvislosti s dodávkou prvních letadel typové skupiny A319/320/321.
Výcvikové středisko získalo 22. srpna 2005 oprávnění typové výcvikové organizace dle
předpisu EASA část-147 na letadla všech typů ve flotile Českých aerolinií včetně letadel
nové typové skupiny A320. Tím bylo umožněno zahájení typového výcviku na tento typ
vlastními instruktory.
Ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze (ČVUT) byly zahájeny
přípravy na výcvik cca 1250 zaměstnanců technického úseku, který je vyžadován pro
organizaci údržby předpisem EASA část-145. ČSA uzavřely s ČVUT smlouvu o partnerství
a úspěšně se jim podařilo získat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu na
vytvoření a zčásti i realizaci studijního programu „Lidský činitel v oblasti technologie
údržby letadel“.
Aktivity Výcvikového střediska byly v roce 2005 zaměřeny jak na výcvik interních
zákazníků, tj. zaměstnanců společnosti, tak i na výcvik zákazníků externích. V oblasti
výcviku pro interní zákazníky zrealizovalo Výcvikové středisko v roce 2005 celkem 1987
výcvikových akcí, kterých se zúčastnilo 13 614 účastníků z řad zaměstnanců ČSA. Téměř
80 % výcviku bylo realizováno interním způsobem, tj. s využitím interních instruktorů
ČSA, kteří tvoří důležitý článek vzdělávacího systému ČSA a jsou nositeli významného
know-how v oblasti letecké problematiky.
V roce 2005 realizoval personální úsek řadu nových zaměstnaneckých výhod a výhody
poskytované v předchozím období byly rozšířeny:
— v oblasti stravování byl zvýšen příspěvek ze sociálního programu firmy z 5 na 10 Kč na
1 hlavní jídlo každému zaměstnanci,
— v oblasti zaměstnaneckých letenek byl okruh oprávněných osob rozšířen i o sourozence
svobodných nebo rozvedených zaměstnanců, a to po 12 měsících zaměstnání
u Českých aerolinií,
— příspěvek na dětskou rekreaci byl poskytován i na ozdravné pobyty včetně školy
v přírodě či lyžařského výcviku organizovaného školským zařízením,
— příspěvek na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli poskytovaný
zaměstnancům, kteří jsou při výkonu povolání pověřeni řízením motorových vozidel,
byl zvýšen až do výše 500 Kč,
— bylo navýšeno jednorázové odškodnění podle § 200 odst. 1 zákoníku práce manželu
a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod,
— byl zvýšen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a příspěvek
zaměstnavatele na kapitálové životní pojištění, který je poskytován alternativně,
— výše jednorázové sociální výpomoci, kterou mohou zaměstnanci obdržet v závažných
případech, vzrostla na 100 000 Kč,
— bylo zahájeno poskytování preventivních rehabilitačních pobytů pro vybrané profese
pozemního personálu.
50
letecké posádky a studium
Výcviky letových posádek a palubních průvodčích byly prováděny podle platných předpisů
JAR-OPS1, JAR-FCL1 a v souladu s interními dokumenty, příručkami Českých aerolinií.
V roce 2005 bylo vycvičeno 25 nových pilotů, 54 velitelů letadel a 201 nových palubních
průvodčích. Pro nově zaváděný typ letounu A320 bylo přeškoleno 66 pilotů v Toulouse
a 532 palubních průvodčích v Praze.
PrÛmûrn˘ pfiepoãten˘ stav zamûstnancÛ
Palubní prÛvodãí
V˘konní letci
Letecké posádky celkem
2004
851,5
424,8
1 276,3
2005
997,2
525,0
1 522,2
2004/2005
17,11 %
23,56 %
19,27 %
Novû pfiijatí
222
56
278
Výcvikové středisko
Výcvik posádek letadel jako samostatná organizační jednotka Českých aerolinií řešil
v průběhu roku 2005 problematiku pořízení a dokladování návratnosti kabinového
trenažéru (Cabin Emmergency Evacuation Trainer) na letoun A320. K tomuto úkolu
pracovníci výcviku posádek zabezpečovali veškerou přípravu a agendu s tímto projektem
spojenou. Byly zahájeny práce na rozšíření výcvikových prostor v hangáru B. Jejich
součástí je stavební připravenost na montáž letového simulátoru A320 a syntetického
letového zařízení na letadlo ATR72/42. Nové kapacity budou uváděny do provozu
od února do května 2006. Rozpracovanost a připravenost odpovídá těmto termínům.
Letový simulátor B737 byl intenzivně využívaný, nálet hodin na tomto simulátoru za
celý rok 2005 dosáhl 5837 hodin. Z toho 1871 hodin bylo prodáno (dry leasing) externím
zákazníkům. Mezi nejvýznamnější patřily letecké společnosti Aerosvit, Sky Europe,
Fischer Air, Georgian Airways, Travel Servis a Slovenské aerolinie. Z prodeje této kapacity
měly České aerolinie výnosy ve výši 21,9 mil. Kč.
Výcvik posádek letadel
Nálety pilotů a palubních průvodčích Českých aerolinií AEA (průměrný nálet podle
metodiky Asociace evropských aerolinií)
Nálety pilotů dle AEA dosáhly v roce 2005 roční hodnoty 756,0 hodiny a měsíční
hodnoty v průměru 63,0 hodiny. Nálety palubních průvodčích za rok 2005 dle AEA jsou
705,1 hodiny a měsíční hodnoty v průměru 58,8 hodiny.
51
Pozemní v˘cvik palubních prÛvodãích
âSA
Externí
poãet osob
0
Pozemní v˘cvik pilotÛ
2 000
4 000
poãet kurzÛ
6 000
8 000
poãet hodin
10 000
12 000
V˘cvik pilotÛ âSA na letov˘ch simulátorech (hodin)
A310
A310
B737
B737
ATR
ATR
A320
poãet osob
poãet kurzÛ
poãet hodin
poãet hodin CBT (Computer Basic Training)
Ext. PV
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
A320
6 000
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
PrÛmûrné mûsíãní nálety palubních prÛvodãích (hodin)
PrÛmûrné mûsíãní nálety pilotÛ (hodin)
80
80
75
75
70
70
65
65
60
55
60
50
55
45
50
40
I.
II.
III.
IV.
I.
II.
III.
IV.
52
zpráva dozorčí rady ČSA za rok 2005
V průběhu roku 2005 plnila dozorčí rada Českých aerolinií a.s. své úkoly v souladu
s obchodním zákoníkem v platném znění, Stanovami ČSA, rozhodnutím valné hromady
a v souladu se svým Jednacím řádem.
Dozorčí rada ČSA se během roku 2005 sešla na devíti řádných a třech mimořádných
zasedáních v sídle společnosti. V termínu červnové řádné dozorčí rady se konala valná
hromada společnosti, červnové (6A-05) zasedání dozorčí rady bylo proto pojato jako
mimořádné. Říjnová (10A-05) mimořádná dozorčí rada byla svolána z důvodu řešení
jednotného postupu v oblasti komunikace, prosincové (12A-05) mimořádné zasedání bylo
iniciováno členy dozorčí rady volenými z řad zaměstnanců ČSA.
Během roku 2005 došlo k následujícím změnám v obsazení dozorčí rady Českých
aerolinií a.s., kdy odstoupili Ing. Pavel Řežábek (k 26. 1. 2005), Ing. Mgr. Klára Roženská
(k 12. 9. 2005) a Ing. Jan Adam (k 30. 11. 2005). Do funkcí členů dozorčí rady byli zvoleni
Ing. Martin Tlapa, MBA (k 22. 6. 2005), Ing. Ivana Krynesová (náhradní členka 21. 9. 2005)
a Ing. Miloslav Müller (náhradní člen 30. 11. 2005). Do data zpracování této zprávy pak
dne 18. 1. 2006 ukončil své působení na pozici předsedy a člena dozorčí rady ČSA
Ing. Eduard Janota a na pozici náhradního člena dozorčí rady a předsedy dozorčí rady byl
zvolen Ing. Ján Dzvoník. Dále ukončili své členství JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek
a Ing. Pavel Suchý; náhradními členy byli zvoleni JUDr. Jaroslav Král, CSc., a Ing. Jiří
Jurán, MBA.
Dozorčí rada se zabývala jak kontrolní činností, tak plnila úkoly vyplývající z posílené
pravomoci dané stanovami společnosti.
Dozorčí rada se seznámila se zprávou nezávislého auditora akcionářům společnosti
České aerolinie a.s. ze 17. května 2006. Auditorskou společností je společnost Deloitte, s.r.o.
(osvědčení č. 79) zastoupená odpovědným auditorem Ing. Michalem Petrmanem, CSc.
(osvědčení č. 1105). Výrok auditora k účetní závěrce sestavené podle účetních předpisů
České republiky a podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví je vydán na
základě auditu účetních závěrek společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005,
provedeného v souladu se zákonem o auditorech, Mezinárodními auditorskými standardy
a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů ČR. Výrok auditora obsahuje
sdělení, že účetní závěrka sestavená podle účetních předpisů České republiky i podle
Mezinárodních standardů finančního výkaznictví ve všech významných ohledech podává
věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti k 31. prosinci 2005,
a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření za rok 2005 v souladu s účetními
předpisy České republiky a Mezinárodními standardy finančního výkaznictví.
Auditor rovněž provedl prověrku věcné správnosti údajů uvedených ve zprávě
o vztazích mezi propojenými osobami společnosti ČSA k 31. prosinci 2005, která je
součástí výroční zprávy. Prověrka byla provedena v souladu s Mezinárodními standardy
pro prověrky (ISRE) 2004 a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů ČR.
Na základě této prověrky auditor nezjistil žádné významné věcné nesprávnosti údajů
uvedených ve zprávě.
Auditor dále ověřil soulad výroční zprávy s účetními závěrkami, a to v souladu se
zákonem o auditorech, Mezinárodními auditorskými standardy a souvisejícími
aplikačními doložkami Komory auditorů ČR. Na základě tohoto ověření vyslovil názor, že
informace uvedené ve výroční zprávě jsou ve všech významných ohledech v souladu s výše
uvedenými účetními závěrkami.
Dozorčí rada ČSA přezkoumala auditovanou účetní závěrku za rok 2005 sestavenou podle
účetních předpisů platných v České republice i podle Mezinárodních standardů pro
finanční výkaznictví (IFRS) a doporučuje valné hromadě ČSA její schválení. Dozorčí rada
projednala a doporučuje valné hromadě Českých aerolinií a.s. schválit návrh
představenstva na převod ztráty společnosti, zjištěné dle českých účetních pravidel
ve výši -496,057 mil. Kč, do neuhrazených ztrát bez použití kapitálových fondů.
Dozorčí rada v kontextu vykázané celkové kumulované ztráty v hospodaření Českých
aerolinií a.s., na základě plnění svých povinností a s ohledem na § 193 čl. 1 obchodního
zákoníku uložila představenstvu společnosti na svém zasedání dne 26. 4. 2006 připravit
na zasedání valné hromady ČSA na 28. června 2006 k přijetí návrh konkrétních opatření,
která povedou ke zlepšení finanční a ekonomické stability společnosti a k zastavení
poklesu hodnoty vlastního kapitálu společnosti. Ke splnění této povinnosti předložilo
představenstvo ke schválení dozorčí radě Program Turnaround 2006–2008 (projekt
OK 2006–2008), který dozorčí rada ČSA projednala a doporučila valné hromadě jeho
přijetí.
Dozorčí rada ČSA uložila též představenstvu zahájit neprodleně jednání o navýšení
základního kapitálu v horizontu 3–5 měsíců.
Dozorčí rada se seznámila s výroční zprávou Českých aerolinií a.s. za rok 2005. Zpráva
obsahuje údaje o důležitých skutečnostech, které analyzují uplynulý vývoj společnosti
a předkládají východiska a očekávání ČSA pro budoucí vývoj společnosti.
Dozorčí rada přezkoumala Zprávu o vztazích mezi propojenými osobami společnosti
České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005, která byla vypracována a schválena
představenstvem ČSA dne 21. března 2006 v souladu s § 66a obchodního zákoníku a je
součástí výroční zprávy. Dozorčí rada Českých aerolinií a.s. konstatuje, že za úplnost
a správnost Zprávy o vztazích mezi propojenými osobami odpovídá představenstvo
společnosti. Dozorčí rada při této příležitosti bere na vědomí to, že auditor nezjistil žádné
skutečnosti, které by naznačovaly, že informace uvedené ve zprávě jsou po věcné stránce
nesprávné. Dozorčí rada neshledala ve zprávě žádné nedostatky a neúplnosti a nemá
k předložené zprávě žádné výhrady.
V Praze 24. května 2006
Ing. Ján Dzvoník
předseda dozorčí rady Českých aerolinií a.s.
53
zpráva nezávislého auditora
pro akcionáře společnosti
Adresa kanceláře:
Nile House
Karolinská 654/2
186 00 Praha 8
Česká republika
Deloitte s.r.o.
Sídlo:
Týn 641/4
110 00 Praha 1
Česká republika
Tel: + 420 246 042 500
Fax: + 420 246 042 010
[email protected]
www.deloitte.cz.
Zapsaná Městským soudem v Praze, oddíl C,
vložka 24349
IČ: 49620592
DIČ: CZ49620592
Se sídlem: Letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6
Identifikační číslo: 45795908
Hlavní předmět podnikání: Provozování obchodní letecké dopravy
Účetní závěrka podle účetních předpisů České republiky
Na základě provedeného auditu jsme dne 2. května 2006 vydali k účetní závěrce sestavené podle účetních předpisů České republiky, která je součástí této výroční zprávy na stranách 55 až 88,
zprávu následujícího znění:
„Provedli jsme audit přiložené účetní závěrky společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005. Za sestavení účetní závěrky je odpovědné představenstvo společnosti. Naší odpovědností je
vyjádřit výrok k účetní závěrce jako celku na základě provedeného auditu.
Náš audit jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech a Mezinárodními auditorskými standardy a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Tyto standardy
vyžadují, aby auditor naplánoval a provedl audit tak, aby získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Audit zahrnuje výběrovým způsobem provedené
posouzení důkazních informací prokazujících částky a informace uvedené v účetní závěrce. Audit též zahrnuje posouzení použitých účetních metod a významných odhadů provedených vedením
a dále posouzení celkové prezentace účetní závěrky. Jsme přesvědčeni, že provedený audit poskytuje přiměřený podklad pro vyjádření výroku auditora.
Podle našeho názoru účetní závěrka ve všech významných ohledech podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005 a nákladů,
výnosů a výsledků jejího hospodaření za rok 2005 v souladu s účetními předpisy České republiky.“
Účetní závěrka podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví
Na základě provedeného auditu jsme dne 2. května 2006 vydali k účetní závěrce sestavené podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví, která je součástí této výroční zprávy na
stranách 89 až 120, zprávu následujícího znění:
„Provedli jsme audit přiložené účetní závěrky společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005. Za sestavení účetní závěrky je odpovědné představenstvo společnosti. Naší odpovědností je
vyjádřit výrok k účetní závěrce jako celku na základě provedeného auditu.
Náš audit jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy. Tyto standardy vyžadují, aby auditor naplánoval a provedl audit tak, aby získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka
neobsahuje významné nesprávnosti. Audit zahrnuje výběrovým způsobem provedené posouzení důkazních informací prokazujících částky a informace uvedené v účetní závěrce. Audit též
zahrnuje posouzení použitých účetních metod a významných odhadů provedených vedením a dále posouzení celkové prezentace účetní závěrky. Jsme přesvědčeni, že provedený audit poskytuje
přiměřený podklad pro vyjádření výroku auditora.
Podle našeho názoru účetní závěrka ve všech významných ohledech podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005 a nákladů,
výnosů a výsledků jejího hospodaření za rok 2005 v souladu s Mezinárodními standardy finančního výkaznictví.“
54
Zpráva o vztazích
Prověřili jsme též věcnou správnost údajů uvedených ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005, která je součástí této výroční zprávy na
stranách 123 až 130. Za sestavení této zprávy o vztazích je odpovědné představenstvo společnosti. Naším úkolem je vydat na základě provedené prověrky stanovisko k této zprávě o vztazích.
Prověrku jsme provedli v souladu s Mezinárodními standardem pro prověrky (ISRE) 2400 a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Tyto standardy vyžadují,
abychom plánovali a provedli prověrku s cílem získat střední míru jistoty, že zpráva o vztazích neobsahuje významné věcné nesprávnosti. Prověrka je omezena především na dotazování
pracovníků společnosti a na analytické postupy a výběrovým způsobem provedené prověření věcné správnosti údajů. Proto prověrka poskytuje nižší stupeň jistoty než audit. Audit zprávy
o vztazích jsme neprováděli, a proto nevyjadřujeme výrok auditora.
Na základě naší prověrky jsme nezjistili žádné významné věcné nesprávnosti údajů uvedených ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005.
Společnost se rozhodla neuvést hodnoty plnění v rámci uvedených smluv s odkazem na obchodní tajemství.
Výroční zpráva
Ověřili jsme též soulad výroční zprávy s výše uvedenými účetními závěrkami. Za správnost výroční zprávy je odpovědné představenstvo společnosti. Naším úkolem je vydat na základě
provedeného ověření výrok o souladu výroční zprávy s účetními závěrkami.
Ověření jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech a Mezinárodními auditorskými standardy a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Tyto standardy
vyžadují, aby auditor naplánoval a provedl ověření tak, aby získal přiměřenou jistotu, že informace obsažené ve výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení
v účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou. Jsme přesvědčeni, že provedené ověření poskytuje přiměřený podklad pro vyjádření výroku auditora.
Podle našeho názoru jsou informace uvedené ve výroční zprávě ve všech významných ohledech v souladu s výše uvedenými účetními závěrkami.
V Praze dne 17. května 2006
Auditorská společnost:
Deloitte s.r.o.
Osvědčení č. 79
zastoupená:
Michal Petrman, jednatel
Odpovědný auditor:
Michal Petrman,
osvědčení č. 1105
55
účetní závěrka podle českých účetních standardů
za období 1. 1. 2005 – 31. 12. 2005
Název společnosti:
Sídlo:
Právní forma:
IČ:
Součásti účetní závěrky:
Rozvaha
Výkaz zisku a ztráty
Přehled o změnách vlastního kapitálu
Přehled o peněžních tocích
Příloha
Účetní závěrka byla sestavena dne 2. května 2006.
Statutární orgán účetní jednotky
předseda představenstva
místopředseda představenstva
Letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6, Česká republika
akciová společnost
45795908
56
účetní výkazy
rozvaha v plném rozsahu
k 31. 12. 2005
tis. Kã
31. 12. 2005
AKTIVA CELKEM
Korekce
Netto
Netto
15 117 254
3 161 748
11 955 506
10 720 714
9 951 947
3 090 322
6 861 625
5 309 694
368 576
185 155
183 421
49 871
185 155
19 696
27 046
163 725
22 825
6 522 710
5 077 313
B.
Dlouhodob˘ majetek
B.I.
Dlouhodob˘ nehmotn˘ majetek
B.I.3.
Software
204 851
B.I.7.
Nedokonãen˘ dlouhodob˘ nehmotn˘ majetek
163 725
B.II.
Dlouhodob˘ hmotn˘ majetek
B.II.1.
Pozemky
B.II.2.
Stavby
1 876 195
B.II.3.
Samostatné movité vûci a soubory movit˘ch vûcí
B.II.6.
Jin˘ dlouhodob˘ hmotn˘ majetek
B.II.7.
Nedokonãen˘ dlouhodob˘ hmotn˘ majetek
B.II.8.
Poskytnuté zálohy na dlouhodob˘ hmotn˘ majetek
B.III.
Dlouhodob˘ finanãní majetek
B.III.1.
Podíly v ovládan˘ch a fiízen˘ch osobách
B.III.3.
Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
31. 12. 2004
Brutto
9 426 270
2 903 560
61 136
61 136
61 136
342 477
1 533 718
1 430 702
4 469 467
2 526 173
1 943 294
1 998 607
38 994
12 439
26 555
28 404
508 650
12 636
496 014
428 006
2 471 828
9 835
2 461 993
1 130 458
157 101
1 607
155 494
182 510
5 858
5 858
5 862
1 607
141 144
168 338
8 492
8 310
4 755 092
71 426
4 683 666
5 225 545
142 751
B.III.5.
Jin˘ dlouhodob˘ finanãní majetek
C.
ObûÏná aktiva
C.I.
Zásoby
588 792
13 708
575 084
545 004
C.I.1.
Materiál
474 022
13 708
460 314
472 787
C.I.2.
Nedokonãená v˘roba a polotovary
C.I.5.
ZboÏí
C.I.6.
Poskytnuté zálohy na zásoby
C.II.
Dlouhodobé pohledávky
C.II.1.
Pohledávky z obchodních vztahÛ
C.II.2.
Pohledávky – ovládající a fiídící osoba
C.III.
Krátkodobé pohledávky
C.III.1.
Pohledávky z obchodních vztahÛ
C.III.6.
Stát – daÀové pohledávky
C.III.8.
Dohadné úãty aktivní
C.III.9.
Jiné pohledávky
C.IV.
Krátkodob˘ finanãní majetek
C.IV.1.
Peníze
C.IV.2.
Úãty v bankách
D. I.
âasové rozli‰ení
D.I.1.
Náklady pfií‰tích období
D.I.3.
Pfiíjmy pfií‰tích období
8 492
3 486
3 486
2 930
109 332
109 332
68 313
1 952
1 952
974
206 522
206 522
144 488
204 167
204 167
142 133
2 355
2 355
2 355
2 612 664
57 718
2 554 946
2 306 595
2 166 906
41 194
2 125 712
2 143 274
77 608
77 608
66 560
131 473
131 473
41 407
236 677
1 347 114
16 524
220 153
55 354
1 347 114
2 229 458
23 010
23 010
2 657
1 324 104
1 324 104
2 226 801
410 215
410 215
185 475
250 340
250 340
99 213
159 875
159 875
86 262
57
tis. Kã
PASIVA CELKEM
31. 12. 2005
31. 12. 2004
11 955 506
10 720 714
A.
Vlastní kapitál
1 722 495
2 174 999
A.I.
Základní kapitál
2 735 510
2 735 510
A.I.1.
Základní kapitál
2 735 510
2 735 510
A.II.
Kapitálové fondy
105 642
62 089
A.II.2.
Ostatní kapitálové fondy
A.II.3.
-99
-99
OceÀovací rozdíly z pfiecenûní majetku a závazkÛ
105 741
62 188
A.III.
Rezervní fondy, nedûliteln˘ fond a ostatní fondy ze zisku
67 098
50 890
A.III.1.
Zákonn˘ rezervní fond/Nedûliteln˘ fond
A.IV.
V˘sledek hospodafiení minul˘ch let
A.IV.2.
Neuhrazená ztráta minul˘ch let
A.V.
V˘sledek hospodafiení bûÏného úãetního období (+/-)
67 098
50 890
-689 698
-997 658
-689 698
-997 658
-496 057
324 168
B.
Cizí zdroje
7 709 151
6 080 296
B.I.
Rezervy
1 748 048
2 039 372
B.I.1.
Rezervy podle zvlá‰tních právních pfiedpisÛ
1 078 826
1 271 667
B.I.4.
Ostatní rezervy
669 222
767 705
B.II.
Dlouhodobé závazky
34 638
1 266
B.II.5.
Dlouhodobé pfiijaté zálohy
1 223
1 226
B.II.9.
Jiné závazky
16
40
B.II.10. OdloÏen˘ daÀov˘ závazek
B.III.
Krátkodobé závazky
B.III.1.
Závazky z obchodních vztahÛ
B.III.5.
33 399
3 780 453
3 143 815
1 844 985
1 413 225
Závazky k zamûstnancÛm
181 771
152 175
B.III.6.
Závazky ze sociálního zabezpeãení a zdravotního poji‰tûní
121 776
94 892
B.III.7.
Stát – daÀové závazky a dotace
B.III.10. Dohadné úãty pasivní
B.III.11. Jiné závazky
52 499
38 576
1 302 685
1 325 301
276 737
119 646
2 146 012
895 843
Bankovní úvûry dlouhodobé
498 162
686 419
Krátkodobé bankovní úvûry
1 647 850
209 424
2 523 860
2 465 419
B.IV.
Bankovní úvûry a v˘pomoci
B.IV.1.
B.IV.2.
C. I.
âasové rozli‰ení
C.I.1.
V˘daje pfií‰tích období
349 604
352 388
C.I.2.
V˘nosy pfií‰tích období
2 174 256
2 113 031
58
výkaz zisku a ztráty v druhovém členění
za období končící k 31. 12. 2005
tis. Kã
Období do 31. 12. 2005
Období do 31. 12. 2004
I.
TrÏby za prodej zboÏí
619 232
655 396
A.
Náklady vynaloÏené na prodané zboÏí
379 452
359 311
239 780
296 085
+
Obchodní marÏe
II.
V˘kony
20 833 902
18 528 270
II.1.
TrÏby za prodej vlastních v˘robkÛ a sluÏeb
20 816 223
18 488 531
II.2.
Zmûna stavu zásob vlastní ãinnosti
II.3.
Aktivace
B.
V˘konová spotfieba
B.1.
Spotfieba materiálu a energie
B.2.
+
556
498
17 123
39 241
17 897 894
14 529 422
6 048 146
4 197 415
SluÏby
11 849 748
10 332 007
Pfiidaná hodnota
3 175 788
4 294 933
C.
Osobní náklady
4 128 265
3 442 819
C.1.
Mzdové náklady
2 724 842
2 259 720
C.2.
Odmûny ãlenÛm orgánÛ spoleãnosti a druÏstva
C.3.
2 039
2 189
Náklady na sociální zabezpeãení a zdravotní poji‰tûní
956 936
790 909
C.4.
Sociální náklady
121 804
67 158
C.5.
Personální náklady v zahraniãí
322 644
322 843
D.
Danû a poplatky
5 692
5 235
E.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
473 773
485 073
III.
TrÏby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
285 265
38 000
III.1.
TrÏby z prodeje dlouhodobého majetku
268 392
33 313
III.2.
TrÏby z prodeje materiálu
16 873
4 687
F.
ZÛstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu
84 383
44 199
F.1.
ZÛstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
68 799
39 815
F.2.
Prodan˘ materiál
15 584
4 384
G.
Zmûna stavu rezerv a opravn˘ch poloÏek v provozní oblasti a komplexních nákladÛ pfií‰tích období
-296 637
217 182
1 008 590
3 075 377
550 752
2 499 816
-476 585
713 986
IV.
Ostatní provozní v˘nosy
H.
Ostatní provozní náklady
*
Provozní v˘sledek hospodafiení
VI.
TrÏby z prodeje cenn˘ch papírÛ a podílÛ
VII.
V˘nosy z dlouhodobého finanãního majetku
11 609
4 455
VII.1.
V˘nosy z podílÛ v ovládan˘ch a fiízen˘ch osobách a v úãetních jednotkách pod podstatn˘m vlivem
8 850
4 455
VII.2.
V˘nosy z ostatních dlouhodob˘ch cenn˘ch papírÛ a podílÛ
2 759
K.
Náklady z finanãního majetku
X.
V˘nosové úroky
N.
Nákladové úroky
XI.
Ostatní finanãní v˘nosy
374
83
40 266
38 524
51 023
34 147
868 023
815 394
O.
Ostatní finanãní náklady
888 721
1 213 961
*
Finanãní v˘sledek hospodafiení
-19 472
-389 818
**
V˘sledek hospodafiení za bûÏnou ãinnost
-496 057
324 168
***
V˘sledek hospodafiení za úãetní období (+/-)
-496 057
324 168
****
V˘sledek hospodafiení pfied zdanûním
-496 057
324 168
59
přehled o změnách vlastního kapitálu
k 31. 12. 2005
tis. Kã
Stav k 31. 12. 2003
Základní
Kapitálové
Rezervní fondy,
OceÀovací
Neuhrazená
V˘sledek
VLASTNÍ
kapitál
fondy
nedûliteln˘ fond
rozdíly
ztráta
hospodafiení
KAPITÁL
CELKEM
2 735 510
-99
Rozdûlení v˘sledku hospodafiení
a ostatní fondy
minul˘ch
bûÏného
ze zisku
let
úãetního období
-1 064 728
70 600
67 070
-70 600
47 360
-34 275
3 530
Zmûna ocenûní cenn˘ch papírÛ a derivátÛ
96 463
96 463
V˘sledek hospodafiení za bûÏné období
Stav k 31. 12. 2004
2 735 510
-99
Rozdûlení v˘sledku hospodafiení
50 890
62 188
16 208
Zmûna ocenûní cenn˘ch papírÛ a derivátÛ
324 168
324 168
-997 658
324 168
2 174 999
307 960
-324 168
43 553
43 553
V˘sledek hospodafiení za bûÏné období
Stav k 31. 12. 2005
2 735 510
-99
67 098
105 741
1 754 368
-689 698
-496 057
-496 057
-496 057
1 722 495
60
přehled o pěněžních tocích (cash flow)
za období končící k 31. 12. 2005
tis. Kã
P.
Poãáteãní stav penûÏních prostfiedkÛ a penûÏních ekvivalentÛ
Období do 31. 12. 2005
Období do 31. 12. 2004
2 200 596
1 855 356
PenûÏní toky z hlavní v˘dûleãné ãinnosti (provozní ãinnost)
Z.
V˘sledek hospodafiení za bûÏnou ãinnost pfied zdanûním
-496 057
324 168
A.1.
Úpravy o nepenûÏní operace
-548 305
112 175
A.1.1.
Odpisy stál˘ch aktiv
A.1.2.
473 773
485 073
Zmûna stavu opravn˘ch poloÏek a rezerv
-296 637
217 182
A.1.3.
Zisk (ztráta) z prodeje stál˘ch aktiv
-199 593
6 502
A.1.4.
V˘nosy z dividend a podílÛ na zisku
-11 609
-4 455
A.1.5.
Nákladové a v˘nosové úroky
A.1.6.
Zúãtování vyfiazen˘ch pfiepravních dokladÛ
10 757
-4 377
-585 074
-519 124
A.1.7.
Opravy o ostatní nepenûÏní operace
A.*
âist˘ provozní penûÏní tok pfied zmûnami pracovního kapitálu
60 078
-68 626
-1 044 362
436 343
A.2.
Zmûna stavu pracovního kapitálu
A.2.1.
Zmûna stavu pohledávek a ãasového rozli‰ení aktiv
A.2.2.
Zmûna stavu závazkÛ a ãasového rozli‰ení pasív
A.2.3.
Zmûna stavu zásob
A.2.4.
Zmûna stavu krátkodobého finanãního majetku
A.**
âist˘ provozní penûÏní tok pfied zdanûním a mimofiádn˘mi poloÏkami
A.3.
Vyplacené úroky
A.4.
Pfiijaté úroky
A.7.
Pfiijaté dividendy a podíly na zisku
11 557
4 455
A.***
âist˘ penûÏní tok z provozní ãinnosti
-317 827
1 019 441
-2 086 334
-580 757
268 392
33 313
-1 817 942
-549 799
708 866
574 266
-560 852
-387 068
1 274 808
1 028 918
-16 255
-70 879
11 165
3 295
-335 496
1 010 609
-34 154
-34 147
40 266
38 524
PenûÏní toky z investiãní ãinnosti
B.1.
V˘daje spojené s nabytím stál˘ch aktiv
B.2.
Pfiíjmy z prodeje stál˘ch aktiv
B.3.
PÛjãky a úvûry spfiíznûn˘m osobám
B.***
âist˘ penûÏní tok z investiãní ãinnosti
-2 355
PenûÏní toky z finanãních ãinností
C.1.
Zmûna stavu závazkÛ z financování
C.***
âist˘ penûÏní tok z finanãní ãinnosti
1 264 590
-124 402
1 264 590
-124 402
F.
âistá zmûna penûÏních prostfiedkÛ a penûÏních ekvivalentÛ
-871 179
345 240
R.
Koneãn˘ stav penûÏních prostfiedkÛ a penûÏních ekvivalentÛ
1 329 417
2 200 596
61
příloha účetní závěrky
rok končící 31. 12. 2005
1. VŠEOBECNÉ INFORMACE
České aerolinie a.s., IČ 45795908, (dále jen „společnost“) byla zapsána u Městského soudu v Praze v obchodním rejstříku odd. B, vl. 1662 dne 1. srpna 1992 a její sídlo je v Praze 6,
Letiště Ruzyně, PSČ 160 08.
Mezi hlavní předměty podnikání společnosti patří:
— provozování obchodní letecké dopravy;
— údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letecké techniky;
— poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti Praha-Ruzyně, odbavení letadel na provozní ploše, odbavení cestujících, nákladu a pošty;
— poskytování služeb zásobování letadel potravinami a nápoji;
— maloobchod se smíšeným zbožím;
— pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti – v oblasti letecké dopravy.
Společnost má základní kapitál ve výši 2 735 510 tis. Kč.
Účetní závěrka společnosti je sestavena k 31. prosinci 2005.
Složení představenstva k 31. prosinci 2005 bylo následující:
Funkce
RNDr. Katefiina Hobzová Chalupová
pfiedseda
místopfiedseda
Ing. Peter Jusko, MBA
ãlen
Ing. Tomá‰ Heczko
ãlen
JUDr. Jaroslav ·vábík
ãlen
Ing. Jan VáÀa
ãlen
Složení dozorčí rady k 31. prosinci 2005 bylo následující:
Funkce
Ing. Eduard Janota
Ing. Jifií Pos
pfiedseda
místopfiedseda
Jaroslav Lorenc
ãlen
Mgr. Hana Pe‰ková
ãlen
Ing. Pavel Such˘
ãlen
Ing. Du‰an Horák
ãlen
MUDr. Pavel Bém
ãlen
JUDr. Ing. Mgr. Libor Luká‰ek
ãlen
Zdenûk âáp, PhD.
ãlen
Ivana Krynesová
ãlen
ãlen
ãlen
62
Změny a dodatky v obchodním rejstříku provedené v průběhu účetního období za rok končící 31. prosince 2005 byly v souvislosti s personálními změnami v představenstvu a dozorčí radě.
Pfiedstavenstvo
Funkce
Vznik funkce
Zánik funkce
Zapsáno v OR
Ing. Zuzana ¤ezníãková
ãlen
15. prosinec 2004
9. únor 2005
Ing. Petr JÛza
ãlen
16. bfiezen 2005
18. kvûten 2005
Ing. Jan VáÀa
ãlen
23. únor 2005
Ing. Bohuslav ·antrÛãek
ãlen
30. ãerven 2005
Ing. Bohuslav ·antrÛãek
ãlen
Dozorãí rada
Funkce
18. kvûten 2005
15. srpen 2005
9. prosinec 2005
Vznik funkce
27. prosinec 2005
Zánik funkce
Zapsáno v OR
26. leden 2005
26. bfiezen 2005
Ing. Pavel ¤eÏábek
ãlen
Ing. Mgr. Klára RoÏenská
ãlen
12. záfií 2005
31. fiíjen 2005
Ing. Jan Adam
ãlen
30. listopad 2005
28. prosinec 2005
ãlen
22. ãerven 2005
Ivana Krynesová
ãlen
21. záfií 2005
31. fiíjen 2005
ãlen
30. listopad 2005
28. prosinec 2005
K 31. prosinci 2005 měla společnost tuto organizační strukturu:
Prezident
Útvary prezidenta:
Úseky:
Kanceláfi prezidenta
Ekonomick˘ úsek
Interní audit a kontrola
Úsek marketingu a prodeje
Management kvality
Personální úsek
Komunikace
Technick˘ úsek
Právní vûci
Úsek letového provozu
Úsek pozemního provozu
Úsek informaãních technologií a centrálního nákupu
Úsek strategického plánování a rozvoje
Úsek transformace
Společnost má organizační složky v zahraničí.
6. srpen 2005
63
2. ÚČETNÍ ZÁSADY A POSTUPY
Účetnictví společnosti je vedeno a účetní závěrka byla sestavena v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb.
a č. 397/2005 Sb. a Českými účetními standardy pro podnikatele.
Účetnictví respektuje obecné účetní zásady, především zásadu oceňování majetku historickými cenami s výjimkou některých oblastí, jež jsou popsány dále v této kapitole, zásadu účtování ve
věcné a časové souvislosti, zásadu opatrnosti a předpoklad o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách.
Údaje v této účetní závěrce jsou vyjádřeny v tisících korunách českých (Kč), pokud není uvedeno jinak. Vzhledem k nevýznamnosti dceřiných společností v souladu s platnými právními předpisy
společnost nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku.
a) Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a jehož ocenění je vyšší než 5 tisíc Kč za jednu položku.
Hmotný majetek, jehož pořizovací cena nepřevyšuje 5 tisíc Kč je považován za zásoby a je účtován do nákladů při spotřebě. Hmotný majetek, jehož pořizovací cena je v rozmezí 5 000,01 Kč
až 40 tisíc Kč, kromě výpočetní techniky, je odepisován po dobu 2 let. Výpočetní technika v pořizovací ceně v rozmezí 5 000,01 Kč až 40 tisíc Kč je odepisována po dobu 3 let. Odepisování
hmotného majetku v pořizovací ceně nad 40 tisíc Kč je uvedeno níže.
Pořizovací cena
Nakoupený dlouhodobý hmotný majetek je oceněn pořizovací cenou sníženou o oprávky, případně o zaúčtovanou ztrátu ze snížení hodnoty. Pořizovací cena zahrnuje cenu, za kterou byl majetek
pořízen a náklady související s jeho pořízením, včetně případných úroků a jiných finančních nákladů do doby uvedení dané investice do užívání.
Dlouhodobý hmotný majetek vytvořený vlastní činností je oceněn vlastními náklady, které zahrnují přímé materiálové a mzdové náklady, nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením
majetku vlastní činností (výrobní režie) a nepřímé náklady správního charakteru, pokud vytvoření majetku přesahuje období jednoho účetního období.
Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje dlouhodobý hmotný majetek nabytý darováním, dlouhodobý hmotný majetek bezúplatně nabytý na základě smlouvy o koupi najaté věci, dlouhodobý
majetek nově zjištěný v účetnictví (účtuje se souvztažným zápisem na příslušný účet oprávek) a vklad dlouhodobého hmotného majetku. Reprodukční pořizovací cena dlouhodobého hmotného
majetku je stanovena na základě obvyklé ceny na trhu v době nabytí/zjištění tohoto majetku.
Technické zhodnocení, pokud převýšilo u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 tisíc Kč, zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého hmotného majetku.
Odepisování
Pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku, s výjimkou pozemků a nedokončených investic, je odepisována po dobu odhadované životnosti majetku lineární metodou následujícím
způsobem:
Poãet let
%
30–50
2–3,33
V˘poãetní technika
4
25
Rádiová a spojová zafiízení a systémy
4
25
Dopravní prostfiedky – kromû letadel
4
25
Budovy
Dopravní prostfiedky – letadla novû nakoupená
Airbus 310/300, Boeing 737
20
5
ATR
18
5,55
20
5
Rotující letadlové celky
Technické zhodnocení majetku na operativní leasing
Inventáfi
po dobu trvání operativního leasingu
–
8 nebo 15
12,5 nebo 6,7
Rotující letadlové celky jsou odepisovány do očekávané zbytkové hodnoty ve výši 10 % z pořizovací ceny. U ostatního majetku společnosti je očekávána nulová zbytková hodnota.
Majetek, který společnost pořídila formou finančního pronájmu je odpisován u pronajímatele. Letadla pořízená formou finančního pronájmu jsou odepisována po ukončení leasingu po dobu
zbývající do celkové doby životnosti letadla.
64
Vyřazení majetku
Zisky či ztráty z prodeje nebo vyřazení majetku jsou určeny jako rozdíl mezi výnosy z prodeje a účetní zůstatkovou hodnotou majetku k datu prodeje a jsou účtovány do výkazu zisku a ztráty.
Způsob tvorby opravných položek
Pokud zůstatková hodnota aktiva přesahuje jeho odhadovanou zpětně získatelnou částku, je zůstatková hodnota snížena o opravnou položku na tuto zpětně získatelnou částku. Jestliže je
znehodnocení majetku trvalého charakteru, je proveden jednorázový odpis.
b) Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a jehož ocenění je vyšší než 5 tisíc Kč za jednu položku.
Nehmotný majetek, jehož pořizovací cena nepřevyšuje 5 tisíc Kč je účtován do nákladů při pořízení. Odepisování nehmotného majetku v pořizovací ceně nad 5 tisíc Kč je uvedeno níže.
Pořizovací cena
Software vytvořený vlastní činností pro vlastní potřebu se neaktivuje.
Nakoupený dlouhodobý nehmotný majetek je oceněn pořizovací cenou sníženou o oprávky, případně o zaúčtovanou ztrátu ze snížení hodnoty.
Technické zhodnocení, pokud převýšilo u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 tisíc Kč, zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého nehmotného majetku.
Odepisování
Dlouhodobý nehmotný majetek je odepisován lineárně na základě jeho předpokládané doby životnosti následujícím způsobem:
Software
Poãet let
%
2–3
33,3–50
Licence
po dobu trvání smlouvy
–
Patenty
po dobu vyuÏitelnosti
–
Pokud zůstatková hodnota aktiva přesahuje jeho odhadovanou zpětně získatelnou částku, je zůstatková hodnota snížena o opravnou položku na tuto zpětně získatelnou částku. Jestliže je
znehodnocení majetku trvalého charakteru, je proveden jednorázový odpis.
c) Finanční majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Dlouhodobým finančním majetkem se rozumí zejména půjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok, dále majetkové účasti, realizovatelné cenné papíry a podíly.
Cenné papíry a majetkové účasti se při nákupu oceňují pořizovací cenou. Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou přímé náklady související s pořízením, např. poplatky a provize
makléřům, poradcům a burzám.
K datu pořízení cenných papírů a majetkových účastí je tento dlouhodobý finanční majetek společností klasifikován dle povahy jako majetková účast, respektive podíly v ovládaných a řízených
osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem nebo jako realizovatelné cenné papíry a podíly.
Podíly ve společnostech, jejichž finanční toky a provozní procesy může společnost řídit s cílem získat přínosy z jejich činnosti jsou klasifikovány jako Podíly v ovládaných a řízených osobách.
Cenné papíry a podíly, které bude společnost vlastnit po neurčitou dobu a které mohou být prodány v případě, že společnost bude potřebovat peníze nebo se změní úrokové sazby, jsou
klasifikovány jako realizovatelné cenné papíry a podíly. Jsou zahrnuty do stálých aktiv, pokud vedení společnosti nezamýšlí jejich prodej během 12 měsíců od data účetní závěrky nebo pokud
mohou být prodány za účelem získání peněžních prostředků. Vedení společnosti určuje povahu cenných papírů a podílů v okamžiku jejich pořízení a pravidelně ji přehodnocuje.
65
Ocenění
K datu účetní závěrky jsou:
— Majetkové účasti, respektive podíly v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, oceněny v pořizovacích cenách snížených o opravné položky k těmto
účastem;
— Realizovatelné cenné papíry a podíly oceněny reálnou hodnotou, pokud je tuto možné stanovit. Změna reálné hodnoty realizovatelných cenných papírů a podílů je účtována oproti
oceňovacím rozdílům z přecenění majetku a závazků v rámci vlastního kapitálu.
Jako reálnou hodnotu společnost používá tržní hodnotu cenných papírů k datu účetní závěrky. Cenné papíry a podíly neobchodované na veřejných trzích jsou oceněny v pořizovacích cenách,
neboť reálnou hodnotu není možné objektivně stanovit a náklady na její získání jsou neúměrně vysoké jejímu významu a dopadu do účetní závěrky společnosti.
Pokud zůstatková hodnota cenných papírů a podílů, jež nebyly oceněny reálnou hodnotou, přesahuje jejich odhadovanou zpětně získatelnou částku, pak je k těmto cenným papírům vytvořena
opravná položka.
d) Krátkodobý finanční majetek
Krátkodobý finanční majetek tvoří ceniny, peníze v hotovosti a účty v bankách.
e) Deriváty
Deriváty, včetně komoditních Evropských opcí, komoditních swapů, měnových obchodů, měnových a úrokových swapů, opcí a ostatních finančních derivátů, jsou nejprve zachyceny v rozvaze
v pořizovací ceně a následně přeceňovány na reálnou hodnotu.
Reálné hodnoty jsou odvozeny z tržních cen, z modelů diskontovaných peněžních toků nebo modelů pro oceňování opcí. Všechny deriváty jsou vykazovány v položce ostatní pohledávky, mají-li
pozitivní reálnou hodnotu, nebo v položce ostatní závazky, je-li jejich reálná hodnota pro společnost negativní.
Společnost člení deriváty na deriváty k obchodování a deriváty zajišťovací.
Změny reálné hodnoty finančních derivátů k obchodování jsou součástí čistého zisku nebo ztráty z finančních operací.
Zajišťovací účetnictví
Společnost předem vymezuje určité deriváty k zajištění budoucích peněžních toků plynoucích z očekávaných transakcí nebo pevných příslibů (zajištění peněžních toků).
Jako zajišťovací deriváty jsou společností účtovány deriváty, u nichž jsou splněny následující podmínky:
— Na počátku zajištění bylo rozhodnuto o zajišťovaných položkách, nástrojích použitých k zajištění, rizicích, která jsou předmětem zajištění, a o způsobu výpočtu a doložení efektivnosti
zajištění, zajišťovací vztah je formálně zdokumentován;
— Zajištění je vysoce účinné (tj. v rozmezí od 80 % do 125 %);
— Efektivita zajištění je spolehlivě měřitelná a je průběžně posuzována.
Deriváty, které výše uvedené podmínky pro zajišťovací deriváty nesplňují, jsou společností klasifikovány jako deriváty k obchodování.
Společnost uzavírá všechny deriváty jako zajišťovací.
Zajištěním peněžních toků se rozumí zajištění změn peněžních toků, které jsou důsledkem konkrétního rizika souvisejícího s právně vynutitelnou smlouvou, očekávanou budoucí transakcí,
právně vynutitelnými smlouvami či očekávanými budoucími transakcemi s obdobnými charakteristikami, u nichž je předmětem zajištění stejný druh a kategorie rizika.
Zisky nebo ztráty vzniklé po dobu trvání zajištění ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci zajištění peněžních toků, které odpovídají zajištěným rizikům, jsou vykázány
v rozvaze jako součást vlastního kapitálu.
Pokud ze zajištěné očekávané transakce nebo pevného příslibu vznikne aktivum nebo závazek, zisky a ztráty dříve zahrnuté v řádku oceňovacích rozdílů jsou součástí pořizovací ceny daného
aktiva nebo závazku. V opačném případě je zůstatek oceňovacích rozdílů převeden z vlastního kapitálu do výkazu zisku a ztráty a klasifikován jako výnos nebo náklad období, ve kterém
zajišťovaná položka ovlivňuje hospodářský výsledek.
Zisky nebo ztráty vzniklé ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci zajištění peněžních toků, které odpovídají nezajištěným rizikům, jsou zúčtovány v okamžiku ocenění
do nákladů nebo výnosů z derivátových operací.
66
f) Zásoby
Nakupované zásoby jsou oceňovány pořizovací cenou sníženou o opravnou položku. Pořizovací cena zahrnuje cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady – zejména celní poplatky, dopravné
a provize.
Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady, které zahrnují přímé materiálové a mzdové náklady vynaložené na výrobu a část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě.
Vydání zásob ze skladu je účtováno metodou FIFO (první do skladu, první ze skladu).
Opravná položka k pomalu obrátkovým zastaralým zásobám je tvořena v případech, kdy snížení ocenění zásob v účetnictví není trvalého charakteru, na základě analýzy obrátkovosti
a využitelnosti zásob a na základě individuálního posouzení zejména zásob, které jsou bez pohybu déle než pět let u leteckého materiálu a déle než tři roky u ostatního materiálu. U těchto zásob
je kladen velký důraz na možnost jejich budoucího využití.
g) Pohledávky
Pohledávky jsou při vzniku oceňovány jmenovitou hodnotou, následně sníženou o příslušné opravné položky k pochybným a nedobytným částkám.
Opravné položky k pohledávkám jsou tvořeny na základě věkové struktury pohledávek. Opravné položky jsou dále tvořeny na základě individuálního posouzení bonity dlužníků i u pohledávek, na
něž by opravné položky podle věkové struktury nebyly tvořeny.
h) Závazky z obchodních vztahů
Závazky z obchodních vztahů jsou zaúčtovány ve jmenovité hodnotě. Součástí Závazků z obchodních vztahů jsou i zálohy přijaté společností, které souvisejí svou povahou s obchodním vztahem
realizovaným společností.
i) Úvěry
Úvěry jsou zaúčtovány ve jmenovité hodnotě.
Za krátkodobý úvěr se považuje i část dlouhodobých úvěrů, která je splatná do jednoho roku od data účetní závěrky.
Úroky jsou časově rozlišovány a účtovány do výsledku hospodaření za účetní období.
j) Rezervy
Rezervy jsou vytvářeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou, existuje
však spolehlivý odhad tohoto závazku.
Společnost vytváří rezervy na opravy dlouhodobého hmotného majetku. Tyto rezervy jsou buď daňově neuznatelné (tzv. účetní rezerva), nebo daňově uznatelné v souladu se zákonem
o rezervách. Společnost začíná tvořit účetní rezervu, jestliže doba do plánované opravy přesahuje právním předpisem stanovený časový rámec pro tvorbu rezervy daňově uznatelné. Po dosažení
doby pro začátek tvorby daňově uznatelné rezervy společnost rozpouští rezervu účetní a tvoří rezervu daňovou tak, aby byla tvorba rezerv jak celkových (tj. součet rezerv účetních a daňových),
tak daňově uznatelných rovnoměrná. Objem tvorby rezervy na opravy vychází z předpokládaných nákladů na opravu a doby, která uplyne do zahájení této opravy. Rezerva je tvořena ve výši
podílu aktuální ceny opravy po odečtení již vytvořené rezervy a počtu let zbývajících do zahájení opravy.
Dále společnost vytváří účetní rezervy na známá rizika, u kterých předpokládá budoucí pravděpodobný závazek, zejména se jedná o rezervu na finanční rizika plynoucí ze soudních sporů a na
nevyčerpanou dovolenou.
k) Přepočty údajů v cizích měnách na českou měnu
Účetní operace v cizích měnách prováděné během roku jsou účtovány měsíčním pevným kurzem.
Finanční majetek, krátkodobé pohledávky a závazky v cizí měně jsou k datu účetní závěrky přepočteny dle platného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou k tomuto datu a zjištěné kurzové
rozdíly jsou proúčtovány ve prospěch finančních výnosů nebo na vrub finančních nákladů běžného období.
Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn
reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů jako součást vlastního kapitálu.
67
l) Finanční leasing
Finančním leasingem se rozumí pořízení dlouhodobého hmotného majetku způsobem, při kterém se po uplynutí nebo v průběhu sjednané doby úplatného užívání majetku uživatelem převádí
vlastnictví majetku z vlastníka na uživatele a uživatel do převodu vlastnictví hradí platby za nabytí v rámci nákladů.
Během doby leasingu není pořizovací cena majetku získaného touto formou vykazována v rámci dlouhodobého majetku. Celkové náklady na finanční leasing jsou časově rozlišeny a rozpouštěny
po dobu pronájmu do nákladů.
Budoucí leasingové splátky, které nejsou k rozvahovému dni splatné, jsou popsány v příloze k účetní závěrce, ale nejsou zachyceny v rozvaze.
Záloha na budoucí koupi zaplacená na předmět finančního leasingu je po ukončení leasingu aktivována.
m) Daně
Daňové odpisy dlouhodobého majetku
Pro účely výpočtu daňových odpisů je použita lineární metoda.
Splatná daň
Splatná daň za účetní období vychází ze zdanitelného zisku. Zdanitelný zisk se odlišuje od čistého zisku vykázaného ve výsledovce, neboť nezahrnuje položky výnosů nebo nákladů, které jsou
zdanitelné nebo uznatelné v jiných obdobích, a dále nezahrnuje položky, které nepodléhají dani ani nejsou daňově odpočitatelné. Závazek společnosti z titulu splatné daně je vypočítán pomocí
daňových sazeb platných k datu účetní závěrky.
Odložená daň
Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu.
Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny.
Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv uvedených
v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.
Odložená daňová pohledávka je zaúčtována, pokud je pravděpodobné, že ji bude možné daňově uplatnit v následujících účetních obdobích.
Odložená daň je zaúčtována do výkazu zisku a ztráty s výjimkou případů, kdy se vztahuje k položkám účtovaným přímo do vlastního kapitálu. Tato část odložené daně je zahrnuta do vlastního
kapitálu.
Odložené daňové pohledávky a závazky jsou vzájemně započítány a v rozvaze vykázány v celkové netto hodnotě, s výjimkou případů, kdy nelze některé dílčí daňové pohledávky započítávat proti
dílčím daňovým závazkům.
n) Snížení hodnoty
Ke každému rozvahovému dni společnost prověřuje účetní hodnotu svého majetku, aby objevila náznaky toho, zda nedošlo ke ztrátě ze snížení hodnoty majetku. Existují-li takové signály, je
odhadnuta realizovatelná hodnota majetku a určen případný rozsah ztráty ze snížení hodnoty. Není-li možno realizovatelnou hodnotu jednotlivých položek majetku odhadnout, určí společnost
realizovatelnou hodnotu výnosové jednotky, ke které majetek patří.
Realizovatelná hodnota představuje vyšší z čisté prodejní ceny a hodnoty z užívání. Při posuzování hodnoty z užívání jsou odhadované budoucí peněžní toky diskontovány na svou současnou
hodnotu prostřednictvím diskontní sazby před zdaněním, která zohledňuje současný tržní odhad časové hodnoty peněz a rizik souvisejících s daným aktivem.
Pokud je podle odhadu realizovatelná hodnota majetku nebo výnosové jednotky nižší než jeho účetní hodnota, je účetní hodnota majetku (výnosové jednotky) snížena na hodnotu
realizovatelnou.
o) Úrokové náklady
Veškeré úrokové náklady jsou zaúčtovány do nákladů v období, v němž vznikají.
68
p) Výnosy a náklady
Výnosy a náklady se účtují do období, s nímž věcně i časově souvisejí.
Společnost účtuje do nákladů tvorbu a zúčtování rezerv a opravných položek na krytí všech rizik, ztrát a znehodnocení, která jsou ke dni sestavení účetní závěrky známa.
Vykazování výnosů společnosti z letecké přepravy sestává ze dvou základních oblastí:
— Výnosy za vlastní přepravní doklady;
— Výnosy za přepravní doklady cizích leteckých společností použitých na linkách ČSA.
Při výpočtu hodnot přepravních dokladů účtovaných do výnosů se společnost řídí zásadami uvedenými v MPA – Multilateral Prorate Agreement a RAM – Revenue Accounting Manual vydanými
Mezinárodní asociací leteckých dopravců (IATA), dvoustrannými smlouvami mezi leteckými dopravci a dalšími předpisy. Použití těchto zásad vychází z členství společnosti v IATA a vzájemném
uplatnění těchto principů s ostatními leteckými společnostmi.
Společnost účtuje příjmy při vystavení přepravního dokladu na účet výnosů příštích období. Vybrané jízdné je alokováno mezi jednotlivé letové kupóny na základě celé řady kriterií, mezi něž
patří stanovená metodika IATA nebo smluvní ujednání mezi leteckými společnostmi.
Takto alokované jízdné je v okamžiku uskutečnění přepravy, pokud byl let uskutečněn společností, zaúčtováno do výnosů společnosti. Pokud byl let uskutečněn partnerskou společností, je jízdné
alokované příslušné partnerské společnosti přeúčtováno z výnosů příštích období do závazků.
U společností, se kterými společnost účtuje na bázi tzv. samplingu, provádí společnost v souladu s metodikou IATA alokování jízdného mezi jednotlivé kupóny na základě extrapolace
reprezentativního vzorku. Tato extrapolace je následně ověřena partnerskou leteckou společností a upřesněna.
Společnost vykazuje ve výnosech příštích období částky přijaté za prodané přepravní doklady, které nebyly k datu účetní závěrky realizovány, tj. proletěny nebo jinak použity. Vznikající kurzové
rozdíly a další rozdíly, vyplývající z alokace výnosů na ostatní přepravce, jsou rozděleny na rozdíly, které se po uplynutí určité doby (šest měsíců po prodeji a při plném proletu všech kupónů
letenky) již nemění, a na rozdíly, které je možné zúčtovat až po uplynutí lhůty dvou let. V těchto obdobích, tj. po šesti, respektive 24 měsících, jsou příslušné rozdíly odúčtovány. Vznikající
rozdíly není možné na základě analýz, které má společnost k dispozici, zúčtovat dříve, neboť dochází ke změně jejich výše především v návaznosti na úpravy tzv. proratů (podílu výnosů
společnosti a jiných dopravců na uskutečněné přepravě) a v návaznosti na obdržených a případně k upřesnění vrácených fakturách za tuto přepravu.
Jízdné alokované na nepoužité letové kupóny je na základě principu opatrnosti součástí rozdílů, které společnost zúčtovává do výnosů po uplynutí dvou let od vystavení přepravního dokladu.
Společnost inkasuje v okamžiku prodeje přepravních dokladů i poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. letištní taxy. Část těchto tax společnost vybírá pro jiné subjekty
(například správy letišť, finanční úřady). Společnost rozlišuje taxy odváděné v okamžiku prodeje a taxy odváděné na základě proletu. O obou taxách účtuje společnost rozvahově ve formě
závazku, respektive dohadných položek. Taxy a poplatky, které nejsou dále odváděny jsou výnosem společnosti a jsou účtovány do období, kdy byl uskutečněn prodej, respektive prolet daného
přepravního dokladu v závislosti na druhu inkasované taxy nebo poplatku.
Výnosy z prodeje zboží a služeb jsou realizovány k datu poskytnutí plnění nebo dle smlouvy. O zisku vyplývajícím z dlouhodobých výrobních zakázek se účtuje až v okamžiku dokončení
a vyfakturování zakázky způsobem stanoveným v uzavřené smlouvě.
q) Použití odhadů
Sestavení účetní závěrky vyžaduje, aby vedení společnosti používalo odhady a předpoklady, jež mají vliv na vykazované hodnoty majetku a závazků k datu účetní závěrky a na vykazovanou výši
výnosů a nákladů za sledované období. Vedení společnosti je přesvědčeno, že použité odhady a předpoklady se nebudou významným způsobem lišit od skutečných hodnot v následných účetních
obdobích.
r) Mimořádné náklady a mimořádné výnosy
Tyto položky obsahují výnosy/náklady z operací zcela mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i výnosy/náklady z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících.
s) Spřízněné strany
Spřízněnými stranami společnosti se rozumí:
— Společnosti ve skupině;
— Akcionáři, kteří přímo nebo nepřímo mohou uplatňovat podstatný nebo rozhodující vliv u společnosti;
— Členové statutárních, dozorčích a řídících orgánů a osoby blízké těmto osobám, včetně podniků, kde tito členové a osoby mají podstatný nebo rozhodující vliv.
Významné transakce a zůstatky transakcí se spřízněnými stranami jsou uvedeny v poznámce 24.
69
t) Následné události
Dopad událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky je zachycen v účetních výkazech v případě, že tyto události poskytly doplňující informace o skutečnostech,
které existovaly k rozvahovému dni.
V případě, že mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky došlo k významným událostem zohledňujícím skutečnosti, které nastaly po rozvahovém dni, jsou důsledky těchto událostí
popsány v příloze účetní závěrky, ale nejsou zaúčtovány v účetních výkazech.
u) Významné změny způsobu oceňování, postupů odpisování a postupů účtování oproti předcházejícímu účetnímu období
Dlouhodobý hmotný majetek
Do roku 2004 byla výpočetní technika v pořizovací ceně od 5 000,01 Kč do 40 tisíc Kč odepisovaná po dobu 2 let. Na základě podrobné analýzy a technického posouzení doby životnosti
výpočetní techniky byla s platností od 1. ledna 2005 změněna doba odepisování na dobu 3 let. Dopad změny doby odhadované životnosti výpočetní techniky na zůstatkovou hodnotu majetku
ani výši odpisů za rok 2005 není významný.
Do roku 2004 byly rotující letadlové celky odepisovány po dobu 8 let. Na základě podrobné analýzy a technického posouzení doby životnosti rotujících letadlových celků byla změněna doba
odepisování tak, aby byla v souladu s dobou odepisování rotujících letadlových celků na letadlech. S platností od 1. ledna 2005 jsou rotující letadlové celky odepisovány stejně jako rotující
letadlové celky na letadlech po dobu 20 let do očekávané zbytkové hodnoty ve výši 10 % z pořizovací ceny. Dopad změny doby odhadované životnosti rotujících letadlových celků vedl ke snížení
hodnoty odpisů roku 2005 o 74 223 tisíc Kč.
Do roku 2004 byly nové budovy pořízené po 1. lednu 1994 odepisovány po dobu 30 let. Na základě podrobné analýzy a technického posouzení doby životnosti těchto budov byla s platností
od 1. ledna 2005 změněna doba odepisování na dobu 50 let. Dopad změny doby odhadované životnosti budov na zůstatkovou hodnotu majetku ani výši odpisů za rok 2005 není významný.
Dlouhodobý nehmotný majetek
Do roku 2004 byl software odepisován po dobu 2 let. Na základě posouzení doby použitelnosti se společnost rozhodla nakoupený software po 1. lednu 2005 odepisovat po dobu 3 let. Dopad
uvedené změny není v roce 2005 významný.
Klasifikace poplatků souvisejících s prodanými přepravními doklady
Společnost vykazuje v okamžiku prodeje přepravních dokladů také poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. servisní poplatky, bezpečnostní a palivový poplatek a manipulační
poplatky. Společnost reklasifikovala tyto poplatky ve výkazu zisku a ztráty z řádku Ostatní provozní výnosy na řádek Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb tak, aby zajistila lepší vypovídací
schopnost výkazu zisku a ztráty. Objem takto reklasifikovaných poplatků činil 2 285 053 tisíc Kč pro období roku 2005 a 1 178 612 tisíc Kč pro období roku 2004.
Letištní taxy
Do roku 2004 vykazovala společnost v okamžiku prodeje přepravních dokladů ve výnosech i poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. letištní taxy. Obrat roku 2004 zahrnuje
tyto taxy ve výši 2,152 mil. Kč. Tato změna nemá žádný dopad na hospodářský výsledek. Vykazovaný obrat roku 2004 nebyl upraven. V souvislosti se zavedením nového systému analýzy, který
umožnil detailní rozbor vybíraných tax, jsou s platností od 1. ledna 2005 taxy účtovány pouze rozvahově.
70
3. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK
Pořizovací cena
tis. Kã
Software
Nedokonãen˘ nehmotn˘ majetek
Poskytnuté zálohy
1. ledna 2005
PfiírÛstky/pfieúãtování
Vyfiazení
193 749
13 639
-2 537
31. prosince 2005
204 851
22 825
154 539
-13 639
163 725
0
0
0
0
216 574
168 178
-16 176
368 576
1. ledna 2005
Odpisy
Vyfiazení
31. prosince 2005
-166 703
-20 989
2 537
Oprávky
tis. Kã
Software
ZÛstatková hodnota
49 871
-185 155
183 421
Pořizovací cena
tis. Kã
Software
Nedokonãen˘ nehmotn˘ majetek
Poskytnuté zálohy
1. ledna 2004
Vyfiazení
31. prosince 2004
169 082
24 667
0
193 749
8 584
38 908
-24 667
22 825
794
0
-794
0
178 460
63 575
-25 461
216 574
1. ledna 2004
Odpisy
Vyfiazení
31. prosince 2004
-137 535
-29 168
0
-166 703
Oprávky
tis. Kã
Software
40 925
49 871
V roce 2005 a 2004 společnost nezískala bezplatně žádný dlouhodobý nehmotný majetek.
Nedokončený nehmotný majetek k 31. prosinci 2005 představují rozpracované projekty informačních technologií (například datový sklad pro reporting a analýzy, systém řízení prodeje, systém
revenue managementu).
Společnost předpokládá, že všechny projekty budou aktivovány v průběhu účetního období 2006. Společnost se domnívá, že hodnota majetku v účetnictví odpovídá reálnému stavu.
71
4. DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK
Pořizovací cena
tis. Kã
1. ledna 2005
Vyfiazení/pfieúãtování
61 136
0
0
61 136
Stavby, budovy
1 730 015
146 180
0
1 876 195
Stroje a zafiízení
2 051 466
227 818
-56 446
2 222 838
Dopravní prostfiedky
1 911 789
148 964
-111 401
1 949 352
274 989
328 402
-306 114
297 277
32 455
6 539
0
38 994
439 295
927 258
-857 903
508 650
Pozemky
Inventáfi
Nedokonãen˘ hmotn˘ majetek
Poskytnuté zálohy
31. prosince 2005
1 139 404
1 346 226
-13 802
2 471 828
7 640 549
3 131 387
-1 345 666
9 426 270
31. prosince 2005
Oprávky
tis. Kã
1. ledna 2005
Odpisy
Ostatní pfiírÛstky
Vyfiazení
Stavby, budovy
-295 948
-44 770
-1 759
0
-342 477
-1 093 737
-144 085
-4 904
55 540
-1 187 186
-924 565
-214 211
-59 658
111 401
-1 087 033
Inventáfi
-210 409
-49 196
-28 320
46 995
-240 930
-4 051
-522
-7 866
0
-12 439
-2 528 710
-452 784
-102 507
213 936
-2 870 065
Opravná poloÏka
-34 526
-33 495
5 077 313
6 522 710
Opravné položky
tis. Kã
1. ledna 2005
Tvorba
Zúãtování
Stavby, budovy
-3 365
0
3 365
0
-10 926
-1 870
1 772
-11 024
-11 289
-2 240
893
-12 636
-8 946
-889
0
-9 835
-34 526
-4 999
6 030
-33 495
Poskytnuté zálohy
31. prosince 2005
72
Pořizovací cena
tis. Kã
1. ledna 2004
Vyfiazení/pfieúãtování
61 215
0
-79
61 136
Stavby, budovy
1 320 834
558 177
-148 996
1 730 015
1 649 383
532 464
-130 381
2 051 466
1 281 700
643 399
-13 310
1 911 789
231 267
66 450
-22 728
274 989
6 258
26 411
-214
32 455
1 092 887
750 273
-1 403 865
439 295
Pozemky
Inventáfi
Poskytnuté zálohy
31. prosince 2004
1 698 606
154 512
-713 714
1 139 404
7 342 150
2 731 686
-2 433 287
7 640 549
31. prosince 2004
Oprávky
tis. Kã
1. ledna 2004
Odpisy
Ostatní pfiírÛstky
Vyfiazení
Stavby, budovy
-348 866
-57 655
-23 166
133 739
-295 948
-998 038
-222 645
-2 102
129 048
-1 093 737
-777 022
-160 634
-215
13 306
-924 565
Inventáfi
-189 724
-43 413
0
22 728
-210 409
Opravná poloÏka
-608
-478
-2 965
0
-4 051
-2 314 258
-484 825
-28 448
298 821
-2 528 710
-40 880
-34 526
4 987 012
5 077 313
Opravné položky
tis. Kã
1. ledna 2004
Tvorba
Zúãtování
Stavby, budovy
-6 729
0
3 364
31. prosince 2004
-3 365
-13 861
0
2 935
-10 926
-10 028
-2 240
979
-11 289
Poskytnuté zálohy
-10 262
0
1 316
-8 946
-40 880
-2 240
8 594
-34 526
V roce 2005 a 2004 společnost nezískala bezplatně žádný dlouhodobý hmotný majetek.
V roce 2005 došlo k plánovanému předčasnému ukončení finančního leasingu 2 letadel ATR 42 (konec finančního leasingu by nastal v březnu 2006), letadla byla odkoupena za zůstatkovou
hodnotu z finančního leasingu 38 235 tis. Kč a zařazena do majetku společnosti. Následně došlo k jejich prodeji, tržby z prodeje letadel byly ve výši 258 339 tis. Kč, zůstatková cena byla ve výši
60 706 tis. Kč.
Poskytnuté zálohy představují zálohy na kupní cenu letadel získaných na finanční leasing. Přírůstek záloh je způsoben poskytnutými zálohami na kupní cenu 12 letadel Airbus, jejichž dodání
proběhne v letech 2006 až 2008.
V roce 2003 byla vytvořena opravná položka k budovám (poškození střech hangárů B a C větrem), která byla v roce 2004 částečně zúčtována na základě provedené opravy. V roce 2005 byla
oprava dokončena a zúčtován zůstatek opravné položky.
Společnost tvoří opravné položky k nedokončeným investicím (technickému zhodnocení) letadel získaných na finanční leasing, u kterých nemá souhlas pronajímatele s odepisováním.
Společnost nemá významný majetek neuvedený v rozvaze.
73
Dlouhodobý majetek zatížený zástavním právem
Zástavním právem jsou k 31. prosinci 2005 zatíženy následující položky majetku společnosti:
tis. Kã
Letov˘ simulátor
Úãetní
Hodnota
zÛstatková hodnota
zaji‰tûného závazku
79 819
59 791
Popis zástavního práva
zástavní právo k zaji‰tûní závazku z úvûrového vztahu, aktivuje se pouze v okamÏiku,
kdy se spoleãnost dostane do prodlení se splácením úvûrového vztahu
Cargoterminál
658 072
262 855
zástavní právo k zaji‰tûní závazku z úvûrového vztahu
Zástavním právem jsou k 31. prosinci 2004 zatíženy následující položky majetku společnosti:
tis. Kã
Úãetní
Hodnota
zÛstatková hodnota
zaji‰tûného závazku
Popis zástavního práva
ATR 42 – letadlo
55 374
13 122
Letov˘ simulátor
110 601
73 623
zástavní právo k zaji‰tûní závazku z úvûrového vztahu, aktivuje se pouze v okamÏiku,
Cargoterminál
684 690
344 415
kdy se spoleãnost dostane do prodlení se splácením úvûrového vztahu
Finanční leasing
Společnost rovněž používá majetek získaný finančním leasingem, který je účtován jako dlouhodobý hmotný majetek až po skončení doby leasingu.
Finanční leasing 10 letadel k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 12 letadel) (v tis. USD):
Datum ukonãení
Celková v˘‰e splátek
Splacené splátky
Splacené splátky
Splátky splatné
Splátky
31. prosince 2004
31. prosince 2005
do jednoho roku
splatné pozdûji
ATR 42
2005
31 719
28 411
31 719
0
0
Boeing 737
2009
83 328
48 706
55 369
7 207
20 752
Boeing 737
2010
106 415
56 021
64 604
9 022
32 789
Boeing 737
2011
68 050
30 153
35 534
5 833
26 683
Boeing 737
2012
75 513
25 675
31 552
6 506
37 455
Celkem v tis. USD
365 025
188 966
218 778
28 568
117 679
Celkem v tis. Kã *
8 975 235
4 646 296
5 379 314
702 430
2 893 491
* pro pfiepoãet USD na Kã byl pouÏit kurz âeské národní banky k 31. prosinci 2005
Finanční leasing 56 osobních automobilů k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 50 osobních automobilů):
tis. Kã
31. prosince 2005
31. prosince 2004
Splacené splátky
19 048
6 817
Splátky splatné do jednoho roku
13 269
11 849
Splátky splatné pozdûji
Celková v˘‰e splátek splacen˘ch i splatn˘ch ze souãasn˘ch smluv
Údaje o operativním leasingu jsou uvedeny v poznámce 25.
7 489
16 880
39 806
35 546
74
5. MAJETKOVÉ ÚČASTI VE SPOLEČNOSTECH S ROZHODUJÍCÍM VLIVEM
Majetkové účasti ve společnostech s rozhodujícím vlivem představují investice do následujících společností.
K 31. prosinci 2005:
Poãet
Nominální
Pofiizovací
Podíl
V˘sledek
Vastní
Pfiíjem
akcií
hodnota
cena
na základním
hospodafiení
kapitál
z dividend
kapitálu
v roce 2005
tis. Kã
%
tis. Kã
tis. Kã
v roce 2005
tis. Kã
200 tis. SKK
157
100
60
5 879
0
1 000 tis. Kã
1 000
100
-4 618
405
75
4 390 tis. Kã
4 051
100
1 997
10 301
0
270 tis. Kã
270
100
233
628
0
380 tis. Kã
380
65
11 663
19 276
8 775
9 335
36 489
8 850
Zahraniãní
(Slovensko)
Tuzemské
âSA Airtours a.s.
100
âSA Support s.r.o.
5 858
Poãet
Nominální
Pofiizovací
Podíl
V˘sledek
Vastní
Pfiíjem
akcií
hodnota
cena
na základním
hospodafiení
kapitál
z dividend
kapitálu
v roce 2004
tis. Kã
%
tis. Kã
tis. Kã
v roce 2004
tis. Kã
200 tis. SKK
161
100
115
5 538
0
1 000 tis. Kã
1 000
100
350
5 373
425
4 390 tis. Kã
4 051
100
1 596
8 584
0
270 tis. Kã
270
100
27
464
0
380 tis. Kã
380
65
Zahraniãní
(Slovensko)
Tuzemské
âSA Airtours a.s.
âSA Support s.r.o.
100
14 556
22 169
4 030
16 644
42 128
4 455
5 862
V žádné ve společnostech s rozhodujícím vlivem není rozdíl mezi procentem podílu na vlastnictví a procentem podílu na hlasovacích právech.
V roce 2005 a 2004 společnost poskytla krátkodobý úvěr společnosti ČSA Support s.r.o. (k datu účetní závěrky 2005 a 2004 splacen) a dlouhodobý úvěr společnosti CSA Services, s.r.o (viz
poznámky 8 a 24).
Společnost prostřednictvím společnosti CSA Services, s.r.o., ovládá 100 % akcií společnosti Czech Charters, a.s.
75
6. OSTATNÍ DLOUHODOBÝ A KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
Ostatní dlouhodobé realizovatelné cenné papíry a podíly
Poãet cenn˘ch
Nominální
Reálná hodnota/
papírÛ
hodnota
Pofiizovací cena
tis. Kã
Zahraniãní
SITA Inc. Akcie
Akcie France Telecom
21
105 EUR
3
211 879
848 tis. EUR
128 995
SITA Inc. Certifikáty
11 626
Tuzemské
WALTER a.s.
2 100
420 tis. Kã
Boeing âeská s.r.o.
2 027
100
142 751
Opravná poloÏka
-1 607
141 144
Poãet cenn˘ch
Nominální
Reálná hodnota/
papírÛ
hodnota
Pofiizovací cena
tis. Kã
Zahraniãní
SITA Inc. Akcie
13
65 EUR
2
211 879
848 tis. EUR
157 241
SITA Inc. Certifikáty
10 575
Tuzemské
WALTER a.s.
Boeing âeská s.r.o.
2 100
420 tis. Kã
2 027
100
169 945
Opravná poloÏka
-1 607
168 338
K 31. prosinci 2005 a 2004 společnost ocenila akcie France Telecom reálnou hodnotou. Ostatní realizovatelné cenné papíry a podíly jsou oceněny v pořizovacích cenách, neboť reálnou hodnotu
není možné objektivně stanovit a náklady na její získání jsou neúměrně vysoké jejímu významu a dopadu do účetní závěrky společnosti.
V roce 2005 byly společnosti vyplaceny dividendy z akcií France Telecom ve výši 2 707 tis. Kč (2004: 0 Kč). V roce 2005 společnost vykázala výnos z prodeje upisovacích práv vztahujících se
k navyšování základního kapitálu společnosti France Telecom ve výši 374 tis. Kč.
V roce 2005 byly společnosti vyplaceny dividendy od společnosti WALTER a.s. ve výši 52 tis. Kč.
Společnost v roce 2002 vytvořila opravnou položku k akciím WALTER a.s. ve výši 1 607 tis. Kč.
76
Jiný dlouhodobý finanční majetek
tis. Kã
31. prosince 2005
V˘nosy v roce 2005
31. prosince 2004
V˘nosy v roce 2004
8 047
307
7 905
253
Zahraniãní
SITA Inc. pÛjãka
Ostatní
445
405
8 492
8 310
Krátkodobý finanční majetek
Struktura finančního majetku společnosti:
tis. Kã
Peníze v hotovosti
Ceniny
BûÏné úãty
Termínované vklady
31. prosince 2005
31. prosince 2004
22 878
2 565
132
92
264 506
221 229
1 059 598
2 005 572
1 347 114
2 229 458
Termínované vklady – krátkodobé:
tis. Kã
31. prosince 2005
31. prosince 2004
Termínované vklady v CZK
712 052
1 318 200
Termínované vklady v EUR
156 772
276 622
Termínované vklady v GBP
22 058
62 404
Termínované vklady v USD
151 019
319 484
1 041 901
1 976 710
31. prosince 2005
31. prosince 2004
Vklady – dlouhodobě vázaný finanční majetek sloužící k zajištění bankovních záruk:
tis. Kã
Bankovní záruka G¤C âR
Bankovní záruka na pofiízení letadel ATR 42 (USD 500 tis.)
Bankovní záruka na pofiizování leteck˘ch pohonn˘ch hmot
Dlouhodobě vázaný finanční majetek není zahrnován mezi peněžní ekvivalenty pro výkaz peněžních toků (viz poznámka 27).
17 500
17 500
0
11 183
197
179
17 697
28 862
77
7. ZÁSOBY
tis. Kã
Pofiizovací cena
Opravná poloÏka
Materiál
Náhradní díly – letadla
385 855
-7 519
378 336
Catering a Inflight services
3 373
0
3 373
Propagace
2 196
0
2 196
14 173
0
14 173
Ochranné prostfiedky a pomÛcky
Ostatní
Materiál celkem
ZboÏí
68 425
-6 189
62 236
474 022
-13 708
460 314
109 332
0
109 332
Nedokonãená v˘roba
3 486
0
3 486
1 952
0
1 952
588 792
-13 708
575 084
Pofiizovací cena
Opravná poloÏka
387 061
-7 753
379 308
16 763
0
16 763
1 583
0
1 583
Ochranné prostfiedky a pomÛcky
10 770
-2 660
8 110
Ostatní
77 526
-10 503
67 023
493 703
-20 916
472 787
68 313
0
68 313
2 930
0
2 930
974
0
974
565 920
-20 916
545 004
Celkem
tis. Kã
Materiál
Náhradní díly – letadla
Catering a Inflight services
Propagace
Materiál celkem
ZboÏí
Celkem
Změnu opravné položky k zásobám lze analyzovat následovně:
tis. Kã
2005
2004
-20 916
-17 782
Tvorba opravné poloÏky
-189
-9 727
Zru‰ení opravné poloÏky
7 397
6 593
-13 708
-20 916
Poãáteãní zÛstatek k 1. lednu
Koneãn˘ zÛstatek k 31. prosinci
78
8. POHLEDÁVKY
tis. Kã
Pohledávky z obchodního styku
31. prosince 2005
31. prosince 2004
– do splatnosti
1 560 544
1 772 958
– po splatnosti
606 362
411 951
2 166 906
2 184 909
Opravné poloÏky na pochybné pohledávky
âistá hodnota pohledávek z obchodního styku
Jiné pohledávky
-41 194
-41 635
2 125 712
2 143 274
– do splatnosti
220 153
55 354
– po splatnosti
16 524
16 524
Opravné poloÏky na jiné pohledávky
âistá hodnota jin˘ch pohledávek
236 677
71 878
-16 524
-16 524
220 153
55 354
206 522
144 488
Pohledávky společnosti představují zejména pohledávky za leteckými společnostmi z titulu poskytovaných služeb a přepravy osob a zboží, dále pohledávky z titulu prodeje přepravních dokladů.
Pohledávky z obchodního styku po splatnosti zahrnují pohledávky za společnostmi suspendovanými z IATA Clearing House nebo za společnostmi v úpadku.
Pohledávky z obchodního styku po splatnosti více než 180 dnů činily k 31. prosinci 2005 43 056 tis. Kč (k 31. prosinci 2004: 50 572 tis. Kč).
Nezaplacené pohledávky z obchodního styku nejsou zajištěny. Proplacení pohledávek zúčtovávaných prostřednictvím IATA Clearing House je zajištěno.
Jiné pohledávky zahrnují reálnou hodnotu nakoupených komoditních derivátů ve výši 194 028 tis. Kč k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 32 002 tis. Kč).
Dlouhodobé pohledávky ve výši 167 858 tis. Kč k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 104 425 tis. Kč) se vztahují k operativnímu pronájmu letadel. Výše dlouhodobých pohledávek s dobou
splatnosti delší než 5 let činí 65 903 tis. Kč k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 13 285 tis. Kč). Tyto pohledávky jsou vratné, pokud společnost splní podmínky smlouvy při ukončení
operativního pronájmu. Dále se dlouhodobé pohledávky vztahují k obchodním zastoupením společnosti a celnímu úřadu.
Dlouhodobé pohledávky za ovládanou a řízenou osobou ve výši 2 355 tis. Kč k 31. prosinci 2005 a 2004 představují dlouhodobý úvěr, který společnost v roce 2004 poskytla společnosti CSA
Services, s.r.o (viz poznámky 5 a 24).
Změny opravné položky k pochybným pohledávkám lze analyzovat takto:
tis. Kã
Poãáteãní zÛstatek k 1. lednu
2005
2004
58 159
69 698
Tvorba opravné poloÏky
9 992
12 496
Zru‰ení opravné poloÏky
-5 121
-22 435
PouÏití na odpis
Koneãn˘ zÛstatek k 31. prosinci
-5 312
-1 600
57 718
58 159
Společnost přecenila k datu účetní závěrky opravné položky vedené v cizích měnách. Přecenění je zaúčtováno na účty tvorby a zúčtování opravných položek.
Pohledávky za spřízněnými stranami jsou uvedeny v poznámce 24.
9. OSTATNÍ AKTIVA
Náklady příštích období zahrnují k datu účetní závěrky zejména časově rozlišené úhrady splátek operativního leasingu letadel a běžného nájemného.
Příjmy příštích období zahrnují k datu účetní závěrky zejména kupóny cizích leteckých společností proletěné se společností, za něž budou prostředky inkasovány následující období.
79
10. VLASTNÍ KAPITÁL
Schválené a vydané akcie
Poãet
31. prosince 2005
Poãet
31. prosince 2004
273 551
2 735 510
tis. Kã
Kmenové akcie v hodnotû 10 000 Kã, plnû splacené
273 551
2 735 510
tis. Kã
Hlavní akcionáři (s podílem více než 20 %):
%
31. prosince 2005
31. prosince 2004
Fond národního majetku âR
56,92
56,92
34,59
34,59
8,49
8,49
100
100
Ostatní akcionáfii (ménû neÏ 20 %)
Počet hlasů Fondu národního majetku ČR a jím ovládaných osob je stanovami společnosti omezen na 49,9 % všech hlasů. Fond národního majetku ČR byl s účinností ke dni 1. ledna 2006 zrušen
zákonem č. 178/2005 Sb. o zrušení Fondu národního majetku České republiky. Podle tohoto zákona přešla působnost Fondu národního majetku ČR na Ministerstvo financí ČR, které se tímto
přechodem působnosti stalo držitelem hromadné akcie společnosti a jeho podíl na základním kapitálu společnosti činí 56,92 %.
Zákonný rezervní fond nelze rozdělit mezi akcionáře, ale lze jej použít výhradně k úhradě ztrát. V souladu s příslušnými ustanoveními stanov a obchodního zákoníku společnost vytváří zákonný
rezervní fond ve výši 5 % z čistého zisku ročně, dokud výše tohoto fondu nedosáhne 20 % základního kapitálu.
Zisk po zdanění ve výši 324 168 tis. Kč za rok 2004 byl schválen a rozdělen valnou hromadou dne 22. června 2005.
Přecenění majetku
Společnost eviduje ve vlastním kapitálu přecenění následujícího majetku na reálnou hodnotu:
tis. Kã
31. prosince 2005
31. prosince 2004
126 321
152 787
Úrokové swapy
-21 548
-82 981
0
-7 618
34 389
0
Vnitfiní hodnota opcí
Komoditní deriváty – swapy
OdloÏen˘ daÀov˘ závazek
Ostatní
-33 399
0
-22
0
105 741
62 188
80
11. REZERVY
tis. Kã
Rezervy
Rezervy na opravy
Rezerva na nevyãerpanou
na soudní spory
dlouhodobého majetku
dovolenou a jiné
Celkem
10 000
1 764 670
51 570
1 826 240
Tvorba rezerv
0
295 311
120 011
415 322
Zru‰ení rezerv
0
0
-11 604
-11 604
PouÏití rezerv
0
-150 620
-39 966
-190 586
osobní náklady
Poãáteãní zÛstatek k 1. lednu 2004
Koneãn˘ zÛstatek k 31. prosinci 2004
10 000
1 909 361
120 011
2 039 372
Tvorba rezerv
0
386 443
70 976
457 419
Zru‰ení rezerv
-10 000
-4 163
-13 669
-27 832
PouÏití rezerv
0
-614 569
-106 342
-720 911
Koneãn˘ zÛstatek k 31. prosinci 2005
0
1 677 072
70 976
1 748 048
Výpočet daně z příjmů a odložené daně je uveden v poznámce 16.
Rezervy na opravy dlouhodobého majetku představují zejména rezervy vytvořené společností na plánované revize letadel a motorů a generální opravy motorů a podvozků letadel. Část těchto
rezerv je tvořena v souladu se zákonem o rezervách jako daňově účinná. Od roku 2005 je možnost tvořit daňově účinné rezervy na opravy letadel po dobu 5 let (do roku 2004 po dobu 3 let).
12. ZÁVAZKY
tis. Kã
Závazky z obchodního styku
Jiné závazky
31. prosince 2005
31. prosince 2004
– do splatnosti
1 593 730
1 321 738
– po splatnosti
251 255
91 487
1 844 985
1 413 225
– do splatnosti
276 737
119 646
– po splatnosti
0
0
276 737
119 646
34 638
1 266
Závazky z obchodního styku a jiné závazky nebyly zajištěny žádným majetkem společnosti.
Krátkodobé závazky z obchodního styku po splatnosti představují závazky vůči společnostem v úpadku, závazky v reklamačním řízení. Závazky po splatnosti více jak 180 dnů byly k 31. prosinci
2005 ve výši 12 359 tis. Kč (k 31. prosinci 2004: 10 171 tis. Kč).
Společnost k 31. prosinci 2005 eviduje závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění ve výši 121 776 tis. Kč (k 31. prosinci 2004: 94 892 tis. Kč). Evidované závazky nejsou po
splatnosti.
Společnost neeviduje žádné daňové nedoplatky vůči finančním orgánům.
Jiné krátkodobé závazky zahrnují zejména závazky z věrnostních programů Frequent Flyer Program (31. prosince 2005: 31 059 tis. Kč, 31. prosince 2004: 24 889 tis. Kč), resp. Bonus Club Cargo
(31. prosince 2005: 1 608 tis. Kč, 31. prosince 2004: 1 720 tis. Kč), reálnou hodnotu nakoupených komoditních derivátů (31. prosince 2005: 159 639 tis. Kč, 31. prosince 2004: 0 Kč) a reálnou
hodnotu úrokových swapů (31. prosince 2005: 21 548 tis. Kč, 31. prosince 2004: 82 981 tis. Kč).
Dlouhodobé závazky představují zejména odložený daňový závazek k 31. prosinci 2005 ve výši 33 399 tis. Kč (k 31. prosinci 2004: 0 Kč) (viz poznámka 16) a dále dlouhodobé přijaté zálohy od
prodejních agentů a odběratelů.
Závazky ke spřízněným stranám jsou uvedeny v poznámce 24.
Dohadné účty pasivní představují objem nevyfakturovaných služeb k datu účetní závěrky, dohady na náklady spojené s provozem letadel (například LPH, handling, landing).
81
13. ÚVĚRY A OSTATNÍ PŮJČKY
tis. Kã
31. prosince 2005
Jiné bankovní úvûry splatné do 1 roku
31. prosince 2004
1 432 038
0
Dlouhodobé úvûry se splatností do 1 roku
215 812
209 424
Dlouhodobé úvûry se splatností 1–5 let
498 162
668 002
Dlouhodobé úvûry se splatností více neÏ 5 let
Úvûry a kontokorenty celkem
0
18 417
2 146 012
895 843
Dlouhodobé bankovní úvěry
Úãel
Mûna
ZÛstatek
ZÛstatek
ZÛstatek
ZÛstatek
k 31. prosinci 2005
k 31. prosinci 2005
k 31. prosinci 2004
k 31. prosinci 2004
v tis. dle mûny
tis. Kã
v tis. dle mûny
tis. Kã
USD
15 915
391 328
20 777
464 683
Nákup letového simulátoru
USD
2 432
59 791
3 292
73 623
Nákup letadla ATR 42
USD
0
0
587
13 122
Stavba Cargoterminálu
EUR
9 062
262 855
11 305
Financování letadel B737
Celkem
344 415
713 974
895 843
Úrokové sazby dlouhodobých bankovních úvěrů jsou variabilní na bázi LIBOR nebo EURIBOR, v jednom případě je úroková sazba fixní. Výše úrokových sazeb se v roce 2005 pohybovala
v intervalu 2,82 % až 6,99 % p.a. (2004: 1,21 % až 6,99 % p.a.).
Splátkový kalendář dlouhodobých bankovních úvěrů (v tis. USD a tis. EUR):
Úãel
Mûna
2006
2007
2008
2009
2010
Více neÏ 5 let
Celkem
USD
5 209
4 781
3 308
1 917
700
0
15 915
USD
922
989
521
0
0
0
2 432
EUR
2 243
2 243
2 243
2 243
90
0
9 062
Zajištění dlouhodobých bankovních úvěrů:
Úãel
Forma zaji‰tûní
smûnky
zástavní právo (viz poznámka 4)
Nákup letadla ATR 42
82
Krátkodobé bankovní úvěry
Úãel
Mûna
ZÛstatek
ZÛstatek
ZÛstatek
ZÛstatek
k 31. prosinci 2005
k 31. prosinci 2005
k 31. prosinci 2004
k 31. prosinci 2004
v tis. dle mûny
tis. Kã
v tis. dle mûny
tis. Kã
Provozní úvûr
Kã
550 000
550 000
0
0
Provozní úvûr
EUR
16 846
488 629
0
0
Provozní úvûr
USD
16 000
393 409
0
0
Celkem
1 432 038
0
Výše úrokových sazeb krátkodobých bankovních úvěrů se v roce 2005 pohybovala v intervalu 2,08 % až 5,02 % p.a. K 31. prosinci 2004 společnost nečerpala žádné krátkodobé provozní úvěry.
Krátkodobé provozní úvěry byly částečně použity na financování předplateb na letadla. Počátkem roku 2006 proběhlo přefinancování zaplacených předplateb úvěrem, který je součástí
celkového financování nových letadel.
14. FINANČNÍ DERIVÁTY
Společnost účtuje o komoditních a finančních derivátech jako o zajišťovacích derivátech.
Reálná hodnota komoditních a finančních derivátů je vykázána v položce „Ostatní pohledávky“, pokud je pro společnost kladná, nebo v položce „Ostatní závazky“, pokud je záporná. Deriváty
mohou být rozčleněny následovně:
31. prosince 2005
Reálná hodnota
31. prosince 2004
Nominální
Reálná hodnota
Nominální
Kladná
Záporná
hodnota
Kladná
Záporná
hodnota
tis. Kã
tis. Kã
tis. USD
tis. Kã
tis. Kã
tis. USD
0
21 548
66 668
0
82 981
81 019
25 830
Deriváty zaji‰Èující úrokovou míru
Swapy
Deriváty zaji‰Èující penûÏní toky
Opce
Swapy
Deriváty celkem
0
0
0
32 002
0
194 028
159 639
194 102
0
0
0
194 028
181 187
260 770
32 002
82 981
106 849
Změna reálné hodnoty výše uvedených derivátů zajišťujících peněžní toky je zachycena v oceňovacích rozdílech ze zajišťovacích derivátů ve vlastním kapitálu do okamžiku, kdy zajištěné položky
ovlivní výsledek hospodaření.
15. OSTATNÍ PASIVA
Výdaje příštích období představují zejména časové rozlišení splátek finančního a operativního pronájmu letadel.
Výnosy příštích období zahrnují částky přijaté za prodané přepravní doklady, které nebyly k datu účetní závěrky realizovány, tedy nebyly dosud proletěny.
83
16. DAŇ Z PŘÍJMŮ
Ve zdaňovacím období 2004 společnost uplatnila daňovou ztrátu vzniklou z minulých let a odpočet ve výši 10 % vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku. Z tohoto důvodu byla splatná
daň z příjmů rovna nule. V roce 2005 vykázala společnost daňovou ztrátu.
Odložená daňová pohledávka (+) / závazek (-) je vypočtena za použití daňové sazby platné v období očekávané realizace odložené daně.
Odloženou daň lze analyzovat následovně:
tis. Kã
31. prosince 2005
31. prosince 2004
152 662
106 419
OdloÏen˘ daÀov˘ závazek z titulu:
Rozdíl úãetní a daÀové zÛstatkové ceny dlouhodobého majetku
Zaji‰Èovací deriváty
Realizovatelné cenné papíry
3 082
0
30 317
36 669
186 061
143 088
OdloÏená daÀová pohledávka z titulu:
Opravné poloÏky
Rezervy
Zaji‰Èovací deriváty
DaÀová ztráta
âistá odloÏená daÀová pohledávka / (závazek) vãetnû dopadu do vlastního kapitálu – viz komentáfi
15 311
14 634
160 613
184 249
0
21 896
144 175
0
320 099
220 779
134 038
77 691
Odložený daňový závazek ve výši 33 399 tis. Kč k 31. prosinci 2005 vztahující se k položkám účtovaným přímo do vlastního kapitálu je zaúčtován do vlastního kapitálu.
Odložená daňová pohledávka ve výši 167 437 tis. Kč k 31. prosinci 2005 (31. prosinec 2004: 77 691 tis. Kč) nebyla v souladu s principem opatrnosti zaúčtována, protože její uplatnění
v následujících účetních obdobích není dostatečně pravděpodobné.
17. VÝNOSY Z HLAVNÍ ČINNOSTI
Výnosy z hlavní činnosti byly tvořeny následujícím způsobem:
tis. Kã
Prodej zboÏí
– zahraniãí
– tuzemsko
Pravidelná pfieprava
– mezinárodní
– vnitrostátní
Nepravidelná pfieprava
– mezinárodní
– vnitrostátní
Prodej sluÏeb
– zahraniãí
– tuzemsko
Bezpeãnostní a palivov˘ poplatek
Servisní poplatek
Provozní manipulaãní poplatky
2005
2004
619 232
655 396
0
0
15 608 841
15 334 827
176 089
142 025
1 902 706
923 654
0
0
843 534
909 413
0
0
1 828 483
870 043
76 572
838
379 998
307 731
21 435 455
19 143 927
Výnosy společnosti za rok 2005 byly generovány řadou zákazníků. Mezi hlavní zákazníky společnosti patří:
— letecké společnosti, se kterými jsou uzavřeny smlouvy o vzájemném poskytování přepravy, případně dvoustranné smlouvy o poskytování nepřepravních služeb;
— cestovní kanceláře, prodejní agentury a fyzické osoby, které nakupují přepravu;
— ostatní odběratelé – neletecké společnosti, které odebírají nepřepravní služby.
84
18. NÁKLADY NA MATERIÁL, ENERGIE A SLUŽBY
tis. Kã
Spotfieba materiálu
2005
2004
5 959 359
4 116 315
Spotfieba energií
88 787
81 100
Opravy a údrÏba
1 114 239
632 649
Cestovné
SluÏby související s pfiepravou
Distribuãní, prodejní a odbavovací sluÏby
377 047
305 658
1 152 756
1 429 922
752 157
695 619
Poplatky za hluãnost, navigaãní, pfiistávací, parkovací poplatky
2 804 644
2 602 233
Handlingové sluÏby
1 286 473
1 123 650
SluÏby cestujícím (obãerstvení apod.)
460 692
343 558
Finanãní leasing
716 209
893 690
1 733 631
1 085 961
Operativní leasing letadel vãetnû údrÏbáfiské rezervy
Ostatní sluÏby
1 451 900
1 219 067
17 897 894
14 529 422
2005
2004
19. ANALÝZA ZAMĚSTNANCŮ
Poãet zamûstnancÛ
PrÛmûrn˘ poãet ãlenÛ vedení spoleãnosti
49
30
5 254
4 831
5 303
4 861
Vedení
Ostatní
Celkem
100 503
2 624 339
2 724 842
35 176
921 760
956 936
2 021
119 783
121 804
137 700
3 665 882
3 803 582
Mzdové náklady
60 978
2 198 742
2 259 720
Náklady na sociální zabezpeãení
21 342
769 567
790 909
1 404
65 754
67 158
83 724
3 034 063
3 117 787
PrÛmûrn˘ poãet zamûstnancÛ
Vedení společnosti zahrnuje vrcholový management, výkonné ředitele sekcí a ředitele útvarů přímo podřízených prezidentovi.
tis. Kã
2005
Mzdové náklady
Náklady na sociální zabezpeãení
Ostatní sociální náklady
2004
Osobní náklady celkem jsou uvedeny bez odměn členům statutárních orgánů a personálních nákladů v zahraničí.
Personální náklady v zahraničí představují osobní náklady místních sil a obchodních zástupců na obchodních zastoupeních společnosti v zahraničí a jsou uvedeny ve výkazu zisku a ztráty
samostatně.
85
Odměny členům statutárních orgánů a vedení společnosti jsou uvedeny v následující tabulce:
tis. Kã
Pfiedstavenstvo
Dozorãí rada
Ostatní vedení
Celkem
1 295
744
0
2 039
585
108
2 928
3 621
0
950
0
950
1 880
1 802
2 928
6 610
1 349
840
0
2 189
431
102
1 353
1 886
0
950
0
950
1 780
1 892
1 353
5 025
2005
2004
2005
Odmûny
Osobní vozy/jiné movité a nemovité vûci s moÏností vyuÏití pro soukromé úãely
(údaj pfiedstavuje ãástku, o kterou se zvy‰uje daÀov˘ základ pracovníkÛ)
Ostatní plnûní (poji‰tûní odpovûdnosti statutárních orgánÛ)
2004
Odmûny
Osobní vozy/jiné movité a nemovité vûci s moÏností vyuÏití pro soukromé úãely
(údaj pfiedstavuje ãástku, o kterou se zvy‰uje daÀov˘ základ pracovníkÛ)
Ostatní plnûní (poji‰tûní odpovûdnosti statutárních orgánÛ)
20. OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY
tis. Kã
V˘nosy z odepsan˘ch pohledávek
12
7
0
2 152 014
Zúãtování rozdílÛ z pfiepravních dokladÛ
766 303
689 742
Zúãtování údrÏbáfiské rezervy
110 991
81 387
Stravné
10 729
11 770
V˘nosy z reklamy a barterového obchodu
19 477
17 490
101 078
122 967
1 008 590
3 075 377
Pfiijaté leti‰tní taxy
Ostatní
Přijaté letištní taxy v roce 2004 představují příjem společnosti za letištní poplatky vybrané od zákazníků pro jiné subjekty, od roku 2005 jsou letištní taxy účtovány rozvahově (viz poznámka 2u).
21. OSTATNÍ PROVOZNÍ NÁKLADY
tis. Kã
Placené pokuty a penále
Odpis pohledávek
2005
2004
15 802
18 684
5 820
7 947
0
2 012 014
Poji‰tûní
253 077
268 132
160 139
124 844
Kompenzace za zpoÏdûní/zru‰ení letu
36 034
19 446
Manka a ‰kody
24 053
13 397
Ostatní
55 827
35 352
550 752
2 499 816
Odvedené leti‰tní taxy
Odvedené letištní taxy jiným subjektům jsou v roce 2004 výdajem za faktury od poskytovatelů služeb (např. správy letišť); resp. časově rozlišeným výdajem za dosud neproletěné letištní taxy,
od roku 2005 jsou letištní taxy účtovány rozvahově (viz poznámka 2u).
86
22. OSTATNÍ FINANČNÍ VÝNOSY
tis. Kã
2005
2004
867 362
810 051
V˘nosy z derivátov˘ch operací
514
2 455
Ostatní
147
2 888
868 023
815 394
Kurzové zisky
23. OSTATNÍ FINANČNÍ NÁKLADY
tis. Kã
Kurzové ztráty
Náklady z derivátov˘ch operací (ãasová hodnota opcí)
Bankovní poplatky za transakce hrazené kreditními kartami
Ostatní
2005
2004
643 956
969 369
79 927
104 527
115 130
89 723
49 708
50 342
888 721
1 213 961
2005
2004
7 698
6 912
âSA Airtours a.s.
1 270
4 310
6 764
290
âSA Support s.r.o.
3 219
5 512
24. TRANSAKCE SE SPŘÍZNĚNÝMI STRANAMI
Společnost se podílela na těchto transakcích se spřízněnými stranami:
tis. Kã
V˘nosy:
865
8 218
19 816
25 242
Náklady:
âSA Airtours a.s.
0
0
3 577
2 755
37 208
38
âSA Support s.r.o.
105 665
86 953
0
0
146 450
89 746
87
Společnost vykazovala tyto zůstatky se spřízněnými stranami:
tis. Kã
31. prosince 2005
31. prosince 2004
1 195
505
Pohledávky
âSA Airtours a.s.
âSA Support s.r.o.
305
332
3 904
113
299
579
3 700
7 442
9 403
8 971
Závazky
âSA Airtours a.s.
0
0
353
166
10 696
46
âSA Support s.r.o.
10 730
10 060
0
0
21 779
10 272
Pohledávky a závazky se spřízněnými stranami, včetně poskytnutých úvěrů vznikly za podmínek obvyklých v běžném obchodním styku.
Společnost v roce 2005 a 2004 poskytla krátkodobý úvěr společnosti ČSA Support s.r.o. ve výši 5 000 tis. Kč, který byl k datu účetní závěrky 2005 a 2004 splacen. Dále společnost v roce 2004
poskytla dlouhodobý úvěr společnosti CSA Services, s.r.o., s jistinou ve výši 2 355 tis. Kč včetně časově rozlišených úroků (viz poznámka 5 a 8).
Vedoucím pracovníkům a členům představenstva společnosti jsou k dispozici služební vozidla a mobilní telefony (viz poznámky 4 a 19).
Odměna členům představenstva a členům dozorčí rady společnosti (viz poznámka 19).
Kromě výše uvedeného nebylo v průběhu roku 2005 a 2004 akcionářům, členům statutárních a dozorčích orgánů a řídícím pracovníkům poskytnuto žádné další plnění v peněžní ani v naturální
formě.
25. VÝZNAMNÉ INVESTIČNÍ PŘÍSLIBY A JINÉ BUDOUCÍ ZÁVAZKY
Společnost má tyto budoucí závazky z operativních leasingů 27 letadel k 31. prosinci 2005 (k 31 prosinci 2004: 21 letadel) (v tis. USD):
A310
Boeing 737/400
Celková
Splacené splátky
Splacené splátky
Splátky splatné
Splátky
v˘‰e splátek
31. prosince 2004
31. prosince 2005
do jednoho roku
splatné pozdûji
19 104
4 179
8 955
4 776
5 373
135 233
84 351
103 133
13 400
18 700
Boeing 737/500
24 983
6 270
13 290
7 488
4 205
ATR 42
79 299
12 172
18 597
8 554
52 148
A320
43 611
0
4 704
7 305
31 602
A321
25 745
0
4 843
8 943
11 959
Celkem v tis. USD
327 975
106 972
153 522
50 466
123 987
Celkem v tis. Kã *
8 064 249
2 630 228
3 774 799
1 240 858
3 048 592
* pro pfiepoãet USD na Kã byl pouÏit kurz âeské národní banky k 31. prosinci 2005
88
26. POTENCIÁLNÍ ZÁVAZKY
Společnost vede soudní spor v kauze PROG ve výši 150 tis. USD. Společnost nepředpokládá, že výsledek tohoto sporu významně ovlivní finanční pozici ani výsledek hospodaření společnosti.
Společnost má pojištěný majetek včetně flotily letadel a odpovědnost za škody.
Vedení společnosti si není vědomo žádných dalších potenciálních závazků společnosti k 31. prosinci 2005.
27. PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
Přehled o peněžních tocích byl sestaven nepřímou metodou. Peněžní ekvivalenty představují krátkodobý likvidní majetek, který lze snadno a pohotově převést na předem známou částku
v hotovosti, tj. veškerý krátkodobý finanční majetek s výjimkou dlouhodobě vázaného finančního majetku (viz poznámka 6).
Peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činností jsou uvedeny v přehledu o peněžních tocích nekompenzovaně.
28. NÁSLEDNÉ UDÁLOSTI
Představenstvo
Dne 19. ledna 2006 ukončil své působení ve funkci prezidenta a předsedy představenstva společnosti Ing. Jaroslav Tvrdík. Na pozici prezidenta a předsedy představenstva společnosti byl
jmenován Ing. Radomír Lašák, MBA.
Dne 31. ledna 2006 ukončil své působení dosavadní viceprezident pro personalistiku a člen představenstva JUDr. Jaroslav Švábík, na pozici viceprezidenta pro personalistiku byl jmenován RSDr.
Dušan Ryban.
Ing. Jan Váňa, výkonný ředitel pro strategické plánování a rozvoj a člen představenstva společnosti, končí ve své funkci k 31. květnu 2006.
Ing. Peter Jusko, MBA, viceprezident pro letový provoz a člen představenstva společnosti, zůstává ve funkci do ukončení výběrového řízení, které bylo na pozici viceprezidenta pro letový provoz
vypsáno.
Vedení společnosti
Ing. Marcela Hrdá, viceprezidentka pro marketing a prodej, ukončila své působení k 30. dubnu 2006. Úsek marketingu a prodeje je s platností od 1. května 2006 rozdělen na dva úseky – úsek
marketingu a product developmentu a úsek prodeje.
Ing. Jan Pavel bude vykonávat funkci viceprezidenta pro ekonomiku do 31. května 2006.
Na pozici viceprezidenta pro pozemní provoz bylo vypsáno výběrové řízení, do jehož ukončení zůstává ve funkci dosavadní viceprezident Ing. Jiří Pos.
Dozorčí rada
Dne 18. ledna 2006 ukončil své působení na pozici předsedy a člena dozorčí rady Ing. Eduard Janota, na pozici předsedy a člena dozorčí rady byl zvolen Ing. Ján Dzvoník.
Do data sestavení účetní závěrky ukončili své členství v dozorčí radě JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek a Ing. Pavel Suchý a náhradními členy dozorčí rady se stali JUDr. Jaroslav Král, CSc. a Ing. Jiří
Jurán, MBA.
Ostatní události
Počátkem roku 2006 proběhlo první přefinancování zaplacených předplated na letadla úvěrem, který je součástí celkového financování nových letadel.
V březnu a dubnu 2006 byly dodány dva nové Airbusy A320. Letadla jsou prvními z 12 letadel, které společnost obdrží v průběhu let 2006 až 2008.
89
účetní závěrka podle mezinárodních standardů
pro finanční výkaznictví
rok končící 31. prosince 2005 a 2004
VŠEOBECNÉ INFORMACE
Vedení společnosti k 31. prosinci 2005
Představenstvo:
Jaroslav Tvrdík (předseda)
Kateřina Hobzová Chalupová
Peter Jusko
Jan Váňa
Tomáš Heczko
Jaroslav Švábík
Dozorčí rada:
Eduard Janota (předseda)
Jiří Pos
Jaroslav Lorenc
Hana Pešková
Pavel Suchý
Ivana Krynesová
Miloslav Müller
Martin Tlapa
Dušan Horák
Pavel Bém
Libor Lukášek
Zdeněk Čáp
Sídlo společnosti
Letiště Ruzyně
160 08 Praha 6
Česká republika
Auditor společnosti
Deloitte s.r.o.
Týn 641/4
110 00 Praha 1
Česká republika
90
účetní výkazy
výkaz zisku a ztráty
roky končící 31. prosince 2005 a 2004
nekonsolidovaný
tis. USD
Poznámka
2005
2004
V˘nosy z letecké pfiepravy
3
895 707
750 710
5
35 246
32 283
Spotfieba materiálu a sluÏeb
6
-710 946
-539 044
Osobní náklady
7
-170 907
-136 991
11
-50 313
-51 150
8
-15 842
-14 477
Odpisy
Kurzové rozdíly
11 237
-5 971
Zisk/(ztráta) z provozní ãinnosti
-5 818
35 360
-6 210
âisté úrokové náklady
9
-8 751
âisté ostatní finanãní náklady
9
-6 377
-5 164
-20 946
23 986
Zisk/(ztráta) pfied zdanûním
DaÀ z pfiíjmu v˘nos/(náklad)
22
5 467
-3 760
âist˘ zisk/(ztráta) za období
10
-15 479
20 226
Zisk/(ztráta) na akcii (USD)
10
-56,59
73,94
Poznámky 1 aÏ 32 tvofií souãást úãetní závûrky.
91
rozvaha
k datu 31. prosince 2005 a 2004
nekonsolidovaná
tis. USD
Poznámka
2005
2004
Pozemky, budovy a zafiízení
11
533 798
542 151
Nehmotná aktiva
12
7 460
3 327
Finanãní investice
13
6 324
8 161
17
8 399
6 460
551 981
560 099
AKTIVA
Stálá aktiva
ObûÏná aktiva
Zásoby
16
23 389
24 369
Pohledávky z obchodního styku a ostatní pohledávky
17
109 164
110 807
Deriváty
21
7 892
1 431
PenûÏní prostfiedky s omezen˘m pfiístupem
17
720
1 294
Úãty v bankách a penûÏní prostfiedky
17
54 068
98 392
Aktiva celkem
195 233
236 293
751 214
796 392
122 312
VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY
Kapitál a rezervní fondy
Základní kapitál
18
111 254
Nedûliteln˘ kapitálov˘ fond
19
2 729
2 275
Rezerva z pfiecenûní
19
8 587
19 624
139 593
130 950
-15 479
20 226
V˘sledky hospodafiení minul˘ch let
Zisk/(ztráta) za období
10
Kurzov˘ rozdíl z pfiecenûní na vykazovanou mûnu
Rezervy
25
402
3 019
247 086
298 406
2 887
5 813
Bankovní úvûry
20
20 260
30 691
Závazky z finanãních pronájmÛ
23
107 094
132 483
22
43 554
56 954
170 908
220 128
Závazky z obchodního styku a ostatní závazky
24
145 622
140 497
Neproletûné pfiepravní doklady
24
86 556
93 058
Bankovní úvûry a kontokorenty – splatné do jednoho roku
20
67 018
9 364
Závazky z finanãních pronájmÛ – splatné do jednoho roku
23
23 768
25 416
Deriváty
21
Vlastní kapitál a závazky celkem
7 369
3 710
330 333
272 045
751 214
796 392
92
přehled o změnách vlastního kapitálu
nekonsolidovaný
Základní
Nedûliteln˘
Rezerva
V˘sledky
Kurzov˘
tis. USD
kapitál
rezervní fond
z pfiecenûní
hospodafiení
rozdíl*
ZÛstatek 1. ledna 2004
99 509
1 315
-2 752
93 236
0
7 122
527
1 416
20 925
0
29 990
106 631
1 842
-1 336
114 161
0
221 298
Dopad zmûny úãetních pravidel (poznámka 29)
Pfiepoãten˘ poãáteãn˘ stav k 1. lednu 2004
Celkem
191 308
OceÀovací rozdíly (poznámka 19)
– akcie k prodeji
0
0
273
0
0
273
– úrokové swapy
0
0
3 513
0
0
3 513
– vnitfiní hodnota opcí
0
0
-341
0
0
-341
– komoditní swapy
0
0
0
0
0
0
– zaji‰tûní kurzov˘ch rizik
0
0
23 046
0
0
23 046
OdloÏená daÀ ze zmûny reálné hodnoty (poznámka 19)
0
0
-5 531
0
0
-5 531
âist˘ zisk nezaúãtovan˘ ve v˘kazu zisku a ztráty
0
0
20 960
0
0
20 960
20 226
âist˘ zisk za období
0
0
0
20 226
0
15 681
433
0
16 789
3 019
35 922
122 312
2 275
19 624
151 176
3 019
298 406
– akcie k prodeji
0
0
-2 382
0
0
-2 382
– úrokové swapy
0
0
2 834
0
0
2 834
– vnitfiní hodnota opcí
0
0
341
0
0
341
– komoditní swapy
0
0
1 399
0
0
1 399
– zaji‰tûní kurzov˘ch rizik
0
0
-17 405
0
0
-17 405
OdloÏená daÀ ze zmûny reálné hodnoty (poznámka 19)
0
0
4 176
0
0
4 176
âistá ztráta nezaúãtovaná ve v˘kazu zisku a ztráty
0
0
-11 037
0
0
-11 037
Rozdûlení zisku
0
728
0
-728
0
0
âistá ztráta za období
0
0
0
-15 479
0
-15 479
Kurzov˘ rozdíl **
ZÛstatek 1. ledna 2005
OceÀovací rozdíly (poznámka 19)
Kurzov˘ rozdíl **
ZÛstatek 31. prosince 2005
-11 058
-274
0
-10 855
-2 617
-24 804
111 254
2 729
8 587
124 114
402
247 086
* kurzov˘ rozdíl pfiedstavuje rozdíl zpÛsoben˘ pouÏitím rÛzn˘ch smûnn˘ch kurzÛ mezi CZK a USD pro pfiepoãet rozvahy a v˘kazu zisku a ztráty
** kurzov˘ rozdíl pfiedstavuje rozdíl mezi poãáteãním stavem vlastního kapitálu pfiepoãten˘ smûnn˘m kurzem mezi CZK a USD k 1. 1. a koneãn˘m stavem vlastního kapitálu pfiepoãten˘ kurzem k 31. 12.
93
přehled o peněžních tocích (cash flow)
nekonsolidovaný
tis. USD
2005
2004
-20 946
20 213
Odpisy dlouhodobého majetku
50 313
51 150
Zv˘‰ení/(sníÏení) stavu opravn˘ch poloÏek
-3 713
3 212
Zisk pfied zdanûním
Úprava o:
(Zisk)/ztráta z prodeje dlouhodobého majetku
âist˘ úrokov˘ náklad
947
253
7 070
4 711
-5 570
18 616
Kurzov˘ rozdíl z pfiepoãtu vlastního kapitálu
-24 804
64 496
Zúãtování nepouÏit˘ch letov˘ch kupónÛ
-23 795
-23 211
Pfiijaté dividendy
Opravy o ostatní nepenûÏní operace
PenûÏní toky z provozní ãinnosti pfied zmûnami pracovního kapitálu
Zv˘‰ení stavu pohledávek
SníÏení stavu zásob
Zv˘‰ení stavu závazkÛ
PenûÏní prostfiedky z provozní ãinnosti
Zaplacené úroky
Uhrazená daÀ z pfiíjmu
-483
-173
2 509
-2 384
-18 472
136 883
-7 599
-42 104
720
3 923
11 973
111 797
-13 378
210 499
-8 046
-6 209
0
0
483
173
âisté penûÏní toky z provozní ãinnosti
-20 941
204 463
Nákupy dlouhodobého hmotného majetku
-52 649
-142 392
-5 010
-1 940
Pfiijaté dividendy
Nákupy dlouhodobého nehmotného majetku
Nákupy investic
V˘nosy z prodeje dlouhodobého majetku
Zmûny dlouhodob˘ch depozit
Pfiijaté úroky
âisté penûÏní toky z investiãní ãinnosti
Zmûna bankovních úvûrÛ
1 844
-943
11 208
1 296
574
-41
1 681
1 499
-42 352
-142 521
46 006
-3 980
Zmûny v závazcích z finanãních pronájmÛ
-27 037
-31 835
âisté penûÏní toky z finanãní ãinnosti
18 969
-35 815
-44 324
26 127
âisté zv˘‰ení (sníÏení) penûÏních prostfiedkÛ a ekvivalentÛ
PenûÏní prostfiedky a ekvivalenty 1. ledna
17
98 392
72 265
PenûÏní prostfiedky a ekvivalenty 31. prosince
17
54 068
98 392
94
příloha účetní závěrky
nekonsolidovaná
1. VŠEOBECNÉ INFORMACE
České aerolinie a.s. („společnost“ nebo „ČSA“) jsou akciovou společností zapsanou v obchodním rejstříku se sídlem v České republice. Společnost provozuje leteckou přepravu osob a zboží
především v Evropě, Severní Americe a na Dálném a Středním Východě. Její provozní základnou je letiště v Praze v České republice.
Společnost byla založena 1. srpna 1992 jako akciová společnost z původní státem vlastněné společnosti Československé aerolinie s.p.
Účetní závěrka byla schválena představenstvem společnosti k jejímu vydání dne 2. května 2006.
2. PŘEHLED VÝZNAMNÝCH ÚČETNÍCH PRAVIDEL A POSTUPŮ
Účetní závěrka byla sestavena v souladu s Mezinárodními standardy pro finanční výkaznictví (International Financial Reporting Standards – IFRS), které zahrnují standardy a interpretace
schválené IASB. Společnost nezahájila dřívější aplikaci standardů platných od 1. ledna 2005.
Účetní závěrka byla připravena na základě historických cen, s výjimkami uvedenými níže v účetních pravidlech. Jedná se zejména o finanční aktiva k obchodování, realizovatelná finanční aktiva
a deriváty, které se vykazují v reálné hodnotě. Účetní hodnota vykázaných zajištěných aktiv a zajištěných závazků je upravena tak, aby odrážela změny reálné hodnoty rizik, která jsou předmětem
zajištění. Základní účetní pravidla a postupy jsou uvedeny níže.
Účetní závěrka je sestavena na předpokladu nepřetržitosti trvání účetní jednotky.
Tato účetní závěrka je předložena v amerických dolarech, které jsou vedením společnosti považovány za vhodnou měnu pro prezentaci účetní závěrky. Funkční měnou společnosti je česká koruna.
Při přepočtu účetní závěrky z funkční měny do měny vykazování společnost použila metodu, která pro přepočet rozvahy stanoví závěrkový kurz a pro přepočet výkazu zisku a ztráty průměrný kurz
za období. Rozdíl vzniklý použitím rozdílných směnných kurzů pro přepočet rozvahy a výkazu zisku a ztráty je vykázán jako samostatná položka ve vlastním kapitálu.
Údaje v této účetní závěrce jsou vyjádřeny v tisících dolarů („USD“), není-li uvedeno jinak.
Vzhledem k nevýznamnosti držených majetkových účastí, z hlediska aktiv i výsledků hospodaření, nesestavuje společnost konsolidovanou účetní závěrku. Vliv konsolidace na účetní závěrku
společnosti by byl nevýznamný.
Výnosy a náklady
Výnosy a náklady se účtují do období, s nímž věcně i časově souvisejí.
Společnost účtuje do nákladů tvorbu a zúčtování rezerv a opravných položek na krytí rizik, ztrát a znehodnocení, která jsou ke dni sestavení účetní závěrky známa.
Vykazování výnosů společnosti z letecké přepravy sestává ze dvou základních oblastí:
— Výnosy za vlastní přepravní doklady;
— Výnosy za doklady cizích leteckých společností použitých na linkách ČSA.
Při výpočtu hodnot přepravních dokladů účtovaných do výnosů se společnost řídí zásadami uvedenými v MPA – Multilateral Prorate Agreement a RAM – Revenue Accounting Manual vydanými
Mezinárodní asociací leteckých dopravců (IATA), dvoustrannými smlouvami mezi leteckými dopravci a dalšími předpisy. Použití těchto zásad vychází z členství společnosti v IATA a vzájemném
uplatnění těchto principů s ostatními leteckými společnostmi.
Společnost účtuje příjmy při vystavení přepravního dokladu na účet výnosů příštích období. Vybrané jízdné je alokováno mezi jednotlivé letové kupóny na základě celé řady kriterií, mezi něž
patří stanovená metodika IATA nebo smluvní ujednání mezi leteckými společnostmi.
Takto alokované jízdné je v okamžiku uskutečnění přepravy, pokud byl let uskutečněn společností, zaúčtováno do výnosů společnosti. Pokud byl let uskutečněn partnerskou společností, je jízdné
alokované příslušné partnerské společnosti přeúčtováno z výnosů příštích období do závazků.
U společností, se kterými společnost účtuje na bázi tzv. samplingu, provádí společnost v souladu s metodikou IATA alokování jízdného mezi jednotlivé kupóny na základě extrapolace
reprezentativního vzorku. Tato extrapolace je následně ověřena partnerskou leteckou společností a upřesněna.
Společnost vykazuje ve výnosech příštích období částky přijaté za prodané přepravní doklady, které nebyly k datu účetní závěrky realizovány, tj. proletěny nebo jinak použity. Vznikající kurzové
rozdíly a další rozdíly, vyplývající z alokace výnosů na ostatní přepravce, jsou rozděleny na rozdíly, které se po uplynutí určité doby (šest měsíců po prodeji a při plném proletu všech kupónů
letenky) již nemění, a na rozdíly, které je možné zúčtovat až po uplynutí lhůty dvou let. V těchto obdobích, tj. po šesti, respektive 24 měsících, jsou příslušné rozdíly odúčtovány. Vznikající
rozdíly není možné na základě analýz, které má společnost k dispozici, zúčtovat dříve, neboť dochází ke změně jejich výše především v návaznosti na úpravy tzv. proratů (podílu výnosů
společnosti a jiných dopravců na uskutečněné přepravě) a v návaznosti na obdržených a případně k upřesnění vrácených fakturách za tuto přepravu.
Jízdné alokované na nepoužité letové kupóny je na základě principu opatrnosti součástí rozdílů, které společnost zúčtovává do výnosů po uplynutí dvou let od vystavení přepravního dokladu.
95
Společnost inkasuje v okamžiku prodeje přepravních dokladů i poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. letištní taxy. Část těchto tax společnost vybírá pro jiné subjekty
(například správy letišť, finanční úřady). Společnost rozlišuje taxy odváděné v okamžiku prodeje a taxy odváděné na základě proletu. O obou taxách účtuje společnost rozvahově ve formě
závazku, respektive dohadných položek. Taxy a poplatky, které nejsou dále odváděny, jsou výnosem společnosti a jsou účtovány do období, kdy byl uskutečněn prodej, respektive prolet daného
přepravního dokladu v závislosti na druhu inkasované taxy nebo poplatku.
Výnosy z prodeje zboží a služeb jsou realizovány k datu poskytnutí plnění nebo dle smlouvy. Zisk vyplývající ze zakázek na opravy letadlové techniky je vykázán v okamžiku dokončení zakázky.
Vykazování segmentů
Vedení společnosti považuje podnikání společnosti za jeden segment – provozování letecké přepravy. Další významné oblasti podnikání – údržba, pozemní služby a další služby jsou považovány
za součást letecké přepravy.
Z pohledu geografického rozdělení sleduje společnost své příjmy podle místa prodeje přepravního dokladu. Většina majetku, který společnost využívá, je umístěna v České republice. Všechna
letadla jsou registrována v České republice. Z tohoto důvodu vedení společnosti považuje podnikání za provozované v jednom geografickém segmentu.
Program Frequent flyer
Členové programu Frequent flyer mají možnost čerpat volné letenky výměnou za získané body. Náklady na pokrytí těchto volných letenek jsou časově rozlišovány. Výše časového rozlišení těchto
nákladů zahrnuje náklady na příslušnou spotřebu paliva, cateringové služby a náklady, které budou fakturovány ostatními partnery společnosti. Tyto náklady nezahrnují náklady ušlé
příležitosti.
Přepočet cizích měn
Transakce v měnách jiných než česká koruna jsou nejprve zaúčtovány pomocí devizových kurzů platných ke dni transakce. V průběhu období používá společnost měsíční kurzy.
Peněžní majetek a závazky v cizích měnách jsou přepočítány do českých korun pomocí kurzů České národní banky platných k datu účetní závěrky. Zisky a ztráty vyplývající z přepočtu peněžních
položek (s výjimkou přepočtu zajištění peněžních toků) jsou zaúčtovány do výkazu zisku a ztráty. Zisky a ztráty z přepočtu zajištění peněžních toků jsou účtovány do vlastního kapitálu,
v okamžiku jejich realizace jsou odúčtovány výsledkově.
Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.
Výpůjční náklady
Veškeré výpůjční náklady jsou zaúčtovány do výkazu zisku a ztráty v období, v němž vznikají.
Penzijní náklady
Společnost provádí odvody příspěvků na státní politiku nezaměstnanosti a sociální a zdravotní politiku ve výši platných sazeb stanovených z hrubých vyplacených mzdových nákladů. Náklady
na tyto odvody jsou součástí hospodářského výsledku společnosti ve stejném období jako příslušný mzdový náklad.
Dále společnost realizuje příspěvkově definované penzijní připojištění pro své zaměstnance, spravované komerčními subjekty. Platby spojené se stanovenými příspěvkovými penzijními plány
jsou účtovány do nákladů v okamžiku splatnosti.
Daně
Výsledná částka zdanění uvedená ve výsledovce zahrnuje splatnou daň za účetní období a odloženou daň.
Splatná daň za účetní období vychází ze zdanitelného zisku. Zdanitelný zisk se odlišuje od čistého zisku vykázaného ve výsledovce, neboť nezahrnuje položky výnosů nebo nákladů, které jsou
zdanitelné nebo uznatelné v jiných obdobích, a dále nezahrnuje položky, které nepodléhají dani ani nejsou daňově odpočitatelné. Závazek společnosti z titulu splatné daně je vypočítán pomocí
daňových sazeb platných k datu účetní závěrky.
Odložené daňové závazky a pohledávky, které dle očekávání vzniknou ve spojitosti s rozdíly vyplývajícími z rozdílů mezi účetní hodnotou aktiv a pasiv v účetní závěrce a odpovídajícím daňovým
základem použitým při výpočtu zdanitelného zisku, jsou zaúčtovány pomocí rozvahové závazkové metody. V zásadě platí, že odložené daňové závazky jsou zaúčtovány u všech dočasných rozdílů,
zatímco odložené daňové pohledávky jsou zaúčtovány v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že zdanitelný zisk, proti němuž bude možno využít odpočitatelných dočasných rozdílů, bude
k dispozici nebo v rozsahu, jakém má společnost zdanitelné rozdíly. Tyto pohledávky a závazky nejsou zaúčtovány, pokud dočasný rozdíl pochází z goodwillu nebo z prvotního zaúčtování (kromě
zaúčtování v rámci podnikové kombinace) ostatních pohledávek a závazků z transakce, která nemá vliv na daňový ani účetní zisk.
96
Odložené daňové závazky jsou zaúčtovány u zdanitelných dočasných rozdílů vyplývajících z investic v podnicích s rozhodujícím a podstatným vlivem a z podílů ve společných podnicích
s výjimkou případů, kdy společnost může kontrolovat zrušení dočasného rozdílu a je pravděpodobné, že dočasný rozdíl v dohledné budoucnosti nezanikne.
Účetní hodnota odložené daňové pohledávky je ke každému rozvahovému dni posuzována a snížena v rozsahu, v jakém již není pravděpodobné, že bude k dispozici dostatečný zdanitelný zisk,
proti němuž by bylo možno tuto pohledávku nebo její část uplatnit nebo nebudou existovat zdanitelné rozdíly.
Odložená daň je vypočítána pomocí daňových sazeb, které budou podle očekávání platit v období, kdy dojde k realizaci aktiv nebo k vyrovnání závazku. Odložená daň je zaúčtována do výkazu
zisku a ztráty s výjimkou případů, kdy se vztahuje k položkám účtovaným přímo do vlastního kapitálu. V těchto případech je odložená daň také zahrnuta do vlastního kapitálu.
Odložené daňové pohledávky a závazky jsou vzájemně započítány, pokud se vztahují k daním z příjmu vyměřeným stejným finančním úřadem a společnost má v úmyslu své splatné daňové
pohledávky a závazky vyrovnat na „netto“ bázi.
Hmotný majetek
Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a jehož ocenění je vyšší než 5 tisíc Kč (přibližně 200 USD) za jednu položku.
Hmotný majetek, jehož pořizovací cena nepřevyšuje 5 tisíc Kč (přibližně 200 USD) je účtován do nákladů při spotřebě. Hmotný majetek, jehož pořizovací cena je v rozmezí 5 000,01 Kč (přibližně
200 USD) až 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD), kromě výpočetní techniky, je odepisován po dobu 2 let. Výpočetní technika v pořizovací ceně v rozmezí 5 000,01 Kč (přibližně 200 USD)
až 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD) je odepisována po dobu 3 let. Odepisování hmotného majetku v pořizovací ceně nad 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD)je uvedeno níže.
Pořizovací cena
Nakoupený dlouhodobý hmotný majetek je oceněn pořizovací cenou sníženou o oprávky, případně o zaúčtovanou ztrátu ze snížení hodnoty. Pořizovací cena zahrnuje cenu, za kterou byl majetek
pořízen a náklady související s jeho pořízením.
Dlouhodobý hmotný majetek vytvořený vlastní činností je oceněn vlastními náklady, které zahrnují přímé materiálové a mzdové náklady, nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením
majetku vlastní činností (výrobní režie) a nepřímé náklady správního charakteru, pokud vytvoření majetku přesahuje období jednoho účetního období.
Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje dlouhodobý hmotný majetek nabytý darováním, dlouhodobý majetek nově zjištěný v účetnictví (účtuje se souvztažným zápisem na příslušný účet
oprávek) a vklad dlouhodobého hmotného majetku. Reprodukční pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku je stanovena na základě obvyklé ceny na trhu v době nabytí/zjištění tohoto
majetku.
Technické zhodnocení, pokud převýšilo u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD), zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého hmotného majetku.
Odepisování
Pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku, s výjimkou pozemků a nedokončených investic, je odepisována po dobu odhadované životnosti majetku lineární metodou následujícím
způsobem:
Poãet let
%
30–50
2–3,33
V˘poãetní technika
4
25
Rádiová a spojová zafiízení a systémy
4
25
Dopravní prostfiedky – kromû letadel
4
25
Budovy
Dopravní prostfiedky – letadla
Airbus 310/300, Boeing 737
20
5
ATR
18
5,55
20
5
Rotující letadlové celky
Technické zhodnocení majetku na operativní leasing
Inventáfi
po dobu trvání operativního leasingu
–
8 nebo 15
12,5 nebo 6,7
Letadla a rotující letadlové celky jsou odepisovány do očekávané zbytkové hodnoty ve výši 10 % z pořizovací ceny. U ostatního majetku společnosti je očekávána nulová zbytková hodnota.
Vyřazení majetku
Zisky či ztráty z prodeje nebo vyřazení majetku jsou určeny jako rozdíl mezi výnosy z prodeje a účetní zůstatkovou hodnotou majetku k datu prodeje a jsou účtovány do výkazu zisku a ztráty.
97
Generální opravy letadel a leteckých motorů
Společnost identifikuje a samostatně vykazuje části hmotného majetku, na kterých jsou prováděny generální opravy. Tato aktiva jsou rovnoměrně odepisována během doby mezi dvěma
opravami.
Náklady na generální opravy leteckých motorů a kostry letadla jsou aktivovány a rovnoměrně odepisovány během doby mezi opravami. Společnost nevytváří na tyto budoucí náklady žádné
rezervy, neboť společnost nemá žádné smluvní nebo mimosmluvní závazky určující vytváření těchto rezerv.
Nehmotný majetek
Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a jehož ocenění je vyšší než 5 tisíc Kč (přibližně 200 USD) za jednu položku.
Nehmotný majetek, jehož pořizovací cena nepřevyšuje 5 tisíc Kč (přibližně 200 USD) je účtován do nákladů při pořízení. Odepisování nehmotného majetku v pořizovací ceně nad 5 tisíc Kč
(přibližně 200 USD) je uvedeno níže.
Pořizovací cena
Nakoupený dlouhodobý nehmotný majetek je oceněn pořizovací cenou sníženou o oprávky, případně o zaúčtovanou ztrátu ze snížení hodnoty.
Technické zhodnocení, pokud převýšilo u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD), zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého nehmotného
majetku.
Odepisování
Dlouhodobý nehmotný majetek je odepisován lineárně na základě jeho předpokládané doby životnosti následujícím způsobem:
Software
Poãet let
%
2–3
33,3–50
Licence
po dobu trvání smlouvy
–
Patenty
po dobu vyuÏitelnosti
–
Snížení hodnoty
Ke každému rozvahovému dni společnost prověřuje účetní hodnotu svého hmotného a nehmotného majetku, aby objevila náznaky toho, zda nedošlo ke ztrátě ze snížení hodnoty majetku.
Existují-li takové signály, je odhadnuta zpětně získatelná částka aktiva a určen případný rozsah ztráty ze snížení hodnoty. Není-li možno zpětně získatelnou částku aktiva odhadnout, určí
společnost zpětně získatelnou částku aktiva penězotvorné jednotky, ke které majetek patří.
Zpětně získatelná částka představuje vyšší z reálné hodnoty snížené o náklady prodeje a hodnoty z užívání. Při posuzování hodnoty z užívání jsou odhadované budoucí peněžní toky
diskontovány na svou současnou hodnotu prostřednictvím diskontní sazby před zdaněním, která zohledňuje současný tržní odhad časové hodnoty peněz a rizik konkrétně souvisejících
s daným aktivem.
Pokud je podle odhadu zpětně získatelná částka majetku (nebo penězotvorné jednotky) nižší než jeho účetní hodnota, je účetní hodnota majetku (penězotvorné jednotky) snížena na hodnotu
zpětně získatelné částky. Ztráty ze snížení hodnoty majetku jsou zaúčtovány do nákladů.
Pokud je ztráta ze snížení hodnoty následně vyrovnána, je účetní hodnota majetku (penězotvorné jednotky) navýšena na upravený odhad realizovatelné hodnoty majetku, ale tak, aby navýšená
účetní hodnota nepřevyšovala účetní hodnotu, která by byla určena, kdyby v předchozích letech nebyla zaúčtována žádná ztráta ze snížení hodnoty majetku (penězotvorné jednotky). Zrušení
ztráty ze snížení hodnoty majetku je zaúčtováno do výnosů.
98
Finanční pronájmy
Leasing letadel je klasifikován jako finanční leasing, jestliže společnost nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví. Všechny ostatní leasingy jsou klasifikovány jako
operativní. Aktivum najaté v rámci finančního leasingu se aktivuje v reálné hodnotě najatého majetku na počátku doby leasingu nebo, pokud je nižší, v současné hodnotě minimálních
leasingových plateb. Každá platba leasingu je alokována mezi závazky a finanční náklady za použití efektivní úrokové míry. Odpovídající závazky z nájmu se po odečtení finančních nákladů
zahrnují do položky dlouhodobé závazky – závazky z finančních pronájmů. Závazky z nájmu do 1 roku jsou vykázány v položce krátkodobé závazky – závazky z finančních pronájmů.
Úroková část leasingových splátek je součástí finančních nákladů zahrnutých do výkazu zisku a ztráty v období, s nímž časově souvisí.
Úroky z depozit a jiné náklady na pořízení nových letadel jsou aktivovány a odepisovány od okamžiku jejich uvedení do užívání po dobu životnosti letadla nebo po dobu leasingu, je-li kratší.
Operativní leasing
Platby v rámci operativních leasingů jsou časově rozlišovány do výkazu zisku a ztráty po dobu trvání leasingu.
Klasifikace leasingu jako finančního nebo operativního je společností pravidelně prověřována u všech upravených nebo renegociovaných leasingových smluv.
Zásoby
Zásoby jsou vykázány v nižší z hodnot pořizovací ceny a čisté realizovatelné hodnoty. Pořizovací cena zásob zahrnuje cenu pořízení materiálu a vedlejší pořizovací náklady – zejména celní
poplatky, dopravné a provize. Čistá realizovatelná hodnota představuje odhadovanou prodejní cenu sníženou o veškeré odhadované náklady na dokončení a náklady spojené s prodejem.
Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady, které zahrnují přímé materiálové a mzdové náklady a příslušnou část výrobní režie.
Společnost používá pro určení ceny zásob vydávaných ze skladu metodu FIFO (první do skladu, první ze skladu).
Jestliže společnost při inventarizaci zjistí existenci zásob, které jsou bez pohybu déle než pět let u leteckého materiálu a déle než tři roky u ostatního materiálu, a jejichž potenciální prodejní
cena je nižší než cena, ve které jsou evidovány na skladě, vytváří k těmto zásobám opravné položky.
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty se v rozvaze oceňují pořizovací cenou. Pro účely výkazu peněžních toků zahrnují peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty finanční hotovost,
inkasovatelné bankovní vklady a ostatní vysoce likvidní krátkodobé investice se splatností do 3 měsíců.
V rozvaze jsou debetní zůstatky na bankovních účtech zahrnuty v položce Krátkodobé půjčky v rámci Krátkodobých závazků.
Finanční nástroje
Finanční aktiva a finanční závazky jsou zachyceny v rozvaze společnosti v případě, že společnost uzavře dohodu o smluvním poskytnutí nástroje.
Pohledávky z obchodního styku jsou vykázány v nominální hodnotě snížené o příslušné opravné položky k nedobytným částkám.
Dlouhodobé pohledávky jsou zachyceny v současné hodnotě budoucího plnění.
Finanční investice
Investice jsou vykázány k datu obchodu a při prvotním zachycení jsou oceněny v pořizovací ceně.
Nekonsolidovaná majetková účast v dceřiné společnosti je oceněna pořizovací cenou sníženou o případně zaúčtovanou ztrátu ze snížení hodnoty.
Investice, které nepředstavují dlužné cenné papíry držené do splatnosti, jsou klasifikovány jako cenné papíry k prodeji a jsou při následném vykázání oceněny reálnou hodnotou. Zisky a ztráty ze
změn reálné hodnoty cenných papírů určených k prodeji jsou zachyceny přímo do vlastního kapitálu až do doby, kdy je příslušný cenný papír odprodán nebo je zjištěno, že došlo ke snížení jeho
hodnoty, a kumulativní zisky nebo ztráty dříve vykázané v rámci vlastního kapitálu jsou zahrnuty do čistého hospodářského výsledku za období.
Jako reálnou hodnotu společnost používá tržní hodnotu cenných papírů k datu účetní závěrky. Cenné papíry a podíly neobchodované na veřejných trzích jsou oceněny v pořizovacích cenách
snížených o ztrátu ze snížení hodnoty, neboť reálnou hodnotu není možné objektivně stanovit a náklady na její získání jsou neúměrně vysoké jejímu významu a dopadu do účetní závěrky
společnosti.
Společnost nemá cenné papíry k obchodování.
99
Bankovní úvěry
Úročené bankovní úvěry a kontokorenty jsou vykázány v hodnotě výnosů snížených o přímé emisní náklady. Finanční poplatky včetně prémie splatné při vyrovnání nebo splacení jsou časově
rozlišeny a připočítány k účetní hodnotě nástroje v rozsahu, v němž nejsou v období, kdy vznikly, vyrovnány.
Část bankovních úvěrů splatná do jednoho roku je vykázána jako součást krátkodobých závazků.
Závazky z obchodního styku
Závazky z obchodního styku jsou vykázány v nominální hodnotě.
Finanční deriváty
Deriváty, včetně komoditních Evropských opcí, komoditních swapů, měnových obchodů, měnových a úrokových swapů, opcí a ostatních finančních derivátů, jsou nejprve zachyceny v rozvaze
v pořizovací ceně a následně přeceňovány na reálnou hodnotu.
Reálné hodnoty jsou odvozeny z tržních cen, z modelů diskontovaných peněžních toků nebo modelů pro oceňování opcí. Všechny deriváty jsou vykazovány v oběžných aktivech v položce
Deriváty, mají-li pozitivní reálnou hodnotu, nebo v krátkodobých závazcích v položce Deriváty, je-li jejich reálná hodnota pro společnost negativní.
Společnost člení deriváty na deriváty k obchodování a deriváty zajišťovací.
Změny reálné hodnoty finančních derivátů k obchodování jsou součástí čistého zisku nebo ztráty z finančních operací.
Zajišťovací účetnictví
Společnost předem vymezuje určité deriváty k zajištění budoucích peněžních toků plynoucích z očekávaných transakcí nebo pevných příslibů (zajištění peněžních toků).
Dále společnost používá zajišťovací účetnictví pro zajištění měnového rizika vyplývajícího ze závazků z leasingu. Tato rizika jsou zajištěna budoucími peněžními toky – tržbami.
Jako zajišťovací deriváty a další zajišťovací nástroje jsou společností účtovány instrumenty, u nichž jsou splněny následující podmínky:
— Na počátku zajištění bylo rozhodnuto o zajišťovaných položkách, nástrojích použitých k zajištění, rizicích, která jsou předmětem zajištění, a o způsobu výpočtu a doložení efektivnosti
zajištění, zajišťovací vztah je formálně zdokumentován;
— Zajištění je vysoce účinné (tj. v rozmezí od 80 % do 125 %);
— Efektivita zajištění je spolehlivě měřitelná a je průběžně posuzována.
Deriváty, které výše uvedené podmínky pro zajišťovací deriváty nesplňují, jsou společností klasifikovány jako deriváty k obchodování.
Společnost uzavírá všechny deriváty jako zajišťovací.
Zajištěním peněžních toků se rozumí zajištění změn peněžních toků, které jsou důsledkem konkrétního rizika souvisejícího s právně vynutitelnou smlouvou, očekávanou budoucí transakcí,
právně vynutitelnými smlouvami či očekávanými budoucími transakcemi s obdobnými charakteristikami, u nichž je předmětem zajištění stejný druh a kategorie rizika.
Zisky nebo ztráty vzniklé po dobu trvání zajištění ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci zajištění peněžních toků, které odpovídají zajištěným rizikům, jsou vykázány
v rozvaze jako součást vlastního kapitálu.
Pokud ze zajištěné očekávané transakce nebo pevného příslibu vznikne aktivum nebo závazek, zisky a ztráty dříve zahrnuté v řádku Rezerva z přecenění, jsou součástí pořizovací ceny daného
aktiva nebo závazku. V opačném případě je zůstatek rezervy z přecenění převeden z vlastního kapitálu do výkazu zisku a ztráty a klasifikován jako výnos nebo náklad období, ve kterém
zajišťovaná položka ovlivňuje hospodářský výsledek. Zisky nebo ztráty vzniklé ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci zajištění peněžních toků, které odpovídají
nezajištěným rizikům, jsou zúčtovány v okamžiku ocenění do nákladů nebo výnosů z derivátových operací.
Rezervy
Rezervy se vykazují v případě, kdy existují současné smluvní nebo mimosmluvní závazky společnosti v důsledku minulých událostí a kdy je pravděpodobné, že k vyrovnání těchto závazků bude
nezbytné vynaložení prostředků a přitom lze provést spolehlivý odhad částky závazků.
100
Použití odhadů
Sestavení účetní závěrky v souladu s Mezinárodními standardy pro finanční výkaznictví vyžaduje, aby vedení společnosti používalo odhady a předpoklady, jež mají vliv na vykazované hodnoty
majetku a závazků k datu účetní závěrky a na vykazovanou výši výnosů a nákladů za sledované období. Vedení společnosti je přesvědčeno, že použité odhady a předpoklady se nebudou
významným způsobem lišit od skutečných hodnot v následných účetních obdobích.
Spřízněné strany
Spřízněnými stranami společnosti se rozumí:
— Společnosti ve skupině;
— Akcionáři, kteří přímo nebo nepřímo mohou uplatňovat podstatný nebo rozhodující vliv u společnosti;
— Členové statutárních, dozorčích a řídících orgánů a osoby blízké těmto osobám, včetně podniků, kde tito členové a osoby mají podstatný nebo rozhodující vliv.
Významné transakce a zůstatky transakcí se spřízněnými stranami jsou uvedeny v poznámce 15.
Následné události
Dopad událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky je zachycen v účetních výkazech v případě, že tyto události poskytly doplňující informace o skutečnostech,
které existovaly k rozvahovému dni.
V případě, že mezi rozvahovým dnem a dnem schválení účetní závěrky došlo k významným událostem zohledňujícím skutečnosti, které nastaly po rozvahovém dni, jsou důsledky těchto událostí
popsány v příloze účetní závěrky, ale nejsou vykázány v účetních výkazech.
Významné změny způsobu oceňování, postupů odpisování a postupů účtování oproti předcházejícímu účetnímu období
Dlouhodobý hmotný majetek
Do roku 2004 byla výpočetní technika v pořizovací ceně od 5 000,01 Kč (přibližně 200 USD) do 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD) odepisovaná po dobu 2 let. Na základě podrobné analýzy
a technického posouzení doby životnosti výpočetní techniky byla s platností od 1. ledna 2005 změněna doba odepisování na dobu 3 let.
Dopad změny doby odhadované životnosti výpočetní techniky na zůstatkovou hodnotu majetku ani výši odpisů za rok 2005 není významný.
Do roku 2004 byly rotující letadlové celky odepisovány po dobu 8 let. Na základě podrobné analýzy a technického posouzení doby životnosti rotujících letadlových celků byla změněna doba
odepisování tak, aby byla v souladu s dobou odepisování rotujících letadlových celků na letadlech. S platností od 1. ledna 2005 jsou rotující letadlové celky odepisovány stejně jako rotující
letadlové celky na letadlech po dobu 20 let do očekávané zbytkové hodnoty ve výši 10 % z pořizovací ceny.
Dopad změny doby odhadované životnosti rotujících letadlových celků vedl ke snížení hodnoty odpisů roku 2005 o 3 099 tis. USD.
Do roku 2004 byly nové budovy pořízené po 1. lednu 1994 odepisovány po dobu 30 let. Na základě podrobné analýzy a technického posouzení doby životnosti těchto budov byla s platností od 1.
ledna 2005 změněna doba odepisování na dobu 50 let.
Dopad změny doby odhadované životnosti budov na zůstatkovou hodnotu majetku ani výši odpisů za rok 2005 není významný.
Dlouhodobý nehmotný majetek
Do roku 2004 byl software odepisován po dobu 2 let. Na základě posouzení doby použitelnosti se společnost rozhodla nakoupený software po 1. lednu 2005 odepisovat po dobu 3 let. Dopad
uvedené změny není v roce 2005 významný.
Klasifikace poplatků souvisejících s prodanými přepravními doklady
Společnost vykazuje v okamžiku prodeje přepravních dokladů také poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. servisní poplatky, bezpečnostní a palivový poplatek a manipulační
poplatky.
Společnost reklasifikovala tyto poplatky ve výkazu zisku a ztráty z řádku Ostatní provozní výnosy na řádek Výnosy z letecké přepravy tak, aby zajistila lepší vypovídací schopnost výkazu zisku
a ztráty. Objem takto klasifikovaných poplatků činil 95 milionů USD pro období roku 2005 a 46 milionů USD pro období roku 2004.
101
Letištní taxy
Do roku 2004 vykazovala společnost v okamžiku prodeje přepravních dokladů ve výnosech i poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. letištní taxy. Ostatní provozní výnosy
a ostatní provozní náklady vykázané v účetní závěrce za rok 2004 zahrnují tyto taxy ve výši 84 milionů USD. Společnost zavedla nový systém analýzy, který umožnil detailní rozbor vybíraných
tax. V účetní závěrce za rok 2005 jsou proto tyto položky vykazovány netto. Srovanatelné údaje za rok 2004 byly upraveny. Tato změna nemá žádný dopad na hospodářský výsledek.
Změny v účetních pravidlech
Zavedení definice funkční měny
Společnost přijala IAS 21 (revidovaný) k 1. lednu 2005. Nová verze standardu zavádí funkční měnu a měnu vykazování, zatímco předcházející znění standardu a interpretace SIC – 19 definovala
měnu ocenění a měnu předkládání. Původní definice měny oceňování zdůrazňovala měnu, ve které jsou transakce denominovány spíše než ekonomické podmínky, které určují cenu transakce. Na
základě definice funkční měny a na základě aktuálního posouzení ekonomických podmínek a dalších relevantních faktorů vedení společnosti došlo k závěru, že funkční měnou společnosti je česká
koruna. Změna z měny oceňování (americký dolar) na funkční měnu (česká koruna) je změnou v účetním pravidle, která je uplatněna zpětně. Srovnatelné údaje za rok 2004 byly přepracovány, aby
tuto změnu zohlednily. V důsledku této změny se zvýšil zůstatek vlastního kapitálu k 1. lednu 2004 o 29 990 tis. USD, výsledek hospodaření roku 2004 se snížil o 2 698 tis. USD.
V souvislosti se zavedením funkční měny společnost ocenila účetní hodnoty dlouhodobých aktiv směnným kurzem k datu pořízení dlouhodobého majetku a následně porovnala tuto účetní
hodnotu s reálnou hodnotou těchto aktiv, kde byl pro přepočet použit směnný kurz k datu zavedení funkční měny. Vzhledem k výraznému rozdílu u dolarových směnných kurzů došlo ke ztrátě ze
snížení hodnoty ve výši 52 389 tis. USD. Tato částka je vykázána v dopadu ze změn v účetních pravidlech na počáteční stav nerozděleného zisku k 1. lednu 2004.
Cash flow
Přehled o peněžních tocích byl sestaven nepřímou metodou. Peněžní ekvivalenty představují krátkodobý likvidní majetek, který lze snadno a pohotově převést na předem známou částku
v hotovosti, tj. veškerý krátkodobý finanční majetek s výjimkou dlouhodobě vázaného finančního majetku.
3. VÝNOSY
Rozpis výnosů společnosti z hlavní činnosti:
tis. USD
2005
2004
659 949
604 292
Nepravidelná pfieprava
79 455
35 938
Poplatky související s pfiepravou
95 421
51 307
Ostatní sluÏby
34 461
33 301
Prodej zboÏí
26 421
25 872
895 707
750 710
Pravidelná pfieprava
Položka ostatní služby zahrnuje výnosy z manipulačních, technických a cateringových služeb. Do prodeje zboží jsou zahrnuty výnosy z duty free a prodeje dalších výrobků.
Společnost v letech 2005 a 2004 neukončila žádnou ze svých činností.
102
4. OBCHODNÍ A ZEMĚPISNÉ OBLASTI
Zeměpisné oblasti
Rozdělení výnosů podle zeměpisných oblastí (dle polohy zákazníka):
tis. USD
2005
2004
âeská republika
300 171
236 486
Západní Evropa
341 713
303 829
V˘chodní Evropa
122 209
94 648
Stfiední a Dáln˘ v˘chod
46 962
41 735
USA a Kanada
84 652
68 564
895 707
745 262
Většina majetku i zaměstnanců společnosti je soustředěna v hlavním sídle – Letiště Ruzyně, Praha.
5. OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY
tis. USD
Zúãtování údrÏbafiské rezervy
V˘nosy z reklamy a barterového obchodu
âist˘ zisk/ (ztráta) z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a materiálu
2005
2004
25 307
21 908
4 635
3 167
813
681
-893
-241
5 384
6 768
35 246
32 283
Údržbářské rezervy jsou částky placené pronajímateli z titulu operativního leasingu letadel, za které pronajímatel hradí budoucí opravy a revize letadel. Tyto částky společnost vykazuje jako
náklad běžného období a časově se nerozlišují. Položka zúčtování údržbářských rezerv představuje částku, kterou pronajímatel společnosti refundoval za opravy a revize pronajatých letadel
provedené společností nebo které společnost uhradila třetí osobě.
Přijaté letištní taxy v roce 2004 představují příjem společnosti za letištní poplatky vybrané od zákazníků pro jiné subjekty, od roku 2005 jsou letištní taxy účtovány rozvahově (viz poznámka 2).
6. NÁKLADY NA MATERIÁL, ENERGIE A SLUŽBY
tis. USD
Pfiistávací, manipulaãní a navigaãní poplatky
Pfiepravní sluÏby
2005
2004
211 564
179 864
48 138
55 637
248 857
160 162
Operativní leasing
81 894
50 817
Opravy a udrÏování
24 140
19 127
Cestovní v˘daje
15 745
11 893
Spotfieba materiálu a paliva
Energie
Ostatní sluÏby
Prodané zboÏí
Ostatní služby zahrnují zejména telekomunikační, marketingové, propagační a jiné administrativní služby.
3 423
2 910
61 340
44 654
15 845
13 980
710 946
539 044
103
7. OSOBNÍ NÁKLADY
tis. USD
Mzdy a platy
Odmûny ãlenÛm orgánÛ spoleãnosti
2005
2004
127 260
100 485
85
85
Zákonné sociální a zdravotní poji‰tûní *
43 166
31 919
Rezerva na nevyãerpanou dovolenou
-2 048
2 663
2 444
1 839
170 907
136 991
* sociální poji‰tûní zahrnuje zákonem stanovené pfiíspûvky do státních penzijních fondÛ
Odměny řídících pracovníků
V roce 2005 představují mzdy a platy členů vedení společnosti 4 197 tis. USD (v roce 2004: 2 373 tis. USD). Členové vedení společnosti mají k dispozici služební vozy a mobilní telefony. V roce
2005 a 2004 neobdrželi žádné půjčky, přiznané záruky ani jiné výhody.
Za řídící pracovníky jsou považováni členové vrcholového vedení společnosti, výkonní ředitelé sekcí a ředitelé útvarů přímo podřízených prezidentovi.
Průměrný počet zaměstnanců během roku byl:
poãet
2005
2004
Provozní pracovníci
4 472
4 069
Administrativní pracovníci
831
792
5 303
4 861
8. OSTATNÍ PROVOZNÍ NÁKLADY
tis. USD
2005
2004
Poji‰tûní
10 568
10 433
Odpis pohledávek, zúãtování opravn˘ch poloÏek
-39
532
Pokuty a penále
660
727
4 653
2 785
15 842
14 477
Ostatní
Odvedené letištní taxy jiným subjektům jsou v roce 2004 výdajem za faktury od poskytovatelů služeb (např. správy letišť), resp. časově rozlišeným výdajem za dosud neproletěné letištní taxy;
od roku 2005 jsou letištní taxy účtovány rozvahově (viz poznámka 2).
104
9. FINANČNÍ NÁKLADY
tis. USD
2005
2004
V˘nosové úroky
-1 681
-1 498
Nákladové úroky
7 116
3 987
Deriváty
3 316
3 721
8 751
6 210
4 808
3 491
âisté nákladové úroky
Bankovní poplatky za transakce hrazené kreditními kartami
Pfiíjmy z dividend
Ostatní
-115
0
1 684
1 673
6 377
5 164
Ostatní finanční náklady zahrnují bankovní poplatky, poplatky za záruky a podobné finanční poplatky.
10. ZISK NA AKCII
Zisk resp. ztráta na akcii je počítán jako čistý zisk resp. čistá ztráta přiřaditelný kmenovým akcionářum, dělený váženým průměrným počtem kmenových akcií.
2005
2004
âist˘ zisk/(ztráta) (tis. USD)
-15 479
20 226
VáÏen˘ prÛmûr poãtu kmenov˘ch akcií (ks) (poznámka 18)
273 551
273 551
-56,59
73,94
Zafiízení
Celkem
Společnost nemá žádné ředící nástroje, které by ovlivnily výše uvedený zisk na akcii.
11. POZEMKY, BUDOVY, ZAŘÍZENÍ
tis. USD
Pozemky
Letadla pofiízená
Letadla
a budovy
na finanãní leasing
ve vlastnictví
ZÛstatek k 1. lednu 2005
82 259
517 434
439 664
137 019
1 176 376
PfiírÛstky
13 753
53 698
21 147
58 312
144 910
0
0
0
0
0
-6 700
-1 036
-46 993
-46 553
-110 282
Pofiizovací cena:
Pfievody
Úbytky
Dopad zmûny kurzu
ZÛstatek k 31. prosinci 2005
-6 831
-46 688
-35 501
-7 981
-97 001
82 481
523 408
378 317
138 797
1 123 003
13 383
221 951
322 687
76 204
634 225
1 870
17 263
19 940
10 363
49 436
0
0
0
0
Oprávky:
Odpisy za rok
Pfievody
Úbytky
-150
-1 036
-46 993
-2 994
-51 173
-1 175
-20 403
-14 703
-7 002
-43 283
13 928
217 775
280 931
76 571
589 205
ZÛstatková hodnota k 31. prosinci 2004
68 876
295 483
116 977
60 815
542 151
68 553
305 633
97 386
62 226
533 798
Dopad zmûny kurzu
105
tis. USD
Pozemky
Letadla pofiízená
Letadla
a budovy
na finanãní leasing
ve vlastnictví
Zafiízení
Celkem
74 655
474 321
0
22 875
205 316
141 573
895 865
19 437
-42 312
-10 073
0
188 422
38 164
38 739
255 252
ZÛstatek k 1. lednu 2004 pfiepracovan˘
PfiírÛstky
64 582
685 618
262 917
138 000
1 151 117
24 946
2 964
3 536
3 841
35 286
0
-172 814
172 814
0
0
-5 752
-996
-1 376
-6 802
-14 926
Pofiizovací cena:
Reklasifikace
Dopad zavedení funkãní mûny
Pfievody
Úbytky
Dopad zmûny kurzu
-1 517
2 662
1 773
1 980
4 898
82 259
517 434
439 664
137 019
1 176 376
445 457
Oprávky:
23 577
206 403
139 224
76 253
Reklasifikace
0
9 551
13 885
-23 436
0
SníÏení hodnoty aktiv
0
52 126
263
0
52 389
Dopad zavedení funkãní mûny
-9 026
69 172
24 986
22 272
107 404
ZÛstatek k 1. lednu 2004 pfiepracovan˘
14 551
337 252
178 358
75 089
605 250
2 243
23 813
12 773
11 186
50 015
0
-127 130
127 130
0
0
-3 347
-996
-1 558
-6 553
-12 454
Odpisy za rok
Pfievody
Úbytky
Dopad zmûny kurzu
-64
-10 988
5 984
-3 518
-8 586
13 383
221 951
322 687
76 204
634 225
51 078
267 918
66 091
65 321
450 408
– pfiepracovaná
50 031
348 367
84 558
62 911
545 867
68 876
295 483
116 977
60 815
542 151
Odpisy
tis. USD
Odpisy pozemkÛ, budov a zafiízení
Odpisy nehmotného majetku (poznámka 12)
2005
2004
49 436
50 015
877
1 135
50 313
51 150
Pozemky a budovy zahrnují pozemky v hodnotě 2 486 tis. USD (v roce 2004: 2 734 tis USD). Společnost v roce 2005 a 2004 nezaplatila žádné významné zálohy na nové budovy.
Nedokončené stavby, zařízení či nedokončený majetek v celkové hodnotě 7 634 tis. USD (v roce 2004: 4 257 tis. USD) nebyly odepisovány.
Společnost má zastavený dlouhodobý majetek k zajištění úvěrů v celkové hodnotě 422 838 tis. USD (v roce 2004: 372 327 tis. USD). K tomuto zastavenému majetku se vztahují oprávky ve výši
217 775 tis. USD (v roce 2004: 136 890 tis. USD).
106
Letadla
Flotila společnosti se na konci roku skládala z následujících letadel:
Typ letadla
Poãet letadel v provozu k 31. prosinci 2005
Letadla
V rozvaze
Mimo rozvahu
ve vlastnictví
(finanãní leasing)
(operativní leasing)
Airbus A321-211
0
0
2
2
Airbus A320-200
0
0
2
2
4,68
Airbus A310-300
2
0
2
4
14,21
Boeing 737-400 *
0
0
4
4
10,28
Boeing 737-400
0
5
5
10
10,28
Boeing 737-500
5
5
5
15
10,97
ATR 72-200
4
0
0
4
12,79
ATR 42
Celkem
Celkem
PrÛmûrn˘ vûk
(v letech)
8,58
1
0
7
8
1,75
12
10
27
49
9,04
* letadla s vy‰‰ím poãtem sedadel
V roce 2005 došlo k plánovanému předčasnému ukončení finančního leasingu 2 letadel ATR 42 (konec finančního leasingu by nastal v březnu 2006). Po převedení vlastnického práva byla
letadla prodána za 10 788 tis. USD. Zůstatková hodnota letadel při prodeji činila 11 402 tis. USD.
Náklady na generální opravy letadel
Náklady na generální opravy letadel a motorů (najatých i vlastněných) v hodnotě 22 389 tis. USD (v roce 2004: 5 489 tis. USD) byly během roku 2005 kapitalizovány. Čistá účetní hodnota
nákladů na generální opravy letadel a motorů byla následující:
tis. USD
2005
2004
Náklady
176 936
137 039
Oprávky
-120 444
-111 745
56 492
25 294
Software
Ostatní nehmotná aktiva
Celkem
8 663
2 118
10 781
555
7 026
7 581
-113
-2 522
-2 635
12. NEHMOTNÁ AKTIVA
tis. USD
Pofiizovací cena:
PfiírÛstky
Úbytky
Dopad zmûny kurzu
-774
37
-737
8 331
6 659
14 990
7 454
Oprávky:
7 454
0
Odpisy
877
0
877
Úbytky
-113
0
-113
Dopad zmûny kurzu
-688
0
-688
7 530
0
7 530
1 209
2 118
3 327
801
6 659
7 460
V rámci ostatních nehmotných aktiv k 31. 12. 2005 jsou obsaženy rozpracované projekty informačních technologií (například datový sklad pro reporting a analýzy, systém řízení prodeje, systém
revenue managementu).
107
13. FINANČNÍ INVESTICE
tis. USD
ZÛstatková hodnota 2005
Akcie France Telecom – v pofiizovací cenû
ZÛstatková hodnota 2004
83
83
Akcie France Telecom – zmûna reálné hodnoty
5 163
6 948
France Telecom akcie – v reálné hodnotû
5 246
7 031
Ostatní
1 078
1 130
Celkem
6 324
8 161
Akcie France Telecom jsou společností klasifikovány jako realizovatelné cenné papíry a v souladu s IAS 39 oceňovány reálnou hodnotou s dopadem do vlastního kapitálu. Ostatní realizovatelné
cenné papíry a podíly jsou oceněny v pořizovacích cenách, neboť reálnou hodnotu není možné objektivně stanovit a náklady na její získání jsou neúměrně vysoké jejímu významu a dopadu do
účetní závěrky společnosti.
V roce 2005 byly společnosti vyplaceny dividendy z akcií France Telecom ve výši 113 tis. USD (v roce 2004: 0 USD). V roce 2005 společnost vykázala výnos z prodeje upisovacích práv
vztahujících se k navyšování základního kapitálu společnosti France Telecom ve výši 16 tis. USD.
V roce 2005 byly společnosti vyplaceny dividendy od společnosti WALTER a.s. ve výši 2 tis. USD.
Společnost v roce 2002 vytvořila opravnou položku k akciím WALTER a.s. ve výši 65 tis. USD.
14. NEKONSOLIDOVANÉ DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI
Jméno dcefiiné spoleãnosti
Nominální
Podíl
Pofiizovací cena
V˘sledek
Vlastní
Pfiíjem
hodnota
na vlastnictví
investice
hospodafiení
kapitál
z dividend
2005
31. prosince 2005
v roce 2005
31. prosince 2005
v roce 2005
tis. USD
tis. USD
tis. USD
tis. USD
6
3
239
0
Zahraniãní
6
100 %
Tuzemské
15
65 %
15
487
784
366
11
100 %
11
10
26
0
âSA Airtours a.s.
41
100 %
41
-193
16
3
179
100 %
165
83
419
0
238
390
1 484
369
âSA Support s.r.o.
Jméno dcefiiné spoleãnosti
Nominální
Podíl
Pofiizovací cena
V˘sledek
Vlastní
Pfiíjem
hodnota
na vlastnictví
investice
hospodafiení
kapitál
z dividend
2004
31. prosince 2004
v roce 2004
31. prosince 2004
v roce 2004
tis. USD
tis. USD
tis. USD
tis. USD
7
4
248
0
157
Zahraniãní
6
100 %
Tuzemské
15
65 %
17
566
991
11
100 %
12
1
21
0
âSA Airtours a.s.
41
100 %
45
14
240
16
179
100 %
âSA Support s.r.o.
181
62
383
0
262
647
1 883
173
Dceřiné společnosti používají jako funkční měnu slovenské koruny pro SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. a české koruny pro ostatní společnosti.
108
15. TRANSAKCE SE SPŘÍZNĚNÝMI STRANAMI
Společnost prováděla transakce s následujícími spřízněnými stranami. Všechny transakce byly provedeny za běžných komerčních podmínek.
Operace, pohledávky a závazky vztahující se k 31. prosinci 2005 k těmto spřízněným stranám byly následující:
Spfiíznûná strana
Povaha transakcí
V˘nosy
Náklady
Pohledávky
Závazky
tis. USD
tis. USD
tis. USD
tis. USD
Poskytování sluÏeb
321
0
49
0
283
1 554
159
435
âSA Airtours s.r.o.
53
149
12
14
âSA Support s.r.o.
134
4 412
12
436
36
0
150
0
827
6 115
382
885
Operace, pohledávky a závazky vztahující se k 31. prosinci 2004 ke spřízněným stranám byly následující:
Spfiíznûná strana
Povaha transakcí
V˘nosy
Náklady
Pohledávky
Závazky
tis. USD
tis. USD
tis. USD
tis. USD
269
0
23
0
11
1
5
2
âSA Airtours s.r.o.
168
107
15
7
âSA Support s.r.o.
214
3 383
26
450
320
0
333
0
982
3 491
402
459
Společnost v roce 2005 a 2004 poskytla krátkodobý úvěr společnosti ČSA Support s.r.o. ve výši 203 tis. USD, který byl k datu účetní závěrky splacen. Dále společnost v roce 2004 poskytla
dlouhodobý úvěr společnosti CSA Services, s.r.o., s jistinou ve výši 96 tis. USD včetně časově rozlišených úroků.
16. ZÁSOBY
tis. USD
Materiál a náhradní díly
ZboÏí
2005
2004
18 800
21 184
142
131
4 447
3 054
23 389
24 369
Materiál je uveden v čisté hodnotě po zohlednění opravné položky ve výši 558 tis. USD (2004: 935 tis. USD). Nejvýznamnější část zásob tvoří náhradní díly pro letadla.
109
17. OSTATNÍ FINANČNÍ AKTIVA
(tis. USD)
2005
2004
77 441
74 442
Zálohy
25 214
30 224
Pohledávky za zamûstnanci
1 566
1 803
Pohledávka z titulu DPH
3 126
2 960
Ostatní pohledávky
1 817
1 378
109 164
110 807
8 399
6 460
Pohledávky z obchodního styku a dal‰í pohledávky
Průměrná doba splatnosti u prodejů leteckých služeb je 30 dní. Pohledávky z obchodního styku jsou uvedeny v čisté hodnotě po odečtení opravné položky k pochybným pohledávkám ve výši
2 347 tis. USD (2004: 2 600 tis. USD), která byla stanovena na základě věkové struktury pohledávek po lhůtě splatnosti.
Dlouhodobé pohledávky ve výši 6 827 tis. USD k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 4 669 tis. USD) se vztahují k operativnímu pronájmu letadel. Výše dlouhodobých pohledávek s dobou
splatnosti delší než 5 let činí 2 660 tis. USD k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 594 tis. USD). Tyto pohledávky jsou vratné, pokud společnost splní podmínky smlouvy při ukončení
operativního pronájmu. Dále se dlouhodobé pohledávky vztahují k obchodním zastoupením společnosti a celnímu úřadu.
Dlouhodobé pohledávky za ovládanou a řízenou osobou ve výši 96 tis. USD k 31. prosinci 2005 a 2004 představují dlouhodobý úvěr, který společnost v roce 2004 poskytla společnosti CSA
Services, s.r.o (viz poznámka 15).
Vedení společnosti považuje účetní hodnotu pohledávek z obchodního styku a ostatních pohledávek za dobrou aproximaci jejich tržní hodnoty.
Peníze a peněžní ekvivalenty
tis. USD
Peníze a ceniny
BûÏné úãty
Termínové vklady (se splatností ménû neÏ tfii mûsíce)
2005
2004
936
119
10 758
9 889
42 374
88 384
54 068
98 392
Zůstatky na běžných účtech a peníze v hotovosti zahrnují peníze a krátkodobé vklady. Účetní hodnota těchto aktiv se přibližně rovná jejich tržní hodnotě.
Peněžní prostředky s omezeným přístupem ve výši 720 tis. USD (v roce 2004: 1 294 tis. USD) jsou drženy na vázaných účtech jako záruka nájemních smluv a dalších smluv týkajících se dodávek
zboží a služeb. Peněžní prostředky s omezeným přístupem nesou úrokový výnos.
110
18. ZÁKLADNÍ KAPITÁL
Poãet schválen˘ch
Upsané, vydané
a vydan˘ch akcií
Kmenové akcie v hodnotû 10 000 Kã na akcii
273 551
a plnû splacené akcie
2005
2004
tis. USD
tis. USD
111 254
122 312
Společnost neměnila výši základního kapitálu v roce 2005 ani 2004. Rozdíl ve výše uvedených částkách mezi roky 2004 a 2005 je způsoben použitím odlišného směnného kurzu pro přepočet
účetní závěrky do měny vykazování.
K 31. prosinci 2005 byly podíly na základním kapitálu a hlasovacích právech jednotlivých akcionářů následující:
Akcionáfii
Poãet akcií
Podíl na základním kapitálu
155 698
56,92
94 617
34,59
Ostatní akcionáfii (ménû neÏ 20 %)
23 236
8,49
273 551
100,00
%
Fond národního majetku âeské republiky
Počet hlasů Fondu národního majetku ČR a jím ovládaných osob je stanovami společnosti omezen na 49,9 % všech hlasů.
19. OSTATNÍ SLOŽKY VLASTNÍHO KAPITÁLU
Nerozdělená ztráta zahrnující ztrátu, resp. zisk běžného období byla v roce 2005 podle zákona o účetnictví a v souladu s ostatními příslušnými předpisy České republiky („CAS”) 1 185 755 tis. Kč
(48 756 tis. USD), v roce 2004: 673 490 tis. Kč (31 995 tis. USD), a proto v souladu s platnou zákonnou úpravou České republiky nejsou k dispozici žádné fondy, které by mohly být rozděleny
akcionářům.
Nedělitelný kapitálový fond – zákonný rezervní fond je tvořen v souladu s Obchodním zákoníkem povinným přídělem ze zisku podle CAS. Tento fond může být použit pouze k vyrovnání
kumulované ztráty z minulých let.
OceÀovací rozdíly vãetnû odloÏené danû
Úrokové swapy
Vnitfiní hodnota opcí
Komoditní deriváty – swapy
Zaji‰tûní kurzov˘ch rizik
31. prosince 2005
31. prosince 2004
tis. USD
tis. USD
3 778
6 160
-876
-3 710
0
-341
1 399
0
-1 355
-5 531
5 641
23 046
8 587
19 624
Výše uvedené oceňovací rozdíly zahrnují přecenění vztahující se k cenným papírům a derivátům nebo jiným instrumentům použitým pro zajištění rizik (poznámka 21).
111
20. BANKOVNÍ ÚVĚRY A PŮJČKY
Dlouhodobé úročené úvěry
Mûna
Zaji‰tûní
Splatnost
2005
2005
2004
2004
mûna úvûru (tis.)
tis. USD
mûna úvûru (tis.)
tis. USD
24 656
Bankovní úvûry
USD
Letadla a simulátor
2004–2010
18 347
18 347
24 656
Bankovní úvûry
EUR
Cargoterminál
2004–2010
9 062
10 690
11 305
29 037
15 399
40 055
Členění dlouhodobých úvěrů podle splatnosti:
2005
2005
Mûna úvûru
2004
Celkem
2004
Mûna úvûru
Celkem
tis. EUR
tis. USD
tis. USD
tis. EUR
tis. USD
Na poÏádání nebo do jednoho roku
2 243
6 131
8 777
2 243
6 309
9 364
V druhém roce
2 243
5 770
8 416
2 243
6 131
9 186
Ve tfietím aÏ pátém roce vãetnû
4 576
6 446
11 844
6 729
11 516
20 682
0
0
0
90
700
823
9 062
18 347
29 037
11 305
24 656
40 055
Po pûti letech
tis. USD
Minus závazek splatn˘ do 1 roku (vykázáno jako krátkodob˘ závazek)
-2 243
-6 131
-8 777
-2 243
-6 309
-9 364
Závazek splatn˘ po 1 roce
6 819
12 216
20 260
9 062
18 347
30 691
Společnost má jeden úvěr, který je pevně úročen. Ostatní úvěry mají variabilní úrokovou sazbu na bázi LIBOR nebo EURIBOR. Úrokové sazby se pohybovaly v roce 2005 v rozmezí 2,82
až 6,99 % p. a. (1,21 až 6,99 % v roce 2004).
Vedení společnosti odhaduje, že účetní hodnota úročených úvěrů přibližně odpovídá jejich tržní hodnotě.
Zajištění dlouhodobých úvěrů je popsáno v poznámce 11.
Krátkodobé bankovní úvěry a půjčky
Úãel
Mûna
v tis. mûny úvûru
tis. USD
v tis. mûny úvûru
tis. USD
550 000
22 369
0
0
Provozní úvûr
Kã
Provozní úvûr
EUR
16 846
19 872
0
0
Provozní úvûr
USD
16 000
16 000
0
0
58 241
0
Krátkodobá ãást dlouhodobého úvûru
8 777
9 364
Celkem krátkodobé bankovní úvûry
67 018
9 364
Výše úrokových sazeb krátkodobých bankovních úvěrů se v roce 2005 pohybovala v intervalu 2,08 % až 5,02 % p.a. K 31. prosinci 2004 společnost nečerpala krátkodobé provozní úvěry.
112
21. FINANČNÍ DERIVÁTY A ZAJIŠTĚNÍ RIZIK
Společnost je vystavena riziku, které vyplývá z pohybů cen paliva, úrokových sazeb a směnných kurzů. Z tohoto důvodu se společnost (i) snaží maximálně vyvažovat tato rizika, (ii) kontrolovat
čistou pozici s cílem udržet optimální efekt na čistý zisk a (iii) zajistit otevřenou pozici, jestliže to je nutné. Společnost identifikuje jednotlivé budoucí peněžní toky, pro které má uzavřeny
zajišťovací deriváty.
Společnost nedrží spekulativní deriváty.
Cenové riziko
Cenové riziko spojené s pohyby cen paliva (výdaje na palivo tvoří zhruba 25 % nákladů na materiál a služby) bylo v letech 2004 a 2005 částečně zajištěno řadou komoditních opcí a swapů. Tyto
instrumenty zajišťují nepřekročení stanovené maximální úrovně ceny za tunu paliva.
Komoditní deriváty (zajištění ceny paliva) k 31. prosinci
Zaji‰Èovací nástroj
Datum splatnosti
TrÏní cena 2005
TrÏní cena 2004
tis. USD
tis. USD
Kladná
Záporná
Kladná
Záporná
Komoditní deriváty
Do jednoho mûsíce
1 065
-2 743
318
0
Od jednoho do tfií mûsícÛ
2 507
-1 614
1 113
0
Od tfií mûsícÛ do jednoho roku
4 320
-2 136
0
0
7 892
-6 493
1 431
0
Výše uvedené deriváty používá společnost jako zajišťující a pravidelně prověřuje splnění kritérií zajišťovacího účetnictví.
Úrokové riziko
Společnost primárně používá variabilně úročené zdroje financování tak, aby snižovala úrokové riziko a z něj vyplývající riziko změn reálných hodnot závazků společnosti. Trh letecké přepravy je
silně konkurenční. Využití variabilních úrokových sazeb je vhodné i vzhledem k jejich poklesu v případě nižší úrovně konkurence. Úrokové swapy jsou uzavírány pouze s partnery s nejlepším
hodnocením úvěrového rizika.
Zaji‰Èovací nástroj
Datum sjednání obchodu
Datum splatnosti
TrÏní cena 2005
TrÏní cena 2004
tis. USD
tis. USD
-1 999
Úrokov˘ swap (ãíslo 1)
15. kvûtna 2001
15. ãervna 2007
-435
Úrokov˘ swap (ãíslo 2)
14. kvûtna 2001
15. srpna 2007
-441
-1 711
-876
-3 710
Úrokov˘ swap
Výše uvedené deriváty používá společnost jako zajišťující a pravidelně prověřuje splnění kritérií zajišťovacího účetnictví.
Měnové riziko
Měnové riziko spojené s dolarovými závazky vyplývajícími z uzavřených leasingových smluv je zajištěno budoucími dolarovými peněžními toky – část tržeb je získávána ve stejné měně jako jsou
závazky vyplývající z leasingů. Vzhledem k tomu, že zajištění je efektivní, jsou změny reálné hodnoty závazků z leasingů účtovány do vlastního kapitálu do fondu oceňovacích rozdílů. Tyto
hodnoty ovlivňují výkaz zisku a ztráty ve stejném účetním období jako dopady z cizoměnových tržeb zajišťujících příslušná kurzová rizika. Zajištění měnového rizika závazků z leasingu je
realizováno v souvislosti se změnou standardu IAS 21. Kurzové rozdíly ze závazků z leasingu před tímto obdobím jsou součástí výsledků hospodaření minulých let. Kurzové rozdíly z přecenění
závazků z leasingu k rozvahovému dni po 1. lednu 2004 jsou součástí Rezervy z přecenění (viz poznámka 19) a ovlivňují výkaz zisku a ztráty ve stejném období jako příslušné dolarové tržby, které
zajišťují kurzové riziko z těchto závazků.
113
Úvěrové riziko
Ve většině případů je prodej osobních a nákladních přepravních dokladů zajišťován prostřednictvím agentur, které jsou pod působností IATA. Tyto agentury jsou zapojeny do specifického
zúčtovacího systému dané země pro vypořádání prodeje osobních a nákladních přepravních dokladů. Jednotlivé agentury jsou kontrolovány příslušným zúčtovacím centrem. Úvěrové riziko
z agenturních prodejů je relativně malé vzhledem k jejich celosvětovému rozmístění. Pokud smlouva, na jejímž základě jsou platby prováděny, výslovně nestanoví jinak, jsou obvykle pohledávky
a závazky mezi leteckými společnostmi vypořádány na dvoustranném základě nebo prostřednictvím IATA Clearing House. Vypořádání se obvykle provádí jako vyrovnání všech pohledávek
a závazků v pravidelných měsíčních intervalech. Tento postup přispívá k významnému snížení rizika nezaplacení. V některých případech může být požadováno samostatné zajištění určitých
jiných platebních dohod pro ostatní transakce.
Pro všechny ostatní platební vztahy, v závislosti na druhu a objemu příslušné platby, může být požadováno zajištění nebo reference týkající se úvěrové historie. Historická data z obchodních
vztahů, zejména ve vztahu k platebnímu chování, jsou využívána k snížení rizika nesplacení pohledávek. Opravné položky k pohledávkám jsou tvořeny pro známá rizika.
Úvěrové riziko z investic a derivátových finančních instrumentů vyplývá z nebezpečí, že smluvní partner nezaplatí. Vzhledem ke skutečnosti, že transakce jsou uzavírány se smluvními stranami
s vysokým ratingem, je riziko nezaplacení malé. Úvěry smluvním stranám s určitým ratingem jsou poskytovány pouze v případě, pokud je riziko nezaplacení vyváženo pokrytím strategických
záměrů nebo jsou na tyto úvěry poskytnuty záruky nebo zajištění.
Riziko likvidity
Likvidita společnosti je na jedné straně zabezpečena odpovídajícím plánem likvidity a na druhé straně strukturou financování – vysokou úrovní finančních prostředků a dostatečnými
krátkodobými úvěrovými linkami.
Likvidní prostředky v širším pojetí dosahují přibližně výše 59 314 tis. USD (2004: 105 423 tis. USD). Tyto prostředky zahrnují peníze, peněžní ekvivalenty a likvidní finanční aktiva k prodeji bez
vázaných peněžních prostředků (poznámka 17). Dále jsou k datu účetní závěrky k dispozici smluvně zajištěné nečerpané úvěrové linky ve výši více než 93 475 tis. USD (2004: 21 885 tis. USD).
Závazky společnosti z operativního pronájmu jsou splatné v pravidelných měsíčních splátkách a jsou kryty příjmy z provozní činnosti, které jsou ovlivněny sezonními výkyvy.
22. DAŇ ZE ZISKU
Ve zdaňovacím období 2004 společnost uplatnila daňovou ztrátu vzniklou v letech 2000 a 2001 společně s odpočtem ve výši 10 % vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku nově
zařazeného v letech 1994 až 2004. Výše těchto ztrát a odpočtů zcela pokryla základ daně. Z toho důvodu byla splatná daň z příjmů rovna nule. V roce 2005 vykázala společnost daňovou ztrátu.
Odložený daňový závazek je vypočten za použití daňové sazby platné v období očekávané realizace odložené daně.
tis. USD
2005
2004
V˘kaz zisku a ztráty:
Splatná daÀ - v˘nos / (náklad)
OdloÏená daÀ - v˘nos / (náklad)
0
0
5 467
-3 760
5 467
-3 760
4 176
-5 531
V˘kaz zmûn vlastního kapitálu:
OdloÏená daÀová pohledávka / (závazek)
114
Daň z příjmu vykázaná ve výkazu zisku a ztráty může být odsouhlasena na tzv. teoretickou výši daně, tj. vypočítanou daň dle platné daňové sazby ze zisku před zdaněním následujícím způsobem:
2005
2004
tis. USD
Zisk / (ztráta) pfied zdanûním
DaÀ z pfiíjmu dle platné daÀové sazby - v˘nos / (náklad)
Trvalé rozdíly
DaÀ z pfiíjmu v˘nos / (náklad)
%
-20 946
tis. USD
%
23 986
5 027
24,0
-6 236
26,0
440
2,1
2 476
-10,3
5 467
26,1
-3 760
15,7
tis. USD
Rozvaha
2005
2004
37 415
39 284
OdloÏené daÀové závazky a pohledávky:
Rozdíl mezi daÀovou a úãetní hodnotou dlouhodobého majetku
Opravná poloÏka k pohledávkám a zásobám
Pfiecenûní finanãních aktiv/závazkÛ na reálnou hodnotu
Pfiecenûní zaji‰Èovacích derivátÛ
DaÀové ztráty
Rezerva na dovolenou a finanãní rizika
DaÀové rezervy na opravy dlouhodobého hmotného majetku
âisté odloÏené daÀové závazky
-296
-279
1 233
1 640
1 479
4 059
-6 115
0
-693
-1 395
10 531
13 645
43 554
56 954
Společnost má k dispozici dosud neuplatněný reinvestiční odpočet, jehož daňová hodnota činí přibližně 10 000 tis. USD. Tato hodnota není v souladu s IAS 12 vykázána jako součást odložené
daňové pohledávky, resp. závazku.
23. ZÁVAZKY Z FINANČNÍCH PRONÁJMŮ
Letadla
tis. USD
Minimální leasingové splátky
2005
2004
Souãasná hodnota minimálních leasingov˘ch splátek
2005
2004
Splatné:
V prvním roce
Ve druhém aÏ pátém roce vãetnû
Po pûti letech
Minus budoucí úrokové platby
28 568
28 754
23 291
24 984
104 138
110 349
93 733
101 980
13 542
30 556
13 083
29 747
146 248
169 659
130 107
156 711
-16 141
-12 984
0
0
130 107
156 711
130 107
156 711
Souãasná hodnota závazkÛ z pronájmu
Minus závazky splatné do 1 roku (vykázané v rámci krátkodob˘ch závazkÛ)
Závazky splatné po jednom roce
-23 291
-24 984
106 816
131 727
Pro významnou část své letadlové flotily společnost používá finanční leasing. Průměrná doba leasingu je 10 až 12 let. V roce 2005 byla průměrná efektivní úvěrová sazba 2,8–4,2 % p. a. (v roce
2004: 2,15 % p.a.). Úroková sazba u pronájmů je variabilní na bázi LIBOR. Proměnlivá úroková sazba je zpravidla čtvrtletně upravována.
Všechny závazky z pronájmu letadel jsou v USD.
115
Automobily
tis. USD
Minimální leasingové splátky
2005
Souãasná hodnota minimálních leasingov˘ch splátek
2004
2005
2004
Splatné:
V prvním roce
504
512
477
432
Ve druhém aÏ pátém roce vãetnû
307
750
278
756
Po pûti letech
0
0
0
0
811
1 262
755
1 188
Minus budoucí úrokové platby
-56
-74
0
0
Souãasná hodnota závazkÛ z pronájmu
755
1 188
755
1 188
Minus závazky splatné do 1 roku (vykázané v rámci krátkodob˘ch závazkÛ)
-477
-432
Závazky splatné po jednom roce
278
756
2005
2004
Závazky z finanãního pronájmu splatné po jednom roce
107 094
132 483
Závazky z finanãního pronájmu splatné do jednoho roku
23 768
25 416
130 862
157 899
Celkem
tis. USD
Všechny závazky z pronájmů aut jsou v českých korunách.
Tržní hodnota závazků z pronájmů společnosti se přibližně rovná jejich účetní hodnotě.
Závazky společnosti z finančního leasingu jsou zajištěny právem pronajímatele na pronajatý majetek.
Čistá účetní hodnota najatého majetku je 206 156 tis. USD (2004: 235 253 tis. USD).
24. OSTATNÍ FINANČNÍ ZÁVAZKY
tis. USD
Závazky z obchodního styku a ãasové rozli‰ení
2005
2004
126 677
124 441
Pfiijaté zálohy
2 047
92
Závazky k zamûstnancÛm
7 393
6 804
Stát – závazky
7 088
5 968
Ostatní závazky
2 417
3 192
145 622
140 497
Závazky z obchodního styku a ostatní závazky představují především částky nezaplacené z obchodních vztahů a navazující náklady. Průměrná doba splatnosti závazků z obchodních vztahů je 20 dní.
Neproletěné přepravní doklady
Neproletěné přepravní doklady ve výši 86 556 tis. USD (2004: 93 058 tis. USD) představují hodnotu prodaných, avšak k datu účetní závěrky nepoužitých přepravních dokladů.
116
25. REZERVY
tis. USD
Rezerva na finanãní rizika
Rezerva na nevyãerpanou dovolenou a odmûny
2004
Tvorba 2005
PouÏití 2005
2005
447
0
447
0
5 366
2 887
5 366
2 887
5 813
2 887
5 813
2 887
Pfiedpokládan˘ rok pouÏití
2006
Rezervy na finanční rizika souvisí se soudními procesy vedenými proti společnosti v zahraničí a představují nejlepší odhad managementu o pravděpodobném výsledku.
26. POTENCIÁLNÍ ZÁVAZKY
Management společnosti si k 31. prosinci 2005 není vědom jiných významných potenciálních závazků než těch uvedených v poznámce 25.
Potenciální závazky vznikají společnosti z jejího vlivu na životní prostředí.
Společnost připravila politiku životního prostředí, v rámci které jsou sledovány vlivy její činnosti na životní prostředí výslovně v těchto oblastech:
— nakládání s pevným a kapalným odpadem;
— znečišťování ovzduší;
— hluk z letecké činnosti.
Společnost si není vědoma žádného porušení aplikovatelných norem, které by mohlo vést k významným sankcím nebo jiným poplatkům.
27. KAPITÁLOVÉ ZÁVAZKY
Společnost odebere v letech 2006 až 2008 12 letadel, z nichž dvě již byly dodána k datu schválení účetní závěrky. Tento nákup bude financován prostřednictvím finančního leasingu. Společnost
nemá žádné další významné smluvní kapitálové závazky.
28. OPERATIVNÍ LEASING
Společnost má závazky vyplývající z nevypověditelných smluv o operativním leasingu s následující splatností:
tis. USD
Do jednoho roku
Ve druhém aÏ pátém roce
Po pûti letech
Splátky v rámci operativního leasingu představují úhrady nájemného za některé z letadel flotily společnosti.
Operativní leasingy jsou sjednávány v průměru na dobu pěti let.
2005
2004
50 466
33 765
104 331
50 663
19 656
8 806
174 453
93 234
117
29. VLIV ZAVEDENÍ FUNKČNÍ MĚNY
V důsledku zavedení funkční měny a zveřejnění účetní závěrky v měně vykazování došlo k následujícím rozdílům u položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty v porovnání vykázaných údajů za rok
2004 a srovnatelného období roku 2004 v účetní závěrce za rok 2005.
V˘kaz zisku a ztráty
2004
2004
pfied revidovan˘m IAS 21
pfiepracovan˘
V˘nosy z letecké pfiepravy
692 961
745 262
-52 301
166 399
116 016
50 383
Spotfieba materiálu a sluÏeb
-536 463
-539 044
2 581
Osobní náklady
-135 709
-136 991
1 282
Odpisy
-43 281
-51 150
7 869
-96 692
-92 762
-3 930
tis. USD
Kurzové rozdíly
Rozdíl
-4 809
-5 971
1 162
42 406
35 360
7 046
âisté úrokové náklady
-6 357
-6 210
-142
-5 137
-5 164
27
Zisk/(ztráta) pfied zdanûním
30 912
23 986
6 926
Zisk/(ztráta) z provozní ãinnosti
DaÀ z pfiíjmu v˘nos/(náklad)
âist˘ zisk/(ztráta) za období
-7 988
-3 760
-4 228
22 924
20 226
2 698
83,80
73,94
9,9
118
Rozvaha
2004
2004
tis. USD
pfied revidovan˘m IAS 21
pfiepracovan˘
Rozdíl
AKTIVA
Stálá aktiva
Pozemky, budovy a zafiízení
438 908
542 151
-103 243
Nehmotná aktiva
2 975
3 327
-352
Finanãní investice
8 160
8 161
-1
0
6 460
-6 460
450 043
560 099
-110 056
19 999
24 369
-4 370
111 466
110 807
ObûÏná aktiva
Zásoby
Pohledávky z obchodního styku a ostatní pohledávky
659
Stát – daÀová pohledávka
2 762
Deriváty
1 431
1 431
0
PenûÏní prostfiedky s omezen˘m pfiístupem
1 290
1 294
-4
Úãty v bankách a penûÏní prostfiedky
Aktiva celkem
2 762
98 395
98 392
3
235 343
236 293
-950
685 386
796 392
-111 006
-22 803
VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY
Kapitál a rezervní fondy
Základní kapitál
99 509
122 312
Nedûliteln˘ kapitálov˘ fond
1 449
2 275
-826
2 110
19 624
-17 514
V˘sledky hospodafiení minul˘ch let
99 102
130 950
-31 848
Zisk/(ztráta) za období
22 924
20 226
2 698
0
3 019
-3 019
219 094
298 406
-79 312
5 394
5 813
-419
Kurzov˘ rozdíl z pfiecenûní na vykazovanou mûnu
Rezervy
Bankovní úvûry
30 691
30 691
0
132 362
132 483
-121
37 994
56 954
-18 960
201 047
220 128
-19 081
135 041
140 497
-5 456
86 342
93 058
-6 716
9 364
9 364
0
25 394
25 416
-22
Neproletûné pfiepravní doklady
Bankovní úvûry a kontokorenty – splatné do jednoho roku
Deriváty
Vlastní kapitál a závazky celkem
3 710
3 710
0
259 851
272 045
-12 194
685 386
796 392
-111 006
119
Změnu ve výši počátečního stavu nerozděleného zisku k 1. lednu 2004 lze analyzovat následovně:
tis. USD
Ztráta ze sníÏení hodnoty (pozn. 2 – Zmûny v úãetních pravidlech)
Dopad pfiepoãtu na mûnu vykazování
-52 389
73 314
20 925
30. PENZIJNÍ PLÁNY
Penzijní a jiné důchodové výhody
V České republice funguje systém státního penzijního pojištění doplněný soukromým důchodovým připojištěním. Obecně nejsou důchody placeny zaměstnavateli a společnost nemá v oblasti
důchodového zajištění ke svým zaměstnancům žádné závazky.
Společnost je pouze povinna za své zaměstnance přispívat na státní sociální a zdravotní pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Společnost není povinna přispívat nad platnou, zákonem
stanovenou sazbu. Příspěvky jsou účtovány do nákladů v okamžiku splatnosti a mají vliv na zisk a ztrátu v daném období.
Proto společnost není vystavena žádným důchodovým závazkům ke svým zaměstnancům a v důsledku toho nebylo v jejím účetnictví uznáno žádné navýšení důchodových závazků.
31. DLOUHODOBÉ SMLUVNÍ VZTAHY
SkyTeam alliance
Zásady spolupráce aliance Sky Team v oblasti cílů, užití značky a společných projektů jsou zakotveny ve Smlouvě o Alianci. Detaily spolupráce jsou upraveny formou dvoustranných rámcových
smluv s jednotlivými členy aliance. Tyto smlouvy jsou sjednány do října 2010 a regulují projekty vzájemné spolupráce, propojení linek, programy frequent flyer a jiné provozní záležitosti.
32. NÁSLEDNÉ UDÁLOSTI
Akcionáři
Fond národního majetku ČR byl s účinností ke dni 1. ledna 2006 zrušen zákonem č. 178/2005 Sb. o zrušení Fondu národního majetku České republiky. Podle tohoto zákona přešla působnost
Fondu národního majetku ČR na Ministerstvo financí ČR, které se tímto přechodem působnosti stalo držitelem hromadné akcie společnosti a jeho podíl na základním kapitálu společnosti
činí 56,92 %.
Představenstvo
Dne 19. ledna 2006 ukončil své působení ve funkci prezidenta a předsedy představenstva společnosti Ing. Jaroslav Tvrdík. Na pozici prezidenta a předsedy představenstva společnosti byl
jmenován Ing. Radomír Lašák, MBA.
Dne 31. ledna 2006 ukončil své působení dosavadní viceprezident pro personalistiku a člen představenstva JUDr. Jaroslav Švábík, na pozici viceprezidenta pro personalistiku byl jmenován
RSDr. Dušan Ryban.
Ing. Jan Váňa, výkonný ředitel pro strategické plánování a rozvoj a člen představenstva společnosti, končí ve své funkci k 31. květnu 2006.
Ing. Peter Jusko, MBA, viceprezident pro letový provoz a člen představenstva společnosti, zůstává ve funkci do ukončení výběrového řízení, které bylo na pozici viceprezidenta pro letový provoz
vypsáno.
120
Vedení společnosti
Ing. Marcela Hrdá, viceprezidentka pro marketing a prodej, ukončila své působení k 30. dubnu 2006. Úsek marketingu a prodeje je s platností od 1. května 2006 rozdělen na dva úseky – úsek
marketingu a product developmentu a úsek prodeje.
Ing. Jan Pavel bude vykonávat funkci viceprezidenta pro ekonomiku do 31. května 2006.
Na pozici viceprezidenta pro pozemní provoz bylo vypsáno výběrové řízení, do jehož ukončení zůstává ve funkci dosavadní viceprezident Ing. Jiří Pos.
Dozorčí rada
Dne 18. ledna 2006 ukončil své působení na pozici předsedy a člena dozorčí rady Ing. Eduard Janota, na pozici předsedy a člena dozorčí rady byl zvolen Ing. Ján Dzvoník.
Do data sestavení účetní závěrky ukončili své členství v dozorčí radě JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek a Ing. Pavel Suchý a náhradními členy dozorčí rady se stali JUDr. Jaroslav Král, CSc.,
a Ing. Jiří Jurán, MBA.
Ostatní události
Počátkem roku 2006 proběhlo první profinancování předplateb na letadla (zaplacených dříve z vlastních zdrojů společnosti) dlouhodobým úvěrem.
V březnu a dubnu 2006 byly dodány dva nové Airbusy A320. Letadla jsou prvními z 12 letadel, které společnost obdrží v průběhu let 2006 až 2008.
121
obchodně-přepravní výkony ČSA v letech 1995–2005
Lety
Nalétané km (tis.)
Produktivní hodiny
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
celkem
12 929,5
13 505,5
14 489,5
15 205,0
17 718,5
20 319,0
22 760,5
24 453,0
27 021,5
32 702,0
38 676,0
MP¤
12 781,5
13 505,5
14 478,5
15 204,0
17 718,5
19 704,5
21 595,5
23 319,0
25 970,0
31 488,0
37 168,0
VP¤
148,0
11,0
1,0
614,5
1 165,0
1 134,0
1 051,5
1 214,0
1 508,0
celkem
30 045,8
31 675,0
33 583,6
34 567,0
38 627,7
41 878,2
45 483,7
47 045,2
54 517,1
67 971,7
82 960,5
MP¤
29 962,5
31 675,0
33 580,9
34 566,8
38 627,7
41 551,8
44 853,0
46 430,2
53 935,8
67 291,9
82 119,8
VP¤
83,3
2,8
0,2
326,4
630,7
615,1
581,2
679,8
840,7
celkem
48 944,2
51 133,9
53 687,5
54 949,0
62 310,6
68 808,9
74 687,3
78 210,2
88 769,2
110 123,8
132 831,3
MP¤
48 715,9
51 133,9
53 680,1
54 948,2
62 310,6
67 911,6
72 957,5
76 518,4
87 196,3
108 267,8
130 588,3
VP¤
228,2
7,4
0,8
897,3
1 729,8
1 691,8
1 572,8
1 856,0
2 243,0
Poãet pfiepraven˘ch
cestujících (tis.)
VyuÏité oskm (mil.)
celkem
1 488,3
1 612,1
1 733,7
1 801,8
2 064,1
2 461,7
2 877,3
3 065,0
3 591,5
4 345,4
5 217,6
MP¤
1 476,0
1 598,9
1 722,1
1 801,8
2 064,1
2 436,4
2 831,5
3 016,7
3 538,4
4 282,5
5 137,4
VP¤
12,3
13,2
11,5
25,3
45,7
48,3
53,0
62,9
80,2
celkem
2 640,0
2 725,4
2 897,9
2 910,6
3 149,5
3 622,6
3 994,3
4 178,3
5 084,1
6 232,1
7 816,8
MP¤
2 636,6
2 721,7
2 894,8
2 910,6
3 149,5
3 615,7
3 981,7
4 165,0
5 069,3
6 214,5
7 794,4
VP¤
3,4
3,7
3,2
7,0
12,6
13,3
14,8
17,6
22,4
VyuÏití sedaãkové
kapacity (%)
VyuÏité tkm (mil.)
Tkm zboÏí, po‰ty (mil.)
celkem
66,6
66,0
66,8
66,3
65,8
70,4
70,8
71,3
72,7
70,5
70,1
MP¤
66,6
66,0
66,8
66,3
65,8
70,5
71,0
71,4
72,8
70,6
70,1
VP¤
43,9
64,7
67,8
41,9
39,6
44,7
48,7
51,2
51,7
celkem
264,4
268,7
285,4
288,3
311,6
360,9
388,3
407,6
498,1
606,0
747,9
MP¤
264,1
268,4
285,1
288,3
311,6
360,2
387,2
406,3
496,7
604,4
745,9
VP¤
0,3
0,3
0,3
0,6
1,2
1,2
1,4
1,6
2,0
celkem
26,8
23,5
24,6
26,3
28,2
34,8
28,9
31,5
40,5
45,2
44,4
MP¤
26,8
23,5
24,6
26,3
28,2
34,8
28,8
31,5
40,5
45,2
44,4
VP¤
0,0
0,0
VyuÏití nabízené
kapacity (%)
celkem
57,3
56,1
56,9
56,8
56,6
61,4
62,1
63,7
64,7
62,3
61,9
MP¤
57,3
56,1
56,9
56,8
56,6
61,4
62,2
63,8
64,7
62,3
62,0
VP¤
44,8
64,7
67,1
40,8
40,9
45,6
48,4
51,3
49,8
Poznámka:
MPŘ – mezinárodní přeprava
VPŘ – vnitrostátní přeprava
tkm – tunokilometry
oskm – osobokilometry
122
letadlový park ČSA – souhrnné ekonomické ukazatele
NATURÁLNÍ UKAZATELE – ABSOLUTNÍ
A310
A320
A321
B737
B734
B735
AT72
AT42
Evidenãní poãet letadel
4
2
2
6
8
15
4
8
49
PrÛmûrn˘ poãet letadel
4,00
1,55
1,21
6,97
8,00
14,73
4,00
8,37
48,83
Forma vlastnictví: – vlastní
2,00
5,00
4,00
1,00
– finanãní leasing
5,00
– operaãní leasing
PRONÁJEM
BSA
CELKEM
12,00
5,00
10,00
2,00
1,55
1,21
6,97
3,00
4,73
13,78
4,68
8,58
13,42
8,05
10,99
13,80
2,88
Nalétané kilometry – pravidelná pfieprava 11 598 482
3 616 003
84 735
7 717 877
16 318 812
24 307 989
3 403 835
5 971 061
3 498
73 022 292
43 438
82 960 550
PrÛmûrn˘ vûk letadla
– celkem
7,37
26,83
9,58
12 788 012
3 667 071
2 477 721
13 304 924
16 384 318
24 562 170
3 411 957
6 320 939
âisté letové hodiny – produktivní PL
15 305
7 474
4 567
19 588
26 403
34 849
9 412
17 197
SK
15 766
5 217
3 424
19 457
24 928
38 260
9 084
16 636
60
132 831
15 790
5 271
3 444
19 500
24 967
38 385
9 178
16 738
60
133 333
16 893
6 086
3 812
22 281
29 595
45 656
10 470
19 665
66
154 525
16 930
6 147
3 835
22 340
29 649
45 814
10 575
19 788
66
155 144
– celkem
Blokové letové hodiny – produktivní
– celkem
Poãet startÛ
Poãet cestujících
134 796
2 513
2 545
1 311
9 103
14 215
25 351
7 563
16 359
23
363 399
231 364
200 580
945 111
1 212 952
1 526 299
270 119
390 413
3 053
78 983
74 348
5 217 638
VyuÏité pfievedené tkm (tis.)
216 816
32 576
38 075
135 539
144 975
145 352
11 568
14 167
552
8 321
747 942
Nabízené pfievedené tkm (tis.)
341 604
49 738
49 376
199 266
237 755
269 915
19 169
25 845
784
13 948
1 207 400
VyuÏité oskm (tis.)
2 141 604
337 314
422 371
1 467 515
1 518 705
1 552 285
124 877
153 510
6 125
92 454
7 816 761
Nabízené oskm (tis.)
2 639 017
512 725
523 950
2 082 405
2 243 326
2 478 270
216 321
290 317
8 015
154 983
11 149 329
80 865
14 671
10 924
54 784
70 080
96 619
6 265
11 098
108
10,82
9,31
7,81
7,66
8,55
7,14
6,29
5,48
11,60
10,86
8,70
8,78
10,15
8,52
7,24
6,48
8,70
9,51
10,27
8,52
7,31
6,63
8,88
Spotfieba LPH v t
345 413
NATURÁLNÍ UKAZATELE – POMùROVÉ
Denní vyuÏití letadel – z ãisté doby
– z blokové doby
– z blokové doby – sk m.r. 12,57
PrÛmûrná délka úseku (km)
PrÛmûrná délka úseku (hod) – z ãisté doby
– z blokové doby
5 089
1 441
1 890
1 462
1 153
969
451
386
1 889
1 050
6,28
2,07
2,63
2,14
1,76
1,51
1,21
1,02
2,60
1,69
6,74
2,42
2,93
2,45
2,09
1,81
1,40
1,21
2,86
1,96
810
696
719
682
656
640
372
378
726
622
755
597
646
596
553
536
323
319
660
535
16 954
8 883
15 367
10 187
8 847
5 917
3 389
2 240
12 714
9 015
PrÛmûrná rychlost (km/h) – z ãisté doby
– z blokové doby
PrÛmûrné vytíÏení letadla (kg)
v tom: zboÏí, po‰ta (kg)
tj. v %
PrÛmûrn˘ nabízen˘ payload (kg)
7,48
1 882
604
25
260
505
229
95
54
23
1 126
11,10
6,80
0,16
2,55
5,71
3,87
2,80
2,41
0,18
12,49
26 708
13 558
19 928
14 974
14 510
10 988
5 617
4 087
18 038
% vyuÏití celkové nabízené kapacity
63,5
65,5
77,1
68,0
61,0
53,9
60,3
54,8
70,5
59,6
14 552
62,0
% vyuÏití celkové nabízené kapacity – sk.m.r.
64,8
67,5
61,8
57,4
58,3
56,6
56,8
61,5
62,3
PrÛmûrn˘ poãet PAX
167
92
170
110
93
63
37
24
141
15
88
PrÛmûrn˘ poãet nabízen˘ch sedadel
206
140
211
156
137
101
63
46
185
25
125
% vyuÏití sedaãkové kapacity
81,2
65,8
80,6
% vyuÏití sedaãkové kapacity – sk.m.r.
81,9
PrÛmûrná doba pojíÏdûní (min)
Spotfieba LPH (kg) – na ãistou hodinu
– na blokovou hodinu
Spotfieba LPH (g) na nabízené oskm
70,5
67,7
62,6
57,7
52,9
76,4
59,7
70,1
69,2
68,5
65,6
55,6
52,4
58,9
61,5
70,5
27
21
18
19
20
18
11
11
16
17
5 121
2 784
3 171
2 809
2 807
2 517
683
663
1 813
2 591
4 777
2 387
2 849
2 452
2 364
2 109
592
561
1 648
2 226
30,6
28,6
20,8
26,3
31,2
39,0
29,0
38,2
13,5
31,0
Poznámka: sk.m.r. – skutečnost minulého roku
123
zpráva statutárního orgánu společnosti o vztazích
mezi propojenými osobami
podle ustanovení § 66a) obchodního zákoníku
Oddíl I.
Osoby tvořící holding
1. Ovládaná osoba
Společnost České aerolinie a.s.
se sídlem Praha 6, Letiště Ruzyně, PSČ 160 08 , IČ: 45795908
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem Praha, oddíl B, vložka 1662
(dále „ovládaná osoba”).
Ovládaná osoba je obchodní společností, která se zabývá zejména leteckou přepravou.
Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti.
2. Ovládající osoba
Fond národního majetku ČR
se sídlem Rašínovo nábř. 42, 128 00 Praha 2
IČ: 41692918
zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem Praha, oddíl A.LXII, vložka 174
(dále „ovládající osoba”).
Ovládající osoba je společností, která se zabývá zejména zakládáním akciových a jiných
obchodních společností nebo účastí na jejich zakládání a vkládání vkladů do nich, když se
k nim zavázal, dále nabýváním a spravováním majetkové účasti formou účasti na podnikání
akciových společností a výkonem práv akcionářů, včetně účasti na valných hromadách aj.
Podrobně je předmět podnikání specifikován ve statutu společnosti.
3. Propojené osoby
1. Společnost: Severočeské mlékárny, a.s. Teplice
se sídlem na adrese 415 03 Teplice , Libušina 2154
IČ: 48291749
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 438
Společnost se zabývá zejména výrobou mléčných výrobků aj.
2. Společnost: KONAX a.s. - v likvidaci
se sídlem na adrese Jihlava, Křižíkova 17
IČ: 46347801
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 807
Společnost se zabývá zejména výrobou, prodejem nábytkových plyšů, tkaných kožešin
a ostatních vlasových tkanin aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách
společnosti.
3. Společnost: Ormilk, a.s. v likvidaci
se sídlem na adrese 564 01 Žamberk
IČ: 60109092
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl B, vložka 1043
Společnost se zabývá zejména výrobou mléčných výrobků aj.
4. Společnost: ČESKÝ TELECOM, a.s.
se sídlem na adrese 130 34 Praha 3, Olšanská 55/5
IČ: 60193336
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2322
Společnost se zabývá zejména zřizováním a provozováním jednotné telekomunikační sítě (dále
„JTS"). Zřizováním a provozováním telekomunikačních zařízení a pevné sítě s technickými
parametry odpovídajícími doporučením ITU a normám ETSI a prováděním jejich obnovy
a údržby pro zajištění poskytování takovýchto služeb v České republice, s výjimkou zařízení pro
poskytování místní telefonní služby a pro místní přístup k meziměstské a mezinárodní
telefonní službě na územích, ve kterých výhradní práva pro poskytování těchto služeb byla
udělena jinému provozovateli aj.
5. Společnost: UNITEX a.s.
se sídlem Šumavská 31, Brno, PSČ 659 07
IČ: 49969358
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 1219
Společnost se zabývá obchodní živností – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej,
zprostředkovatelskou činností, poskytováním skladových služeb aj.
6. Společnost: Severočeské doly a.s.
se sídlem na adrese 430 01 Chomutov, Boženy Němcové 5359
IČ: 49901982
Společnost se zabývá provozováním čerpacích stanic s palivy a mazivy, podnikáním v oblasti
nakládání s nebezpečnými odpady, zprostředkováním služeb, rozvodem tepla a elektřiny aj.
7. Společnost: AERO HOLDING a.s. v likvidaci
se sídlem na adrese Praha 9, Beranových 130
IČ: 00002127
Společnost se zabývá zejména zprostředkovatelskými a obstaravatelskými činnostmi
souvisejícími s výzkumem, výrobou, distribucí a užitím letecké techniky a komplementárních
strojírenských výrobních programů aj.
124
8. Společnost: UNIPETROL, a.s.
se sídlem na adrese 110 05 Praha 1, Klimentská 10
IČ: 61672190
Společnost se zabývá zejména výzkumem a vývojem v oblasti přírodních a technických věd,
činností podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců aj.
9. Společnost: PRESTA, výroba stavebních hmot a dílců, a.s.
se sídlem na adrese 470 11 Česká Lípa, Litoměřická 2722
IČ: 46708944
Společnost se zabývá výrobou cementového zboží v rozsahu: výroba stavebních hmot a dílců.
10. Společnost: ČEZ, a. s.
se sídlem na adrese 140 53 Praha 4, Duhová 2/1444
IČ: 45274649
Společnost se zabývá zejména montáží, opravou, údržbou vyhrazených elektrických zařízení
a výrobou rozvaděčů nízkého napětí, revizemi elektrických zařízení, výrobou elektřiny, výrobou
a dovozem chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví
škodlivé aj.
11. Společnost: Teplotechna Praha, a.s.
se sídlem na adrese 113 39 Praha 2, Ječná 39
IČ: 60192933
Společnost se zabývá zejména výrobou výrobků z plastů pro stavebnictví, projektovou činností
v investiční výstavbě aj.
12. Společnost: SEVAC a.s. „v likvidaci“
se sídlem na adrese 281 63, Okres: Kolín, Kostelec nad Černými Lesy, Bohumile
IČ: 60192968
Společnost se zabývá zejména výzkumem, vývojem, výrobou imunologických, biologických,
biochemických, chemických a farmaceutických přípravků, kosmetických a jiných přípravků,
navazujících na hlavní výrobní programy, a současně i zásobováním odběratelů těmito
produkty aj.
13. Společnost: HOLDING KLADNO a.s. “v likvidaci“
se sídlem na adrese Kladno, Cyrila Boudy 1444
IČ: 45144419
Společnost se zabývá zejména výrobou a odbytem surové oceli, oceli profilové jemné, střední
a hrubé oceli široké a tažené, trubkových výrobků, trubek ocelových svařovaných (kromě
přesných), válců pro tváření kovů aj.
14. Společnost: STAZAP,a.s.
se sídlem na adrese 108 00 Praha 10, Tiskařská 12
IČ: 45280100
Společnost se zabývá zejména pronájmem nebytového fondu vč. doplňkových služeb aj.
15. Společnost: Silnice Teplice a.s. v likvidaci
se sídlem na adrese Teplice, Chelčického 7
IČ: 47285583
Společnost se zabývá zejména výstavbou, rekonstrukcemi, opravami a údržbou v oborech
inženýrského, pozemního, průmyslového a vodního stavitelství aj.
16. Společnost: MERO ČR, a.s.
se sídlem na adrese 278 01 Kralupy nad Vltavou, Veltruská 748
IČ: 60193468
Společnost se zabývá zejména nákupem, prodejem ropy a ropných výrobků; přepravou ropy
ropovodem a skladováním ropy aj.
17. Společnost: ČEPRO, a.s.
se sídlem na adrese 111 21, Praha 1, Spálená 5, čp. 84
IČ: 60193531
Společnost se zabývá zejména nákupem, prodejem a skladováním paliv a maziv včetně jejich
dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodejem a skladováním paliv a maziv ve
spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení aj.
18. Společnost: OSINEK, a.s.
se sídlem na adrese 706 02 Ostrava-Vítkovice, Ruská 56, č.p. 397
IČ: 00012173
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 2392
Společnost se zabývá zejména správou majetku; zprostředkováním obchodu
a zprostředkováním služeb aj.
19. Společnost: PPP Centrum a.s.
se sídlem na adrese Praha 2, Rašínovo nábřeží 42, PSČ 128 00
IČ: 00013455
Společnost se zabývá zejména pořádáním odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí,
včetně lektorské činnosti aj.
125
20. Společnost: PAL a.s.
se sídlem na adrese Praha 2 – Nové město, Rašínovo nábř. 390/42, 120 00
IČ: 00211222
Společnost se zabývá zejména správou majetku určeného k restituci a vypořádání hospodářské
činnosti akciové společnosti.
21. Společnost: LETKA, a.s.
se sídlem na adrese Praha 2, Rašínovo nábř. 42
IČ: 25134132
Společnost se zabývá koupí zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodejem.
22. Společnost: THERMAL-F, a.s.
se sídlem na adrese 360 01 Karlovy Vary, I. P. Pavlova 2001/11
IČ: 25401726
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, oddíl B, vložka 813
Společnost se zabývá zejména provozem nestátního zdravotnického zařízení s druhem
a rozsahem poskytované péče: FBLR – poskytováním komplexní ústavní a ambulantní lázeňské
péče – preventivní, kurativní a rehabilitační aj.
23. Společnost: Dřevařské závody Borohrádek - F, a.s.
se sídlem na adrese 517 24 Borohrádek, Okres: Rychnov nad Kněžnou, Nádražní 35
IČ: 25288016
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl B, vložka 1783
Společnost se zabývá zejména truhlářstvím aj.
3. Struktura propojení
Ovládající osoba má procentuální podíl na propojených osobách v následující výši:
Propojené osoby
Procentuální podíl
Poznámka
Severoãeské mlékárny, a.s.
Teplice
40,78 %
KONAX a.s. - v likvidaci
44,10 %
Ormilk, a.s. v likvidaci
46,99 %
âESK¯ TELECOM, a.s.
51,10 %
UNITEX a.s.
52,00 %
Severoãeské doly a.s.
55,40 %
do 19. 2. 2005
55,79%
od 19. 2. 2005 nová v˘‰e ZK,
pfievod akcií 16. 6. 2005, poté nulové drÏení
AERO HOLDING a.s. v likvidaci
61,83 %
UNIPETROL, a.s.
62,99 %
a dílcÛ, a.s.
66,12 %
âEZ, a. s.
67,61 %
PRESTA, v˘roba stavebních hmot
Teplotechna Praha, a.s.
73,52 %
SEVAC a.s. v likvidaci
78,86 %
HOLDING KLADNO a.s. “v likvidaci“
96,85 %
Interhotel Transit Praha a.s.
97,00 %
od 30. 2. 2002 v konkursu
v˘maz z OR 27. 4. 2004,
zru‰ení akcií v SCP 8. 12. 2005, poté nulové drÏení
STAZAP,a.s.
100 %
Silnice Teplice a.s. v likvidaci
100 %
MERO âR, a.s.
100 %
âEPRO, a.s.
100 %
OSINEK, a.s.
100 %
PPP Centrum a.s.
100 %
PAL a.s.
100 %
zmûna ZK k 26. 6. 2004
LETKA, a.s.
100 %
od 29. 9. 2005 nová v˘‰e ZK
Seznam společností ovládaných výše uvedenými propojenými osobami je uveden v příloze č. 1
této zprávy, jež je její nedílnou součástí.
THERMAL-F, a.s.
100 %
Dfievafiské závody Borohrádek - F, a.s..
100 %
Oddíl II.
Vztahy mezi osobami holdingu
Oddíl III.
Rozhodné období
1. Způsob ovládání
Ovládající osoba vlastní akcie ovládané osoby, jejichž souhrnný procentuální podíl na
základním kapitálu ovládané osoby činí 56,92 %.
Tato zpráva je zpracována za poslední účetní období tj. za období od 1. ledna 2005
do 31. prosince 2005.
2. Personální unie
Ovládané osobě, jednající s péčí řádného hospodáře, je ke dni vypracování této zprávy známo, že:
— v roce 2005 byl členem dozorčí rady ovládané osoby JUDr. Mgr. Ing. Libor Lukášek, bytem
Okružní 1956/48, Žďár nad Sázavou 3, PSČ 591 01 (jeho funkce skončila ke dni 18. 1. 2006)
a současně je členem představenstva propojené osoby THERMAL-F, a.s.
— v roce 2005 byl členem dozorčí rady ovládané osoby Ing. Pavel Suchý, bytem
Milešovská 10/1986, Praha 3, PSČ 130 00 (jeho funkce skončila ke dni 28. 2. 2006)
a současně byl v období od 1. 1. 2005 do 8. 6. 2005 členem dozorčí rady propojené osoby
UNIPETROL, a.s., a zároveň je členem dozorčí rady propojené osoby ČEZ, a. s.
126
Oddíl IV.
Smlouvy a dohody uzavřené mezi osobami holdingu
Oddíl VI.
Důvěrnost informací
Přehled o smlouvách uzavřených v rozhodném období.
1. Za důvěrné jsou v rámci holdingu považovány informace a skutečnosti, které jsou součástí
obchodního tajemství ovládající, ovládané i dalších propojených osob, a také ty informace,
které byly za důvěrné jakoukoliv osobou, která je součástí holdingu, označeny. Dále jsou to
veškeré informace z obchodního styku, které by mohly být samy o sobě nebo v souvislosti
s jinými informacemi nebo skutečnostmi k újmě jakékoliv z osob tvořících holding.
Smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku
Název smlouvy:
Rámcová smlouva o poskytování telekomunikačních služeb
Rámcová smlouva na poskytování hlasového řešení
Smlouva na poskytování cenového plánu
Smlouva na poskytování e-účet business
Smluvní strany: ČESKÝ TELECOM, a.s.; České aerolinie a.s.
Název smlouvy:
Smlouva o spolupráci
Rámcová smlouva – poskytování zvýhodněných telekomunikačních služeb
Rámcová smlouva – Nákup mobilních telefonů s příslušenstvím
Smluvní strany: Eurotel Praha spol. s r.o.; České aerolinie a.s.
Název smlouvy: Smlouva o poskytování služeb
Smluvní strany: AERO Vodochody a.s.
Název smlouvy: Smlouva o poskytování elektronického tržiště CENTRADE
Smluvní strany: CenTrade, a.s.
Název smlouvy:
Kupní smlouva
Smlouva o zprovoznění datové linky ve skladu Duty free
Smluvní strany: OMNICOM Praha, spol. s r.o.
Představenstvo je názoru, že výše uvedené smlouvy byly uzavřeny na základě běžných
obchodních podmínek a za ceny obvyklé v obchodním styku.
Detailní podmínky smluv podléhají ve smyslu § 17 obchodního zákoníku obchodnímu
tajemství.
K újmě u ovládané osoby nedošlo.
Smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku
Název smlouvy:
Smlouva o pronájmu nebytových prostor
Smluvní strany: Eurotel Praha spol. s r.o.; České aerolinie a.s.
Oddíl V.
Právní úkony a opatření mezi osobami holdingu, plnění a protiplnění
Představenstvo společnosti je názoru, že společnost nakupuje výrobky, zboží a služby od
propojených osob v rámci své běžné činnosti, za obvyklých obchodních podmínek a za ceny
obvyklé v obchodním styku, tak jak bylo shora uvedeno, a není si vědomo žádných neobvyklých
právních úkonů ani opatření mezi osobami holdingu. Rovněž mu není známo, že by propojené
osoby vzájemně a vědomě přijaly opatření nebo plnění, která by přivodila újmu propojených
osob či ovládané osoby.
2. Z výše uvedených důvodů neobsahuje tato zpráva:
– informace o projektech směřujících k získání kapitálového podílu ve vybraných
obchodních společnostech, kde stranou připravující akvizici byla ovládaná osoba,
– informace o obchodních a cenových podmínkách smluv.
Oddíl VII.
Závěr
1. Tato zpráva byla projednána a schválena dne 21. 3. 2006 na řádném zasedání představenstva
společnosti České aerolinie a.s.
2. Tato zpráva bude předložena k přezkoumání dozorčí radě a auditorovi, který bude provádět
kontrolu účetní závěrky ve smyslu zvláštního zákona. Vzhledem k tomu, že ovládaná
společnost vypracovává výroční zprávu, bude k ní tato zpráva připojena a jako taková
v zákonném termínu uložena do sbírky listin vedené obchodním rejstříkem Městského soudu
v Praze.
V Praze dne 21. 3. 2006
předseda představenstva
a prezident Českých aerolinií a.s.
Ing. Jan Váňa
člen představenstva Českých aerolinií a.s.
127
seznam společností ovládaných propojenými osobami
příloha č. 1
Severočeské mlékárny, a.s. Teplice – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny
KONAX a.s. - v likvidaci – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny
Ormilk, a.s. v likvidaci – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny
ČESKÝ TELECOM, a.s.
SPT TELECOM (Czech Republic) Finance B.V., Teleportboulevard 140, 1043 EJ Amsterdam,
Nizozemí
CenTrade, a.s., Praha 3, PSČ 130 34, Olšanská 55/5, IČ 26513731, MS v Praze, B 7566
OMNICOM Praha, spol. s r.o., Praha 4, Bartákova 1121/3, IČ 45797111, MS v Praze, C 11615
Eurotel Praha, spol. s r.o., Vyskočilova 1442/1b, Praha 4, PSČ 140 21, IČ 15260386,
MS v Praze, C 1504
Czech Telecom Austria GmbH, Shuttleworthstrasse 4–8, Bld. 50, 1210 Wien,
FN (IČ) 229578s
Czech TelecOm Germany GmbH, Gutleutstrasse 120, 60327, Frankfurt am Main
(IČ) 04523534587
Czech Telecom Slovakia s.r.o., Kutlíkova 17, Bratislava 5-Petržalka, PSČ 852 50,
IČ 35848863
UNITEX a.s. – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny
Severočeské doly a.s.
Skládka Tušimice, a.s., Kadaň, Tušimice 7, IČ 25005553, KS Ústí nad Labem, B 882
SD - Vrtné a trhací práce, a.s., Bílina, Důlní 375, IČ 25022768, KS Ústí nad Labem, B 1018
SD - Autodoprava a.s., Bílina, Důlní 429, IČ 25022897, KS Ústí nad Labem, B 1059
SD - Humatex a.s., Bílina, Důlní 199, IČ 25458442, KS Ústí nad Labem, B 1454
SD - 1. strojírenská a.s., Bílina, Důlní 437, IČ 25437127, KS Ústí nad Labem, B 1387
SD - Kolejová doprava a.s., Kadaň, Tušimice 7, IČ 25438107, KS Ústí nad Labem, B 1389
SHD - KOMES a.s., Most, Moskevská 1/14, IČ 44569891, KS Ústí nad Labem, B 251
PRODECO, a.s., Teplice, Masarykova 51, IČ 25020790, KS Ústí nad Labem, B 989
ENETECH a.s., Chomutov, Blatenská 1161, IČ 25448731, KS Ústí nad Labem, B 1425
AERO HOLDING a.s., v likvidaci
UNIPETROL, a.s.
CHEMOPETROL, a.s.; podíl 100,00 %; Litvínov; IČ 25003887
B.U.T., s.r.o.; podíl 100,00 %; Litvínov; IČ 25005120
UNIPETROL DOPRAVA, a.s.; podíl 100,00 %; Litvínov; IČ 64049701
HC CHEMOPETROL, a.s.; podíl 70,95 %; Litvínov; IČ 64048098
CHEMICKÁ SERVISNÍ, a.s.; podíl 100,00 %; Litvínov; IČ 25492110
POLYMER INSTITUTE BRNO, spol. s r.o.; podíl 100,00 %; Brno; IČ 60711990
CELIO a.s.; podíl 40,53 %; Litvínov 7; IČ 48289922
KAUČUK, a.s.; podíl 100,00 %; Kralupy nad Vltavou; IČ 25053272
K-PROTOS, a.s.; podíl 100,00 %; Kralupy nad Vltavou; IČ 25617214
BENZINA a.s.; podíl 100,00 %; Praha; IČ 60193328
BENZINA Trade a.s.; podíl 100,00 %; Praha; IČ 26135710
PETROTRANS, a.s.; podíl 100,00 %; Praha; IČ 25123041
ČS Žilina s.r.o.; podíl 100,00 %; Bratislava; IČ 35807539
ČS Smižany s.r.o.; podíl 100,00 %; Bratislava; IČ 35808306
ČS Milhosť s.r.o.; podíl 100,00 %; Bratislava; IČ 35807547
UNIPETROL RAFINÉRIE a.s.; podíl 100,00 %; Litvínov; IČ 25025139
UNIPETROL TRADE a.s.; podíl 100,00 %; Praha; IČ 25056433
ALIACHEM VERWALTUNGS GmbH; podíl 100,00 %; Langen/Hessen, SRN
UNIPETROL DEUTSCHLAND GmbH; podíl 100,00 %; Langen/Hessen, SRN
AliaPharm GmbH Frankfurt; podíl 100,00 %; Frankfurt/Main, SRN
UNIPETROL CHEMICALS IBERICA S. A.; podíl 100,00 %; Barcelona, Španělsko
CHEMAPOL (SCHWEIZ) AG; podíl 100,00 %; Basel, Švýcarsko
UNIPETROL AUSTRIA HmbH; podíl 100,00 %; Wein, Rakousko
UNIPETROL (UK) LIMITED; podíl 100,00 %; Kingston upon Thames, Velká Británie
ALIACHEM BENELUX B.V. (v likvidaci); podíl 100,00 %; Le Amstelween, Nizozemí
UNIPETROL FRANCE S.A.; podíl 96,72 %; Paris, Francie
ALIACHEM ITALIA S.r.l.; podíl 100,00 %; Milano, Itálie
ALICHEM USA, Inc. (ukončena činnost); podíl 100,00 %; Boston, USA
UNIPETROL POLSKA Sp. z o. o.; podíl 100,00 %; Lodž, Polsko
MOGUL, d.o.o.; podíl 100,00 %; Velenje, Slovinsko
DP MOGUL UKRAJINA; podíl 100,00 %; Kijev, Ukrajina
Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.; podíl 100,00 %; Ústí nad Labem; IČ 62243136
SPOLANA a.s.; podíl 81,78 %; Neratovice; IČ 45147787
NeraPharm, spol. s r.o.; podíl 100,00 %; Neratovice; IČ 26499258
PARAMO, a.s.; podíl 73,52 %; Pardubice; IČ 48173355
Paramo Trysk a.s.; podíl 100,00 %; Pardubice; IČ 64259790
MOGUL SERVIS, a.s. v likvidaci; podíl 100,00 %; Kolín V; IČ 25634151
MOGUL MORAVA, a.s., v likvidaci; podíl 100,00 %; Lípa 275, okres Zlín; IČ 60742160
MOGUL TANK - PLUS a.s., v likvidaci (výmaz 6. 5. 2005); podíl 98,33 %; Strakonice;
IČ 62526774
MOGUL SLOVAKIA, s.r.o.; podíl 100,00 %; Hradiště pod Vránom, Slovenská republika;
IČ 36222992
PETRA SLOVAKIA, s.r.o., v likvidaci; podíl 70,00 %; Ladomierská Vieska, Slovenská
republika; IČ 31600191
ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.; podíl 51,00 %; Litvínov; IČ 62741772
ČESKÁ RAFINÉRSKÁ SLOVAKIA s.r.o.; podíl 100,00 %; Bratislava, Slovenská republika;
IČ 35777087
CRC POLSKA, Sp. z o. o. (v likvidaci); podíl 100,00 %; Wroclaw, Polsko
ALIACHEM a.s. (jednání ve shodě); podíl 38,79 %, podíl AGROBOHEMIE, a.s., 55,01 %;
Pardubice; IČ 60108916
SYNTHESIA a.s.; podíl 100,00 %; Pardubice, Semtín; IČ 26014343
OSTACOLOR s.r.o.; podíl 100,00 %; Pardubice, Semtín; IČ 25937421
Ostacolor Polska Sp. z o. o.; podíl 100,00 %; Lodž, Polsko
Fatra, a.s.; podíl 100,00 %; Pardubice, Semtín; IČ 27465021
Chemoinvest, s.r.o."v likvidaci" (výmaz 12. 1. 2005); podíl 100,00 %; Ostrava-Mariánské
Hory; IČ 64613097
FATRA - HIF, s.r.o.; podíl 100,00 %; Staré město; IČ 48584355
Energetika Chropyně, a.s.; podíl 100,00 %; Chropyně; IČ 25517074
Výzkumný ústav organických syntéz a.s.; podíl 98,74 %; Pardubice-Rybitví; IČ 60108975
ZLATÝ JELEN, spol. s r.o. (výmaz 11. 2. 2005); podíl 91,00 %; Vizovice; IČ 60738006
128
PLASTFLOOR, spol. s r.o. - v likvidaci (výmaz 29. 4. 2005); podíl 65,71 %; Chropyně;
IČ 48911267
CELIO a.s.; podíl 10,53 %; Litvínov 7; IČ 48289922
PRESTA, výroba stavebních hmot a dílců, a.s.
ČEZ, a. s.
CEZ Bulgaria EAD (od 6. 6.); podíl 100 %; Sofia, ul. Saborna 2a, městská část Sredec,
PSČ 1000, Bulharská republika; BULSTAT č. 131434768; OR soud v Sofii, č. 6517/2005
CEZ FINANCE B. V.; podíl 100 %; Amsterodam, Herengracht 548, Nizozemské království;
obch. registr Amsterdam, AS AT 264.065
CEZ Magyarország Kft. (od 7. 9.); podíl 100 %; Budapešť, Szabadság Tér 7-9, PSČ 1054,
Maďarská republika; 13520670-4013-113-01; RS v Budapešti, Cg.01-09-739572
CEZ Romania S.R.L.; podíl 100 %; Bukurešť, Sector 1, St. Ion Ionescu De La Brad No. 2B,
PSČ 013813, Rumunsko; IČ 18196091; OR soud v Bukurešti, J40/20570/2005
CEZ Trade Bulgaria EAD (od 25. 3.); podíl 100 %; Pernik, ul. Světa Petka 65, Bulharská
republika; BULSTAT č. 113570147; OR soud v Perniku, č. 155/2005
CEZTel, a.s.; podíl 100 %; Praha 2, Fügnerovo náměstí 1866/5, PSČ 120 00; IČ 25107950;
RS v Praze, B 4558
Coal Energy, a.s.; podíl 20 %; Praha 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00; IČ 26485079;
RS v Praze, B 7375
ČEZ Distribuční služby, s.r.o. (vznik 12. 10.); podíl 100 %; Ostrava, Moravská Ostrava, 28.
října 3123/152, PSČ 709 02; IČ 26871823; RS v Ostravě, C 40962
ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o.; podíl 100 %; Třebíč, Bráfova 16, PSČ 674 01; IČ 60698101;
RS v Brně, C 14400
ČEZ Logistika, s.r.o.; podíl 100 %; Ostrava, Moravská Ostrava, 28. října 568/147,
PSČ 709 02; IČ 26840065; RS v Ostravě, C 28100
ČEZ Měření, s.r.o. (do 16. 2. název: VČE - měřicí technika, s.r.o.); podíl 100 %; Hradec
Králové, Riegrovo náměstí 1493, PSČ 500 02 (do 16. 2.: Skuteč, Husova 610, okres
Chrudim, PSČ 539 73); IČ 25938878; KS v Hradci Králové, C 16079
ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. (do 20. 5. VČE - elektrárny, s.r.o.); od 31. 12. podíl 60,8 %;
Hradec Králové, Křižíkova 788, PSČ 500 03; IČ 25938924; RS v Hradci Králové, C 16087
ČEZ Správa majetku, s.r.o.; podíl 100 %; Děčín IV., Teplická 874/8, PSČ 405 49 (do 19. 8.:
Praha 4, Michle, U plynárny čp. 1388, PSČ 140 00); IČ 26206803; RS v Praze, C 79698
ČEZ Zákaznické služby, s.r.o.; podíl 100 %; Plzeň, Guldenerova 2577/19, PSČ 303 28;
IČ 26376547; RS v Plzni, C 16425
ČEZData, s.r.o.; podíl 100 %; Plzeň, Guldenerova 2577/19, PSČ 303 28; IČ 27151417;
RS v Plzni, C 16496
EN-DATA a.s. (zánik 1. 9.); podíl 100 %; Plzeň, Guldenerova 19, PSČ 303 28;
IČ 62621084; RS v Plzni, B 925
ČEZnet, a.s.; podíl 100 %; Praha 2, Fügnerovo náměstí 1866/5, PSČ 120 00;
IČ 26470411; RS v Praze, B 7309
SINIT,a.s.; podíl 100 %; Ostrava-Mariánské Hory, Emila Filly 296/13, PSČ 709 00; IČ
25397401; RS v Ostravě, B 1906
Electrica Oltenia S.A. (od 30. 9.); podíl 51 %; Craiova, Str. Brestei Nr. 2, Craiova, Judetul
Dolj, Rumunsko; IČ 14491102; OR v Rumunsku, J16/148/2002
Elektrorazpredelenie Pleven EAD (od 18. 1.); podíl 67 %; Pleven, ul. Dojran 73, PSČ 5800,
Bulharská republika; BULSTAT č. 114521288; OR soud v Plevně, č. 833/2000
Elektrorazpredelenie Sofia Oblast EAD (od 18. 1.); podíl 67 %; Sofia, třída Evropa 2,
městská část Vrbnica, PSČ 1360, Bulharská republika; BULSTAT č. 130278316; OR soud
v Sofii, č. 6315/2000
Elektrorazpredelenie Stolichno EAD (od 18. 1.); podíl 67 %; Sofia, ul. Car Simeon 330,
městská část Ilinden, PSČ 1309, Bulharská republika; BULSTAT č. 130277958; OR soud
v Sofii, č. 6358/2000
Energetické opravny, a.s.; podíl 100 %; Kadaň, Prunéřov č. 375, PSČ 432 01; IČ 25040707;
RS v Ústí nad Labem, B 1133
HYDROČEZ,a.s. (do 31. 12.); podíl 100 %; Praha 1, Dlážděná 4, PSČ 110 00; IČ 63079852;
RS v Praze, B 3229
I & C Energo a.s.; podíl 100 %; Třebíč, Pražská 684/49, PSČ 674 01; IČ 49433431;
RS v Brně, B 4153
AHV, s.r.o.; podíl 100 %; Třebíč, Pražská 684/49, PSČ 674 01; IČ 49973762; RS v Brně,
C 13813
ESE, s.r.o.; podíl 66 %; Třebíč, U Kuchyňky 2, PSČ 67401; IČ 60701935; RS v Brně,
C 14732
ESE, s.r.o.; podíl 34 %; Třebíč, U Kuchyňky 2, PSČ 67401; IČ 60701935; RS v Brně,
C 14732
GITY MaR, s.r.o. (od 21. 12.); podíl 100 %; Brno, Mariánské nám. 1, PSČ 617 00;
IČ 60714123; RS v Brně, C 15905
KNAUF POČERADY, spol. s r.o.; podíl 40 %; Počerady čp. 17, okr. Louny, PSČ 439 44;
IČ 47780690; RS v Ústí nad Labem, C 3845
KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r. o.; podíl 25 %; Štramberk 500, pošta Ženklava,
PSČ 742 67; IČ 47972165; RS v Ostravě, C 5327
LOMY MOŘINA spol. s r.o.; podíl 51,05 %; Mořina, PSČ 267 17; IČ 61465569; RS v Praze,
C 29268
OSC, a.s.; podíl 66,67 %; Brno, Staňkova 18a, PSČ 612 00; IČ 60714794; RS v Brně, B 1376
rpg Energiehandel GmbH; podíl 100 %; München, Karl-Theodor-Straße 69, PSČ 808 03,
Spolková republika Německo; HRB 139537; obchodní soud v Mnichově, HRB 139537
Severočeská energetika, a.s.; podíl 56,93 %; Děčín IV, Teplická 874/8, PSČ 405 49;
IČ 49903179; RS v Ústí nad Labem, B 512
ČEZ Distribuce, a. s.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21;
IČ 27232425; RS v Praze, B 9885
ČEZ Prodej, s.r.o.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 27232433;
RS v Praze, C 106349
Energetická montážní společnost Česká Lípa, s.r.o.; podíl 49 %; Česká Lípa, Dubická 959,
PSČ 470 02; IČ 62743333; RS v Ústí nad Labem, C 8954
Energetická montážní společnost Liberec, s.r.o.; podíl 100 %; Liberec, Budyšínská 1294,
PSČ 460 01; IČ 62743325; RS v Ústí nad Labem, C 8953
Energetická montážní společnost Ústí nad Labem, s.r.o.; podíl 100 %; Ústí nad Labem,
U vlečky 440, PSČ 400 01; IČ 62743317; RS v Ústí nad Labem, C 8952
ENERGOKOV, s.r.o., v konkursu; podíl 100 %; Děčín, Krokova 12, PSČ 405 01;
Energozdroj, s.r.o. v likvidaci (zánik 1. 10.); podíl 50 %; Děčín 4, Teplická 8, PSČ 405 49;
ENPROSPOL, s.r.o.; podíl 100 %; Děčín, Resslova 357/9, PSČ 405 02; IČ 25488767;
RS v Ústí nad Labem, C 20568
ESS s.r.o.; podíl 51 %; Teplice - Sobědruhy, Důlní 97, PSČ 415 10; IČ 25013271;
RS v Ústí nad Labem, C 11680
První energetická a.s. (podíl držen do 18. 2., potom 0 %); podíl 27 %; Praha 1,
Opletalova 1525/39, PSČ 110 00 (v době ovládání); IČ 61860948; RS v Praze, B 3005
Severočeské doly a.s. (do 19. 12. podíl 37,31 %, ale v průběhu roku spoluovládání s FNM ČR);
podíl 93,10 %; Chomutov, Boženy Němcové 5359, PSČ 430 01; IČ 49901982;
Coal Energy, a.s.; podíl 20 %; Praha 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00;
IČ 26485079; RS v Praze, B 7375
PRODECO, a.s.; podíl 50,50 %; Teplice, ul. Masarykova 51, PSČ 416 78; IČ 25020790;
SD - 1.strojírenská, a.s.; podíl 100 %; Bílina, ul. Důlní čp. 437, PSČ 418 01; IČ 25437127;
RS v Ústí nad Labem, B. 1387
129
SD - Autodoprava, a.s.; podíl 100 %; Bílina, Důlní 429, PSČ 418 01; IČ 25028197;
SD - Humatex, a.s.; podíl 100 %; Bílina, Důlní Čp. 199, PSČ 418 01; IČ 25458442;
SD - Kolejová doprava, a.s.; podíl 100 %; Kadaň, Tušimice 7, PSČ 432 01; IČ 25438107;
SD - Vrtné a trhací práce, a.s.; podíl 100 %; Bílina, Důlní 375/89, PSČ 418 29;
IČ 25022768; RS v Ústí nad Labem, B. 1018
Skládka Tušimice, a.s.; podíl 98,00 %; Kadaň, Tušimice 7, PSČ 432 01; IČ 25005553;
Severomoravská energetika, a. s.; podíl 100 %, do 30. 9. 99,13%; Ostrava, 28. října 152,
PSČ 709 02; IČ 47675691; RS v Ostravě, B 745
Beskydská energetická, a.s., v likvidaci (výmaz z OR dne 8. 9.); podíl 100 %; Ostrava Moravská Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 709 02; IČ 25829491; RS v Ostravě, B 2059
IČ 27232425; RS v Praze, B 9885
Elektrovod Holding, a.s.; podíl 50 %+1 akcie; Slovenská republika, Bratislava, Čulenova 5,
PSČ 816 46; IČ 35834111; Oddiel Sa, vložka 2946/B
Elektrovod - MATIC d.o.o. (zánik 31. 12.); podíl 100 %; Chorvatská republika, Zagreb,
Josipa Lončara 2, PSČ 10000; IČ 1837621; Tragovački sud v Zagrebu 000104/5809-2
Elektrovod Osvetlenie, s.r.o.; podíl 50 %; Slovenská republika, Košice, Krmanova 14,
PSČ 040 01; IČ 36170151; Obch. register Košice, Oddiel Sro, vložka 9020,
Elektrovod Polska Sp. z o.o. (zánik 31. 12.); podíl 50 %; Polská republika, Krakov,
Kunickiego 10, PSČ 30-134; Rejester Handlowy Sad Rejonowy Krakow, H/B. 8122,
Elektrovod Rozvádzače, s.r.o.; podíl 70 %; Slovenská republika, Bratislava, Čulenova
5, PSČ 816 46; IČ 35801859; OR OS Bratislava 1, Oddiel Sro, vložka 23054/B,
Elektrovod Stav, s.r.o.; podíl 50 %; Slovenská republika, Bratislava, Čulenova 5,
PSČ 816 46; IČ 35872241; OR OS Bratislava 1, Oddiel Sro, vložka 30301/B,
ELTODO Slovakia, s.r.o.; podíl 50 %; Slovenská republika, Skalica, Potočná 6,
PSČ 909 01; IČ 31662030; OR Trnava, Oddiel Sro, vložka 13513,
ELV - SERVIS, spol. s r.o.; podíl 83,34 %; Slovenská republika, Bratislava, Čulenova 5,
PSČ 816 46; IČ 35702095; OR OS Bratislava 1, Oddiel Sro, vložka 12068/B,
ELV Projekt, a.s.; podíl 100 %; Slovenská republika, Bratislava, Čulenova 5, PSČ 816 46;
IČ 35768584; OR Bratislava, Oddiel Sa, vložka 2155,
Energetika Vítkovice, a.s.; podíl 100 %; Ostrava-Vítkovice, Výstavní 1144/103, PSČ 706 02;
IČ 25854712; RS v Ostravě, B 2313
ENPRO, a.s.; podíl 100 %; Přerov I, Město, nábř. Dr. Edvarda Beneše 1913/20, PSČ 750 02;
IČ 26831848; RS v Ostravě, B 2778
ePRIM, a.s., v likvidaci; podíl 100 %; Ostrava - Moravská Ostrava, 28. října 568/147,
PSČ 709 02; IČ 25889567; RS v Ostravě, B 2523
MSEM, a.s.; podíl 100 %; Frýdek-Místek, Collo louky 126, PSČ 738 02; IČ 64610080;
RS v Ostravě, B 1197
ELEKTROSPOLEČNOST B.D. spol. s r.o. (do 7. 4.); podíl 50 %; Ostrava, Oběžná 163/19,
Ostrava - Mariánské Hory, PSČ 709 00; IČ 44739486; RS v Ostravě, C 2283
Union Leasing, a.s. (do 26. 10.); podíl 100 %; Ostrava, Mlýnská 1, PSČ 702 00;
IČ 60792710; RS v Ostravě, B 1004
SIGMA - ENERGO s.r.o.; podíl 51 %; Třebíč, Na Nivkách 299, PSČ 674 01; IČ 60702001;
RS v Brně, C 14731
Středočeská energetická a.s.; podíl 97,72 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21;
IČ 60193140; RS v Praze, B 2356
IČ 27232425; RS v Praze, B 9885
ECK Generating, s.r.o.; podíl 11 %; Kladno - Dubí, Dubská 257, PSČ 272 03; IČ 62956761;
RS v Praze, C 41533
ELTRAF, a.s.; podíl 51 %; Kralice, p. Uhlířské Janovice, PSČ 285 04; IČ 46357483;
RS v Praze, B 2796
ENERGETICKÉ CENTRUM Kladno,spol.s r.o.; podíl 10,99 %; Kladno - Dubí, Dubská 257,
PSČ 272 03; IČ 46358293; RS v Praze, C 13065
STE - obchodní služby spol. s r.o.; podíl 100 %, do 10. 2. 76,16 %; Praha 2,
Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 49826182; RS v Praze, C 33483
ŠKO-ENERGO FIN, s.r.o.; podíl 5 %; Mladá Boleslav 1, tř. Václava Klementa 869,
PSČ 293 60; IČ 61675954; RS v Praze, C 38549
ŠKO-ENERGO, s.r.o.; podíl 12 %; Mladá Boleslav 1, tř. Václava Klementa 869, PSČ 293 60;
IČ 61675938; RS v Praze, C 38550
ŠKODA PRAHA a.s.; podíl 100 %, do 5. 11. 97,60 %; Praha 6, Milady Horákové 109/116,
PSČ 160 41; IČ 00128201; RS v Praze, B 372
EGI servis, s.r.o., v konkursu; podíl 100 %; Čelákovice, Kozovazská 1049, PSČ 250 88;
IČ 26423316; RS v Praze, C 81102
EGI, a.s.; podíl 100 %; Praha 6, Milady Horákové 109/116, PSČ 160 41; IČ 60721332;
RS v Praze, B 2879
EGI machine, s.r.o. (výmaz z OR dne 1. 11.); podíl 100 %; Čelákovice, Kozovazská 1049,
PSČ 250 88; IČ 26434075; RS v Praze, C 81857
ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. (vznik dne 11. 7.); podíl 100 %; Praha 6,
Milady Horákové 109/116, PSČ 160 41; IČ 27257517; RS v Praze, C 108145
Ústav jaderného výzkumu Řež a.s.; podíl 52,46 %; Husinec-Řež č. p. 130, PSČ 250 68;
IČ 46356088; RS v Praze, B 1833
Centrum výzkumu Řež s.r.o.; podíl 100 %; Husinec-Řež č. p. 130, PSČ 250 68;
IČ 26722445; RS v Praze, C 89598
DECOM Slovakia, spol. s r.o.; podíl 23,08 %; Slovenská republika, Jána Bottu 2, Trnava,
PSČ 917 01; IČ 31438318; OS v Trnavě, 1769/T
ENERGOPROJEKT SLOVAKIA a.s. (ovládána do 27. 7.); do 27. 7. podíl 100 %; Slovenská
republika, Bratislava, Miletičova 5, PSČ 821 08; IČ 31381570; RS v Bratislavě, Sa 726/B
LACOMED, spol. s r.o.; podíl 62,50 %; Husinec-Řež č. p. 130, PSČ 250 68; IČ 46348875;
RS v Praze, C 10546
Nuclear Safety & Technology Centre s.r.o.; podíl 40 %; Husinec-Řež, č.p. 130, PSČ 250 68;
IČ 27091490; RS v Praze, C 95593
Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o.; podíl 100 %; Brno, Veveří 95, PSČ 611 00;
IČ 60715871; RS v Brně, C 16049
Ústav jaderných informací Zbraslav, a. s.; podíl 74 %; Praha 5 - Zbraslav, Elišky
Přemyslovny 1335, PSČ 156 00; IČ 45270902; RS v Praze, B 1405
WADE, a.s.; podíl 50 %; Třebíč, Bráfova třída 531, PSČ 674 01; IČ 25523520; RS v Brně,
B 2582
Východočeská energetika, a.s.; podíl 100 %, do 17. 9. 98,83 %; Hradec Králové,
Sladkovského 215, PSČ 501 03; IČ 60108720; RS v Hradci Králové, B 1008
IČ 27232425; RS v Praze, B 9885
ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. (do 20. 5. VČE - elektrárny, s.r.o.); do 31. 12. podíl 100 %,
od 31. 12. 39,2%; Hradec Králové, Křižíkova 788, PSČ 500 03; IČ 25938924; RS v Hradci
Králové, C 16087
ENEST, s.r.o. (do 6. 9.); podíl 67 %; Praha 4, Novodvorská 1010/14, PSČ 142 01;
130
IČ 64791327; RS v Praze, C 71065
MojeEnergie, s.r.o.; do 18. 5. podíl 100 %, do 23. 7. 51%; Praha 2, Vinohradská 325/8,
PSČ 120 21 (do 18. 5. Praha 4, Antala Staška 1670/80, PSČ 140 00); IČ 27114791;
RS v Praze, C 97340
VČE - montáže, a.s.; podíl 100 %; Pardubice, Arnošta z Pardubic 2082, PSČ 531 17;
IČ 25938746; RS v Hradci Králové, B 2066
VČE - transformátory, s.r.o.; podíl 100 %; Hradec Králové, Koutníkova 208, PSČ 503 01;
IČ 25938916; RS v Hradci Králové, C 16077
Západočeská energetika, a.s.; podíl 100 %, do 24. 9. 99,13%; Plzeň, Guldenerova 19,
PSČ 303 28; IČ 49790463; RS v Plzni, B 390
IČ 27232425; RS v Praze, B 9885
EN projekt, spol. s r.o. (do 23. 8., pak 0%); podíl 100 %; Plzeň, Železniční 34, PSČ 326 00;
IČ 25217852; RS v Plzni, C 9549
Enerfin, a.s. - v likvidaci; podíl 100 %; Plzeň, Železniční 34, PSČ 326 00; IČ 25751344;
RS v Plzni, B 1054
Energoreal s.r.o. (do 29. 7., pak 0%); podíl 100 %; Plzeň, Ed. Beneše 2439/70 - 2438/72,
PSČ 304 70; IČ 25226924; RS v Plzni, C 10330
ESMOS, s.r.o. (výmaz z OR dne 1. 5.); podíl 100 %; Klenčí p. Čerchovem 329, PSČ 345 34;
IČ 62620673; RS v Plzni, C 6185
GAZELA plus s.r.o.; podíl 50 %; Plzeň, Železniční 128/34, PSČ 326 00; IČ 26339404;
RS v Plzni, C 13986
LIDRONE, spol. s r.o.; podíl 100 %; Plzeň, Železniční 34, PSČ 301 48; IČ 49786105;
RS v Plzni, C 4459
PRO ENERGO Plzeň, spol. s r.o. (do 17. 5. podíl 80 %); podíl 100 %; Plzeň, K Cihelnám 74,
PSČ 317 06; IČ 64356591; RS v Plzni, C 6755
SEG s.r.o.; podíl 100 %; Plzeň, Skladová 4, PSČ 326 00; IČ 46883657; RS v Plzni,
C 2665
Teplotechna Praha, a.s.
SEVAC a.s. v likvidaci – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny
HOLDING KLADNO a.s. “v likvidaci“ – údaje rozhodné pro zpracování zprávy
nedoručeny
Interhotel Transit Praha a.s. – není zapsána v OR
STAZAP,a.s. – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny
Silnice Teplice a.s. v likvidaci – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny
MERO ČR, a.s.
MERO Pipeline, GmbH, Mero-Weg 1, 85088 Vohburg a.d. Donau, SRN, registrovaná
u Obvodového soudu v Neuburg a.d. Donau, oddíl B, č. 90.659
ČEPRO, a.s.
BAUFELD - ekologické služby, s.r.o., 186 02 Praha 8, Pernerova 48, IČ 49681036
OSINEK, a.s.
Vítkovice Steel, a.s., Ostrava, Štramberská 2871, IČ 25874942, KS Ostrava, B 2475
– do 14. 11. 2005
Vítkovice – Servis Centrum, a.s., v likvidaci, Frýdek-Místek, ul. Míru 3267, PSČ 738 01,
IČ 25824341, RS Ostrava, B 2038 – nepřímo ovládaná – do 14. 11. 2005
Vítkovice Steel Polska, sp. Z o.o., Kraków, Garncarska 3, OR Krakov,
čj. KR.XI NS-REJ.KRS/10562/02/246 – nepřímo ovládaná – do 14. 11. 2005
Vítkovice International GmbH, Düsseldorf, Graf Adolf Strasse 18, SRN, 402 12,
RS Düsseldorf, HRB 42951, – nepřímo ovládaná – do 14. 11. 2005
ČEPS, a.s., Praha 10, Elektrárenská 774, PSČ 101 52, IČ 25702556, MS Praha, B 5597
ENIT, a.s., PSČ 432 01, Kadaň, Rokle č. 54, IČ 25426796, KS Ústí nad Labem, B 1349,
nepřímo ovládaná
PPP Centrum a.s.
PAL a.s. – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny
LETKA, a.s.
AERO Vodochody a.s., PSČ 250 70, Odolena Voda-Dolínek, ul. U Letiště 374,
IČ 00010545, MS Praha, B 449 – od 1. 1. 2005 do 18. 12. 2005
THERMAL-F, a.s.
Dřevařské závody Borohrádek - F, a.s.
Vysvětlivky:
MS – Městský soud
VS – Vrchní soud
KS – krajský soud
RS – rejstříkový soud
OR – obchodní rejstřík
ZK – základní kapitál
SCP – Středisko cenných papírů
131
odpovědnost za výroční zprávu
Údaje uvedené ve výroční zprávě za rok 2005 odpovídají skutečnosti a žádné podstatné
okolnosti, které by mohly ovlivnit přesné a správné posouzení akciové společnosti
České aerolinie, nebyly vynechány.
Radomír Lašák
předseda představenstva a prezident Českých aerolinií a.s.
132
pojmy a zkratky
AC
AEA
APC
APIS
ATI
BSP
CAMO
CBT
CC
Code-share agreement
Codes of Conduct
CIC
CZ ALPA
DBC
DOA
EASA
Elektronický ticketing
FC
GB
GDS
GSA
Hub
IATA
IATA CK
ICAO
IFRS
ISO
JAA
JAR
L
Less Paper Cockpit
Lessor
LPH
MoU
On-line booking
OBCL
PAX
PL
PTA
SALE
SC
SK
Slot
ST GB
Tablet FC
ÚCL
Air crew (letecké posádky)
Association of European Airlines (Sdružení evropských aerolinií)
Administrativně-provozní centrum
Advanced Passanger Information System
Anti-trust immunity (výjimka na ochranu hospodářské soutěže)
Billing and Settlement Plan
Continuous Airworthiness Management Organization – Organizace pro řízení zajištění letové způsobilosti
Computer Base Training (výukový program pro pozemní výcvik pilotů)
Cabin crew (palubní průvodčí)
Dohoda, na základě které se více dopravců podílí na provozu linky, je označena kódy a čísly operujícího marketingového dopravce
Pravidla chování
Citizenship and Immigration Canada
České sdružení dopravních pilotů ČSA
Denied Boarding Compensations (pravidla pro kompenzace cestujícím vyplácené leteckou společností v případě zrušení nebo dlouhého zpoždění letu, odepření
nástupu na palubu)
Design Organization Approval
European Aviation Safety Agency
Systém prodeje elektronických letenek
Flight crew (letové posádky, piloti)
Governing Board – orgán aliance SkyTeam s nejvyšší rozhodovací pravomocí
Global Distribution System (Globální distribuční systém)
General Sales Agent
Přestupní bod do dalších destinací, hubové letiště je přestupním bodem, ale i bodem cílovým, kde se rozdělují toky cestujících podle cíle jejich cesty,
v některém kontextu je myšleno jako domovské letiště letecké společnosti
The International Air Transport Association (Mezinárodní asociace leteckých dopravců)
Cestovní kanceláře, které jsou registrované u mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA
International Civil Aviation Organisation (Mezinárodní organizace civilního letectví)
International Financial Reporting Standards (mezinárodní standardy pro finanční výkaznictví)
International Standard Organisation (Mezinárodní úřad pro standardizaci)
Joint Aviation Authority (Společné letecké úřady)
Joint Airwortliness Requirements (Společné letecké předpisy)
Pravidla a předpisy ICAO v českém jazyce
Specializovaný hardware a software pro vedení palubní dokumentace v elektronickém formátu a pro optimalizaci výkonových parametrů motorů letadla
Pronajímatel letadel
Letecké pohonné hmoty
Memorandum of Understanding
Rezervace letenek prostřednictvím internetu
Odbor bezpečnosti civilního letectví
Cestující
Plán
Prepaid ticket advice
Společnost Singapore Aircraft Leasing Enterprise
Steering Committee – orgán aliance SkyTeam, který z pověření GB sleduje a zajišťuje realizaci hlavních cílů aliance
Skutečnost
Čas odletu letadla přidělený řídicí věží, tzn. v České republice státním podnikem Řízení letového provozu
SkyTeam Governing Board
Speciální notebook určený a certifikovaný pro použití na palubě letadel
Úřad pro civilní letectví Česká republika
kontakty
Letiště Ruzyně
160 08 Praha 6
IČ 45795908
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem Praha, oddíl B, vložka 1662
Telefonní čísla:
Letiště: +420 220 111 111
APC: +420 220 116 303
Kontaktní centrum: +420 239 007 007
OK Plus: +420 239 007 500
Odlety a přílety: +420 239 007 575
On-line booking help desk: +420 239 007 570
e-mail: [email protected]
www.csa.cz
Konzultace obsahu, design, produkce a výroba:
© B.I.G. Prague, člen asociační sítě Hill & Knowlton, 2006

svět na dosah - Czech Airlines

Transkript

Podobné dokumenty

12. ročník 9.–12. 11. 2015

Speciální nabídka

Novinka - Nový ředitel společnosti ALTRON, a.s.

pdfBrožura společnosti k 10. výročí 14496 kB

Zpráva představenstva za rok 2013 - DAKO