Sborník Slezské diakonie

Transkript

Kolektiv autorů
květen 2010
Autoři:
Ing. Česlav Santarius
Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D.
Ing. Bronislav Kostka
Mgr. Ilona Śniegoňová
Mgr. Lenka Waszutová, DiS.
Mgr. Janka Adameová
Bc. Markéta Stanieková, DiS.
Ing. Monika Klimková
Ing. Veronika Cielecká
Mgr. Hana Štěpánová
Odpovědní redaktoři Mgr. Hana Štěpánová, Ondřej Czubaj
Korektura Mgr. Hana Štěpánová, Ing. Bc. Klára Brzobohatá
Tisk a grafická úprava Infiniti art, s. r. o.
Vydala:
Slezská diakonie
Na Nivách 7
737 01 Český Těšín
www.slezskadiakonie.cz
Kolektiv autorů
Počet stran 64
První vydání, Český Těšín 2010
„Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít,
byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý,
a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě,
byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.“
Bible (Matouš 25, 35–36)
„Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky
a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“
Bible (Matouš 5,16)
„Přinášíme světlo do života potřebným.“
Slezská diakonie
Vážení přátelé,
dovolte nám pozvat Vás k ohlédnutí se za vznikem, vývojem i současností Slezské diakonie,
která letos slaví své 20. narozeniny. Změnou společensko-politických podmínek po roce 1989
ožila v církvích myšlenka znovuobnovení diakonické činnosti. Nejinak tomu bylo i ve Slezské církvi
evangelické a. v. Myšlenka se stala realitou a dne 27. listopadu 1990 vznikla Slezská diakonie.
To byl začátek, ale jak to vše pokračovalo? Na to se Vám pokusí přinést odpověď Sborník,
který právě držíte v rukou.
Autory příspěvků jsou ředitel a další pracovníci Slezské diakonie, kteří stáli při zrodu jednotlivých
oblastí činnosti organizace nebo jsou za jejich rozvoj zodpovědní. Jsou to tedy odborníci,
kteří nepopisují jakousi teorii, ale svou práci ve Slezské diakonii. I z tohoto důvodu byla ponechána
stylizace zpracování příspěvků na samotných autorech jednotlivých kapitol.
Věříme, že Vám následující příspěvky ve Sborníku Slezské diakonie ozřejmí nejen historii vzniku
a počátku rozvoje organizace, ale ukážou i šíři a rozmanitost poskytovaných služeb a vhled do vizí
a záměrů jejího dalšího směřování.
Redakční rada Slezské diakonie
Obsah
Předmluva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
1. Diakonie a církev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
2. Historie vzniku Slezské diakonie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
3. Vývoj středisek a sociálních služeb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
4. Projektová činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
5. Křesťanství ve Slezské diakonii. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
6. Kvalita služeb ve Slezské diakonii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
7. Lidské zdroje ve Slezské diakonii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
8. Fundraising, sponzorství, dárcovství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
9. Vztahy s veřejností a propagace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
10. Zahraniční spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
11. Pohled ekonoma. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
12. Dosažené úspěchy Slezské diakonie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
13. Vize, výzvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
1 Diakonie a církev
Historický vývoj od vzniku křesťanství
Často slyšíme kritiku, že křesťanství„lítá v oblacích“, že nechtělo
rozumět a nerozumí potřebám denního života, že je nereálné.
Zejména v období totality se tímto směrem nesla kritika, ale současně
byly ze strany režimu kladeny administrativně-direktivní překážky tak,
aby služba diakonie nemohla být legálně vykonávána.
Samozřejmě, že jsou, a i v minulosti byli, lidé, kteří špatně chápou
křesťanské učení. Svědectví Bible a zejména Skutky svatých apoštolů
dokumentují, že námitky a kritika je jednostranná.
Je nadmíru důležité říci, že první křesťanské sbory se staraly velmi
harmonicky o otázky spasení duše a stejně tak i o potřeby všedního
dne. První křesťany můžeme vidět ve vroucí modlitbě na kolenou
a zároveň i ve službě při stolech.
Nevíme přesně, jaká byla vlastní organizace ve službě při stolech.
Víme však, že to nebyla věc soukromá, věc pouze několika
jednotlivců, ale celého Jeruzalémského sboru.
Naopak je nutno se pozastavit nad tím, že právě před dvěma tisíci lety
první křesťanské sbory tuto službu diakonie tak významně pochopily
a zorganizovaly.
Vzor starokřesťanské diakonie se vždy jako volání k následování
vznášel před zraky církve v celých jejich dějinách, i když byl někdy
uskutečňován velmi nedostatečně a s rostoucím počtem křesťanů
přistupujících k církvi (ne vždy z důvodu víry) zejména v době
po Konstantinu Velikém, který dal křesťanům svobodu, upadla
v zapomnění.
Středověk se znovu pokoušel diakonii obnovit, ale ideál asketického
života v pohroužení se do sebe za zdmi kláštera přetvořil službu lásky
k druhým v péči o vlastní dokonalost. Jen tu a tam Kristovou láskou
dotknuté srdce pochopilo, co znamená text evangelia Svatého
Jana 13, 15:
do služby milosrdenství patří zvláštní místo ženám. Tuto skutečnost
si uvědomoval i reformátor Martin Luther, který napsal:
„Schopnost cítit lítost k jiným je ve větší míře vlastní ženám než mužům.
Zbožné ženy jsou obdarovány zvláštní milostí utěšování jiných,
dokážou zmírnit jejich utrpení.“
Je pravda, že ani reformátor ani poreformační doba tomuto
nedokázaly dát určitý organizační rámec. Byly to spíše almužny a péče
o nemocné v době šíření nakažlivých chorob, aniž by se tato služba
lásky stala pravidlem nebo byla nějakým způsobem organizována.
Návrat k původní diakonii nastal až v 19. století silně ovlivněném
pietismem. Od založení diakonátu v městě Kaiserswert pastorem
Teodorem Fliednerem v roce 1836 se otevírá nová etapa novodobé
diakonie v církvi. Od té doby služba milosrdenství žen nachází své
místo ve sborech a stala se tou nejaktivnější částí sborové práce.
Počátky diakonické práce na Těšínském Slezsku
v období Rakousko-Uherska až do První světové války
Evangelická církev na Těšínském Slezsku jako jedna z prvních
nezapomněla na křesťanskou sociální službu – diakonii. Důkazem
toho je postupný vznik jednotlivých zařízení v různých městech
a obcích regionu.
„Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.“
Evangelická společnost sester (181)
V Bielsku začala Evangelická společnost sester (Stowarzyszenie
Niewiast Ewangelickich) rozvíjet svou požehnanou činnost hned
po vyhlášení Protestantského patentu v roce 1861.
Stejné společenství vzniklo v Těšíně a pod jeho záštitou pracoval
několik let (než získal právní nezávislost) i ústav v Dziengielowie –
Diakonát Eben-Ezer.
Reformace zavrhla ideál klášterního života a zejména ženě určila
jako místo její služby lásky vlastní rodinu a domácnost.
V tomto uvolněném ovzduší se již mnohem více obracel zřetel
evangelických žen na potřeby bližních. Od začátku povolávání
Domov pro sirotky v Bielsku (181)
Po vyhlášení Protestantského patentu byl založen rovněž Domov
pro sirotky v Bielsku. V roce 1907 byl přemístěn do budovy, ve které
mohlo běžně přebývat okolo 30 dětí. O dům se starala Evangelická
společnost sester. Sestry organizovaly sbírky a dary pro domov.
O děti se staraly 3 sestry – diakónky a počet sirotků někdy dosahoval
až 50 dětí.
Evangelický dům pro sirotky v Ustrońi (1883)
V roce 1858 opravdová starost o děti z chudých rodin přivedla sbor
v Ustrońi na nápad zřídit sirotčí fond. Tento vznikal z nedělních sbírek.
Otevřela se tím možnost obdarovat kolem 30 dětí oblečením a jídlem,
zejména v období vánočních svátků. Po roce 1880 sbor pronajal dva
pokoje, kde bylo umístěno dalších sedm dětí, a to se stalo základem
Evangelického domu pro sirotky, který byl otevřen až v roce 1883.
V roce 1887 byl z dobrovolných darů vybudován a o rok později vznikl
i útulek.
Postupem času byly do domova přijímány i děti z okolí Ustrońě
a jejich počet se pohyboval od 34 do 45 osob. Provoz domu byl
financován z vlastního hospodářství, dary, sbírkami i státními
subvencemi.
Toto zařízení působilo do začátku Druhé světové války.
Evangelická nemocnice v Těšíně (1892)
Nemocnice v Těšíně vznikla v roce 1892 pod názvem Všeobecná
nemocnice evangelického sboru jako výsledek pokusu o samostatnost slezských nemocnic. Cílem bylo hlavně osamostatnit se
od Nemocnice Alžbětinek, ve které byl na nemocné nekatolíky
vyvíjen nátlak a římskokatolická propaganda. O vznik nemocnice,
finanční zajištění i její chod obecně se od začátku staral farář
a superintendent Teodor Haase. Zdravotní péči v nemocnici
zajišťovaly sestry – diakónky.
Diakonát v Těšíně a Bielsku (1899)
Nutnost vybudování samostatného diakonátu v Těšíně byla zřejmá
ihned po založení evangelické nemocnice. První sestry – diakónky,
které zde pracovaly, byly vyškoleny ve Weimaru. Další se již připravovaly na místě v Těšíně. Proto vznikl Diakonický domov, který
byl zřízen zakladatelem nemocnice, tj. evangelickým sborem.
Sestry – diakónky pracovaly jak v nemocnici, tak v Těšínské ženské
škole (tzv. alumneu) ale i mimo Těšín, a to v Bielsku, Meranu
a dokonce i v Praze.
V roce 1899 byl Diakonický domov předán pod správu Slezského
seniorátu a přejmenován na Slezský evangelický dům sester.
V době přechodu nemocnice pod státní správu v roce 1903 se
8
Diakonický domov přestěhoval do Bielska a odtud také pocházela
většina diakónek působících v zařízeních našeho regionu.
Přestěhovaný Diakonický domov byl nejdříve umístěn do farní
budovy a v roce 1905 získal svou vlastní budovu.
Domov pro sirotky ve Skoczowie (1904)
Ve Skoczowie vznikl Domov pro sirotky v roce 1904. Nejdříve se o něj
staral sbor, shromažďoval dary a sbírky na provoz a udržení osmi
svěřenců. V roce 1919 se majitelem stala Evangelická společnost
sester. Dům pracoval do vypuknutí Druhé světové války.
Diakonická práce v evangelických sborech
na území Těšínského Slezska
Část Těšínského Slezska byla po První světové válce přidělena nově
vzniklé Československé republice. Rovněž i ve sborech působících
na území Československa již v době Rakousko-Uherska postupně
vznikaly diakonické aktivity a zařízení.
Začátek práce v Komorní Lhotce (1908)
Pastor Kulisz v roce 1908 otevřel v Komorní Lhotce středisko pro lidi
bez domova. Z pamětní knihy, která se dochovala, je možno přečíst,
co vedlo pastora Kulisze k založení prvního útulku milosrdenství.
Hned na prvních stranách je uvedeno, že v Komorní Lhotce žil velmi
nemocen šestnáctiletý Pavel Bobek, bez jakýchkoliv prostředků
a pomoci, žil opuštěn v bídě a nepořádku. Jeho katastrofální situace
tak zapůsobila na pastora Kulisze, že se rozhodl pro konkrétní realizaci
pomoci. O svém záměru zřídit útulek se poradil s některými
ochotnými ženami ze sboru. Bylo přikročeno k realizaci záměru a pro
tento účel byl pronajat dřevěný domek č. p. 129 od ředitele školy
pana Rymorze.
První útulek začal fungovat před Vánocemi – 21. prosince 1908.
Jeho dalším klientem byla, kromě již zmíněného Pavla Bobka, Zuzana
Bulawowa ze Smilovic. První ošetřovatelkou byla Eva Sabelová.
Tento dřevěný domek sloužil svému účelu až do vybudování nového
zařízení Betezda a dodnes stojí v centru Komorní Lhotky.
Domov pro sirotky v Třinci (1913)
V Třinci vznikl Domov pro sirotky v roce 1913 a poskytoval pomoc
zhruba 30 dětem, což neuspokojovalo potřeby města. Proto byly
v roce 1934 dostavěny nové pokoje pro dívky.
Dům byl financován ze sbírek dobrovolníků, dotací místních železáren
a ze sbírek, které byly organizovány v rámci reformačních bohoslužeb.
Činnost tohoto zařízení přečkala i Druhou světovou válku a pak byla
převedena pod správu státu.
Během socialistické výstavby a budování sídliště v Lyžbici byl domov
zlikvidován a budova zbourána.
Domov Betezda (191)
V roce 1915 Evangelická společnost sester koupila parcelu
a v roce 1917 byl dokončen nový dům milosrdenství, který byl
pojmenován Betezda.
V roce 1923 byla kapacita domu rozšířena na 21 míst. V následujících
letech bylo další přístavbou získáno až 60 míst, z nichž několik bylo
určeno dětem.
Budova Betanie (192)
V roce 1923 byla na místě zbouraného domu postavena nová
hospodářská budova – Betanie, ve které byly rovněž místa
i pro pacienty.
Budova Sarepty (1930)
V roce 1930 koupila Evangelická společnost sester nový pozemek,
na kterém byla v letech 1934–1935 postavena nová, na tu dobu velká
a moderní budova – nový ústav milosrdenství Sarepta.
Nová budova, jež byla zbudována za účinné pomoci sboru
v Komorní Lhotce a tehdejšího pastora Jana Unického, umožnila
přijetí dalších nových pacientů z různých míst Těšínského Slezska.
Diakonická práce na Těšínském Slezsku
v období Druhé světové války, bezprostředně po ní
a v období totality
Vypuknutím Druhé světové války začala druhá kapitola v dějinách
evangelických sociálních ústavů na Těšínsku. Evangelická společnost
sester, která založila tato zařízení, byla jako polská organizace
zakázána. Majetek společnosti byl zkonfiskován německými
okupanty. Ústav se stal vlastnictvím německé organizace
pod názvem Verand Schlesischer Altersheime e. v. in Breslau.
Za okupace byl dosavadní personál ústavu propuštěn a nahrazen
jiným.
Bezprostředně po skončení války byly ústavy jakožto německý
majetek předány pod správu Českobratrské církve evangelické.
V roce 1948 byly ústavy navráceny zpět nově vzniklé Slezské církvi
evangelické augsburského vyznání (dále jen SCEAV), která byla
po zrušení Evangelické společnosti sester jediným právoplatným
majitelem. Od roku 1948 až do nuceného vystěhování z Komorní
Lhotky byl vedoucím těchto ústavů farář Vladislav Santarius. Tuto
funkci vykonával současně s plněním funkce faráře v Komorní Lhotce,
pak v Třanovicích a v Ostravě. V té době nastal rozvoj činnosti ústavů,
jejich přestavba a modernizace.
Sociální ústavy Betezda-Sarepta byly i významnými středisky
evangelizační a misijní práce jak ve sboru v Komorní Lhotce,
tak i v širokém okolí. Přímo zde, nebo s využitím materiálnětechnického zázemí (obdobně jako tomu bylo a je při organizování
evangelizačních týdnů v Dziengielovie v Polsku), se pořádaly velké
biblicko-misijní akce, včetně slavnostních shromáždění a výletů
k tolerančnímu pomníku na Goduli. Konaly se zde soustředění
a nácviky spojených pěveckých sborů z celého Těšínska pod vedením
profesora Karola Hlawiczky před velkými evangelizačními
shromážděními ve Zlíně, kde pak tyto soubory společně vystupovaly.
Velké evangelizace v místním kostele byly rovněž zaměřeny
na získávání finančních darů a podpory pro činnost ústavů.
Evangelické sociální ústavy Betezda-Sarepta umožňovaly praktickou
realizaci biblických zásad lásky a byly místem dobrovolných akcí jak
v oblasti praktické fyzické pomoci, tak i služby a pomoci v duchovní
oblasti. Je nutno poznamenat, že právě evangelizační misijní činnost
v samotných ústavech i ve sboru v Komorní Lhotce byla vystavena
nátlaku úřadů totalitního režimu i vedení církve.
Součástí ústavů byla ještě i po Druhé světové válce půda a malé
hospodářství. Počet klientů se pohyboval někdy mezi 90
až 100 osobami a o jejich péči se staralo pouze minimální množství
pracovníků – okolo deseti. K těmto stálým pracovníkům byly
poměrně často organizovány brigády dobrovolníků z řad věřících
z různých míst a sborů Těšínského Slezska. Za celou dobu existence
ústavu milosrdenství v Komorní Lhotce přešlo, nebo zde získalo
útočiště, několik tisíc lidí bez ohledu na národnost nebo náboženskou
příslušnost. V roce 1960 evangelické sociální ústavy Betezda-Sarepta,
jako i jiné církevní organizace v celé Československé republice,
přecházejí pod státní správu.
Po odebrání Betezdy a Sarepty a při upevňování ideologické totality
se musela církev a služba církve – diakonie přesunout pouze
do hranic sborů, resp. do misijních společenství. I v té době patřily
9
církve a skupiny věřících lidí k nemnohým skupinám, kde se udržely
vztahy důvěry a vzájemné úcty.
Práce v církevních sborech i v misijních společenstvích se proto
v rámci možností vymezených státním dozorem orientuje
na návštěvy nemocných ve sborech, jsou organizovány svozy
starších a nemocných ke Svaté večeři Páně atd.
S určitými problémy (a někdy i následky) jsou organizovány návštěvy
domovů důchodců, nemocnic i dětských domovů. Podle možností
jsou na neděli nebo na svátky brány do rodin opuštěné děti. Z těchto
důvodů, z hlediska materiální pomoci pro potřeby u nás i v zahraničí,
jsou organizovány jak finanční sbírky, tak i materiální pomoc ve formě
sbírek šatstva, brýlí a podobně.
V mnoha případech byla tato činnost vystavena represivním
opatřením ze strany úřadů a pracovníků příslušných státních ústavů
a institucí. Zejména návštěvy a evangelizačně-misijní zaměření této
činnosti bylo potlačováno, aby se zamezilo jakémukoliv šíření zvěsti
evangelia a Božího slova. K použití represivních metod a postupů
ze strany státního dozoru byla nucena i samotná církev, zejména její
vrchní vedení.
Od začátku doby ideologické totality byla oblast služby diakonie
negativně zasažena. Stát si přivlastnil monopol na veškerou sociální
péči.
10
2 Historie vzniku Slezské diakonie
Změnou společensko-politických podmínek po 17. listopadu 1989
znovu ožilo uchované povědomí, že křesťanská láska se má projevit
konkrétními činy a službou. Toto znovuoživení se ukázalo v Čechách,
na Moravě, na Slovensku, ale i v našem regionu – v Těšínském Slezsku.
Měli jsme různé představy o organizačním řešení této problematiky.
Neměli jsme ale vůbec žádné zkušenosti, a proto při příležitosti
20. výročí vzniku Slezské diakonie patří poděkování našim přátelům
z jiných církví České republiky i ze zahraničí, kteří nám poskytli
bratrské rady a pomohli udělat první kroky do nám dosud neznámé
oblasti.
Vřelý dík patří neformální skupině ostravské diakonie, která s pomocí
metodického vedení již vytvořené Diakonie Českobratrské církve
evangelické v Praze připravovala rozjezd prvních diakonických aktivit
v Ostravě. Na schůzkách ostravské skupiny jsme obdrželi podrobnější
informace o vytváření organizace diakonie a o metodách práce
z prostředí, které již několik měsíců fungovalo v rámci Českobratrské
církve evangelické. Postupně jsme navázali kontakty přímo s jejím
ústředím v Praze a od tehdejšího prvního ředitele PhDr. Karla
Schwarze jsme získali nejen další informace, ale i praktické rady
pro naši činnost.
Velký význam pro vznik Slezské diakonie měly i první zahraniční
kontakty a zejména osobní angažovanost evangelického pastora
Dr. Miroslava Danyse, rodáka z Českého Těšína, který v období totality
emigroval a v té době žil a pracoval v Detmoldu v Německu. Právě
pastor Danys, kromě toho, že povzbuzoval iniciátory ke vzniku
diakonické práce, rovněž přesvědčil a získal pro toto nové dílo
evangelického pastora Joachima Waltera, tehdejšího ředitele velkého
diakonického zařízení Eben-Ezer v Lemgu.
S ohledem na naše regionální a historické tradice jsme přistoupili
k budování a vytváření vlastní regionální diakonie s tím, že jsme
od samého začátku uvažovali o jejím ekumenickém charakteru.
Asi v polovině roku 1990 byla vypracována první pracovní verze
Statutu a z prvních aktivních zájemců o toto dílo byl ustaven
Přípravný výbor. Samotný návrh Statutu a zaměření činnosti
připravované nové Slezské diakonie byl konzultován jak s vedením
Slezské církve evangelické a. v., tak i s vedením misijního hnutí
Křesťanského společenství – Społecznośći Chrześcijańske.
I když v Přípravném výboru byli zastoupeni tři faráři SCEAV a tři
členové byli zároveň členy Církevní rady SCEAV, nebyla ze strany
některých dalších členů ve vedení církve vytvořena žádná podpora
nově vznikajících diakonií. Spíše zde byla nechuť, negativní přístup,
ustavičné odmítání a komplikace. Přesto se pokračovalo
na dopracování Statutu do jeho definitivní podoby a s podpisy devíti
členů Přípravného výboru byl zaslán k registraci do Prahy.
Dne 27. listopadu 1990 byla Slezská diakonie jako samostatný právní
subjekt (občanské sdružení) zaregistrována na Ministerstvu vnitra
České republiky (pod registračním číslem VSP/1-3339/90-R,
IČO: 136 42 375).
Nově vzniklá organizace byla deklarována následovně:
„a) Slezská diakonie je křesťanským sdružením otevřeným všem, kteří
v duchu křesťanské lásky chtějí sloužit bližním.
b) Slezská diakonie
• je křesťanským sdružením vzniklým na půdě SCEAV s demokraticky
volenými orgány;
• pracuje zejména na území SCEAV, úzce spolupracuje s misijním
hnutím Křesťanské společenství – Społeczność Chrześcijańska, dále
s jinými církvemi, křesťanskými hnutími a stranami jak na území ČSFR,
tak i v zahraničí;
• má vlastní grafický znak (symbol) – srdce s křížem uprostřed;
• vlastní kulaté razítko s textem „Slezská diakonie se sídlem v Karviné“
po obvodu a grafickým znakem uprostřed.
c) Sídlo sdružení Slezské diakonie se nachází v Karviné na Náměstí
T. G. Masaryka 3/4.“
Cíle sdružení byly následující:
„a) Slezská diakonie navazuje na již v minulosti na našem terénu působící
charitativní spolky a zařízení diakonie.
b) Základním cílem je praktická realizace biblických zásad lásky, a to
formou organizování a zajišťování křesťanské služby, pastorační služby,
materiální a jiné péče pro lidi staré, opuštěné, osamělé, nemocné,
postižené a jinak potřebující.
11
c) Prostředky, které Slezská diakonie bude mít k dispozici, budou rovněž
na konkrétní jednoúčelové akce, schválené jmenovitě Radou.
d) Slezská diakonie bude aktivně spolupracovat s organizacemi
a zařízeními stejného zaměření v ČSFR i v zahraničí.“
Ve smyslu výzvy předsedy vlády Československé federativní republiky
RNDr. J. Miloška, DrSc. ze dne 26. září 1990 (č. j. 2040/90-06/S) Slezská
diakonie od samého začátku usilovala především o navrácení
bývalých evangelických sociálních ústavů Betezda-Sarepta v Komorní
Lhotce, které až do roku 1960 patřily SCEAV, což se nepodařilo
ani za 20 let v plném rozsahu uskutečnit.
Z celého komplexu tří budov byly od Okresního úřadu
ve Frýdku-Místku převzaty pouze budovy dvě. V jednom ze dvou
objektů jsme v rekordně krátkém čase dvou měsíců vytvořili prací
dobrovolníků malý domov odpočinku ve stáří – penzion s názvem
Betanie. Vlastní provoz tohoto zařízení byl zahájen 1. ledna 1992.
Druhý rozsáhlejší objekt, budova bývalé Betezdy, byl ve velmi
špatném technickém stavu a byl by možná za normální situace
zbourán. Objekt byl po převzetí Slezskou diakonií podroben rozsáhlé
rekonstrukci, která trvala dva roky. Slavnostní otevření opravené
budovy, našeho prvního historického objektu diakonické práce, se
uskutečnilo v neděli 8. října 1994 a v říjnu byl také zahájen normální
provoz. Šlo o zařízení s trvalým pobytem pro muže a ženy
s mentálním postižením do 35 let s kapacitou 20 osob.
Ustanovující konference Slezské diakonie, které se zúčastnilo asi
200 osob, se konala v sobotu 6. dubna 1991 v kulturním domě
v Komorní Lhotce. Na této ustanovující konferenci byla vybrána
jedenáctičlenná rada.
Členy rady byli Ing. Česlav Santarius, Mgr. Jan Cieślar, Leopold Cyroň,
Mgr. Anna Bystrzycka, Jan Stebel, Ing. Adam Cieślar, Mgr. Jan Kaleta,
Alois Pasz, Zb. Niemiec, Ing. Arch. Karel Cieślar, Ing. Jan Morávka
(pořadí podle počtu získaných hlasů při volbách).
Ustavující konference členů, jako nejvyšší orgán sdružení, schválila
dlouhodobý – orientační program, který ve čtyřech základních
skupinách stanovil pro činnost Slezské diakonie bližší i vzdálenější cíle.
Jednalo se o tyto čtyři směry působení:
1. Charitativní činnost a charitativní zařízení.
2. Členská základna, spolupracovníci diakonie, funkce diakónů
a diakónek, ženský diakonát.
3. Školení a vzdělávání, spolupráce doma i v zahraničí.
12
4. Hospodářsko-podnikatelská činnost zaměřená na získání finančních
prostředků pro činnost diakonie.
Program činnosti předložený na této ustavující konferenci Slezské
diakonie v roce 1991 vypadal tehdy jako pěkný sen. Je opravdu
zajímavé porovnat jednotlivé body tehdy stanovených záměrů se
současnou realitou. S vděčností k Pánu Bohu musíme konstatovat,
že většina těchto bodů v průběhu dosavadní činnosti Slezské
diakonie byla splněna a mnohé aktivity dále rozšířeny.
Zde jsou jmenovány jednotlivé body Programu činnosti Slezské
diakonie z roku 1991:
„a) Charitativní činnost a charitativní zařízení
• Převzetí do správy a provozování Betezdy-Sarepty
• Zavedení pravidelných (min. jednou týdně) rozhovorů ve středisku
křesťanské pomoci Agape v Karviné
• Vytvoření dalších středisek křesťanské pomoci (např. v Třinci)
• Zřízení útulku pro pomoc v nouzi (např. v Karviné)
• Zřízení střediska pro denní pobyt dětí a mládeže s kombinovaným
postižením (např. využití objektu po zrušené mateřské školce)
• Pomoc zrakově postiženým (kvalitní literatura pro nevidomé –
především křesťanská, nahrávky apod.)
• Zřízení střediska pečovatelské služby (ve sborech, městech a obcích)
• Vybudování a rozšíření křesťanských domovů odpočinku ve stáří
(penziony – domovy s pečovatelskou službou)
• Zřízení domu nebo minivesničky typu “S. O. S.“
• Organizování výkonu civilní služby za službu vojenskou
b) Členové, spolupracovníci diakonie, funkce diakónů a ženský diakonát
• Získávání členů, spolupracovníků a sympatizantů Slezské diakonie
• Zřizování místních klubů Slezské diakonie
• Převzetí patronátu místním klubem nad některým zařízením nebo
činností Slezské diakonie
• Vytvoření funkce diakónů a diakónek se zaměřením na
ošetřovatelsko-pečovatelskou činnost
• Vytvoření instituce ženského diakonátu se zaměřením na:
• ošetřovatelsko-pečovatelskou činnost
• výchovně-pedagogickou činnost
• Spolupráce s ženskými diakonáty v zahraničí (zejména Polsko,
Německo, Rakousko)
c) Školení a vzdělávání, spolupráce doma i v zahraničí
• Organizování přednášek a školení (ve spolupráci s Křesťanským
sdružením zdravotníků)
• Organizování stáží a studia v zahraničí
• Organizování křesťanských jazykových kurzů
• Organizování tematických zájezdů a exkurzí do středisek a zařízení
diakonie v ČSFR a zahraničí
• Spolupráce s církví na zorganizování křesťanské mateřské školky
• Spolupráce s církví na zorganizování anglické střední školy
• Členství v mezinárodních orgánech a institucích diakonie
• Navázání a rozšíření kontaktů s diakoniemi v ČSFR a zahraničí
d) Hospodářská činnost
• Organizování materiální a brigádnické pomoci pro různá zařízení
diakonie
• Rozšíření a zkvalitnění prodeje a služeb ve středisku Agape (zásilková
činnost, pojízdná prodejna, půjčovna video a dia seriálů, kopírování
textů)
• Organizování výstav s náboženskou tematikou ve střediscích diakonie
• Organizování koncertů a představení s výtěžkem na podporu činnosti
diakonie
• Organizování sběrů, třídění, oprav a rozdělování starších věcí
(oděvů, brýlí, knih, poštovních známek apod.)
• Vydávání informačního zpravodaje (ve spolupráci s Křesťanským
sdružením zdravotníků)
• Zorganizování opravárensko-obslužné čety pro pomoc starším lidem,
nemocným, střediskům křesťanské pomoci, sborům a misijnímu hnutí
• Zorganizování ubytovacích kapacit pro potřeby diakonie, misijního
hnutí, sboru apod.“
Zdroje:
Interní dokument Program činnosti Slezské diakonie. 1991.
Santarius, Č. Referát Slezská diakonie – včera, dnes a zítra. 1991.
13
3 Vývoj středisek a sociálních služeb Slezské diakonie
Slezská diakonie byla založena 27. listopadu 1990 jako občanské
sdružení a prvním střediskem, které působilo jako kontaktní místo
pro zajišťování sociální pomoci, bylo středisko Agape v Karviné.
Postupně začala vznikat nová střediska, která poskytovala různorodou
škálu sociálních služeb na základě zjištěné potřebnosti v daném
regionu. Všechna střediska byla a jsou centrálně řízena Ústředím
Slezské diakonie.
V roce 1996 došlo ke změně právní subjektivity, kdy z důvodu
možnosti zajištění významnější finanční podpory byla Slezská
diakonie přeregistrována na účelové zařízení církve, jehož
zřizovatelem je Slezská církev evangelická augsburského vyznání
(dále jen SCEAV). Ta stála v pozadí již při zřízení občanského sdružení.
Po registraci se však sjednotila pravidla pro financování sociálních
služeb nestátními neziskovými organizacemi, proto tento krok
nepřinesl možnost vyšších finančních prostředků.
Postupné rozšiřování aktivit Slezské diakonie si v roce 1997 vyžádalo
rozsáhlejší změny v řízení organizace. V rámci organizační struktury
byly vytvořeny nové organizační celky oborově zaměřené.
Názvy vzniklých úseků byly následující:
• Poradenství a sociální analýzy
• Práce s bezdomovci
• Vzdělávání a speciální pedagogika
• Gerontopéče
V rámci těchto úseků byla soustředěna jednotlivá střediska poskytující
sociální a sociálně zdravotní služby podle oborové tematiky.
Rok 1997 byl významným i z hlediska aktivního zapojení se a krizové
pomoci při červencových povodních na Moravě a Slezsku. Značné
úsilí a energie byly věnovány výstavbě náhradních bytů pro starší
občany postižené povodněmi v Petrovicích u Karviné a v Široké Nivě.
V roce 1998 došlo k další organizační změně, a to k vytvoření funkcí
dvou náměstků, kteří koordinují dvě podstatné oblasti činnosti
Slezské diakonie – oblast sociální práce a oblast provozně
ekonomickou. Ředitel a náměstci, jakožto nově vytvořený tým
vrcholového vedení, se zaměřují na dlouhodobou koncepci
a v souladu s ní definování dílčích cílů a aktivit dalšího rozvoje
14
organizace. V této době již dochází i k úzké spolupráci s vyššími
odbornými a vysokými školami v rámci stáží, dobrovolnické činnosti
a následné nabídky práce absolventům těchto škol. Zároveň i stávající
pracovníci Slezské diakonie studují při zaměstnání vyšší odborné
nebo vysoké školy, čímž dochází k další profesionalizaci a prohlubování kvality řízení a poskytování sociálních služeb.
Projevuje se to i zřizováním nových útvarů na Ústředí Slezské diakonie
(Personalistika, Legislativa, Sociální analýzy, Řízení). Vznikala i nová
střediska, jak je patrné z Tabulky 3.1 níže.
Od roku 2000 je Slezská diakonie pověřena řízením i Církevní
pomocné školy v Krnově a Praktické církevní školy v Českém Těšíně,
jejichž zřizovatelem je SCEAV.
V roce 2001 dochází k dalším organizačním změnám v Úseku
speciální pedagogiky, který se z důvodu značného rozšíření nejen
v počtu středisek, ale i jejich územní vzdálenosti dále dělí
na tři sekce:
• Denní stacionáře (Eden, Lydie, Eunika, Salome)
• Chráněné dílny a bydlení (Eben-Ezer, Hosana, Betezda, Ráchel)
• Oblast Krnov (Benjamín, Archa)
Do nově vzniklých sekcí nezapadá středisko Osobní asistence.
To je proto řízeno přímo vedoucí Úseku speciální pedagogiky, která je
zároveň i náměstkyní pro sociální a zdravotní služby.
V roce 2002 je Slezská diakonie provozovatelem již 24 středisek pro
lidi se zdravotním (zejména mentálním) postižením, osoby bez
přístřeší, seniory, oběti domácího násilí, pěstounské rodiny,
nezaměstnané, děti a mládež a další potřebné lidi. Za zmínku jistě
stojí i rozšíření jazykové mutace vydávaných výročních zpráv
o činnostech jednotlivých středisek organizace v češtině a angličtině
(do té doby byly výroční zprávy výhradně v českém jazyce).
Další organizační změny v rozšiřující se organizaci přináší
transformace organizačních celků řídících jednotlivá střediska, které
z důvodu územního rozšíření působnosti Slezské diakonie již
neodpovídaly potřebám organizace. Proto zůstávají dva úseky dle
oborového zaměření poskytovaných služeb a vznikají dvě nové
oblasti dle územního zaměření:
• Úsek poradenství a městské misie
• Úsek azylových domů
• Oblast Bruntálsko-Krnovsko
• Oblast Ostrava
Na Ústředí Slezské diakonie dochází rovněž k organizačním změnám
v rámci útvarů řízených ředitelem Slezské diakonie i náměstky,
kdy nově vznikají sekce spravující jednotlivé odborné útvary.
V rámci řízení ředitele vznikají:
• Sekce projekty a racionalizace řízení (Personální oddělení,
Správa budov, Projekty EU, Racionalizace řízení)
• Sekce vnější vztahy (Asistentka ředitele, Oddělení propagace
a informačních systémů, Oddělení zahraničních styků)
V rámci útvarů řízených provozně ekonomickým náměstkem vznikají:
• Sekce rozpočty a rozbory (finanční účetnictví, mzdové účetnictví)
• Sekce ekonomického řízení
V rámci útvarů řízených náměstkyní pro sociální a zdravotní práci
vznikají nebo se přejmenovávají:
• Sekce sociálních služeb pro děti se zdravotním postižením
• Sekce sociálních služeb pro mládež a dospělé se zdravotním
postižením
• Sekce vzdělávání a plánování
V roce 2005 se dále rozrůstá Ústředí o novou Sekci zahraničních
vztahů v rámci řízení ředitele a zároveň se rozšiřuje působnost
poskytování sociálních služeb za hranice Moravskoslezského kraje,
když vzniká nové středisko v Brně. Dochází ke zrušení sekcí řídících
jednotlivá střediska v rámci řízení náměstkyně pro sociální práci
a k organizační změně rozdělení středisek do oblastí a úseků.
Z důvodu dalšího rozšiřování počtu středisek i regionů, kde jsou
sociální služby poskytovány, dochází k transformaci úseků na oblastní
dělení s výjimkou úseku zaměřeného na práci s lidmi bez domova.
Nové rozčlenění organizační struktury Slezské diakonie je:
• Oblast Bruntálsko-Krnovsko (od roku 2007 přejmenováno na Oblast
Bruntál, Krnov, Nový Jičín)
• Oblast Karviná, Bohumín (od roku 2008 přejmenováno na Oblast
Karvinsko)
• Oblast Ostrava, Havířov
• Oblast Český Těšín, Třinec, Jablunkov (od roku 2009 přejmenováno
na Oblast Těšínsko)
• Úsek azylových domů
S využíváním předvstupních a strukturálních fondů Evropské unie
dochází ke vzniku nových středisek a aktivit kontinuálně
od roku 2004. Takto získává Slezská diakonie své první zkušenosti
s oblastí sociální ekonomiky zřizováním čajovny, kaváren, obchůdků
a chráněných dílen.
Sekce personálního řízení s úzkým zaměřením na prohloubení
personálního řízení v organizaci a Sekce sekretariát ředitele vzniká
v roce 2006. K 1. září 2008 s odchodem vedoucí Sekce sekretariát
ředitele na„mateřskou dovolenou“ dochází k reorganizaci útvarů
do jednotlivých sekcí v rámci řízení ředitele. V podřízenosti ředitele
jsou nyní tři sekce, které řídí jednotlivé útvary (viz Příloha Organizační
struktury Slezské diakonie).
Vzhledem k rozvoji sociálních služeb pro osoby bez domova
v jednotlivých oblastech dochází od 1. dubna 2009 ke zrušení Úseku
azylových domů a zaměření organizační struktury pouze podle
oblastního rozdělení poskytovaných služeb. K tomuto kroku vedly
mimo jiné i finanční důvody, kdy různorodost služeb v jedné oblasti
může zabezpečit lepší finanční stabilitu celé oblasti (různé sociální
služby bývají v některých letech financovány lépe než ostatní
v závislosti na stanovených prioritách národních či regionálních
strategických dokumentů). Střediska bývalého Úseku azylových
domů přešla do oblastí dle územního působení. Zároveň dochází
ke vzniku nové oblasti s názvem Oblast Frýdek-Místek, Třinec,
přejmenování oblasti Český Těšín, Třinec, Jablunkov na Oblast
Těšínsko a přeskupení některých středisek do jiných oblastí z důvodu
zachování podobného počtu služeb v jednotlivých oblastech.
Ve vývoji středisek a projektů Slezské diakonie nastává významný
zlom přijetím nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,
který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2007. Tento zákon změnil
pojímání sociálních služeb v České republice, poněvadž je to první
zákon, který umožňuje občanům na základě svobodné volby zvolit
formu pomoci a druh (typ) služeb, které potřebují dle svých
1
specifických potřeb. Financování sociálních služeb je zprostředkováno
i nadále formou dotací, na které ze zákona není právní nárok. Zároveň
ale dává zákon do rukou uživatelů finanční prostředky na úhradu
sociální služby v podobě příspěvku na péči. Uživatel si rozhoduje sám,
jak s těmito prostředky naloží. To znamená, zda využije služeb
rodinného příslušníka, který mu zajistí péči, anebo služeb
profesionální organizace poskytující sociální služby. S uvedením
zákona do praxe tedy vyvstávají mnohé problémy, a to nejen pro
uživatele sociálních služeb, ale i pro zaměstnance pracující
v sociálních službách. Například se v praxi zákon potýká s problémem
nepochopení z řad klientů, neboť někteří vnímají příspěvek na péči
jako další zdroj pro vlastní rozpočet místo povinnosti platit vyšší
poplatky za poskytované sociální služby.
Zákon řeší i povinnost poskytovatelů sociálních služeb zavádět
standardy kvality dle kritérií a zásad vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se
provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, a rovněž
povinnost registrovat veškeré druhy poskytovaných sociálních služeb
na příslušném krajském úřadě dle sídla organizace. V rámci registrace
se uvádí základní informace o poskytované službě (adresa,
zodpovědná osoba, druh služby, cílová skupina, kapacita), v přílohách
se pak dokládá Popis realizace sociální služby, Personální zajištění
sociální služby a jmenný seznam pracovníků v přímé péči, Finanční
rozvaha na příslušný kalendářní rok. Veškeré změny, které nastanou
v průběhu realizace služby, musí být v termínu do 15 kalendářních
dnů nahlášeny na Oddělení registrace krajského úřadu.
Slezská diakonie tedy poprvé registruje své služby v polovině
roku 2007 v počtu 74 zařízení poskytujících sociální služby. V rámci
hlášení jednotlivých změn pak bylo v roce 2008 nahlášeno celkem
1 035 změn. Z toho vyplývá nárůst administrativy. V Slezské diakonii je
registrace nových zařízení sociálních služeb i hlášení změn řešeno
centrálně z Ústředí, kde dochází ještě ke kontrole úplnosti žádostí či
nahlášených změn.
V polovině roku 2010 je Slezská diakonie provozovatelem 52 středisek
poskytujících sociální služby, v rámci kterých je zaregistrováno celkem
94 zařízení sociálních služeb dle typologie zákona o sociálních
službách a 10 dalších návazných služeb (mateřská centra, kavárny,
dobrovolnická centra a podobně).
Přehled středisek Slezské diakonie
Kompletní seznam středisek Slezské diakonie podle roku jejich vzniku
je obsahem Tabulky 3.1.
V Tabulce 3.2 naleznete seznam středisek poskytujících sociální služby,
které musely být z nejrůznějších příčin ukončeny. Následuje výčet
dalších aktivit Slezské diakonie v průběhu jednotlivých let její
působnosti (Tabulka 3.3 a tabulka 3.4).
Tabulka 3.1
Statistický přehled vytvořených nebo převzatých středisek Slezské diakonie poskytujících sociální služby
Rok
Název střediska
Místo
Druh sociální služby
1991
AGAPE
Karviná
Středisko křesťanské pomoci
1992
BETANIA
Komorní Lhotka
Domov pro seniory
BETHEL
Karviná
Azylový dům
HEBRON
Těrlicko
Pobytové středisko pro uprchlíky
1993
ELIM
Ostrava
Pečovatelská služba
1994
BETEZDA
Komorní Lhotka
Domov pro osoby s mentálním postižením
EDEN
Český Těšín
Denní stacionář pro osoby s mentálním postižením
1997
HOSANA
Karviná
HOSANA
Karviná
Sociálně terapeutické dílny
ELPIS
Havířov
Poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání
ELIM
Karpentná
Reintegrační zařízení
1
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
RÁCHEL
Havířov
Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče
BENJAMÍN
Krnov
Denní stacionář pro osoby se zdravotním postižením
ELPIS
Karviná
BETHEL
Třinec
Azylový dům
ARCHA
Široká Niva
Chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením
SALOME
Bohumín
Denní stacionář pro děti se zdravotním postižením
EUNIKA
Karviná
LYDIE
Český Těšín
BETHEL
Karviná
Sociální rehabilitace
SÁRA
Petrovice u Karviné
Azylový dům
SÁRA
Krizová pomoc
SALOME
Bohumín
Raná péče
Osobní asistence (nyní TABITA)
Český Těšín, Třinec, Jablunkov, Karviná
Osobní asistence
EBEN-EZER
Český Těšín-Horní Žukov
SILOE
Ostrava
Centrum denních služeb (domovinka) pro seniory
POHODA
Karviná
Nízkoprahové zařízení pro děti
Občanská poradna
Karviná
Odborné sociální poradenství
EBEN-EZER
ELPIS
Ostrava
BETHEL
Bruntál
Azylový dům
BETHEL
Třinec
Nízkoprahové denní centrum
BETHEL
Třinec
Noclehárna
BETHEL
Karviná
Noclehárna
BETHEL
Karviná
LYDIE
Český Těšín
Odlehčovací služby
LYDIE
Český Těšín
Raná péče
SILOE
Ostrava
Odlehčovací služby pro seniory
Dům s pečovatelskou službou
Stonava
DORKAS
Ostrava
Tísňová péče pro seniory a lidi se zdravotním postižením
RÚT
Krnov, Bruntál
Agentura podporovaného zaměstnávání
(sociální rehabilitace)
CHANA
Bruntál
Azylový dům
ON LINE
Karviná
Nízkoprahové zařízení pro mládež
JORDÁN
Třinec
Komunitní centrum pro osoby duševně nemocné
NOEMI – Centrum respitní péče
Havířov
Občanská poradna
Ostrava
1
2005
2006
18
Sociální asistence
Ostrava
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
TIMOTEI
Bruntál
Dům na půl cesty
BETHEL
Frýdek-Místek
Azylový dům
BETHEL
Frýdek-Místek
Noclehárna
BETHEL
Frýdek-Místek
SALOME
Bohumín
EUNIKA
Karviná
EUNIKA
Karviná
Raná péče
ELPIS
Třinec
RÚT
Český Těšín
Stonava
Pečovatelská služba
ARCHA (2009 přejmenováno na NOE)
Krnov
Podpora samostatného bydlení
KANAAN
Bohumín
Nízkoprahové zařízení pro děti
KONTAKT
Bohumín
Terénní program
ELIM
Ostrava
Osobní asistence
ELIADA
Brno
Raná péče
ELIADA
Brno
ELIADA
Brno
Osobní asistence
RÚT
Třinec
TABITA
Jablunkov Jasení
Poradna rané péče
Krnov
Raná péče
Intervenční centrum
Frýdek-Místek, Karviná, Bruntál
Intervenční centrum
Krnov
Karviná
BETHEL
Třinec
BETHEL
Třinec
Terénní program
BETHEL
Karviná
Terénní program
BETHEL
Frýdek-Místek
BETHEL
Frýdek-Místek
Terénní program
KONTAKT
Karviná
Terénní program (u střediska Pohoda)
ON LINE
Karviná
Terénní program
Osobní asistence
Český Těšín, Třinec, Jablunkov, Karviná
EBEN-EZER
Chráněné bydlení
ARCHA
Praha
ARCHA
Praha
Osobní asistence
RÚT
Bruntál
2007
2008
2009
2010
RÚT
Frýdek-Místek
ELPIS
Bruntál
Občanská poradna
Havířov
Denní stacionář
Nový Jičín
Denní stacionář
BETHEL
Český Těšín
Noclehárna
BETHEL
Český Těšín
Třinec
Sociální agentura práce
Karviná
Při Úseku azylových domů
DOMOV
Tichá
Týdenní stacionář
DOMOV
Tichá
Denní stacionář
DOMOV
Tichá
DOMOV
Tichá
Domov pro osoby se zdravotním postižením
Azylový dům pro ženy
Třinec
Azylový dům
BETHEL
Český Těšín
Terénní programy
HANNAH
Orlová
Azylový dům
Poradna pro rodinu a dítě
Havířov
Poradenské centrum
Krnov
Odborné sociální poradenství, Odlehčovací služby
Bruntál
Sociálně terapeutická dílna
Krnov
Nový Jičín
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
Podpora samostatného bydlení Ranč Nebory
Nebory
Sociální asistence Ostrava (rozšíření)
Bohumín
Sociální asistence Třinec (rozšíření)
Frýdek-Místek, Český Těšín
Sociální asistence Karviná (rozšíření)
Orlová
Bruntál
Streetwork
Havířov
Terénní program
19
Tabulka 3.2
Statistický přehled ukončených činností středisek, projektů
Rok
Název střediska
Místo
Druh sociální služby
1993
HEBRON
Těrlicko
Pobytové středisko pro uprchlíky
1998
AGAPE
Karviná
(Přešlo do řízení DIAKOSERVISu, s. r. o.)
ELIM
Karpentná
Reintegrační zařízení
2005
NOEMI – centrum respitní péče
Havířov
2006
TABITA
Jablunkov, Jasení
2007
ELIM
Ostrava
Osobní asistence
RÁCHEL
Havířov
Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče
2008
SÁRA
Krizová pomoc
ARCHA
Praha
ARCHA
Praha
Osobní asistence
2009
Karviná
DOMOV
Tichá
2010
EUNIKA
Karviná
SALOME
Bohumín
LYDIE
Český Těšín
Poradenské centrum
Krnov
Odborné sociální poradenství, Odlehčovací služby
Bruntál
(nezrušena, nýbrž sloučena se střediskem Rút Bruntál)
Mimo uvedená zařízení poskytující sociální služby, které musí být zaregistrovány dle zákona o sociálních službách, poskytuje Slezská diakonie
i další služby, jež jsou návazné na služby sociální. Jedná se o následující výčet.
20
Tabulka 3.3
Další služby Slezské diakonie
Rok
Název
2001
Chráněná dílna, Český Těšín-Horní Žukov
2002
Mateřské centrum RODINKA, Ostrava (2002 – klubová činnost, 2005 – Mateřské centrum)
NINIVE
Kofoedova škola
Dobrovolnické centrum
2004
Centrum primární prevence (později součást střediska ON LINE)
Internetová kavárna a Seniorklub Ostrava
Mezinárodní dobrovolnické centrum
Vzdělávací centrum
Čajovna-kavárna NINIVE
2006
2008
Minikavárna s galerií při středisku JORDÁN, Třinec
Mateřské centrum při čajovně-kavárně NINIVE, Krnov
Kavárna Empatie, Frýdek-Místek
Tabulka 3.4
Ukončená činnost dalších služeb Slezské diakonie
Rok
Název
2004
Kofoedova škola (převedena na samostatné občanské sdružení Kofoedova škola)
Chráněná dílna, Český Těšín-Horní Žukov (převedena na samostatné občanské sdružení ERGON)
2005/6 Vzdělávací centrum (osamostatnění, zřízení Diakonického institutu)
2006
Internetová kavárna, Ostrava
2008
NINIVE (osamostatnění, zřízení chráněné dílny CHRPA, o. p. s., sociální firma při Slezské diakonii)
Zdroje:
URL <http://www.diakonickyinstitut.cz>; URL <http://www.ergon-chranenadilna.org>
URL <http://www.chrpakrnov.cz>; URL <http://www.kofoedovaskola.cz>
URL <http://www.slezskadiakonie.cz>; Slezská diakonie. Výroční zpráva 1997.
Slezská diakonie. Výroční zpráva 1998.; Slezská diakonie. Výroční zpráva 1999.
Slezská diakonie. Výroční zpráva 2008.; zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
21
4 Projektová činnost Slezské diakonie
Projekty a žádosti o finanční prostředky jsou od počátku působnosti
Slezské diakonie její nedílnou součástí. Postupně s rozvojem
občanské společnosti v České republice se nároky na zpracování
žádostí o dotace, granty i projekty zvyšovaly a zpřísňovaly.
Zároveň se rozšiřovala i Slezská diakonie, ve které rok co rok přibývala
nová střediska a nové projekty. Tento vývoj s sebou přinesl vytvoření
nové funkce v rámci Ústředí Slezské diakonie – koordinátora projektů
Slezské diakonie. Funkce byla zřízena od listopadu roku 2001.
K dalšímu posunu dochází od 1. ledna 2003, kdy byla vytvořena Sekce
projektů a racionalizace řízení.
Hlavní náplň Oddělení projektů Slezské diakonie v rámci této sekce je
formální a částečně i obsahová kontrola podávaných žádostí
o finanční prostředky. V popisu pracovní činnosti koordinátora
projektů Slezské diakonie jsou naplňovány tyto úkoly:
• Kontrola úplnosti a správnosti zpracovaných projektů a žádostí
o grant, zejména po formální stránce
• Informování jednotlivých zařízení Slezské diakonie o aktuálních
výzvách
• Zpracovávání vybraných projektů a žádostí o granty
• Koordinace zpracovávání žádostí o dotaci ze státního rozpočtu
středisek Slezské diakonie a žádostí o grant vypsaných nadacemi
a fondy
• Vytváření interní metodiky ke zpracovávání dotačních žádostí
Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky pro střediska
Slezské diakonie
• Spolupodílení se na vytváření nových projektů Slezské diakonie
• Kompletace a odesílání dotačních žádostí jednotlivých středisek
(dotace Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a kraje)
• Kontrola správnosti průběžných a závěrečných zpráv Slezské
diakonie
• Zápis záměrů projektů a odeslaných žádostí do evidence projektů
• Archivace kopií všech odeslaných projektů a žádostí o grant v rámci
organizace
• Studium a účast na školeních o problematice vztahující se
k projektům a žádostem o grant
22
Jednotlivá střediska si sama navrhují a zpracovávají žádosti
na podporu svých činností. Vzhledem k tomu, že většina donátorů
omezuje počet podaných žádostí, je nezbytné, aby byla zajištěna
jejich centrální koordinace. Z tohoto důvodu je nutné, aby před
vlastním zpracováním žádostí hlásila jednotlivá střediska Slezské
diakonie své záměry na Oddělení projektů. V případě souběhu více
záměrů na jednu projektovou výzvu je tato situace konzultována
s donátorem (vyhlašovatelem projektové výzvy). V případě nutnosti
podat menší počet žádostí, než je počet záměrů jednotlivých
středisek, bývá rozhodnuto na základě potřebnosti, finanční situace
střediska a míry souladu projektu s vypsanou výzvou, které bude
středisko žádost podávat.
Zpracované žádosti o finanční prostředky konzultuje zpracovatel
(nejčastěji se jedná o vedoucího daného střediska) s pracovníkem
Oddělení projektů. Tento pracovník musí být způsobilý odborně
konzultovat žádosti se zpracovatelem, podávat řešení při nejasných
okolnostech a mít komplexní přehled o nabídkách poskytování
dotací a grantů na všech úrovních. Pracovník kontroluje a schvaluje
soulad cílů a aktivit žádosti s vypsanou výzvou a dále veškeré formální
náležitosti žádosti, tj. úplnost a správnost vyplnění žádosti.
Zároveň dává zpětnou vazbu k obsahové stránce žádosti
i porozumění textu. Projektové oddělení úzce spolupracuje
s ekonomickým úsekem, který odpovídá za kontrolu ekonomické
části žádosti.
Pracovníci Oddělení projektů jsou způsobilí rovněž kontrolovat
textovou část průběžných a závěrečných zpráv o realizaci
podpořených projektů.
Sekce vede kompletní evidenci podaných žádostí o finanční
prostředky v listinné i elektronické podobě a zodpovídá za jejich
archivaci.
Pro zajištění vyšší kvality podávaných žádostí o finanční prostředky
vydala Sekce projekty a racionalizace řízení v roce 2006 metodický
pokyn„Projektová činnost ve Slezské diakonii“, jehož obsahem je
jednak popis postupu podávání jednotlivých žádostí, stanovení
zodpovědností pro vedoucí pracovníky a pro pracovníky Oddělení
projektů Slezské diakonie a jednak popis základních náležitostí
projektů a žádostí o grant.
V období let 2005–2006 byli vedoucí středisek školeni mimo jiných
dovedností i v projektové oblasti v rámci projektu„Manažer start:
zkvalitnění manažerských dovedností v sociální oblasti“. Jednalo se
o školení, jak správně psát žádost o grant, a rovněž upozornění
na časté chyby z praxe Oddělení projektů Slezské diakonie.
Od roku 2006 je zaveden mentoring pro nové vedoucí pracovníky
v projektové oblasti. Vedoucí pracovník může v případě svého zájmu
využít konzultace s pracovníkem Oddělení projektů a nechat se
zaškolit do projektové činnosti.
Vícezdrojové financování
Systém financování nestátních neziskových organizací poskytujících
sociální služby je založen na tzv. vícezdrojovém financování.
Vícezdrojové financování se skládá z veřejných zdrojů (zdroje státní
správy a samospráv, které se dále dělí na samosprávy obcí, městské
obvody, statutární města, krajský úřad), z neveřejných zdrojů (nadace,
sponzorské dary, sbírky, ostatní), z úhrad uživatelů, z vlastní výdělečné
činnosti a rovněž z fondů Evropské unie.
Hlavním donátorem pro Slezskou diakonii je Ministerstvo práce
a sociálních věcí České republiky, jehož prostřednictvím jsou
poskytovány finanční prostředky z veřejného rozpočtu. Dalšími
významnými finančními zdroji jsou krajské úřady, města a obce,
nadace a fondy. Od roku 2000 začíná Slezská diakonie využívat nový
finanční zdroj v rámci tzv. předvstupních fondů Evropské unie.
Se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 přicházejí
i strukturální fondy Evropské unie, kterých aktivně využívá i Slezská
diakonie. Strukturální fondy Evropské unie podporují zejména
inovativní a rozvojové projekty, které umožňují další rozvoj Slezské
diakonie do nových oblastí, případně zavádění nových aktivit či
metod v rámci stávajících služeb.
Všechny zmíněné finanční zdroje se získávají na základě vypracování
žádosti o finanční prostředky. Těchto žádostí bylo:
• V roce 2006 podáno 240
Jak již bylo zmíněno, od roku 2000 začala Slezská diakonie využívat
nové finanční možnosti, které vstoupily do České republiky v rámci
předvstupních fondů Evropské unie.
Projekty v rámci předvstupních fondů:
Phare CBC (přeshraniční spolupráce, neinvestiční projekt):
• Jarní škola primární prevence – násilí, palčivý problém dnešní
společnosti
• Sblížení 2004: mezinárodní festival tvorby mládeže
• Sblížení 2005: mezinárodní festival tvorby mladých
Phare 2000 (neinvestiční projekt):
• Podpora a rozvoj poradenských služeb se zaměřením na romskou
menšinu
Phare 2002 (neinvestiční projekty):
• Komplex terénních služeb pro seniory na Jablunkovsku a Třinecku
• Systém služeb Tísňové péče pro seniory a zdravotně postižené
občany
• Internetová kavárna a seniorklub
Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů (neinvestiční projekty):
• Rozvoj komplexních služeb pro romskou komunitu v Karviné
• Systémové profesní vzdělávání pracovníků pomáhajících profesí
v Moravskoslezském kraji
• Zavádění standardů a modelu EFQM pro zajištění kvality služeb
v zařízeních Slezské diakonie
• Manažer start: zkvalitnění manažerských dovedností v sociální
oblasti
• Zavádění třetího bloku standardů a realizace auditů
Projekty realizované v rámci podpory ze strukturálních
fondů Evropské unie:
Strukturální fondy EU 2004–200
Společný regionální operační program, opatření 3.2
(neinvestiční projekty):
• Rovná šance I.–III.: projekt podporovaného zaměstnávání
23
• Kontakt I.–III.
• Naděje pro rodinu
Strukturální fondy EU 200–2013
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ):
Společný regionální operační program, opatření 3.1
(investiční projekt):
• Jordán – řeka pochopení: komunitní centrum pro duševně
nemocné a chráněné dílny
• Systém řízení kvality
Další projektové záměry jsou připravovány jak na úrovni celé
organizace (vzdělávání, zvyšování kvality), tak na úrovni rozvoje
jednotlivých středisek.
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (neinvestiční projekty):
• Vzdělávání pracovníků Slezské diakonie v naplňování standardů
kvality
• Já, občan: zkvalitnění a podpora procesu přímé práce s uživateli
azylových domů Bethel
Inovativní projekty podpořené evropskými fondy znamenají pro
Slezskou diakonii nejen získávání dalších finančních zdrojů,
prohlubování kvality a ověřování nových metod práce, ale i budování
kapacity a celkový rozvoj organizace.
Iniciativa společenství EQUAL (neinvestiční projekt):
• Od osmi do čtyř
Interreg III. A: fond mikroprojektů regionu Těšínsko (příhraniční
spolupráce ČR-PL, neinvestiční projekt):
• SBLÍŽENÍ 2006: festival tvorby mladých
• SBLÍŽENÍ 2007: festival tvorby mladých
24
Zdroje:
Interní dokument Evidence projektů. Slezská diakonie, 2007–2008.
Interní dokument Evidence předvstupních a strukturálních fondů Evropské
unie. Slezská diakonie, 2002–2010.
Interní dokument Popis pracovní činnosti koordinátorů projektů Slezské
diakonie. Slezská diakonie.
Interní dokument Projekty a žádosti o grant. Slezská diakonie, 2001–2008.
Křesťanství ve Slezské diakonii
Slezská diakonie je organizace, kde chceme pracovat kvalitně
a profesionálně, ale také s důrazem na duchovní rozměr naší služby.
Již v samotném poslání Slezské diakonie zaznívá, že stavíme
na křesťanských hodnotách. Jeho celé znění je:
„Posláním Slezské diakonie je poskytování kvalitních sociálních a sociálně
zdravotních služeb potřebným lidem na základě křesťanských hodnot.“
Při tvorbě Strategického plánu pro období 2009–2011 jsme si
definovali, co znamená pro pracovníky Slezské diakonie pracovat
v křesťanské organizaci. Pod pojmem„křesťanská organizace“
chápeme:
• Že jsme zřízeni SCEAV
• Mottem pro naši práci se stal biblický text Knihy Matouše,
25. kapitoly, verš 35–36:
„Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít,
byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě,
byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení,
a přišli jste za mnou.“
• Hlavním motivem uvedeného textu je čin (ať svítí – tzn. být činný).
Důraz tedy klademe na praktický čin, praktickou službu, dobře
odvedenou práci – a to je výzva pro celou diakonii i jednotlivé
pracovníky. Dobře vykonaná práce může být odrazem toho, že si
lidé výše popsané uvědomí a vzdají chválu Bohu.
• Jako organizace stavíme naši práci na křesťanských hodnotách,
které jsou v souladu s obecně přijímanými hodnotami a jsou
doplněny o další křesťanské hodnoty definované v organizaci.
• Ve Slezské diakonii usilujeme o to, aby tyto hodnoty akceptovali
a tolerovali všichni pracovníci. V každém ze zařízení naší organizace
pracovníci popisují v rámci metodik ke standardům kvality
sociálních služeb křesťanské hodnoty. Prioritou vedení Slezské
diakonie je, aby samotní zaměstnanci nejen uměli popsat, co to
křesťanské hodnoty jsou, ale věděli i jak se odráží v samotné službě.
Naší prioritou také je, aby tyto metodiky nebyly pouhými papíry
pro potřeby kontrol – inspekcí, které k nám přicházejí, ale aby byly
živým materiálem. Kromě profesionálně odvedené služby nám jde
o nabídku něčeho navíc, co je reálně vidět v naší práci.
• Křesťanství vnáší skrze diakonii do sociální práce inspiraci Božím
slovem, osobní vírou v Ježíše Krista a Jeho příkladem.
Pracovníci mohou projevovat svou křesťanskou víru tím,
že poskytují a vykonávají kvalitní práci potřebným lidem
s uplatněním křesťanských hodnot, jako je láska, radost, trpělivost,
laskavost, dobrota, sebeovládání a další. Mohou se aktivně účastnit
organizování různých křesťanských programů a v osobním kontaktu
s uživatelem mohou takovéto programy a aktivity nabídnout.
Rozhodnutí je však vždy na uživateli, kterého do ničeho nenutíme,
křesťanská víra je pro něj nabídkou.
Vedení Slezské diakonie si uvědomuje, že bez podpory a přesně dané
koncepce nelze výše uvedené cíle a priority naplnit a implementovat
do organizace. Proto se snaží své motivace založené na víře vnášet
do organizace následujícími způsoby.
Spolupráce s církví a církevními sbory
Klienti Slezské diakonie mohou navštěvovat společné bohoslužby
ve sborech a zapojit se do života církve. V samotných sborech
je propagována práce Slezské diakonie – například jednotlivé činnosti
jsou prezentovány na nástěnkách, členové jsou informováni
o aktivitách, probíhají sbírky a podobně. Mnozí členové sborů jsou
zaměstnanci Slezské diakonie.
Pastorační péče
Pastorační péčí ve Slezské diakonii rozumíme tu složku péče
o potřebného člověka, která se týká jeho osoby, přesahuje odbornou
praktickou pomoc (ať v sociální nebo ve zdravotní oblasti) a která
blízce nebo vzdáleně souvisí buď s vírou potřebného či s vírou
pomáhajícího nebo s vírou obou dvou. Veškeré aktivity duchovního
rozměru jsou pro uživatele i pracovníky pouze nabídkou. Každý se má
možnost sám rozhodnout.
2
Co rozumíme pod pojmem pastorační péče?
Pastorační péčí o nemocné a trpící v širším slova smyslu rozumíme
takové jednání s člověkem, ve kterém jej respektujeme v jeho
jedinečnosti, přistupujeme k němu z pozice věřících křesťanů,
doprovázíme jej v jeho obtížích, nemoci, utrpení a pomáháme mu
k lidsky důstojnému zvládnutí jeho životní situace, a to na jemu
dostupné úrovni víry s perspektivou jejího rozvoje.
Máme zde na mysli spíš individuální péči o člověka (případně
skupinu), jenž se ocitl v nestandardní životní situaci, ve které nestačí
na její zvládnutí sám a potřebuje pomoc. Je to doprovázení člověka,
kterému pomáháme k co nejlepšímu a lidsky důstojnému zvládnutí
jeho životní situace. Slovo„doprovázení” je zde velmi důležité.
Vylučuje totiž jak manipulaci, tak lhostejnost. Bereme-li člověka vážně
v jeho celistvosti, potom nemůžeme od jeho života oddělit ani jeho
fyzickou či duševní nouzi (nemoc, handicap) ani jeho dimenzi víry.
Co je pastorační rozhovor?
Ve Slezské diakonii používáme pastorační rozhovor jako základní
formu pastorační péče.
Je to rozhovor, který vychází ze situace, přání a potřeb toho, komu je
poskytována pastorační péče. Prvním a zásadním cílem pastoračního
rozhovoru není ani vyřešení problému ani poučení klienta, ale snaha
dát člověku najevo, že od této chvíle nezůstává se svým problémem
osamocen, protože v pastorujícím našel spojence. Cílem, který
nemusí být ovšem vždy dosažen, je, aby klient našel jako nejdůležitějšího a nejmocnějšího spojence ve své situaci Boha.
Ve Slezské diakonii v současné době působí tři pastorační pracovnice,
které se intenzivně a s láskou věnují klientům a zaměstnancům
organizace. Jde o osobní, individuální přístup.
Pastorační práce byla ve Slezské diakonii zahájena v roce 2000. Tehdy
ve Slezské diakonii působila pouze jedna pastorační pracovnice.
S růstem organizace však vznikla potřeba přijetí dalšího pracovníka.
Od roku 2002 začaly tedy ve Slezské diakonii působit dvě farářky –
Renáta Firlová a Wanda Stanieková. V průběhu let došlo k prostřídání
jednotlivých duchovních. Na místo Renáty Firlové nastoupil Lucjan
Klimsza v roce 2003, kterého pak v roce 2007 vystřídala Natálie
Bialoňová. Ta působí jako pastorační pracovnice společně s farářkou
Wandou Staniekovou. V jejich službě jim také od roku 2008
vypomáhá katechetka Zdena Pastuszková.
Jak již bylo výše zmíněno, Slezská diakonie je velkou organizací
2
s vysokým počtem klientů a zaměstnanců. V silách našich
pastoračních pracovnic by nebylo sloužit na všech místech a všem.
Nadmíru se osvědčila velmi dobrá spolupráce s pastory Sborů SCEAV
a jiných spolupracujících církví, kteří docházejí do středisek Slezské
diakonie jako dobrovolníci.
Ranní ztišení, bohoslužby ve střediscích Slezské diakonie
Klienti a také zaměstnanci diakonie mají možnost účastnit se každý
den ranních pobožností nebo křesťanských klubů na jednotlivých
středicích i na Ústředí Slezské diakonie. Je nutno podotknout, že vše
je založeno na dobrovolnosti. Nikdo z klientů ani zaměstnanců není
nucen k účasti.
Individuální přístup
Individuální přístup založený na úctě a upřímnosti je další z priorit
péče o klienty. S tím souvisí vytváření bezpečí pro klienty i jejich
rodiny.
Školení, semináře
Značná pozornost je ve Slezské diakonii věnována také školením
a seminářům pro zaměstnance, které jsou zaměřené na duchovní
rozměr naší práce.
V poslední době jsme se hodně věnovali křesťanským hodnotám.
Na těchto setkáních jsme měli možnost se více zamyslet nad tím,
co znamená stavět na křesťanských principech a hodnotách. Jaké
jsou křesťanské hodnoty? Čím se liší od obecně přijímaných a zda se
vůbec nějakým způsobem liší? Čím je naše služba jiná, výjimečná
od ostatních služeb poskytovaných křesťanskými i nekřesťanskými
organizacemi?
Konference
Pracovníci organizace se účastní tuzemských i mezinárodních
konferencí, na kterých prezentují činnost organizace, její poslání, vize,
cíle a také to, že se jedná o křesťanskou organizaci, jež staví
na křesťanských hodnotách a principech.
Pracovní skupina
V organizaci se v současné době formuje pracovní skupina složená
ze zástupců církve, pastoračních pracovníků a dalších zaměstnanců
Slezské diakonie, která naváže na výše uvedené semináře a bude
pracovat na Manuálu ke křesťanským hodnotám. Cílem je, aby vznikl
materiál, ve kterém bude popsáno, na čem organizace staví, co chápe
pod pojmem křesťanské hodnoty, jak je naplňuje. Půjde také
o vyjasnění a ozřejmění mnoha nevyjasněných a nezodpovězených
otázek našich pracovníků.
Propagace
To, že Slezská diakonie staví na křesťanských principech, je zakomponováno také do jednotné propagační strategie organizace.
Kupříkladu na hlavičkovém papíru se uvádí heslo„Přinášíme světlo
do života potřebným“. Je zde také výtvarné zobrazení biblického verše
Knihy Matoušovy, 25. kapitoly, verše 35–36. Podobně se postupuje
u dalších propagačních materiálů, jako jsou letáky, výroční zprávy,
prezentace, videoprojekce apod.
Výroční zprávy jsou zasílány všem donátorům, sponzorům a dalším
subjektům podporujícím činnost Slezské diakonie.
Zdroje:
OPATRNÝ, A. Pastorační péče v sociální práci. Praha: Pastorační středisko, 2000.
SANTARIUS, Č. Láska musí být přítomna ve všech sociálních vztazích.
In.: Sociální práce 4/2008, 2008, s. 24–26.
Interní dokument Duchovní rozměr činnosti Slezské diakonie. Slezská
diakonie, 2008.
Interní dokument Strategický plán Slezské diakonie 2009–2011. Slezská
diakonie, 2008.
2
Kvalita služeb ve Slezské diakonii
Kvalita poskytovaných služeb je jednou z priorit Slezské diakonie.
Její implementaci do praxe našich středisek je věnováno mnoho
práce a úsilí všech pracovníků.
Slezská diakonie se procesem naplňování standardů kvality začala
zabývat již v roce 2000, ačkoli zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách ukládá tuto povinnost až od 1. ledna 2007. Základní principy
standardů kvality sociálních služeb, jako jsou individuální přístup
k uživateli, osobní cíle uživatele, rovnoprávný vztah poskytovatele
a uživatele, respekt volby klienta, se již pro nás staly běžnou součástí
každodenní praxe, stejně jako důraz na vysoké požadavky
na dovednosti a odbornost pracovníků.
Úvodní aktivity
Od svého vzniku se ve Slezské diakonii hledaly různé metody a formy,
jak pracovat v našich zařízeních profesionálně a kvalitně. Na začátku
měli pracovníci možnost vycestovat do zahraničí a některé modely
péče, zvlášť v péči o lidi s mentálním postižením, vidět a následně
aplikovat ve svých střediscích.
O standardech kvality se diskutovalo několik let předtím, než byly
oficiálně zveřejněny Ministerstvem práce a sociálních věcí České
republiky. V letech 2000–2001 se scházely pracovní skupiny, které
připravovaly takzvané druhové standardy kvality sociálních služeb.
Do tohoto procesu byli rovněž zapojeni někteří pracovníci Slezské
diakonie.
Na samém počátku (v roce 2002) se uskutečnily první kontroly kvality
poskytovaných sociálních služeb u příjemců dotací ze strany
Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Ve Slezské
diakonii tyto audity proběhly ve střediscích Archa Široká Niva,
Eben-Ezer, Hosana a Elpis Havířov. Většina středisek se začala zabývat
zaváděním standardů kvality sociálních služeb do praxe ihned
po jejich vydání Ministerstvem práce a sociálních věcí v roce 2002.
O rok později (v roce 2003) byla navázána spolupráce s inspektory
kvality a pracovníci začali využívat jejich externího a odborného
pohledu na naše služby. Od této doby je realizován konzultační
proces k úrovni naplňování standardů kvality v dané službě.
28
Zákon o sociálních službách
Velkou změnu pro další organizace poskytující sociální služby v České
republice měl přinést zákon o sociálních službách a jeho prováděcí
vyhláška. V letech 2005–2006 bylo nutné se připravit na skutečnost,
že chystaný zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vstoupí
v platnost.
Zákon byl připravován celou řadu let a přinesl s sebou mnoho
novinek. Mezi stěžejní patřily bezesporu registrace sociálních služeb
u příslušných krajských úřadů, příspěvek na péči pro osoby
v nepříznivé sociální situaci, smluvní vztah uživatele a poskytovatele
služby a plnění určených povinností poskytovatele. Další významnou
změnou bylo také již povinné naplňování standardů kvality sociálních
služeb. Neméně důležitou změnou je povinnost pracovníků vzdělávat
se v akreditovaných kurzech. Plnění povinností poskytovatele,
registračních podmínek a kvality poskytovaných služeb začalo
podléhat státní kontrole.
Zákon o sociálních službách se stal další nedílnou součástí systému
kvality Slezské diakonie. Na základě první žádosti o registraci bylo
k 30. červnu 2007 u Krajského úřadu v Ostravě registrováno
74 sociálních služeb Slezské diakonie. K 1. červnu 2010 má Slezská
diakonie zaregistrováno již 94 zařízení sociálních služeb.
Systém zavádění kvality ve Slezské diakonii
Zavádění kvality sociálních služeb musí být řízeným, plánovaným
a cíleným procesem, který vyžaduje velice dobrou organizaci a také
dostatek finančních prostředků k jeho realizaci.
Systém zavádění kvality služeb ve Slezské diakonii můžeme rozdělit
do několika vzájemně provázaných dílčích oblastí. Očekávaným
dopadem všech realizovaných podpůrných aktivit je odborná
a samostatná práce zaměstnanců určité služby při zpracovávání
metodiky služby a především důsledné a uvědomělé naplňování
standardů kvality při práci s uživatelem sociální služby.
Vzdělávání v oblasti kvality sociálních služeb
Vzdělávání je ve Slezské diakonii vnímáno jako základní forma
podpory v zavádění standardů ve službách, která je zaměřená
na pochopení a praktické vyzkoušení naplňování konkrétního
standardu sociální služby.
Slezská diakonie je akreditovanou vzdělávací organizací na základě
akreditace č. 2007/112 – I. ze dne 4. června 2007, která pravidelně
vzdělává své pracovníky v oblasti kvality poskytovaných sociálních
služeb. Jedná se zejména o semináře a workshopy, kde pracovníci
získávají obecné informace ke standardům kvality (např. Formulace
dobrého poslání nebo Práva uživatelů sociálních služeb), jež se pak
snaží implementovat v rámci svých služeb, ale taky specifické
semináře, které přímo souvisí s poskytováním konkrétní služby. Velmi
vítanou aktivitou jsou výjezdní konference, na kterých je věnován
větší prostor kvalitě sociálních služeb a také křesťanskému rozměru
služeb poskytovaných Slezskou diakonií.
Cílovou skupinou vzdělávacích aktivit Slezské diakonie v oblasti
kvality jsou všichni zaměstnanci. Pracovníci se zúčastňují vzdělávacích
seminářů na základě svých časových možností a odborných
zkušeností s naplňováním standardů ve střediscích Slezské diakonie.
Jedná se zejména o vedoucí pracovníky služeb, koordinátory projektů,
sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách. Účast
pracovníků na seminářích je dobrovolná a potřeba vzdělávání
v nabízeném tématu je zcela na jejich zvážení.
Metodická podpora pracovníků v zavádění standardů
kvality
Návaznou etapou v zavádění kvality ve Slezské diakonii je metodická
podpora pracovníků při zavádění standardů do služby, kterou
poskytují, založená na pravidelné spolupráci podporovatele
s pracovním týmem služby. Metodickou podporu pro střediska
vykonávají především vedoucí oblastí. V roce 2009 byl také ustanoven
širší tým podporovatelů složený z pracovníků Slezské diakonie,
kteří mají lektorskou zkušenost spolu s odbornou kvalifikací, znalostmi
a praxí v zavádění kvality v sociálních službách.
Cílem metodické podpory je odborně podpořit pracovní tým při
zavádění standardů ve všech službách, které jsou ve Slezské diakonii
poskytovány. Výstupem spolupráce podporovatele s týmem služby
je zpracovaný metodický materiál ke standardům poskytované
sociální služby v zařízení.
Konzultační proces
Jedním z nosných pilířů celého systému kvality ve Slezské diakonii je
konzultační proces. Jedná se o propracovaný systém sebehodnocení
a setkávání pracovníků služeb s externími odborníky – inspektory
kvality.
Konzultační proces k úrovni naplňování standardů je podpůrný
a zcela dobrovolný. Jeho cílem je poskytnout pracovníkům, kteří
vypracovávají metodiku služby, oporu, rady a návody, jak v systému
zavádění kvality pokračovat. Konzultace je zpětnou vazbou,
oceněním i zhodnocením práce na standardech, má pracovníky
motivovat k další práci. Jejím úkolem je stanovit silné stránky služby,
takzvané příklady dobré praxe, i slabé stránky služby, tedy oblasti, jež
vyžadují zkvalitnění. Výhodou této metody je vysoká míra aktivizace
všech pracovníků, participace pracovníků v přímé péči na tvorbě
směrnic a metodických postupů.
Konzultace se účastní pracovní tým střediska, který v diskusi
s inspektory kvality obhajuje své názory a formulace v metodikách.
Konzultační tým je tvořen zpravidla dvěma inspektory kvality
a jedním zástupcem zřizovatele – členem vrcholového managementu organizace. Konzultační tým by měl být profesionální,
nestranný a nezaujatý.
Každé konzultaci předchází dlouhá a náročná příprava jak ze strany
pracovního týmu střediska (vypracování či přepracování metodiky
a směrnic, vyplnění sebehodnotícího dotazníku a podobně), tak
ze strany inspektorů (studium metodiky, dotazníků atd.).
Konzultační proces začíná sebehodnocením. Cílem této aktivity
je naučit pracovníky, aby se na svou práci podívali„jinýma očima“
a hodnotili svou službu sami. K tomuto účelu je vypracován rozsáhlý
sebehodnotící dotazník, který obsahuje otázky ke každému standardu
kvality i ke každému kritériu. Je velice důležité, aby byl všem bodům
věnován dostatek času k prodiskutování. Na vyplňování se zpravidla
podílí všichni pracovníci služby, nezřídka také uživatelé.
První etapou konzultačního procesu je tzv. jednodenní konzultace.
Nejvíce času je věnováno stěžejním standardům, od kterých se odvíjí
celkové nastavení služby. Jedná se o Standard číslo 1, v rámci něhož
služba definuje svůj veřejný závazek, tedy poslání, cílovou skupinu,
cíle služby a hlavní principy či zásady poskytování služby. Další
důležitou oblastí je ochrana práv a individuální plánování služby.
Součástí konzultace je i rozhovor s uživatelem, který inspektorům
kvality umožní„nahlédnout“ do toho, jak služba ovlivňuje život
konkrétního uživatele, zda jsou kritéria kvality naplňována také v praxi.
Na konci každé konzultace vypracují inspektoři závěrečnou zprávu,
která shrne všechny silné a slabé stránky zařízení a zároveň obsahuje
doporučení ke každému standardu. Zpráva je návodem pro pracovní
29
tým zařízení, jakým způsobem mají přepracovat své metodické
postupy a jak zlepšení zavádět do praxe.
Pokud se na první konzultaci nestihnou projednat všechny standardy,
je nutné naplánovat další jednodenní konzultaci, kde je prostor
zaměřit se na standardy a materiály, které nebyly obsahem první
konzultace.
Na jednodenní konzultaci navazuje tzv. následná konzultace.
Je to druhá etapa konzultačního procesu. Na této konzultaci má
pracovní tým střediska možnost si ověřit, zda je systém implementace
standardů kvality ve středisku nastaven správným směrem a zda
se podařilo odstranit nedostatky odhalené v rámci první konzultace.
Tematicky je zaměřena na oblasti, jež byly v rámci jednodenní
konzultace odkryty jako problémové. Konzultace není již tak náročná,
proto se jí účastní jen jeden inspektor kvality (většinou ten,
který službu podpořil v rámci jednodenní konzultace).
V případě potřeby je možné následnou konzultaci několikrát
opakovat.
Interní hodnocení kvality poskytovaných služeb
V procesu zavádění kvality se projevila jako velmi nápomocná
realizace cvičných auditů kvality, při které je možné ověřit si, zda je
systém implementace kvality nastaven správně.
Audit kvality je cvičnou a dobrovolnou inspekcí kvality a také její
průběh simuluje. Podle metodiky průběhu auditů kvality je audit
třídenní a účastní se jej dva inspektoři, kteří službě dříve neposkytli
žádný druh podpory a setkávají se s ní poprvé. Audit je sice podpůrný,
ale již je hodnotící. Jeho součástí jsou rozhovory s vybranými uživateli,
vedoucím pracovníkem i pracovníky v přímé práci a samozřejmě
studium metodiky a spisů uživatelů. Hodnoceny jsou všechny
standardy kvality. Cílem auditů je ověřit, zda je konzultační systém
nastaven správně, zda je pro pracovníky dostatečnou podporou a zda
jsou služby připraveny na úspěšné absolvování inspekcí kvality.
Plánování ve Slezské diakonii
Druhou nezbytnou součástí procesu zavádění kvality ve Slezské
diakonii je oblast plánování.
Rozvojové plány středisek
Mimo popsaný konzultační proces stojí konzultace k tvorbě
rozvojového plánu. Středisko, které absolvovalo alespoň první
30
konzultaci, se může zapojit do procesu plánování. Cílem rozvojového
plánu je především rozvíjet manažerské dovednosti vedoucího
pracovníka služby.
Rozvojový plán je analýzou služby z hlediska její historie, je rozborem
její současné situace, popisuje její silné a slabé stránky, její problémy
a možnosti. Zároveň se snaží definované silné stránky rozvíjet, rizika
eliminovat a možnosti rozvoje přesně definovat. Klade si cíle jak
krátkodobé v horizontu dvou let, tak dlouhodobé v horizontu deseti
let. Veškeré oblasti rozvojového plánu jsou popisovány s ohledem
na standardy kvality. Proto je i při jejich tvorbě nezbytná konzultace
s inspektorem kvality.
Strategický plán Slezské diakonie
Slezská diakonie má v plánování dlouhou tradici. Každoročně byly
tvořeny Plány činností, které však byly plány krátkodobými
a nevytvářely předpoklady dlouhodobého rozvoje. Management
Slezské diakonie si postupně uvědomil potřebu strategie dalšího
rozvoje přesně definovat.
Nutnost vytvořit strategický plán organizace byla podpořena
skutečností, že v roce 2005 osm středisek vypracovalo vlastní
rozvojový plán v návaznosti na standardy kvality sociálních služeb
a jedno středisko svůj rozvoj určilo pomocí strategického plánu.
Během tvorby těchto rozvojových plánů bylo největší překážkou,
že nebyl zpracován strategický plán Slezské diakonie, který by určoval
směr a intenzitu rozvoje celé organizace. Pokud je kvalita zaváděna
v organizaci, která má více služeb, je nezbytné, aby rozvojové plány
měly přímou návaznost na strategický plán celé organizace.
První Strategický plán vznikl v roce 2006 a je nejdůležitějším
dokumentem v oblasti plánování. Ke spolupráci na tvorbě
strategického plánu byla přizvána Hospodářská rozvojová agentura
Třinecka, s. r. o. (HRAT), která vzdělávací program zajišťovala po
metodické stránce. Strategickou skupinu, jež se podílela na vzniku
plánu rozvoje organizace, tvořili vedoucí pracovníci a pracovníci
odpovědní za plánování.
Strategický plán je implementován podle přesně definovaných kroků,
z něj vycházejí plány činnosti všech oblastí, úseků a sekcí pro každý
rok. Zároveň je využíván při každoročním hodnocení pracovníků,
neboť každý cíl, opatření či konkrétní aktivita má stanovenou
zodpovědnou osobu, procento náročnosti a v hodnocení také
procentuální vyjádření splnění úkolu.
Aby bylo možné zajistit kontinuitu plánovacího procesu ve Slezské
diakonii, byl v letošním roce schválen návazný strategický plán pro
období 2009–2011.
Jiné modely kvality
Slezská diakonie však nemá zkušenosti jen se standardy kvality.
V roce 2005 si vyzkoušela navázat na zavedené standardy kvality
sociálních služeb jiným modelem kvality.
Jedno ze středisek se pilotně věnovalo zavádění Modelu řízení
kvality EFQM a poté ISO. V roce 2005 naše největší středisko Eben-Ezer
zahájilo spolupráci s externí firmou ve věci zkvalitnění poskytovaných
služeb pomocí implementace modelu EFQM. Středisko Eben-Ezer se
tak stalo první sociální službou v České republice, která úspěšně
Model řízení kvality EFQM zavedla.
V následujícím roce pracovní tým hledal systém zaručující trvalé
zlepšování poskytovaných služeb a rozhodl se pro normy
ČSN EN ISO 9001:2001. Úsilí pracovního týmu střediska při zavádění
systému řízení ISO bylo úspěšně zakončeno certifikačním auditem.
Certifikát byl vystaven pro následující obory činností:
Tabulka .1
Projekty cílené na zavádění kvality ve Slezské diakonii
Zkratka
Popis projektu
MPSV 1
Pilotní program MPSV: Podpora zavádění standardů kvality
do středisek Slezské diakonie (realizován 05/2003–03/2004)
MPSV 2
Pilotní program MPSV: Podpora zavádění standardů kvality
v sociálních službách ve Slezské diakonii
(realizován 05/2004–12/2004)
SEFQM
Phare 2003 RLZ: Zavádění standardů a modelu EFQM pro zajištění
kvality služeb v zařízeních Slezské diakonie
(realizován 04/2005–06/2006)
Z3BSRA
Phare 2003 RLZ: Zavádění 3. bloku standardů a realizace auditů
pro zajištění kvality služeb Slezské diakonie
(realizován 11/2005–07/2006)
SKSD OP
RLZ: Vzdělávání pracovníků Slezské diakonie v naplňování
standardů kvality (realizován 04/2006–03/2008)
MSK
Dotace MSK: Příprava služeb Slezské diakonie na absolvování
inspekce sociálních služeb (realizován 09/2008–12/2008)
• Domov pro osoby se zdravotním postižením
• Sociálně terapeutická dílna
• Chráněné bydlení
Stávající systém řízení kvality ve středisku Eben-Ezer je důkazem toho,
že současně se zaváděním Standardů kvality sociálních služeb dle
požadavků zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách lze aplikovat
i systém vyšší úrovně v rámci komplexního systému řízení jakosti
s využitím modelu dle ČSN EN ISO 9001:2001, neboť tyto dva modely
kvality se vzájemně ideálně doplňují.
Realizované projekty na zavádění kvality ve Slezské diakonii
Implementace standardů kvality sociálních služeb je finančně
nákladným procesem. Honoráře externích odborníků, propagační
materiály, mzdy koordinátorů celého procesu zvyšování kvality i jejich
technické zázemí bylo financováno z grantů.
Slezská diakonie má jako nezisková organizace s podáváním projektů
velké zkušenosti, a to také u aktivit podporujících kvalitu služeb.
Realizované projekty jsou uvedeny dle oficiálně používaných zkratek
jejich názvů.
Zakázky Slezské diakonie pro jiné subjekty
Mnohaleté zkušenosti zúročila Slezská diakonie realizací externích
zakázek vztahujících se ke kvalitě u poskytovatelů sociálních služeb
v Moravskoslezském kraji.
Nejvýznamnější zakázkou byla příprava a realizace vzdělávacích aktivit
v rámci projektu Magistrátu města Ostravy„Zvyšování kvality
sociálních služeb na území statutárního města Ostravy“
financovaného z OP RLZ, kterou vyhrála Slezská diakonie v roce 2006
ve veřejném výběrovém řízení. Vybraní pracovníci Slezské diakonie se
spolu s externími inspektory kvality stali lektory vzdělávacích
seminářů realizovaných v projektu.
Na tuto spolupráci pak Slezská diakonie navázala několika menšími
zakázkami spojenými s organizováním konzultačního procesu
v zařízeních, jejichž pracovníci se účastnili seminářů„Q Ostrava“.
V návaznosti na úspěšnou realizaci předchozích zakázek byla Slezská
diakonie v roce 2009 požádána o zajištění externí metodické podpory
v celkem devíti sociálních službách v Ostravě a Karviné.
31
Organizační zajištění
Za odborné zajištění procesu zavádění standardů kvality poskytovaných služeb ručí Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D., náměstkyně
pro sociální práci. Mezi její zodpovědnosti patří odborné zajištění
sociální práce ve Slezské diakonii, a tím i oblast odborného vzdělávání
zaměstnanců v oblasti kvality poskytovaných sociálních a zdravotních
služeb.
Proces zavádění kvality ve Slezské diakonii a realizace zakázek jsou
koordinovány ze sídla organizace – z Ústředí Slezské diakonie, které
administrativně a organizačně podporuje všechna střediska
organizace. V současné době zde pracuje manažer kvality
Ing. Monika Klimková, která koordinuje proces zavádění a rozvoje
kvality poskytování sociálních služeb a vzdělávání v této oblasti v celé
organizaci.
Závěrem
Celý tento systém zavádění kvality je již několik let realizován
ve Slezské diakonii, která má v současné době 94 zařízení sociálních
služeb. Každá služba má vytvořenou samostatnou metodiku
ke standardům. Všechny služby v rámci pravidelných setkání pracují
na standardech. Řada služeb má svého metodika, který je
zodpovědný za zpracování vnitřních předpisů poskytované služby.
Celý proces zavádění je financován z různých grantů a projektů.
Během osmi let, kdy je zavádění kvality realizováno, proběhlo více
než 165 podpůrných aktivit (konzultací, rozvojových plánů, auditů),
desítky vzdělávacích akcí (konferencí, seminářů, workshopů), mnoho
kontrol kvality provedených městskými úřady, čtyři kontroly kvality
z Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a pět„ostrých“
inspekcí provedených Krajským úřadem Moravskoslezského kraje,
které byly úspěšné – všemi jsme prošli.
I když„cesta za kvalitou“ ve Slezské diakonii je často náročná,
jdeme po ní s vědomím, že na jejím konci je dobře odvedená práce
a spokojený uživatel.
Ing. Monika Klimková
32
Lidské zdroje ve Slezské diakonii
Vývoj myšlení personálního řízení
Práce Personálního oddělení se ve svých počátcích zaměřovala
na vedení pracovně právní agendy. Postupovala od nahodilého
vedení až po systematické zakládání a evidenci pracovněprávních
dokumentů, organizování výběrových řízení, nastavení popisů
pracovních činností, zajišťování školení nových zaměstnanců čtecí
formou (později také seminářem), zajišťování agendy vydávání
interních předpisů a koordinaci systému studujících pracovníků
při zaměstnání.
Zhruba od roku 2005 se Personální oddělení začalo kromě kvalitního
vedení personální agendy zabývat řízením lidí v organizaci.
Počet zaměstnanců vyžadoval systémové řízení a péči o jeden
z nejvzácnějších zdrojů. Níže uvedené procesy, aktivity nebo nástroje
personálního řízení vedou k tomu, že se zaměstnanci stávají partnery
ve vztahu ke Slezské diakonii a přijímají spoluodpovědnost
za naplňování vizí a cílů organizace. Personální oddělení Slezské
diakonie tyto nástroje neustále aktualizuje a v současné době pracuje
na dalších nástrojích, jež posunou personální práci ještě dále dopředu.
Personální politika
Personální politika Slezské diakonie byla vytvořena v roce 2005,
ale schválena byla až počátkem roku 2007. Cílem personální politiky
je informovat zaměstnance o hodnotách, na kterých stojí práce
s lidmi, a popsat procesy v oblasti řízení lidí ve Slezské diakonii.
Motivační strategie
Motivační strategie byla předložena jako návrh v roce 2008
a navržena ke schválení jako závazný interní dokument.
Cílem motivační strategie je vytvořit dostatek kvalifikované
a motivované pracovní síly a zprůhlednit systém benefitů.
Předpokládá se poskytování benefitů v souvislosti s délkou
odpracovaných let v organizaci. Jako interní pokyn vstoupila
v platnost od roku 2009.
Popisy pracovních činností
Úprava popisu pracovní činnosti byla vyvolána potřebou
zaměstnanců. Zaměstnanci si stěžovali na nejasnost svých
kompetencí, pravomocí a odpovědností, proto došlo k úpravám
ve zmiňovaných oblastech.
První popisy pracovních míst byly vytvořeny v roce 2006 a lze je
označit jako profily jednotlivých pracovních míst ve Slezské diakonii.
Obsahují stručný popis základních úkonů, požadované profesní
a osobnostní charakteristiky potřebné pro výkon dané pracovní
pozice. Autor popisu, nejčastěji vedoucí pracovník, se musí důkladně
zamýšlet nad pracovními úkoly zaměstnance, nad jeho odpovědností
a nad jeho pravomocemi.
Toto zamyšlení slouží i pro definování očekávání zaměstnavatele
od nového uchazeče o zaměstnání a jako pomůcka pro vedoucího
pracovníka při sestavování popisu pracovní činnosti.
Informace pro zájemce o zaměstnání
Na internetových stránkách Slezské diakonie byl v roce 2005 vytvořen
odkaz na Personální oddělení. Dnes je tento odkaz v nabídce
hlavního menu –„Lidé v organizaci“.
Odkaz je určen zejména pro uchazeče o zaměstnání. Obsahuje
informace o výběrových řízeních a rady, jak psát životopisy, motivační
dopisy a jak se na výběrová řízení připravit. Později byl tento odkaz
také rozšířen o informace pro stážisty v organizaci. Od roku 2008
je pro uchazeče k dispozici elektronický dotazník.
Stáže studentů
Systém stáží studentů byl vypracován v roce 2005 a stal se směrnicí.
Stáže se poskytují s využitím kompetencí PhDr. Zuzany Havrdové, CSc.
pro studenty sociální práce. Pro studenty studující management jsou
kompetence vytvořeny organizací. Kompetence společně se
studentem vyhodnocuje a jejich nácvik zajišťuje mentor. Student má
možnost sledovat efektivitu stáže. Rovněž se od něj očekává, že bude
organizaci předávat podněty.
Výběrová řízení ve Slezské diakonii
Kvalitní výběrová řízení jsou první výbornou motivací vybraného
uchazeče pro práci. Zaměstnanec má být vybrán na základě svých
znalostí, zkušeností, osobního vystupování. Je ideální, když přichází
do organizace s pocitem, že uspěl v konkurenci uchazečů
33
s obdobnou či stejnou kvalifikací.
Výběrová řízení na pozice odborných pracovníků jsou vesměs
spojena s účastí pracovníka Personálního oddělení, který zajišťuje
organizaci a dohlíží na průběh výběrového řízení. Jedním
z oblíbených nástrojů pro výběr manažerů a odborných pracovníků
se staly i praktické úkoly. Nejčastější metodou výběru je ale ústní
pohovor.
Výběrová řízení se rozšířila rovněž o povinné legislativní dokumenty,
a tím je informovaný souhlas se zpracováváním osobních dat.
Pro získání zpětné vazby na členy výběrové komise a průběh
výběrového řízení jsou určeny dotazníky, ve kterých účastníci
výběrového řízení hodnotí průběh výběrového řízení a chování
výběrové komise. Dotazníky jsou anonymní. Rovněž postup
při výběrových řízeních je popsán v Personálním manuálu včetně užití
jednotlivých nástrojů pro výběr nejvhodnějšího uchazeče pro danou
pozici.
Poskytování informací o organizaci
První balíček základních informací pro nového zaměstnance vznikl
v roce 2005. Od této doby byl upravován dle aktuálních potřeb
nových zaměstnanců.
Jeho cílem je poskytnout novému zaměstnanci základní informace
a uvést jej takto do organizace, a to mimo systém školení nových
zaměstnanců.
Tradičně je nový zaměstnanec proškolen písemnou formou
prostřednictvím vybraných interních předpisů Slezské diakonie
při podpisu pracovní smlouvy a nově od roku 2006 se účastní
semináře pro nové zaměstnance.
Zjišťování spokojenosti zaměstnanců
Dotazníky, které směřují k zaměstnancům, se staly významným
nástrojem pro ovlivňování personální práce.
První dotazník spokojenosti byl realizován v roce 2005, poté probíhalo
dotazování již každý rok. Cílem bylo zjistit míru spokojenosti
zaměstnanců v organizaci, jejich návrhy a připomínky k současnému
stavu.
S dotazníky se po vyhodnocení dále pracuje a jsou přijímána různá
opatření, která reagují na zjištěné výsledky.
V roce 2007 byl dotazník tématicky zaměřen na spokojenost
zaměstnanců ve Slezské diakonii.
34
Systém hodnocení zaměstnanců
Hodnocení zaměstnanců bylo vytvořeno„na zakázku“ pana ředitele.
Tato potřeba však vyplynula také z názorů zaměstnanců
prezentovaných v dotaznících spokojenosti. Zaměstnanci uváděli,
že potřebují od svého vedoucího zpětnou vazbu na svou práci,
možnost projednat své aspirace a být za svou práci oceněni.
První systém hodnocení byl uveden do života v roce 2006. Vedoucí
zaměstnanci byli seznámeni s postupy správného hodnocení, se
zásadami hodnocení a s celým systémem. Po prvním roce fungování
systému z výsledků dotazníku vyplynulo, že komunikace vedoucích
a zaměstnanců se podstatně zlepšila. Systém hodnocení obsahoval,
a do dnešního dne obsahuje, popsaný postup pro hodnocení
vedoucích pracovníků a odborných pracovníků a postup pro
hodnocení ostatních zaměstnanců. Systém hodnocení byl
v roce 2009 rozšířen o hodnocení hodnotitele svými podřízenými
a o vzájemné hodnocení kolegů a pracovního týmu.
V postupu hodnocení vedoucích pracovníků a odborných pracovníků
hrají důležitou roli cíle, které si stanovuje zaměstnanec společně
s vedoucím pracovníkem. V systému hodnocení ostatních pracovníků
zaujímají významné postavení kritéria v oblasti sociální práce,
mezilidských vztahů. Vedoucí mají možnost navrhnout svá vlastní
kritéria pro hodnocení.
Součástí hodnocení je i plánování dalšího profesního rozvoje a jeho
hodnocení. Pro hodnocení se využívají dotazníky, které slouží jako
příprava jak pro hodnotitele, tak pro hodnoceného.
Pro udržení systému hodnocení, jakož i pro jiné personální procesy,
je důležitá podpora a důslednost v provádění na straně vedení
organizace.
Vzdělávání zaměstnanců Slezské diakonie
Personální semináře, které probíhají každoročně, jsou určeny pro
vedoucí pracovníky organizace a mají jim pomoci orientovat se
v řízení lidí a současné právní legislativě v oblasti pracovních vztahů.
První personální seminář proběhl v roce 2006. Cílem personálních
seminářů je seznámit vedoucí pracovníky s novou legislativní úpravou
zákoníku práce a s novými postupy a procesy v oblasti personálního
řízení. Výhledově by měli sami manažeři prezentovat kolegům dobrou
praxi v rámci svého řízení lidí.
První školení nových zaměstnanců formou semináře proběhlo již
v roce 2005. Jsou zde zváni zaměstnanci, kteří nastoupili do Slezské
diakonie v posledním půlroce. Noví zaměstnanci získávají informace
o Slezské diakonii, jsou seznámeni s pracovněprávními vztahy, s právy
a povinnostmi zaměstnanců Slezské diakonie, s procesy týkajícími se
řízení lidí. Tato setkání slouží také k výměně zkušeností. Do této doby
probíhalo školení písemnou formou prostřednictvím vybraných
interních předpisů. Dnes je tato podoba zachována při podpisu
pracovní smlouvy a poté následuje již zmíněný seminář.
Vzděláváním zaměstnanců se začalo nejdříve zabývat jedno
ze středisek Slezské diakonie, a to Centrum vzdělávání. To realizovalo
řadu kurzů jak pro zaměstnance Slezské diakonie, tak pro jiné
organizace i širokou veřejnost. Dnes je Centrum vzdělávání
samostatným právním subjektem a působí pod názvem Diakonický
institut.
Různé formy vzdělávání zaměstnanců jiných organizací v oblasti řízení
lidí v Diakonickém institutu se datují zhruba od roku 2006. Jedná se
o semináře a workshopy zejména v těchto oblastech:
• Hodnocení pracovníků
• Motivace pracovníků
• Plánování
• Tvorba popisu pracovních míst a pracovních činností pracovníků
• Tvorba organizačních struktur apod.
V roce 2008 byl poprvé realizován personální seminář také přímo
v organizaci, což bylo pro zaměstnance organizace velmi přínosné,
protože se pracovalo konkrétně s jejich problémy a otázkami, na které
hledali odpověď.
Evidence odchodů
Od roku 2005 začalo Personální oddělení evidovat odchody
zaměstnanců. Tato evidence se vede na takzvaných výstupních
listech, kde jsou zaznamenána data o nástupu, výstupu, důvodech
odchodu zaměstnance a významné události během doby strávené
ve Slezské diakonii.
Personální audit ve Slezské diakonii
S vývojem aktivit a různou náročností jednotlivých pozic vyvstala
potřeba provést personální audit na Ústředí Slezské diakonie.
Personální audit byl prováděn od října 2006 do ledna 2007. Jeho
součástí byl i ekonomický audit, který se vztahoval k ekonomickému
řízení lidí. Použitými nástroji personálního auditu byly dotazníky,
individuální rozhovory s polostrukturovanými otázkami.
V rámci auditu byla prováděna diagnostika pracovních míst
a pracovních náplní na Ústředí Slezské diakonie, diagnostika
pracovního výkonu, náročností, odpovědností, efektivity jednotlivých
pracovníků na Ústředí Slezské diakonie, posouzení souladu aktuálního
stavu s personální politikou, kulturou organizace i možným
potenciálem zaměstnanců.
Cílem personálního auditu bylo zlepšit činnost daného oddělení či
pracovníka, zvýšit efektivní komunikaci mezi sekcemi, získat nástroj
pro personální plánování, stanovit další potřeby vzdělávání a rozvoje
zaměstnanců, otevřít otázky spokojenosti zaměstnanců a jejich
motivace, vytipovat pracovníky s vysokým potenciálem a definovat
návrhy na opatření. Rovněž byly odkryty pracovní místa s nevyužitou
pracovní dobou. Následně byla učiněna opatření, která reagovala
na zjištěné nedostatky.
Personální manuál
Dokument Personální manuál byl vytvořen jako metodická pomůcka
určená vedoucím pracovníkům pro lepší orientaci v manažerských
postupech a v řízení lidí. Manuál bývá průběžně rozšiřován
a doplňován o nová témata. Výhodou manuálu je, že je vytvářen
interaktivní formou a nejčastěji má podobu komiksu.
Systém personálních rezerv
Systém personálních rezerv byl vytvořen v roce 2006 s cílem
zabezpečit personální rezervy pro místa vedoucích pracovníků.
„Personální rezervy“ byly školeny v manažerských kurzech.
Celý kurz trval dva roky. Tento systém byl v roce 2007 ukončen
z důvodu časové vytíženosti Personálního oddělení. Potěšující je,
že řada našich„personálních rezerv“ postoupila na vyšší pracovní
pozici.
Struktury středisek
Personální oddělení shromažďuje struktury jednotlivých středisek.
Postupný systém struktur byl vypracován v prvních letech fungování
Slezské diakonie a poté postupně upravován dle potřeb rozvíjející se
organizace. Od roku 2007 mají struktury jednotnou barevnou úpravu
dle pracovních pozic.
Postupně jsou vydávány směrnice v oblasti řízení lidí. Některé
postupy se tedy stávají normativem. Zde je třeba dát pozor, aby
těchto směrnic a pokynů nebylo příliš, aby dávaly smysl a nebrzdily
práci s lidmi.
3
Další činnost Personálního oddělení
Personální oddělení se začalo velmi intenzivně účastnit burz práce
organizovaných úřady práce. Cílem je zajistit dostatečný počet
uchazečů o zaměstnání a dostat Slezskou diakonii do povědomí
veřejnosti coby zajímavého zaměstnavatele.
V roce 2009 i 2010 Personální oddělení koordinovalo Veletrh
pracovních příležitostí v Ostravě pro zaměstnavatele poskytující
sociální a sociálně zdravotní služby.
Veletrh pořádá každoročně Vysoká škola báňská za podpory
Moravskoslezského kraje. Náklady spojené s prezentací doposud
hradil Krajský úřad v rámci komunitního plánování. Předpokládáme,
že budeme koordinátory také příštího ročníku veletrhu.
Postřehy ze zavádění a zdokonalování personální práce
ve Slezské diakonii
Na začátku každé personální práce je evidence lidí, zaznamenávání
osobních dat, kvalifikace pracovníků. Poté by měly logicky přijít
na řadu otázky:
• Co by měl pracovník přesně dělat?
• Dělá to? Jak to dělá? Může to dělat lépe? A co k tomu potřebuje?
• Má organizace ty správné lidi? A jak to pozná?
• Má dobré manažery? Podle čeho tak soudí?
Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek jsou výzvami pro oblast
řízení jednoho z nejdůležitějších zdrojů v organizaci – lidí. Dále je
třeba ke každé otázce nalézt nástroje, kterými si na otázky odpovíme.
Během svého působení ve Slezské diakonii v pozici pracovníka, který
se prací s lidmi zabývá, jsem získala následující postřehy:
• Kvalita lidí je základem fungování organizace. Po tomto výroku se
může vynořit otázka: Co je kritériem kvality? Umět práci dělat, vědět
jak ji dělat a chtít ji dělat. Jinými slovy, každý zaměstnanec musí mít
potřebné znalosti, dovednosti, které umí v praxi použít, a také
osobnostní předpoklady pro danou práci.
• Při sledování zaměstnanců v přímé péči nacházíme význam a smysl
práce v sociálních službách. Je fantastické pozorovat, jak tito
pracovníci mění kvalitu života lidí, kterým pomáhají. Oni jsou ti, kteří
rozhodují, zda bude služba poskytnuta dobře či nikoliv. A v podstatě
rozhodují také o tom, zda vůbec bude poskytnuta další služba, zda
3
po ní bude poptávka. Proto potřebují mít kromě základních znalostí
v oblasti poskytování sociálních služeb navíc i osobní dispozice pro
výkon této práce.
• Ve sféře sociálních pracovníků je důležitý jak přístup, tak velmi
dobrá teoretická i praktická základna dovedností a znalostí v oblasti
sociální práce a práva. Nelze dobře dělat sociální práci a nemít
základní penzum znalostí a dovedností.
• V oblasti managementu a jeho pozic je velmi obtížné definovat,
jakým vzděláním by manažer měl disponovat. Rozhodně by mu
měla být vlastní odpovědnost za veškerá svá rozhodnutí a výkon své
role. Člověk, který se bojí přebírat odpovědnost, nemůže být
manažerem. Dále by měl mít dobré organizační schopnosti, nebát se
činit nepopulární opatření za účelem zvyšování kvality
a efektivity práce a být člověkem hodným následování. Je zvláště
důležité, aby si jej lidé vážili a byli k němu loajální. Výše popsané je
krásně čitelné z praxe.
• Práce s lidmi je prací velmi zajímavou, ale také velmi náročnou.
Vyžaduje hodně času a osobní motivace, která je nezbytná pro
vyjednávání o postupech a nových trendech. Práce personalisty
vyžaduje také dostatečnou míru asertivity pro zvládání neúspěchu
či vyrovnání se s postupy, které nejsou vždy přímo vhodné
a personální práci posouvají zpátky.
Pracovníci Slezské diakonie
Úplně prvním pracovníkem Slezské diakonie byla paní Danuta
Fojtíková, která na zkrácený úvazek pracovala ve středisku křesťanské
pomoci Agape v Karviné.
S rozjezdem střediska Betanie k 1. lednu 1992 byli přijati další
pracovníci v přímé péči. Statutárním zástupcem ve funkci předsedy
rady byl od počátku, tj. registrace 17. listopadu 1990, Ing. Česlav
Santarius.
První zárodky administrativy a štábních funkcí postupně vznikaly
od roku 1992 a v následujících letech, jak přicházely na svět nové
služby a střediska.
Další vývoj personálního zajištění Slezské diakonie vyjadřují
následující statistické přehledy, a to k počtu zaměstnanců
(Tabulka 7.1), dále ke vzdělanostní struktuře zaměstnanců
(Tabulka 7.2) a k věkové struktuře zaměstnanců Slezské diakonie
(Tabulka 7.3).
Tabulka .1
Počet zaměstnanců v letech
Tabulka .3
Průměrný věk zaměstnanců ve Slezské diakonii
Rok
Stav k
Průměrný věk celkem
1993
Celkem
26
31. 12. 1993
24,6
1998
85
31. 12. 1994
25,6
2001
196
31. 12. 1995
26,6
2002
249
31. 12. 1996
27,6
2003
310
31. 12. 1997
28,6
2004
330
31. 12. 1998
29,6
2005
381
31. 12. 1999
30,6
2006
413
31. 12. 2000
31,6
2007
449
31. 12. 2001
32,6
2008
452
31. 12. 2002
33,7
2009
496
31. 12. 2003
34,8
31. 12. 2004
36,3
31. 12. 2005
37,6
31. 12. 2006
38,3
31. 12. 2007
39,2
31. 12. 2008
39,0
31. 12. 2009
39,6
Tabulka .2
Vzdělanostní přehled
Vzdělání
Rok
2004
ZŠ a SO
2005
2006
2007
2008
2009
80
88
91
106
107
111
ÚSO
116
128
141
151
152
157
ÚSV
22
27
24
24
24
29
VOŠ
21
32
41
56
53
57
VŠ
56
59
64
65
70
75
295
334
361
402
406
429
Celkem
3
8 Fundraising, sponzorství, dárcovství
Fundraising je podle Kizákové cílená, profesionální, organizačně
i časově promyšlená aktivita zaměřená na vyhledávání sponzorů
a získávání finančních prostředků na podporu veřejně prospěšné
či dobročinné činnosti.
Dárcovství a sponzorství provázelo Slezskou diakonii od samého
počátku jejího působení. Bez dárců a sponzorů by činnost Slezské
diakonie byla velmi obtížná. Lidé i organizace pomáhali nejen
finančními prostředky, ale také věcnými dary a vlastní fyzickou
pomocí.
Prostředky takto získané ihned sloužily zejména k vybavení střediska
poskytujícího sociální služby.
S postupem času a neustálým vývojem se Slezská diakonie pokusila
začít pracovat organizovaně v oblasti získávání podpory,
ať už finanční či věcné. Tato snaha se týkala i dobrovolné práce lidí
a vyústila ve zřízení Centra dobrovolnictví v roce 2002. Od roku 2005
je agenda dobrovolnictví zahrnuta do kompetencí projektového
pracovníka na Ústředí Slezské diakonie a i přes složitou legislativu
velmi dobře funguje.
Jednou z aktivit v oblasti získávání financí byla dopisní akce
v roce 2002, která se však stala akcí nevydařenou. Mnohé lidi odradila
od poskytnutí podpory namísto toho, aby je činnost Slezské diakonie
oslovila. Slezská diakonie při této akci spolupracovala s firmou, která
se zaměřovala na získávání financí pro různé neziskové organizace
po celém světě. Nicméně její působení v našich poměrech bylo
nešťastné. Také Slezská diakonie, která nutně potřebovala finanční
zdroje, měla malé zkušenosti s organizovaným získáváním financí
a nedomyslela důsledky akce. Pracovníci firmy rozesílali oslovující
dopisy a složenky náhodně vybraným lidem bez ohledu na to, zda
tito lidé vůbec fyzicky existovali. Po této zkušenosti, která měla
nepříznivý dopad na Slezskou diakonii, se již nikdy spolupráce
s žádnou takovouto firmou v oblasti získávání financí neobjevila.
Místo toho začali sami zaměstnanci oslovovat firmy a dárce, a tak
vytvářet síť lidí, kteří Slezské diakonii chtějí pomoci, mohou a také jsou
ochotní oslovit i své přátele či blízké.
Další akcí, která nebyla příliš úspěšná, byla akce„DMS pro Slezskou
diakonii“. Organizátoři akce vytvořili ideální podmínky pro prezentaci
akce. Byl jasně stanoven účel a cílová skupina příjemců získaných
38
prostředků. Těmi se stali uživatelé střediska Eben-Ezer v Horním
Žukově, kteří potřebovali zrekonstruovat podlahu v sociálně
terapeutické dílně. Uživatelé Eben-Ezeru nazpívali píseň, ve které
oslovovali veřejnost k tomu, aby je podpořili. Rádio Čas i autobusový
dopravce ČSAD nabídli spolupráci na akci ve formě prezentací letáků
a reklamního spotu s již zmíněnou písní. Přesto byl výtěžek akce
„smutný“. Nabízí se otázka, proč tomu tak bylo a zda jsou lidé v našem
okolí opravdu lhostejní k potřebám lidí s mentálním postižením.
Delší dobu ve Slezské diakonii probíhala v období Vánoc tzv.
„Akce svíčka“. Ta spočívala v prodeji svíček ve sborech SCEAV.
Výtěžek byl věnován na potřeby vybraného střediska. Tato akce ale
rok od roku ztrácela na významu, a proto byla v roce 2006 ukončena.
I přes tyto neúspěchy Slezská diakonie dostala řadu darů, ať už šlo
o dary věcné, finanční či nemovitosti, které využila ve prospěch těch,
kteří pomoc potřebovali či potřebují. I malé příspěvky (zejména
opakované) našim uživatelům služeb významně pomáhají.
S potřebou naplnění pojmu fundraisingu, jak je vysvětlen výše, se
Slezská diakonie střetla v roce 2006. Tehdy se zřetelně, a to díky
velkému rozvoji organizace, objevila potřeba koordinace získávání
financí, systematického postupu a motivace pro tuto aktivitu.
V prvním čtvrtletí roku 2008 byla přijata fundraisingová strategie
na období tří let.
V současné době je plánování fundraisingu a rozhodování
o fundraisingových aktivitách v rukou vedení organizace. Je zde
vytvořen fundraisingový plán, který navazuje a rozvíjí určitou
fundraisingovou strategii s podmínkami a termíny jejího dodržování.
Zdroji našeho financování jsou státní prostředky, příspěvky nadací,
samospráv, firem a individuálních dárců a v neposlední řadě také
zahraniční zdroje.
Pro širokou veřejnost jsme vytvořili v roce 2009 na našich
internetových stránkách www.slezskadiakonie.cz odkaz„Chci pomoci“.
Zde popisujeme, jakými způsoby nás lze podpořit, ať už se jedná
o finanční či věcný dar nebo také angažovanost lidí pomáhat v rámci
dobrovolnictví. Jsou zde uvedeny kompetentní osoby, které se
problematikou fundraisingu zabývají, a jejich kontaktní údaje.
Součástí odkazu je fotogalerie věcí věnovaných dárci za jednotlivá
střediska, dále také fotogalerie výrobků nabízených ke koupi, jež jsou
vyrobeny našimi uživateli služeb. V neposlední řadě jsou zde uvedeny
údaje o jednotlivých potřebách středisek. V tabulce je přehledně
zobrazeno, jaké služby středisko poskytuje, jsou zprostředkovány
kontaktní údaje, následuje seznam potřeb střediska, které jsou
seřazeny podle priorit, podle důležitosti.
Díky odkazu na internetových stránkách jsme zaznamenali zpětnou
vazbu od několika individuálních dárců, kteří využili našich kontaktů
a dary nám již poskytli. Jde o věcné dary – nejčastěji v podobě
oblečení, dětských hraček či lůžkovin.
Dnešní společenská situace klade důraz na vytváření partnerství
subjektů komerčního, neziskového i občanského sektoru, což vede
ke zvyšování společenské odpovědnosti jednotlivců i firem. V tomto
případě nejde firmám pouze o tradiční ekonomické cíle, ale také
o cíle společensky prospěšné (například rozšíření strategie firmy
o hlediska environmentální, sociální a další). Tato odpovědnost stojí
na principech dobročinnosti, dobrovolnosti a partnerství. Podniky
a zástupci různých společenských oblastí vzájemně spolupracují
s cílem zlepšit stávající nedostatky ve společnosti.
V současné době hledáme strategického partnera pro zajišťování
významných projektů a služeb. Činnost naší organizace lze podpořit
finančním či nefinančním darem, službami či jinou pomocí.
Je nutné říci, že nezisková organizace bez pomoci (finanční, věcné či
bez dobrovolné práce) může fungovat jen ztěžka. Proto děkujeme
všem, kdo nás podporují, a tím nám umožňují poskytovat služby
v souladu s naším posláním.
Ing. Veronika Cielecká
Zdroj:
KIZÁKOVÁ, H. Terminologie neziskového sektoru. Praha: ICN, 1997.
39
9 Vztahy s veřejností a propagace
Vztahy s veřejností (neboli Public relations) jdou ruku v ruce
s propagací. V obou agendách došlo k vývoji, který byl spojený
se zkušenostmi, s důrazem na kvalitu prezentací jak po vizuální,
tak po obsahové stránce.
Snaha přiblížit činnost Slezské diakonie veřejnosti se datuje
od prvních dnů fungování hlavně proto, že služby Slezské diakonie
jsou určeny právě pro veřejnost, která o nich musí vědět, aby jich
mohla využívat. Dnes již nabízíme veřejnosti pestrou paletu služeb
pro početnou skupinu různých uživatelů. Pomáháme seniorům,
lidem se zdravotním omezením, lidem bez domova, dětem a mládeži,
rodinám, lidem v krizi a poskytujeme sociální poradenství v různých
oblastech.
Nástroje, kterými se snažíme oslovovat veřejnost, se neustále vyvíjejí.
Tradičně však využíváme tištěné materiály, které dosahují neustále se
zvyšující kvality – obsahu i vzhledu. Jedná se o letáky, výroční zprávy,
evaluační zprávy a sborníky. Dalšími nástroji jsou propagační CD, DVD
a videa Slezské diakonie.
Velmi kvalitním informačním materiálem jsou internetové stránky.
Ty byly českou Národní knihovnou v roce 2009 zařazeny mezi kvalitní
zdroje informací, které by měly být uchovány do budoucna a stát se
součástí českého kulturního dědictví. Záznam o stránkách se stal
součástí katalogu Národní knihovny a byl zařazen do České národní
bibliografie.
Na internetových stránkách je možná komunikace s tiskovým
mluvčím prostřednictvím odkazu„Otázky a odpovědi“. Rovněž
informujeme o plánovaných akcích formou„Kalendáře akcí“. Kalendář
akcí je také součástí Informátoru, což je tištěný a i na internetových
stránkách umístěný čtvrtletník Slezské diakonie informující
o plánovaných i realizovaných aktivitách daného období.
Rovněž veškeré informace pro zájemce o poskytnutí služeb (včetně
kontaktů), informace pro zájemce o práci ve Slezské diakonii,
informace pro ty, kteří mají zájem jakýmkoliv způsobem podpořit
činnost organizace a další podrobné informace z různých oblastí
činnosti (včetně informačních materiálů) lze nalézt na internetových
stránkách Slezské diakonie. Všechny informace jsou zde průběžně
aktualizovány.
V období Vánoc jsou hojně pořádány benefiční koncerty.
40
Na koncertech Slezské diakonie účinkovali i přední interpreti z oblasti
vážné i populární hudby, jako jsou Spirituál kvintet, Lucie Bílá, Marie
Rottrová a další.
Mezi významné aktivity ve vztahu k veřejnosti patřily:
• 19. dubna 2004 se uskutečnil Benefiční koncert Slezské diakonie,
na kterém se představil Spirituál Kvintet; výtěžek akce zdvojnásobila
Nadace Divoké husy
• V roce 2006 byla vytvořena putovní výstava fotografií o činnosti
Slezské diakonie„Otevřete oči a srdce, oni Vám naslouchají“; součástí
akce byly přednášky na školách a výzkum zaměřený na pohled
mládeže na sociální realitu ve společnosti
• V roce 2008 realizovala Sekce personálního řízení, pod které
Oddělení vnějších vztahů a Oddělení propagace spadají, českopolský projekt„Sblížení“ v rámci podpory Interreg IIIA. zaměřený
na sblížení české a polské mládeže se zdravotním postižením
a jejich zdravých vrstevníků
Na Oddělení propagace se původně začaly vytvářet letáky obecně
za Slezskou diakonii, poté i pro jednotlivá střediska. Připravovaly se
podklady pro Informátor a výroční zprávy. Celý Informátor již zhruba
dva roky zpracovává pracovník propagace. V roce 2009 také
samostatně zpracoval výroční zprávu. Tato profesionalizace velmi šetří
náklady a dává možnost lépe reagovat na potřeby organizace.
V roce 2007 byl vytvořen jednotný Grafický manuál identity Slezské
diakonie, který je závazný pro celou organizaci a prezentuje jednotný
styl prezentace Slezské diakonie.
Propagační pracovník dnes připravuje řadu materiálů pro prezentaci
v rámci různých projektů, na kterých aktivně participuje.
Obecně lze říci, že práce v oblasti komunikace s veřejností je
provázená snahou o hledání dalších nástrojů, jak pracovat v této
oblasti lépe a efektivně. Jak se naše snažení promítne do praxe, je
otázkou pro hodnocení v příštím Sborníku.
10 Spolupráce Slezské diakonie se zahraničními partnery
Význam zahraniční spolupráce pro Slezskou diakonii
Spolupráce se zahraničními partnery a organizacemi má pro Slezskou
diakonii od jejího vzniku po roce 1989 až dodnes velký význam.
Je inspirací, motivací či příkladem dobré praxe pro vlastní práci.
Slezská diakonie, zastoupená Úsekem náměstkyně pro sociální práci,
v současné době spolupracuje s několika významnými evropskými
a světovými asociacemi, které sdružují diakonické, církevní a profesní
organizace, a jejichž cílem je ovlivňovat sociální politiku
na celoevropské úrovni tak, aby měla pozitivní dopad na uživatele
služeb. Mezi hlavní spolupracující organizace patří níže uvedené.
City Mission
Jedná se o Asociaci světové a evropské městské misie, která byla
založena za účelem spolupráce, podpory a propojení městských misií
po celém světě s cílem kázat dobrou zprávu o Božím království
a evangelium Pána Ježíše Krista a uspokojovat lidské potřeby. Městské
misie svým biblickým mottem „Usilujte o pokoj toho města, do něhož
jsem vás přestěhoval, modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho pokoji
i vy budete mít pokoj.“ (Jeremiáš 29, 7) významným způsobem přispívají
pro budoucnost Evropy.
Cílem této organizace je také zprostředkovávat kontakty v rámci
Evropy. Za tím účelem jsou organizovány pravidelné konference, které
svým obsahem a zaměřením usilují o duchovní obnovu a povzbuzení
pro práci městské misie.
Slezská diakonie uspořádala v roce 2007 v Českém Těšíně dvoudenní
mezinárodní konferenci City Mission, které se zúčastnili zástupci
z Velké Británie, Finska, Švýcarska, Polska, Slovenska a samozřejmě
také z České republiky.
Úzká spolupráce s City Mission je navázána také díky zastoupení
Mgr. Zuzany Filipkové, Ph.D. v řídícím výboru City Mission, kde působí
od roku 2004.
Eurodiakonie
Eurodiakonie je střešní organizací diakonických institucí poskytujících
sociální a zdravotní služby a vzdělání na základě křesťanských hodnot
ve více než 20 evropských zemích.
Díky působení Mgr. Zuzany Filipkové, Ph.D. v řídícím výboru
Eurodiakonie od roku 2003 a dalších pověřených pracovníků
v odborných pracovních skupinách, jako jsou pracovní skupiny
zaměřené na sociální služby, sociální začleňování, dobrovolnictví,
public relations a komunikaci, má Slezská diakonie možnost aktivně
se zapojovat do činnosti Eurodiakonie, přispívat k ovlivňování sociální
politiky v Evropské unii, získávat cenné kontakty a prezentovat svou
činnost na nejrůznějších fórech na evropské úrovni.
Další významnou aktivitou Slezské diakonie, za kterou zodpovídá
rovněž Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D., je koordinace Visegrádské
platformy Eurodiakonie. Partnerské organizace, diakonické instituce
ze zemí Visegrádské čtyřky (z České republiky, Polska, Slovenska,
Maďarska), se pravidelně setkávají na mezinárodních konferencích
pořádaných za účelem vzájemné výměny zkušeností, vzdělávání,
podporování sítě kvalifikovanosti sociálních služeb, mezinárodní
spolupráce, přípravy společných projektů a podporování public
relations v rámci států Visegrádské skupiny a členských organizací.
Celkem se již konalo pět těchto setkání. Činnost Visegrádské
platformy Eurodiakonie vychází z poslání, vize a strategických cílů
Eurodiakonie.
EASPD – Evropská asociace poskytovatelů služeb pro
postižené (The European Association of Service Providers
for Persons with Disabilities)
EASPD je Evropskou asociací poskytovatelů služeb pro osoby se
zdravotním postižením a podporuje vyrovnání příležitostí pro osoby
se zdravotním postižením prostřednictvím efektivních a vysoce
kvalitních služeb v Evropě. V současné době reprezentuje více než
8 000 organizací napříč celou Evropou a také napříč různými
zdravotními postiženími.
Slezská diakonie se stala aktivním členem asociace v roce 2004. Cílem
členství v této profesní asociaci je získávat aktuální informace z oboru,
učit se z příkladů dobrých praxí jiných členských organizací
a prezentací činnosti Slezské diakonie na evropských fórech šířit
dobré jméno naší organizace.
Příkladem dobré praxe spolupráce Slezské diakonie a EASPD bylo
uspořádání společné dvoudenní mezinárodní konference pod
41
názvem„Zaměstnávání osob se zdravotním postižením“ v Ostravě
v roce 2007, jež měla velmi pozitivní ohlas. Celkem se této události
zúčastnilo 120 osob. Slezská diakonie se také aktivně zapojila
do konference v Parlamentu České republiky, kde byly řešeny aktuální
problematické otázky zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
EAPN – Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení
(European Anti Poverty Network)
V roce 2004 se stala Slezská diakonie členem nově vznikající národní
sítě EAPN ČR, o. s., která se ve stejném roce stala členem Evropské sítě
boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EAPN Evropa. Zástupce
Slezské diakonie Mgr. Ilona Śniegoňová je jak členem Výkonného
výboru EAPN ČR, tak členem pracovní skupiny Strukturální fondy
v rámci EAPN Evropa.
EAPN Evropa byla založena v roce 1990 a nyní je nezávislou sítí
25 národních sítí dobrovolnických organizací a 28 evropských
organizací, kterým je blízká problematika boje s chudobou
a sociálním vyloučením.
EAPN funguje jako fórum pro výměnu názorů, informací a zkušeností.
EAPN má poradní statut v Radě Evropy a je zakladatelem Platformy
evropských sociálních nevládních neziskových organizací.
EAPN patří k hlavním partnerům Evropské komise v oblasti Evropské
strategie boje se sociálním vyloučením. Organizace prosazuje
integraci boje s chudobou a sociálním vyloučením do všech politik
Evropských společenství, počínaje strukturálními fondy, politikou
zaměstnanosti a konče ekonomickými a monetárními politikami.
EAPN se zasazuje o zvýšení efektivity aktivit směřujících k odstranění
chudoby.
Na svých internetových stránkách (www.eapn.org) publikuje příslušné
dokumenty Evropské unie. Dále poskytuje přístup do databáze více
než 1 000 členských organizací, čímž podporuje navazování
partnerských vztahů případných zájemců. EAPN vydává řadu
publikací zaměřených na sociální vyloučení, chudobu, zaměstnanost,
sociální ochranu a strukturální fondy.
Členové EAPN se zasazují o odstranění chudoby a o to, aby se
chudoba a sociální vyloučení stalo tématem politických jednání
Evropské unie, ale i tématem národních politik, kde jednotliví členové
EAPN působí. Zasazují se rovněž o zvyšování účasti a odpovědnosti
(empowerment) lidí žijících v chudobě a sociálním vyloučení.
42
Sekce zahraničních vztahů – zahraniční spolupráce
Mezinárodní spolupráce je pro oblast rozvoje Slezské diakonie
potěšením, obohacujícím učením a výzvou zároveň. Vzájemné učení
se mezinárodní spoluprací bylo hlavním motivem pro stanovení
základních programů Sekce zahraničních vztahů, které se zaměřují
na rozvoj dalšího profesního vzdělávání a interkulturního učení
profesionálních pracovníků, klientů a dobrovolníků působících
v organizaci.
Několik projektů s organizacemi z Evropy, Spojených států amerických
a z oblastí Středomoří bylo realizováno v regionech působení Slezské
diakonie stejně jako v sídlech partnerských organizací Slezské
diakonie.
Učení celoživotní a globální
Všeobecně platí, že se učíme po celý svůj život. Ne vždy je ale
samozřejmou zkušeností učení se od kolegů nebo přátel z jiné země
a jiné kultury.
Slezská diakonie měla, a nadále má, tuto jedinečnou možnost, která
byla s inovativními prvky na různých cestách naplňována.
Cesty učení směrem k inovativnímu rozvoji
Mezinárodní dobrovolnictví
Mezinárodní dobrovolnictví je pro mladé lidi ze zahraničí ve věku
18–30 let jedinečnou nabídkou zúčastnit se dlouhodobé dobrovolnické služby v zařízeních Slezské diakonie a ve spolupracujících
organizacích.
Od roku 2006 do srpna 2009 Slezská diakonie nabídla prostor pro
dobrovolnickou službu 20 mladým lidem ze Slovenska, Dánska,
Německa, Polska, Nizozemí, Francie, Izraele a USA. Také čtyři mladí lidé
z České republiky využili příležitosti zúčastnit se dobrovolnických
projektů u partnerských organizací v Německu, Maďarsku, Itálii
a Švédsku.
Ve středu zájmu dobrovolnických projektů stojí především osobní
a duchovní rozvoj mladého člověka, a to prostřednictvím svých
zkušeností s dobrovolnickou službou.
Specifickým zaměřením dobrovolnických projektů je dobrovolníkům
umožněno interkulturní a ekumenické učení, povědomí o sociální
odpovědnosti, orientace v pracovním prostředí s podporou rozvoje
komunikace a týmové práce. Časový prostor deseti až
dvanáctiměsíčního učení se zkušeností je zároveň také příležitostí
pro rozhodování se o budoucím povolání.
Odborný personál, klienti, stejně jako i dobrovolníci v hostitelském
projektu se spoluúčastní na cestě jedinečné zkušenosti vzájemného
osobního růstu.
Kromě bezprostředních aktérů v projektu je dobrovolnický projekt
v interakci s místní komunitou, do které se integruje svými aktivitami,
a tím vytváří nabídku pro další autentickou zkušenost mladému
člověku.
Cesta dobrovolnické služby jednoletého cyklu je provázena semináři
organizovanými Slezskou diakonií a Českou národní agenturou.
Úvodní seminář je kombinovaný s intenzívním jazykovým kurzem,
střednědobý seminář je reflexí dobrovolnické zkušenosti spolu
s dobrovolníky na hostitelských projektech na Slovensku a v Polsku
a závěrečný seminář je evaluací celého roku z pohledu dobrovolníků
a jejich supervizorů.
Mobility
Mobility jsou programovou aktivitou na podporu celoživotního
vzdělávání odborného personálu a klientů Slezské diakonie formou
výměnných pobytů v zařízeních partnerských organizací v zahraničí.
V první fázi se projekty Mobility zaměřovaly na profesní rozvoj
personálu Slezské diakonie a v průběhu let 2007–2008 absolvovalo
deset zaměstnanců Slezské diakonie dlouhodobý studijní pobyt
v diakonických zařízeních v Martinshof Rothenburgu
a v Neuendetelsau.
Čtyřtýdenní stáž v diakonii Neuendetelsau byla kombinací seminářů
v Mezinárodní akademii DiaLog a praktické zkušenosti v zařízeních
diakonie.
Tematicky se semináře zabývaly sociální politikou, nabídkou služeb
diakonie v oblasti péče o starší lidi a lidi s mentálním
a kombinovaným postižením, gerontopsychiatrií, kvalitou
a managementem kvality, plánováním, dokumentací péče a výkonem
hospicové služby.
Praktická zkušenost v zařízeních umožnila implementaci získaných
teoretických poznatků ze seminářů a nově pozorované metody byly
předmětem reflexe a výměny příkladů dobré praxe ze Slezské
diakonie. Účastníci projektů mobilit obdrželi certifikát o absolvování
odborného tréninku a praxe a evropský dokument Europass mobility
v německém a českém jazyce.
Druhá fáze implementace projektů Mobility měla umožnit výměnné
reciproční pobyty pro uživatele služeb se zdravotním, mentálním
a kombinovaným postižením ze Slezské diakonie, Stiftung
Neuenkerode (Německo) a ETEVA v Mänsälä (Finsko).
Projekt daného charakteru za participace uživatelů služeb byl
pilotním ve Slezské diakonii a ojedinělým také v národním kontextu
České republiky. Hlavní motivací pro jeho definování bylo v první řadě
zpřístupnění neformálního vzdělávání lidem s postižením formou
zahraniční mobility.
První výměnný pobyt klientů Slezské diakonie se uskutečnil
v dubnu 2009 v německé diakonické nadaci Stiftung Neuenkerode.
Klienti z Neuenkerode a z Finska se zúčastnili spolu s klienty Slezské
diakonie projektu Workshopy, který organizovala Slezská diakonie
v Českém Těšíně a jeho okolí na podzim roku 2009.
Děti a mládež ulice
Programová aktivita Děti a mládež ulice integrovala záměr
networkingu profesionálů různých profesních sektorů z různých
kulturních kontextů a záměr podpory dalšího profesního vzdělávání
výměnou poznatků a zkušeností v mezinárodních týmech.
Projekt„Mobilní práce s ohroženými dětmi a mládeží“ podpořil
kvalifikaci v oboru mobilní práce s ohroženými dětmi a mládeží.
Původně byl koncept mobilní práce s dětmi a mládeží rozvinut v USA
a před 40. léty minulého století začala s jeho integrací do oboru
sociální práce organizace ISMO v Německu, se kterou Slezská diakonie
organizovala sérii tří seminářů.
Vzdělávací aktivity neformálního charakteru byly určené sociálním
pracovníkům a pracovníkům jiných profesí, kteří se bezprostředně
věnují řešení problematiky dětí a mládeže ze znevýhodněného
prostředí v České republice, specificky v Moravskoslezském kraji.
Koncept„Mobilní práce s mládeží“ je inovační svým celostním
přístupem a kombinací metod při podpoře sociální inkluze mladých
lidí.
Ve druhé polovině roku 2007 se v návaznosti na výstupy z projektu
konala jednání kulatých stolů a konference s cílem zavedení konceptu
mobilní práce s ohroženými dětmi a mládeží do městských částí
Karviná-Ráj a Bohumín-Pudlov, ve kterých byly provedeny podrobné
sociální analýzy. Při dalším zavádění konceptu se předpokládá
spolupráce s více subjekty mimovládního a veřejného sektoru, čímž
bude dosažena efektivita využití personálních a materiálních zdrojů.
43
Projekt„Vytvořme bezpečnou síť pro děti a mládež ze znevýhodněného prostředí“ měl navázat na bilaterální kooperaci
v rámci projektu mobilní práce s dětmi a mládeží a na operativní
aktivity organizace Slezská diakonie s ohroženými dětmi a mládeží.
Záměr projektu spočíval ve vytvoření tematického networkingu
zahraničních partnerských organizací, které se zabývají problematikou
dětí a mládeže pocházejících ze znevýhodněného sociálního
prostředí. Vzájemné předávání zkušeností a poznatků odborných
pracovníků pocházejících z interkulturního prostředí mělo posílit
zvýšení kvality života této cílové skupiny.
Účastníky projektu bylo více než 15 partnerských organizací a institucí
rozdílného charakteru působících v Evropě i mimo Evropu.
Výstupem programové aktivity„Děti a mládež ulice“ jsou publikace:
„Koncepce mobilní práce s mládeží“ a„Voices from our praxis“, obě
vydané Slezskou diakonií.
Projekty kvality a inovace
Původním posláním projektů kvality a inovace bylo podporovat
aktivity programů„Mezinárodní dobrovolnictví“,„Mobilita“
a „Děti a mládež ulice“.
Kontaktní seminář s 25 partnery ze 14 oblastí Evropy a Středomoří
byl věnovaný problematice dobrovolnictví v různých kulturních
kontextech s cílem výměny zkušeností a tvorby partnerské sítě
ze středomořské oblasti pro rozvoj projektů.
Série projektů – takzvaného„job shadowingu“ (odborné stáže
profesionálních pracovníků) z Izraele, Slovenska, Polska a Ukrajiny měla reagovat na potřebu individuálního učení se sociálních
pracovníků konkrétní zkušeností na střediscích Slezské diakonie,
transferu poznatků a zkušeností, stejně jako na výměny příkladů
dobré praxe. Jako follow-up projekty celoživotního vzdělávání
jednotlivců se plánuje rozvoj organizace v zahraničí, ale také samotné
Slezské diakonie vkladem získaných příkladů dobré praxe. Recipročně
se konal job shadowing hostováním na Krajském úřadě v TelAvivu.
Příhraniční spolupráce v těšínské oblasti na území České republiky
a Polska byla posílena v rámci projektu„Let´s make it Better“, který se
zabýval tematikou Total Quality Managementu a zaváděním nových
metod do pracovního procesu organizace, do které jsou aktivně
zapojeni mezinárodní dobrovolníci.
Podpora regionální spolupráce zemí Visegrádského uskupení
a výměna přístupů pro integrační proces romské komunity v České
44
republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku byly hlavními motivy pro
zorganizování semináře„Sharing know how about integration process
of minorities“.
Interkulturní aspekt, otevřenost a senzitivita pro jiné kulturní vzorce
a uspořádání komunity byly posilovány v jednotlivých
workshopových jednotkách.
Mezinárodní akademie pro diakonii a sociální činnost,
Střední a Východní Evropa – interdiac
Potřeba inovativního vzdělávání (specificky v diakonickém kontextu)
oblastí Střední a Východní Evropy byla hlavní motivací pro založení
mezinárodní vzdělávací instituce – Mezinárodní akademie pro
diakonii a sociální činnost, Střední a Východní Evropa, o. p. s.
Po ročním procesu výzkumu vzdělávacích potřeb, tvorby
networkingu partnerských organizací a zpracování návrhu konceptu
pro tvorbu kurikula byl zakladateli Slezskou diakonií a Helsinky
Deaconess Institute v prosinci roku 2008 založen interdiac
(International Academy for Diaconia and Social Action, Central and
Eastern Europe). O procesu rozvoje a aktuálních aktivitách interdiac-u
je možné nalézt více informací na internetové stránce
www.interdiac.eu.
Aktivní členství v zastřešujících organizacích v rámci výše uvedených
programových aktivit umožňuje zapojování se do odborných
pracovních skupin spolupracujících či připomínkujících evropské
dokumenty, které přímo nebo bezprostředně ovlivňují implementaci
nástrojů na jejich zavádění do národních politik, a tím také následné
operativní provedení.
Slezská diakonie je v programu Mezinárodní dobrovolnictví aktivním
členem v AVSO (www.avso.org), EDYN (www.edyn.org)
a Eurodiakonie (www.eurodiaconia.org).
V problematice ohrožených dětí a mládeže v širokém světovém
kontextu je Slezská diakonie poměrně velkým přínosem pro
zastřešující organizaci EFSCW (www.efscw.org).
Finanční podpora na realizaci projektů Sekce zahraničních vztahů byla
získána z programů Evropského společenství a z německé soukromé
nadace v celkové hodnotě 6 575 725 Kč (suma za období 2005–2008).
Kromě fundraisingu programových aktivit byly získané finanční
prostředky primárně použity na investiční projekty jednotlivých
středisek Slezské diakonie.
Cesty po programech, kterými jsme procházeli, byly svým způsobem
novými výzvami učení se pro nás, kdo jsme na sebe vzali
odpovědnost je vést. Děkujeme těm, s nimiž jsme na těchto cestách
kráčeli a díky kterým bylo naše putování inspirující. A zároveň zveme
na další putování ty, kteří se z různých důvodů na naší cestě neocitli.
Stojí to za to dobrodružství!
Více se o aktivitách Sekce zahraničních vztahů dočtete na internetové
stránce www.sdfd.cz.
Mgr. Janka Adameová
4
11 Pohled ekonoma
Po revolučních změnách v naší společnosti v roce 1989 se skupina
členů naší církve začala intenzivně zabývat otázkou znovuobnovení
diakonické práce, která zde měla kořeny již na začátku 20. století
a která s výjimkou přerušení v období Druhé světové války
pokračovala až do konce roku 1959.
Přišla svoboda a pro církev se znovu otevřely možnosti služby lidem
formou diakonie. Přišly ovšem také problémy v církvi, a tak byly
počátky diakonické práce zahájeny formou občanského sdružení.
Nadšení zainteresovaných osob pomohlo hlavně na začátku překonat
naprostou nejistotu v oblasti financování. Prvním krokem v závěru
roku 1990 byla oficiální registrace občanského sdružení s názvem
Slezská diakonie a následně byla zahájena příprava k realizaci prvních
dvou projektů sociální práce.
Naše církev vlastnila do konce roku 1959 v Komorní Lhotce tři objekty,
ve kterých probíhala diakonická práce. Ty však byly později zestátněny. Po revoluci byly církvi předány do užívání formou pronájmu
dva nejvíce poničené objekty, které sloužily jako skladové prostory.
Tehdejší vedení Slezské diakonie se rozhodlo svépomocně
rekonstruovat menší objekt a zřídit v něm penzion pro deset seniorů.
Díky nesmírné obětavosti mnoha členů naší církve se podařilo
rekonstrukci uskutečnit a objekt vybavit. Koncem roku 1991 pak
mohli být přijati první klienti.
Souběžně probíhaly přípravy podmínek pro rozjezd druhého
projektu, a to střediska křesťanské pomoci. Svépomocně byla
zahájena rekonstrukce prostor farního sboru v Karviné, kde mohl být
tento projekt realizován. Sem se přesunula také služba linky důvěry,
která původně zahájila svou činnost v pronajatých prostorách v Třinci.
Všechno, co bylo doposud vykonáno, se podařilo uskutečnit díky
nesmírnému úsilí mnoha dobrovolných pracovníků a dárců.
Následovalo období zajišťování financí na provoz výše zmíněných
projektů sociální pomoci. Diakonickou práci jsme zahájili ve dvou
okresech, a to ve frýdecko-místeckém a karvinském. Intenzivní
jednání proto probíhala právě tam.
Vzhledem k tomu, že neexistoval žádný nový zákon pro sociální práci,
probíhalo financování naprosto živelně a bylo ve většině případů
závislé na rozhodování úředníků na úrovni měst a obcí, okresů
a ministerstev. Prožívali jsme mnohé krušné chvíle, kdy jsme se
4
setkávali s naprostým nepochopením smyslu diakonické práce
a mnozí úřednici se nás ptali, co po nich vlastně chceme. Byli toho
názoru, že chceme-li dělat tuto práci, pak zřejmě na to prostředky
máme, nebo ať nás financuje církev. Postupem času jsme si získávali
stále větší důvěru, což mělo pozitivní vliv na výši přidělovaných
příspěvků.
V dalším období začaly přípravy na zahájení pro nás tehdy velice
náročné rekonstrukce většího ze dvou objektů v Komorní Lhotce.
Intenzivně jsme se také zabývali otázkou vybudování objektu
chráněných dílen a chráněného bydlení v Horním Žukově. V té době
nám byl velkou pomocí pastor Miroslav Danys, původem z Českého
Těšína a nyní sloužící v Německu. Pomohl nám navázat mnohé
kontakty v prostředí německé diakonie, které jsme mohli využít
k osobním návštěvám a exkurzím do jejich středisek s cílem získat
tolik potřebné zkušenosti pro naši práci. Otevřel nám také cestu
k možnosti žádat o finanční pomoc zejména při investičních akcích.
Díky zahraničním darům (především tedy německé diakonie) se nám
podařilo provést rekonstrukci Betezdy v Komorní Lhotce a zahájit
výstavbu chráněných dílen.
Souběžně jsme reagovali na stále nově vznikající potřeby obcí a měst
v regionu v oblasti sociální práce a postupně zahajovali realizaci
dalších a dalších projektů. V této době se intenzivně připravoval nový
zákon o sociálních službách, který jsme opakovaně připomínkovali
a o kterém jsme doufali, že přinese zrovnoprávnění všech organizací
jak v samotném poskytování sociálních služeb, tak především
v oblasti jejich financování. Naděje, které jsme do tohoto zákona
vkládali, postupně pohasínaly s neustálým střídáním vlád, kdy každá
vláda měla o podobě tohoto zákona jinou představu než ta předcházející. Tento stav trval dlouhých 17 let a nový zákon o sociálních
službách vstoupil v platnost až v roce 2007.
Abychom však do té doby mohli řádně finančně zajistit realizaci
jednotlivých projektů, psali jsme opakovaně každým rokem rozsáhlé
žádosti a s obavami očekávali výsledky dotačních řízení. Největším
poskytovatelem dotací na realizaci sociálních služeb se postupně
stalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, na němž
jsme se stali bytostně závislí. Většinou jsme byli po prvním kole
dotačního řízení šokováni výší a způsobem rozdělení dotací
na jednotlivé projekty. Následovalo období finanční nejistoty, jež
v některých letech trvalo až do listopadu, jednou nám byly dotace
poskytnuty dokonce až v prosinci. Po celé období jsme pak psali nové
a nové žádosti o dofinancování jednotlivých projektů, respektive
o přidělení mimořádných dotací.
Mezitím zanikly okresní úřady, což nám bylo velice líto, jelikož jsme
si vybudovali především v okrese Karviná i Frýdku-Místku dobré
postavení a získali jsme zde dobré jméno. Financování doposud
poskytované okresními úřady přešlo částečně na nově vzniklé kraje
a částečně na Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky.
S postupem času jsme pronikli s realizací sociálních služeb do dalších
oblastí a regionů, hlavně do oblasti Krnovska a Bruntálska
a na Ostravsko. Byla zahájena realizace projektů v Brně a v Praze,
druhý z nich byl ovšem z důvodu nesmírné finanční náročnosti
po dvou letech ukončen. V rozhodující většině případů jsme reagovali
na potřeby vyplývající z komunitního plánování měst a obcí a měli
jsme zajištěny alespoň minimální zdroje na financování nově
vznikajících sociálních služeb.
Nový zákon o sociálních službách, který vstoupil v platnost
k 1. lednu 2007, přinesl do systému poskytování sociálních služeb
mnohé změny. Jedná se především o proces zavádění standardů
kvality služeb a dále o zavedení takzvaného příspěvku na péči, který je
přidělován v závislosti na stupni zdravotního postižení a jehož výše se
pohybuje v rozsahu od 2 000 do 12 000 Kč. Příjemce tohoto příspěvku
pak sám rozhoduje o tom, jak jej využije, zda jej použije na nákup
sociální služby v sociálním zařízení nebo si uhradí poskytnutou službu
přímo ve svém domově. Vzhledem k tomu, že kritéria využití tohoto
příspěvku nebyla nastavena dostatečně jasně a precizně, jsme svědky
toho, že jsou tyto prostředky mnohdy využívány nesystémově,
neúčelně nebo dokonce zneužívány. Zásadním problémem je způsob
zařazování jednotlivých žadatelů o příspěvek do takzvaných stupňů
postižení, které mají přímou souvislost s výší příspěvku. Tento proces
patří doposud do kompetence pracovníků sociálních odborů obcí
s rozšířenou působností. Nezřídka se pak stává, že se přidělování
stupně postižení děje mnohdy neobjektivním až diskriminujícím
způsobem, kdy jsou uživatelé využívající služeb nestátních organizací
zařazováni do nižších stupňů postižení než uživatelé služeb
v obecních nebo státních zařízeních. To má pak další návaznost
na přidělování krajských, respektive ministerských dotací,
kde jedním z ukazatelů pro výši přidělených dotací je právě
stupeň postižení jednotlivých uživatelů.
Vzhledem k tomu, že jsme se dlouhodobě zabývali otázkou zavádění
standardů kvality služeb, doufali jsme, že úroveň a kvalita poskytovaných služeb bude mít přímou souvislost s výší poskytovaných
dotací. Žel, ani v tomto případě nový zákon tuto situaci relevantně
neřeší a o dotacích je pořád rozhodováno úřednickým způsobem.
Žádosti o dotace jsou podávány na Ministerstvo práce a sociálních
věcí České republiky prostřednictvím a s doporučením příslušných
krajských úřadů, ale přidělené dotace mnohdy nemají žádnou vazbu
na kvalitu služby a přikládané doporučení.
Dalším závažným problémem v oblasti financování sociálních služeb
je„cash- flow“, tzn. peněžní toky, zjednodušeně řečeno včasnost,
plynulost a pravidelnost přidělování jednotlivých splátek příspěvků
a dotací. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, kraje
a některá města rozhodují o výši přidělených dotací a příspěvků
až v průběhu prvních měsíců nového roku, a proto se právě v tomto
období dostáváme do kritické finanční situace. Běžně se stává,
že první splátky dostáváme v průběhu března, někdy dubna. Vyskytly
se případy, kdy jsme některé dotace obdrželi až v květnu. Tato situace,
i když je značně medializována ze strany neziskových organizací,
neustále přetrvává, následkem čehož se některé organizace často
dostávají do existenčních problémů a jde doslova o jejich přežití.
Slezská diakonie tuto situaci překonává díky dobré spolupráci
s finančními ústavy pomocí kontokorentního úvěru. Kritická období
může překlenout čerpáním úvěru a opakovaným čerpáním
v průběhu roku. Lze konstatovat, že v našem případě tento způsob
řeší kritické finanční období, ale zbytečně a nesmyslně nás dále
finančně zatěžuje formou úroků a různých poplatků.
V posledních letech se naskytla příležitost financování některých
projektů prostřednictvím evropských fondů, a tak jsme tuto možnost
využili. Jednalo se o čerpání grantů jak na investiční akce, tak
na provozní účely. Ověřili jsme si na vlastní kůži vysokou administrativní náročnost již při zpracování jednotlivých žádostí, následně pak
při samotné realizaci a vyúčtování. Sami jsme se v této oblasti stali
odborníky, ale přesto jsme někdy byli nuceni využít služeb
renomovaných specializovaných firem na evropské granty. Všechny
projekty financované z evropských zdrojů jsme úspěšně dokončili.
V roce 2009 bylo financování některých sociálních služeb zařazeno
do takzvaných individuálních projektů Evropské unie, kdy financování
probíhá formou veřejných zakázek Moravskoslezského kraje. Jde
o nový a naprosto neobvyklý způsob financování, do kterého jsme se
4
zapojili ve většině případů jako hlavní dodavatelé, v ojedinělých
případech jako subdodavatelé.
Po celou dobu své existence jsme využívali i další možnosti získávání
finančních prostředků. Jednalo se mimo jiné o podávání grantů
na různé nadace a nadační fondy, oslovování potencionálních sponzorů, individuálních dárců apod. Pro tuto oblast získávání prostředků
jsme vypracovali celou fundraisingovou strategii.
Další oblastí zdrojů jsou pak příjmy z prodeje vlastních výrobků. Jedná
se především o keramické výrobky, košíkářské výrobky, různé
ozdobné předměty, koberečky vyrobené na tkalcovských stavech,
textilní výrobky a v neposlední řadě příjmy za různé montážní práce
na zakázku. Navázali jsme mnohé kontakty jak s odběratelskými, tak
dodavatelskými firmami.
Při ohlédnutí zpět žasneme nad tím, jak se výše popsanou nesmírně
náročnou finanční situaci podařilo postupně zvládat a jak jsme
v průběhu těchto let v podstatě od nuly vybudovali organizaci se
100milionovým obratem.
Jsme vděčni za každý dar, za každé vstřícné gesto sponzorů a různých
přispěvatelů. Jsme vděčni za každé kladné dotační rozhodnutí, jsme
vděčni za každý příspěvek obce či města, nadací a fondů. Jsme vděčni
zahraničním dárcům, především německé diakonii a evangelické
církvi, rovněž tak americkým protestantským církvím, ale především
pak jsme vděčni Pánu Bohu za jeho ochrannou ruku, kterou nad námi
držel v často kritických finančních situacích.
Jsme vděčni my, zaměstnanci v kolektivu dnes již cca 530 lidí, i za ty,
a to především, kterým je tato diakonická služba určena, tedy
za uživatele služeb Slezské diakonie.
Smyslem veškerého našeho snažení, celé naší práce, je totiž pomáhat
a přinášet radost a naději do života našim uživatelům, kteří se svým
handicapem denně prožívají nelehké chvíle a očekávají od nás
pomoc a podporu. Doufáme, že se nám tento cíl i přes veškerá úskalí
daří naplňovat.
Ing. Bronislav Kostka
48
12 Úspěchy Slezské diakonie
Na tomto místě bychom se rádi zmínili o některých z úspěchů,
kterých Slezská diakonie ve svém dvacetiletém období působení
dosáhla.
V sociální oblasti a sociálně zdravotní oblasti dnes více než padesát
středisek Slezské diakonie poskytuje přes sto různých sociálních
služeb, a to na území Moravskoslezského, Olomouckého a také
Jihomoravského kraje.
Naše úspěchy bychom mohli zajisté rozdělit do více kategorií.
Jednalo by se o skvěle rozvinutou zahraniční spolupráci, naši
dobrovolnickou práci, která se kupříkladu v roce 2009 výrazně
podílela na pomoci obětem povodní na Novojičínsku, i o úspěchy
v oblasti získávání dotací a financí z projektů, grantů.
Slezská diakonie je v současné době také významným
poskytovatelem pracovních příležitostí v oblasti sociálních služeb,
a to nejen v rámci Moravskoslezského kraje.
Velice si vážíme získání nejrůznějších ocenění za poskytované sociální
služby stejně jako úspěšného„zvládání“ inspekcí kvality v našich
střediscích.
Tato a ještě mnohem širší škála úspěchů a činností Slezské diakonie již
několik let pomáhá přinášet světlo do života lidem potřebným, což je
naším hlavním cílem a zcela naplňuje vizi organizace, která zní:
„Slezská diakonie je organizací s vysokou úrovní kultury a kvalitními
akreditovanými službami. Patříme k významným celorepublikovým
neziskovým organizacím a výrazně ovlivňujeme dění v sociální oblasti.“
Zde bychom rádi konkrétně připomněli některé z dosažených
úspěchů Slezské diakonie, přičemž doufáme a také přejeme Slezské
diakonii, aby takovýchto úspěchů dosahovala i nadále.
• Dne 27. října 2004 se u příležitosti Dne české státnosti dostalo
Slezské diakonii Poděkování primátora statutárního města Ostravy
Ing. Aleše Zedníka a CpKP Moravskoslezského kraje za obětavou
práci pro občany města Ostravy.
• Významného ocenění Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové se
v roce 2004 dostalo řediteli Slezské diakonie Ing. Česlavu Santariovi,
kdy z rukou bývalého prezidenta Václava Havla přijal v Praze oficiální
Poděkování za vynikající realizaci projektů.
• Dne 30. listopadu 2005 udělila Diakonie ČCE, Středisko křesťanské
pomoci v Praze a Česká asociace pečovatelské služby pod záštitou
Lívie Klausové dvěma pracovníkům Slezské diakonie významná
ocenění – panu Janu Kožušníkovi Čestné uznání za mimořádnou
obětavou, kvalitní zodpovědnou službu v oboru pečovatelství
a paní Aleně Maslíkové titul Pečovatelka roku 2005, rovněž
za mimořádnou obětavou, kvalitní zodpovědnou službu v oboru
pečovatelství.
• Pamětním listem z rukou primátora Statutárního města Ostravy byla
vyznamenána Slezská diakonie dne 16. listopadu 2005 u příležitosti
oceňování nejlepších ostravských neziskových organizací roku 2005.
• Středisko Slezské diakonie Eben-Ezer zahájilo v roce 2005 spolupráci
s externí firmou ve věci zkvalitnění poskytovaných služeb pomocí
implementace modelu kvality EFQM – stalo se tak první sociální
službou v ČR, která úspěšně Model řízení kvality EFQM zavedla.
• Ing. Česlav Santarius, ředitel Slezské diakonie, byl nominován
na prestižní ocenění Manažer roku 2005 a také postoupil do finále
13. ročníku soutěže, v níž jsou oceňovány významné vůdčí
osobnosti.
• Národní rada zdravotně postižených České republiky nominovala
dne 23. února 2006 v Olomouci Slezskou diakonii a město Krnov
za projekt„Z ústavu do podporovaného bydlení“ na výroční cenu
Mosty 2005 v kategorii Instituce veřejné správy za mimořádnou
aktivitu nebo čin ve prospěch občana se zdravotním postižením.
• Středisko Eben-Ezer v roce 2006 úspěšně zavedlo systém řízení
ISO 9001:2001, který byl zakončen získáním certifikačního auditu.
• Na počátku roku 2007 byli mezi dalšími 40 kandidáty z celé České
republiky v Praze oceněni i dva pracovníci Slezské diakonie. Pan Jan
Kubiš se stal Pečovatelem roku 2006, paní Janina Firlová získala
ocenění Osobní asistent roku 2006.
• Velice významné pro Slezskou diakonii bylo získání čtyř Cen
za kvalitu poskytované sociální péče v červnu 2007 v Karlových
Varech. Ocenění byla udělena Radou České společnosti pro jakost
a zástupci časopisu Sociální péče. První cenu získali Denní stacionář
Eunika v kategorii Nejlepší poskytovatel služeb pro děti a středisko
Osobní asistence (nyní Tabita) v kategorii Nejlepší poskytovatel
služeb pro osoby zdravotně postižené. Třetí místo získala střediska
49
Eben-Ezer v kategorii Nejlepší poskytovatel služeb pro osoby
zdravotně postižené a středisko Lydie v kategorii Nejlepší
poskytovatel služeb pro děti.
• Ředitel Slezské diakonie Ing. Česlav Santarius byl v roce 2007
v Polsku vyznamenán Řádem práce ECCE HOMO za organizační
činnost při tvorbě diakonických struktur a pomoc potřebným lidem.
• V roce 2007 se Slezská diakonie stala akreditovanou vzdělávací
institucí – získala akreditaci Ministerstva práce a sociálních věcí
České republiky pro vzdělávací program obsahující dvanáct modulů
na téma Standardy kvality sociálních služeb.
• Slezská diakonie vyhrála veřejnou zakázku Magistrátu města Ostravy
v rámci projektu Operační program Rozvoj lidských zdrojů –
Q Ostrava na zajištění vzdělávání v oblasti Národních standardů
kvality sociálních služeb. Stala se tak dodavatelem vzdělávacích
kursů na téma Standardy kvality sociálních služeb určených
poskytovatelům a zadavatelům sociálních služeb na území města
Ostravy.
• V roce 2008 proběhla ve střediscích Archa Široká Niva, Občanská
poradna Ostrava a Betania Komorní Lhotka inspekce kvality
sociálních služeb z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.
Všechny tyto inspekce střediska absolvovala úspěšně.
• Také střediska Eunika Karviná a Intervenční centrum Havířov
v roce 2009 úspěšně absolvovala inspekci kvality sociálních služeb.
• Pracovníci Oblasti Těšínsko v roce 2009 získali další dvě významné
ceny; Křesadlo – Cenu pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci
získala paní Zuzana Szczepaníková a cenu pro Nejlepšího
pracovníka v sociálních službách získal pan Kristián Pravda.
• V roce 2009 a rovněž v roce 2010 získala Slezská diakonie další
akreditace vzdělávacích programů pro sociální pracovníky
a pracovníky v sociálních službách na téma Standardy kvality
sociálních služeb.
• Na začátku roku 2010 proběhla na středisku Rút Frýdek-Místek další
inspekce kvality, a to s doposud nejlepším výsledkem téměř 99%.
Mgr. Hana Štěpánová
Zdroje:
Slezská diakonie. Výroční zpráva 2006.
Slezská diakonie. Výroční zpráva 2007.
Historie zavádění kvality 2000–2008. Slezská diakonie, 2008.
Informátor 3/2004. Slezská diakonie, 2004.
0
13 Vize a výzvy Slezské diakonie
Ve Slezské diakonii pracuji od roku 1993, zažila jsem zde počáteční
období jejího budování, s radostí jsem se podílela na jejím dalším
rozvoji, s pokorou a nadšením bych chtěla pokračovat v jejím vedení.
Především bych však chtěla vyjádřit velké poděkování Pánu Bohu
za to, že nám po celou dobu naší práce velice žehnal. Dával nám
moudrost k činění mnohých rozhodnutí, které jsme museli udělat.
Ráda bych také vyjádřila vděčnost lidem, kteří zde s odvahou
a vytrvalostí vykonávají svoji práci.
Pro mne osobně práce ve Slezské diakonii neznamená jen možnost
profesionálního uplatnění, ale také příležitost služby láskou. Boží slovo
v Galatským 5, 13 říká: „Služte v lásce jedni druhým.“ Práce ve Slezské
diakonii vychází z lásky Boží, je projevem lásky pro druhé. Bůh nás
povolává do této služby a taky zmocňuje k tomu, abychom sloužili
potřebným a lidem v nouzi. V tomto povolání bych chtěla další léta
pokračovat.
Na začátku této kapitoly bych ráda popsala vize Slezské diakonie
obecně, v druhé části budu jmenovat některé konkrétní aktivity, které
chceme realizovat v dalších letech.
• Vize – kam chceme organizaci dovést
• Vize – část strategického dokumentu, která logickým způsobem
navrhuje aktivity k cíli, který byl dokumentem vytyčen
• Vize – organizace je spojená s udáváním směru, kterým se má ubírat
Strategické plánování ve Slezské diakonii
Ve Slezské diakonii byly od začátku jejího působení managementem
stanovovány vize dalšího rozvoje. Větší profesionalita a nárůst
sociálních služeb vedly management Slezské diakonie ke zpracování
strategického plánu celé organizace.
V roce 2005 vznikl ve Slezské diakonii první Strategický plán pro
období 2006–2008. V současné době plánujeme naše služby podle
Strategického plánu pro léta 2009–2011.
Vize a poslání současné Slezské diakonie
Součástí Strategického plánu Slezské diakonie je jasně definovaná
vize dalšího rozvoje a také poslání organizace, ze kterého vychází.
Vize obecně
Přítomnost
Co znamená slovo„vize“ v manažerské terminologii?
Vývoj
Budoucnost
Poslání Slezské diakonie:
„Posláním Slezské diakonie je poskytování kvalitních sociálních a sociálně
zdravotních služeb potřebným lidem na základě křesťanských hodnot.“
Naše vnímání
přítomnosti
Náš podíl na
žádoucím vývoji
Naše představa
o budoucnosti
Vize Slezské diakonie:
PERCEPCE
POSLÁNÍ
VIZE
„Slezská diakonie je organizací s vysokou úrovní kultury a kvalitními
akreditovanými sociálními službami. Patří k významným
celorepublikovým neziskovým organizacím a výrazně ovlivňuje dění
v sociální oblasti.“
1
Vysoká úroveň kultury Slezské diakonie se vyznačuje:
Definovanými hodnotami a idejemi:
• Posláním
• Vizemi
• Strategií
• Historií organizace
• Křesťanskými hodnotami
• Etickým kodexem sociálního pracovníka
Normami, zásadami a pravidly chování a jednání pracovníků:
• Statutem
• Racionalizací řízení (směrnice, příkazy)
• Strategickým plánem
• Účelným hospodařením s prostředky a majetkem
• Controlingem
• Personální politikou organizace (vzdělávání, motivace)
• Flexibilním stylem řízení a vedením odpovídajícím potřebám
a úrovni řízení
Vnějšími znaky organizace (stimuly organizace):
• Jednotným vizuálním stylem (image organizace)
• Pracovníky na manažerských funkcích („legendy organizace“)
• Fundraisingovou strategií (včetně dárců)
• Inovačním a rozvojovým potenciálem
• Vzory chování pro ostatní
• Otevřenou mezinárodní spoluprací
• Důrazem na interkulturní prostředí organizace (dobrovolníci)
• Ekumenickou spoluprací
Kvalitní akreditovaná sociální služba Slezské diakonie je:
• Služba v souladu s individuálními požadavky a potřebami klientů
odpovídající současným standardům poskytování (akreditace,
registrace, certifikace)
• Vychází z osobních cílů klientů/uživatelů
• Je poskytována tak, aby nebyla porušována osobní a lidská práva
klientů
2
• Je průběžně vyhodnocována (oboustranná zpětná vazba)
• Umožňuje klientům využívat běžně dostupné veřejné zdroje
a služby
• Zaměstnává vyškolené odborníky, kteří jsou schopni poskytnout
odpovídajícím způsobem potřebné služby (kvalitní pracovníci)
• Je poskytována v souladu s legislativními požadavky (standard)
a současnými rozvojovými trendy v sociální sféře – inovativnost
(nadstandard)
Výrazně ovlivňovat dění v sociální oblasti znamená:
• Angažovanost organizace v odborných komisích, profesních
asociacích a jiných organizacích
• Zapojení se do jednání na politické úrovni (celorepublikové, krajské,
komunální) – ovlivňování politiky (mainstreaming)
• Participaci na tvorbě legislativy a klíčových dokumentů v sociální
oblasti nejen v České republice, ale i ve světě
• Lobbing
• Partnerské zapojení se do projektů (včetně mezinárodních)
Patřit k významným celorepublikovým neziskovým
organizacím:
• Trend organizace rozšiřovat své služby i za hranice
Moravskoslezského kraje
• Úzká návaznost na další oblast ovlivňování dění v sociální oblasti
Dnes je Slezská diakonie specifická tím, že je vysoce profesní organizací, která se zabývá sociální prací, ale ve své podstatě staví
na křesťanských a biblických principech práce.
Na začátku práce Slezské diakonie jsme měli mnohem méně služeb,
pracovníci nebyli dostatečně kvalifikovaní, potýkali jsme se
s finančními problémy. Další roky práce Slezské diakonie mohu
definovat jako období tvrdé práce, rozvíjení různorodých sociálních
služeb, budování image diakonie, vzdělávání pracovníků, hledání
vhodných budov, složité a komplikované získávání finančních
prostředků, rozvíjení duchovních principů v sociální práci, spolupracování se SCEAV a mnoha sbory a církvemi a také jejich duchovní
podporování.
Trvalo několik let, než Slezská diakonie získala pozici, kterou
v současné době má.
Vize pro budoucnost Slezské diakonie
Jak vidím Slezskou diakonii za pět let:
„Slezská diakonie má vysokou odbornou úroveň sociální práce, působí
na správně uchopených a zavedených principech manažerského vedení
a ve své práci aplikuje křesťanské hodnoty a biblické principy práce.“
Jako podstatné vnímám:
• Zachovat kontinuitu v tom, co bylo započato
• Podporovat rozvoj sociálních a zdravotních služeb a sociálního
podnikání
• Řešit nové výzvy a inovace, které přinášejí legislativní a profesní
proměny české a evropské sociální politiky
Priority a opatření pro další vývoj Slezské diakonie
Podporovat rozvoj kvality sociálních služeb
ve Slezské diakonii:
• Organizovat vzdělávací aktivity v oblasti kvality a profesního
vzdělávání pracovníků, pro vedoucí pracovníky v oblasti
manažerských dovedností
• Vytvořit prostor pro odborné setkávání pracovníků (pracovní
skupiny podle jednotlivých typů služeb, odborné diskuze atd.)
• Zajistit podporu nezávislých odborníků na kvalitu (metodická
podpora, konzultační procesy, supervize, audity)
• Školit a vzdělávat jiné sociální instituce v oblasti kvality
• Zajistit a vypracovat kontrolní systém v oblasti kvality, zakázek,
projektů Evropské unie, grantů aj.
Zapojit se do transformace sociálních služeb
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
a Moravskoslezský kraj se v návaznosti na koncepční řešení kvality
a dostupnost sociálních služeb systematicky věnují podpoře procesů
transformace, deinstitucionalizace a humanizace služeb sociální péče.
Transformace pobytových služeb krajů je příležitostí, která se nemusí
později opakovat. Pro další období vnímám jako důležité zapojit se
do transformace pobytových služeb krajů takto:
• Zapojit se do vnější transformace – zapojení Slezské diakonie
do transformace sociálních služeb jednotlivých krajů (Moravskoslezský kraj, Jihomoravský kraj aj.)
• Provést vnitřní transformaci některých služeb ve Slezské diakonii
(Oblast Karvinsko, Oblast Těšínsko, Oblast Bruntál, Krnov, Nový Jičín)
Zefektivnit sociální služby Slezské diakonie
• Dodržovat metodiku hodnocení efektivity služeb
• Komparace některých služeb Slezské diakonie mezi sebou, případně
s jinými poskytovateli
• Efektivně využívat všechny možnosti získávání finančních prostředků
na provozní a investiční činnost Slezské diakonie
• Zajistit návaznou udržitelnost služeb a projektů Slezské diakonie,
které jsou financovány z prostředků Evropské unie
Realizovat aktivity vedoucí k budování pozitivního image
Slezské diakonie v České republice i v zahraničí
• Zefektivnit PR Slezské diakonie
• Organizovat konference a semináře s odbornou problematikou pro
jiné poskytovatele sociálních služeb a další organizace
• Pokračovat v mezinárodní spolupráci (projekty, výměnné pobyty
pracovníků a klientů)
• Vysílat a přijímat dobrovolníky jak na národní, tak na mezinárodní
úrovni
• Participovat na tvorbě legislativy v České republice i v zahraničí
• Angažovat pracovníky Slezské diakonie v odborných komisích,
profesních asociacích a partnerských organizacích
Vytvořit pozitivní pracovní atmosféru se zaměřením
na služby a pracovníky
• Zdokonalit motivační proces pro zaměstnance
Spolupráce a podpora organizací, které úzce navazují na
práci Slezské diakonie
• Církevní základní škola, střední škola a mateřská škola Český Těšín
• Církevní základní škola a mateřská škola Krnov
• Diakonický institut
3
• Chrpa, o. p. s.
• interdiac, o. p. s.
Podpora sociálního podnikání
Udržení a prohloubení křesťanského profilu
Slezské diakonie
Velmi důležitou a nedílnou součástí práce Slezské diakonie jsou
křesťanské principy a hodnoty.
Již v samotném poslání organizace zaznívá, že staví na křesťanských
hodnotách. Ve Slezské diakonii uplatňujeme tyto křesťanské hodnoty
a principy:
• Zásadní křesťanské (duchovní) hodnoty – např. pramenem je
Bible a láska k Bohu a k lidem, nalezení smyslu života, odpuštění,
smíření aj.
• Křesťanské hodnoty v osobním životě pomáhajícího (osobní etika) –
např. integrita, čistota srdce, upřímnost, etika desatera, pokora aj.
• Křesťanské hodnoty v přístupu k přijímatelům podpory
(etika služby) – např. kvalitní naslouchání, milosrdný soucit, osobní
příklad, solidarita, zlaté pravidlo: „Co chceš, aby lidé dělali tobě,
dělej ty jim.“ aj.
I v budoucnu chceme klást důraz na to, aby se aplikace křesťanských
hodnot do praxe odrážela v samotné službě Slezské diakonie.
Naší prioritou je, aby stanovené a popsané křesťanské hodnoty
nebyly deklarovány pouze„na papíře“, ale aby se staly živým
materiálem. Kromě profesionálně odvedené služby ve Slezské
diakonii musí jít o něco víc, co je ojedinělé a jedinečné.
Křesťanské hodnoty nemohou být pouze deklarované, ale především
prakticky realizované v každodenním poskytování služby.
Spolupráce se SCEAV a dalšími církvemi
Od začátku vzniku měla Slezská diakonie propojení na církve. Jednalo
se o propojení s SCEAV, ale také s jinými církvemi, se kterými velmi
úzce spolupracuje. Klienti Slezské diakonie mohou navštěvovat
společné bohoslužby a zapojit se do života jednotlivých sborů.
V následujících letech chceme usilovat o prohloubení této spolupráce
s větším zapojením klientů do sborového života.
4
V samotných sborech je propagována práce Slezské diakonie –
jednotlivé činnosti jsou prezentovány na nástěnkách, členové sborů
jsou informováni o aktivitách, probíhají finanční sbírky apod. Mnozí
členové sborů jsou zaměstnanci Slezské diakonie.
V následujících letech chceme posílit propagaci Slezské diakonie
v církevních sborech, hlavně v oblasti získávání nových zaměstnanců.
Ve Slezské diakonii působí tři pastorační pracovnice a také pastoři
sborů SCEAV a jiných spolupracujících církví, kteří se intenzivně
a s láskou věnují klientům a zaměstnancům organizace. Docházejí
do středisek, dělají ranní ztišení, bohoslužby ve střediscích
a vykonávají pastorační činnost. Do budoucna chceme zajistit tyto
aktivity i v nových službách, které budou vznikat.
Budeme pravidelně organizovat semináře, školení a konference pro
pracovníky diakonie i členy spolupracujících církví.
Kromě pracovníků svou nezastupitelnou roli ve Slezské diakonii plní
dobrovolníci. V dalších letech chceme spolupracovat se sbory při
získávání těchto dobrovolníků pro naši práci. Budeme pokračovat
v organizování tradičních aktivit, kde se setkávají zaměstnanci,
vedení organizace, vedení SCEAV, pastoři a dobrovolníci
spolupracujících církví, klienti, jejich rodinní příslušníci, donátoři,
sponzoři, média a široká veřejnost. Při všech těchto příležitostech je
propagována činnost Slezské diakonie a otevřeně se hovoří o víře
v Ježíše Krista.
Vznik nových aktivit
Obecné cíle
• Vytvořit směrnici k procesu zavádění a kontroly kvality
• Vytvořit pracovní skupinu zaměřující se na připomínkování
legislativy a ovlivňování politiky v České republice a vyvíjet
průběžnou činnost
• Zahájit a rozvinout činnost pracovní skupiny ke křesťanským
hodnotám
• Zahájit spolupráci se čtyřmi externími organizacemi v oblasti
metodického vedení dobrovolnictví
• Zapojit se do kampaně roku 2010 za vymýcení chudoby
• Vytvořit etický kodex sociálních služeb Slezské diakonie a následně
zahájit a rozvinout činnost etické komise
• Realizovat hostování zahraničních dobrovolníků ve střediscích
Slezské diakonie a spolupracujících organizacích
• Realizovat reciproční projekty mobility klientů Slezské diakonie
a klientů partnerských organizací
Sociálně zdravotní služby
Senioři:
• Vybudovat Seniorskou observatoř
• Rozšíření terénní služby pro osoby s Alzheimerovou chorobou
a poruchami paměti o 10 klientů do konce roku 2011
• Rozšíření Dorkas v Olomouci
• Vytvoření bezplatné linky při Dorkas – pro seniory
• Znovuzískání budovy Sarepta v Komorní Lhotce a transformace
Betanie
Osoby se zdravotním postižením:
• Rozvinout sociální služby Slezské diakonie v Olomouckém kraji
• Rozvoj Praktických škol (Bohumín, Český Těšín) a Sociálně
terapeutických dílen (Nový Jičín, Bohumín)
• Metodická příprava a vznik Odborného poradenského centra pro
osoby se zdravotním postižením (Krnov)
• Spolupráce s Moravskoslezským krajem na transformačním procesu
zařízení zřizovaných Moravskoslezským krajem pro osoby se
zdravotním postižením
• Zrealizovat vnitřní transformaci u pobytových služeb Slezské
diakonie (Hosana, Eben-Ezer aj.)
• Vznik Sociálně terapeutických dílen ve Frýdku-Místku
• Podpora rozvoje samostatného bydlení (podporované a chráněné
bydlení) – rozšířit o 15 bytů (Krnov, Brno, Nový Jičín, Třinec, Český
Těšín)
Osoby bez přístřeší:
• Vznik služby Podpora samostatného bydlení pro osoby s duševním
onemocněním na Ranči v Neborech
• Zkvalitnit a prohloubit služby pro uživatele azylových domů
zřízením bydlení pro osoby bez přístřeší seniorského věku
Ostatní:
• Proniknout se službou Sociální asistence minimálně do dvou dalších
měst (Český Těšín, Orlová)
• Zřídit Občanskou poradnu specializovanou na problematiku romské
komunity
• Zaměřit se na zvyšování imunity dětí a mládeže vůči nabídce
sociálně a společensky nežádoucích jevů (nabídka drog,
chuligánství, krádeží, gamblerství apod.) minimálně ve městech
Karviná, Bohumín a Ostrava
• Vybudování Diakonického vzdělávacího centra v Českém Těšíně
Sociální podnikání
Služby v gastronomii a ubytování:
• Znovuobnovení kavárny v Ostravě
• Vybudování kuchyně, jídelny a bistra v Českém Těšíně (Dukelská
ulice) pro minimálně 200 osob z řad klientů a zaměstnanců Slezské
diakonie a SCEAV, další návštěvníky, účastníky vzdělávacích kurzů
• Rozvoj stávající sítě kaváren Slezské diakonie a transformace
minimálně jedné kavárny na sociální podnik
Vzdělávání a poradenské služby:
• Rozšířit a akreditovat vzdělávací program zaměřený na kvalitu
sociálních služeb v návaznosti na aktuální legislativu
• Navázat na dosavadní spolupráci v rámci Moravskoslezského kraje
v oblasti vzdělávání a zavádění standardů kvality sociálních služeb
a nabídnout tyto služby dvěma novým subjektům
• Zapojit tři až pět pracovníků Slezské diakonie do lektorské činnosti
pilotního modulu interdiac-u a základního studia
• Vytvořit pět míst pro stáže ve Slezské diakonii pro praktické
vzdělávání studentů pilotního modulu interdiac-u do konce roku
2011
Před námi je mnoho úkolů, které chceme realizovat. Věřím,
že v dalších letech bude setrvávat nad prací Slezské diakonie Boží
požehnání, které ji doposud provázelo. Doufám, že bude přibývat lidí,
kteří jsou ochotni pracovat v oblasti, jež má pro ně i pro druhé smysl.
„Největším úkolem křesťana je rozeznat Krista v druhých lidech, slyšet
Jeho hlas a následovat Jej.“
Zdroj:
Interní dokument Strategický plán Slezské diakonie 2009–2011. Slezská
diakonie, 2008.
Fotografie ze života Slezské diakonie v uplynulých 20 letech
Pastor Kulisz s klienty před pronajatým domkem v Komorní Lhotce. (r. 1909)
Přípravný výbor před registrací občanského sdružení Slezská diakonie.
(r. 1990)
První ustanovující konference Slezské diakonie v dubnu 1991.
Mládež a studenti před prvním střediskem Slezské diakonie v Karviné.
(r. 1991)
Slavnostní zahájení provozu ve středisku Betania v Komorní Lhotce.
(jaro r. 1992)
Slavnostní zahájení provozu ve středisku Bethel v Karviné.
(podzim r. 1992)
Návštěva ministra práce a sociálních věcí Ing. Jindřicha Vodičky s rodinou.
Fotografie před budovou střediska Betezda v Komorní Lhotce. (r. 1995)
Budova Ústředí Slezské církve evangelické a. v. (SCEAV) a Slezské diakonie
na ulici Na Nivách po rekonstrukci a uvedení do provozu. (r. 1996)
Domky Slezské diakonie v Široké Nivě postavené po povodních v roce 1997.
Adventní koncert pro Slezskou diakonii vysílaný v ČT z kostela na Vyšehradě.
(r. 1999)
Nová budova Ústředí Slezské diakonie. Pohled na budovu z ulice Dukelská.
(r. 2007)
Slavnostní zahájení provozu největší stavby Slezské diakonie, střediska
Eben-Ezer v Horním Žukově. (r. 2000)
8
Dům s pečovatelskou službou ve Stonavě – majetek obce předán
k provozování Slezské diakonii. (r. 2003)
Stará evangelická fara v Třinci jako Diakonické centrum Emaus od roku 2008.
Zrekonstruovaná budova v Neborech – Ranč Nebory, dnes podporované
bydlení pro klienty s duševním onemocněním.
Pohled na jedno z pravidelných novoročních setkání zaměstnanců Slezské
diakonie a jejich rodinných příslušníků.
9
Novoroční setkání ve středisku Karmel ve Smilovicích.
Odborné školení v budově Ústředí SCEAV a Slezské diakonie.
Odborné školení v Diakonickém institutu na ulici Koperníkova.
Společná fotografie účastníků školení před budovou Ústředí SCEAV
a Slezské diakonie.
0
Jednání s tehdejším ředitelem zařízení Eben-Ezer a přítelem Slezské diakonie
pastorem Joachimem Walterem (vlevo) v německém Lemgu.
Českoněmecký soubor vytvořený pastorem Fritzem Müllerem (s kytarou)
z Diakonie v Berlíně.
Pozdrav za Slezskou diakonii na slavnostním otevření nového kostela
v zařízení Eben-Ezer v Lemgu (Německo).
Setkání s partnerskou církví v Braunschweig (Německo) a se zástupci Luterské
evangelické církve v Bavorsku.
1
Předání ocenění Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové
řediteli Slezské diakonie Ing. Česlavu Santariusovi
bývalým prezidentem Václavem Havlem v roce 2004.
Ze života na střediscích Slezské diakonie
2
Vystoupení biskupa SCEAV Stanislava Piętaka na odborné konferenci v rámci
oslav 20. výročí založení a fungování Slezské diakonie na Vysoké škole báňské
– Technické univerzitě v Ostravě.
Pohled na účastníky odborné konference v rámci oslav 20. výročí založení
a fungování Slezské diakonie na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě
v Ostravě.
3
videozáznam a dokumenty z konference
Cíle a úlohy diakonie a dalších neziskových organizací při budování občanské
společnosti a v boji proti sociálnímu vyloučení
Slezská diakonie uspořádala u příležitosti 20 let svého fungování a Evropského roku boje proti chudobě
a sociálnímu vyloučení odbornou konferenci, která se uskutečnila:
12. května 2010 v prostorách Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava v Ostravě-Porubě
Konference se zúčastnili mimo jiné i Mgr. Stanislav Piętak, Ph.D. (biskup Slezské církve evangelické a. v.),
MUDr. Milena Černá (ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, čestná předsedkyně SKOK),
Ing. RSDr. Svatomír Recman (náměstek hejtmana MSK), Mgr. Věra Palková (náměstkyně hejtmana MSK),
Mgr. Daniel Rychlík (vedoucí Odboru sociálních věcí KÚ MSK) a další hosté.
Kamera, střih a post-produkce Radim Kantor
4

Sborník Slezské diakonie

Transkript

Podobné dokumenty

Průvodce sociálními a souvisejícími službami pro

Výroční zpráva Slezské diakonie 2009

PS_2007_4

Informátor 3/2010 - Slezská diakonie

Závěrečné práce absolventů VIII. komunity

Informátor 2/2013 - Slezská diakonie

Informátor 4/2015 - Slezská diakonie

Informátor 4/2012 - Slezská diakonie

Služba sociální prevence raná péče

Podkladová a vyhledávací studie na podporu distribuce a

Výroční zpráva 2005