Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu
Transkript
SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU AUTOMOTIVE INDUSTRY ASSOCIATION Důvěrné! Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu! AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE Základní údaje a fakta pYn pYnpYnpYnpYn Aktualizace za rok 2005 Zpracoval: sekretariát Sdružení AP Praha, květen 2006 © Sdružení AP Evidovaný výtisk č.: OBSAH strana 1. Úvod 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 2 3 5 12 22 34 37 Základní ukazatele vývoje českého hospodářství (HDP) Vývoj odvětvové struktury průmyslu v letech 2000 – 2005 Přidaná hodnota, zaměstnanost, mzdy, pracovní neschopnost Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství Postavení firem autoprůmyslu v soutěžích a anketách Soutěž „PODNIK ROKU 2005“ v českém automobilovém průmyslu 2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1 Vývoj výroby vozidel 2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel 2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 16.5.2006) 2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP 2.5 Vlastnická struktura 2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.7 Průměrné mzdy 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.9 Vývoj základních ekonomických ukazatelů 2.10 Výzkumně vývojová základna 2.11 Stav v oblasti certifikace systémů 2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách 3. Složení vozového parku v České republice 4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel 5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi 5.1 Tuzemsko (vnitřní vztahy) 5.2 Zahraničí (vnější vztahy) 5.3 Shrnutí 6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP 6.1 Oblasti související s hlavní činností 6.2 Další řešená problematika 7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2005 8. Závěr Příloha (Souhrnné údaje za dalších 36 firem autoprůmyslu ČR) Soubor: APCR06c.DOC 125 141 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla Údaje o ojetých vozidlech Shrnutí Související podklady: 41 58 64 71 72 76 84 98 101 117 121 122 125 132 3.1 Údaje Centrálního registru vozidel 3.2 Ukázky zpracování možných výstupů 4.1 4.2 4.3 4.4 41 141 153 170 172 175 175 179 184 185 185 192 194 197 6 stran STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2001 - 2005 ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2006 SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.2005) 1 © Sdružení AP, květen 2006 1. Úvod Každoroční přehled o výsledcích českého automobilového průmyslu je sekretariátem Sdružení automobilového průmyslu (dále jen Sdružení AP) vydáván již od roku 1994, kdy byl zpracován první souhrn za rok 1993. Všechna vydání jsou k dispozici v sekretariátu Sdružení AP, na internetových stránkách (v rubrice „Jen pro členy“) jsou umístěny publikace se souhrny od roku 1999. Při zpracování těchto materiálů bylo a je vycházeno prioritně z údajů poskytnutých firmami zapojenými do činnosti Sdružení AP, v dílčích částech jsou použita i data z jiných podkladů. Pokud některé firmy z různých důvodů neposkytly veškeré požadované údaje (resp. za některé firmy nebyla potřebná data k dispozici), bylo v příslušných částech použito kvalifikovaných odhadů. Tyto dílčí odhady však neovlivňují vypovídací schopnost tohoto přehledu, neboť vycházejí z dlouhodobě podchycených trendů ve vývoji jednotlivých ukazatelů. Dále je třeba upozornit, že některé údaje v tomto přehledu se mohou lišit od údajů uvedených v dříve vydaných publikacích Sdružení AP. To je dáno tím, že pro zpracování tohoto podkladu (Aktualizace za rok 2005) byly použity upravené (konečné, auditované) údaje jednotlivých firem za předchozí roky a také změnami v členské základně Sdružení AP. Předkládaný materiál „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA“ - AKTUALIZACE ZA ROK 2005“ tvoří spolu s dalšími publikacemi připravenými Sdružením AP („STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 2001 - 2005“, „ROČENKA 2006“) základní informační i argumentační soubor podkladů, který je možno využít při jednání na řadě úrovní (orgány státní správy, vládní či nevládní instituce, odborové organizace či zahraniční partneři). Tyto podklady jsou v průběhu roku sekretariátem Sdružení AP průběžně doplňovány dalšími statistickými materiály a údaji z databanky Sdružení AP, jako jsou měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ A REGISTRACÍCH VOZIDEL“, pololetní „ÚDAJE O POČTECH PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÝCH PLATECH“ nebo rovněž pololetně vydávaná publikace „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Tyto podklady a další informační materiály jsou zasílány v rámci informačního systému Sdružení AP převážně elektronickou poštou (e-mail). Pravidelně jsou základní i podrobnější údaje zveřejňovány i na internetových stránkách Sdružení AP (podrobnější většinou v rubrice „Jen pro členy“). **************************** Společné setkání představitelů firem Sdružení AP u příležitosti konání výstav AUTOTEC (v sudých letech) či AUTOSALON (v lichých letech) v Brně je prvním místem, kde jsou uvedené materiály předávány členské základně Sdružení AP. Základní údaje z nich budou následně prezentovány před odbornou a novinářskou veřejností. Trvalým záměrem a cílem tohoto dokumentu je poskytnout představitelům členské základny Sdružení AP jednotné souhrnné údaje popisující stav a význam automobilového průmyslu České republiky. Vychází se přitom z předpokladu, že firmy Sdružení AP tvoří téměř 90 % automobilového průmyslu jako oboru (při vyjádření objemem produkce či exportu). I v letošním roce byla proto oslovena řada (téměř 90) dalších automobilových firem (nezapojených dosud do činnosti Sdružení AP) se žádostí o poskytnutí základních údajů pro zpracování tohoto materiálu (seznam uveden v závěru přílohy tohoto materiálu). Použitelná data pro souhrn za rok 2005 však byla získána jen od 36 firem. Soubor: APCR06c.DOC 2 © Sdružení AP, květen 2006 Tento přehled je spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 2001 - 2005“ a „ROČENKOU 2006“ zpracován, stejně jako v předchozích letech, i v elektronické podobě na CD ROM. **************************** Od roku 2002, kdy byla vytvořena nová podoba internetových stránek Sdružení AP, je pro členskou základnu Sdružení AP vytvořena samostatná stránka (přístup přes heslo), kde jsou umístěny kompletní materiály vydávané sekretariátem Sdružení AP s možností jejich stažení. http://www.autosap.cz Současné přístupové heslo: aia15let Případná změna hesla bude členské základně Sdružení AP včas sdělena. Jen pro členy Tato sekce je přístupná pouze členům Sdružení automobilového průmyslu. Heslo pro přístup Aktuální informace (o připravovaných akcích, konferencích či seminářích, o vydání nových statistických údajů či tiskových informací, zasedání Rady ředitelů či Představenstva Sdružení AP apod.) jsou vždy nejdříve uváděny na vstupní internetové stránce Sdružení AP. Zpracoval: Ing. Šípek 1.1 Základní ukazatele vývoje českého hospodářství (HDP) Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce, export) je pravidelnou součástí úvodu této publikace. V průběhu roku 2004 došlo ze strany ČSÚ k úpravě hodnot HDP (přepočtení dle metodiky Eurostat) a to zpětně do roku 1995 (viz tabulka „HDP stálé ceny r.1995“). Stejně jako v minulém vydání nejsou tedy do diagramů zahrnuty údaje za roky 1990 až 1994, ale pouze za období 1995 až 2005 (z důvodu možné porovnatelnosti údajů). Oproti poslednímu vydání tohoto podkladu se částečně liší údaje o HDP za roky 2003 a 2004 (byly upraveny ze strany ČSÚ). rok HDP stálé ceny r.1995 1990 1 449 400 1991 1992 1 281 100 1 274 500 nepřepočítáváno 1993 1 275 300 1994 1 303 644 1995 1 381 049 1 466 681 1996 1 440 350 1 527 681 1997 1 429 329 1 516 574 1998 1 414 422 1 499 167 1999 1 421 043 1 517 272 2001 1 512 626 1 617 894 2002 1 542 221 1 641 996 2003 1 587 182 1 694 684 2004 1 774 184 1 774 184 2005 --1 879 790 po přepočtu dle Eurostat rok HDP stálé ceny r.1995 po přepočtu dle Eurostat 2000 1 467 285 1 576 298 Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2005", ČSÚ 2006 Diagram č. 1.1.1 zachycuje vývoj HDP (podle naposledy zveřejněných údajů ČSÚ) ve stálých cenách roku 1995 a diagram č. 1.1.2 pak vývoj v cenách běžných (vždy v absolutním a poměrovém vyjádření). V dalším diagramu (č. 1.1.3) jsou znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to jak ve stálých cenách roku 1995, tak v cenách běžných. Soubor: APCR06c.DOC 3 © Sdružení AP, květen 2006 Vývoj HDP v ČR v letech 1995 až 2005 (STÁLÉ CENY roku 1995, rok 1995 = 100%) mil. Kč 2 200 000 2 000 000 1 800 000 140% 1 879 790 1 641 9961 694 684 1 576 298 1 617 894 1 774 184 1 527 6811 516 5741 499 1671 517 272 1 600 000 1 466 681 1 400 000 121,0% 1 200 000 115,5% 1 000 000 112,0% 800 000 110,3% 107,5% 600 000 104,2% 103,4% 400 000 102,2% 103,4% 100,0% 200 000 128,2% 135% 130% 125% 120% 115% 110% 105% 0 100% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2005", ČSÚ 2006 Diagram č. 1.1.1 mil. Kč Vývoj HDP v ČR v letech 1995 až 2005 (BĚŽNÉ CENY, rok 1995 = 100%) 3 000 000 2 750 000 2 500 000 2 315 255 2 250 000 2 041 353 1 962 483 2 000 000 1 660 649 133,8% 1 466 681 1 250 000 100,0% 113,2% 139,2% 2 555 783 2 414 669 240% 199,8% 220% 188,7% 2 150 058 200% 174,3% 157,9% 1 785 131 1 750 000 1 500 000 2 931 071 2 767 717 180% 164,6% 160% 146,6% 140% 121,7% 120% 1 000 000 100% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2005", ČSÚ 2006 Diagram č. 1.1.2 Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 1996 až 2005 20% 15% 13,2% 9,9% 10% 5,3% 4,0% 5% 4,2% 1,2% 1997/1996 1998/1997 -0,7% -5% 1999/1998 2000/1999 2,6% 2001/2000 1,5% 2002/2001 5,9% 5,8% 4,3% 3,9% 0% 1996/1995 8,3% 7,7% 7,5% 3,2% 2003/2002 4,7% 2004/2003 6,0% 2005/2004 -1,1% -10% ve stálých cenách roku 1995 v běžných cenách Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2005", ČSÚ 2006 Diagram č. 1.1.3 Soubor: APCR06c.DOC 4 © Sdružení AP, květen 2006 1.2 Vývoj odvětvové struktury průmyslu v letech 2000 – 2005 (materiál SP ČR, březen 2006) Český statistický úřad změnil metodiku výpočtu indexu průmyslové produkce (dále IPP) s účinností od ledna 2006. Aby zachoval možnost analyzovat vývoj průmyslu, přepočítal časové řady podle nové metodiky zpětně od roku 2000. Z provedených vnitřních analýz a metodického auditu statistiky průmyslu totiž vyplynulo, že dosud používaná metodika indexu průmyslové produkce přestala vyhovovat, protože soubor produktů-reprezentantů, ze kterého vycházela, předčasně zastaral. To je příčinou vychýlení některých dílčích výsledků. ČSÚ proto urychlil přípravu na přechod k alternativní metodice výpočtu IPP. Tento přechod byl plánovaný od 1. 1. 2007 a to v souladu se zvyklostmi k bazickému roku 2005. ČSÚ dále rozhodl uplatnit alternativní výpočet indexů průmyslové produkce nejen pro rok 2005, nýbrž i pro roky předcházející, aby byly k dispozici dostatečně dlouhé časové řady IPP pro konjunkturální analýzy. Porovnání provedené SP ČR Z grafického porovnání řady podle předchozí a nové metodiky je vidět, že největší změny byly provedeny v druhé polovině roku 2004 a v celém roce 2005 a to ve směru zvýšení dynamiky IPP (viz diagram č. 1.2.1). Diagram č. 1.2.1 Porovnání nových meziročních IPP s meziročními indexy tržeb propočtených ze stálých cen ukazuje, že nová metodika přiblížila dynamiku IPP k dynamice tržeb a odstranila tak neodůvodnitelné rozdíly ve vývoji obou ukazatelů produkce (diagram č. 1.2.2), které jsou patrné při srovnání s předchozí metodikou (diagram č. 1.2.3). Soubor: APCR06c.DOC 5 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 1.2.2 Diagram č. 1.2.3 Soubor: APCR06c.DOC 6 © Sdružení AP, květen 2006 Vývoj IPP podle nové metodiky Regresní analýza meziročních indexů průmyslové produkce ukazuje po povodních v roce 2002 jejich trvalý mírný růst (diagram č. 1.2.4). Diagram č. 1.2.4 Bazické IPP za rok 2005 jsou vypočteny z průměrných hodnot za rok 2005 k průměru roku 2000 a ukazují jejich výraznou diferenciaci podle odvětví (diagram č. 1.2.5). Poslední hodnotou jsou sice údaje za prosinec 2005, ale pak by indexy byly ovlivněny jen koncovou hodnotou, která podléhá silným sezónním výkyvům. Diagram č. 1.2.5 Soubor: APCR06c.DOC 7 © Sdružení AP, květen 2006 Nejvyšší bazický index byl zaznamenán u výroby elektrických a optických zařízení, ale vývoj meziročních IPP v řadě jejich měsíčních hodnot ukazuje jejich sestupnou tendenci (diagram č. 1.2.6). Obdobně je tomu i u výroby pryžových a plastových výrobků (diagram č. 1.2.7) či ve výrobě koksu a rafinérského zpracování ropy (diagram č. 1.2.8), kde je sestupná tendence ještě patrnější. Diagram č. 1.2.6 Diagram č. 1.2.7 Soubor: APCR06c.DOC 8 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 1.2.8 Jedinými odvětvími, která vykazují jak výrazný celkový přírůstek, tak i vzestupné tempo, je výroba dopravních prostředků a zařízení (diagram č. 1.2.9) a výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených (diagram č. 1.2.10). Diagram č. 1.2.9 Soubor: APCR06c.DOC 9 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 1.2.10 Pozoruhodný je vývoj ve výrobě usní a výrobků z usní (diagram č. 1.2.11), kde je celé období charakterizováno největším poklesem s maximem kolem poloviny roku 2002 a následným pozvolným vzestupem meziročních indexů. Diagram č. 1.2.11 Soubor: APCR06c.DOC 10 © Sdružení AP, květen 2006 Ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků nebyl celkový pokles v celém období tak výrazný jako v kožedělném průmyslu, ale sestupnou tendenci se zatím nepodařilo zastavit. Diagram č. 1.2.12 Při detailnějším pohledu na strukturu průmyslové produkce z hlediska dvoumístného kódu OKEČ byl nejvyšší bazický index zaznamenán ve výrobě kancelářských strojů a počítačů (diagram č. 1.2.13), který je však provázen trvalým poklesem meziročních temp (diagram č. 1.2.14). Diagram č. 1.2.13 Soubor: APCR06c.DOC 11 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 1.2.14 1.3 Přidaná hodnota, zaměstnanost, mzdy, pracovní neschopnost (výběr z podkladů SP ČR, leden - duben 2006) 1.3.1 PŘIDANÁ HODNOTA Na zvýšení hrubé přidané hodnoty reálně o 6,6 % se podílela především odvětví zpracovatelský průmysl, obchod, služby pro podniky, peněžnictví a energetika. Naopak pokles hrubé přidané hodnoty ve stálých cenách byl zaznamenán v odvětví dobývání nerostných surovin, pohostinství a ubytování. Diagram č. 1.3.1 Soubor: APCR06c.DOC 12 © Sdružení AP, květen 2006 Na straně zdrojů pokračuje růst podílu hrubé přidané hodnoty (HPP) vytvořené ve zpracovatelském průmyslu, takže ve 4. čtvrtletí 2005 se na jejím celkovém objemu podílel již z 32 %. Diagram č. 1.3.2 1.3.2 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI Diagram č. 1.3.3 Soubor: APCR06c.DOC 13 © Sdružení AP, květen 2006 Výrazný pokles zaměstnanosti v letech 1996 až 1999 vyplynul z následujícího růstu nezaměstnanosti v témže období. Diagram č. 1.3.4 Vykazovaný počet nezaměstnaných a z tohoto počtu následně vypočtené míry nezaměstnanosti (diagram č. 1.3.5) nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce, ale je konstruován podle metodiky Eurostatu, vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Poznámka: Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO: • nebyly zaměstnané, • byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání, • v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem). Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji již našly a jsou schopny ji nastoupit nejpozději do 14 dnů. Soubor: APCR06c.DOC 14 © Sdružení AP, květen 2006 Přestože jde o jinou konstrukci ukazatele nezaměstnanosti, jejíž míra je nižší než vykazují úřady práce, je její diferenciace podle krajů (viz diagram č. 1.3.6) obdobná. Diagram č. 1.3.5 Diagram č. 1.3.6 Soubor: APCR06c.DOC 15 © Sdružení AP, květen 2006 Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnaných déle než 1 rok) ve 4. čtvrtletí 2005 přesahuje polovinu všech nezaměstnaných (53,4 %). Podle věkových skupin a pohlaví se ukazují výrazné rozdíly mezi ženami a muži: • ve věkových skupinách 15 až 29 let jsou počty dlouhodobě nezaměstnaných mužů mnohem vyšší než žen, i když jsou ovlivněny vyšší četností mužské populace v těchto věkových skupinách; • největší rozdíly mezi oběma pohlavími jsou ve věku 30 až 49 let v neprospěch žen; • od 30 let věku počty nezaměstnaných mužů neustále rostou, zatímco u žen v podstatě stagnují. Diagram č. 1.3.7 Obecná míra nezaměstnanosti v ČR je relativně nižší než průměr za 25 členských zemí EU, ale míra dlouhodobé nezaměstnanosti je zejména v porovnání se zeměmi původní patnáctky stále vysoká. ---------------------------------------Pro porovnání je v závěrečném diagramu této části (diagram č. 1.3.8) uveden vývoj počtu pracovníků v automobilovém průmyslu. Oproti roku 1993 vzrostl počet zaměstnanců v automobilovém průmyslu ČR (ve firmách zapojených do činnosti Sdružení AP) o více než 30 % a v současné době přesahuje 111 000 pracovníků. Soubor: APCR06c.DOC 16 © Sdružení AP, květen 2006 Počty pracovníků v automobilovém průmyslu (Sdružení AP, rok 1993 - květen 2006) 120 000 100 000 98 755 98 536 80 000 83 812 84 719 81 153 82 051 89 673 88 416 85 195 89 192 101 576 105 302 111 138 92 085 60 000 40 000 20 000 22.5.2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 0 Diagram č. 1.3.8 1.3.3 VÝVOJ HRUBÝCH MEZD Za celý rok 2005 vzrostla průměrná mzda v ČR o 5,5 % a dosáhla 19 030 Kč. Je to historicky nejnižší růst od vzniku samostatné ČR. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,9 %, takže reálná mzda vzrostla o 3,5 %. I to je nejnižší růst od roku 2000. V podnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda o 937 Kč (5,2 %) na 19 053 Kč, reálná mzda vzrostla o 3,2 %. V nepodnikatelské sféře vzrostla mzda o 1 192 Kč (6,7 %) na 18 954 Kč, reálná mzda vzrostla o 4,7 %. K největšímu relativnímu zvýšení průměrné měsíční mzdy došlo v odvětví veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (o 8,9 %), činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti (o 8,0 %) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (o 6,9 %). Nejnižší relativní růst nominálních mezd byl zaznamenán v odvětvích pohostinství a ubytování, obchod a opravy motorových vozidel (o 3,8 %), rybolov a chov ryb (o 4,0 %) a zpracovatelský průmysl a zdravotnictví (shodně o 4,6 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace se v roce 2005 proti roku 2004 zvýšila, jak ukazuje přírůstek variačního koeficientu průměrných mezd podle oddílů OKEČ, o 1,7 procentního bodu na 35,1 %. V přepočtu na plně zaměstnané je průměrná měsíční mzda ve veřejné správě již o 4 695 Kč, tj. o 26 % vyšší než ve zpracovatelském průmyslu. Soubor: APCR06c.DOC 17 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 1.3.9 Diagram č. 1.3.10 ---------------------------------------Pro porovnání je i zde v závěrečném diagramu této části (diagram č. 1.3.12) uveden vývoj mezd v automobilovém průmyslu. Oproti roku 1993 vzrostla průměrná hrubá mzda pracovníků v automobilovém průmyslu ČR o 244,63 % a v současné době přesahuje 21 100 Kč (o cca 11 % více než činí celorepublikový průměr). Soubor: APCR06c.DOC 18 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 1.3.11 Průměrné mzdy v automobilovém průmyslu (Sdružení AP, rok 1993 - 2005) 22 500 Kč 21 136 Kč 20 046 Kč 20 000 Kč 18 627 Kč 17 505 Kč 16 805 Kč 16 050 Kč 14 822 Kč 17 500 Kč 15 000 Kč 12 500 Kč 13 371 Kč 12 102 Kč 10 000 Kč 10 359 Kč 8 653 Kč 7 500 Kč 7 379 Kč 5 000 Kč 6 133 Kč 2 500 Kč 0 Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 1.3.12 1.3.4 PRACOVNÍ NESCHOPNOST Tato kapitola byla zařazena vzhledem k tomu, že dle změny zákona o nemocenském pojištění (pokud dojde k jeho definitivnímu schválení Poslaneckou sněmovnou) budou zaměstnavatelé hradit zaměstnancům prvních 14 dnů nemocenské. Z následujících diagramů lze usuzovat na trendy možného vývoje v dalších letech. Podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem, které jsou výsledkem zpracování státního statistického výkazu o pracovní neschopnosti pro nemoc Soubor: APCR06c.DOC 19 © Sdružení AP, květen 2006 a úraz, v roce 2004 došlo k výraznému poklesu pracovní neschopnosti, v roce 2005 však došlo k jejímu opětovnému růstu. Průměrné procento pracovní neschopnosti (viz diagram č. 1.3.13) je poměrem počtu dnů pracovní neschopnosti ke kalendářnímu fondu pracovních dnů všech pojištěných. Hodnota ukazatele od roku 1990 v podstatě neustále rostla, po dílčím snížení v roce 2004 opět stoupla. Jeho hodnota se tak dostala až na úroveň roků 1995 - 1997. Diagram č. 1.3.13 Průměrné procento pracovní neschopnosti je souhrnným ukazatelem, který je výsledkem • počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců a • průměrné délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti Tyto ukazatele však měly v časové ose od roku 1990 zcela rozdílný průběh (viz diagramy č. 1.3.14 a 1.3.15). Počet nových případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců v roce 2004 poklesl na nejnižší úroveň z prezentovaných údajů za posledních 15 let, kdežto průměrná délka trvání pracovní neschopnosti dosáhla nejvyšší hodnoty dosahující téměř 35 kalendářních dnů. V roce 2005 došlo ke snížení na necelých 33 dnů. V jednotlivých krajích je situace velmi diferencovaná; nejnižší hodnoty jsou zpravidla v Praze a Středočeském kraji a nejvyšší pak v Moravskoslezském, Zlínském, Olomouckém a Libereckém kraji (viz diagram č. 1.3.16). Pokles pracovní neschopnosti se přirozeně projevil i ve vyplacených dávkách (údaje jen za rok 2004) nemocenského pojištění, jejichž objem se proti roku 2003 snížil o 13,8 % (diagram č. 1.3.17). Soubor: APCR06c.DOC 20 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 1.3.14 Diagram č. 1.3.15 Diagram č. 1.3.16 Soubor: APCR06c.DOC 21 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 1.3.17 Z podkladů SP ČR vybral a upravil: Ing. Šípek 1.4 Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství 1.4.1 Podíl na průmyslové výrobě ČR Za automobilový průmysl ČR jsou za rok 2005 (stejně jako v letech 2004 a 2003) k dispozici v zásadě tři údaje o podílu na průmyslové výrobě ČR: pouze za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP činí tento podíl po započtení údajů od dalších 36 firem 1/ je tento podíl na hodnotě po odhadu za další firmy autoprůmyslu 2/ dosahuje podíl hodnoty 18,81 %; 20,61 %; 21,26 %. Je opět možno konstatovat, že vývoj v českém automobilovém průmyslu, tak jako v uplynulých letech, výrazně přispěl k růstu průmyslové výroby v ČR. Firmy zapojené do činnosti Sdružení AP dosáhly v roce 2005 tržeb ve výši 484 063,20 mil. Kč, tedy nárůstu o 25,55 % (za rok 2004 bylo podle údajů firem vykázáno 385 550,90 mil. Kč). Podíl firem zapojených do Sdružení AP na celkových tržbách z průmyslové činnosti po dílčím poklesu v roce 2004 opět vzrostl, přičemž v ostatních odvětvích průmyslu byl růst zřejmě nižší (viz diagram č. 1.4.1). Z dosažené výše tržeb z průmyslové činnosti lze odhadnout, že jen podíl firem Sdružení AP na tvorbě HDP České republiky se pohybuje kolem 8 až 8,5 %. --------------------------------------------------1/ Objem tržeb dalších 36 firem, u kterých byly získány údaje potřebné pro zpracování tohoto materiálu (seznam firem viz příloha), činil v roce 2005 celkem 46 386,98 mil. Kč. Celkově vykázaný objem tržeb za firmy „SDRUŽENÍ AP + 36“ tak dosáhl 530 450,18 mil. Kč. Při zahrnutí těchto výsledků je podíl „SDRUŽENÍ AP + 36“ na průmyslové činnosti ČR na výše uvedené hodnotě 20,61 % (viz diagram č. 1.4.1a). 2/ Lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou výrobou dosáhly hodnoty tržeb z průmyslové činnosti 16 500 mil. Kč (viz též diagramy č. 1.4.1a, 1.4.1b a 1.4.1c). Podíl za celý autoprůmysl ČR pak činí uvedených 21,26 %. Soubor: APCR06c.DOC 22 © Sdružení AP, květen 2006 mil. Kč Podíl firem zapojených do Sdružení AP na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb) 3 000 000 40% 2 573 134,0 30% 2 071 048,0 1 947 109,0 1 850 872,01 892 171,0 2 000 000 1 500 35% 2 371 494,0 2 500 000 25% 18,81% 16,77%16,82% 16,11% 16,26% 20% 14,74% 13,37% 15% 10,59%11,52% 1 620 706,01 640 501,0 1 507 142,0 1 419 210,7 1 334 796,7 000 1 201 141,21 227 520,6 1 000 000 6,68% 5,53% 6,58% 7,98% 484 063,2010% 385 550,90 348 403,80 326 452,51 304 800,20 272 900,90 219 302,40 186 778,00 159 663,30 113 211,60 87 863,00 80 259,00 67 917,00 500 000 5% 0 0% 1993 1994 1995 1996 1997 prům yslová výroba celkem 1998 1999 2000 2001 2002 z toho firm y Sdružení AP 2003 2004 2005 podíl Sdružení AP Tržby z průmyslové činnost celkem - údaj za rok 2005 = předběžný údaj ČSÚ. Nárůst tržeb z průmyslové činnosti ČR (2005/2004) celkem o: 201 640,0 mil. Kč, to je Nárůst u firem Sdružení AP o: 98 512,3 mil. Kč, to je 8,50% 25,55% Diagram č. 1.4.1 mil. Kč Podíl firem automobilového průmyslu ČR */ na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb) 3 000 000 40% 2 573 134 2 371 494 2 500 000 2 000 1 500 1 000 500 35% 2 071 048 30% 1 947 109 1 892 171 1 850 872 000 1 640 501 1 620 706 20,61% 25% 1 507 142 18,81% 18,44% 17,96% 1 419 211 17,24% 1 334 797 0001 201 1411 227 521 20% 15,63% 14,04% 12,04% 11,02% 15% 000 8,22% 6,82% 6,78% 530 450,1810% 5,64% 425 889,0 381 874,6 366 249,7 326 136,2 289 275,0 000 230 267,5 195 183,0 166 049,8 5% 81 864,269 275,390 498,9116 607,9 0 0% 1993 1994 1995 1996 prům yslová výroba celkem 1997 1998 1999 2000 2001 2002 firm y autoprům yslu ČR 2003 2004 2005 podíl firem autoprům yslu ČR */ " SDRUŽENÍ AP+36" = souhrn za firmy Sdružení AP a další firmy autoprůmyslu ČR (ze získaných údajů firem) **/. **/ Údaje za roky 1993 až 2002 odhad, za roky 2003 až 2005 z relevantních údajů získaných od 36 firem: rok 2003 rok 2004 33 470,8 40 338,1 "+ 36 firem" ***/: rok 2005 46 387,0 mil. Kč ***/ Jedná se o 36 firem, které poskytly údaje za roky 2003 až 2005 (seznam v příloze). Nárůst tržeb z průmyslové činnosti ČR (2005/2004) celkem o: 201 640,0 mil. Kč, to je o Nárůst za "SDRUŽENÍ AP+36" : 104 561,1 mil. Kč, to je o Podíl "SDRUŽENÍ AP+36" na průmyslové produkci ČR v roce 2005: Další firm y s autom obilovou výrobou (odhad tržeb za rok 2005): 16 500,0 mil. Kč, podíl = "Automobilová výroba" v ČR, r. 2005 celkem: 546 950,2 mil. Kč to je podíl 8,50% 24,55% 20,61% 0,64% 21,26% Diagram č. 1.4.1a Soubor: APCR06c.DOC 23 © Sdružení AP, květen 2006 Souhrnně za celý automobilový průmysl ČR lze konstatovat, že jeho podíl na průmyslové výrobě (tržbách z průmyslové činnosti) ČR již přesáhl 20 % a nárůst v porovnání let 2005 / 2004 byl vyšší než 25 %. K vyšším nárůstům přitom dochází především u dalších firem autoprůmyslu ČR, které postupně zahajovaly produkci v letech 2003 až 2004. Meziroční přírůstek (rok 2005 - rok 2004) průmyslové produkce ČR činil absolutně 201 640,0 mil. Kč, z toho v automobilovém průmyslu jako celku 104 806,0 mil. Kč. Autoprůmysl ČR tedy vytvořil více než polovinu celého nárůstu průmyslové produkce vyjádřené objemem tržeb. Podíly na tržbách z průmyslové činnosti za ČR celkem (stav k 31.12.2005) dalších 36 firem 1,80% ostatní autom obilové firm y (odhad) 0,64% ostatní průmysl ČR 78,74% firmy Sdružení AP 18,81% 100 % = 2 573 134 mil. Kč Diagram č. 1.4.1b Podíly na tržbách z průmyslové činnosti v autoprůmyslu ČR (stav k 31.12.2005) firmy Sdružení AP 88,50% ostatní automobilové firmy (odhad) 3,02% dalších 36 firem 8,48% 100 % = 546 950,2 mil. Kč Diagram č. 1.4.1c Soubor: APCR06c.DOC 24 © Sdružení AP, květen 2006 Po porovnání výše uvedených diagramů s údaji za rok 2004 je možno konstatovat, že došlo k dalšímu posílení pozice firem zapojených do činnosti Sdružení AP i celého automobilového průmyslu v rámci českého průmyslu a ekonomiky. Podíly na tržbách z průmyslové činnosti Podíly na tržbách autoprůmyslu ČR za ČR celkem (stav k 31.12.2004) dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) 6,59% ostatní automobilové firmy (odhad) 1,16% dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) 1,23% (stav k 31.12.2004) ostatní automobilové firmy (odhad) 6,21% firmy Sdružení AP: 16,26% firmy Sdružení AP: 87,20% průmysl ČR ostatní 81,36% 100% = 100% = 2 371 494,00 mil. Kč 442 144,22 mil. Kč 1.4.2 Podíl na exportu ČR Firmy zapojené do Sdružení AP vykázaly v porovnání roků 2005 a 2004 nárůst exportu o 17,74 %, což představuje více než 55 miliard Kč. Podíl firem Sdružení AP na celkovém exportu ČR stejně tak jako u tržeb z průmyslové vzrostl (viz diagram č. 1.4.2). Za celou ČR došlo v porovnání roků 2005/2004 ke zvýšení exportu o 8,86 % (z 1 722 657,0 mil. Kč v roce 2004 na 1 875 219,7 mil. Kč v roce 2005). Stejně tak jako u tržeb z průmyslové produkce za automobilový průmysl ČR je za rok 2005 možno vykázat v podstatě tři údaje o podílu na celkovém exportu ČR: pouze za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP činí tento podíl po započtení údajů od dalších 36 firem 3/ je tento podíl na hodnotě po odhadu za další firmy autoprůmyslu 4/ dosahuje podíl hodnoty 19,71 %; 21,30 %; 21,92 %. Celkový vývoz firem domácího automobilového průmyslu meziročně vzrostl a to téměř o 62 miliard Kč (o více než 17,5 %). Tento nárůst představuje zhruba 40 % absolutního zvýšení exportu ČR dosaženého za rok 2005. Podíl exportně nejúspěšnější české firmy ŠKODA AUTO v roce 2005 dosáhl hodnoty 8,78 % celkového vývozu ČR (za rok 2004 to bylo 8,34 %) a podíl na exportu vykázaném za všechny firmy zapojené do Sdružení AP činil 44,53 % (v roce 2004 to bylo 45,53 %). Druhým největším exportérem v automobilovém průmyslu ČR se stala kolínská firma TPCA, jejíž podíl na celkovém exportu ČR se přiblížil 1 % (při zhruba 1/3 cílové produkce). --------------------------------------------------3/ 4/ Export dalších 36 firem (mimo Sdružení AP) činil v r. 2005 celkem 29 786,66 mil. Kč (oproti roku 2004 nárůst o 14,73 %). Celkově vykázaný objem vývozu za firmy „SDRUŽENÍ AP + 36“ tak dosáhl 399 464,8 mil. Kč. Při zahrnutí této hodnoty dosahuje podíl „SDRUŽENÍ AP + 36“ na exportu ČR hodnoty 21,30 % (viz diagram č. 1.4.2a). Je možno odhadnout, že skutečný podíl za celou automobilovou výrobu v ČR bude o více než 1,5 % vyšší - na hodnotě blížící se 22 % (viz diagramy č. 1.4.2a - c). Soubor: APCR06c.DOC 25 © Sdružení AP, květen 2006 mil. Kč Podíl firem zapojených do Sdružení AP na celkovém exportu ČR 2 000 000 1 600 000 45% 40% 1 370 930,0 1 269 634,01 254 860,0 1 121 099,0 1 400 000 1 200 000 1 000 000 834 227,0 800 000 601 680,0 600 000 8,97% 709 261,0 13,41% 400 000 200 000 50% 1 875 219,7 1 722 657,0 1 800 000 53 952,0 908 756,0 16,99% 14,61% 17,50% 17,29% 19,09% 35% 30% 19,28% 18,23% 20% 313 971,7 222 127,7 239 560,0 264 275,7 154 353,4 193 871,7 95 093,2 121 863,0 25% 19,71% 15% 369 678,2 10% 5% 0 0% 1996 1997 1998 export ČR celkem 1999 2000 2001 2002 z toho firm y Sdružení AP 2003 2004 2005 podíl Sdružení AP Export za Českou republiku celkem - údaj za rok 2004 byl ČSÚ upraven, údaj za rok 2005 = předběžný údaj ČSÚ. Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR", ČSÚ 2005 Nárůst exportu ČR (2005/2004) celkem o: 152 562,7 mil. Kč, to je o Nárůst u firem Sdružení AP o: 55 706,5 mil. Kč, to je o 8,86% 17,74% Diagram č. 1.4.2 mil. Kč Podíl firem automobilového průmyslu ČR */ na celkovém exportu ČR 1 875 220 2 000 000 1 722 657 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 000 000 600 000 601 680 709 261 14,08% 834 227 15,63% 908 756 18,34% 35% 18,85% 30% 19,24% 21,06% 20,85% 19,73% 21,30% 25% 20% 9,42% 56 649,6 244 340,5 264 254,0 285 785,7 166 701,7 211 320,2 99 847,9 130 393,4 1996 1997 400 000 200 000 40% 1 121 099 1 200 000 800 000 45% 1 370 930 1 269 634 1 254 860 50% 339 934,6 399 464,815% 10% 5% 0 0% export ČR celkem 1998 1999 2000 2001 2002 firm y autoprům yslu ČR 2003 2004 2005 podíl firem autoprům yslu ČR */ " SDRUŽENÍ AP+36" = souhrn za firmy Sdružení AP a další firmy autoprůmyslu ČR (ze získaných údajů firem) **/. **/ Údaje za roky 1993 až 2002 odhad, za roky 2003 až 2005 z relevantních údajů získaných od 36 firem: "+ 36 firem" ***/: rok 2003 rok 2004 21 510,0 25 963,0 rok 2005 29 786,7 mil. Kč ***/ Jedná se o 36 firem, které poskytly údaje za roky 2003 až 2005 (seznam v příloze). Nárůst exportu ČR (2005/2004) celkem o: 152 562,7 mil. Kč, to je o Nárůst za "SDRUŽENÍ AP+36" : 59 530,2 mil. Kč, to je o Podíl "SDRUŽENÍ AP+36" na exportu ČR v roce 2005: Další firm y s autom obilovou výrobou (odhad exportu za rok 2005): 11 500,0 mil. Kč, podíl = "Automobilový export" ČR, r. 2005 celkem: 410 964,8 mil. Kč to je podíl 8,86% 17,51% 21,30% 0,61% 21,92% Diagram č. 1.4.2a Soubor: APCR06c.DOC 26 © Sdružení AP, květen 2006 Podíly na celkovém exportu ČR (stav k 31.12.2005) dalších 36 firem 1,59% ostatní automobilové firmy (odhad) 0,61% ostatní průmysl ČR 78,08% firmy Sdružení AP 19,71% 100 % = 1 875 220 mil. Kč Diagram č. 1.4.2b Podíly na exportu v autoprůmyslu ČR (stav k 31.12.2005) firmy Sdružení AP 89,95% ostatní automobilové firmy (odhad) 2,80% dalších 36 firem 7,25% 100 % = 410 964,8 mil. Kč Diagram č. 1.4.2c Porovnání s rokem 2004 – rovněž v exportu došlo ke zvýšení podílu automobilového průmyslu dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) 1,01% ostatní automobilové firmy (odhad) 1,03% firmy Sdružení AP: 18,32% (stav k 31.12.2004) Podíly na exportu autoprůmyslu ČR dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) 4,97% (stav k 31.12.2004) export ČR ostatní 79,64% 100% = Soubor: APCR06c.DOC Podíly na exportu ČR ostatní automobilové firmy (odhad) 5,06% firmy Sdružení AP: 89,97% 1 713 693,90 mil. Kč 100% = 27 348 983,55 mil. Kč © Sdružení AP, květen 2006 1.4.3 Vliv na bilanci zahraničního obchodu ČR V roce 2005 došlo ke zlepšení zahraničně obchodní bilance ČR. K tomuto pozitivnímu výsledku přispěla jistě celá řada průmyslových odvětví a oborů, avšak významný (možno říci až rozhodující) vliv na tento ukazatel mají již dlouhodobě firmy automobilového průmyslu. Za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP je dlouhodobě vykazováno kladné saldo zahraničního obchodu. Vzhledem k trvalému růstu exportu bylo za rok 2005 dosaženo jen firmami Sdružení AP kladného salda ve výši 186 794,77 mil. Kč. Vývoj tohoto ukazatele za uplynulých 10 let (od roku 1996 do roku 2005) je uveden v diagramu č. 1.4.3. Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty veškeré dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP a dovozy investičního charakteru realizované firmami Sdružení AP. Druhou stranu bilance pak tvoří vykázaný export všech firem Sdružení AP (jeho výše viz diagram č. 1.4.2). mil. Kč Čisté saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami Sdružení AP (nezahrnuje dovozy vozidel do ČR) 200 000 180 000 182 364,17186 794,77 160 000 140 000 149 398,11 140 226,89 131 873,50 119 375,70 120 000 100 000 80 000 85 054,74 60 000 61 932,00 40 000 20 000 71 071,00 40 048,70 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 1.4.3 V diagramu č. 1.4.4 je stejný vývoj při zahrnutí objemu dovozů */ všech (nových i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR (tedy jakoby za celý „autoobor“, i když dovozy vozidel jsou čistě obchodní záležitostí a nesměřují do firem Sdružení AP). Pokud tedy zahrneme do obchodní bilance i dovozy vozidel (ty na rozdíl od dovozů pro výrobní spotřebu a dovozů investic mají na obchodní bilanci jednoznačně pouze negativní vliv a de facto nesouvisí s automobilovou výrobou), vychází i tak vysoce pozitivní saldo obchodní bilance, které přesahuje částku 96 miliard Kč (viz diagram č. 1.4.4). --------------------------------------------------- */ Údaje o objemu dovozů motorových vozidel do ČR za rok 2004 a 2005 již nejsou k dispozici. Po vstupu ČR do EU přestaly být mimo jiné sledovány individuální dovozy ojetých vozidel, které tvořily cca 50 % dovozů ojetin. Proto byl proveden pouze odhad objemu dovozu dle vývoje v uplynulých letech a počtu prvních registrací nových a ojetých zahraničních vozidel. Soubor: APCR06c.DOC 28 © Sdružení AP, květen 2006 mil. Kč Souhrnné saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami Sdružení AP (včetně dovozů všech vozidel do ČR - za r. 2004 a 2005 = odhad) 120 000 100 000 105 364,17 96 794,77 80 000 74 935,85 60 000 40 000 80 157,14 80 402,67 84 006,04 45 031,64 35 521,00 20 000 3 570,00 18 949,00 1996 1997 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 1.4.4 V roce 2005 došlo v porovnání s rokem 2004 k dalšímu zvýšení dovozů do „autooboru ČR“ a to celkem o více než 30 %. Podle údajů předaných firmami Sdružení AP nedošlo však k žádné výraznější změně jejich struktury, jako tomu bylo v některých předchozích letech (viz diagramy č. 1.4.6 na následující straně). Dovozy pro výrobní potřebu firem se v uplynulých letech pohybují na úrovni kolem 60 – 65 % veškerých dovozů, v roce 2005 však došlo k určitému snížení dovozů investic. Struktura "dovozů do automobilového průmyslu ČR" v r. 2005 dovozy všech vozidel do ČR (odhad) 32,98% dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP 65,33% dovozy investic firmami Sdružení AP 1,69% Diagram č. 1.4.5 Soubor: APCR06c.DOC 29 © Sdružení AP, květen 2006 S tru ktu ra "d o v o z ů d o au to mo b ilo v é h o p rů myslu Č R " v r. 2004 d o v o z y v še ch v o z id e l d o Č R (o d h ad ) 36,91% d o v o z y p ro v ýro b n í p o tře b u fire m S d ru ž e n í AP 60,17% dov ozy in v e stic firmami S d ru ž e n í AP 2,92% 100% = 208 607,50 m il.K č S tru k tu r a " d o v o z ů d o a u to m o b ilo v é h o p r ů m ys lu Č R " v r . 2 00 3 dov oz y v še ch v o z id e l d o Č R 3 8 ,13 % d o v o z y p ro v ýr o b n í p o tř e b u fire m S d r u ž e n í AP 5 8,7 3 % dov ozy in v e s tic firm a m i S d r u ž e n í AP 3,1 5 % 100% = 171 517,67 m il.Kč S tr u k tu r a " d o v o z ů d o a u to m o b ilo v é h o p r ů m ys lu Č R " v r . 2 0 0 2 dov oz y v še ch v o z id e l d o Č R 3 7 ,5 9 % dov oz y pro v ýr o b n í p o tř e b u fir e m S d r u ž e n í AP 6 0 ,1 9 % dov ozy in v e s tic fir m a m i S d r u ž e n í AP 2 ,2 2 % 100% = 159 157,37 m il.K č S tr u k tu r a " d o v o z ů d o a u to m o b ilo v é h o p r ů m ys lu Č R " v r . 2 0 0 1 do v o z y v še ch v o z id e l d o Č R 3 6 ,4 3 % d o v o z y p ro v ýr o b n í p o tř e b u fir e m S d r u ž e n í AP 5 2 ,6 2 % dov ozy in v e s tic fir m a m i S d r u ž e n í AP 1 0 ,9 6 % 100% = 141 970,56 m il.K č Diagramy č. 1.4.6 Soubor: APCR06c.DOC 30 © Sdružení AP, květen 2006 V meziročním porovnání 2005 / 2004 vzrostl dovoz pro výrobní potřebu firem (za rok 2005 celkem 178 279,70 mil. Kč oproti 125 511,40 mil. Kč v roce 2004) a došlo k poklesu dovozů investičního charakteru (rok 2005 celkem 4 603,70 mil. Kč oproti 6 096,10 mil. Kč v roce 2004). Růst zřejmě zaznamenal i dovoz vozidel (za rok 2005 v celních hodnotách byl odhadnut na 90 000 mil. Kč oproti 77 000 mil. Kč v roce 2004). Souhrnný přehled je uveden v tabulce č. 1.4.1. Tabulka č. 1.4.1 index 05 / 04 index 04 / 03 index 03 / 02 index 02 / 01 16,88% Dovozy investic */ -24,48% Dovozy pro výrobní potřebu */ 42,04% CELKEM: 30,81% 17,75% 9,31% 15,68% 12,87% 52,95% -77,30% 24,61% 5,14% 28,25% 21,62% 7,77% 12,11% Dovozy všech vozidel do ČR */ Údaje jen firmy Sdružení AP 1.4.4 Porovnání dalších ukazatelů Vzhledem k relativně vysokým absolutním hodnotám jednotlivých ukazatelů (výchozí základna) v předchozích letech již logicky nemůže docházet k tak výrazným meziročním procentním nárůstům ve všech ekonomických kategoriích jako jsou např. tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota, export apod. Důležité z hlediska konkurenční schopnosti je však udržení určitých relací mezi těmito kategoriemi a vlastními náklady, včetně mzdových. Dosavadní vývoj relace mezi růstem výroby, růstem přidané hodnoty a platovými nárůsty v souhrnu za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP od roku 1995 (u přidané hodnoty jsou k dispozici údaje až od roku 1997) je uveden v diagramu č. 1.4.7 (meziroční nárůsty vztaženy vždy na srovnatelnou základnu). 11,11% 5% 8,00% 1999 2000 0% 1995 1996 1997 nárůst tržeb 1998 25,55% 35% 30% 25% 20% 8,97% 14,33% 10,66% 16,15% 13,93% 11,69% 24,44% 17,41% 9,19% 6,72% 16,05% 12,33% 19,72% 7,10% 9,08% 10% 17,27% 11,14% 20% 19,71% 16,98% 25% 15% 45% 40% 40,58% 30% 28,85% 35% 29,37% 40% 41,03% 45% Porovnání meziročních nárůstů výroby, přidané hodnoty a mezd v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu 15% 10% 5% 5,56% 4,75% 6,69% 5,86% 4,46% 2001 2003 2004 2002 růst přidané hodnoty 0% 2005 růst průměrné mzdy Diagram č. 1.4.7 Poměr mezi růstem mezd na jedné straně a růstem přidané hodnoty a růstem tržeb na straně druhé je v rámci firem automobilového průmyslu relativně dobře nastaven, resp. je vyvážený ve vazbě na vývoj ostatních ekonomických parametrů Z diagramu č. 1.4.7 vyplývá, že zhruba od roku 2001 kopíruje křivka růstu mezd v podstatě přesně růst přidané hodnoty. Soubor: APCR06c.DOC 31 © Sdružení AP, květen 2006 Průměrná mzda ve firmách zapojených do Sdružení AP v roce 2005 činila 21 136 Kč, což je o 5,44 % více než v roce 2004 (v přepočtu na stejnou strukturu členské základny to je o 4,46 %). Je to o 11,07 % více, než činil zveřejněný celorepublikový průměr za rok 2005 (19 030 Kč). Tento „mzdový náskok autoprůmyslu“ (ve výši cca 11 %) firem v rámci Sdružení AP je v posledních čtyřech letech naprosto stabilní, což znázorňuje diagram č. 1.4.8. Relace mezi průměrnou mzdou v České republice a mzdou u firem Sdružení automobilového průmyslu 25 000 Kč 140% 21 136 Kč 18 035 Kč 18 627 Kč 16 917 Kč 10 000 Kč 17 505 Kč 15 000 Kč 15 707 Kč 20 000 Kč 111,07% 19 030 Kč 111,15% 110,11% 20 046 Kč 111,45% 120% 100% 80% 60% 40% 5 000 Kč 20% 0 Kč 0% 2002 ČR 2003 2004 firmy Sdružení AP 2005 mzda u firem Sdružení AP / mzda v ČR Diagram č. 1.4.8 --------------------------------------------------- Průměrná mzda u dalších 36 automobilových firem (nezapojených do Sdružení AP) v roce 2005 činila 18 398 Kč (tedy pod průměrem za firmy Sdružení AP i pod celostátním průměrem), oproti roku 2004 byl zde zaznamenán nárůst o 5,33 % (viz též údaje v příloze). Objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) na jednoho pracovníka u firem Sdružení AP v roce 2005 dosáhl 4 363 052 Kč (nárůst oproti přepočtené hodnotě roku 2004 o 18,97 %) a přidaná hodnota na pracovníka dosáhla 805 523 Kč (oproti údaji za rok 2004 nárůst jen o 3,26 %). Vývoj těchto dvou ukazatelů v uplynulých čtyřech letech je uveden v diagramu č. 1.4.9. Počet pracovníků ve firmách Sdružení AP mírně vzrostl (mimo jiné i změnami v členské základně) a přesáhl 110 000 osob (k datu zpracování v rámci firem Sdružení AP to bylo 111 138 osob */). Vývoj od roku 2002 je znázorněn rovněž v diagramu č. 1.4.9. Počet pracovníků ve firmách Sdružení AP za poslední 4 roky mírně roste. --------------------------------------------------- */ Údaj za 150 firem a organizací zapojených do Sdružení AP k 22.5.2006. Za rok 2005 však byly vyhodnoceny údaje za 149 subjektů, z nichž 4 se do činnosti Sdružení AP zapojily v počátku roku 2006 – tomu odpovídá počet 110 946 pracovníků. V konci roku 2005 tedy bylo do činnosti Sdružení AP zapojeno 145 subjektů s celkem 105 302 zaměstnanci. --------------------------------------------------- U poměrových ukazatelů (tržby na pracovníka a přidaná hodnota na pracovníka) bylo u dalších 36 firem dosaženo v průměru nižších výsledků než u firem Sdružení AP – objem produkce činil 2 732 808 Kč na pracovníka (nárůst oproti roku 2004 o 9,19 %) a přidaná hodnota dosáhla jen 553 041 Kč na pracovníka (oproti roku 2004 došlo k poklesu o cca 5 %). V těchto 36 firmách bylo k 31.12.2005 zaměstnáno 16 974 osob (při nárůstu oproti roku 2004 o 5,31 %). Soubor: APCR06c.DOC 32 © Sdružení AP, květen 2006 Počet pracovníků ve firmách Sdružení AP počet pracov níků Přidaná hodnota a objem tržeb na pracovníka 5 000 000 Kč 4 363 052 Kč 4 500 000 Kč 180 000 4 000 000 Kč 3 500 000 Kč 200 000 3 305 681 Kč 3 667 443 Kč 3 421 090 Kč 160 000 140 000 3 000 000 Kč 120 000 2 500 000 Kč 2 000 000 Kč 98 755 110 946 105 128 101 840 100 000 80 000 1 500 000 Kč 60 000 1 000 000 Kč 40 000 500 000 Kč 625 384 Kč 704 386 Kč 780 115 Kč 805 523 Kč 2002 2003 2004 2005 0 Kč 20 000 0 tržby / prac. přidaná hodnota / prac. počet pracovníků Diagram č. 1.4.9 1.4.5 Základní vlastnická struktura Důležitou a pro současný stav automobilového průmyslu ČR rozhodující skutečností je, že již před řadou let došlo k jasnému vymezení vlastnických vztahů. Významné jsou nyní dvě skupiny vlastníků – zahraniční partneři a skupina „ostatní vlastníci“ (mimo investiční fondy a společnosti, DIK a FNM). Strukturu v rámci firem Sdružení AP na konci roku 2005 zachycuje diagram č. 1.4.10. Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění FNM 0,00% DIK 0,24% Investiční fondy a společnosti 0,00% Zahraniční partner 82,92% Ostatní vlastníci 16,84% 100% = 62 752,50 mil.Kč Diagram č. 1.4.10 Z porovnání této struktury s koncem roku 2004 vyplývá, že podíl vlastněný zahraničními partnery stoupl o více než 4 % (z 78,57 % na 82,92 %) a podíl vlastníků z druhé rozhodující skupiny klesl pod 17 % (z 20,89 % na 16,84 %). Dále poklesl podíl DIK. Celková hodnota základního jmění se přitom zvýšila (o více než 11 mld. Kč, v roce 2004 to bylo 51 453,80 mil. Kč). FNM 0,00% Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění DIK 0,54% Investiční fondy a společnosti 0,00% Ostatní vlastníci 20,89% Zahraniční partner 78,57% Podrobnější údaje (vývoj, počty firem, podíly jednotlivých zemí a další) jsou pak včetně příslušných komentářů uvedeny v kapitole 2.5 tohoto materiálu. Zpracoval: Ing.Šípek Soubor: APCR06c.DOC 33 © Sdružení AP, květen 2006 1.5 Postavení firem autoprůmyslu v soutěžích a anketách Každoročně se v ČR pořádají různé ankety a soutěže organizované nezávislými organizacemi. Členské firmy Sdružení AP v těchto žebříčcích vždy zaujímají přední místa. Důkazem je i postavení společností zapojených do činnosti Sdružení AP v uvedených anketách a soutěžích v roce 2005. „EXPORTÉR ROKU“ – tuto soutěž pořádá Hospodářská komora ČR a sdružení Střední podnikatelský stav. Jsou vypsány čtyři kategorie. V každé z nich se velice výrazně prosadily firmy působící v českém autoprůmyslu. Dlouhodobě nejúspěšnějším exportérem je firma ŠKODA AUTO, která znovu obsadila první místo ve dvou kategoriích („absolutní objem exportu za období 1993 až 2004“ a „objem exportu za rok 2004“). V kategorii „nárůst exportu 1993 – 2004“ pak získala 9. místo. Stále rostoucí význam a podíl zejména dodavatelského sektoru automobilového průmyslu na exportu však podtrhují výsledky dalších firem. Právě v kategoriích měřených nárůstem exportu dodavatelé autoprůmyslu jasně dominovali a v žebříčku „nárůst exportu 1993 – 2004“ obsadili všech prvních sedm míst. Anketa uvádí třicet firem, z nichž je 40 % spojeno s automobilovým průmyslem. Tyto firmy obsadily kompletně prvních devět míst v pořadí 1. ROBERT BOSCH, 2. SIEMENS GROUP ČR, 3. VISTEON-AUTOPAL, 4. MITAS, 5. BRANO GROUP, 6. BARUM CONTINENTAL, 7. RIETER CZ, 8. KAROSA, 9. ŠKODA AUTO. Na 18. místě se ještě umístil GUMOTEX a na 20. místě ČZ. Z prvních 50 firem v kategorii „absolutní objem exportu za rok 2004“ tvoří 42 % firmy podnikající zcela nebo dílčím způsobem v autoprůmyslu. V první padesátce vývozců se mimo ŠKODA AUTO (1. místo) umístily firmy SIEMENS GROUP (2. místo), BARUM CONTINENTAL (5. místo), BOSCH DIESEL (7. místo), ROBERT BOSCH (10. místo), VISTEON-AUTOPAL (11. místo), KAROSA (14. místo). Na dalších místech jsou ze členských firem Sdružení AP v první padesátce ještě RIETER CZ, TATRA, HP PELZER, HELLA AUTOTECHNIK, BRANO GROUP, KIEKERT-CS, TRW DAS, HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, KNORR BREMSE SYSTÉMY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA ČR a GUMOTEX. Při hodnocení podle „absolutního objem exportu za období 1993 – 2004“ je mimo jasně první ŠKODA AUTO i v této kategorii vývozců 42 % firem zcela nebo částečně se angažujících v autoprůmyslu, převážně členů Sdružení AP – SIEMENS GROUP (4. místo), BARUM CONTINENTAL (6. místo), BOSCH DIESEL (9. místo), ROBERT BOSCH (11. místo), VISTEON-AUTOPAL (12. místo), TATRA (14. místo) a KAROSA (18. místo). Mezi prvními padesáti z členských firem Sdružení AP figurují ještě společnosti RIETER CZ, BRANO GROUP, HELLA AUTOTECHNIK, HP PELZER, GUMOTEX, TRW DAS, ČZ, HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a KIEKERT-CS. V kategorii „nárůst exportu za období 2003 – 2004“ bylo vyhodnoceno 50 firem s nejvyšším nárůstem vývozu v uvedeném období. Je mezi nimi opět 42 % firem z autoprůmyslu. Ze Sdružení AP se nejlépe umístila firma MOTORPAL (5. místo), dále KIEKERT-CS (7. místo), KAROSA (9. místo), HP PELZER (16. místo) a VISTEON-AUTOPAL (17. místo). Do padesátého místa nacházíme členské firmy TRW DAS, BRANO GROUP, GUMOTEX, KNORR BREMSE SYSTÉMY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA ČR, SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR, BARUM CONTINENTAL, RIETER CZ, ŠKODA AUTO, HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a ČZ. Poslední kategorií soutěže byli „střední exportéři, nárůst exportu mezi roky 2003 a 2004“. Bylo zveřejněno 10 nejlepších společností, z nichž 2. místo obsadila členská firma Sdružení AP – FEZKO STRAKONICE. Soubor: APCR06c.DOC 34 © Sdružení AP, květen 2006 Jako každoročně je třeba připomenout, že soutěž „Exportér roku“(i většina dále uvedených soutěží a anket) je vyhodnocována na základě přihlášek jednotlivých firem. Z tohoto důvodu ve výsledkových listinách nejsou uvedeni další významní vývozci z řad firem Sdružení AP a automobilového průmyslu, jejichž exportní výsledky za rok 2004 byly dle námi zpracovaných údajů rovněž vysoké. Při započtení exportních výsledků těchto firem by výsledkové listiny v jednotlivých kategoriích byly pro český automobilový průmysl ještě příznivější. „ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH FIREM“ – v tomto hodnocení se na 2. místě umístila ŠKODA AUTO, 29. místo obsadil BARUM CONTINENTAL a mezi stovkou nejúspěšnějších se dále uplatnily z členských firem Sdružení AP FEZKO STRAKONICE a BRISK TÁBOR. „CZECH TOP 100“ – vítězem (podle kriteria výše tržeb za uplynulý rok) se stala již poněkolikáté ŠKODA AUTO. Tato firma se umístila nejvýše i v subjektivním hodnocení respondentů jako „NEJOBDIVOVANĚJŠÍ FIRMA ROKU 2005“, které je součástí soutěže Czech Top 100. „INVESTOR ROKU“ – akci vyhlašuje CzechInvest společně se Sdružením pro zahraniční investice AFI pod záštitou MPO. Mezi oceněnými devíti firmami bylo pět firem působících v automobilovém průmyslu. Převážně se jedná projekty členských firem Sdružení AP či jejich sesterských společností: „největší ekonomický přínos – nová investice“ – 2. místo BENTELER AUTOMOTIVE Rumburk – výroba bezpečnostních dílů a náprav pro automobily; „největší ekonomický přínos – expanze“ – 2. místo BOSCH DIESEL – výroba čerpadel a zásobníků tlaku v Jihlavě, 3. místo RONAL CR – rozšíření výroby automobilových hliníkových disků v Jičíně; „investice s největším inovačním potenciálem“ – 1. místo ŠKODA AUTO – technologické centrum pro výzkum, vývoj a testování automobilů v Mladé Boleslavi, 3. místo RICARDO PRAGUE – výzkum a vývoj spalovacích motorů a dalších komponentů v Praze. „NEJLEPŠÍ ZAMĚSTNAVATEL ROKU 2005“ – rovněž ve 3. ročníku této ankety se vítězem stala ŠKODA AUTO. Mezi prvními deseti oceněnými v hlavní kategorii bylo 6 firem zcela či částečně působících v autoprůmyslu. Kromě již uvedené ŠKODA AUTO se na 6. až 10. pořadí umístily společnosti LEAR CORPORATION CZECH, GUMOTEX, SIEMENS, AVON AUTOMOTIVE a ROBERT BOSCH. Velmi dobré podmínky v podnicích automobilového průmyslu v oblasti lidských zdrojů dokumentuje i ocenění AGC AUTOMOTIVE CZECH za projekt „Snižování pracovní úrazovosti“ v kategorii „Personální projekt roku 2005“ nebo „Cena zdraví a bezpečného životního prostředí 2005“, kterou získaly KOVOHUTĚ PŘÍBRAM nástupnická. Firmy automobilového průmyslu samozřejmě dominují i v rámci regionů. Prakticky v každém kraji patří mezi tři nejlepší zaměstnavatele. Na prvním místě se ve „svých“ krajích uplatnily ŠKODA AUTO, BOSCH DIESEL, ROBERT BOSCH, BARUM CONTINENTAL a KAROSA. „MANAŽER ROKU 2005“ – znovu se v elitní desítce nejlepších českých manažerů (na 9. místě) umístil Ing. Josef Blecha, generální ředitel FEZKO STRAKONICE a stal se rovněž manažerem odvětví „textilní průmysl“. Celkovým vítězem této ankety se stal Ing. Pavel Kafka, generální ředitel SIEMENS s.r.o. (společnost SIEMENS se částí své produkce rovněž angažuje v automobilovém průmyslu ČR). ****************************** Soubor: APCR06c.DOC 35 © Sdružení AP, květen 2006 Vnímání automobilového průmyslu v české společnosti je vysoce pozitivní. Souvisí pochopitelně s ekonomicky silnou pozicí tohoto odvětví, ale také s velmi propracovaným způsobem komunikace firem s okolím. To se odráží i v různých přehledech a soutěžích věnovaných uvedené oblasti. BRISK TÁBOR získal 3. místo v kategorii expozic 51 – 100 m2 v silně obsazené veletržní soutěži AURA 2005 (81 přihlášených firem). Tuto soutěž organizují Veletrhy Brno a hodnotí se nejlepší expozice na osmi největších výstavách na brněnském výstavišti v dané sezóně. Z výstavy AUTOSALON 2005 byly nominovány tři expozice, z toho dvě patřily členským firmám Sdružení AP – CONSTRUCT A & D PLUS a BRISK TÁBOR. Firma ŠKODA AUTO dosáhla hned několika ocenění - již počtvrté za sebou získala „Zlatý středník“ a podruhé zvítězila v anketě „Firemní médium roku 2005“ za firemní časopis Škoda Mobil. Stala se nejlepším „Sponzorem roku“. Výroční zpráva Škody Auto za rok 2004 získala 3. místo v obrovské konkurenci 12. ročníku soutěže nejlepších výroční zpráv, které vyhlašuje Sdružení CZECH TOP 100. ŠKODA AUTO již počtvrté zvítězila ve svém oboru a obdržela titul „Dobrá značka“. Tento průzkum mezi veřejností 14 států Evropy provádí European Trust Brand s cílem zjistit, které spotřebitelské značky jsou nejdůvěryhodnější. Analýza společnosti Media Tenor ukázala, že média v ČR prezentují firmu ŠKODA AUTO jako podnik s vynikající imagí – obsadila 2. místo hned za farmaceutickou firmou ZENTIVA. „DODAVATEL PRO AUTO ROKU 2006 V ČR“ - Sdružení AP již podruhé jako spoluvyhlašovatel ankety „Auto roku 2006 v České republice“ vyhlásilo v souvislosti s touto anketou akci „Dodavatel pro Auto roku 2006 v ČR“. Přihlásit se do ní mohli členové Sdružení AP vyrábějící díly a příslušenství pro automobily nominované do ankety s tím, že výrobci dodávající své produkty pro vítězný vůz mohou následně používat označení „Dodavatel pro Auto roku 2006“. Do akce „Dodavatel pro Auto roku 2006“ se přihlásilo 12 dodavatelských firem. Ukázalo se, že dodávají výrobky na 60 % všech 34 nominovaných vozů pocházejících z různých zemí a světadílů. Na vozy evropských značek to bylo dokonce 90 %. Mezi finalisty ankety „Auto roku 2006 v ČR“ (tj. BMW řady 3, Ford Focus, Honda Civic, Renault Clio a Suzuki Swift) nebyl ani jediný, který by neměl dodavatele z České republiky. Vítězem ankety „Auto roku 2006 v ČR“ se stal Ford Focus, pro něhož své výrobky dodává (mimo jiné) těchto 7 z 12 přihlášených dodavatelských firem: • • • • • • • BARUM CONTINENTAL BRANO GROUP CONSTRUCT A&D PLUS HELLA AUTOTECHNIK SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR VISTEON – AUTOPAL WITTE Nejdek Tyto firmy byly vyhlášeny jako „Dodavatelé pro Auto roku 2006 v ČR“ a obdržely osvědčení o právu používat uvedené označení. Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek Soubor: APCR06c.DOC 36 © Sdružení AP, květen 2006 1.6 Soutěž „PODNIK ROKU 2005“ v českém automobilovém průmyslu Na základě posouzení výsledků uplynulých sedmi ročníků této soutěže byla Představenstvem Sdružení AP navržena a Radou ředitelů dne 23.3.2006 schválena nová kritéria soutěže, která objektivně, bez subjektivních vlivů stanoví pořadí jednotlivých firem a odstraní určitou disproporci dřívějších kritérií vůči firmám s dlouhodobě stabilními ekonomickými výsledky. Na základě toho byl připraven a organizačně zabezpečen již osmý ročník soutěže podniků Sdružení AP s názvem „PODNIK ROKU 2005 v českém automobilovém průmyslu“. Prvních pět firem, bez určení pořadí, je odměněno pamětními cenami vždy na červnovém zasedání Rady ředitelů v Brně. Do soutěže byla automaticky zapojena každá firma, která sekretariátu Sdružení AP zaslala vyplněný „Databázový list Sdružení AP pro rok 2005“. Na hodnotící kritéria byly firmy upozorněny přímo v „Databázových listech“. Vyhodnocení podkladů z jednotlivých firem provedl sekretariát Sdružení AP s tím, že zpracované výsledky soutěže byly Představenstvem schváleny na jeho zasedání dne 4. května 2006. Pro vlastní vyhodnocení byla použita následující kritéria: 1) přidaná hodnota na pracovníka v roce 2005 (mil. Kč / pracovník) 2 a) meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (%) b) tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (mil. Kč) 3) hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) Všechna kritéria měla stejnou váhu, konečné pořadí firem bylo dáno součtem umístění v jednotlivých kritériích, přičemž pořadí podle kritéria č. 2 je dáno součtem umístění firmy podle 2a) a 2b). Do soutěže bylo dle dohodnutých pravidel zařazeno celkem 122 členských firem, které předaly vyplněné „Databázové listy“ s údaji. K jednotlivým soutěžním kritériím je možné uvést: Přidaná hodnota na pracovníka Je jedním z kritérií, které charakterizuje produktivitu práce ve firmě. V roce 2005 dosáhla přidaná hodnota na jednoho pracovníka v rámci firem Sdružení AP průměrné výše 805 523 Kč. I nadále platí skutečnost, že firmy, které mají zahraničního partnera, se ve většině případů umísťují v horní polovině žebříčku. Údaje se pohybují od nejvyšší hodnoty 2 115,4 tis. Kč na pracovníka (u firmy CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o.) až po nejnižší hodnotu, která byla uvedena výrobní firmou ve výši 40 200 Kč na pracovníka. Mezi prvními pěti firmami se umístily, mimo již zmíněnou firmu CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., firmy LUCAS VARITY, s.r.o., CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o., BEHR Czech s.r.o. a MTX spol. s r.o. Meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb Nárůst tržeb z vlastní výroby poměrně jednoduchým způsobem charakterizuje dynamiku rozvoje firmy. Tento parametr je však do značné míry ovlivňován výchozí základnou předchozího roku. Pro informaci je možné uvést, že v rámci firem Sdružení AP byla dosažena změna tržeb za období 2005 / 2004 ve výši + 25,55 %, což ve finančním vyjádření představuje nárůst oproti roku 2004 o 98 512,3 mil. Kč. Na prvních pěti místech se dle tohoto ukazatele umístily firmy v pořadí GLOBAL ASSISTANCE a.s., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., MTX spol. s r.o., DONALDSON CZECH s.r.o. a OSRAM spol. s r.o. Soubor: APCR06c.DOC 37 © Sdružení AP, květen 2006 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Jedná se o nový parametr soutěže (nahrazující dřívější absolutní hodnotu exportu), který zohledňuje určitým způsobem ekonomickou stabilitu firmy s trvale vysokou úrovní tržeb z vlastní výroby. V rámci Sdružení AP to představuje silnou skupinu výrobců, která byla dříve do jisté míry v soutěži znevýhodněna. Z pohledu tohoto parametru je pořadí firem následující: 1. místo - ŠKODA AUTO a.s. (podíl na tržbách všech firem Sdružení AP dosáhl 34,0 %), 2. místo - ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. zastřešující podniky výrobců příslušenství koncernu ROBERT BOSCH v ČR (dosáhla podílu na tržbách firem Sdružení AP 5,8 %). Na dalších místech se v hodnocení dle tohoto kritéria umístily firmy v pořadí BARUM CONTINENTAL spol. s r.o., FERONA a.s. a TOYOTA PEUGEOT CITROËN AUTOMOBILE CZECH s.r.o. Hospodářský výsledek před zdaněním Je od roku 2005 dalším z nových kritérií soutěže. V roce 2005 dosáhla jeho výše v rámci Sdružení AP hodnoty 21 483,1 mil. Kč. Firmy se zahraničním partnerem zaujímají v pomyslném žebříčku opět přední místa. Hospodářský výsledek před zdaněním se pohybuje od nejvyšší hodnoty (8 387 mil. Kč u firmy ŠKODA AUTO a.s.) až po hodnotu, která byla uvedena výrobní firmou ve výši 0,2 mil Kč. Jsou samozřejmě i firmy, které naopak dosahují záporné hodnoty. Mezi prvními pěti firmami se umístily, mimo již zmíněnou firmu ŠKODA AUTO a.s., firmy ROBERT BOSCH odbytová s.r.o., LUCAS VARITY, s.r.o., CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o., SIEMENS VDO Automotive, s.r.o. Podle dosažených výsledků v jednotlivých kategoriích soutěže bylo určeno celkové pořadí, přičemž prvních pět firem se stalo „Podniky roku 2005“ v českém automobilovém průmyslu ŠKODA AUTO a.s. BEHR CZECH s.r.o. LUCAS VARITY, s.r.o. CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o. SIEMENS VDO AUTOMOTIVE, s.r.o. V tabulce č. 1.6.1 je uvedeno pořadí dosažené těmito firmami v hodnocení podle jednotlivých kritérií a dále i firmy s nejlepším výsledkem v jednotlivých kategoriích soutěže. Pro úplnost informace jsou dále uvedeny (shrnuty) i výsledky všech předchozích ročníků této soutěže probíhající v rámci firem Sdružení AP. Soubor: APCR06c.DOC 38 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 1.6.1 PODNIKY ROKU 2005 – 8. ročník soutěže Změna tržeb (%) Hospodářský Přidaná hodnota / pracovník 2005/2004 a tržby výsledek před z vlastní výroby (mil. Kč) zdaněním (mil.Kč ) + výsledné pořadí (mil. Kč) 8 387 1,261 1. 14. 14,7 % 164 616 5.-7. 174 1,849 19. 4. 20,4 % 6 581 5.-7. 1 345 2,052 3. 2. 5,4 % 8 458 24. 1 192 1,861 4. 3. 3,4 % 10 221 31. 1 003 0,989 5. 27. 18,1 % 9 588 5.-7. ŠKODA AUTO a.s. BEHR CZECH s.r.o. LUCAS VARITY, s.r.o. CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o. SIEMENS VDO AUTOMOTIVE s.r.o. 1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO Dosažená hodnota: CONSTRUCT DENSO MANUFACTURING A&D PLUS, s.r.o. CZECH s.r.o. 2,115 142 % 8 387 Celkem (součet jednotlivých umístění) 21 29 29 38 38 ****************************** PODNIKY ROKU 2004 – 7. ročník soutěže objem exportu (mil. Kč) BEHR CZECH s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. MONROE CZECHIA s.r.o. HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. 1. místo dle daného kritéria a dosažená hodnota ukazatele: 10. 20. 22. 29. 2. 4 687,0 2 263,3 2 096,0 1 258,6 27 161,0 přidaná hodnota na pracovníka (mil.Kč ) 8. 4. 22. 12. 14. 1,527 1,945 0,964 1,313 1,182 ŠKODA AUTO a.s. CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o. 142 938,0 3,041 nárůst tržeb 2004 / 2003 3. 23. 7. 16. 45. 1,946 1,268 1,560 1,373 1,172 bodů celkem 21 47 51 57 61 DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. 13,905 PODNIKY ROKU 2003 – 6. ročník soutěže LUCAS VARITY, s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. BEHR CZECH s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o. objem exportu (mil. Kč) 6 614 7. 17 645 3. 1 990 15. 21 699 2. 3 708 9. přidaná hodnota/pracovníka (mil. Kč ) 2,24 2. 1,11 17. 0,75 36. 1,17 13. 0,92 26. nárůst tržeb 2003/2002 1,31 16. 1,22 27. 2,77 3. 1,15 40. 1,23 25. Audatex Česká republika Alfmeier CZ 2,74 4,71 objem exportu (mil. Kč) 1 280 19. 15 323 3. 2 910 8. 1 135 23. 5 091 7. přidaná hodnota/pracovníka (mil. Kč ) 1,01 14. 0,98 15. 0,63 33. 0,80 23. 1,83 2. nárůst tržeb 2002/2001 1,41 14. 1,19 37. 1,37 17. 1,39 15. 1,09 63. ŠKODA AUTO TRW Carr HEKRA 120 925 2,13 6,46 ŠKODA AUTO 1. místo dle daného kritéria: 115 203 dosažená hodnota ukazatele: bodů celkem 25 47 54 55 60 PODNIKY ROKU 2002 – 5. ročník soutěže MUBEA s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. VDO Česká republika s.r.o. FEDERAL- MOGUL FP a.s. LUCAS VARITY, s.r.o. 1. místo dle daného kritéria: dosažená hodnota ukazatele: Soubor: APCR06c.DOC 39 bodů celkem 47 55 58 61 72 © Sdružení AP, květen 2006 PODNIKY ROKU 2001 – 4. ročník soutěže VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o. LUCAS VARITY, s.r.o. CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. ŠKODA AUTO a.s. 1. místo dle daného kritéria: dosažená hodnota ukazatele: objem exportu přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč) (mil. Kč na pracovníka) 5 618 2,39 5. 1. 4 780 1,40 6. 7. 8 603 1,47 3. 6. 10 715 1,01 2. 11. 1,01 1. 125 817 10. nárůst tržeb 2001/2000 1,64 4. 1,54 5. 1,32 14. 1,30 16. 1,12 44. ŠKODA AUTO VALEO AUTOKLIMATIZACE LEONI-CZ 125 817 2,39 2,50 bodů celkem 10 18 23 29 55 PODNIKY ROKU 2000 – 3. ročník soutěže objem exportu přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč) (mil. Kč na pracovníka) CONTINENTAL TEVES CR s.r.o. VDO ČR s.r.o. MERITOR LVS, a.s. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s. ŠKODA AUTO a.s. 1. místo dle daného kritéria obsadila výrobní firma 4. 6. 29. 17. 1. 6 465 4 901 563 1 033 112 226 1. 19. 8. 7. 14. 1,63 0,81 1,03 1,06 0,87 nárůst tržeb 2000/1999 6. 2,10 5. 2,45 8. 1,77 24. 1,38 38. 1,23 ŠKODA AUTO CONTINENTAL TEVES CR HAPPICH PLZEŇ 112 226 1,63 3,40 přidaná hodnota/prac. (mil. Kč na pracovníka) nárůst tržeb 1999/1998 bodů celkem 11 30 45 48 53 PODNIKY ROKU 1999 – 2. ročník soutěže BARUM CONTINENTAL s.r.o. CONTINENTAL TEVES CR s.r.o. TRW CARR s.r.o. SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o. AUTOPAL s.r.o. 1. místo dle daného kriteria obsadila firma objem exportu (mil. Kč) 2. 9 860 5. 3 081 6. 2 677 35. 452 4. 5 380 3. 2. 17. 15. 31. 1,26 1,62 0,70 0,74 0,53 11. 10. 2. 5. 21. 1,51 1,53 2,73 1,75 1,34 ŠKODA AUTO KAUTEX TEXTRON BOHEMIA ZPV Rožnov 89 528 1,90 6,77 přidané hodnoty na pracovníka nárůstu tržeb 1998/1997 bodů celkem 16 17 25 55 56 PODNIKY ROKU 1998 – 1. ročník soutěže umístění dle: ŠKODA AUTO A.S. MERITOR LVS A.S. BARUM CONTINENTAL S.R.O. VDO ČR S.R.O. HELLA AUTOTECHNIK S.R.O. objemu exportu 1. 22. 2. 12. 29. 5. 3. 9. 21. 7. 21. 8. 24. 10. 16. bodů celkem 27 33 35 43 52 V proběhlých osmi ročnících soutěže byla mezi vyhodnocenými pěti firmami 5 x firma BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. (za roky 1998, 1999, 2001, 2002 a 2003), 4 x byly vyhodnoceny firmy CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o. (1999, 2000, 2001 a 2005), LUCAS VARITY, s.r.o. (2001, 2002, 2003 a 2005), ŠKODA AUTO a.s. (1998, 2000, 2001 a 2005) a VDO Česká republika s.r.o. (1998, 2000, 2002 a 2005). Mimo výše uvedené firmy bylo v sedmi ročnících soutěže vyhodnoceno dalších 14 firem Sdružení AP (1 firma 3 x, 3 firmy 2 x a 10 firem 1 x). Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek Soubor: APCR06c.DOC 40 © Sdružení AP, květen 2006 2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1. Vývoj výroby vozidel Automobilový průmysl tvoří celek, který je možno rozdělit do dvou základních částí. První částí, popisovanou v této kapitole, je výroba vozidel (osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel). Druhou neméně významnou je výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel, která bude popsána dále. Současná pozice automobilového průmyslu v rámci českého hospodářství je taková, že jde o prosperující a proexportní obor, jehož mimořádný význam pro hospodářství a jeho zahraničně obchodní bilanci každoročně roste. Česká automobilová výroba tedy výrazným způsobem ovlivňuje ekonomiku země, podílí se na příchodu zahraničních investorů a snižování nezaměstnanosti. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel pak do jisté míry ukazuje na vývoj hospodářské situace. Od r. 1989 do konce r. 2005 bylo v České republice vyrobeno 6 217 043 ks motorových vozidel. V roce 2005 bylo vyrobeno celkem 603 849 ks motorových vozidel, jde tedy o výrazný nárůst oproti roku 2004 (viz diagram č. 2.1.1). Výroba motorových vozidel v ČR r.1989 až 2005 (osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy, nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy) 603 849 600 000 459 357 500 000 404 656 400 000 470 589 454 968 443 902 414 778 300 000 244 411 380 212 374 674 343 391 230 130 449 891 280 173 248 144 223 267 190 651 200 000 100 000 0 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.1 Tento výrazný růst v posledním roce, ale i zásadní změna struktury výroby ve sledovaném období z pohledu počtu vyráběných kusů, je dominantně ovlivněna růstem produkce osobních vozidel (zahájení výroby v TPCA Kolín, nárůst ve ŠKODA AUTO). Z následujících diagramů je vidět, jak se vyvíjely podíly jednotlivých druhů vozidel na celkové produkci. Jestliže ještě v roce 1989 činil podíl výroby osobních automobilů (vyjádřeno počtem kusů) na celkové výrobě vozidel v ČR (včetně výroby přípojných vozidel kat. O3 a O4) jen 43,93 % (viz diagram č. 2.1.2), pak již v roce 1993 dosáhl hodnoty 80,17 % (viz diagram č. 2.1.3). Poslední vyhodnocený stav (za 1. čtvrtletí 2006) zachycuje diagram č. 2.1.4. Došlo tedy ke značnému poklesu podílu výroby motocyklů a výroby nákladních vozů. Relativně menší pokles byl zaznamenán u výroby autobusů, jejichž výroba od Soubor: APCR06c.DOC 41 © Sdružení AP, květen 2006 roku 1997 pravidelně roste. Bohužel ve výrobě nákladních vozů a motocyklů se jedná i o značný absolutní pokles (viz dále tabulka č. 2.1.1), který pokračoval i v roce 2005. STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL v r. - přípojná vozidla O3 a O4 2,66% - motocykly a mopedy 40,15% 1989 - autobusy (M2+M3) 0,77% - osobní (M1) 43,93% - nákladní N2+N3 12,25% - užitková kat. N1 0,24% Diagram č. 2.1.2 - nákladní N2+N3 3,42% - autobusy (M2+M3) 0,37% - m otocykly a m opedy 7,59% - přípojná vozidla O3 a O4 0,34% - užitková kat. N1 8,12% - osobní (M1) 80,17% STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL v r. 1993 Diagram č. 2.1.3 STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL za 1. čtvrtletí - m otocykly a m opedy 0,03% 2006 - přípojná vozidla O3 a O4 0,24% - autobusy (M2+M3) 0,23% - osobní (M1) 99,19% - nákladní N2+N3 0,18% - užitková kat. N1 0,13% Diagram č. 2.1.4 Soubor: APCR06c.DOC 42 © Sdružení AP, květen 2006 Osobní automobily tedy tuzemské výrobě vozidel zcela dominují a do budoucna se nedá předpokládat nějaký výraznější posun ve prospěch jiných skupin. A to i přes to, že třeba výroba autobusů (jak bylo uvedeno výše) každoročně roste a její objem je i v celoevropském srovnání velmi významný. Důležitý podíl na celkovém objemu produkce firem Sdružení automobilového průmyslu však má, jak bylo dokumentováno i v úvodu tohoto materiálu, výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel. Tabulka č. 2.1.1 Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993 rok osobní užitková (M1) (N1) nákladní autobusy motocykly přípojná (N2, N3) (M2, M3) (L) CELKEM (O3, O4) 1993 199 602 20 216 8 518 917 18 891 835 248 979 1994 152 509 21 257 5 423 1 012 10 450 765 191 416 1995 193 297 15 497 6 676 944 6 853 620 223 887 1996 240 053 23 537 7 160 1 276 8 147 1 015 281 188 1997 321 077 37 548 8 764 1 092 6 193 1 337 376 011 1998 368 527 35 766 5 434 1 240 3 811 1 989 416 767 1999 348 490 23 057 3 007 1 269 4 389 1 544 381 756 2000 428 224 22 771 3 073 1 424 3 865 1 309 460 666 2001 456 927 4 070 2 718 1 566 5 308 1 635 472 224 2002 441 312 1 195 2 769 1 812 7 880 1 768 456 736 2003 436 297 1 308 2 327 1 785 2 185 1 685 445 587 2004 442 812 1 122 2 200 1 972 1 785 2 589 452 480 2005 596 774 1 220 2 050 2 198 1 607 2 445 606 294 CELKEM 4 625 901 208 564 60 119 18 507 81 364 % z celku 92,26% 4,16% 1,20% 0,37% 1,62% 19 536 5 013 991 0,39% 100,00% 1.Q. 2006 228 604 289 418 530 71 553 230 465 výhled 2006 */ 809 800 1 200 2 224 2 350 2 441 2 575 820 590 */ Odhad podle výsledků 1. čtvrtletí 2006 a poměru produkce za 1. čtvrtletí k celkovým výsledkům v roce 2005 Rok 2005 byl v automobilovém průmyslu znovu charakterizován růstem řady ekonomických ukazatelů. Oproti předchozímu roku došlo k velkému zvýšení výroby v kategorii osobních automobilů a poměrně výraznému nárůstu u autobusů. Ostatní kategorie bohužel zaznamenaly pokles. Celkový počet vyrobených kusů a souhrnný objem produkce dosažený v r. 2005 tak stále zaručují automobilovému průmyslu České republiky pozici mezi prosperujícími obory národního hospodářství. Trendy výroby a uplatnění produkce (export a domácí prodej) v jednotlivých základních kategoriích vozidel jsou uvedeny v následujících diagramech (č. 2.1.5 až 2.1.10). V tabulce č. 2.1.1 není přitom zahrnuta výroba přípojných vozidel kat. O1 a O2. V České republice se výrobou těchto vozidel zabývá řada firem, souhrnné údaje o výrobě za tyto firmy však nejsou k dispozici. Zřejmě největší výrobní firma z této skupiny, která je členem Sdružení AP a pravidelně poskytuje údaje (firma AGADOS), vykázala za rok 2005 výrobu 13 210 ks. Soubor: APCR06c.DOC 43 © Sdružení AP, květen 2006 Výroba a prodeje českých výrobců (osobní automobily - kat. M1) 1 000 000 809 800 800 000 596 774 600 000 368 527 348 490 321 077 400 000 199 602 200 000 152 509 193 297 428 224 456 927 441 312 436 297 442 812 240 053 0 1993 1994 1995 export 1996 1997 1998 tuzemský prodej 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 výroba Diagram č. 2.1.5 Výroba a prodeje českých výrobců (malá užitková vozidla - kat. N1) 37 548 40 000 35 766 35 000 30 000 25 000 23 537 20 216 21 257 20 000 23 057 22 771 15 497 15 000 10 000 4 070 5 000 1 195 1 308 1 122 1 220 1 200 2002 2003 2004 2006 0 1993 1994 export 1995 1996 1997 tuzemský prodej 1998 1999 2000 2001 2005 výroba Diagram č. 2.1.6 Pokles výroby je dán ukončením výroby užitkových verzí ŠKODA FELICIA v 1. pol. roku 2001, výroba užitkové verze Fabia Praktik v letech 2002 až 2005 je na úrovni cca 1 200 ks/rok. Výroba a prodeje českých výrobců (nákladní automobily - kat. N2 a N3, včetně tahačů) 12 000 10 000 8 764 8 518 8 000 6 676 7 160 5 434 5 423 6 000 4 000 3 007 3 073 2 718 2 769 2001 2002 2 327 2 200 2 050 2 224 2003 2004 2005 2006 2 000 0 1993 1994 export 1995 1996 1997 tuzemský prodej 1998 1999 2000 výroba Diagram č. 2.1.7 Soubor: APCR06c.DOC 44 © Sdružení AP, květen 2006 Výroba a prodeje českých výrobců (autobusy - kat. M2 a M3) 2 500 2 198 2 000 1 500 1 000 1 276 917 1 012 944 1994 1995 1 092 1 240 1 269 1 424 1 812 1 785 2002 2003 2 350 1 972 1 566 500 0 1993 export 1996 1997 tuzemský prodej 1998 1999 2000 2001 2004 2005 2006 2 185 1 785 1 607 2 441 2003 2004 2005 2006 výroba Diagram č. 2.1.8 Výroba a prodeje českých výrobců (motocykly a mopedy celkem - kat. L) 25 000 20 000 18 891 15 000 10 450 10 000 6 853 8 147 7 880 6 193 3 811 5 000 4 389 5 308 3 865 0 1993 1994 1995 export 1996 1997 tuzemský prodej 1998 1999 2000 2001 2002 výroba Diagram č. 2.1.9 Výroba a prodeje českých výrobců (přívěsy a návěsy - kat. O3 a O4) 3000 2 589 2500 2 445 2 575 1 989 2000 1 337 1500 1000 1 544 1 635 1 768 1 685 2002 2003 1 309 1 015 835 765 1993 1994 620 500 0 1995 export 1996 1997 1998 tuzemský prodej 1999 2000 2001 2004 2005 2006 výroba Diagram č. 2.1.10 Dále uvedené diagramy (č. 2.1.11 až 2.1.22) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 2005 u rozhodujících domácích výrobců (členů Sdružení AP) ve všech základních kategoriích vozidel. Soubor: APCR06c.DOC 45 © Sdružení AP, květen 2006 V publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2001 - 2005“ jsou zahrnuty tyto vývojové grafy za všechny výrobce vozidel (včetně těch, kde byla výroba ukončena). Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4. ŠKODA - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2005 (ks) ŠKODA - Production, Cars, 1993 - 2005 (pcs) 600 000 500 000 428 206 368 508 400 000 321 034 300 000 348 477 239 992 199 396 200 000 492 948 456 905 441 308 436 279 442 796 152 329 193 163 100 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.11 TPCA - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2005 (ks) TPCA - Production, Cars, 1993 - 2005 (pcs) 120 000 103 819 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Poznámka: Výroba zahájena 2005. Diagram č. 2.1.12 Soubor: APCR06c.DOC 46 © Sdružení AP, květen 2006 ŠKODA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks) ŠKODA - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs) 50 000 36 136 35 007 40 000 30 000 23 201 20 216 21 257 20 000 22 692 22 705 15 116 10 000 3 981 1 161 1 275 1 072 1 174 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.13 AVIA / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2005 (ks) AVIA / DAEWOO AVIA - Production, CVs, 1993 - 2005 (pcs) 6 000 5 000 5 404 4 540 4 369 3 881 4 000 3 539 3 327 3 000 1 606 2 000 1 174 1 101 968 858 2002 2003 1 000 545 553 2004 2005 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Diagram č. 2.1.14 TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2005 (ks) TATRA - Production, CVs, 1993 - 2005 (pcs) 3 500 3 000 2 966 2 592 2 500 1 837 1 804 2 000 1 473 1 358 1 500 1 686 1 551 1 761 1 439 1 209 1 654 1 497 1 000 500 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.15 Soubor: APCR06c.DOC 47 © Sdružení AP, květen 2006 KAROSA - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks) KAROSA - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs) 1 897 2 000 1 690 1 549 1 521 1 600 1 167 1 200 997 892 1 253 1 317 1 145 1 155 975 897 800 400 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.16 SOR Libchavy - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks) SOR Libchavy - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs) 300 250 218 229 235 2003 2004 247 193 200 150 115 100 84 72 68 71 1996 1997 1998 31 50 4 0 1993 1994 1995 1999 2000 2001 2002 2005 Diagram č. 2.1.17 JAWA / JAWA Moto - Výroba, motocykly, 1993 - 2005 (ks) JAWA / JAWA Moto - Production, Motorcycles, 1993 - 2005 (pcs) 12 000 10 000 9 747 7 760 8 000 6 000 5 175 4 328 3 089 4 000 3 666 2 799 2 875 3 439 3 720 2 110 1 768 1 603 2 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.18 Soubor: APCR06c.DOC 48 © Sdružení AP, květen 2006 PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2005 (ks) PANAV - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2005 (pcs) 1 200 958 1 000 800 600 745 490 535 1993 1994 654 710 724 2001 2002 647 522 523 423 657 898 400 200 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.19 SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 2000 - 2005 (ks) SCHWARZMÜLLER- Production, Coupled Vehicles, 2000 - 2005 (pcs) 1 800 1 428 1 370 1 500 1 200 834 900 935 656 467 600 300 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.20 BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2005 (ks) BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2005 (pcs) 1 000 829 800 695 577 600 400 250 200 269 182 191 1994 1995 185 226 210 203 177 2004 2005 103 0 1993 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Diagram č. 2.1.21 Soubor: APCR06c.DOC 49 © Sdružení AP, květen 2006 AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, 1998 - 2005 (ks) AGADOS - Production, Coupled Vehicles, 1998 - 2005 (pcs) 15 000 12 410 12 000 13 210 10 523 9 139 8 858 9 262 9 000 6 000 4 584 5 625 3 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.22 Započítáme-li do celkové výroby vozidel v ČR i produkci firmy AGADOS (jak bylo výše zmíněno, údaje od jiných výrobců vozidel kat. O1 a O2 nejsou k dispozici) a dále připočteme data o výrobě nástaveb a účelových vozidel (za rok 2005 statisticky podchyceno celkem 2 511 ks), je pak výsledná struktura výroby vozidel v ČR za rok 2005 dána diagramem č. 2.1.23 (porovnej s diagramem č. 2.1.3). ČR - Struktura výroby vozidel v roce 2005 CR - Vehicles Production Structure in Year 2005 Autobusy / Buses 0,35% Užitková N2,N3 / CVs 0,33% Motocykly / Motorcycles 0,26% Přípojná O3, O4 / Coupled Vehicles 0,39% Přípojná O1, O2 / Trailers for Cars 2,12% Nástavby / Superstructures 0,40% Užitková N1 / LCVs 0,20% Osobní / Cars 95,94% 100% = 622 015 ks vozidel (pcs Vehicles) Diagram č. 2.1.23 V porovnání výše definované celkové výroby silničních vozidel v ČR mezi roky 2005 a 2004 byl zaznamenán nárůst o 33,34 %. Výroba vzrostla z hodnoty 466 501 ks v roce 2004 na 622 015 ks v roce loňském. Podíly jednotlivých kategorií vozidel zůstaly prakticky beze změny. Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4. Soubor: APCR06c.DOC 50 © Sdružení AP, květen 2006 Pro úplnost tohoto materiálu je v následujících diagramech (č. 2.1.24 až 2.1.44) znázorněn přehled o výrobě dalších českých výrobců vozidel a to jak členů Sdružení AP, tak i dalších, kteří poskytli potřebné údaje (včetně těch výrobců, kteří již výrobu ukončili v předchozích letech). MTX - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2005 (ks) MTX - Production, Cars, 1993 - 2005 (pcs) 100 80 66 63 60 33 40 14 20 12 3 4 3 1999 2000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 2001 2002 2003 2004 2005 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.24 TATRA - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2005 (ks) TATRA - Production, Cars, 1993 - 2005 (pcs) 120 100 100 73 80 60 48 52 40 23 20 3 1 1998 1999 0 1993 1994 1995 1996 1997 2000 2001 2002 Diagram č. 2.1.25 KAIPAN - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2005 (ks) KAIPAN - Production, Cars, 1993 - 2005 (pcs) 25 19 20 18 16 15 11 10 7 6 3 5 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.26 Soubor: APCR06c.DOC 51 © Sdružení AP, květen 2006 BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks) BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs) 150 136 136 120 90 62 60 46 50 30 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.27 LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks) LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs) 1 250 1 100 1 000 750 531 500 215 250 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.28 MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks) MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs) 250 218 212 200 150 121 82 100 54 71 43 50 30 33 2002 2003 50 46 2004 2005 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Diagram č. 2.1.29 Soubor: APCR06c.DOC 52 © Sdružení AP, květen 2006 JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks) JLAURETA - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs) 30 22 25 23 18 20 15 10 10 4 5 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2004 2005 Diagram č. 2.1.30 DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks) DESTACAR - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs) 100 86 72 80 60 35 40 20 6 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Diagram č. 2.1.31 GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2005 (ks) GAZELA / ROSS - Production, LCVs, 1993 - 2005 (pcs) 25 20 18 20 15 10 5 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.32 Soubor: APCR06c.DOC 53 © Sdružení AP, květen 2006 PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2005 (ks) PRAGA - Production, CVs, 1993 - 2005 (pcs) 92 100 80 73 58 60 54 57 47 40 40 30 23 20 1 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.33 LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2005 (ks) LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, 1993 - 2005 (pcs) 1 200 1 012 1 000 803 800 675 718 560 600 309 400 138 200 156 19 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2004 2005 Diagram č. 2.1.34 ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2005 (ks) ROSS - Production, CVs, 1993 - 2005 (pcs) 250 211 200 135 132 150 100 63 50 21 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Diagram č. 2.1.35 Soubor: APCR06c.DOC 54 © Sdružení AP, květen 2006 KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks) KH motor CENTRUM - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs) 100 80 60 50 36 40 15 20 25 24 1997 1998 51 47 49 2003 2004 2005 2003 2004 2005 2004 2005 45 35 30 7 0 1993 1994 1995 1996 1999 2000 2001 2002 Diagram č. 2.1.36 OASA Čáslav - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks) OASA Čáslav - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs) 40 25 20 4 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Diagram č. 2.1.37 ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks) ŠKODA Ostrov - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs) 40 24 20 6 5 2000 2001 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2002 2003 Diagram č. 2.1.38 Soubor: APCR06c.DOC 55 © Sdružení AP, květen 2006 TEDOM - Výroba, autobusy, 1993 - 2005 (ks) TEDOM - Production, Buses, 1993 - 2005 (pcs) 10 8 6 5 4 2 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Poznámka: Výroba zahájena 2005. Diagram č. 2.1.39 DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, 1993 - 2005 (ks) DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, 1993 - 2005 (pcs) 1 800 1 497 1 606 1 500 1 200 900 746 726 1998 1999 600 300 0 1993 1994 1995 1996 1997 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2004 2005 Diagram č. 2.1.40 PRAGA - Výroba, motocykly, 1993 - 2005 (ks) PRAGA - Production, Motorcycles, 1993 - 2005 (pcs) 200 150 113 92 100 73 64 83 59 50 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Diagram č. 2.1.41 Soubor: APCR06c.DOC 56 © Sdružení AP, květen 2006 STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, 1993 - 2005 (ks) STELLA / PENTO - Production, Mopeds, 1993 - 2005 (pcs) 300 300 250 200 126 150 111 100 53 60 50 37 16 17 2003 2004 2005 2004 2005 4 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Diagram č. 2.1.42 ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, 1993 - 2005 (ks) ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, 1993 - 2005 (pcs) 10 000 9 144 8 000 6 122 6 000 3 764 4 000 2 984 1 488 2 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Diagram č. 2.1.43 KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2005 (ks) KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2005 (pcs) 600 491 500 400 314 300 227 200 95 100 48 6 44 1995 1996 0 1993 1994 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.1.44 Zpracoval: Ing. Ešner + Ing. Šípek Soubor: APCR06c.DOC 57 © Sdružení AP, květen 2006 2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel (v mil Kč) Rok 2005 znamenal pro výrobce dílů a příslušenství vozidel, stejně tak jako pro celý automobilový průmysl, zlomový předěl. Potvrdilo se, že představují trvale a dynamicky se rozvíjející skupinu výrobců v rámci Sdružení AP. I přes zahájení výroby osobních automobilů v TPCA Kolín jejich podíl na celkovém objemu produkce automobilového průmyslu (vyjádřeném tržbami z vlastní výroby) zůstal na úrovni roku 2004 (těsně pod hranicí 60 %). Tuto skutečnost jasně dokumentují diagramy č. 2.2.1 a 2.2.2. Objem produkce v základních skupinách firem (Sdružení AP, rok 1993 - 2005) 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1993 1994 1995 ostatní 1996 1997 1998 finální výrobci 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2004 2005 dodavatelé Diagram 2.2.1 Podíly základních skupin firem na objemu produkce (Sdružení AP, rok 1993 - 2005) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1993 1994 ostatní 1995 1996 1997 finální výrobci 1998 1999 2000 2001 2002 2003 dodavatelé Diagram 2.2.2 Soubor: APCR06c.DOC 58 © Sdružení AP, květen 2006 (v mil Kč) Rovněž tak v exportu nedošlo k předpokládanému dílčímu poklesu podílu dodavatelů na celkovém exportu autoprůmyslu, oproti roku 2004 se tento podíl dokonce zvýšil téměř o 1 % na hodnotu 54,86 %. Objem exportu v základních skupinách firem (Sdružení AP, rok 1997 - 2005) 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1997 1998 ostatní 1999 2000 2001 finální výrobci 2002 2003 2004 2005 2004 2005 dodavatelé Diagram 2.2.3 Podíly základních skupin firem na exportu (Sdružení AP, rok 1997 - 2005) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1997 1998 ostatní 1999 2000 2001 finální výrobci 2002 2003 dodavatelé Diagram 2.2.4 V obou ekonomických kategoriích, tedy jak v kategorii tržeb z vlastní výroby, tak v kategorii exportu, dosáhl podíl dodavatelů na celkových hodnotách opětovně hranici 60 % (u tržeb), resp. 50 % (u exportu). Hranice 50 % byla poprvé překonána v roce 2002 (u objemu produkce), resp. v roce 2003 (u exportu). Tento trend pokračoval i v r. 2005, kdy podíl výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel na tržbách z vlastní výroby dosáhl hodnoty téměř 60 % (59,11 %) a na vývozu téměř 55 % (54,86 %). Soubor: APCR06c.DOC 59 © Sdružení AP, květen 2006 Vzájemné porovnání dynamiky tržeb z vlastní výroby a vývozu u výrobců dílů a finálních výrobců vozidel je ještě názorněji vidět z diagramu č. 2.2.5 (porovnání růstu tržeb od roku 1997 do roku 2005 mezi finálními výrobci vozidel a dodavateli dílů) a č. 2.2.6 (stejné porovnání v oblasti exportu). Porovnání dynamiky růstu tržeb 1997 - 2005 (rok 1997 = 100%) 600% 542,00% 550% 500% 429,18% 450% 376,81% 400% 316,45% 350% 273,87% 300% 231,78% 250% 190,92% 200% 131,86% 150% 193,72% 146,48% 156,63% 155,64% 145,81% 155,06% 2000 2001 2002 2003 2004 115,36% 113,88% 100% 1997 1998 1999 finalisté 2005 dodavatelé Diagram č. 2.2.5 Porovnání dynamiky vývozu 1997 - 2005 (rok 1997 = 100%) 1100% 926,81% 1000% 900% 773,76% 800% 650,05% 700% 509,88% 600% 406,98% 500% 341,39% 400% 270,10% 300% 141,40% 200% 130,10% 162,79% 181,79% 174,81% 166,66% 2000 2001 2002 2003 197,51% 227,74% 124,20% 100% 1997 1998 finalisté 1999 2004 2005 dodavatelé Diagram č. 2.2.6 Vývoj meziročního indexu tržeb v obou skupinách výrobců je názorně vidět jak v tabulce č. 2.2.1 (za posledních 6 let) tak i v diagramech č. 2.2.7 a 2.2.8. (za 8 let). Tabulka č. 2.2.1 Vývoj tržeb a jejich meziročních indexů 2000 mil. Kč 2001 mil. Kč 2002 mil. Kč 2003 mil. Kč 2004 mil. Kč 2005 mil. Kč 1,18 1,16 1,19 1,14 1,26 148 969,0 159 384,3 158 285,0 148 282,5 157 691,0 197 003,0 1,07 0,99 0,94 1,06 1,25 dodavatelé 122 350,1 144 569,8 167 046,6 198 909,2 226 552,5 286 105,7 finalisté meziroční indexy 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Soubor: APCR06c.DOC 60 © Sdružení AP, květen 2006 Tržby - meziroční indexy v letech 1998 - 2005 50% 44,79% 40% 31,86% 30% 26,29% 26,97% 20% 21,40% 18,16% 13,88% 24,93% 19,07% 15,55% 13,90% 10% 6,92% 6,34% 1,30% 0% 1998/1997 1999/1998 -0,63% 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 -6,32% -10% finalisté dodavatelé Diagram č. 2.2.7 mil. Kč Tržby - absolutní výše v letech 1997 - 2005 350 000 300 000 286 105,70 226 552,50 250 000 198 909,20 200 000 159 284,30 148 969,00 167 046,60 197 003,00 115 816,30 117 322,10 150 000 101 697,10 144 569,80 100 000 158 285,00 148 282,50 157 691,00 122 350,10 100 779,20 50 000 69 604,60 52 787,80 0 1997 1998 finalisté 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 dodavatelé Diagram č. 2.2.8 Průběh hodnot v diagramech ukazuje, že období roku 2004 je možné považovat za určitý zlom z hlediska dalšího rozvoje odvětví automobilového průmyslu v ČR a rok 2005 tento trend jenom potvrdil. Hodnota meziročních indexů má trvale rostoucí úroveň a to i přes skutečnost, že se vždy významným způsobem zvýší výchozí základna. V následujících dvou diagramech (č. 2.2.9 a 2.2.10) je znázorněn celkový nárůst produkce automobilového průmyslu od vzniku samostatné ČR (od roku 1993) a vývoj meziročních nárůstů objemu výroby za toto celé období (za firmy Sdružení AP jako celek, za finální výrobce a za dodavatelský sektor). Nárůst u firem Sdružení AP za uvedené období o více než 500 % a zejména pak růst u dodavatelů o více než 1200 % je skutečně impozantní. Soubor: APCR06c.DOC 61 © Sdružení AP, květen 2006 Nárůst objemu produkce od roku 1993 (1993 = 100 %) Sdružení AP, rok 1994 - 2005 1400% 1222,42% 1200% 947,16% 1000% 819,39% 672,11% 800% 568,22% 600% 365,82% 400% 200% 503,13% 465,52% 240,03% 221,72% 29,81% 91,12% 67,16% 143,99% 173,24% 122,10% 124,99% 1995 1996 380,38% 132,72% 0% 1994 334,10% 279,77% 306,75% 1997 finální výrobci 1998 1999 185,68% 205,46% 203,54% 184,36% 202,40% 2000 dodavatelé 2001 2002 277,79% 2003 2004 2005 2003 2004 2005 CELKEM AP Diagram č. 2.2.9 Meziroční nárůsty objemu produkce (Sdružení AP, rok 1994 - 2005) 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% -10% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 -20% -30% -40% finální výrobci dodavatelé CELKEM AP Diagram č. 2.2.10 Obdobným způsobem, jak to bylo provedeno v oblasti tržeb z průmyslové produkce, můžeme znázornit i situaci v oblasti vývozu produkce automobilového průmyslu (tabulka č. 2.2.2 resp. diagramy č. 2.2.11 a č. 2.2.12). Tabulka č. 2.2.2 Vývoj exportu a jeho meziroční indexy 2000 mil. Kč dodavatelé finalisté 2001 mil. Kč 2002 mil. Kč 2003 mil. Kč 2004 mil. Kč 2005 mil. Kč meziroční indexy 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 89 077,3 111 565,6 142 236,0 169 304,7 202 793,4 1,19 1,25 1,27 1,19 1,20 119 153,5 133 054,5 127 949,2 121 984,2 144 565,4 166 687,3 1,12 0,96 0,95 1,19 1,15 74 698,8 Soubor: APCR06c.DOC 62 © Sdružení AP, květen 2006 Export - meziroční indexy v letech 1998 - 2005 100% 91,02% 80% 60% 41,40% 40% 26,39% 24,20% 20% 19,25% 25,13% 11,68% 4,75% 0% 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 25,25% 27,49% -3,84% -4,66% 2002/2001 2003/2002 19,03% 19,78% 18,51% 15,30% 2004/2003 2005/2004 -20% finalisté dodavatelé Diagram č. 2.2.11 Export - absolutní hodnoty v letech 1997 - 2005 mil.Kč 250 000 202 793,40 200 000 169 304,70 142 236,00 133 054,49 150 000 119 153,50 127 949,20 166 687,30 144 565,40 100 000 90 907,00 95 224,40 89 050,99 111 565,60 121 984,20 74 698,80 73 193,20 59 100,40 50 000 21 880,90 30 939,60 0 1997 1998 finalisté 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 dodavatelé Diagram č. 2.2.12 Z hlediska rozvoje výroby dílů vozidel a jejich příslušenství je možné konstatovat (a údaje této kapitoly to potvrzují), že došlo k určitému „osamostatnění“ této kategorie výrobců a jejich rozvoj probíhá nejen ve vazbě na tuzemský sektor finálních výrobců. Skutečnost, že výroba dílů vozidel a jejich příslušenství, vyjádřená ať už meziročními indexy, nebo absolutními hodnotami, není již tak úzce spjata s tuzemskou výrobou finálních výrobců, svědčí o tom, že v řadě případů výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel dokázali nalézt uplatnění pro svou výrobu u odběratelů v dalších zemích a eliminovat tak přímou vazbu na dodávky pro tuzemské finální výrobce. Je ale nepopiratelným faktem, že rozmach výroby dílů vozidel a jejich příslušenství vycházel ze základů, které položila úspěšná privatizace firmy ŠKODA AUTO. Je zajímavé sledovat vývoj dodavatelského sektoru, protože ten měl v určitých obdobích v porovnání s výrobou vozidel protichůdný charakter. Tento fakt dokumentují i předchozí diagramy, kde je porovnávána dynamika růstu skupiny výrobců dílů se skupinou finálních výrobců. Soubor: APCR06c.DOC 63 © Sdružení AP, květen 2006 Je nutno uvést, že růst členské základny Sdružení AP především ve skupině výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel může uvedené hodnoty do určité míry částečně ovlivňovat. Na druhé straně se ale v uplynulém roce staly členy Sdružení AP dva významní finální výrobci vozidel (SCHWARZMÜLLER Žebrák a TPCA Kolín). Zejména rozběh výroby v závodě TPCA Kolín se zřejmě pozitivním způsobem (samozřejmě spolu dalšími faktory) promítl i do dodavatelského sektoru v rámci českého automobilového průmyslu. V budoucím období se patrně otevřou další možnosti rozvoje v souvislosti s předpokládaným příchodem firmy HYUNDAI na severní Moravu i nově budovanými kapacitami na výrobu osobních vozidel na Slovensku (závody KIA – Hyundai v Žilině a Peugeot v Trnavě). Zpracoval: Ing. Šípek + Ing. Novák 2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 16.5.2006) Počet firem z ČR zapojených do činnosti Sdružení AP 160 140 120 100 86 31.12.1990 27 41 31.12.1993 19 37 31.12.1992 14 27.6.1989 60 20 101 116 123 71 80 40 93 109 150 143 145 136 139 54 16.5.2006 1.1.2006 1.1.2005 1.1.2004 1.1.2003 1.1.2002 1.1.2001 1.1.2000 31.12.1998 31.12.1997 31.12.1996 31.12.1995 31.12.1994 31.12.1991 0 stav k datu Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné době zapojeny do činnosti Sdružení AP. Diagram č. 2.3.1. V době zpracovávání tohoto materiálu bylo do činnosti Sdružení AP zapojeno 150 firem a organizací z České republiky. Těchto 150 subjektů představuje prakticky celé spektrum činnosti automobilového průmyslu a jeho nejpodstatnější část. Diagram č. 2.3.1 dokresluje fakt, že zájem českých i zahraničních firem být členem profesního sdružení v oblasti automobilového průmyslu je trvalý, i když v uplynulých dvou letech došlo k určité „fluktuaci“ (některé členské firmy řádně ukončily své členství, jiné se do činnosti Sdružení AP nově zapojily). Členství ve Sdružení AP je dáno zásadou dobrovolnosti a nevylučuje ani možnost, že firmy s širším výrobním programem mohou být členem i jiného profesního sdružení (svazu, asociace apod.). Aktivní členská základna je tedy v současné době tvořena 138 firmami se statutem řádného člena, 6 firmami se statutem „pozorovatel“ a 5 vysokými školami (ČVUT v Praze, UNIVERZITA OBRANY v Brně, TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci, VŠE v Praze a ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA v Plzni), které mají postavení neplatícího člena. Jedna firma (METACO BO.BR., s.r.o.) má k výše uvedenému datu pozastavené členství. Soubor: APCR06c.DOC 64 © Sdružení AP, květen 2006 Divize výrobců příslušenství (118 firem – oproti 16.5.2005 zvýšení o 1 firmu) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 A. RAYMOND Jablonec s.r.o., Jablonec nad Nisou ABA Czech, s.r.o., Hustopeče AGC Automotive Czech a.s., Bílina ALEXANDR TYLL, Nebovidy ALMET, a.s., Hradec Králové ARVINMERITOR LVS Liberec a.s., Liberec ASCI s.r.o., Jevíčko AXL, akciová společnost, Semily BARUM CONTINENTAL spol. s r.o., Otrokovice BEHR Czech s.r.o., Mnichovo Hradiště BENTELER ČR s.r.o., Chrastava BENTELER AUTOMOTIVE RUMBURK, s.r.o. BOSAL ČR, spol. s r.o., Brandýs nad Labem BÖHM PLAST-TECHNIK s.r.o., Česká Třebová BRANO GROUP a.s., Hradec nad Moravicí BRISK Tábor a.s., Tábor BROSE CZ spol. s r.o., Kopřivnice BTV plast, s.r.o., Jablonec nad Nisou BUZULUK Komárov, nástupnická a.s., Komárov CADENCE INNOVATION, k.s., Liberec C.I.E.B. Kahovec, spol. s r.o., Praha CONSTRUCT A&D PLUS, s.r.o., Brno CONTINENTAL TEVES Czech Republic, s.r.o., Jičín Cooper-Standard Automotive ČR s.r.o., Žďár n.Sáz. ČZ a.s., Praha, záv. Strakonice D Plast - Eftec a.s., Zlín DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., Liberec DONALDSON CZECH REP. s.r.o., Klášterec n.O. Draka Kabely, s.r.o., Velké Meziříčí DURA Automotive CZ, s.r.o., Blatná DUVE ČR, s.r.o., Příbram EBERSPÄCHER spol. s r.o., Praha 4 EDSCHA BOHEMIA s.r.o., Kamenice nad Lipou ELECTROPOLI-GALVIA, s.r.o., Třemošnice ERICH JAEGER, s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm /* ESSA CZECH, spol. s r.o., Úvaly Federal-Mogul Friction Products a.s., Kostelec n.O. FEZKO a.s., Strakonice FERONA a.s., divize Steel Servis Centrum */ FLEXIMA s.r.o., Ústí nad Orlicí GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s., Chrastava GUMÁRNY ZUBŘÍ, akciová společnost, Zubří GUMOTEX, akciová společnost, Břeclav H.L.F. spol. s r.o., Hajnice HAYES LEMMERZ Alukola, s.r.o., Ostrava-Kunčice HAYES LEMMERZ Autokola a.s., Ostrava-Kunčice HBPO Czech s.r.o., Mnichovo Hradiště HEKRA Opava, s.r.o., Opava HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o., Mohelnice HP Pelzer k.s., Plzeň HPQ-Plast s.r.o., Český Dub INDET SAFETY SYSTEMS a.s., záv. Jasenice 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 Intier Automotive Seating Chomutov s.r.o. JIHOSTROJ a.s., Velešín Johnson Controls Aut. souč., k.s., Č. Lípa KAMAX, s.r.o., Turnov KARSIT, s.r.o., Jaroměř KASTEK UB, a.s., Uherský Brod KAUTEX Textron Boh. spol. s r.o., Kněžmost KDYNIUM a.s., Kdyně KES-kabelové a el. syst., spol. s r.o., Vratimov KIEKERT-CS, s.r.o., Pardubice, z. Přelouč Klein & Blažek s.r.o., Štíty KNORR-BREMSE, ČR, s.r.o., Hejnice KOSTAL CR, spol. s r.o., Černín KOVOHUTĚ Příbram nástupnická, a.s. L.A.F. a.s., Liberec LUCAS VARITY, s.r.o., Jablonec n. Nisou MAGNETON a.s., Kroměříž MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Nová Ves MARBO CZ a.s., Praha MC SYNCRO Kolín s.r.o., METAL Ústí n. L., a.s., Trmice METALIS Nejdek s.r.o., Nejdek METALPLAST Lipník n.B. a.s., Lipník nad B. MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., Liberec MONROE Czechia s.r.o, Hodkovice n. Mohel. MOTOR JIKOV Group, a.s., České Budějovice MOTOR JIKOV Strojírenská a.s., Č. Budějovice MOTOR JIKOV Tlaková slévárna a.s., Č. Budějovice MOTORPAL, a.s., Jihlava MUBEA, spol. s r.o., Žebrák NOVAK CV a.s., Chomutov NOVÁ HUŤ - Válcovna za studena, spol. s r.o. */ OSRAM, spol. s r.o., Praha */ PEKM Kabeltechnik s.r.o., Liberec PÉROVNA s.r.o., Praha 10 PLASTIKA a.s., Kroměříž PRAGA Louny CZ a.s., Louny Recticel Czech Automotive s.r.o., Bílina RIETER CZ a.s., Ústí nad Orlicí ROBERT BOSCH odbytová s.r.o., Praha 4 RUBENA a.s., Hradec Králové SAFINA, a.s., Vestec SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR spol. s r.o., Hořovice SATREMA Int., a.s., Praha 8 SECO GROUP a.s., Praha, závod Jičín SHOWA ALUMINIUM Czech, s.r.o., Kladno SIEMENS VDO Automotive s.r.o., Brandýs n.L. SKLOPAN Liberec, a.s. SVA Holýšov a.s., Brno, závod Holýšov TANEX, PLASTY a.s., Jaroměř TESLA BLATNÁ, a.s., Blatná TI Automotive AC s.r.o, Jablonec nad Nisou 42as, 5sro Soubor: APCR06c.DOC 65 © Sdružení AP, květen 2006 Divize výrobců příslušenství – pokračování 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 TOMATEX Otrokovice, a.s., Otrokovice TRW Autoelektronika s.r.o., Benešov TRW-Carr s.r.o., Mladá Boleslav-Řepov TRW - DAS a.s., Dačice TRW Volant a.s., H. Počernice UNITOOLS CZ a.s., Valašské Meziříčí VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o., Rakovník VELVANA, a.s., Velvary VISTEON - AUTOPAL, s.r.o., Nový Jičín WAGON AUTOMOTIVE spol. s r.o., Bělá p. Bezd. WITTE Nejdek, spol. s r.o., Nejdek ZEVETA Bojkovice, a.s., Bojkovice ZKL Klášterec, spol. s r.o., Klášterec n. Ohří ZPV Rožnov, s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm, Divize finálních výrobců vozidel (15 firem – oproti 16.5.2005 zvýšení o 1 firmu) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 PANAV, a.s., Senice na Hané AGADOS, spol. s r.o., Velké Meziříčí 10 SCHWARZMÜLLER s.r.o., Žebrák AVIA, a.s., Praha 9 11 SOR Libchavy, spol. s r.o., Libchavy EKOBUS a.s., Praha 12 ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav JAWA Moto spol. s r.o., Týnec nad Sázavou 13 TATRA, a.s., Kopřivnice KAROSA a.s., Vysoké Mýto KAROSERIA a.s., Brno TOYOTA PEUGEOT CITROËN AUTOMOBILE 14 METACO BO.BR., s.r.o., Brandýs nad Labem **/ CZECH, s.r.o., Kolín 15 THT, s.r.o., Polička MTX spol. s r.o., Praha Některé ze zde uvedených firem jsou současně i významnými výrobci dílů. 6sro + 8as Divize účelových organizací (17 firem – oproti 16.5.2005 snížení o 1 subjekt) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 APPLUS AIRON Technic, a.s., Hořice AUTOKLUB BOHEMIA ASSISTANCE, a.s., Praha ČVUT v Praze, Praha EUROTAXGLASS´S Czech s.r.o., Praha */ GLOBAL ASSISTANCE, a.s., Praha IBS expert s.r.o., Praha */ LENAM, s.r.o., Liberec 25 MECAS ESI s.r.o., Plzeň RICARDO PRAGUE s.r.o., Praha Sdružení AP (jako podnikatelský subjekt) SWELL, spol. s r.o., Lázně Bělohrad, záv. Hořice TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci, Liberec 1 TÜV UVMV s.r.o., Praha UNIVERZITA OBRANY v Brně ÚAMK a.s., Praha VŠE v Praze, Praha ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA v Plzni, Plzeň Legenda: ABC CZ s.r.o. ……Firma (resp. právní nástupce firmy), která stála u založení Sdružení AP v roce 1989 */ Firma se statutem pozorovatele 8sro, 4as, 6ost **/ Firma s pozastaveným členstvím Z pohledu jednotlivých divizí a počtu jejich členů nedošlo oproti květnu roku 2005 k žádným zásadním změnám. Jak je uvedeno i v jiné části tohoto materiálu, existuje však ještě celá řada dalších potenciálních členů Sdružení AP (základní přehled uveden v příloze, samozřejmě však existují ještě další firmy). Sekretariát Sdružení AP má s těmito firmami dílčí kontakty při zpracovávání některých publikací a materiálů (Adresář, Statistika) a zasílá jim dílčí podklady (těm, které poskytnou potřebné údaje). Z tohoto pohledu se jeví i nadále žádoucí, aby i členové Sdružení AP a jejich představitelé při jednáních a kontaktech s těmito firmami upozorňovali na činnost a aktivity Sdružení AP s cílem napomoci jejich začlenění do Sdružení AP. Mimo vlastní členskou základnu pracovní skupiny Sdružení AP/ODETTE ČR (řeší problematiku elektronické výměny dat – EDI), vytvořenou přímo deseti členy Sdružení Soubor: APCR06c.DOC 66 © Sdružení AP, květen 2006 AP, je v rámci této skupiny zapojeno ještě dalších 7 firem (AIMTEC, gedas ČR, INFOR G.S., MAGNA CARTECH, MINERVA ČR, PAL INTERNATIONAL a TELEDIN). STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle současného počtu firem a organizací) ostatní 11,33% výrobci skupin a dílů vozidel 78,67% výrobci vozidel a nástaveb 10,00% Aktuální stav k 16.5.2006 100% = 150 subjektů Diagram č. 2.3.2 STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle počtu zaměstnanců) ostatní 0,75% výrobci vozidel 27,75% výrobci skupin a dílů vozidel 71,49% Aktuální stav k 16.5.2006 100% = 111 138 osob Diagram č. 2.3.3 Z diagramů (č. 2.3.2 a 2.3.3) vyplývá silná pozice dodavatelského sektoru v rámci firem zapojených do činnosti Sdružení AP i z pohledu zaměstnanosti. Kolektivním členem Sdružení automobilového průmyslu je nadále „Združenie automobilového priemyslu Slovenskej republiky“ (ZAP SR), do jehož činnosti bylo v době zpracování tohoto materiálu zapojeno více než 250 subjektů ze SR (v květnu Soubor: APCR06c.DOC 67 © Sdružení AP, květen 2006 roku 2005 to bylo 195 subjektů). Na rozdíl od České republiky však pokrývá ZAP SR činnosti, které v České republice zabezpečují jiné instituce než Sdružení AP. Dovoz vozidel a motocyklů je v ČR zastřešován Svazem dovozců automobilů (SDA), firmy zabývající se prodejem a servisem vozidel jsou v ČR většinou členy Svazu prodejců a opravářů motorových vozidel (SAČR). Základní struktura členů ZAP SR je tudíž následující: 68 výrobních firem (oproti roku 2005 nárůst + 4 firmy); 25 účelových organizací (+ 6 organizací); 7 bezpříspěvkových členů - vysoké školy (+1); 6 kolektivních členů (beze změny); 34 členů Divize dovozců automobilů (+ 3 firmy); 10 členů Divize dovozců a výrobců motocyklů (-2 subjekty); a více než 100 firem z oblasti prodeje a servisu (Cech prodejců a servisů motorových vozidel */). ---------------------------------------------------------- */ V současné době však dochází v ZAP SR k oddělení firem z oblasti prodeje a servisu, tedy k rozdělení. U nově vzniklého subjektu z oblasti prodeje a servisu vozidel (zřejmě od 1.6.2006) se však předpokládá i nadále úzká spolupráce se ZAP SR (kolektivní členství). ********************************* K uvedenému přehledu členské základny Sdružení AP je ještě třeba podotknout, že počet firem, které ukončily své členství resp. kterým bylo členství ukončeno, je vzhledem k celkovému počtu firem Sdružení AP zanedbatelný. Pro ilustraci jsou změny v počtu firem zapojených do činnosti Sdružení AP v období od r. 2001 do dubna 2006 uvedeny v tabulce č. 2.3.1. Tabulka č. 2.3.1 rok rok 2001 FIRMA VSTUP 13 firem FORSCHNER, s.r.o., VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o., SAFINA, a.s., KASTEK UB, spol. s r.o., UNITOOLS CZ a.s., VŠE v Praze, BTV plast, s.r.o., MARBO CZ a.s., AGADOS, spol. s r.o., COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE ČR s.r.o., LEONI CZECHIA s.r.o., HPQ – Plast s.r.o., KOVOHUTĚ Příbram a.s. UKONČENÍ ČLENSTVÍ AVIA Kutná Hora, a.s., HACAR a.s., PETER GFK spol. s r.o., 4 firmy ŠKODA Mnichovo Hradiště a.s. VSTUP 14 firem rok 2002 MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., SWELL, spol. s r.o., ESSA CZECH, s.r.o., HEKRA, spol. s r.o., RECTICEL CZECH AUTOMOTIVE s.r.o., TOMATEX, a.s., INTIER AUTOMOTIVE SEATING, s.r.o., CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., WESTFALIA Metal, s.r.o., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., AIRON TECHNIC a.s., HAYES LEMMERZ ALUKOLA s.r.o., L.A.F. a.s. a UNI CZ a.s. FORSCHNER s.r.o. - členství ukončeno na základě žádosti firmy k 31.12.2002 UKONČENÍ ČLENSTVÍ 1 firma Firmě IBS expert s.r.o. bylo členství v Sdružení AP od 10/2002 rozhodnutím Představenstva pozastaveno. Soubor: APCR06c.DOC 68 © Sdružení AP, květen 2006 VSTUP 8 firem rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 (stav k 16.5.) FLEXIMA s.r.o., KORAMO a.s., PRAGA Louny a.s., BEHR CZECH s.r.o., BROSE CZ s.r.o., SATREMA Int., a.s., DURA Automotive CZ, s.r.o. a HELLA-Behr s.r.o. LEONI CZECHIA s.r.o. - členství ukončeno k 31.3.2003 z důvodu UKONČENÍ ČLENSTVÍ ukončení provozu firmy v ČR 5 firem HANÁCKÉ ŽELEZÁRNY A PÉROVNY a.s. a WESTFALIA METAL s.r.o. členství ukončeno na základě žádosti firem k datu 31.12.2003 TRIBOS a.s. – ukončeno z důvodu prohlášení konkurzu KORAMO a.s. – ukončeno z důvodu zániku firmy (sloučení s Paramo) MECAS ESI s.r.o., ALFMEIER CZ s.r.o., ALEXANDR TYLL, INDET SAFETY SYSTEMS a.s., PLASTIKA a.s., SWOTES s.r.o., VSTUP 9 firem MOTOR JIKOV Strojírenská a.s. a WITTE Nejdek, spol. s r.o.; do seznamu členů zapsáno i Sdružení AP (jako podnikatelský subjekt). HAPPICH s.r.o., Plzeň - řádná výpověď k datu 31.12.2004 UKONČENÍ ČLENSTVÍ AKUMA a.s., Mladá Boleslav - řádná výpověď k datu 31.12.2004 7 firem ADACO a.s., Jindř.Hradec - fůze s MJ Strojírenská k 30.9.2004 UNI CZ a.s., Soběslav - fůze s MJ Strojírenská k 30.9.2004 IBS expert s.r.o. - pro porušení "Zásad vztahů" k 7.12.2004 METAZ, a.s. - vyloučení pro neplnění povinností k 7.12.2004 PRAGA Engineering, s.r.o. - vyloučení (dtto jako METAZ, a.s) VSTUP 13 firem BÖHM PLAST-TECHNIK s.r.o. DONALDSON CZECH REPUBLIC s.r.o. DUVE ČR, s.r.o. EKOBUS a.s. EUROTAXGLASS´s Czech s.r.o. (jako pozorovatel) ERICH JAEGER, s.r.o. (jako pozorovatel) GLOBAL ASSISTANCE a.s. IBS expert s.r.o. (jako pozorovatel) JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s., OSRAM, spol. s r.o. (jako pozorovatel) SCHWARZMÜLLER s.r.o. SKLOPAN Liberec, a.s. TI AUTOMOTIVE AC s.r.o. UKONČENÍ ČLENSTVÍ ALFMEIER CZ s.r.o. - řádná výpověď k 31.12.2005 9 firem AUDATEX Česká republika, a.s. - řádná výpověď k 31.12.2005 PAL International a.s. - řádná výpověď k 31.12.2005 SWOTES s.r.o. - řádná výpověď k 31.12.2005 TEMAC, a.s. - řádná výpověď k 31.12.2005 MARS Svratka, a.s. – vyloučení pro neplnění povinností k 8.12.05 HANHART MORKOVICE, s.r.o. - dohodou (pozastaveno od 2/2005) KÖGEL, a.s., Choceň - dohodou (pozastaveno od 11/2004) MATADOR PRAHA, spol. s r.o.- dohodou (pozastaveno od 2/2005) VSTUP 5 firem BENTELER AUTOMOTIVE RUMBURK, s.r.o. FERONA a.s. (jako pozorovatel) MC Syncro Kolín s.r.o. NOVÁ HUŤ - Válcovna za studena, spol. s r.o. (jako pozorovatel) TOYOTA PEUGEOT CITROËN AUTOMOBILE CZECH, s.r.o. Za 17 let činnosti Sdružení AP bylo postupně do jeho činnosti zapojeno více než 55 dalších firem (viz tabulka č. 2.3.2), z nichž některé již neexistují nebo fungují pod jiným jménem. Členy Sdružení AP bylo do rozdělení ČSFR i 13 firem ze Slovenska, které položily základ Združenia automobilového priemyslu SR. Soubor: APCR06c.DOC 69 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 2.3.2 poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 název firmy (předchozí název) člen od pozorovatel od ABS-ASR Přerov a.s., Přerov ADACO a.s., Jindřichův Hradec Alfmeier CZ s.r.o., Plzeň AKUMA, a.s., Mladá Boleslav ATAL s.r.o., Tábor ATESO a.s., Jablonec n. Nisou (Autobrzdy) 10/1992 - 12/1994 03/1998 - 9/2004 02/2004 - 12/2005 10/1996 - 12/2004 10/1994 - 12/1996 06/1989 - 05/2000 AUDATEX Česká republika, a.s., Praha (Audatex, Mobil Data) 01/2002 - 12/2005 12/1993 AUTOMETAL, s.p., Příbram 10/1992 - 12/1994 AUTOTECH Praha, a.s., Praha (Zemědělské stroje Vinoř) 12/1992 - 12/1999 AVIA Kutná Hora a.s., Kutná Hora 09/1994 - 11/2001 AVIA - strojírna a.s., Novosedly 04/1997 - 12/1999 10/1994 - 03/1997 AVIKO, a.s. Praha (VUSTE-VVZ, s.p.) 06/1992 - 12/1994 12/1991 - 05/1992 BSS METACO a.s., Brandýs n. Labem (Brandáské strojírny a slévár 11/1990 - 08/2000 FINLEG, a.s. Liberec (Bertrans a.s.) 04/1992 - 12/1994 ČZ-CAGIVA a.s., Strakonice 11/1993 - 12/1996 DESTA a.s., Děčín 03/1994 - 12/1999 DELPHI PACKARD ELECTRIC s.r.o., Bělá p. Bezdězem 06/1994 - 12/1995 DETONA-vs s.r.o., Praha (VVL-ÚLK s.r.o., Praha, záv. Slavičín) 04/1996 - 11/2000 FORSCHNER, s.r.o., UherskéHradiště 01/2001 - 12/2002 HACAR a.s., Hradec Králové 08/1996 - 02/2001 10/1994 - 12/2003 Hanácké železárny a pérovny, a.s., Prostějov Hanhart Morkovice s.r.o., Morkovice-Slížany - čl. pozast. od 16.2.05 11/1997 - 12/2005 04/2000 - 12/2004 Happich Plzeň s.r.o., Plzeň IMTESO, a.s., Kraslice 11/1995 - 12/1998 IVACAR-Service s.r.o., Ivančice 04/1997 - 09/2000 09/1994 - 03/1997 JAWAUNION, s.r.o., Vodňany (MOTO UNION) 03/1998 - 12/1999 KAZETO, s.p., Přerov 02/1991 - 12/1994 01/2003 - 10/2003 KORAMO, a.s., Kolín KOGEL, a.s., Choceň (Orličan a.s.) - čl. pozast. od 1.11.2004 02/1991 - 12/2005 KYKLOP s.r.o., Praha 07/1992 - 10/1994 LECOTEX a.s., Tábor 09/1997 - 12/2000 10/2001 - 03/2003 LEONI CZECHIA s.r.o., Frýdlant v Čechách LUCAS AUTOBRZDY s.r.o., Jablonec n. Nisou (AUTOBRZDY) 05/1994 - 12/2001 Mars Svratka, a.s., Svratka - čl. pozast. od 29.3.2005 10/1996 - 12/2005 MATADOR Praha spol. s r.o., Praha - čl. pozast. od 16.2.2005 10/1994 - 12/2005 03/2000 - 12/2004 Metaz, a.s., Týnec n. Sázavou MOEX-Vlárské strojírny, Slavičín (Vlárské strojírny s.p.) 12/1991 - 12/1995 MOTOKOV a.s., Praha 06/1989 - 12/2000 MOTOTECHNA s.p., Praha 06/1989 - 12/1995 OASA a.s., Čáslav 10/1992 - 12/1994 06/1989 - 12/2005 PAL International a.s., Praha (PAL PRAHA) PETER-GFK s.r.o., Dvůr Králové 03/1999 - 12/2001 02/1991 - 09/1994 PIKAZ, inž.p., Praha PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn 04/1997 - 12/1999 05/1991- 12/2004 Praga Engineering s.r.o., Praha (PRAGA Praha) PRAGA Hrádek n. Nisou a.s., Hrádek n. Nisou (SeVA) 01/1998 - 04/1999 ROSS a.s., Roudnice n. Labem 06/1995 - 01/1999 SAO, Praha 03/1991 - 12/1994 STAVEBNÍ STROJE s.p., Plzeň 12/1993 - 12/1997 ŠKODA ELCAR s.r.o., Ejpovice 09/1995 - 12/1999 06/1989 - 03/2001 ŠKODA MNICHOVO HRADIŠTĚ a.s., M. Hradiště (LIAZ s.p.) 04/2004 - 12/2005 SWOTES s.r.o., Jihlava 11/1990 - 12/2005 TEMAC, a.s., Zvěřínek TESET a.s., Semily (Technometra) 03/1992 - 12/1996 TESLA Litovel s.p., Litovel 11/1990 - 12/1994 12/1999 - 10/2003 TRIBOS, a.s., Brno 11/2002 - 09/2004 UNI CZ a.s., Soběslav ÚSMD a.s., Praha 03/1992 - 12/2000 VAB s.r.o., Rapotín 06/1998 - 12/2000 05/2002 - 12/2003 Westfalia Metal s.r.o., Hustopeče Zvýrazněné firmy byly zakládajícími členy Sdružení AP v roce 1989. Soubor: APCR06c.DOC 70 © Sdružení AP, květen 2006 Stejně tak Svaz dovozců automobilů (SDA) se etabloval v rámci Sdružení AP, v němž od roku 1992 působilo 28 importérů vozidel. Činnost jednotlivých dovozců v rámci Sdružení AP byla ukončena k 31.3.1994 na základě "Delimitační dohody" mezi Sdružením AP a SDA (Svazem dovozců automobilů). Zpracoval: Ing. Šípek 2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP Struktura členské základny Sdružení AP z několika různých pohledů (dle právní formy, předmětu podnikání, počtu pracovníků a podílu zahraničního kapitálu) je uvedena v následujícím tabulkovém přehledu. Hlediska byla volena tak, aby dala současně i odpověď na nejčastější otázky, které jsou tímto směrem kladeny. 2.4.1 Dle právní formy Firmy Sdružení automobilového průmyslu je z tohoto pohledu možno rozdělit na dvě výrazné skupiny firem a to na skupinu akciových společností a skupinu společností s ručením omezeným. Tyto jsou doplněny dalšími formami (jako je např. komanditní společnost aj.). Tyto typy právní formy jsou spíše výjimkou a vyskytují se většinou u firem se zahraničním partnerem (viz tabulka č. 2.4.1). Do skupiny „ostatní“ jsou zařazeny vysoké školy (VŠ), fyzické osoby (FO) a sdružení. Tabulka č. 2.4.1 Firmy Sdružení AP - dle právní formy právní forma firem počet % Akciová společnost (a.s.) 59 39,6 Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) 80 53,7 Komanditní společnost (k.s.) 3 2,0 Ostatní (5 x VŠ, 1 x FO, 1x sdružení) 7 4,7 CELKEM : 149 100,0 základní jmění mil. Kč % 37 312,4 59,5 24 015,2 38,2 k.s. + ostatní: 1 424,9 62 752,5 2,3 100,0 2.4.2 Dle předmětu podnikání (hlavní činnosti) Členy Sdružení AP jsou především výrobní firmy. Na celkovém počtu firem se podílí téměř 90 %. Nejen z hlediska počtu firem, ale i z pohledu základního jmění firem mají rozhodující postavení výrobci automobilových skupin, dílů a příslušenství. Jsou tvořeni jednak systémovými dodavateli a jednak dodavateli z „druhé“ i „třetí“ řady. Finální výrobci vozidel zaujímají podíl cca 10 % a nevýrobní organizace podíl více jak 11 % z celkového počtu firem zapojených do Sdružení AP (viz tabulka č 2.4.2). Tabulka č. 2.4.2 Firmy Sdružení AP - dle hlavní činnosti charakter firem (dle převažujícího výr. programu) počet % - výrobní 132 88,6 z toho: finální výrobci vozidel 15 10,1 výrobci skupin a dílů 117 78,5 - nevýrobní (účelové organizace) 17 11,4 z toho: služby, prodej 6 4,0 výzkum, zkoušky 11 7,4 CELKEM : 149 100,0 základní jmění mil. Kč % 62 281,0 99,2 29 421,7 46,9 32 859,3 52,3 471,5 0,8 331,5 0,6 140,0 0,2 62 752,5 100,0 2.4.3 Dle počtu pracovníků Podle počtu pracovníků ve firmě tvoří v rámci Sdružení AP největší skupinu (téměř 41 %) malé a střední firmy, tedy subjekty s méně než 250 zaměstnanci. Tento Soubor: APCR06c.DOC 71 © Sdružení AP, květen 2006 ukazatel je velmi důležitý z hlediska získávání různých forem podpory, které jsou určeny právě pro tuto kategorii firem. Z tabulky 2.4.3 dále vyplývá, že více jak 64 % tvoří firmy do 500 zaměstnanců, které však zaměstnávají jen necelých 18 % pracovníků Sdružení AP. Tabulka č. 2.4.3 Firmy Sdružení AP - dle počtu zaměstnanců velikost firmy firem celkem zaměstnávají (počet zaměstnanců) počet % osob % - do 250 61 41,0 6 682 6,1 - od 250 do 500 35 23,5 12 568 11,3 - od 500 do 1 000 30 20,1 21 430 19,3 - od 1 000 do 5 000 21 14,1 41 311 37,2 - nad 5 000 2 1,3 28 955 26,1 CELKEM : 149 100,0 110 946 100,0 2.4.4 Dle zahraniční kapitálové účasti Jak bude ještě dále uvedeno, firmy se zahraniční účastí tvoří nejen z hlediska svého počtu podstatnou část členské základny Sdružení AP. Z předložených podkladů vyplynulo, že jejich celkový počet dosáhl 82 a v souhrnu tak představují více jak polovinu z členské základny (viz tabulka č. 2.4.4). Tabulka č. 2.4.4 Firmy Sdružení AP - dle podílu zahraničního kapitálu firmy se zahraniční základní jmění firem s účastí charakter kapitálovou účastí zahraničního partnera (Σ) (dle převažujícího výr. programu) počet % mil. Kč % 7 46,7 z finalistů 28 624,1 97,3 z finalistů Finální výrobci vozidel 69 59,0 z výr. dílů 25 191,0 76,7 z výr. dílů Výrobci skupin a dílů 6 35,3 z účel. org. 221,1 46,9 z účel. org. Nevýrobní (účelové organizace) CELKEM : 82 55,0 ze Sdružení AP 54 036,2 86,1 ze Sdružení AP Výše uvedené tabulky ukazují jen základní strukturu členské základny Sdružení AP. Další kapitoly tohoto materiálu rozvíjejí detailněji charakteristiku vlastnické struktury např. z hlediska výše podílu jednotlivých vlastníků na základním jmění firem, postup privatizace v automobilovém průmyslu a další. 2.5 Vlastnická struktura Formování vlastnické struktury mělo svůj časový vývoj, který byl do jisté míry odlišný od vývoje v ostatních odvětvích průmyslu. V úvodu odpovídalo celkovému stavu privatizace v ČR, kdy většina majetku byla ve vlastnictví FNM a DIK. Specifickým způsobem se však do celého procesu promítla úspěšná privatizace firmy ŠKODA AUTO. Jejím přínosem bylo mimo jiné to, že firmu VW následovala řada zahraničních dodavatelských firem, které buď samostatně nebo ve spojení s českým výrobcem začaly působit na českém teritoriu. Aktivně do procesu privatizace vstoupily také managementy jednotlivých firem a využily možnosti, které legislativa a banky v té době nabízely. Tyto dvě formy privatizace se v oboru automobilového průmyslu ukázaly jako nejdůležitější. Ve většině případů tak byla relativně rychle vytvořena jasně definovaná a průhledná vlastnická struktura. Změny v ostatních skupinách vlastníků mají svůj vlastní vývoj a v podstatě doplňují průběh celé privatizace. Projevilo se to zejména u takových vlastníků, jako jsou držitelé investičních kuponů a „klasické“ investiční fondy vzniklé v rámci kupónové privatizace. Soubor: APCR06c.DOC 72 © Sdružení AP, květen 2006 Postup privatizace, tak jak se měnily podíly základních skupin vlastníků na celkovém základním jmění od roku 1994, ukazuje diagram č. 2.5.1. Postup privatizace ve firmách Sdružení AP % základního jm ění (podíly základních skupin vlastníků) 100% 90% 80% "ostatní" vlastníci FNM 70% 60% 50% Zahraniční partner 40% 30% 20% 10% IPF DIK 0% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.5.1 Tabulka č. 2.5.1 udává číselné údaje o výši základního jmění a podílech základních skupin vlastníků od roku 2000 do roku 2005. Z tabulky vyplývá, že základní jmění firem zapojených do Sdružení AP se za uvedených 5 let zvýšilo o více než 30 %, což svědčí mimo jiné o výši investic směřujících do automobilového průmyslu. Tabulka č. 2.5.1 Základní rozdělení vlastníků firem (období 2000 až 2005) skupina vlastníků Investiční fondy a společnosti (IPF) Držitelé investičních kupónů (DIK) Fond národ. majetku (FNM) Zahraniční partner **) (ZP) „Ostatní“ vlastníci *) CELKEM r. 2000 (mil. Kč) (%) 421,8 0,9 837,6 1,8 316,1 0,7 31 883,8 68,0 13 415,1 28,6 46 874,4 100,0 r. 2001 (mil. Kč) (%) 180,6 0,4 620,5 1,3 0,0 0,0 32 159,4 69,3 13 462,5 29,0 46 423,0 100,0 základní jmění r. 2002 r. 2003 (mil. Kč) (mil. Kč) (%) (%) 874,7 220,3 1,7 0,4 1 046,7 323,2 2,1 0,7 0,0 25,6 0,0 0,1 33 730,7 36 832,9 67,5 74,3 14 339,9 12 177,1 28,7 24,5 49 992,0 49 579,1 100,0 100,0 2004 (mil. Kč) (%) 0,2 0,0 277,0 0,5 0,0 0,0 40 425,6 78,6 10 751,0 20,9 51 453,8 100,0 2005 (mil. Kč) (%) 0,0 0,0 149,8 0,3 0,0 0,0 52 034,8 82,9 10 567,9 16,8 62 752,5 100,0 *) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK. **) Zde se na rozdíl od tabulky č. 2.4.4 jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného zahraničním partnerem. Z důvodu porovnatelnosti údajů jsou po celé období dodržovány stejné základní skupiny vlastníků. Poslední podchycený stav (ke konci roku 2005) ukazuje diagram č. 2.5.2 (uveden též v úvodní kapitole v bodě 1.4.5). Soubor: APCR06c.DOC 73 © Sdružení AP, květen 2006 FNM 0,00% Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění DIK 0,24% Investiční fondy a společnosti 0,00% Zahraniční partner 82,92% Ostatní vlastníci 16,84% 100% = 62 752,50 mil.Kč Diagram č. 2.5.2 Výše uvedené diagramy společně s tabulkou ukazují, že v rámci firem Sdružení AP existují prakticky dvě rozhodující skupiny vlastníků, což se také pochopitelně projevuje v podílech na základním jmění firem Sdružení AP. Jedná se o skupiny: - zahraniční vlastník (podíl na základním jmění všech firem Sdružení AP 82,92 %); - vlastníci ve skupině „ostatní“ (podíl na základním jmění 16,84 %). K tabulce a diagramům je možné dále doplnit následující komentář: - Členy Sdružení AP se v uplynulém období stala řada významných firem s převážně zahraničním partnerem. Tím zákonitě roste i hodnota podílu těchto firem na základním jmění firem Sdružení AP. V řadě případů také dochází ke změně vlastníků, nebo k navýšení procentního podílu zahraničního partnera v jednotlivých firmách. - Většina zahraničních partnerů má ve společných firmách 100% podíl. Mezi finálními výrobci zaujímají významné místo takové firmy jako jsou např. VW (prostřednictvím Škoda Auto a.s.), IRISBUS (prostřednictvím Karosa a.s.) a TEREX CORPORATION (prostřednictvím Tatra a.s) a v neposlední řadě firmy TOYOTA a skupina PSA (prostřednictvím TPCA Czech, s.r.o.) . - V případě výrobců příslušenství je možné uvést celou řadu dalších firem, u kterých je podíl zahraničního partnera významný. Jedná se např. o firmy VISTEON - AUTOPAL s.r.o., BARUM CONTINENTAL spol. s r.o., BENTELER ČR k.s., CONTINENTAL TEVES, s.r.o, GRUPO ANTOLIN BOHEMIA a.s., HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o., LUCAS VARITY s.r.o., RIETER CZ a.s., SIEMENS VDO AUTOMOTIVE, s.r.o. a další. - Přes skutečnost, že se jedná v řadě případů o významné a velké zahraniční firmy, tak využily možnosti české legislativy a založily společnosti s ručením omezeným. Z hlediska výše základního jmění pak dochází k určitým paradoxům, protože tyto firmy mají pouze minimální, zákonem stanovenou výši základního jmění. - Druhou nejvýznamnější vlastnickou skupinu představuje skupina českých vlastníků, která je v materiálu uvedena pod označením „ostatní vlastníci“. Soubor: APCR06c.DOC 74 © Sdružení AP, květen 2006 Charakter a změna podílu základního jmění v této skupině vlastníků je ovlivněna jednak počtem firem a tím, že v řadě případů dochází ke vstupu zahraničního partnera do firmy. - Majetek vlastněný investičními fondy stejně tak jako majetek ve FNM má zanedbatelnou hodnotu a v poměru k celkovému objemu základního jmění jej nelze ani rozumně procentuelně vyjádřit. Teritoriální pohled na zahraniční vlastníky je uveden v tabulkách č. 2.5.2 a č. 2.5.3. Ukazují přehled vlastníků firem Sdružení AP podle „země původu“ a dále přehled jednotlivých zemí podle podílu firem z těchto zemí na základním jmění firem Sdružení AP. ******************************* Pokud chceme určitým způsobem charakterizovat tuto kapitolu materiálu, je možné zdůraznit již dříve konstatovaný fakt a sice to, že členská základna má konkrétní vlastníky a stát jako takový již neuplatňuje prakticky žádná vlastnická práva. Nulová hodnota majetku ve skupině investičních fondů a FNM a jeho klesající hodnota v případě DIKů již nejsou rozhodující pro celkovou situaci a vlastnickou strukturu firem Sdružení AP. Další skutečností je, že tak jak roste v rámci Sdružení AP počet firem se zahraniční majetkovou účastí, zvyšuje se i jejich podíl na základním jmění firem Sdružení AP. S náběhem výroby TPCA v Kolíně a vstupem korejské automobilky HYUNDAI do ČR lze předpokládat další růst členské základny Sdružení AP a v této souvislosti další zvyšování podílu firem se zahraniční kapitálovou účastí. Tabulka č. 2.5.2 Země Česká republika Německo USA Francie Švýcarsko Nizozemsko Rakousko Belgie Velká Británie Itálie Japonsko Jižní Korea Kanada Lucembursko Slovensko Španělsko Švédsko Lichtenštejnsko Portugalsko Σ Zahraniční partner CELKEM Soubor: APCR06c.DOC rok 2003 69 32 7 7 4 4 1 2 2 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 72 141 Počet firem rok 2004 rok 2005 67 67 32 34 9 9 8 8 5 4 6 8 1 2 2 3 3 3 1 1 3 4 1 1 1 1 2 1 2 2 1 1 1 1 1 80 82 147 149 75 Podíl na počtu firem v % rok 2005 rok 2003 rok 2004 45,0 48,9 45,6 22,8 22,7 21,8 6,0 5,1 6,1 5,4 5,1 5,4 2,7 2,8 3,4 5,4 2,8 4,1 1,3 0,7 0,7 2,0 1,4 1,4 2,0 1,4 2,0 0,7 1,4 0,7 2,7 1,4 2,0 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 1,4 1,3 1,4 1,4 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 55,0 51,1 54,4 100,0 100,0 100,0 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 2.5.3 Země Česká republika Německo USA Francie Švýcarsko Rakousko Nizozemsko Španělsko Jižní Korea Itálie Japonsko Velká Britanie Belgie Kanada Švédsko Slovensko Lucembursko Lichtenštejnsko Portugalsko Σ zahraniční partner CELKEM základní jmění (ZJ) v mil. Kč rok 2003 rok 2004 rok 2005 12 746,2 11 028,2 10 717,7 24 066,6 24 476,0 26 173,5 3 234,0 3 449,8 3 335,6 2 978,4 2 904,3 7 259,3 1 070,0 1 070,1 1 068,9 7,6 7,6 7,7 653,8 992,2 1 681,5 522,7 652,7 153,3 1 000,4 1 000,4 580,0 80,0 80,0 531 3 183,8 8 073,8 687,1 919,9 3 538,5 216,5 366,5 222,4 49,0 49,0 63,0 63,0 63,0 30,0 30,3 0,3 70,0 70,0 70,0 307,0 307,0 803,0 36 832,9 40 425,6 52 034,8 49 579,1 51 453,8 62 752,5 to je % ze ZJ všech firem Sdružení AP rok 2003 rok 2004 rok 2005 25,7 21,4 17,1 48,5 47,6 41,7 6,5 6,7 5,3 6,0 5,6 11,6 2,2 2,1 1,7 0,1 0,0 0,0 1,3 1,9 2,7 1,1 1,3 0,2 2,0 1,9 1,2 0,2 0,1 1,1 6,2 12,9 1,4 1,8 5,6 0,4 0,7 0,4 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 0,1 0,6 0,5 1,6 74,3 78,6 82,9 100,0 100,0 100,0 Souhrnné „složení vlastníků“ dalších 36 firem automobilového průmyslu, od kterých byly získány údaje pro zpracování, je pro informaci uvedeno v příloze tohoto materiálu. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek 2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.6.1 Souhrnné údaje Český automobilový průmysl je dynamicky se rozvíjející odvětví národního hospodářství. Je proto logické, že jeho nároky na počet pracovníků a jejich kvalifikaci s touto skutečností souvisí. Údaje z databázových listů ukázaly na skutečnost, že struktura současného trhu pracovních sil není schopna v plném rozsahu pokrýt potřeby firem Sdružení AP. Nedostatky se projevují jak z hlediska kvalifikační struktury, tak i z hlediska mobility pracovní síly. Úzkým profilem jsou zejména technické profese a to v rozsahu od učňovského přes střední odborné až po vysoké školství. V současné době se začíná výrazným způsobem projevovat i generační problém a úbytek kvalifikovaných pracovníků a to v řadě dílenských činností (např. výroba nářadí, obsluhy CNC strojů, obráběči atd.) i v odborných technických útvarech (konstrukce, technologie atd.). Vlivem očekávaných dalších investic do automobilového průmyslu dojde k dalšímu prohloubení této nerovnováhy na trhu pracovních sil v ČR. V plné šíři se tak promítá podcenění odvětví z hlediska nastaveného vzdělávacího systému a připravované opatření na podporu všeobecného vzdělání na úkor odborného školství tuto situaci ještě zhorší. Na příčiny a důsledky tohoto stavu Sdružení AP znovu upozornilo naposledy na odborné konferenci v Kroměříži na jaře letošního roku. Její Soubor: APCR06c.DOC 76 © Sdružení AP, květen 2006 účastníci z řad firem Sdružení AP, úřadů práce, vládních organizací a představitelů škol byli informováni o významu a potřebách firem automobilového průmyslu v nejbližším období. Částečné řešení nabízí projekt, který byl pod názvem „IQ AUTO“ znovu prezentován na této konferenci. Jeho cílem je, aby byl za součinnosti firem Sdružení AP, místně příslušného úřadu práce a střední školy vytvořen systém koordinovaného vzdělávání na úrovni vybraných učilišť a středních škol, který by reagoval na inovace a trendy vývoje v automobilovém odvětví. Za období existence projektu se podařilo uzavřít konkrétní smluvní vztahy mezi firmami a místně příslušnými odbornými školami a dosáhnout schválení výukových programů ze strany MŠMT. Tabulka č. 2.6.1 je důležitým vodítkem pro zmapování celkové situace z hlediska rozložení celého pracovního spektra v závislosti na jednotlivých skupinách výrobců a podává názorný přehled o vývoji celkového počtu pracovníků v rámci firem Sdružení AP v průběhu určitého časového období. Tabulka č. 2.6.1 Počty pracovníků ve firmách Sdružení AP od roku 1999 */ údaje za počet firem: 111 průměrný stav u skupiny: 1. Finální výrobci vozidel - osobní automobily - nákladní automobily * z toho účel. nástavby - autobusy - motocykly - přípojná vozidla 2. Výrobci dílů (dodavatelé) 3. Ostatní firmy Sdružení AP CELKOVÝ POČET (osob): průměrný počet pracovníků na 1 firmu Sdružení AP: 118 123 137 138 145 145 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 29 883 20 386 6 541 1 789 307 860 54 337 975 85 195 30 647 21 906 5 890 847 1 825 420 606 57 973 572 89 192 29 691 22 014 4 684 475 1 899 352 742 61 709 685 92 085 29 028 21 343 4 482 556 2 044 406 753 69 033 694 98 755 28 039 21 271 3 723 449 1 989 302 754 69 738 759 98 536 27 473 21 040 3 332 370 1 880 251 970 73 268 835 101 576 27 846 22 089 2 611 375 2 028 237 881 76 617 839 105 302 768 756 748 721 714 701 726 1 007 */ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP vždy ke konci daného roku (např. k 31.12.2005 za 145 firem). Údaje o počtech pracovníků, které jsou uvedeny v tabulce, korespondují s postavením jednotlivých výrobních skupin a to jak z hlediska výroby, tak i odbytu. V oblasti finální výroby je stabilizovaný sektor výroby osobních automobilů (údaje ještě nezahrnují výrobu osobních vozidel v TPCA Kolín), autobusů a přípojných vozidel. Vývoj počtu pracovníků v oblasti nákladních vozidel a výroby motocyklů signalizuje úsilí jednotlivých firem o udržení určité produktivity práce ve vztahu k vyráběným a prodaným počtům vozidel. Z hlediska potenciálu pracovních příležitostí je významný pokračující trend rozvoje výroby příslušenství. Ve svých důsledcích se tato skutečnost odráží i na růstu počtu pracovníků v této oblasti. Nemalý vliv na to mají různé formy investičních pobídek, které vedou k zájmu investorů o české prostředí a v neposlední řadě i vliv rostoucího počtu firem vyrábějících díly, které se staly členy Sdružení AP. Je tedy možné konstatovat, že na celkový počet pracovníků Sdružení AP má vliv nejen rozvojový a restrukturalizační proces v rámci jednotlivých firem, ale i změny členské základny Sdružení AP. Celkový vývoj až k současnému stavu (k 22.5.2006) ukazuje diagram č. 2.6.1, změny podílu pracovníků v základních skupinách firem diagram č. 2.6.2, evoluci z hlediska procentní změny (nárůstu pracovníků) oproti roku 1993 diagram 2.6.3 a v podrobnějším členění za období 1999 až 2005 diagram č. 2.6.4. Soubor: APCR06c.DOC 77 © Sdružení AP, květen 2006 Informativní ukazatel, který hovoří o počtu pracovníků připadajících na jednu firmu, má mírně oscilující charakter (viz poslední řádek tabulky č. 2.6.1 – hodnota za rok 2005 činí 726 pracovníků na jednu firmu). Z části je ovlivněn změnou členské základny v daném roce, ale je možné konstatovat, že se Sdružení AP z pohledu členství neuzavírá ani před menšími firmami. Zájem těchto firem o členství, zejména z oblasti výroby příslušenství pro automobilový průmysl, má stoupající tendenci. Počty pracovníků v automobilovém průmyslu (Sdružení AP, rok 1993 - květen 2006) 120 000 100 000 98 755 98 536 80 000 83 812 84 719 81 153 82 051 89 673 88 416 85 195 89 192 101 576 105 302 111 138 92 085 60 000 40 000 20 000 22.5.2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 0 Diagram 2.6.1 --------------------------------------------------- V dalších 36 firmách automobilového průmyslu (převážně výrobců dílů – dodavatelů) byl k 31.12.2005 celkový počet pracovníků 16 974 osob (to je průměr na 1 firmu 471 osob, k 31.12.2004 to bylo 448 osob). Počty pracovníků v základních skupinách firem (Sdružení AP, rok 1993 - květen 2006) 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 dodavatelé 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 finální výrobci 22.5.2006 ostatní 1995 1994 1993 0 Diagram 2.6.2 Soubor: APCR06c.DOC 78 © Sdružení AP, květen 2006 Nárůst počtu pracovníků od roku 1993 (1993 = 100 %) Sdružení AP, rok 1994 - květen 2006 100% 98,64% 90% 80% 70% 60% 50% 32,60% 40% 30% 20% 10% 0% -10% 1994 1996 1998 2000 2002 2004 22.5.2006 -20% -30% -21,56% -40% finální výrobci dodavatelé CELKEM AP Diagram č. 2.6.3 Vývoj počtu pracovníků (rok 1999 - 2005) počet pracovníků 2005 90 000 80 000 1999 70 000 60 000 50 000 osobní autom obily nák ladní autom obily autobus y os tatní druhy vozidel výrobci dílů 2005 1999 2005 0 1999 2005 1999 10 000 2005 1999 20 000 2005 30 000 1999 40 000 ne výrobní firm y Diagram č. 2.6.4 Protože řada rozvojových programů a tím i možnost získání určité formy podpory ze strany EU, nebo ČR má úzkou vazbu na počet zaměstnanců ve firmě, stává se tento parametr jedním z hodnotících kritérií. Řada programů je určena právě pro malé a střední firmy (MSP). Není to pochopitelně jediné kritérium, ale jeho splnění je jedna z důležitých podmínek, která umožní firmě zpracování projektu a podání žádosti pro zařazení do těchto programů. 1) Za drobného, malého a středního podnikatele (MSP) se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 osob Soubor: APCR06c.DOC 79 © Sdružení AP, květen 2006 b) jeho aktiva (z rozvahy u podnikatele, který vede účetnictví) event. majetek (z daňové evidence podnikatele, který nevede účetnictví) nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR, nebo má obrat/příjmy nepřesahující ekvivalent 50 mil. EUR 2) Za malého podnikatele se považuje podnikatel pokud: a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců b) jeho aktiva / majetek, nebo obrat / příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. 3) Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců b) jeho aktiva / majetek nebo obrat / příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku. (Jedná se o výtah z materiálu MPO vydaného pro účely přípravy a podání žádosti o čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU s platností materiálu od 3.10.2005). Z celkového počtu 145 firem, od kterých byly k 31.12.2005 k dispozici údaje, vyhovovalo podmínce MSP 60 podniků, což představovalo 41 % členské základny. Při detailnějším členění se jedná o: - 17 firem s počtem zaměstnanců do 50ti osob; - 43 firem s počtem zaměstnanců mezi 50ti až 250ti osobami. Celkový počet zaměstnanců, kteří pracují v těchto firmách, představuje 6,1 % zaměstnanců firem zapojených do Sdružení AP. Tento poměr je prakticky na stejné úrovni jako v roce 2004. Z hlediska počtu zaměstnanců, jejich rozložení v jednotlivých výrobních kategoriích (finální výrobci, výrobci příslušenství a ostatní) je tuzemský automobilový průmysl jako celek stabilizujícím prvkem i v oblasti zaměstnanosti a odvětvím, které je naopak pro svůj rozvoj zdrojem nových pracovních příležitostí. V této souvislosti je možno odhadnout, že ve všech firmách zabývajících se v ČR automobilovou výrobou je přímo zaměstnáno více než 130 000 osob a tento počet je již několik let v zásadě ustálený (v poslední době spíše s tendencí mírného růstu). 2.6.2 Základní struktura pracovních sil V tomto případě je myšleno strukturou pracovních sil jejich rozdělení na dvě základní skupiny a to na pracovníky dělnických profesí („D“) a na technicko administrativní pracovníky („T“). Situaci v rámci podniků Sdružení AP nejlépe znázorňuje následující tabulka č. 2.6.2. Z této tabulky je zřejmé, že ve firmách Sdružení AP pokračoval i v roce 2005 nárůst počtu pracovníků v obou kategoriích. V případě kategorie „D“ to bylo o 3,1 % a v kategorii „T“ činil růst 3,24 %. -----------------------------------------------U skupiny dalších 36 firem byl tento trend odlišný, v kategorii „D“ došlo k nárůstu 8,26 % a u kategorie „T“ ke snížení o 5,82 %. Z přehledu je možné dále stanovit poměr počtu zaměstnanců zařazených do dělnických profesí k počtu zaměstnanců vykonávajících technicko-administrativní činnosti. Pro úspěšný chod firmy je ve vyspělých ekonomikách považováno, když vzájemný poměr těchto kategorií zaměstnanců je vyšší než 3. V rámci celkového počtu Soubor: APCR06c.DOC 80 © Sdružení AP, květen 2006 zaměstnanců firem Sdružení AP dosahoval tento poměr v roce 2005 hodnoty 3,14. V porovnání s rokem 2004 nedošlo prakticky k žádné změně tohoto parametru. Z dlouhodobějšího hlediska ukazuje jeho vývoj v jednotlivých skupinách výrobců tabulka č. 2.6.3. Je zřejmé, že dochází v rámci firem Sdružení AP k určitému pozvolnému růstu daného podílu s mírným překročením hodnoty 3. V oblasti výrobců dílů přitom tento poměr od roku 2000 přesahuje hodnotu 3,5. Skupina účelových organizací zaujímá svým charakterem práce specifické postavení a podle tohoto kritéria fakticky nelze tyto firmy hodnotit. počet firem Struktura pracovních sil v rámci firem Sdružení AP Tabulka č. 2.6.2 skupina firem I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby c) přívěsy a návěsy d) autobusy e) motocykly II. VÝROBCI DÍLŮ z toho : a) převážně mech.díly b) převážně elektr.díly c) ostatní III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE z toho:a) obchodní, služby ap. b) výzkumné, zkušební CELKEM Sdružení AP: dalších 36 firem autoprůmyslu Tabulka č. 2.6.3 údaje za rok 2004 kategorie "D" kategorie "T" údaje za rok 2005 kategorie "D" 14 2 4 3 4 3 1 114 67 14 33 17 6 11 145 18 706 14 336 2 279 246 620 1 316 155 58 719 34 176 8 817 15 726 38 17 21 77 463 8 797 6 704 1 056 124 247 694 96 15 026 8 447 2 387 4 192 815 386 429 24 638 19 040 15 183 1 726 250 634 1 349 148 60 788 36 169 9 006 15 613 37 14 23 79 865 36 12 749 3 368 13 802 změna 2005/2004 kategorie "T" 8 806 6 906 886 126 246 679 89 15 829 8 731 2 833 4 265 802 315 487 25 437 kategorie "D" kategorie "T" 1,79% 5,91% -24,30% 1,30% 2,39% 2,51% -4,52% 3,52% 5,83% 2,14% -0,72% -2,63% -17,65% 9,52% 3,10% 3 172 8,26% 0,10% 3,01% -16,14% 1,29% -0,24% -2,16% -7,29% 5,34% 3,36% 18,68% 1,74% -1,60% -18,39% 13,52% 3,24% - 5,82% Vývoj podílu „D“ / „T“ skupina firem 2001 2,16 3,66 nesledováno nesledováno nesledováno 2,88 2,95 3,10 FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé) ÚČELOVÉ ORGANIZACE poměr „D“ / „T“ 2002 2003 2,16 2,12 3,85 3,76 2000 2,18 3,53 CELKEM firmy Sdružení AP : 2004 2,13 3,90 2005 2,17 3,84 nesledováno nesledováno nesledováno 3,04 3,14 3,14 --------------------------------------------------- U dalších 36 vyhodnocených firem automobilového průmyslu byl tento poměr v roce 2005 na hodnotě 4,35 (za rok 2004 to bylo 3,78). 2.6.3 Regionální členění Automobilový průmysl resp. firmy Sdružení AP jsou z hlediska zaměstnanosti důležitým stabilizujícím faktorem v jednotlivých regionech. Přičteme-li k přímým cca 130 000 pracovníkům autoprůmyslu další pracovní místa v navazujících službách (prodej a servis vozidel, čerpací stanice apod.) a u dodavatelů prvotních materiálů a surovin (včetně výroby a distribuce pohonných hmot), lze odhadnout, že s automobilovým průmyslem může být existenčně spojeno 180 000 až 200 000 osob. Soubor: APCR06c.DOC 81 © Sdružení AP, květen 2006 Tato skutečnost se opírá o rozvoj tohoto odvětví národního hospodářství, který je ale na druhé straně podmíněn dostatečnou „zásobárnou“ kvalifikované pracovní síly. Přehled počtu pracovníků a počtu firem podle koncentrace v jednotlivých územně správních celcích ukazuje dále uvedená tabulka č. 2.6.4. Z hlediska počtu firem a počtu zaměstnanců stále platí, že nejvýznamnější „automobilovou“ lokalitou je Středočeský kraj. Vyplývá to i ze skutečnosti, že je jednak sídlem firmy ŠKODA AUTO a jednak automobilky TPCA v Kolíně – Ovčárech. Tyto firmy jsou ve větší či menší míře obklopeny okruhem svých dodavatelů. Další významnou lokalitou, která mu „konkuruje“ v počtu firem a zaměstnanců, je sousední Liberecký kraj. Významnou roli v tomto případě má navazující přímé „dálniční“ spojení (rychlostní komunikace) zejména s Mladou Boleslaví. Za další významné regiony je možné považovat Zlínský a Královéhradecký kraj, kde převládá zaměření na výrobu plastových a pryžových dílů vozidel. Jihočeský kraj je svou polohou příznivý pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní trh. Tabulka č. 2.6.4 Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR kraj počet osob počet firem Jihočeský 5 000 9 Jihomoravský 2 049 4 Karlovarský 1 887 2 Královéhradecký 6 264 9 Liberecký 11 219 23 Moravskoslezský 10 808 8 Olomoucký 1 817 4 Pardubický 5 096 9 Plzeňský 1 518 5 Hlavní město Praha 10 900 21 Středočeský 33 397 24 Ústecký 3 079 7 Vysočina 4 054 7 Zlínský 8 214 13 Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek 2.6.4 Kvalifikační struktura zaměstnanců Sdružení AP Z aktuálních i v minulých letech zpracovávaných podkladů od členských firem Sdružení automobilového průmyslu je možno sestavit základní vzdělanostní charakteristiku automobilového průmyslu. Tato vzdělanostní charakteristika je tvořena pěti rozhodujícími úrovněmi vzdělání (viz diagram 2.6.5). Nejpočetněji zastoupenou skupinou podle dosaženého vzdělání je střední odborné vzdělání s výučním listem, které má přibližně 51 % všech zaměstnanců. Druhou největší skupinu tvoří zaměstnanci se středním vzděláním s maturitou (25 %), následuje základní vzdělání (11 %). Nejkvalitnějším vysokoškolským vzděláním Soubor: APCR06c.DOC 82 © Sdružení AP, květen 2006 disponuje okolo 7 % všech zaměstnanců. Ostatní charakteristiky vzdělání dávají dohromady zbylých 6 % zaměstnanců. Podle vyjádření členské základny je v těchto základních vzdělanostních skupinách do budoucna nutno počítat s významnými posuny. Pravděpodobně největší změna se bude týkat potlačení poptávky po zaměstnancích ve skupině základního vzdělání. Naproti tomu růst poptávky bude stále v největší skupině zaměstnanců se středním vzděláním s výučním listem (vyučení v technickém oboru). Mezi hlavní důvody růstu v této kategorii je možno uvést stálou potřebu kvalifikované pracovní síly pro základní činnosti (operátoři) a s tím související úspory nákladů na jejich zaškolování. Ještě větší zájem, vyjádřený podílem požadovaných zaměstnanců k velikosti skupiny, bude u středního odborného vzdělání s maturitou. Tento zájem je dán zejména zvyšující se komplexností výrobních i obslužných procesů, náběhem nových technologií, změnou výrobních linek, zvýšenou mírou automatizace pracovišť a slučováním jednotlivých profesí. Vzdělanostní charakteristika automobilového průmyslu Vysokoškolské 7,0% Ostatní 6,0% Základní 11,0% Střední odborné s vyučním listem 51,0% Střední odborné s maturitou 25,0% Diagram č. 2.6.5 Zvýšené požadavky budou samozřejmě i na kategorii vysokoškolského vzdělání, kde je růst poptávky ovlivněn nárůstem vysoce kvalifikovaných profesí (výzkum, vývoj výrobků, technologií), nárůstem logistických a obchodních činností, požadavky na vysoce kvalifikovaný nižší a střední management. ------------------------------------------------Z pohledu požadavků členské základny na kvalifikační strukturu pracovníků v automobilovém průmyslu nedošlo oproti roku 2004 k žádným změnám. Podrobné údaje o této struktuře byly zpracovány v minulém materiálu (vydání květen 2005) a proto nejsou na tomto místě znovu popisovány. Dále jsou bez komentáře uvedeny pouze diagramy (pod č. 2.6.6) z minulého vydání tohoto materiálu. Soubor: APCR06c.DOC 83 © Sdružení AP, květen 2006 ČR- vývoj poptávky- učební oborysmaturitoucelkem Vzdělanostní charakteristika automobilového průmyslu % z celkového počtu zaměstnanců 60,0 500 50,1 400 absolventi 50,0 40,0 30,0 0 2005 roky 2011 2014 ČR - vývoj poptávky - učební obory bez maturity celkem 2500 absolventi 2000 1500 1000 500 0 2005 Dosažené vzdělání ČR - vývoj poptávky - 5 nejžádanějších učebních oborů 2008 roky 2011 2014 ČR - vývoj poptávky - 5 nejžádanějších učebních oborů s maturitou 300 120 250 100 200 absolventi absolventi 2008 0,1 Doktorské vzdělání 0,2 Vysokoškolské vzdělání 0,6 Bakalářské vzdělání 6,8 Vyšší odborné vzdělání Úplné střední odborné vzdělání 7,7 Úplné střední odborné vzdělání s maturitou 2,6 Úplné stř. odb. vzdělání s vyučením i maturitou 0,9 Střední nebo stř. odb. bez vyučení i maturity Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné s výučním listem 0,2 2,0 Nižší střední vzdělání 0,4 Základní vzdělání 0,0 Neúplné základní vzdělání 0,0 Bez vzdělání 10,0 10,8 200 100 17,6 20,0 300 150 100 50 80 60 40 20 0 0 2005 2008 roky strojírenská výroba nástrojař gumař plastikář - zpracování kaučuku 2011 2014 2005 2008 2011 2014 roky obráběč kovů- universální obrábění obráběč kovů - obsluha NC strojů mechanik - seřizovač operátor gumárenské a plast. výroby mechanik strojů a zařízení mechanik číslicově řízených strojů řízení jakosti ve strojírenství Diagramy č. 2.6.6 Zpracoval: Ing. Ešner 2.7 Průměrné mzdy V souvislosti s požadavkem členů Sdružení AP zpracovává jeho sekretariát z údajů jednotlivých firem pravidelné pololetní informace o průměrné výši mezd a počtu pracovníků v rámci Sdružení AP. Výrazný tlak na snižování nákladů totiž nutí každého z členů nejen sledovat, ale zejména provádět reálnou mzdovou politiku v rámci své firmy. Stále platí, že mzdová úroveň a s ní související náklady na pracovní sílu jsou jedním z rozhodujících faktorů pro udržení konkurenceschopnosti na trhu automobilového průmyslu. Společně s dalšími prvky, jako jsou např. mobilita pracovní síly, stabilita makroekonomického a politického prostředí, úroveň vzdělání atd., vytváří podmínky pro úspěšné zapojení českého automobilového průmyslu do dodavatelských řetězců významných nadnárodních koncernů. Z údajů, které byly v sekretariátu Sdružení AP k dispozici k datu 31.12.2005, vyplývá, že průměrná mzda (vypočtená jako vážený průměr zohledňující počty pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách) dosáhla částky 21 136 Kč. V porovnání s rokem 2004 (průměr 20 046 Kč – zde nezahrnut vliv změny členské základny, viz poznámka pod čarou u tabulky č. 2.7.1) vzrostla její úroveň o 5,43 %. Meziroční index růstu je ve srovnání s rokem 2004 nižší o 2,18 %. Přehled o vývoji průměrných mezd v rámci firem Sdružení AP od roku 1993 ukazuje diagram č. 2.7.1, grafické vyjádření vývoje průměrných mezd v základních skupinách výrobců za dané období je uvedeno v diagramu č. 2.7.2. V diagramu č. 2.7.3 je pak uveden růst mezd oproti roku 1993 a diagram č. 2.7.4 ukazuje, jak se vyvíjely meziroční nárůsty mezd. Soubor: APCR06c.DOC 84 © Sdružení AP, květen 2006 Vývoj mezd od roku 2000 do roku 2005 v jednotlivých základních skupinách firem je uveden v tabulce č. 2.7.1 a v diagramu č. 2.7.5 (podrobnější členění dle charakteru výroby). Průměrné mzdy v automobilovém průmyslu (Sdružení AP, rok 1993 - 2005) 22 500 Kč 20 000 Kč 21 136 Kč 20 046 Kč 17 500 Kč 18 627 Kč 17 505 Kč 16 805 Kč 16 050 Kč 14 822 Kč 15 000 Kč 12 500 Kč 13 371 Kč 12 102 Kč 10 000 Kč 10 359 Kč 8 653 Kč 7 500 Kč 7 379 Kč 5 000 Kč 6 133 Kč 2 500 Kč 0 Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram 2.7.1 Průměrné mzdy v základních skupinách firem (Sdružení AP, rok 1993 - 2005) 29 345 Kč 30 000 Kč 24 195 Kč 25 000 Kč 19 934 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč 1993 1994 ostatní 1995 1996 1997 finální výrobci 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 dodavatelé Diagram 2.7.2 Soubor: APCR06c.DOC 85 © Sdružení AP, květen 2006 Nárůst průměrné mzdy od roku 1993 (1993 = 100 %) Sdružení AP, rok 1994 - 2005 300% 272,69% 246,74% 250% 200% 150% 100% 50% 0% 1994 1995 1996 1997 finální výrobci 1998 1999 2000 dodavatelé 2001 2002 2003 2004 2005 CELKEM AP Diagram 2.7.3 Průměrná mzda ve firmách Sdružení AP stoupla od roku 1993 o více než 245 %, dochází k jejímu každoročnímu růstu, který má téměř lineární charakter. Meziroční nárůsty průměrných mezd (Sdružení AP, rok 1994 - 2005) 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 1994 1995 1996 finální výrobci 1997 1998 1999 dodavatelé 2000 2001 2002 2003 2004 2005 CELKEM AP Diagram 2.7.4 Tento diagram ukazuje na logické a racionální udržování meziročních mzdových nárůstů na úrovni kolem 6 % v uplynulých několika letech. Vzhledem k vývoji absolutních hodnot mezd (v podstatě lineární vývoj - viz výše) se jeví žádoucí udržet tyto optimální trendy i v dalších letech. Soubor: APCR06c.DOC 86 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 2.7.1 Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc) údaje za počet firem Sdružení AP 118 r. 2000 123 r. 2001 137 r. 2002 138 r. 2003 145 r. 2004 145 r. 2005 FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : - osobní automobily - nákladní automobily z toho účel. nástavby - přívěsy a návěsy - autobusy - motocykly 18 646 20 352 14 553 12 269 14 457 14 421 11 456 19 660 21 001 15 930 13 443 15 958 16 149 12 199 19 909 21 155 16 437 13 887 17 007 17 050 12 568 21 227 22 679 16 057 13 268 17 758 18 029 12 458 22 697 23 995 18 249 15 396 18 737 19 397 12 945 24 195 25 459 18 575 16 029 20 510 20 524 13 425 VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ) z toho : - převážně mech. díly - převážně elektr. díly - ostatní, jiné 14 649 14 204 13 136 16 513 15 399 15 128 13 909 16 973 16 460 16 069 15 381 17 914 17 530 17 221 16 560 18 732 18 980 19 057 17 755 19 530 19 934 19 840 19 867 20 189 NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE z toho: - obchodní, konzultační - výzkumné, zkušební ap. 18 903 17 791 20 164 19 735 20 702 18 912 20 887 21 636 20 016 23 457 23 280 23 654 26 404 25 437 27 487 29 345 24 526 32 454 16 050 16 805 17 505 18 627 20 046 21 136 CELKEM za firmy Sdružení AP : Poznámka: Uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP v daném roce. Vývoj průměrné měsíční mzdy Kč rok 2000 - 2005 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 finální výrobci celkem 2000 účelové organizace celkem 2001 výrobci dílů výrobci osobních autom obilů 2002 výrobci nákladních vozidel 2003 výrobci autobusů 2004 výzkum né a zkušební organizace 2005 Diagram č. 2.7.5 Tento diagram ukazuje, že u některých skupin výrobců není dosaženo průměrné mzdy Sdružení AP. Při podrobnějším pohledu na vyhodnocené údaje (které se týkají výrobních firem) je možné konstatovat: U kategorie finálních výrobců je v porovnání 2005/2004 nárůst průměrné mzdy o 6,59 % (index 2004/2003 byl +6,92 %). Významnější odchylka od hodnoty průměrné mzdy firem Sdružení AP je např. u výrobců nákladních automobilů, nástaveb a u výrobců motocyklů. U výrobců osobních automobilů činil nárůst 6,1 % Soubor: APCR06c.DOC 87 © Sdružení AP, květen 2006 (při porovnání 2004/2003 byla tato hodnota +5,80 %), v kategorii výrobců přípojných vozidel +9,46 % proti +5,51 % v minulém srovnání a výrobců autobusů +5,8 % oproti +7,58 % v období 2004/2003. Kategorie výrobců příslušenství je z hlediska procentního růstu mezd (5,02 %) prakticky na průměrné úrovni Sdružení AP. Nedosáhla však loňského indexu +8,27 %. Srovnání průměrných mezd firem českého automobilového průmyslu s ostatními odvětvími národního hospodářství je uvedeno v následujících diagramech (č. 2.7.6, kde jsou uvedeny průměrné mzdy za roky 2002 až 2005 a v diagramu č. 2.7.7 je jejich změna vyjádřená meziročními indexy). Vývoj průměrné měsíční mzdy podle odvětví 2002 40Kč 000 2003 2004 35 000 2005 19 030 Kč 21 136 Kč 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Zdravotnictví, veterinární a soc. činnost Školství Veřejná správa, obrana, soc.poj. Služby pro pod., výzkum, vývoj Peněžnictví a pojišťovnictví Doprava, pošty a telekomunikace Pohostinství a ubytování Obchod, opravy mot. vozidel Stavebnictví Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl Dobývání nerostných surovin Zemědělství lesnictví a rybolov Česká republika Firmy Sdružení AP 0 Diagram č. 2.7.6 Indexy růstu průměrné měsíční mzdy podle odvětví % 2002/2001 2003/2002 14 2004/2003 2005/2004 12 10 6 5,4 5,5 8 4 2 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Zdravotnictví, veterinární a soc. činnost Školství Veřejná správa, obrana, soc.poj. Služby pro pod., výzkum, vývoj Peněžnictví a pojišťovnictví Doprava, pošty a telekomunikace Pohostinství a ubytování Obchod, opravy mot. vozidel Stavebnictví Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl Dobývání nerostných surovin Zemědělství lesnictví a rybolov Firmy Sdružení AP Česká republika 0 Zpracováno z údajů ČSÚ Diagram č. 2.7.7 Soubor: APCR06c.DOC 88 © Sdružení AP, květen 2006 Obecně je možno konstatovat, že v případě odvětví automobilového průmyslu meziroční mzdové nárůsty kontrastují s údajem o nárůstu tržeb z vlastní výroby, ale toto mzdové „zpomalení“ je patrné i v řadě dalších odvětví. Procentní úroveň růstu je ovlivněna i meziročním zvyšováním výchozí základny průměrné mzdy. Situace je také ovlivněna trhem pracovních sil a vlivem relativně nízké míry inflace, která za rok 2005 dosáhla hodnoty 2,2 %. V tabulce č. 2.7.2 jsou uvedeny celkové objemy vynaložených mzdových prostředků ve firmách Sdružení AP a to společně s vývojem počtu pracovníků a průměrných mezd ve firmách od roku 1998 do roku 2005. Tabulka č. 2.7.2 Vývoj počtu pracovníků a průměrných mezd rok 1998 101 111 88 416 87 180 - 1,40 - 4,32 1999 111 118 85 195 86 097 -3,65 -2,28 2000 118 123 89 192 89 154 +4,69 +3,59 2001 123 137 92 085 96 745 +3,24 +3,29 2002 137 138 98 755 99 446 +7,24 +2,07 2003 138 145 98 536 98 941 -0,23 -0,92 2004 145 145 101 576 102 101 +3,08 +2,66 105 302 průměr. mzda */ (Kč/měs.) 13 371 14 822 16 050 16 805 17 505 18 627 20 046 21 136 meziroční změna (%) 13 575 +10,49 +11,11 14 861 +10,85 +9,19 15 920 +8,28 +8,00 16 711 +4,70 +5,56 17 459 +4,16 +4,75 18 936 +6,40 +6,68 20 233 +7,62 +5,86 +5,43 +4,46 14,187 14,202 +8,94 +6,31 15,153 15,354 +6,81 +6,70 17,178 17,031 +13,36 +11,80 18,570 19,403 +8,10 +9,03 20,744 20,834 +11,70 +6,90 22,025 22,482 +6,17 +5,71 24,434 24,789 +10,93 +8,68 údaje za (počet firem) počet pracovníků meziroční změna (%) objem mezd za rok (v mld. Kč) meziroční změna (%) 2005 145 +3,67 +3,14 26,708 +9,30 +7,74 Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách. Výše celkových vyplacených mzdových prostředků resp. jejich nárůst má přímou vazbu nejen na vlastní růst mezd, ale i na změnu počtu firem, které tvoří členskou základnu Sdružení AP. Tento fakt potvrzuje i porovnání údajů za stejné počty firem a tomu odpovídající počty pracovníků (jedná se o „spodní“ údaje ve sloupcích „1999“, „2000“, „2001“, „2002“, „2003“, „2004“ a „2005“ tabulky č. 2.7.2) Tabulka č. 2.7.3 Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí údaje za r. 2004 údaje za r. 2005 změna 2005/2004 počet poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 14 18 706 19 139 19 040 20 309 1,79% 6,11% z toho : a) osobní automobily 2 14 336 20 031 15 183 21 247 5,91% 6,07% b) nákladní automobily 4 2 279 15 997 1 726 15 972 -24,30% -0,15% skupina firem 3 246 12 914 250 13 421 1,30% 3,92% c) přívěsy a návěsy 4 d) autobusy 3 e) motocykly 1 II. VÝROBCI DÍLŮ 114 z toho : a) převážně mech.díly 67 b) převážně elektr.díly 14 c) ostatní 33 III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 17 z toho:a) obchodní, služby ap. 6 b) výzkumné, zkušební 11 CELKEM Sdružení AP: 145 toho účel. nástavby 620 1 316 155 58 719 34 176 8 817 15 726 38 17 21 77 463 16 583 17 060 10 697 16 804 16 911 16 087 16 972 16 002 17 222 15 014 17 367 634 1 349 148 60 788 36 169 9 006 15 613 37 14 23 79 865 16 905 17 921 10 957 17 265 17 435 16 395 17 374 18 516 20 098 17 553 17 991 2,39% 2,51% -4,52% 3,52% 5,83% 2,14% -0,72% -2,63% -17,65% 9,52% 3,10% 1,94% 5,05% 2,43% 2,75% 3,10% 1,91% 2,37% 15,71% 16,70% 16,91% 3,59% Soubor: APCR06c.DOC 89 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 2.7.4 Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativních profesí údaje za r. 2004 údaje za r. 2005 změna 2005/2004 počet poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 14 8 797 30 112 8 806 32 597 0,10% 8,25% z toho : a) osobní automobily 2 6 704 32 452 6 906 34 718 3,01% 6,98% b) nákladní automobily 4 1 056 21 970 886 23 645 -16,14% 7,62% skupina firem 3 124 18 619 126 21 212 1,29% 13,93% c) přívěsy a návěsy 4 d) autobusy 3 e) motocykly 1 II. VÝROBCI DÍLŮ 114 z toho : a) převážně mech.díly 67 b) převážně elektr.díly 14 c) ostatní 33 III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 17 z toho:a) obchodní, služby ap. 6 b) výzkumné, zkušební 11 CELKEM Sdružení AP: 145 z toho účel. nástavby 247 694 96 15 026 8 447 2 387 4 192 815 386 429 24 638 24 384 23 799 16 591 28 889 28 290 30 391 29 240 26 368 22 842 29 542 29 242 246 679 89 15 829 8 731 2 833 4 265 802 315 487 25 437 29 791 25 696 17 530 30 185 29 802 30 908 30 493 29 845 24 722 33 158 31 009 -0,24% -2,16% -7,29% 5,34% 3,36% 18,68% 1,74% -1,60% -18,39% 13,52% 3,24% 22,17% 7,97% 5,66% 4,49% 5,34% 1,70% 4,29% 13,18% 8,23% 12,24% 6,04% Výše uvedené tabulky č. 2.7.3 a č. 2.7.4 a také diagram č. 2.7.13 na konci této části (vývoj – rozevírání „nůžek mezi skupinou „T“ a „D“) dávají přehled o úrovni a vývoji průměrných mezd ve dvou základních profesních skupinách pracovníků a to u skupiny dělnických profesí („D“) a u tzv. technicko-administrativních pracovníků („T“). Poměr v úrovni průměrných mezd jednotlivých skupin „T“ a „D“ za rok 2005 u firem Sdružení AP dosahuje hodnoty 1,72. Z pohledu delšího časového úseku nedochází k výraznému posunu této hodnoty. V roce 2002 činila 1,654, v roce 2003 činila 1,695 a v roce 2004 činila 1,673. Jinými slovy lze říct, že průměrná mzda u skupiny „D“ dosahovala u firem Sdružení AP v roce 2005 úrovně 58 % průměrné mzdy dosažené u skupiny „T“ (v roce 2002 to bylo 60,45 %, v roce 2003 pak 58,99 % a v roce 2004 byla tato hodnota 59,76 %). Průměrná měsíční mzda podle krajů 21 136 22 063 19 463 20 093 16 251 15 804 17 658 17 060 19 292 17 326 18 094 20 000 17 236 24 081 22 832 25 000 21 447 Průměrná měsíční mzda podle krajů v roce 2005 Kč /měsíc 30 000 15 000 23 945 10 000 18 626 16 624 17 648 15 986 17 100 17 016 16 369 16 356 16 998 16 302 16 191 17 636 16 420 19 030 5 000 za ČR celkem Zlínský Olomoucký Vysočina Jihomoravský Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký průměr firem Sdružení AP v kraji Moravskoslezský průměrná mzda v kraji Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha 0 Diagram č. 2.7.8 Soubor: APCR06c.DOC 90 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 2.7.8 porovnává úroveň regionálních mezd s úrovní mezd firem Sdružení AP na území daného kraje. Z diagramu je patrné, že ve většině případů je úroveň průměrných mezd ve firmách Sdružení AP v daném regionu větší nebo minimálně shodná s průměrnými mzdami daného regionu. Řada regionů má určitá specifika, která se mohou do tohoto srovnání různou měrou promítnout. Jako takové je možné uvést Hlavní město Prahu, kde vyšší úroveň průměrných mezd neovlivňuje průmyslová výroba, ale rozhodující měrou se zde promítá vysoká koncentrace sídel ústředních orgánů, bankovního a pojišťovacího sektoru a zastoupení významných zahraničních firem. Vysoká koncentrace firem automobilového průmyslu v Libereckém, Středočeském a Zlínském kraji a tím i vyšší poptávka po kvalifikované pracovní síle se odráží i na úrovni průměrných mezd podniků automobilového průmyslu v těchto regionech. V těchto lokalitách pak hodnota průměrných mezd v rámci podniků Sdružení AP přesahuje krajský průměr o více jak 26 %. V řadě krajů, jako např. kraj Olomoucký, Jihočeský a Ústecký, přesahuje úroveň průměrných mezd firem Sdružení AP průměr kraje o 10 %, nebo se této hodnotě přibližuje. Jak bylo uvedeno již v úvodní části tohoto materiálu, průměrná mzda ve firmách Sdružení AP je dlouhodobě o cca 11 % vyšší než je průměr za Českou republiku (viz diagram č. 2.7.9). Relace mezi průměrnou mzdou v České republice a mzdou u firem Sdružení automobilového průmyslu 25 000 Kč 140% 21 136 Kč 18 035 Kč 18 627 Kč 16 917 Kč 10 000 Kč 17 505 Kč 15 000 Kč 15 707 Kč 20 000 Kč 111,07% 19 030 Kč 111,15% 110,11% 20 046 Kč 111,45% 120% 100% 80% 60% 40% 5 000 Kč 20% 0 Kč 0% 2002 ČR 2003 2004 firmy Sdružení AP 2005 mzda u firem Sdružení AP / mzda v ČR Diagram č. 2.7.9 Průměrné mzdy u firem se zahraničním partnerem V rámci Sdružení AP bylo k 31.12.2005 celkem 80 firem se zahraniční účastí. Jejich průměrná mzda ke stejnému datu dosáhla hodnoty 22 914 Kč. V porovnání s předchozím rokem 2004 vzrostla o 5,6 %. Oproti období 2004/2003, kdy nárůst činil 5,99 %, došlo i u této kategorie firem ke zmírnění meziročního nárůstu. Porovnáme-li tuto hodnotu s průměrným nárůstem mezd u firem Sdružení AP, tak je vyšší o 0,56 %. Průměrné mzdy u firem bez zahraničního partnera Průměrná mzda u firem bez zahraničního partnera činila u firem Sdružení AP v roce 2005 16 124 Kč. Meziročně vzrostla o 1,83 % a její tempo růstu se oproti předchozímu období (kdy činilo 8,58 %) snížilo o 6,75 % (zřejmě došlo k „vyrovnání“ vyššího růstu v předchozím roce). Srovnání výše průměrných mezd firem Sdružení AP, které mají zahraničního Soubor: APCR06c.DOC 91 © Sdružení AP, květen 2006 partnera, s průměrnými mzdami firem bez podílu zahraničního partnera ukazuje tabulka č. 2.7.5, vývoj (meziroční nárůsty) u obou skupin pak tabulka č. 2.7.6. Grafické znázornění vývoje mezd od roku 2000 do roku 2005 u firem „s“ a „bez“ zahraniční účasti zachycuje diagram č. 2.7.10. Tabulka č. 2.7.5 Průměrná mzda (Kč / měs.) 2002 CELKEM Sdružení AP ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti průměr na 1 firmu Sdružení AP ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti 2003 2004 Počet pracovníků 2005 17 505 18 627 20 046 21 136 19 132 20 126 21 333 22 530 13 849 14 581 15 833 16 124 2002 2003 98 755 98 536 101 576 105 302 71 899 77 806 82 388 26 637 23 770 22 914 714 701 726 1 027 1 037 1 030 392 340 382 68 338 30 417 721 1 005 441 2004 2005 Poznámka: Tato tabulka obsahuje údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP k 31.12.2005 (to je za 145 firem). Tabulka č. 2.7.6 Průměrná mzda (Kč / měs.) 2002 ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti 2003 2004 meziroční index 2005 2003/2002 2004/2003 2005/2004 1,052 1,053 1,060 1,086 1,056 1,018 19 132 20 126 21 333 22 530 13 849 14 581 15 833 16 124 Růst průměrných mezd u firem bez a se zahraniční účastí 25 000 Kč 20 000 Kč 17 854 Kč 18 468 Kč 19 132 Kč 20 126 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 12 540 Kč 13 176 Kč 13 849 Kč 14 581 Kč 21 333 Kč 22 530 Kč 15 833 Kč 16 124 Kč 2004 2005 5 000 Kč 2000 2001 2002 firmy se zahraniční účastí 2003 firmy bez zahraniční účasti Diagram č. 2.7.10 Diagram (č. 2.7.10) ukazuje, že do roku 2003 nedocházelo k podstatnému „rozevírání nůžek“ mezi průměrnými mzdami u firem „s“ a „bez“ zahraniční účasti, v roce 2004 a 2005 došlo k dílčí změně tohoto trendu. Skutečností však zůstává, že mzdy u firem bez zahraničního partnera dosáhly cca 72 % úrovně firem se zahraničním partnerem. Z uvedeného srovnání také vyplývá, že diference průměrných mezd mezi oběma skupinami firem mírně osciluje. V roce 1998 činila průměrná mzda ve firmách bez zahraničního partnera 70,2 % průměrné mzdy dosažené u firem se zahraniční účastí, v roce 2001 to bylo 71,3 %, v roce 2002 i 2003 to bylo 72,4 % a v roce 2004 se tento podíl zvýšil na 74,21 %, aby v roce 2005 poklesl na 71,56 %. Je nutné ale upozornit Soubor: APCR06c.DOC 92 © Sdružení AP, květen 2006 na skutečnost, že tyto údaje do určité míry ovlivňuje výchozí základna a různé počty pracovníků v uvedených skupinách firem. To se pak následně projevuje v celkových poměrových ukazatelích. Průměrné mzdy a míra inflace Srovnání meziročních indexů růstu mezd v České republice s indexem růstu mezd firem Sdružení AP ukazuje diagram č. 2.7.11. Diagram je doplněn o údaj meziroční míry inflace za stejné období. Je zřejmé, že po období roků 2001 až 2003, kdy docházelo k postupnému sbližování meziročního růstu mezd v rámci firem Sdružení AP s růstem mezd v rámci celé ČR, předstihl růst průměrných mezd v rámci firem Sdružení AP v následujícím období přibližně o 1 % růst mezd v rámci ČR s tím, že za rok 2005 se tyto hodnoty přibližně srovnaly. Reálný přírůstek mezd tak v roce 2005 přesahuje hodnotu 3 %. Vývoj indexu průměrných mezd a inflace (%) 18 16 m íra inflace 14 růst m ezd - firm y Sdružení AP 12 růst m ezd - ČR 10 8 5,5 6 5,43 4 2,20 2 0 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 Diagram č. 2.7.11 Průměrné mzdy a velikost firmy Diagram č. 2.7.13 znázorňuje průměrné mzdy podle velikosti firmy, v tomto případě dané počtem zaměstnanců, v porovnání s údajem průměrné mzdy za celou ČR. Vyšší hodnotu průměrné mzdy v případě firem do 50ti zaměstnanců ovlivňují v převážné míře firmy, jejichž činnost nemá výrobní charakter. Průměrné mzdy u kategorie firem nad 2 500 pracovníků jsou ovlivněny tím, že se jedná o výrobní firmy jak z oblasti výroby dílů, tak i finálních výrobců, s převážně zahraničním vlastníkem. ******************************* Z vyhodnocených údajů a podchycených vývojových trendů uvedených v této kapitole lze učinit následující dílčí závěry: • průměrné mzdy za období 2005/2004 vzrostly o 5,43 % a proti rokům 2004/2003, kdy činila meziroční změna 7,62 %, je tento růst nižší o více jak 2 %; ve srovnání Soubor: APCR06c.DOC 93 © Sdružení AP, květen 2006 • • • • • • • • s růstem průměrných mezd za roky 2005/2004 za celou ČR, který činil 5,5 %, dosahuje mzdový nárůst ve firmách Sdružení AP prakticky shodné hodnoty; z pohledu míry inflace, která v roce 2005 dosáhla v ČR úrovně 2,2 %, zajišťuje růst průměrných mezd v rámci firem Sdružení AP více jak tříprocentní růst reálných mezd; porovnáme-li růst úrovně průměrných mezd u firem se zahraniční účasti a českých firem, tak zjistíme, že dochází k určitému zlomu jejich paralelního vývoje a v roce 2005 (viz diagram č. 2.7.10) se zvětšila diference ve prospěch firem se zahraniční účastí; z provedeného průzkumu mezi firmami Sdružení AP vyplývá, že pro období roku 2006 předpokládá většina firem zvýšení mezd v rozmezí cca 3 až 4 %; řada firem uvažuje s růstem, který odpovídá pouze inflaci; průměrná mzda v automobilovém průmyslu si stále udržuje vyšší úroveň, než jaké dosahuje průměrná mzda celé ČR; svým indexem růstu je např. na úrovni firem zabývajících se zemědělskou výrobou, nebo v peněžním a pojišťovnickém sektoru (viz diagram č. 2.7.7); růst průměrných mezd jednotlivých základních skupin výrobců Sdružení AP je patrný z diagramu č. 2.7.2; s výjimkou nevýrobních (účelových) organizací jsou indexy růstu průměrných mezd prakticky shodné u finálních výrobců vozidel i dodavatelů; nejvyšší průměrné mzdy jsou u firem do 50 zaměstnanců (zde převažují účelové organizace) a u velkých firem nad 2 500 zaměstnanců; dále pokračuje určitá diferenciace („rozevírání nůžek“) mezi průměrnými mzdami pracovníků kategorie „D“ a „T“ (viz diagram č. 2.7.12); u firem od 250 do 2 500 zaměstnanců nejsou mezi průměrnými mzdami výrazné rozdíly (viz diagram 2.7.13). Růst průměrných mezd u pracovníků "D" a "T" 35 000 Kč 31 009 Kč 30 000 Kč 25 000 Kč 21 823 Kč 23 040 Kč 24 793 Kč 26 856 Kč 28 840 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 13 799 Kč 14 365 Kč 14 988 Kč 15 843 Kč 17 235 Kč 17 991 Kč 5 000 Kč 2000 2001 2002 průměrná mzda u pracovníků "D" 2003 2004 2005 průměrná mzda u pracovníků "T" Diagram č. 2.7.12 Reálná mzdová politika je významným prvkem stability a konkurenceschopnosti firmy. Ovlivňuje její uplatnění na trhu pracovních sil a v konkurenčním prostředí ve svých důsledcích ovlivňuje i vlastní zaměstnanost. Soubor: APCR06c.DOC 94 © Sdružení AP, květen 2006 Průměrná měsíční mzda podle velikosti firmy Kč/měsíc 30 000 26 603 Kč 25 015 Kč 25 000 21 136 Kč 20 000 19 661 Kč 19 030 Kč 18 551 Kč 18 973 Kč 19 860 Kč 18 526 Kč 15 000 10 000 5 000 nad 2500 pracovníků do 2500 pracovníků do 1500 pracovníků do 1000 pracovníků do 500 pracovníků do 250 pracovníků do 50 pracovníků Sdružení AP celkem Česká republika 0 Firmy Sdružení AP za rok 2005 Diagram č. 2.7.13 Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek ----------------------------------------------------------------- Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV) publikuje již řadu let výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců. Strukturální šetření mezd se odlišují od ostatních mzdových zjišťování, a to v několika směrech. Především jsou zde přímo zjišťovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy na úrovni podniků či organizací. Jsou podrobně zjišťovány všechny složky hrubého výdělku. Pro případné porovnání s výsledky firem Sdružení AP, resp. jako rozšíření informací o mzdách, je dále uvedeno šest zajímavých grafů z tohoto statistického šetření - viz diagramy č. 2.7.14 až 2.7.19). Diagram č. 2.7.14 Soubor: APCR06c.DOC 95 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 2.7.15 Diagram č. 2.7.16 Soubor: APCR06c.DOC 96 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 2.7.17 Diagram č. 2.7.18 Soubor: APCR06c.DOC 97 © Sdružení AP, květen 2006 Diagram č. 2.7.19 Zpracoval: Ing. Šípek 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.8.1 Pracovní neschopnost Míra pracovní neschopnosti patří k nejdůležitějších faktorům, které mají vliv na fungování a tím samozřejmě i ekonomické výsledky firem. Na základě dostupných údajů z Českého statistického úřadu vyplývají pro nemocnost některé zobecňující principy, které se projevují i v automobilovém průmyslu. Míra pracovní neschopnosti v České republice je v porovnání s ostatním vyspělým světem neúměrně vysoká. Kromě faktorů, které mají na nemocnost samozřejmě vliv (vrozené dispozice, celkový zdravotní stav i pracovní prostředí), není k takové disproporci žádný důvod. To znamená, že při současném systému nemocenských dávek, které jsou často zneužívány, ovlivňuje nemocnost nejvíce výše příjmu. Vysoké procento nemocnosti pak ve firmách způsobuje ztráty v produktivitě práce a poruchy výrobního taktu. Tato omezení mohou v konečném důsledku vyústit až v omezení výroby a tím způsobit ztrátu zakázek. S rostoucí nemocností se rovněž zvyšuje i potřeba drahé přesčasové práce, případně využívání pracovníků od zprostředkovatelských agentur. Pro nemocnost v celostátním kontextu platí, že s rostoucím příjmem procento pracovní neschopnosti klesá, délka pracovní neschopnosti se prodlužuje a počet případů pracovní neschopnosti klesá. Tuto tendenci ještě zvýraznila novelizace zákona č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění s účinností od 1.1.2004, která přinesla významnou úpravu ve výpočtu nemocenských dávek (např. se snížila sazba pro výpočet denní dávky nemocenské za první 3 dny pracovní neschopnosti na polovinu, tj. z 50 % na 25 %, změnila se i výše vyměřovacího základu pro prvních 14 dnů pracovní neschopnosti ze 100 % na 90 %). Důsledkem toho je pokles počtů nově hlášených krátkodobých pracovních neschopností a naopak zvýšení podílů případů dlouhodobých pracovních neschopností. Vývoj průměrné délky pracovní neschopnosti v ČR ukazuje diagram č. 2.8.1. Průměrná délka pracovní neschopnosti v roce 2005 sice mírně poklesla a to z hodnoty téměř 35 kalendářních dnů v roce 2004 na hodnotu 33 kalendářních dnů, ale stále zůstává neúměrně vysoká. Soubor: APCR06c.DOC 98 © Sdružení AP, květen 2006 Tyto trendy lze interpretovat tak, že pracovníci s vyššími příjmy nezneužívají institut pracovní neschopnosti, naopak jej nevyužívají, neboť lehčí a krátkodobější nemoci buď neléčí nebo k jejich léčení využívají dovolenou. Současná konstrukce výpočtu nemocenského tedy stále znevýhodňuje zaměstnance s průměrnými a vyššími příjmy. To, kam se bude vývoj v této oblasti ubírat, zejména pokud bude přijat nový zákon o nemocenském pojištění, který počítá s tím že prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti hradí zaměstnavatel, ukáže až čas. Již nyní se ale jako velmi pravděpodobné jeví argumenty jeho odpůrců, které upozorňují zejména na chybnou úvahu, která počítá s tím, že princip poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem představuje určitou formu zainteresovanosti zaměstnavatelů na pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. Diagram 2.8.1 ukazuje, že v této oblasti je situace ve firmách Sdružení AP příznivější, než je celorepublikový průměr. ČR - Průměrná délka pracovní neschopnosti Průměrný počet kalend. dnů 40,0 34,8 35,0 30,0 25,0 18,4 19,9 20,7 23,2 26,8 24,8 23,9 25,8 26,3 26,1 28,0 28,6 30,8 30,5 32,8 Sdružení AP (D) 20,0 15,0 10,0 Sdružení AP (T) 5,0 0,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Roky Zdroj: Český statistický úřad Diagram č. 2.8.1 Podíváme-li se na vývoj pracovní neschopnosti podrobněji, vycházejí následující statistické údaje (viz tabulka 2.8.1). Tabulka č. 2.8.1 Počet dnů pracovní neschopnosti administrativa Počet dnů pracovní neschopnosti dělnické profese Celkem Sdružení AP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace 2003 9,4 10,1 9,4 8,4 2004 7,8 8,3 7,8 7,5 2005 7,5 9,3 7,3 6,5 2003 26,3 25,6 26,8 5,0 2004 21,3 22,5 22,0 5,8 2005 22,1 26,0 22,1 6,5 Podniky se zahraniční účastí Tuzemské podniky 7,0 12,0 6,0 10,2 6,6 8,6 24,4 28,6 19,6 23,5 22,3 21,8 Z tabulky č. 2.8.1 vyplývá, že pracovní neschopnost v automobilovém průmyslu meziročně dále poklesla, avšak jen v kategorii administrativních zaměstnanců. Výjimku pak tvoří finální výrobci vozidel. Naopak v kategorii dělnických profesí se v roce 2005 pracovní neschopnost opět mírně zvýšila. Nejvíce opět v kategorii finálních Soubor: APCR06c.DOC 99 © Sdružení AP, květen 2006 výrobců vozidel, kdy se zvýšila o přibližně 15 %. V administrativě je nemocnost zhruba třetinová oproti zaměstnancům v dělnických profesích. Výrazně nižší je samozřejmě u účelových organizací, což je dáno jejich charakterem. I když vezmeme jen dělnické profese, u kterých je pracovní neschopnost vyšší, je vidět, že průměrná délka pracovní neschopnosti v automobilovém průmyslu byla v roce 2005 až o 30 % nižší, než je celostátní průměr. Zajímavé ale je, že na rozdíl od předchozích let poklesla nemocnost v obou základních sledovaných kategoriích u tuzemských firem, naopak podniky se zahraniční účastí zaznamenaly u obou kategorií mírný růst. Pracovní neschopnost v dělnických profesích se tak u obou skupin firem téměř vyrovnala. V administrativních profesích se toto procento také začíná vyrovnávat a rozdíl mezi tuzemskými a zahraničními firmami již je jen okolo 24 %. Proti loňsku tedy došlo v těchto poměrech k poměrně zásadním posunům. Z výše uváděných důvodů patří stimulátory a motivátory k ovlivňování pracovní neschopnosti zaměstnanců k jednomu z prioritních úkolů, které musí management členských firem Sdružení AP neustále řešit. K nejčastěji používaným motivačním nástrojům ve firmách patří tzv. odměny za přítomnost v práci, ale nově také regenerační volno (delší dovolená), preventivní léčebné programy nebo např. očkování proti chřipce. 2.8.2 Pracovní úrazy Ovlivňování a celkový počet pracovních úrazů je ještě důležitější faktor než nemocnost, protože vytváření podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně přijímání opatření k prevenci rizik patří k základním povinnostem zaměstnavatelů. Výsledná míra bezpečnosti práce v jednotlivých firmách je kromě prevence a identifikace rizik ovlivněna ještě celou řadou dalších vlivů, kterými jsou zejména výrobní program a používané technologie, možnosti technického zařízení, ekonomické možnosti a v neposlední řadě samotný lidský faktor. Pracovní úrazovost v letech 2003 až 2005 ve firmách Sdružení AP je uvedena v tabulce č. 2.8.2, diagram č. 2.8.2 pak ukazuje postavení automobilového průmyslu v kontextu České republiky. ČR- Vývoj průměrné délky pracovní neschopnosti na pracovní úraz Průměrný počet kalend. dnů 46 43,7 44 42 38,6 40 37,5 38 36 35,2 39,4 40,8 40,6 41,8 44,1 42,0 38,2 36,0 Sdružení AP 33,2 34 32 30 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Roky Zdroj: Český statistický úřad Diagram č. 2.8.2 Soubor: APCR06c.DOC 100 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 2.8.2 Počet pracovních úrazů Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti na úraz Celkem Sdružení AP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace 2003 16,1 29,2 14,9 1,0 2004 16,0 29,9 14,9 1,0 2005 15,6 25,3 15,2 1,0 2003 37,2 39,1 36,1 9,5 2004 37,2 38,2 37,0 9,5 2005 36,9 45,2 35,3 42,4 Podniky se zahraniční účastí Tuzemské podniky 16,5 15,5 18,8 11,9 19,2 10,3 39,2 34,4 36,0 39,7 37,4 35,6 Ze základních podkladových materiálů i z diagramu č. 2.8.2 vyplývá, že automobilový průmysl je obor s nižší hodnotou průměrného počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti připadajících na 1 úraz. Oproti celostátnímu průměru je tato hodnota nižší o 16 %. Z tabulky č. 2.8.2 vyplývá, že na rozdíl od ukazatelů nemocnosti zůstaly ukazatele pracovních úrazů za celé Sdružení AP oproti předchozím letům 2003 a 2004 téměř beze změny. Totéž platí pro skupinu výrobců příslušenství. Ani zde se oba základní sledované ukazatele nijak zásadněji neměnily. Naopak ve skupině finálních výrobců absolutní počet pracovních úrazů poměrně výrazně poklesl, ale zároveň se téměř o 20 % zvýšila délka kalendářních dnů pracovní neschopnosti z důvodu úrazu. Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti připadajících na 1 úraz se tak v obou základních velkých skupinách na rozdíl od předchozích let rozchází. Vypovídací hodnota obou parametrů u účelových organizací je pravděpodobně velmi omezená a to nejen z důvodu malého počtu respondentů, ale samozřejmě i z důvodu jejich zaměření. Z hlediska vlastnické struktury vychází počet pracovních úrazů již druhý rok vyšší u podniků se zahraniční majetkovou účastí oproti podnikům tuzemským. Počet pracovních úrazů byl v podnicích se zahraniční majetkovou účastí zhruba dvojnásobný. Tyto firmy mají také o něco vyšší průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti vztažený na 1 případ úrazu. Zpracoval: Ing. Ešner 2.9 Vývoj základních ekonomických ukazatelů Celkové ekonomické výsledky firem Sdružení AP za rok 2005 v řadě parametrů navázaly na výrazný růst z předchozího období. Tento trend je prakticky v souladu s celkovým růstem ekonomiky (v tomto případě zejména průmyslové výroby a exportu) celé ČR. Uvedený úspěšný růst je o to významnější, že byl dosažen v období silného kurzu koruny vůči EUR a USD. Objektivně je nutné ale uvést, že se zde promítají a výsledky určitým způsobem ovlivňují i ekonomické výsledky nových členů Sdružení AP. Jednotlivé výsledky včetně rozdílů u jednotlivých skupin výrobců, tj. u finálních výrobců, resp. výrobců dílů a příslušenství vozidel, vyplynou z vlastního obsahu kapitoly. Produkci firem Sdružení AP ve finančním vyjádření a členěnou podle základních výrobních skupin ukazuje tabulka č. 2.9.1. Diagram č. 2.9.1 znázorňuje podíly objemu produkce podle základních skupin jednotlivých výrob a diagram č. 2.9.2 pak samostatně podíly na objemu v kategorii finálních výrobců. Soubor: APCR06c.DOC 101 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 2.9.1 VÝVOJ CELKOVÉ PRODUKCE FIREM SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU objem produkce Sdružení AP (mil. Kč) - z toho: finální výrobci z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 219 302,0 117 322,1 105 38,6 5 368,5 4 479,0 2 336,0 100 779,2 1 201,1 272 900,9 148 969,0 136 326,0 6 122,0 4 714,0 1 807,0 122 50,1 1581,8 304 800,2 159 284,3 146 083,2 6 096,4 5 378,7 1 726,0 144 69,8 946,1 326 452,5 158 285,0 145 715,5 4 527,5 5 848,0 2 194,0 167 46,6 1 120,9 348 403,8 148 282,5 136 140,5 4 075,0 5 929,0 2 138,0 198 909,2 1 212,1 385 550,9 157 691,0 143 595,0 4 479,0 7 042,0 2 575,0 226 552,5 1 307,4 484 063,2 197 003,0 182 900,0 3 782,0 7 113,0 3 208,0 286 105,7 954,5 Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce (rok 2005, firmy Sdružení AP - 100% = 484 063,2 mil.Kč) ostatní 0,9% osobní automobily 37,8% díly a příslušenství 59,1% nákladní vozy 0,8% autobusy 1,5% Diagram č. 2.9.1 Podíly jednotlivých kategorií vozidel na objemu produkce (rok 2005, finální výrobci Sdružení AP - 100% = 197 003 mil. Kč) nákladní vozy 1,9% autobusy 3,6% přípojná vozidla 1,3% nástavby 0,3% motocykly 0,1% osobní automobily 92,8% Diagram č. 2.9.2 Soubor: APCR06c.DOC 102 © Sdružení AP, květen 2006 Předchozí údaje, které vyjadřovaly vývoj celkové produkce ve finančních jednotkách jsou pro názornost v případě finálních výrobců doplněny o statistický přehled, který se týká výroby, domácího prodeje a exportu jednotlivých typů vozidel (v kusech za české výrobce) - viz tabulka č. 2.9.2. V řadě případů počty vyrobených a prodaných vozidel vyjádří názorněji celkovou situaci odvětví, než tytéž údaje převedené do finančních jednotek. Tabulka č. 2.9.2 POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 2005/2004 Výrobce ŠKODA AUTO TPCA MAGMA Kaipan Σ Osobní+N1 AVIA TATRA PRAGA Σ Nákladní KAROSA SOR KH motor Centr. TEDOM Σ Autobusy r.2005 494 122 103 819 46 7 597 994 553 1 497 0 2 050 1 897 247 49 5 2 198 výroba r.2004 443 868 0 50 16 443 934 545 1 654 1 2 200 1 690 235 47 1 972 CELKEM I : 602 242 448 106 FIRMY SDRUŽENÍ AP to je 602 135 447 993 99,98% 99,97% změna 11,3% -8,0% -56,3% 34,7% 1,5% -9,5% -6,8% 12,2% 5,1% 4,3% domácí prodej změna r.2005 r.2004 65 166 64 676 0,8% 533 0 25 35 -28,6% 7 16 -56,3% 65 731 64 727 1,65% 277 336 -17,5% 274 297 -17,6% 0 0 551 633 -13,0% 391 460 -15,0% 164 188 -12,8% 49 47 4,3% 2 606 695 -12,8% 11,5% 34,4% 66 888 34,4% 66 805 0,01% 99,87% 66 055 65 957 99,85% r.2005 426 945 103 286 21 0 530 252 253 1 035 0 1 288 1 492 83 0 0 1 575 export r.2004 386 999 0 15 0 387 014 256 1 404 1 1 661 1 228 47 0 1 275 1,3% 533 115 389 950 1,3% 533 094 389 935 0,02% 99,99% 99,99% změna 10,3% 40,0% 0,0% 37,0% -1,2% -26,3% -22,5% 21,5% 76,6% 0,0% 23,5% 36,7% 41,8% 0,0% POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 2005/2004 výroba výrobce r. 2005 JAWA Moto PENTO r. 2004 1 603 4 1 768 17 FIRMY SDRUŽENÍ AP 1 607 1 603 1 785 1 768 to je 99,75% 99,05% CELKEM II : změna -9,3% -76,5% -10,0% 9,3% 0,7% r. 2005 domácí prodej změna r. 2004 325 2 232 14 327 325 246 232 99,39% 94,31% export r. 2005 1 278 0 r. 2004 1 536 0 40,0% -85,7% 33,0% 1 278 1 536 40,1% 1 278 1 536 5,4% 100,00% 100,00% změna -16,8% 0,0% -16,8% -16,8% 0,0% POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 2005/2004 výrobce METACO BO.BR. PANAV SCHWARZMÜLLER CELKEM O3+O4:: AGADOS (O1+O2) CELKEM III : FIRMY SDRUŽENÍ AP výroba r. 2005 r. 2004 177 203 898 958 1 370 1 428 2 445 2 589 13 210 12 410 15 655 14 999 15 655 13 571 to je 100,00% Soubor: APCR06c.DOC 90,48% domácí prodej export změna r. 2005 r. 2004 r. 2005 r. 2004 64 98 113 105 -12,8% -34,7% 651 620 247 338 -6,3% 5,0% změna 704 758 1 419 1 476 6,4% 7 664 9 083 4,4% 15,4% 9 083 10,5% 100,00% 8 404 7 646 -4,1% -5,6% 103 6 928 90,10% 626 670 986 1 113 10,6% 5 470 6 456 8,1% 18,8% 6 456 9,9% 100,00% 6 483 5 813 -7,1% -3,9% 5 370 89,66% změna 7,6% 26,3% -6,6% -11,4% 1,9% 0,4% 11,1% 11,5% © Sdružení AP, květen 2006 Poměrně významnou skupinu výrobců vozidel v ČR tvoří jednotliví výrobci různých účelových nástaveb. Jejich montáž je prováděna v převážné míře na dovážené podvozky. Přes skutečnost, že se daří velmi obtížně zjistit statistické údaje o výrobě a prodeji u této skupiny výrobců vozidel, jsou do přehledu zařazeny alespoň údaje od těch výrobců, kteří statistická data pravidelně poskytují. Tabulka č. 2.9.2 – pokračování POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2005/2004 výroba Výrobce r. 2005 r. 2004 AUTO-Tech 590 556 KAROSERIA 36 64 CTS 511 KOV Velim 355 NAVARA Novosedly 212 196 ČKD Mobil. Jeřáby 21 18 HACAR 345 207 HAGEMANN 312 406 METACO BO.BR. 28 66 SSUB 18 83 16 82 CELKEM IV : 2 511 FIRMY SDRUŽENÍ AP 147 5,85% 1 611 212 13,16% THT to je změna 6,1% -43,8% 8,2% 16,7% 66,7% -23,2% -57,6% 12,5% 1,2% 55,9% -30,7% -99,6% domácí prodej export změna změna r. 2005 r. 2004 r. 2005 r. 2004 568 545 22 11 100,0% 4,2% 36 64 0 -43,8% 396 115 N/A N/A 217 196 3 10,7% 10 14 11 4 175,0% -28,6% 340 203 5 4 67,5% 25,0% 199 403 113 3 3666,7 26 35 18 59 13 75 1 869 1 548 121 174 6,47% 11,24% -50,6% -25,7% 38,5% -21,3% 20,7% -30,5% -42,4% 2 0 24 295 % -93,5% 31 3 7 242,9% 63 368,3% 26 38 8,81% 60,32% -31,6% -85,4% SOUHRN - POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU VŠECH KATEGORIÍ VOZIDEL 2005/2004 výroba r. 2005 r. 2004 CELKEM I. až IV: 622 015 466 501 FIRMY SDRUŽENÍ AP 619 540 463 544 99,60% 99,37% to je % domácí prodej změna % 33,3% 33,7% 0,23% r. 2005 78 167 r. 2004 76 523 76 334 73 704 97,65% 96,32% export změna % 2,1% 3,6% 1,4% r. 2005 r. 2004 541 144 398 032 540 854 397 322 99,95% 99,82% změna % 36,0% 36,1% 0,13% Z údajů, které jsou uvedeny v předchozích tabulkách vyplývá, že: Celková výroba vozidel v ČR všech kategorií v roce 2005 (osobní + malá užitková N1 + nákladní + autobusy + motocykly + nástavby + přípojná) oproti roku 2004 vzrostla o 33,3 %. S předchozím obdobím 2004/2003, kdy byl zaznamenán meziroční nárůst 1,9 % (u firem Sdružení AP o 1,8 %), je tato hodnota prakticky nesrovnatelná a je významným způsobem ovlivněna náběhem výroby nového závodu na výrobu osobních vozidel TPCA v Kolíně a zvýšením výroby ve Škoda Auto. Z hlediska celkových tuzemských prodejů oproti období 2004/2003, kdy došlo k poklesu domácích prodejů o 5,7 % (u firem Sdružení AP o 7,3 %), byl tento trend zastaven a v roce 2005 dochází oproti roku 2004 ke zvýšení prodejů vozidel na českém trhu o 2,1 % (u firem Sdružení AP o 3,6 %). Je udržen trend v růstu celkového počtu exportovaných vozidel, který vzrostl z 2,5 % v období 2004/2003 na 36,0 % za období 2005/2004. Stejně jako v případě celkové výroby je i údaj o celkovém exportu ovlivněn vývozem firmy ŠKODA AUTO a automobilky TPCA v Kolíně. Vlivy (podíly) jednotlivých výrobců na tyto hodnoty jsou přitom rozdílné. Soubor: APCR06c.DOC 104 © Sdružení AP, květen 2006 K jednotlivým kategoriím vozidel je možné konstatovat: V oblasti výroby osobních automobilů (M1) a malých užitkových vozidel kategorie N1 představoval souhrnný nárůst hodnotu 34,7 %. Tuto hodnotu významným způsobem ovlivnil růst výroby ve Škoda Auto a náběh výroby v TPCA Kolín. V celkovém součtu byl z hlediska tuzemského odbytu zaznamenán nárůst u této kategorie vozidel (osobní automobily M1 a malá užitková N1) o 1,65 %. Významné bylo z tohoto pohledu uplatnění produkce na zahraničních trzích, které se promítlo do nárůstu exportu o 37,0 %. U výrobců nákladních vozidel představoval meziroční pokles výroby 6,8 % a to mimo firmu AVIA, u které naopak došlo ke zvýšení výroby o 1,5 %. Celkový pokles byl dán nižší výrobou ve firmě TATRA. Pokračují problémy s uplatněním českých výrobců nákladních vozidel na tuzemském i zahraničním trhu. Pokles odbytu byl z tohoto důvodu razantnější než v předchozích letech. Meziroční pokles na tuzemském trhu činil 13,0 % a na zahraničním trhu 22,5 %. Na těchto hodnotách se podílejí různou měrou oba zbývající výrobci nákladních vozidel AVIA a TATRA. Výroba v kategorii autobusů se dále zvyšuje a za období roku 2005 meziročně vzrostla o 11,5 %. Výraznou měrou se na této hodnotě podílí největší domácí výrobce (firma KAROSA), která zaznamenala nárůst výroby o 12,2 %. Pokles odbytu autobusů na tuzemském trhu o 12,8 % se týká jak firmy KAROSA, tak i firmy SOR prakticky stejným procentním dílem. Zvýšená výroba nachází uplatnění na zahraničních trzích, kde hodnota exportu vzrostla v roce 2005 oproti roku 2004 o 23,5 %. V kategorii výrobců motocyklů se v porovnání s obdobím 2004/2003 zmírnil pokles výroby, který za období 2005/2004 činil 10,0 %. Je zaznamenán růst domácího prodeje o 33,0 % s tím, že na druhé straně poklesl export o 16,8 %. U kategorie přípojných vozidel O3 a O4 nepokračoval pozitivní trend předchozího roku. V oblasti výroby došlo ve srovnání s rokem 2004 k poklesu o 5,6 %, v domácím prodeji o 3,9 % a v exportu o 11,4 %. V případě přípojných vozidel kat. O1 a O2 jsou statistické údaje k dispozici pouze za firmu AGADOS (člen Sdružení AP), u které pokračuje pozitivní vývoj jak ve výrobě (+ 6,4 %), tak i v domácím prodeji (+ 10,6 %) a v exportu (+ 1,9 %). 2.9.1 Tržby z vlastní výroby V absolutní hodnotě vzrostl objem tržeb z vlastní výroby oproti roku 2004 o 98 512,3 mld. Kč. V procentuálním vyjádření to představuje meziroční nárůst o 25,6 %. Přehled meziročních indexů objemů tržeb z vlastní výroby ukazuje tabulka č. 2.9.3. Jedná se o pokračující trend a výraznou změnu oproti předchozím obdobím, které byly charakteristické postupným poklesem indexu. V této souvislosti je nutné mít na zřeteli další významný fakt, že se zde promítá i vliv růstu členské základny Sdružení AP. Celkový růst indexu tržeb byl ovlivněn výrazným způsobem především růstem tržeb u výrobních organizací a to jak u kategorie finálních výrobců, tak i u výrobců příslušenství. Detailní hodnoty v podrobnějším členění jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.4. Soubor: APCR06c.DOC 105 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 2.9.3 změna objemu produkce (tržeb z průmyslové činnosti) (%) 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 + 17,4 + 24,4 + 11,7 + 7,1 + 6,7 +10,7 +25,6 Tabulka č. 2.9.4 rok 2004 objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) Sdružení AP (mil. Kč) - z toho: finální výrobci z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace Rok 2005 385 550,9 157 691,0 143 595,0 4 479,0 7 042,0 2 575,0 226 552,5 1 307,4 484 063,2 197 003,0 182 900,0 3 782,0 7 113,0 3 208,0 286 105,7 954,5 změna 2005/2004 +25,6 % +24,9 % +27,4 % -15,6 % +1,0 % +24,6 % +26,3 % -27,0 % Podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce v % ukazuje tabulka č. 2.9.5. Je doplňkem výše uvedeného diagram č. 2.9.1. Z tabulky je mimo jiné patrný neustálý trend zvyšujícího se podílu zejména výrobců dodavatelského sektoru a to i při celkovém růstu objemu tržeb. Tabulka č. 2.9.5 r. 2002 objem produkce 326 452,5 mil. Kč Osobní automobily 44,6 % nákladní automobily 1,4 % autobusy 1,8 % výroba nástaveb 0,1 % motocykly 0,1 % přípojná vozidla 0,5 % dodavatelé 51,2 % ostatní 0,3 % výrobci r. 2003 r. 2004 r. 2005 objem produkce objem produkce objem produkce 348 403,8 mil. Kč 385 550,9 mil. Kč 484 063,2 mil. Kč 39,1 % 37,2 % 37,7 % 1,2 % 1,2 % 0,8 % 1,7 % 1,8 % 1,5 % 0,2 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,4 % 0,5 % 0,5 % 57,1 % 58,8 % 59,1 % 0,2 % 0,3 % 0,2 % Jednotlivé firmy Sdružení AP se podle velikosti, dané v tomto případě počtem zaměstnanců, podílí na celkové hodnotě tržeb 484 063,2 mil. Kč podle tabulky č. 2.9.6. Tabulka č. 2.9.6 velikost firmy (počet zaměstnanců) do 50 50 – 250 250 – 500 500 - 1 000 1 000 - 5 000 nad 5 000 r. 2004 r. 2005 podíl na celkových tržbách v % (100% = 385 550,9 mil. Kč) podíl na celkových tržbách v % (100% = 484 063,2 mil. Kč) 0,3 4,0 7,3 14,1 30,0 45,7 0,2 3,2 7,9 12,6 36,3 39,8 Rozhodující podíl na tržbách z vlastní výroby mají firmy, u nichž je počet zaměstnanců větší jak 500. Zajímavý je podíl na celkových tržbách malých a středních firem (to je firem s počtem zaměstnanců do 250 osob). Ten dosahuje 3,4 % z celkových tržeb firem Sdružení AP. Tyto firmy však tvoří významnou část členské základny (jejich podíl na celkovém počtu členů Sdružení AP dosahuje 41 %). Soubor: APCR06c.DOC 106 © Sdružení AP, květen 2006 2.9.2 Přidaná hodnota V roce 2005 bylo firmami Sdružení AP dosaženo celkové přidané hodnoty ve výši 89 369,5 mil. Kč. Jedná se o významný ekonomický ukazatel, jehož meziroční nárůst činil 9 %. V porovnání s předchozími obdobími je tempo jeho růstu nižší. Tato skutečnost vynikne zejména ve srovnání s růstem tržeb. Meziroční indexy ukazuje tabulka č. 2.9.7 a diagram č. 2.9.3. Jak se jednotlivé hlavní skupiny výrobců za poslední tři roky podílely na její celkové výši, uvádí tabulka č. 2.9.8. Tabulka č. 2.9.7 finální výrobci výrobci příslušenství ostatní Celkem 25 897,2 45 496,6 340,9 71 734,7 2004 mil. Kč 2005 mil. Kč 27 166,4 54 542,5 303,0 82 011,9 33 613,8 55 384,8 370,9 89 369,5 Index 2004/2003 2005/2004 1,05 1,20 0,89 1,14 1,23 1,01 1,22 1,09 Růst přidané hodnoty v rámci firem Sdružení AP 100 000 89 369,50 výše přidané hodnoty (mil. Kč) 90 000 80 000 82 011,90 56 618,40 60 000 50 000 40 000 33 250,10 40% 71 734,70 40,58% 70 000 39 805,00 44 239,20 35% 61 759,79 30% 49 695,90 25% 20% 15% 19,71% 30 000 20 000 10 000 45% 11,14% 12,33% 1999 2000 16,15% 13,93% 10% 14,33% 9,08% 8,97% meziroční růst přidané hodnoty 2003 mil. Kč 5% 0% 0 1997 1998 výše přidané hodnoty 2001 2002 2003 2004 2005 meziroční růst přidané hodnoty Diagram č. 2.9.3 Tabulka č. 2.9.8 rok 2003 celková výše přidané hodnoty 71 734,7 mil. Kč finální výrobci výrobci příslušenství ostatní rok 2004 celková výše přidané hodnoty 82 011,9 mil. Kč 36,1 % 63,4 % 0,5 % 33,1 % 66,5 % 0,4 % rok 2005 celková výše přidané hodnoty 89 369,5 mil. Kč 37,6 % 62,0 % 0,4 % Začleněním firmy TPCA do Sdružení AP se „posílila“ skupina finálních výrobců, což se v tomto případě promítlo i do růstu podílu této skupiny na celkové výši přidané hodnoty. Z tabulky je zřejmé, že trend v růstu podílu u skupiny firem vyrábějících díly vozidel a jejich příslušenství na celkové výši přidané hodnoty se sice snížil, ale v absolutní hodnotě má stále rostoucí tendenci, jak je patrné z tabulky č. 2.9.7. Soubor: APCR06c.DOC 107 © Sdružení AP, květen 2006 Srovnání podílu jednotlivých skupin výrobců na celkových tržbách a přidané hodnotě za rok 2005 ukazuje tabulka č. 2.9.9, podíl přidané hodnoty na objemu tržeb od roku 2003 je podchycen v tabulce č. 2.9.10. Tabulka č. 2.9.9 údaje za rok 2005 Podíl na celkové přidané hodnotě 100% = 89 369,5 mil. Kč 37,6 % 62,0 % 0,4 % Podíl na celkových tržbách 100% = 484 063,2 mil. Kč Finální výrobci Výrobci příslušenství Ostatní 40,7 % 59,1 % 0,2 % Tabulka č. 2.9.10 Tržby z vlastní výroby Přidaná hodnota Podíl přidané hodnoty na tržbách rok 2003 mil. Kč rok 2004 mil. Kč rok 2005 mil. Kč 348 403,8 385 550,9 484 063,2 1,107 1,256 71 734,7 82 011,9 89 369,5 1,143 1,089 0,205 0,212 0,184 1,034 0,867 Index 2004/2003 2005/2004 Z tabulek je zřejmé, že se významný růst tržeb z vlastní výroby v roce 2005 nepromítnul do obdobného růstu přidané hodnoty. Tato skutečnost se projevila i na ukazateli vzájemného podílu přidané hodnoty a tržeb z vlastní výroby, který oproti předchozímu roku poklesl z hodnoty 0,212 na hodnotu 0,184 a dostal se tak zhruba na úroveň roku 2002, kdy činil 0,189. 2.9.3 Produktivita práce Charakteristickým rysem firem Sdružení AP se stává to, že údaje o rostoucích tržbách jsou podpořeny i růstem produktivity práce. Nejedná se tedy o zvyšování tržeb pouze na základě cenových kalkulací. Jako orientační hodnotu lze použít poměrového ukazatele a sice objemu tržeb dosažených na jednoho pracovníka. Hodnota produktivity práce, vypočtená z tržeb na jednoho pracovníka, má mírně rostoucí charakteristiku a její změna oproti roku 2004 činí + 19 %. Její vývoj podle základních skupin výrobců od roku 1999 ukazuje tabulka č. 2.9.11. Tabulka č. 2.9.11 OBJEM PRODUKCE NA JEDNOHO PRACOVNÍKA U FIREM SDRUŽENÍ AP Celkem za Sdružení AP (tis. Kč / rok) - z toho: finální výrobci přičemž: osobní automobily nákladní vozy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2 574,1 3 926,0 5 157,3 968,3 1 719,6 1 854,7 1 231,9 3 059,7 4 860,8 6 223,2 1 039,4 2 077,5 2 110,5 2 765,4 3 310,0 5 364,7 6 635,9 1 301,5 2 373,8 2 342,8 1 381,2 3 305,7 5 452,8 6 827,3 1 159,2 2 382,1 2 419,8 1 615,1 3 421,1 5 294,7 6 399,4 1 244,7 2 332,9 2 723,8 1 500,1 3 667,4 5 710,8 6 824,9 1 512,2 2 663,3 2 954,6 1 563,9 4 363,1 6 386,7 7 290,0 1 691,4 2 931,3 3 609,7 1 137,7 Další parametr, který se týká produktivity práce, je uveden v tabulce č. 2.9.12. Jedná se o celkovou výši přidané hodnoty na jednoho pracovníka. Je důležitým indikátorem toho, jakým způsobem dokáží firmy zhodnotit vlastní know-how a kvalifikaci svých pracovníků. Soubor: APCR06c.DOC 108 © Sdružení AP, květen 2006 Údaje, na jejichž základě je možné získat další pohled na souhrnné výsledky firem Sdružení AP v roce 2005, jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.12. Pro jejich porovnání je uvedena delší časová řada. Tabulka č. 2.9.12 POROVNÁNÍ VÝVOJE NĚKTERÝCH DALŠÍCH UKAZATELŮ Ukazatel za rok 2002 za rok 2003 za rok 2004 za rok 2005 61 759,8 71 734,7 82 011,9 89 369,5 + 9,0 625,4 704,4 780,1 805,5 + 3,3 326 452,5 348 403,8 385 550,9 484 063,2 + 25,6 3 305,7 3 421,1 3 667,4 4 363,1 + 19,0 75 830,8 72 682,4 66 882,8 82 916,5 + 24,0 232 576,6 17 505 17 459 246 495,7 18 627 18 936 306 586,6 359 797,3 20 046 21 136 20 233 + 17,4 změna (%) 2005/2004 přidaná hodnota (mil. Kč) přidaná hodnota / pracovník (tis. Kč / prac.) objem produkce (mil. Kč) objem produkce / pracovník (tis. Kč/prac.) tuzemský prodej (jen položky autoprůmyslu) (mil. Kč) export (jen položky autoprůmyslu) (mil. Kč) průměrná mzda / pracovník */ (Kč/měsíc) + 4,5 */ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním řádku se jedná o údaje meziročně přepočtené na shodné počty firem (viz též tabulka č. 2.7.2). Vývoj vzájemné vazby mezi indexem růstu produktivity práce a růstem mezd je uveden v diagramu 2.9.4. Pozitivní na jeho průběhu je ten fakt, že přírůstek produktivity práce jak z přidané hodnoty, tak z tržeb je v relaci s přírůstkem mezd. Ukazuje mimo jiné i na další fakt a sice ten, že růstu produktivity práce z tržeb neodpovídá růst produktivity práce z přidané hodnoty. V tomto případě se potvrdila předchozí úvaha, že se tempo růstu tohoto parametru zpomalí s ohledem na opatření, která byla již ve většině firmách podniknuta ve využívání nových technologií vedoucích zejména k optimalizaci počtu pracovních míst. Promítá se zde také vliv nových členů Sdružení AP (zejména nového závodu TPCA v Kolíně), u kterých je poměrně vysoké procento nakupovaných dílů. P o ro vn án í m ez iro č n ích n árů stů " p ro d u ktivity p ráce" s rů stem p rů m ě rn ých m ez d % 25 20 15 10 5 0 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 rů st "p ro d u ktivity" (o b je m trž e b /p ra co vn ík) rů st "p ro d u ktivity" (p řid a n á h o d n o ta /p ra co vn ík) n á rů st m e z d Diagram č. 2.9.4 Soubor: APCR06c.DOC 109 © Sdružení AP, květen 2006 2.9.4 Uplatnění produkce na domácím a zahraničním trhu Podíl domácího trhu a exportu na celkových tržbách firem Sdružení AP vyplývá z diagramu č. 2.9.5. Je zde zachyceno období roků 2000 až 2005. Objem a základní rozdělení produkce mil Kč 600 000 2005 500 000 2005 400 000 2000 300 000 2000 200 000 2000 2005 100 000 0 celkový objem produkce dom ácí trh export Diagram č. 2.9.5 Rok 2005 je pro firmy Sdružení AP charakteristický dynamickým růstem výroby, což se pozitivně promítlo do jejího uplatnění jak na domácím, tak i na zahraničním trhu. Firmy Sdružení AP a celý automobilový průmysl tak přispěl významným způsobem k celkovému růstu ekonomiky ČR za toto období. Nepokračoval trend ve snižování tuzemského odbytu a významného nárůstu bylo dosaženo v oblasti exportu. Zde mohla být situace ještě výraznější, pokud by nebyla ovlivněna kursovými vlivy koruny směrem k EUR a USD. Domácí prodej – zvýšení domácích prodejů a významný růst výroby v oblasti osobních vozidel vytvořil potenciál i pro realizaci výroby dodavatelského průmyslu na českém trhu. Tato situace se promítla do zvýšení domácího prodeje oproti roku 2004 o 45,4 % Tento fakt částečně koresponduje s údaji v tabulce č. 2.9.2 (růst tuzemských prodejů u finálních výrobců). V rámci jednotlivých skupin výrobců to znamená, že v případě výrobců dílů a příslušenství vozidel činil nárůst tuzemského odbytu 61,9 % a v případě finálních výrobců byl tento nárůst 20,6 %. Vývoz – jeho „tahounem“ byli v oblasti finálních výrobců především výrobci osobních vozidel a výrobci autobusů. Na zvýšenou výrobu reagovali obdobným způsobem i výrobci příslušenství. Zejména zásluhou těchto dvou skupin výrobců vzrostl vývoz firem Sdružení AP meziročně o 17,7 %. Zde je také odpověď na otázku, jakým způsobem došlo k realizaci zvýšené výroby v roce 2005. Prakticky o stejnou hodnotu (o 17,4 %) vzrostl vývoz u položek autoprůmyslu. Uplatnění produkce na jednotlivých teritoriích ukazuje diagram č. 2.9.6, ze kterého vyplývá, že rozhodujícím a tradičním místem pro vývoz výrobků firem Sdružení AP zůstávají země EU, ve kterých bylo jen za rok 2005 realizováno 87,9 % celkového vývozu. Tento údaj ukazuje na důležitý fakt, a sice že automobilový průmysl České republiky je plně adaptovaný na podmínky EU, a je tudíž plně konkurenceschopným Soubor: APCR06c.DOC 110 © Sdružení AP, květen 2006 odvětvím průmyslu ČR. Je zřejmé, že přistoupení k jednotnému evropskému trhu povzbudilo exportní aktivity firem zejména směrem k tomuto teritoriu. mil.Kč Směřování vývozu firem Sdružení AP 350 000 300 000 250 000 2004 200 000 2005 150 000 100 000 50 000 0 Evropská Unie ESVO ostatní Evropa ostatní svět Diagram č. 2.9.6 Směrem k nejvýznamnějšímu teritoriu vývozu, tj. k zemím EU, je možné diagram doplnit o následující fakta. Z hlediska absolutní hodnoty dosáhl vývoz firem Sdružení AP do zemí EU v roce 2005 hodnoty 324 942,3 mil. Kč a oproti roku 2004 vzrostl o 16,5 %. Vyjdeme–li z údajů ČSÚ, který uvádí za rok 2005 celkový export ČR do zemí EU ve výši 1 578 546,3,9 mil. Kč, pak podíl firem Sdružení AP činí 20,6 % a oproti roku 2004 se zvýšil o 1,7 %. Porovnání podílu hlavních skupin výrobců (finalisté, dodavatelé, ostatní) na dosaženém objemu produkce a exportu za období roku 2005 bylo provedeno již výše (v bodě 2.2 této kapitoly). 2.9.5 Vývoj některých dalších ukazatelů Celková výroba podniků Sdružení AP byla v roce 2005 výrazným způsobem ovlivněna růstem jak tuzemské poptávky, tak i poptávky zejména ze zemí EU. Růst výroby pak následně ovlivnil i řadu dalších důležitých ukazatelů, které se z ní odvíjejí. Jejich dynamika je v řadě případů dvouciferná a to i přes skutečnost, že dochází pravidelně ke zvyšování výchozí základny pro výpočet meziročního indexu. Úspěšný růst je však na druhé straně podmíněn řadou systémových opatření, která mají mimořádný význam pro udržení konkurenceschopnosti firmy. Hospodářský výsledek Jedná se o parametr, který je nově uváděn a je mimo jiné využit i v souvislosti s nově definovanými kritérii soutěže „Podnik roku“. Firmy Sdružení AP jako celek vykázaly v roce 2005 kladný hospodářský výsledek před zdaněním ve výši 21 483,1 mil. Kč. Na této hodnotě se však jednotlivé skupiny výrobců podílely nerovnoměrným způsobem. Porovnání tržeb z vlastní výroby a hospodářského výsledku ukazuje následující tabulka č. 2.9.13. Soubor: APCR06c.DOC 111 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 2.9.13 rok 2005 484 063,2 21 483,1 4,43 Tržby z vlastní výroby (mil. Kč) Hospodářský výsledek (mil. Kč) Podíl hospodářského výsledku na tržbách (%) Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti To, že je automobilový průmysl prosperujícím odvětvím, se odráží např. i na jeho úrovni v oblasti závazků a pohledávek po lhůtě splatnosti. Celkovou úroveň pohledávek ukazuje tabulka č. 2.9.14. Jejich hodnota vztažená k celkovým tržbám se pohybuje za poslední čtyři roky řádově do dvou procent. Tato situace zobrazuje zejména na straně inkasa dobrou spolupráci a platební disciplínu firem, které odebírají výrobky automobilového průmyslu. Z hlediska závazků došlo ve srovnání s rokem 2004 k určitému zvýšení absolutní výše závazků po lhůtě splatnosti a to ze 4 526,9 mil. Kč na 5 956,4 mil. Kč. V poměru k celkovým tržbám však zůstává tento údaj (1,23 %) prakticky na stejné úrovni jako v roce 2004, kdy činil 1,17 %. Tabulka č. 2.9.14 Pohledávky po lhůtě splatnosti pohledávky po lhůtě splatnosti (mil. Kč) podíl na tržbách % 6 166,3 7 537,9 8 922,2 7 814,8 8 006,8 5 827,9 5 269,8 4 052,7 5 771,7 5 631,5 8 574,5 7,0 6,7 5,6 4,1 3,7 2,1 1,7 1,2 1,7 1,5 1,8 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Podniky se zahraniční kapitálovou účastí Významný podíl z pohledu členské základny Sdružení AP představují firmy se zahraniční kapitálovou účastí. Ze souhrnného přehledu části jejich ekonomických výsledků, který je uveden v tabulce č. 2.9.15, vyplývá i jejich rozhodující podíl na celkových výsledcích firem Sdružení AP. Ten prakticky ve všech ukazatelích převyšuje podíl, který by odpovídal jejich početnímu zastoupení v rámci Sdružení AP. Tabulka č. 2.9.15 Podíly firem se zahraniční účastí na celkových výsledcích • z objemu výroby celkový objem výroby (mil. Kč) =100% • z přidané hodnoty přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =100% • z celkového exportu celkový export (mil. Kč) = 100% • z celk. počtu pracovníků celk. počet pracovníků (osob) = 100% Soubor: APCR06c.DOC r. 2002 89,7 % 326 452,5 84,3% 61 759,8 93,5 % 239 560,0 69,2 % 98 755 112 r. 2003 91,1 % 348 403,8 86,4 % 71 734,7 94,0 % 264 275,7 73,6 % 101 840 r. 2004 91,7 % 385 550,9 88,5 % 82 011,9 99,0 % 313 971,7 77,6 % 105 128 r. 2005 93,0 % 484 063,2 89,7 % 89 369,5 95,3 % 369 678,2 79,1 % 110 946 © Sdružení AP, květen 2006 2.9.6 Pozice podniků Sdružení AP v rámci hospodářství ČR Důležitá data, která se týkají základních ekonomických údajů firem Sdružení AP, již byla uvedena v úvodu tohoto materiálu. Stejně tak již byl uveden jejich poměr k makroekonomickým údajům, které se týkají celého národního hospodářství. Řada poměrových ukazatelů, z nichž je jako nejdůležitější možné uvést podíl firem Sdružení AP na průmyslové výrobě a celkovém exportu ČR, hovoří jednoznačně ve prospěch automobilového průmyslu. Z pohledu národního hospodářství tvoří jedno z nosných odvětví. V další části této kapitoly jsou uvedené údaje doplněny o některé další skutečnosti. Celková průmyslová výroba České republiky (vyjádřená tržbami z průmyslové činnosti firem nad 20 zaměstnanců) dosáhla podle údajů ČSÚ v roce 2005 hodnoty 2 573 134,0 mil. Kč a vzrostla oproti roku 2004 o 8,5 %. Firmy Sdružení AP svým objemem produkce 484 063,2 mil. Kč dosáhly podílu 18,8 % na celkové průmyslové produkci ČR. Tento podíl je vyšší než v roce 2004, kdy činil 16,26 %. Je důležité si uvědomit, že zaměstnává-li průmysl celkem cca 1 150 000 zaměstnanců, tak těchto výsledků bylo dosaženo s necelými cca 10 % zaměstnanců. Obdobným způsobem, jakým byl vyjádřen podíl podniků Sdružení AP na průmyslové výrobě ČR, můžeme vyjádřit i jejich podíl na celkovém vývozu ČR. Jeho hodnota činila v roce 2005 celkem 1 875 219,7 mil. Kč a oproti roku 2004 se zvýšila o 9,4 %. Firmy Sdružení AP vyvezly v roce 2005 zboží v hodnotě 369 678,2 mil. Kč, což znamenalo nárůst oproti roku 2004 o 17,7 %. Podíl firem Sdružení AP na celkovém vývozu ČR pak dosahuje hodnoty 19,7 % a oproti roku 2004 (kdy dosáhl 18,2 %), je o jeden a půl procentního bodu vyšší. Zahraničně obchodní bilance podniků Sdružení AP Nárůst vývozu se pozitivně promítnul i do zvýšení příjmů, které firmy získaly za export svých výrobků. O jeho významu svědčí i ta skutečnost, že vývoz firem Sdružení AP představoval 76,4 % z celkových tržeb. Oproti roku 2004 to představuje zvýšení exportu o více jak 55 700 mil. Kč. Z celkové hodnoty vývozu 369 678,2 mil. Kč směřovalo plných 87,9 % do států EU. Situaci přehledně znázorňuje i diagram č. 2.9.6. Z hlediska zahraničně obchodní bilance je automobilový průmysl nejen významným odvětvím z hlediska příjmů státního rozpočtu, ale i poměrně náročným odvětvím z hlediska dovozu dílů a polotovarů, nezbytných pro zajištění své výroby. Pokud položíme na misku vah tyto dvě veličiny, t.j vývoz v hodnotě 369 678,2 mil. Kč a dovoz pro výrobní spotřebu (včetně dovozu investic) ve výši 182 883,2 mil. Kč, vytvořily firmy Sdružení AP kladné saldo zahraničně obchodní bilance ve výši 186 795 mil. Kč. V porovnání s rokem 2004 je tato hodnota o 2,4 % vyšší. Investice v podnicích Sdružení AP Kolik finančních prostředků investovaly firmy Sdružení AP za posledních 11 roků do svého rozvoje a modernizace výroby, ukazuje názorně tabulka č. 2.9.16. Úroveň celkových investic za rok 2005 byla nižší ve srovnání s rokem 2004. Z částky 13 679,1 mil. Kč směřovaly na nákup technologie prostředky ve výši 10 242,2 mil. Kč. Podíl investic do technologického zařízení dosáhnul v roce 2005 hodnoty 74,9 % a v porovnání s rokem 2004, kdy činil 68 %, byl tedy vyšší o 6,9 %. Soubor: APCR06c.DOC 113 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 2.9.16 Investice ve firmách Sdružení AP rok celkem (mil. Kč) z toho dovoz (mil. Kč) 9 046,0 14 885,1 17 639,9 12 743,6 17 233,5 23 534,4 31 066,7 21 477,1 21 896,9 21 128,0 13 679,1 204 330,3 6 829,8 6 791,0 6 039,0 7 949,9 10 013,2 11 258,4 15 556,2 3 531,2 5 401,0 6 096,1 4 603,7 84 069,5 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 CELKEM: Investiční prostředky vložené do rozvoje výroby ve srovnání s tržbami z vlastní výroby a objemem produkce ukazuje diagram č. 2.9.7. Investice a tržby z vlastní výroby mil. Kč % 600 000 500 000 14 11,0 400 000 12 10,2 13,1 6,8 8,6 7,9 10 8 300 000 6,6 200 000 6 6,3 5,5 4 2,8 100 000 2 0 0 1996 1997 1998 investice I (Kč) 1999 2000 2001 tržby T (Kč) 2002 2003 2004 2005 poměr I/T (%) Diagram č. 2.9.7 Pro porovnání a získání uceleného pohledu o investicích, které proudí do sektoru automobilového průmyslu, jsou v další části uvedeny i investice, které do ČR směřují v souvislosti s vládní podporou, která je investorům poskytována. Českým i zahraničním investorům bez rozdílu je nabízena možnost získat investiční pobídky, jejichž smyslem je podporovat zavádění nebo rozšiřování výroby v oblasti zpracovatelského průmyslu a projekty v oblasti strategických služeb a technologických center. Systém investičních pobídek je v České republice nastaven rozdílně pro různé druhy investičních projektů viz tab. 2.9.17. Soubor: APCR06c.DOC 114 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka 2.9.17 Zpracovatelský průmysl Strategické služby a technologická centra Dotace na podnikatelskou činnost Dotace na školení a rekvalifikaci Sleva na dani z příjmu právnických osob Podpora na vytvářená pracovní místa Podpora na školení a rekvalifikace Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 100 mil. Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 1. 5. 2004. Investiční podpory v oblasti technologických center a center strategických služeb se řídí pravidly Rámcového programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro podporu technologických center a center strategických služeb. V případě realizace projektů v oblasti poskytování specifických služeb v regionech s nezaměstnaností za uplynulá dvě pololetí vyšší než 14 % mohou investoři také požádat o finanční podpory podle Programu na podporu tvorby nových pracovních míst. V oblasti automobilového zpracovatelský průmysl. průmyslu jsou nejvíce využívány pobídky pro Nabízené pobídky Sleva na dani z příjmů právnických osob • úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (nově vzniklé společnosti) • částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (expandující společnosti) Hmotná podpora vytvářených pracovních míst • 200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (A) + 50 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců • 100 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s mírou nezaměstnanosti o 25 % vyšší než celostátní průměr (B) + 25 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíců Hmotná podpora na školení a rekvalifikace • ve výši 35 % nákladů na školení v regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (A, B, C) Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 50 % (resp. 65 % u malých a středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Podmínky pro získání pobídek ve vazbě na míru nezaměstnanosti jsou uvedeny v tab. 2.9.18. Soubor: APCR06c.DOC 115 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka 2.9.18 Okresy podle míry nezaměstnanosti A B C D 100 150 200 200 Minimální krytí vlastním kapitálem (mil. Kč) 50 75 100 100 Minimální % do strojů z celkové výše investice 40 40 40 40 Minimální výše investice (mil. Kč) Řada zahraničních firem reagovala na tuto iniciativu a rozhodla se realizovat svůj další rozvoj právě na území České republiky. Z poslední doby je možné uvést v rámci automobilového průmyslu např. firmu HYUNDAI. Investice, které v r. 2005 uskutečnily firmy ve spolupráci s agenturou CzechInvest a jejich rozdělení podle sektorů, do kterých směřovaly, znázorňuje diagram č. 2.9.8. Investice podle sektorů v roce 2005 100 % = 3 245 mil. USD stavebnictví 3,1% letecký 2,3% ostatní 7,3% strojírenství 12,3% automobilový 21,6% elektrotechnický 6,2% dřevo, textil, papír 23,1% chemie , biotechnologie, plasty, guma 22,3% informační technologie 1,8% Diagram č. 2.9.8 Soubor: APCR06c.DOC 116 © Sdružení AP, květen 2006 Pro informaci jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.19 některé významné investice v oblasti automobilového průmyslu, které byly realizovány od ledna do prosince 2005. Při zpracování přehledu bylo využito podkladů agentury CzechInvest. V této souvislosti je pro další období reálná změna struktury investic. Investoři nehledají v České republice pouze levnou pracovní sílu. Firmy mají zájem investovat do výzkumu, vývoje a strategických služeb, tedy do oblastí s vyšší přidanou hodnotou. Jak z uvedených údajů vyplývá, do automobilového průmyslu směřuje již několik let největší procento investic a to nejen z hlediska počtu investorů, ale i z hlediska výše proinvestovaných prostředků. V tomto odvětví je tradičně nejsilnějším partnerem Německo, následováno investory z Japonska, Španělska a dalších zemí. Podle hlediska země původu se objevila řada tuzemských právních subjektů, které dokázaly pro svůj rozvoj využít investičních pobídek. Tabulka 2.9.19 Nově Společnost Sektor Země původu Investice Investice Investice vytvořená (mil. EUR) (mil. USD) 16,60 20,91 (mil. Kč) pracovní místa 538,00 150 Eberspächer spol. s r.o. automobilový Německo LINDE + WIEMANN CZ, s.r.o. automobilový Německo 7,41 9,33 240,00 50 Parker Hannifin Industrial s.r.o. automobilový Německo 14,18 14,81 448,00 350 Pierburg s.r.o. automobilový Německo 16,50 20,78 534,60 50 Siemens Automobilové systémy, s.r.o. automobilový Německo 12,13 15,27 393,00 355 ASMO Czech s.r.o. automobilový Japonsko 12,97 13,55 409,88 122 GRUPO ANTOLIN TURNOV s.r.o. automobilový Španělsko 33,96 35,47 1 073,00 220 MATTHEY s.r.o. automobilový Francie 15,25 19,20 494,10 100 Oiles Czech Manufacturing s.r.o. automobilový Japonsko 3,92 4,10 124,00 35 CIE PLASTY CZ. s.r.o. automobilový Španělsko 15,70 16,39 496,00 60 KYB Manufacturing Czech s.r.o. automobilový Japonsko 23,67 29,81 767,00 214 ŠKODA AUTO a.s. automobilový Německo 188,94 237,92 6 121,80 2150 Benteler Automotive Rumburk s.r.o. automobilový Německo 47,93 60,36 1 553,00 352 Saint-Gobain Sekurit CR spol. s r.o. automobilový 11,51 14,49 372,90 108 BLATA, s.r.o. automobilový Německo Česká republika 14,89 15,55 470,50 280 Mubea, spol. s r.o. automobilový Švýcarsko 14,53 15,17 459,00 106 BOSCH DIESEL s.r.o. automobilový 99,75 125,61 3 232,00 368 WAGON AUTOMOTIVE spol. s r.o. automobilový 10,93 14,77 332,00 40 F.X. MEILLER Slaný s.r.o. automobilový 9,10 11,46 295,00 120 Stant Manufacturing s.r.o. automobilový Nizozemí Česká republika Česká republika Velká Británie 3,46 4,35 112,00 67 Erich Jaeger, s.r.o. automobilový Německo 5,00 6,30 162,00 290 Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek 2.10 Výzkumně vývojová základna Počet pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje (VaV) firem Sdružení AP dosáhl v roce 2005 počtu 3 742 osob. Jak ukazuje diagram č. 2.10.1, jedná se o údaj, který je prakticky shodný s předchozím rokem. V delším časovém úseku je vidět, že přes určité výkyvy je celkový trend ve vývoji počtu pracovníků ve vývojových útvarech pozitivní. Soubor: APCR06c.DOC 117 © Sdružení AP, květen 2006 Konkrétní počty osob za období 2000 až 2005 jsou pak uvedeny v tabulce č. 2.10.1. Další tabulka č. 2.10.2 pak charakterizuje situaci po jednotlivých divizích Sdružení AP v uplynulých čtyřech letech. Pozitivní je skutečnost, že v žádné skupině výrobců nedochází k dramatickým změnám v počtu pracovníků a dílčí změny souvisí většinou se změnou členské základny. Počet pracovníků ve vývoji u výrobců příslušenství reaguje na současnou situaci, kdy je ze strany finálních výrobců vyžadována větší součinnost v předvýrobních etapách celého projektu. Tento systém přináší větší zodpovědnost pro dodavatele, možnost rychlé reakce na vzniklý problém a v neposlední řadě i úsporu nákladů jak na straně finálního výrobce, tak v menší míře i na straně výrobců dílů. Tato úzká spolupráce pozitivně ovlivnila dodavatelskou strukturu Sdružení AP a ze 117 členských firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel je více jak 70, které mají charakter dodavatele první řady. Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji osob 4 000 3 800 3 600 3 400 3 200 3 000 2 800 2 600 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 2.10.1 Tabulka č 2.10.1 počet pracovníků útvarů VaV 2000 3 526 2001 3 415 2002 3 768 2003 3 547 2004 3 788 2005 3 742 Tabulka č 2.10.2 Počet pracovníků VaV rok 2002 finální výrobci výrobci příslušenství účelové organizace 1 851 1 658 259 rok 2003 rok 2004 rok 2005 1 801 1 608 138 1 699 1 895 194 1 711 1 721 310 Pohled na problematiku VaV můžeme shrnout následujícím způsobem: • Vlastní VaV nebo oddělení související s touto činností má více jak 50 % firem Sdružení AP. Zaměstnávají 3 742 pracovníků, což je prakticky stejný počet jako v roce 2004. • V případě jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) 66,7 % finalistů a 52,1 % podniků příslušenství. Soubor: APCR06c.DOC 118 © Sdružení AP, květen 2006 • Z celkového počtu 82 firem se zahraničním partnerem má vlastní VaV 42 firem, což je více jak 51 %. • Podíl pracovníků VaV na celkovém počtu zaměstnanců firem Sdružení AP se oproti roku 2004, kdy činil 3,6 %, prakticky nezměnil a jeho hodnota je 3,4 %. • Reálná hodnota neinvestičních prostředků, které firmy Sdružení AP plánují ze svých rozpočtů na činnost útvarů VaV, se pohybuje u výrobních firem v rozmezí 3 - 4 % - vyjádřeno podílem tržeb z vlastní výroby. • Počet pracovníků VaV podniků Sdružení AP se podílí přibližně sedmi procenty na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR. V současné době dochází k realizaci projektů, které směřovaly na podporu vzniku technologických center a je tedy předpoklad, že dojde k postupnému nárůstu pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje. Strategie budování technologických center je další z forem podpory, kterou stát poskytuje firmám. Největší investiční projekty v oblasti technologických center a strategických služeb roce 2005 jsou uvedeny v tabulce č 2.10.3. Tabulka č 2.10.3 Investor Sektor České aerolinie Computer Associates International FTE automotive Lonza Group LATECOERE Země původu Investice (mil. Kč) Pracovní místa Kraj letecký Česká republika 1 347 400 Praha informační technologie USA 1 100 218 Praha Německo 1 039 588 Švýcarsko 412 50 Ústecký Středočesk Francie 200 150 automobilový biotechnologi e letecký ý Praha Jednou z cest jak využít možností, které jsou v rámci podpory výzkumu a vývoje poskytovány státem, je zapojení firem do existujících programů jako jsou např. programy vyhlašované a každoročně upřesňované MPO. Projekty členských firem Sdružení AP, které prošly výběrovým řízením a u nichž bylo zahájeno řešení v roce 2006, jsou uvedeny v tabulce č. 2.10.4. Tabulka 2.10.4 Firma Projekt Adaptivní světlometové systémy pro motorová VISTEON - AUTOPAL, s.r.o. vozidla. Vytvoření znalostní základny pro zvládnutí BUZULUK Komárov, konstrukce, technologie a výroby nové generace nástupnická a.s. pístních kroužků. Axiální startér s planetovou převodovkou MAGNETON a.s. o výkonu 2 kW. Pro podporu projektů výzkumu a vývoje zahajovaných v roce 2007 vyhlásilo MPO v dubnu 2006 veřejnou soutěž. Jedná se o projekty do následujících programů: - „TANDEM“ - zajišťuje potřebu výzkumu určeného pro průmysl; - „IMPULS“ - zajišťuje potřebu průmyslového výzkumu a vývoje. Soubor: APCR06c.DOC 119 © Sdružení AP, květen 2006 Konečný termín pro podání projektu do uvedených programů na MPO ČR byl stanoven na 14. červenec 2006. Pro informaci je v diagramu č. 2.10.2 uveden vývoj státních výdajů na výzkum a vývoj do roku 2005 a výhled na rok 2006, včetně finančních prostředků, které jsou v rámci státního rozpočtu přiděleny do gesce MPO. Výdaje na výzkum a vývoj 20 000 18 167 18 000 celkem ČR výdaje (mil. Kč) 16 000 14 000 11 820 12 000 10 000 7 772 8 000 6 000 8 732 14 663 12 578 13 920 9 672 6 238 4 551 4 897 1 198 229 182 964 1 000 1 197 1 559 2 186 884 1 830 526 1 420 1 200 177 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2005 2006 4 378 4 000 2 000 16 374 14 987 MPO 0 2001 2003 2004 Diagram č. 2.10.2 Programy EU Vstupem České republiky do EU se zejména malým a středním firmám a dalším organizacím otevřela významná možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Za tímto účelem byly v průběhu května 2004 vyhlášeny následující tzv. operační programy (OP): • OP infrastruktura • OP průmysl a podnikání • OP rozvoj lidských zdrojů • OP rozvoj venkova a zemědělství • Společný regionální OP Operační programy byly vyhlášeny na období 2004 až 2006. OP mají určeno několik priorit a jsou rozděleny na konkrétní programy. V roce 2005 předložilo, nebo již realizovalo, 20 firem Sdružení AP projekty využívající některý ze strukturálních fondů EU. V současné době se zpracovávají pravidla pro čerpání prostředků pro období 2007 – 2013. Další informace lze nalézt na internetových stránkách MPO (www.mpo.cz) a CzechInvestu (www.czechinvest.org). Od roku 2002 a následně s pokračováním v roce 2003, 2004 a 2005 se Sdružení AP (i s členskou firmou Almet) zapojilo do řešení 5. Rámcového programu EU pro výzkum a vývoj s participací na mezinárodním programu “Oil-Free Powertrain”. Na základě doporučení závěrečného plenárního zasedání v listopadu 2005 ve Vídni byl tento projekt již ukončen. Zpracoval: Ing. Novák Soubor: APCR06c.DOC 120 © Sdružení AP, květen 2006 2.11 Stav v oblasti certifikace systémů Jak ukazuje současný stav a vývoj dodavatelsko odběratelských vztahů, firma, která nemá své výrobky, výrobní cyklus či další prvky výrobního procesu podrobeny řadě auditů, která nedodržuje ekologické standardy a jejíž úroveň řízení nevyhovuje stanoveným normám, má minimální šanci uspět jako dodavatel pro automobilový průmysl. Automaticky jsou tyto požadavky a podmínky finálních výrobců stanoveny pro tzv. první řadu dodavatelů, ale v současné době jsou vyžadovány a přenášeny i na další stupně dodavatelského řetězce. Pro větší názornost je další část kapitoly zpracovaná z hlediska certifikace ve dvou nejdůležitějších oblastech a to v oblasti řízení kvality a ekologie. Normy kvality Rozsah certifikace kvality doznal v posledním období výrazných změn. Kratší inovační cykly a doby trvání vývoje, rostoucí mezinárodní konkurence a tlak na snižování nákladů vyžadují v automobilovém průmyslu nové formy organizace, od které se očekává, že povede k dalšímu zvýšení zodpovědnosti za výrobek. Nejen od vozidla, ale od každého jeho dílu se očekává stále více užitných vlastností a zodpovědnost za výrobek je posuzována podle nových právních podkladů. Otázka tedy není, zda dodavatelé budou muset přejít k certifikaci dle ISO/TS, ale spíše kdy tak budou muset nejpozději učinit. Nové právní normy se vyznačují provázaností na dodavatele dalších řad. Z předaných podkladů vyplývá, že prakticky ve všech výrobních firmách Sdružení AP je zaveden systém řízení kvality. Zbylou část tvoří nevýrobní organizace, jako jsou např. školy, konstrukční kanceláře apod. Stručný přehled o celkové situaci z hlediska norem kvality ve firmách zapojených do činnosti Sdružení AP podává tabulka č. 2.11.1. Tabulka č. 2.11.1 certifikace dle ISO 9001-4, ISO/TS16949, VDA 6.1, QS 9000 případně audit kvality odběratelem rok má uděleno usiluje o udělení ostatní Celkem Sdružení AP: počet firem Sdružení AP 2002 120 7 10 137 2003 126 3 12 141 2004 130 9 8 147 % z firem Sdružení AP 2005 134 2 13 149 2002 87,6 5,1 7,3 100,0 2003 89,4 2,1 8,5 100,0 2004 88,4 6,2 5,4 100,0 2005 89,9 1,3 8,7 100,0 Audity systému řízení kvality Organizace, které provádí vlastní hodnocení ve firmách, jsou ve většině případů specializované firmy se zahraniční kapitálovou účastí. V případě českých subjektů, které se zabývají audity, se jedná ve většině případů o auditorské firmy s vazbou na určitý region. Do procesu hodnocení jsou významnou měrou zapojeny samotné odběratelské firmy, které provádějí audity jako součást svých odběratelsko dodavatelských vztahů. V řadě případů postupují podle vlastních pravidel, která však berou za základ výše uvedené normy. Normy pro ochranu životního prostředí Jak bylo v úvodu kapitoly zdůrazněno, další významnou podmínkou pro uplatnění firmy jako dodavatele do sektoru automobilového průmyslu je aktivní přístup vedení Soubor: APCR06c.DOC 121 © Sdružení AP, květen 2006 firmy k problematice ochrany životního prostředí. Z tohoto pohledu mají rozhodující podíl normy řady ISO 14 000. Certifikát dokládající plnění těchto norem mělo v rámci firem Sdružení AP v roce 2005 uděleno celkem 84 firem, což představuje více jak 56 % členské základny. Z firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel získalo certifikát více jak 70 % firem. Další firmy Sdružení AP se na certifikaci připravují. Ekologické audity Firmy, které se zabývají prováděním ekologických auditů, jsou ve většině případů totožné s firmami, které provádějí audity kvality. Z hlediska vlastního procesu se samozřejmě jedná o odlišnost, ale ta je řešena v rámci organizační struktury hodnotitelské firmy. K této kapitole lze závěrem dodat jenom konstatování, že tak jak porostou nároky na výrobek a na ochranu životního prostředí, bude pokračovat trend v zavádění vyšších, dokonalejších a pochopitelně i nákladnějších systémů na různých stupních řízení. Lze očekávat, že do splnění daných norem se zapojí nejen subdodavatelský sektor, pro který je jejich plnění nutnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti firmy, ale ve větší míře se bude týkat i finálních výrobců z hlediska uplatnění konečného výrobku na spotřebitelském trhu. Zpracoval: Ing. Novák 2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách 2.12.1 Podniková úroveň Kolektivní vyjednávání pro letošní rok bylo jako každoročně ve firmách velmi odlišné. Z tohoto důvodu jej lze jen těžko popsat určitou zobecňující charakteristikou, ale na základě nám známých vyjádření obou stran sociálního dialogu tj. odborů a zaměstnavatelů a také z dostupných veřejných informačních zdrojů vyplývá, že v některých členských firmách došlo k dohodě zaměstnavatelů a zástupců zaměstnanců ještě do konce roku 2005 a průběh kolektivního vyjednávání lze charakterizovat jako nekonfliktní a korektní. V některých firmách ale bohužel vyústilo kolektivní vyjednávání až v jednání před zprostředkovatelem. Na rozdíl od loňského roku ale není znám případ, kdy by při kolektivním vyjednávání byl ze strany odborů využit i nátlakový argument výstražné stávky. Zmiňované rozdílné formy kolektivního vyjednávání jsou dány nejen ekonomickými výsledky jednotlivých firem, ale i odlišnými výchozími podmínkami v regionech (zejména úrovní zaměstnanosti a průměrné mzdy). V této souvislosti je nutno zdůraznit, že nejen management členských firem Sdružení automobilového průmyslu, ale i zástupci zaměstnanců (odbory) si musí uvědomit, že kolektivní vyjednávání a jeho výsledky musí odrážet reálné ekonomické možnosti jednotlivých firem. Pouze za tohoto předpokladu je možno budovat vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na korektních základech, protože vzájemně vyvážená kolektivní smlouva je nezbytným nástrojem k udržení sociálního smíru, ale samozřejmě i jednou ze základních podmínek pro udržení konkurenceschopnosti firmy. Zpracované a známé údaje ve věci odborové organizovanosti a stavu kolektivního vyjednávání včetně předpokládaných mzdových nárůstů k polovině dubna 2006 je možno shrnout do následujících základních bodů: - odborovou organizaci má zhruba 62 % členské základny Sdružení AP, poměr firem, u kterých působí odbory, spíše stagnuje; Soubor: APCR06c.DOC 122 © Sdružení AP, květen 2006 - - - - odborově organizováno je více než 50 % zaměstnanců firem Sdružení AP, což je odborová organ. vyšší než celostátní průměr (pod 30 % a má klesající trend); nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO (zastoupen ve více než 70 % firem s působením odborů), druhým nejpočetnějším svazem je OS CHEMIE, vedle těchto tradičních odborových svazů se začínají vyskytovat i firmy, které mají tzv. nezávislé odbory; k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena přibližně v 78 % firem, u kterých působí odborová organizace; ve zbylých 22 % firem se o uzavření kolektivní smlouvy dosud jednalo (v loňském roce to bylo o 5 % více); to částečně vyvrací tvrzení z loňské analýzy, které hovořilo o tom, že se prodlužují termíny uzavírání kolektivních smluv; kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je obnovována pouze tzv. „MZDOVÁ DOHODA“, která je ze své podstaty samozřejmě nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání; jednání o průměrném nárůstu mzdy pro letošní rok je možno shrnout následujícími zjištěnými souhrnnými údaji: v již uzavřených kolektivních smlouvách je růst průměrné mzdy na úrovni 4 % a příliš se tedy neliší od růstu mezd v roce 2004 a 2005; rozptyl očekávaného růstu mezd pro rok 2006 se pohyboval mezi 3 až 7 %; nejvyšší zaznamenaný požadavek ze strany zástupců zaměstnanců byl růst 10 %; ve skupině finálních výrobců je očekáván průměrný růst mzdy na úrovni 3,7 %, u výrobců příslušenství 4,0 % a u účelových organizací 5,6 %; na očekávaný růst mezd nemá příliš velký vliv výrobní program ani působení odborů ve firmě, ve firmách kde působí odborová organizace vychází dohodnutý průměr růstu 3,7 %, kde odbory nejsou to je 4,6 %. Dalšími tradičními hlavními problémovými tématy kolektivního vyjednávání jsou: fond pracovní doby a práce přesčas příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí pružná pracovní doba a s ní související fond pracovní doby agenturní zaměstnávání, včetně zaměstnávání cizinců odvody sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře Většina z členských firem Sdružení automobilového průmyslu poskytuje svým zaměstnancům sociální výhody, jdoucí nad rámec znění současného zákoníku práce. K nejčastěji uváděným motivačním a stimulačním prvkům patří: delší dovolená (o 1 týden) kratší pracovní doba (37,5 hod. týdně) příspěvek na penzijní připojištění (nejčastěji 300 - 400 Kč měsíčně) příspěvek na kapitálové životní pojištění (v rozmezí 300 - 600 Kč měsíčně) odměny při životních a pracovních jubileích příspěvky na stravování, dopravu, rekreaci směnové příplatky (odpolední - nejčastěji 6 Kč/h., noční - nejčastěji 13 Kč/h.) různé sociální fondy a programy zaměstnanecké půjčky úhrada vstupní a případně výstupní prohlídky vyšší odstupné rehabilitační a rekondiční zdravotní pobyty Soubor: APCR06c.DOC 123 © Sdružení AP, květen 2006 2.12.2 Vyšší odborová úroveň - Kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS) V platnosti nadále zůstává stanovisko členské základny (vyjádřené několikrát zopakovaným usnesením Rady ředitelů), že Sdružení automobilového průmyslu nejedná a nebude jednat o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) a rovněž tak i odmítá možnost případného zastupování Sdružení automobilového průmyslu v těchto jednáních třetím subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR). Protože automobilový průmysl je specifické odvětví, nepovažujeme za správný ani institut tzv. plošného rozšiřování KSVS na „příbuzné či blízké“ obory. Přestože Sdružení AP, hlavně z důvodů velkých rozdílů mezi členskou základnou (odlišné ekonomické podmínky i výrobní program), nejedná o kolektivní smlouvě vyššího stupně, členská základna Sdružení AP považuje sociální dialog za důležitý a žádoucí. Důkazem toho je, že Sdružení AP má od října roku 2001 uzavřenu tzv. „Dohodu o spolupráci“ s OS KOVO. Sdružení AP navíc, jako vstřícný krok vůči OS KOVO, iniciovalo její rozšíření spočívající především v definování společných zájmů a cílů jako základu pro další spolupráci. Tato již konkrétněji definovaná spolupráce je formulována v „Dodatku“ k „Dohodě o spolupráci“, který platí od března roku 2004. Dodatek vyjadřuje následující společné základní cíle a principy (oblasti společných zájmů): Flexibilita pracovní síly Snižování pracovní neschopnosti Liberalizace pracovního práva Ovlivňování vzdělávací soustavy ve směru k potřebám trhu práce Úsilí o udržení stabilizované situace (ve vazbě na životní cykly výrobků, změny výrob) Motivace a formy odměňování Celoživotní vzdělávání a znalostní management Transparentní jednání Proaktivní chování - shoda vůči ostatním externím partnerům ve smyslu deklarovaných společných zájmů Dohoda i její dodatek za čtyři roky svého trvání, dle vyjádření obou smluvních stran, zatím plní svoji funkci a žádná ze stran zatím necítí potřebu ji vypovědět, ani nezpochybňuje její princip. Její poslední hodnocení proběhlo v únoru 2006 a oběma stranami bylo pozitivně hodnoceno zejména několik konstruktivních jednání ohledně připravovaného Zákoníku práce (ZP) vedených v roce 2005. Ačkoliv Sdružení AP nesouhlasilo s tím, aby byl ZP v navrhované podobě přijat jako celek, podařilo se najít některé části, ve kterých panuje s OS KOVO shoda. K těm nejvýznamnějším patří: konta pracovní doby, možnost nařízení práce přesčas zvýšit na 150 hodin v kalendářním roce, celkový rozsah práce přesčas bez souhlasů odborů může činit 416 hodin za rok a případné navýšení dovolené umožnit i po jednotlivých dnech. Dále došlo v průběhu roku 2005 v souladu se zněním dohody k jednání představitelů obou stran dohody při příležitostech konání valných hromad obou subjektů. Skutečnost, že vztahy obou stran dialogu jsou korektnější, než je obvyklé v jiných průmyslových odvětvích, ilustruje i skutečnost, že v závěrečném hodnocení dotazníkového průzkumu prováděném automobilní sekcí OS KOVO je konstatováno, že firmy Sdružení AP, až na výjimky vytvářejí základním organizacím OS KOVO odpovídající podmínky a činnost odborů u zaměstnavatele je z jeho strany respektována. Zpracoval: Ing. Ešner Soubor: APCR06c.DOC 124 © Sdružení AP, květen 2006 3. Složení vozového parku v České republice 3.1 Údaje Centrálního registru vozidel Pololetní zpracovávání údajů z Centrálního registru vozidel MD ČR (dále jen CRV) a vydávání souhrnného přehledu „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČR“ je jedním z pravidelných výstupů sekretariátu Sdružení AP. Od počátku vydávání bylo členské základně předáno již devatenáct publikací. Publikace je vydávána každého půl roku sekretariátem Sdružení AP pod názvem „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Předchozí publikovaná vydání popisovala stav od 1.1.1997 až k 31.6.2005. Poslední aktuální vydání k 31.12.2005 bylo ale poprvé zpracováno z úplně nových základních datových souborů. V dosavadních statistikách se sledovaly počty vozidel pouze pro předdefinované značky a typy. Současná verze statistických datových souborů z CRV obsahuje veškeré evidované značky a typy. Počty vozidel v CRV k 31.12.2005 a změny počtu registrací (pro osobní automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku registrací) za období od 1.1.2005 do 31.12.2005 pro: • • • • • • • • • Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů) Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů) Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů) Speciální automobily dle výrobních značek Traktory dle výrobních značek Přívěsy dle výrobních značek Návěsy dle výrobních značek Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ 107 výrobních značek 56 výrobních značek 16 výrobních značek 40 výrobních značek 92 výrobních značek 65 výrobních značek 34 výrobních značek 19 výrobních značek 21 výrobních značek jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení vozového parku, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.1. Z údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel v jeho jednotlivých segmentech. Dále jsou v tabulce v tabulce č. 3.1.2 poprvé zpracovány údaje o počtech vozidel v základních kategoriích v rozdělení do jednotlivých krajů a okresů. V následující tabulce č. 3.1.3 jsou uvedeny i velmi žádané údaje o počtech tzv. „prvních“ registrací v daném období v rozdělení na vozidla nová a ojetá, které jsou důležité zejména pro sledování celkové velikosti tuzemského trhu vozidel. Zde je ale potřeba zdůraznit, že tyto základní souhrnné údaje z Centrálního registru vozidel se mohou lišit od očištěných dat o prvních registracích uváděných v následující kapitole 4. Diference v datech jsou dány skutečností, že pro účely detailního mapování trhu vozidel jsou tato data zpřesněna, opravena a zatříděna do kategorií na základě informací od jednotlivých dovozců a prodejců vozidel. Soubor: APCR06c.DOC 125 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 3.1.1 Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2005 Motorová vozidla druh vozidla stáří vozidel uváděno k roku : 31.12.2004 31.12.2005 ostatní L (LA až LE, LM) autobusy celkem AB * : z toho : M2 M3 ostatní (nezařazeno) celkem OA * : osobní z toho : M1 nezařazeno užitkové automobily celkem N1+N2+N3: z toho : N1 N2 N3 celkem NA * : z toho : nákladní z toho : N1 N2 N3 nezařazeno tahače celkem TP+TN+T : z toho : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) speciální celkem SA * : z toho : N1 N2 N3 nezařazeno (nezařazeno) ostatní (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) : traktory celkem z toho : jednonápravové (TJE) kolové (TKO) kultivační (TKU) pásové (TPA) jiný (TR) 757 061 33 294 451 694 271 3 281 2 195 23 569 19 948 3 616 12 835 3 497 3 815 547 3 811 769 3 778 462 441 269 521 100 563 92 357 371 437 258 465 63 663 47 323 1 986 24 769 146 23 307 1 316 54 620 6 110 29 103 18 107 1 300 11 615 142 360 4 131 287 18 478 10 573 794 000 33 932 523 711 288 3 322 2 234 42 701 20 134 3 534 13 345 3 255 3 958 708 3 954 769 3 939 509 836 310 280 104 155 95 401 415 101 299 083 62 611 51 309 2 098 24 060 607 22 153 1 300 51 457 5 884 27 012 17 311 1 250 19 218 142 863 4 130 430 19 479 11 931 rozdíl registrací 36 939 638 72 1 972 41 39 19 132 186 -82 510 -242 143 161 143 000 161 47 395 40 759 3 592 3 044 43 664 40 618 -1 052 3 986 112 -709 461 -1 154 -16 -3 163 -226 -2 091 -796 -50 7 603 503 0 -857 1 1 1 358 MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM: 5 197 357 5 425 541 228 184 motocykly z toho : kategorie celkem L* : L1 L2 L3 L4 L5 celkový počet k 2006,00 průměrný rok výroby a věk k 31.12.2005 1972,91 1988,73 1987,50 1970,41 1963,48 1975,46 2002,40 1991,38 1982,12 1995,13 1986,06 1992,18 1992,18 1992,18 1994,98 1998,09 1988,23 1992,23 1996,34 1998,44 1989,46 1992,50 1996,20 1996,30 1965,40 1997,08 1997,37 1984,52 1989,13 1984,13 1983,16 1990,08 1991,94 1978,91 1964,50 1978,82 1977,95 1960,01 1980,63 33,09 17,27 18,50 35,59 42,52 30,54 3,60 14,62 23,88 10,87 19,94 13,82 13,82 13,82 11,02 7,91 17,77 13,77 9,66 7,56 16,54 13,50 9,80 9,70 40,60 8,92 8,63 21,48 16,87 21,87 22,84 15,92 14,06 27,09 41,50 27,18 28,05 45,99 25,37 1989,27 16,73 /v měsících/ 19,7 3,5 4,3 -2,4 10,2 MOTOROVÁ CELKEM: 5,3 Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2004 u : motocyklů (za 12 měsíců, to je za 1 rok) osobních vozidel autobusů užitkových vozidel traktorů Soubor: APCR06c.DOC 126 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 3.1.1 - pokračování Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2005 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla stáří vozidel uváděno k roku : kategorie celkový počet k 31.12.2004 PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM: z toho : z toho : O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákladní návěs (NN) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) jiná (dosud nezařazeno) MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */: ROZDÍL **/: rozdíl registrací 31.12.2005 799 949 536 750 67 441 87 867 68 172 39 719 476 253 436 334 39 273 646 147 913 96 222 24 388 8 170 18 361 772 95 724 495 76 298 17 639 1 292 28 573 488 50 1 814 ? 5 051 2 159 5 959 12 682 370 51 486 5 997 306 0 806 060 průměrný rok výroby a věk k 31.12.2005 6 111 1984,40 555 686 18 936 72 614 5 173 87 170 -697 70 700 2 528 19 890 -19 829 483 970 7 717 442 989 6 655 40 205 932 776 130 163 453 15 540 107 611 11 389 27 946 3 558 8 024 -146 18 802 441 1 070 298 95 221 -503 565 70 75 746 -552 17 557 -82 1 353 61 40 785 12 212 560 72 52 2 1 787 -27 11 698 ######## 5 826 775 2 088 -71 6 027 68 12 421 -261 326 -44 22 631 -28 855 6 231 601 234 295 0 0 2006,00 21,60 1987,80 1989,85 1975,36 1991,10 1885,16 1984,91 1984,83 1985,59 1995,35 1996,83 1999,49 1995,21 1978,63 1991,67 1998,78 1975,35 1967,28 1974,64 1978,41 1978,76 1996,64 1998,59 1987,50 1995,60 2001,42 1999,84 1992,70 1985,02 1996,95 1999,74 1899,60 1988,64 18,20 16,15 30,64 14,90 120,84 21,09 21,17 20,41 10,65 9,17 6,51 10,79 27,37 14,33 7,22 30,65 38,72 31,36 27,59 27,24 9,36 7,41 18,50 10,40 4,58 6,16 13,30 20,98 9,05 6,26 106,40 17,36 0,00 0,00 /v měsících/ Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2004 u : (za 12 měsíců, to je za 1 rok) přívěsů O1 a O2 za osobní 18,8 5,3 Poznámky: přívěsů O1 až O4 za nákladní */ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích přívěsů O2 až O4 za traktory 13,6 **/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel") návěsů (všech druhů dle tab.) -21,5 ostatních dosud nezařazených 1029,9 PŘÍPOJNÁ CELKEM : 37,4 evidováno POČET VŠECH VOZIDEL v CRV : (ks) k datu : 31.12.2004 5 997 306 31.12.2005 6 231 601 Od 31.12.2004 do 31.12.2005 (za 1 rok) došlo ke zvýšení o : 234 295 Soubor: APCR06c.DOC 127 průměrný průměrný rok výroby věk (roků) 1988,42 1988,64 0,22 16,58 17,36 0,78 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 3.1.2 SUMÁRNÍ POČTY VOZIDEL PODLE KRAJŮ A OKRESŮ K 31.12.2005 Kategorie osobní automobily Kraj/Okres M1 nákladní vozidla speciální vozidla N1, N2, N3 N1, N2, N3 tahače ostatní autobusy motocykly zeměď. traktory přípojná + ostatní N2, N3 N1, N2, N3 M2, M3 L1 - L5 T O1 - O4 Praha 599 603 76 251 6 831 2 369 1 599 3 776 61 288 2 116 61 671 Středočeský Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník 490 403 37 741 33 480 63 490 38 622 30 787 40 518 51 269 33 079 52 266 41 090 46 814 21 247 53 144 3 831 3 446 6 185 4 037 2 798 4 592 5 053 3 461 7 380 6 004 4 541 1 816 6 936 613 457 873 548 419 551 608 540 737 680 582 328 3 537 219 273 394 278 137 372 446 207 390 302 267 252 2 647 379 180 178 143 207 159 145 235 178 303 424 116 2 527 166 241 382 206 57 159 301 156 310 160 265 124 106 416 10 470 7 784 11 338 9 828 9 503 7 513 7 532 6 437 11 080 8 452 10 823 5 656 21 316 3 040 1 142 1 614 1 576 1 993 1 405 1 958 1 950 1 429 1 054 2 526 1 629 114 919 10 126 8 314 10 503 9 668 8 645 9 174 12 226 8 765 10 557 8 198 12 760 5 983 Jihočeský České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor 259 671 80 723 23 905 35 667 28 238 21 169 28 680 41 289 27 811 10 705 2 030 3 341 2 629 1 925 2 872 4 309 3 445 1 206 245 467 364 270 375 518 2 116 881 107 335 128 120 303 242 1 519 563 187 123 127 144 214 161 1 155 531 37 170 53 48 115 201 60 489 15 173 5 432 9 162 7 011 4 591 8 807 10 313 16 874 3 349 1 368 3 089 1 976 2 019 2 202 2 871 70 521 19 292 5 216 11 961 8 360 5 846 9 095 10 751 Plzeňský Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov 238 273 23 140 37 082 79 689 26 316 30 629 19 713 21 704 22 892 1 870 3 220 9 191 2 327 2 582 1 736 1 966 2 952 267 564 933 274 357 230 327 1 319 187 165 390 142 141 119 175 1 453 187 412 261 132 222 83 156 1 039 82 92 550 65 92 57 101 51 556 5 964 10 775 8 407 8 416 8 856 4 976 4 162 12 139 2 002 3 774 579 1 679 1 837 929 1 339 55 961 6 626 10 684 13 249 7 288 7 713 5 167 5 234 Karlovarský Cheb Karlovy Vary Sokolov 111 308 34 106 44 679 32 523 10 656 3 255 4 756 2 645 1 502 372 632 498 614 203 237 174 342 119 101 122 588 83 433 72 15 015 4 351 5 768 4 896 2 313 868 1 074 371 17 544 5 510 6 906 5 128 Ústecký Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem 299 173 46 570 45 435 44 591 33 024 41 741 45 636 42 176 28 846 4 525 3 853 4 221 2 426 3 869 4 762 5 190 4 023 449 618 633 414 629 641 639 1 945 256 196 294 148 187 253 611 1 134 190 87 278 242 68 168 101 1 185 220 191 137 84 229 156 168 61 027 10 686 8 453 11 716 9 021 5 444 9 224 6 483 8 004 778 843 2 522 2 497 461 513 390 57 394 8 157 7 930 11 097 8 488 6 627 7 888 7 207 Liberecký Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily 162 288 37 771 32 542 60 381 31 594 16 253 3 395 3 307 6 699 2 852 1 953 465 291 851 346 772 117 123 357 175 787 126 140 283 238 910 140 179 371 220 30 127 7 529 7 326 5 314 9 958 4 963 1 044 521 1 463 1 935 31 612 7 076 5 598 11 253 7 685 Královéhradecký Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov 217 732 66 551 31 751 42 075 30 823 46 532 21 098 7 923 2 986 3 667 2 301 4 221 2 942 1 022 443 550 388 539 1 200 316 290 233 162 199 1 192 310 344 240 138 160 898 263 150 179 92 214 56 872 13 923 11 088 11 104 8 477 12 280 10 346 2 438 2 606 1 941 1 842 1 519 56 481 15 983 9 943 11 373 9 200 9 982 Soubor: APCR06c.DOC 128 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 3.1.2 - pokračování Pardubický Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí 190 550 41 169 65 964 35 026 48 391 18 641 3 535 7 224 3 205 4 677 2 782 559 1 077 551 595 1 150 236 381 230 303 964 185 211 240 328 1 168 412 235 145 376 55 458 10 953 15 662 12 723 16 120 9 953 2 278 1 889 2 913 2 873 49 240 10 977 15 442 9 949 12 872 Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou 187 071 35 189 39 886 28 915 41 778 41 303 17 885 3 233 4 262 2 715 3 873 3 802 2 387 387 639 339 494 528 1 083 129 320 266 161 207 1 344 233 252 215 311 333 845 55 225 101 280 184 52 429 11 805 9 221 7 920 11 847 11 636 17 817 3 294 2 866 3 468 3 571 4 618 56 409 10 723 10 521 10 422 12 018 12 725 Jihomoravský Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo 408 116 35 398 143 891 63 622 43 021 52 932 28 471 40 781 45 818 3 129 19 792 6 746 4 677 5 170 2 680 3 624 5 351 394 2 091 742 590 693 360 481 2 635 189 727 351 312 466 274 316 1 771 233 268 257 330 218 163 302 1 977 220 744 218 195 273 138 189 92 041 10 638 20 271 17 806 10 551 16 277 5 536 10 962 13 059 1 496 712 2 586 2 447 2 008 1 160 2 650 78 133 7 395 17 015 14 165 10 773 11 538 6 285 10 962 Olomoucký Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk 205 059 12 243 74 183 38 858 41 130 38 645 20 337 1 057 8 045 3 655 4 052 3 528 2 960 183 1 121 506 656 494 1 538 45 598 255 356 284 1 206 96 342 253 244 271 668 26 230 217 105 90 50 245 2 803 17 059 11 499 8 474 10 410 8 562 557 2 454 1 683 2 131 1 737 45 941 2 628 14 672 8 636 10 614 9 391 Zlínský Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín 194 661 35 756 46 202 45 902 66 801 20 873 3 582 4 842 4 427 8 022 2 741 522 561 628 1 030 1 415 175 340 257 643 1 199 208 196 292 503 968 169 227 359 213 41 088 9 331 11 729 11 576 8 452 6 193 1 469 1 273 1 643 1 808 37 578 8 213 8 708 9 100 11 557 Moravskoslezský Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město 394 800 29 586 67 601 82 307 49 171 56 540 109 595 34 596 2 751 5 779 4 770 3 690 5 544 12 062 4 652 477 673 564 527 600 1 811 2 367 219 506 347 214 362 719 2 061 219 394 218 207 435 588 2 430 70 337 406 86 223 1 308 59 949 9 016 11 022 8 485 7 438 12 838 11 150 9 208 1 617 1 849 714 1 632 2 601 795 72 656 6 037 12 939 9 803 8 943 17 013 17 921 3 958 708 415 101 51 457 24 060 19 218 20 134 794 000 142 863 806 060 CELKEM Soubor: APCR06c.DOC 129 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 3.1.3 První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2005 Motorová vozidla druh vozidla motocykly z toho : autobusy z toho : osobní z toho : užitkové automobily z toho : z toho : nákladní z toho : tahače z toho : speciální z toho : traktory ostatní celkem z toho : kategorie celkem L* : L1 L2 L3 L4 L5 LA LB LC LD LE LM nezařazeno celkem AB * : M2 M3 nezařazeno celkem OA * : M1 nezařazeno celkem N1+N2+N3: N1 N2 N3 celkem NA * : N1 N2 N3 nezařazeno celkem TP+TN+T : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) celkem SA * : N1 N2 N3 nezařazeno (nezařazeno) (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) : jednonápravové (TJE) kolové (TKO) kultivační (TKU) pásový (TPA) jiný (TR) MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM : Soubor: APCR06c.DOC počet prvních registrací OJETÁ NOVÁ 15 479 267 5 441 1 21 6 339 17 7 751 7 625 5 0 842 68 763 11 125 166 124 876 290 46 901 38 411 2 401 6 089 44 040 37 921 1 378 4 564 177 543 4 440 99 150 34 63 30 23 2 168 1 691 0 354 1 2 1 334 190 079 130 9 620 439 13 4 872 1 6 540 16 3 605 1 127 0 0 114 27 61 26 141 233 141 122 111 10 839 7 305 857 2 677 9 717 7 149 743 1 789 36 755 0 686 69 120 62 20 32 6 247 225 0 135 0 2 88 162 031 celkem N+O 25 099 706 18 5 313 2 27 6 879 33 11 356 8 752 5 0 956 95 824 37 266 399 265 998 401 57 740 45 716 3 258 8 766 53 757 45 070 2 121 6 353 213 1 298 4 1 126 168 270 96 83 62 29 2 415 1 916 0 489 1 4 1 422 352 110 průměrný rok výroby OJETÁ NOVÁ 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 1999,72 1998,17 1997,54 1998,61 2005,00 1999,67 2000,40 2001,19 2001,19 2004,00 2003,04 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2000,24 1999,52 2000,66 2000,00 1999,03 1999,03 1999,03 2001,25 2000,98 2000,96 2002,09 2001,25 2000,99 2001,04 2002,39 2000,56 2001,74 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2001,79 2001,25 1996,64 1999,39 1995,70 1991,00 2001,44 2002,10 1997,98 1995,40 2004,00 2001,79 1999,22 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 3.1.3 - pokračování První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2005 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla kategorie přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem: z toho : O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) z toho : přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) jiná (dosud nezařazeno) PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM : počet prvních registrací OJETÁ NOVÁ celkem N+O 28 125 14 202 3 082 169 4 926 5 746 2 675 268 390 27 901 1 089 30 800 14 470 3 472 196 5 827 6 835 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2001,13 2000,38 1999,88 1991,85 2002,15 2001,14 2 824 2 296 413 115 14 829 11 039 2 239 123 1 170 258 58 3 15 10 30 2 006 64 0 67 978 28 89 774 6 8 408 291 128 148 15 491 110 115 13 237 16 15 0 10 3 2 389 16 0 29 69 36 6 229 4 1 489 3 115 2 424 561 130 15 320 11 149 2 354 136 1 407 274 73 3 25 13 32 2 395 80 0 96 1 047 64 95 1 003 10 9 897 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 1998,98 1998,12 1999,39 2002,27 2001,31 2002,55 1999,99 1997,31 2001,89 1996,93 1983,33 1982,50 1987,00 1981,98 2002,20 2003,31 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2005,00 2001,62 2002,19 2001,53 2000,17 2002,39 2000,75 2001,38 28 125 2 675 30 800 2005,00 2001,13 evidováno POČET VŠECH PRVNÍCH REGISTRACÍ v CRV : k datu : Soubor: APCR06c.DOC průměrný rok výroby OJETÁ NOVÁ 131 NOVÁ OJETÁ (ks) 218 204 164 706 průměrný průměrný rok výroby věk (roků) 2005,00 1999,25 © Sdružení AP, květen 2006 1,00 6,75 3.2. Ukázky zpracování možných výstupů Zdrojová data CRV je možné využít jako relativně dostatečný výchozí soubor dat ke zmapování vozového parku v České republice. Po zpracování těchto dat a vytvoření vazeb s dalšími souvisejícími statistickými údaji je možno získat celou řadu zajímavých výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č. 3.2.1 a 3.2.2 je pro příklad aktuálně zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil k 31.12.2005. Průměrný věk osobních automobilů v okresech ČR k 31.12.2005 Praha - západ 11,96 Mladá Boleslav 12,43 Brno - město 12,53 Zlín 12,64 Praha 12,76 Praha - východ 13,02 Olomouc 13,09 Kladno 13,29 Uherské Hradiště 13,36 Ostrava - město 13,37 dalších 57 okresů ... Jičín 14,95 Trutnov 14,97 Rychnov nad Kněžnou 14,98 Chrudim 14,99 Chomutov 15,08 Louny 15,11 Plzeň - sever 15,11 Svitavy 15,15 Jeseník 15,31 Děčín 15,42 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 stáří (roků) 20 Diagram č. 3.2.1 Soubor: APCR06c.DOC 132 © Sdružení AP, květen 2006 Počet obyvatel na 1 osobní automobil v okresech ČR k 31.12.2005 Praha 1,97 Praha - východ 2,03 Plzeň - město 2,04 České Budějovice 2,23 Mladá Boleslav 2,26 Příbram 2,29 Praha - západ 2,32 Rokycany 2,32 Beroun 2,34 Semily 2,36 dalších 57 okresů ... Uherské Hradiště 3,11 Vsetín 3,18 Opava 3,19 Šumperk 3,24 Nový Jičín 3,24 Přerov 3,26 Karviná 3,34 Bruntál 3,35 Frýdek - Místek 3,36 3,42 Jeseník 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 Diagram č. 3.2.2 Soubor: APCR06c.DOC 133 © Sdružení AP, květen 2006 Jak již bylo naznačeno úvodem, tak v porovnání se statistikami z předchozích let již v údajích z CRV nejsou jen dvě úrovně podrobnosti (globální a detailní), ale 5, kdy následující soubor je vždy jakýmsi souhrnem součtových řádků pro soubor předchozí. V každém ze souborů statistik figuruje každé z vozidel právě jednou, tedy křížové reference navzájem souhlasí. To, že se i díky stálému tlaku ze strany Sdružení AP podařilo této změny dosáhnout, je oproti letům předchozím výrazný kvalitativní posun, je ale třeba zdůraznit i některé problémy a nedostatky, které to při zpracování přineslo: 1) Několikanásobně se rozšířil počet typů (modelů). Protože není v možnostech zpracovatelů provést u všech kategorií a typů korektní porovnání s předchozím obdobím, zůstaly některé tabulky a jejich části nedoplněny. 2) Do datových souborů byly zahrnuty i údaje za vozidla roku výroby staršího než 1945. V důsledku toho došlo k výraznému nárůstu počtu vozidel některých značek (např. AERO - OA, Harley Davidson - MTC, aj.), ale i zvýšení stáří některých kategorií vozidel. 3) Značky a typy vozidel jsou v datových souborech uvedeny přesně tak, jak je zavedlo registrační místo - pověřená obec. Odtud tedy např. značka škoida má zřejmě být škoda, dále *citroen má být značka citroen, nikoliv značka * a typ citroen … MV (CRV) není oprávněno tato data jakkoli měnit, tedy ani opravovat překlepy. Z hlediska absolutních počtů jsou tyto chyby ale dle našeho názoru statisticky nevýznamné. Celkově je v evidenci přes 300 tisíc základních technických popisů (ZTP) schválených typů vozidel. Podle nejpodrobnějšího členění tedy máme 31 300 typů vozidel, z toho na 14 617 typech je pouze jedno jediné vozidlo. Na dalších více nežli 1 800 typech jsou vozidla dvě. Tedy více nežli polovina typů obsahuje méně než 3 vozidla. Na druhou stranu tyto typy obsahují více než 95 % všech chyb a nelogičností, ať již zásadních technických, nebo jen formálních. Pokud neuvažujeme druh a kategorii vozidla, máme cca 22 300 typů, z toho téměř 13 000 má méně než 3 vozidla a 10 153 typů jen jedno jediné vozidlo. Kromě nejrůznějších mnohdy velmi detailně zaměřených výstupů (mají nízkou univerzální využitelnost), které lze z těchto dat zpracovat, ale data soustředěná v sekretariátu Sdružení AP umožňují sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých druhů vozidel nebo trendy ve vývoji průměrného stáří vozového parku. Pro nejdůležitější kategorie vozidel (osobní automobily, užitková vozidla, autobusy a motocykly) viz diagramy č. 3.2.3 až č. 3.2.6. Rovněž tak je možné, s použitím dat Českého statistického úřadu, provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např. osobními automobily na úrovni krajů (diagram č. 3.2.7) až okresů či sledovat změny průměrného věku jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz diagram č. 3.2.8) apod. Soubor: APCR06c.DOC 134 © Sdružení AP, květen 2006 3 706 012 2003 3 958 708 3 648 905 2002 3 815 547 3 523 277 2001 3 431 481 1999 3 431 573 3 484 001 1998 2000 3 547 745 2 746 995 1993 1997 2 610 297 1992 2 500 000 3 349 008 2 483 222 1991 3 000 000 3 113 476 2 411 297 1990 3 500 000 1995 2 330 755 1989 4 000 000 2 967 253 2 247 773 1988 4 500 000 1994 ks Počty registrovaných osobních automobilů (kat. M1) 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 2005 2004 1996 0 stav ke konci časového období Poznámky: 1) Údaje do roku 1997 z dat SDP */, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV */. 2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění. 3) Vozový park se za rok 2005 zvýšil oproti konci roku 2004 o ………………… 143 161 4) Podchycené "první registrace" za rok 2005 (nová + ojetá z dovozu) ……… 268 265 Z toho vyplývá, že trvale bylo z provozu vyřazeno …………….. 125 104 */ SDP = Služba Dopravní Policie 13,53 13,82 2005 13,61 2001 2004 13,51 2000 13,49 13,72 1999 2003 14,29 1998 13,72 14,15 1997 2002 14,18 1996 Průměrný věk osobních automobilů (kat. M1) 14,10 15 vozidel M1. vozidel M1. vozidel M1. CRV = Centrální Registr Vozidel 1995 roků 20 způsoben 10 5 0 stav ke konci časového období Poznámky: Průměrný věk osobních automobilů se od roku 1995 výrazněji nemění. Hlavní vliv na snížení věku má především trvalé vyřazování starších aut z provozu (k tomu ve větším měřítku došlo v letech 1999 a 2000 (přechod na povinně smluvní pojištění). Rovněž v roce 2003 došlo k vyřazení relativně vysokého počtu osobních automobilů z provozu, což se projevilo na snížení průměrného věku. Poslední 2 roky ale ukazují, že stáří vozového parku začalo opět růst. Za rok 2005 se průměrný věk parku osobních automobilů zvýšil o ………… 0,29 roku. Diagram č. 3.2.3 Soubor: APCR06c.DOC 135 © Sdružení AP, květen 2006 509 836 462 441 427 820 405 224 382 441 1999 384 539 379 475 286 153 1994 1998 276 946 1993 367 705 278 252 1992 1997 276 648 1991 354 562 271 446 1990 307 502 261 513 1989 300 000 246 111 400 000 1988 500 000 1996 600 000 440 412 ks Počty registrovaných užitkových vozidel (kat. N1 až N3 = včetně tahačů a speciálních automobilů) 200 000 100 000 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1995 0 stav ke konci časového období 10,37 7,97 2001 2002 20,19 9,66 9,70 10,28 8,09 9,99 8,55 10,21 8,37 2000 10,27 8,21 18,36 17,46 16,59 15,98 10,51 8,82 1997 1999 10,69 9,04 14,62 15,40 10,83 8,84 13,90 1996 10 10,80 8,74 14,06 15 1995 20 10,77 8,94 roků 19,28 Průměrný věk užitkových vozidel (kat. N1 až N3) 21,48 Poznámky: 1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již od roku 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v roce 1997. 2) Trendem je pozvolný růst registrací, daný zejména přírůstky v kategorii N1. Určité přibrzdění růstu v roce 1999 a v roce 2000 dáno opět vazbou na povinně smluvní pojištění (větší počet vozidel trvale vyřazených z provozu). 3) Vozový park se za rok 2005 zvýšil oproti konci roku 2004 o ………………… 47 395 ks N1až N3 4) Podchycené "první registrace" za rok 2005 (nová + ojetá z dovozu) ……… 58 407 ks N1až N3 Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 11 012 ks N1až N3 5 nákladní tahače speciální 2005 2004 2003 1998 0 stav ke konci časového období Poznámky: Z diagramu je vidět značné "stárnutí" speciálních vozidel, u nákladních vozů a tahačů je průměrný věk vozidel v podstatě ustálený. Za rok 2005 se průměr. věk parku užitk. vozidel kat. N1 - N3 snížil o ……… 0,20 roku. Diagram č. 3.2.4 Soubor: APCR06c.DOC 136 © Sdružení AP, květen 2006 19 948 2004 20 134 20 627 2003 18 381 2001 21 343 18 253 2000 2002 18 975 20 916 1997 1999 21 460 1996 19 949 21 912 1995 20 000 1998 22 761 1994 26 552 1992 24 654 26 724 26 036 1990 1991 25 646 1989 25 000 24 416 ks 30 000 Počty registrovaných autobusů (kat. M2, M3) 15 000 10 000 5 000 2005 1993 1988 0 stav ke konci časového období Poznámky: 1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV. 2) Pokles registrací autobusů po roce 1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v roce 1998 neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. Skokové zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů v roce 2002 bylo způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 2002 "přibylo" v CRV 2 952 ks této značky, rok výroby 1967 až 1989). 3) V letech 2002 až 2004 se počet snižoval, rok 2005 ukazuje na možnou změnu k mírnému růstu. 186 autobusů. Vozový park se za rok 2005 zvýšil oproti konci roku 2004 o ………………… 4) Podchycené "první registrace" za rok 2005 (nové + ojeté z dovozu) ……… 908 autobusů. Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 722 autobusů. 14,62 11,92 2001 2005 11,77 2000 14,26 11,76 1999 2004 11,73 1998 14,09 11,35 1997 2003 10,82 1996 14,10 10,39 15 1995 roků 20 2002 Průměrný věk autobusů v ČR (kat. M2, M3) 10 5 0 stav ke konci časového období Poznámky: Průměrný věk autobusů má od roku 1995 trvale se zvyšující trend. "Přírůstek" registrací v roce 2002 zapříčinil i výrazný vzrůst průměrného stáří autobusů, které se tím zvýšilo nad 14 let. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 1203 z kategorie osobních automobilů do kategorie autobusů. Za rok 2005 se průměrný věk parku autobusů zvýšil o …………………. 0,36 roku. Diagram č. 3.2.5 Soubor: APCR06c.DOC 137 © Sdružení AP, květen 2006 757 061 2004 794 000 751 974 759 409 2002 2003 744 526 1 105 457 1996 2001 1 125 342 1995 737 087 1 142 805 1994 750 000 2000 1 151 748 1993 787 936 1 175 193 1992 914 256 1 174 549 1991 1998 1 172 657 1990 916 671 1 159 169 1989 1 000 000 1997 1 153 474 1 250 000 1988 ks Počty registrovaných jednostopých vozidel (kat. L) 500 000 250 000 2005 1999 0 stav ke konci časového období Poznámky: 1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již od r. 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v r. 1997a kontinuitou daného trendu. 2) Od r. 1992 docházelo k poklesu registrací jednostopých vozidel. Tento trend byl umocněn v r. 1999 přechodem na povinně smluvní pojištění, což vyvolalo velké vyřazování motocyklů z evidence. V roce 2000 tento trend pokračoval mírnějším tempem a od roku 2001 již byl podchycen růst počtu registrovaných motocyklů (od poloviny roku 2001 je povinná i registrace mopedů). 3) Vozový park se za rok 2005 zvýšil oproti konci roku 2004 o ………………… 36 939 ks kat. L 4) Podchycené "první registrace" za rok 2005 (nové + ojeté z dovozu) ……… 25 208 ks kat. L Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: -11 731 ks kat. L 33,09 31,45 2004 30,38 2001 31,08 29,93 2000 2003 29,53 1999 30,71 29,46 1998 2002 28,70 1997 25 28,04 30 1996 roků 35 24,58 Průměrný věk jednostopých vozidel (kat. L) 20 15 10 5 2005 1995 0 stav ke konci časového období Poznámky: Relativně "nízký" věk motocyklů v roce 1995 je zřejmě dán tím, že v registru ještě nebyla zanesena správná data výroby u všech evidovaných motocyklů. Stáří parku motocyklů je i přes rostoucí první registrace stále velmi vysoké a každoročně roste. Za rok 2005 se průměrný věk parku vozidel kat. L zvýšil o …………………. 1,64 roku. V této kategorii se nejvíce projevilo zařazení vozidel s rokem výroby starším než 1945 Diagram č. 3.2.6 Soubor: APCR06c.DOC 138 © Sdružení AP, květen 2006 Porovnání vybavenosti osobními automobily Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR 4,5 2,0 2,68 2,59 3,30 3,17 3,25 3,12 3,14 2,87 2,77 2,86 2,75 2,85 2,74 2,83 2,73 2,75 2,65 2,74 2,64 2,60 2,52 2,42 2,42 2,35 2,39 2,31 2,01 2,5 1,97 3,0 2,50 3,5 3,03 4,0 1,5 1,0 0,5 ČR celkem Olomoucký Zlínský Jihomoravský Ústecký k 31.12.2004 Moravskoslezský k 31.12.2005 Karlovarský Vysočina Pardubický Liberecký Královéhradecký Jihočeský Středočeský Plzeňský Praha 0,0 kraj oby-kraj.GIF Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel): K datu k 31.12.2004 celkem ... 3 815 547 ks K datu k 31.12.2005 celkem ... 3 958 708 ks Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel: 143 161 ks Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ ČR celkem = 10 215 575 obyvatel 10 246 522 obyvatel Přírůstek / - úbytek obyvatel: 30 947 obyvatel ∅ za ČR k 31.12.2005 = resp. ∅ za ČR k 31.12.2004 = resp. ∅ přírůstek / - úbytek: resp. 2,59 386,35 2,68 373,50 -0,09 12,84 (stav k 30.9.2004) (stav k 30.9.2005) obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. Diagram č. 3.2.7 Soubor: APCR06c.DOC 139 © Sdružení AP, květen 2006 Změny průměrného stáří osobních automobilů (kategorie M1) 13,82 13,53 ČR celkem 14,73 14,66 Pardubický 14,71 14,57 Ústecký 14,59 14,40 Liberecký 14,52 14,38 14,22 14,27 Plzeňský 13,97 14,15 k 31.12.2004 Královéhradecký k 31.12.2005 Jihočeský 14,10 14,07 Vysočina 13,88 13,97 Olomoucký 13,82 13,68 Karlovarský 13,70 13,73 Moravskoslezský 13,39 13,59 Středočeský Zlínský 13,30 13,44 13,40 13,20 Jihomoravský 12,76 Praha 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 11,64 Průměrné stáří osobních automobilů v krajích ČR kraj Rok 2005 znovu potvrdil trend mírného zvyšování průměrného věku osobních automobilů. Průměrný věk oproti roku 2004 opět vzrostl a to o 0,29 roku. Předchozí pokles z let 2000 a 2001 byl dán zejména vyřazováním starších vozidel značky Škoda a dalších značek původem tzv. z bývalého vých. bloku a naopak rostoucí dovoz ojetých vozidel trend stárnutí vozového parku . konzervuje. Omlazení parku je možné jen při větším vyřazování starších vozidel z provozu. 6 okresů s nejstarším a nejmladším vozovým parkem osobních automobilů (k 31.12.2005) nejstarší park 1 Děčín 2 Jeseník 3 Svitavy 4 Plzeň - sever 5 Louny 6 Chomutov prům. věk celkem ks 46 570 15,42 12 243 15,31 35 026 15,15 30 629 15,11 33 024 15,11 45 435 15,08 nejmladší park 1 Praha - západ 2 Mladá Boleslav 3 Brno - město 4 Zlín 5 Praha 6 Praha - východ prům. věk celkem ks 41 090 11,96 51 269 12,43 143 891 12,53 66 801 12,64 599 603 12,76 52 266 13,02 Růst průměrného věku parku osobních automobilů se v roce 2005 projevil více u okresů s nižším průměrným věkem. Diagram č. 3.2.8 Zpracoval: Ing. Ešner pYn pYnpYnpYnpYn Soubor: APCR06c.DOC 140 © Sdružení AP, květen 2006 4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel Publikování „SOUHRNNÝCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ“, které jsou pravidelně měsíčně zpracovávány, je již řadu let činností sekretariátu Sdružení AP. Přílohou materiálu jsou dále diagramy o vývoji podílu českých výrobců na domácím trhu. Čtvrtletně tento materiál obsahuje navíc ještě údaje o očekávaných trendech na trhu vozidel všech kategorií. V roce 2005 ale došlo ve spolupráci se Sdružením dovozců automobilů a Centrálním registrem vozidel ke zcela zásadní změně. Trh vozidel je vyhodnocován na základě údajů o prvních registracích. Zdrojová data z CRV tak zcela nahradila doposud používané údaje o prodejích vozidel z hlášení jednotlivých výrobců, prodejců nebo importérů. Údaje o prodejích tak zůstaly zachovány pouze v kategorii přípojných vozidel O3 a O4. Od českých finálních výrobců se nadále vyhodnocují údaje o výrobě a odbytu vozidel v základních kategoriích (osobní, užitková N1, nákladní N2 a N3, autobusy, motocykly a mopedy a přípojná vozidla). Do března 2004 materiál obsahoval i údaje o dovozech jednotlivých kategorií vozidel dle údajů z Generálního ředitelství cel ČR. Po vstupu ČR do EU ale přešla agenda zveřejňování údajů o zahraničním obchodu pod ČSÚ a data jsou jen v peněžních jednotkách, nikoliv v absolutních počtech kusů. Z tohoto důvodu jsou pro členskou základnu téměř nevyužitelná a jejich zpracovávání bylo zastaveno. Získané údaje od jednotlivých značek, u motorových vozidel zpracovávané v těsné spolupráci se Svazem dovozců automobilů (SDA), jsou nyní ihned po jejich zpracování zveřejňovány na internetových stránkách Sdružení AP, včetně možnosti kompletního stažení souborů ze stránek SDA. Oficiální rozesílání všem firmám, zapojeným do činnosti Sdružení AP, je prováděno v rámci distribuce informačních produktů. 4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 4.1.1 Osobní automobily V roce 2005 vykázalo na českém trhu nových osobních automobilů první registrace celkem 63 výrobních značek, to je stejně jako v roce 2004. Vývoj českého trhu nových osobních automobilů od roku 1993 do roku 2005 spolu s odhadem prvních registrací pro rok 2006 znázorňuje diagram č. 4.1.1. Celkový přehled prvních registrací na domácím trhu, včetně porovnání s rokem 2004, je pak uveden v tabulce č. 4.1.1. Původní odhad celkové velikosti trhu pro rok 2005 (uvedeno 121 796 ks – viz předchozí vydání tohoto materiálu, diagram 4.1.1) byl mírně pesimistický. V roce 2005 se na celkové velikosti trhu nových vozidel podílela vozidla z dovozu 55,03 % a tuzemští výrobci 44,97 %. Za celý rok 2005 bylo v tuzemsku dále prvně zaregistrováno 140 889 ojetých automobilů. Ačkoliv přesné údaje o dovozech ojetých vozidel nejsou k dispozici, lze dovodit, že celkem bylo do ČR dovezeno téměř 170 000 ojetých vozidel. Z těchto údajů a údajů o prvních registracích za 1. čtvrtletí 2006 vyplývá, že dovoz ojetých vozidel bude hrát stále významnou roli na celkovém trhu osobních automobilů a jeho hodnota bude ještě nejméně několik příštích let významně vyšší, než u dovozů osobních vozidel nových. Soubor: APCR06c.DOC 141 © Sdružení AP, květen 2006 Trh nových vozidel v ČR (osobní automobily - kat. M1) (Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace) 200 000 180 000 171 710 154 361 160 000 140 000 148 730 152 175 147 818 149 622 141 310 146 265 116 213 120 000 100 000 80 000 84 825 133 002 127 376 125 412 91 371 60 000 40 000 20 000 0 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 Diagram č. 4.1.1 Z diagramu vyplývá, že český trh nových osobních vozidel dosáhl maxima (téměř 172 000 ks) v roce 1997. Po následujícím relativně prudkém poklesu prodejů v roce 1998 se trh v roce 1999 v podstatě stabilizoval a až do roku 2003 osciloval kolem hodnoty 150 000 ks. V roce 2004 byl zaznamenán poměrně velký propad o 11,08 %. V roce 2005 pak trh vykázal malý nárůst o 1,28 % - viz. tabulka č. 4.1.1. Výsledky roku 2005 a první odhad z výsledků za 1. čtvrtletí 2006 (vyhodnocováno podle prvních registrací - v grafu je proto odlišeno) naznačují, že i v roce 2006 bude trh spíše mírně klesat a bude se pravděpodobně pohybovat pod hranicí 130 000 prvně registrovaných vozidel. Zajímavý je i vývoj podílu domácích výrobců na trhu nových vozidel, což ukazují diagramy č. 4.1.2 a 4.1.3. 0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 na trhu nových vozidel 1999 2000 2001 2002 2003 2004 42,18% 2005 na celkovém trhu 19,51% 10% 21,35% 25,31% 44,97% 48,52% 26,89% 47,74% 30,67% 32,53% 50,00% 52,56% 52,60% 35,44% 54,86% 55,74% 49,61% 29,18% 20% 29,80% 30% 31,29% 40% 28,01% 50% 36,73% 60% 31,70% 53,81% 70% 28,43% 80% 61,04% 90% 64,43% 100% 75,24% Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu osobních automobilů 1.-3. měsíc 2006 Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových: 1 789 042 ks osobních automobilů z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): 957 550 ks , to je ................. 53,52% Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": 3 263 325 ks osobních automobilů z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): 957 550 ks , to je ................. 29,34% Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel. Diagram č. 4.1.2 Soubor: APCR06c.DOC 142 © Sdružení AP, květen 2006 41,40% 44,55% 48,51% 47,73% 50,00% 50% 52,55% 52,59% 49,59% 60% 54,84% 55,72% 70% 53,75% 80% 60,93% 90% 64,26% 100% 74,97% Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nové osobní automobily 40% 0,27% 0,17% 0,11% 0,05% 0,01% 0,02% 0,01% 0,01% 0,01% 0,00% 0,01% 0,01% 0,42% 20% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 10% 0% ŠKODA AUTO ostatní tuzemští výrobci celkem Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: ŠKODA AUTO TATRA (r.1993 - 1999) TPCA Kolín (od r.2005) MTX (r.1993 - 1999) UAZ Č.Dub (r.1993 - 1995) AVIA Trend (r.1995 a 1996) KAIPAN (od r. 1999) GORDON (r.1997 - 2002) CELKEM: 956 061 ks, 376 ks, 750 ks, 119 ks, 95 ks, 56 ks, 77 ks, 16 ks, 0,79% 30% 1.-3. měsíc 2006 to je.. 53,44% to je... 0,021% to je... 0,042% to je... 0,007% to je... 0,005% to je... 0,003% to je... 0,004% to je... 0,001% 957 550 ks 53,52% Diagram č. 4.1.3 Proporcionální poměry v obchodu s osobními vozidly od roku 1993 do konce března roku 2006 jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.4 a celkové shrnutí od roku 1991 je pak uvedeno v diagramu č. 4.1.5. Prodeje (odbyt) tuzemských výrobců (ŠKODA AUTO, TATRA, MTX A KAIPAN) na domácím trhu od roku 1993 do roku 2005 jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.6. – pozor nezaměňovat s údaji o prvních registracích. Podíly na celkovém trhu (osobní automobily kat. M1) 60% 51,90% 46,83% 50% 40% 43,65% 33,88% 31,22% 33,12% 34,20% 32,63% 30,73% 28,09% 29,46% 22,69% 26,97% 27,22% 26,91% 27,61% 32,85% 40,00% 30,99% 30% 20% 10% 43,43% 36,42% 35,15% 38,64% 41,82% 38,58% 40,46% 44,30% 13,16% 0% r.1993 17,11% r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 prodej tuzemských výrobců r.1998 r.1999 31,74% 30,67% r.2000 r.2001 dovoz ojeté 30,69% 47,81% 26,87% 26,89% r.2002 r.2003 25,31% 52,52% 26,13% 143 26,75% 21,35% 19,51% r.2004 r. 2005 r. 2006 nová z dovozu celkem Diagram č. 4.1.4 Soubor: APCR06c.DOC 53,74% © Sdružení AP, květen 2006 42,8% Od počátku r. 1993 do konce března 2006 bylo na území České republiky poprvé uvedeno do provozu celkem 3 131 109 ks osobních automobilů 30,6% prodeje tuzemských výrobců = 957 544 ks nová z dovozu celkem = 834 802 ks 26,7% ojetá z dovozu = 1 338 763 ks Diagram č. 4.1.5 Tabulka č. 4.1.1 NOVÉ OSOBNÍ AUTOMOBILY (kat. M1) výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Škoda Renault Volkswagen Hyundai Ford Peugeot Citroën Toyota Opel Fiat Dacia Chevrolet Seat Kia Audi Celkem 15 prvních Ostatních 48 značek Za období: 1.- 12.měsíc 2005 v ČR podíl na podíl na registrace za + nárůst, - pokles */ podílu na trhu podílu na registrováno celkovém trhu nových stejné období počtu (ks) registrací nových celkovém trhu trhu v ČR min. roku -3,42% -3,33% 21,15% 60 333 56 743 44,55% -5,95% 2,13% 0,83% 3,40% 6 328 9 123 7,16% 44,17% 0,18% -0,10% 2,58% 6 614 6 926 5,44% 4,72% 1,38% 0,53% 2,38% 4 562 6 378 5,01% 39,81% -0,43% -0,38% 2,15% 6 226 5 763 4,52% -7,44% -0,84% -0,59% 2,11% 6 650 5 661 4,44% -14,87% 0,27% 0,03% 1,48% 3 578 3 972 3,12% 11,01% -0,12% -0,16% 1,39% 3 829 3 728 2,93% -2,64% -0,91% -0,56% 1,30% 4 598 3 500 2,75% -23,88% -0,11% -0,13% 1,05% 2 925 2 822 2,22% -3,52% 1,54% 0,72% 0,96% 610 2 584 2,03% 323,61% -0,18% -0,16% 0,88% 2 548 2 354 1,85% -7,61% -0,50% -0,32% 0,83% 2 834 2 236 1,76% -21,10% 0,65% 0,27% 0,76% 1 207 2 051 1,61% 69,93% 0,19% 0,04% 0,71% 1 647 1 905 1,50% 15,66% -0,16% -3,31% 43,15% 114 489 1,10% 115 746 90,87% 0,16% -0,24% 4,34% 11 279 3,11% 11 630 9,13% TRH NOVÁ: nové ojeté CELKEM Soubor: APCR06c.DOC 127 376 140 889 268 265 1,28% rok 2005 rok 2004 Nárůst (+), pokles (-) z toho: domácí výrobci dovoz 47,48% 52,52% 100,00% 144 ------ -3,55% 127 376 ks (63 značek) 125 768 ks (63 značek) 1 608 ks, to je 100% -3 589 -223,20% 5 197 323,20% © Sdružení AP, květen 2006 PRODEJ OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ 140 000 120 000 95 580 100 000 80 000 82 734 63 597 77 416 69 474 72 496 78 187 79 948 73 883 71 374 58 717 64 500 64 924 60 000 40 000 20 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 600 2005 533 500 400 300 200 100 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 40 30 19 20 18 16 11 10 7 6 0 1993 1994 Soubor: APCR06c.DOC 1995 1996 1997 1998 1999 145 2000 2001 2002 2003 2004 2005 © Sdružení AP, květen 2006 200 167 160 120 80 62 51 63 40 22 9 2 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2001 2002 2003 2004 2005 2004 2005 100 80 60 48 40 27 21 20 12 9 2 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2003 Diagram č. 4.1.6 4.1.2 Užitková vozidla kat. N1 V roce 2005 vykázalo první registrace na oficiálním českém trhu nových užitkových vozidel kat. N1 celkem 56 výrobních značek (tj. o 3 více než v roce 2004). Přehled jejich prvních registrací včetně porovnání s rokem 2004 je uveden v tabulce č. 4.1.2. Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 1993 do roku 2005, spolu s prvním odhadem pro rok 2006, pak znázorňuje diagram č. 4.1.7. Pro informaci je možno doplnit, že odhad Sdružení automobilového průmyslu pro rok 2005, provedený před rokem v minulém vydání tohoto materiálu (34 236 ks), byl i u této kategorie vozidel zhruba o 5 000 vozidel podhodnocený. Tato poměrně velká chyba je ale ovlivněna přesunem značné části vozidel, která dříve spadala do kategorie osobních (z důvodu možného odpočtu DPH) a také tím, že odhad vychází z proporcí trhu za poslední čtyři roky, kdy nebyla dynamika trhu tak velká. Soubor: APCR06c.DOC 146 © Sdružení AP, květen 2006 Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 od roku 1997 trvale klesal až na hodnotu necelých 14 000 ks vozidel v roce 2002. V roce 2003 však nastal prudký obrat, který má výše zmiňované příčiny a předpoklad, že strmý růst počtu prodejů bude i nadále pokračovat, se potvrdil, když v roce 2005 trh překonal i dosud rekordní rok 2004. V roce 2005 bylo prvně registrováno 39 047 ks. V roce 2006 se dá předpokládat opět značný nárůst trhu na hodnotu přes 50 000 kusů vozidel. Z pohledu tuzemských výrobců je v této kategorii vozidel třeba znovu připomenout skutečnost, že Škoda Auto ukončila v roce 2001 výrobu velice populárního modelu Škoda Felicia Pick-up a model Škoda Fabia Praktik je pouze doplňkový výrobní program, který ho nenahradil. V roce 2005 se ale Škoda vrátila na první místo i v tomto segmentu, protože podobně jako ostatní značky využívá legislativní možnost prodeje klasických osobních vozidel typu kombi (Fabia a Octavia) s homologací jako lehké užitkové vozidlo kvůli odpočtu DPH. Tabulka č. 4.1.2 NOVÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA kat. N1 výrobní značka 1 Škoda 2 Ford 3 Volkswagen 4 Renault 5 Peugeot 6 Citroën 7 Mercedes-Benz 8 Opel 9 Fiat 10 Hyundai 11 Kia 12 Nissan 13 Toyota 14 Audi 15 BMW Celkem 15 prvních Ostatních 41 značek Za období: 1.- 12.měsíc 2005 v ČR podíl na podíl na registrace za + nárůst, - pokles */ podílu na registrováno celkovém trhu nových stejné období počtu podílu na trhu (ks) registrací nových celkovém trhu trhu v ČR min. roku 16,67% 14,14% 16,91% 971 7 818 20,02% 705,15% -2,21% -1,54% 11,12% 4 447 5 140 13,16% 15,58% -3,70% -2,79% 10,33% 4 613 4 779 12,24% 3,60% -1,90% -1,40% 6,56% 2 800 3 035 7,77% 8,39% -2,63% -2,01% 6,29% 2 916 2 908 7,45% -0,27% 4,52% 2 004 -1,57% -1,18% 2 090 5,35% 4,29% 3,77% 1 632 -1,18% -0,88% 1 742 4,46% 6,74% -0,57% -0,38% 3,32% 1 300 1 533 3,93% 17,92% -0,93% -0,70% 2,58% 1 153 1 194 3,06% 3,56% 0,05% 0,10% 2,48% 834 1 145 2,93% 37,29% -0,35% -0,23% 2,19% 850 1 012 2,59% 19,06% -1,07% -0,83% 1,84% 938 849 2,17% -9,49% -0,65% -0,49% 1,74% 785 805 2,06% 2,55% 1,39% 418 0,20% 0,20% 643 1,65% 53,83% 1,20% 394 0,06% 0,08% 555 1,42% 40,86% 0,22% 2,09% 76,22% 26 055 35 248 90,27% 35,28% -0,22% 0,02% 8,22% 2 880 3 799 9,73% 31,91% TRH NOVÁ: nová ojetá CELKEM Soubor: APCR06c.DOC 39 047 7 196 46 243 34,95% rok 2005 rok 2004 Nárůst (+), pokles (-) z toho: domácí výrobci dovoz 84,44% 15,56% 100,00% 147 ------ 2,11% 39 047 ks (56 značek) 28 935 ks (53 značek) 10 112 ks, to je 100% 6 836 67,60% 3 276 32,40% © Sdružení AP, květen 2006 Trh nových vozidel v ČR (užitková vozidla - kat. N1) (Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace) 60 000 54 247 50 000 39 047 40 000 26 750 30 000 21 189 21 578 20 000 11 247 14 039 15 277 18 124 16 350 15 738 15 040 15 004 13 888 10 000 0 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 Diagram č. 4.1.7 V dalších diagramech (č. 4.1.8 a 4.1.9) je znázorněn vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu užitkových vozidel kat. N1, diagramy č. 4.1.10 až č. 4.1.12 pak uvádějí prodeje jednotlivých českých výrobců na tuzemském trhu. Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu užitkových vozidel kat. N1 100% 90% 49,32% 80% 1994 1995 1997 1998 na trhu nových vozidel 1999 2000 2001 2002 2004 24,94% 2005 na celkovém trhu Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových: z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): 253 652 50 469 288 586 50 469 ks ks, ks ks, 21,50% 16,95% 0,63% 0,79% 20,08% 2003 0,66% 0,89% 4,40% 16,82% 14,37% 18,32% 23,64% 25,16% 31,48% 30,64% 28,58% 27,68% 23,27% 1996 3,38% 0% 1993 16,95% 10% 22,65% 20% 19,48% 30% 18,41% 40% 35,89% 50% 46,29% 60% 34,18% 70% 1.-3. měsíc 2006 vozidel kat. N1 to je .................. 19,90% vozidel kat. N1 to je .................. 17,49% Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel. Diagram č. 4.1.8 Soubor: APCR06c.DOC 148 © Sdružení AP, květen 2006 Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nová užitková vozidla kat. N1) 100% 90% 2005 ostatní tuzemští výrobci celkem ŠKODA AUTO 24,93% 2004 0,01% 20,02% 0,05% 0,66% 2003 0,13% 2002 0,08% 0,82% 2001 4,20% 2000 0,20% 1999 0,44% 1998 16,38% 17,93% 1997 0,39% 1996 21,96% 26,38% 22,62% 1995 3,20% 1994 5,10% 0,00% 1993 0% 5,96% 0,00% 20% 10% 21,99% 30% 1,28% 40% 17,05% 50% 2,44% 60% 35,89% 70% 49,32% 80% 1.-3. měsíc 2006 46 979 ks, to je .. 18,52% Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: ŠKODA AUTO LUBLIN (r. 1997 - 1999) MAGMA (od r. 1995) TATRA BETA (r. 1995 - 1999) DESTACAR (r. 1995 - 1998) Jlaureta (r. 1998 - 2002) GAZELA (r. 1997 - 1998) STAS-Pony (r. 1995 - 1996) Terrier (jen v r. 1998) CELKEM: 1 970 760 429 190 74 33 17 17 50 469 ks, to je ..... 0,777% 0,300% ks, to je ..... ks, to je ..... 0,169% ks, to je ..... 0,075% ks, to je ..... 0,029% ks, to je ..... 0,013% ks, to je ..... 0,007% ks, to je ..... 0,007% ks 19,90% Diagram č. 4.1.9 PRODEJ UŽITKOVÝCH VOZIDEL kat. N1 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 547 5 039 5 000 4 660 4 879 4 313 3 456 4 000 2 695 2 457 2 604 3 000 2 000 583 1 000 148 176 242 2003 2004 2005 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 ŠKODA Diagram č. 4.1.10 Soubor: APCR06c.DOC 149 © Sdružení AP, květen 2006 136 140 116 120 100 80 65 62 60 50 40 20 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2003 2004 2005 BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR 1 250 1 004 1 000 750 601 500 365 250 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 LUBLIN / DAEWOO AVIA 240 195 200 164 160 114 120 80 53 54 37 40 48 24 35 14 25 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 MAGMA / ALFINE Diagram č. 4.1.11 Soubor: APCR06c.DOC 150 © Sdružení AP, květen 2006 50 40 30 20 22 18 20 10 10 4 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2001 2002 2003 2004 2005 JLaureta 150 125 100 100 75 55 50 32 25 3 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 DESTACAR 25 20 20 15 13 10 5 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 GAZELA / ROSS Diagram č. 4.1.12 Soubor: APCR06c.DOC 151 © Sdružení AP, květen 2006 4.1.3 Shrnutí Shrneme-li výše uvedené, je možno ve stručnosti konstatovat, že: • celkově mírný nárůst trhu osobních automobilů + 1,28 % je způsoben zvýšenými prvními registracemi vozidel z dovozu; • u malých užitkových automobilů kat. N1 trh dále výrazně narostl o 34,95 %, na tomto nárůstu se naopak domácí výrobci výrazně podílejí. Tuzemský výrobce Škoda Auto díky užitkovým modifikacím Fabia a Octavia několikanásobně zvýšil odbyt a zaujal suverénně vedoucí místo; • v prodejích osobních automobilů si stále drží nadpoloviční podíl malé a mini vozy, zachycení dlouhodobějšího trendu zde bohužel není možné, protože v roce 2002 došlo ke změně třídění do jednotlivých segmentů; podíl jednotlivých segmentů v roce 2005 viz diagram č. 4.1.13. luxusní 0,31% velkoprostorové 4,54% terénní 1,92% sportovní 0,59% nezařazeno 1,85% mini vozy 3,99% vyšší střední 3,26% střední 19,12% malé vozy 48,43% nižší střední 15,99% Diagram č. 4.1.13 Jen mírný růst prvních registrací nových osobních automobilů v roce 2005 a zejména pak pokračující strmé zvýšení prodejů lehkých užitkových vozidel má jednoznačnou příčinu ve stále více využívané možnosti odpočtu DPH u vozidel, která jsou sice schválena jako nákladní, ale jde o účelově upravená osobní vozidla tak, aby vyhověla tuzemským finančním předpisům. Další faktory ovlivňující trh nových vozidel je možno shrnout zhruba do následujících bodů: • v České republice i přes příznivý ekonomický vývoj posledních let není ještě koupěschopnost obyvatelstva a částečně i podnikatelské sféry na takové úrovni, aby docházelo k větší obměně vozového parku; • z delší časové řady o prodejích rovněž vyplývá, že koupě vozidel probíhá v určitých cyklech; • projevuje se i tzv. technický paradox, kdy vozidla jsou stále dokonalejší a samozřejmě i kvalitnější a není tak často důvod k jejich obměně; • i v roce 2005 byl trh ovlivňován vysokým podílem dovozů ojetých vozů. Soubor: APCR06c.DOC 152 © Sdružení AP, květen 2006 V roce 2006 oproti roku 2005 tedy lze, na základě trendů vysledovaných z minulých let a výsledků za první měsíce letošního roku, očekávat stagnaci prodejů osobních automobilů a další růst v kategorii malých užitkových automobilů. Údaje o výrobě a prodejích jednotlivých domácích značek osobních automobilů a malých užitkových vozidel jakož i údaje o dovozech vozidel těchto kategorií jsou v souhrnu za rok 2005 a předcházející čtyři roky uvedeny v pravidelné publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2001 2005“, která je rovněž předávána celé členské základně Sdružení automobilového průmyslu. 4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla Zpracování souhrnných přehledů o trhu ostatních kategorií vozidel (nákladních automobilů, autobusů a motocyklů „do“ a „přes“ 50 ccm) doznalo v roce 2005 významné změny stejně jako kategorie osobních a lehkých užitkových vozidel. Trh je vyhodnocován podle prvních registrací, v nezměněné podobě jako v předchozích letech – tj. podle prodejů je nadále vyhodnocována jen kategorie přípojných vozidel. Údaje za všechny kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou zpracovávány měsíčně a předávány průběžně členské základně Sdružení AP, rovněž jako u osobních automobilů a malých užitkových vozidel, především elektronickou cestou. 4.2.1 Nákladní automobily (kat. N2 a N3) V roce 2005 uplatnilo své vozy na oficiálním českém trhu nových nákladních automobilů celkem 26 výrobních značek (o 4 více než v roce 2004). Přehled prvních registrací včetně porovnání s rokem 2004 je uveden v tabulce č. 4.2.1. Vývoj trhu nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 2005, spolu s prvním odhadem pro rok 2006, znázorňuje diagram č. 4.2.1. V této komoditě ztrácejí bohužel postupem času domácí výrobci svůj tržní podíl, což dokládají diagramy č. 4.2.2 i 4.2.3. Nutno konstatovat, že první registrace tuzemských výrobců v ČR i při celkovém poměrně výrazném růstu objemu domácího trhu o 8,81 % (v porovnání 2005/2004) nadále klesají. Potvrdila se tedy úvaha, uváděná v předchozích vydáních tohoto materiálu, kde bylo uvedeno: „Růst trhu nákladních vozidel bude pravděpodobně pokračovat, ale nebude zřejmě naplněn domácí produkcí, avšak nákladními vozy z dovozu (a to dosti výrazně)“. Odhad prodejů v roce 2005 pro tuto kategorii vozidel, provedený v květnu 2005 na základě prodejních výsledků za 1. čtvrtletí 2005 (celkem za rok 2005 byl odhadován prodej 7 814 ks nákladních automobilů), se ukázal zase jako podhodnocený. Skutečné prodeje nových vozidel v roce 2005 byly oproti odhadu vyšší o zhruba 800 vozidel. Soubor: APCR06c.DOC 153 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka č. 4.2.1 NOVÁ NÁKLADNÍ VOZIDLA (kat. N2 a N3) výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 Za období: 1.- 12.měsíc 2005 v ČR podíl na podíl na registrace za + nárůst, - pokles */ registrováno celkovém trhu nových stejné období počtu podílu na trhu podílu na (ks) registrací trhu v ČR min. roku nových celkovém trhu 2,82% 1,90% 14,69% 1 419 25,93% 1 787 20,71% -2,43% -1,82% 10,22% 1 335 -6,89% 1 243 14,40% 2,44% 1,67% 10,18% 944 31,14% 1 238 14,35% 1,40% 0,93% 9,15% 912 22,04% 1 113 12,90% -0,40% -0,34% 7,65% 886 4,97% 930 10,78% -0,85% -0,66% 6,51% 795 -0,38% 792 9,18% -0,36% -0,30% 6,22% 723 4,56% 756 8,76% -1,18% -0,86% 2,48% 371 -18,60% 302 3,50% 1,45% 0,52% 67,09% 7 385 10,51% 8 161 94,58% -1,45% -1,07% 3,85% 545 -14,13% 468 5,42% Mercedes-Benz Iveco MAN DAF Renault Trucks Scania Volvo Tatra Celkem 8 prvních Ostatních 18 značek ------ TRH NOVÁ: nová ojetá CELKEM 8 629 3 535 12 164 8,81% rok 2005 rok 2004 Nárůst (+), pokles (-) z toho: domácí výrobci dovoz 70,94% 29,06% 100,00% -0,55% 8 629 ks (26 značek) 7 930 ks (22 značek) 699 ks, to je 100% -147 -21,03% 846 121,03% Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů) (Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace) 10 000 8 000 6 000 5 870 5 309 6 853 6 370 5 782 4 752 7 024 6 591 6 260 7 798 8 629 9 269 6 554 5 167 4 000 2 000 0 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 Diagram č. 4.2.1 1994 1995 1996 1997 na trhu nových vozidel 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 na celkovém trhu Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových: z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): 82 832 29 309 104 472 29 309 6,57% 4,66% 5,76% 8,13% 10,76% 7,65% 11,72% 8,09% 15,75% 11,23% 24,52% 19,73% 33,56% 27,84% 45,38% 38,35% 56,08% 46,68% 59,48% 54,30% 67,89% 63,71% 74,75% 70,31% 84,93% 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1993 81,85% Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu nákladních automobilů 1.-12. měsíc 2005 ks vozidel kat N2, N3 ks, to je ..... 35,38% ks vozidel kat N2, N3 ks, to je ..... 28,05% Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel. Diagram č. 4.2.2 Soubor: APCR06c.DOC 154 © Sdružení AP, květen 2006 8,72% 4,75% 2,24% 3,00% 0,37% 3,50% 4,32% 7,15% 0,54% 3,24% 8,61% 0,65% 2,57% 11,96% 19,31% 2,33% 3,14% 12,31% 3,82% 10,10% 3,31% 10,37% 4,62% 13,83% 6,26% 7,19% 4,59% 10% 5,44% 20% 4,98% 30% 2,98% 40% 27,92% 36,01% 50% 41,10% 42,18% 60% 50,60% 59,79% 70% 65,66% Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nové nákladní automobily 0,07% 0% 1993 1994 1995 1996 DAEWOO AVIA / AVIA 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 1.-12. měsíc 2005 ostatní celkem TATRA Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: DAEWOO AVIA / AVIA TATRA ŠKODA / LIAZ (do r. 2001) ROSS (r. 1994 - 1998) PRAGA (od r. 1995) MAGMA (od r. 2005) CELKEM: 21 963 3 488 2 933 480 444 1 29 309 ks, to je ..... 26,52% ks, to je ..... 4,21% ks, to je ..... 3,54% ks, to je ..... 0,58% ks, to je ..... 0,54% ks, to je ..... 0,00% ks, to je ..... 35,38% Diagram č. 4.2.3 Rovněž trh nákladních vozidel (včetně tahačů) je dlouhodobě ovlivňována dovozem ojetých vozidel. To je vidět např. z diagramů č. 4.2.4 a č. 4.2.5. V roce 2006 se, podle vývoje za 1. čtvrtletí, očekává opětné zvýšení prvních registrací ojetých nákladních automobilů a tahačů oproti roku 2005, kdy tyto hodnoty také rostly. 2000 2002 2004 8 888 3 894 8 062 2005 381 567 633 704 2003 3 535 7 165 3 189 5 850 2 643 6 202 822 2001 dovoz nové 3 132 2 645 5 554 1 037 1999 4 727 1998 nové tuzemské 1 511 1997 1 533 1 732 3 435 1 213 1996 2 620 3 162 1 049 1995 3 558 2 812 1 252 618 4 057 2 796 385 1 885 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 3 985 Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů) r.2006 dovoz ojeté Diagram č. 4.2.4 Soubor: APCR06c.DOC 155 © Sdružení AP, květen 2006 1995 1997 1999 2000 nové tuzemské 2001 2002 dovoz nové 10 6 1 2003 2 150 3 629 1 630 3 125 1 344 2 036 9 1 018 2 753 1 454 3 8 10 14 1998 2 495 1 668 2 322 1 157 1 839 582 59 77 1996 655 1 816 1 478 736 1 025 454 215 339 701 438 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 4 208 Skladba trhu - návěsové tahače 2004 2005 r.2006 dovoz ojeté Diagram č. 4.2.5 Další diagramy (č. 4.2.6 a 4.2.7) znázorňují vývoj prodejů českých výrobců nákladních automobilů (AVIA, TATRA, LIAZ/ŠKODA LIAZ, PRAGA a ROSS) na domácím trhu v období let 1993 až 2005. PRODEJ NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ 4 000 3 486 3 500 2 841 2 970 2 877 3 000 2 608 2 500 2 079 2 000 1 441 1 500 1 207 787 1 000 604 468 500 336 277 2004 2005 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 AVIA / DAEWOO AVIA 450 422 400 340 350 300 397 297 289 267 218 250 171 200 186 207 274 212 180 150 100 50 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 TATRA Diagram č. 4.2.6 Soubor: APCR06c.DOC 156 © Sdružení AP, květen 2006 800 734 700 613 600 500 434 443 380 400 300 166 200 73 100 86 4 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 39 38 2003 2004 2005 LIAZ / ŠKODA LIAZ 100 90 80 68 57 60 54 47 40 24 22 20 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 PRAGA 250 200 170 150 128 105 100 59 50 18 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 ROSS Diagram č. 4.2.7 Soubor: APCR06c.DOC 157 © Sdružení AP, květen 2006 4.2.2 Autobusy (kat. M2 a M3) Trh nových autobusů se mezi roky 2001 - 2004 výrazně neměnil. Po růstu v roce 2002 a téměř shodném výsledku v roce 2003 došlo sice v roce 2004 k nepatrnému poklesu, ale dá se říci, že trh se pohyboval okolo hodnoty 950 ks prodávaných autobusů. V roce 2005 tuzemský trh nových autobusů (bráno podle prvních registrací) ale poměrně výrazně propadl až na hodnotu 816 ks. Pozitivní výsledky prvního čtvrtletí 2006 ale naznačují, že rok 2006 by mohl být rokem změny trendu tohoto negativního trendu. První odhad pro letošní rok naznačuje, že trh by mohl poměrně výrazně růst a to až na hodnotu přes 1 000 ks - viz diagram č. 4.2.8. Podíl domácích výrobců osciloval v posledních letech okolo 75 %, v roce 2005 to bylo méně, ale rok letošní by měl být opět na zhruba původních hodnotách. Tyto skutečnosti dokumentují diagramy č. 4.2.9 a 4.2.10. Přehled prvních registrací nejvýznamnějších značek v roce 2005 je uveden v tabulce č. 4.2.2. Celkem bylo v tomto roce na trhu podchyceno 23 značek, v roce 2004 to bylo 28 značek. Diagramy č. 4.2.11 a 4.2.12 znázorňují prodeje českých výrobců autobusů na domácím trhu v letech 1993 až 2005. Tabulka č. 4.2.2 NOVÉ AUTOBUSY (kat. M2 a M3) výrobní značka 1 2 3 4 5 Za období: 1.- 12.měsíc 2005 + nárůst, - pokles */ v ČR podíl na podíl na registrace za podílu na trhu podílu na registrováno celkovém trhu nových stejné období počtu (ks) registrací nových celkovém trhu trhu v ČR min. roku 30,40% 318 0,49% -0,27% 276 33,82% -13,21% 17,29% 214 -3,19% -3,35% 157 19,24% -26,64% 2,57% 2,00% 15,31% 138 0,72% 139 17,03% -2,88% -2,84% 8,15% 114 -35,09% 74 9,07% 0,93% 0,77% 3,85% 32 9,38% 35 4,29% -2,08% -3,69% 75,00% 816 -16,54% 681 83,46% 2,08% 1,56% 14,87% 138 -2,17% 135 16,54% Karosa SOR Mercedes-Benz Irisbus Ford Celkem 5 prvních Ostatních 18 značek TRH NOVÁ: nové ojeté CELKEM 816 92 908 -14,47% rok 2005 rok 2004 Nárůst (+), pokles (-) z toho: domácí výrobci dovoz 89,87% 10,13% 100,00% ------ -2,13% 816 ks (23 značek) 954 ks (28 značek) -138 ks, to je 100% -137 99,28% -1 0,72% Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3) (Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace) 1 200 1 000 892 874 800 784 842 838 922 806 985 983 1 050 959 816 729 693 600 400 200 0 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 Diagram č. 4.2.8 Soubor: APCR06c.DOC 158 © Sdružení AP, květen 2006 Odhad prodejů nových autobusů pro rok 2005, učiněný v předchozím vydání tohoto souhrnu (942 ks), se ukázal příliš optimistický. Skutečnost byla o cca 125 ks nižší. 74,87% 63,93% 62,62% 2004 56,28% 66,38% 73,47% 75,36% 66,43% 80,04% 88,87% 83,57% 2003 58,97% 1998 64,37% 1997 75,28% 78,64% 1996 40% 96,45% 95,16% 65,25% 95,93% 65,26% 50% 95,48% 96,22% 60% 66,92% 70% 97,55% 80% 85,68% 90,34% 90% 89,56% 100% 94,39% Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu autobusů 30% 20% 10% 0% 1993 1994 1995 1999 2000 2001 2002 2005 na celkovém trhu na trhu nových vozidel 10 516 9 063 12 821 9 063 Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových: z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): 1.-3. měsíc 2006 ks autobusů ks, to je .... 86,18% ks autobusů ks, to je .... 70,69% 2,58% 1,14% 2,31% 5,79% 7,09% 3,63% 3,27% 5,49% 4,50% 5,28% 3,59% 4,97% 30,48% 43,85% 19,24% 19,61% 18,47% 13,05% 15,03% 9,96% 10,14% 10% 10,26% 20% 4,04% 0,46% 30% 9,70% 40% 42,89% 48,63% 50% 19,87% 60% 52,16% 59,83% 70% 62,50% 68,35% 83,22% 81,39% 78,13% 80,44% 80% 91,20% 90% 91,82% 100% 94,62% Diagram č. 4.2.9 0,49% 0,53% 0% 1993 1994 KAROSA 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 ostatní tuzemští výrobci celkem SOR (od r. 1994) Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: KAROSA SOR (od r. 1994) KH motor CENTRUM (od r. 1994) ŠKODA Ostrov (r.1997 - 2001) OASA (do r. 1994) TEDOM (od r. 2005) Zlinner (r. 1995 - 1996) CELKEM: 1.-3. měsíc 2006 7 400 ks, to je .... 70,37% 1 272 324 35 26 4 2 12,10% 3,08% 0,33% 0,25% 0,04% 0,02% 86,18% ks, to je ....... ks, to je ....... ks, to je ....... ks, to je ....... ks, to je ....... ks, to je ....... 9 063 ks Diagram č. 4.2.10 Soubor: APCR06c.DOC 159 © Sdružení AP, květen 2006 PRODEJ AUTOBUSŮ 1 200 1 000 827 819 800 632 514 600 518 610 538 570 473 499 508 460 391 400 200 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 191 188 2005 KAROSA 210 180 164 154 150 119 120 104 90 62 68 1996 1997 67 73 1998 1999 60 28 30 4 0 1993 1994 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 47 49 2004 2005 SOR Libchavy 100 80 60 44 36 40 15 20 32 25 23 23 1997 1998 1999 36 35 7 0 1993 1994 1995 1996 2000 2001 2002 2003 KH motor CENTRUM Diagram č. 4.2.11 Soubor: APCR06c.DOC 160 © Sdružení AP, květen 2006 40 23 20 3 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 6 5 2000 2001 2002 2003 2004 2005 OASA Čáslav 40 22 20 1 1 1998 1999 0 1993 1994 1995 1996 1997 2002 2003 2004 2005 ŠKODA Ostrov Diagram č. 4.2.12 4.2.3 Motocykly a mopedy (kat. L) V kategorii jednostopých motorových vozidel byl v roce 2005 opět zaznamenán růst. Na českém trhu motocyklů a mopedů v roce 2005 byla podchycena první registrace celkem 112 výrobních značek (tedy o 18 více než v roce 2004) - viz tabulka č. 4.2.3. Téměř 50% růst v této kategorii, tak jak ukazuje výše zmiňovaná tabulka porovnávající první registrace, je ale pravděpodobně zkreslen ještě ne zcela přesnými (úplnými) údaji za rok 2004. Proto je pravděpodobně realističtější srovnávat údaje za prodej z roku 2004 s prvními registracemi za rok 2005 z diagramu č. 4.2.13. První odhad pro letošní rok naznačuje další výrazně růstový potenciál trhu až přes hodnotu 17 000 ks. Celkový vývoj trhu nových motocyklů a mopedů a vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu je znázorněn v diagramech až 4.2.14 až 4.2.15. Stejně jako u nákladních vozidel však vývoj podílu domácích výrobců není „v souladu“ s celkovou velikostí trhu, ale má bohužel v souhrnu opačný - tedy sestupný trend. Soubor: APCR06c.DOC 161 © Sdružení AP, květen 2006 Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L) (Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace) 20 000 17 264 18 000 15 625 14 566 15 029 16 000 14 000 12 000 8 805 10 000 8 000 6 000 13 060 11 653 11 154 5 362 7 320 6 460 8 376 8 847 10 032 4 000 2 000 0 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 Diagram č. 4.2.13 První odhad trhu pro rok 2005, který byl součástí loňského vydání tohoto materiálu se ukázal jako podhodnocený a to o přibližně 1 500 ks. Tabulka č. 4.2.3 NOVÉ MOTOCYKLY (kat. L) Za období: 1.- 12.měsíc 2005 (včetně mopedů, čtyřkolek a sněžných skútrů) + nárůst, - pokles */ v ČR podíl na podíl na registrace za registrováno celkovém trhu nových stejné období počtu podílu na trhu podílu na trhu v ČR (ks) registrací nových celkovém trhu min. roku -4,05% -2,19% 5,97% 1 439 Honda 1 505 9,63% 4,59% -1,66% -0,78% 5,58% 1 122 25,40% Kentoya 1 407 9,00% 8,82% 5,47% 5,56% 15 TMEC 1 401 8,97% 9240,00% 4,28% 2,76% 5,52% 486 186,21% Keeway 1 391 8,90% -1,43% -0,68% 4,60% 931 Yamaha 1 159 7,42% 24,49% -4,70% -2,64% 4,43% 1 246 -10,43% Qingqi 1 116 7,14% -0,48% -0,19% 2,65% 501 Suzuki 669 4,28% 33,53% 1,80% 1,15% 1,98% 147 Baotian 499 3,19% 239,46% -2,75% -1,57% 1,79% 593 -23,95% Peugeot 451 2,89% 2,68% 1,66% 1,66% 0 Jinlun 419 2,68% #DIV/0! 2,50% 2,99% 39,74% 6 480 Celkem 10 prvních 54,58% 10 017 64,11% -2,50% -0,65% 22,25% 4 038 Ostatních 102 značek 38,88% 5 608 35,89% výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 TRH NOVÁ: nové ojeté CELKEM Soubor: APCR06c.DOC 15 625 9 583 25 208 48,55% rok 2005 rok 2004 Nárůst (+), pokles (-) z toho: domácí výrobci dovoz 61,98% 38,02% 100,00% 162 ------ 2,33% 15 625 ks (112 značek) 10 518 ks (94 značek) 5 107 ks, to je 100% 122 2,39% 4 985 97,61% © Sdružení AP, květen 2006 Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu motocyklů a mopedů 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 137 537 13 049 213 213 13 049 Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových: z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): 0,61% 1.-3. měsíc 2006 na celkovém trhu na trhu nových vozidel 1,02% 1,89% 1,17% 1,66% 1,11% 1,28% 2,07% 2,04% 2,82% 4,58% 2,59% 2,96% 4,93% 6,41% 5% 0% 1993 7,51% 7,12% 10% 4,99% 15% 12,56% 20% 5,96% 21,69% 25% 9,40% 16,08% 30% 11,23% 35% 22,88% 26,92% 40% 14,51% 32,46% 45% ks motocyklů a mopedů ks, to je .......................... 9,49% ks motocyklů a mopedů ks, to je .................. 6,12% Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel. Diagram č. 4.2.14 Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nové motocykly a mopedy 35% 24,60% 30% 1993 1994 1995 JAWA Moto 1996 1997 1998 1999 2 000 2001 2002 2003 2004 2005 ostatní tuzemští výrobci celkem Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: JAWA Moto ČZ Cagiva (r. 1993 - 1997) DANDY / MOTOUNION (r. 1996 - 1999) STELLA / PENTO (od r. 1997) PRAGA (od r.1999) CELKEM: 5 968 ks, to je .. 4 324 1 895 637 225 13 049 ks, to je ..... ks, to je ..... ks, to je ..... ks, to je ..... ks 0,05% 0,97% 1,87% 0,02% 0% 0,09% 1,56% 0,31% 1,76% 0,57% 2,25% 1,16% 3,41% 1,16% 3,78% 5,38% 4,02% 8,52% 2,72% 9,91% 4,60% 7,86% 6,27% 0,85% 5% 4,38% 10% 11,69% 15% 11,74% 20% 15,18% 25% 1.-3. měsíc 2006 4,34% 3,14% 1,38% 0,46% 0,16% 9,49% Diagram č. 4.2.15 Soubor: APCR06c.DOC 163 © Sdružení AP, květen 2006 Meziroční trend v tržních podílech jednotlivých kategorií jednostopých motorových vozidel braných ale podle prodejů, nikoliv podle prvních registrací, je vidět z diagramů č. 4.2.16 a 4.2.17. Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI) - dle prodejů rok 2005 mtc nad 800 ccm 7,59% 3 nebo 4 kolky 3,96% sněžné skůtry 0,60% mtc od 500 do 800 ccm 9,83% mopedy 16,74% mtc od 350 do 500 ccm 3,30% mtc do 50 ccm 33,09% mtc od 125 do 350 ccm 6,68% mtc od 50 do 125 ccm 18,21% CELKEM 16 647 Diagram č. 4.2.16 Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI) rok 2004 3 nebo 4 kolky 2,68% mtc od 500 do 800 ccm 8,78% mtc nad 800 ccm 9,05% sněžné skůtry 0,50% mopedy 10,65% mtc od 350 do 500 ccm 3,36% mtc od 125 do 350 ccm 7,81% mtc do 50 ccm 37,61% mtc od 50 do 125 ccm 19,57% CELKEM (100%): 14 861 ks Diagram 4.2.17 Soubor: APCR06c.DOC 164 © Sdružení AP, květen 2006 Přehled o prodejích jednotlivých domácích výrobců na českém trhu od roku 1993 je shrnut v diagramech č. 4.2.18 a č. 4.2.19. PRODEJ MOTOCYKLŮ a MOPEDŮ 1 600 1 367 1 400 1 200 1 000 800 873 627 600 405 403 400 335 333 341 1999 2000 2000 325 292 249 232 2001 2002 2003 2004 2005 2001 2002 2003 2004 2005 2004 2005 198 200 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 JAWA / JAWA Moto (motorcycles) 1 000 800 626 600 450 510 400 309 200 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 DANDY / MOTOUNION (motorcycles) 100 80 59 60 51 44 38 40 29 20 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 PRAGA (motorcycles) Diagram č. 4.2.18 Soubor: APCR06c.DOC 165 © Sdružení AP, květen 2006 300 257 250 200 150 111 102 100 51 57 30 50 15 14 2 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 STELLA / PENTO (mopeds) 2 500 2 107 2 000 1 767 1 500 1 000 500 160 235 55 0 1993 1994 1995 1996 1997 ČZ Cagiva / ČZ (motorcycles) Diagram č. 4.2.19 4.2.4 Přípojná vozidla (kat. O3 a O4) Trh přípojných vozidel zaznamenal i v roce 2005 nárůst, i když již ne tak výrazný jako v roce předchozím. Celkově trh vzrostl o 3,99 %. Potěšitelné je, že tuzemští výrobci si na tomto trhu udržují přibližně třetinový podíl a to i přes silnou konkurenci velkého počtu zastoupení zahraničních značek. Vývoj českého trhu u této kategorie silničních vozidel, včetně prvního odhadu trhu pro rok 2006, který počítá s růstem až na hodnotu 5 000 ks prodaných vozidel, je znázorněn v diagramech č. 4.2.20 až 4.2.22. Poptávka v této kategorii je do značné míry ovlivňována poptávkou v kategorii těžkých nákladních vozidel (tahačů). Trh přípojných vozidel se nadále vyhodnocuje pouze čtvrtletně a zatím stále podle hlášení o prodejích od jednotlivých značek, na rozdíl od předchozích kategorií, u kterých došlo v r. 2005 k přechodu na statistiku tzv. „prvních registrací“. Soubor: APCR06c.DOC 166 © Sdružení AP, květen 2006 Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 6 000 5 000 4 487 4 000 3 510 3 927 4 666 5 004 3 502 2 917 3 000 2 105 2 000 1 279 1 408 1 252 2 252 1 799 2 074 1 000 0 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 Diagram č. 4.2.20 Pro rok 2005 byly v minulém vydání tohoto podkladu odhadnuty prodeje v této kategorii vozidel na cca 4 961 ks. Dosažená skutečnost činila 4 666 ks prodaných přípojných vozidel, v této kategorii tak byl odhad nejpřesnější. Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu - přípojná vozidla (kat. O 3,4) 80% 27,94% 24,60% 30,41% 26,75% 27,62% 32,90% 24,65% 29,34% 20,91% 27,15% 22,05% 25,53% 33,61% 38,53% 24,40% 34,15% 24,13% 23,44% 34,41% 32,54% 28,98% 26,96% 20% 24,61% 30% 28,12% 40% 33,52% 50% 24,24% 37,45% 60% 30,22% 70% 10% 0% 1993 1994 1995 1996 na trhu nových 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 na celkovém trhu (tj. včetně ojetých *) Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových: z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): 35 299 11 125 44 631 11 125 2004 2005 1.-3. měsíc 2006 ks přípoj. vozidel kat. O3,O4 ks, to je .................. 31,52% ks přípoj. vozidel kat. O3,O4 ks, to je .................. 24,93% */ Ojetá vozidla do provozu - dle údajů CRV za 1.-3. měsíc 2006 Diagram č. 4.2.21 Soubor: APCR06c.DOC 167 © Sdružení AP, květen 2006 Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nová přípojná vozidla (kat. O 3,4) 50% PANAV METACO BO.BR / BSS 2004 2005 ostatní SCHWARZMÜLLER (od r. 2000) Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: PANAV SCHWARZMÜLLER (od r. 2000) METACO BO.BR / BSS KÖGEL / Orličan (r.1993 - 1999) SSUB (r. 1997 - 1999) CELKEM: 17,66% 10,28% 2003 0,00% 2002 0,00% 15,09% 13,95% 16,89% 14,68% 13,82% 13,00% 12,43% 12,72% 2001 1,37% 2000 2,45% 14,80% 12,97% 5,29% 1999 3,09% 17,53% 26,99% 4,53% 1998 6,24% 23,49% 1997 2,18% 1996 1,65% 1995 6,13% 8,03% 8,45% 23,37% 19,18% 9,38% 1994 2,01% 1993 2,61% 0% 1,14% 5% 0,43% 1,95% 10% 3,35% 15% 15,02% 20% 9,74% 25% 19,62% 30% 15,87% 35% 23,35% 40% 13,00% 45% 1.-3. měsíc 2006 5 968 ks, to je .. 16,91% 3 337 1 485 301 34 11 125 ks, to je ..... 9,45% ks, to je ..... 4,21% ks, to je ..... 0,85% ks, to je ..... 0,10% ks 31,52% Diagram č. 4.2.22 Prodeje jednotlivých výrobců přípojných vozidel, realizované na českém trhu, jsou znázorněny v následujících diagramech (č. 4.2.23 a 4.2.24). PRODEJ PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 800 700 620 600 529 499 495 482 2001 2002 420 400 300 454 492 500 651 440 270 251 188 200 100 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2003 2004 2005 PANAV Diagram č. 4.2.23 Soubor: APCR06c.DOC 168 © Sdružení AP, květen 2006 250 203 200 169 150 122 152 132 138 105 100 88 82 98 76 64 56 50 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 BSS Metaco / METACO BO.BR 100 87 80 80 60 42 37 40 25 24 20 6 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 KÖGEL / Orličan 1 000 758 800 600 434 471 497 2002 2003 704 370 400 200 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2004 2005 SCHWARZMÜLLER Diagram č. 4.2.24 Soubor: APCR06c.DOC 169 © Sdružení AP, květen 2006 Aby byl výčet prodejů všech tuzemských výrobců v jednotlivých kategoriích kompletní, je v posledním diagramu 4.2.25 znázorněn prodej firmy AGADOS, která vyrábí přívěsy za osobní vozidla. Celkové údaje o prodejích se v této kategorii pravidelně nesledují, protože údaje od ostatních subjektů působících na tuzemském trhu nejsou kompletní. 10 000 7 664 8 000 6 928 5 630 5 495 5 238 5 098 6 000 3 302 3 272 4 000 2 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Diagram č. 4.2.25 4.3 Údaje o ojetých vozidlech Zdrojem oficiálních údajů o dovozech vozidel (obchodní a individuální dovoz) do České republiky bylo až do konce 1. čtvrtletí 2004 Generální ředitelství cel (GŘC), které navíc již od roku 1999 zveřejňovalo souhrnné údaje o obchodních dovozech na svých internetových stránkách. Částečným nedostatkem těchto údajů byla skutečnost, že třídění vozidel prováděné GŘC bylo nutně podle položek celního sazebníku, což sice neodpovídalo členění používanému v CRV, resp. obvyklé kategorizaci vozidel používané podle předpisů EHK v automobilovém průmyslu (osobní M1, autobusy M2 a M3, malé užitkové N1, nákladní N2 a N3, motocykly L1 až L5, přípojná O1 až O4), ale alespoň v hrubých rysech dávalo přehled o dovozu zejména ojetých vozidel do České republiky. Po vstupu ČR do EU přešla agenda sledování zahraničního obchodu pod Český statistický úřad (ČSÚ). Ten sice rovněž má na svých internetových stránkách aplikaci se statistikou zahraničního obchodu, ale data, která se týkají dovozů vozidel, zejména pak absolutní údaje o počtu dovážených kusů, nejsou dle našeho expertního posouzení zatím v takové kvalitě, aby s nimi mohlo být dále pracováno. Údaje o individuálních dovozech původem z EU, kterých je v našem oboru drtivá většina, se bohužel nesledují vůbec. Z tohoto důvodu může být trh ojetých vozidel v roce 2005 popsán jen údaji o prvních registracích ojetých vozidel podle dat z Centrálního registru vozidel (CRV). Tato data na jednu stranu přesně vypovídají o tom, kolik dovezených ojetých vozidel bylo v ČR skutečně uvedeno do provozu, na druhou stranu z nich ale nelze vysledovat, kolik vozidel je dále reexportováno, nebo použito na náhradní díly. Soubor: APCR06c.DOC 170 © Sdružení AP, květen 2006 Získaná data o prvních registracích ojetých vozidel podle jednotlivých kategorií (za rok 2005 a jejich porovnání s rokem 2004) Osobní automobily (kat. M1) Za rok 2005 bylo v ČR poprvé zaregistrováno 140 889 ks ojetých osobních automobilů (jedná se o automobily z dovozu). Oproti roku 2004 zde tedy byl zaznamenán nárůst registrací o 16,72 % (to je o 20 187 ojetin více). Podíl prvních registrací ojetých osobních automobilů z dovozu na celkových registracích osobních automobilů v ČR dosáhl v souhrnu za rok 2005 hodnoty 52,52 % (v roce 2004 to bylo „jen“ 48,97 %). Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých osobních automobilů (tedy ojetých z dovozu) se přitom zřejmě pohybuje nad hranicí 10 let. Z údajů předchozích let lze odhadnout, že dalších min. 15 000 ks (spíše však více) ojetých vozů bylo letos dovezeno tzv. „na náhradní díly“ a jejich průměrný věk asi přesahoval i zmíněnou desetiletou hranici. Počet prvních registrací ojetých osobních automobilů z dovozu za rok 2005 je smutným historickým maximem. Nejvyšší dovoz ojetých osobních automobilů za celý rok (včetně dovozů vozidel tzv. „na náhradní díly) byl zatím zaznamenán v roce 1999 (dovoz celkem 151 611 ks, z toho poprvé registrováno cca 122 000 ks) a v roce 2004 (dovoz celkem 149 860 ks, z toho první registrace 121 852 ks). Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých osobních automobilů (tedy ojetých z dovozu) činí 6,81 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 1998,19). Přestože údaje o dovozech osobních automobilů za leden až prosinec 2005 nejsou k dispozici, lze odhadnout (na základě porovnání údajů o registracích a dovozech z předchozích let), že do ČR bylo za toto období dovezeno o 15 až 20 % více ojetých osobních automobilů, než činí údaj o jejich registracích (tedy až 170 000 ks ojetých osobních automobilů). Malá užitková vozidla (kat. N1) V ČR bylo za rok 2005 poprvé zaregistrováno 7 196 ks ojetých malých užitkových vozidel kategorie N1, což je o 986 ks (o 15,88 %) více než v roce 2004. Vzhledem k vyššímu nárůstu registrací nových však podíl ojetých vozidel na celkových registracích v této kategorii mírně poklesl (o více než 2 procentní body) z 17,67 % v roce 2004 na 15,56 % v roce 2005. Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých malých užitkových automobilů (tedy ojetých z dovozu) činí 5,02 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 2000,98). Nákladní automobily (kat. N2 a N3) V průběhu roku 2005 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 3 535 ks ojetých nákladních vozů kategorie N2 a N3. Oproti roku 2004 je to o 11,76 % (372 ks) více. Podíl poprvé registrovaných ojetých nákladních automobilů (to je ojetých z dovozu) na celkovém počtu nových registrací v této kategorii vozidel se oproti roku 2003 prakticky nezměnil a za rok 2005 dosáhl 29,06 % (za rok 2004 to bylo 28,51 %). Průměrný věk dovezených ojetých nákladních automobilů činí 4,18 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 2001,82). Soubor: APCR06c.DOC 171 © Sdružení AP, květen 2006 Autobusy (kat. M2 a M3) Za celý rok 2005 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 92 ks ojetých autobusů (kategorie M2 a M3). Ve srovnání s rokem 2004 se první registrace ojetých autobusů zvýšily o 10,84 %. V uvedeném roce bylo zaregistrováno 83 ojetých autobusů. Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých autobusů z dovozu činí 5,76 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 2000,24). Motocykly (kat. L) Za leden až prosinec 2005 bylo v ČR poprvé zaregistrováno 9 583 ojetých jednostopých vozidel (z dovozu). Registrace ojetých motocyklů tak vzrostly o výrazných 34,71 % (o 2 469 ks). Podíl ojetých se rovnal 38,02 % (v r. 2004 to bylo 40,35 %). Průměrný věk ojetých motocyklů a mopedů činí 6,28 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 1999,72). 4.4 Shrnutí Protože tuzemský trh vozidel je pravidelně měsíčně sledován a vyhodnocován již od roku 1993, lze z extrapolace časových řad již poměrně přesně odhadovat jeho velikost a trendy. Vyhodnotíme-li tedy dostupné údaje od roku 1993, je i přes výše uvedené dílčí komentáře a závěry možno k jednotlivým tržním kategoriím konstatovat následující: • Trh nových osobních automobilů (kat. M1) dosáhl maxima v roce 1997 a není možné očekávat, že by tato rekordní hodnota byla v nejbližších letech překonána. Porovnáním výsledků posledních tří let tj. 2005/2004 a 2004/2003 a vysledovaného vývoje prodejů resp. prvních registrací v jednotlivých měsících roku (podle % podílu z prodejů celého roku nebo podle počtu prodaných kusů) můžeme usuzovat, že v roce 2006 bude trh osobních automobilů pravděpodobně stagnovat a dosáhne hodnoty kolem 125 000 prvně registrovaných nových vozidel. Z dosavadních údajů se zatím zdá málo pravděpodobné, že by trh nových osobních vozidel v roce 2006 i nejbližších dalších letech nějak výrazně překonal hranici 150 000 ks. Dalším zajímavým vysledovaným trendem na trhu je, že dojde ke zpomalení růstu podílu vozidel se vznětovým motorem. Jejich podíl sice pravděpodobně nadále mírně poroste, ale dynamika již bude jen velmi mírná. • U kategorie nových malých užitkových vozidel (kat. N1) byla až do roku 2003 situace na trhu nejlepší v letech 1996 a 1997, od té doby docházelo ke každoročnímu poklesu prodejů. Od mezního roku 2003 začal trh každoročně výrazně růst. Výsledky roku 2005 ale předčily všechna očekávání, když trh dosáhl svého historického maxima 39 047 kusů. Výsledky 1. čtvrtletí 2006 naznačují, že výrazná růstová dynamika bude pokračovat i v roce letošním. Z těchto dat a rovněž pak porovnáním ročních údajů lze dovodit, že v roce 2006 by trh lehkých užitkových vozidel měl dosáhnout opět rekordních hodnot a počet prvně registrovaných lehkých užitkových vozidel pravděpodobně přesáhne hranici 50 000 prodaných vozidel . • Trh nových nákladních vozidel (kat. N2 a N3) oproti roku 2004 opět vzrostl a dosáhl hodnoty 8 629 prvně registrovaných vozidel. Výsledky za 1. čtvrtletí 2006 naznačují, že i v roce 2006 lze očekávat podobný vývoj. Celkový růst trhu se bude pravděpodobně pohybovat na úrovni 7-10 % a podle první prognózy by měl dosáhnout hodnoty kolem 9 000 nových vozidel. Z příznivého vývoje na trhu Soubor: APCR06c.DOC 172 © Sdružení AP, květen 2006 nákladních vozidel profitují zatím jen oficiální importéři. Ani dosavadní příznivé výsledky roku 2006 bohužel nenaznačují, že by letošní rok mohl znamenat obrat v tomto trendu a domácí výrobci by opět začali svůj tržní podíl zvyšovat. • Trh nových autobusů (kat. M2 a M3) v roce 2005 dále poklesl. Maximální historická hodnota z roku 2002, kdy český trh dosáhl téměř 1 000 prodaných autobusů, zůstala opět jen výzvou. Výsledky 1. čtvrtletí 2006 ale naznačují, že v roce 2006 by trh tuto hranici s největší pravděpodobností mohl překonat. Absorbce trhu nových autobusů by v letošním roce měla být ještě o něco vyšší a to na úrovni kolem 1 050 ks prvně registrovaných autobusů. Stále platí, že vzhledem k průměrnému stáří vozového parku autobusů v ČR (viz údaje z Centrálního registru vozidel ČR) je tempo obměny na úrovni mezi 900 až 1 000 ks za rok zcela nedostatečné a vozový park autobusů každoročně „stárne“ a může tak v nejbližších letech znamenat vážný problém zejména s ohledem na bezpečnost cestujících. • Trh nových motocyklů a mopedů zaznamenal v roce 2005 opět růst. Trh vzrostl až na hodnotu přesahující 15 600 ks prvně registrovaných motocyklů a mopedů. Dosavadní tempo růstu zaznamenané za první čtvrtletí roku 2006 naznačuje, že v letošním roce by trh měl dosáhnout až na hodnotu kolem 17 000 prvně registrovaných motocyklů a mopedů. Podíl českých výrobců na trhu nových motocyklů a mopedů však i přes celkový růst trhu v letech 2002 až 2005 neustále klesá a za rok 2005 skončil na hodnotě pod 2 %. • Trh nových přípojných vozidel (kat. O3 a O4) vykázal v roce 2005 také nárůst, i když již ne tak výrazný jako v roce 2004, kdy přesáhl 30 %. Trend mírného růstu kolem hodnoty 5 % ročně je možno očekávat i v roce 2006, kdy se předpokládá nárůst trhu až k hodnotě 5 000 ks prodaných přívěsů a návěsů. Nic se nezměnilo a ani v počátku roku 2006 zatím nemění (a změna se zřejmě nedá očekávat ani v nejbližších letech) v negativním ovlivňování a deformaci tuzemského trhu vozidel dovozem ojetých vozidel. Na internetových stránkách Sdružení AP jsou údaje o prvních registracích nových a ojetých vozidel pravidelně (měsíčně) zveřejňovány (viz tabulka č. 4.4.1 s údaji za leden až duben 2006). Z údajů o prvních registracích vozidel vyplývá, že dovoz ojetin není jen problém kategorie osobních vozidel, kde je samozřejmě nejvíce vidět, ale rozmohl se i do ostatních kategorií vozidel. Zejména pak v kategorii užitkových (nákladních vozidel) je pravděpodobně jednou z hlavních příčin poklesu tržního podílu tuzemských výrobců. Z dat soustředěných v sekretariátu Sdružení AP by bylo možno sestavit celou řadu dalších srovnávacích tabulek a grafů týkající se trhu vozidel. To však není účelem tohoto materiálu, který má ukázat jen základní trendy a naznačit rozsah a možnosti zpracování dat, která jsou k dispozici v sekretariátu Sdružení AP pro případné zájemce (z řad pracovníků členské základny) o detailnější pohledy na danou problematiku. Zpracoval: Ing.Ešner Soubor: APCR06c.DOC 173 © Sdružení AP, květen 2006 Tabulka 4.4.1 První registrace motorových vozidel v ČR za období: 1.- 4.měsíc 2006 (+ porovnání se stejným obdobím roku 2005) I. Základní kategorie vozidel počet prvních registrací Osobní automobily (kat. M1) nové ojeté (z dovozu) CELKEM: podíl ojetých: rok 2006 37 773 45 442 83 215 54,61% rok 2005 40 512 40 845 81 357 50,20% počet prvních registrací Malá užitková vozidla (kat. N1) nové ojeté (z dovozu) CELKEM: podíl ojetých: rok 2006 13 759 2 259 16 018 14,10% rok 2005 10 167 2 209 12 376 17,85% počet prvních registrací Osobní a malá užitková (M1+ N1) nové ojeté (z dovozu) CELKEM: podíl ojetých: + rok 2006 51 532 47 701 99 233 48,07% rok 2005 50 679 43 054 93 733 45,93% počet prvních registrací Nákladní automobily (kat. N2 + N3) nové ojeté (z dovozu) CELKEM: podíl ojetých: rok 2006 4 001 1 123 5 124 21,92% rok 2005 2 594 1 214 3 808 31,88% počet prvních registrací Autobusy (kat. M2 + M3) nové ojeté (z dovozu) CELKEM: podíl ojetých: rok 2006 302 50 352 14,20% rok 2005 138 36 174 20,69% počet prvních registrací Motocykly a mopedy (kat. L) nové ojeté (z dovozu) CELKEM: podíl ojetých: rok 2006 4 547 3 319 7 866 42,19% rok 2005 3 517 2 647 6 164 42,94% nárůst (-pokles) % ks -6,76% -2 739 11,25% 4 597 1 858 2,28% 4,40% nárůst (-pokles) % ks 35,33% 3 592 2,26% 50 3 642 29,43% -3,75% nárůst (-pokles) % ks 1,68% 853 10,79% 4 647 5 500 5,87% 2,14% nárůst (-pokles) % ks 54,24% 1 407 -7,50% -91 1 316 34,56% -9,96% nárůst (-pokles) % ks 118,84% 164 14 38,89% 178 102,30% -6,49% nárůst (-pokles) % ks 29,29% 1 030 672 25,39% 1 702 27,61% -0,75% II. Souhrny počet prvních registrací MOTOROVÁ VOZIDLA os obní autom obily + m alá užitk ová vozidla + nák ladní + autobus y + m otocyk ly a m ope dy nová ojetá (z dovozu) rok 2005 56 928 46 951 % 6,07% 11,16% ks 3 454 5 242 CELKEM MOTOROVÁ: 112 575 103 879 8,37% 8 696 46,36% 45,20% podíl ojetých: počet prvních registrací OST ATNÍ VOZIDLA přívě s y a návě s y vš e ch k ate gorií + ne zařadite lná do uve de ných k ate gorií nová ojetá (z dovozu) CELKEM OSTATNÍ: podíl ojetých: CELKEM SILNIČNÍ VOZIDLA nárůst (-pokles) % 15,16% 12,55% ks 1 161 93 9 652 8 398 14,93% 1 254 8,64% 8,82% 122 227 nová ojetá (z dovozu) podíl ojetých: 1,17% rok 2005 7 657 741 rok 2006 8 818 834 počet prvních registrací rok 2005 rok 2006 z toho: nárůst (-pokles) rok 2006 60 382 52 193 69 200 53 027 43,38% 112 277 64 585 47 692 42,48% -0,18% nárůst (-pokles) % ks 8,86% 7,15% 11,19% 0,91% 9 950 4 615 5 335 pYn pYnpYnpYnpYn Soubor: APCR06c.DOC 174 © Sdružení AP, květen 2006 5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi Jednou s významných aktivit Sdružení AP je udržování a především rozvoj kontaktů a součinnosti s tuzemskými i se zahraničními organizacemi obdobných zájmů, profesního či podnikatelského zaměření. Tato spolupráce se využívá ve prospěch jednotlivých členských firem, ale i domácího a evropského autoprůmyslu jako celku. Velký důraz Sdružení AP klade na dobrou spolupráci v legislativní oblasti s věcně příslušnými ministerstvy průmyslu a obchodu (MPO ČR) a dopravy (MD ČR). Probíhá rovněž spolupráce s MŽP, MMŠT a MF. K řadě připravovaných novel zákonů a vyhlášek se mohou členové Sdružení AP vyjádřit v připomínkovém řízení i přímo, protože vysocí zástupci uvedených ministerstev jsou zváni na zasedání Rady ředitelů, divizí a dalších orgánů Sdružení AP. V některých případech se členské firmy mohou podílet i na přípravě legislativy. Obdobnou úroveň má i spolupráce s některými nevládními organizacemi či partnerskými svazy, asociacemi a sdruženími. Výběr některých vládních i nevládních subjektů z ČR, se kterými Sdružení AP v současné době spolupracuje, je uveden v kapitole 5.1. Současně je zde uvedena i stručná charakteristika spolupráce a kontaktní pracovníci za Sdružení AP v orgánech těchto organizací. Obdobným způsobem je zpracována i spolupráce se zahraničními subjekty (viz kapitola 5.2). 5.1 TUZEMSKO (vnitřní vztahy) 5.1.1 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR) Sdružení AP je jedním z nejaktivnějších členských subjektů SP ČR. Zapojení do SP ČR pomáhá při vzájemné informovanosti a koordinaci postupu s jednotlivými zájmovými, profesními a zaměstnavatelskými svazy v celé řadě společných problémů týkajících se např. legislativně - právní oblasti, pracovně - právních vztahů, mezinárodní spolupráce, hospodářské politiky atd. Z řad členů Rady ředitelů Sdružení AP pracují ve statutárních orgánech: Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek (předseda dozorčí rady ŠKODA AUTO a.s. a prezident Sdružení AP) – viceprezident SP ČR. Ing. Miroslav Dvořák (předseda představenstva Motor Jikov Group a.s. a člen představenstva Sdružení AP) – člen dozorčí rady SP ČR Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP ) - člen smírčího výboru SP ČR a zástupce Sdružení AP v Radě členů SP ČR Do činnosti v rámci aktivit SP ČR jsou dále zapojeni: Ing. Pavel Ešner (sekretariát Sdružení AP) - člen Komise rozvoje lidských zdrojů Ing. Zdeněk Novák (sekretariát Sdružení AP) – legislativní oblast, problematika výzkumu a vývoje. ---------------------------Sdružení AP je dle Stanov SP ČR členským subjektem SP ČR. Členové Sdružení AP mohou používat označení člen SP ČR, platba na SP ČR je hrazena z rozpočtu Sdružení AP. 5.1.2 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR) Obdobně jako členství v SP ČR je i členství v HK ČR využíváno především k prosazování společných zájmů podnikatelských subjektů v legislativní oblasti, k získávání obchodně - ekonomických informací a k navazování kontaktů. Sdružení AP patří dlouhodobě k velmi aktivním členům HK ČR. V roce 2005 Sdružení AP např. navíc využilo možnost prezentovat se v rámci HK ČR na akci Soubor: APCR06c.DOC 175 © Sdružení AP, květen 2006 nazvané „Komorový jarmark“ (druhého ročníku v roce 2006 se však již nezúčastnilo). Zvolenými zástupci Sdružení AP v orgánech HK ČR jsou: Ing. Pavel Juříček, PhD., (předseda představenstva a generální ředitel Brano Group a.s. a viceprezident Sdružení AP), člen Představenstva HK ČR Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP), člen Představenstva HK ČR ---------------------------Sdružení AP je složkou (začleněným společenstvem) HK ČR. Členové Sdružení AP (firmy – podnikatelské subjekty) jsou členy HK ČR. Platby na Úřad HK ČR (odvod dle Platebního řádu HK ČR) jsou hrazeny z rozpočtu Sdružení AP. Za ty členy Sdružení AP, kteří jsou současně členy místně příslušné okresní či regionální hospodářské komory, není odvod na Úřad HK ČR hrazen. V regionálních (krajských či okresních) složkách HK ČR je dále zapojena i řada představitelů členských firem Sdružení AP. Pro potenciální kontakt či jednání na regionální úrovni (komory, krajské orgány, státní správa a samospráva) byl v dubnu 2005 zřízen institut „kontaktních firem Sdružení AP“, kterými jsou: kraj „kontaktní firma Sdružení AP“ Středočeský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Hl. město Praha SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR, spol. s r.o. CADENCE Innovation, k.s. METAL Ústí nad Labem, a.s. WITTE Nejdek, spol. s r.o. KDYNIUM a.s. MOTOR JIKOV Group, a.s. TANEX Plasty a.s. KAROSA, a.s. MOTORPAL, a.s. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. BRANO GROUP, a.s. KASTEK UB, spol. s r.o. GUMOTEX, akciová společnost sekretariát Sdružení AP 5.1.3 KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS Jedná se o obchodní komoru zaměřenou na rozvoj styků se zeměmi Společenství nezávislých států. Sdružení AP je jejím členem od roku 1998. Sdružení AP včetně členských firem prostřednictvím této komory získává ekonomické a legislativní informace z uvedeného teritoria. Komora dále zajišťuje konzultace, marketingové služby, poskytuje pomoc při zakládání společných podniků a vyhledávání obchodních partnerů a organizuje specializované mise. Informace získané z této Komory jsou podle potřeby předávány zejména členům Pracovní skupiny pro spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal 5.1.4 CZECHINVEST Vzhledem k charakteru automobilového oboru v ČR je CZECHINVEST - agentura pro podporu podnikání a investic logicky jednou z nejvýznamnějších organizací, s nimiž Sdružení AP spolupracuje. Spolupráce se zaměřuje především na nově připravované projekty zahraničních firem v oblasti automobilové výroby v ČR, podporu při jejich realizaci, vzájemnou výměnu informací, konzultace, přípravu prezentací pro potenciální investory, možnosti využití strukturálních fondů EU Soubor: APCR06c.DOC 176 © Sdružení AP, květen 2006 apod. V roce 2005 jsme např. spolupracovali při přípravě databáze firem, která je rovněž využitelná pro oblast autoprůmyslu. Kontaktní pracovníci za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal, Ing. Zdeněk Novák 5.1.5 EUROKLUB HK ČR EUROKLUB byl založen v roce 1999 jako součást Centra pro evropskou integraci HK ČR. Hlavní náplní jeho činnosti v roce 2005 bylo poskytovat aktuální informace o situaci a přístupech vlády a dalších institucí ČR na nejvyšší úrovni těsně po vstupu do EU. Členy EUROKLUBU je samostatně několik firem ze Sdružení AP. 5.1.6 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA) Dlouhodobá a velmi úzká spolupráce mezi Sdružením AP a SDA vyplývá z řady společných zájmů v rámci automobilového oboru. Prakticky průběžně probíhá intenzivní výměna informací. Rozvíjí se spolupráce především při zpracovávání statistických údajů o trhu motorových vozidel (v roce 2005 došlo k přechodu z vykazování „prodejů“ na „první registrace“ vozidel), při přípravě technické legislativy (v procesu přípravy právních dokumentů týkajících se výroby a užití vozidel) a při společném vystupování na veřejnosti či vůči sdělovacím prostředkům (problematika padělků, dovozu ojetin, životního prostředí, kamionové dopravy apod.). Důležitá je spolupráce v oblasti výstavnictví (při přípravě mezinárodních výstav AUTOSALON a AUTOTEC v Brně a MOTOCYKL v Praze). Kontakt na SDA: Ing. Pavel Tunkl, tajemník (tel.: 261 142 018) 5.1.7 SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ A VÝROBCŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ A SERVISNÍ TECHNIKY (SISA) Spolupráce mezi SISA a Sdružením AP vyplývá ze zaměření obou organizací. SISA se orientuje na import komponentů, dílů a příslušenství motorových vozidel pro náhradní a dodatečnou spotřebu a oblast servisní techniky. V posledním období se jedná např. o společné aktivity v oblasti kampaně proti používání nehomologovaných či dokonce padělaných náhradních dílů při opravách vozidel, v oblasti výstavnictví i dalších činnostech. Pro informaci členů Sdružení AP jsou využívány i informace, které souvisí s členstvím SISA v mezinárodní organizaci FIGIEFA. Kontakt na SISA: JUDr. Miroslav Brůžek, tajemník (tel.: 241 402 648) 5.1.8 RADY VLÁDY 1/ PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Jedná se o vazbu na aktivity Sdružení AP v oblasti vzdělávání na všech úrovních s cílem jejich prosazování na vládní úrovni (při přípravě legislativy, strategií rozvoje v této oblasti apod.). V roce 2005 byl členem této rady Ing. Ladislav Glogar (předseda Rady jednatelů VISTEON – AUTOPAL), v počátku roku 2006 se po dohodě stal členem Ing. Martin Jahn (člen představenstva ŠKODA AUTO). Člen Rady vlády: Ing. Martin Jahn, člen představenstva ŠKODA AUTO (tel.: 326 811 702) 2/ PRO VÝZKUM A VÝVOJ Členství zástupce Sdružení AP v této radě sleduje v dané oblasti v podstatě stejné cíle jako v případě rady pro rozvoj lidských zdrojů. V roce 2005 byl tímto zástupcem Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek (předseda dozorčí Rady ŠKODA AUTO), Soubor: APCR06c.DOC 177 © Sdružení AP, květen 2006 své působení v této radě však ukončil a členem se stal tak jako v předešlém případě Ing. Martin Jahn. Člen Rady vlády: Ing. Martin Jahn, člen představenstva ŠKODA AUTO (tel.: 326 811 702) 3/ PRO BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU (BESIP) Sdružení AP se angažuje v této Radě vlády pro BESIP obdobně jako v předchozích letech, tzn. v legislativní oblasti spojené obecně s motorismem, bezpečností silničního provozu a automobilovým průmyslem. V průběhu roku 2005 BESIP zahájil konkrétní rozpracování aktivit zaměřených na splnění hlavního cíle národní strategie ČR do roku 2010, tj. snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002. Člen Rady vlády pro BESIP: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu Sdružení AP 5.1.9 SDRUŽENÍ PRODEJCŮ A OPRAVÁŘŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL ČR (SAČR) Vzájemná spolupráce vychází z oblasti působnosti SAČR - např. zlepšení situace ve spotřebě náhradních dílů, nároky na servisní a opravárenská zařízení, ale i na otázku používání nehomologovaných náhradních dílů. V roce 2005 se spolupráce a vzájemná informovanost týkala např. problematiky falzifikátů dílů automobilů. Pokračovala také spolupráce v oblasti výstav. Člen správní rady SAČR: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu Sdružení AP 5.1.10. ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU (ČAPPO) Probíhá spolupráce založená na výměně informačních podkladů a konzultací k problematikám společným pro členy Sdružení AP a ČAPPO. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák 5.1.11 AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY (AČR) Rámec spolupráce mezi Sdružením AP a AČR byl zaměřen na akce týkající se široké motoristické veřejnosti, sportu a propagace motorismu. Spolupráce v uplynulém období probíhala především prostřednictvím dceřiné společnosti AČR - Autoklub Bohemia Assistance (ABA), která je řádným členem Sdružení AP. V roce 2005 se však vlastníkem ABA stal ÚAMK, jenž je také zapojen do činnosti Sdružení AP. 5.1.12 ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK) Jak bylo uvedeno výše, ÚAMK, s.r.o. je řádným členem Sdružení AP. Jeho činnost je obdobná jako činnost AČR a proto i spolupráce se Sdružením AP se v roce 2005 uskutečňovala při obdobných akcích a v rozsahu jako v případě AČR. 5.1.13 ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS) Spolupráce mezi Sdružením AP a ČAS probíhá ve dvou hlavních oblastech. Jedná se o zabezpečování doprovodných programů (konference AUTOSYMPO) při mezinárodních výstavách AUTOTEC a AUTOSALON v Brně a přednáškové cykly ČAS, o nichž je členská základna Sdružení AP informována, může se jich účastnit a odborníci ze Sdružení AP na nich přednášejí. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen výboru ČAS 5.1.14 ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS) Sdružení AP dlouhodobě spolupracuje s ČSVTS v rámci odborné sekce Automobily. Tato sekce pracuje při ČSVTS jako součást České strojnické Soubor: APCR06c.DOC 178 © Sdružení AP, květen 2006 společnosti. Spolupráce se orientuje především na organizaci pravidelných konferencí automobilového průmyslu. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen odborné sekce Automobily ČSVTS a člen výboru Strojnické společnosti ČSVTS Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek 5.2. ZAHRANIČÍ (vnější vztahy) Mezinárodní vztahy, zabezpečované sekretariátem Sdružení AP, je možno orientačně roztřídit do těchto oblastí: 5.2.1. Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní 5.2.2. Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu 5.2.3. Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu 5.2.4. Vládní a polovládní organizace 5.2.5. Obchodní komory 5.2.6. Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních diplomatických zastoupení v ČR 5.2.7. Mezinárodní programy výzkumu a vývoje 5.2.1. JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ V roce 2005 se jako každoročně realizovala řada operativních písemných či osobních kontaktů. Organizace Sdružení AP byly průběžně informovány o všech pro ně zajímavých faktech, poptávkách, nabídkách, námětech na spolupráci atd., podle povahy informace buď jednotlivě či hromadně. 5.2.2. NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU Sekretariát Sdružení AP byl v pravidelném kontaktu s více než 40 partnerskými sdruženími z celého světa. Smlouva o kooperaci a vzájemné podpoře mezi národními sdruženími existuje s SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR), AVTOSELCHOZMAŠ-holding (Rusko) a MAJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se zaměřuje na výměnu informací, podporu členských firem smluvního partnera při působení na území druhé strany (například podnikatelské mise do ČR, kolektivní účasti zahraničních firem na výstavách organizovaných Sdružením AP apod.) a na kooperaci v propagaci včetně výstavnictví. V roce 2005 přijela do ČR mimo jiné delegace brazilské asociace SINDIPECAS a italského sdružení UCIMU. ZAP SR Slovenské Združenie automobilového priemyslu (ZAP SR) má ve vztahu ke Sdružení AP specifickou pozici mezi zahraničními asociacemi vzhledem k tradiční historické vazbě obou národních automobilových průmyslů. ZAP SR je se svojí členskou základnou kolektivním členem Sdružení AP, představitelé ZAP SR jsou zastoupeni ve vrcholových orgánech Sdružení AP. Spolupráce probíhá v podstatě ve všech oblastech, zejména ale na úseku informačním, zprostředkování mezinárodních kontaktů a ve výstavnictví. Soubor: APCR06c.DOC 179 © Sdružení AP, květen 2006 KONTAKTY S AUTOMOBILOVÝM PRŮMYSLEM ZEMÍ BÝVALÉ RVHP SNS AVTOSELCHOZMAŠ-HOLDING (ASM), sdružující většinu podniků průmyslu automobilové a zemědělské techniky SNS, je smluvním partnerem Sdružení AP od roku 1993. Spolupráce je založena především na výměně informací. Z internetových stránek Sdružení AP je možné přímé propojení na internetové stránky ASM, obsahující také přehled firem působících v ruském autoprůmyslu. Podobným způsobem spolupracuje Sdružení AP i s relativně novou asociací ruských automobilových výrobců OAR (člen OICA) a též s asociací výrobců automobilových komponentů NAPAK. Ve vztahu k SNS se využívá i poznatků získaných díky členství Sdružení AP v Komoře pro hospodářské styky se SNS. MAĎARSKO Zde existuje Maďarský celostátní svaz výrobců automobilového příslušenství (MAJOSZ). V roce 1999 byla podepsána dohoda o spolupráci MAJOSZ - Sdružení AP. Vztah je založen především na informační spolupráci. Dále se rozvinula spolupráce i s Maďarskou asociací výrobců vozidel (MGSZ), členem OICA a nyní i ACEA. POLSKO Nejlépe spolupracující organizací je Polská komora motorizace (PIM - Polska Izba Motoryzacji) sdružující formou odvětvové hospodářské komory firmy z oblasti výroby, obchodu a servisu motorových vozidel. Se Sdružením AP si vyměňuje informace včetně publikací. Dalším sdružením je Sdružení zaměstnavatelských organizací v autoprůmyslu (ZPM - Zwiazek Pracodawcow Motoryzacji). V roce 2005 se začala rozvíjet spolupráce i s nově vzniklou asociací a také novým členem ACEA, kterým je Sdružení automobilového průmyslu (SOIS - Zwiazek Motoryzacyjny), které se vyvinulo z původní importérské asociace SOIS. RUMUNSKO Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA - Automotive Producers and Importers Association) je společným reprezentantem rumunské výroby i obchodu a členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón (SAB). Se Sdružením AP se realizuje pravidelná výměna informací, zejména z oblasti statistiky. Dalším sdružením výrobců automobilů a dílů, které se stalo členem ACEA, je ACAROM. Přímé kontakty se Sdružením AP se zatím uskutečňovaly během příslušných jednaní Styčného výboru ACEA. SLOVINSKO Občasná výměna informací s asociací nazvanou Klub slovinských výrobců dílů motorových vozidel (KSPDMV). Dále ve Slovinsku existuje Sdružení automobilových výrobců a autorizovaných dovozců (ADS - Avto društvo Slovenije - Association of Automobile Manufacturers´ Representatives and Authorised Importers), které se stalo členem OICA. Relativně novějším uskupením je Hospodářské zájmové sdružení - automobilový cluster (GIZ Slovenski avtomobilski grozd), které navázalo první kontakty se Sdružením AP. Soubor: APCR06c.DOC 180 © Sdružení AP, květen 2006 CHORVATSKO Občasná výměna informací se Sdružením dovozců a distributorů vozidel (CAVID Croatian Association of Vehicle Importers and Distributers), přidruženým členem OICA, které existuje při Chorvatské hospodářské komoře. BULHARSKO V zemi existuje Svaz automobilových dovozců Bulharska (UIAB - Union of the Importers of Automobiles in Bulgaria), přidružený člen OICA a nyní i ACEA. Přímé kontakty se Sdružením AP se zatím uskutečňovaly během příslušných jednání Styčného výboru ACEA. 5.2.3. MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU Sdružení AP bylo v r. 2005 členem čtyř mezinárodních nevládních organizací (OICA, ACEA, IMMA, ODETTE) a členem národní asociace SEMA - USA. OICA (od 1.1.1993) Je to celosvětově působící nadnárodní sdružení národních asociací výrobců automobilů a současně nejvlivnější mezinárodní organizace v oblasti autoprůmyslu. Přínosem vyplývajícím z členství a aktivní účasti na činnosti OICA je přístup k informacím z oblasti tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky, obchodu a propagace včetně výstavnictví a možnost přímého ovlivňování těchto oblastí (důsledkem je například zařazování autosalónů pořádaných Sdružením AP ve spolupráci s Veletrhy Brno do nejvyšší kategorie světových automobilových výstav - v roce 2005 to byl AUTOSALON Brno, v roce 2006 to je AUTOTEC). Příslušní zástupci Sdružení AP se v roce 2005 zúčastnili zasedání Výstavního výboru OICA v Ženevě a Valného shromáždění OICA v Interlakenu. Zástupci Sdružení AP v OICA: Valné shromáždění - Dr.h.c. Ing. V. Kulhánek (prezident Sdružení AP, předseda dozorčí rady ŠKODA AUTO), J. Štefl (sekretariát Sdružení AP) Výstavní výbor - Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP) Statistický výbor - J. Štefl (sekretariát Sdružení AP) Technický výbor - Ing. V. Tajzich, CSc. (TÜV UVMV) ACEA (od 10.7.2002) Asociace evropských výrobců automobilů ACEA (Association des Constructeurs Européens d´Automobiles = European Automobile Manufacturers Association) je nejvýznamnějším evropským sdružením výrobců automobilů, které úzce spolupracuje s příslušnými institucemi EU. Sdružení AP v ACEA působí v postavení Přidružené organizace (Associated Organisation) v tzv. Styčném výboru (Liaison Committee), ve kterém jsou sdruženy národní asociace automobilového průmyslu členských zemí EU. Řádnými členy ACEA totiž mohou být pouze výrobci vozidel. Administrativně značně rozsáhlá spolupráce probíhá například ve formě přípravy a výměny různých materiálů (stanoviska, analýzy, statistiky apod.) v mnoha oblastech dotýkajících se výroby a užití automobilů (například technická a dopravní legislativa, životní prostředí). Soubor: APCR06c.DOC 181 © Sdružení AP, květen 2006 V roce 2005 se stálý delegát Sdružení AP zúčastnil zasedání Styčného výboru v březnu v Bruselu, v květnu v Budapešti a v listopadu znovu v Bruselu. Zástupci Sdružení AP v ACEA: Vrcholové akce - Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek - prezident Sdružení AP (předseda dozorčí rady ŠKODA AUTO) Styčný výbor - Ing. S. Doležal (sekretariát Sdružení AP) IMMA (od 22.5.1997) Světové sdružení výrobců motocyklů (obdobné evropské sdružení je ACEM, které je také členem IMMA). Přínosy jsou vesměs stejné povahy jako u OICA, ale v oblasti motocyklů. Na základě členství Sdružení AP v IMMA byla do Výstavních kalendářů IMMA a ACEM zařazena výstava MOTOCYKL 2005 Praha. V návaznosti na vstup ČR do EU a existující organizační strukturu IMMA a ACEM bylo rozhodnuto přesunout členství Sdružení AP z IMMA do ACEM s účinností od 1.1.2006. Zástupci Sdružení AP v IMMA: Valné shromáždění a Tech. výbor - Ing. M. Vacek, předseda Motocyklové sekce Sdružení AP (JAWA Moto) Koordinace vztahů k IMMA - Ing. S. Doležal, tajemník Motocyklové sekce Sdružení AP (sekretariát Sdružení AP) Zástupci Sdružení AP v ACEM (od 1.1.2006): Valné shromáždění - Ing. M. Vacek Koordinace vztahů k ACEM - Ing. S. Doležal ODETTE (od 1.1.1994) Evropská organizace, která koordinuje zavádění elektronické výměny dat (EDI) v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jedná se o mezinárodní sdružení příslušných národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR je aktivně zapojeno 17 českých podniků včetně Sdružení AP. V roce 2005 se uskutečnilo v Praze zasedání Pracovní skupiny ODETTE INTL. pro RFID. Zástupci Sdružení AP v ODETTE: Předseda ODETTE ČR - Ing. M. Nettl (ŠKODA AUTO) Tajemník ODETTE ČR - p. J. Štefl (sekretariát Sdružení AP) SEMA USA (od 1.1.1994) Není to sice mezinárodní asociace, uvádíme ji ale pro úplnost - je to jediná zahraniční národní asociace, kde je Sdružení AP členem. Zabývá se aftermarketem ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační spolupráce se využívá i k propagaci členů Sdružení AP v aftermarketu v USA a přes některé informační produkty SEMA (včetně elektronických) i celosvětově. 5.2.4. VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE Sdružení AP dlouhodobě spolupracuje s řadou národních agentur pro podporu průmyslu a obchodu, případně investic, jako je například BTI a BL (Anglie), UBI (Francie), ICE (Itálie), JETRO (Japonsko), KOTRA (Korejská rep.). V roce 2005 se například uskutečnilo v ČR jednání s COMEX 93 - North East Paris Development Agency, navíc v koordinaci s CzechInvestem byla provedena prezentace Sdružení AP pro misi irských podnikatelů. Kontakty s dalšími nadnárodními (například EU, EHK OSN či OECD) a národními institucemi vládního charakteru se realizují převážně zprostředkovaně přes příslušné české oficiální orgány. Soubor: APCR06c.DOC 182 © Sdružení AP, květen 2006 5.2.5. OBCHODNÍ KOMORY Spolupráce probíhá buď přímými kontakty se zahraničními komorami (celostátními či regionálními) nebo prostřednictvím HK ČR. V roce 2005 byla nejaktivnější teritoria Německo, Francie, Anglie. V červnu například proběhlo ve Wuppertalu Podnikatelské fórum o autoprůmyslu ČR a SR organizované komorou IHK Wuppertal s prezentací našeho sdružení (zajistila firma EDSCHA BOHEMIA). V říjnu se při MSV 2005 Brno uskutečnilo 6. česko-saské hospodářské fórum, zorganizované Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou, s prezentací Sdružení AP. 5.2.6. OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR Tyto úřady jsou zásobovány aktuálními informacemi o výrobním programu a potenciálu členských organizací Sdružení AP. Nezastupitelnou úlohu v této činnosti hrají propagační materiály Sdružení AP (Ročenka, Statistika, Adresář, Overview, Address Book, Facts and Figures atd.), které v tištěné či elektronické podobě pronikají již i do nejvzdálenějších koutů světa. Ze zastupitelských úřadů jsou velmi aktivní například dále uvedené (v abecedním pořádku): - v ČR: Belgie, Čína, Finsko, Francie, JAR, Kanada, Rakousko, Španělsko, Tchaiwan, USA, Velká Británie - v zahraničí: Belgie, Francie, Holandsko, Itálie, Japonsko, Německo, Rakousko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie V roce 2005 se například pod patronací Čínského velvyslanectví a SPČR realizovala prezentace Sdružení AP pro delegaci čínských podnikatelů, dále za koordinace velvyslanectví USA jednání s americkou podnikatelskou misí. 5.2.7. MEZINÁRODNÍ PROGRAMY VÝZKUMU A VÝVOJE Již v roce 2002 se Sdružení AP (i s členskou firmou Almet) zapojilo do mezinárodního programu výzkumu a vývoje “Oil-Free Powertrain” (bezolejový hnací agregát). Je to kolektivní výzkumný program EU založený v období 5. RP (Rámcového programu) a pokračující v období 6. RP. Za českou stranu se programu účastnil ještě Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (SST). Ze zahraničních asociací šlo o SRN - VDMA, Rakousko - FMS, Maďarsko MAGOSZ. Zahajovací zasedání tohoto programu se konalo v listopadu 2002 ve Vídni. V roce 2003 se uskutečnila další 2 řádná zasedání, a to Praze a v Drážďanech. Na ně navázala 2 řádná zasedání v roce 2004, a to ve Frankfurtu a/M a znovu v Praze. V květnu roku 2005 se konalo řádné zasedání v Garchingu (Mnichov) a závěrečné zasedání v listopadu ve Vídni. Na koordinačních a kontrolních zasedáních prezentovaly řešitelské organizace své průběžné výsledky v jednotlivých výzkumných úkolech. Výsledky výzkumu byly posouzeny ostatními partnery v projektu včetně jejich potenciálních uživatelů, tj. představitelů průmyslových asociací a výrobních organizací. Vždy byl upřesněn plán dalších prací v rámci projektu. Na závěrečném zasedání byly shrnuty výsledky celého výzkumného programu. Kompletní informace o uskutečněném projektu je pro zájemce k dispozici na: URL: www.oil-free-powertrain.de Přihlašovací jméno (Login): OFP 2004 Soubor: APCR06c.DOC Heslo (Password): Without_Liquid_Lubrication 183 © Sdružení AP, květen 2006 5.3. SHRNUTÍ Uvedený přehled se zaměřil jen na nejvýznamnější spolupráci a kontakty Sdružení AP s tuzemskými a mezinárodními subjekty. Aktivita v této oblasti je pochopitelně zaměřena na instituce a organizace, které profesně či podnikatelsky souvisejí s předmětem činnosti Sdružení AP. Zásadou Sdružení AP je přistupovat k této spolupráci co nejaktivněji a působit tak jednoznačně ve prospěch Sdružení AP a jeho členské základny. Přitom je však plně respektována individualita jednotlivých členů. Z hlediska mezinárodních vztahů je strategie Sdružení AP orientována na prosazování zájmů českého autoprůmyslu. Stále více se však angažujeme i ve prospěch autoprůmyslu evropského, neboť v souvislosti s členstvím v EU se národní zájmy prolínají se zájmy automobilového oboru v celoevropském rámci. Proto již nelze považovat Sdružení AP pouze za vrcholného představitele a integrující článek českého autoprůmyslu, ale je i za důležitý prvek evropského automobilového průmyslu jako celku. Kapitola 5. slouží nejen jako přehled kontaktů a spolupráce Sdružení AP s organizacemi a institucemi v ČR a v zahraničí za uplynulé období. Měl by především sloužit členské základně (zejména novým členům) Sdružení AP k praktickému využití zmíněných aktivit a kontaktů ve prospěch podnikatelských aktivit jednotlivých firem. Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl pYn pYnpYnpYnpYn Svaz průmyslu a dopravy ČR Hospodářská komora ČR Mezinárodní organizace výrobců automobilů (Organisation Internationale des Constructeurs d´Automobiles) (International Organisation of Motor Vehicle Manufacturers) Evropská asociace automobilových výrobců (Association des Constructeurs Européens d´Automobiles) (European Automobile Manufacturers Association) Evropská asociace výrobců motocyklů (Association des Constructeurs Européens de Motocycles) Soubor: APCR06c.DOC 184 © Sdružení AP, květen 2006 6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP Problematika řešená v rámci Sdružení AP vychází z definice úkolů a činností, které byly prezentovány na 47. zasedání Rady ředitelů Sdružení AP v listopadu 2001 a z jejich dalšího postupného upřesnění na 54. a 60. zasedání Rady ředitelů v březnu 2004 a 2006. Zejména ty činnosti, které jsou orientovány k prosazování společných zájmů Sdružení AP směrem ke státní správě jsou motivovány tím, že: - Automobilový průmysl je významným odvětvím z hlediska příjmu státního rozpočtu a tvorby HDP - Trvale vytváří pracovní místa a je odvětvím, kde roste zaměstnanost - Podpora odvětví ze strany státu je minimální - Sdružení AP je konsolidovanou organizací s aktivní činností jeho členů Na základě uvedených skutečností vyplynuly tyto následující oblasti působnosti činností Sdružení AP: 1. Hospodářská politika 2. Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové dopravě 3. Životní prostředí ve vazbě na automobilovou výrobu 4. Informovanost členské základny 5. Zaměstnavatelské vztahy a vazby 6. Automobilové a motocyklové výstavy Těchto šest oblastí lze charakterizovat jako „Směry hlavních činností Sdružení AP“ s tím, že se jedná o trvale otevřený materiál s možností jeho aktualizace podle potřeb členské základny. Na posledním zasedání Rady ředitelů v březnu letošního roku byl projednán i výsledek šetření, které provedl sekretariát Sdružení mezi členskou základnou a jehož cílem bylo jednak na základě došlých námětů provést jejich konfrontaci se stávajícím rozsahem činnosti Sdružení AP a jednak dosáhnout dalšího zvýraznění a zefektivnění jeho činnosti a to i formou doplnění jeho stávajících aktivit. Z reakce členské základny však vyplynulo, že „Směry hlavních činností“ mají logickou skladbu a nadčasový charakter. Došlé náměty prakticky zapadly do celkové koncepce činnosti Sdružení AP a bylo je možné k jednotlivým „Směrům hlavních činností“ přiřadit. Ve většině případů se jedná o prohloubení stávajících činností. Přes skutečnost, že se uvedenou problematikou zabývala Rada ředitelů v březnu letošního roku, je důležité se o některých činnostech zmínit. 6.1 Oblasti související s hlavní činností 6.1.1 Hospodářská politika Významné místo z pohledu hospodářské politiky zaujímá mimo jiné i otázka ochrany tuzemského trhu před padělky výrobků. Klamání spotřebitele padělanými výrobky je velmi vážný současný problém nejen automobilového průmyslu a proto je celé záležitosti věnována pozornost i v této kapitole. Je nutné uvést, že pokračovala řada jednání, která navazovala na prezentaci tohoto problému při jednání Divize příslušenství a Divize finálních výrobců za účasti pracovníků GŘ Cel a ČOI. V této souvislosti je nutné připomenout, že klamání spotřebitele nabídkou nebo prodejem výrobků nebo zboží porušujících některá práva duševního vlastnictví, tedy výrobků, které jsou již na tuzemském trhu, spadá do kompetence České obchodní inspekce. Soubor: APCR06c.DOC 185 © Sdružení AP, květen 2006 Je důležité upozornit na základní legislativu, o kterou je možné se opřít. Jedná se o zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách, č. 121/2000 Sb., autorský zákon, č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení. Výrobky nebo zboží porušující některá práva duševního vlastnictví jsou podle uvedené legislativy např. padělek, nedovolená napodobenina, výrobek nebo zboží porušující práva majitele patentu, výrobek nebo zboží porušující práva majitele užitného vzoru, výrobek nebo zboží porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení. Definice jednotlivých kategorií je ve výše uvedené legislativě. Dalším omezujícím faktorem je Zákaz klamání spotřebitele s tím, že nikdo nesmí klamat spotřebitele, zejména uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovni nákupních podmínek. Za klamání spotřebitele se považuje také nabídka nebo prodej výrobků nebo zboží porušujících některá práva duševního vlastnictví (jakož i skladování těchto výrobků nebo zboží za účelem nabídky nebo prodeje). Při zjištění výše uvedených skutečností má majitel práva duševního vlastnictví možnost podat podnět ke kontrole na Českou obchodní inspekci. Majitel práva duševního vlastnictví (majitel ochranné známky, majitel autorského práva, majitel nebo spolumajitel patentu, majitel práva k průmyslovému vzoru, majitel práva k užitnému vzoru) má možnost obrátit se na Českou obchodní inspekci s podnětem ve věci výrobků nebo zboží porušujících některá práva duševního vlastnictví. Majitel práva duševního vlastnictví; - předkládá potřebnou dokumentaci; - skládá přiměřenou jistotu (za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu; prokáže-li se kontrolou oprávněnost podnětu, je ČOI povinna poukázat složenou jistotu zpět); - poskytuje součinnost při kontrole; - odpovídá za případnou škodu (v důsledku jím předložené nevyhovující dokumentace). V případě, že se jedná o problematiku dovážených výrobků, které ještě nejsou propuštěny do spotřebitelského oběhu, spadá řešení do kompetence GŘ Cel. Základní podmínkou pro zahájení jednání je, že majitel musí mít řádně zaregistrovanou ochrannou známku, autorské právo, patent nebo vynález, průmyslový vzor nebo užitný vzor na Úřadu průmyslového vlastnictví. Další tématikou, která souvisela s obecnou charakteristikou hospodářské politiky, je využití možností, které pro podniky Sdružení AP představují „Strukturální fondy EU“. S konkrétním zaměřením na „Klastry“ se uskutečnila prezentace CzechInvestu při jednání Divize příslušenství a finálních výrobců na podzim loňského roku. Některé z firem Sdružení AP využily této možnosti a jsou součástí „klastrů“, které vznikly v regionech jejich působnosti. Z materiálu vyplývá, že více jak 20 firem Sdružení AP v roce 2005 předložilo nebo již realizovalo projekty využívající některý ze strukturálních fondů EU. Významnou roli pro vytváření pozitivního obrazu o českém automobilovém průmyslu a možné spolupráci hrají prezentace Sdružení AP v zahraničí. V období roku 2005 se jednalo např. o účast na akci Z- Messe Lipsko a na výstavě EQUIP AUTO Soubor: APCR06c.DOC 186 © Sdružení AP, květen 2006 v Paříži apod. Dále pokračuje intenzivní spolupráce a výměna informací zejména s evropským sdružením výrobců automobilů ACEA. Další významnou součástí hospodářské politiky je podpora inovačního podnikání včetně výzkumu a vývoje. Z projektů, které předložily firmy Sdružení AP na MPO, v roce 2005 byly pro zahájení řešení v roce 2006 vybrány projekty firem VISTEON AUTOPAL, s.r.o., BUZULUK Komárov, nástupnická a.s. a MAGNETON a.s. Spolupráce na mezinárodním výzkumném programu (i s členskou firmou Almet) “Oil-Free Powertrain” (bezolejový hnací agregát) byla v roce 2005 na základě doporučení závěrečného plenárního zasedání v listopadu 2005 ve Vídni ukončena a řešení projektu bylo zastaveno. 6.1.2 Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové výrobě Spolupráce při tvorbě legislativy byla zaměřena zejména na proces zkvalitňování rozhodujících zákonů a to jak v technické oblasti, tak i v pracovně právní oblasti. V této souvislosti se Sdružení AP aktivně zapojilo do připomínkového řízení k novele zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích – zejména té části, která se týkala zavedení digitálních tachografů. Za účasti odborných pracovníků MD ČR byla na technické sekci Sdružení AP v říjnu 2005 projednána např. otázka homologačních předpisů z hlediska současného stavu i výhledu do budoucnosti. Velmi diskutovanou otázkou z pohledu zejména finalistů, ale i některých výrobců příslušenství je současný stav právní ochrany náhradních dílů průmyslovými vzory. Jedná se zejména o aplikaci návrhu Evropské komise na vyloučení ochrany designu náhradních dílů – tzv. „opravárenská klauzule“. Legislativní proces ve věci tohoto návrhu je v současnosti na počátku. Návrh je nyní posuzován jednotlivými členskými státy. Poté jej musí schválit, případně odmítnout Evropský parlament společně s Radou EU. V případě jeho přijetí by byla stanovena obvyklá lhůta pro implementaci do národních právních řádů v délce 2 roky. Účinky by se mohly projevit nejdříve v roce 2008. Obdobný pokus o uzákonění opravárenské klauzule se vyskytl také v České republice. Tento návrh byl Parlamentem ČR jednoznačně zamítnut. V řadě případů byla vypracována stanoviska sloužící jako podklad pro vystoupení zástupců ČR v EK. V této souvislosti je možné uvést stanovisko Sdružení AP k návrhu směrnice o právní ochraně vzorů a předloh. Koordinace stanovisek v tomto případě měla nadnárodní rámec a bylo využito i platformy, která sdružuje evropské výrobce automobilů ACEA. Z hlediska pracovně právní legislativy je možné za důležité považovat ustavení pracovního týmu složeného ze zástupců z firem Sdružení AP, sekretariátu Sdružení AP a firmy PriceWaterhouseCoopers, který se zabýval problematikou novely zákona o dani z příjmu a s ní související aplikace uznatelných nákladů na výzkum a vývoj. Jednání proběhla na úrovni Sdružení AP a MF ČR s následnou účastí náměstkyně ministra financí na Radě ředitelů na jaře letošního roku. Některé významné náměty se také podařilo projednat v rámci připomínkového řízení k novele Zákoníku práce, který byl po vrácení Senátem a prezidentem republiky schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 23. května 2006. V řadě případů proběhla přímá jednání Rady ředitelů s jednotlivými představiteli ministerstev, viz např. problematika další etapy reformy veřejných financí, která byla projednávána s náměstkyní ministra financí v březnu 2005 a opětovně v březnu 2006. Zpracoval: Ing. Novák ----------------------------------------------------------------- Oblast daní bude do budoucna jedním z faktorů konkurenceschopnosti průmyslu obecně. Ze studie „NEW REPORT ON TAXATION IN THE EU FROM 1995 TO 2004“, kterou 17. května 2006 Soubor: APCR06c.DOC 187 © Sdružení AP, květen 2006 zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat vyplývá, že v ČR jsou daně s úrovní 36,6 procenta HDP mírně pod průměrem EU. Daňové zatížení v EU s podílem 39,3 procenta na hrubém domácím produktu přitom převyšuje daňové příjmy Japonska a USA asi o 14 procentních bodů. Porovnání celkového daňového zatížení, výše spotřebních daní a zdanění práce za rok 2004 je pro informaci uvedeno v diagramech č. 6.1.1 až 6.1.4. Diagram 6.1.1 Za posledních deset let mezi roky 1995 a 2004 se snížilo daňové zatížení jen minimálně (o 0,4 procentního bodu). V ČR došlo i při výrazném absolutním růstu HDP k relativnímu zvýšení daňového zatížení, zatímco Slovensko ze všech zemí unie daně snižovalo nejrazantněji. Diagram 6.1.2 Soubor: APCR06c.DOC 188 © Sdružení AP, květen 2006 Největším zdrojem představujícím asi polovinu evropských daňových příjmů zůstává v EU zdanění práce, kde ČR zaujímá šestou nejvyšší hodnotu. Diagram 6.1.3 Daně ze spotřeby představují 28 procent daňových příjmů. I tady je ČR svou hodnotou nad horní polovinou nejvyšších hodnot (na devátém místě). Diagram 6.1.4 Zpracoval: Ing. Šípek 6.1.3 Životní prostředí Ochrana životního prostředí je jednou z významných priorit odvětví automobilového průmyslu. Projevuje se to jednak ve finálních výrobcích, při jejich provozu, kdy zejména Soubor: APCR06c.DOC 189 © Sdružení AP, květen 2006 motorová vozidla plní zpřísňující se normy pro ochranu ovzduší. Není opomenuta ani fáze ukončení životnosti vozidla a s tím i související plnění novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Při řešení věcných problémů se stalo Sdružení AP v řadě případů konzultačním místem pro zájemce z členských firem, které projevily zájem se na tomto procesu podílet. Význam ochrany životního prostředí se projevuje i v opatřeních při vlastním výrobním procesu. O této skutečnosti hovoří i dosažené výsledky v oblasti environmentální politiky. Poslední předané údaje jasně ukazují na významný růst podílu firem, které mají provedenu certifikaci podle norem řady ISO 14 000. Certifikát dokládající plnění těchto norem mělo v rámci firem Sdružení AP v roce 2005 uděleno celkem 84 firem, což představuje více jak 56 % členské základny. Z firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel získalo certifikát více jak 70 % firem. Další firmy Sdružení AP se na certifikaci připravují. 6.1.4 Informovanost členské základny Jednou ze základních informačních platforem pro členskou základnu jsou jednání Rady ředitelů a jednání jednotlivých Divizí Sdružení AP. Řada otázek má totiž společného jmenovatele a jejich řešení se týká celého spektra firem. Významnou roli hrají i materiály, které jsou firmám Sdružení AP k dispozici jak v tištěné, tak i elektronické podobě. Jedná se o Zpravodaj automobilového sdružení a Sekretariát Sdružení AP informuje. Jejich obsah bývá uveřejněn i na internetových stránkách Sdružení AP. V této souvislosti je snaha dle požadavku členů připravit nové rubriky, které umožní firmám upozornit např. na volné kapacity výroby, volná pracovní místa, atd. Dalším důležitým zdrojem informací jsou internetové stránky. Jejich obsah je pravidelně aktualizován a v sekci „pro členy“ jsou umístěny všechny významné dokumenty zpracované sekretariátem Sdružení AP. Jedná se jednak o obecné materiály jako jsou Ročenka, Statistika a Adresář, ale i souhrnné materiály Sdružení AP např. aktuální statistické údaje o prodejích, výrobě a registraci vozidel. V průběhu roku 2005 byla obsahově upravena vstupní internetová stránka Sdružení AP, na které jsou uváděny stručné aktuální informace, informace o připravovaných akcích, které jsou zabezpečovány přímo Sdružením AP nebo ve spolupráci s dalšími organizacemi, jakož i informace o akcích uskutečněných. Na této stránce jsou umístěny též odkazy na konference, semináře a kongresy připravované pro obor automobilového průmyslu a na současný stav v projednávání zákonů Parlamentem ČR. Tento systém informovanosti členské základny je možné považovat za minimální standard, který bude dále rozvíjen ve vazbě na požadavky členské základny. Mimo to členská základna Sdružení AP dostává některé statistické údaje pravidelné i v tištěné podobě, jako jsou např. informace o prodejích dovozech a registracích vozidel, údaje o počtech pracovníků a průměrných mzdách atd. Tyto „pravidelné“ materiály jsou doplňovány aktuálními informacemi o dění v oboru automobilového průmyslu s tím, že jsou Sekretariátem Sdružení AP průběžně zpracovávány a vydávány jako tiskové informace. Informace o ekonomických výsledcích odvětví automobilového průmyslu, a to jak směrem ke členským firmám, tak i pro novinářskou obec, jsou prezentovány vždy u příležitosti konání automobilových výstav v Brně. Soubor: APCR06c.DOC 190 © Sdružení AP, květen 2006 6.1.5 Zaměstnavatelské vztahy a vazby Aktivity Sdružení automobilového průmyslu spadající pod tuto definovanou prioritu jsou zaměřeny do tří následujících oblastí: - Spolupráce s Odborovým svazem KOVO, zejména pak jeho odvětvovou sekcí pro automobilový průmysl, ve smyslu platné „Dohody o spolupráci“. - Pracovněprávní legislativa (ZP - zákoník práce a s ním související zákony a vyhlášky). Celkový názor Sdružení AP na současný návrh novely ZP je negativní (z důvodu nedostatečného respektování praktických požadavků a představ zaměstnavatelů, jeho nepřehlednosti a popírání principu „co není zakázáno je povoleno“). V roce 2005 bylo o ZP vedeno několik jednání s OS KOVO. Ačkoliv se názory obou stran na ZP liší, v řadě případů byly nalezeny některé „shody“, které se smluvní strany dohodly společně prosazovat. Sdružení AP a OS KOVO při jednání deklarovaly společná stanoviska (shodu) při podpoře a společném prosazování následujících ustanovení novely ZP: konta pracovní doby, možnost nařízení práce přesčas zvýšit na 150 hodin v kalendářním roce, celkový rozsah práce přesčas bez souhlasů odborů může činit 416 hodin za rok, případné navýšení dovolené - umožnit i po jednotlivých dnech a další drobné, zejména formulační, úpravy. - Podpora vzdělanosti zaměřená zejména do oblasti učňovského školství. Základní podmínkou k naplňování této priority je rozvoj spolupráce v oblasti profesního vzdělávání v regionálních podmínkách. Tuto skutečnost řeší projekt IQ AUTO, který přirozenou cestou prosazuje systém partnerství mezi průmyslem, školstvím a trhem práce na regionální i odvětvové úrovni. Toto partnerství je založeno na zvýšení role zaměstnavatelů a průmyslu při koncipování obsahu a forem výuky ve vzdělávací soustavě ČR. Pro podporu tohoto projektu byl v dubnu t.r. zorganizován již 3. ročník konference „Vzdělávání a výcvik pro automobilový průmysl“. Účastníci konference mimo jiné považují za nezbytné, aby další rozvoj projektu byl zajištěn účinnou (aktivní) spoluprací se státní správou zastoupenou zejména Radou vlády pro RLZ, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu a krajskými samosprávami, jako zřizovateli středního odborného školství. 6.1.6 Výstavnictví Sdružení AP patří mezi respektované partnery nejvýznamnějších domácích výstavních společností jako jsou Veletrhy Brno a Incheba. Jedná se sice o neformální pracovní vztahy, ty jsou ovšem podpořeny určitými dohodnutými smluvními závazky. Kromě finančního přínosu jsou zde definovány i podmínky pro účast firem Sdružení AP na výstavách – v případě Veletrhů Brno na veletrhu AUTOTEC a AUTOSALON BRNO a v případě Incheby na výstavě MOTOCYKL a na druhé straně odpovídající reciproční závazky Sdružení AP. Jednou z povinností Sdružení AP je mimo jiné zajistit zařazení předmětných výstav do mezinárodního kalendáře organizací OICA a ACEM. Zejména jednání o udržení světové priority automobilových výstav v Brně jsou náročná a významným úspěchem na tomto poli je skutečnost, že se tuto prioritu podařilo udržet až do roku 2008 s předpokladem dalšího prodloužení. Ze strany sekretariátu Sdružení AP je každoročně pro členskou základnu připravován kalendář českých a světových výstav s automobilovou tematikou. Kalendář výstav má mimo tištěné formy i elektronickou podobu a je uveřejněn na internetových stránkách Sdružení AP. V této souvislosti je možné připomenout, že v roce 2005 došlo Soubor: APCR06c.DOC 191 © Sdružení AP, květen 2006 k rozšíření sekce “výstavy a konference“ uvedené na internetových stránkách Sdružení AP o stále aktualizovaný přehled výstav, konferencí, seminářů apod. s podporou i bez podpory Sdružení AP. Z hlediska další perspektivy u domácích výstav zůstává i nadále prioritou Sdružení AP spolupráce s firmou Veletrhy Brno (BVV) na veletrzích AUTOSALON a AUTOTEC a s Inchebou na výstavě MOTOCYKL. Kritickým místem spolupráce je zejména klesající počet vystavovatelů a velikost objednané plochy firmami Sdružení AP. V případě zahraniční prezentace Sdružení AP budou, ve vazbě na požadavky členských firem, na vytipovaných výstavách i nadále zabezpečovány společné stánky Sdružení AP. Z posledních akcí je možné jmenovat např. účast Sdružení AP na výstavě EQUIP AUTO v Paříži. V této souvislosti je důležité připomenout, že Sdružení AP spolupracuje s MPO při sestavování návrhu výstav s podporou MPO. Zde se vychází z požadavků firem Sdružení AP, ty ovšem mohou být korigovány ve smyslu nově koncipované proexportní politiky MPO. 6.2 Další řešená problematika Mimo řešení problematiky, která souvisí přímo s definovanými „Směry hlavních činností“ je řada problémů, jejichž řešení vyžaduje operativní přístup a obtížně se do jednotlivých „přihrádek“ zařazují. Jedná se zejména o úkoly související s jednotlivými zasedáními Představenstev, Divizí nebo Rad ředitelů Sdružení AP. Lze je podle zkušeností rozdělit v podstatě do následujících okruhů. A. směřující k členské základně s orientací zejména na: - zpracování specifických informací pro členskou základnu, které jsou využitelné pro operativní řešení daného problému. Za tím účelem jsou prováděny cílené průzkumy (z poslední doby lze jmenovat např. průzkumy v oblasti nemocnosti, výše meziročních nárůstů mezd atd.) nebo zrealizovaná šetření či akce ke konkrétní problematice (v roce 2005 např. k problematice pojištění odpovědnosti při stažení výrobku z trhu). B. směřující ke státní správě - udržet konkurenceschopnost odvětví rozumnou aplikací stále tvrdších norem a nevytvářet novou českou legislativou přísnější podmínky pro výrobce, než jsou v ostatních zemích EU; - aktivně využít zkušeností, které pro automobilový průmysl vyplynuly ze současné aplikace finanční pomoci z fondů EU a využít možností, které z hlediska legislativy nabídne období 2007 – 2013; - příprava legislativních změn v pracovně právní oblasti; - orientace na problematiku lidských zdrojů, zejména učňovského, středního odborného a vysokého školství, jako budoucí základnu kvalifikované pracovní síly pro automobilový průmysl (projekt IQ Auto); - spolupráce s regionálními orgány při řešení problémů jednotlivých členů Sdružení AP (např. investiční pobídky, školská problematika, klastry atd.). C. směřující k orgánům Evropské unie - omezení regulačních rámců, které ohrožují konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu; - návrhy zákonů týkající se automobilového průmyslu a dostatečný časový prostor pro jejich realizaci (např. návrh zákona o zpřísnění limitů na emise z automobilů anebo týkající se bezpečnosti vozidel, jeho skupin a dílů apod.). Soubor: APCR06c.DOC 192 © Sdružení AP, květen 2006 D. vzájemná podpora a spolupráce firem Sdružení AP při prosazování a řešení konkrétních problémů. Z poslední doby je možné uvést: - problematika schvalování a lokalizace investičních pobídek; - nebezpečí pro české vystavovatele zejména na veletrzích AUTOSALON Brno a AUTOTEC pramenící z toho, že není dostatečným způsobem ošetřena možnost bezprostředního zásahu v případě, kdy je na veletrhu zjištěn padělaný díl; - problematika související s aplikací zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, zejména té části, která se týká dvouleté záruční lhůty a z ní i možnosti určitého zneužití např. k získání nového vozidla. Členská základna je informována o výsledcích jednak prostřednictvím Rady ředitelů Sdružení AP resp. formou informačních materiálů vydávaných sekretariátem Sdružení AP. Zpracoval: Ing. Novák pYn pYnpYnpYnpYn České noviny, 22. května 2006 Automobilový průmysl znervózňují plány a požadavky EU Výběr: Brusel - Evropské automobilky mají pocit, že se stávají nemilovaným průmyslem v očích Evropské komise, která má sklon na ně klást vyšší požadavky než na jiná odvětví. Regulace tak ohrožuje konkurenceschopnost této klíčové evropské aktivity v době, kdy čelí stále silnější soutěži ze zámoří, stěžuje si šéf Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) Ivan Hodač. ACEA je ochotna se smířit se zpřísněním limitů na emise oxidů dusíku ze vznětových motorů, je ochotna montovat do těchto aut filtry na lapání znečišťujících částic. Tvrdší limity na oxidy dusíku u benzinových motorů jí však připadají jako zbytečné šikanování. Debata se odehrává na pozadí loňských výsledků práce špičkové poradní skupiny CARS 21 (ČR v ní zastupoval místopředseda vlády Martin Jahn), kde se EK dohodla s vládami a s výrobci automobilů na desetiletém programu pro tento sektor, který zahrnuje zjednodušení předpisů, zpřísnění ekologických norem a bezpečnostních parametrů. Slíbila také, že bude bojovat za zájmy tohoto klíčového odvětví ve světě, například vůči Číně. Šéf ACEA si myslí, že vláda ČR jako největšího výrobce aut v EU v přepočtu na hlavu by měla být ještě aktivnější v obraně tohoto sektoru; pasivitu vyčítá slovenské vládě. Soubor: APCR06c.DOC 193 © Sdružení AP, květen 2006 7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2005 „V VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ SDRUŽENÍ AP ZA ROK 2005“ byly tak jako každoročně projednány a schváleny na zasedání Rady ředitelů. Do této publikace jsou, spolu s vývojem hospodaření za uplynulých 7 let (od roku 1999), zařazeny opět pro úplnost této informace. Dle „Společenské smlouvy o Sdružení AP“ jsou příjmy a výdaje v tzv. „rozpočtové“ a „ziskové“ části hospodaření sledovány odděleně. To platí obdobně v části získaných dotací, případně i pro vyúčtování mimořádných plateb (v roce 2005 žádné mimořádné platby nebyly realizovány). A. ROZPOČTOVÁ ČÁST (účetní stř. 1) schválený (hrazeno z plateb firem Sdružení AP) rozpočet (údaje v Kč) na rok 2005 10 536 000,00 Rozpis vlastních záloh na služby pro rok 2005 k tomu rozepsané DPH 19 % 2 001 840,00 Rozpis neuhrazených nákladů z minulých let 113 037,86 Rozpis plateb na rok 2005 celkem 12 650 877,86 PŘÍJMY PLATEB CELKEM (1) + (3) 11 704 840,00 k 31.12.2005 /1/ 11 704 840,00 z toho: a) dosažené příjmy z toho: platby na rok 2005 přeplatky stanovených plateb úhrady za předchozí roky b) neuhrazené platby z toho: platby na rok 2005 neuhrazeno za předchozí roky Další příjmy (mimo rozpis plateb) /2/ /3/ /4/ Náklady na hlavní činnost celkem z toho: nepodléhající DPH základ pro DPH 19 % /4a/ /4b/ skutečnost k datu 31.12.2005 11 075 423,33 2 104 330,84 113 037,86 13 292 792,03 13 161 124,62 13 074 081,62 11 704 840,00 0,00 0,00 12 912 227,72 99 960,00 61 893,89 833 000,00 318 670,41 719 962,14 113 037,86 0,00 267 526,44 51 143,97 87 043,00 8 912 500,00 0,00 8 912 500,00 8 036 266,27 699 897,00 7 336 369,27 2 750 000,00 2 615 846,00 1 693 375,00 CELKEM (náklady na hlavní činnost + odvod 19 % DPH) ………… 10 605 875,00 ROZPOČTOVÝ PŘEBYTEK /1/ + /3/ - /4/ 1 098 965,00 /1/ + /3/ /4/ /5/ 923 500,00 z toho: přeplatky záloh firem Sdružení AP 175 465,00 přeplatky DPH 1 393 910,16 9 430 176,43 3 730 948,18 3 138 301,03 592 647,15 B. ZISKOVÁ ČÁST (účetní stř.2) /1/ schválený plán na rok 2005 5 200 000,00 skutečnost k datu 31.12.2005 5 590 661,24 /2/ 5 006 250,00 5 181 528,45 275 000,00 1 675 000,00 130 736,50 1 390 610,00 193 750,00 62 710,00 409 132,79 268 992,79 28,00% 26,00% z toho mzdové DPH 19 % ze základu pro daň (= 0,19 * /4b/) /5/ (hrazeno z vlastních aktivit Sdružení AP) (údaje v Kč) Výnosy (tržby) celkem Výdaje na realizaci výnosů z toho: daňově neuznatelné mzdové Účetní hospodářský výsledek POUŽITELNÝ ZISK /1/ - /2/ Při sazbě daně z příjmu: Soubor: APCR06c.DOC 194 © Sdružení AP, květen 2006 C. SHRNUTÍ PŘÍJMŮ a VÝDAJŮ schváleno (nezahrnuje dotace a mimořádné platby - viz dále) (údaje v Kč) CELKOVÉ PŘÍJMY Sdružení AP CELKOVÉ VÝDAJE Sdružení AP na rok 2005 skutečnost k datu 31.12.2005 1/ = Σ A./1/ + B./1/ 16 904 840,00 18 751 785,86 2/ = Σ A./2/ + B./2/ 13 918 750,00 275 000,00 4 425 000,00 13 217 794,72 130 736,50 4 006 456,00 z toho: daňově neuznatelné mzdové D. HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY schváleno (nezahrnuje dotace - viz dále) Radou ředitelů (údaje v Kč) Účetní hospodářský výsledek C.1/ -C.2/ z toho: Přebytek (přeplatky záloh) Daň ze zisku Sazba daně z příjmu Použitelný zisk E. ZÍSKANÉ DOTACE Radou ředitelů (účetní stř. 3 - OKC) SP ČR - Oborové kontaktní centrum pro AP (údaje v Kč) Přidělené dotace (příjmy) celkem Náklady na řešení celkem na rok 2005 1 292 715,00 1 098 965,00 131 040,00 28,00% 62 710,00 schválený plán na rok 2005 skutečnost k datu 31.12.2005 /1/ /2/ 0,00 0,00 120 000,00 120 000,00 0,00 75 655,00 /1/ - /2/ 0,00 0,00 z toho: mzdové ZŮSTATEK DOTACÍ skutečnost k datu 31.12.2005 4 140 080,97 3 730 948,18 140 140,00 26,00% 268 992,79 Výše uvedené výsledky hospodaření byly po schválení Revizní skupinou a Představenstvem Sdružení AP projednány a schváleny Radou ředitelů Sdružení AP na jejím 57. zasedání dne 23. března 2006 v Praze. Vývoj základních ukazatelů hospodaření Sdružení AP od roku 1999 s výhledem na rok 2006 Základní záloha a skutečné roční náklady člena 100 000 Kč 80 000 Kč 61 336 Kč 60 587 Kč 2001 2002 2003 2004 2005 65 000 Kč 64 069 Kč 2000 62 122 Kč 1999 60 510 Kč 20 000 Kč 52 160 Kč 40 000 Kč 59 487 Kč 60 000 Kč 0 Kč základní záloha člena nárůst nákladů člena 2006/1999: Soubor: APCR06c.DOC skutečné roční náklady člena 9,27% 195 výhled 2006 to je v průměru meziročně 1,32% © Sdružení AP, květen 2006 2000 2001 2003 2004 */ 1 154 000 Kč 2002 1 527 786 Kč 2 136 253 Kč 1999 2 292 450 Kč 0 Kč 1 607 809 Kč 1 000 000 Kč 2 350 833 Kč 2 000 000 Kč 1 770 735 Kč 3 000 000 Kč 3 138 301 Kč Dosažený rozpočtový přebytek / přeplatek záloh 2005 **/ výhled 2006 */ V roce 2004 došlo ke změně vlivem nutnosti platby DPH za poskytované služby. Jedná se tedy o přeplatek záloh, který je vlastně rozpočtovým přebytkem sníženým o platbu DPH. Přeplatek (zůstatek) záloh ve výši min. 1,0 mil. Kč je nutný pro financování činnosti v počátku roku. **/ Součástí přeplatku za rok 2005 je "stálá záloha" ve výši 1 180 099 Kč. Vytvořený zisk k rozdělení 86 359 Kč 2002 2003 2004 57 760 Kč 75 983 Kč 50 000 Kč 62 502 Kč 100 000 Kč 61 779 Kč 150 000 Kč 35 287 Kč 200 000 Kč 84 934 Kč 250 000 Kč 268 993 Kč 300 000 Kč 0 Kč 1999 2000 2001 2005 výhled 2006 Vytvořený zisk je převáděn do zvlášního fondu Sdružení AP, o jeho užití rozhoduje Představenstvo. Získané dotace a mimořádné platby získané dotace 2003 120 000 Kč 2002 120 000 Kč 2001 2004 2005 mimořádné dobrovolné platby členů 0 Kč 0 Kč 0 Kč 50 000 Kč 236 000 Kč 259 500 Kč 2000 100 000 Kč 225 000 Kč 0 Kč 200 000 Kč 0 Kč 1999 150 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 200 000 Kč 300 000 Kč 250 000 Kč 0 Kč 300 000 Kč 160 000 Kč 350 000 Kč výhled 2006 pYn pYnpYnpYnpYn Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR06c.DOC 196 © Sdružení AP, květen 2006 8. Závěr Souhrnný přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA - AKTUALIZACE ZA ROK 2005“ je další aktualizovanou a členskou základnou očekávanou publikací. Spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR za roky 2001 - 2005“, „ROČENKOU SDRUŽENÍ AP 2006“, publikací „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČESKÉ REPUBLICE“ a dalšími podklady, poskytovanými sekretariátem Sdružení AP průběžně v rámci jeho základní činnosti, vytváří kompaktní informační, rozborový a zároveň i argumentačně využitelný dokument nejen pro činnost Sdružení AP jako celku, ale i jeho jednotlivých členů. Vzhledem k možnosti vytvoření dlouhodobější časové řady (od roku 1993, v některých případech i pod touto hranicí) jsou zde znázorněny trendy projevující se na českém trhu, údaje o složení vozového parku dle základních kategorií vozidel i stručný přehled společné problematiky řešené z úrovně Sdružení AP. To dává firmám členské základny Sdružení AP nejen možnost porovnání výsledků za jednotlivá časová období, ale i možnost již výše zmíněného přímého porovnávání. Cílem každoroční publikace „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE“ je předkládat členské základně Sdružení AP pravidelný pohled na obor, ve kterém firmy podnikají. Až na určité výjimky (ve výsledcích soutěže „Podnik roku“) nejsou publikovány údaje za jednotlivé firmy, ale uvádějí se pouze „agregované“ údaje za vybrané skupiny firem. Firmy tak mají možnost porovnání jimi dosažených ukazatelů se statistickými průměry, mohou se zorientovat a posoudit, kde se nacházejí, resp. jakým způsobem se ubírá jejich vývoj v jednotlivých oblastech v současných ekonomických podmínkách. Zpracovatelé materiálu si dlouhodobě uvědomují určitou nepřesnost, které se dopouštějí, když pokládají rovnítko mezi Sdružení AP = automobilový průmysl v ČR. I když členská základna stále roste, existuje stále řada firem, které jsou významnými dodavateli světovým automobilkám i tuzemským výrobcům, avšak do činnosti Sdružení automobilového průmyslu nejsou zapojeny (viz např. seznam firem v příloze). Rovněž tak v ČR působí řada výrobců nástaveb a přípojných vozidel kat. O1 a O2, přičemž statistiku za tyto výroby není možno zpracovat, i když by mohla být následně využitelná zainteresovanými firmami. Faktem zůstává, že diference jsou rok od roku menší, neboť tyto firmy se do činnosti Sdružení AP postupně zapojují, nebo alespoň některé z nich poskytují základní podklady o svých výsledcích. V tomto roce již potřetí a zhruba ve stejném rozsahu jako v přehledu za roky 2003 a 2004 jsou v dílčích částech tohoto materiálu (vždy „pod čarou“) a dále pak v příloze uvedeny i údaje za 36 „nečlenských“ firem, které poskytly základní podklady anebo byly z různých jiných zdrojů získány potřebné údaje. Shrnutí základních hospodářských výsledků (základních ekonomických ukazatelů) a statistických údajů od převážné většiny firem českého automobilového průmyslu je trvalým cílem sekretariátu Sdružení AP. Musí proto dojít k dalšímu rozšíření spolupráce s orgány státní správy a MPO ČR, neboť údaje za celý automobilový průmysl jsou na Sdružení AP požadovány jak těmito orgány, tak některými orgány EU či potencionálními zahraničními investory. Odhad, že z pohledu objemu produkce tvoří firmy Sdružení AP cca 85 až 90 % celkového objemu výroby českého automobilového průmyslu, byl údaji uvedenými v tomto materiálu prakticky potvrzen. Uvedené agregované údaje vychází prioritně z podkladů předaných jednotlivými firmami Sdružení AP. Všem firmám Sdružení AP, které předaly sekretariátu Sdružení Soubor: APCR06c.DOC 197 © Sdružení AP, květen 2006 AP vyplněný „Databázový list“ i dalším firmám, které tak učinily, patří poděkování zpracovatelů. Ti současně zaručují, že předané individuální údaje nebudou bez vědomí (souhlasu) firem poskytovány třetím osobám. Je pozitivní, že tak jako v ostatních vyspělých zemích, dostává i u nás automobilový průmysl stále výrazněji novou dimenzi, umocněnou tradicí automobilové výroby v ČR a úzkými vazbami na automobilovou výrobu v sousedních zemích. Každoročně se potvrzuje, že český automobilový průmysl jako celek, tedy výrobci vozidel a dodavatelský sektor, je v současné době zřejmě nejvýznamnějším výrobním oborem nejen v rámci domácího průmyslu, ale celé české ekonomiky. Možno tedy opakovaně konstatovat, stejně jako v několika uplynulých letech, že pozice automobilového průmyslu v ČR a s tím i související pozice jednotlivých firem Sdružení automobilového průmyslu je národohospodářsky důležitá a v řadě charakteristik též ukázková. I tento moment zřejmě přispěl ke vstupu dalších zahraničních investorů do České republiky. Na úplný závěr je nutno vyslovit poděkování a uznání za výsledky dosažené v roce 2005 všem vedoucím pracovníkům firem a samozřejmě i ostatním zaměstnancům pracujícím v českém automobilovém průmyslu. Zpracoval: Ing. Šípek pYn pYnpYnpYnpYn V Praze, 26. května 2006 Předkládá: Ing. Antonín Šípek ředitel sekretariátu Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti SDRUŽENÍ Souhrnné kopírování a předávání tohoto podkladu by proto nemělo směřovat mimo subjekty členské základny SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU. V případě potřeby je možno, po dohodě se sekretariátem SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU, obdržet tento podklad na dodaném elektronickém nosiči (CD ROM), resp. je možno jej zaslat na sdělenou E-mail adresu. Kompletní soubor je možno též získat z internetové stránky SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU určené pro členy. Zpracovatelé však upozorňují na velikost souboru ( ve formátu „doc“ cca 7,5 MB), což může při přenosu dat vyvolat u některých uživatelů problémy. Některé tabulky a všechny diagramy jsou přitom do souboru APCR2005.DOC (ve WORD 9.0) vloženy z důvodu minimalizace velikosti souboru pouze jako obrázky nebo bitové mapy (nelze je tedy dále upravovat). AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU. Zhotoveno celkem 160 výtisků. Závěrečná korektura: Ing. Novák, Ing. Ešner a Ing. Doležal - text a data Ing. Kyncl a p. Štefl - úprava, pravopis Tato verze byla jako konečná uložena 26.5.2006 v 11.00 hod. NEPRODEJNÉ! Příloha: Souhrnné údaje za dalších 36 firem autoprůmyslu ČR Soubor: APCR06c.DOC 198 © Sdružení AP, květen 2006 Příloha Souhrnné údaje za dalších 36 firem*/ autoprůmyslu ČR (zpracováno na základě „Databázových listů“ 2003, 2004 a 2005 a dalších získaných údajů) Počty pracovníků a průměrné mzdy: CELKEM za všech 36 firem: (pracovníci) poměr THP/D % THP a D průměrný počet pracovníků na 1 firmu Průměrná mzda celkem rok 2004 THP D celkem rok 2005 THP D 16 117 3 368 12 749 16 974 3 172 13 802 26,42% 20,90% 79,10% celkem THP D nárůst pracovníků 2005 / 2004 448 94 354 17 468 Kč 25 396 Kč 15 373 Kč průměrný nárůst mezd 2005 / 2004 celkem 5,31% 471 18 398 Kč 5,33% 22,98% 18,69% THP -5,82% 88 28 717 Kč 13,08% 81,31% D 8,26% 383 16 027 Kč 4,25% V porovnání 2005/2004 (stejně jako při srovnání 2004/2003) je patrná tendence snižování podílu pracovníků THP. Mzdový růst u skupiny THP byl přitom (rovněž jako při porovnání v minulých letech) vyšší než u skupiny D. Hodnoty růstu jsou srovnatelné s průměrnou úrovní firem Sdružení AP. Souhrnné výsledky: CELKEM za všech 36 firem: průměr na 1 pracovníka rok 2004 Přidaná Tržby hodnota Export (mil. Kč) 40 338,1 8 792,1 25 963,0 průměrný nárůst 2005 / 2004 2,503 0,582 1,611 průměrný nárůst 2005 / 2004 rok 2005 Přidaná Tržby hodnota (mil. Kč) 46 387,0 8 798,9 15,00% 0,08% 2,733 0,553 9,19% -5,03% Export 29 786,7 14,73% 1,755 8,94% V absolutním porovnání 2005/2004 došlo (s výjimkou přidané hodnoty na pracovníka) k nárůstu všech hodnocených ukazatelů, hodnoty růstu jsou však pod úrovní odpovídající průměru firem Sdružení AP. Na základě vyhodnocení údajů za daných 36 firem autoprůmyslu*/ je možno dále konstatovat, že v této skupině: převažují malé a střední firmy (do 250 zaměstnanců) – viz diagram P 1; většinu firem (31, to je více než 85 %) tvoří výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel – viz diagram P 2; stejně tak jako u firem Sdružení AP je patrné jasné vymezení dvou základních skupin vlastníků s nepatrným podílem DIK a IF (viz diagram P 3); vzhledem k počtu (více než 50 %) českých firem (viz diagram P 4) je však podíl zahraničních partnerů na celkovém základním jmění nižší než u firem zapojených do Sdružení AP. --------------------------------------------------------------------------------*/ Seznam těchto 36 firem je uveden v závěru této přílohy. Soubor: APCR06c.DOC 1 © Sdružení AP, květen 2006 Struktura dalších 36 firem autoprůmyslu (dle počtu zaměstnanců - stav k 31.12.2005) od 500 do 1 000 (5 firem) 13,89% od 1 000 do 5 000 (3 firmy) 8,33% do 250 (17 firem) 47,22% od 250 do 500 (11 firem) 30,56% Diagram P 1 Struktura dalších 36 firem autoprůmyslu (dle výrobního programu - stav k 31.12.2005) výrobci vozidel (4) 11,11% účelové organizace (1) 2,78% výrobci dílů a příslušenství (31) 86,11% Diagram P 2 Soubor: APCR06c.DOC 2 © Sdružení AP, květen 2006 Struktura vlastníků dalších 36 firem autoprůmyslu (podíly na základním jmění - stav k 31.12.2005) Zahraniční partner 43,39% Ostatní (ČR) 55,18% Investiční fondy 0,07% DIK 1,36% 100% = 6 116,86 mil. Kč Diagram P 3 Struktura vlastníků dalších 36 firem autoprůmyslu (počty dle zemí - stav k 31.12.2005) Švýcarsko - 1 2,78% Nizozemsko - 3 8,33% USA - 2 5,56% Rakousko - 1 2,78% Francie - 1 2,78% Německo - 9 25,00% ostatní (ČR) - 19 firem 52,78% Diagram P 4 pYn pYnpYnpYnpYn Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR06c.DOC 3 © Sdružení AP, květen 2006 Seznam firem „dalších 36 firem“ automobilového průmyslu ČR 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. Aisan Bitron Czech s.r.o., Louny AUTO-Tech Vinoř, s.r.o., Praha AVON AUTOMOTIVE a.s., Rudník BENEŠ a LÁT, slévárna a strojírna a.s., Průhonice Collins & Aikman Automotive s.r.o., Hodonín */ DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR s.r.o., Bakov nad Jizerou EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o., Rokycany */ EvoBus Bohemia s.r.o., Holýšov */ Fehrer Bohemia s.r.o., Česká Lípa–Dubice */ FOSTRON a.s., České Budějovice */ IDEAL AUTOMOTIVE Bor, s.r.o., Bor KAIPAN, s.r.o., Smržovka KOMAS spol. s r.o., Opava KOVOLIS HEDVIKOV a.s., Třemošnice Kovoplast Chlumec nad Cidlinou, a.s., Chlumec nad Cidlinou Lear Corporation Czech s.r.o., Přeštice */ LIP spol. s r.o., Chrastava Magna Cartech spol. s r.o., České Velenice MIKRA – MILAN KRÁL, Praha */ MITAS a.s., Praha MORAVAN – SAFETY BELTS a.s., Otrokovice */ MOVANA spol. s r.o., Zádveřice */ NAVARA Novosedly a.s., Novosedly na Moravě */ PAI, s.r.o., Beroun PARAMO, a.s., Pardubice */ PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn */ Rücker ČR, spol. s r.o., Mladá Boleslav SARNAMOTIVE BOHEMIA s.r.o., Liberec */ SEV Litovel, s.r.o., Litovel SIEMENS Automobilové systémy s.r.o., Frenštát pod Radhoštěm */ Slévárna HEUNISCH, a.s., Krásná */ Strojírna Potůček s.r.o., Slatiňany TAKATA – PETRI PARTS, s.r.o., Dolní Kalná TVM, spol. s r.o., Valašské Meziříčí Westfalia Metal s. r.o., Hustopeče */ ZKL Hanušovice, a.s., Hanušovice */ --------------------------------------------------- */ U těchto firem byly použity údaje z databázových listů za rok 2004 (pro zpracování využit údaj „výhled na rok 2005“ a další) a údaje z jiných zdrojů. ********************************* Firem působících zcela nebo částí svého výrobního programu v automobilovém průmyslu na území ČR (nezapojených dosud do činnosti Sdružení AP) je, jak bylo uvedeno v úvodu tohoto materiálu, mnohem více než zde uvedených „36 firem“. V tomto roce se sekretariátu podařilo získat přímé kontakty na téměř 90 firem (seznam uveden na další straně), což je o cca 20 firem více než v minulém roce. Použitelné podklady však byl získány pouze od těchto 36 firem. Soubor: APCR06c.DOC 4 © Sdružení AP, květen 2006 Seznam oslovených firem českého automobilového průmyslu se žádostí o zaslání podkladů pro zpracování tohoto podkladu (od tučně uvedených 36 firem - viz výše - byly získány použitelné podklady pro zpracování) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. AEV, spol. s r.o., Kroměříž Aisan Bitron Czech s.r.o., Louny AKUMA a.s., Mladá Boleslav ALFINE, a.s., Brno Alfmeier CZ s.r.o., Plzeň Aoyama Automotive Fasteners Czech s.r.o., Lovosice Auto Závod Český Dub, spol. s r.o., Český Dub AUTOBATERIE, spol. s r.o., Česká Lípa AUTOMOTIVE LIGHTING spol. s r.o., Jihlava AUTO-Tech Vinoř, s.r.o., Praha AVON AUTOMOTIVE a.s., Rudník BENEŠ a LÁT, slévárna a strojírna a.s., Průhonice BORGERS CS spol. s r.o., Plzeň Collins & Aikman Automotive s.r.o., Hodonín CTS - servis, spol. s r.o., Poděbrady DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR s.r.o., Bakov nad Jizerou Dura Automotive Systems CZ, s.r.o., Kopřivnice EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o., Rokycany EvoBus Bohemia s.r.o., Holýšov Faurecia Exhaust Systems s.r.o., Bakov nad Jizerou Faurecia Lecotex a.s., Tábor Fehrer Bohemia s.r.o., Česká Lípa–Dubice FORSCHNER, spol. s r.o., Uherské Hradiště FOSTRON a.s., České Budějovice FP FORMAGRAU s.r.o., Pardubice GALVANOPLAST FISCHER BOHEMIA k.s., Liberec HAPPICH Plzeň s.r.o., Plzeň HATZ CZ s.r.o., Vlachovo Březí Hanácké železárny a pérovny, a.s., Prostějov Hanhart Morkovice s.r.o., Morkovice-Slížany HUTCHINSON s.r.o., Rokycany CHERRY, spol. s r.o., Klášterec nad Ohří IDEAL AUTOMOTIVE Bor, s.r.o., Bor ITW PRONOVIA, s.r.o., Velká Bíteš JAWA DIVIŠOV, a.s., Divišov KAIPAN, s.r.o., Smržovka KHMC s.r.o., Opava KOITO CZECH s.r.o., Žatec KOMAS spol. s r.o., Opava KOVOLIS HEDVIKOV a.s., Třemošnice KOVOLIT, akciová společnost, Modřice Kovoplast Chlumec nad Cidlinou, a.s., Chlumec nad Cidlinou Koyo Steering Systems Czech s.r.o., Plzeň KSM Castings CZ s.r.o., Hrádek nad Nisou Lear Corporation Czech s.r.o., Přeštice LINAPLAST s.r.o., Kralice na Hané LIP spol. s r.o., Chrastava Magna Cartech spol. s r.o., České Velenice MASSAG, a.s., Bílovec METAL PROGRES Strakonice s.r.o., Strakonice MIKRA – MILAN KRÁL, Praha Soubor: APCR06c.DOC 5 © Sdružení AP, květen 2006 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. MITAS a.s., Praha MORAVAN - SAFETY BELTS a.s., Otrokovice MOVANA spol. s r.o., Zádveřice NATIVEL k.s., Stochov NAVARA Novosedly a.s., Novosedly na Moravě Nemak Czech Republic s.r.o., Most PAI, s.r.o., Beroun PAL International a.s., Praha PARAMO, a.s., Pardubice PETER – GFK spol. s r.o., Kocbeře PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn PLOMA, a.s., Hodonín PRAGA Hostivař a.s., Praha RONAL CR s.r.o., Jičín Rücker ČR, spol. s r.o., Mladá Boleslav SARNAMOTIVE BOHEMIA s.r.o., Liberec Semperflex Optimit, a.s., Odry SEV Litovel, s.r.o., Litovel SIEMENS Automobilové systémy s.r.o., Frenštát pod Radhoštěm Silniční technika, a.s., Nová Paka Slévárna HEUNISCH, a.s., Krásná Sněžka, v.d. Náchod, Náchod s.n.o.p. cz a.s., Písek Strojírna Potůček s.r.o., Slatiňany STROJPLAST, a.s., Tachov SWOTES s.r.o., Jihlava Šroubárna Ždánice a.s., Kyjov ŠKODA OSTROV s.r.o., Plzeň Takada Industries Czech Republic s.r.o., Louny TAKATA – PETRI PARTS, s.r.o., Dolní Kalná TEDOM s.r.o., Třebíč TEMAC, a.s., Zvěřínek Toyoda Gosei Czech, s.r.o., Klášterec nad Ohří TRCZ s.r.o., Louny TVM, spol. s r.o., Valašské Meziříčí VARTA Autobaterie, spol s r.o., Česká Lípa Westfalia Metal s. r.o., Hustopeče ZKL Hanušovice, a.s., Hanušovice pYn pYnpYnpYnpYn Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR06c.DOC 6 © Sdružení AP, květen 2006
Podobné dokumenty
Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu
Na meziroční zvýšení HDP v roce 2006 reálně o 6,1 % měl největší vliv (2,2 p. b.) růst výdajů na konečnou spotřebu domácností o 4,2 % se zrychlením růstu o 1,8 p. b. Větší zrychlení růstu běžných v...
VíceSdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu
Přehled o celkových výsledcích firem českého automobilového průmyslu je sekretariátem Sdružení automobilového průmyslu (dále jen Sdružení AP) vydáván každoročně na přelomu května a června již od ro...
VíceSdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu
2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.7 Průměrné mzdy 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů 2.10 Výzkumně vývojová základna 2.11 Stav...
VíceSdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu
2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel 2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 21.5.2009) 2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP 2.5 Vlastnická struktura 2....
VíceČR - Sdružení automobilového průmyslu
z dlouhodobě podchycených trendů ve vývoji jednotlivých ukazatelů. Je však třeba upozornit, že některé souhrnné výsledky v tomto přehledu se mohou lišit od údajů uvedených v dříve vydaných publikac...
VíceAUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE
2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.7 Průměrné mzdy 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů 2.10 Výzkumně vývojová základna 2.11 Stav...
VíceSAP - Sdružení automobilového průmyslu
Důvěrné! Určeno jen pro potřeby vedení členských firem SAP.
VíceSetkání uživatelů 2015 - E
V případě vystavení souhrnného daňového dokladu (§ 31b), tj. dokladu za několik samostatných plnění (nebo přijatých úplat), které plátce uskuteční pro stejnou osobu, uvede plátce souhrnnou hodnotu ...
VíceStrategická výzkumná agenda
stav je charakterizován celkovou bezkoncepčností resp. nevyjasněností rozvoje tohoto odvětví i souvisejících oblastí (energetika, energetická politika, silniční doprava, ochrana životního prostředí...
Více