Geneticky modifikované rostliny v EU

Gymnázium Václava Hraběte v Hořovicích
školní rok 2015/2016
GMO rostliny v EU
Seminární práce z biologie
autor práce: Milan Rydrych, 8.A
Prohlašuji, že jsem seminární práci zpracoval samostatně a s použitím pouze uvedené
literatury. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely studia
nebo k jiným nekomerčním účelům.
V Hořovicích dne 18.1. 2016
Milan Rydrych
Obsah
Úvod .......................................................................................................................................... 3
1 Rozdělení podle způsobu modifikace ..................................................................................... 4
1.1 Horizontální genový transfer ........................................................................................... 4
1.2 Nahodile působením mutagenů ....................................................................................... 5
1.3 Cílenými zásahy .............................................................................................................. 6
1.4 Metoda CRISPR .............................................................................................................. 6
2 Kontroverze ............................................................................................................................. 7
2.1 Seraliniho studie .............................................................................................................. 7
2.2 Pusztaiova studie ............................................................................................................. 8
2.3 Společnost Monsanto ....................................................................................................... 9
2.3.1 Princip Glyfosátu a Roundup ready plodin............................................................ 10
2.3.2 Spor o „Terminator seeds“ ..................................................................................... 11
3 GMO a legislativa v EU ........................................................................................................ 12
3.1 Amflora brambory ......................................................................................................... 12
3.2 Mon810 kukuřice ........................................................................................................... 13
Závěr........................................................................................................................................ 15
Zdroje ...................................................................................................................................... 15
Úvod
Tato práce má za úkol shrnout jednotlivé problémy týkající se začlenění geneticky
modifikovaných organismů (geneticaly modified organisms, dále jen GMO) a jejich
prosazování se na území členských států Evropské unie (dále jen EU). Do technologií GMO
se vkládají velké naděje v kontextu přetrvávajícího hladomoru ve světě a v kontextu
vzrůstající resistence plevelů a škůdců vůči klasickým herbicidním, fungicidním a pesticidním
látkám. Práce se zabývá touto problematikou zhruba mezi lety 2000 – 2015 s přihlédnutím ke
starším
pracím
a
listinám,
pokud
je
to
nutné
v
rámci
kontextu.
První kapitola popisuje různé způsoby genové manipulace s rostlinami i GMO živočichy,
včetně šlechtitelského vývoje a samotné kultivace v jednotlivých členských zemích Evropské
unie. Tento popis by měl být doplněn o možná rizika a slabá místa těchto projektů, především
o vliv na ekosystém, ve kterém kultivace probíhá a na zdravotní dopady pro konzumenty takto
vyprodukované potravy. Do práce budou zahrnuty jednotlivé aféry a spory mezi zastánci a
odpůrci technologií spojených s GMO. Velký prostor se chystám věnovat studii z roku 2012,
napsanou profesorem Gillese-Érica Séralinim a jeho týmem z univerzity v Caen.
Další důležitá část práce bude pojednání o společnosti Monsanto a její role v celé
problematice. Tato společnost se na trhu pohybuje prakticky od jeho vzniku okolo roku 2000,
proto se jí přímo nebo nepřímo týkají téměř všechny problémy spojené s otázkou bezpečnosti
a zdravotní nezávadnosti GMO. Třetí část práce se bude obecně zabývat metodikou
schvalování GMO pro trh v EU, postupnému vývoji v této problematice. Poté budou uvedeny
některé případy modifikovaných kultivarů, především způsob jejich úpravy a proč byly
přijaty/nepřijaty. Samozřejmě nebudou zahrnuty všechny případy, budou vybírány podle
ohlasu, který způsobily, podle jejich významu pro evropské hospodářství a podle nálady
veřejnosti v době jejich schvalování. Tedy kultivary, které v průběhu posledního desetiletí
rozdělovaly společnost nejvíce. Pokusím se alespoň z části vysvětlit důvody jejich
kontroverze.

1.1
Rozdělení GMO podle způsobu modifikace
Horizontální genový transfer (HGT)
Toto není metoda vyvinutá člověkem, ale principy HGT jsou totožné s níže popsanými
způsoby využívanými v genetických laboratořích. Má se za to, že HGT měla velký vliv
na ranou evoluci, dnes způsobuje vážné problémy, zejména protože se díky ní mezi
bakteriemi přenáší resistence vůči antibiotikům. Jde o výměnu nejaderné genetické informace,
tedy především plazmidů, které fungují jako „doplněk“ informace v jádru buňky. Tyto
kruhové molekuly mohou za zvláštních okolností putovat mezi organismy a modifikovat
jaderný genom, například mohou přenášet zmiňovanou odolnost proti antibiotikům. Uvádí
se, že želvušky (Tardigrada) mají převzatou až šestinu své genetické informace.1
1.2
Nahodile působením mutagenů
Tato primitivní, avšak dodnes hojně využívaná metoda spočívá ve vystavení modifikovaného
organismu (obvykle rostlina – u savců a jiných složitějších živočichů tato metoda většinou
selhává kvůli mnohem větší náročnosti)2 nějakému mutagenu, tedy nějakému vlivu, který
zvyšuje pravděpodobnost vzniku mutací. Mezi používané mutageny patří zejména UV, RTG,
gama
záření
nebo
kyslíkové
radikály.
Mezi
těmito
mutacemi
se logicky objeví jak mutace negativní, neslučitelné se životem, tak mutace pozitivní, tedy
mutace, které organismu poskytnou nějakou výhodu oproti zbytku populace, v ideálním
případě rychlejší růst nebo například větší rezistenci vůči parazitům. Tyto žádoucí mutace
se vyselektují a rozmnoží. Proces se poté opakuje dokud nevznikne homogenní varieta.
Schéma člověkem řízené selekce, zde je žádaným znakem tmavá barva
(Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Evolution)
1
Podle
kolektivu
University
of
North
Carolina
pnas.org/content/early/2015/11/18/1510461112, online 10.12. 2015
2
Stratilová 2012: 15
Chapel:
2015:
„Ačkoli se radiační mutace stala pro vývoj nových odrůd velmi oblíbenou, není
to nejvhodnější způsob získávání nových odrůd. Výsledek je totiž vždy nejistý. U ozářených
rostlin není jasné, kolik vznikne nových genů, jak moc se budou odlišovat nově vzniklé
bílkoviny od těch původních a následně tedy nedokážeme určit dopady na životní prostředí,
na zdraví lidí a zvířat.“3 Tento postup se ne vždy považuje za genetickou modifikaci, protože
využívá
pouze
zesílené
a
urychlené
vlivy,
které
se
běžně
vyskytují
ve volné přírodě.
1.3
Cílenými zásahy
Další způsob využívá postupů, kdy se genetická informace upravuje cíleně využitím
takzvaných vektorů. Vektorem se označuje prostředník, který zanese sekvenci genů z jiného
jedince, popřípadě sekvenci uměle vytvořenou, do geonomu pozměňovaného jedince. Nová
genetická informace se v určitém procentu případů začlení do původního genotypu a projeví
se stejně, jako by byla vrozená. Obdobným způsobem lze i aktivovat či deaktivovat vrozenou
genetickou informaci.
Proces genetické manipulace (transgenoze) zahrnuje několik kroků na
cestě k výslednému transgennímu organismu. Daný gen je třeba izolovat
z donorového organismu, který je zdrojem požadované genetické
informace. V laboratoři je následně vytvořen tzv. genový konstrukt
(speciální plasmid nebo jiný vektor), jenž obsahuje vhodně upravený gen
Podmínkou pro úspěšnou integraci a expresi vybraného genu (transgenu)
v cílovém (recipientním) organismu je totiž nezbytná úprava, která
zahrnuje přidání specifického promotoru a terminální sekvence pro
správné čtení, a také tzv. markerového genu – z důvodu identifikace
úspěšného včlenění transgenu. Upravený gen je nyní možno vpravit do
cílových rostlinných buněk a zajistit jeho začlenění do genomové DNA ve
formě transgenu – tento proces se nazývá transformace. 4
Tento postup se celosvětově setkal s výraznou vlnou nevole, zejména ze strany
ekoaktivistických a náboženských organizací, které v něm spatřují potenciální hrozbu kvůli
3
Stratilová 2012: 7
4
Jiříčková 2011: 19-20
(podle jejich interpretace) nedostatečně probádaným rizikům negativního ovlivnění
zdravotního stavu konzumentů.
1.4
Metoda CRISPR
Metoda CRISPR neboli Clustered Regularly Interspaced Palindromic Repeats je v
současnosti rychle se vyvíjející transgenosní metoda. Podle Dominica Basulta je to
nejdůležitější inovace v syntetické biologii za posledních téměř třicet let. Největší předností
této metody je její rychlost a relativní nenáročnost. Jeden cyklus výše uváděných metod může
trvat od několika měsíců po několik mnoho let. Metoda CRISPR dokáže modifikovat
libovolný genom v časovém horizontu několika týdnů. Tato metoda se do budoucna jeví jako
nejnadější, avšak vzhledem k tomu, že je stále spíše ve stádiu vývoje, využívá se zřídka. 5
Schématicky znázorněný princip metody CRISPR
(Zdroj: Malcolm White & col.
http://synergy.st-andrews.ac.uk/crispr/files/2014/03/Sso-CRISPR.002.jpg)

2.1
Kontroverze
Seraliniho studie
Poměrně rozsáhlý poprask vyvolala práce
francouzského molekulárního biologa Gillese
Érica Séraliniho a jeho týmu, který dne 19.12. 2012 publikoval studii o zdravotních dopadech
na hlodavce, kterým byla podávána geneticky modifikovaná kukuřice firmy Monsanto
5
Podle
Dominic
Basualto:
washingtonpost.com/news/innovations/wp/2015/11/04/
everything-you-need-to-know-about-why-crispr-is-such-a-hot-technology, online 10.12. 2015
(modifikovaná tak, aby se stala rezistentní vůči herbicidu RoundUp, vyráběnému taktéž
firmou Monsanto). Na tiskové konferenci uspořádané kvůli ohlášení výsledků prezentoval
tým vedle detailního postupu a přípravy experimentu, také fotografie testovaných subjektů se
zřetelnými tumory nebo rakovinným bujením. Tento jev měl být mnohonásobně častější, než
u kontrolní skupiny krmené konvenčním krmivem. Tato tisková konference pochopitelně
vyvolala obrovský ohlas právě v době, kdy mnoho států v Evropě i v zámoří rozhodovalo o
legalizaci GMO. Studii využili zejména ekoaktivisté, kteří ji přijali prakticky bez výhrad a
dále prezentovali jako důkaz rizikovosti kukuřice firmy Monsanto. Současně s nadšením ze
strany odpůrců GMO se však začala ozývat i početná skupina Seraliniho kolegů která dílo
kritizovala stejně vehementně, jako ho jiní podporovali. V Seraliniho studii vyšly najevo
nejasnosti a pochybení, které ze začátku vypadaly pouze jako nedokonalosti v jinak solidně
vedené práci, jak ale pochybení přibývalo, akademická společnost si začínala uvědomovat
zjevné tendence těchto odchylek ve prospěch odpůrců GMO. Podezřele se tvářil již výběr
hlodavců (Sprague-Dawley rats), kteří se v přírodě dožívají průměrně dvou až tří let, pokud
jsou chovány v zajetí, dožívají se obecně déle, avšak v pokročilém věku trpí většina populace
na onkologická onemocnění.6 Tento přirozený výskyt se jen velmi těžko odděloval od potíží
způsobených tzv. bt kukuřicí. Problém umocnila skutečnost, že Seralini použil pouze deset
hlodavců na každou skupinu, to je vzhledem k doporučení organizace pro ekonomickou
kooperaci a rozvoj (OECD), která doporučuje padesát jedinců na výzkum karcinogenních
látek, v případě krátce žijících subjektů, jako byly Seraliniho krysy, dokonce 85 jedinců.
Dalším problémem ohledně pokusných zvířat byly nedostatečně vedené deníky o množství
zkonzumované potravy – podle některých studií může nadměrný příjem potravy u těchto
hlodavců
způsobovat
rakovinné
bujení
v oblasti
prsních
žláz.
Na
to jako první upozornil Tom Sanders z Královské univerzity v Londýně, doslova
prohlásil: „The statistical methods are unconventional ... and it would appear the authors have
gone on a statistical fishing trip.“ Citát by se dal doslovně přeložit jako: „Statistické metody
jsou neobvyklé... a mohlo by se zdát, že si autoři data pečlivě vybírali.“ Vedle několika
dalších institucí vydala EFSA (European Food Safety Autority) toto prohlášení:
The study as reported by Séralini et al. was found to be inadequately
designed, analysed and reported...The study as described by Séralini et
al. does not allow giving weight to their results and conclusions as
6
Thompson & Hunt 1961: 1-3
published. Conclusions cannot be drawn on the difference in tumour
incidence between treatment groups on the basis of the design, the
analysis and the results as reported. Taking into consideration Member
States’ assessments and the authors’ answer to critics, EFSA finds that
the study as reported by Séralini et al. is of insufficient scientific quality for
safety assessments.
Ve stručnosti: „Seraliniho studii považujeme za nepřiměřeně směřovanou, analyzovanou,
a
zaznamenanou
(…)
Studii
takto
popisovanou
Seralinim
nelze
brát
jako
průkaznou.(…)EFSA neshledává studii dostatečně obsáhlou pro rozhodování v otázce
bezpečnosti.“ Toto hodnocení znamenalo konec dohadů o autenticitě studie, ačkoliv své
zastánce má studie do dnes.7
2.2
Pusztaiova studie
Podobný osud měla i studie Arpáda Pusztaie. Tento původně maďarský biochemik, odborník
na bílkoviny, především na lektiny, je dodnes uznáván jako odborník ve svém oboru, napsal
přes
270
vědeckých
prací
a
3
knihy,
vždy
se
zaměřením
na
bílkoviny.
V 90. letech působil v Rowett Research Institute in Aberdeen ve Skotsku. Jedna jeho studie,
která probíhala od roku 1995, se jako jedna prvních věnovala dopadu krmení hlodavců GMO
bramborami. Tomuto konkrétnímu druhu brambor měl mít implikován gen Galanthus
nivalis agglutinin (GNA) ze sněženky podsněžníku. Studie vznikala v době, kdy se jednotlivé
společnosti zabývaly možností pěstovat rostliny produkující lektin, tedy neimunitní protein.
Přestože kultivar nikdy nebyl díky své pravděpodobné toxicitě brán jako pravděpodobný
kandidát, byl vybrán pro pokus na zmiňované Aberdeenské univerzitě. Na konci pokusu bylo
konstatováno, že pokusní hlodavci měli značně ztenčenou střevní stěnu, ale jinak na nich
nebyla pozorována žádná neobvyklá choroba. Dne 2.7. 1998 Pusztai řekl v televizním pořadu
„World in action“, že zvířata z výše uvedeného pokusu trpěla poruchami imunitního systému.
Tento výrok doplnil ještě několika sugestivními názory. Současně s velkým zájmem médií,
který logicky následoval, se o výrok začala zajímat i Pusztaiova domovská univerzita, která
nevyhodnocená
data
z
jeho
studie
anonymně
poslala
několika
dalším
odborníkům. Ti se shodli, že k publikovaným závěrům nelze dojít na základě dat z výzkumu.
7
European Food Safety Authority (2012): Final review of the Séralini et al. (2012a)
publication on a 2-year rodent feeding study with glyphosate formulations and GM maize
NK603 as published online on 19 September 2012 in Food and Chemical Toxicology
Pusztaiovi nebyla prodloužena jeho smlouva na univerzitě a po jejím vypršením se vrátil
do rodného Maďarska, kde pokračuje ve své vědecké činosti. 8 9
2.3
Společnost Monsanto
Společnost Monsanto byla založena panem Queenym v roce 1901 v USA (ve státě Missouri)
jako závod na výrobu sacharinu. Queeny pojmenoval firmu podle své ženy původem
ze Španělska - Olgy Monsanto - Monsanto Chemical Works. Dlouhou dobu své historie
společnost realizovala své cíle v petrochemickém průmyslu, angažovala se v těžbě ropy
i jejím zpracování, byla čelním světovým výrobcem plastických hmot, aditiv determinujících
konečné vlastnosti plastů, výrobcem vláken a také farmaceutických produktů. V agronomii
se firma Monsanto začala uplatňovat na trhu v Americe a Evropě. V posledních deseti letech
se společnost strategicky zaměřuje na agrární sektor, ve kterém výlučně investuje své
prostředky v oblasti výzkumu a vývoje. Na počátku devadesátých let pokládá společnost
Monsanto základní stavební kámen moderního zemědělství uvedením celé řady patentů
v oblasti biotechnologií a praktického využití genetického inženýrství v zemědělské praxi.
Snímek z jedné z mnoha demonstrací proti Monsantu.10
K popularitě společnosti určitě nepřispěla mimo jiné korupční kauza z let 1997 až 2002, kdy
bylo tomuto koncernu prokázáno, že uplácel přes 140 zaměstnanců indonéské vlády a
8
Pusztai 1996
9
en.wikipedia.org/wiki/%C3%81rp%C3%A1d_Pusztai, online 10.12. 2015
10 Zdroj: Ruskin, organicconsumers.org)
odborníků na agrikulturu kvůli „pomoci“ při rozhodování o povolení kultivace RoundUp
ready bavlníku. Dohromady mělo být vyplaceno zhruba 700 tisíc dolarů, které firma vykázala
jako konzultační poplatky.11 To ovšem nebyl začátek potíží, dalo by se říct, že problémy
společnosti začaly ve chvíli, kdy se začala zabývat rostlinami, které by byly rezistentní vůči
vlajkové lodi společnosti - totálnímu herbicidu RoundUp. 12
2.3.1 Princip Glyfosátu a Roundup ready plodin
Prostředek RoundUp funguje na principu přerušení metabolického řetězce reakcí v kritickém
bodu – zastavuje reakci enzymu EPSP. Tento enzym je nezbytnou součástí tzv. šikimátové
dráhy rostlin, která umožňuje tvorbu aromatických aminokyselin a dalších látek
s aromatickým kruhem. Tyto látky jsou pro rostlinu životně důležité, proto po intoxikaci
herbicidem na principu glyfosátu brzy umírají.
13
Tento relativně bezpečný herbicid se stal
záhy po svém uvedení velmi oblíbeným prostředkem velkozemědělců. Jeho využití však
komplikoval fakt, že prostředek nemohl být aplikován na celé pole včetně chráněné plodiny,
protože chráněná plodina neměla oproti plevelu žádnou výhodu, a pokud byla zasažena,
umírala stejně jako ostatní rostliny. Na tento nedostatek zareagovala firma vývojem plodin
schopných glyfosátu odolat – tak zvané RoundUp ready plodiny. Na začátku 90. let 20. století
objevili firemní genetici v půdě domovské továrny na glyfosát kmen bakterie Agrobacterium
tumefaciens, který byl díky dlouhodobé expozici účinné látce v malých dávkách prakticky
rezistentní. Bakterie byla dále kultivována v laboratoři, po separaci rezistentních bakterií byl
za pomoci genového inženýrství přenesen genový řetězec z A. tumefaciens do osiva
produkovaného pro komerční účely.14 Takto vyšlechtěné plodiny byly připraveny na
RoundUp, tedy Roundup ready. Dnes je na trhu kromě nejznámější kukuřice také sója, řepka
olejná, bavlník, vojtěška, a cukrová řepa.15 Distribuci takto upravených odrůd však brzdí
legislativa většiny zemí světa. Zajímavé je, že stejným způsobem upravená kukuřice
11 (http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/4153635.stm, online 10.12. 2015
12 monsanto.com/whoweare/pages/monsanto-history.aspx, online 10.12. 2015
13 Johal & Huber 2009: 148-150
14
Huang 1999
15
http://www.monsanto.com/products/pages/alfalfa.aspx, online 10.12.2015
YieldGard® od stejné firmy, která využívá genofond bakterie Bacillus thuringiensis a která
produkuje enzym hubící zavíječe kukuřičného je v České republice volně k dostání.
Roundup ready kukuřice, lokalita Nabočany, rok 2011
Na obou stranách je GMO kukuřice, v pravo ošetřena prostředkem Roundup Rapid,
vlevo bez postřiku16
2.3.2 Spor o „Terminator seeds“
Terminator seed(s) je výraz vytvořený neodbornými médii jiný název je GURT (Genetic Use
Restriction Technology). Jedná se o osivo, které se po celou dobu vegetace až do sklizně
chová jako každé jiné. Vyprodukovaná semena jsou však sterilní, tedy neschopná vyklíčit
a dál se nereprodukují.17 Tímto způsobem se dá velice snadno získat monopol nad zemědělci,
kteří se nemohou spolehnout na výsledky vlastní produkce a jsou nuceni před každou sezónou
nakupovat nové osivo. Takové plodiny byly v březnu 2006 odmítnuty konvencí OSN
o biologické rozmanitosti. I přes poměrně dlouhé hledání jsem nedokázal najít původní zdroj
tvrzení, že je semeno prodávané společností Monsanto sterilní, na internetu jsou však desítky
článků odsuzujících politiku společnosti a jejich „suicide seeds“ (tedy sebevražedná semena),
jak zní další neoficiální pojmenování pro tuto technologii. Vzhledem k tomu, že pod žádným
z článků není relevantní odkaz na zdroj, kterým by se dala obvnění vznesená proti Monsantu
16 propagační leták „Roundup ready“ společnosti Monsanto
17
http://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/terminator-seed, online 10.12.
2015
podložit musím se spolehnout na informace protistrany, tedy oficiální vyjádření společnosti
Monsanto:
Monsanto as never commercialized a biotech trait that resulted in sterile –
ot „Terminator“- seeds. Sharing the concerns of small landholder farmers,
Monsanto made a commitment in 1999 not to commercialize sterile seed
technology in food crops. We stand firmly by this commitment, with no
plans or research that would violate this commitment.
Volně přeloženo: „Monsanto nikdy neuvedlo na trh biotechnologii s genetickým znakem,
který by mohl vyústit ve sterilní osivo. Kvůli sdílení obav malých farmářů Monsanto v roce
1999 učinilo závazek, že nebude prodávat osivo s technologií sterilizace. Za tímto závazkem
si stojíme pevně, nemáme žádné plány a ani neprobíhá žádný výzkum, který by byl v rozporu
s tímto závazkem.“ Fáma, že společnost Monsanto prodává GURT osivo byla možná z části
způsobena prodejní politikou v některých zemích, kde Monsanto uzavírá s jednotlivými
farmáři dohody o výkupu všech vypěstovaných plodin (a potažmo osiva) zpět do společnosti.
Tato smlouva by teoreticky mohla být špatně interpretována, pokud by bylo použito slovní
spojení „malopěstitelé nemohou klíčit vlastní úrodu“, nebo jemu podobné. Toto je pouze má
vlastní teorie, kterou nemohu při nejlepší vůli potvrdit ani vyvrátit, co se potvrdit dá je, že
Monsanto nikdy GURT neprodávalo. Neozdrojované tabulky, kde se dávají do souvislosti
počty sebevražd indických farmářů a pěstování GMO od společnosti Monsanto, jsou už jen
pomyslnou třešničkou na dortu.
 GMO a legislativa v EU
Asi nejvíce pozornosti budí osudy firem, které požádaly o registraci a povolení svých
modifikovaných taxonů v Evropské unii, která proslula svou byrokracií a zdlouhavými
potvrzovacími procesy. Níže budou uvedeny případy, které by měly sloužit jako
reprezentativní příklady z velkého množství projednávaných plodin.
3.1
Amflora brambory
Někdy označované také jako EH92-527-1. Jedná se o GM kultivar vyvinutý společností
BASF. Jeho výhodou je schopnost produkce vysoce koncentrovaného amylopektinového
škrobu, naopak produkce často
nechtěné amylosy byla potlačena, což zajistilo efektivnější zpracování Modifikované
Modifikované brambory se na pohled od těch „původních“ nijak neliší.18
Modifikované Modifikované brambory se na pohled od těch „původních“ nijak neliší.18
produktu. První pokusy o kultivaci pod odborným dozorem na evropské půdě dopadly, jak
to tak bývá, poněkud neslavně díky ekologickým hnutím, která se pokoušela veškeré GM
brambory
likvidovat.
I
přes
tuto
snahu
a
vleklou
politickou
diskuzi
se po třinácti letech, v roce 2010, podařilo pěstitelské divizi BASF komerční pěstování v EU
prosadit.
I přes nepopiratelný ekonomický benefit a neexistenci důkazů o jakémkoliv riziku pro živé
organismy se velký počet ekologických a politických organizací nikdy s rozhodnutím
nesmířil. Mezi stávající odpůrce se řadí Evropští zelení, hnutí La Via Campesina
a v neposlední řadě Řecko. Především tyto organizace se zasloužili o to, že se návrh
na opětovný zákaz pěstování Amflory dostal k druhému nejvyššímu soudu Evropské unie,
který 13. prosince 2013 nepotvrdil předchozí rozhodnutí a tento taxon byl opět zakázán. Soud
se vyjádřil mimo jiné takto: “Because the Commission significantly failed to fulfill its
18 Zdroj: biotechnologie.de
18 Zdroj: biotechnologie.de
procedural obligations, the General Court has annulled the contested decision”. Tedy jako
hlavní důvod změny postoje byly nekompletně splněné „procedurální povinnosti“. Tento
zákaz však v důsledku neměl příliš velký význam, již před prohibicí začal být problém dostat
se k osivu kvůli problematické produkci v SRN.19 20
3.2
Mon810 kukuřice
Tento kultivar pochází od výše již poměrně zmíněné společnosti Monsanto. Patří mezi
nejstarší GMO, které se komerčně prosadily v členských státech Evropské unie včetně České
republiky. Snad aby si koncoví spotřebitelé nespojovali toto jméno
s modifikovanými
odrůdami, používá výrobce více označení, kromě Mon810 také bt11 nebo komerčně
používaný název YieldGard. Přes schvalovací proces Evropské unie se kukuřice dostala v
roce 1998, v roce 2013 byla pěstována v pěti členských zemích, jmenovitě v České
republice, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku a ve Španělsku. Své právo úplně na svém
území zakázat tuto plodinu využilo několik států, konkrétně Rakousko, Maďarsko, Řecko,
Francie, Lucembursko, SRN, Polsko a Itálie. Nutno podotknout, že tento zákaz se vztahuje na
pěstování bt11, nikoliv na dovoz. Jako důvod zákazu se v některých státech uváděly odkazy
na studie ukazující na možné zdravotní komplikace, podle všeho bylo mimo jiné přihlédnuto
i ke studiím jako ta G. Séraliniho a A. Pusztaie. Celosvětově je YieldGard pěstován ve většině
významných zemědělských zemích, jako je Republika Jižní Afrika nebo USA. Tato odrůda
se stala jakýmsi modelovým příkladem GMO. Na ekologických demonstracích proti GMO
nenamířených přímo proti upravené kukuřici, často jsou vidět transparenty s nápisy proti
Mon810. Do stále neukončeného boje o legalizaci, či zakázání kultivaru zasahuje zejména
katolická církev a Greenpeace na straně jedné, na straně druhé pochopitelně velkopěstitelé a
prodejci osiv. Nyní bych rád uvedl část shrnutí práce od již citovaného Evropského úřadu pro
bezpečnost potravin, studie nese název „Scientific Opinion on the annual post-market
environmental monitoring (PMEM) report from Monsanto Europe S.A. on the cultivation of
genetically modified maize MON 810 in 2013“
(...)the EFSA GMO Panel cannot conclude on potential unanticipated
adverse effects due to the cultivation of maize MON 810 in 2013, or on
19
Rabesandratana T., dostuoné online na .sciencemag.org 17.12. 2016
20 General Court of the European Union: PRESS RELEASE No 160/13
possible changes to the methodology as compared to previous growing
seasons. However, the EFSA GMO Panel reiterates all its previous
recommendations pertaining to the general surveillance of maize MON
810 for consideration by the applicant. The EFSA GMO Panel focused its
assessment on the novel 2013 datasets (i.e. data from monitoring
changes in baseline susceptibility of target pests, information on refugia
compliance in Spain and Portugal, and outcomes of the literature review
on possible adverse effects of maize MON 810 on rove beetles). The
EFSA GMO Panel concludes that the 2013 data analysis does not indicate
a significant and consistent decrease in susceptibility of the target pest
field populations to Cry1Ab in Spain over the 2013 growing season.
Volně přeloženo, studie nemůže vyvodit možné nepříznivé účinky v návaznosti na kultivaci
kukuřice MON810 v roce 2013, nebo o možných změnách metodiky oproti předchozím
obdobím. Nicméně, GMO Panel EFSA znovu opakuje své předchozí doporučení týkající
se obecného dohledu nad kukuřicí MON810. EFSA GMO nedošlo k závěru, že analýza dat
2013 indikuje významný a konzistentní pokles citlivosti populací cílových polních škůdců.
21
22
Závěr
Ve své práci jsem se pokusil shrnout současný postup v oblasti genetické modifikace rostlin
u taxonů významných především zemědělsky, s přihlédnutím k reprezentativnosti
a jejich vypovídající hodnoty jako zástupců mnohem širší skupiny, ačkoliv členové této
skupiny si jsou navzájem geneticky velmi podobní a rozdíly jsou minimální i z pohledu
právního. Velmi obecně byl nastíněn princip mj. horizontálního genového přenosu, nebo
metody CRISPR. Některé tyto metody jsou z mého pohledu zásadní kvůli své historické roli
ve vývoji editace genomů, o jiných se zmiňuji kvůli jejich potenciálu v dalším vývoji a jejich
roli v současné praxi. Následuje část textu věnovaná diskuzi o bezpečnosti GMO, včetně
veřejně známých a probíraných studií G. Séraliniho, nebo Á. Pusztaie. Tyto studie však
již byly zdiskreditovány, práce se zabývá spíše důvody, proč k tomu došlo. Další úloha těchto
studií je jaksi pozorovací: dají se využít jako demonstrace odhodlání a zarputilosti táborů
zastánců i odpůrců v debatách. Nastíněna byla pozice společnosti Monsanto ve světě GMO
21 infomg.ro
22 EFSA: název článku nad citací
včetně přehmatů a sporů, které ji provázejí. Zejména jde o diskuzi o tzv. Terminator seeds, o
implikování částí genetické informace do genomů jiných zvířat, a o námitky vůči prodejní
politice Monsanta. V poslední části je popsán osud nejznámějších GMO plodin, jmenovitě
kultivarům Amflora (od společností BASF) a Mon810, dnes označovaný spíše jako
YieldGard (od společnosti Monsanto), které se pěstovaly v minulosti na území členských
zemí Evropské unie.
Zdroje
1. Basulto, Dominic: Everything you need to know about why CRISPR is such a hot
technology,
https://www.washingtonpost.com/news/innovations/wp/2015/11/04/everything-youneed-to-know-about-why-crispr-is-such-a-hot-technology/, online 10.12. 2015
2. BBC News: Monsanto fined $1.5m for bribery,
http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/4153635.stm, online 10.12. 2015
3. biotechnologie.de: Amflora potato approved for cultivation
www.biotechnologie.de/BIO/Navigation/EN/root,did=109208.html, online 16.1. 2016
4. Collin, Harper: Collins English Dictionary, Glasgow 2014
5. EFSA: Final review of the Séralini et al. (2012a) publication on a 2-year rodent
feeding study with glyphosate formulations and GM maize NK603 as published online
on 19 September 2012 in Food and Chemical Toxicology, EFSA 2012
6. EFSA: Scientific Opinion on the annual post-market environmental monitoring
(PMEM) report from Monsanto Europe S.A. on the cultivation of genetically modified
maize MON 810 in 2013, EFSA 2013, dostupné online na
http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4039, dne 17.1. 2016
7. Evropský parlament, direktiva: EU 2001/18/EU, Brusel 2001, dostuoné online 21.12.
2015
8. General Court of the European Union: Press release no. 160/13, dostupné online
http://europa.eu/rapid/press-release_CJE-13-160_en.htm dne 17.1. 2016
9. Huang, J,: Agrobacterium tumefaciens mediated maize transformation, Shanghai
Institute of Plant Physiology, Šangaj 1999
10. Huber, D.M. & Johal G.S.: Glyphosate effects on diseases of plants, Department of
Botany & Plant Pathology, Purdue University, West Lafayette 2009
11. infomg.ro: GMOs in Europe, dostupné online na
http://www.infomg.ro/web/en/GMOs_in_Europe/ dne 17.1. 2016
12. Jiříčková, Barbora: Genetické modifikace rostlin v prevenci chorob člověka, Př F
Masarykovy univerzity, Brno 2011
13. Monsanto: Company history, http://www.monsanto.com/whoweare/pages/monsantohistory.aspx, online 17.12. 2015
14. Monsanto: Mýty a fakta, Monsanto, 2014
15. Monsanto: RoundUp ready technologie, dostupné online
https://www.monsanto.cz/roundup_ready/ (16.1. 2016)
16. Polčáková, Petra: Geneticky modifikované organismy, Masarykova univerzita, Brno
2011
17. Rabensandratana, Tania: E.U. Court Annuls GM Potato Approval, dostupné online na
http://www.sciencemag.org/news/2013/12/eu-court-annuls-gm-potato-approval dne
17.1. 2016
18. Pusztai, Árpád: Effect of the insecticidal Galanthus nivalis agglutinin on metabolism
and the activities of brush border enzymes in the rat small intestine, Rowett research
institute in Aberdeen, Aberdeen 1996
19. Ruskin, Gary: USRTK Calls for Investigation of Monsanto Cover up, Harassment of
USDA Scientists, https://www.organicconsumers.org/news/usrtk-calls-investigationmonsanto-cover-harassment-usda-scientists online, 16.1. 2016
20. Simandlová, Jana: Srovnávací genomika trav, současné trendy a aplikace poznatků, Př
F Masarykovy univerzity, Brno 2011
21. Stratilová, Zuzana: GMO bez obalu, Ministerstvo zemědělství Odbor bezpečnosti
potravin, Praha 2012
22. Thompson S. & Hunt D., SPONTANEOUS TUMORS IN THE SPRAGUEDAWLEY RAT: INCIDENCE RATES OF SOME TYPES OF NEOPLASMS
SINGLE SECTION TECHNICS AS DETERMINED BY SERIAL SECTION
TECHNICS, US. Army Medical Research and Nutrition Laboratory, Denver 1961
23. University of North Carolina Chapel Hill Collective: Evidence for extensive
horizontal gene transfer from the draft genome of a tardigrade, University of North
Carolina Chapel Hill, Chapel Hill 2015
24. White, Malcolm (research group): The CRISPR-Cas System, University of St.
Andrews, online na http://synergy.st-andrews.ac.uk/crispr/the-crispr-system 16.1.
2016
25. Wikipedia.org: Árpád Pusztai, en.wikipedia.org/wiki/%C3%81rp%C3%A1d_Pusztai,
online 17.12.2015
26. Wikipedia.org: Evolution, https://en.wikipedia.org/wiki/Evolution, online 16.1.2016