Informátor 1/2015 - Slezská diakonie

Transkript

Informátor 1/2015 - Slezská diakonie
25
1990
2015
Jak a kde se zrodila
Slezská diakonie
str. 5, 6
Slezská diakonie
na Karvinsku
str. 7, 8
1/2015
informátor
1
úvod
Vážení čtenáři, milí spolupracovníci,
nový rok jsme zahájili Novoroční bohoslužbou
určenou pro Vás spolupracovníky, uživatele, ale
také pro zájemce z řad veřejnosti. Tato bohoslužba
nabídla prostor pro zamyšlení nad uplynulým
rokem či léty a byla v mnoha ohledech
povzbuzením a inspirací pro současný rok 2015.
Letošní rok je rokem, ve kterém Slezská diakonie
oslaví 25 let působení na trhu sociálních služeb.
Je až neuvěřitelné, co z myšlenky a nadšení
tehdejšího ředitele Ing. Česlava Santaria vzniklo.
Úžasné dílo, které jsem v roce 2010 převzala a dále
jej rozvíjím s Vámi. S lidmi, kteří vnímají sociální
službu jako poslání, kteří jsou schopni se
kontinuálně vzdělávat, tak aby sociální služba
dosahovala maximálně možné kvality, reagovala
na skutečně potřeby lidí, a tak usnadnila život těm,
kteří se dostali do tíživé sociální situace.
Ráda bych využila 25. výročí také jako příležitost
k poděkování Vám všem – spolupracovníkům, kteří
máte obrovské zásluhy na tom, že Slezská diakonie
je vnímána jako špička mezi poskytovateli
sociálních služeb. Pokaždé si tuto skutečnost
uvědomuji, když obdržím dopis od uživatele nebo
jeho blízkého člověka, který se chce se mnou
podělit buď o maximální spokojenost s cílem
vyjádřit poděkování, nebo naopak
nespokojenost s žádostí o nápravu. Jsem ráda,
že těch pozitivních reakcí je mnohem více. Jsem
vděčná všem, kteří si najdou čas a napíšou mi.
Mohlo by se zdát, že dopisy, které nejsou svým
obsahem zrovna lichotivé, mě netěší. Přiznávám,
nevyvolávají takovou radost jako ty, kde se hovoří o
maximální spokojenosti, ale jsou vynikající
příležitostí k tomu, abychom se stále učili a stále
svou práci zdokonalovali. Jedině zrcadlo, které nám
nastavují Ti, kteří jsou příjemci naší pomoci,
ukazuje na to, zda naše práce je přínosná
a očekávána. S tím, že my jsme odpovědní za to,
že přicházíme s kvalitní nabídkou pomoci.
Během čtvrtstoletí se naše organizace vyvíjela,
rozvíjela, měnila. A tímto trendem, možná
i rychleji, budeme muset žít i v dalších letech.
Všechny organizace sociálních služeb pracují
na kvalitě poskytovaných služeb, věnují se
managementu a své organizace zdokonalují
a hledají odlišnosti od těch jiných. I naše
organizace musí reagovat na celospolečenskou
situaci, na nové výzvy, někdy se i odprostit od
stávajících postupů a praktik a pružně reagovat
na věci nové, a třeba ne snadné.
příležitostí k zamyšlení, jak a co ještě dělat jinak
nebo lépe. Výbornou příležitostí je tvorba
Strategického plánu na období 2015–2019, který
se v této době zpracovává. V tomto plánu se budou
zrcadlit nové směry naší práce, nové úkoly,
do kterých se mnozí zapojíte a troufám si říci,
že do některých všichni.
Vážení spolupracovníci, tímto dopisem jsem
se chtěla společně s Vámi ve stručnosti zamyslet
nad 25 lety našeho působení a nad výhledem
do budoucna, ale zejména Vám chci i se svými
náměstky poděkovat za Vaši práci, za Váš přístup
k uživatelům, lidem. Děkuji Vám za Vaši důvěru
v naši organizaci a za práci, kterou vykonáváte.
Přejeme Vám, aby se Vaše spokojenost ve Slezské
diakonii prohlubovala, abyste zde nacházeli místo,
ve kterém můžete dát své práci smysl, aby byla
Slezská diakonie místem, kde cítíte pokoj,
vyrovnanost a klid a zažíváte Boží blízkost.
S úctou k Vám
Vloni jsme se v soutěži Neziskovka roku 2014
v kategorii Velká neziskovka umístili na krásném
třetím místě. Ale i toto krásné třetí místo je pro nás
VELIKONOČNÍ PŘÁNÍ
„Hle, činím něco docela nového a už to raší.
Nevíte o tom? Já povedu pouští cestu,
pustou krajinou řeky“.
Iz 43,19
S poděkováním za Vaši veškerou
snahu a přiložené ruce i srdce
k diakonické práci Vám přejeme
k velikonočním svátkům novou
sílu, naději a víru v Toho, který
může učinit nové a velké věci.
Mgr. Zuzana Filipková, Ph. D.
ředitelka Slezské diakonie
Radostné
Velikonoce
biblický úvod
„Ale Ten, který mě vyvolil už v těle mé
matky a povolal mě svou milostí,
rozhodl se zjeviti mně svého Syna,
abych radostnou zvěst o Něm nesl
všem národům. Tehdy jsem nešel
o radu k žádnému člověku.“
Gal 1, 15-16
Milí čtenáři,
když člověk dělá vše, co je v jeho silách, moci,
zkušenostech a dle veškeré své šikovnosti, a přece
dojde do bodu, kdy si uvědomí, že to jaksi nestačí,
že narazil na své limity, že nechtěně i dost pokazil
a někoho zranil, je to důležité zastavení.
Když významný a vzdělaný člověk, jakým byl
v době první církve Saul, který ze všech sil
a přesvědčení pronásledoval křesťany, zažil
zastavení samotným Kristem, byla to klíčová
proměna v jeho životě. Stal se z něho Pavel, který
přijal tu velkou Boží milost. Bůh se nad ním slitoval
a Pavel přijal velké pověření jít do světa jako
misionář k pohanským národům. Pavel píše
křesťanům do Galácie o svém apoštolském
povolání, které mu dal sám Ten, který o něm věděl
dávno před jeho narozením, svou milostí ho
zahrnul a ve správný čas ho v životě zastavil. Bylo
to Boží zastavení a zjevení Syna – Ježíše Krista,
které mu přineslo úplně jiné světlo do života.
A skrze něho následně mnohým.
Tak jako velká Boží milost přišla k apoštolu Pavlovi
a následovalo Boží pověření jít do světa, tak věřím,
že přišla Boží milost a pohnutí ke konkrétní
činnosti k těm, kteří kdysi stáli u zrodu Slezské
diakonie. Podobně tak Boží milost a Boží poslání
přichází i k nám, a to i v tomto roce. S Boží milostí
totiž vždy přichází i pověření. Koho Bůh osloví svou
nesmírnou láskou, milosrdenstvím a odpuštěním,
toho nenechá v nečinném klidu jen tak bez služby,
ale dá mu úkol. Kdo by si chtěl ponechat jen Boží
přízeň a lásku pro sebe bez toho, aby vyšel ven
a sloužil jiným, ten by promrhal Boží milost
a mnohé dary. Kdo by konal mnohé věci jen
ze svých sil, bez Boží milosti a Boží pomoci, ten by
se vyčerpal a jeho práce by nedošla požehnání.
Proto jen Boží milost a přijetí Božího pověření
působí dohromady velké dílo. Proto jen když si
uvědomujeme, že je to Boží nezasloužená milost
vůči nám, která se o nás stará, která nás chrání,
která o nás ví vše ještě dřív, než bychom my sami
o sobě věděli, může se něco v nás pohnout, může
sám Bůh v nás začít pracovat. Jen když následně
přijmeme konkrétní pověření k činnosti, začnou
se dít větší věci, než bychom čekali.
Když první apoštolové začali působit ve světě, byli
si plně vědomí toho, že to nebyla jejich vlastní moc
a šikovnost. Samotné skutky apoštolů by se
přesněji měly označovat skutky Ducha Svatého,
protože to byl Boží duch, který v nich konal velké
věci. Je to vždy Duch Svatý, který způsobí proměnu
lidského srdce, který povolá člověka z bludné cesty,
2
který dá člověku uzdravení a novou sílu, který
promění i to, co se zdálo beznadějné.
Současníci apoštola Pavla by si pravděpodobně
nemysleli, že on by mohl být tak významným
misionářem, a určitě by si to nemyslel ani on sám.
Zakladatelé Slezské diakonie si pravděpodobně
nemysleli, jak se celé diakonické dílo jednou
rozroste a jaké bude za dvacet pět let. Když se dílo
vyvíjí lépe, než bychom si mohli na začátku
představit, to znamená, že Pán Bůh svou milostí
se k dílu přiznává a požehnává ho.
Bůh i dnes může zasáhnout a zastavit člověka tak,
že se mu rozsvítí nové světlo pro jeho život
a nebude moct jinak, než jít a nést to světlo dál.
Dovolme v tomto roce Pánu Bohu, aby nás svou
milostí a pověřením zasáhl. Stejně tak dovolme,
aby Bůh zjevil svou milost a pověření jiným,
o kterých bychom to vůbec nepředpokládali.
Dovolme Božímu duchu, ať působí a koná velké
věci, i skrze nás, a ještě i v této době.
ThDr. Miriam Prášilová, PhD.
pastorační pracovnice ve Slezské diakonii
V tomto roce Misie a diakonie nabízíme několik podnětů a možností k duchovním aktivitám:
1. „Malý misijní projekt“
Sociální služby Slezské diakonie (SD) můžou
během tohoto roku navázat nebo posílit kontakt
s některým sborem/církví – navštívit se, víc se
dovědět o své činnosti, povzbudit se ve víře,
podpořit nějakou konkrétní věc (hmotně,
finančně), sdílet své příběhy, modlit se za sebe.
Můžete přijít se spolupracovníky nebo i klienty
„na misijní návštěvu“ do sboru/církve během
roku– u příležitosti Neděle diakonie nebo – podle
vzájemné dohody. Na oplátku můžete pozvat zase
vy na „misijní návštěvu“ sbor nebo skupinku
mladých k vám na středisko. Jde o společenství,
sdílení a podporu. V případě zájmu vám rádi
pomůžeme navázat první kontakt s blízkým nebo
vzdálenějším sborem. Své zkušenosti a „misijní
návštěvy” pak budeme sdílet a inspirovat další.
2. Neděle diakonie
Jedná se o příležitost slavit bohoslužbu
s domácími v církevním sboru a s pozvaným
střediskem SD – s klienty a pracovníky.
Po bohoslužbě následuje často ještě neformální
setkání a pohoštění. Termíny plánované Neděle
diakonie: 1. 3. Komorní Lhotka, 15. 3. Guty,
3. 5. Karviná, 17. 5. Třanovice, 6. 9. HavířovBludovice a další.
3. Den ticha
V tomto roce připravujeme Den ticha (24. 4.)
v Karviné a pak na podzim v Novém Jičíně.
4. Duchovní konference Buď světlem a solí
Připravujeme dvě konference – na jaře (29. 4.)
a na podzim. Obsahem bude přednáška, možnost
sdílení, svědectví, modlitby a písně směřující
k duchovnímu povzbuzení.
5. Setkání duchovních, kteří slouží jako
dobrovolníci ve střediscích SD
Připravujeme setkání duchovních a dobrovolníků,
kteří poskytují duchovní péči na střediscích SD,
za účasti paní ředitelky Zuzany Filipkové
(23. 3. v 10.00 hod.). Kromě sdílení dobrých
zkušeností, modliteb a povzbuzení chceme
v tomto roce přizvat vedoucího pracovníka
z oblasti azylových domů, který bude sdílet
specifika práce s uživateli a klienty azylových domů
(krátká prezentace, diskuze).
6. Povídání o diakonii / povídání o misii
Představuje nabídku přednášky/prezentace
o diakonii pro střediska i školy: odkud se pojem
„diakonie“ vzal, kde v Bibli se vyskytuje, co
znamená diakonie dnes, co přesně vyjadřuje logo
diakonie. Dále nabídka přednášky, resp. prezentace
o misii, co znamená misie podle Bible, jaké zranění
způsobila nedobře přinesená misie ve světě, jaká
misie je prospěšná a vhodná pro dnešního člověka.
7. Setkání pracovníků SD, kteří organizují duchovní
péči ve svém středisku
Toto setkání se uskuteční poprvé v tomto roce a
budou na něj přizváni po domluvě
s vedoucím střediska ti pracovníci, kteří možná už
teď jsou aktivní v organizování duchovní péče
na svém středisku, podílejí se na přípravě anebo by
se v budoucnu rádi zapojili. Setkání bude sloužit
ke sdílení zkušeností a potřeb pracovníků, přinese
nové podněty a nastavení frekvence těchto setkání
do budoucna. Nedílnou součástí bude chvíle
modliteb.
Na všechny duchovní aktivity a setkání se těšíme
a už nyní srdečně zveme. Pokud máte zájem
zapojit se do některého z uvedených projektů,
dejte nám, prosím, vědět. Rádi vás podpoříme.
ThDr. Miriam Prášilová, PhD.,
Mgr. Natálie Klusová, Mgr. David Pasz
tým pastoračních pracovníků
ve Slezské diakonii
3
co se událo...
autor článku Mgr. Michaela Ohřálová, DiS.
Pomozte Domískovi
V jeho necelých dvou měsících bylo u něj
diagnostikováno velmi těžké onemocnění, akutní
lymfoblastická leukémie čtvrtého stupně. V těchto
dnech má Domísek šest měsíců a s touto těžkou
nemocí velmi statečné bojuje. Do dnešního dne
podstoupil více jak 80 chemoterapií,
a transplantaci kostní dřeně. Jeho šance na přežití
ale už stoupla na 60 %.
Prosíme Vás o pomoc při sběru víček z PET lahví,
jejichž odevzdání zajistí rodině Domíska část
financí a usnadní jim tak jejich život, který již více
jak 4 měsíce tráví jen v nemocnici, či uhradí nutné
náklady spojené s léčbou Domíska. Sbírka trvá
po celou dobu nemoci, vše se tedy bude odvíjet
od uzdravení.
Mohou se sbírat šroubovací víčka z PET lahví,
z mlék či dětských pitíček a jim podobných.
Středisko Slezské diakonie BETHEL Karviná
celoročně poskytuje sociální služby osobám bez
přístřeší v Karviné a okolí. Nyní vyhlašujeme akci,
kterou můžete podpořit i Vy. Potřebujeme obvazy,
rychloobvazy, masti, gely, náplasti, obinadla
a další. Darovat můžete celoročně, kdykoliv, a to
na adrese BETHEL Karviná, azylový dům pro muže,
Stavbařů 2199, Karviná. Bližší informace Vám rádi
sdělíme na telefonním čísle: 731 629 617.
(Bc. Jana Brzezinová, BETHEL Karviná)
Děti v krizové situaci
Nasbíraná víčka můžete odevzdat na adrese:
Na Nivách 7, 737 01 Český Těšín nebo nás můžete
kontaktovat na tel.: 558 764 314 a domluvit
se na způsobu předání víček.
autor článku Gabriela Lhotská, DiS.
Získali jsme 3. místo Ceny hejtmana MSK
Šest klientů střediska Slezské diakonie EFFATHA
Nový Jičín, sociálně terapeutických dílen, získalo
3. místo Ceny hejtmana Moravskoslezského kraje!
Cena hejtmana Moravskoslezského kraje je
udělována u příležitosti Mezinárodního dne
zdravotně postižených autorům zveřejněných děl,
která přispívají k poznání problémů občanů
se zdravotním postižením a podporují myšlenku
jejich společenské integrace, zejména na území
Moravskoslezského kraje.
Díky svému zapojení se do maňáskového divadla
získali paní Alena, Věra a Pavla a pánové Petr,
Patrik a Jirka toto významné ocenění. Nejen že
prezentují nás – Slezskou diakonii, ale především
získávají to nejcennější – VÍRU V SEBE SAMA, víru
v to, že něco umí a dokáží. Jsou oceněni za svou píli
a snahu, za ochotu dělat něco pro druhé.
Preventivní program odstartoval
Sérii přednášek provádí sociální pracovník střediska
TIMOTEI Bruntál, a to na těchto školách: Základní
škola Bruntál (ul. Školní 2), Střední průmyslová
škola a Obchodní akademie a Střední odborná
škola. První ze série přednášek proběhla dne
Děti na Bruntálsku, které se ocitly v krizové situaci
vyžadující jejich umístění v zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc, byly dosud
umísťovány v zařízeních vzdálených nejméně
50 km od jejich původního bydliště. Díky rozšíření
věkového rozhraní cílové skupiny již nebude nutné
tyto děti umísťovat v zařízeních mimo okres
Bruntál. Děti tak nebudou vytrženy ze svého
přirozeného sociálního prostředí, budou nadále
v úzkém kontaktu se svou rodinou a přáteli. Děti
dále mohou pokračovat ve studiu na původní škole.
Díky finanční podpoře města Bruntál a Výboru
dobré vůle – Nadace Olgy Havlové se nám podařilo
přebudovat prostory v budově sociálních služeb
Slezské diakonie v Bruntále. Nyní máme
k dispozici samostatný dvoupokojový byt s kapacitou 4 lůžka pro děti od 7 do 14 let. Další čtyři
lůžka jsou k dispozici v přízemí budovy, tato lůžka
slouží dětem od 15 do 18 let.
(Pracovní tým střediska TIMOTEI Bruntál)
Už nám chyběl jen krok
autor článku Bc. Kateřina Hymonová
Ve školním roce 2014/2015 pořádá Slezská
diakonie, TIMOTEI Bruntál, osvětu na základních
a středních školách v Bruntále, a to díky finanční
podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí
v rámci dotačního programu na podporu rodin.
Jedná se o preventivní program na téma sociálně-právní ochrana dětí, který je prioritně zaměřen
na mladistvé ve věku od 15 do 18 let.
Daruj zdravotní potřeby
14. 11. 2014 na základní škole. Na zajištění
hladkého průběhu preventivního programu
se podílela Mgr. Zdeňka Malá, která na škole
působí jako speciální pedagog, a Mgr. Michal
Dufek, školní metodik prevence. Oběma
jmenovaným i celému vedení školy patří z naší
strany velké díky za to, že nám umožnili informovat
jejich žáky o sociálně-právní ochraně dětí. Mladí
lidé se totiž v krizových či nestandardních situacích
neradi obracejí na sociální služby či pracovníky
orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jelikož
od těchto organizací očekávají zkratkovitá řešení
a velmi silně vnímají hrozbu odebrání z rodiny.
Jedním z cílů domova Slezské diakonie HOSANA
Karviná je uživatel, který podle svých potřeb
a možností zvládá osobní hygienu, stolování a péči
o svůj pokoj. Vybudováním cvičné kuchyňky byly
vytvořeny podmínky pro nácvik samostatné
přípravy stravy těm uživatelům, kterým už opravdu
chybí jen krok k přesunu do chráněného bydlení.
Projekt napomáhá zdokonalování samostatnosti
a soběstačnosti 4 uživatelů domova, k naplnění
jejich individuálních potřeb a k zvýšení kvality
poskytované služby pro uživatele.
Projekt byl financován z rozpočtu statutního města
Karviná. (Pavla Matušínská, HOSANA Karviná)
co se událo...
autor článků Bc. Petra Morcinková, DiS.
Nová koupelna v BETANII Komorní Lhotka
Již od loňského prosince se můžeme ve středisku
Slezské diakonie BETANIA Komorní Lhotka, domov
pro seniory, pochlubit zbrusu novou koupelnou.
Stará koupelna prošla celkovou rekonstrukcí a byla
přizpůsobena potřebám klientů střediska. Původní
koupelna nevyhovovala potřebám péče
o částečně, a především zcela imobilní uživatele.
Na projektový záměr opravy koupelny přispěla
finanční dotace z Moravskoslezského kraje
z Programu podpory financování běžných výdajů
souvisejících s poskytováním sociálních služeb
v Moravskoslezském kraji na rok 2014.
Za poskytnuté finance byla vyměněna dlažba
a obklady, zastaralý a kapacitou nevyhovující
bojler, sanitární technika, elektroinstalace
a osvětlení koupelny, zárubně dveří byly
vyměněny za širší, upravil se prostor pro
sprchování, čímž se umožnilo používat elektrické
zvedací zařízení pro imobilní klienty.
A jedeme dál...
Středisko Slezské diakonie BETEZDA Komorní
Lhotka, domov pro osoby se zdravotním
postižením, se může pochlubit úspěšným
vykročením – „vyjetím“ do nového roku, a to
v novém automobilu Ford Tranzit, který je využíván
v rámci poskytování sociální služby na svozy
uživatelů do návazných sociálních služeb,
volnočasové a společenské aktivity. Výměnu
starého a poruchového vozidla nám umožnila
finanční podpora z dotace Moravskoslezského
kraje, jemuž patří velké „DÍKY“. Program podpory
financování běžných výdajů souvisejících
s poskytováním sociálních služeb
v Moravskoslezském kraji na rok 2014 umožnil
pořídit nový automobil, 9místný Ford Tranzit, který
byl přijat s velkým nadšením jak klienty střediska
BETEZDA Komorní Lhotka, tak i pracovníky
zajišťující svoz klientů. Pořízení nového tranzitního
vozidla je velmi užitečným a přínosným prvkem
k poskytování kvalitní sociální služby ve středisku
BETEZDA Komorní Lhotka.
autor článku Mgr. Jana Alžběta Mikulíková
Dveře občanské poradny se nadobro zavřely
„Prostřední Suchá – pěkné místo pro život“, tak zní
název projektu financovaného z Evropského
sociálního fondu, Operačního programu Lidské
zdroje a zaměstnanost, který v Havířově realizovala
Slezská diakonie. Tři roky, během kterých
pracovníci pomohli při řešení stovek nejrůznějších
problémů obyvatelům převážně z Prostřední
Suché, právě doběhly. Za tu dobu poradci poskytli
889 konzultací, z čehož ve 180 případech šlo
o řešení pracovně právních problémů
a individuální pracovní poradenství zaměřené
na získání zaměstnání.
„Projekt byl zaměřen na integraci sociálně
vyloučených osob žijících v lokalitě
v Havířově – Prostřední Suché zpět do společnosti
a na trh práce, dále na zlepšení komunitního
života, na snížení zadluženosti obyvatel
a na zvýšení zaměstnatelnosti,“ přiblížila Lenka
Honsárková, manažerka projektu.
V rámci projektu bylo realizováno odborné sociální
poradenství přímo v poradně, terénní program,
individuální pracovní poradenství a činnost
poradny KERIT Havířov pro zvládání násilí, kterou
se podařilo zachovat. Poradna je od března
k dispozici na pracovišti v Havířově-Šumbarku.
4
Pomoc na Ukrajině
Dne 19. 12. 2014 byly předány nashromážděné
hračky a finanční dary na sběrném místě
ve Slezské diakonii zástupci Pomoci Těšínského
Slezska panu Hynkovi Donovi, který s dalšími
dobrovolníky zajistí převoz hraček a zakoupení
dárků na Ukrajině. Díky Vaší štědrosti mohou
i letos potřebné děti a senioři mít rozzářenou tvář
nad obdrženým dárkem. Jedná se již o 9. ročník
této akce, přičemž Slezská diakonie se aktivně
do projektu zapojuje posedmé. Hraček se shromáždilo tolik, že k převozu do Návsí, hlavního
sběrného místa, bylo zapotřebí dvou plně
naložených aut. Všechny hračky jistě přinesou
spoustu radosti a zábavy dětem v dětských
domovech a v sociálně potřebných rodinách.
(Tomáš Szromek)
SALOME Bohumín
pomáhá již 15 let
Již 15. výročí oslavil denní stacionář SALOME
Bohumín, jedno ze středisek Slezské diakonie.
Za tu dobu se pracovníci věnovali desítkám dětí,
které se zde připravovaly na povinnou školní
docházku nejen ve speciálních školách, ale mnohé
z nich byly integrovány do běžného systému
základních škol.
Služby denního stacionáře jsou určeny nejen
dětem s mentálním a tělesným postižením, ale
také dětem s poruchou autistického spektra (PAS).
Vedoucí střediska paní Litvanová vyjmenovává
další služby, které stacionář nabízí: „Nabízíme také
kvalitní fakultativní služby, které poskytují našim
uživatelům relaxaci a ovlivňují jejich vývoj.
K dispozici je nejen vodoléčba, ale také rehabilitace
pod vedením zkušeného fyzioterapeuta.”
Samozřejmostí je sociální a speciálně pedagogické
poradenství. Z projektů jsou hrazeny také další
služby, jako např. muzikoterapie, canisterapie nebo
hipoterapie. Denní stacionář SALOME Bohumín
navštěvuje rovněž klinická logopedka
a neuroložka. Středisko SALOME Bohumín by rádo
poděkovalo všem rodičům, kteří s důvěrou využili
a využívají služeb SALOME Bohumín, denního
stacionáře. Věřte, že úspěchy Vašich dětí jsou pro
nás tou největší odměnou. (Bc. Petra Litvanová)
„Gregorek má dva roky a od září navštěvuje Slezskou
diakonii, SALOME Bohumín, denní stacionář.
Za měsíc se neuvěřitelně posunul. Zvládá si s malou
dopomocí vyčistit zuby, řekne si, že chce na záchod,
konečně se rozchodil a je čím dál víc zvědavější,
protože má podnětné prostředí. Jednou týdně má
dokonce možnost vodoléčby a rehabilitace.
Skoro každý den přinese nějaký výrobek, kterým mě
zaručeně potěší. Tímto bych chtěla moc poděkovat
hodným a nápaditým tetám ze stacionáře, které
s ním dělají zázraky.“
(P. Lindovská, maminka)
5
téma
Historie Slezské diakonie
Slezská diakonie, jeden z předních poskytovatelů
sociálních služeb v České republice, slaví v letošním
roce 25 let své existence. Následující řádky Vám
poodhalí příběh jejího založení. Vzpomínky
Ing. Česlava Santariuse, zakladatele a prvního ředitele
Slezské diakonie, objasňují, co bylo hlavním motivem
pro založení křesťanské organizace pomáhající
potřebným, jaké vlivy sehrály svou úlohu a jaké
myšlenky doprovázely zrod organizace, která dnes
pomáhá 8 000 lidem ročně.
Dílo Česlava Santariuse je a bylo ovlivněno rodinou, z níž pocházel, především
pak aktivitami jeho tatínka Vladislava. Základy diakonické práce ve Slezsku
položil Vladislav Santarius svým zájmem o přenos zkušeností ze slovenských
a polských diakonických zařízení do sociálních ústavů Betezda a Sarepta
v Komorní Lhotce. Ještě jako student teologie napsal Vladislav Santarius doma
ve Stonavě dodnes zajímavé texty s názvem „Charakteristika křesťanství
v příštích letech“ a „Svobodná církev sjednocení – hnutí křesťanského sjednocení
– křesťanské lásky“. Teologické přemýšlení Vladislava Santariuse mělo silný
sociální podtext – tady byl položen ten skutečně „nejzákladnější základní
kámen” Slezské diakonie. Na těchto základech pak jeho syn Česlav se svými
spolupracovníky vybudoval dnešní Slezskou diakonii, moderní a neustále se
rozvíjející instituci poskytující profesionální, komplexní a kvalitní sociální služby.
Slavnostní večeře v Sareptě (1953), v popředí mladý Česlav Santarius.
Mobilní klienti před budovou Sarepty.
Česlav
Santarius
vzpomíná:
S diakonickou prací jsem se významně setkal za svého dětství
v Komorní Lhotce, kde otec pracoval jako farář a zároveň ředitel
sociálních ústavů Betezda a Sarepta. Bydleli jsme ve správní
budově nazvané Betanie, hned vedle našeho bytu byla kancelář,
kde se vedla jednání a kam jsem si tajně chodil prohlížet razítka.
Pozoroval jsem denní práci zaměstnanců obou ústavů
a uvědomoval jsem si její náročnost. Práce ošetřovatelek začínala
brzy ráno a končila až po vydání večeří a uložení klientů
k nočnímu spánku. Obyvatelé sociálních ústavů Betezda
a Sarepta by dnes, v době platnosti zákona 108/2006 Sb.,
o sociálních službách, byli cílovou skupinou širokého portfolia
služeb sociální péče a sociální prevence. Tehdy ovšem žili vedle
sebe v jednom společném prostředí jediné sociální služby
bezdomovci, zdravotně postižení, mladší i starší senioři, senioři
s demencí, psychiatricky nemocní, váleční poškozenci a další.
Z dětství jsem si odnesl zkušenost, že diakonická práce nevisí
ve vzduchoprázdnu, ale je spoustou vazeb propojena
s okolím (v církevním prostředí zejména s církví a misijním
hnutím). To tehdy neslo často negativní dopady, protože
za hranicemi ústavních pozemků se bouřlivě rozvíjel
komunistický režim. Po přestěhování do Třanovic v roce 1957
se můj kontakt s diakonickou prací přerušil prakticky až do roku
1989, kdy jsem začal třídit a pročítat otcovu pozůstalost. Pouze
za hranicemi, v Polsku, v obci Dzięgielowie, jsem si mohl
i v dobách reálného socialismu všimnout fungující diakonie,
založené na myšlenkách Jadwigy Kunert, u které se kdysi
inspiroval můj otec.
Přípravný výbor před registrací občanského sdružení Slezská dikonie (1990).
téma
6
Příběh moderní Slezské diakonie začíná v období po pohřbu faráře Vladislava
Santariuse, kdy jeho syn Česlav při uspořádávání otcova archívu začíná hledat
svou pozici vůči církvi a vůči otcovu odkazu. Tento proces je katalyzován
listopadovými událostmi roku 1989. V té době již několik měsíců působí
v Československu Diakonie Českobratrské církve evangelické a lidé z prostředí
ostravského farního sboru ČCE, ostravského sboru Církve bratrské a Bratrské
jednoty baptistů zvažují založení ekumenického diakonického střediska
v Ostravě. Na podzim 1990 je již Česlav Santarius přesvědčen, že ekumenická
diakonie v Ostravě a ve slezském regionu nemá budoucnost, že ČCE se vydá
vlastní, již prošlapanou cestou a SCEAV musí rovněž zvolit samostatnou cestu.
V Komorní Lhotce jsou totiž stále budovy bývalých evangelických sociálních
ústavů Betezda a Sarepta, které kdysi řídil jeho otec, a které patřily SCEAV –
na nich je možné založit obnovené diakonické dílo ve Slezsku.
V polovině roku 1990 byl zformulován první návrh stanov a ustaven přípravný
výbor. Členy přípravného výboru Slezské diakonie byli Ing. arch. Karel Cieślar,
Zbyszek Niemiec, Ing. Česlav Santarius, Mgr. Jan Cieślar, Jan Stebel, Alois Pasz,
Leopold Cyroň, Mgr. Anna Bystrzycká a Mgr. Jaroslav Kaleta. Občanské sdružení
Slezská diakonie bylo Ministerstvem vnitra ČSFR zaregistrováno dne 27. 11.
1990.
Česlav Santarius vidí v té době pro právě ustavenou Slezskou diakonii dva hlavní
úkoly – získat zpět budovy v Komorní Lhotce a podpořit dobrovolnou práci
karvinského faráře SCEAV Jana Cieślara, který se na faře v Karviné věnuje lidem
bez domova – amnestovaným navrátilcům z výkonu trestu, kteří se na Karvinsko
po velké amnestii tehdejšího prezidenta Václava Havla ve velkém počtu vraceli.
Farář Cieślar otevřel těmto bezprizorným navrátilcům faru SCEAV, kde se jim
věnovalo několik dobrovolníků z řad místního církevního společenství. Při této
amatérské, nadšenecké sociální práci docházelo občas ke zklamání, ke zneužití
důvěry – a Slezská diakonie péči o amnestované bezdomovce profesionalizovala
a institucionalizovala, na faře SCEAV vzniklo její první středisko, první projekt –
Středisko křesťanské pomoci Agapé. Slezská diakonie vytvořila první pracovní
místo – na půl úvazku nastoupil koordinátor střediska, dosavadní dobrovolná
práce dostala strukturu, tvar, řízené procesy a Slezská diakonie začala metodou
pokusů a omylů budovat základy svého pojetí sociální práce, postavené
na poválečných myšlenkách faráře Vladislava Santaria.
Ustavující konference Slezské diakonie proběhla v Komorní Lhotce 6.dubna
1991 za účasti 250 delegátů. Zahraniční host konference, německý evangelický
pastor a rodák z Českého Těšína Miroslav Danyś, zprostředkoval kontakt Slezské
diakonie na tehdejšího ředitele sociálního zařízení Eben-Ezer v německém
městě Lemgo pastora Joachima Waltera. Eben-Ezer se věnoval rozsáhlému
portfoliu cílových skupin od dětí po seniory – a byl otevřený
ke spolupráci. Ještě téhož roku proběhla návštěva zástupců Slezské diakonie
v Lemgu a bylo dojednáno vzájemné partnerství.
12. listopadu 1991 přebírá Slezská diakonie do správy a k provozování
od okresního ústavu sociálních služeb budovu domova pro seniory v Komorní
Lhotce a od 1. ledna 1992 v těchto prostorách provozuje Penzion pokojného stáří
Betania. Na podzim roku 1992 doplnila strukturu Slezské diakonie další dvě
střediska: karvinský Azylový dům křesťanské pomoci pro muže Bethel
a Středisko pro uprchlíky Hebron v Těrlicku. Pobytové středisko Hebron v Těrlicku
vzniklo ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a bylo určeno pro ubytování
čekatelů na politický azyl, uprchlíků ze zemí bývalého východního bloku. Provoz
zařízení byl ukončen v roce 1993, zčásti v důsledku změny koncepce
uplatňované ministerstvem v oblasti politicky a ekonomicky podmíněné
migrace, zčásti z důvodu neochoty ministerstva realizovat tuto aktivitu
ve spolupráci s neziskovou organizací křesťanského zaměření.
V roce 1993 je v Komorní Lhotce postupně rekonstruována znovu získaná
budova Betezda do správy a k provozování domova pro osoby se zdravotním
postižením. V Ostravě předává Církev bratrská z provozních důvodů svou
pečovatelskou službu ELIM Slezské diakonii.
Znovuotevření Betezdy v Komorní Lhotce po rekonstrukci (1994).
foto
Povodně 1997, zatopené prostory nynějšího střediska BENJAMÍN Krnov
(díky humanitární pomoci jsme zahájili činnost Slezské diakonie na Krnovsku).
V lednu 1994 je slavnostně otevřeno další, v pořadí šesté středisko Slezské
diakonie – denní stacionář pro osoby s mentálním postižením Eden, provizorně
umístěný v rodinném domku v Dolním Žukově, od září přestěhovaný do trvalých
prostor po bývalých jeslích v českotěšínské Frýdecké ulici. Rekonstruovaná
Betezda se otevírá 8. října 1994 jako domov pro osoby s mentálním postižením
a sedmé středisko Slezské diakonie. V roce 1995 přibude osmé středisko –
Poradna pro oběti trestných činů a domácího násilí Elpis v Havířově.
Činnost občanského sdružení Slezská diakonie přechází v roce 1996 na Slezskou
církev evangelickou augsburgského vyznání, která se stává zřizovatelem Slezské
diakonie jako církevní právnické osoby. Základy byly položeny, Slezská diakonie
získala za uplynulých pět let činnosti zkušenosti a jméno. Poválečné vize faráře
Vladislava Santariuse byly padesát let po válce uskutečněny jeho synem
Česlavem. Slezská diakonie bude od roku 1996 rozvíjena jako církevní
organizace, ale původní občanské sdružení v ní zanechalo stopy a odkaz
požehnaného budování, navzdory překotné a bouřlivé době, ve které rostlo.
I velké věci začínají z malých začátků – a historie dnešní Slezské diakonie
se začala psát na pohřbu nepochopeného evangelického pastora Vladislava
Santariuse, jehož jediný syn zaměstnaný na ředitelství hutního kombinátu začal
zjišťovat, že každého z nás Pán Bůh k něčemu volá.
Převzato z připravované knihy „Práce pro Pána není zbytečná”.
Autoři: Č. Santarius, J. Vojvodík.
7
služby SD na Karvinsku
Slezská diakonie na KARVINSKU
Za rok dokážou oslovit stovky žáků a přináší jim informace o rizicích spojených
se sociálně nežádoucími jevy – šikanou, užíváním návykových látek,
problémech spojených s dospíváním.
Sociální služby, působící na území Karvinska čelí několika nežádoucím sociálním
jevům současně. Mezi nejzávažnější patří vysoká nezaměstnanost obyvatel,
velká zadluženost lidí, závislost na návykových látkách, gamblerství a nárůst
počtu ubytoven. V roce 2014 přijaly terénní služby KONTAKT a Streetwork ON
LINE velkou výzvu – začaly působit na největší karvinské ubytovně Předvoj, kde
pracovníci KONTAKTU poskytují sociální poradenství dospělým obyvatelům
ubytovny a pracovníci Streetworku ON LINE se věnují dětem a mládeži.
EUNIKA Karviná, denní stacionář
V Oblasti Karvinsko poskytuje Slezská diakonie široké spektrum služeb,
především pak pro rodiny a děti v obtížné životní situaci. Jim jsou určena
nízkoprahová zařízení pro děti a mládež POHODA a KLUB ON LINE Karviná,
SOCIÁLNÍ ASISTENCE Karviná, Orlová, Streetwork ON LINE Karviná a terénní
program KONTAKT Karviná, OBČANSKÁ PORADNA Karviná, azylové domy SÁRA
Petrovice u Karviné a HANNAH Orlová. S rozvojem náhradní rodinné péče v České
republice vznikla v roce 2013 v Karviné a Orlové pobočka Programu
pro pěstounské rodiny. Podpora sociálních služeb v oblasti je zaměřena také
na lidi se zdravotním postižením, především s mentálním a kombinovaným
postižením, s chronickým duševním onemocněním a s diagnózou autismus.
Adekvátní pomoc nachází v denním stacionáři EUNIKA Karviná a v Poradně rané
péče EUNIKA Karviná, v sociálně terapeutických dílnách EFFATHA Karviná
a v domově pro lidi se zdravotním postižením HOSANA Karviná. Již více jak deset
let působí Slezská diakonie v obci Stonava se svojí pečovatelskou službou ELIM
určenou seniorům a lidem se zdravotním postižením.
Slezská diakonie pomáhá na Karvinsku více jak tisícovce občanům ročně.
Průměrně ročně využívá služeb sociální prevence 650 dětí, mládeže a dospělých
uživatelů, odborné sociální poradenství, tedy občanskou poradnu, navštíví
v průměru 700 uživatelů a zařízení sociální péče pomáhají 140 lidem
se zdravotním handicapem a seniorům.
V posledních letech nabývají významu aktivity, které mohou představovat jeden
ze zdrojů financí pro sociální služby. Patří k nim především vedlejší hospodářská
činnost. V Oblasti Karvinsko funguje od léta roku 2011 sociální bydlení.
K provozování sociálního bydlení zakoupila Slezská diakonie dům v Karviné-Dolech, ve kterém našlo nájemné bydlení 5 rodin s dětmi. Jedná se o bývalé
klienty azylových domů SÁRA Petrovice u Karviné a HANNAH Orlová.
K odhodlání provozovat byty pro rodiny s dětmi nás inspirovaly zkušenosti
s nájemným bydlením seniorů v budově střediska SÁRA v Petrovicích u Karviné.
V Petrovicích provozuje Slezská diakonie 12 bytů pro seniory, provoz byl zahájen
v roce 1999. Vedlejší hospodářskou činností se zabývá také středisko EUNIKA
Karviná. Zdejší kvalitní kuchyň poskytuje stravu uživatelům stacionáře
i zájemcům z blízkého okolí. Od roku 2013 nabízí středisko rodinám novou
službu - hlídání dětí. Hned prvním rokem poskytování této živnosti využilo
službu 9 rodin.
Neméně potřebnými jsou i výchovně vzdělávací a osvětové aktivity služeb.
Pracovníci pořádají besedy v klubech seniorů nebo v mateřských centrech.
Besedy jsou zaměřeny na aktuální celospolečenské problémy – zadluženost,
spotřebitelské úvěry, předváděcí akce firem. Pracovníci Nízkoprahového zařízení
pro děti a mládež KLUB ON LINE pořádají preventivní besedy na základních
a středních školách v Karviné.
SOCIÁLNÍ BYDLENÍ
aneb kde najdu střechu nad hlavou?
Klienti opouštějící azylový dům stojí často před dilematem – kam jít?
Mají dostatek dovedností získat a udržet si bydlení? Jak dlouho ještě budou
potřebovat v samostatném životě podporu doprovázející sociální služby?
S touto otázkou se potýkají pracovníci azylových domů Slezské diakonie
dennodenně. Azylové domy pro jednotlivce i pro rodiny s dětmi mají bohaté
zkušenosti s doprovázením klientů v navazující formě bydlení, kterou můžeme
nazvat sociálním bydlením nebo sociálními byty.
První sociální byty jsme začali provozovat v průběhu roku 2008 v Karviné a Třinci
v rámci projektu EQUAL Bydlení s asistencí.
V roce 2011 se podařila Slezské diakonii výhodná koupě domu s bytovými
jednotkami v Karviné-Dolech. Ihned jsme měli jasno, k čemu bude dům sloužit –
k sociálnímu bydlení pro ženy s dětmi, které nějaký čas žily v azylovém domě
a které již dále nepotřebují pobytovou sociální službu. Avšak u některých klientů
i po opuštění azylového domu je žádoucí dopomoc sociálního pracovníka,
nejčastěji ze sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi nebo z terénního
programu. Doprovázející sociální služba pomáhá v individuálních případech
zejména při hospodárném využití finančních prostředků, při výchově dětí a častá
je také podpora tam, kde jeden z rodičů má problémy s alkoholem anebo
s různými přestupky.
V sociálním bydlení v Karviné-Dolech uzavíráme s nájemníky smlouvu na dobu
určitou. Smlouvu prodlužujeme v případě, že nájemníci nemají prodlevu
s úhradou nákladů za bydlení a energie.
V souvislosti s výstavbou průmyslové zóny „Na Barboře“ nás čeká v letošním roce
stěhování z Dolů do objektu na Makarenkově ulici v Karviné – Novém Městě,
kde plánujeme pokračovat v realizaci sociálního bydlení pro rodiny a jednotlivce
z Karviné.
Očekáváme další vývoj v legislativním procesu přípravy zákona o sociálním
bydlení v České republice.
S našimi bohatými zkušenostmi s provozováním sociálního
bydlení a s vysoce kvalitními navazujícími sociálními
službami jsme připraveni nejen v Karviné spolupracovat
se samosprávou měst a obcí při realizaci sociálního bydlení
potřebných občanů.
Ing. et Bc. Milana Bakšová
vedoucí oblasti Karviná
příběh klienta
8
Příběh ze služby KLUB ON LINE Karviná
O chlapci, který překračoval hranice
Kdyby se náhle vrátil čas jarního zelenání a rozkvétání… prožil by Láďa v tomto
čase další probdělou, proběhanou, promarněnou, mincemi proházenou
a různými barvami z automatu prosvětlenou noc, která by se, s východem
slunce, které by se jen stěží dralo z pod povrchu zemského a prosilo o rozplynutí
mlžného oparu, aby byla zahlédnuta skutečnost, prosvětlila v den, který přináší
únavu, ale také další chuť. A s chutí by rostla motivace pro sehnání další dávky
pervitinu, aby mohla učinit Láďu silnějším a Svět příjemnějším, snesitelnějším,
krásnějším. A rostla by touha slyšet padat mince z neviditelných útrob
automatu, které by tak jako tak svými úzkými „rty“ pozřel zase zpět. Cvak…
citron, švestka, panáček… cvak… švestka, citron. Z výhry si pořizuje drogy,
někdy oblečení z Hypernovy. Automaty jsou pro Láďu v aktivních nocích
v nonstop hernách nejlepšími kamarády.
S marihuanou skončil, když v břiše cítil divné pocity, možná jako spousta těch,
kteří už mají dost „přírody“ a přešli by raději na syntetiku, na něco, co třeba,
a kdo ví, přinese víc. Provázel ho strach, že se mu v těle něco děje, co ho může
zabít, zničit. Dopracoval se k tomu, že ji kouřil méně a méně, a přímou úměrou
zvyšoval přísun pervitinu. Bílý prášek, který si lze pořídit při nedělní procházce
v parku. Za pár kaček. Nutno podotknout.
„Co se stalo, že jsi začal s pikem?“
„Prostě nuda, potkal jsem kámoše a už to bylo.“
Polovina roku 2013. Třeťák na účňáku. Zkoušky. Mít výuční list. Dřeme
na němčině. Žádá o výjimky u učitelek, které někdy přistupují, někdy ne.
Na podzim je jasné, že si výuční list nepřebere. Snaží se nalézt východisko
v odjezdu pár set kilometrů na západ republiky, o němž má možná představu,
že tam ty drogy nebudou. Za tři dny je zpět a ve stejném víru shánění, užívání
a touhy s tím jednou pro vždy přestat. Jakkoliv. Počet strávených minut
v kontaktu s Láďou na statisíce, pocit zmaru při příchodu Ládi
na dojezdu a odmítání možnosti spolupráce za těchto podmínek,
ale zároveň převeliké touhy pomoci.
„Droga v sobě nese základní vzorec viru zla. Algebru potřeby. Tváři zla je vždy
tvář absolutní potřeby. Narkoman je člověk s absolutní potřebou drogy.
Za určitou četností už potřeba nezná žádné hranice či kontrolu.“
(W. S. Burroughs, Nahý oběd). A přesně tohle se stalo, ztratil nad sebou a svým
životem kontrolu, překračoval hranice. Hranice lidské, hranice zákona. Lhal,
podváděl, kradl, prostě cokoli, jen aby uspokojil svou potřebu.
„Už to nezvládám, asi to skončím.“
„Máš na mysli sebevraždu?“
„Jo, už čtyři dny jsem nebyl doma, vzal jsem si půjčky, mám
dluhy, možná půjdu sedět.“
„Jak bys to chtěl udělat?” Přemýšlí… „Nevím, nějakým jedem
nebo prášky.“
„Co si myslíš, že bude potom?“
„Všichni si oddechnou.“
Resuscitujeme Láďu při každém jeho příchodu. Ví moc dobře sám, že tady
pomůže už jen léčba. Nejdřív zkouší na pár dní psychiatrické oddělení
v havířovské nemocnici, kde ho před Vánoci posílají domů, protože tam nikdo
během svátků nebude. Přijíždí posílený. Za pár dní je tam, kde byl poslední dva
roky každý den.
Jsou jenom dvě možnosti. Nedělat nic, nebo se jít léčit. Léčbu nedokončil.
Po necelých dvou měsících se vrací za porušení zásadního pravidla, přesto
jiný… Silnější a odhodlanější a s další zkušeností se sebou samým a dalšími,
kteří se ocitli ve stejné situaci jako on.
„V léčbě byl režim a tohle se ti musí podařit přenést i do běžného
života. Vstávání, udělat si přehled toho, co budeš každý den dělat.
Nejsi z toho venku, jak by se mohlo zdát, teď je to hlavně na tobě.“
A plánujeme společně strukturu dalších dní.
Pět měsíců po předčasně ukončené léčbě je Láďa stále „čistý“. Ještě ho čeká
soud, při kterém bude nad ním vynesen rozsudek, který může znamenat
i nástup do výkonu trestu.
„Hele, Ladi, tak nějak všichni neseme odpovědnost za své
činy…“
Bc. Jana Ondrušková, DiS.
koordinátor střediska , ON LINE Karviná
9
mezinárodní dobrovolnictví
INVY – Rok mezinárodním dobrovolníkem
Na začátku září 2013 jsme do zahraničí vyslali tři
české dobrovolníky. Manželský pár Zuzku a Kubu
Smyčkovy do Dánska a Martina Grinvalského
do Portugalska. Zuzka a Kuba působili v dánské
Kodani od konce srpna 2013 do konce května 2014,
tedy 9 měsíců. Zuzka působila na projektu
s muslimskými ženami, imigrantkami. Kubův projekt
byl na univerzitě a zaměřil se na vzdělávání studentů
a dospělých. Martinův projekt trval rok, od října 2013
do září 2014. Martin pracoval s romskou mládeží
a dětmi ve vyloučených lokalitách města Faro.
manželé Zuzka a Kuba Smyčkovi
Rozhovor s dobrovolníky o jejich zkušenosti z dobrovolné
služby Vám teď přinášíme.
1) Co tě motivovalo pro dlouhodobou dobrovolnou službu v zahraničí?
Zuzka: Dobrovolná služba v zahraniční mne lákala od momentu, kdy jsem
se stala mentorem španělské dobrovolnice, která přijela do Českého Těšína v roce
2008. To, jak prožívala svůj pobyt zde v Česku, jak se potýkala s naší kulturou,
poznávala nové lidi, cestovala a byla součástí projektu EDS (Evropská dobrovolná
služba), bylo pro mne velkou inspirací něco podobného si vyzkoušet.
Kuba: Vždycky jsem toužil zkusit si, jaké to je žít nějakou dobu v zahraničí. EDS
se ukázala být velmi dobrým prostředkem, jak toho dosáhnout. Pro dobrovolnictví jsem se rozhodl, protože jsem předpokládal, že to bude příležitost, jak
se setkat s novými lidmi, poznat je, jejich kulturu a ne jen věnovat veškerý čas
práci a snaze zajistit si živobytí, jak by tomu zřejmě bylo v případě běžného
zaměstnání. Dobrovolnictví totiž není jako full-time job (práce na plný úvazek),
vesměs jde o prospěšnou práci s lidmi. Rozhodně nejde o peníze, ale o zkušenost.
Martin: Již dlouhá léta jsem o EDS věděl a uvažoval o jejím využití, čekal jsem
však na vhodnou dobu. A pravý čas přišel po dvou letech plného nasazení
v televizi, kde jsem vykonával práci redaktora a moderátora romského magazínu
– přišla nečekaná zpráva. Zrušili nám pořad, dle spekulací důvodem mohlo být
nezískání dotace, na kterých byl magazín závislý. Důvodů však mohlo být mnoho,
ten skutečný se však už nedozvíme. V mém osobním životě nastalo hodně
nečekaných zvratů. Nejspíš jsem si přál před tou vší nejistotou utéct, odpočinout
si, načerpat nový životní elán, poznat nové lidi a hlavně také pomoci, předat své
zkušenosti, s očekáváním opuštění komfortní zóny zcela otevřen poznávat, učit
se novým věcem, jak se ukázalo i situacím.
2) Co tě nejvíce fascinovalo na tvém projektu?
Zuzka: V mém projektu bylo mnoho fascinujících momentů, hlavně proto,
že jsem se dostala do prostředí muslimských přistěhovalců, pro které jsem
předtím neměla moc pochopení. Celá devítiměsíční služba těmto lidem byla
pro mou životní zkušenost výjimečná a již v současné době, půl roku na to,
se aktivně zajímám o muslimské imigranty tady v Česku a snažím se spolupracovat s jednou organizací, která tyto lidi sdružuje velmi podobným způsobem,
jako tomu bylo v Dánsku. Jsem vděčná, že v dnešní době, kdy je mezikulturní
a mezináboženské téma velmi citlivou záležitostí, mohu i já něčím přispět.
Kuba: Můj projekt by skvělý zejména z toho důvodu, že jsem si mohl vyzkoušet
poprvé v životě v praxi práci ve školství a to rovnou v zemi, která má velmi
propracovaný vzdělávací systém. Fascinoval mne obrovský prostor pro vlastní
iniciativu, což je sice úžasná možnost pro seberealizaci, na druhou stranu je to
však velká výzva, jelikož s volnou rukou dobrovolníka přichází také očekávání
ze strany jeho projektu.
Martin: Můj projekt se zaměřoval na vytváření smysluplných aktivit pro chudé
děti z řad romských přistěhovalců z bývalých kolonií, ale také Portugalců.
Fascinující byla blízkost, lidskost. Chceš pomoci, snažíš se všemi možnými silami.
Ať jde o hraní si s pětiletým Rodrigem, který to vždy ocení, přípravu workshopu
o Romech v Česku nebo pomoc Imanuele, které nerozumíš ani slovo, na zahradě
komunitního centra, transport přerozdělování balíčků potravinové banky
chudým lidem. Dobro se násobí, úsměv při potu, někdy i úzkost je oplacena
úsměvem, pocit dobrovolného podílení se při budování „správné věci” přináší
pozitivní energii, i když ne vždy se situace vyvíjí podle našich očekávání.
Nemůžeme změnit svět, ale i malé činy dobra jsou zázraky svět měnící.
Sekundárně – jít po práci sledovat západ slunce k moři. Potkat komunitu fajn
lidí, nové přátele zastupující na rok rodinu, dá nenahraditelný pocit. Cestovat,
poznávat zemi na konci Evropy známou korkem a dobrým vínem,
s rozmanitou kulturou a bohatou historií.
3) Jaký byl pro tebe nejvýznamnější interkulturní moment/zážitek,
který jsi během své služby prožil/a?
Zuzka: Dánská kultura se až tak moc od té české neliší, ovšem jejich přistup
k životnímu prostředí a zdravému životnímu stylu byl výjimečný zážitek, hlavně
proto, že jsem se díky tomu dostala do lepší formy nejen já, ale i můj manžel.
Kuba: Naše organizace hostila celkem 15 dobrovolníků. Tvořili jsme velmi pestrou
mezinárodní skupinu, a proto bylo úžasné v různých situacích poznávat, co nás
spojuje nebo třeba i to, v čem jsme naopak naprosto odlišní. Porovnávat vlastní
reakce na místní počasí, kulturu a podobně s reakcemi ostatních, bavit
se o tom. Na co budu dlouho rád vzpomínat, jsou naše naprosto originální
mezinárodní Vánoce, které jsme si udělali úplně po svém, každý do nich vnesl
něco svého. Někteří je slavili úplně poprvé v životě, jelikož v zemích jejich původu
se Vánoce zkrátka neslaví. Také jsme toho vcelku dost procestovali. Až bych
s nadsázkou řekl, že jsem toho v Dánsku viděl snad více než doma v Česku. Díky
seminářům národní agentury jsme se seznámili i s dalšími dobrovolníky
v projektech po celém Dánsku, které jsme pak během našich cest mohli
navštěvovat.
Martin: Člověk má zažité mechanismy fungování, které mu jsou předávány
rodičovskou i školní výchovou, společností, prostředím, ve kterém se pohybuje.
Konfrontace v mezinárodním kolektivu na druhé straně Evropy je velice
pravděpodobná, pro náš vývoj nejspíše nutná. Člověk se učí poznávat sám sebe,
skutečný význam slov láska a respekt. Nejvýznamnější zážitek pro mě však byl
potkat spoustu zajímavých lidí, kteří mi předali nehmotné vzácnosti, byli a stále
jsou inspirací a stimulem pro můj život. Na své EDS jsem si splnil jeden ze svých
snů, Svatojakubskou poutní cestu z Lisabonu do Santiaga de Compostela.
nábor dobrovolníků
4) Co jsi se během dobrovolné služby naučil/a?
10
Martin Grinvalský
Zuzka: Naučila jsem se toleranci. Za těch devět měsíců jsem se seznámila
s mnoha různými temperamenty, charaktery, národními zvyklostmi a návyky
až zlozvyky, které se zprvu zdály trochu otravné, ale později mi došlo, že mě
vlastně moc baví fakt, že jsme každý tak diametrálně odlišní.
Kuba: Za ten necelý rok jsem se toho naučil hromadu. Získal jsem nové profesní
zkušenosti z projektu, naučil jsem se mnohé o Dánsku, celé Skandinávii i o jiných
zemích. Ale zejména jsem byl najednou mimo svou komfortní zónu, v cizím
prostředí, nucen čelit kulturnímu šoku a myslím si, že právě tyto situace mne
formovaly a naučily víc než cokoli jiného.
Martin: Mám pocit, že dobrovolná služba mě naučila větší samostatnosti, umím
si uvařit zdravé jídlo a vycházet s penězi, v čemž jsem žádný přeborník nebyl. Více
naslouchám lidem, snažím se porozumět, i když nerozumím ☺, jak povětšinou
bývalo, kvůli jazykové bariéře. Největším osobním přínosem však bylo
uvědomění… nečekat na žádný zázrak, žít život tady a teď, s tím, co právě
mám, a neřešit nezměnitelnou minulost ani nejistou budoucnost. Užívat si
přítomného okamžiku, občas vypnout rušivé elementy.
5) Jednou větou řekni, proč si myslíš, že má dobrovolná služba význam,
a jak ovlivnila tvůj život.
Zuzka: Myslím si, že dobrovolnou službou by si měl projít každý mladý člověk,
který v moderní Evropě vyrůstá, protože se potřebuje naučit chtít poznat jinou
mentalitu a kulturu, akceptovat a mít v úctě nejen svou generaci, ale jakoukoli
jinou a nesoustřeďovat se jen na své potřeby. Právě tak totiž dobrovolná služba
ovlivnila mne.
Kuba: Dobrovolná služba má rozhodně smysl a to z toho důvodu, že člověka
v jistém směru buduje. Je to příležitost dát si pauzu od práce nebo od školy, dělat
něco dobročinného a přemýšlet u toho nad tím, co vlastně chci v životě dělat,
čeho chci dosáhnout, jaké jsou mé hodnoty.
Martin: EDS je nekonečná inspirace pro tvůj život. EDS mě naučila brát život
takový, jaký je, mít ho rád.
„V příspěvku se jedná o autentické výpovědi dobrovolníků, kdy nedošlo k žádné
úpravě editora ani koordinátorky programu.“
Mgr. et Bc. Zuzana Hartmannová
koordinátorka mezinárodního dobrovolnictví
NÁBOR DOBROVOLNÍKŮ
Ústředí Slezské diakonie
Na Nivách 7, 737 Český Těšín
tel.: 558 764 333, fax: 558 764 301, [email protected], www.slezskadiakonie.cz
Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D. – ředitelka, tel.: 558 764 300, [email protected]
Ing. Bronislav Kostka – provozně ekonomický náměstek, tel.: 558 764 303, [email protected]
Mgr. et Ing. Romana Bélová – náměstkyně pro sociální práci, tel.: 731 137 998, [email protected]
Mgr. Ilona Bužková – projekty a racionalizace řízení, tel.: 603 172 689, [email protected]
Mgr. Lenka Waszutová, DiS. – personální řízení, zahraniční vztahy a PR , tisková mluvčí, tel.: 558 764 320,
[email protected]
Bc. Halina Mihulková – personalistika a mzdy, tel.: 558 764 312, [email protected]
Ing. Monika Klimková – kvalita v sociálních službách, tel.: 558 764 339, [email protected]
ThDr. Miriam Prášilová, PhD. – pastorační pracovník, tel.: 558 764 365, [email protected]
Ing. Halina Klusová – rozpočty a rozbory, tel.: 558 764 305, [email protected]
Mgr. Lucie Protivanská – tuzemské dobrovolnictví, tel.: 558 764 344, [email protected]
Filip Grék – mezinárodní dobrovolnictví, tel: 558 764 342, [email protected]
Oblast Karvinsko
Ing. Bc. Milana Bakšová – vedoucí, tel.: 596 325 631, [email protected]
BETHEL Karviná (noclehárna, denní centrum), tel.: 605 231 660, [email protected]
BETHEL Karviná (azylový dům, sociální rehabilitace, terénní program), tel.: 733 677 344,
[email protected]
ELIM Stonava, (pečovatelská služba), tel.: 596 420 590, [email protected]
EUNIKA Karviná (denní stacionář, raná péče), tel.: 605 292 991, [email protected]
HANNAH Orlová (azylový dům pro matky s dětmi), tel.: 731 670 761, [email protected]
HOSANA Karviná (domov pro osoby se zdravotním postižením)
tel.: 731 420 016, [email protected]
EFFATHA Karviná (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 788 087, [email protected]
ON LINE Karviná (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, terénní program)
tel.: 731 428 974, [email protected]
SÁRA Petrovice u Karviné (dům pro ženy s dětmi v tísni), tel.: 596 361 703, [email protected]
OBČANSKÁ PORADNA Karviná, tel.: 596 323 031, [email protected]
SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi), tel.: 734 433 057
- Karviná, [email protected]
- Orlová, elokované pracoviště, [email protected]
POHODA Karviná (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež), tel.: 596 363 538, [email protected]
KONTAKT Karviná (terénní program), tel.: 596 363 538, [email protected]
Oblast Frýdek-Místek, Třinec
Petr Wiselka – vedoucí, tel.: 558 990 413, [email protected]
Almara Český Těšín (dobročinný obchod), tel.: 937 382 799, [email protected]
Bazárek pod věží Třinec (dobročinný obchod), tel.: 558 320 300, [email protected]
BETHEL Frýdek-Místek (azylový dům, sociální rehabilitace, terénní program, noclehárna,
nízkoprahové denní centrum), tel.: 734 862 307, [email protected]
BETHEL Třinec (azylový dům, nízkoprahové denní centrum, sociální rehabilitace, terénní program),
tel.: 558 334 861, [email protected]
BETHEL Třinec-Kanada (noclehárna, Šatník Třinec), tel.: 558 490 412, [email protected]
BETHEL Karviná (azylový dům, noclehárna, sociální rehabilitace, terénní program,
nízkoprahové denní centrum), tel.: 596 318 208, [email protected]
JORDÁN Třinec (sociálně aktivizační služby pro osoby s duševním onemocněním)
tel.: 558 329 880, [email protected]
NOE TŘINEC (podpora samostatného bydlení), tel.: 737 478 288, [email protected]
SÁRA Frýdek-Místek (azylový dům pro ženy, azylový dům pro matky s dětmi, noclehárna pro ženy,
sociální rehabilitace), tel.: 734 640 266, [email protected]
SÁRA Třinec (azylový dům pro ženy), tel.: 558 990 401, [email protected]
ELPIS Třinec (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 558 320 300, [email protected]
SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi)
- Třinec, tel.: 558 990 402, [email protected]
- Jablunkov, tel.: 558 990 402, [email protected]
- Frýdek-Místek, tel.: 739 380 145, [email protected]
- F-M, pobočka Frýdlant n.ad Ostravicí, telefon: 739 380 145, e-mail: [email protected]
- F-M, pobočka Luhačovice, telefon: 734 369 695, e-mail: [email protected]
- F-M, pobočka Valašské Meziříčí, telefon: 734 369 695, e-mail: [email protected]
Oblast Bruntál, Krnov, Nový Jičín
Zuzana Hazan – vedoucí, tel.: 737 226 687, [email protected]
ARCHA Široká Niva (chráněné bydlení), tel.: 737 270 538, [email protected]
ARCHA Nový Jičín (chráněné bydlení), tel.: 733 142 411, [email protected]
BENJAMÍN Krnov (denní stacionář), tel.: 733 142 447, [email protected]
BETHEL Bruntál, Rýmařov (azylový dům), tel.: 554 719 052, [email protected]
KARMEL Tichá (denní a týdenní stacionář, domov pro osoby se zdravotním postižením)
tel.: 733 142 413, [email protected]
EDEN Nový Jičín (denní stacionář), tel.: 734 439 346, [email protected]
EFFATHA Krnov (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 366 285, [email protected]
EFFATHA Nový Jičín (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 366 561, [email protected]
ELPIS Bruntál (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 595 532 035, [email protected]
CHANA Bruntál (azylový dům pro ženy a matky s dětmi), tel.: 595 178 794, [email protected]
NOE Krnov (podpora samostatného bydlení), tel.: 552 304 006, [email protected]
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež na Albrechticku, [email protected]
MATANA Krnov (raná péče, odlehčovací služby), tel.: 731 191 868, [email protected]
Rodinná kavárna (kavárna a čajovna, mateřské centrum), tel.: 554 645 027, [email protected]
RÚT Krnov (sociální rehabilitace), tel.: 733 142 404, [email protected]
RÚT Bruntál (sociální rehabilitace), tel.: 734 417 007, [email protected]
SOCIÁLNÍ ASISTENCE Krnov, Rýmařov (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi)
tel.: 734 439 347, [email protected]
TIMOTEI Bruntál (dům na půl cesty), tel.: 595 176 770, [email protected]
Oblast Těšínsko
Mgr. Renata Sniegoňová – vedoucí, tel.: 737 212 774, [email protected]
ARCHA Český Těšín (chráněné bydlení), tel.: 734 369 695
BETANIA Komorní Lhotka (domov pro seniory), tel.: 558 694 267, [email protected]
BETEZDA Komorní Lhotka (domov pro osoby se zdravotním postižením),
tel.: 558 694 239, [email protected]
BETHEL Český Těšín (noclehárna, denní centrum, terénní program),
tel.: 731 682 236, [email protected]
EFFATHA Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí (sociálně terapeutické dílny),
tel.: 734 510 156, [email protected]
EBEN-EZER Horní Žukov (domov pro osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny),
tel.: 558 748 008, [email protected], [email protected]
EDEN Český Těšín (denní stacionář), tel.: 558 746 844, [email protected]
LYDIE Český Těšín (denní stacionář, raná péče), tel.: 558 712 728, [email protected]
NOE Frýdek-Místek (podpora samostatného bydlení), tel.: 734 369 695, [email protected]
RÚT (sociální rehabilitace)
- Český Těšín, tel.: 733 142 408, [email protected]
- Třinec, tel.: 734 369 694, [email protected]
- Frýdek-Místek, tel.: 737 227 857, 731 826 808, [email protected]
TABITA (osobní asistence, odlehčovací služby)
- Český Těšín, tel.: 558 713 772, [email protected]
- Třinec, tel.: 558 990 404, [email protected]
- Jablunkov, tel.: 731 625 187, [email protected]
Služba doprovázení, tel.: 737 212 774, [email protected]
Oblast Ostrava, Havířov
Bc. Renáta Motyková, DiS. – vedoucí, tel.: 733 142 429, [email protected]
ARCHA Ostrava (chráněné bydlení), tel.: 731 670 763, [email protected]
DORKAS Ostrava (tísňová péče), tel.: 596 613 513, [email protected]
DUHOVÝ DŮM Ostrava (domov pro osoby se zdravotním postižením, denní stacionář, odlehčovací služby)
tel.: 736 757 533, [email protected]
ELIM Ostrava (pečovatelská služba), tel.: 734 769 701, [email protected]
NOE Ostrava (podpora samostatného bydlení), tel.: 731 670 763, [email protected]
SILOE Ostrava (centrum denních služeb a odlehčovací služby pro seniory s poruchami paměti)
tel.: 734 769 700, [email protected]
SALOME Bohumín (denní stacionář, raná péče), tel.: 732 744 426, [email protected]
SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ohroženými sociální exkluzí)
- Ostrava, tel.: 734 769 703, [email protected]
- Bohumín, tel.: 734 360 326, [email protected]
KANAAN Bohumín (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež),
tel.: 596 011 722, [email protected]
KONTAKT Bohumín (terénní program), tel.: 596 011 722, [email protected]
INTERVENČNÍ CENTRUM Havířov (osoby ohrožené domácím násilím)
tel.: 596 611 239, [email protected]
PORADENSKÉ CENTRUM Ostrava
ELPIS Ostrava (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 734 645 275, [email protected]
OBČANSKÁ PORADNA, tel.: 734 645 275, [email protected]
PORADENSKÉ CENTRUM Havířov
KERIT Havířov (poradna pro osoby, které mají problémy se zvládaním násilí), tel.: 734 862 309,
[email protected]
OBČANSKÁ PORADNA, tel.: 734 864 124, [email protected]
Kontaktní místo OBČANSKÉ PORADNY, tel.: 734 862 311, [email protected]
PORADNA PRO RODINU, tel.: 732 804 353, [email protected]
KONTAKT Havířov (terénní program), tel.: 731 190 232, [email protected],
[email protected]
Oblast Diakonické školství
Mgr. Dagmar Siudová – vedoucí, tel.: 558 746 618, [email protected]
MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA Slezské diakonie,
- Český Těšín, tel.: 558 746 618, [email protected]
- Bohumín, ZŠ a MŠ tel.: 733 142 422, SŠ tel.: 733 142 423
- Karviná, tel.: 737 219 383
- Ostrava, ZŠ tel.: 604 228 577
MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA Slezské diakonie
- Krnov, tel.: 775 708 337, [email protected]
Úsek Brno
PhDr. Markéta Heroutová – vedoucí, tel.: 731 435 212, [email protected]
ELIADA Brno (osobní asistence, odlehčovací služby pro děti a mládež)
tel.: 734 437 318, [email protected]
DOREA Brno (raná péče), tel.: 734 643 234, [email protected]
Program pro pěstounské rodiny
Vedoucí programu, tel.: 606 832 551, e-mail: [email protected]
Pobočka Karviná, Orlová, tel.: 605 205 208, e-mail: [email protected]
Pobočka Český Těšín, tel.: 731 519 985, e-mail: [email protected]
Pobočka Frýdek - Místek, Valašské Meziříčí, tel.: 734 369 695, e-mail: [email protected]
Pobočka Třinec, Jablunkov, tel.: 605 205 121, e-mail: [email protected]
Pobočka Havířov, Ostrava, tel.: 734 640 284, e-mail: [email protected]
Vzdělávací středisko Programu pro pěstounské rodiny, tel.: 733 142 438,
e-mail: [email protected]
Vydává Slezská diakonie. Vedoucí redaktor: Mgr. Lenka Waszutová, grafická úprava: Markéta Fojtíková, korektura: Ing. Soňa Kantorová a redakční rada. Adresa redakce a administrace: Na Nivách 7, 737 01 Český Těšín
tel.: 558 764 333, fax: 558 764 301, [email protected], www.slezskadiakonie.cz. Vychází čtyřikrát ročně. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury České republiky, registrační číslo MKČR E 12139.

Podobné dokumenty

Výroční zpráva Slezské diakonie 2009

Výroční zpráva Slezské diakonie 2009 Vážení partneři, uživatelé, zaměstnanci a další příznivci Slezské diakonie, dovolte mi se společně s Vámi v této výroční zprávě ohlédnout za uplynulým rokem 2009, a to jak po stránce poskytovaných ...

Více

Informátor 4/2014 - Slezská diakonie

Informátor 4/2014 - Slezská diakonie ať už je naše tempo rychlejší nebo pomalejší, kéž v tom tempu neztratíme z očí příchod Ježíše do našeho „přístavu“ a setkání s ním. Krásné Vánoce a pravou radost přeje David Pasz.

Více

Informátor 3/2014 - Slezská diakonie

Informátor 3/2014 - Slezská diakonie Dne 17. 6. 2014 se uskutečnil Den otevřených dveří v domově pro osoby se zdravotním postižením HOSANA Karviná Slezské diakonie. V roce 2013 byly zrekonstruovány dvoulůžkové pokoje a chodby, obnoven...

Více

Informátor 4/2015 - Slezská diakonie

Informátor 4/2015 - Slezská diakonie očima biskupa Jana Wacławka str. 5

Více

S odvoláním na příkaz ministra kultury č. 41 ze dne 22

S odvoláním na příkaz ministra kultury č. 41 ze dne 22 negativní, Národní rada zápis statku nedoporučí, i když by jinak byly všechny podmínky pro zápis splněny.

Více

Výroční zpráva Nadace O2 za rok 2013

Výroční zpráva Nadace O2 za rok 2013 rekordní počet přihlášek - do šesté vlny se přihlásilo 655 projektů, což svědčí o tom, že se i aktivní zapojení do komunitního života stává stále žádanějším způsobem angažování mladých a dobrovol­ ...

Více

DĚTMAROVICKÉ OKÉNKO číslo 112 září 2010

DĚTMAROVICKÉ OKÉNKO číslo 112 září 2010 končí čtyřleté funkční období zastupitelstva obce a ve dnech 15. – 16. října si budeme moci zvolit nové zastupitelstvo obce, aby pracovalo další čtyři roky. Nyní je čas bilancovat, co se nám v uply...

Více

Informátor 3/2015 - Slezská diakonie

Informátor 3/2015 - Slezská diakonie k lidem kolem nás alespoň částečně přiblížila k té Boží, a to jak v rodinách, tak i na pracovištích. Kdo je v Boží rodině, není již osamocen, ale je součástí stavby, jejímž základem jsou apoštolové...

Více

pdf 2.2 MB

pdf 2.2 MB KÚ Vysočina vyhlašuje a pořádá "Veřejnou finanční sbírku na zakoupení hasičské zásahové cisterny". Pořízením tohoto vozidla se naplňuje záměr zastupitelstva obce zajistit požární a všeobecnou ochra...

Více