Spravodaj c 91 - szcpv

Spravodaj c 91
- 24. 11. (st eda) BRATISLAVA, Kulturní d m Vajnorská ul. od 17:30 hod.
P edná ka Marcela Vaneka k jeho poslední knize "Logické proroctví".
Na p edná ce se zamyslíme nad tématem: "Jaké zm ny nás asi ekají po roce 2012..."
Kontakt: Palko Hyben mob.+421908678481, vstupné 4,++++++++++++++++++++++
- dalsie meditacie a prednasku s Christophom Köckom - na
buduci piatok 26.11. o 18.00 v Istropolise (sala B Jogovej skoly Fredyho
Ayisiho). Pripominam, ze vecer je otvoreny vacsinou iba zadny, sluzobny vchod
z Kukucinovej ulice.
++++++++++++++++++++++
- 29. novembra 2010 od 14.00 hod. Kde: Hotel Devín, Bratislava
Panelisti: Franti ek ebej , predseda zahrani ného výboru NR SR
Anna Záborská , poslanky a Európskeho parlamentu (bude potvrdené)
Roman Joch , poradca predsedu vlády eskej republiky
Ivo Samson , Slovenská spolo nos pre zahrani nú politiku (SFPA)
Ivan Kuhn , Konzervatívny in titút M. R. tefánika
++++++++++++++++++++++
- 27.11.2010 o 16.00 hod. na Zvolenskom zámku, 10. aukcia výtvarných diel
++++++++++++++++++++++
- 29.nov. 2010 o 17.00
hod.u Doc.Vlnku, Strojnicka fakulta,
Nam. Slobody 17, stredne schodiste, III. poschodie, m.c. 314,
Mgr.Jozef Sivák, CSc.
Pojem Uhor, uhorsky v historiografii .
++++++++++++++++++++++
- 2.12.2010 od 9.00 hod v priestoroch Centra vedecko-technických informácií SR na
Lama skej ceste 8/A v Bratislave na druhom poschodí. Národná konferencia s názvom
Energetika a jej úloha pre budúcnos
++++++++++++++++++++++
- 4.12. 2010 bude SAN v Kyjeve
++++++++++++++++++++++
- 7.12.2010, 14.00hod. prof. Ing. Jan Szolgay, Stavebna fakulta, PhD., STU,
Povodnova hrozba a metody jej hodnotenia , Velka zasadacka rektora STU,
Vazovova 5, III.poschodie
++++++++++++++++++++++
Obtazovanie!!!!
Zvoni telefón o 15.15 hod. dvihnete sluchadlo a v slúchadle zaznelo z automatu nahrane tu je Magda Va áryová, kandidujem ...atd.
To sa mô e takto ob a ova v byte?
++++++++++++++++++++++
Výborný lánok od mladého chlapca o nekoncep nosti programu Va áryovej:
http://samomuransky.blog.sme.sk/c/243005/Fascinujuci-postoj-Magdy-Vasaryovej-kdoprave-v-Petrzalke.html
++++++++++++++++++++++
Uboziak
Posielam dalej príspevok od J. Behula z Kanady, ktorý je efredaktorom najstar ieho denníka,
pravidelne vychadzajuceho skoro 100 rokov,
skvelý Kanadský SLovák!!! ítajte ho na internete a objednajte si ho pre seba, alebo darujte
slovenským in titúciam.
Ja pridávam, e oklie ovanie Jazykového zákona a návrh strany Mostu - Híd v podaní starej
"ma arónskej vykopávky" Rudolfa Chmela (s podporou OKS - strany zidovských
intelektuálov na Slovensku) na 10% ETNICKé minimum je: Snaha o Rozlo enia Slovenska
ako ho poznáme!!!!!
1) Asi 700 obcí a miest na východe a strede Slovenska bude musie rozpráva rómsky na
úradoch, súdoch, kolách, po iarnych staniciach, nemocniciach at . Mo no aj KO ice s
Luníkom dosiahnu túto hranicu!!! al ie stovky pôjdu Ma arom, Rusínom, Ukrajincom a
iným. To jest výcod SLovenska bude cigánsky a juh Slovenska bude ma arský!!! SLoven ina
bude popolu ka a Slováci prestanú tam vlastne rozhodova a budú cudzincami.
2) To rozlo í Slovensko aj Hospodársky!! tátny sektor sa rozrastie o mno stvo tlmo níkov,
prekladate ov tla ív do asi 5 jazykov, u ite ov men inových jazykov, paralelných
pracovníkov s men inami, nových men inových kôl, pedagógov, u ebníc, at :!!! Milióny
Eur pôjdu do neproduktívneho sektoru!!!
3) Slováci sa dorozumejú na oraz men om území, dostanú menej podpory a budú musie
plati viac daní!!!
Medzitým ostatné strany vlády sa hádajú o vplyvné "teplé miesta" (vi vo ba GP) a tak
autostrády stoja, nezamestnanos stúpa a potentáti v eobecne ka lú na "oby ajných udí".
S pozdravom , Peter
[email protected]
++++++++++++++++++++++
Otvorený list delegátom valného zhroma denia Matice slovenskej z 19. - 20. 11. 2010
Priatelia mati iari,
na a Matica slovenská sa dostala na historickú kri ovatku. Od Vá ho zásadného postoja a
rozhodnutia na tomto Valnom zhroma dení bude závisie jej al í osud. Bu sa Matica vráti
k svojim kore om a bude oby jednota milovníkov národa a ivota slovenského ochranným
títom v a kých asoch alebo ostane nevidite nou a teda nepotrebnou in titúciou na okraji
spolo enského ivota.
Po dvadsiatich rokoch pod vedením pána Jozefa Marku a sa Matica dostala do vá nej
duchovnej i finan nej krízy. Na a lenská základ a je oraz u ia a star ia. S hrôzou
zis ujeme, e finan né prostriedky, vrátane Národného pokladu, na ktorý sme sa pri vzniku
Slovenskej republiky skladali, sú vá ne ohrozené, ak nie stratené. Za toto v etko nesie plnú
zodpovednos teraj í predseda. Bolo by hanbou pre tento národ, ak by na al ie desa ro ia
zostal vo svojej funkcii.
Vyzývame Vás preto, aby ste v tejto situácii vyu ili svoje volebné právo delegáta
Valného zhroma denia a pri inili sa o zmenu vo vedení Matice slovenskej. Kandidátom na
ozdravenie pomerov v Matici je bývalý viceguvernér Národnej banky a autor prvej ob ianskej
výzvy na osamostatnenie sa Slovenska 61 krokov k slovenskej identite z októbra 1990, pán
Marián Tká .
Chceli by sme, aby ste si uvedomili, e bez zmeny vo vedení Matice hrozí jej postupný zánik.
lenovia MO Bratislava I Matice slovenskej
++++++++++++++++++++++
Ond ej Dostál presadil vysielanie rozprávok aj v e tine
Inojazy né diela pre deti do 12 rokov nebude viac potrebné dabova do sloven iny, ale bude
mo né ich odvysiela aj v eskom jazyku.
BRATISLAVA. Inojazy né audiovizuálne diela ur ené de om do 12 rokov zrejme viac
nebude potrebné dabova do sloven iny, ale bude mo né ich odvysiela aj v eskom jazyku. S
takouto zmenou dnes pri iel Ondrej Dostál (Most-Híd), ktorý na pôde Ústavnoprávneho
výboru Národnej rady SR presadil pozme ovací návrh k zákonu o tátnom jazyku. Jeho
iniciatívu podporila as koali ných aj opozi ných poslancov.
"Na Slovensku aj malé deti rozumejú e tine a aj malé deti majú prístup k rozprávkam i u
priamo eským alebo dabovaným do tohto jazyka. Napriek tomu zákon o tátnom jazyku
pou ívanie eského jazyka reguluje," vysvetlil pre TASR Dostál. i sa v sú asnosti platný
zákon bude skuto ne takýmto spôsobom meni , rozhodnú poslanci v pléne na decembrovej
schôdzi.
Dostál na rokovaní výboru argumentoval, e deti majú tak i tak prístup k eským staniciam,
satelitu i DVD filmom. "Je preto nedosiahnute né, aby sa deti do 12 rokov nedostali k
vysielaniu v eskom jazyku. Zdá sa mi ako nezmysel to obmedzova ," povedal.
K Dostálovi sa pridal Mamojka zo Smeru
Minister kultúry Daniel Krajcer (SaS), ktorý pri iel poslancom predstavi svoju novelu
zákona o tátnom jazyku, Dostálovi uznal, e maloletí majú ve ké mo nosti vníma
audiovizuálne diela aj v iných jazykoch. "Ale práve preto má zmysel, aby niektoré klasické
rozprávky do istej vekovej hranice mohli vníma v sloven ine. V rannom tádiu vývoja
die a a by mohlo by garantované, e klasické rozprávky by boli v takomto re ime," povedal.
len exekutívy zárove pripustil, e má zmysel diskusia o zní ení vekovej hranice, no vekové
obmedzenie ako celok by nevypú al.
Na Dostálovu stranu sa postavil Mojmír Mamojka (Smer-SD). "Ke u pomaly v kôlke
chceme u i deti anglicky, neviem, pre o by im po kodil eský jazyk. Ja osobne e tinu
pova ujem za jeden z najkraj ích, najpoetickej ích a najmil ích jazykov na svete. Ke u sa
budeme pomaly u i náre ie Swahili, pre o by malé deti nemohli po úva a osvojova si
krásnu e tinu?" pýtal sa.
Za jazyk na ich západných susedov sa postavil aj poslanec SaS a bývalý u ite Martin
Polia ik. "Práve mo nos ma vplyvy z inojazy ného prostredia je blahodarná pre budúce
osvojenie si cudzieho jazyka. Ak chceme, aby na e deti ítali aj literatúru po esky, tak by
som asi ustúpil z tej pôvodnej dikcie zákona," avizoval. Pri hlasovaní o Dostálovom návrhu sa
v ak Polia ik napokon zdr al.
Chce vypustenie pokút za jazyk
Dostál okrem toho iadal aj úplne vypustenie pokút za poru enie zákona o tátnom jazyku.
Proti bol Krajcer aj vä ina lenov výboru. Dostál získal len podporu Edity Pfundtner (MostHíd).
V sú asnosti platí, e inojazy né audiovizuálne dielo ur ené maloletým do 12 rokov írené
vysielaním musí by dabované do tátneho jazyka. Výnimkou je vysielanie pre maloletých v
jazykoch národnostných men ín v rámci inojazy ných televíznych relácií.
Krajcerova novela zákona, ktorá dnes na ústavnoprávnom výbore pre la ako celok v aka
hlasom koalície, okrem iného zni uje hornú a dolnú hranicu vý ky pokuty. Kým v sú asnosti
sa pohybujú od 100 do 5000 eur, od januára by sa táto hranica mala upravi na 50 a 2500 eur.
Zamestnanci dopravy, pô t a telekomunikácií, ako aj príslu níci ne tátnych hasi ských
jednotiek nebudú musie pou íva a ovláda tátny jazyk.
V obciach, kde tvoria príslu níci národnostných men ín najmenej 20 percent obyvate stva,
má by mno né pou íva pri zasadnutiach zastupite stiev men inový jazyk, o teraj ia právna
úprava neumo uje.
++++++++++++++++++++++
Za pár drobných v Bratislave byt alebo komisár v akcii
16. november 2010
(Príspevok do Stálej konferencie Panslovanskej únie)
www.pansu.sk
V súvislosti s odhaleným kandálom s pride ovaním bytov v Bratislave si nemô em odpusti
nieko ko poznámok k osobe tefana Hol íka, ktorý je v sú asnosti poslancom mestskej asti
Bratislava - Staré mesto. Verejnosti tento lovek v plnej nahote ukázal svoju politickú tvár a
ekonomickú závislos na chlebodarcoch.
V stredu 3.11.2010 v správach TA3 o 9,14 hod. vehementne obhajoval starostu mestskej asti
Bratislava - Staré mesto Andreja Petreka, ktorý nevedel riadne vysvetli nehospodárne
nakladanie s majetkom mestskej asti, prípadne nebol vôbec schopný sa k tak vá nemu
zisteniu vyjadri .
Jednalo sa o netransparentné pride ovanie lukratívnych bytov vybraným a politicky
spriazneným osobám z radov politikov, umelcov ale aj zamestnancov samosprávy. Objavili sa
aj konkrétne mená osôb, ktorým boli byty pridelené. Toto v etko v najdrah ej asti Bratislavy
- v centre Starého mesta.
V príspevku televízie TA3 bol pou itý ve mi presný a preto správny pojem o bytová mafia .
Takéto mafie nevy í ajú len v Bratislave, ale na celom Slovensku, a to viac rokov. Toto je
jeden z výsledkov s ví azným pokrikom ohlásenej decentralizácie uskuto nenej slu nými
politikmi.
Osoby, ktorým boli byty protek ne pridelené, neboli odkázané na milos samosprávy a u si
vôbec nepotrebovali takto rie i svoju bytovú otázku. Mohli si zo svojich platov a honorárov
u aj v tom ase kúpi drahý rodinný dom alebo byt v novostavbe. Pritom niektorí
astlivci
u predtým mali pridelené a neskôr odkúpené tátne alebo dru stevné byty. Tieto
nehnute nosti im zostali na prenajímanie, teda na al iu zárobkovú innos .
tefan Hol ík obhajoval Andreja Petreka slovami: e v etko bolo v súlade zo zákonom ....
Na podivnom afárení s bytmi nevidel ni nemorálne a netransparentné. Slová, ako
klientelizmus, k eft a podobne, v jeho inak ve mi militantnom slovníku sa akosi pre tieto
prípady nena li.
Takto si tento bulvárny historik predstavuje slu nos a zodpovednos samosprávy vo i
ob anom.
To o sa udialo na zasadnutí zastupite stva Starého mesta bola jedna nechutná fra ka. Bol to
útok na ob ana. Zostáva na zamyslenie, e zlodejiny musel odhali dôchodca a nie platená
kontrolórka, ktorá chodí do práce asi iba z rozmaru, preto e ju tam ikovne a ú elovo
dosadili.
tefan Hol ík sa naposledy zviditelnil, ke ako len absolútne neodbornej komisie ostro, ba
a brutálne napádal sochu krá a Svätopluka, ktorá bola in talovaná na hradnom nádvorí
Bratislavského hradu. Poslu ne h adal a vypo ítaval chyby, ktoré dielo má obsahova
Zachádzal a do nechutností a deformoval historické fakty.
Podujal sa vykonáva pinavú prácu v slu bách notorických echoslovakistov a revolu ných
kryptomarxistov. tefan Hol ík by sa mal kone ne vrhnú do túdia, prehrabáva archívy a
kone ne za a zmysluplne pracova a nie posluhova a otravova spolo nos .
Ing. Marián Popovi ,
podpredseda Panslovanskej únie
++++++++++++++++++++++
Vondra vs. Barták - dva kouhouti na jednom smeti ti, aneb - esko prost pot ebuje
stíha ky F35 od Lockheed !
lánek ve Zv davci (http://www.zvedavec.org)
URL adresa lánku:
http://www.zvedavec.org/komentare/2010/11/4074-vondra-vs-bartak-dva-kouhouti-najednom-smetisti-aneb-cesko-proste-potrebuje-stihacky-f35-od-lockheedu.htm
Daniel Solis (22.11.2010)
Ku p íle itosti dal ího výro í vít zství svobody demokracie nad útlakem totality se nabízí
pozastavit se nad aktuální hádkou elních p edstavitel na í slavné a v hlasné vládní koalice o
minulé, sou asné a budoucí tu né provize ze zbrojních zakázek...
Neskute ná fra ka se ji del í dobu odehrává p ímo p ed zraky ve ejnosti ke hr ze zejména
v ech t ch ob an - voli , kte í nic netu íce podpo ili jednu nebo druhou stranu této erné
komedie - tedy voli TOP09, kte í dali svoji d v ru tandemu mumlajícího starce s lulkou - a
jeho alkoholem prosáklému ministrovi financí, tak jako voli ODS, kte í cht -necht dali
svým hlasem olíka do rukou chlápka s ú klebkem na rtech pok ivených permanentní l í na
svém jazyku - ministra Sá enky.
Po starci s lulkou, jakoby se slehla zem, jen sem tam ot ese vazalskými medii jeho ambice
vyu ít i nadále eroslepoty eských oddaných poddaných a obsadit pro nadnárodní zbrojní
pr mysl i pra ský Hrad.
Zato o ministrovi financí a jeho chrán nci Bartákovy toho je ji dlouho sly et mnoho,
zejména v souvislosti se zbrojními zakázkami, ke kterým p i ichl ji lecjaký izu k. Co to
v echno znamená, ptají se mnozí? Dva kohouti na jednom smeti ti?
Inu, je to nad slunce jasné - dochází k vým n strá í nad ni ím neomezenými finan ními
zdroji zbrojního speciálu. Parta, která je dlouhá léta podporovaná americkým zbrojním
pr myslem se dere na výsluní tu ných provizí, které do te ka dostávala jiná parta, ukotvená v
tuzemských kruzích. Mumlající sta ec s lulkou je toti velmi vd ným spolupracovníkem
zbroja , a u to ve ejnost ví, i neví. A jeho chrán nec z konkuren ní" strany, Sá enka je
dlouholetým lobbistou zbrojního pr myslu, jak mohla dokonce ta nejslep j í ve ejnost
konstatovat v kauze radaru (pomineme li kauzu Pandur ), kdy se dokonce jal poddaným
vyhro ovat povinnou vojenskou slu bou. Ano, skute n k neví e, jak dalece se nechá da ový
poplatník a voli utáhnout na nudli a opít rohlíkem! A ve ejnost klidn p ihlí í, i kdy jí tato
skvadra parazit se krtá 40 miliard jenom proto, aby je mohla obratem vydat na výzbroj poté, co obrana navý í sv j podíl ze státního rozpo tu na 5%.
Za u et ených" 40 miliard ze sociálních krt u n jaké ty F-35 od Lockheed , kte í si zde
Schwarzenbergy, Vondry a Jochy a jiné neduhy demokracie dlouhodob p stují, snad
po ídíme!
Copak si nevzpomínáme na výroky na eho dvorního sametov n ného humanisty Havla,
který po té, co utlumil zbrojní výrobu eské republiky a obdr el za odevzdání 7% sv tového
trhu se zbran mi americkým zbroja m dokonce kongresovou medaili, byl p esv d en o
tom, e eská republika by i v budoucnu m la mít vlastní nadzvukové stíhací letouny"?
(Cf. Havel: Zem stíha ky pot ebuje. iDnes 6.6.2002)
Brzy znovu usly íme o tom, jaké má stíha ky Portugalsko (40xF16) a jaké Norsko (60xF16),
i Dánsko (48xF16). Zejména Norsko a jeho 4 miliony chrabrých ob an by nám m lo jít
p íkladem, nebo se chystá zakoupit 56 kousk JSF Lockheed Martin F35 Lightning II
tryská za 145 miliard korun, tedy norských.
esko tedy asi ji brzy eká ob í tendr na stíha ky (od Lockheed Martin), a Sá enka má od
svých lobbistických koleg jist p islíbeny tu né provize za nákup amerických stíha ek.
Premiér mu v tom ji nyní sekunduje, kdy ve ejn diktuje restriktivní podmínky pro ú ast
Gripen na tendru. Na i politici prost pot ebují vyd lat za ka dou cenu a Lockheedové
patrn slíbili tu né provize - konec konc je krize, ne?
Kdo je ten ná pseudo-premiér, e si dovolí diskriminovat a klást ú astník m výb rového
ízení n jaké absurdní podmínky, jako n jaký samozvaný osvícený monarcha? Chce
zatáhnout republiku do dal í arbitrá e pro poru ování pravidel hospodá ské sout e? Pro
nám musí neustále vládnout samí chudáci, chudí duchem v d sledku rodového k í ení,
alkoholizmu i mentální nedostate nosti?
To je nám to fakt úpln jedno, jak rozhazují na e peníze a dr í nás ím dál tím více u huby"?
Budeme hrdí, e nám nad hlavami budou hu et p edra ené stíha ky, na které jsme si na et ili
utáhnutím opasku a z eknutím se základního sociálního minima? Budeme hrdí, e 5% z
na ich vyd ených a státu odevzdaných pen z p jde na nesmyslné akvizice toho samého
zbrojního pr myslu, který neustále dokola vyvolává po celém sv t války a ozbrojené
konflikty jen proto, aby byla zaji t na odbyti t pro jeho zkázonosné výrobky? Dob e
promazané soukolí dob e podmazaných politik bez bázn , hany a skrupulí okrádat da ové
poplatníky a vysílat jejich d ti do vzdálených ko istnických válek o nerostné zdroje a
produktovody nám op t nevýhodn nakoupí nové hra ky a ji nyní se ve ejnost masíruje ke
konsensu. Taková je realita. K výro í operace sametová revoluce", která nahrála p edev ím
americkému zbrojnímu pr myslu a neokolonializmu si m eme nalít istého vína: my nejsme
vít zi studené války, my jsme t mi pora enými.
lánek vy el 17. listopadu na serveru Czech Free Press.
© 2010-1999 Vladimír Stwora
lánek je mo no dále í it, pokud bude uveden odkaz na p vodní zdroj a autor.
++++++++++++++++++++++
Odporucame precitat
Nekone né novembrové frustrácie
Peter Jav rek | 18. novembra 2010 8:04
Pred dvadsa jeden rokmi sa jeden malý zázrak kone ne odohral aj u nás: v eskoslovensku,
ktoré vtedy u nezaostávalo len za demokratickou Európou, ale v aka jake ovskej
ideologickej stuchline aj za na imi susedmi v rámci "tábora mieru a socializmu". Pre o
odvtedy ka doro ne pre ívame výro né frustrácie?
osi také, ako sa u nás udialo v novembri 1989, sa nemô e zopakova len preto, e by si to
mnohí elali. Nohu si dvakrát v tej istej rieke neomo íme.
V etky tie dobre mienené výzvy na akési etické dokon enie revolúcie, ktoré pomaly patria k
tomuto výro iu ako reklamy mobilných operátorov k Vianociam, sú preto odsúdené mo no na
udské sympatie, no najskôr na politický neúspech. Ke nepri lo k mravnej revolúcii vtedy,
priamo v ase zásadnej spolo enskej zmeny, zaru ene k nej nepríde dnes, akoko vek vá nivo
by sme vzývali spomienky na November.
Volaním do tmy bývajú aj úvahy o dokon ení revolúcie, ktorých autori chcú pravidelne, po
piatich, desiatich aj dvadsiatich rokoch... znovu "porá a komunizmus". Aj oni sa
zaprisahávajú demokraciou. Akurát, e v realite oslovujú predov etkým jakobínov, ktorým je
asi úprimne úto, e e te nikdy nevideli pada hlavy do ko a za gilotínou.
V etky tieto výro né frustrácie eticko-spolo enské, jakobínske, a ktovie e te aké iné majú
jedno spolo né. Je ním presved enie, e vzh adom na to, omu sme verili v roku 1989, sa
nám deje dejinná nespravodlivos . Revolúcia nám bola ukradnutá, ideálov Novembra sa
zmocnili nepraví udia, odkaz Novembra bol celkom iný... a tak alej. Len e to si potom asi
mýlime zmysel slova "spravodlivos ".
Koncom roka 1989 sa neza ínala nová história. Vtedy sa kon ila stará. A na konci starej
histórie platia e te stále jej kritériá dobra a zla. A s príchodom novej histórie, "de po" sa
za ínajú rysova nové podmienky. By k sebe spravodlivý preto neznamená opája sa tým,
omu sme o sebe chceli veri v Novembri. Spravodlivos neznamená láskavos , ale niekedy
jej opak. Keby sme k sebe mali by spravodliví, potom si povedzme i to, pre ko kých z nás
totalitný re im nepadol v aka ideám ob ianskej spolo nosti, ale porazil ho skôr viedenský
Mexikoplatz so svojimi lacnými butikmi. Ke "nás" potom prevalcovali chytráci, ktorí vozili
zo Západu staré vyradené krámy a predávali ich za neuverite né sumy tunaj ím firmám,
nestalo sa ni iné ne to, e "nás" porazili v disciplíne, ktorá bola u nás ústredným meradlom
osobnej ikovnosti a dokonca spolo enskej prospe nosti.
Systém za ni nemô e v etko zlo spôsobujú udia. Toto múdro dnes v tej i onej podobe
predná ajú koryfeji systému globálneho kasína. Navlas rovnaké múdrosti sme po úvali od
ideológov hniloby, ktorá tu bola do roku 1989. Nu , einsteinovia, e te zostáva jedna otázka: a
kto e tvorí a udr iava ten nevinný systém v chode muflóny?
Frustrácie z dne ka sú pochopite né, ale ak sa má oko vek zmeni , musí to stá na dne ných
nohách. Nikto nám november 1989 neukradol. U nás bolo malým zázrakom u i to, e sa
vôbec stal.
++++++++++++++++++++++
History of Zionist movement
http://dprogramfilms.net/?p=1526
++++++++++++++++++++++
Prehliadnite si Chrám Bo ieho hrobu.
Chrám Bo ího Hrobu Jerusalém- presentace: Ka dým obrázkem m e r zn pohybovat my í,
zkus to, je to krásné......podle ipek vpravo, vlevo výb r scény............... KLIKNI!
http://www.360tr.com/kudus/kiyamet_eng/index.html
++++++++++++++++++++++
SKVELA VEC: predpove po asia pre ubovo né miesto
http://forecast.agritech.preprod.farmsat.com/ForeCast.aspx?lang=sk-SK
++++++++++++++++++++++
Myslenie mu a a eny
Názorná uká ka ako to funguje v praxi
http://www.videacesky.cz/skece/mark-gungor-pribeh-dvou-mozku
++++++++++++++++++++++
Znovu!!!!
OTRASNE! KTO TO ZENIE SVET DO ZAHUBY? OTRASNE! ZENU SVET DO
ZAHUBY, VIEME KTO ZA TYM JE. ALE CO S TYM?
http://www.youtube.com/watch?v=V_L5KRPoTJ0
++++++++++++++++++++++
pravda o cigánoch
http://www.youtube.com/watch?v=wAwgWU0FntE&feature=player_embedded#
++++++++++++++++++++++
The Prosecution of George W. Bush for Murder - Trailer
http://www.youtube.com/watch?v=68_3rjp0Rkw
Watch related videos
++++++++++++++++++++++
Myslenie mu a a eny
I. diel:
http://www.videacesky.cz/skece/mark-gungor-pribeh-dvou-mozku
II. diel:
http://www.videacesky.cz/skece/mark-gungor-pamet-a-multi-tasking
PRECHLAPA - Automatický preklada enského slovníka do mu ského (chlapského):
http://www.videacesky.cz/ostatni-zabavna-videa/prechlapac
++++++++++++++++++++++
Oplatí sa pre íta tieto síce subjektívne, no osobné spomienky zamestnankyne pra ského
Hradu z ias komunizmu a prelomovej doby
http://anka.blog.pravda.sk/2010/11/24/bola-som-pri-tom-%e2%80%93-l-strougal-generaldzur-a-klaus/
Tá istá pani o Husákovi
http://anka.blog.pravda.sk/category/nezaradene/
++++++++++++++++++++++
Pivný palác v Bratislave
http://www.beerpalace.sk/o-nas/pivny-palac
++++++++++++++++++++++
Miklo and long way home.
23. november 2010, krija, Ekonómia,
Nemusela to by taká dlhá cesta, keby sa Ivanko riadil jedným výrokom od Marka Twaina.
Ten svojho asu, pred mnohými rokmi povedal, e lo mô e obehnú polovi ku sveta, kým si
pravda obuje topánky. Pravda si obula topánky u informovaných skôr ako dnes,
u zaslepených (viete koho máme namysli, v ak e?) to mô e e te nejakú dobu trva .
2002
Vývoj potvrdzuje ú innos reforiem
Za al ie pozitívum ozna il stabilný kurz koruny a jej posil ovanie, ako aj spoma ovanie
tempa rastu zahrani nej zadl enosti. V rokoch 1995 a 1998 vzrástol zahrani ný dlh o 6,3
mld. USD, v rokoch 1999 a 2001 to bolo o 0,7 mld. USD.
2007
Ivan Miklo
estným senátorom Európskeho hospodárskeho senátu (EHS), príhovor
Odborníci sa zhodujú na tom, e tento pozitívny ekonomický vývoj je predov etkým dôsledok
reforiem vlád M.Dzurindu, najmä jeho druhej vlády. Osobne za najdôle itej ie predpoklady
pova ujem makroekonomickú stabilizáciu, najmä stabilizáciu verejných financií, da ovú
reformu, reformu trhu práce, celkové zlep enie podnikate ského prostredia a zvý enie miery
ekonomickej slobody.
Nie je náhoda, e Slovensko sa pri lenilo k najrýchlej ie rastúcim európskym ekonomikám a
e týmito ekonomikami sú práve Írsko, pobaltské krajiny a dnes u aj Slovensko. Sú to toti
krajiny, ktoré uskuto ujú podobný model ekonomického rozvoja. Model zalo ený na tých
princípoch, ktoré sme presadzovali v reformnom procese najmä v rokoch 2002 2006.
Nedá mi ale nevypichnú nasledovné; to myslel takých odborníkov ako je on sám?!
Otázka nestojí dnes tak, i bude Slovensko rýchlo rás najbli ie dva tri roky. Bude a bude
rýchlo rás dokonca v zásade bez oh adu na to, o a ako bude robi vláda. Ekonomika je tak
silno rozbehnutá a zotrva nos ekonomických procesov je tak ve ká a silná.
Rok 2009 a bolo vyma ované!
2010
Írsko ako Grécko?
Ale Írsko nie je Gréckom. Írsko napriek dne ným vá nym problémom je jedným z
najvýraznej ích príkladov úspe ného prechodu od chudoby a zaostalosti k modernizácii,
rozvoju a bohatstvu. V Írsku vzrástol hrubý domáci produkt na obyvate a medzi rokmi 1970 a
2008 42,5-násobne a pod a tohto kritéria sú na svete len dve krajiny, kde bol nárast vy í (v
Ju nej Kórei 74,1-násobne a v Singapure 43,1-násobne).
Ale, ale, ale koho to porovnávame so Singapurom a Ju nou Kóreou? Sná nie Írsko?
Vieme, e hlavným problémom Írska je zahrani ný dlh. Na stránkach wikipedie je to fakt
fu ka scrollova od 2. Írska, ktorému medzi asom stúpol zahrani ný dlh o al ích cca
300% (dnes to je 1 312%) v pomere k HDP k Ju nej Kórei, ktorá je so 40% na 93. mieste
a k Singapuru to je e te alej. Ten je prosím pekne takmer na samom chvoste tabu ky,
konkrétne 170 s 11%.
Írsky problém je teda na rozdiel od gréckeho spôsobený zlyhaním súkromného sektora, a nie
tátu, aj ke aj vláda má na probléme svoj podiel viny.
Pod a Ivana je dumpingová 12,5% da z príjmu chybou súkromného sektora. To mi je
novinka. Dokonale v plnej nahote by to Ivanovi odhalila jedna as knihy od ekonóma HaJoon Changa s názvom 23 Things They Don t Tell You about Capitalism; V poradí 18. vecou,
ktorú vám oni o kapitalizme nepovedia je táto:
o je dobré pre General Motors nie je nutne dobré pre USA.
o Ivan nepovedal? o majú spolo né Írsko a Grécko?
e dlhy a aj s úrokmi budú spláca udia svojou prácou, ím dochádza k presunu majetku od
chudobných k bohatým, aby bohatí boli e te bohat í.
PS Lo je navráva u om, e rastú, e sa majú lep ie, pri om si pre rali svoju budúcnos na
nieko ko dekád dopredu a 1% vyvolených zabezpe ili stály príjem bez práce!
http://krija.blog.pravda.sk/2010/11/23/miklos-and-long-way-home/
++++++++++++++++++++++
V prvom rade mi je luto, ze zahynul profesionalne vyznamny clovek, akym urcite bol pan
Valko. Bol to clovek, ktory bol mimoriadne dobry v tom, co robil a z profesionalneho
hladiska som ho obdivoval.
Zial, tento clovek ma prebral z rozpravky, v ktorej som zil od svojho detstva a to tym, ze
zmenil moj pohlad na "pravdu" a "spravodlivost". Vzdy som si totiz myslel, ze pravda je len
jedna a nemenna a spravodlivost vzdy zvitazi. Az raz, cestou z BA , som v aute pocuval
relaciu, ktorej hostom bol p. Valko. Nepamatam si ten rozhovor presne, no dve otazky, resp.
odpovede na ne mi zostali hlboko zakorenene v mysli. Prva otazka bola polozena v zmysle, ze
ako pravnik dokaze zistit, ci klient, ktoreho obhajuje mu hovori pravdu, alebo ma pravdu
obzaloba? Jeho odpoved znela, ze pravda je relativny pojem a je na strane toho, kto je
chytrejsi. Takze.....ak pravnik dokaze klienta vysekat napr. z vrazdy, vtedy je pravda to, ze
"vrah" je nevinny a po zbytok zivota sa moze volne pohybovat medzi nami. Druha odpoved
bola na otazku, ze co spravi pravnik, ktory obhajuje klienta (napr. vraha) a v priebehu dlheho
procesu zisti z dokazov, ze jeho klient je naozaj vrah. Odpoved znela, ze pre pravnika nie je
nikto vrah, nikto zlocinec....je to len jeho klient, ktory ho plati a teda zivitel!!!!!!!!!!!
Tieto dve vyjadrenia zmenili vtedy moj naivny pohlad na svet!
V priebehu niekolkych rokov som sa preto nikdy necudoval, ze brutalni vrahovia, vydieraci,
podvodnici, zlocinci a proste haved najhrubsieho zrna je stale na slobode. Vsak mali
sikovnych pravnikov, ktorym bolo jedno ci jeho klienti su hrdlorezi alebo nie!!!!!! Pravnici si
veselo uzivali blahobyt ziskany z penazi klientov a mnohokat to boli "krvave peniaze"
Media su plne vyjadreni pravnikov, ktori sa rozplyvaju nad tym, aka strasna tragedia zasiahla
celu pravnicku obec. Robia si srandu??? Ved p. Valka zabil "niekoho klient" a nie vrah! Ved
to je zivitel niektoreho pravnika, mozno niektory z byvalych klientov, ktoreho sikovny
pravnik "vysekal z vrazdy" ....ach ano, je to strasne, no toto je skutocna pravda! Pravnici vdaka nim su zlocinci na slobode!
A politici? Hovoria o tazkej rane demokracii?? Je mi z ich vyjadreni na zvracanie, hlavne ked
to hovoria politici prepojeni na velky biznis, ktoreho nitky vedu az k podsvetiu a kriminalnym
zivlom!! Ved to oni vybudovali tuto "demokraciu", ktoru nemozem nazvat inac ako zumpa!!!
Ano, zijeme v hlbokej a smradlavej zumpe, ktora je zdrojom toho najhorsieho, co tento svet
videl!! Miliardove uniky, vrazdy, vydieraia, okradanie, vlastizrada. Toto je obraz dnesneho
Slovenska, ktory nam pripravili "biele goliere" ......a je pri tom jedno ci su modri, cerveni,
zeleni, cierni....vsetci maju svoje spinave skorumpovane paprce namocene v niecom
necistom! Tak nech sa paci, pani! Vyzerte si to, co ste si navarili !!!!!!!!!!!!!!
++++++++++++++++++++++
14.11.2010: St ezme odkaz Velké listopadové sametové
revoluce (VLSR)! Autor: Václav Ho ej í
Op t se blí í výro í Velké listopadové sametové revoluce. Vyu ijme této p íle itosti a
zopakujme si, jakých skv lých úsp ch jsme za t ch 21 let dosáhli, a co by se snad je t
mohlo vylep it:
1) M eme si íkat a psát co chceme a nic se (nám) nestane.
2) V obchodech je stále dostatek banán a toaletního papíru.
3) Co chvíli chodíme k volbám, ve kterých si m eme svobodn vybrat z bohaté a kvalitní
nabídky politických stran.
4) Vládnou nám moud í a estní politici, v ele s prezidentem, který pro svoji pov stnou
skromnost, smysl pro humor a moudrost po ívá neoby ejné úcty v celém sv t .
5) Provedli jsme pozoruhodn úsp nou ekonomickou transformaci, p i které ztráty (zajisté
zcela nevyhnutelné) obná ely pouze necelý jediný bilion korun. V krátké dob se poda ilo
vytvo it vrstvu mimo ádn bohatých lidí, ím jsme se p iblí ili situaci v netotalitním sv t .
Tento úsp ch byl zalo en na aplikaci geniálního Je kova principu út ku ekonom a
podnikatel p ed právníky a velkorysého právního zhasnutí b hem privatizace
(inspirovaného zjevn filmem Ho í, má panenko ).
6) Krásným symbolem úsp nosti transformace jsou úchvatné paláce bank a poji oven, které
zdobí na e m sta. N kte í sice íkají, e se tyto budovy mohly po ídit mnohem úsporn ji a
u et ené prost edky se mohly pou ít t eba na rekonstrukci státních nemocnic a kol, ale je
z ejmé, e tito kverulanti hovo í pouze z pozice nep átel svobody a trhu.
7) Provedli jsme zajímavou reformu územn -správního uspo ádání nejprve jsme zru ili
totalitní systém kraj a po n kolika letech jsme jej v mírn pozm n né form op t zavedli.
Nemalé náklady, které byly s touto promy lenou operací spojeny, se v kone ném sou tu jist
bohat vyplatily.
8) Demokratický systém jsme nevídaným zp sobem posílili lustra ním zákonem, díky
kterému se poda ilo obsadit rozhodující místa ve státní správ výhradn odborn a mravn
vysoce kvalitními lidmi.
9) Ve srovnání s totalitou se poda ilo podstatn zvý it po et státních, krajských a obecních
ú edník , a to i navzdory tomu, e v t ina funkcí n kdej ího totalitního státu p e la do
soukromé sféry.
10) N kdej í korupce (podstrkování kafe, okolád, lahví alkoholických nápoj a tvrdých
spart) zcela vymizela.
11) T íme se výhodám fungujícího právního státu zalo eného na p íkladn fungujícím
justi ním systému, který n kte í neopodstatn n pomlouvají slovy o justi ní mafii .
12) Poda ilo se dosáhnout toho, e kriminalita je nyní na zcela jiné úrovni ne v dob
p edlistopadové.
13) Na skv lém fungování spole nosti osvobozené ze jha totality mají velkou zásluhu na i
objektivní a moud í noviná i.
14) Byl zlikvidován p ebujelý strojírenský, t ební, hutní, elektrotechnický, chemický,
farmaceutický, cukrovarnický, sklá ský, sirka ský, textilní, obuvnický a dal í pr mysl, jako i
odpovídající aplikovaný výzkum v t chto oborech. Uvolnily se tak lidské zdroje pro
perspektivn j í povolání, jako jsou konzultanti, burzovní maklé i, reklamní kreativci i
pornoherci. Tím se naplnil jeden ze sn nás, kte í jsme v listopadu 1989 byli masakrováni na
Národní t íd a state n cinkali klí i na nám stích.
15) Namísto n kdej ích p eká ek kladených emigraci je nyní emigrace nap . léka
i v dc
naopak aktivn podporována.
16) Máme nejvy í po et vysokých kol na milion obyvatel na sv t .
17) Velkorysá reforma vzd lávání úsp n sm uje k tomu, e st edo kolské vzd lání s
maturitou bude ji brzy mít a 90% populace. Jaký to rozdíl oproti slabým 20% totalitním! V
rámci proslulého bolo ského procesu sm ujeme k dosa ení dal ího sm lého cíle zvý ení
po tu vysoko kolsky vyd laných ob an nejmén na 50%. K dosa ení tohoto velkolepého
cíle jist nem eme litovat jakýchkoli náklad ! Je toti známo, e vysoko kolské vzd lání
výrazn zvy uje anci na uplatn ní ve spole nosti a na dob e placené zam stnání. Je tedy
z ejmé, e v blízké budoucnosti ji tém v ichni budou mít dob e placené zam stnání.
18) S p edchozím bodem úzce souvisí i to, e vzd lání se kone n podrobilo tr ním
princip m a stalo se zbo ím. Pr kopníky t chto tr ních princip se staly mnohé soukromé
vysoké koly, ale pozadu za nimi nez stávaly ani n které ve ejné vysoké koly, jako
právnická fakulta Západo eské university. N kte í nep átelé trhu se ov em pokou eli tuto
fakultu o er ovat.
19) Soukromý majetek se stal posvátným a nedotknutelným, eho krásným d kazem je
state ný estnáctiletý boj statká ky Havránkové proti státním ú edník m, kte í se dodnes sna í
p ipravit ji o její polnosti pod fale nou záminkou jakéhosi obecného zájmu.
20) Poda ilo se zabránit pokus m omezit na i t ce vybojovanou svobodu populistickými, ba
bol evickými návrhy zákon zavád jících majetková p iznání, omezujících kou ení, i
zakazujících anonymní vlastnictví akcií.
21) Oproti p edlistopadové dob do lo k výrazné zm n v situaci romské men iny.
22) N kdej í fádní krajina, m sta, ba i vesnice, získaly po zapln ní statisíci velkoplo ných
billboard úpln jinou tvá .
23) Obrovský pokrok jsme u inili v oblasti reklamy v bec i u nás jsme se do kali ký eného
prokládání televizních program vtipnými a informa n bohatými reklamními oky.
24) Vy li jsme velkoryse vst íc jedné ze základních lidských pot eb a vybudovali nejhust í sí
kasin a herních automat na sv t .
25) Vy li jsme vst íc i je t daleko d le it j í základní lidské pot eb a umo nili jsme vznik
husté sít provozoven sexuálních slu eb (bordel ).
26) Do lo k rozvoji v ech forem urnalistiky, zvlá t té, která nás pohotov informuje o
detailech v ech vra d, loupe í a nehod, jako i o detailech sexuálního ivota celebrit. Toto
jsme p ed listopadovým p evratem bolestn postrádali, jeliko totalitní re im tyto d le ité
informace utajoval.
27) Do lo k neoby ejnému rozkv tu kultury v televizi m eme ka dodenn sledovat
my lenkov bohaté, hodnotné a p itom zábavné seriály.
28) Také úrove filmové tvorby je dnes úpln jinde, ne t eba za dob hluboké totality 60. let.
29) Do lo k bezp íkladnému rozvoji astrologie, homeopatie, a desítek ostatních alternativních
nauk, které dialekticko-materialistická ideologie totalitního re imu trestuhodn potla ovala.
30) N kdej í disidenti v ele s Václavem Havlem vyst ízliv li z n kdej ích naivních
pacifistických postoj a aktivn podpo ili aktivní politiku nezapomenutelného G.W.Bushe a
humanitní bombardování n kolika zemí.
31) Ná nyn j í hlavní spojenec ukázal, e si nás pova uje mnohem víc ne ná n kdej í
hlavní spojenec, resp. totalitní okupant zatímco sov tské vedení nikdy neumo nilo s.
armád zapojit se do boj v Afghánistánu, USA to umo nily nejen tam, ale i v Iráku a v
blízké budoucnosti mo ná i leckde jinde. P ímá bojová zku enost eských speciálních
jednotek s efektivním zabíjením civilních potenciálních terorist je ur it naprosto
nedocenitelná. O n em takovém se listopadovým demonstrant m v ru ani nesnilo.
32) Pravda a le vít zí nad láskou a nenávistí.
A koli dosa ený pokrok je vskutku obdivuhodný a m e nás oprávn n napl ovat hrdostí,
p ece jen je t n kolik v cí, po kterých jsme v památných listopadových dnech p ed
jednadvaceti letech tou ili, nebylo úpln dota eno do konce. Tyto nedostatky jsou
samoz ejm v první ad neblahým d dictvím totalitní minulosti. V dy od pádu totality
uplynulo teprve pouhých 21 let! Nic si nenamlouvejme - d sledky onoho re imu zajisté
budeme poci ovat je t nejmén dal ích 50-100 let.
Uve me alespo n kolik p íklad dosud nenapln ných vzne ených sametových ideál :
1) Nepoda ilo se je t v dostate né mí e naplnit dal í ze sn t ch, kte í v listopadu 1989 mrzli
nám stích výraznou majetkovou diferenciaci v na í stále je t p íli rovnostá ské
spole nosti. Rozdíl mezi p íjmov nejvy ími a nejni ími skupinami obyvatelstva je stále
p íli nízký, a jen málokde je alespo stonásobný, jak by bylo ádoucí.
2) Nepoda ilo se prozatím je t prosadit sen nás opravdových liberál , skute nou rovnou da ,
tady stejnou da z hlavy pro ka dého, bez ohledu na vý i p íjmu. Sou asná rovná da je
ve skute nosti jen paskvilem ti nejschopn j í a nejpracovit j í z nás, vyd lávající t eba 10x
nebo i 100x více ne onen neschopný pr m r, platí p i rovné procentní sazb fakticky 10x
nebo i 100x vy í dan a jsou tak ostudn trestáni za svoji píli a schopnosti.
3) Hluboce z stává zako en ná závist v i na im nejpracovit j ím, nejnadan j ím a tudí i
nejbohat ím spoluob an m, jako i neúnosn vysoké dan , adu z nich vyhnala z na í zem
p íkladem budi hrdina kuponové privatizace Viktor Ko ený i n kolik dal ích podnikatel ,
kte í jsou dokonce popotahování na imi justi ními orgány. P itom páv Viktor Ko ený byl
jasným p íkladem toho, jak pozitivn se projeví, kdy se n kdo vyhne devastující zku enosti
ivota a vzd lání v totalitní spole nosti.
4) Je t eba výrazn omezit ná p ebujelý sociální systém, který je masivn zneu íván r znými
nemaka enky, nezam stnanými, matkami na nesmysln dlouhé mate ské dovolené i
pochybnými invalidy. Jen tak budeme moci konkurovat stát m jako je ína, Indie i Nigérie,
které toto b emeno netí í.
5) M li bychom výrazn posílit ná nedostate ný systém právní imunity poslanc ten
sou asný je vystavuje p íli nému nebezpe í ikany ze strany policie a noviná . Nelze
ustupovat populistickým návrh m na omezení poslanecké imunity.
6) Bylo by t eba kone n zru it státní dotace v emo ných kulturních a v deckých institucí
(Národní divadlo, eská filharmonie, Národní muzeum, eská televize, eský rozhlas, atd,
atd), které naru ují systém tr ní ekonomiky bez p ívlastk . Náklady na takovéto elitistické
instituce by se m ly pln hradit z kapes t ch, kte í o n mají zájem a vyu ívají je. V dy
komer ní televizní a rozhlasové stanice, kina, sportovní stadiony, apod. fungují také na
stejném principu a jde to!
7) P es masivní v elidovou a v enoviná skou podporu a ob tavou diplomatickou mraven í
práci M.Topolánka, A.Vondry, T.Klvani a mnoha dal ích se nepoda ilo prosadit ivotn
d le itý plán na postavení amerického radaru v Brdech. Na e zem se tak stala zcela
bezbrannou v i íránským, severokorejským i mnoha dal ím nep átelským raketám. Je
nezbytn t eba docílit nápravy a radar (nebo rad ji n kolik radar !) postavit snad by
pomohla dal í intervence Václava Havla u jeho amerických neokonzervativních p átel?
8) Na e vláda stále je t nenaslouchá dostate n pozorn naléhání na ich amerických
nad ízených a posílá do Afghánistánu pouze dal í stovky, nikoli tolik pot ebné tisíce voják .
Pamatujme, e u Kábulu (podobn jako donedávna u Bagdádu) se vlastn bojuje za Prahu!
****************************************************
Nicmén n kte í jiní kolegové blogge i shrnuli své hodnocení posledních jednadvaceti let
pon kud jiným zp sobem.
Nap . Jan Kr ta napsal:
Pí e se rok dvacet deset. Republika je velká skládka svinstva. Chlív... umpa, kde iroko
daleko nevid t onu pravdu a lásku, zato l i a nenávisti.. Není kam lápnout pro samé lejno.
A jeden ze zakladatel ODS Petr Havlík:
V o ích zasv cených pozorovatel vypadáme, jako spolek dobrovolných hasi z filmu Ho í,
má panenko. ....... spí e se zdá, e n kdo ti e privatizuje státní aparát a vná í do ve ejnosti
strach a ned v ru. P ispívá k tomu i ú et za vládnutí posledních dvaceti let a dne ní
ekonomická nestabilita. Vyznívá to tak, e správa zem je postavena na souboru nahodilostí,
e se neopírá o ádné pevné konstanty. A nelze nevid t, e je ovládána lidmi, kte í plní zadání
svých mecená .
Nebo noviná ka Jana Lorencová:
"Jak bohatá zem jsme museli být, kdy je po ád je t co loupit, kdy po ád je t existují
státní zakázky, kolem nich protékají stamiliony, kdy se ádná z vlád nestará o to, aby do
státní pokladny ly peníze, které do ní pat í a místo toho sahá do kapes t ch
nejpot ebn j ích!"
************************************************************************
Tak nevím...
++++++++++++++++++++++
http://www.trimbroker.com/zona_obchodnika/cik_views.php?typ=K&id=komentarAmericke-korporacie-sa-vyhrazaju-Irsku-101123&code
Americké korporácie sa vyhrá ajú Írsku
(23.11.2010 01:00)
Pridal: Ronald I ip
Z blata do kalu e. To je prípad Írska, ktoré e te donedávna bolo v etkým ukazované ako
príklad najrýchlej ie sa rozvíjajúcej európskej krajiny, keltského tigra. Nakoniec sa ukázalo,
e tento rast stál iba na raste vlastných bánk. V ase boomu boli ich úvery pre ekonomiku
miazgou, no ich hazardné operácie priviedli krajinu do bankrotu.
No miesto toho, aby krajina vyhlásila bankrot, tak zapredala svoju budúcnos . Iba írske banky
dostanú pô i ky v objeme 80% hrubého domáceho produktu krajiny. Táto suma nieko kých
desiatok miliárd euro je príli ve ká na to, aby ju krajina niekedy dokázala splati . Írsko
stratilo samostatnos a o jeho budúcnosti budú rozhodova byrokrati z Bruselu a
Medzinárodný menový fond.
Asi prvá vec, ktorú bude krajina donútená spravi , je zvý i svoju da z príjmu firiem. Tá sa
pohybuje na úrovni 12,5%, o je dlhodobo t om v oku krajín ako USA alebo EU. Írsko sa
tak stalo destináciou mnohých nadnárodných firiem. Tie dokázali nielen vyu i túto nízku da ,
ale nájs si aj spôsoby ako ju zní i e te výraznej ie.
Výborným príkladom je Google. Táto americká firma dokázala nájs skvelý systém ako
plati minimálne dane. Z obrovského zisku, ktorý firma generuje, platí da iba vo vý ke 2,4%.
Tým, e presunula svoje a isko biznisu do Írska, tak u etrí ro ne pribli ne miliardu dolárov.
Trik nie je zlo itý. Americký Google predal licenciu na svoje vlastnícke práva írskemu
Googlu. Írsky Google tak získava a 88% v etkých príjmov spolo nosti. Ten má v ak sídlo
na Bermudách, i e nemusí plati dane v USA a ani Írsku. Celá transakcia sa e te pre enie
cez holandskú pobo ku Google, ím sa úplne o istí. Táto pobo ka nemá iadneho
zamestnanca, no má tr by vo vý ke 5,4 miliardy dolárov.
Google v ak nie je jediná takáto firma. V Írsku sídli mnoho amerických korporácii, ktoré
vyu ívajú podobné triky. Jedná sa o Microsoft, Hewlett-packard, Bank of America alebo Intel.
Práve predstavitelia týchto firiem u dopredu varovali írsku vládu, aby nezvy ovala firemné
dané. Ak to spraví, tak presunú svoje sídla a továrne do iných, lacnej ích krajín.
Írsko by tak mohlo prís o 100,000 pracovných mien. V tejto a kej situácii postihuje krajinu
jedna pohroma za druhou. Na jednej strane budú medzinárodné in titúcie tla i na zvý enie
korporátnej dane, a je viac menej isté, e sa im to podarí. Na strane druhej to e te viac zní i
schopnos Írska spláca svoj dlh. Z tohto dlhu sa u nikdy nemusí dosa .
A Írsko rozhodne nie je poslednou krajinou, ktorá bude na predaj. Budú nasledova aj al ie
krajiny, ktoré si mysleli, e sa pomocou dlhu doká u zmeni na tigre. A je jedno, i sa jedná o
dlh tátu alebo neustále narastajúci bankový dlh. Banky sú v ade rovnaké, nutnos dosahova
zisky znamená, e sa asto dostávajú za hranice obozretného podnikania. Neriskujú v ak iba
svoje peniaze, ale najmä peniaze svojich vkladate ov. No tak je tento systém nastavený a
zmeni ho nebude jednoduché.
++++++++++++++++++++++
To se srdce pote i!!
Zpráva od echa, trvale ijícího v Kanad :
Na i rom tí spoluob ané u zase skoro v ichni odjí d jí zp t do R. V
Kanad se jim nakonec nelíbilo. Sociálka je tady po ád honí do koly na
angli tinu, pen z nemají moc, nájemné je tu stra n drahé, a u doktora ani na
ú adech se svojí lámanou e tinou ne a ne domluvit. A tak aspo nakoupí na p j ku
notebooky, podepí ou v em mobilním operátor m smlouvy na t i roky, aby
dostali zadarmo ty nejdra í ajfouny, pak je t rychle rozprodat svým
podnikav j ím soukmenovc m, co tady u jsou deset let, svoje kanadské
uprchlické doklady toto nosti a hurá zadarmo zpátky do R (za letenky
zp t nemusejí platit ). A proto e sv j náhlý odjezd zp t nikomu nenahlásí,
zejména ne na sociálce, pak si je t pár m síc v esku vybírají
kanadskou sociálku, která jim dochází do jejich kanadských bankovních ú t pomocí
mezinárodní sít bankomat . A to nemluvím o tom, e tu nechají po sob
nezaplacené nájemné, elekt inu a kdoví co je t ... U jich takto odjelo
zp t asi dv t etiny t ch, co p ijeli po zru ení víz v íjnu 2007. Tak jim
tam koukejte dát nové byty, a vás nena knou z diskriminace. Kdo umi, ten umí!
Na n kolikam sí ní dovolenou do Kanady et í jenom hlupaci.
++++++++++++++++++++++
V ly iarskom stredisku sa rúti dolu svahom ly iar, vtom nabehne na
kame , spadne, kotú a so dolu svahom, zastane v záveji. Obzerá sa
okolo seba, palice dolámené, z ly í triesky, nohavice roztrhané,
hlava rozbitá. Usmeje sa a vraví: " Kur.., aj tak je tu lep ie ako v
robote!
++++++++++++++++++++++
Vie , o je eská ch ipka? Asi nie, tak na odpove nepo kám.
Hlava bolí, kok... stojí a robi sa nechce.
++++++++++++++++++++++
Zpráva
Pozdrav z rádia
Dobrý den, to je rádio? Ja jsem dneska na la pen enku. A bylo v ní sto tisíc korun, a 340 ,
a 108 dolaru. A byl tam i líste ek s adresou. Milo Novák, Kon vovova 8, Praha 10.
Zahrajte mu prosím písni ku...
++++++++++++++++++++++
Teória je, ke v etko vieme, ale ni nefunguje.
Prax je, ke v etko funguje, ale nikto nevie pre o.
My sme spojili teóriu s praxou ni nefunguje a nikto nevie pre o.
V súdnom procese vykonáva vrahov obhajca krí ový výsluch patológa:
Skôr ako ste podpísali úmrtný list, skontrolovali ste pulz?"
Nie."
Popo úval ste, i mu tl ie srdce?"
Nie."
Vykonal ste skú ku dychu?"
Nie."
Tak e, ke ste podpísali úmrtný list, nebol ste si istý, i je ten lovek m tvy, e?"
No, poviem to takto: Mozog toho chlapa som mal v piksli na stole. Ale je mo né, e
behá niekde vonku a venuje sa právu."
Mám rád tieto tri veci: Pohár vína pred tým a cigaretku po tom.
++++++++++++++++++++++
Príde chlap na úrad a pani za prepá kou sa ho pýta.
Ako sa voláte?
Mimimilololo Kukukubábábá ek..
Vy koktáte..?
Nie, koktal môj otec, ale matrikárku sme mali zákernú....
Pacient hovorí lekárovi: ke zomriem, tak do úmrtnej správy napí te, e som umrel
na AIDS.
Doktor sa tomu diví a hovorí: Vy ale nemáte AIDS, ale rakovinu.
Pacient odpovie: to nevadí, ale ja mám na to 3 dobré dôvody :
- po prvé, takú chorobu u nás v dedine e te nikto nemá,
- po druhé, sused umrie strachom, e to má tie , preto e mi chodil za man elkou,
- a po tretie, man elka sa u do smrti nebude s nikým milova !
Slimák pomaly lezie po lese a sa dostane ku stromu. Za ne na ho vylieza . Desa
rokov postupuje hore. V polovici jedenásteho roka je u tesne pod vrcholom, ale
spadne dole.
Managerské pou enie :
Práca chvatná, málo platná!
Kamarát sa s a uje kamarátovi pol roka po sobá i.
- Ty po úvaj, ja u nemô em. Tá moja to chce stále. Ráno, na obed, ve er, celú
noc... Ja u nevládzem.
Dobrý kamarát mu odpovie:
- Ja som ti vravel neber si takú karedú, bude na to sám.
Slepý sedí na lavi ke, nad ním preletí lastovi ka a upustí práve na neho. Slepý sa
ho*nu uhne. Lastovi ke sa to nezdá, tak svoj prelet zopakuje a nad slepým znovu
upustí. Slepý sa ho*nu zas uhne. okovaná lastovi ka zavolá druhé lastovi ky. Tie
tie se*rú o du u a slepec sa v pohode uhýba a uhýba.
Aké z toho plynie ponau enie?
Slepý ho*no vidí.
Star í man el vlezie do postele a za epká svojej man elke do u ka:
Som bez trenírok.
Man elka:
Nechaj ma u spa , zajtra ti jedny vyperiem.
o je to SEX?
Pod a lekárov je to CHOROBA, preto e v dy skon í v posteli.
Pod a právnikov je to evidentná NESPRAVODLIVOS , preto e v dy je niekto hore
a niekto dole.
Pod a in inierov je to VYNIKAJÚCI MECHANIZMUS, preto e funguje len ke stojí.
Pod a architektov je to ZL STAVEBNÉ RIE ENIE, preto e záujmová oblas je hne
ved a odpadového kanálu.
Pod a politikov ide o DOKONALÚ DEMOKRACIU, preto e si to u íva aj ten hore,
rovnako ako ten dole.
Pod a ekonómov je to MIZERNÁ INVESTÍCIA, preto e sa vkladá viac ne sa vyberá.
Pod a matematikov je to RAD VÝPO TOVÝCH ÚKONOV, preto e ena najskôr
sú inite umocní na najvy í stupe , potom ho uzatvorí do zátvoriek, odseparuje
a zmen í na prvo initele.
Sle na ofka, organistka v kostole, je osemdesiatni ka. Nikdy nebola vydatá, no
ka dý ju má rád pre jej milotu a dobrotu.
Jedno popoludnie ju nav tívil farár. Pozvala ho do obýva ky, v ktorej stál organ
(varhany).
Sle na ofka la pripravi aj. Farár sa posadil oproti organu a hne si v imol
sklenenú misku s vodou polo enú na om. Plával v nej toti kondom. Vtom sa vrátila
sle na ofka s ajom a kolá ikmi. Farár sa najprv sna il neprejavi , e si v imol
kuriózny obsah nádoby, ale napokon neodolal.
"Sle na ofka, som zvedavý, o mi poviete o tomto ....(a ukázal na nádobu).
Ona na to: "Ach áno, nie je to ú asné? Pred pár mesiacmi som la cez park a na
tráve som na la ten malý milý balí ek. Pokyny na om uvádzali, e obsah bali ka
treba umiestni na organ, udr iava vlhký a e ochra uje pred prenosnými
ochoreniami.
A viete, e som celu zimu nedostala chrípku?"
Lep ie je by ticho a by pova ovaný za hlupáka, ako otvori ústa a vyvráti tak
v etky pochybnosti.
Skuto ne in piratívny dôchodca
Ako starneme, za íname pochybova o svojej schopnosti robi nie o "u ito né" pre
zvy ok sveta. Práve v takých okam ikoch sú na e nádeje posilnené mimoriadnymi
skutkami iných "seniorov", ktorí na li odvahu popasova sa s problémami, na ktoré
by sme si my ostatní netrúfli. Takou osobnos ou je aj Harold Schlumberg. Harold
toti prehlásil:
asto sa ma udia pýtajú: o vy starí udia robíte, ke odídete do dôchodku?
Napríklad ja mám to astie, e som bol chemickým in inierom a jedna z inností,
ktorú robím najrad ej je premena piva, vína a kótskej na mo . Robím to ka dý de
a skuto ne ma táto innos te í.
U ite ka: Deti, zachránili ste u niekomu ivot?
Ferko: Ja áno!
U ite ka: Och. A o také si urobil?
Ferko: Vymenil som mame antikoncep né tabletky za tic-tac.
Man elia sa povadili.
Man elka volá svojej mame a hovorí:
Zase sa so mnou vadil, prídem býva k tebe."
Mama odpovedá:
Nie milá ik, on musí zaplati za svoje chyby. Ja prídem býva k tebe."
Dlho mi v talo v hlave, pre o udia s pribúdajúcim vekom astej ie ítajú Bibliu.
Nakoniec mi to do lo drvia sa na závere né skú ky!
Ako sa rozozná srnka od kozy?
Ke to pozerá z lesa, je to srnka, ke to pozerá z blúzky, nie je to srnka.
Raz ráno sa hlava rodiny prebudila, v hlave mu hu alo, v ústach sucho. Otvoril o i
a na no nom stolíku dva acylpyríny a pohár vody. Posadí sa a vidí na stoli ke
vy ehlená ko e a, kravata, nohavice. Ved a stoja vyblýskané topánky. Na no nom
stolíku le í cedu ka s textom:
Milá ik, ra ajky má na stole, i la som nakúpi , mám a rada.
Tak sa hlava rodiny oble ie, ide do kuchyne, tam na stole hemendex, erstvé rohlíky,
ved a taniera dne né noviny.
Pri stole sedí aj jeho syn a ra ajkuje. Tak sa ho pýta:
- A o sa to tu stalo?
Syn na to:
- Pri iel si domov o tretej ráno, spitý na mol, vôbec si nevedel, o robí . Vyvalil si
dvere, rozbil stoli ku, povracal si sa v predsieni a urobil si si monokel o roh stola.
- To v etko ale nevysvet uje, pre o mám pripravené ra ajky a to v etko ostatné?
- Aha, to?! No, to ke a mama odvliekla do kúpe ne a sna ila sa a vyzliec , tak si jej
povedal:
- Ruky pre , pani, ja som astne enatý.
ena je skoro ako sliepka ... Akurát sliepky sedia na vajciach trochu pokojnej ie.
Le í mravec na tanku, pomaly sa prebúdza po opici, pozerá a hovorí: "Teda v dy,
ke sa takto o eriem, dotiahnem domov nejakú takúto kravinu!"
Postrehy zo ivota:
enský byt sa od mu ského principiálne lí i tým, e v enskom sa riady umývajú po
jedle a v mu skom pred jedlom.
U teraz viem, o mi ena vyberie na Vianoce. Vkladnú kni ku.
Ak je lovek ne astný, figu mu pomô e, e je chudobný.
Tento rok mám také slabé príjmy, e v da ovom priznaní budem môc pokojne
vychádza zo skuto nosti.
Skuto ne známou osobnos ou sa stane a vtedy, ke Word prestane ervenou
farbou pod iarkova tvoje priezvisko.