Presto Chango - Fantazie Lidské Mysli

Story by Czolgolz
Art by Fraylim
Translate to Czech by Baletka
KAPITOLA 1
Publikum mlčky sledovalo představení. Všechny oči se upíraly na jeviště. Diváci
seděli v malém sálu laciného hotelu a kasina v Dead Springs v Nevadě. Město Dead
Springs se již roky marně pokoušelo vydobýt slávu jako druhé Las Vegas. Bohužel jméno
města a děsivá blízkost několika bývalých starých jaderných střelnic způsovovalo, že tato
oblast zůstávala turisty víceméně opomíjena. Kasino se jmenovalo „Palác Nero“ a bylo
největší ve městě.
O pozornost platících diváků se starali dva lidé na pódiu. Prvním z nich byl asi
třiadvacetiletý muž. Vypadal docela dobře, i když ne zase až tak působivě. Průměrná výška,
černé vlasy a svaly, jakými se honosila většina mužů jeho věku. Muž byl známý jako Brian
Veliký, Mistr iluzí a Mistr nevšedních úniků. Jeho řidičský průkaz však zněl na jméno "Brian
Howard." Miloval magii a nenáviděl svou práci.
Žena, která právě poutala Briana, vzbuzovala dojem, že život asistentky a modelky je
přesně to, co jí vyhovuje. Muže, většinou opilé místní podnikatele, kteří se neúspěšně snažili
dostat ji do postele, nebrala nikdy vážně. Ostatně byla velmi krásná. Měla velmi krásné,
dlouhé platinové vlasy, dlouhé nohy a bujné poprsí. Její tvář vypadala krásně i bez makeupu.
Vypadala na dvacet, ale ve skutečnosti byla o něco starší, než Brian. Měla na sobě vršek od
bikin, koženou minisukni, a síťované punčošky (vedení kasina trvalo na tomto vyzývavém
kostýmu, aby bylo nalákáno co nejvíce
zákazníků). Dívka se jmenovala Tracy a
byla Brianovou asistentkou téměř tak
dlouho jako on byl kouzelníkem. Sice
měla svou práci raději než Brian, přesto
jí cosi v jejím životě scházelo.
"A teď, dámy a pánové," řekl
kouzelník, "jakmile krásná Tracy
dokončí
mé
připoutání,
zahájím
nejnebezpečnější trik dnešního večera.
Až dám povel, Tracy zapne smrtící
vrtačku nad mou hlavou. Pokud se
nedostanu z těchto okovů na mém
zápěstí a kotníkách, budu přesně za
třicet sekund probodnut tímto strojem
zkázy. Pokud není někdo připraven
vidět můj krvavý skon, nechť prosím
odejde ze sálu. Ovšem přílišné obavy
mít nemusíte. Svá kouzla jsem studoval
u největších učitelů magie v Tibetu a
Indii“. (pozn.aut.: krom krátkého výletu
do Tijuany v Mexiku, neopustil Brian
nikdy Státy).
Tracy posunula pákou a vrtací zařízení
nad Brianovou hlavou začalo rotovat.
Brian začal bojovat s řetězy a lany, kterými byl připoután. Vrták se více a více přibližoval
k jeho tělu. O pětadvacet vteřin později stál Brian vedle vrtačky uprostřed záře reflektorů,
usmívající se a zcela nezraněn. Mohl se vyvázat z řetězů a lan přibližně o deset vteřin dříve,
ale chtěl udržet publikum ještě trochu v napětí. Poté se oba dva ruku v ruce hlubokým
úklonem poděkovali publiku a opona spadla.
Tracy a Brian se potichu vytratili do Brianovy šatny. Jakmile se ocitli sami, Brian vrhl
na Stacy upřený, nepříjemný pohled.
"Jak jsi mi to mohla udělat?", vyštěkl, "na tuhle změnu jsem čekal celý život! Možná už nikdy
nebudu mít takovou šanci."
Před pár dny, muž z publika oslovil Briana a Tracy. Ukázalo se, že jde o lovce talentů
pro velká kasina v Las Vegas. Brianovo představení na něj udělalo takový dojem, že jim
nabídl angažmá na jeden rok. Vystupovat v Las Vegas byl vždy Brianův velký sen. Vždy
chtěl předvádět své triky před početným a nóbl publikem. Smlouva zaručovala získat
Brianovi a Tracy za rok tolik dolarů, kolik by vydělali v Dead Springs za tři. Taková suma by
bohatě stačila na to, aby si Brian i Tracy splnili své vlastní sny a přání. A bohužel v tom byl
hlavní problém. Tracy nechtěla jet do Las Vegas.
Tracy se podívala Brianovi do očí.
"Je mi líto," řekla, "strašně moc ráda bych ti pomohla. Vím, jak moc to pro tebe znamená. Ale
já jsem zamilovaná a za pár měsíců se vdávám. Las Vegas je v rozporu s mými plány.“
Před několika měsíci, pozval Brian muže z publika až na jeviště, aby se ujistil, že
řetězy a lana jsou skutečně pevně uvázána. Dobrovolník byl muž jménem David Stepstone.
Byl to australský podnikatel, jenž bohužel příliš uvěřil slibům cestovní kanceláře a vyrazil do
Dead Springs na výlet. Když se David setkal s Tracy tváří v tvář na pódiu, bylo to jako zásah
bleskem. Jež týž večer přijala Tracy pozvání od Davida na večeři. Od této chvíle létal David
každý víkend do Států (díky svému jmění si to mohl dovolit). A
asi před týdnem položil David Tracy tu všeobecně známou
otázku. A Tracy řekla ano. David a Tracy měli být oddáni ve
Státech a pak se společně přestěhovat do Austrálie.
Byla to velmi špatná zpráva pro Briana.
"Neexistuje opravdu žádný způsob, kterým bych tě přesvědčil,
abys svatbu na chvilku odložila?", zeptal se Brian, ale Tracyinu
odpověď již znal dopředu.
"Samozřejmě, že ne. Las Vegas je pro mne velké sousto.
Briane, nejsem kouzelník, jsem jen tvá asistentka. Jsem
přesvědčena, že můžeš ve Vegas najít další novou hezkou
tvářičku."
Brian zaklel.
"Pěknou tvářičku, pěknou tvářičku… Opravdu si myslíš, že
vystupuješ se mnou jen kvůli tomu, že hezky vypadáš ? Tracy,
kdyby nebylo Tebe, nemohl bych předvádět polovinu svých
triků.“
Většina kouzelníků měla na jevišti své asistentky opravdu jen
proto, aby „to dobře vypadadalo“. To však nebyl případ Tracy.
Byla to právě ona, kdo vydatně pomáhal Brianovi „zmizet“
před zraky diváků a kdo nenápadně odemykal klíče řetězů a
pout, kterými byl Brian poután. Dokázala přitáhnout pozornost
publika v době, kdy bylo přesně zapotřebí. Věděla kdy se
usmát, na koho mrknout, kterou partii svého těla vystavit na
odiv. Jednodušše řečeno, úspěch Briana a Tracy byla týmová
spolupráce.
"Podívej se Tracy," řekl Brian, když se trochu uklidnil, "bude trvat minimálně tři měsíce, než
vycvičím jinou asistentku, abych mohl dělat alespoň nejzákladnější triky. Bez Tebe nemohu
dělat žádné složitější věci.“
Tracy si povzdechla.
"Briane, dokud jsem nepotkala Davea, byla jsem spokojená, ale teď si nechci nechat utéct
svoji šanci. Nejsem už tak mladá, jako dříve, chci mít děti a jsem unavená z neustálých
dotěrných výpadů místních opilců. Chci se usadit a začít žít normální život. Jsem zamilovaná
do Davea, ale s takovým životem mu nemohu dát úpně všechno, co náš vztah potřebuje. Je
mi líto Briane, jsi můj nejlepší přítel, ale tohle něco, co stojí za to, abych tě opustila.“
"Chápu to."
"Uvidíš, že to zvládneš," řekla Tracy nepřesvědčivě.
"Určitě to zvládnu, určitě tam budou i jiné dobré pracovní nabídky. Něco si najdu,“ odpověděl
Brian ještě méně upřímněji.
Tracy pohladila Brianovu ruku a vrátila se do své šatny. Jakmile Tracy zmizela, sáhl
Brian po láhvi Skotské a nalil si plnou sklenici. Věděl, že bez Tracy je jeho angažmá ve
Vegas zcela ztraceno. Napil se a zavzpomínal na dobu, kdy se s Tracy poprvé potkal. Bylo
to před lety. On byl pouliční kouzelník v Dead Springs, ona byla servírkou. Jednou se
zastavila na ulici, aby sledovala jeho kouzelnické kousky. Dala se Brianem do řeči, nechala
se pozvat na večeři a téměř okamžitě se stali přáteli. Když bylo Brianovi nabídnuto angažmá
v Paláci Nero, oslovil Tracy, zdali by se nechtěla stát jeho asistentkou. Od té doby byli Tracy
a Brian téměř pořád spolu. Dokonce se stali nakrátko i milenci, to když Briana opustila jeho
přítelkyně a on hledal u Tracy svou emocionální a citovou záchranu. Po měsíci oba zjistili, že
nejsou předurčeni pro společný citový vztah a že přátelství je pro ně daleko cennější
záležitost. Na rozdíl však od jiných ex-párů nepovažovali tuto dohodu jako frázi a opravdu
zůstali dobrými přáteli.
Brian si dolil. Tracy měla pravdu,
nelze
jí
stát
v cestě
za
jejím
naplánovaným, novým životem. Věděl, že
se mají s Davidem rádi a oba to tak chtějí.
Otočil se a oslovil svého spoluobyvatele
šatny králíka Harveyho.
"Vypadá to, že to je zase jen a jen na nás,
Harve. "
Harvey zůstal bez komentáře.
"Doufal jsem, že by to s Tracy mohlo ve
Vegas zafungovat. Takhle je vše ztraceno.
Škoda, že je tak těžké sehnat krásné a
zároveň šikovné asistentky.“
Brian si opět dolil a usadil se zpět
do svého křesla.
„Za chvilku vstanu a půjdu se Tracy omluvit
a popřát jí vše dobré. Určitě teď bude mít
špatnou náladu. Musím ji trochu potěšit.
Brian nebyl jediný, kdo o této
situaci přemýšlel. Tracy seděla již dobrou
půl hodinu před svým zrcadlem a cítila se
hrozně. Byla tak nadšená ze své
nadcházející
svatby,
že
vůbec
nepomyslela na to, jak bude Brianovi. Měl
pravdu, bylo zhola nemožné odejít do
angažmá v Las Vegas bez kvalifikované
asistentky. Bohužel byla jen jedna osoba
kromě ní, která znala perfektně Brianovy triky – byl to Ray. Ray byl zaměstnanec hotelu a
jeho hlavním úkolem bylo pomáhat při provádění složitějších triků. Bylo mu osmnáct.
Znal všechny Brianovy triky téměř stejně jako oni. Ray se přátelil s Brianem i Tracy.
Kdyby proběhlo několik drobných konzultací, mohl by se Ray stát Brianovým asistentem.
Ano občas se stávalo, že kouzelník měl za asistenta muže, ale byly to spíše vyjímky. Ne, že
by to nemohlo fungovat, ale žena-asistentka byla vždy sázka na jistotu. S Rayem to prostě
nepůjde. Ledaže by … se Ray stal krásnou ženou ! Tahle myšlenka nebyla až natolik šílená,
jak by se na první pohled zdálo. Tracy začala usilovně přemýšlet. Ray nebyl zase až takový
chlap, jak by se podle jména mohlo zdát. Byl menšího vzrůstu, neměl téměř žádné vousy a
na hrudi byl zcela bez ochlupení. Byl štíhlý a svalů také moc nepobral. Měl delší zrzavé
vlasy, které by mu mohla leckterá žena závidět.
Tracy si vytvořila Rayovu podobu ve své mysli. V myšlenkách oblékla Rayovi ženské
šaty a udělala silný makeup a manikúru. Přidala střevíčky na vysokých podpatcích a ženský
střih vlasů. Objevily se náušnice a vycpávky na hrudníku a bocích. Ve svých představách
oholila Rayovi nohy a vytrhala obočí. S trochou výuky ženského chování by mohl Ray zcela
bez problémů stanout na pódiu před publikem jako krásná asistentka. Celá věc však měla
dva velké háčky. Zaprvé, Brian téměř jistě odmítne tuto variantu a zadruhé, jak přesvědčit
Raye, aby hrál „Rheu“ po celý rok? Tracy si mohla namlouvat, že přesvědčí Briana, aby o
tomto nápadu, alespoň přemýšlel. Ale co Ray? Co on si o celém tom nápadu bude myslet?
Odpověď na tyto otázky mohl dát pouze on. Tracy vstala a odešla zpět do Brianovy šatny.
KAPITOLA 2
Když se Tracy vrátila, Brian stále ještě seděl rozvalený ve svém křesle. Než se stihnul
Tracy omluvit za své předchozí neurvalé chování, řekla mu, že má pro něj řešení jeho
problému s asistentkou.
"Opravdu?", zeptal se Brian, doufajíc, že Tracy přišla na něco, co by mohlo zafungovat.
"Ray by mohl být tvůj asistent," řekla Tracy s úsměvem na rtech. „Zná všechny naše triky a
s trochou přípravy by mohl být velmi rychle připraven převzít tuto úlohu za mne …“
"Ne," zastavil jí v půli věty Brian. "..to by nešlo. Díky za nápad, ale to by nefungovalo.
Potřebuji ženu-asistentku. Ray by nebyl to pravé. Pokud vím, tak jedině ženy iluzionistky si
berou za asistenty muže.“
"Jen mě vyslechni. Vím, že s Rayem/mužem představení fungovat nebude. Ale co kdyby
Ray nebyl mužem? Co kdyby byl Ray ženou?“
"Tedy, že by to bylo zrovna převratné řešení mého problému, to opravdu není.. Bohužel, Ray
není žena."
"Myslím, že by se Ray mohl změnit."
Brian byl šokován. "Co tím myslíš?"
"Hele, s novým šatníkem, setřihem vlasů a pár dalšími 'vylepšeními' by bylo docela reálné,
aby se Ray stal přitažlivou ženou. Myslím, že to za tu šanci stojí.“
Brian začal konečně o návrhu přemýšlet. Pokud šlo o makeup, byla Tracy opravdu
dobrá. V průběhu sezóny, když zrovna nebylo na programu jejich vystoupení, přivydělávala
si Tracy líčením ostatních žen, které v programu účinkovaly. Ray nevyhlížel tak mužně, jak
by se dalo očekávat, ba dokonce by se dalo říci, že se jedná o křehké stvoření. Raye by
nemusel Brian učit roli asistentky od začátku a pokud byl byl v dostatečné vzdálenosti od
diváků, nikdo by nemohl říci, že na jevišti stojí chlap. Myšlenka začala náhle vyhlížet velice
lákavě.
"A Ray s tím vším souhlasil? Nikdy bych si nepomyslel, co vše je ochoten pro nás udělat?“
"No ...," odpověděla Tracy trochu nervózně, "není to přesně, jak říkáš. Ve skutečnosti jsem
se ho dosud ani nezeptala. Chtěla jsem mít nejdříve souhlas od Tebe.“
„Ty jsi se ho ještě ani nezeptala?,“ Brian se vrátil zpět do reality. "Proč si proboha myslíš, že
by to pro nás udělal? Vysmíváš se mi? Vysmíváš se i Rayovi? Proč si myslíš, že bude
ochoten stát se na rok dívkou?“
"Uklidni se Briane. Ženou by mohl být pouze o představení. Přes den by byl sám sebou."
"Ne, nemohl! Pokud by ho kasino angažovalo jako ženu, pak by ho nikdo a nikdy nemohl
vidět jako chlapa. To znamená, že by musel být převlečen za ženu nejen na každou show,
ale i na každou zkoušku a vůbec, nikdy bychom nevěděli, kde zrovna potkáme někoho
z práce. To znamená, že by se musel stát ženou na plný úvazek, co by si řekli sousedi,
kdyby ho potkaly jako muže a to nemluvím o výplatě, která bude vystavena na jeho ženské
jméno, žádná banka Rayovi peníze nevyplatí.“
Úsměv rychle zmizel z Tracyiny tváře. "Asi jsem nedomyslela úplně všechno, že?"
"A to není vše. Pokud by vysvitlo, že Ray není opravdovou dívkou, bylo by to velkou ostudou
pro kasino. Dostali bychom padáka a pravděpodobně byli zažalováni. A buď si jista, že
bychom už v branži zůstat nemohli. Moje kariéra by byla u konce a Ray by byl zostuzen do
konce života.“
"Myslím, že to byl hloupý nápad."
Brian Tracy zastavil. Uvědomil si, že dnes už podruhé na Tracy křičel a to nechtěl.
"Ne, nebyl to hloupý nápad. Bylo to vlastně docela chytré řešení, ale nemyslím si, že by
fungovalo. Budu o tom přemýšlet pouze v tom případě, že se nám nějak podaří přesvědčit
Raye, aby žil jako žena 24 hodin denně po dobu dvanácti měsíců.“
"Máš snad nějaký nápad, jak Raye přemluvit? Jakýkoliv nápad?"
Brian se už chystal odpovědět záporně. Zdálo se, že není ani jeden důvod, proč by
tato nabídka byla pro Raye atraktivní. Snad jedině peníze. Brianova asistentka byla vždy
velmi dobře placena. Brian cosi věděl, ale Tracy vůbec netušila, jak moc je Ray chudý, ale
opravdu chudý. Vědělo se, že Ray žije bez rodičů. Před dvěma roky odešel Ray ze školy,
aby mohl vydělávat a uživit se. Přestože se Ray nikdy nepřiznal, věděl Brian, jak moc velké
má Ray finanční potíže. Kromě práce v kasinu měl Ray ještě další dvě práce. Nikdy neměl
dostatek peněz na oběd a proto mu Brian občas nějaké to jídlo koupil. Jednou svezl Brian po
práci Raye k němu domů a byl zhrozen v jakém kutlochu Ray bydlí. Práce pro Briana by pro
Raye znamenala šanci dělat to, co ho baví, dostatek peněz a možná i nové auto. Znamenalo
by to šanci vymanit se z chudoby a nastartovat nový život.
Ray se kdysi Brianovi svěřil se svým celoživotním snem, stát se hercem. Mluvil
upřímně, ale dopředu věděl, že šance pro chudého vychrtlého kluka bez vzdělání jsou
absolutně mizivé. Možná by nebylo až příliš složité přesvědčit Raye, že převlek za ženu je
jakousi jeho první velkou rolí. Pravda, sice trochu neortodoxní rolí, přesto však by mohla
sloužit Rayovi jako odrazový můstek do budoucna.
Brian mrknul na Tracy. "Možná bychom ho mohli přesvědčit. Ale je to opravdu jen
možná, " Brian se postavil. „Je potřeba, aby jsi šla za ním a řekla mu vše mu na rovinu, jak
se věci mají a co po něm chceme. Mohu téměř zaručit, že ti Ray řekně své kategorické 'ne',
ale později, když mu dáme trochu čas o tom přemýšlet, zkusíme si s ním sednout, předložit
své argumenty a přemluvit ho. Jiná cesta není. Možná bude souhlasit, ale pro začátek bych
na to moc nesázel.“
Tracy se pousmála. "Doufám, že to vyjde. Čeká nás perná práce." Odejmula Briana,
dala mu rychlý polibek a chystala se k odchodu.
"Hej, Tracy," zavolal Brian za ní na půl cesty.
"Ano?"
"Ještě jsem Ti nepoblahopřál k tvému rozhodnutí. Přeji vám hodně štěstí. Jsem rád, když
budete s Davidem šťastní."
Tracy se na Briana znovu usmála a opustila šatnu.
Brian pozoroval Tracy, jak odchází. Skotská mu trochu stoupla do hlavy, proto si
raději otevřel pivo. Doufal, že bude práce ve Vegas pro ně nový začátek, ale hned na
počátku jeho plánů, dostal políček v podobě Tracyina odjezdu do Austrálie. A králík Harvey
byl sakra špatná společnost na cesty.
O dvacet minut později vtrhnul Ray do Brianovy šatny a vypadal docela naštvaně.
"Myslíš si snad o mě, že jsem nějakej úchyl?," křičel hned ode dveří na Briana.
Brian nemohl odpovědět. Jeho ústa byla plná. A nejen ústa, dokonce i prakticky celý jeho
jícen. Byl plný dva a půl stopy dlouhé repliky samurajského meče. Vyhrál ho vloni létě
v pokeru na srazu iluzionistů v Renu. Polykání mečů a nožů bylo Brianovým koníčkem a
zároveň jistou relaxací. A to i přesto, že spousta lidí, včetně Raye a Tracy, si myslelo, že
existuje jednodušší a méně nebezpečný způsob, jak zmírnit vnitřní napětí. Polykání mečů
vyžaduje stoprocentní koncentraci a dává velmi málo prostoru na přemýšlení o ostatních
věcech.
"Ist jagga ungthoth," nesrozumitelně zahuhlal Brian a začal vytahovat zbraň ze svých útrob.
V průběhu tohoto úkonu se natočil Rayovým směrem. Byl naštvaný, dle předpokladu.
Pravděpodobně byl již požádán, aby pozměnil garderóbu. Brian pozoroval Raye mlčky
několik vteřin. Určitě v něm mohl rozpoznat jisté 'ženské' rysy. Bylo sice zřejmé, že Ray není
žádná citlivka, ale nebylo zapotřebí příliš mnoho fantazie, aby si člověk nedokázal představit,
že před ním stojí „Rhea“. Plné rty, vysoké lícní kosti… opravdu by to mohlo zafungovat.
Když se podařilo Brianovi vyprostit samurajský meč, umístil ho zpět do stojanu. „Ber
to jako nabídku na novou práci.“
"To má být nabídka zaměstnání? Myslíš si, že jsem nějaký homosexuál? Myslíš si o mě, že
mám zálibu v převlékání za ženský? Vypadám snad jako blázen?“, teď už Ray opravdu
křičel.
"Uklidni se Rayi! Ne, samozřejmě si nemyslím, že jsi úchyl. Prosím posaď se a chvíli mne
poslouchej."
Brian nabídl Rayovi židli. "Dáš si pivo?"
"Ne, díky."
Brian si tedy otevřel jen jedno pro sebe. Zřídkakdy pil Brian tolik, ale dnes potřeboval něco
na posílení důvěry.
"Teď poslouchej Rayi. Nikdy bych tě o tuto službu nepožádal, kdybych měl jinou možnost.
Opravdu si nemyslím, že jsi transvestit, nebo gay, nebo cokoliv jiného. Znáš naše triky
daleko lépe, než kdokoliv jiný a já nemohu přijmout novou práci bez asistenta.“
V první chvíli se zdálo, že Brianova řeč trochu Raye obměkčila. "Dobrá, ale přesto je to
opravdu příliš troufalé, požádat někoho, aby změnil své pohlaví na celých dvanáct měsíců.
Rád bych Ti pomohl, ale tohle prostě nejde. "
"Jsi si opravdu jist, že by to nešlo? Zaplatil bych ti opravdu dobře."
Brian vyslovil částku a Ray se velmi špatně snažil zakrýt své překvapení.
"Tolik?", zeptal se nedůvěřivě.
"Plus samozřejmě náklady. Pokud budeš vykonávat tuto práci po celý rok, můžeš si našetřit
docela slušnou částku."
Ray přemýšlel. Opravdu potřeboval peníze. Pracovat na třech místech pro něj znamenalo,
že nemá prakticky žádný volný čas. Nikdy v životě neměl dostatek jídla a jeho domácí mu
vyhrožoval, že ho vystěhuje, pokud Ray co nejdříve nezaplatí nájem. Přesto však stále nebyl
přesvědčen, že by tato zvláštní práce byla východiskem pro jeho problémy.
"Ale když budu převlečen za ženu, co si budou o mne lidi myslet?"
"Znáš někoho v Las Vegas?"
"Ne."
"Tak potom nikdo nebude znát naše tajemství. Já a Tracy si o tobě nemyslíme také nic
špatného, je to koneckonců náš nápad."
"Ale být dívkou na plný úvazek? Jaký život mne ve Vegas čeká?"
"Sám jsi mi jednou řekl, že by jsi se chtěl stát hercem. Tady je tvá šance, tohle tvoje role.
Pokud by jsi se v budoucnu chtěl stát seriózním hercem, je tohle ta pravá příležitost, jak si to
vyzkoušet!"
"Já ale chci být herec a ne herečka"
"Podívej, spousta známých herců nosila ženské šaty kvůli filmové roli. Třeba Tim Curry v
"The Rocky Horror Picture Show“, nebo Anthony Perkins v "Psycho."Ve filmu jsou oblečeni
jako ženy, ale nikdo nikdy si nemyslel, že by to bylo jakkoliv podivné. Lidé věděli, že to je
film, filmová role a žádný jiný důvod v tom není.“
"Ale tohle není filmová role. Chceš po mě abych ve své roli zůstal po celou dobu. Herci po
natáčení žijí svůj život, aniž by z toho nesli nějaké následky.“
"Ale to se mýlíš! Tom Hanks přibral třicet liber kvůli roli ve "Velkém vítězství", Sigourney
Weaver si nechala oholit hlavu pro „Vetřelce 3“. Jackie Chan skončil třikrát na jednotce
intenzivní péče, kvůli natáčení (Brian byl vášnivým čtenářem bulvárních časopisů).
„Pokud chceš znát můj názor, pak tvá role bude docela snadná, jen budeš mít na sobě
ženské šaty a občas vysoké podpatky. Po roce se vrátíš k Rayovi bohatší o zkušenosti, aniž
by se kdokoliv dozvěděl o tvé minulosti.“
Zdálo se, že Ray byl již téměř přemluven.
„Podívej,“ pokračoval Brian, „kdy máme další představení?“
„Ode dneška za týden.“
„Až za týden? Proč až tak za dlouho?“
„Deratizace. Hosté si stěžovali na štíry.“
„Štíři? Panebože, nutně potřebuji novou práci. A ty taky Reyi. Podívej se, mám tu ještě tři
představení, než budu muset učinit své konečné rozhodnutí o práci v Las Vegas. Příští týden
udělá Tracy z tebe na zkoušku ženu. Nový makeup, kostým, vlasy atd. Naučí tě, jak se
chovat jako žena. Nikdo nebude vůbec nic tušit a Ty a Tracy budete mými asistentkami při
příštím představení. Pokud vše půjde hladce, můžeš odejet se mnou do Vegas. Pokud se jen
trochu nebudeš ve své roli cítit, nebo si budeš myslet, že by to nemohlo fungovat, pak na
celou věc zapomeneme. Ale pro tuto chvíli pojďme společně do toho, ani jeden z nás nemá
co ztratit.“
Ray si o tom všem myslel své. Tušil, že to je špatné rozhodnutí, ale pokud chtěl v budoucnu
začít žít nějaký normální život, byla tohle jediná šance.
„Dobrá, vím že toho budu litovat, ale pokud slíbíš, že nebudeš mít žádné další podmínky a
odpřísáhneš, že to zůstane jen mezi námi, pak se na příští týden stanu tvou asistentkou.“
Oba muži vstali a na důkaz dohody si potřásli rukou.
KAPITOLA 3
Ray se zhluboka nadechl a zaklepal na dveře bytu. Nevzpomínal si, kdy byl
naposledy tak nervózní. Uplynul pouhý den, co Ray přistoupil na dohodu, aby se stal
„Rheou“. S Tracy se domluvil na dnešek, aby mohla začít pracovat na jeho ženském
zevnějšku.
Dveře se otevřely.
„Ahoj,“ řekla Tracy, „pojď dál, omlouvám se za nepořádek, balím už věci do Austrálie.“
Ray se rozhlédl po Tracyině bytu. Všude po bytě byly poházené krabice, knihy, obrazy,
oblečení a asi dvacet výtisků svatebních časopisů. Ray se posadil na jedinou prázdnou židli.
Tracy se posadila naproti němu na okraj konferenčního stolku.
"Rayi, moc ti děkuju, že jsi dnes přišel. Nedokážu si snad ani představit, jak těžké to pro tebe
musí být. Moc si toho vážím, co chceš pro nás udělat. To samé cítí i Brian. A kdo ví, možná
to pro tebe nebude až tak strašné, jak si možná teď myslíš.“
„Pevně věřím, že to snad ustojím. Dělám to hlavně pro peníze a samozřejmě také kvůli
Brianovi.“
„Můžeš mi věřit, Brian tvůj čin velice oceňuje.“
Tracy mluvila s Brianem včera poté, co Ray odešel domů. Nestačila se divit, jak relativně
lehce přistoupil Ray na dohodu.
„Dnes bych chtěla změnit tvůj fyzický vzhled. Udělám ti makeup, nový účes a obléknuti ti
ženské šaty. Až to všechno bude hotové, pravděpodobně svou podobu v zrcadle vůbec
nepoznáš. Budeš mít dívčí tvář a tělo mladé ženy. Pokud by tě viděl kdokoliv cizí, vůbec mu
nedojde, že se dívá na převlečeného muže. Ale Rayi pamatuj, že nic z toho co tu dnes
s tebou provedu, není skutečné. Je to jen hra a je to jen kostým. Makeup se dá smýt,
oblečení se dá vysvléct. V kterémkoliv okamžiku se můžeš stát opět mužem. Možná právě
tahle skutečnost ti pomůže překlenout celý ten rok a až bude po všem se můžeš pak vrátit
v klidu jako muž.
"Moment, zatím jsme se dohodli na posledních třech vystoupeních tady v Dead Springs!
Zatím jsem ještě nekývnul na cestu do Las Vegas! "
"Dobrá, dobrá! Klídek Rayi! Nemyslela jsem to tak. Jsi teď připraven na moje kouzlení?"
"Snad ano."
"Super. Tak jako první věc uděláme to, že ti změřím velikosti."
Tracy vzala ševcovský metr a vzala Rayovi všechny míry: výšku, váhu, velikost bot, pas,
boky, poprsí atd. Když byla hotova, pousmála se.
„Perfektní. Máš téměř stejné velikosti jako já. S drobnými úpravami můžeš nosit některé
moje starší věci. Stejně se budu stěhovat a nemohu si vzít s sebou úplně všechno.“
„Myslíš tvoje ženské šaty?“
„Samozřejmě hlupáčku. Nebo si snad myslíš, že až budeš žít jako dívka, tak si vystačíš
s jedním tričkem a džínami? Nepředpokládám, že by jsi v této chvíli chtěl nakoupit celý nový
šatník.“
„To samozřejmě nemám v plánu, ale nebudou na mě tvoje šaty vypadat hloupě?“
„Ne, určitě ne, jak jsem již řekla, až to všechno poskládáme dohromady, tak tě ani tvůj
nejlepší přítel nepozná. Máme tu šatičky, halenky, svetříky, sukně a dokonce si myslím, že i
v jednodílných plavkách budeš vypadat skvěle. Pravda, bikiny ti zatím asi nesednou, ale to
vše přijde časem. Taky se asi nevejdeš do mých bot, tak pro začátek vybereme nějaké tvoje.
Taky budeme muset nakoupit nějaké tvé vlastní spodní prádlo: kalhotky, spodničku, silonky,
podprsenku…“
"Počkat! Nikdo přeci tyhle věci neuvidí. Proč bych měl nosit pod šaty stejné prádlo, jako
ženy?“
„Protože nemám ráda poloviční práci. Jsem tu od toho, abych z tebe udělala dámu a dámy
pánské spodky nenosí!“
„Asi máš pravdu, když už budu v ženských šatech, tak by volba spodního prádla neměla být
až takový problém, že?“
„Oceňuji tvůj přístup. Můžeme začít?,“ Ray přikývl na souhlas.
„Super. Jako první věc bych potřebovala, abys se šel osprchovat a oholil se.“
„Ale já se dnes již holil, ještě než jsem šel sem,“ protestoval Ray a přejel si demonstrativně
rukou po své hladké tváři. Dost možná ani nebyl tento úkon nutný, protože Rayovi vousy byly
tak jemné a řídké, že ani nebyly vidět.
„Ale Rayi, nemluvím o tvých vousech, potřebuji aby sis oholil nohy, hrudník a podpaží,“
pousmála se a podala mu ručník a ženské holítko.
"Toho jsem se obával."
"Nyní si dej na sobě záležet. Můžeš použít mé mýdlo a šampón. Uvidíme se, až budeš
připraven na další stupeň proměny v ženu.“
„Ray, očividně otřesen, odešel do koupelny.“
Ray spustil sprchu a nechal vodu po sobě volně stékat. Celou noc tajně doufal, že
Tracy nakonec sama uzná, že neexistuje žádný způsob, jak ho proměnit v dokonalou ženu,
ale zatím to spíše vypadalo, že toto jeho přání se již definitivně rozplynulo. Pro následujících
několik představení se stane „Rheou“.
Přemýšlel, co by asi na jeho proměnu řekli rodiče. V dané chvíli to už stejně bylo
jedno. Rayova matka zemřela, když mu byly dva a jeho otec s ním již také nepromluví. Jeho
otec byl velmi mužný typ. Marně v Rayově neatletické postavě s dlouhými vlasy hledal svého
následovníka a vůbec neskrýval velké zklamání nad touto skutečností. Když bylo Rayovi
patnáct, zjistil jednoho rána, že jeho otec nadobro zmizel. Ve skutečnosti ani Rayovi jeho
otec nechyběl, ale co mu brzy začlo velmi citelně scházet, byly otcovy peníze. Ray musel
začít pracovat na plný úvazek, aby se uživil. Musel opustit školu a kromě práce v hotelu
musel přibrat další dvě zaměstnání, aby mohl zaplatit nájem a trochu jídla.
Ray si prohlížel své bledé, štíhlé, pihovaté tělo. I přes několik chabých pokusů
v posilovně, se nikdy Rayovi nepodařilo získat, alespoň trochu přiměřené mužské svalové
hmoty. Nikdy neměl chlupy na hrudi a pár ojedinělých vousů na jeho tváři se nikdy nedalo
kvalifikovat jako skutečné vousy. Nechal si narůst dlouhé vlasy. Nebylo to ani tak z důvodu,
aby vypadal módně, ale spíše proto, že neměl dostatek peněz na holiče a neodvažoval se
ostříhat sám. Co se týkalo žen, nikdy neměl moc štěstí. Navzdory jeho úsilí, měl jen pár
krátkodobých známostí. Nikdy je nemohl pozvat někam do restaurace, nebo do kina a
vzhledem ke svému pracovnímu vytížení na ně ani neměl moc času. Snažil se sám sobě
namluvit, že to vlastně až takový problém není, ale ve skutečnosti byl velmi osamělý.
Ray se namydlil Tracyiným mýdlem. Bylo voňavé a zcela odlišné od mýdel, které
doposud znal. Zcela po právu se obával, že pronikavá ženská vůně mýdla se ho bude držet i
po sprchování. Stejné to bylo se šampónem. Nakonec přistoupil k nevyhnutelnému a oholil
se dle Tracyiných instrukcí. Nebylo to nakonec až tak těžké, jak si původně myslel, pouze na
některých partiích musel proceduru opakovat dvakrát. Ačkoliv si to nedokázal před tím
přiznat, ale velmi se mu líbil pocit být oholený v podpaží. Větší starosti mu však dělaly jeho
oholené nohy. V Nevadě bylo téměř pořád velmi teplé počasí a on obvykle nosil kraťasy. Co
když si někdo všimne jeho oholených nohou? Co si o něm pomyslí?
Ray vylezl ze sprchy a osušil se. Deodorant našel nad umyvadlem. Lehce ho
potěšilo, že se jedná o druh přípravku určeného jak pro muže, tak pro ženy.
„Už jsi hotov?“, volala Tracy přes dveře.
„Jo, jsem. Udělal jsem vše, jak sis přála,“ odpověděl Ray, obávajíc se dalších nedůstojných
věcí, které ho očekávají. Záhy to zjistil.
„Dobrá. Oblékni si tohle.“ Tracy mu podávala škvírou ve dveřích jakousi gumovou pomůcku
do koupelny. Ray si jí vzal a začal jí zkoumat. Vypadalo to jako spodní díl od bikin, vyrobený
z velmi pružné, ale odolné gumy. Na první pohled se zdálo, že toto „cosi“ je pro jeho rozměry
příliš malé a předek „gumových“ kalhotek mu prakticky neposkytuje žádný prostor pro jeho
výbavu.
„Co to sakra je? To přece nemohu nosit. Je to příliš malé! Nezapomněla jsi, že na rozdíl od
tebe mám některé části těla navíc?
„V tom je ten vtip hlupáčku,“ odpověděla Tracy přes dveře. „Určitě jsi si všimnul, jaký kostým
nosím na jevišti při představení a že nedává příliš mnoho prostoru pro fantazii. Až tam budeš
stát místo mne ty, nemůžeme lidem ukazovat, že ti něco visí mezi nohama. Ta věc, co jsem
ti podala, je navržena tak, aby ukryla „vše“, co nechceme divákům ukazovat. Tohle jedna
z větších velikostí, co jsem našla. Pokud se rozhodneš vystupovat ve Vegas, budeme se
muset poohlédnout ještě po něčem menším. Asi to bude napoprvé docela nepříjemné, ale dá
se na to zvyknout.“
Ray už chtěl začít protestovat, ale vzpomněl si na Tracyina slova: „Vzhled se dá změnit
dokonale, nikoliv však mysl.“ Ona prostě moc dobře věděla o čem mluví. Ray si raději
oblékne „tu věc“, než by někdo náhodou zjistil jeho pravé pohlaví. Tu hanbu by prostě
nepřežil. Trochu se za to proklínal, ale nakonec nezbývalo nic jiného, než se podvolit. Tracy
měla pravdu, opravdu to bylo nepříjemné. Varlata měl zaražené dovnitř a pocit měl, jakoby
plaval celý den ve velmi studené vodě. Jeho penis pak skončil uschován mezi nohama. Ray
si zvědavě prohlížel svůj nový profil v zrcadle. Rafinované gumové kalhotky vytvořily velmi
reálný dívčí klín.
Rayovi rozpaky už nemohly být horší. Naštěstí jsou dohodnuty pouhé tři termíny
představení zde v Dead Springs a pak se bude moci vrátit zpět svému vlastnímu životu.
Zase bude mít své tři zaměstnání a zase bude nadávat na to, že to není přesně to pravé, co
by chtěl ve svém životě dělat. Stát se kouzelníkovou asistentkou a sexy-dívkou zároveň, by
věci výrazně zjednodušli. Přál si aby se našla nějaká jednoduchá odpověď, která by
dokázala jeho dilema jednou provždy vyřešit.
„Dobrá, jsem hotov. Co teď?,“ zeptal se Ray již s neskrývanými obavami.
„Vylez ven, podíváme se jak vypadáš.“
„Mám jít ven takhle? Ale já mám na sobě jen …“
„Já vím, ale musím zkontrolovat tvojí
novou kůži bez chlupů. Nemusíš se
obávat, pro dnešek jsi už dívka, takže se
před sebou nemusíme stydět.“
Ray cosi zabručel a vešel do obývacího
pokoje. Tracy začala zkoumat Raye
kritickým pohledem. Obcházela ho ze
všech stran a prohlížela si ho, jako když
jdete koupit ojeté auto do bazaru.
„Rozhodně z tebe mohu udělat ženu,“
rozsekla konečně Tracy Rayovi rozpaky.
Tracy odejmula Raye v pase.
„Je to opravdu nutné?“, ptal se již
poněkolikáté Ray, zatímco Tracy se
stávala stále přísnější a přísnější.
„Potřebuješ mít svůdný pas. Bylo by
docela dobré, kdybys pár kilo shodil.
Budeš několik týdnů držet dietu. Nic moc
vážného, jen trochu více zeleniny a
omezíš maso a tučné potraviny.“
Ray se stával každou minutou více
a více depresivní. Hned pro začátek to
vypadalo, že se bude muset vzdát
obvyklého oblíbeného cheeseburgera,
kterého si s chutí dávali s Brianem
pravidelně k obědu. Tracy vytáhla cosi z batohu.
„Tohle jsem sehnala včera večer.“ Vypadalo to jako vycpaná podprsenka. „Tahle věc je
určena pro ženy po mastectomii. Je to podprsenka se silikonovými vložkami. Vytvoří nám to
velmi realistická dívčí ňadra a to tak, že nikdo nepozná rozdíl ani při náhodném dotyku přes
oblečení. Ray zrudnul až po ramena. S pomocí Tracy si speciální podprsenku oblékl. Na
řadu přišly krajkové fialové kalhotky. Letmo se zahlédl v zrcadle. V ženském prádle si
připadal velice hloupě a navíc měl husí kůži.
„To je tím, že tu stojíš jen v prádle,“ Tracy mu podala župan. Pochopitelně i ten byl růžový a
ženského střihu. Ray si ho rychle oblékl.
„Teď přijdou na na řadu tvoje vlasy a makeup. V budoucnu se tyhle věci budeš muset naučit
sám, ale pro dnešek to bude moje práce. Ty budeš jen sedět a odpočívat,“ posadila Tracy
Raye na křeslo. Na tvář nanesla silnou vrstvu makeupu a dala se do práce. Její zkušené
ruce postupně použily na Rayovu tvář zvlhčovač, různé krémy, rtěnku, řasenku a oční stíny.
„Vtip je v tom,“ mumlala pro sebe Tracy, „aby se nenanášelo makeupu příliš mnoho. Mnoho
mladých dívek používá hodně makeupu, až vypadají jako coury.“
Ray zpočátku seděl v křesle jako na trní. Přesto musel uznat, že procedura není
nikterak nepříjemná a začal si Tracyiny vizážistické a kadeřnické služby užívat, o to více si
celou věch vychutnával, když se o něj starala tak pěkná žena, jakou Tracy opravdu byla. Ray
se nikdy nepřiznal, ale v minulosti měl častokrát chuť Tracy obejmout. Procedura a příjemné
myšlenky ho začaly ukolébávat. Ostrá bolest v dolní části čela ho okamžitě vrátila do reality.
„To snad ne Tracy, ty mi vytrháváš obočí?“
„Jistě. Pro ženský vzhled je tvé obočí příliš husté.“
„Okamžitě toho nech, nikdy jsi se mne na tohle nezeptala, jestli to tak chci!“
„Už je pozdě. Jedno obočí už jsem vytrhala. Přeci nechceš chodit s nedodělaným obočím.“
Tracy nakonec práci na obočí dokončila bez dalších větších Rayových protestů. Ray se
snažil pokradmu podívat do zrcadla, ale Tracy ho zadržela.
„Žádné koukání, dokud nebude vše hotovo.“
Dále přišly na řadu vlasy. Tracy se na Raye zamračila.
„Vy muži se nikdy nedokážete o své vlasy postarat. Máš tak krásné rudé vlasy, že by ti je
každá žena záviděla a ty je necháš takhle ničit. Tohle musí skončit. Jaký druh šampónu a
kondicionéru používáš?“
„Hmm, šampon značky supermarket a kondicionér nepoužívám vůbec.“
„To je přesně ta chyba. Dám ti nějaké svoje přípravky. A před představením příští týden tě
vezmu do salónu krásy a nechci slyšet žádné „jestli“, nebo „ale“. Nemohu se nečinně dívat
na to, jak si ničíš tak krásné vlasy. No a pro tuto chvíli uvidíme, co se dá dělat.“
Ray byl příliš unavený na nějaké argumenty, ale věděl, že návštěva salónu krásy v Dead
Springs, je ta poslední věc, kterou by chtěl v tuto chvíli učinit. Tracy konečně začala
pracovat na jeho vlasech. Nejprve zastřihla roztřepané konečky vlasů a to i přes Rayovi
nekonečné protesty. Pak se snažila Rayovi rozčesat jeho neupravované vlasy a vytvořit
z nich pro začátek, alespoň nějaký přijatelný dívčí účes. Nakonec přišel na řadu lak na vlasy.
„Teď budeme dělat nehty. Ukaž mi je,“ Ray nochtoně nastavil ruku. „To jsem si mohla
myslet. Ty si je koušeš?,“ Ray provinile přikývl. „Budeme muset použít nalepovací nehty
dokud ti nenarostou tvoje vlastní. Do té doby žádné kousání a žádná těžká práce. Tvé ruce
musí zůstat vláčné a ženské. Tahání těžkých krabic tomu
určitě nepomůže,“ Tracy se usmála. „Také není v našem
zájmu, aby ti narostly svaly na nesprávném místě.“
Tentokrát se usmál Ray. Manuální práce opravdu nebyla
jeho oblíbená činnost a často vyhledával záminky, aby se
těžké práci vyhnul. Ray pozoroval, jak Tracy pilníkem
začišťuje jeden prst za druhým. Pak použila plastové nehty.
Byly dlouhé a krvavě rudé. Absolutně nechápal, jak má
s takovými nehty na rukou cokoliv udělat. Usoudil, že
opravdu jednodušší bude, když si nechá narůst své vlastní .
Tracy teď obrátila svou pozornost k velké hromadě
ošacení.
„Předpokládám správně, že pro začátek nebudeš chtít nosit
nic blýskavého. Budu snažit najít něco konzervativnějšího.
Myslím, že vyzkouším pár triků.“ Tracy vybrala světle růžový
bavlněný svetr a nařídila Rayovi, aby si ho oblékl. Padnul
mu překvapivě skvěle. K tomu připadala velmi těsné
džínové kraťasy. Celý outfit byl završen džínovým blejzrem.
Rayovi sice bylo znemožněno dívat se do zrcadla, ale z
toho, co mohl doposud zahlédnout na svém těle, se mu
pranic nelíbílo. Svetr byl příliš holčičí, takovou barvu by si
muž rozhodně nikdy neoblékl a hluboký výstřih se rovněž
nepodobal žádnému pánskému střihu. Aby toho nebylo
málo, tak silikonové imitace ženského poprsí se směšně
vzdouvaly pod svetrem. Velmi krátké šortky byly pouze do
půli stehen a když se posadil, ještě více zdůrazňovaly jeho
hladké, žensky vypadající nohy. Blejzr byl jednoznačně
ženského střihu. Nemluvě o špatném způsobu nošení. Jak
byl záhy poučen Tracy, bude muset tuto část oděvu nosit
rozepnutou a ještě si zvyknout na osazení knoflíků na
opačné straně.
Tracy si zálibně prohlížela svůj výtvor. Úsměv na její
tvářil značil, že je daleko více spokojená s Rayovým vzhledem, než on sám. Rayovo utrpení
skončilo, když mu Tracy zavěsila na jeho ušní lalůčky náušnice a na zápěstí mu navlékla
náramek. Pak ho naposledy přejela pohledem od hlavy až k patě.
„Ještě to není dokonalé. Ještě pro tebe nemáme boty a oblečení moc barevně neladí. Ale na
poprvé si myslím, že jsme odvedli docela slušnou práci. Zítra, až nakoupíme nějaké tvoje
vlastní věci a vyjednáme tvou návštěvu kosmetického salónu, budeš vypadat, jako by jsi byl
žena celý život.“ Tracy si všimla, jak je Ray z jejích slov nešťastný.
„Pamatuj, že nic z toho není natrvalo,“ snažila se zmírnit jeho deprese. „Je to pořád jen
kostým a pod ním jsi pořád muž. A teď se podívejte slečno Rheo na sebe do zrcadla…“
Ray si myslel, že je připraven úplně na všechno. Předpokládal, že v odrazu zrcadla
objeví komicky zmalovaného muže v ženském oblečení, se šperky a s oholenými nohami. O
to více ho šokovalo to, co v zrcadle viděl. Díval se na mladou dívku, sice zamračenou a
nervózní, ale přesto velmi krásnou a s hladkými nohami a evidentně vzdouvajícím se
hrudníkem. Rudé rty, tenké obočí a krásné dlouhé rudé vlasy. Dívka v ženském oblečení se
v zrcadle mírně červenala. Ta dívka v zrcadle byla totiž opravdu velmi krásná.
Tracy se nad Rayovým úžasem lehce pochechtávala.
„Překvapení? Myslím, že Brian není jediným kouzelníkem v naší partě.
Ray sotva popadal dech. „Takže si myslíš, že bych jako Brianova asistentka prošel?“
„No, ještě budeš potřebovat tvrdý trénink ženského vystupování a oblékání, ale pevně věřím
ve tvé schopnosti. Pokud se k tomu postavíš zodpovědně, pak jsem si jistá, že budeš ve své
nové roli velmi dobrý. Dáš tomu šanci?“
Ray se znovu prohlédl v zrcadle. Pro začátek získal jistotu, že se nemusí obávat, že
by v něm někdo na první pohled odhalil převlečeného muže. Pokud ho Tracy naučí líčit a
bude si udržovat odstup od lidí, pak není důvod, aby kdokoliv poznal jeho proměnu v ženu.
Přesto stále pociťoval jisté obavy.
„Dobrá. Uvidíme, jak to bude fungovat na představeních. Ale zatím, nemohu dát své slovo,
zdali v tom budu po ukončení posledních třech vystoupení v Dead Springs pokračovat.
Pokud zjistím, že bude cokoliv špatně, nebo že prostě nezvládám roli ženy, pak okamžitě
končím. Souhlas?“
Tracy na něj mrkla.
„Souhlasím. A teď se sebereme a pojedeme za Brianem, abychom mu ohlásili dobré zprávy.“
„Fajn. Jen mi dej chvilku času, abych se převlékl zpět…“
„Počkej Rayi. Brian tě chce vidět ve tvé nové podobě, než dá také svůj konečný souhlas. A
myslím, že zrovna teď je stejně vhodná chvíle, jako kdykoliv jindy. Nemusíš se obávat,
pojedeme autem, nikdo tě neuvidí.“
Ray si začal uvědomovat, že všechny jeho argumenty a protesty jsou marné.
„Fajn. Mohu mít s sebou alespoň svojí peněženku?“
„Ženy nemají peněženky, ale asi by jsi ji opravdu měl mít u sebe. Dej si jí sem.“ Tracy
odněkud vylovila kabelku a Ray do ní vsunul svou peněženku. „Není to sice perfektní, ale pro
dnešek to bude stačit.
Ray následoval Tracy ke dveřím. Za celý svůj dosavadní život se necítil tak zranitelný.
Překvapilo ho jak Rhea rychle ztrácí kontrolu nad Rayem.
KAPITOLA 4
Tracy s Rayem vyrazili na cestu k Brianovi. Brian bydlel na méně bohatším předměstí
Dead Springs. Na domě opadávala omítka, zahrádka před domem byla plná plevelu, ze
kterého vykukovali křiklavě barevní plastoví plameňáci. Tracy si povzdechla. Tajně doufala,
že se Brian co nejdříve ožení. Tenhle starý mládenec by nutně potřeboval co nejdříve
ženskou péči.
Ray vypadal jakoby se chystal na vlastní popravu. Celou cestu seděl skrčený na
sedadle spolujezdce a děsil vždy, když kolem vozu kdokoliv někdo prošel. I přes Tracyino
ujištění, že přes kouřová skla ho nemůže nikdo zahlédnout, měl Ray pocit, že se mu směje
celý stát Nevada. Chtěl co nejrychleji odbýt setkání s Brianem a vrátit se do svých šatů.
Ray a Tracy tiše došli ke dveřím a zaklepali. Brian tou dobou zrovna sledoval nějaký
laciný seriál v televizi a krmil se burritem z mikrovlnky. Žádnou návštěvu neočekával. Mylně
se domníval, že soused Herb si zase přišel něco vypůjčit a tak se ani nezvedl z křesla a
hlasitě vyzval návštěvu, aby vešla.
Byl příjemně překvapen, když ve dveřích uviděl Tracy.
"Ahoj, nečekal jsem Tě dnes večer", řekl s úsměvem.
"Kdo je tvá kamarádka? Představíš mne ?..." Brian se zarazil v půlce věty, když si uvědomil,
kdo je ta mladá dáma, která přišla s Tracy. Nastala trapná pauza. Nezvykle klidně prolomil
mlčení Ray.
"Takže ... co si o tom myslíš?“, odhodlaně pohlédl na Briana.
Najednou to byl Brian, kdo nevěděl co říct. Pokud by pochválil Raye, že vypadá, jak
skutečná holka, mohl by se mladý muž cítit zženštile a trapně. Na druhou stranu, pokud by
řekl, že jeho kostým je nepřesvědčivý, Ray by pravděpodobně od jejich úmluvy okamžitě
odstoupil. Brian se tedy rozhodl říct pravdu.
„Tracy odvedla skvělou práci. Kdybych o tvé přeměně nevěděl, nikdy bych si
nepomyslel, že přede mnou stojí chlap. S tím oblečením, to jak jsi nalíčený, prostě vypadáš
jako skutečná žena.“
Brianova řeč zřejmě ulehčila Rayovi celou situaci.
„Docela se mi ulevilo, byl jsem dost nervózní, že budeš pochybovat o tom, že nejsem holka.“
„Takže budeš mou asistentkou na příštím vystoupení?“
„Opravdu si oba myslíte, že mne nikdo nepozná? Mám teď na mysli opravdu KOHOKOLIV!“
Tracy zastavila Raye v půli věty.
„Rayi, nebo asi bych spíše měla říct Rheo, NIKDO nebude mít šanci Tě poznat. Převlékneš
se do kostýmu ještě u mne doma a do kasina vejdeme zadním vchodem tak, aby ani žádný
ze zaměstnanců kasina nemohl v Tobě poznat Raye. Byla bych první kdo by celou akci
zamítl, pokud bych měla sebemenší pochybnosti, že by Tě někdo mohl odhalit.“
Ray si povzdechl.
"Myslím, že svět se nezboří. Dohodli jsme se a já slovo dodržím. Pro následující tři
představení máte tedy novou asistentku.“
Tracy i Brian si zcela upřímně oddechli.
KAPITOLA 5
Po noci, kdy Tracy poprvé oblékla Raye do dívčího, nepoznal Ray chvilku odpočinku.
Tracy měla pouhý týden k tomu, aby z osmnáctiletého kluka udělala co nejvíce ženu. Každý
den v osm ráno musel být Ray u Tracy a připraven k výcviku.
Den poté, co bylo dohodnuto, že se Ray stává asistentkou na zkoušku, oblékla Tracy
Raye do staré sukně a halenky a i přes jeho protesty ho dovlekla do místního obchoďáku.
Jeho první dnešní ponižování se mělo uskutečnit v místním salónu krásy, kde byla Tracy
zřejmě velmi dobře zapsána. Když seděli v čekárně, dovolil si Ray jeden dotaz:
"Co tu děláme? Myslel jsem, že budeme dělat makeup? "
"Přemýšlela jsem o tom," odpověděla Tracy. "Vzhledem k tomu, že to bude tvoje první
zkušenost jako žena na veřejnosti, chci, abys opravdu vypadal dokonale. Objednala jsem
proceduru, které se zde říká „Umělecké dílo“. Až touto procedurou projdeš, budeš definitivně
k nepoznání.“
"Kde je problém? Říkala jsi, že už nyní nebudu nikomu podezřelý! Už teď se nepoznávám
ani já sám. Opravdu si myslím, že nepotřebujeme ničí pomoc! "
"Víš, spoustu mladých dívek by se dalo i zabít za šanci, aby mohly tuto proceduru tady
podstoupit."
"To je právě ono," Ray téměř křičel: "Já nejsem mladá dívka! Chováš se, jako bych si to měl
bůhvíjak užívat! "
"Podívej," řekla Tracy a podívala se Rayovi přímo do očí. "Budeš Rheou nejméně týden, ale
možná i mnohem déle. Takže se buď můžeš chovat jako chlap, který musí být dívkou a pak
bude ten jeden týden pro Tebe nekonečným peklem, anebo se budeš chovat jako mladá
dáma a všechno si jaksepatří užít. Buď klidný, nebude to zase až tak špatné, jak se na
poprvé zdá.“
Ray jen nerad uznal, že její slova mají logiku.
„Dobrá“, odpověděl, „ale pamatuj, že to pro mne opravdu není jednoduché.“
„Já Tě chápu, ale pro příští týden uděláme dohodu – Ray přestal existovat. Jsi definitivně
Rhea. A přeci není nic divného, když Rhea bude nosit dívčí šaty a makeup. Je to tak?“
„Já… tedy asi opravdu není“
„Takže se uklidni a zkus se od teď dívat na věci jako žena. Slibuji, že se Ti nic špatného
nestane. Měj otevřenou mysl. Zkusíš to, že ano?“¨
„Dobrá.“
"Skvělý. Koneckonců budeš první muž, který může pochopit ženy o trochu více, než muži
zvládnou. A pak by si to mohl vysvětlit Brianovi.."
Obě dívky, Tracy i 'Rhea', se zašklebily.
"Tracy! Neviděla jsem Tě tu strašně dlouho!"
Ray a Tracy pohlédly vzhůru. Před nimi stála atraktivní brunetka, vypadala tak na 25 let a
jmenovka na jejím tričku jí identifikovala jako „Molly“.
"Molly!", vykřikla Tracy a navzájem se obejmuly. "Je to tak dlouho!"
"Tak proč jsi se tady neobjevila v poslední době? Je nám tady všem po Tobě smutno! "
Tracy se zašklebila. "Budu se vdávat."
Polovina zaměstnanců salonu obklopila Tracy. Všichni chtěli vědět všechno o Tracy a jejím
ženichovi, chtěli vidět zásnubní prsten a bombardovali jí spoustou otázek. Ray zůstal sedět
na své židli, byl značně nervózní a jeho pocity ho nabádali k útěku. Konečně, vzrušení trochu
opadlo.
"Takže, co můžeme pro Tebe dnes udělat?" zeptala Molly.
"Pro mne dnes nic," odpověděla Tracy, "i když jsem si jistá, že mne tu určitě uvidíte
nejpozději týden před svatbou. Dnes od vás potřebuji vědět, co se dá dělat s mou přítelkyní
Rheou." Tracy ukázala na Raye. Pak vytáhla kreditní kartu a podala ji Molly. „Udělejte jí
prosím 'Umělecké dílo'.
Jedna věc byla Rayovi podezřelá, tyhle kosmetické procedury rozhodně nepatřily
k nejlevnějším a Tracy celou věc zaplatila bez mrknutí oka. Ze slušnosti se raději nezeptal,
jak je to možné a odměnil se jí cudným dívčím úsměvem. To už ho ale Molly odváděla
z čekárny do hlavní části salonu.
Párkrát si v minulosti Ray našetřil trochu peněz, aby měl na místního levného holiče.
Peníze vždy vystačily na základní umytí vlasů a následné ostříhání. Proto tak trochu
podvědomě očekával i zde podobnou proceduru, která nebyla nikterak nepříjemná. O to více
však byl Ray šokován z věcí příštích. Salon by se dal velikostí přirovnat k autobusovému
nádraží, všude po zemi byly plyšové koberce, na stěnách drahé tapety a stylový nábytek. Po
celém salonu hrála příjemná melodická hudba. Několik zákazníků salonu, bez vyjímky ženy,
posedávalo po různu v salonu a nechávalo se opečovávat od personálu. Doposud neměl
Ray ani potuchy, že takové místo vůbec existuje.
Molly usadila Raye do křesla před zrcadlem. Okamžitě ho obklopilo několik krásek.
Začaly pečlivě zkoumat možnosti úprav jeho vlasů, jeho make-upu a jeho nehtů. Ray se cítil
v pasti a začínal mít trochu strach. Něco jiného to bylo s Tracy, která ho důvěrně znala, ale
profesionálky? Co když poznají, kým vlastně ve skutečnosti je? Obrátil se k Tracy pro
morální podporu. K jeho zděšení byla právě na odchodu zpět do obchodního domu.
„Tracy, kam jdeš?“, ozval se Ray a málem zapomněl použít měkký a ženský tón hlasu.
„Musím vyzvednout pár věcí. Přijdu pro Tebe později.“ Tracy si všimla jeho vyděšeného
výrazu.
„Neboj Rheo, tady budeš v dobrých rukou.“, a byla pryč.
Molly podala Rayovi růžový župan a nasměrovala ho do zadní šatny, aby se převlékl.
Ray odkráčel, kam mu bylo nařízeno. Šatna byla velmi prostorná a bylo zde i několik sprch
pro zákazníky. Pohlédl na sebe do zrcadla. Musel uznat, že i přes to, že má na sobě pouze
župan a trochu make-upu, stále vypadal velmi žensky. Možná to byla neposedná dlouhá
rudá kadeř, která mu ležela na rameni, možná to bylo tím jak nervózně tisknul župan kolem
svých ramen, možná to byl strach, který mu doslova čišel z jeho očí. Ať už to bylo cokoliv,
Ray v tuto chvíli vypadal všelijak, jen ne mužně.
Ray byl natolik zahloubán sám do sebe, že se ani nevšiml, že se kdosi pohybuje ve
sprše. Teprve zvuky, které se ozvaly za ním, ho upozornily, že není v šatně sám.
„Mohla by jsi mi prosím podat ručník?“, požádal dívčí hlas za ním.
Ray se v úleku prudce otočil. Ani ne tři metry před ním stála velmi krásná mladá dívka.
Vypadala tak na sedmnáct, osmnáct. Měla měla krásné rovné černé vlasy, dlouhé nohy a
byla velmi opálená. Byla celá mokrá, jak právě vyšla ze sprchy a byla NAHÁ. Ray zpanikařil.
Několik vteřin jen zíral na tu krásnou dívku, než si uvědomil, že je vlastně v dívčí šatně.
Zdálo se, že dívku jeho civění nevyvedlo z míry.
„Mohla by jsi mi prosím podat ručník?“, zeptala se znovu ta dívka.
Ray se trochu vzpamatoval.
„Můj bože“, pomyslel si, když jí konečně podával ručník, „není jí nic podezřelého. Myslí si jen,
že jsem další holka v této šatně.“
„Já jsem Kayla“, představila se sušící se dívka.
„Já,… já.. jsem Rhea“
„Ráda Tě poznávám, zdáš se mi trochu nervózní. Děje se něco?“
Ray musel zkoncentrovat všechnu svou vůli, aby se dívce díval do očí a nikam jinam.
„Och ano, máš pravdu. Jsem zde poprvé a jsem z toho trochu rozhozená.“ Ray doufal, že
jeho změněný hlas nebude příliš nápadný.
Kayla se usmála a obtočila si ručník kolem své hlavy. Vlasy tak zůstaly ukryty, ale vše
ostatní zůstávalo odhaleno.
„Nemusíš mít strach zlatíčko. Tady jsou skvělí. Až budeš hotová, budeš se cítit, jakoby jsi
vyhrála milión dolarů. To je Tvoje přirozená barva vlasů?“
„A.. ano, je.“
„Tak to jsi šťastná dívka. Každá rusovláska přitahuje pozornost všech chlapů. No, teď se
musím vrátit zpět do salonu, než mi někdo obsadí moje místo. A neměj obavy, čeká Tě
životní zážitek.“
Kayla dala Rayovi přátelský polibek a přirozeně ho lehce odejmula. Pak si na sebe hodila
svůj župan a vrátila se do salonu. Ray nebyl nikdy před tím tak blízko nahé ženě, jako dnes a
navíc tak krásné ženě, jakou Kayla byla. Pokoušely se o něj mdloby. Jen s velkým úsilím se
mu podařilo najít cestu zpět k Molly, aniž by cestou upadl.
„Tak to je tedy něco“, pomyslel si. „S touhle tváří se mi může stát úplně všechno.“
Molly potkala Raye u vchodu do šatny a hned ho nasměroval do jiného křesla, než před tím.
Dívala se něj asi minutu a pak se usmála.
„Rheo“, začala, „je strašně fajn mít taky jednou na starosti atraktivní mladou ženu. Mezi
námi, většina naši klientek jsou staré a ošklivé dámy. Ty a
Kayla jste první hezké holky, které sem přišly tento
týden.“
Ray napůl nesrozumitelně zamumlal poděkování za
lichotku. Sám byl překvapen jak přesvědčivě působí na
okolí jako dívka a dokonce jako krásná dívka.
„Myslím, že už jsem vymyslela pro Tebe perfektní vzhled.
Až svou práci dokončím, budeš vypadat jak z titulní
stránky časopisu Vogue. A zlatíčko,“ zašeptala Molly,
„kluci budou stát u Tvojich dveří takovou frontu, že budeš
moct chodit na večeři každý den s někým jiným.“
Doposud neměl Ray možnost zúčastnit se jakéhokoliv
tréninku formálního chování a sebeovládání. Tohle byla
pro něj jedná velká životní praxe. Žádná teorie by na to
nikdy nestačila. A tak zatímco se navenek sladce
usmíval, uvnitř měl žaludek stažený stresem na absolutní
maximum.
„Takže jsi připravena začít?“
Jako odpověď použil Ray sladký úsměv.
„OK. Začínáme. Jen ještě jednu věc, než začneme“, řekla
Molly a otočila zrcadlo, tak aby Ray neviděl svůj výraz,
„žádné koukání, dokud nebudu hotová.“
Rayův žaludek se smrštil na minimum. Tracy mu provedla
včera to samé. Je to snad nějaký trik? Když včera Tracy
svá kouzla dokončila, proměnil se v mladou ženu. A jak to
bude vypadat dnes, až dokončí své dílo Molly?
Ray prožil zbývající čas v salonu, jak v mlze. Před časem
se byl podívat na automobilové závody na místním
okruhu. Sledoval, jak poškozená auta míří do boxů, kde
mechanici během třiceti vteřin automobil opraví a to pak
opět vyjíždí na závodní trať. Nyní si připadal jako ta auta.
Legie vizážistek nyní tančila kolem něho a každá měla
přesně přidělený úkol tak, aby proces jeho zkrášlování byl
co nejrychleji a precizně splněn. Byl předěláván, jako
motor auta na lepší výkon. Jeho vlasy byly umyty
speciálním šampónem a natočeny do natáček. Jeho kůže
byla ošetřena různými mastmi a krémy. Tři manikérky
brali jeden jeho prst za druhým (i na nohou!) a postupně
je bbrousily a lakovaly. Jeho tvář byla odlíčena, omyta a
znovu namalována. Několikrát se snažil zahlédnout svou
podobu v rohu zrcadla, ale nikdy se mu to nezdařilo.
Ray chtěl křičet, chtěl utéct a prozradit pravdu. Celý svůj dosavadní život bojoval za
to, aby nebyl žádná citlivka a nyní se sám dobrovolně stával křehkým stvořením. Pak
najednou bylo vše hotovo. Několik zaměstnanců salonu, kteří neměli zrovna co na práci,
stálo okolo něho a obdivovalo práci svých kolegyň. Nakonec Raye odvedli před velké
zrcadlo, ve kterém byla vidět kompletní postava. Párkrát Ray slyšel o starých lidech, kteří se
nechali omladit pomocí kosmetické chirurgie. Doktor odmotává obvazy a hle – zcela nový
člověk, ani náznak po původním vzhledu. Ray vždycky považoval tyto historky za bohapustý
výmysl. Nejde přeci změnit někoho tak, aby nakonec nepoznal sám sebe. Jediný pohled do
velkého zrcadla však rozbořil všechny Rayovi argumenty. Ze zrcadla na něj kdosi civěl.
Kdosi s krásnými, jemnými kudrnatými rudými vlasy až po ramena. Kdosi s dlouhými rudými
nehty a jemnými rukami. Kdosi s jemnou bledou pokožkou. Kdosi s exotickými rudými ústy a
růžovými tvářemi. Kdosi nádherný. Kdosi vyloženě ženský. DÍVKA.
Ray věděl, že ten někdo je on sám, ale jeho mysl odmítala tuto skutečnost absolutně
přijmout. Šlo o natolik dokonalou transformaci, ve kterou ani Brian nedoufal. Navzdory
všemu se Ray musel vítězně ušklíbnout. Nepatrná naděje, která v něm doutnala od chvíle,
kdy se poprvé převlékl za ženu, že by ho snad někdo poznal, nebo v jeho převleku poznal
muže, právě zemřela. Obrátila se na přítomné zaměstnankyně salónu.
„Odvedli jste neuvěřitelnou práci. Můžu upřímně říct, že jsem v mém životě nezažila a
neviděla nic tak krásnějšího.“ S nejlépe nacvičeným úsměvem se odvlekl zpět do
převlékárny a oblékl si své staré oblečení. Když se vrátil do salónu, čekal na něj velký balík
plný šampónů, kondicionérů, gelů a make-upu, které s trochou šetrnosti vystačí Rayovi
alespoň na měsíc. Odešel do čekárny, kde už na něj čekala Tracy.
„Rheo!“, vykřikla, „vypadáš dokonale, drahoušku! Každá žena Ti bude závidět!“
Molly ze salónu s k nim přidala. „A to nemluvím o touhách každého chlapa!“
Tracy a Molly se zasmály a Ray zrudnul až po ramena.
KAPITOLA 6
Ray následoval Tracy se do nákupního centra.
"Malý moment," řekla Tracy. ”Zatímco jsi se zkrášlovala, koupila jsem pár věcí. Řekli mi, že
někoho pošlou, že nám to naloží do auta. Aha.. támhle jde.”
Dobře vypadající mladý chlapec se k nim blížil ověšen meuvěřitelným množstvím tašek a
balíků, z nichž každá nesla název nějaké prestižní značky oblečení. Ray se vyděsil, když
chlapce spatřil. Byl to jeho spolužák, když před několika lety chodil krátce na střední školu.
Chlapec se jmenoval George. Ray se rychle odvrátil a doufal, že ho George nepoznal.
Všichni tři pak vyrazili na parkoviště. Raye polil pot, když si všiml, jak si ho George prohlíží a
nakonec se na něj i usmál.
”A je to tady”, pomyslel si Ray, ”on to VÍ. Ví, že jsem to já a zítra to budou vědět všichni ve
městě.” Ray si přál okamžitě zmizet. Přál se objevit se náhle v úplně jiném městě, zpátky ve
své normální podobě. Cesta po parkovišti k autu se mu zdála delší, než padesát mil.
Vzdálenost na které kdykoliv mohl George poznat, komu doopravdy nese jeho nákup. Když
se dostali až k autu, George se na něj usmál znovu, když skládal jednotlivé tašky do kufru.
Pak přijal spropitné do Tracy a odkráčel zpět do obchodu. Když odcházel, otočil se zpět a
zašklebil se na Raye. Ray chtěl na místě zemřít. Zapadnul do auta tak rychle, jak jen mohl.
Možná bude mít štěstí a ten chlapec si nechá tohle tajemství pro sebe. Možná...
”Rheo, teď když už máme všechno nakoupeno, zajedeme ke mě domů a ... Co se děje
miláčku? Vypadáš, jakoby jsi spatřila ducha?”
Ray stěží hledal slova. ”Ten kluk, ... ten co nesl naše tašky .. on mne poznal, ... ví kdo jsem.
Chodili jsme spolu do školy, ... ví, že jsem chlap, ... mé tajemství je prozrazeno, .. můj život
je v troskách..” jeho překotný projev udusil pláč.
”Okamžitě přestaň plakat, nebo si rozmažeš Tvůj nový makeup! Opravdu si myslíš, že Tě
poznal?”
”Copak jsi ho neviděla? Jak se na mne neustále usmíval a mrkal na mne? On ví, kdo jsem!”
Tracy se zasmála. ”Rheo, nemyslím si, že by jsi se měla čehokoliv obávat. Pokud by mu teď
někdo řekl, že jsi kluk, tak by mu vůbec nevěřil.”
”Vždyť jsi viděla, jak se pořád křenil. Proč by to jinak dělal?”
”Dobrá, zamysli se na chvilku. Kdy se muži usmívají na dívku?”
”Ale, já...”, Rayovi se rozšířili panenky, ”..nemyslím si, že by..., ... že by mohl se mnou, .. že
by mne ...”
Tracy se usmála. ”Já si myslím, že jsi to pochopila. Řekla bych, že s Tebou opravdu flirtoval.
Pokud by jsi se na něj usmála taky, určitě by Tě pozval na rande.”
Ray byl natolik ohromen, že se nevzmohl na odpověď.
”Milá Rheo”, změnila Tracy téma rozhovoru, ”koupila jsem pár věcí pro Tebe, takže teď
pojedeme ke mě domů a vyzkoušíš si je na sobě.” Aniž by čekala na Rayovu odpověď,
odfrčela z parkoviště směr byt.
Kdž Tracy začala vybalovat oblečení ze všech těch tašek a balíků, které Rayovi
nakoupila, uvědomil si Ray, že těch ”pár” věcí je vlastně kompletní jeho nový šatník. Teď měl
dostatek ženských šatů, které ho definitivně změní v ženu bez rizika poznání jeho pravé
identity.
Ray byl trochu naštvaný. Ani ne tak proto, že se stále neztotožnil s myšlenkou, že bude po
celý rok oblékat pouze ženskou módu, jako spíš proto, že Tracy utratila tolik peněz za jeho
novou výbavu. Skoro jako by Tracy předpokládala, že bude nosit ženské oblečení i po
skončení jeho angažmá v Las Vegas.
”Tracy, co tohle má za význam? Myslím, že jsme se dohodli, že budu nosit jen Tvé obnošené
věci. Nelíbí se mi, že za mne utrácíš takovou spoustu peněz.”
”Máš pravdu, nejprve jsem si myslela, že by jsi angažmá prožila v mých šatech, ale pak jsem
se rozhodla, že pokud budeš žít jako Rhea po celý rok, bude potřeba se na to připravit ve
velkém stylu. Maš-li být ženou, tak jenom fyzická krása nestačí, je potřeba k tomu přidat i
krásné oblečení. A o peníze si starosti opravdu nedělej. Je to takový můj způsob, jak Ti říct
”Díky” za Tvoje rozhodnutí celou tuhle věc pro nás udělat.
Tracy pak začala Rayovi ukazovat, co všechno pro něj nakoupila. Ray zase tajně
doufal, že oblečení bude neutrální, ale opět se nedočkal. Všechny kousky byla zcela
evidentně určeny pro ženy. Nejprve spodní prádlo. Doposud Ray vystačil se svým
důmyslným latexovým pásem, který dokonale ukryl jeho mužství a nemusel ho sundavat ani
na toaletě a při sprchování, Tracy trvala na tom, aby přes něj nosil i kalhotky. Ray by si určitě
přál, aby Tracy vytáhla nějaký nevýrazný bavlněný model, ale byl zklamamán. Všechny
kalhotky, které Tracy Rayovi vybrala, byly hedvábné, nebo s krajkou. Poprvé za dnešek byl
Ray rád, že je jeho mužství dokonale uschováno, protože kalhotky v něm dokázaly vyvolat
velmi bujné fantazie.
Sotva se trochu vzpamatoval z kalhotek, už mu Tracy ukazaovala bohatou sadu
punčošek. Většina punčoch byla klasického střihu, ale různých barev, tak aby se dal vybrat
odstín ke každému druhu oblečení. V hromadě silonek pak Ray objevil i tři páry černých
síťovaných punčoch. Od pohledu velmi erotický kousek výbavy dával na odiv ženské nohy.
”Co to má znamenat?”, protestoval Ray.
”Něco je špatně?”, opáčila Tracy s nevinným výrazem ve tváři.
”Tohle přeci nosí ženy jen když chtějí sbalit chlapa, nebo jsou na fotkách těch kalendářů,
které se prodávají na benzínkách!”
”Dobrá, můžeš je přeci nosit na představení. Já je vždycky nosila.”
”Dobrý pokus, ale já vím, že kostýmy na představení má poskytnout hotel. Opravdu
předpokládáš, že si někdy na sebe obléknu tohle???”
No,..” ušklíbla se Tracy, ”.. jsem si jista, že najdeš situaci, kdy se Ti to bude hodit.”
Ray pak na Tracyinu žádost začal zkoušet jednotlivé kousky oblečení. Tracy v
obchodě opravdu myslela na všechno: Halenky, blůzky, sukýnky všeho druhu, šaty domácí i
společenské, svetry... Ray se opravdu nebude muset na dlouhou dobu starat o nákup
oblečení. Rayovi se oblečení nelíbilo. Nejen, že žádný z kousků nebyl neutrální, žádný nebyl
ani trochu konzervativní. Každá sukně byla krátká, každé tričko bylo bez rukávů, každé šaty
odhalovaly záda, nebo ramena. Všechny nakoupené oděvy měly tendenci odhalovat co
nejvíce Rayovy kůže, někdy to zašlo až tak daleko, že byly téměř vidět Rayova ”dívčí ňadra”.
Žádné z triček nebylo ”normálně” dlouhé. Všechna trička odhalovala alespoň část Rayova
břicha. Na každém kousku oblečení šlo najít krajku, nebo alespoň nějakou malou ozdobu.
Tracy dokonce zakoupila i neviditelná ramínka k podprsence, aby Ray mohl nosit šaty s
odhalenými rameny. Všechny boty (s výjimkou dívčích tenisek) měly vysoké podpatky. V
hromadě oblečení nenašel Ray ani jedny džíny, vypadalo to, že bude muset nosit po celý rok
pouze sukně. S výjimkou ženského svetru a jedné bundy (ke které stejně bude muset nosit
sukni), nenašel Ray ani jeden kousek, který by byl alespoň trochu neutrální. Byl tedy
odsouzen k nošení ženského oblečení a to opravdu oblečení, které je velmi sexy.
Tracy zašla dokonce tak daleko, že koupila Rayovi i plavky! Byly pochopitelně jednodílné,
zelené a poměrně skromně vykrojené. Vpředu byly velmi decentní, za to odhalovaly téměř
celá záda. Ray byl svým způsobem rád, že plavky jsou velmi decentní a ohleduplné k jeho
pihovaté kůži a zároveň že případné opálení nebude až tolik zřetelné. Po vyzkoušení plavek
zjistili, že budou muset opatřit trochu těsnější a více vykrojené latexové kalhotky, které
schovávaly jeho mužství, aby zbytečně neupozornili na případné nesrovnalosti v pohlaví.
Následně objevil Ray na polštáři i
nenápadnou
krabičku,
která
skrývala saténovou, rudou a velmi
erotickou krajkovou košilku. Krom
košilky koupila Tracy Rayovi na
spaní i dvě růžová pyžama a byla
překvapená,
proč
se
Ray
pohoršuje zrovna nad tímto
senzačním
kouskem
prádla.
Pravda,
košilka
toho
moc
nedokázala zakrýt. Ray proto
raději dobrovolně uvěřil Tracyiným
slovům, že košilka bude skvělá na
spaní při horkých nocích uprostřed
pouště v Las Vegas a odmítal si
vnutit myšlenku, že by Tracy snad
měla s tímto vyzývavým kouskem
prádla i jiné úmysly.
Krom oblečení zakoupila
Tracy i několik další věcí, aby Ray
mohl přesvědčivě fungovat jako
dívka. Postupně před něho
pokládala
balíček
makeupu,
několik kabelek, manikúru, fén na
vlasy, kulmu, zrcadlo, pinzetu,
odličovací tampóny. Následovaly
šperky: decentní zlatý náhrdelník,
pár náramků, dva prsteny a
diamantové náušnice. Ray byl
překvapen,
když
zjistil,
že
náušnice nemají klipsové úchyty a
lze je zavěsit jen na propíchnuté
uši.
”A jak se mám vypořádat s tímto?”,
zeptal se Ray, ”přece víš, že nemám propíchnuté uši.”
”Myslím, že jsi mne právě trochu předběhl”, řekla Tracy trochu provinile, ”doufala jsem, že Tě
přemluvím, aby jsi si nechal uši propíchnout. Myslím, že by to v tomto ohledu, naši věc jen
ulehčilo. Navíc až se vrátíš do podoby muže, dírky v uších Ti velmi rychle zase zarostou. Ale
rozhodnutí je v tomto případě opravdu jen na Tobě.
”Budu o tom přemýšlet”, řekl Ray, ale již dopředu věděl, že tuhle drobnou nepříjemnost
pravděpodobně podstoupí.
Tracy náhle sáhla do hromady oblečení.
”Tohle jsem Ti prostě musela koupit, hoď to Rheo prosím na sebe. Už se nemohu dočkat, až
Tě v tom uvidím!”
Byly to krásné žluté koktejlové šatičky. Tracy pomohla Rayovi šaty obléknout a zapla mu zip
vzadu. Pak mu zavěsila diamantový náhrdelník kolem krku a připevnila klipsové náušnice.
Ray přešel k zrcadlu. Pohled do něj působil na Raye jak příval studeného vzduchu.
Naskočila mu husí kůže z obrazu, který se mu v zrcadle naskytnul. Hluboký výstřih šatů
velmi zdůrazňoval Rheina ňadra (byť falešná). Šaty končily vysoko nad koleny a na Rayův
vkus byly příliš krátké. Rafinovaný střih šatů a podvazkový pás pod šaty vytvořily dokonalou
ženskou postavu. Ray vypadal jak mladá slečna na prvních tanečních. Kupodivu pohled do
zrcadla vykouzlil Rayovi na jeho tváři první stydlivý úsměv. Okamžitě si všiml, že dívka v
zrcadle, která se na něj usmívá vypadá daleko přirozeněji, než ta, která se doposud pouze
mračila. Tracy se usmívala rovněž.
”Vypadáš naprosto úchvatně miláčku! Víš, vyrůstala jsem s pěti bratry a nikdy jsem
nepoznala tu radost, když můžeš pomoci proměnit dívku v mladou krásnou ženu.”
”Dobrá Tracy”, zaprotestloval opět na chvíli Ray, ”vím, že
jsem souhlasil, stát se na chvilkou Rheou, ale moc se
neraduj, není to co by mne zrovna povznášelo. Dělám to
kvůli příležitosti, jak víš..”
”Ale užíváš si to, ne?”
”NE!”
”Ani trochu?”
Ray pohlédl Tracy do očí. Chtěl být co nejvíce upřímný.
”Nemohu říct, že bych nebyl fascinován mojí dokonalou
proměnou v ženu. Ale, ale... nevím jak to říct. Nikdy jsem
nedostal tolik nového oblečení najednou a teď mám celý
nový šatník. Kromě Tebe a Briana pro mne nikdy nikdo nic
neudělal a dnes jsem dostal tolik dárků, spousta lidí mne
obskakovalo a zažil jsem den jak v pohádce. Vždycky jsem
tento způsob života odsuzoval. Nechápej mne Tracy
špatně, pořád jsem tisíckrát raději klukem, než holkou. Ale
cítím, že tohle je prostě pro mne velká šance na to, abych
mohl nastartovat úplně nový život. Což je pro kluka, který
doposud preferoval nákupy v místním secondhandu hodně
velká výzva..
Tracy se raději zdržela komentáře na jeho poslední
výrok. Navíc místní secondhand byl již několik týdnů
uzavřen, protože jeho majitel byl obviněn, že kradl
oblečení ve zdejší márnici. Zachytila Rayův upřený pohled.
”Nevím, jestli jsi dost pochopila, co jsem Ti zrovna chtěl
vysvětlit, samotnému mi to nedává smysl”, řekl Ray
nervózně. ”Je snad na tom něco špatného, že bych se
chtěl také nechat chvilku hýčkat? Byť za cenu tohoto
převleku? Nepřipadám Ti divný?”
Tracy vzala Raye za ruku. ”Milá Rheo, myslím, že jsi velmi
inteligentní dívka, která se právě chopila příležitosti. Kdybych se nevdávala, tak snad i trochu
žárlím.”
Ray/Rhea se nenuceně usmál.
”Tak, když už jsi ze mne udělala ženu na pohled, tak mi teď musíš také ukázat, jak se mám
jako žena i chovat. Je potřeba zodpovědět spoustu otázek. Třeba co dělají ženy celých šest
hodin v koupelně?”
KAPITOLA 7
O týden později stál Brian na jevišti a kouzlil na svém pravděpodobně posledním představení
v Dead Springs. Dnes se opravdu překonával, všechny triky byly bezchybné a z jeho
navozených iluzí a náhlých mizení bylo publikum přikováno k sedačkám. I přes soustředění
na svůj výkon, nemohl Brian přestat přemýšlet o tom, jaké to bude v Las Vegas, kde bude
publikum čtyřikrát početnější.
Pár metrů od Briana stála Tracy. Bylo to její definitivně poslední představení v Dead
Springs. Byla opravdu nádherná pro tento nostalgický poslední večer, ale pro závěrečný trik
bylo potřeba aby jim pomohl někdo třetí…
„A nyní, dámy a pánové, nadchází velké finále! Tento trik je velmi nebezpečný a ještě
doposud jsem se o něj nikdy nepokusil. Dnes rozdělím
svou nádhernou asistentku na dvě poloviny.“
Nebyl to zase až tak nový trik, ostatní iluzionisté ho
používali od nepaměti, ale v podání Briana měl divák
pocit, že vidí něco zcela nového, neokoukaného a
nebezpečného.
„Ovšem, když jsem řekl své asistence Tracy, že budeme
dnes večer provádět tento trik, nechtěla mít se mnou již
nic společného!“ Z publika se ozval nesmělý smích. „I
proto jsem se rozhodl, že tento trik se mnou provede má
nová a rovněž krásná asistentka Rhea!“ Brian si dal
obzvláště záležet na zvýraznění „R“ ve vysloveném
jménu tak, aby to znělo co nejvíce exoticky.
Ray, alias Rhea po tomto uvedení vystoupal po
zákulisních schodech a ocitl se na jevišti. Přestože tak
činil již potřetí, byl stále ještě velmi nervózní. Na sobě
měl lodičky na vysokých podpatcích a lesklé růžové
body. Jeho odhalené dlouhé nohy bez jediného chloupku
byly okamžitě středem pozornosti. Lesklé průsvitné
růžové rukavice, které sahaly Rayovi až k předloktí, ještě
více zdůrazňovaly Rayova holá pihovatá ramena. Pod
kostýmem pomocí vycpávek vytvořili to co Rayovi
očividně chybělo a skryli to, co Rayovi očividně
přebývalo a nemělo být vidět. V posdtatě střih kostýmu
poměrně nenásilně vytvaroval Rayovo tělo do ženské
podoby bez vedlejších efektů. Rudá rtěnka a výrazné
tmavé oční stíny pak již jen dotvořily dokonalý obraz
ženy. Dnes si Ray poprvé udělal svůj vlastní makeup a
dílo se mu napoprvé skvěle zdařilo.
V publiku se ozval pískot a několik oplzlých
poznámek. Neklamné znamení, že nikdo nic nepoznal a
není nic podezřelého. Tracy mrkla na Raye, znala tohle chování publika již několik let.
Nechala Raye dojít až do středu jeviště, pak k němu přikročila, vzala ho za ruku a
ceremoniálně ho přivedla až ke stolu, na kterém se měl trik odehrát. Ray ulehl na stůl. Brian
uzamkl pomocí řetězů Rayovy ruce nad jeho hlavou a stejně tak Tracy upevnila i Rayovy
nohy. Brian pak vzal speciálně upravený box a položil ho přes Rayovo tělo, že zůstala koukat
jen hlava a nohy.
Tracy opustila jeviště, světla pohasla a jediný reflektor byl namířen na Raye, resp. na místo,
na kterém měla být exekuce provedena. Začala hrát temná hudba. Další proud světla ukázal
Briana v masce kata. Na neviditelném lanku se na jeviště snesla obrovská motorová pila,
větší, než kdy kterýkoliv návštěvník představení viděl. Kat-Brian neváhal a pilu uchopil a
nastartoval ji. Za Brianova šíleného smíchu se pila hladce zanořila do bedny a
pravděpodobně i do Rayova žaludku.
Ray zavřel oči a relaxoval. Zde byl prostor pro Brianův herecký výkon pro publikum, takže
pár minut nebylo pro Raye nic na práci. Přesto všechno nemohl Ray stále uvěřit, co se to
s ním děje. Ležel zde v bedně, oblečen do nicnezakrývajícího kostýmu a předstíral, že je
žena! Nejhorší na tom všem ale bylo, že nikomu to nebylo podezřelé!
Bylo to už více jak před týdnem, kdy se poprvé s Brianem a Tracy dohodl, že bude jako žena
prakticky na plný úvazek. Stále ještě nebyl rozhodnut, zdali s Brianem do Las Vegas
odcestuje. Tracy mu připravila pevný časový plán. Pokud by měl žít jako žena v Las Vegas
po celý rok, bylo pro něj lepší, když se ženský způsob žití naučí pomocí tohoto drilu. Každé
slovo, každé gesto, každá reakce musela být dívčí. Nešlo jen o to, aby Ray ženu hrál, ale o
to, aby Ray ženou opravdu byl. Pokud se ženské vystupování nestane Rayovou druhou
přirozeností, může to ohrozit celou tu věc s Las Vegas.
Ray nemohl působit na veřejnosti, tak jako Tracy, která má velkou sebedůvěru a je zajištěná.
Oba usoudili, že takovýto postoj by pro Raye byl pro začátek moc těžký a na okolí by jistě
nepůsobil důvěryhodně. Dohodli se tedy, že Rhea bude plachá, poslušná a tichá.
Tracy byla ve výuce Raye na ženu hodně ovlivněna nadcházející svatbou:
„Při hovoru nikdy nezabíhej do podrobností, nikdy nikomu nic nesděluj o sobě, i když se
budou vyptávat. I když budeš přesvědčená, že máš pravdu a když budeš o něco žádat, první
Tvoje slovo bude vždy 'prosím'.“
„Při chůzi si kontroluj svůj postoj. Dívky, na rozdíl od mužů, chodí vždy vzpřímeně. Muži mají
tendenci strkat při chůzi hlavu dopředu. Pravá dáma by měla chodit vpředu spíše svými
boky. Upřený pohled vpřed a boky mírně pohybovat.“ Nácvik chůze zvládl Ray poměrně
rychle.
„Na zvedání těžkých věcí, nebo na těžkou práci si vždycky sežeň chlapa.“
„Nikdy nikomu nepřidržuj dveře, ani jiné ženě. Nikdy nenabízej odvoz pokud si půjdeš
sednout s kamarádkou. Choď často na toaletu a upravuj si průběžně makeup. A hlavně se
prosím ujisti, zda omylem nejdeš na pánskou toaletu.“
„Ženy mají o něco tišší hlas, než muži. Budeme to muset častěji zkoušet, i když Tvůj hlas
není zase až tak hluboký. Od teď je konec jakémukoliv pokřikování na další dvanáct měsíců.“
„Žadné pivo, žádná whisky. Pokud budeš chtít pít alkohol, pak jedině víno. Konec
hamburgerům a všem smaženým jídlům. Pro tohle období musíš zůstat štíhlá a krásná.“
„Snaž se najít nějaké ženské záliby. Dámy nesledují žádné sporty v televizi a už vůbec je
nehrají. Můžeš si zkusit třeba šití. Předplať si nějaké ženské časopisy. Pro ženy je to
přirozené a najdeš tam skvělé módní tipy a rady ohledně makeupu.“
Nakonec Tracy přidala do svých rad i pár věcí, které Raye velmi znepokojovali.
„Rheo, teď budeme mluvit o něčem hodně důležitém. Asi si myslíš, že se to Tebe nebude
týkat, ale věř mi, že opravdu bude. Musíš se naučit jak se vypořádat se zájmem mužů o
Tvou osobu.
Ray truchlil, věci které měl znát on sám budou nyní použity v opačném gardu.
„Ať se Ti to líbí, nebo ne, muži mají v první řadě zájem jen o to jedno. Určitě víš, co tím
myslím. Nezáleží na tom, jak moc dobrý přítel a známý bude Tvůj mužský protějšek. Bez
ohledu na to, jak moc Ti bude tvrdit jakou úctu k Tobě chová, vždy bude alespoň podvědomě
přemýšlet o tom, jak Tě dostat do postele. U Tebe to platí dvojnásob, protože jsi opravdu
velmi krásná. Já sama se za tohle muže nesnažím soudit, je to prostě tak dané. Smířila jsem
se s tím už když mi bylo třináct. Prozradím Ti pár ženských mouder, které Ti pomohou,
udržet muže pod kontrolou.
„Musíš si uvědomit, že chlapci jsou velmi usilovní, pokud jde o sex. Ze začátku to budou
neslušné vtipy, pak to bude 'přátelské' obejmutí a Ti odvážnější se Ti pokusí sáhnout i na
zadek. Všechny ženy s muži tuhle jejich hru hrají, ale nesmíš jí nikdy nechat dojít příliš
daleko. Pokud chlap začne být přeci jen o trochu víc přátelský, než by měl, stačí se mu
podívat do očí a důrazně mu říct, aby to omezil. Stůj nohama na zemi a všechny otázky řeš
s chladnou hlavou.“
„Další věc: Musíš si zvyknout, že se na Tebe budou kluci koukat. Někteří to dělají zcela
nenápadně, ale někteří budou doslova civět. Není toho moc, co v této situaci můžeš udělat
na svojí obranu. Tvař se, že to nevidíš. Spousta chlapů má dokonce ve zvyku mluvit se
ženou s pohledem upřeným do jejího výstřihu a nikoli do očí. Můj David taky. A dokonce
někdy i Ty!“ Ray rozpaky zrudnul. Nikdy před tím si neuvědomil, že tomu tak opravdu je.
„Je jisté, že kluci budou chtít o Tobě vědět co nejvíce a budou se Tě vyptávat. Záleží jen na
Tobě, kolik budeš ochotná na sebe prozradit, ale pamatuj a nauč se říkat „ne“ a to prosím
pokud možno za použití co nejvíce empatie. Na záporné odpovědi není nic špatného, jen
musíš dát pozor, abys nepošramotila mužské ogo.“ Tracy se odmlčela.
„Je snad ještě něco, co by jsi mne chtěla dnes naučit?“, odtušil Ray.
„Je tu ještě jedna věc, kterou by jsi měla znát. Měla by jsi vědět, jak se chovat, až půjdeš na
rande s mužem.“ Ray chtěl začít protestovat, ale Tracy mu nedala šanci a pokračovala. „Je
to opravdu jen pro Tvou informaci. Vím, že zřejmě k takovéto situaci nedojde, ale co kdyby..“
„Nezapomeň, že i když chlap bude stokrát říkat, že Tě chce jen jako kamarádku, stejně se
bude chtít dostat do Tvých kalhotek. Tohle pravidlo měj vždy na paměti. Pokud toho kluka
moc dobře neznáš, zorganizuj rande tak, aby Tě vyzvedl doma a vyber rušnou restauraci,
kde to dobře znáš. Snaž se udržet rozhovor, aby neměl prostor k manévrování, vyptávej se
ho na jeho zájmy, na jeho práci a na jeho život. Kluci rádi mluví o sobě.“
„Většina chlapů se pokusí s Tebou vyspat hned na prvním rande. Nejprve se Tě budou
snažit políbit, pak zkusí francouzský polibek, začnou Tě osahávat a než se naděješ, jsou
jejich boxerky na zemi. Ale pamatuj si, že kluci zajdou jen tak daleko, jak moc jim to dovolíš
Ty sama. Ano, dokáží být docela neodbytní, když jdou za svým cílem, ale jakmile jejich
snažení přerušíš, sami se zastaví. Správná dáma se nechá políbit letmým polibkem na ústa
na konci jejich prvního setkání a nic víc. Co se bude dít na příštím rande je už opravdu jen
na Tobě.“
Ray se po této přednášce necítil zrovna nejlépe. Na začátku předpokládal, že ho Tracy
pouze jako ženu oblékne, na žádné triky připraven nebyl. Přesto však tušil, že Tracyiny rady
jsou užitečné. Když už musí podstoupit celé toto utrpení, možná mu pak v budoucnu budou
tyhle rady dobré, až bude chtít najít nějakou milou slečnu.
Jak Ray ležel na pojízdném stole, oblečen jako žena v titěrný kostým a uzamčen ve
speciálním boxu, neustále přemýšlel o Tracyiných lekcích ženskosti. Byl natolik vyplašený
z těchto „lekcí dokonalé ženy“, že zvuk motorové pily, která ho právě „dělila“ na dvě části, ho
vůbec neznepokojoval. Brian mezitím dokončoval své dílo a stůl i s Rheou byl ve chvilce
rozpůlen.
Ohromené publikum zůstalo v naprosté tichosti. Pro názornost protáhl Bian provedeným
řezem nad Rheinou bránicí lesklou plechovou desku, aby efekt byl dokonalý. Tracy se znovu
objevila na jevišti. Popadla polovinu stolu na které byly Rheiny nohy a to samé provedl Brian
i s druhou polovinou stolu s Rheinou hlavou a horní částí trupu. Oba se uklonili a se svou
polovinou Rhey odkráčeli každý na opačný konec jeviště. Vzhledem k tomu, že diváci spustili
bouřlivý aplaus se na jeviště znovu vrátili, aby se obecenstvu znovu poklonili a pak už opona
v Dead Springs definitivně spadla.
KAPITOLA 8
Ray, nyní jž vcelku, seděl naprosto vyčerpaný v křesle v Tracyině poloprázdné šatně. Již
vyměnil svůj hloupý růžový kostým za pohodlný župan. Všechna představení v paláci Nero
byla u konce. Již absolvoval všechna tři vystoupení, jak bylo předem dohodnuto. Všechna tři
show proběhla na jedničku bez jakéhokoliv zádrhelu. Tento fakt byl pro Raye jak dobrý, tak
špatný. Na jednu stranu byl potěšen, že byl platným členem Brianova kouzelnického
představení a že nikdo neodhalil jeho pravou totožnost, na druhou stranu to však znamenalo,
že neexistuje žádná překážka pro to, aby odjel s Brianem do Las Vegas a prožil celý rok jako
dívka.
Zvláštní věc na tom všem byla, že již nebyl natolik zhroucený z představy ženské
perspektivy, která ho očekává. Od chvíle, kdy mu Tracy poprvé navrhla, aby se stal
Brianovou asistentkou a kdy se mu tato myšlenka zdála jednoduše odporná, se změnil
Rayův postoj k této skutečnosti pouze k obavám z velkých potíží, kdyby celá věc praskla.
Brian měl pravdu. Na jevišti vystupoval opravdu jako zkušená asistentka. Krom toho, neměl
opravdu moc na výběr. Minulý večer mu majitel domu, kde bydlel, řekl, že má třicet dnů na
vystěhování, protože neplatil nájem. V Dead Springs ho už nic nedrželo. Práce ve Vegas mu
dávala vzácnou příležitost, jak začít znovu a jinak. A za rok, až tohle angažmá skončí, může
začít v jiném městě s čistým štítem a s trochou peněz.
Brian vtrhnul do jeho šatny nečekaně. Kouřil doutník a vypadal velmi nadšeně.
„Rayi“, doslova křičel, „byl jsi skvělý. Nejen, že jsi jako žena naprosto přesvědčivý, ale i
všechny triky vyšly dokonale. Tracy trvalo tři měsíce, než jsem ji poprvé rozřezal na
polovinu.“
Ray se začervenal a těžko skrýval hrdost. Bylo pro něj milé sklízet pochvalu od mistra magie.
„No a teď je čas na rozhodnutí, zdali naše společná show bude pokračovat. Proto se Tě tedy
ptám, zdali pojedeš do Las Vegas se mnou?“
Ray zavřel oči. „OK. Máš svojí asistentku. Vím, že toho budu litovat, ale prachy jsou prachy.“
Brianova tvář se rozjasnila. „Slibuji, že toho opravdu litovat nebudeš. Jsi opravdový přítel.“
Ray chtěl ještě podotknout, že to snad ani za to nestojí, když se ozvalo zaklepání na
dveře. Brian bezmyšlenkovitě vyzval klepajícího, ať vejde. Ray po něm hodil nenávistný
pohled. Ještě stále totiž seděl neodlíčený a vypadal jako žena. Vysoký, dobře vypadající muž
s vousy vešel do šatny. V ruce držel velkou kytici květin.
„Promiňte“, řekl s těžkým australským přízvukem, „myslel jsem, že je to Tracyina šatna. Ahoj
Briane.“
„Dave, ty starý všiváku“, zašklebil se Brian, „proč nám Tracy neřekla, že jsi přijel?“
„No, ona to sama neví. Je to tak trochu překvapení. Takže, teď by jsi mne mohl představit“,
řekl David a ukázal na Raye.
„Ach promiň, to je Ray“, Brian zahlédl, jak ho Ray vraždí očima, „.. tedy vlastně Rhea, … je
to moje nová asistentka. Rhea převezme Tracyinu práci.“
„Je mi potěšením Vás poznat slečno Rheo,“ řekl David a bez varování políbil Rayovu ruku.
Nastala trapná chvilka ticha. David totiž znal Raye ještě před proměnou, ale k úlevě Briana i
Raye nic nepoznal. Naštěstí zrovna vešla do šatny i Tracy a sotva zahlédla Davida, zavýskla
radostí a vrhla se mu kolem krku. David Tracy políbil opravdu velmi dlouze. Stejně dlouze
pak Brian a Ray předstírali svůj neskonalý zájem o podlahu. Když dokončili své uvítací
muchlování, David promluvil:
„Hej, co jste tak všichni zaražení, zvu vás všechny na večeři!“
„Super nápad“, řekla Tracy, „ale dej mě a Rhee čas na převléknutí.“ Tracy rychle vystrkávala
oba muže ze dveří šatny, dříve než mohl začít Ray protestovat.
O 45 minut později již seděli všichni čtyři u rohového stolu víceméně renomovaného
nočního klubu v Dead Springs. Ray tiše trpěl v krátkých koktejlových šatech, které ho Tracy
donutila obléknout. Neustále pozoroval hodiny na zdi a doufal, že již někdo brzy navrhne, že
je čas jít domů. Bohužel , jak se zdálo, tak zbylá trojice se velmi dobře bavila. Brian zrovna
vyprávěl ostatním, jak před několika lety selhal jeho pokus o nový trik podvodního úniku.
„Takže, v okamžiku, kdy mne konečně začali lovit z bazénu, jsem byl bez kyslíku už skoro
sedm minut. Byl jsem pár dní v kómatu a lékaři to tipovali na poškození mozku. Tracy
pamatuješ si to, ne?“ Tracy sklíčeně přikývla. Na rozdíl od Briana se jí tento příběh nezdál
dvakrát vtipný, když si uvědomila, že tenkrát moc nezbývalo a Brian se utopil.
„Tím, že jsem se málem utopil, rázem měli v hotelu nejpopulárnější show ve městě. (ha, ha)
Myslím, že mi tenkrát snad ani nezaplatili a já jim udělal takovou reklamu (ha, ha).“ Brian si
konečně uvědomil, že se jeho „úsměvnému“ příběhu nikdo nesměje.
„Takže Davide“, pokusil se změnit téma Ray/Rhea, „co Vás vlastně přivedlo do našeho
města?“
„Vlastně náhoda…“, odpověděl Dave, „naše společnost měla zájem o koupi obchodu v tomto
městě, ale zdá se že původní majitel byl zatčen a…..“
Davidovo vyprávění překřičel náhle místní dýdžej. „ Ahoj všichni v sálu. Copak se vám dnes
nechce hýbat? Chci vás mít všechny zde na tanečním parketu a ukažte se, jak se umíte
hýbat a bavit se !!!“
Jednotlivé páry v nočním podniku se začaly zvedat od stolů. David okamžitě vyzval Tracy
k tanci.
„Nepřidáte se k nám?“, zeptal se David, „nemá smysl, abych užíval legraci jen já a Tracy.“
„NE!“, řekli Brian a Ray téměř současně. David jen pokrčil rameny a odkráčel s Tracy na
parket. Chvíli na to se již oba svíjeli v rytmu rokenrolu.
Brian i Ray seděli dál u stolu a věnovali se svým nápojům. Brian přemýšlel, že vyzve k tanci
hezkou brunetku od vedlejšího stolu, ale bylo mu trapné, aby Ray zůstal u stolu sám. Ray by
nejraději odešel, ale nechtěl pokazit Tracy radost ze setkání s Davidem. Brian nakonec
odkráčel na toaletu.
Ray začal přemýšlet. Budou všechny jejich společné večery v Las Vegas stejně nudné?
Budou jen tak posedávat u svých drinků, zatímco, kdyby byl opravdovou ženou, byla by lepší
zábava? Nebyly to zrovna nejlepší vyhlídky. Rayovy myšlenky byly přerušeny hrubým, téměř
nesrozumitelným hlasem: „Hej zlatíčko, chceš tančit?“
Ray pohlédl na muže středního věku, který byl evidentně dost pod párou. Jeho krví podlité
oči zcela zřetelně pošilhávaly na Rayův hrudník. Jeho košile byla napůl vykasaná a
rozepnutá tak, že odhalovala jeho chlupatou hruď. Byl to absolutně odstrašující případ.
„Ne, děkuji“, odpověděl Ray slušně, ale dostatečně stroze.
„No tak pojď. Jeden tanec, co ti to udělá …“ Muž popadl Raye za paži.
„Řekla jsem ne!“ Ray očima hledal pomoc. Brian ale nebyl nikde vidět. David a Tracy byli
pohrouženi jeden pro druhého a Rayovy nouzové signály vůbec nevnímali.
Opilec táhl hrubě Raye za rameno na taneční parket. I když zrovna hrála hudba rychlá a
drsná, oplicec si přitáhl Raye ke svému tělu jako při ploužáku. Ray ucítil z jeho dechu whisky.
„Nejsem až tak špatný tanečník, co říkáš bejby?
„Pusťte mne!“ Ray nevěděl, co má dělat. Ten muž byl mnohem silnější, než on a z jeho
protestů si určitě nebude nic dělat. Má snad začít křičet?
„Nevadí, když se přidám?“ Ray i opilec se otočili. Byl to Brian. Opilec se pokusil o protest, ale
když přeměřil Brianovu výšku, jeho svalovou hmotu a poněkud nepříjemný výraz ve tváři, od
svého záměru raději upustil.
„Jasně kámo, že nevadí, je to všechno tvoje.“ Opilec vyklidil parket.
Brian a Ray stáli pár stop od sebe a zcela přirozeně začali spolu tančit. Ray se zpočátku
snažit chytit rytmus a Brian mu pomohl tím, že k tanci přidal pár bizarních tanečních figur.
Ray se zašklebil. Díky bohu za Brianův příchod! Když měli za sebou pár tanečních čísel,
sedli si opět zpět ke svému stolu. Ray byl pořád otřesen z toho nepříjemného zážitku. Kdoví,
co by se stalo, kdyby se Brian neobjevil.
Náhle dýdžej zavolal do davu: „Pánové, je čas popadnout dámu svého srdce, přitáhnout jí co
nejvíce k sobě a v rytmu romantické hudby jí zašeptat, jak jí milujete!“ Světla nad tanečním
parketem potemněla rozezněla se pomalá hudba. Taneční páry se k sobě přitiskly a
v pomalém tempu pokračovali v tanci. Několik mužů se snažilo uloupit polibek od své
partnerky.
Brian a Ray měli blízko k panice. Doposud jim jim připadalo docela legrační tančit spolu, ale
pomalý tanec byl o něčem jiném. Brian zahlédl přes Rayovo rameno opilce, kterak stojí u
baru a neustále čeká na svou příležitost. Aby předešel případným dalším incidentům, tak
raději chytil Raye kolem pasu (i když s nelibostí). Po několika vteřinách i Ray zavěsil své
ruce kolem Brianova krku. Ray byl mnohem menší, než Brian, takže výsledný efekt vypadal
absolutně přirozeně. A tento velmi zvláštní pár začal zvolna tančit.
Osud se spikl proti Rayovi i Brianovi dokonale. Od této chvíle totiž dýdžej hrál již jen pomalé
a romatické kusy. Opilec u baru se na ně po zbytek večera nepřestával dívat. Zoufale chtěl
tančit s Rayem na parketu, ale zároveň by se nerad zapletl s Brianem. Asi po třičtvtě hodině
navrhl Brian, aby si sedli zpět ke stolu. Ještě nikdy se po tanci necítil tak zvláštně. Pokud by
se snad měli stát znovu opilcovým terčem, prostě ho praští a bude to.
Ray i Brian nerušeně usedli. Na stole našli lísteček od Tracy:
Briane a Rheo,
Dave a já jsme si vzali taxi a odjeli jsme do hotelu. Nečekejte na nás! Omlouváme se, že
jsme vás opustili bez rozloučení, ale na tom parketu jste vypadali tak úžasně, že jsme vás
nechtěli rušit!
Užijte si zbytek večera!
Tracy
Brian i Ray truchlili. Ani jeden z nich se nezasmál Tracyinu vtipu o tom, jak si společně
užívali tanec (i když oba doufali, že je to opravdu legrace). Tímto pro ně večer skončil a
raději rychle opustili klub.
Brian vzal Raye domů ve své chátrající fordce. Po celou cestu v autě bylo trapné ticho. Auto
zastavilo před Rayovým domem. Nastala opět tichá pauza.
„Podívej se Rayi..“ začal nejistě Brian, „hm..“
Ray se také cítil trapně. „Nedělej si starosti Briane. Díky, že jsi mne dnes ochránil před tím
opilcem. Máš to u mne.“ Ray se pokusil o slabý úsměv a vypadnul z auta. Brian odfrčel pryč.
Doma se Ray rychle převlékl do noční košile a šel spát. Jeho snaha ukrýt před sousedy svou
přeměnu v dívku byla prozatím úspěšná. Je však pravdou, že to nebylo nic složitého, neboť
většina nájemníků byli buď drogoví dealeři nebo povaleči a o svoje okolí se příliš nezajímali.
Brzy se Ray tak, jako tak odstěhuje.
Ray nemohl usnout. Opět se mu vtírala do mysli otázka, zdali se rozhodl správně. Opravdu
to v Las Vegas nebude tak zlé? Budu jako žena zažívat tak nepříjemné zážitky, jako dnes
večer? Mohl bych jako žena zažít vůbec nějakou zábavu?
Na druhém konci města Brian také nemohl usnout. Jeho mysl také vstřebávala zážitky
z dnešního večera. Ale nebyly to myšlenky na opilce v nočním podniku, nebo myšlenky na
nové angažmá v Las Vegas, dokonce ani šílený nápad převléknout svého přítele za holku.
Znepokojovala ho však myšlenka, že za jediný krátký večer dokázal zapomenout na to, že ta
krásná dívka se kterou tančí, není tím, čím se zdá být. Jakkoliv se mu tato myšlenka příčila,
musel sám pro sebe uznat, že tanec s Rayem se mu líbil..
KAPITOLA 9
O dva týdny později se Tracy oficiálně stala ženou Davida Stepstona. Svatba byla menší,
než se původně zamýšlelo. Poté, co se snažili připravit velký obřad, zjistili, že to přináší více
problémů, než původně očekávali. Rozhodli se proto jen pro malou církevní svatbu
v pronajatém sálu za přítomnosti pouze nejbližší rodiny, Briana a Raye. Když si Tracy a
David říkali své „ano“, nebylo snad nikoho ve skromném publiku, kdo by se domníval, že by
snad někde existoval šťastnější pár. Recepce, která pak následovala, byla připravena pouze
z domácích výrobků. David každému na potkání vykládal, jaké štěstí ho potkalo a jak se mu
splnil životní sen, když našel ženu svého života na druhém konci světa. Oba novomanželé
se již také nemohli dočkat nadcházejících líbánek. Tracy stále jakoby nemohla uvěřit, že se
konečně stali manželé. Těšila se z myšlenky, že zbytek svého života prožije s Davidem.
Také by si přála, aby i Brian si už konečně našel někoho. Koneckonců byl už trochu starý na
svůj bohémský život. Ray si se závistí pokradmu prohlížel Davida. Na rozdíl od něj byl
oblečen do elegantního obleku a staral se o dobrou náladu Tracyiných bratrů. Brian měl
výčitky, že včera doprovázel Davida na jeho rozlučkový večírek se svobodou. Teď za to platil
příšernou kocovinou. Zároveň tak trochu záviděl šťastnému páru a určitě ho to vedlo i
k myšlenkám, jak se svým životem naloží on sám.
Během recepce, kdy se David věnoval Tracyiným rodičům a Brian se sháněl v kuchyni po
ledu na jeho bolavou hlavu, odvedla Tracy Raye stranou.
„Tak Rheo, zítra pro Tebe a Briana začíná vaše velké dobrodružství.“
„Ani mi o tom nemluv. Nikdy jsem nebyl tak nervózní. Nikdy za celý svůj život.“
„Ale no tak Rheo, budeš skvělá.“
„No, nejsem si tak jistý.“
„To jen proto, že jsi nervózní. Uvidíš, že všechno bude v pořádku.“
Ray zvážněl. „Není čas na falešný optimismus. Byl jsem docela v pohodě, dokud jsem věděl,
že jsi nablízku a mohu se spolehnout, že mi můžeš kdykoliv pomoct. Ale zítra touto dobou už
budeš s Davidem někde na půl cesty na druhou stranu světa. Nemohu Ti přeci volat do
Austrálie pokaždé, když se vyskytne nějaký problém. Jak se pak mám vyrovnat s nástrahami
ženského životního stylu?“
Tracy se zamyslela. Vypadala, jakoby měla něco na srdci. „Rheo, přemýšlela jsem o tom.
Nevím odkud začít, ale vyslechni mne. Co by jsi říkala tomu, kdyby o našem tajemství věděl
ještě někdo jiný?“
Ray se okamžitě naježil. „Kdo? Ty jsi to řekla Davidovi?“
„Uklidni se. Není nikdo jiný kromě Tebe, mne a Briana, kdo by o našem tajemství věděl.
David by to sice určitě také pochopil, ale dozví se to pouze až tehdy, pokud mu to budeš
chtít říct Ty. Mám ale v Las Vegas dobrou kamarádku. Je to doktorka. Specializuje se na
pomoc mužům, kteří se chtějí stát ženou. Mohu Ti zaručit naprostou diskrétnost. Tahle moje
kamarádka má pro tuhle věc velké pochopení a můžeš s ní otevřeně hovořit o čemkoliv.“
Ray byl upřímně vyděšený z faktu, že by někdo další měl vědět, že se převléká za ženu.
Přesto Tracy přemýšlela správným směrem. Pokud její kamarádka zachová diskrétnost,
bude Ray opravdu klidnější, když bude vědět, že má ve Vegas profesionální pomoc.
„Dobrá Tracy, promluv s ní prosím o tom.“
„Správné rozhodnutí. Dám Ti její číslo, abys jí mohla vyhledat, až se trochu zabydlíš a
mezitím jí sama zavolám a stručně jí objasním o co se jedná.“
Tracy pak odešla za Davidem plnit společenské povinnosti nevěsty a vedle Raye ztěžka
dosedl Brian. Na hlavu si tlačil balík ledu. Ray se usmál. V tomto stavu viděl Briana už
několikrát.
„Jsi k sežrání!“, vtipkoval Ray.
„Cítím se jak v pekle, ale Ty vypadáš skvěle.“
„Vážně si to myslíš?“, zeptal se poněkud překvapený Ray.
„Na sto procent. Je z Tebe opravdu perfektní žena. Budeš skvělá. Žena, nebo ne, to je
vlastně jedno, čeká nás skvělý rok života v Las Vegas.“
„V kolik nám zítra letí letadlo?“, zeptal se Ray.
Brian vytáhl z kapsy letenku a položil ji na stůl. „V devět ráno. Jen ale nepoletíme spolu.
Poletíš sama.“
„Cože??“, zhrozil se Ray, „proč neletíš se mnou?“
„Musím vzít s sebou do Vegas i své kouzelnické instrumenty. A bohužel to nejsou zrovna
věci, které by rádi viděli v běžném leteckém provozu.“ Brian měl pravdu, meče, pistole, nože,
pily, vrtačky, výbušniny… to opravdu nebyly zavazadla, které by vzbuzovala důvěru letištní
bezpečnostní ochranky.
„To bych vcelku pochopil“, řekl Ray, „ale proč to jednodušše nemůžeš poslat kurýrem?“
„Budu ve Vegas potřebovat i svoje auto. Jak bych jinak převážel všechny ty věci z místa na
místo? Až tu skončíme, pojedu domů, trochu si pospím a vyrazím. Budu v Las Vegas přesně
v čase příletu Tvého letu a počkám Tě na letišti.“
„Jak mi to můžeš udělat?, šeptal sice vztekle, ale potichu Ray. „To mám opravdu letět sám?
Jako žena?“
Brian se zamračil. V tu chvíli vypadal opravdu přísně. „Podívej Rayi, pokud opravdu chceš,
můžeš jet se mnou v té mojí staré neklimatizované rachotině přes celou poušť. Věř mi, že
nejraději v bych v letadle seděl já. Ale ber to jako zkoušku. To se opravdu nechceš ode mne
hnout ani na krok po celý příští rok? Slibuji, že pokud to jen trochu půjde, pomohu Ti v Tvé
roli, jak jen budu umět, ale nepočítej s tím, že se kvůli tomu nehnu z místa. Tvoje role si bude
žádat trochu více samostatnosti. Někdy prostě přijdou chvíle, kdyby budeme muset být
každý na jiném místě. Budeme mít každý svůj život. Ať se Ti to líbí, nebo ne, některé věci
budeš muset dělat sama bez mé pomoci. To letadlo bude prostě taková Tvoje zkouška
samostatnosti.“
Ray se sám sobě divil, proč vůbec protestoval. Už si pomalu zvykal, že ve věcech slečny
Rhey, není nikdy po jeho. „Dobrá. Asi máš pravdu, ale co když po mě budou chtít doklady?
To bude docela problém.“
„Ach, málem bych zapomněl.“ Brian vylovil z kapsy další obálku a podal jí Rayovi. Uvnitř byla
občanka a řidičský průkaz. Oba doklady byly vystaveny na Rheino jméno. Fotografie na
obou průkazech byla trochu rozmazaná, ale prokazatelně se jednalo o Raye v ženském
převlečení (Brian tajně pořídil tyhle fotky v průběhu prvního představení).
„Jak jsi to dokázal?“, zeptal se ohromený Ray.
„Nikdy nepodceňuj sílu magie“, usmál se Brian. „Anebo tak padesáti dolarový úplatek na
úřadech a známého na radnici,“ pomyslel si sám pro sebe.
Ray si povzdechl, odfouknul neposednou rudou kadeř ze své tváře a odhalil své čerstvě
propíchnuté uši. Tak to by bylo. Zítra již nebude cesty zpět. Na dvanáct měsíců přestal Ray
existovat.
KAPITOLA 10
Jak let 595 (Dead Springs-Denver s mezipřistáním v Las Vegas a Salt Lake City) dokončil
vzletový manévr, začal Ray konečně znovu dýchat. Minulou noc toho moc nenaspal.
Pokaždé, když zavřel oči, vytanuly mu děsivé představy, co všechno se může stát, až bude
poprvé sám jako Rhea: jak bude odhalen jeho převlek, jak se budou všichni cestující smát,
jak mu bude odepřen vstup na palubu, jak bude zatčen, že se vydává za někoho jiného.
Každá další představa byla horší, než ta předchozí. Pokud by mohl, celou věc by snad
okamžitě zrušil. Snad jen fakt, že Brian je nyní na něm životně závislý, mu tento krok
nedovolil. Pořád si zkoušel představit, jak se bude chovat, až bude odhalen. Nakonec se
všechny jeho představy ukázaly jako neopodstatněné. Letištní rutinní kontrola kufrů, plných
ženské garderóby, proběhla bez připomínek a rovněž letuška na palubě letadla přijala jeho
palubní lístek bez mrknutí oka a usadila ho na správné místo.
Když se Ray dostal na svoje sedadlo, trochu se uklidnil. Byl příjemně překvapen, že
jeho místo se nachází v první třídě. Během letu často žádal letušku o něco k pití. Zatímco
jako Rhea si užíval skutečnost, že personál letadla ho obsluhuje a stal se středem
pozornosti, jako Ray cítil velký smutek. Uvědomoval si, že po celý rok nebude moct oslovit
jakoukoliv dívku, jako kluk a pozvat jí třeba na drink, nebo na rande. I když jako Ray nebyl
nikdy pro ženy dost oblíbený, přesto ho mrzelo, že po dobu jeho pobytu ve Vegas se musí
vzdát ženské přízně.
Letadlo bezpečně přistálo v Las Vegas. Ray si vyzvednul kabelku a malou příruční
tašku z přihrádky nad hlavou, urovnal si sukni a opustil palubu letadla. Po krátké návštěvě
dámské toalety, kde zkontroloval svůj makeup, odešel vyzvednout své kufry. Když čekal na
svá zavazadla u odbavovacího pásu skoro 45 minut, usoudil že se stala chyba a jeho kufry
jen tak nepřijedou. Chvíli bojoval s panikou a pak se odhodlal a našel přepážku, kde
vyřizovali ztracená zavazadla. Tlustý muž za přepážkou jakoby čekal jen na něj. Ray udal
své jméno a prokázal se zavazadlovým lístkem. Tlusťoch krátce civěl do počítače a
odpověděl: „Je mi líto, ale Vaše zavazadla tu nejsou.“
Ray byl šokován: „Ale vždyť přeci byly moje kufry odbaveny do stejného letu. Prosím,
podívejte se znovu.“
„Lituji, ale Vaše kufry tu opravdu nejsou.“
Rayovy noční můry se začaly naplňovat. „Byly tam všechny moje šaty.. prakticky vše, co
vlastním. Prosím, pokud nedostanu svá zavazadla, nevím, co budu dělat!“ Opravdu si
nedokázal představit, jak si bude muset nakoupit celý nový šatník hned první den, když začal
svou novou práci. Nemluvě o tom, že neměl na to ani dostatek peněz.
„Skutečně Vám paní nyní nemohu pomoci. Zkuste se tu zastavit zítra, zdali se Vaše
zavazadla neobjeví. Další, prosím!“
Rayovi se draly do očí slzy. Kdyby byl muž, věděl by co má dělat. Měl sto chutí křičet, ale
v tuhle chvíli na to neměl nervy.Proč si muži dokáží v takovýchto situacích poradit lépe.
Jeho obhroublý otec takhle kdysi dal facku, podobně nepříjemné úřednici a pak strávil noc ve
vězení. David, manžel Tracy, by se určitě nenechal vyhnat od přepážky, dokud by nedostal
zpět svá zavazadla a ještě omluvu letecké společnosti navrch. Brian by zřejmě spustil takový
povyk, že by zdejší úředníci vynaložili veškeré úsilí k nalezení jeho zavazadel, jen aby se ho
zbavili. Ale Ray? Vše o co se mohl pokusit byl křik, ale musel se při tom hlídat, aby jeho
hlasový projev nezněl mužsky.
Náhle napadla Raye geniální myšlenka. A proč bych měl být mužný? Jsem žena a ženy
přece pláčou! Ray uronil několik zkušebních slz. Úředník se tvářil, že nic nevidí. Ray plynule
přešel v srdceryvný pláč.
„Všechny moje věci jsou pryč, copak mi nikdo tady nedokáže pomoct!“, Ray už téměř křičel.
„Hele kámo“, ozval se muž stojící ve frontě za Rayem, „copak nevidíš, jak jsi tu mladou dámu
zneklidnil? Co by Ti udělalo, kdybys zvednul ten svůj zadek a šel se podívat dozadu a
zkontrolovat to?“
„OK, OK, vždyť už jdu“, řekl tlustý úředník a zmizel v zadní místnosti. Ray se posadil na
lavičku a plakal. Jeho slzy nebyly skutečné, ale zahrál etudu tak dokonale, že kolemstojící
dav ani na okamžik nezapochyboval o velkém smutku mladé slečny. Člověk, který se ho
zastal, se posadil vedle něj a objal ho kolem ramen. Ray si od Tracy pamatoval, co říkala o
mužích, kteří využijí jakýkoliv okamžik, aby se mohly ženy dotknout. Nejprve chtěl jeho ruku
odstrčit, ale nakonec se rozhodl udržet hru a ponechal jeho ruku na svém rameni (tedy jen
do té doby, než by případně by chtěl být o něco více přátelský).
Tlustý úředník se vrátil na svojí přepážku. Omluvil se za chybu, Rheina zavazadla
byla dopravena omylem k jiné odbavovací bráně. Ray poděkoval muži, který se ho zastal a
vymanil se z jeho objetí. Naposledy se ušklíbl na drzého úředníka a odkráčel. Za pomoci
letištního portýra se dostal do příletové haly, kde měl na něj čekat Brian, aby ho vyzvednul.
Byl však na místě o něco dříve, než bylo domluveno a tak měl Ray opět chvilku času na to,
aby se porozhlédl (a opět upravil svůj makeup).
Ray se pohyboval v kouzelnické branži již delší dobu a tak se stal skeptický
k jakýmkoliv „zázrakům“, či mystickým seancím. Ale i přes svou skepsi Ray cítil, že se právě
stalo něco úžasného. Do dnešního dne neuměl Ray klást komukoliv jakýkoliv odpor. Vždy
nakonec udělal to, co po něm chtěl ten druhý i proti jeho vnitřní vůli. Nikdy nekladl odpor
rváčům, hrubým lidem, svému otci i svým šéfům. Víceméně nekladl ani odpor, když ho Tracy
a Brian požádali, aby vystupoval v ženském převleku. A přesto v jediném okamžiku se
dovedl postavit na odpor tlustému drzounovi od zavazadlové přepážky. Sám se divil, proč
tomu tak je. Možná proto, že ve změněné identitě se cítil jistěji a možná i proto, že lidé
čekající u přepážky měli potřebu zastat se slabé dívky. Možná, že jeho nová identita mu tak
právě pomůže nalézt zpátky svou sebedůvěru.
Konečně se objevil Brian.
„Jdeš pozdě“, řekl naoko rozlobeně Ray.
„Promiň, chladič mi odešel v půli cesty.“
„Dobrá, tak popadni moje kufry a jdeme, máme zpoždění.“ Ray se začal loudat k východu. U
dveří se zastavil. Brian si náhle uvědomil, že Ray očekává, že on mu otevře a přidrží dveře.
Byl z toho lehce zmatený. Ray zachovával neutrální výraz a drobný úsměv sám nad sebou si
dovolil pouze, když byl Brian zaneprázdněn nakládáním jeho kufrů. Pokud Brian chtěl, aby
se Ray stal ženou na celý jeden rok, viděl že Ray je na tuto roli připraven více než dokonale.
Brian naskládal všechna Rayova zavazadla do kufru i do přívěsu. Co se to stalo s Rayem?
Byl tak jiný. Nejen vzhledem. Najednou si je tak jistý. No, možná pro naší práci to bude jen
přínos a rozhodně to bude dobré i pro něho samotného. Zároveň ho zneklidňovalo i jeho
vlastní chování. Překvapilo ho, jak rychle se uvolil ke splnění „dámských“ Rayových rozmarů.
Brian i Ray dorazili do hotelu právě včas. Čekala je schůzka s panem Pennym,
koordinátorem talentů, který před nedávnem objevil Briana a jeho show v Dead Springs. Ray
byl opět dost nervózní. Hotelový portýr odvedl oba dva do téměř prázdné kanceláře. Pan
Penny byl podsaditý plešatý muž asi kolem šedesátky a kouřil smradlavé doutníky. Potřásl si
s Brianem rukou a vyměnili si drobné uvítací komplimenty. Brian pak představil Rheu, jako
svou novou asistentku jeho kouzelnické show.
„Těší mne mladá dámo, jste ještě krásnější, než mi Brian dokázal popsat do telefonu.“ Pan
Penny dvorně políbil Rayovi ruku.
„Zajistil jsem vám týden času,abyste nacvičili svojí show a připravili jste se na své první
veřejné představení. Týden je dostatek času na to, abychom doladili drobné nedostatky, či
vyplnili vaše případné požadavky. Doufám, že jste si pro náš hotel připravili něco
velkolepého.
„To se můžete spolehnout..“, odpověděl Brian.
Pan Penny ho přerušil v půli věty, jako kdyby ho neslyšel. „Máte už zajištěné bydlení ve
Vegas?“
„No vlastně ještě ne. Rádi bychom se tu porozhlédli, abychom mohli…“
Pan Penny ho opět přerušil. „Mám pro vás návrh. Prováděli jsme rekonstrukci západního
křídla hotelu, která je již téměř dokončená, ale kvůli zpoždění s přístavbou silnice máme teď
v tomto křídle asi sto pokojů absolutně volných. Pokud by jste měli zájem, můžeme vás tam
ubytovat za sníženou sazbu. Budete se tam cítit myslím docela pohodlně, tedy pokud vám
nevadí trochu pilin na podlaze, nebo pokud by jste si chtěli najít něco svého..“
Brian i Ray souhlasili. Brian byl typ člověka, který nedělal velký rozdíl mezi luxusním
apartmánem, nebo turistickou noclehárnou. Ray byl jen rád, že může bydlet v místě, kde
bude i pracovat, takže to sníží četnost jeho pohybu na veřejnosti v převlečení za Rheu.
„Takže“, pan Penny na ně spiklenecky mrknul, „budete si přát jeden pokoj pro dva, nebo dva
pokoje pro jednoho?“
Ray zrudnul. Snad si pan Penny nemyslel, že on a Brian spolu něco mají. Brian požádal o
dva pokuje a portýra, který by jim jejich věci pomohl přestěhovat. Poté, co byly všechny jejich
věci přestěhovány, odešel Brian zpět do kanceláře pana Pennyho podepsat smlouvu. Ray se
vysvlékl a osprchoval se. Pokoj byl nádherný. Obrovská postel, barevná televize, plně
vybavený sprchový kout, čisté ručníky. Komfort se nedal srovnávat s jediným zašpiněným
motelem v Dead Springs. Oba pokoje byly propojeny dveřmi, takže se mohl s Brianem
navštěvovat, aniž by musel na chodbu.
Rayovo vymydlené tělo vklouzlo do županu. Ray si vysušil vlasy a vytvořil ženský účes. Pak
si nanesl trochu rtěnky a oční linky. Svůj penis uschoval pod latexové kalhotky a navlékl si
těsné džíny. Připevnil si falešná ňadra a oblékl krátké tričko, které odhalovalo jeho břicho.
Doposud potřeboval Ray výpomoc se správným oblékáním, ale nyní již dokonale zvládal
sám umění vytvořit ze sebe krásnou dívku.
Poté co se Brian vrátil zpět k panu Pennymu, byl představen ostatnímu personálu
hotelu. Brian krátce předvedl něco jednoduchého ze svého umění a pak šli dojednat
podrobnosti smlouvy. Nakonec podepsal smlouvu na tři až čtyři představení týdně. Další dny
si Brian ponechal pro přípravu nových čísel svého vystoupení. Když se Brian vrátil na pokoj,
zeptal se Raye, zdali by si nechtěl jít zahrát kostky do kasina. Ray odmítl, protože si chtěl po
náročném dni odpočinout. Brian tedy odešel sám, aby utratil pár drobných. Ray se vrátil do
svého pokoje a začal vybalovat své oblečení do skříní. Do ruky mu padla kartička
s telefonním číslem, které dostal od Tracy na její svatbě. Bylo to číslo na její kamarádku,
která měla Rayovi pomoct v případě problémů s ženskostí. Ray číslo pečlivě uschoval a
umínil si, že se musí s touto ženou seznámit co nejdříve, kdyby snad došlo k nějaké nouzové
situaci, aby jí mohl volat ihned.
KAPITOLA 11
Na druhý den brzy ráno, vyšel Ray z hotelu v bílé halence a černé sukni a přivolal taxi.
Doposud neměl Ray šanci potkávat se s tak podivnými a absurdními věcmi. Přesto jeho
plány na dnešní den byly velmi bizardní a přesahující jakékoliv společenské normy. Přesto
Ray ve své nové životní situaci podvědomě cítil, že je potřeba pohlížet na tyto věci s velkou
mírou tolerance.
Předchozí noc telefonoval s Tracyinou kamarádkou, doktorkou Hathawayovou.
Snažil se jí do telefonu co nejlépe popsat svojí situaci. Doktorka Hathawayová si s ním proto
dohodla schůzku hned na další den.
Ordinace doktorky Hathawayové byla na předměstí Las Vegas v malé klinice. Budova kliniky
byla nevýrazná a řidič taxi musel několikrát objekt blok domů, než našel tu správnou adresu.
Ray zaplatil taxi a odešel na udanou adresu. Opět byl nervózní. Tracy mu sice řekla, že
doktorka Hathawayová se specializuje na pomoc mužům, kteří se touží stát ženou, ale co to
vlastně ve skutečnosti znamená? Radí jim snad, jak se mají oblékat jako žena? Dělá jim
psychoterapeutická sezení, aby se uměli chovat jako žena? Provádí snad operativní změnu
pohlaví? Pokud by se mělo jednat o poslední možnost, pak s ní nechtěl mít Ray nic
společného. Protože však věděl, že jako žena bude vystupovat opravdu dlouho, rozhodl se
že schůzku s doktorkou Hathawayovou riskne. Přeci jen byla Tracy na druhém konci světa a
on prostě potřeboval někoho, komu by se mohl vypovídat o svém 'stavu'.
Ray vešel do čekárny. Trochu očekával, že zde narazí pouze na muže, kteří budou
špatně maskováni na ženy. V čekárně byl ale pouze jeden muž, který byl ještě navíc oblečen
úplně normálně. Ray si tohoto muže ani snad nedokázal jako ženu představit. Všichni ostatní
v místnosti byly ženy. Ženy byly různého věku, ošklivé, či hezké, ale všechno to byly
bezesporu ženy. Ray se zapsal na recepci a zabořil svou tvář do starého výtisku „Timesů“.
Skrytě doufal, že zůstane bez povšimnutí a nepozorován. Po patnácti minutách byl Ray
konečně pozván do ordinace. Sestra ho uvedla do malého vyšetřovacího pokoje. Krátce na
to přišla i doktorka Hathawayová. Doktorka Hathawayová, vypadala zhruba na třicet a byla to
přátelská a atraktivní žena. Usmála se na Raye konejšivě a položila mu několik obecných
otázek ohledně jeho zdraví. Pak se posadila před něj a přímo se ho zeptala, proč je zde.
Ray se zhluboka nadechl a začal vyprávět. O tom, jak dělal v Dead Springs jevištního
technika, jak jeho šéf potřeboval novou asistentku, jak se musel obléknout jako žena proti
své vůli, jak se dohodli na roční spolupráci v Las Vegas, jak ho Tracy naučila jednat jako
žena, aby se mohl samostatně jako žena pohybovat na veřejnosti. Kromě několika
doplňujících otázek doktorka Hathawayová během Rayova vyprávění mlčela. Ray zakončil
svůj monolog, zdali by ho nemohla rovněž naučit několika trikům.
Doktorka Hathawayová se posadila a dlouza se zamyslela. Nakonec se obrátila na
Ray: „Rheo“, oslovila ho dívčím jménem, „velmi ráda Ti budu dávat rady, jak se vyznat
v ženském světě. Můžeme si naplánovat týdenní schůzky, kde si budeme povídat o tom, co
se děje kolem Tebe a zodpovím všechny Tvé otázky. Pokud by nastala kritická situace
během týdne, dám Ti číslo na svůj mobil, takže mne budeš moct kdykoliv kontaktovat. Ale
Rheo, myslím, že zde je několik věcí, které jsi doposud přehlížela. Takže za prvé, víš jaká je
moje náplň práce?“
Ray zatřásl hlavou.
„Rheo, já jsem psycholog a plastický chirurg. Mojí hlavní specializací je pomáhat mužům,
kteří se chtějí stát z jakéhokoliv důvodou ženou. Někteří z mých pacientů se touží stát ženou
po celý svůj život, u některých to bylo náhlé rozhodnutí v okamžiku. Někteří chtějí změnu
kvůli vnějším vlivům, jako je třeba práce, postavení ve společnosti, nebo jiné další důležitosti.
Někteří chtějí pouze nepatrné změny a jiní chtějí kompletní změnu pohlaví. Ať už přišli
z jakéhokoliv důvodu, snažím se jim pomoct.“
Ray byl ohromen. Proč by někdo tohle všechno dělal? Ray nabyl pocit, že doktorka
Hathawayová své vyprávění trochu zveličila, jen aby mu popletla hlavu.
„Dobrá, doktorko“, řekl Ray, „asi to bude trochu přehnané. V čekárně jsem viděl pouze
jednoho muže a vůbec nevypadal jako žena.“ Ray si všiml schovívavého úsměvu na tváři
doktorky Hathawayové. „Je snad něco k smíchu?“
„Promiň Rheo, usmívám se, protože jsi mi nyní nevědomky složila obrovský kompliment.
Každá žena, která dnes sedí v čekárně je, nebo bývala kdysi mužem. Ten muž, který tam
sedí je snoubencem jedné z mých 'žen'.“
„Ale to přeci… všechny vypadají tak žensky. Vypadají skvěle. Mají prsa!“
„Rheo, dnes mohou lékaři dělat úžasné věci. Pojď, něco Ti ukážu.“
Doktorka Hathawayová otevřela fotoalbum, které doposud leželo na stole. „Ukážu Ti fotky,
některých mokách klientů z poslední doby. Neboj, všichni dali svolení. Podívej se..“
Ray si začal prohlížet fotografie. Přední strana fotografie byla označena nálepkou „před“. Na
fotce byl hezký, asi sedmnáctiletý plavec na vysokoškolských závodech. Když Ray fotografii
otočil a podíval se na zadní stranu s nálepkou „po“, nevěřil vlastním očím. Byla to svatební
fotografie. Prohlížel si ženicha, aby nalezl podobu s plavcem z předchozího obrázku.
Doktorka něnápadně ukázala na postavu stojící vedle ženicha. Ray si v šoku uvědomil, že si
prohlížel špatnou postavu na fotografii. Vysokoškolský plavec nebyl ženich, ale nevěsta!
Teprve teď ho poznal ve svatebních šatech. Jeho nos byl menší, rty plnější a zcela zřetelný
výstřih nedával pochybovat o jeho poprsí. Nevěsta zamilovaně vzhlížela k ženichovi.
„Skvělé, co?“, zeptala se doktorka. „To je Cindy. Než jí bylo dvacet, se jmovala Carl. Carl byl
urostlý svalnatý kluk, ale poté, co ukončil studium na střední škole, začal mít pocit, že žije
život, který mu nevyhovuje. Jednoho dne, už na vysoké, se jeho spolubydlící vrátil dřív ze
školy a našel ho oblečeného do ženských šatů, v botách na vysokých podpatcích. Místo
toho, aby ho odsoudil a zostudil, naznačil Carlovi, aby vyhledal psychologa. Carl konečně
uvědomil, že jeho svalnaté tělo, není přesně to, co od života očekává. Ve skutečnosti nechtěl
být žádným vůdcem a chtěl vypadat žensky. Takhle se tedy dostal až ke mě a zde jsou
výsledky naší práce!“
Ray nemohl vyjít z úžasu. „A on se oženil s mužem?“
„Jak vidíš na fotografii..“
„A ví jeho manžel o jeho minulosti?“
„Zcela nepochybně. Je to jeho spolubydlící z koleje, který ho kdysi poslal k psychologovi.“
Ray prudce zavřel album. „Promiňte doktorko, ale tohle je na mne příliš bizarní. Muži se
stávají ženami? Zní to jako špatný sci-fi film. Vůbec si nejsem jist, zdali bych se chtěl
podobného podniku zúčastnit.“
Doktrka Hathawayová nebyla překvapena. „Rheo, byla by jsi blázen, kdybys neměla nějaké
pochybnosti. A já bych byla nezodpovědná a neprofesionální, kdybych se Tě snažila
přesvědčit, že je to snadná a běžná věc. Všechno, co jen chci udělat je ukázat Ti, že ženství
není tak špatná věc, jak si většina mužů myslí. A že není tak nedostupné, jak sis doposud
mohl myslet.
„Nikdy bych neudělal to, co Carl, tedy Cindy!“
„Tím si nemůžeš být jistá. Když jsem Tě zahlédla na ulici, nikdy bych neřekla, že jsi muž.“
Ray truchlil.
„Poslouchej“, pokračovala doktorka Hathawayová, „možná by Ti pomohlo, pokud by sis
promluvila s někým, kdo prošel transformací. Zde za dveřmi v druhé ordinaci je pacient, který
Ti rád zodpoví všechny Tvoje otázky a má zkušenosti takříkajíc z první ruky.“
„Tak, dobrá..“, řekl Ray.
Doktorka Hthawayová odešla. Ray byl jako opařený. Tu svatební fotografii nemohl dostat ze
své mysli. Chlap se prostě rozhodl, že se bude ženou a ono se tak zcela bezchybně stane!
Nedávalo mu to žádný smysl.
Doktorka se po chvíli vrátila a spolu s ní i dvě ženy. Jedna byla vysoká, štíhlá
s rovnými černými vlasy. Druhá byla menší, měla vlmi světlé blond vlasy, plné rty a mírně
nervózně se rozhlížela kolem sebe. Na sobě měla nemocniční plášť. Obě ženy byly velmi
krásné. Doktorka Hathawayová je představila. „Tohle je Maria“, ukázala na brunetku, „a to je
její manžel Lee“. Ray si ohromeně s oběma potřásl rukou. Kromě šlechtěných nehtů,
ženských vlasů a zlatých náušnic, neměl Lee na sobě nic ženského. Nemocniční plášť
zahaloval většinu jeho těla a znemožňoval identifikaci pohlaví. Přesto Lee vypadal zcela
neomylně žensky. Jak je to možné?
Lee se chápavě usmál na Raye. „Vsadím se, že jste asi dost zmatená, Rheo. Asi by Vám
pomohlo, kdybychom Vám pro začátek vysvětlili, jak se stalo, že jsem taková, jaká jsem.“
Ray přikývl a Marie začala vysvětlovat.
„Ještě před pár lety jsme Lee a já byli úplně normální manželé. Byla jsem advokátkou a Lee
byl automechanik. Byla jsem spokojená s Leem, jako s manželem i milencem. Všechno bylo
naprosto normální. Jednoho dne jsme byli pozváni na maškarní party, kterou pořádala moje
kancelář. Lee a já jsme vybírali převleky. Nakonec jsem se rozhodla udělat z něho pěknou
ženskou. Použila jsem svoje staré plesové šaty, upravila jsem mu vlasy, udělala makeup a
koupili jsme boty na jehlách v jeho velikosti. Oba jsme byli překvapeni výsledkem, jak moc
žensky vypadal. Když jsme přišli na party, tak ho nikdo z přítomných nepoznal. Byli jsme
z toho trochu šokováni, ale nakonec
jsme se rozhodli, že budeme tento
žert rozehrávat dál. Představila jsem
Leeho jako svou kamarádku. Lee se
stal okamžitě středem pozornosti
všech přítomných. Vůbec nikdo neměl
pochybnosti o jeho pohlaví. Dokonce
ho i pár chlapů vyzvalo k tanci. Když
jsme pak přišli domů, dala jsem
žertem Leemu na spaní jednu ze
svých nočních košilek a pak jsme se
milovali. Prožili jsme nádherný večer,
ale na druhý den jsme se k tomu už
nevraceli. Ani jeden z nás netušil, že
oba toužíme prožít to znovu.
Po
několika
měsících
mi
spolupracovník
přinesl
několik
fotografií, které pořídil na party. Bylo
tam i pár obrázků, na kterých byl Lee,
převlečený za ženu. Vzala jsem fotky
domů, abych mu je ukázala.
Komentovala jsem před ním, jak na
těch fotkách skvěle vypadá. Lee
nesouhlasil. Řekl, že jeho vlasy na
fotkách vypadají mužsky, makeup byl
přehnaný a vypadal prý divně v mých
šatech. Napůl v žertu jsem se ho
zeptala, zdali by si ženské šaty oblékl
znovu, pokud by měl správnou
velikost a střih. Když souhlasil, bylo
jasné, že zase až tak o žert nepůjde.
Bylo jasné, že když se poprvé oblékl
jako žena, byla to improvizace a my
jsme odvedli uspěchanou špatnou práci, která byla možná vhodná možná tak pro party.
Tentokrát jsem neponechala nic náhodě. Neváhala jsem a objednala z katalogu hezkou
růžovou halenku jeho velikosti a odpovídající sukni. Zároveň s tím jsem dokoupila i kalhotky,
silonky, boty na podpatku, vše v jeho velikosti. Pro efekt jsem vycpala i jednu mou
podprsenku. Strávili jsme celou sobotu nad Leeovým zkrášlováním. Na konci dne jsme oba
byli překvapeni, jak skvěle Lee vypadal. Byla jsem vdaná za Leeho již řadu let a najednou
přede mnou stála tahle sexy dáma. Oběma nám bylo líto, abychom naši celodenní práci
hned zničili a tak jsem navrhla, že si najdeme nějaký klidný noční klub v sousedním městě.
Seděli jsme v klidném zákoutí a starali se o odhánění nápadníků. Byl to jeden
z nejkrásnějších momentů našeho společného života.
Po tomto večeru jsme naše převlékací experimenty zkoušeli stále častěji. Nakoupila jsem
Leemu jeho vlastní ženské oblečení a naučila ho, jak se správně nalíčit. Nikdy jsme spolu
nediskutovali, proč to vlastně děláme. Ale já jsem milovala převlékat svého manžela za
křehkou ženu a on pomalu, ale jistě si tuto hru rovněž oblíbil. Pak jsem dostala nabídku lépe
placené práce, ale v jiném státě. Lee mohl přestat pracovat a v nové městě, kde nás nikdo
neznal, jsme mohli zcela vážně uvažovat o jeho feminizaci. Trvala jsem na tom, aby nosil
ženské šaty vždy když jsme byli doma sami. Brzy nám to nestačilo, takže začal třikrát týdně
chodit se mnou ven, oblečený jako žena. Nikdo ho nepoznal. Lee se začal obávat, že by
mohl někdo odhalit jeho identitu kvůli rašícím vousům a tak jsme začali docházet na
elektrolýzu. Žena, která ošetření prováděla byla natolik báječná, že nám dala telefonní číslo
na lékaře, který předepsal Leeovi několik estrogenových injekcí. Injekce pomohly Leeovi najít
jeho novou identitu. Začal se stávat opravdovou ženou, nikoliv jen mužem, který si na ženu
hraje. Dokonce jsem si všimla, že občas i lehce flirtoval s několika muži (v této části
vyprávění se Lee lehce začervenal). Když jsme se přestěhovali sem do Nevady, věnovala
jsem všechno jeho mužské oblečení na charitu. Takže Lee nyní žije jako žena na plný
úvazek. Prodělal opraci nosu, nechal si upravit rty a samozřejmě zvětšit prsa. A právě teď se
rozhodujeme zdali přistoupit k operaci změny pohlaví.“
Lee byl po celou dobu vyprávění docela v klidu. Rayovi se zdálo, že se cítil docela trapně po
celou tu dobu, kdy Marie hovořila o jeho mužské historii. Skoro se zdálo, jakoby Lee chtěl
zcela zapomenout na své mužské kořeny. Ray byl trochu zmatený.
„Jak přesně se změna udála? Jsem z toho trochu zmatený.“
Promluvila doktorka Hathawayová.
„Asi pravděpodobně víš, že elektrolýzou se odstraňují natrvalo všechny chloupky, vousy,
nebo vlasy. Čím více jich je, tím déle to trvá.“ Ray nevědomky pomyslel na své vousy.
Doktorka pokračovala. „Když muž dostává estrogenové injekce, nastávají na jeho těle
změny. Ty jsou u každého různé. Dochází ke zjemnění kůže, ke zpomalení růstu vousů a
chlupů po těle a ke zjemnění vlasového porostu. Ubývá svalová hmota a snižuje se pohlavní
aktivita. Tuk se přesouvá do boků a prsou. Prsní dvorce a bradavky se zvětšují a stávají se
citlivějšími. Vše ostatní se dá upravit pomocí chirurgie: zvětšení prsou, plastika obličeje,
hlavně nosu a rtů, odsátí tuků a spoustu jiných kouzel. Pak, když muž žije už nějakou chvíli
jako skutečná žena, mohu mu napsat doporučení ke svému kolegovi, který pak provede
úplnou změnu pohlaví. Tak se muž stává ženou navždy.“
Ray byl jako na vodě. Ženou navždy? Byl rád za tohle poznání, ale on si přišel jen
pro radu. Proto byl docela šokován, když se ho doktorka zeptala přímo, jaké změny by chtěl
podstoupit.
„Samozřejmě, že žádné. Přišel jsem si jen pro pár rad. To je všechno.“
Dosud téměř mlčenlivý Lee promluvil. „Rheo myslím, že jsi některým věcem dost dobře
neporozuměla. Být ženou nespočívá jen v ženském vystupování. Musíš myslet úplně na vše
a to za každé situace. Stačí jedna chybička a vše bude prozrazeno. Jednou mne omylem
zahlédl jeden muž ve veřejné šatně. Ten muž mne znal a to, co viděl mohl snadno prozradit.
Prozradit tajemství, že vlastně nejsem žena. Myslela jsem, že to bude můj konec, ale ten
muž si z nějakého důvodu to, co viděl, nechal pro sebe a nikomu to neřekl. Byl to poslední
důvod, proč jsem si nechal udělat ženské prsa. Rheo, pokud budeš chtít dělat svojí práci,
budeš pro to muset udělat daleko víc, než se jen oblékat jako žena.“
Ray se bál zeptat. „Co by jste mi doktorko tedy doporučila? Mějte však na paměti, že nebudu
souhlasit s ničím, co by mělo trvalé následky a ovlivnilo můj život, až angažmá za rok skončí
a já budu opět mužem.“
„Naprosto Tě chápu. V první řadě bych doporučila elektrolýzu. Nic není tak viditelné jak
vousy a chlupy. Už po pěti hodinách po oholení jsou nové chloupky velmi zřetelné. I když jak
se tak na Tebe dívám, konkrétně Ty nemusíš mít zase až takové obavy.“
„Tak počkat. To je přeci trvalé. Pokud elektrolýzu podstoupím, už mi nikdy nenarostou
vousy.“
Doktorka mu pohlédla do očí. „Už jsis zkoušel nechat narůst vousy?“
„Ne, to ne.“
„Předpokládám, že ani pak si nebudeš chtít nechat vousy narůst. Tím, že provedeme
elektrolýzu, která Tě jednou provždy zbaví protivné mužské povinností každodenního holení.
Co je lepší, ztratit pár vousů, nebo být odhalen, že jsi muž?“
Ray musel dát doktorce zapravdu a ona pokračovala.
„Také bych chtěla, abys začala brát ženské hormony. Dodají Ti ženské rysy. Když usoudíme,
že změna je již dostatečná, ukončíme terapii a začnou opět působit Tvé vlastní mužské
hormony. Až show tady skončí a přestaneš definitivně brát ženské hormony, upraví se Tvůj
organismus sám a do půl roku budeš opět tím, kým jsi byl, mužem. Případné trvalé změny
na Tvé postavě bychom pak mohli upravit chirurgicky. Tedy, pokud by jsi chtěla být opravdu
zpět mužem.
Ray ignoroval poslední doktorčinu poznámku. „Ale jak moc mi mohou hormony změnit tělo.
Chci říct, jestli mi narostou ženská prsa?“
Doktorka chvíli přemýšlela. „Jak jsem již řekla, hormony jsou velmi choulostivá věc. Zásadní
změnou Tvého života bude i nadále oblékání a chování se jako žena. Hormony pouze upraví
některé drobnosti. Nebudu Ti lhát, v okamžiku kdy začneš brát hormony, nebudeš schopen
pohlavně fungovat, jako muž. V okamžiku, když podávání hormonů ukončíme, Tvé mužské
schopnosti se Ti zase vrátí. Co se týká růstu prsou, je to u každého různé. Prsa Ti narostou
určitě. Ze začátku pravděpodobně budeš vypadat jako „plochá“ žena, ale jednoduché
pravidlo říká, že v konečné fázi budeš používat podprsenku, která bude pravděpodobně o
jedno číslo menší, než jaký byl průměr u ostatních žen v rodině. Pokud by to bylo málo a
rozhodneš se, mohu Ti voperovat krásné implantáty.“
Přestože Ray nikdy svou matku nepoznal, viděl jí na několika fotografiích. Byla to velmi
kyprá žena. Pokud měla doktorka Hathawayová pravdu, mohly by mu po podávání hormonů
narůst poměrně velké prsy. Ray přemýšlel již téměř minutu. Celý proces se mu přirozeně
zdál hrozný, ale byla jedna věc, která ho nakonec přesvědčila: Jeho panická hrůza ze
skutečnosti, že bude odhalen.
Ray se doktorkou Hathawayovou dohodl na elektrolýze a hormonech. Marie a Lee mu řekli,
že dělá správnou věc a oba se pak vrátili do své vyšetřovny. Doktorka Hathawayová mu
věnovala uklidňující úsměv a první injekci do paže. Pak si spolu domluvili týdenní návštěvy
na elektrolýzu a jednou za měsíc aplikaci injekce hormonů. Pak byl odeslán zpět do čekárny,
aby zaplatil účet.
Jak Ray vyplňoval několik formulářů, kradmo pohlížel na „ženy“ sedící v čekárně. Snažil se
je představit jako muže. Většinou byly vyššího vzrůstu, než obvykle ženy bývají, pár jich
mělo větší ruce a jejich ústa byly o trochu větší, než ženská. Za normálních okolností by si
těchto rozdílů vůbec nevšiml, pouze protože znal jejich tajemství, dokázal tyto rozdíly
identifikovat. Ray si dal sám sobě slib, že nikdy nenechá svou ženskost dojít až tak daleko.
Ray opustil ordinaci. Pohlédl na své nové dámské hodinky a zjistil, že je ještě brzy.
Brian měl ještě práci a tak ho nemohl odvézt zpět do hotelu. Rozhodl se proto zajít si někam
na jídlo. Pamětliv Tracyiných rad, zvolil nedalekou vegetariánskou restauraci. Sotva si sedl,
spatřil u vedlejšího stolu muže, kterého zahlédl na jedné z fotografií u doktorky
Hathawayové. Byl to ten kluk, který byl snoubencem feminizovaného muže. Muž seděl vedle
štíhlé ženy s olivovou pletí a černými kudrnatými vlasy. Oba společně vypadali jako šťastný
mladý pár. Ke své hrůze muž Rayovi pokynul a přizval ho, aby usedl k jejich stolu. Raye
v dané chvíli nenapadl žádný způsob, jak by mohl odmítnout toto pozvání. Muž se představil
jako Aaron a žena se jmenovala Tanya. Ray se nervózně představil jako Rhea. Hned zkraje
byl šokován, když mu Tanya polichotila, jak skvěle žensky vypadá. Restaurace byla téměř
prázdná, takže nemusel mít obavy, že by je někdo zaslechl. Ray se usmál a i on polichtil
Tanye, že vypadá jako skutečná žena. Ray byl nakonec za tento kompliment skutečně rád;
jestliže Tanya vypadá tak dokonale žensky, možná opravdu nemusí mít z ničeho obavy.
Jak spolu rozmlouvali, Ray se cítil překvapivě pohodlně. Bylo strašně fajn si
s někým, kdo byl na stejné lodi, jako on. Otevřeně s nimi mluvil o své situaci, proč
podstupuje, co dělá a jak se cítí.
„Poprvé jsem byla také nervózní“, řekla Tanya, „myslela jsem, že se celý svět dívá
mne. Ale jakmile jsem o sobě začala přemýšlet jako o skutečné ženě, bylo
pohovořit
tu změnu
jenom na
najednou
všechno daleko méně stresující. Proto jsem zůstala při myšlence, že ženství je ta nejlepší
věc v mém životě.“
Ray o tom přemýšlel. „Pokud Ti to nevadí“, zeptal se, „ můžeš mi vyprávět, jak jsi se stala
Tanyou?“
Aaron i Tanya se pousmáli. „No“, začala Tanya, „vlastně to začalo už na střední škole.
Jmenoval jsem se Tony. Byl jsem vždycky trochu jiný, než ostatní, pokud víš co tím myslím.
Cítila jsem velkou náklonnost tady k Aaronovi, ale bylo mi jasné, že kapitán fotbalového týmu
rozhodně nebude mít zájem o citlivého chlapce. Byl jsem strašně osamocený. Nakonec jsem
už to nevydržela a řekla jsem své sestře všechno o svých pocitech. Překvapilo mne, jaké
měla sestra pochopení. A také se mnou mluvila naprosto otevřeně. Řekla mi, že Aaron je na
holky a pokud nebudu žena, nemám žádnou šanci. Byla jsem naprosto zoufalá, když se mne
sestra jen tak zeptala, zdali bych se nechtěla stát ženou. Předtím mne tahle myšlenka vůbec
nenapadla, ale kdyby to mělo znamenat, že si Aaron najde ke mně cestu, pak udělám
cokoliv.
Za měsíc měl proběhnout školní ples. Po celé čtyři týdny mi sestra dávala intenzivní lekce ze
ženského chování. A tak se zrodila Tanya. To už jsem věděla, že na ples půjdu v ženských
šatech a na vysokých podpatcích.“
Pak promluvil Aaron. „Když jsem jí poprvé uviděl, byl jsem okouzlen. Týden před plesem
mne opustila moje přítelkyně a já byl volný. Požádal jsem Tanyu o tanec a pak se celý večer
pohyboval v její blízkosti. Myslím, že mohu říct, že to byla láska na první pohled. Když jsem jí
na konci večera políbil, byl jsem si jist, že ona je ta pravá.“
„Samozřejmě“, pokračovala Tanya, „pořád tu bylo něco, o čem Aaron nevěděl. Po celý rok
jsem vedla dvojí život; Tomy přes týden, Tanya o víkendech. Jako žena jsem se sice moc
necítil, ale kdyby to mělo znamenat, že budu moct zůstat s Aaronem navždy, byla jsem
ochotná podstoupit cokoliv. Aaron mi zlomil srdce, opravdu jsem s ním chtěla být napořád,
ale nemohla jsem riskovat, že na moje tajemství přijde sám. Tak jsem mu jednoho dne
všechno řekla.“
Aaron pokračoval. „Docela mne její přiznání vzalo. Byl jsem hodně naštvaný a odpřísáhnul
jsem, že už jí nechci nikdy vidět. Tohle moje rozhodnutí trvalo přesně pět mizerných dnů.
Pořád jsem Tanyu nemohl dostat ze své hlavy. Nakonec jsem sedl do auta jel k ní domů, kde
jsem jí vyznal lásku. Nyní Tanya již dva roky užívá estrogenové injekce a za měsíc jde na
operaci úplné změny pohlaví.“
Ray opustil restauraci v němém úžasu a vrátil se taxíkem zpět do hotelu. Bylo toho na
něj příliš. Všichni ti muži, co se mění v ženy! A nejhorší na tom bylo to, že s nimi vlastně
souhlasil. A užívání ženských hormonů? To přece zpočátku vůbec nebylo součástí téhle
originální dohody.
Když se dostal zpět do hotelu, byl již Brian doma několik hodin. Když se zeptal Raye
kde byl, dostalo se mu ledabylé odpovědi, že byl „někde venku“. Ray odmítl Brianovo
pozvání do hotelového baru, protože si chtěl jít brzy lehnout. Když pak byl Ray sám v pokoji,
prohlížel si dlouze své nahé tělo v koupelnové zrcadle. V odraze stále viděl chlapecké tělo.
Ray si pomyslel, že je to pravděpodobně naposledy. Co tomu řekne Brian, až Rayovi
narostou prsa?
KAPITOLA 12
Život Briana a Raye se stal poměrně rutinní záležitostí bavičů. Přes den zkouška, večer
představení. Samozřejmě vzhledem k Rayovu novému životu ženy, měl mladík několik
povinností navíc, aby nepadlo jediné podezření na jeho pravou identitu. Změny na jeho těle
byla jedna z nových věcí. Již po pár týdnech došlo k několika citelným změnám. Jeho již tak
chabé svaly ještě více zeslábly a jeho boky byly širší. Jeho drzá brada byla pryč a to díky
kombinaci elektrolýzy a hormonů. Jeho kůže byla najednou pružnější a jeho vlasy dokonale
hebké. Jeho bradavky byly o trochu větší, tmavší a citlivější. Na hrudi se mu rýsovaly dvě
velmi slabé vrstvičky tuku, které se pravděpodobně časem ještě zvětší. Jeho penis se
zmenšil. Ray už si ani nepamatoval, kdy měl naposledy erekci.
Další změny prožívala jeho mysl. Pomalu přestával o
sobě přemýšlet jako o převlečeném muži a začal o
sobě přemýšlet jako o ženě. Jeho touha po ženách
byla mnohem menší. Když se zastavil, aby se
podíval na nějakou ženu, sledoval spíše jak je
oblečená a jaký má makeup a hledal způsob jak
udělat sám ze sebe atraktivnější ženu. Všechno to
pro Raye bylo celé nějaké podivné.
Být kouzelníkovou asistentkou bylo o mnoho těžší,
než Ray původně předpokládal. A nebylo jen kvůli
tomu, že vystupoval v ženském převleku. Brian trval
na tom, aby vše bylo perfektní. Na zkouškách trávil
s Brianem a Donem (jevištní technik) mnoho
únavných hodin. Aby se nestala během vystoupení
chyba, bylo potřeba pravidelného a dlouhého
tréninku.
Jejich vystoupení se stalo senzací. Na představení
chodili lidé ze všech koutů města. Všichni chtěli vidět
Brianovy kouzla a triky. Ray rozptyloval diváky svými
erotickými pohyby a poskytl tak Brianovi čas
k provedení svého triku. Ray byl během představení
přenášen, několikrát ho nechal Brian zmizet, byl
rozřezán na poloviny (a na třetiny i čtvrtiny) a
průběžně byl proměňován na různé předměty.
Pokud Brian vykonával své triky, nikdy nebylo znát,
že kouzlům Ray aktivně vypomáhá. Pokud nechával
Raye zmizet, byl trik natolik dokonalý, že žádný
z diváků nemohl zahlédnout unikajícího Raye do
zákulisí. Pokud byl Ray proměňován do králíka, pak
to byl králík, který sklidil ovace. Pokud byl Ray
rozřezáván na polovinu, poslal Brian každý kousek
na jinou stranu jeviště a nikoho již nezajímalo, jak se
obě poloviny opět spojí. Když Ray sledoval Tracy na
jevišti v Dead Springs, myslel si že je to docela
legrace. Teprve nyní pochopil, jak moc nevděčná je
úloha asistentky a jak moc na ní záleží úspěch
celého vystoupení. Nikdy dříve si Ray neuvědomil,
jak celý úspěch za předvedenou show sklízí pouze
Brian a všechny jeho asistentky byly vždy jen „křoví“.
Pravda, především šlo o iluze, ale Ray byl poněkud naštván na svoje postavení na jevišti.
Čím dál více si také uvědomoval, jak moc velkou roli hraje erotika ve vystupování asistentky
na jevišti. Její role umožňovala Brianovi, aby svou asistentku Rheu poutal, věšel, zamykal do
krabice a jiné další věci, které jednoznačně ukazovaly Rheino submisivní postavení.
Jednou se Ray, jako známý provokatér, rozhodl trochu pozměnit Brianovo číslo. Brian vyzval
muže z publika, aby mu pomohl s jedním trikem. Muž byl uzavřen do magické skříně a Brian
pronesl kouzelnou formuli. Zatímco diváci věnovali pozornost Brianovi, odvedl jevištní
technik Don muže tajnými chodbami ven z divadla. Původní Brianova představa byla pouze,
že chlap ze skříně zmizí. Ray, který se zatím neobjevil na jevišti, se rozhodl pro malý vtípek
a proklouzl nepozorovaně do skříně. Když Brian otevřel skříň očekával, že bude prázdná. Ze
skříně však vyšel Ray (dle názoru publika to byla velmi přitažlivá sexy dívka). Vrhnul se
Brianovi kolem krku a žadonil, aby byl proměněn zpět na muže. Brian se okamžitě
vzpamatoval z překvapení a začal hrát Rayovu hru. Vzhledem k tomu, že obecenstvo
burácelo smíchy, Brian Rayovu prosbu o proměnu zpět v muže odmítl, protože potřebuje na
jevišti přitažlivou asistentku. Vzhledem k tomu, že pouze Ray a Brian znali celou pravdu,
rozhodli se tento vtípek zařadit natrvalo do svého vystoupení.
Poté co se práce stala Rayovi rutinou, zjistil, že celá věc není zase až tak stresující,
jak se zpočátku obával. Díky hormonům Rayova proměna pokračovala a jemu už nedalo
takovou práci vystupovat na veřejnosti jako žena. Ray pomalu ztrácel ostych a začal
poznávat Las Vegas. Město, kde bylo stále co dělat.
To byla další věc, která byla v jeho životě nová. Tolik volného času za celý svůj život Ray
zatím neměl. Když pracoval v Dead Springs, měl tři zaměstnání. Sotva mu skončilo jedno, již
musel pospíchat na další práci. Mohl hovořit o štěstí, když se mu podařilo ušetřit pět hodin
na spánek. Nyní, když když zrovna neměl zkoušku na představení, nebo vystoupení, měl čas
sám pro sebe. Poprvé ve svém životě si vyzkoušel jaké je to utrácet peníze. S Brianem často
chodili do hotelového baru, kde měli každý druhý drink zadarmo. Společně pak spolu často
chodili do města a poznávali atrakce a památky tohoto místa. Byly to hezké časy.
S postupem času však Ray zjišťoval, že se Brian přeci jen trochu zdráhá trávit tolik času
společně s ním. Nebylo těžké si představit, proč tomu tak je. Muž jako Brian potřeboval
skutečnou dívku a i když se snažil Rayovi všemožně vyhovět, tahle rusovlasá kráska mu
nikdy nebude schopná dopřát tolik co
skutečná žena. Ray proto začal hledat
zábavu sám pro sebe.
Ray si našel několik dobrých kamarádek
z řad účinkujících v hotelové show. Často
s nimi zůstával vysedávat po pracovní době.
Tato skutečnost přátel kolem sebe mu
dodávala skvělý pocit. Už nebyl tím
osamoceným podivínem z Dead Springs.
Samozřejmě vše platilo pouze za podmínky,
že jeho kamarádky nikdy nezjistí jeho velké
tajemství. Ray se také zapsal do místní
večerní školy. Pokud vše dobře půjde, získá
maturitu ještě dříve, než skončí jeho
angažmá v Las Vegas. Samozřejmě, že
diplom získá jako „Rhea“, ale zatím bylo
dost času, aby Ray vykoumal způsob jak
půjde přepsat získaný diplom, až se vrátí
zpět do mužské podoby.
Všechno se zdálo divné. Rhea existovala
jako zaměstnanec hotelu, jako skvělá
kamarádka, měla účet v bance, vlastní
identifikační kartu i řidičský průkaz, chodila
do školy… Mladík Ray už existoval jen
někde
hluboko
v jeho
paměti
a
vzpomínkách Briana a Tracy. Opravdu bylo
tak jednoduché změnit identitu? Prozatím
doufal, že stejně jednoduchá bude jeho
proměna zpět v Raye.
Jednou odpoledne mezi zkouškami šel Ray
s kulisákem Donem na oběd. Don byl
hezký, svalnatý muž tmavší pleti a měl
stejnou práci, jako měl Ray v Dead Springs.
Don měl skvělý smysl pro humor a
s Brianem a Rayem se spřátelil téměř
okamžitě.
Don byl pro Raye velkou záhadou. Stejně
jako Ray se narodil chudý. Také jako on
všeho, čeho kdy v životě dosáhl musel
dosáhnout pouze vlastními silami. Ale jinak
tu rozdíly mezi nimy určitě byly. Don byl bez
námahy velmi atraktivní mladík pro ženy,
zatímco Ray se musel atraktivní ženou stát. Don také navštěvoval večerní školu a za pár
měsíců by měl nastoupit na studium práv na plný úvazek, zatímco Ray, aby unikl chudobě se
musel oblékat jako žena. Oba měli stejnou startovací čáru, tak jak je možné, že Don byl
daleko víc úspěšnější, než Ray? Odpověď nebyla jednoduchá, ale částečně zřejmá. Don byl
vysoký, mužný, svalnatý a nosil vousy. Měl hluboký hlas a mužné rysy. Samotná myšlenka,
že by Don vystupoval podobně jako Ray v ženském přestrojení byla směšná.
Ten večer, když Ray odstranil všechen makeup, prohlížel se opět dlouze v zrcadle.
Jeho elektrolýza již byla ukončena a v kombinaci s hormonální léčbou byly všechny jeho
chlupy i vousy pryč. Byl nyní velmi štíhlý a již nemusel nosit korzet. Jeho pohlavní orgány se
scvrkly a erekci už nemohl dostat ani kdyby chtěl. Latexové kalhotky bezpečně ukrývaly vše,
co mělo být skryto. Na jeho hrudi začínaly rašit prsy. Už to nebyla mužská hruď. Byl to
hrudník zhruba dvanáctileté dívky, které se začíná rozvíjet seriózní poprsí. Již si musel
zakoupit nové, menší silikonové vložky do podprsenky, aby zachoval původně vytvarovanou
velikost.
Ray si povzdechl. Vždy se nemohl dočkat, až se bude dotýkat ženských ňader. Nyní
to vypadalo, že jeho přání bude brzy vyplněno.
KAPITOLA 13
Byl horký letní nevadský den. Většina hotelových hostů využila tohoto krásného počasí
k lenošení u jednoho z hotelových bazenů. Lidé plavali, popíjeli, slunili se. Muži se snažili
upoutat pozornost mnoha krásných žen okolo bazénu. Jedna dívka však přitahovala daleko
větší pozornost, než všechny ostatní. Byla to krásná rusovláska. Měla sluneční brýle a
skromné jednodílné plavky, které zahalovaly její poprsí, ale odkrývaly její pihovatá záda,
paže a krásné nohy.. Když opustila bazén a občerstvila se, ulehla zpět na lehátko. Spousta
mužů se snažilo navázat s ní alespoň oční kontakt, ale dívka všechny pohledy upřené k ní
dokonale přehlížela. Její postoj všem napovídal: záhadná, povznesená, erotická…
Nádherná, ale zřejmě nedosažitelná.
Všichni muži u bazénu velmi nelibě nesli, když se k dívce přidal pohledný muž a začal s ní
promlouvat. Mluvili spolu tak tak přirozeně, že se všichni domnívali, že se jedná o její přítele.
Každý muž mu v tu chvíli záviděl. Pár lidí poznalo v muži kouzelníka, který vystupoval
v místní hotelové show.
„Šťastný bastard“, hudroval jeden z místních podnikatelů, „proč komedianti dostanou vždycky
ty nejhezčí ženy.“
Ray trpělivě poslouchal, co mu Brian vykládá. Když Brian skončil, řekl mu Ray přímo do očí,
že se zbláznil.
„Ale no tak,“ vysvětloval znovu Brian, „dělám únik ze svěrací kazajky už mnoho let. Tak proč
bych se o to nemohl pokusit pod vodou? Přímo tady v tom bazénu?“
Ray si povzdechl. „Už jsi zřejmě zapomněl, jak jsi se nedávno málem utopil..“
„A ty už si zřejmě zapomněl, kolik peněz už jsme tu vydělali. Bude to největší hit téhle
sezóny!“
„Ne Briane, je to opravdu příliš nebezpečné.“ Ray okanžitě litoval svých slov. Brian byl typ
člověka, který se za žádných okolností neodvrací od žádného nebezpečí. Rayova slova ho
nemohly prostě zastavit. Brian už prostě byl na cestě k panu Pennymu, aby mu vysvětlil jeho
nový šílený nápad. Ray si povzdechl, hodil na sebe župan a následoval ho..
Pan Penny dlouze poslouchal Brianovo vysvětlování nového triku a pak se zašklebil.
„Briane chlapče, tohle by z Tebe mohlo udělat opravdovou hvězdu. Za jak dlouho by jste byli
připraveni trik předvést?“
Brian se krátce zamyslel. „Když k tomu započítám i obvyklá představení, myslím že bychom
mohli být připraveni zhruba za dva a půl měsíce.“
„Skvělé,“ řekl pan Penny. „Začnu okamžitě s reklamou. Tohle z nás udělá boháče!“
Ray se cítil bezmocný. Zbytečné riskování, jen proto, aby Brian měl svojí slávu a pan Penny
svoje peníze. Ray zoufale nechtěl, aby se tohle číslo uskutečnilo. Tohle prostě nepřinese
nikomu nic dobrého. Ale kdo ho poslouchá? Kdyby třeba Don vyjádřil svůj názor, Brian i pan
Penny by mu jistě běnovali větší pozornost, než Rayovi. Ray byl totiž žena a tahle
společnost byla prostě příliš sexistická, která ženské názory nebere příliš vážně.
Ray si potřeboval promluvit s někým, kdo by ho pochopil. Opustil kancelář pana Pennyho a
chtěl vyhledat jeho novou kamarádku Susan. Susan byla starší servírka na koktejlovém baru,
kde servírovala nápoje na kolečkových bruslích a v uniformě, která zakrývala méně než
většina plavek. I když už jí táhlo na čtyřicet, udržovala se Susan v neuvěřitelné kondici. Ray
jí našel, jak se opaluje u bazénu. Její bikiny spíše odhalovaly, než zakrývaly pružné tělo,
které by jí mohla závidět leckterá dvacetiletá dívka. Sotva zahlédla zamračeného Raye, hned
se ho ptala, co se stalo. Ray choval k Susan velkou důvěru a tak si vylil své srdce. Jak ho
jako ženu nikdo neposlouchá, co říká a jak jeho názory nejsou respektovány. Jak se s ním
zachází jako s člověkem druhé kategorie. Susan ho poslouchala s úsměvem na tváři.
„Rheo, jsem překvapena, že Ti to došlo až nyní. Názory žen nebyly, nejsou a nikdy nebudou
respektovány. Ve světě politky nikdy nezáleží na tom, co politici-ženy říkají, je to mužský
svět. Všichni muži chtějí, abys byla skvělá v posteli, dobře se postarala o děti a o domácnost
a aby měl vždy dobře uvařeno. Ale my ženy nejsme bezmocné. Měla by jsi více žadonit, aby
Brian od svého nezodpovědného triku upustil.
„Dej mi pokoj,“ řekla Rhea, „čím více jsem ho prosila, tím víc byl zatvrzelý. Jakoby si sám
sobě chtěl dokázat, že únik ze svěrací kazajky pod vodou je vlastně maličkost.
„To je přesně ono. Čím více budeš chlapa přesvědčovat o jeho mylném názoru, tím více se
bude chtít předvést. Zítra to zkus jinou cestou: Po práci ho pozvi k sobě na pár drinků. Nech
k tomu hrát nějakou příjemnou hudbu. Celou tu dobu mu musíš lichotit, jak skvělou show pro
diváky předvádí a masíruj mu při tom jeho unavená ramena. Oblékni si něco s hlubokým
výstřihem a velmi často se před ním předkláněj. Uvidíš, že když si bude užívat takový skvělý
relaxační večer, určitě bude více přístupný k Tvým slovům. Celou dobu se tvař smutně a
občas uroň slzičku. Když se Tě zeptá, jestli dělá něco špatně, řekni, že jsi jen hloupá ženská
a že máš prostě o něj jen velký strach. Zeptej se ho pak, zdali by nemohl své rozhodnutí
znovu zvážit. Žádný muž nedokáže odolat ženskému pláči. Uvidíš, jak Ti bude zobat z ruky.“
Ray se usmál sám pro sebe. Nedokázal si představit, že by si Brian kdy něco začal
s hloupou ženou. A navíc, Ray byl opravdu zcela jiný případ, který si Susan ani v nejhlubší
fantazii nedokázala představit.
„Opravdu si myslíš, že mohou ženy takto jednodušše ovládat muže?“
Susan se pousmála. „Mrkni na tohle. Hej, Ty!“ Luskla prsty na mladíka stojícího nedaleko
bazénu. Byl docela hezký, zřejmě univerzitní student a klidně mohl být Zuzaniným synem.
Mladík bleskurychle přiskočil.
„Dojdi mi pro slunečník,“ řekla Susan, předstírajíc četbu v časopisu, aniž by řekla „prosím“.
Mladík bleskurychle splnil její přání.
„Ne tenhle, přines žlutý slunečník.“ Její hlas byl podrážděný. Mladík odběhl, aby přinesl na
její přání slunečník příslušné barvy. Ray stěží zakrýval smích, když Susan poslala nebohého
mladíka na několik takovýchto pochůzek. Pro muže by zcela určitě nikdy takovéto věci
nedělal. Ale pokud mu přikáže krásná žena, může se přetrhnout. Nakonec se Susan
rozhodla, že už jí její nová hračka nebaví.
„Dobrá, to by mi dnes stačilo. Můžeš jít.“ Gestem mu naznačila, že je pro dnešek propuštěn.
Mladík vypadal, jakoby ho mrzelo, že se mu nedostalo ani poděkování. Stejné pocity měl i
Ray. Susan si rovněž uvědomila, že byla až moc příkrá a proto odměnila mladíka upřímným
úsměvem.
„Na druhou stranu, možná by jsi nám mohl přinést třeba Mai Tai a pak by jsi mi mohl třeba
namazat záda a povyprávět mi něco o sobě.“
K Rayovu překvapení se mladík Zuzanino přání nesplnil. „Je mi jen devatenáct a Mai Tai mi
neprodají,“ přiznal se.
Susan se usmála. „Tak přines kolu a uvidíme, zdali pak budu chtít namazat záda krémem.“
Kluk odběhl pro nápoje a Susan mrkla na Raye. Měla pravdu, bylo opravdu snadné naučit
chlapa poslouchat. Ray se bude muset v dohledné době tomuto umění naučit.
Ray se vrátil do svého pokoje a vyměnil plavky za lehké letní šatičky. Než mohl začít
přemýšlet, jakým způsobem donutí Briana, aby zbytečně neriskoval svůj život, ozvalo se
nesmělé zaklepání na dveře. Ray se letmo ujistil, zda jsou jeho falešná ňadra na svém místě
a otevřel dveře. Byla to Rosie, mladá portorikánská showgirl. Pracovala v hotelovém
kabaretu v tanečním souboru. Co jí Ray znal, byla to většinou usměvavá dívka, ale dnes
vypadala docela nasupeně. Rosie se svěřila Rayovi se svými problémy. Byla už dva měsíce
těhotná. Její těhotenství bylo neplánované, ale za každou cenu si chtěla dítě nechat. Což se
bohužel neslučovalo s jejím zaměstnáním.
„Normálně by to nebyl problém,“ řekla Rosie, když jí Ray držel za ruku, „v pololetí budu
maturovat a pak mohu dostat skutečnou dobře placenou práci. Ale pokud přestanu pracovat
hned, nebudu mít dostatek peněz a nebudu mít ani zdravotní pojištění.“
Ray objal mladou dívku kolem ramen. „Možná by pan Penny mohl pro Tebe …“
Rosie zatřásla hlavou. „Mluvili jsme o tom spolu a on to pochopil. Ale on si nemůže dovolit
riskovat zaměstnávat mne načerno, dávat mi plat a platit pojištění. Ale já jsem jedno řešení
přeci jen našla.“
Ray poslouchal a Rosie mu přednesla svůj plán. Pokud by se našlo pět dívek z jiných show,
které by převzali Rosiinu práci, každá na jednu noc v týdnu, pak by Rosie zůstal plat až do
doby, než by odmaturovala. Za tři měsíce by pak mohla začít svou novou kariéru bez
finančních starostí.
„A už jsi našla nějaké dobrovolnice?“, zeptal se Ray a zároveň se mu ulevilo, že jeho
kamarádka se neocitne na dlažbě.
Rosie fňukla. „Čtyři holky už mi na to kývly, ale vůbec nemohu najít pátou. A to už jsem
prosila opravdu každého, koho potkám. Tedy.. téměř každého.“
Najednou to Ray pochopil. On měl být tou poslední pátou tančící dívkou!
„Prosím,“ žebrala téměř na kolenou Rosie. „Pokud nebudu mít pět holek na záskok, tak to
nebude fungovat. Já vím, že žádám docela hodně a že Ti to nebudu moct žádným
způsobem vrátit. Ale užiješ si opravdu hodně zábavy. Stačí jen pozorovat ostatní dívky a
všechno je pak strašně snadné. Já vím, že kostýmy na vystoupení jsou velmi abstraktní, ale
Ty máš do nich úplně skvělou postavu. Jeden večer týdně po dobu dvou a půl měsice.
Prosím Rheo, udělej to pro mne…“ Rosie nedokončila větu, její ruce sklouzly z Rayových
ramen a pohladily zvětšující se bříško.
Rayovi se točila hlava. Stát se showgirl? Jeho dávky hormonů se sice snažili více než
překvapivě, ale kostýmy pro showgirls a jejich střapaté čelenky nedokázaly zahalit již téměř
nic z jeho těla.
Ray cosi zamumlal, že 'na to bude myslet,' a jemně popostrčil svou kamarádku ven ze svého
pokoje. Nemohl se zbavit myšlenky na její velké, hnědé oči, které nyní byly naplněny
naprostou beznadějí. Jak by jen jí v tom mohl nechat.
Ray studoval své štíhlé, hladké tělo. Vystupovat jako holka? Žádný problém. Nošení
jednodílných plavek? Hračka. Ale kostýmy tanečnic? Od krku k pupíku pár flitru a trocha
lesklé, barevné látky. Nic jiného! V tomto kostýmu by Ray jen stěží zakryl skutečnost, že jeho
ňadra nejsou pravá. Ale jak by tuhle věc vysvětlil Rosie?
Bylo jasné, že bude potřebovat odbornou radu. Vzal telefon a vytočil číslo.
„Dobrý den doktorko Hathawayová. Tady Rhea. Myslíte, že bych Vás mohla dnes navštívit?
Je to naléhavé.“
Doktorka Hathawayová mlčela, když jí Ray vyprávěl Rosiin příběh plný smutku. Občas si
zapsala nějakou poznámku, nebo se krátce Raye zeptala.
„Takže doktorko myslíte, že bych mohl dostat nějaké další hormony, abych už za měsíc mohl
vystupovat v odvážném kostýmu showgirl?
Doktorka Hathawayová se usmála. Rhea začíná být někým, kdo chce být ženou napořád.
„Rheo, obávám se, že to nebude zase až tak jednoduché. Ve Tvém těle jsou, kromě mnou
podaných ženských hormonů, ještě Tvoje vlastní konkurenční hormony. Tvoje prsa se vyvíjí
velmi hezky, ale rozhodně bych Ti bikiny nedoporučila ještě nejméně rok.“
Ray začal propadat panice. „Opravdu není nějaký způsob, jak zpomalit činnost mužských
hormonů? Jestli to pro Rosie neudělám, bude muset zbytečně skončit školu.“
„Promiň Rheo. Jediným způsobem, jak nechat působit estrogen naplno, je odstranění varlat.“
„To určitě ne!“, vykřikl Ray.
„Uklidni se, ani já bych tento postup nenavrhovala, protože to není řešení našeho problému.“
„A existuje nějaké řešení?“, zeptal se Ray.
„Jedno by tu bylo. Mohla bych Ti voperovat prsní implantáty.“
„Vy myslíte, jako.. umělá prsa? To je ale trvalý zákrok, ne?“
„Ano i ne. Pokud by jsi na tuto možnost přistoupil, lze provést i zpětnou operaci, aby jsi se
vrátil ke své mužské identitě. Do té doby by ale platilo, že budeš muset nosit vždy tričko a
budeš muset mít pokaždé podprsenku. A to je velký krok. Ale rozhodně nemusí být trvalý.
Implantáty mohou být kdykoliv zase odstraněny.“
„Mám čas na rozmyšlenou?“
„Moc času není. V tomto případě se jedná o invazivní chirurgii. Rána bude po několik týdnů
oteklá, zarudlá a modrá. Pokud se budeš chtít pochlubit novými prsy již příští měsíc, je
potřeba operovat co nejdříve.“
Opět se osud spiknul proti Rayovi. „Dobrá tedy. Jen mi prosím slibte, že zvětšíte prsa jen na
nezbytně nutnou velikost a že mne pak upravíte zpět, až budu potřebovat.“
„Samozřejmě. Pokud budeš chtít vrátit zpět. Ale možná se Ti Tvá nová ňadra budou líbit.“
Na příští týden měl hotel naplánováno hostování velkého orchestru, takže měl Brian i Ray
pár dnů volno. Ray si proto naplánoval operaci do těchto dnů.
KAPITOLA 14
Asi za měsíc a půl byl Brian téměř připraven provést svůj trik s únikem ze svěrací kazajky
pod vodou. V mezidobí se však jiný jeho trik postaral o patřičný rozruch. Trik spočíval v tom,
že zatímco on byl připoután k podlaze jeviště, nad jeho hlavou visela 8000 liber těžká
vyřazená klimatizační jednotka na hořícím laně. Zatímco Brian hrál zoufalce, který se marně
snaží vyprostit z pout, plameny pomalu olizovaly lano a pád klimatice se neodvratně blížil.
Ray stál opodál. Nenáviděl tento trik, i když věděl, že je to jen pouhá iluze a všechno je
dobře připraveno. Předpokládal, že v momentě, kdy bude publikum dostatečně napnuto, Don
ze svého úkrytu pod jevištěm přestřihne lana a Brian se v poslední chvíli vyprostí a unikne do
bezpečného prostoru. Vše mělo vypadat jakoby Brian unikl o vlásek smrti. Samozřejmě, že
hořící lano bylo jištěno jiným neviditelným lankem. Brian neponechával ni na náhodě.
Ray si nenápadně urovnal sukénku svého kostýmu a tiše odpočítával. Zdálo se, že vše je
v pořádku. I přes veškerá jištění měl Ray o Briana velké obavy, přál by si, aby pro příště
takhle neriskoval.…
Následující věci se seběhly velmi rychle. Brian začal panicky ječet. Zděšený Ray si všiml, že
se Brian nemůže vyprostit. Don se šíleným výrazem ve tváři se pokoušel za pomoci hasícího
přístroje uhasit hořící lana.
Lana povolila. Čtyřtunový blok padal z dvacetimetrové výšky. S ohlušující ránou dopadl na
jeviště a zvedl se oblak prachu. Klimatizační jednotka se v momentě změnila na hromadu
trosek. V publiku zavládlo hrobové ticho a následně šílený zmatek. Pak… náhle z hromady
trosek, rozcuchaný, mírně pohmožděný vylezl Brian. „Haló!“, zvolal s úsměvem na tváři,
„dovolil jsem si k tomuto triku přidat ještě něco navíc.“
Publikum propuklo v ohlušující smích. Klimatizační jednotka totiž nebyla pravá, byl to jen
papírový model. Celé vystoupení byl jeden velký vtip.
Bouřlivý potlesk ještě dozníval Brianovi v uších, když triumfálně opuštěl jeviště.
Zasloužil si ho. „Žádná unavená rutina, ksakru!“, pomyslel si narážejíc na kritiku jeho
představení, která vyšla minulý týden v novinách. Autor článku zřejmě netušil, s kým má tu
čest. Když přišel do šatny Ray, spiklenecky na něj zamrkal. „Rheo, dneska jsem král
magie…“
PLESK!
Brianovi se podařilo chytit Rayovu ruku dříve, než mu mohla zasadit i druhou facku. „Co Tě
to popadlo ?“
„Jsi kretén!“, křičel Ray. „Máš vůbec představu co jsem si prožil? Proč jsi mi neřekl, co
chystáš?“ Ray vypadal, že začne plakat.
„Proo..promiň, chtěl jsem aby to bylo překvapení úplně pro každého. Nemyslel jsem to tak..
Neuvědomil jsem si …“
„Ty blbče! Alespoň mě si to mohl říct!“
„Chtěl jsem, aby to vypadalo opravdu věrohodně….“ Všichni zaměstnanci a jevištní technici
těď sledovali Brianovu a Rayovu hádku. Slzy se vkrádaly Rayovi do očí.
„Nenávidím Tě! Už s Tebou nechci nikdy mluvit!“ Ray vzlykal téměř po celou cestu ke své
šatně. Brian se rozhlédl kolem sebe. Všichni okolo stojící raději uhnuli pohledem. Všichni,
kromě Dona, který se na něj uculoval.
„Chceš mi taky vynadat?“, zeptal se Brian Dona.
Don zatřásl hlavou. „Nechci, ale musíš uznat, že jsi udělal špatné rozhodnutí, když jsi nám o
tom neřekl. Sakra, málem jsem dostal infarkt! Co to tak pak muselo udělat s chudinkou
Rheou!“
Poprvé ve svém životě mu musel dát Brian za pravdu. „Myslím, že dlužím všem omluvu.“
„Copak já,“ řekl Don s úsměvem, „já mám hroší kůži. Ale myslím, že o to větší omluvu si
zaslouží Rhea.“
„Máš… nějakou radu?“
„Buď okouzlující, zdvořilý a nepovyšuj se. Jo a ještě jedna věc…“
„Co máš na mysli?“
Don se znovu zakřenil. „No, je to trochu delikátní informace, které jsis ještě nestihnul ani
všimnou. Rhea je do Tebe blázen!“
Brian se snažil zakrýt své překvapení. „Děláš si legraci?“
„No tak, mrkni se víc kolem sebe a lépe poslouchej! Copak Ti není divné, že za celou tu
dobu co jste tady se motá jen a jen kolem Tebe? Mimochodem je divné, když jsi se minulý
týden říznul motorovou pilou do nohy, doprovázela Tě ochotně na pohotovost i když vlastně
o nic velkého nešlo. Vlastně pokud se pamatuji, vždy se pro Tebe mohla přetrhnout. V životě
chlapa jsou jen dvě ženy, které se o Tebe tak starají. A protože Rhea není Tvá matka, jistě si
dokážeš představit, koho tedy mám na mysli.“ Nyní už se Don blahosklonně usmíval od ucha
k uchu.
Brian se náhle cítil velmi trapně. Musí se jít hned omluvit.
Když vcházel do šatny, přemýšlel o Donových slovech. Bylo mu jasné, že jeho úsudek je
mylný, ale vzhledem k tomu, že Don neznal celou pravdu o Rayovi, nebylo se čemu divit. O
to více ho Donova slova dostali. Ray byl přeci chlap! On by určitě nikdy neměl zájem o
Briana, jako partnera. Don se prostě na 100% zmýlil. Jasně…, všechno je jinak.. Stačí to
obrátit o 180 stupňů….
Brian našel Raye ve svém hotelovém pokoji. Ten mezitím vyměnil těsný přiléhavý kostým za
pohodlnější nedělní šaty. Brian zaklepal na pootevřené dveře, které spojovaly jejich dva
pokoje.
Ray upřeně zíral do zdi. „Jdi pryč!“
„No tak Rheo, prosím, můžu na chvilku?“ Brian neodešel a znovu poprosil Raye o pár slov o
samotě. Ray se otočil a očima probodl Briana.
Brian byl rozpačitý. Nakonec luskl prsty a z ničeho nic vykouzlil kytici růží a s pokorným
pohledem jí podával Rayovi.
Rayovi se téměř podařilo ukrýt nenápadný úsměv. Brian využil lehkou výhodu. „Rheo, je mi
moc líto, že jsem se zachoval tak neprofesionálně a že jsem udělal takovou hloupou věc. Jsi
moje asistentka a kamarádka a to co jsem dnes provedl přesahuje všechny meze slušnosti.
Byl jsem prostě vůl a myslel jsem jen na sebe. Myslíš si prosím, že je nějaká šance, abys mi
odpustila?“ Podíval se na Raye psíma očima.
Ray se trochu víc pousmál. „Já nevím. Slíbíš mi, že na jevišti už nikdy neprovedeš nic bez
mého vědomí?“
„Slibuji!“
„A slibuješ, že všechny nové nebezpečné triky, nebudeš zkoušet, aniž by jsi to se mnou
nekonzultoval? Jsem součástí představení a při představě, že se budeš vyprošťovat pod
vodou ze svěrací kazajky se mi dělá zle.“
„Dobrá. Budeš první, s kým o tom budu mluvit.“
„A vezmeš mne dnes na večeři?“
„Ano.“
„OK. Pak je vše odpuštěno. Pro jednou!“ Oba se usmáli. Ray se začal chichotat na celé kolo.
A byl to velmi dívčí smích. Brian si znovu vzpomněl na Donova dnešní slova a trochu ho
zamrazilo. Začal se rozhlížet po Rayově pokoji. Všude byly neklamné důkazy Rayovy
feminizace. Ve sprše se sušily punčochy, na posteli ležel Cosmopolitan a na nočním stolku
byly náušnice. Před skříní bylo pohozeno několik párů střevíčků na vysokém podpatku. Brian
se snažil přečíst co je napsáno na obalech CéDéček.
„Co posloucháš za novou hudbu?“, zeptal se.
Ray začal být nervózní. „Nic zajímavého!“, zajíknul se. Tím spíše vzbudil Brianovu
pozornost. Brian si se zájmem četl jednotlivé tituly.
„Samohypnóza? Co to je? Učíš se snad španělsky, zatímco spíš?“
Ray byl na rozpacích. „Ne tak docela…“
„Co je to tedy potom ?“
Ray se trochu ošíval. Nakonec řekl: „Ty nahrávky mi pomáhají. Je to trénink, jak myslet více
jako žena.“
Brian odmítl této informaci uvěřit. Pročítal etiketu CéDéčka, aby zjistil více. Podprahové
vnímání ve spánku, zvukové informace za bdělého stavu… Vzal jeden nosič a vložil ho do
Rayova přehrávače. Smyslný ženský hlas začal mluvit.
„Jste krásná žena. Jste nádherná a sexy. Zajímají se o Vás atraktivní muži. Touží po Vašem
dotyku, polibku. Touží se s Vámi milovat. Užívejte si jejich pozornosti. Užívejte si jejich citů.
Poddejte se jim. Nechat se políbit od muže je ta nejpřirozenější věc…“
Brian nahrávku rychle vypnul. „Rheo, co to sakra posloucháš za nesmysly? Leze Ti ženství
na mozek? Nepotřebuješ psychiatra?“
„To jsou jen takové holčičí nahrávky, pomáhá mi to cítit se více žensky. Pustil jsi špatnou
část. Většina toho je o vaření a o módě.“
„Vymyká se Ti to z rukou! Vždyť si doposud tak skvěle předstíral, že jsi žena! Copak
potřebuješ nějakou zatracenou nahrávku, která Ti vymyje mozek, aby jsi si myslela, že jsi
skutečná žena?“
Ray dlouhou dobu mlčel. Když promluvil, vypadalo, že mluví úplně o něčem jiném. „Briane,
když stojíš na jevišti, jsi někým jiným.“
Brian byl trochu zmatený. „Co tím myslíš?“
„Chováš se tajemně a okultně. Nejsi ten ten zábavný šílenec, které ho všichni dobře znají a
milují.“
Brian předstíral, že poslední dvě slova neslyšel. „To máš pravdu, na jevišti jsem opravdu
někdo jiný. Musím být typický kouzelník. Říká se tomu stadium persona. Každý to tak dělá.“
„Nepochybuji, že to dělají všichni. Moje otázka zní: Představ si, co by bylo, kdyby jsi stadium
persona musel hrát i mimo jeviště. Kdyby jsi byl tajemným kouzelníkem i mimo jeviště, kdyby
si už nikdy nemohl být sám sebou. Představ si to prosím pro tuto chvíli.“
Brian začínal chápat. Ray pokračoval. „Nemohu přestat být Rheou. Není to vůbec
jednoduché. Dokážeš si představit, jak těžké je zapamatovat si, abych vždy použil pouze
dámskou toaletu? Nesmět se rýpat v zubech, nebo třeba krkat? Nesmět se zajímat o ženy,
jako o ženy. Pokud budu žít jako holka, musím se naučit přemýšlet jako holka. Doposud nám
vše vycházelo a já nechci, aby se to provalilo.“
Brian se podíval Rayovi do očí. „Já jen nechci, abys byla nešťastná. Vím, že jsme se na tom
společně dohodli. Vím, že jsi kvůli mně podstoupil velkou oběť, ale nechci, aby tahle hra
měla pro Tebe nějaké trvalé následky.“
Ray se uchichtl. Briana samozřejmě hned zajímalo, co je na tom k smíchu.
„Myslím, že je příliš pozdě. Kvůli Rosie jsem minulý měsíc jednu trvalou změnu podstoupil.“
Brian znervózněl. „Co by to jako mělo být?“
„Otoč se a zavři oči,“ řekl Ray. Brian poslechl. Mohl zaslechnout jen šustění šatů, jak se Ray
převlékal.
„OK. A teď se otoč zpátky.“
Brian upadl do svého křesla. Ray byl oblečen do krátkých růžových koktejlových šatů, trochu
podobných těm, které měl na sobě před chvilkou. Jenže tyhle šaty měly daleko větší a hlubší
výstřih, než ty předešlé. Ten výstřih byl opravdu hodně hluboký. Brian se podíval pořádně.
RAY MĚL ŽENSKÁ ŇADRA! Rayovi se pod šaty rýsovaly skutečné ženské prsy. Brian
odhadoval je odhadnul tak na velikost 'C' (měl bohatou zkušenost s ženskými ňadry).
Rayova ňadra byla ještě trochu pohmožděná od nedávných chirurgických zákroků, ale byla
skutečná.
Brian cosi zamumlal a pět celých pět minut nevěřícně tiše
zíral. Ray nakonec jeho mlčení nevydržel a naoko mu
vynadal, že zírá na jeho prsa daleko víc, než leckterý
hotelový host. Brian se trochu probral z prvotního
překvapení.
„Jak to ….?“, koktal.
„Implantáty,“ zasmál se Ray. „Stálo mne to docela dost
peněz, takže navrhuji, že mi k tomu řekneš něco milého.“
Brian chtěl Rayovi říct, že je úplný cvok, že zašel příliš
daleko a že bude litovat toho, co udělal. Ale k čemu by to
bylo, když už byla celá věc dokonána?
„Rheo…. Takhle vypadáš skvěle, velmi žensky.“
„Díky Briane. Vím, že si myslíš, že jsem blázen, ale takhle
to pro mne bude daleko pohodlnější při tomhle běhu na
dlouhou trať. Teď, když jsem o sobě začala přemýšlet
jako o holce, bude to pro mne všechno jednodušší.
Probereme to všechno u večeře. A teď, pokud dovolíš,
ráda bych se připravila na dnešní večer.“ Ray odešel do
své koupelny a zavřel za sebou dveře.
Brian se dlouze díval, jak Rayovy dlouhé zrzavé vlasy
zmizeli za dveřmi. Pak ohromeně odkráčel do svého
pokoje. Ray vypadal jako skutečná dívka a dokonce
musel (sice velmi těžko) připustit, že to je velmi atraktivní
dívka. Věděl, že pokud by neznal Rheino tajemství, byl by
štěstím bez sebe, že ta krásná dívka přijala jeho pozvání
na večeři. Také věděl, že za normálních okolností by se
už dávno snažil dostat Rheu do postele. No a také mu
došlo, že zíral na Rheu a její nová ňadra opravdu trochu
déle, než se obvykle považuje za obyčejnou zvědavost.
Brian si uvědomil, že i samotný Ray začal brát slečnu
Rheu jako skutečnou dívku.
KAPITOLA 15
Ray stál na vrcholu věže, patnáct stop nad hotelovým bazénem. Rád by věděl, zdali by se
dal najít model bikin, který by dával případnému divákovi ještě daleko menší prostor pro
fantazii, než ten, který měl Ray zrovna na sobě. Vrchní část jeho růžových bikin sotva
zakrývala jeho bradavky (což bylo zřejmě jasným záměrem výrobce).
Vedle Raye stál Brian. Byl uvězněn ve svěrací kazajce, měl spoutané nohy a omotaný řetěz
kolem celého těla. Samozřejmě nechyběl ani jeho nezbytný kouzelnický klobouk.
Pod Brianem a Rayem se tísnil dav několika stovek lidí. Pan Penny za poslední měsíc rozjel
velkou reklamní kampaň, takže to teď vypadalo, jako kdyby celé Las Vegas vzhlíželo
k Brianovi a Rayovi. Všechna místa, která hotel pro představení uvolnil byla obsazena a
spoustu dalších lidí sledovalo představení z povzdálí pomocí dalekohledů. Na místě byla i
místní televizní stanice. Ambulance a dva vozy rychlé záchranné služby stáli opodál. Don,
vyzbrojený ruční pilkou, stál na mělčině bazénu a byl připravený okamžitě zasáhnout
v případě jakýchkoliv komplikací.
Brian byl u vytržení. Tohle přesně byl jeho svět.
Ještě nikdy neměl před sebou tak početné
publikum. O tom se mu doposud pouze snilo.
Naopak Ray by nejraději ze sebe co nejdříve shodil
ty nepříjemné bikiny a vysoké podpatky a dopřál si
horkou koupel. Chladnější vzduch v této výšce dělal
divy s jeho bradavkami. Cítil se trapně. Při tom
jedinou jeho dnešní úlohou bylo, aby držel Brianovi
mikrofon před ústy. Přestože již bylo dlouhou dobu
vyprodáno, pan Penny prostě trval na tom, aby byla
Rhea byla na dnešní show oblečena velmi vyzývavě
a sexy.
Trik proběhl přesně, jak bylo naplánováno. Za
mohutného potlesku publika se Brian vrhl do
bazénu. Pod vodou čekal dost dlouho, aby bylo
obecenstvo dostatečně nervózní a pak zadýchaný
vyplaval na hladinu vyproštěn z kazajky i ze řetězů.
Ray, přesně podle scénáře, předstíral, jak moc se
mu ulevilo, i když věděl, že Brian mohl být na
hladině daleko dříve. Slezl z rampy dolů k bazénu a
pomohl Brianovi z vody. Pak se oba hluboce
uklonili. Ray po chvilce přemýšlení políbil Briana na
tvář. To byl jediný moment z celého představení,
kdy byl Brian nervózní.
Jakmile se Ray vyprostil ze sevření novinářů,
fotografů a zájemců o autogram, rychle zmizel ve
své šatně. Odkopnul do kouta střevíce na vysokém
podpatku, hodil na sebe župan a odešel do svého
pokoje. Než však došel k hotelovému vchodu,
uslyšel za sebou nervózní, plachý hlas. „Promiňte,
prosím..“
Ray se otočil. Za ním stál mladík, asi dvacetiletý.
Měl dlouhou bradu, tmavé vlasy a průměrnou
výšku. Byl docela hezký, ale z nějakého důvodu
vypadal velmi nervózně.
„Ehm,… tedy dobrý večer,“ trochu koktal. „ To
představení bylo skvělé.“
„Díky,“ odpověděl Ray. „Pokud chcete, můžete si
koupit videokazetu z dnešní show v obchodu se
suvenýry.“
„Hmm, dobrá. Ale prosím.., myslíte…, nešla by jste
se mnou dnes na večeři?“ mladík zčervenal.
„Jmenuji se Larry.“
Ray se už chystal říct „ne“. Od doby, kdy se stal
Rheou, dostával pozvání a nabídky od desítek
kluků. Ray si pamatoval nedávnou dobu, kdy byl
jako kluk několikrát nevybíravě odmítnut, i když se
snažil být zdvořilý. Proto měl nyní svým způsobem
radost, že to byl on, kdo mohl říkat „ne“.
Ale tenhle kluk byl jiný. Zdál se mu tak nervózní.
Z vlastní zkušenosti věděl, jak se teď asi cítí. Věděl,
že Larry pravděpodobně tuší, že bude odmítnut, jen
se prostě nechtěl vzdát své, možná jediné, šance
zeptat se 'svého' idolu. Ray se usmál. Larry si musí myslet, že Rhea je nějaká slavná
modelka, nebo herečka a že stejně nebude mít šanci. Tak co sakra, proč mu neudělat
radost.
„Dobrá,“ řekl Ray. „Sejdeme se v osm večer v Panchovi.“ Pancho byl hotelový bar. Byl
docela příjemný a nebyl zase až tak drahý.
Larry vypadal, jako kdyby vyhrál v loterii. „Skvělé!“
Skoro křičel. „Budu tam, uvidíme se!“
Ray přemýšlel, jaký zvolit makeup, aby co nejvíce ladil
s jeho novým oblečením, které viselo v jeho skříni. Byla
to odvážná krátká černá sukně, červená halenka a
lodičky. K tomu si Ray zakoupil malou černou kabelku,
nové náušnice a průsvitné černé punčochy. I když Ray
neměl ani v nejmenším chuť si cokoliv s Larrym začít,
přesto se snažil vypadat co nejlépe.
Brian zaklepal na spojovací dveře mezi jeho a
Rayovým pokojem. „Pojď dál,“ zavolal Ray.
Brian měl na sobě stále ještě mokré oblečení, které
měl na sobě při představení.
„Rheo!“ Křičel už ode dveří. „Byli jsme skvělí! Oni nás
milují!“ Ray se usmál. Brian vždycky používal množné
číslo, i když všichni diváci se vlastně přišli podívat
pouze na jeho číslo. Ale i přesto vnímal Brian Raye
jako nedílnou součást celého představení a úspěchu.
„Gratuluji,“ usmál se Ray. „Byl jsi skvělý. Měníš si
vůbec své šaty?“
„Za chvilku se převléknu. Zato Ty mi řekni, proč jsi se
hodila tak do gala? Máš snad dnes rande?“ zavtipkoval
Brian.
Ray se zašklebil. „Vlastně ano, mám rande.“
Brianovi zamrzl úsměv. „Rande? A s kým..?“
Rhea pomalu nanášela rtěnku na své rty a
ponechávala Briana v napětí. Když si byla jista, že je
vše, jak má být, řekla: „Larry. Sympatický mladý muž,
kterého jsem potkala po představení.“
Brian vykoktal několik nesrozumitelný slov, než byl
schopen dát dohromady souvislou větu. „Chlap?
Zbláznil jsi se? Proč?“
„No přeci ode mne nemůžeš čekat, že budu sedět
doma na zadku celý sobotní večer,“ řekl Ray
ostýchavě.
„Ale to přeci nejde. Vždy jsi taky chlap!“
„To se ale Larryho netýká. Neměj obavy, tohle se on
nikdy nedozví.“
„Co když se bude snažit Tě chytit za ruku?“
„Myslím, že ho nechám..“
„Co když se Tě pokusí políbit?“
„No on bude ten, kdo bude platit večeři, takže myslím,
že malý polibek, jako poděkování, je v pořádku.“
„Co když se Tě bude snažit dostat do postele?“
„Možná , že bude chtít. Ale já mu to prominu. To se
přece nedělá, aby se pravá dáma milovala hned na
prvním rande. Líbí se Ti ty náušnice?“
„Co Tě to vlastně napadlo jít na rande s chlapem?“
Brian už křičel.
„Nemůžu snad jít na rande jako holka? Podívej se, jako
chlap mne vůbec nepřitahuje a nevidím nic špatného
na tom, abych si vyšla s někým na večeři. Pokud to bude myslet se mnou příliš vážně, včas
to zastavím. Neměj obavy.“
Brian chtěl ještě něco říct, ale Ray ho zastavil. „Opravdu nejsem blázen, jen chci pro
dnešní večer změnu.“
Brian se usmál. „Jak myslíš.“
KAPITOLA 16
Rayovi trvalo více než dvě hodiny, než se připravil na večer, ale výsledek stál za to.
Napudrovaný, navoněný a vyparáděný jako zkušená modelka. V krátké sukni a halence
s výstřihem vypadal hodně smyslně, nikoliv však vyzývavě. Ray naposledy omrknul makeup
v zrcadle a vyrazil do baru Pancho. Larry na něj již čekal v hale. Rayovi udělat radost, když
viděl, jak Larry na něj omráčeně zírá. Zřejmě vypadal ještě lépe, než Larry očekával. Ray
poděkoval za kytici růží a zavěsil se do Larryho. Společně pak takto vešli do baru. Ray se
bavil nad tím, jak se Larry snaží udělat všechno, jen aby udělal dojem na Rheu. Přidržel jí
křeslo, aby se mohla pohodlně usadit a celý večer pak nešetřil komplimenty na její vzhled.
Vůbec se snažil působit jako mužný typ.
Ray si samozřejmě vzpomněl na rady, kterému kdysi dávala Tracy, jak se chovat na prvním
rande a vedl diskusi k Larryho zájmům. Larry byl studentem technického inženýrství na
místní univerzitě. Po nocích pracoval jako barman v jednom menším kasinu. Byl amatérský
boxer a fotograf. Ray se zájmem naslouchal, jak se na správnou dívku sluší. V jeho
příbězích občas našel i sám sebe. Ve sportu měl docela slušné výsledky a i škola pro něj
nebyl problém. Larry však, i přes všechny vyjmenované úspěchy, vypadal před Rayem velmi
nejistě a nervózně. Rayovi přidal velmi roztomilý. Náhle se přistihl, jak pokradmu 'kontroluje'
Larryho tělo. Kromě jeho hezkého obličeje, měl i vypracované svaly sportovce. Ray, i když
samozřejmě nepociťoval jakoukoliv touhu po Larrym, cítil se vedle něho tak nějak klidný a
uvolněný. Přisuzoval to vlivu hormonů a zčásti také nočním hypnózám.
Larry skončil se svým vyprávěním až u dezertu. Tracy měla pravdu, chlapi mají tendenci
mluvit o sobě velmi dlouze. Nyní Larry požádal Rheu, aby mu také něco řekla 'o svém
životě.'
Ray řekl jen to, co byla téměř pravda. Právě dokončila střední školu (diplom obdržela minulý
týden poštou) a pracuje jako Brianova asistentka na jeden rok. Samozřejmě ve svém
vyprávění cíleně vynechal všechny detaily, které by jakkoliv naznačovaly jeho minulost. Pro
Larryho byl dívkou a nechtěl mu nikterak zkazit jeho iluze. Larry upřímně obdivoval Rheino
zaměstnání kouzelníkovi asistentky. Proto Ray svoje vyprávění zaměřil především na
příběhy z jejich vystoupení. Po večeři požádal Larry Rheu, zdali by se nešla na chvilku projít.
Za krátkou chvíli již společně kráčeli po osvětleném bulváru Las Vegas. Jak společně kráčeli
bok po boku, všiml si Ray, že se ho Larry snaží vzít za ruku. Proběhlo několik nenápadných
pokusů a Ray se sám pro sebe smál jeho snaze, ale Larry byl příliš plachý na to, aby byl
méně nápadný. Proto svou ruku zcela nevinně přiblížil k Larrymu, aby to nakonec vypadalo,
že vše je v Larryho režii. Pak již Larry jemně ovinul svou silnou paži kolem Rayových
dlouhých prstů. Larry tuhle důvěru prostě potřeboval.
Nakonec oba skončili před vchodem do Rayova pokoje. Larry vypadal docela zklamaně,
když si uvědomil, že dnes již všechno skončilo.
„Bylo mi dneska moc fajn, Rheo.“
„Mě také, Larry.“
„Mohu Tě zase někdy vidět?“
„Určitě. Zavolej mi.“
„Dobrá, určitě zavolám.“ Larry zaváhal. Ray si uvědomil, že Larry se snaží rozhodnout, zdali
Rheu na rozloučenou políbí. Ještě než mohl Ray zareagovat, pohnul se Larry směrem
k němu a stiskl rty vstříc Rayovi. Vše probíhalo, jak ve zpomaleném filmu. Ray ucítil Larryho
rty na svých. Jeho brada malinko škrábala a ucítil jeho horký dech. Jeho ruce jemně stiskly
Rayovy tváře. Zdálo se, že to bude trvat věčně. Nakonec se Larry zvedl. „Dobrou noc Rheo,“
řekl a byl pryč.
Ray tiše vklouzl do svého pokoje.
Svlékl se a napustil si vanu. Po chvíli si
již hověl ve vodě plné bublinek a myslel
na právě skočený večer. Dnes byl
s mužem! Drželi se za ruce a políbili se!
Ray se musel pousmát a bylo to dívčí
chichotání. Když ho poprvé přemluvili,
aby se převlékl za ženu, byla pro něj
tahle situace absolutně nemyslitelná.
Nyní pociťoval zvláštní závrať. Co
způsobilo tento jeho nový postoj?
Hormony nebo hypnóza? Možná své
udělal i fakt, že žije jako žena na plný
úvazek ve dne v noci. Ray se necítil
nepříjemně, nebo znechuceně, byl jen
trochu nervózní. Musel být s Larrym velmi
opatrný. Ze zřejmých důvodů to nemohl
nechat zajít příliš daleko a zároveň
nechtěl Larrymu ublížit.
Ray se osušil a oblékl si kalhotky. Jako
pokaždé si prohlížel své nové tělo
v zrcadle. Zcela nepochybně nyní
vypadal jako krásná dospívající dívka.
Nebude jednoduché vrátit se zpět do
mužské podoby. Budou potřeba masivní
dávky mužských hormonů a několik
operací, aby se jeho hruď vrátila do
normálu. Pravděpodobně v momentě,
kdy se začne měnit zpět v muže, bude
muset změnit společnost. I tak měl
obavy, že jeho některé jehoi ženské rysy
už nedokáže natrvalo odstranit a zůstanou mu. Přesto všechno byl za tuhle zkušenost rád.
Vystudoval střední školu, našetřil si spoustu peněz a získal mnoho životních zkušeností.
Bude velmi složité vrátit se od Rhey zpět k Rayovi, ale jedna věc byla jistá. Ray se na tento
okamžik velmi těšil. Být ženou mělo své velké a nesporné výhody, ale on byl přeci jen muž a
blížil se čas, kdy bude muset tuhle skutečnost plně akceptovat.
KAPITOLA 17
Během několika následujících týdnu měl Ray rande s Larrym ještě několikrát. Kino, večeře,
trochu sportu; nic co by se lišilo od jiných zamilovaných párů. Larry se samozřejmě snažil
posunout jejich vztah trochu dál, než Ray, ale pokaždé byl odmítnut. Ray dovolil Larrymu jen
několik francouzských polibků a jednou, když byl Ray trochu opilý, připustil i Larryho ruku
pod halenkou.
Jednou v noci, když Ray a Larry odjeli do pouště sledovat velký ohňostroj, Brian
přemýšlel ve svém pokoji. Byl z toho, co Rhea provádí, dost nesvůj. Ležel na své posteli a
v duchu probíral celou situaci. Pokaždé když Rhea odcházela na rande s Larrym, cítil, že má
žaludek jako na vodě. Proč tomu tak bylo? Odpovědí mohlo být několik. Cítil se vinný, že
Rayova feminizace došla až tak daleko? Ne, to si nemyslel. On přeci pouze chtěl, aby se
Ray převlékl za ženu. Prsní implantáty a svádění mužů byla už pouze Rayova iniciativa,
nikoliv jeho. Obával se snad o Rayovu bezpečnost? To by mohlo být ono. Brian moc dobře
věděl, na co muži myslí, když jsou v blízkosti ženy. Bylo jen otázkou času, kdy se Larry bude
snažit dostat pod Rayovy kalhotky. Asi by byl překvapený, co by tam našel. Přesto se Ray
doposud choval velmi sebejistě. Možná, že by se mu podařilo uchovat své tajemství před
Larrym navždy, ale tahle možnost
se
jevila
jako
velmi
nepravděpodobná.
Rayovi
by
nemělo být jedno, že se blíží
okamžik, kdy se ocitne ve velmi
kompromitující situaci, protože
Larry nevypdal na chlapíka, který
bude odpověď 'ne' akceptovat do
nekonečna.
Brian se, trochu
znechucen, zaobíral i myšlenkou,
zdali Ray není homosexuál.
Obratem však tuto variantu zavrhl.
Gayové ho nikdy neobtěžovali.
V hotelu pracovalo několik lidí,
kteří se otevřeně hlásilo ke své
homosexualitě. Jejich chování ho
sice nikdy neobtěžovalo, ale bylo
naprosto odlišné. Brian si byl jist,
že pokud by se Ray stal gayem,
bylo by to na jeho chování vidět.
Brian si otevřel další láhev piva.
Nyní se snažil být upřímný sám
k sobě. Přemýšlel, jak se změnil
jeho postoj k Rayovi za poslední
rok. Když se Ray stal Rheou, bly
Brian vždy nervózní a cítil se v jeho
přítomnosti nepříjemně. Věděl, že
Ray ve své nové podobě není
šťastný a částečně to dával za vinu
i sám sobě. Když pak začal Ray
nabývat sebedůvěru, Brian se cítil i
trochu hrdý. Bylo to, jako když
poprvé viděl svou malou rozpustilou sestru ve slavnostních plesových šatech. Ray se stal
krásnou mladou ženou. Nakonec… a Brian se zdráhal přiznat si sám sobě, že byly
okamžiky, kdy odmítal vidět Raye jako kamaráda. Třeba když Ray ležel u bazénu v bikinách,
nebo v jeho odvážném kratičkém kostýmu na představení, nebo dokonce, když Ray ležel
vedle něj na posteli a společně sledovali televizi. Několikrát se přistihl, jak po Rayovi
pokradmu pošilhává stylem, jako kdyby to byla manželka jeho nejlepšího přítele. Proč tomu
tak bylo?
Brian přemýšlel a přemýšlel. Každý muž má svou slabinu, pokud se jedná o ženy. Někoho
přitahují blondýny, jiného zase ženy s atletickou postavou. Naopak jsou muži, kteří si potrpí
na korpulentní dámy. Briana přitahovaly rusovlásky. Když spatřil ženu s rudými vlasy, bylo to
jak červená barva pro býka na koridě.
Brianovi se pramálo líbilo, kam směřuje jeho tok myšlenek. Opravdu se snad mohlo stát, že
by ho Ray přitahoval? Že by snad žárlil na Larryho? Co to všechno může znamenat?
Brian pocítil strach. Byl snad gay? To bylo velmi nepravděpodobné. Pokud by byl gay,
s největší pravděpodobností by ho lákal nějaký jiný chlap a ne kluk převlečený za dívku. Po
dlouhém přemýšlení došel k několika závěrům:
1) Rhea vypadala, jednala, přemýšlela jako skutečná žena a očekávala od něj, že se tak
k ní bude chovat.
2) Pokud by Rhea byla skutečnou ženou, velmi by Briana přitahovala.
3) Brian se nemohl zbavit myšlenky na Rheu.
Připustit si poslední bod dělal Brianovi největší problém. Rhea byla velmi atraktivní a bylo to
přirozenou reakcí každého muže jako on sám.
Brian si otevřel další pivo. Nyní, když si přiznal sám sobě tyhle skutečnosti, zdálo se vše
jasné. Musí nyní všechny tyhle myšlenky jednou provždy opustit, nechat Raye, ať si dělá to,
co on sám uzná za vhodné a až nastane správný okamžik, pomoct mu změnit se zpět
v muže. Do konce angažmá zbývá již jen něco málo přes měsíc. Nakonec, Ray zcela určitě
nemá identické pocity, které si nyní sám sobě přiznal Brian.
Ozvalo se zaklepání na dveře. Byl to Ray. Měl na sobě krátké upnuté tričko a ještě kratší
sukénku. Ještě se nepřevléknul, jak přišel z výletu s Larrym. Jeho dlouhé rudé vlasy byly
rozcuchané a padaly mu do tváře. Tričko zvýrazňovalo Rayovu štíhlou postavu a sukně
odhalovala jeho dlouhé, štíhlé pihovaté nohy. Brian nemohl od něho odtrhnout oči. Ray si
z lednice vzal pivo a posadil se na kraj Brianovy postele..
„Jaké bylo rande?“ zeptal se Brian.
„Docela fajn, jenže už je konec. Larry a já jsme se rozešli.“
„No..ehm, tak to je mi líto.“ Brian si nebyl jist, zda má být rád, nebo cítit s Rayem jeho
smutek. Možná právě proto, že na Larryho trochu žárlil, cítil teď malý triumf.
„To nestojí za řeč,“ odpověděl Ray s trochou melancholie v hlasu. „Stejně by to nemělo
dlouhého trvání.“
„Chceš o tom mluvit?“
„No, byli jsme v poušti, leželi jsme na dece a pozorovali ohňostroj…. Larry se ke mně přitiskl
a… no, můžeš hádat,“ usmál se trochu Ray.
„Ten bastard! Kdyby se mi tak teď dostal do rukou!“
„Uklidni se Briane. Jsi jediný chlap, kdo by tohle měl pochopit. Larry by si nikdy nedovolil
žádnou hrubost. Naopak, kdybych byla opravdová dívka, sama bych se mu poddala. Ale já
jsem muž, alespoň psychicky. Nemůžu se zamilovat do chlapa a ani nechci. Larry si prostě
zaslouží opravdovou dívku se vším všudy a tak jsem se s ním rozešla.“
„Jak to tak vidím, bude pro Tebe lepší, až budeš zase zpátky muž. A už to nebude dlouho
trvat. Jaký způsobem jsi ho poslala k vodě?“
Ray se trochu odmlčel. „Řekla jsem mu, že jsem se dala zase dohromady se svým dřívějším
přítelem.“
„Musíš být opatrná, když se na něco vymlouváš. Pro Larryho bude snadné dokázat, že
žádný 'dřívější přítel' neexistuje.
Ray se začervenal. „Ale to je v pořádku, on existuje.“
Brian se z neznámých důvodů vyděsil. „Kdo to je?“
„TY.“
„JÁ???? Jaké právo máš tohle vykládat? Proč zrovna já?“
„Zpanikařila jsem. V tu chvíli mne nenapadl žádný jiný člověk, který by to mohl být. Jedině
Ty. Neboj se, nebude to zase až tak zlé.“
„Ty si jako myslíš, že teď s Tebou budu chodit každý den ukazovat se na odiv jako milenecká
dvojice?“
„Udělal jsem ze sebe ženu na celý rok, jen abych Ti zachránil kariéru. To nejmenší, co pro
mne tuto chvíli můžeš udělat Ty je, že budeš měsíc hrát mého přítele. Beztak polovina
personálu si myslí, že spolu něco máme. Dal jsem všanc své mužství, abych Ti pomohl,
takže teď můžeš přinést malou oběť pro změnu Ty.“
Brian se opřel o zeď. „Takže… co mám dělat?“ zeptal se.
„Jen mě občas vezmi na večeři, na veřejnosti mě chytni za ruku a sem tam mi můžeš dát
pusu. Však tyhle věci moc dobře znáš.“
Brian byl na pokraji zhroucení. Není jiné cesty. Nelze o Rayovi přemýšlet jako o muži. Ray si
špatně vyložil Brianovu reakci.
„No tak,“ řekl Ray. „Vždyť jsi líbal už spoustu žen. Stačí zavřít oči a představit si, že jsem
playmate roku.“
Ray byl teď velmi blízko Briana. Oba měli zavřené oči a políbili se. Ray pak odešel do svého
pokoje. Brian ležel na posteli a zíral do stropu. V puse cítil příchuť Rayovy rtěnky.
KAPITOLA 18
Posledních pět týdnů bylo nejsnadnějších pro Raye, ale nejtěžších pro Briana. Ray se s rolí
Brianovy přítelkyně sžil docela snadno. Tačali téměř všechen volný čas trávit společně. Ray
plně využíval soužití s velkým a krásným kouzelníkem. Oba se chovali přesně tak, jak to
čerstvě zamilované páry dělávají: tančí spolu, flirtují a škádlí se na každém rohu, kupují si
navzájem bezcenné dárečky.
Pro Briana byly poslední týdny opravdu drsné. Bylo zvláštní chodit s někým, kdo by ho
vlastně vůbec neměl přitahovat, ale přesto to tak bylo. Pociťoval, že Ray se začíná k němu
mít více, než je zdrávo i mimo veřejnost. Rhea se mu věšela kolem krku a líbala ho nejraději,
když měla na sobě vyzývavé bikiny, velice ráda mu masírovala jeho unavená ramena a ráda
mu odpočívala na jeho hrudi, když ležel v posteli. Zdálo se, že Ray dělá všechno proto, aby
ta krásná rusovláska nikdy nevymizela z Brianovy hlavy. Někdy, když se Brian líbal s Rheou,
vypadalo to, že polibek je vášnivější, nežli bylo skutečně potřeba pro hraní zamilované
dvojice. Brian sice někdy chtěl podotknout, že se Larry již dlouho neobjevil, proto již není
zapotřebí, aby se tak často líbali, ale nikdy to neudělal. Ani Ray si nikdy nestěžoval a zdálo
se, že si užívá Brianovy pozornosti.
Ze všeho nejhorší bylo pro Briana vědomí, že za několik týdnů Rhea zmizí a už se
nikdy nevrátí. Zpočátku Brian tuto skutečnost vítal, ale teď s postupem času se této
skutečnosti obával. Často přemýšlel o tom, jak to asi vidí Ray, ale bál se ho zeptat. Den před
vypršením smlouvy se Brianovi i Rayovi stalo několik důležitých věcí. Oba získali své
neuvěřitelné novinky po telefonu. Brian téměř vletěl do Rayovy šatny.
„Rheo! Mám ty nejúžasnější novinky!“
„Já taky!“, řekl Ray.
Měl na sobě krátký top, který hodně odhaloval jeho pihovatá ramena i bříško.
„Ty první,“ řekl Brian a snažil se soustředit na jeho slova a ne na jeho vyzývavé oblečení.
„Zrovna jsem mluvil po telefonu s Tracy. Čeká miminko!“
Brian měl šílenou chuť Raye obejmout.
„To je skvělé! Vím, jak moc si to oba
s Davidem přáli. Říkala ještě něco?“
„Ne, zrovna byla totiž u lékaře. Řekla,
že mi napíše všechno v dopisu,
jakmile bude vědět víc. A jaká je Tvá
velká novinka?“
Brian se zašklebil. „Nebudeš mi to
věřit, ale volali mi lovci talentů pro
Show Davida Lettermana. Chtějí,
abych
vystoupil
v jeho
show
v televizi!“
Ray zavýsknul (a znělo to velmi
žensky) a skočil Brianovi do náruče.
„To je super! A je to opravdu
pravda?“
„To si piš!“ řekl Brian a užíval si
moment, když se k němu Ray tisknul.
Prostě jsem vyhrál Jackpot,“ usmíval
se na Raye. „Přichází můj velký čas a
bez Tebe bych na takovýto úspěch
nikdy nedosáhl.“
Ray náhle pocítil obavy. Dokončil
větu za Briana..
„Asi předpokládáš, že do toho půjdu
s Tebou..“
„Řekli mi, že jsi vítána, ale pokud by
jsi nemohla, mohou mi poskytnout
jejich asistentku, která má zkušeností
s magií.“ Brian rovněž pocítil strach.
„Co jsi jim řekl?“ zeptal se Ray.
„Řekl jsem jim, že bych samozřejmě
nejraději vystupoval s Tebou, ale že
se Tě musím nejprve zeptat. Takže co Ty na to? Národní televize! Natáčení bude za dva
měsíce!“
Ray se podíval Brianovi přímo do očí.“Briane… Strašně moc Ti přeji Tvůj úspěch a nic by
mne nepotěšilo víc, kdybychom ho mohli oslavit společně. Ale,… naše smlouva právě končí.
Nyní se musím proměnit zpět v toho, kým opravdu jsem… jsem MUŽ.“
Brian se necítil dobře. „Opravdu nechceš prodloužit naší úmluvu o pár měsíců? Opravdu
s tím nechceš počkat, až po vystoupení v televizi? Dostaneš za to skvěle zaplaceno..“
Ray vzal Briana za ruce. „Hlavní roli v Tvé show vždycky hraje kouzelník a ne jeho
asistentka. Důležitý jsi Ty, já ne. Ta nová dívka, kterou Ti dohodí, bude určitě v pohodě.
Briane, na rok jsem se vzdal svého mužství a určitě minimálně další rok bude trvat, než se
zase vrátím k normálu. Nemohu už čekat déle. Kromě toho, kdybych vystupoval s Tebou
v národní televizi, bylo by zmizení Rhey ze světa daleko obtížnější.“
Brian stisknul Rayovy dlaně. „Rheo… Já nechci, aby jsi se změnila..“
„Ale no tak Briane, Ty to beze mne zvládneš..“
„Nejde jen o to vystoupení v televizi, Rheo.“
Ray byl chvíli zticha. „Co tím myslíš?“
Brian se rozhodl, že je na čase, aby byl k Rayovi upřímný. „Rheo… posledních několik týdnů
a měsíců… si našly moje city cestu k Tobě. Snažil jsem se sám sebe přesvědčovat, ale
nejde to. Když jsme začali předstírat milenecký pár…, tak se mi to líbilo. Já jsem pak už
nemusel opravdu nic předstírat…“
Ray se usmál. „Briane, lhal bych, kdybych neřekl to samé, co Ty. Stejným způsobem jsem
přemýšlel i já o Tobě.“
Brian obejmule Raye v pase. „Snažím se Ti tu teď říct… Moc mi na Tobě záleží. Jsi více
nežli přítel. Moc bych si přál, abys zůstal Rheou. Je z Tebe krásná mladá žena. Skutečně se
chceš změnit zpět?“
Oba dva byli překvapeni svou vlastní upřímností a vyznáním touhy k tomu druhému.
Nakonec to byl Ray, kdo promluvil.
„Briane, kdybych byla skutečná
žena, nikdy bych Tě neopustila.
Opravdu nikdy! Vždy Tě budu mít
ráda. Ale musíme vidět věci
takové, jaké ve skutečnosti jsou. I
když vypadám jako žena, žena
opravdu nejsem. I když se jako
žena chovám, stále o sobě
přemýšlím jako o muži. I proto se
musím vrátit zpět ke své původní
podobě.“
Brian se snažil zkrotit svůj
zlomený hlas. „Co budeš tedy
dělat?“
„Mluvil jsem s Tracy a Davidem.
David už o mne všechno ví. Tracy
měla pravdu, David všechno
pochopil. Rozhodl jsem se na
několik měsíců přestěhovat za
nimi do Austrálie. Kromě Davida a
Tracy mne tam nikdo nezná.
Nechám si tam odstranit prsa a
dostanu několik dávek mužských
hormonů. Do Států se pak vrátím
jako muž.“
Brian si nemohl vzpomenout, kdy
mu naposledy bylo tak mizerně.
„Budeš mi chybět, Rheo. Tvoje
rozhodnutí mne trápí, ale vím že
musíš udělat to, co sama cítíš
svým srdcem.“
„Taky mi budeš chybět Briane. Ale
není to snad naposledy, co se
vidíme. Já se vrátím, jen prostě
budu Tvůj kamarád a ne Tvoje
přítelkyně. Teď musím jít balit.
Myslím, že je čas se rozloučit.“
Také si myslím. Dá se tam dole u
protinožců chytit Lettermanova
show?
„Myslím si, že určitě. Sbohem
Briane. A děkuji za všechno. Bez
Tebe bych asi ještě pořád hnil
v Dead Springs.“
„Sbohem Rheo.“
Ray se pousmál a měl se k odchodu. Náhle bez rozmyšlení padl Brianovi kolem ramen. Ve
zlomku vteřiny Brian Rheu políbil. Každý jiný jejich společný polibek byl doposud 'součást
hry.' Tenhle polibek ne. Byli tu sami. Políbil Rheu tvrdě, prudce a vášnivě. Tohle opravdu
nebyl polibek dvou přátel, ale zhotněné city. Polibek, jaký může dát jen milující muž milující
ženě. A ten polibek trval dlouho, hodně dlouho. A Ray mu polibek vrátil…
Náhle se Ray odtáhl. „Už musím jít,“ řekl Ray a byl pryč. On i Brian měli slzy v očích.
KAPITOLA 19
O dva měsíce později vystupoval Brian v Show Davida Lettermana. Každý jeho trik byl
skvělý. Brian byl vtipný a během vystoupení žertoval s moderátorem. Každého diváka
představení uchvátilo. Měl to být jeho nejšťastnější den v životě. Nebyl.
Asistentka, kterou mu dodali z produkce, byla atraktivní, šikovná a profesionální, ale
s každým trikem si Brian sám pro sebe říkal: „Ona není Rhea!“
Po tomto vystoupení v televizi šla Brianova kariéra prudce nahoru. Namísto dalšího
angažmá v některém z kasin, nebo rekreačních resortů, uspořádal velkolepé turné a
inkasoval pohádkové sumy za svá víkendová představení. Byl to hit. Ale po celý ten čas se
Brian nemohl zbavit myšlenek na Rheu. Nedokázal pochopit, proč mu nepřítomnost Rhey
tolik vadí. U žádné jiné ženy se mu tohle doposud nestalo. Snažil se sám sobě namluvit, že
je to tím, že ho Rhea tak náhle opustila, aniž by byl jejich vztah fakticky ukončen. Jeho
rozpoložení a ukrývání svých citů však nemělo racionální základ, vždyť Rhea už vlastně
neexistuje.
Ne, že by ztratil jakýkoliv kontakt na Rheu/Raye. Několikrát do měsíce dostal dopis buď od
Tracy, nebo Raye. Tracy více méně stále psala o očekávaném dítěti. Vyjmenovávala dětská
jména a psala jak nakupuje dětskou výbavičku. Rayovy dopisy byle obvykle podrobnější.
Psal o kulturním šoku, který zažil v Austrálii, o nádherném domu Tracy a Davida, o tom jak si
hledá vlastní byt a o nádherném oceánu. Brian hledal v Rayových dopisech jakoukoliv
zmínku o Rayově proměně zpět v muže, ale nikdy nic nenašel. Nikdy nenašel ani zpáteční
adresu, ani jakýkoliv jiný kontakt na Raye. Bylo zřejmé, co se v Austrálii odehrává. Ray se již
pravděpodobně úspěšně vrátil do mužské podoby a snažil se zapomenout na události
loňského roku. O to více to Briana mrzelo, když nemohl zapomenout na to, co se mezi nimi
odehrálo v Las Vegas, ale věděl, že z toho nelze Raye vinit. Ray se pravděpodobně cítil
trapně a nechtěl se k této věci vracet ani ve vzpomínkách.
Změna přišla počátkem roku, jednoho dne odpoledne. Brian právě dokončil svá show v šesti
městech a nyní plánoval výdaje na krátkou dovolenou. Byl v bytě, který si pronajal a kde žil,
když zrovna nebyl na cestách. Právě kontroloval došlou poštu. Několik prvních dopisů bylo
skličujících. Byly to dopisy, které psal Rayovi a které se vrátil s poznámkou „Nedoručitelné!
Adresát neznámý.“ Tohle se mu už stalo několikrát. Tracy se vždy vykrucovala, když jí Brian
žádal o Rayovu adresu. Tvrdila, že neví, kde se Ray nachází. Brian tušil, že ví víc, než mu
říká. Zbytek pošty byly už jen směnky a reklamní pošta (Pane Howarde vyhrál jste milion
dolarů, pane Howarde pošleme Vám zkušební vzorek leštidla na auto atd…). Stále stejný
odpad. Poslední obálka byla trochu větší. Brian tušil, že to bude videokazeta „Nejšílenější
srážky v NHL“, kterou si objednal. Ovšem jediný pohled na obálku mu napověděl, že se
mýlil. Odesílatel byl napsán v asijském písmu, takže Brian nepoznal o koho jde, ale jeho
vlastní adresa nesla Rayův nenapodobitelný rukopis. Brian nervózně roztrhl obálku, uvnitř
našel krátký dopis a plochý balíček.
V rychlosti přečetl dopis:
Ahoj Briane,
omlouvám se, že jsem dlouho neodpovídal na Tvé dopisy, ale věř mi, že jsem na Tebe pořád
myslel. Viděl jsem video z Tvého vystupování v Lettermanově show a byl si báječný!
Briane, stalo se toho hodně nového v mém životě. Tolik, že to nejde nacpat do jednoho
dopisu. Hodně jsem pátral ve svém nitru a jsou tu některé věci, které bych chtěl s Tebou
prodiskutovat. Nejsem sice teď v Austrálii, ale za měsíc již budu zpátky. Neměl by jsi v té
době trochu času? Nemohl by jsi za mnou přiletět na návštěvu? Hodně by to pro mne
znamenalo. Až se vrátím do Austrálie, zařídil bych letenky pro Tebe. Mohl by sis je
vyzvednout přímo na letišti. Prosím přijeď! Chybíš mi!
(na tomto místě byl nečitelný podpis)
P.S. Asi jsem Ti ještě nepsal, že také vystupuji v televizi! Můj sen se splnil. Minulou sezónu
jsem měl hlavní roli v australském akčním seriálu „Summer heat“. Bohužel moje postava má
být v posledním dílu zabita, takže příští rok mám volno. V obálce najdeš časopis, kde je
otištěn nedávný rozhovor se mnou.
Brian roztrhl balíček a držel
v ruce pánský časopis.
Prolistoval ho a hledal
rozhovor s Rayem. Přirozeně
hledal Raye. Bylo zřejmé, že
Ray je opět mužem. Ray by
přeci nemohl vystupovat
v akčním seriálu, pokud by
vypadal žensky. Snažil se
najít Raye podle obrázků.
Svalnatý Ray se prohání
v silném sportovním voze,
vystavuje
se
na
odiv
s krásnými
ženami
a
pronásleduje
drogové
dealery.
Bohužel
si
nedokázal představit, jak asi
nyní Ray vypadá. Rozhovor
také nemohl najít a proto
časopis na chvilku zavřel, aby
se k němu vrátil později.
Ukousnul si za sendviče a
málem se udusil. Na obálce
časopisu byla RHEA! Ne
Ray, ale Rhea! Nemohl se
mýlit. Rudé vlasy, pihy, štíhlá
postava! Ray se nejen že
nezměnil zpět na muže, ale
vypadal ještě daleko více
žensky, než jak si ho Brian
pamatoval.
Rhea
byla
oblečená v černém spodním
prádle. Korzet a kalhotky
pokrývaly její tělo stejně jako
jednodílné plavky. Na první
pohled bylo zřejmé, že z Rayových plánů, nechat si odstranit implantáty, sešlo. Brian
konečně našel rozhovor s Rheou. Interview se skládalo asi z deseti prostoduchých otázek a
stejně prostoduchých odpovědí. Celý článek pak byl doplněn o několik fotografiíí ze
zmiňovaného seriálu. Rhea na nich ukazovala své neuvěřitelné tělo pro celou jižní polokouli!
Co se stalo s Rayovými plány stát se zpět mužem? Co se snažil říct Brianovi?
Fotografie z časopisu
Brian byl přinejmenším ohromen. Poměrně dlouhou dobu seděl v křesle a bez hnutí tupě
zíral do zdi. Pak vstal a zavolal na letiště.
O měsíc později Brian vystupoval z letadla na australském letišti. Snažil se pobrat
všechna svá zavazadla a zároveň se rozhlížel okolo. Doufal, že ho Ray přijde vyzvednout.
Díval se po přeplněném terminálu. Konečně spatřil známou osobu. Byla to Tracy. Uviděla ho
v ten samý moment, co on jí. Došli k sobě a dlouze se objali (odejmutí bylo dlouhé v pravém
slova smyslu, neboť Tracy již byla v osmém měsíci). Po vzájemném přivítání se chtěl Brian
dozvědět více o důvodu své cesty přes půl světa.
„Takže… ehm.. Kde je… Rhea?“
Tracy se usmála. „Briane, stalo se toho opravdu hodně od té doby, co se Rhea přestěhovala
sem. A měla by to být ona, kdo Ti všechno vysvětlí. Pojďme, vezmeme si taxi.“
Brian a Tracy nastoupili do vozu a Tracy udala řidiči adresu. Po chvíli zastavili u malého,
dobře udržovaného bungalovu.
„Tady vystupuješ, Briane. Rhea mi řekla, že máš jít rovnou dovnitř. My se uvidíme později.“
Náhle stál Brian na verandě malého domku. Po menším zaváhání zaklepal.
„Pojď dál,“ ozval se jemu známý ženský hlas. Byl to Ray/Rhea.
Když Brian vstoupil, zjistil hned za dveřmi, že se jeho dlouhá anabáze vyplatila. Uprostřed
místnosti stála Rhea (v žádném případě se už nedalo mluvit o Rayovi). Rhea měla na sobě
stejné šaty, které nosila, když chodila s Brianem do společnosti. Její zrzavé vlasy byly
staženy do culíku. Horké australské slunce dalo ještě více vyniknout jejím pihám. Rhea se
nervózně usmívala a snažila se odhadnout Brianovu reakci.
„Ahoj Briane.“
„Ahoj Rheo.“ Nastala dlouhá pauza. Pak konečně Rhea promluvila.
„Briane,“ začala Rhea, „posaď se prosím. Je toho hodně, co si musíme říct. Máš právo být
na mne naštvaný, ale dej mi šanci Ti všechno vysvětlit.“ Rhea se posadila na gauč a Brian
vedle ní. Měl prázdný výraz ve tváři. Rhea začala.
„Briane, když jsem opustila USA, jediné, co jsem chtěla, vrátit se zpět jako muž. Pronajala
jsem si tento malý domek a začala hledat lékaře, který by mi navrhnul plán na odstranění
ňader. Vše bylo podrobeno jedinému cíli, aby se zpátky vrátil Ray. Jak vidíš, dopadlo to
úplně jinak. Hned, jak jsem přijela , vyhledala jsem Tracy a Davida. Strávili jsme pak spolu
hodně času a jezdili na spoustu výletů, že jsem začátek své proměny stále oddalovala. Tracy
a David mi představili své přátele a společně jsme pak podnikali spoustu věcí. Když už jsem
byla rozhodnuta, že hned další týden začnu svou proměnu, potkala jsem na večírku jednoho
muže. Ten muž byl agentem jedné televizní společnosti. Když jsem povídala o svém zájmu o
herectví, nabídl mi roli v „Summer heat“. Než jsem si pak stačila uvědomit, co se děje, měla
jsem podepsanou smlouvu. Samozřejmě, bylo mi jasné, že v tento moment již nepůjde tak
snadno utajit, že nejsem skutečná žena.
Jednou v noci jsem dlouho nemohla usnout a přemýšlela jsem o celé situaci. Uvědomila
jsem si, že v posledních měsících hledám pouze výmluvy a hladám cestu, jak oddálit
operaci. Bylo to jasné, nechtěla jsem se proměnit zpět v muže. Nyní jako žena jsem byla
populární, sebejistá a vzrušující. Představa, že ze se domů vrátím jako nudný, nezajímavý
Ray, nebylo to, co jsem od svého života očekávala. Zavolala jsem Tracy. Sešly jsme se a
vymyslely plán.
Brzy na to jsem odletěla do Thajska. Na jedné místní klinice jsem se pak stala ženou. Úplně
a nevratně. Ray už se nikdy do USA nevrátí, Briane.
Ještě v Bangkoku jsem pociťovala, že něco není v pořádku, že se něco stalo s mým životem.
Zpočátku jsem byla vyděšená, že moje rozhodnutí bylo špatné. Ale nebyl to ten pravý
důvod.“ Rhea si přisedla blíž k Brianovi. „Tím důvodem jsi byl Ty, Briane. Stýskalo se mi po
Tobě. Chyběl si mi. Každý večer, když jsem ležela v posteli, představovala jsem si jak mne
bereš do náruče a odnášíš mne vstříc západu slunce. Hodně jsem brečela a nadávala si, jak
jsem Tě jen mohla opustit. A tak jsem sedla a napsala Ti ten dopis.
Briane, když jsme se naposledy loučili, řekl si mi, že jsi nepředstíral, že jsem Tvou milenkou,
že to byly z Tvé strany skutečné city. Díky mojí operaci, už nemusíme předstírat vůbec nic.
Uvědomuji si, že mne možná nenávidíš za to, že jsem Tě opustila a nechala Tě ve Státech
samotného a nebudu Ti nic vyčítat, máš na to právo. Ale pamatuj si jedno, Briane: Já Tě
MILUJI !“
Za celou tu dobu, co mluvila, neměla Rhea odvahu se podívat Brianovi do očí. Poté, co
dokončila svůj monolog, konečně zvedla oči. Brian nikdy neviděl u nikoho takovou touhu
vepsanou v jeho tvář (i když, kdyby se právě teď podíval do zrcadla, viděl by něco
obdobného).
Brian byl zmaten hned z několika důvodů. Jednak to byl časový posun, a pak pomyšlení na
dívku, o které si myslel, že již neexistuje a ona se v plné kráse vrátila zpět. Rheino nádherné
tělo a roztomilý australský přízvuk celý jeho zmatek jen umocňovali. A určitě to nebyly pouze
tyhle důvody, proč Brian neměl moc prostoru k přemýšlení.
„Já Tě také miluji, Rheo!“ řekl Brian. Pak jí políbil, hluboce, vášnivě a vroucně. Rhea mu jeho
polibek vrátila. Trvalo dlouho, než Brian vstal, vzal Rheu do náruče a odnesl ji do ložnice.
O mnoho hodin později leželi oba nazí, přikryti pouze prostěradlem a bledým svitem
měsíce v úplňku. Ani jeden z nich nepromluvil a navzájem se objímali. Jeden druhého se po
tak dlouhém odloučení nemohl nabažit. Brianova ruka sklouzla po zádech a hladila Rhein
pevný zadeček. Rhea slastně vydechla. Oba se pak znovu a znovu dlouze líbali.
„Rheo jsi fantastická,“ řekl něžně Brian.
„Briane, jsi největší kouzelník na světě,“ odpověděla Rhea.
Brian nevěděl, co na to říct. „Proč to říkáš?“ zeptal se Rhey.
Rhea se usmála. Seděla na posteli a nestydatě odhalovala své nádherné nahé tělo.
„Díky Tobě Briane jsem se změnila z hubeného nepopulárního kluka s nízkým sebevědomím
na krásnou a vzrušující ženu, která je šíleně zamilovaná do muže svých snů. Před rokem a
půl jsem se obávala nosit i spodničku pod šaty a teď nosím podprsenku. Před rokem jsem
chtěla mít přítelkyni a nyní jsem Tvoje milenka! Pouze mistr kouzelník dokáže vyčarovat
takouto proměnu! Naklonila se nad něj a políbila ho! Jejich těla se dotkly. Brianovy silné paže
obejmuly krásnou rusovlásku.
„Jestli je to tak, jak říkáš, rád bych Tě tedy proměnil ještě na něco jiného.“
Rhea byla v šoku. „Na co mne chceš měnit?“
Obě Brianovy ruce nepřestávaly hladit Rheino nádherné tělo, přesto náhle Rhea ucítila Rhea
na svém levém prsteníčku chlad jakéhosi kovového kroužku. Brian se vzpřepedl nad Rheou
na svých rukou.
„Chtěl bych Tě proměnit ze své milenky, na svou ženu.“
„Briane,“ vzdychla a ucítila, jak do ní vstoupil, „tahle moje proměna Ti jen tak snadno
neprojde.“
Nikdo z nich už nic jiného neřekl. Ani nebylo potřeba.
Fotografie ze svatby Briana a Rhey
Fotografie, kterou poslali Rhea a brian poslali Tracy ze své svatební cesty