Program festivalu - Městská knihovna Český Těšín

Program festivalu - Městská knihovna Český Těšín

FESTIVAL
FESTIVAL ZLATÁ LOĎ
4. festiv
estival slovinské kultury
17.
17.-24.
24. října 2013
Český Těšín,
Těšín, Mikołów, BielskoBielsko-Biała, Krakov
Krakov,
ov, Varšava
Varšava
Literární večery
17. října, 17.00 – Kavárna Avion, Český Těšín
18. října, 19.00 – Instytut Mikołowski, Mikołów
19. října, 19.00 – Galeria Wzgórze, Bielsko-Biała
21. října, 18.00 – Śródmiejski Ośrodek Kultury, Krakov
23. října, 18.30 – Staromiejski Dom Kultury, Varšava
10. mezinárodní překladatelská dílna v Bielsku
Bielsku-Biale
19.-20. října – Galeria Wzgórze, Bielsko-Biała
Slovenistické přednášky
přednášky
22. října, 13.00-14.30 – Instytut Filologii Słowiańskiej UJ, Krakov:
O současných slovinských básnířkách, dr. Alenka Jovanovski
O ekologické poezii Jureho Detely, dr. Iztok Osojnik
Podrobný program naleznete na webových stránkách
http://www.festiwalzlotalodz.pl
http://www.festiwalzlotalodz.pl
Organizátoři: KUD Police Dubove, Literarno društvo IA, Zveza Modro-bela ptica, Stowarzyszenie
Triglav-Rysy, Instytut Mikołowski im. Rafała Wojaczka, Akademia Techniczno-Humanistyczna w BielskuBiałej, Śródmiejski Ośrodek Kultury v Krakově, Instytut Filologii Słowiańskiej Uniwersytetu Jagiellońskiego,
Instytut Slawistyki Zachodniej i Południowej Uniwersytetu Warszawskiego, Centrum za slovenščino kot
drugi/ali tuji jezik na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani a Spolek/Towarzystwo Avion
Sponzor: Javna agencija za knjigo Republike Slovenije/Slovinská knižní agentura
Pod záštitou Velvyslanectví Republiky Slovinsko v Polsku
Mediální sponzoři: Czar Słowenii/Čar Slovenije, Fragile, Lamelli
Název festivalu odkazuje na jednoho z nejvýznamnějších slovinských básníků 20. století
Srečka Kosovela (1904-1926): Zlatá loď je název básnické sbírky, která vinou předčasné
autorovy smrti nebyla nikdy vydána. Kosovelovy básně, tzv. konsy in integrály,
inspirované avantgardními uměleckými proudy jako konstruktivismus, dadaismus,
futurismus a surrealismus, měly významný vliv na současné slovinské umění.
Kosovelova výzva, ať se lidskost stane znovu hodnotou, je v dnešní době čím dál
aktuálnější.
Jako plod dlouhodobé polsko-slovinské kulturní spolupráce v uplynulém roce vyšla
dvě knižní vydání slovinské poezie v polském překladu: dvojjazyčné vydání básní
Srečka Kosovela Kalejdoskop: Izbrane pesmi/Wiersze wybrane a výbor z poezie Iztoka
Osojnika nazvaný Spodnie na niebie. V rámci letošního festivalu se polský čtenář bude
moci seznámit s románem Karfanaum, czyli as killed současné slovinské spisovatelky
Maje Novak (přel. Wojciech Domachowski; Instytut Mikołowski a Stowarzyszenie
Triglav-Rysy 2013).
Na festivalu svá díla představí slovinští umělci: spisovatelka Maja Novak, básnířka
a literární vědkyně Alenka Jovanovski, básník, prozaik a esejista Iztok Osojnik, autor
zpívané poezie, básník a spisovatel Matej Krajnc, malířka a grafička Alenka
Koderman, básnířka a překladatelka Tatjana Jamnik. Připojí se k nim kolegové
z Polska a České republiky: Agnieszka Bedkowska-Kopczyk, Agnieszka
śuchowska-Arent, Renata Putzlacher, Monika Gawlak, Katarzyna Bednarska,
Kamil Szafraniec, Maciej Melecki, Krzysztof Siwczyk ad.
V rámci Festivalu Zlotá Loď se za účasti zmíněných autorů ve dnech 19. a 20. října
uskuteční 10. mezinárodní překladatelská dílna v Bielsku-Biale. Součástí letošní
dílny budou rovněž přednášky na témata spojená s literárním překladatelstvím.
přeložil Wojciech Domachowski
2013
přeložila Karolina Bucka Kustec
2012
přeložil Marcin Warmuz
2012
www.knjigarnawww.knjigarna-bookshop.eu – Kupuj levněji!
levněji!
2
Program
Čtvrtek 17.
17. října–
října– ČESKÝ TĚŠÍN (Kavárna Avion, Hlavní třída 1)
17.00 – oficiální zahájení festivalu
17.10 – literární večer s Majou Novak, Alenkou Jovanovski a Iztokem Osojnikem uvádí
Tatjana Jamnik a Renata Putzlacher
18.00 – koncert Mateje Krajnce
Pátek 18.
18. října–
října– MIKOŁÓW (Instytut Mikołowski, ul. Jana Pawła II 8/3)
19.00 – vernisáž malířské výstavy Alenky Koderman
19.30 – literární večer s Majou Novak, Alenkou Jovanovski a Iztokem Osojnikem uvádí
Maciej Melecki a Krzysztof Siwczyk
20.30 – koncert Mateje Krajnce
Sobota 19.
19. října–
října– BIELSKOBIELSKO-BIAŁA (Galeria Wzgórze, Wzgórze 4)
11.00-16.00 – 10. mezinárodní překladatelská dílna (podrobný program bude zveřejněn
po 10. říjnu)
19.00 – literární večer s Majou Novak, Alenkou Jovanovski a Iztokem Osojnikem uvádí
Agnieszka Będkowska-Kopczyk a Katarzyna Bednarska
20.00 – koncert Mateje Krajnce
Neděle 20.
20. října–
října– BIELSKOBIELSKO-BIAŁA (Galeria Wzgórze, Wzgórze 4)
10.00-16.00 – 10. mezinárodní překladatelská dílna (podrobný program bude zveřejněn
po 10. říjnu)
Pondělí
ondělí 21.
21. října–
října– KRAKOV
KRAKOV (Śródmiejski Ośrodek Kultury, ul. Mikołajska 2)
18.00 – literární večer s Majou Novak, Alenkou Jovanovski a Iztokem Osojnikem uvádí
Tatjana Jamnik
19.00 – koncert Mateje Krajnce
Úterý 22.
22. října–
října– KRAKOV
KRAKOV (Instytut Filologii Słowiańskiej UJ, ul. Bydgoska 19b)
13.00-13.45 – O současných slovinských básnířkách, přednáška dr. Alenky Jovanovski
13.45-14.30 – O ekologické poezii Jureho Detely, přednáška dr. Iztoka Osojnika
Středa 23.
23. října–
října– VARŠ
ARŠAVA (Staromiejski Dom Kultury, Rynek Starego Miasta 2)
18.30 – literární večer s Majou Novak, Alenkou Jovanovski a Iztokem Osojnikem uvádí
Agnieszka śuchowska-Arendt a Tatjana Jamnik
19.30 – koncert Mateje Krajnce
3
Medailon
Medailony
ony slovinských autorů
Alenka Jovanovski (1974) je slovinská básnířka, esejistka, literární kritička, redaktorka
a překladatelka. V roce 2012 vydala básnickou prvotinu, sbírku Hlače za Džija (Kalhoty
pro Džiho). Své básně a překlady italské literatury publikovala v literárních časopisech
(Literatura, Dialogi, Poetikon) a Radiu Slovenija. Coby kritička a esejistka komentuje
současnou slovinskou poezii. Pro Obec slovinských spisovatelů (Društvo slovenskih
pisateljev) redigovala edici Litterae Slovenicae. Je laureátkou Stritarovy ceny, již Obec
slovinských spisovatelů uděluje mladým kritikům, a ceny Vitez(inja) poezije (Rytíř-ka
poezie) pro nejlepší báseň roku 2004. Vedle knižních vydání překladů Cesare Pavese
(spolupřeklad Gašper Malej) a prózy Itala Calvina je autorkou literárněvědní
monografie Temni gen: estetsko skozi prizmo mističnega izkustva (Temný gen: estetično
viděné prismatem mystické zkušenosti, 2001).
Matej Krajnc (1975) je slovinský básník, spisovatel, překladatel, literární kritik,
hudebník a publicista. Vystudoval komparatistiku na Filozofické fakultě Univerzity
v Lublani, kde pokračuje postgraduálním studiem. Je mimořádně plodným autorem:
vydal dvacet básnických sbírek (první z nich ve věku 13 let), osm románů a tucet
povídkových sbírek. Spolupracuje s většinou slovinských literárních časopisů,
překladateli poezie a prózy z angličtiny, němčiny, chorvatštiny, francouzštiny, italštiny.
Překládá dílo Alexandra Popea, Leonarda Cohena, Toma Waitse, Johna Keatse,
Williama Blakea, Elfriede Jelinek ad. Je členem Obce slovinských spisovatelů a Obce
slovinských literárních překladatelů. Napsal monografii o Elvisi Presley, Johnny
Cashovi a The Beatles. Věnuje se též písňové tvorbě; už dvanáct let natáčí alba a od
roku 2009 zveřejňuje svou hudební tvorbu na portálu myspace.com.
Maja Novak (1960) je slovinská spisovatelka, překladatelka a publicistka. Vystudovala
právo na Právnické fakultě v Lublani (1986).
K psaní vlastní prózy ji přivedla profese literární překladatelky.
Překládá především krásnou literaturu a humanistiku z francouzštiny (G. Leroux, E.E. Schmidt), italštiny (A. Baricco, S. Tamaro, U. Eco a další), srbštiny a chorvatštiny (mj.
R. Šerbedžija, V. Arsenijević, I. Simić Bodrožić), angličtiny (R. Dawkins, N. Gaiman, C.
Keegan, J. Mcgahern, J. Egan). Vedle toho píše publicistické texty pro časopis Global a
fejetony pro společenský týdenník Mladina. Publikovala romány Izza kongresa ali Umor v
teritorialnih vodah (Mimo kongresu, anebo vražda v teritoriálních vodách, 1993), Zarka
(1994), Cimre (Spolubydlící, 1995, 2003), Karfanum ali as killed (Karfanaum, anebo as
killed, 1998, 2000, 2004) a Mačja kuga (Kočičí mor, 2000, 2002, 2011), sbírku krátkých
próz Zverjad (Šelmy, 1996, 2011) a knihy pro děti a mládež: romány Kufajn, Kufina in
kamela Bombla ali Pravljica za Saro (Vpoho, Bezva a velbloud Budubýt aneb Pohádka pro
Saru, 1995) a Vile za vsakdanjo rabo (Víly pro každodenní použití, 1998), sbírku povídek
Male živali iz velikih mest (Malá zvířata z velkých měst, 1999) a sbírku básní pro dětí Ura
zoologije (Hodina zoologie, 2003). Obdržela nominaci na prestižní literární ceny Kresnik
a Večernica a v roce 1997 získala cenu Prešernovy nadace.
4
Její povídky se dostaly do řady slovinských a zahraničních antologií, romány se
dočkaly překladů do finštiny, srbštiny, angličtiny a polštiny.
Iztok Osojnik (1951) je slovinský básník, spisovatel, antropolog, historik, literární
komparatista, filozof, malíř, esejista, překladatel, alpinista, cestovatel a turistický
průvodce. Vystudoval komparatistiku na Univerzitě v Lublani (1977), absolvoval
studijní stáž v Ósace v Japonsku, a získal doktorát z historické antropologie na
Primorské univerzitě v Kopře. V letech 1997-2004 byl ředitelem Mezinárodního
literárního festivalu Vilenica. Průkopník řady uměleckých směrů, spoluzakladatel
anarchistického „podrealistického“ hnutí, „Garbage art“ (Kjóto), hudebních
performancí „Papa Kinjal Band“, „Hidrogizma“ a jiných významných uměleckých
spolků a festivalů (Galerija Equrna, Trnovski terceti, Pogovori v Vili Herberstein,
Vilenica, Revija v reviji, Zlati čoln ad.).
Do dnešního dne publikoval 27 sbírek poezie, nejnověji ***asterisk (2011) a Rudě
vdani (2012), pět románů, naposledy Svinje letijo v nebo (Svině letí do nebe, 2012), dvě
sbírky esejů a studií a historicko-antropologickou monografii Somrak suverenosti:
Tanatalna politika oblasti (Soumrak suverenity: Tanatální politika moci, 2013). V češtině
vyšel knižní výběr z jeho poezie pod názvem V tobě ožiju (přel. Aleš Kozár, 2007) a v
polštině Spodnie na niebie (přel. Marcin Warmuz, 2012).
Pořádá Mezinárodní básnicko-překladatelskou dílnu Zlatá loď, Letní literární
rezidenci Vermont Collegea ve Slovinsku a další mezinárodní literární projekty. Jeho
knihy byly přeloženy do více než 25 jazyků. Obdržel řadu domácích a zahraničních cen:
Jenkovu cenu pro nejlepšího básníka roku (1997), Veroničinu cenu pro nejlepší
básnickou sbírku roku (1998), Župančičovu cenu udělovanou autorům, kteří významně
ovlivnili slovinskou kulturu a jejichž dílo se setkává s příznivým ohlasem v zahraničí
(1992), Mezinárodní literární cenu KONS (2011), italskou Cenu Furlánska-Julského
Benátska za poezii (2002) a chorvatskou Lucićovu cenu (2004).
Tatjana Jamnik (1976) je slovinská básnířka, spisovatelka, překladatelka, redaktorka,
učitelka slovinštiny coby cizího jazyka, redaktorka a vydavatelka krásné literatury a
humanistiky. Vystudovala slovinštinu a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity
v Lublani. Vydala básnickou sbírku Brez (Bez, 2009). Její básně a povídky byly
publikovány ve slovinských i zahraničních literárních časopisech a přeloženy do
angličtiny, češtiny, francouzštiny, chorvatštiny, japonštiny, němčiny, polštiny,
slovenštiny a srbštiny. Překládá polskou (A. Wiedemann, S. Lem, M. Witkowski, D.
Masłowska, P. Bednarski) a českou literaturu (A. Berková, M. Urban, P. Brycz, L. Fuks,
R. Denemarková. Do slovinštiny též přeložila jazykovědní monografii A. BędkowskéKopczyk. Je laureátkou slovinské Ceny pro nejlepšího mladého překladatele z roku
2009, zakladatelkou a hlavní organizátorkou Festivalu slovinské kultury Zlatá loď v
Polsku, spoluorganizátorkou Mezinárodní překladatelské dílny v Bielsku-Biale,
Mezinárodní básnicko-překladatelské dílny Zlatá loď ve Slovinsku i prezentací
slovinských autorů v zahraničí. Stojí v čele Kulturně-uměleckého sdružení Police
5
Dubové. Spolu s Tajou Kramberger a Barbarou Korun založila Mezinárodní literární
cenu KONS.
Alenka Koderman (1970) je slovinská malířka a grafička. Vystudovala malířství na
Akademii muzických umění v Lublani. Po zakončení studia vedla umělecké dílny pro
děti (2000-2005). Její tvorba zahrnuje nerůznější oblasti: ilustraci, knižní design,
loutkářství (Mini teater 2005), užité umění (dekorace ložnic a komod pro Hostel Celica
v Lublani 2003), potištěné tkaniny (společně s Marjetou Godler pro Hostel Celica 2007),
navrhování a malba keramiky (2011).
Její dílo bylo prezentováno na několik skupinových (ve spolupráci se skupinou
Paviljon 2008) i individuálních výstavách: 2006 – Café Frontpage v Kodani, 2010 –
Galerie Mik Celje, Vojnik / Galerie Hest, Lublaň, 2012 – Galerie Krka / Kritici umění
vybírají (Lev Menaše), výstavní stánek v kulturně-kongresovém centru Cankarjev dom,
Lublaň, 2013 – Knihovna Prežihova Voranca v Lublani – Galerie Ars Lublaň.
Alenka Koderman: Prostor transformací, 2010, akryl na plátně, 85 x 145 cm
6