VVS Info - VVS Verměřovice sro

INFORMAČNÍ MAGAZÍN VVS VERMĚŘOVICE
Zima 2004
EFEKTIVNÍ VÝŽIVA ZVÍŘAT
Vážení přátelé,
v zimním vydání magazínu VVS Info Vám, kromě reportáží
z farem, přinášíme kvalitní informace o tématech, která nás
společně trápí. Velmi obsažný je článek Ing. Jiřího Stejskala
o problematice ketóz, zajímavý je i příspěvek o používání
zákvasů ve výživě dojnic. V neposlední řadě bych doporučil
k pozornosti úvodník Ing. Pavla Pecháčka, kde popisuje servis
a poradenství, bez kterých efektivní výživa a chov v žádném
případě nefungují.
Milí chovatelé, výživáři a manažeři, protože se blíží konec
roku, dovolte mi Vám popřát sílu, zdraví a štěstí v roce 2005.
Ing. Václav Brynda
Ucelený soubor poradenství
Poskytovat vedle kvalitních výrobků komplexní servis včetně
odborného poradenství patří dnes u řady firem k samozřejmému
standardu. Také společnost VVS Verměřovice zvolila tuto strategii
a od počátku svojí činnosti se snažíme poskytovat chovatelům
produkty na základě jejich konkrétních potřeb a pomáhat jim
nacházet správnou cestu k efektivní výživě zvířat.
Dobrá spolupráce je především o komunikaci. Nebojíme
se nejen poukázat na chyby a nedostatky, které v některých
chovech přetrvávají, ale chceme je i pomáhat společně řešit.
V praxi to znamená především podrobně se seznámit s chovem.
Vedle zhodnocení kondice zvířat sem patří posouzení kvality
konzervovaných objemných krmiv a krmivová bilance. Na základě zjištěných poznatků nabízíme chovatelům rozbor krmiv
na obsah živin, makroprvků, hladiny kyselin a vlákniny, což je
nezbytné pro následné sestavení optimálních krmných dávek.
Dlouhodobě využíváme výživářský program OKS a KDS, který
splňuje požadavky norem a odpovídá správné výživě dojnic.
Při sestavování krmných dávek preferujeme fázovou výživu
dojnic, tzn. jiná je výživa na počátku a na konci laktace a striktně je
třeba oddělit výživu suchostojných krav od produkčních. Tomuto
systému nejlépe vyhovuje volné skupinové ustájení s používáním
směsných krmných dávek zakládaných krmným vozem. Běžná
je praxe, že připravujeme tři druhy krmných dávek pro laktující
dojnice, jednu pro dojnice stojící na sucho (s co nejnižším po-
V TOMTO ČÍSLE NAJDETE
Ve Sjednocených arabských emirátech – str. 2 a 3
Kdy pomáhají zákvasy – str. 4 a 5
Problematika ketóz u dojnic – str. 6 a 7
Za našimi uživateli a partnery – str. 8, 9, 10
Připravujeme na příští rok – str. 10
měrem vápníku a fosforu) a jednu krmnou dávku pro dojnice
před porodem, kde se snažíme o vyšší hladinu dusíkatých látek
hrazenou kvalitní bílkovinou (extrahovaný sójový šrot).
V současné době se stal opět zajímavým výkrm býků. Vzhledem k požadavkům na co nejvyšší přírůstky a kratší dobu výkrmu
doporučujeme zařadit do krmné dávky pro býky minerální přísadu
s rumensinem, močovinu a vyšší dávky jádra.
V rámci výživy telat nabízíme startéry s různou hladinou dusíkatých látek. Vyšší hladina dusíkatých látek přispívá k dosažení
většího tělesného rámce, což je žádoucí pro budoucí dojnice
s vysokou užitkovostí. Ke startérové výživě doporučujeme českou mléčnou náhražku z produkce PML Nový Bydžov, kde jsme
se podíleli na vývoji nové minerálně-vitaminové přísady do této
mléčné náhražky.
Vhodné jsou rovněž rychlé kontroly energetické bilance
a vyváženosti krmné dávky prostřednictvím rozborů mléka, kde
sledujeme zejména hladinu močoviny. V případě zjištění nedostatků, pokud jde o zdravotní stav a výživu krav, jsme schopni
provést metabolické testy (odběry krve, moči, mléka a bachorové
tekutiny) a na základě výsledků doporučit nejvhodnější řešení.
Jako specialisté na výživu hospodářských zvířat provádíme
konzultace a analýzy na farmách i výrobnách krmných směsí. Jedná se o uzavřený koloběh činností se zpětnou vazbou
a důslednou kontrolou. Snažíme se chovatelům nabízet jasnou
koncepci, jejímž výsledkem bude příznivá ekonomika výroby mléka při zachování zdravého stáda dojnic. Naším cílem je bohatý
a spokojený chovatel.
Ing. Pavel Pecháček
zookonzulent VVS Verměřovice, s.r.o.
Druhý seminář v Emirátech
Koncem září jsme po roce uskutečnili další odborný seminář ve Sjednocených arabských emirátech (SAE) za spoluúčasti našeho obchodního partnera Fujairah Feed Factory,
který patří mezi přední výrobce krmiv v SAE. Letošní setkání
bylo o to významnější, že jsme společně s firmou Fujairah
Feed Factory mohli oslavit desáté výročí jejího vziku. Při té
příležitosti generální ředitel a spolumajitel firmy Issa Mohammed Al Azom předal několik cen, z toho dvě společnosti
VVS Verměřovice za pomoc při rozvoji jeho firmy a přátelství
mezi lidem ČR a emirátu Fujairah.
Na trh ve Sjednocených arabských emirátech se společnosti
VVS Verměřovice podařilo vstoupit v roce 2000 a od té doby se
spolupráce s Fujairah Feed Factory úspěšně rozvíjí. Tato firma
dodává na arabský trh především minerální doplňky, z nichž vyrobená krmiva používají ve zhruba polovině farem v Emirátech.
Každoročně v rámci poradenství, které je standardní a podobně
organizované jako u nás, pořádá firma odborné semináře. Letos byla aktuálním tématem náhrada antibiotických stimulátorů
a účast byla opravdu hojná. Mezi posluchači byli většinou významní správcové farem a zootechnici z okolí. Nechyběli ani
čeští chovatelé a představitelé výroben krmných směsí, kteří
kromě účasti na semináři měli možnost prohlédnout si farmy
našich zákazníků v poušti.
S problematikou fytogenních krmných aditiv, jako přírodním
řešením prosperující živočišné výroby, chovatele seznámil
Mgr. Andreas Asamer z firmy Delacon Biotechnik Rakousko.
Přítomné zaujal rovněž příspěvek o metabolických testech
u skotu, jako významného faktoru rozpoznávání produkčních
chorob od MVDr. Ing. Martina Matějíčka z firmy VVS. Dalším
přednášejícím byl MVDr. Pavel Mádr ze společnosti Kheiron
s.r.o., která se zabývá prodejem specifických krmných aditiv
a veterinárních přípravků. Hovořil o neantibiotických produktech důležitých pro zdraví a vysokou užitkovost hospodářských
zvířat.
Výroba krmiv ve Fujairah Feed Factory
Společnost Fujairah Feed Factory byla založena v roce 1993
a nachází se ve free zóně ve městě Fujairah a stejnojmenném
emirátu. Znamená to dvě výhody – vzdálenost jen 200 metrů od
přístavu a nulové daně.
Provoz stojí na 9000 m2 půdy pronajaté od státu, budovy však
patří společnosti. Vstup surovin začíná příjmem na stotunové
váze a zanesením do databáze skladového hospodářství, podobně se odepisuje při výdeji. Produkční kapacita představuje denně
160 tun. Vyrábí se na dvou linkách: jedna je určena výhradně
pro skot, druhá pro drůbež. Ve výrobním programu je i produkce
a nabídka vločkovaného ječmene nebo kukuřice.
Hodinová kapacita představuje 20 tun sypkého krmiva, při
granulaci se kapacita snižuje asi na polovinu. Vitaminy, minerálie, ale i ostatní doplňkové látky, dávkují ve výrobně předem do
planetového mixéru, čímž si provádějí předmíchání pro každou
šarži.
Zákazníci většinou požadují pytlované směsi, kterých firma
vyrábí asi 80 procent. Pro přepravu volně ložených slouží tři
kamiony. Některé směsi rozvážejí až do vzdálenosti 1000 km,
například do Ománu, oblasti Salala, kde je vysoká koncentrace
skotu, ovcí ale i drůbeže.
Kompletní směsi uskladňují ve dvou silech s kapacitou 80
tun a ve dvou na 14 a 40 tun. Další menší sila jsou pak určena
například na krmiva pro ovce, brojlery apod.
2
Seminář se uskutečnil v reprezentativních prostorách Business klubu
Fujairah ve free zóně.
Výroba krmiv ve Fujairah Feed Factory je podřízena především
ekonomice. Proto i technické zařízení nebylo dodáno na klíč,
ale bylo budováno postupně nákupem jednotlivých částí. Součástí technologie je i vlastní transformátor. Z dalšího vybavení
je třeba uvést dávkování oleje, který používají palmový a drtič
sena, což je originální zařízení na zpracování sušené trávy do
krmných směsí. Například v krmivech pro ovce je její zastoupení
až 25 procent.
Receptury ve spolupráci s VVS
Krmné směsi míchají ve Fujairah Feed Factory zhruba z dvaceti surovin, které nakupují ze zahraničí a dopravují po moři
v kontejnerech. Receptury sestavuje majitel firmy, který vystudoval techniku v USA a krmivářské zkušenosti získal na dalších
studiích ve Francii nebo opět Americe. Pokud jde o receptury pro
skot, ať již dojný nebo výkrm, sestavují je ve spolupráci s VVS
Verměřovice. Farmy s chovem dojnic jsou také největšími zákazníky firmy.
Spolupráce VVS Verměřovice s tímto partnerem spočívá
v dodávka premixů. Jde především o minerální doplňky a v současnosti zkrmuje zhruba polovina farem s chovem dojnic krmiva s verměřovickými doplňky. U dodávek však obchod nekončí
a čeští odborníci poskytují i poradenství, zejména zookonzulentskou a veterinární službu. Na začátku spolupráce dva pracovníci
z Verměřovic v arabské zemi strávili půl roku, nyní už stačí konzultace čtyřikrát ročně.
Farmy s produkcí mléka v SAE mají mnoho společného. Většinovým vlastníkem bývá vláda, tj. vladnoucí šejk. Jde o moderní
provozy s chovem holštýnského skotu, které byly vystavěny přímo
v poušti a většinou navazují na mlékárnu.
Největší z nich je Al Rawabi, která spolupracuje s tandemem
Fujairah Feed factory a VVS Verměřovice. Al Rawabi Dairy Company začínali v roce 1990 s tisícovkou krav, nyní celkový stav
skotu představuje 5300 kusů, z toho je 3500 dojnic. Ustájení je
jednoduché, vzdušné. Jednotlivé haly jsou vybaveny výkonnými zmlžovači a ventilátory. Teplota v létě dosahuje až padesáti
stupňů a zvlášť palčivým problémem je vysoká vlhkost vzduchu,
proto náklady na chlazení patří k vysokým položkám. Na farmě
dojí třikrát denně ve dvou dojírnách pro dvakrát šedesát kusů.
Dovoz veškerého krmení
Do směsných krmných dávek využívají farmáři v Al Rawabi
minerálně-vitaminová doplňková krmiva z VVS Verměřovice, ale
i další suroviny jsou nuceni kupovat. Objemná krmiva – lisované
balíky vojtěšky a tzv. slámy, což je obilí včetně klasů (ječmen,
žito) – nakupují hlavně ze Španělska a USA. Balíkované žito
nakupují s deklarací 15 procent dusíkatých látek.
Lisovaná objemná krmiva jsou dodávána s jasnou deklarací
obsahu dusíkatých látek. Pro rozpětí 17 až 18 procent dusíkatých
látek je požadavek na délku řezanky menší, pro 19 až 20 procent
se vyrábí delší. Krmiva putují ze země původu lodí v kontejnerech
a cena za metrický cent se pohybuje do 550 Kč.
Další suroviny nakupují například z Austrálie. Do krmných dávek zařazují mimo jiné sušené cukrovarské řízky nebo bavlníkové
šroty. Přímo do míchacího vozu dávkují i melasu. Obilí mačkají
nebo napařují. Jednotlivé suroviny se míchají ve stacionárním míchacím krmném voze a do stájí je rozvážejí nákladními vozy.
Většina surovin pro krmné směsi se nakupuje pytlovaná.
Obecným znakem ve všech provozech, a nejen zemědělských,
je nadbytek levných pracovních sil – z Indie, Bangladéše apod.
Tito lidé pracují v přepočtu za mzdy nižší než 7000 Kč.
Dojnice jsou na farmě rozdělené do čtyř skupin podle stadia
laktace: po otelení do 21 dnů, 22 až 180 dní laktace, nad 180 dní
laktace (denní nádoj do 25 litrů) a nad 200 dní laktace – nádoj
do 20 litrů. Další dvě skupiny jsou suchostojné – klasická a 14
dní před otelením, kdy krmí speciální minerální směs.
Dojivost je silně vázaná na roční období. V zimě překračuje
32 litrů, naopak v létě poklesne i o deset. V té době musí intenzivně mlžit i větrat přes teplotní čidlo. Systém se zapíná teprve
při teplotě nad 30 oC.
Firma Fujairah Feed Factory se zabývá výrobou krmiv nejen pro skot,
drůbež , ovce a kozy, ale i pro pštrosy, velbloudy, exotické ptactvo, kachny,
bažanty, ryby a křepelky. Novinkou je zakázka pro plameňáky a krůty.
Pokud potřebují jalovice, nakupují je většinou v Austrálii kolem
čtvrtého až šestého měsíce březosti za zhruba 1400 dolarů.
Průměrný počet laktací na dojnici je 2,8. Veškerá produkce mléka jde ke zpracování do vlastní mlékárny. V létě to představuje
70 000 litrů denně, v zimě o deset tisíc více. Celkově denně zpracovává mlékárna 120 000 litrů mléka, část odebírá od menších
farmářů. Největší část produkce představuje balení čerstvého
mléka s obsahem 3 % tuku.
Kejdu vyhrnují na farmě v Al Rawabi každý den, většinou ji na
slunci suší a používají jako podestýlku nebo hnojivo, které kupují
pěstitelé na datlové farmy.
Zemědělství v Emirátech
Původně chudé obyvatelstvo sedmi emirátů zbohatlo v šedesátých letech minulého století, kdy našli v zemi ropu. V současné
době šejk, který stojí v čele země, podporuje investice především
do turistiky a snaží se dostat do země také cizí podnikatele,
i když v každé firmě musí nadpoloviční podíl vlastnit místní podílník. Příliv kapitálu podporuje nulové nebo minimální zdanění.
Pokud jde o zemědělství, není jeho rozměr velký. Země trpí
nedostatkem vody a veškerá zeleň musí být pod závlahou. Přitom v poušti rostou farmy především na chov dojnic (výhradně
holštýnského plemene) a drůbeže. Jde o velmi moderní systémy
chovu, který ale ztěžují klimatické podmínky – vysoké letní teploty
zároveň s vysokou vlhkostí. Provoz farem je tvrdě vázán na ekonomickou úspěšnost a v čele stojí většinou evropští profesionální
manažeři. Proto je velkým úspěchem, že se za těchto podmínek
uchytila na arabském krmivářském trhu česká firma.
Moderní farmy v poušti
Čeští učastníci semináře s představiteli firmy VVS Verměřovice a partnery
ze společnosti Fujairah Feed Factory.
Moderní zemědělské farmy jsou v poušti budovány především
pro chov dojnic a drůbeže. Malé farmy v oázách pěstují datlovníky
a v menší míře například trávy nebo vojtěšku, které se pak po
sklizni suší a prodávají na farmy s chovem dojnic. Někde pěstují i zeleninu a významný je prodej vzrostlých palem do rychle
rostoucí městské výstavby. Tradičně vysoká spotřeba jehněčího
a skopového masa je z větší části kryta dovozem z Austrálie
a jen částečně z vlastních chovů. Oblibě se těší i drůbeží maso,
opět z větší části pochází z dovozů.
Dalším významným hospodářským zvířetem je koza. V poušti
na farmách chovají beduíni také velbloudy, ale dnes již především
pro závody, které se těší velké oblibě.
Zdroj: Náš chov 11/2004
3
Krmení dojnic zákvasy
Výživa krav je považována za nejvýznamnější faktor vnějšího prostředí, který ovlivňuje produkci mléka, plodnost,
zdravotní stav zvířat a umožňuje realizovat genetický potenciál jedince i celého chovu. Přes značné pokroky v rozvoji
krmivářského průmyslu, pěstování pícnin, konzervaci píce,
sestavování krmných dávek, technologie a techniky krmení
i značný rozvoj vědeckých poznatků ve fyziologii a patofyziolologii přežvýkavců se stále setkáváme s řadou nedostatků ve výživě a krmení dojnic, které negativně ovlivňují
produkci, reprodukci, zdravotní stav zvířat a způsobují velké
ekonomické ztráty předčasným vyřazováním krav z chovu,
nutnými porážkami a úhynem zvířat.
Uvedené problémy úzce souvisí s neadekvátní výživou zvířat.
Relativně často však přetrvávají různá onemocnění paznehtů
a v závislosti na kvalitě krmné dávky i poruchy trávení v předžaludku. V průběhu mezidobí má kráva rozdílné požadavky na výživu, které není jednoduché splnit. Má však značné schopnosti
vytvořit si zásoby živin pro překonání nepříznivých období, pokud
ji chovatel nezabezpečí optimální výživu.
Veškeré požadavky na optimální výživu krav jsou směrovány
k zabezpečení vhodných podmínek pro bachorovou fermentaci.
Bachor představuje velmi unikátní a složitý ekosystém mnoha
druhů bakterií, prvoků a hub, který transformuje velkou část živin
krmné dávky na těkavé mastné kyseliny a mikrobiální protein.
Jednou z možností, jak pozitivně ovlivnit fermentační procesy
v bachoru jsou kvasinky. Na mnoha vědeckých pracovištích ve
světě byl jejich pozitivní efekt prokázán.
Zkušenosti chovatelů z AG Skořenice
Správnou výživu krav považují za nejvýznamnější faktor vnějšího prostředí také ve společnosti AG Skořenice v okrese Ústí
nad Orlicí. Právě v tomto podniku se přesvědčili, co všechno se
může stát, když přestanou krávy přežvykovat a zdravotní stav
stáda se během krátké doby výrazně zhorší.
V porodně, kde neprojede krmný vůz, aplikují Skořeničtí zákvas přímo
do žlabu na objemné krmivo.
liže optimálně by mělo vyjít tři sta tisíc nálevníků, naše dojnice
jich měly v bachoru jen asi sto tisíc.“
V AG Skořenice neváhali a začali problém řešit s pomocí
odborníků. Verdikt zněl, že krávy nepřežvykují, protože jim
nepracují bachory. Situaci bylo možné napravit úpravou krmné
dávky, což zdejší chovatelé vyřešili ve spolupráci s firmou VVS
Verměřovice a podáváním zákvasu na podporu obnovení bachorové mikroflóry.
„Řešení jsme znali, ale připravit správně zákvas nebylo zpočátku vůbec jednoduché. Chvíli trvalo, než jsme přišli na nejlepší
způsob receptury i podávání. Vedle přesného pracovního postupu
je důležité, aby za dvě hodiny po vykynutí byl zákvas v bachorech,“ říká Jiří Mimra.
Jednoduché a účinné
Připravená směs se dojnicím podává asi dvě hodiny po vykvašení.
„Začalo to tím,“ uvedl zootechnik Jiří Mimra, „že jsme dlouhodobě krmili zaplísněnou kukuřičnou siláž, protože jsme neměli jinou
možnost krmení. Byla to obrovská zátěž na bachor a prakticky
znamenala likvidaci veškeré bachorové mikroflóry. Krávy začaly
mít vážné problémy reprodukční, s končetinami, zvyšovaly se
úhyny a klesala užitkovost. Provedli jsme bachorové testy, a jest-
4
Pro 300 krav ustájených na farmě v Újezdě u Chocně připravují
Skořeničtí denně dvě míchačky zákvasu. Na toto množství jsou
třeba dva kilogramy potravinářských kvasnic a tři a půl kilogramu
speciálního kmene kvasinek Saccharomyces cerevisiae, které
v bachoru podporují rozvoj správné mikroflóry.
„Stroj na výrobu zákvasu, jak my říkáme zakvasovač, je vlastně
jednoduché zařízení vyrobené ze starého zásobníku na mléko,
který jsme si vypůjčili ze sousedního podniku. Všechny suroviny
se do něj postupně nasypou. Počínaje melasou, na ni se naleje
voda a směs se rozmíchá míchadlem, které je uvnitř. Voda musí
mít maximálně 37 oC, to je velmi důležité, jakmile je nad 40 oC zákvas zkysne a zvířata ho odmítají. Z připravené hmoty se odebere
asi půl kbelíku a do něj se nasypou potravinářské kvasnice. Během deseti minut se udělá kvásek, mezi tím se dá do míchací nádoby tritikále a další suroviny včetně speciálního kmene kvasinek
a doplňkového minerálního krmiva BOVIFOS z VVS Verměřovice.
Směs se neustále míchá, aby nehrudkovala, přidá se hotový
kvásek a potom se nechá hmota asi dvě hodiny vykvasit,“ popsal
výrobní postup zákvasu hlavní zootechnik.
Když v AG Skořenice začali krmit zákvasem, zhruba do čtrnácti dnů se u krav výrazně zlepšil zdravotní stav. Přibližně po
dvou měsících se kondice krav stabilizovala, zejména těch po
otelení, které „nastartovaly “ dojivost hned po porodu. Užitkovost
se zvýšila asi o 1,5 litru na kus a den, což znamenalo nárůst
v denní dodávce o 1000 litrů mléka. Zlepšily se také všechny
ostatní ukazatelé včetně reprodukčních.
Ve prospěch zákvasů hovoří i ekonomika
„Celkové náklady na suroviny na jednu krávu a den jsou 4,95
Kč, a to při zvýšení užitkovosti, zlepšení zdravotního stavu, reprodukčních ukazatelů a nízkém úhynu. Považujeme to za významný
ekonomický efekt. Kdyby to znamenalo jen jeden litr nárůstu
užitkovosti, zbudou ještě tři koruny,“ počítá hlavní zootechnik.
Skořeničtí podávají 2 kg zákvasu na kus a den v následujícím
složení: potravinářské kvasnice, 0,2 kg melasy, 0,25 kg otrub,
0,25 kg sladového květu, 0,5 kg tritikale zpracovaného na jemný
šrot a 0,04 kg minerální krmné přísady z VVS s vysokou hladinou
mikroprvků v anorganické formě, která je určena výhradně pro
zákvasy. Jedná se o speciální recepturu pod názvem BOVIFOS
zákvas a cena vychází na 6,70 Kč za jeden kg.
U produkční skupiny dojnic v moderní velkokapacitní stáji přimíchávají
Skořeničtí zákvas do směsné krmné dávky a podávají prostřednictvím
krmného vozu.
Nezapomínají na prevenci
Průměrná roční užitkovost u 520 dojnic dosahuje v tomto
podniku téměř 8000 kg mléka. Přes solidní výsledky se však
chovatelé ve Skořenicích dostatečně poučili, takže dnes se zaměřují na důslednou prevenci. A nejsou to jen zákvasy. Rozbory
jater u krav na nutných porážkách ukázaly na jejich postižení.
Pro regeneraci zvolili bylinnou léčbu ostropestřecem mariánským.
Léčba celého stáda trvala jeden měsíc, což znamenalo celkem
1,5 kg ostropestřece na dojnici. Nové jaterní testy prokázaly výrazné zlepšení, takže nyní podávají tuto bylinu preventivně jen
dojnicím na sucho a vysokobřezím jalovicím v dávce 0,05 kg na
kus a den po dobu dvou měsíců.
Dalším významným krokem k ozdravění stáda dojnic je podávání lněného semene. „Opět to není nic nového, ale návrat
k tradiční metodě našich předků,“ říká Jiří Mimra. „Lněné semeno
dáváme kravám v období přípravy na porod v dávce 0,20 kg na
kus a den. Příprava je jednoduchá – po spaření horkou vodou
se směs zamíchá a nechá trochu vychladnout. Výsledkem jsou
snadnější porody i vypuzení lůžka a snížilo se také procento
úhynů telat při porodu.“
Zvýšil se příjem sušiny a zlepšil zdravotní stav
Podobné zkušenosti jako ve Skořenicích mají i v dalších
podnicích. V AZ Holding Rovečné, v okrese Žďár nad Sázavou,
chovají 250 dojnic českého strakatého skotu s průměrnou roční
užitkovostí 6300 kg mléka. Se zákvasem začali letos na jaře
a krmí ho jedenkrát denně kravám tři týdny před porodem,
skupině krav na rozdojení a také dojnicím ve druhé fázi laktace
s denní užitkovostí 25 litrů mléka.
„Potýkali jsme se hlavně s ketózami a problémy kolem porodu, kdy nám krávy uléhaly. Výsledky se samozřejmě nedostavily
hned, ale v současné době jsou uvedené zdravotní potíže již
zanedbatelné. Krávy také díky zákvasu přijímají více sušiny
a energie, nyní běžně žerou 21 až 22 kg sušiny. Kromě jiného,
zákvasy se podle mého názoru příznivě projevily na zvýšení
užitkovosti během kontrolního roku, a to o 400 litrů mléka na
dojnici,“ uvedl zootechnik Václav Čejka.
Dalším zemědělským podnikem kde mají dobré zkušenosti
s podáváním zákvasu, i když začali s touto metodou teprve
v srpnu letošního roku, je akciová společnost VIKA Kameničná
na Ústeckoorlicku. Chovají 410 dojnic českého strakatého skotu
s průměrnou roční užitkovostí 6150 kg mléka. Zákvas připravují
podobně jako ve Skořenicích, jen místo melasy přidávají sušenou sladkou syrovátku. Podávají ho dvakrát denně celkem 300
dojnicím s nejvyšší užitkovostí na dvou farmách.
Takzvaný zakvasovač na výrobu zákvasu je jednoduché zařízení, které
si ve Skořenicích zhotovili z vypůjčeného starého zásobníku na mléko
o objemu 500 litrů.
Podle hlavního zootechnika Josefa Růžičky se již během krátké
doby podávání zákvasu zlepšily reprodukční parametry u dojnic.
Zatímco zabřezávání u krav po první inseminaci se ještě nedávno
pohybovalo kolem 48 procent, tak v současné době je to 59 procent. Výrazně se zlepšil i zdravotní stav v chovu krav, především
téměř vymizely problémy s paznehty a kulháním.
„Zvýšila se rovněž užitkovost, a to v průměru o 0,5 litru na
dojnici a den. Co je ale pro nás podstatné, že se výrazně zlepšily
parametry u zpeněžovaného mléka, například procento bílkovin
z 3,45 na 3,68 procenta,“ potvrdil hlavní zootechnik a podotkl, že
další výsledky bude možné vyhodnotit až po delší době používání
zákvasů a sledování.
5
Problém dneška – KETÓZY dojnic
Se zvyšující se užitkovostí stoupá dispozice dojnice pro
poruchy látkové výměny. Nelze ale vycházet z toho, že riziko onemocnění tím automaticky roste. Vysoká užitkovost
a stabilní zdraví jsou naprosto slučitelné. To ale předpokládá, že nedojde k žádné disproporci mezi geneticky danou
užitkovostí, tomu odpovídající výživou a ostatními faktory
vnějšího prostředí.
Jedna z ekonomicky nejvýznamnějších poruch látkové výměny
dojnic je ketóza, která se může vyskytnout jednak samostatně,
tak i jako následek, případně spouštěč ostatních onemocnění
snižujících užitkovost.
Příznaky a charakteristika ketózy
Při ketóze se jedná o poruchu subakutně nebo chronicky
probíhající poruchu látkové výměny uhlovodanů a energie. Nastupuje často již ve druhém týdnu laktace, ponejvíce u starších,
vysokoprodukčních dojnic. Projevuje se sníženou žravostí (až
odmítáním krmiva), silným hubnutím, snížením dojivosti a nervovými poruchami.
Onemocnělá zvířata, zejména subklinickou ketózou, jsou
náchylná k nižší plodnosti, dislokaci slezu, zatížení imunitního
systému, jakož i poruchám látkové výměny jater (tvorba histaminu
v játrech → onemocnění paznehtů) a k onemocnění vemene.
Patogeneze a tvorba ketolátek
Kráva nedisponuje žádnými rezervami glukózy, ale je závislá
na jejím stálém přísunu krmivem. Nemůže glukózu z krmiva
resorbovat, ale tvoří ji v játrech z metabolitní látkové výměny
bachoru – např. propioátu aminokyselin. Propionát bachorového
původu (popř. z něho vzniklý axalacetát) neslouží ale v játrech
jen jako výchozí substance k tvorbě glukózy a mléčného cukru,
ale současně k získání metabolizovatelné energie. Pro 40 kg
mléka je zapotřebí 3 kg glukózy. Priorita potřeby glukózy pro
tvorbu mléčného cukru nutí dojnici při nedostatku dostupného
propionátu k odbourávání tukových rezerv. Vznikající mastné kyseliny mohou být využity k znovu získání energie pouze pomocí
axalacetátu. Pokud toto není v dostatečné míře možné, (při nízké
spotřebě krmiva, při vysokém deficitu energie) dochází k tvorbě
ketolátek, acetonu, acetoacetátu, β-hydroxymáselné kyseliny.
Skoro každá dojnice vykazuje v první fázi laktace fyziologické
odbourávání tělesné substance a v krevním séru mírné zvýšení ketolátek. Teprve při vysokém deficitu energie a intenzivním
odbourávání tělesné substance dojde k překročení přípustných
hodnot ketolátek, dochází ke ketóze ve vlastním slova smyslu.
Mastné kyseliny a ketolátky zatěžují činnost jater a vedou k těžkým poruchám činnosti jater. V těžkých případech dochází až
k tukové degeneraci jater.
Diagnóza ketózy
Ketóza může být prokázána analýzou ketolátek v séru, mléce
a moči. Nejlépe se hodí stanovení kyseliny β-hydroxymáselné
(β-HB) v séru a mléce, jakož i stanovení acetonu v mléce.
Jako vhodný test pro subklinicky a klinicky se manifestující
ketózu je vhodný test Ketolac-β-HB.
Stupně rozmezí pro Ketolac-β-HB v mléce (Dirksen aj. 1995)
1. < 49
mmol/l
normální rozmezí
2.
50-99 mmol/l
riziko, sublkinická ketóza
3. 100-199 mmol/l
subkl. ketóza, riziko klinické ketózy
4. 200-499 mmol/l
vysoké riziko klinické ketózy
5. > 500
mmol/l
klinická ketóza
6
Je vhodné zařadit tento test do systému hlídání stáda. Další
z metod systému hlídání stáda je stanovení acetonu v mléce
v prvních 6 až 8 týdnech laktace. Čerstvě otelené není vhodné
sledovat.
Posouzení koncentrace acetonu v mléce (Staufenlbild a Gelfert, 2002)
1. < 0,200
mmol/l
normál
2. 0,201-1,000 mmol/l
subklinická ketóza
3. 1,001-2,000 mmol/l
riziko klinické ketózy
4. > 2,000
mmol/l
klinická ketóza
Na zvýšenou mobilizaci tuků poukazují například tyto parametry:
trigliceridy v krevním séru
> 0,5 mmol/l
volné mastné kyseliny v séru
> 0,35 mmol/l
mléčný tuk
> 5,0 %
jaterní tuk
> 7,0 %
Navíc může být zatížení jater zachyceno pomocí analýzy
jaterních enzymů v krevním séru. Management výživy zvířat je
rozhodující. Ketóza je v první řadě vyvolána nedostatečným přísunem energie. Se stoupající koncentrací ketolátek v séru klesá
příjem krmiva a sílí deficit energie. Bez zásahu managementu
pokračuje tvorba ketolátek a onemocnění se prohlubuje.
Vedle obsahu energie v krmné dávce je řada dalších faktorů,
které zesilují deficit energie a odbourávání tuků. Vše co vede
k redukci příjmu krmiva, zvyšuje riziko ketózy. Krmivo má být
chutné, jakož i senzoricky a hygienicky nezávadné. V období
stání na sucho musíme bezpodmínečně vyloučit siláže s vysokým obsahem popelovin, špatně prokvašené, obsahující kyselinu
máselnou a siláže aerobně nestabilní, které mají sklon k dalšímu
kvašení (hřejí). Nízký obsah strukturální složky (poruchy motoriky
a fermentace v bachoru) působí na trávení stejně depresivně,
jako vysoká nabídka strukturální složky (prodloužená doba žraní
a přežvykování, zkrácená doba pasáže. Zmenšený příjem krmiva
jako následek extrémních změn krmné dávky, jakož i náhlé odejmutí krmiv při zasušování dojnic, může rovněž přispět k vyvolání
ketózy a tomu se musíme bezpodmínečně vyhnout.
Rovněž vysoký obsah odbouratelného hrubého proteinu v bachoru při relativním nedostatku uhlovodanů v krmné dávce vede
ke snížení příjmu krmiva a následkem intenzivní tvorby amoniaku
k zátěži jaterního a energetického metabolismu.
Je třeba mít na paměti, aby v podmínkách úzkého poměru
kráva : krmné místo, měla i méně důrazná zvířata dostatek
času na příjem krmiva.
Rovněž onemocnění, která souvisejí se snížením příjmu krmiva, jako poporodní paréza, zadržení lůžka, poporodní horečka
omladnic, dislokace slezu, záněty paznehtů a vemene, mohou
vyvolat ketózu. Z etiologického hlediska musíme mít na zřeteli
především skutečnost, že ketóza může být nejen následkem, ale
i spouštěčem těchto zdravotních poruch. Obzvláště subklinické
ketózy zůstávají často bez povšimnutí. Deprese příjmu krmiva
a pokles dojivosti jsou často jediné symptomy, jsou všeobecně
registrovány, aniž bychom dále pátrali po příčině. Omezení přirozených aktivit, jako je žraní, pití, pohyb, ležení a přežvykování
mají vždy za následek snížením příjmu krmiva a mohou být proto
v dalších důsledcích považovány za predispoziční faktory ketózy.
Dostatečný komfort dojnice spočívá především v následujících
kritériích:
–
libovolný, volný a jednoduchý příjem krmiva
–
jednoduchý, volný příjem napájecí vody
–
měkké, komfortní a suché lože
–
čerstvý vzduch a chladné prostředí jsou důležitými
parametry pro správné trávení a optimální využití energie k vysoké užitkovosti.
Jako význačný spouštěč vzniku ketóz je vyšší přísun energie
v posledních týdnech laktace v období stání na sucho. Následkem toho dojde k vyššímu nasazení (tloušťky) tuku a poruchy
hormonálního řízení látkové výměny se zvýšením glukózy
a hladiny inzulínu v krvi. Po otelení dojde k lipolýze, ke zvýšení
koncentrace mastných kyselin v krvi, tučnění jater, zvýšení tvorby
ketolátek a znovu k depresi příjmu krmiva.
1. fáze stání na sucho – zajištění kondice
Těžištěm krmení v 1. fázi období stání na sucho je zabezpečení optimální kondice vhodným objemným krmivem s dostatkem
strukturní složky, a to průběžně a bez ohledu na stav kondice
před zasušením. Protože příjem krmiva je podstatně ovlivněn
stavem kondice, žerou dojnice horší kondice,více než dojnice
v dobrém výživném stavu.
Optimální požadovaný stav kondice – charakterizován podle
známkování BCS je 3,5 (3,25 – 3,75) a tloušťka hřbetního tuku
25 mm, což lze dosáhnout dobrým nastavením energie a proteinu podle výše užitkovosti poslední třetiny laktace a kontrolovat
měřením tloušťky hřbetního tuku.
Nejen vysoký přísun energie, ale i negativní energetická
bilance vysokobřezích dojnic vedou po otelení ke snížení příjmu krmiva a k deficitu energie, k puerperálním komplikacím
a zadržení lůžka, jakož i k těžkému odbourávání tělesného tuku
a ke ketóze. Velice nedostatečný přísun energie může vést již
před porodem k lipolýze a k subklinické ketóze, po otelení pak
k intenzivním projevům energetického deficitu. Doporučení energetického zabezpečení (záchova + energie pro 5 – 6 kg FCM)
v 1. fázi stání na sucho obsahuje zabezpečovací přídavek, který
odpovídá 1 mm tloušťky hřbetního tuku (známka BCS – 0,1),
aby bylo v této fázi bezpodmínečně zabráněno mobilizaci zásob
tělesného tuku dojnic.
Vedle nezbytného zabezpečení energie, využitelného proteinu
a strukturní složky, je třeba především zajistit snížení přísunu
vápníku a draslíku. Vysoký příjem obou těchto prvků stěžuje
regulaci metabolismu vápníku a fosforu a při pokračujících
trendu až do blízkosti porodu může vyvolat hypokalcémii, nebo
hypofosfatémii (porodní parézu).
V tomto krmném období je restrikce objemných krmiv, bohatých na vápník a draslík obtížně realizovatelná, tedy obzvláště
travní siláže, méně pak GPS. Kukuřičná siláž by mohla být z tohoto pohledu vhodná, ale vzhledem vysoké koncentraci energie ji
můžeme doporučit každopádně jen s vysokým přídavkem krmné
slámy (dobilancování proteinu). K zabezpečení přísunu minerálních látek a vitaminů doporučujeme nasazení vitamino-minerál.
přísad bez obsahu vápníku (Premin EX 8, VMD 1 plus...).
Doporučené dotace živin v této fázi na ks a den: MJ NEL 55, Ca
pod 35 g, P 20 až 25 g, Na do 15 g, Mg do 18 g, K do 150 g.
2. fáze stání na sucho (přípravná fáze)
– přizpůsobení na krmení dojnic v období laktace
Přípravné krmení má rozhodující vliv na dojivost,
plodnost a zdraví.
Mezi příjmem krmiva před a po otelení, především ale mezi příjmem sušiny 24 až 36 hodin před porodem a prvními třemi týdny
laktace, existuje úzký pozitivní vztah. Potíže působí skutečnost,
že s blížícím se porodem se významně zpomaluje trávení krmiva.
Vyšší ukládání tuku v tkáni vede následně k intenzivnějšímu růstu
telete, tlaku na bachor a tak k další depresi trávení. Negativní
bilance energie, vznikající nad normální fyziologický rámec ke
konci období stání na sucho, může vést již před otelením ke zvýšenému odbourávání tuků, tvorbě ketolátek a tím k další depresi
trávení, které může pokračovat i po otelení.
Dojnice musí být připravena stoupajícími dávkami jadrného
krmiva (max. 3 – 4 kg), při zabezpečení dostatku strukturní složky,
na zkrmování vysokých dávek jadrného krmiva v období laktace.
Celková potřeba energie pro záchovu + 8 kg FCM.
Pozvolně stoupající nasazení jadrných krmiv pro navykání bachorové mikroflóry na cukry a škrob krmiva začátkem laktace
a nezbytné dodržení potřeb strukturní složky kladou nejvyšší
požadavky na zemědělce a bývají často omezeny technologickými a faktickými možnostmi. Jako takové musí být hodnoceno
nasazení laktačních krmných dávek v přípravném období stání na sucho, kdy snížený příjem krmiva omezuje především
požadované zabezpečení strukturní složky a vysoký obsah
vápníků směsné krmné dávky ztěžuje hospodaření vápníkem
a fosforem. S přihlédnutím k těmto skutečnostem mohla by být
reálným řešením varianta nasazení 35% a 40% laktační krmné
dávky, doplněné přídavkem 1,5 kg sena nebo krmné slámy v této
přípravné fázi.
Sestavení krmné dávky v tomto tranzitním rozmezí (přípravná
fáze až 1 až 3 první týdny laktace) musí být v souladu s doporučeními potřeb živin. To se týká především nasazení siláží
a krmného obilí, obzvláště ale zabezpečení chráněných bílkovin, chráněného škrobu a tuku (ošetřené proteinové koncentráty,
ošetřené kukuřice, chráněný tuk).
Požadovaný snížený příjem kalcia a kalia v přípravné fázi
stání na sucho je v důsledku jejich vysokých hodnot v mnoha
krmivech obtížně realizovatelný. Protože nadbytek Ca a K narušuje metabolismus vápníku a fosforu a bezprostředně po otelení
může vést k poporodní paréze a v důsledku deprese trávení také
k subklinické ketóze, musíme aktivaci metabolismu obou těchto
prvků cíleně ovlivnit. Pro tento účel se osvědčil přídavek kyselých
solí do směsných krmných dávek v posledních 2 až 3 týdnech
březosti. Takto vzniklý lehce acidotický stav celkového metabolismu vede ke zvýšení využitelnosti vápníku a fosforu. Pufrovací
přípravky, jako například kyselý uhličitan sodný, nesmí být proto
v přípravné krmné dávce použity.
Časná laktace – příjmy energie dojnic stoupají a nedostatečné
zabezpečení energie v krmné dávce časné laktace jako následek
nedostatku pohotové energie a zvýšené ukládání tuku v období
stání na sucho jsou rozhodující faktory pro vytvoření ketotického
stavu metabolismu.
Možnosti řešení při prevenci ketóz
– zajištění optimální tělesné kondice na konci laktace a v době
stání na sucho (BSC 3,5, tloušťka hřbetního tuku 25 mm)
– optimální příprava a vybilancování laktační krmné dávky
v posledních 2 až 3 týdnech před otelením
– vysoká spotřeba krmiva v přípravné fázi stání na sucho
a období časné laktace.
Vyloučení faktorů omezujících spotřebu krmiva (žravost)
– chybně prokvašené a aerobně nestabilní siláže
– nedostatečná senzorická kvalita krmiva
– nedostatek strukturní složky
– vysoký obsah ruminálně rychle odbouratelných bílkovin
a uhlovodanů
– puerperální poruchy, porodní paréza, acidóza, onemocnění
paznehtů a vemene
– extrémní změny a střídání krmiv
– vysoká koncentrace energie (> 7,1 MJ NEL/kg suš.) při potřebném krytí obsahu bílkovin ve startovací krmné dávce
– nasazení Niacinu, Propylenglokolu a vyššího podílu chráněného škrobu (kukuřice) v tzv. „tranzitní fázi“
– včasné rozpoznání ohrožených dojnic, podle obsahu složek
v mléce (tuk, bílkovina, močovina, aceton, kyselina β-hydroxymáselná).
Pokračování v jarním čísle.
Ing. Jiří Stejskal, CSc.
7
Prioritou je výroba mléka
Zemědělské družstvo se sídlem ve Sloupnici v okrese
Ústí nad Orlicí hospodaří na 2580 hektarech, z toho na 440
hektarech mají trvalé travní porosty. Z pohledu chovu skotu
patří mezi velké chovatele. Celkem chovají asi 2000 kusů,
z toho je 600 jalovic a 1100 dojnic. Co se týká plemene, 80
procent tvoří čistý holštýn, který pochází ze dvou přímých
nákupů jalovic, zbytek stáda je český strakatý skot nebo
různé podíly krve. Na farmě v Němčicích je stoprocentní
plemeno holštýn s průměrnou užitkovostí 8656 kg mléka,
což je nejvyšší užitkovost v podniku. Průměr za celý podnik
je potom kolem 8000 kg mléka.
stáří 4 až 12 měsíců Premin Němčice suchostojné,“ upřesnila
Monika Dvořáková.
„Intenzivní spolupráce s firmou VVS Verměřovice trvá asi rok
a vzhledem k nárůstu užitkovosti i stabilizaci reprodukčních ukazatelů lze říci, že funguje dobře. V rámci výživářského servisu
využíváme jejího odborného poradenství, pro dojnice na uvedených farmách nám sestavuje krmné dávky a prováděli jsme
také metabolické profilové testy. Jednou za čtvrt roku vybereme
15 krav v různých fázích mezidobí, nejčastěji zvířata z porodny,
v rozdojovací a vrcholné fázi laktace,“ uvedl MVDr. Radek Pavelka, vedoucí živočišné výroby v družstvu.
Chovatelský cíl
Pro veškerá telata bere tento podnik od začátku letošního roku
startér VVS start 250. Krmí ho jen jalovičkám s mléčnou krmnou
směsí do dvou měsíců věku a s velmi dobrými výsledky. Býčci
jsou krmeni netržním mlékem a směsí ČOT, ve věku 6 týdnů
jdou na export. Jalovičky jsou po dvou měsících převáženy na
jiné středisko na teletník do boxů po deseti kusech, kde přecházejí na krmnou směs pro časný odstav telat. Jalovice ve 4 až 5
měsících věku po převozu zpět na farmu do Němčic dostávají
minerální krmný doplněk z VVS.
„Výroba mléka je pro družstvo prioritou. Naším užitkovým cílem je výhledově dosáhnout hranice 9000 kg mléka. Ve výživě
se budeme snažit dělat ještě kvalitnější objemná krmiva než
dosud. Velkou rezervu znamenají nevyhovující stáje v Němčicích,
kde uvažujeme o jejich celkové rekonstrukci, která by se měla
uskutečnit do dvou let. Modernizace by se týkala i přestavby
dojírny, jelikož dojení 300 dojnic nyní trvá až pět hodin,“ podotkl
MVDr. Radek Pavelka.
MVDr. Radek Pavelka, vedoucí živočišné výroby v družstvu.
Na mléčné farmě v Němčicích je ustájeno 350 dojnic, asi 30
vysokobřezích jalovic, 40 telat ve venkovních boudách a 80 jaloviček v odchovně. „V produkční stáji je směsná krmná dávka
zakládána do žlabu dvakrát denně krmným vozem. Celoročně
krmíme jetelovou senáž, kukuřičnou siláž, vlhké mačkané zrno
kukuřice a tritikále z vaků, sójový a řepkový extrahovaný šrot,
sladový květ, přes zimní období cukrovarnické řízky z vaků
a k tomu minerálně-vitaminové doplňkové krmivo z Verměřovic,“
řekla zootechnička Monika Dvořáková.
Krmení podle užitkovosti
VVS dodává do družstva čtyři typy těchto minerálně-vitaminových krmných doplňků na farmu Němčice a dva na farmu
Řetová. V Němčicích se krmí dvě produkční a dvě suchostojné
minerálně-vitaminové směsi s přívlastkem super a bez přívlastku. Směsi super obsahují vždy zinek a selen ve formě bioplexu
v třetinové dávce z celkového množství dotovaného zvířatům,
v produkční směsi super jsou navíc živé kvasinky. Na farmě
Řetová se krmí klasické katalogové minerálně-vitaminové krmné
doplňky, pro suchostojné krávy a jalovice je to VMD 1 plus a pro
produkční dojnice VMD 7 plus.
„Dojnice máme rozděleny do dvou produkčních skupin – první
s krmnou dávkou na 35 litrů mléka, to se týká asi 180 dojnic.
Druhá krmná dávka je na užitkovost kolem 25 litrů mléka, asi
pro 120 dojnic. Třetí skupina jsou krávy stojící na sucho a čtvrtá
je příprava na porod tři týdny před otelením. První produkční
skupina dostává krmnou směs z VVS Premin Němčice produkční super, druhá skupina na 25 litrů směs Premin Němčice
produkční. Suchostojným a kravám v porodně krmíme směs
Premin Němčice suchostojné super a jalovicím v odchovně ve
8
Chov skotu na farmě v Němčicích má na starosti Monika Dvořáková.
Mezi již realizovaná opatření patří vybudování nové dezinfekční vany, což by mělo přispět ke zlepšení nepříznivé situace s paznehty. Přes léto jsou vysokobřezí jalovice kvůli pohybu, kondici
a zlepšení zdravotního stavu na pastvě.
Ve výrobě objemných a jadrných krmiv je družstvo soběstačné,
nakupují pouze bílkovinná jadrná krmiva. Z krmných plodin zaujímá velkou plochu jetel a kukuřice, které konzervují v silážních
žlabech. Výhodou je vlastní linka na výrobu vlhkého mačkaného zrna včetně lisu, takže ve vacích uchovávají mačkané zrno
kukuřice a tritikale, případně cukrovarnické řízky. Tyto služby
poskytují také okolním zemědělským podnikům a za sezonu
naplní celkem kolem padesáti vaků.
Telatům svědčí speciální
startérová výživa
Nosným programem Agrodružstva Bučina v okrese Ústí nad
Orlicí je skot. Chovají 190 dojnic plemene holštýn s průměrnou
užitkovostí 9600 kg mléka za kontrolní rok. Krmení mají rozděleno
na dvě produkční dávky podle denní užitkovosti 30 a 40 kg mléka.
Pro suchostojné krávy a březí jalovice je krmná dávka suchostojný mix. Během přípravy na porod, dva až tři týdny před otelením,
dostávají vysokobřezí zvířata navíc 5 kg jádra. Od jara do podzimu jsou suchostojné krávy a vysokobřezí jalovice na pastvě
s tím, že mají jako příkrm seno, suchostojný mix v poloviční dávce
a minerální krmnou přísadu. Na vysokoprodukční krmné dávce
na 40 litrů denního nádoje zůstávají dojnice podle užitkovosti,
mnohdy i celou laktaci, pokud klesne užitkovost jsou přesunuty
na mix na 30 kg, kde zůstávají až do zasušení. Prvotelky jsou
jako samostatná skupina a většinou po celou dobu první laktace na nejužitkovějším mixu kvůli zvětšení tělesného rámce
a s ohledem na dobrou kondici. Vzhledem ke kvalitní a vyrovnané
krmné dávce jsou zvířata schopna přijímat velké množství sušiny,
prvotelky kolem 23 kg a kravy až 25 kg.
Výživa skotu je v tomto podniku výhradně pod taktovkou VVS
Verměřovice. V chovu telat mají dobré zkušenosti se startérem
s vyšším obsahem dusíkatých látek VVS start 280 g NL. Podle
hlavního zootechnika Ing. Martina Střasáka je to cesta, jak
správně odchovávat vysoko geneticky vyšlechtěné holštýnské
plemeno na tělesný rámec a odstartovat tím správný odchov
„Startérovou výživu s vyšším obsahem dusíkatých látek uplatňujeme
již delší dobu a telata po ní dobře prospívají,“ tvrdí Ing. Martin Střasák,
hlavní zootechnik Agrodružstva Bučina.
jalovic. V současné době zkoušejí jako první v republice speciální startér VVS start 250 g NL s přípravkem NUPRO, což
je alternativní zdroj bílkoviny ve formě fragmentů buněčných
stěn kvasinek. Přináší mimo jiné nové spektrum aminokyselin
a zvyšuje chutnost startéru. První zkušenosti jsou dobré.
Jalovičky ve věku 5 až 6 měsíců do 13 měsíců dostávají směsnou krmnou dávku pro dojnice na 30 kg mléka ad libitum.
Receptury na míru pro farmu v Netlukách
Představovat Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze Uhříněvsi není nutné, snad jen, že v rámci ČR je jediným ústavem
zabývajícím se živočišnou produkcí s širší působností a je přímo podřízen Ministerstvu zemědělství ČR. Řeší problematiku
zejména v oblastech genetiky a šlechtění hospodářských zvířat,
výživy a techniky krmení, techniky a technologie chovu, fyziologie
produkce, výživy a růstu, etologie hospodářských zvířat, kvality
a jakosti produktů.
Nedílnou součástí ústavu je účelová farma v Netlukách, kde je
ustájeno také 200 krav, z nichž sedmdesát procent jsou dojnice
plemene holštýn a ostatní českého strakatého skotu.
Stádo mají rozděleno do dvou skupin, a to od deseti do sto
dní po otelení, kde je postavena krmná dávka na denní dojivosti
35 až 50 litrů mléka. Druhou skupinu od sto do tři sta dní tvoří
Na farmě v Netlukách, v experimentální stáji s tenzometrickými žlaby,
provádějí odborníci na výživu přesná sledování během celého roku.
Ing. Pavel Firla, zootechnik na účelové farmě VÚŽV v Netlukách.
dojnice s nižší užitkovostí a tomu odpovídá i krmná dávka. Ve
spolupráci s firmou VVS Verměřovice provádějí tamní chovatelé
rozbory krmiv, komponentů a sestavování optimálních krmných
dávek pro všechny skupiny krav. V Netlukách mají vlastní míchárnu krmných směsí do kterých přidávají minerální krmné doplňky
vyráběné ve Verměřovicích speciálně pro tuto farmu.
„Pro zookonzulenta z VVS je samozřejmostí dobrá znalost našeho chovu, takže je schopen rychle reagovat na aktuální situaci
ve stádě a po vyhodnocení provést případné změny v krmné
dávce. Dvakrát za rok také provádíme kontrolní metabolické
testy a výsledky zpětně využíváme v chovu,“ řekl zootechnik
Ing. Pavel Firla.
U holštýnských dojnic dosahují v současné době průměrnou
roční užitkovost 9500 kg mléka a u dojnic českého strakatého
skotu 6500 kg. Co se chovatelům v Netlukách daří, je nízká servis perioda – 95 dní za období leden až duben 2004
a v populaci 123 dní. Podle zootechnika je to ovlivněno zejména
kvalitní a vyváženou výživou. Procento zabřezávání po první
inseminaci dosahují u krav včetně jalovic bezmála 67 procent
a u jalovic dokonce nad 85 procent.
9
Významný partner
na jihu Čech
Hlavním zaměřením společnosti Pomezí, spol. s r.o., Strmilov
na Jindřichohradecku je nákup, ošetřování, sušení a skladování
řepky ozimé a obilovin, především potravinářské pšenice. Suroviny nakupují od okolních zemědělských podniků a pro tento
účel mají k dispozici skladovací kapacitu 7000 tun, z toho 5000
tun jsou sklady s volnou ložnou plochou s aktivním větráním
a 2000 tun zrna je uloženo v pěti ocelových silech. Doplňkovou
činností je potom výroba krmných směsí pro dojnice, prasata
a nosnice.
Krmných směsí vyrobí ročně asi 1000 tun a zhruba desetinu
produkce, určenou pro nosnice a prasata, nabízejí ve vlastním
maloprodeji drobným chovatelům. Zbývající část tvoří kompletní krmné směsi pro dojnice, které dlouhodobě odebírají
dva významní chovatelé, a to Agrodružstvo Počátky a akciová
společnost Volfířov. Do posledně jmenované společnosti putují
měsíčně také 3 tuny startéru VVS start pro odchov telat.
„Do kompletních krmných směsí pro dojnice zpracováváme
minerálně-vitaminovou směs a bílkovinný koncentrát z VVS Verměřovice. Tato firma, se kterou spolupracujeme více než deset
let, nám podle konkrétních požadavků zemědělských podniků,
pro které jsou směsi určeny, připravuje také receptury krmných
směsí,“ řekl Luděk Budín, jednatel společnosti Pomezí.
Spolupráci s firmou VVS si pochvalují jak ve výrobně Pomezí,
tak v uvedených zemědělských podnicích, kam krmné směsi
ze Strmilova směřují. V obou případech poskytují Verměřovičtí
tamním chovatelům odborný výživářský servis, především se
jedná o sestavování a optimalizaci krmných dávek pro dojnice,
případně veterinární dohled.
Luděk Budín sleduje nakládání krmných směsí.
Výrobna krmných směsí Pomezí, spol. s r. o., ve Strmilově nepatří mezi
velké producenty, nicméně pro VVS Verměřovice představuje
dlouholetého a významného partnera v jižních Čechách.
V Agrodružstvu Počátky spolupracují s firmou VVS Verměřovice asi půl roku a týká se to zhruba 200 dojnic českého
strakatého skotu s průměrnou roční užitkovostí 6000 kg mléka
na farmě Statek. „Servis VVS obnáší všechno kolem krmení
včetně rozborů objemných krmiv. Spolupráce je velmi dobrá, za
poslední období jsme zaznamenali nárůst užitkovosti a kvalitní
řízená výživa má na tom rozhodně podíl,“ podotkla faremní
zootechnička Lenka Matějů.
Podobné zkušenosti mají v akciové společnosti Volfířov. Hlavní
zootechnik Ing. Ladislav Závodský uvedl, že v jejich podniku
poskytují Verměřovičtí výživářský servis pro 250 dojnic s průměrnou užitkovostí 7150 kg mléka, ale i další kategorie skotu.
Užší spolupráce začala počátkem letošního roku a obnáší rozbory krmiv, sestavování krmých dávek a při vyskytnuvších se
problémech také odběry a rozbory krve. Průměrná užitkovost
dojnic tam během roku vzrostla asi o 150 litrů mléka.
Kalendář akcí 2005
Druhé VVS skiinterkriterium – Čenkovice 9. 2. 2005
VVS Cup 2005 – Kostelany u Kroměříže 28. 4. 2005
Seminář: Drůbež 5 let po mileniu
Národní výstava hospodářských zvířat
– Jablonné nad Orlicí 16. 3. 2005
a zemědělské techniky
Pojizerský seminář ve spolupráci se ZZN Semily, a. s.
– výstaviště v Přerově 19. až 22. 5. 2005
– Semily 14. 4. 2005
10
O dalších připravovaných akcích vás budeme včas informovat.
11
uvádí komiksový, nicméně zcela
pravdivý seriál ze života skotu
TELE a TELE s VVS
Díl druhý:
Od porodu po odchov
V humorném pojednání Vám chceme přiblížit
šťastné osudy telat, která jsou zcela pod kontrolou
dobrých náhradních rodičů
– odborníků z firmy VVS Verměřovice.
,
í mimino
.
Pro telec důležité mlezivo
je
Pro rychlý růst a dobrý pocit, popíjejte Telsur Acid.
Sázejte na skvělou kartu
– věřte nám a VVS Startu.
V odchovu a ve výkrmu VVS je jednička
VVS Verměřovice, s.r.o.
Telefon, fax: 465 642 670, e-mail: [email protected],
www.vvs.cz
– naším cílem: Silný býček, zdravá jalovička.