Sekáči (Opiliones, Arachnida) CHKO Kokořínsko

Bohemia centralis, Praha, 27: 137–142, 2006
Sekáči (Opiliones, Arachnida) CHKO Kokořínsko
Harvestmen (Opiliones, Arachnida) of Kokořínsko Protected
Landscape Area
Leoš Klimeš
Botanický ústav AVČR, Dukelská 135, CZ - 379 01 Třeboň, Česká republika;
e-mail: [email protected]
▒ Abstract. Fifteen species of harvestmen were collected using pitfall traps and
individual sampling from 1995 to 2000 in the Kokořínsko Protected Landscape Area.
This represents nearly 60 % of species known from the Czech Republic. The most
interesting finding is represented by Ischyropsalis hellwigi hellwigi (Panzer, 1794), a
species which has been relatively rarely found at lower altitudes of the Czech Republic.
▒ Key words: harvestmen, fauna, pitfall traps
Úvod a historie výzkumu
Sekáči jsou ve střední Evropě druhově málo početnou skupinou, která je
však zastoupena na mnohých biotopech velkým počtem jedinců. Většina druhů
je epigeických, příležitostně se pohybují i v bylinné a dřevinné vegetaci, menší
počet druhů žije v opadu. Toto platí především pro dospělce, na vysychání
citlivější mláďata se zdržují téměř vždy při povrchu půdy. Většina sekáčů je
aktivní v noci. Vzhledem k těmto vlastnostem jsou kvantitativně nejúčinnější
metodou sběru zemní pasti. Na některých stanovištích, kde se sekáči často
zdržují nebo shromažďují (pod dřevem ležícím na povrchu půdy, na stěnách a
kmenech stromů) je vhodné použít individuální sběr, malé druhy žijící
137
BOHEMIA CENTRALIS 27
v opadance a svrchní vrstvě půdy lze společně s mladšími vývojovými stádii
sbírat prosevem.
Přestože od zveřejnění prvních faunistických příspěvků zahrnujících sekáče
nalezené na území dnešní České republiky (ČR) uplynulo již téměř 150 let, naše
znalosti rozšíření jednotlivých druhů jsou velmi neúplné. S výjimkou jediného
druhu, Leiobunum rupestre (viz Šilhavý 1981), zatím nebyly publikovány žádné
mapy rozšíření sekáčů v ČR. Proto jsou cenná i data získaná příležitostně a při
sběru jiných skupin členovců. Kokořínsko je v tomto ohledu typickým územím:
ze 33 druhů sekáčů dnes známých z území České republiky (Klimeš 2000),
odtud není uváděn ani jeden. Bohužel i materiál, který jsem zpracoval pro tento
příspěvek, jsem získal nikoli soustavným sběrem, nýbrž zásluhou specialistů na
jiné skupiny, kteří ho ve většině případů vytřídili ze zemních pastí. Z tohoto
důvodu ve zpracovávaném materiálu nutně chybí druhy synantropní, málo jsou
zastoupeny druhy bylinného patra a křovin, stejně tak biotopů jako jsou skály či
kmeny stromů, kde je použití zemních pastí neefektivní nebo nemožné.
Metodika a materiál
Většina materiálu prezentovaného v tomto příspěvku byla získána metodou
zemních pastí. Jednalo se o různě velké (obvykle 1 l) plastové nádoby (plastové
láhve s odříznutou horní částí, která byla otočena a vložena do spodní části)
s 4% roztokem formaldehydu. Pasti byly instalovány od jara do podzimu a
vybírány nepravidelně, zhruba po 3 týdnech. Počet zemních pastí na lokalitě se
pohyboval od jedné do tří, s výjimkou lokalit č. 13 a 34, kde bylo instalováno 5
pastí.
Přehled lokalit
Údaje jsou řazeny následovně: číslo lokality, název nejbližší obce, kód pole
pro faunistické mapování, kde čtyřmístný kód je základním kódem pole (Buchar
1982, Pruner et Míka 1996), který je doplněný třídílným kódem odpovídajícím
trojnásobnému rozdělení základního pole na 4 pole (tzn. základní pole je
rozděleno na celkem 64 polí), kategorie (PR – přírodní rezervace, PP – přírodní
památka) a název případného maloplošného zvláště chráněného území,
lokalizace a popis lokality. Lokality jsou řazeny abecedně.
1 – Blatce, 5553-211, PP Prameny Pšovky, ostřicové mokřady v SZ části PP Prameny
Pšovky (Pod Rovení); 2 – Blíževedly, 5352-342, PP Ronov, suťový les na Z svahu Ronova; 3
– Blíževedly, 5352-431, PP Ronov, suťový les na V svahu Ronova; 4 – Bukovec, 5453-333,
Rač a Pustý zámek; 5 – Chodeč, 5553-314, PP Na oboře, stráně v PP Na oboře; 6 – Dolní
Zimoř, Sitné, 5553-313, PP Želízky, hrany skal Zimořského dolu s lesostepní vegetací; 7 –
Dubá, 5453-323, PR Mokřady horní Liběchovky, ostřicový mokřad mezi Rozprechticemi a
138
Leoš Klimeš: Sekáči (Opiliones, Arachnida) CHKO Kokořínsko
Vrabcovem asi 500 m Z od Rozprechtic; 8 – Dubá, 5453-332, PR Mokřady horní
Liběchovky, mokřadní olšina na travertinovém prameništi u Vrabcova (nejzápadnější jižní
výběžek PR); 9 – Dubá, 5453-314, PR Mokřady horní Liběchovky, každoročně kosený
ostřicový mokřad Z od asfaltové cesty přecházející nivu do RS Vrabcov (1 km Z od
Rozprechtic); 10 – Houska, 5553-214, PP Černý důl, ostřicové mokřady v PP Černý důl
(zasahují i do pole 212); 11 – Houska, 5553-212, PP Prameny Pšovky, ostřicový mokřad v PP
Prameny Pšovky mezi chatou Kolčavkou a Myší dírou (východní část PP); 12 – Hvězda pod
Vlhoštěm, 5452-212, PP Stříbrný vrch, skály, vřesoviště a rozvolněný bor v PP Stříbrný vrch;
13 – Janova Ves, 5553-342, PR Kokořínský důl, ostřicový mokřad nad rybníkem Harasov; 14
– Kanina, 5553-431, PR Kokořínský důl, Černínov – skalní výstupy nad východním bočním
údolím; 15 – Kokořín, 5553-324, PR Kokořínský důl, skalní výchozy naproti restauraci U
Grobiána (u křižovatky do Kaniny); 16 – Korce, 5453-414, Korecký vrch – bezlesí a křoviny
na vrcholu; 17 – Libovice, 5553-224, Vrátenská hora; 18 – Litice, 5452-212, PR Vlhošť,
sedlo mezi Vlhoštěm a Malým Vlhoštěm (rozvolněné bory, pískovcové skály); 19 – Litice,
5352-434, PR Vlhošť, květnatá bučina na V svahu Vlhoště (nad okružní cestou); 20 – Litice,
5352-434, PP Pod Hvězdou, prameniště, tůňky a mokřady v PP Pod Hvězdou; 21 – Mšeno,
5553-233, PR Kokořínský důl, rokle Apatyka v Kokořínském dole u Mšenských Pokliček; 22
– Nebužely, 5653-211, PR Kokořínský důl, vřesoviště na skalní plošině nad silnicí
Kokořínský důl – Nebužely asi 1400 m od křižovatky u mlýna Kroužek v Kokořínském dole;
23 – Nedamov, 5453-323, PR Mokřady horní Liběchovky, ostřicový mokřad mezi silnicí,
Liběchovkou a Nedamovským potokem asi 500 m SZ od Panské Vsi; 24 – Olešno, 5553-232,
PR Kokořínský důl, ostřicový mokřad pod odbočkou silnice Ráj – Libovice od silnice Ráj –
Mšeno; 25 – Střemy, 5653-121, PR Kokořínský důl, Velký Lhotecký rybník; 26 –
Střezivojice, 5453-344, PR Mokřady horní Liběchovky, mokřadní olšiny a prameniště
Křenovského potoka pod osadou Kluk (postranní rokle v J části Beškovského dolu); 27 –
Truskavna, 5553-314, PP Stráně Truskavenského dolu, hrany skal Truskavenského dolu
s lesostepní vegetací; 28 – Tuhanec, 5452-223, PP Martinské stěny, skály, vřesoviště a
rozvolněný bor v PP Martinské stěny; 29 – Tupadly, 5552-243, PR Mokřady dolní
Liběchovky, ostřicový mokřad jižně od motelu Svatý Kryštof; 30 – Tupadly, 5552-421, PR
Mokřady dolní Liběchovky, mokřadní olšina na S okraji Tupadel; 31 – Tupadly, 5552-421,
PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřad s bultovými ostřicemi mezi Tupadly a motelem Svatý
Kryštof; 32 – Vidim, 5553-131, stráňka u silnice Dolní Vidim – Osinalice nedaleko Z okraje
Dolní Vidimi; 33 – Vojtěchov, 5553-231, PR Kokořínský důl, ostřicový mokřad v Planých
dolech u třech malých tůněk asi 250 m nad hrází vodní nádržky v Planých dolech; 34 –
Vojtěchov, 5553-233, PR Kokořínský důl, mokřadní olšina ve Vojtěchově; 35 – Vysoká u
Mělníka, 5653-121, PR Kokořínský důl, Komorsko – Ostroh – světlá doubrava v J cípu PR
nad silnicí a cestou k vodárně; 36 – Želízy, 5552-423, PR Mokřady dolní Liběchovky,
mokřadní olšina mezi Liběchovkou a silnicí Mělník – Česká Lípa S od silnice k hotelu.
Seznam zjištěných druhů
Celkem bylo ve zpracovávaném materiálu zjištěno 803 jedinců sekáčů,
náležejících k 15 druhům (+1 barevná odchylka). V následujícím přehledu,
systematicky uspořádaném podle práce Blick et Komposch (2004), je u každého
druhu uveden seznam lokalit, na kterých byl druh zjištěn, s datem, pohlavím,
počtem kusů a jménem autora nálezu (LB – Luboš Beran, MH – Martin Hnilica,
139
BOHEMIA CENTRALIS 27
MHo – Miroslav Honců, AK – Antonín Kůrka). Určeny byly všechny nasbírané
exempláře, včetně mláďat (juv.).
Nemastomatidae
Mitostoma chrysomelas (Hermann, 1804). 3 – 1995–1996, 1 ♂, 1 juv., LB.
Nemastoma lugubre (Müller, 1776) melanická varianta. 1 – 1995, 1 ♀, LB; 3 – 1995–
1996, 1 ♂, 2 ♀, LB; 7 – 1995, 2 ♂, 3 ♀, LB; 11 – 1995, 4 ♂, 9 ♀, LB; 13 – 1995(–1996),
1 ♀, LB; 23 – 1995, 1 ♂, LB.
Nemastoma lugubre (Müller, 1776). 2 – 1995, 3 ♂, 5 ♀, LB; 9 – 1995, 3 ♂, 8 ♀, 2 juv.,
LB; 11 – 1995, 1 ♂, LB; 16 – 1. 4.–10. 10. 2000, 1 ♂, LB; 24 – 1999, 4 ♀, LB; 31 – 15. 4.–
10. 10. 2000, 4 ♀, LB; 33 – 1999, 1 ♀, LB; 34 – 1995, 59 ♂, 52 ♀, 1 juv., LB.
Paranemastoma quadripunctatum (Perty, 1833). 9 – 1995, 1 juv., LB; 11 – 1995, 1 ♀,
LB; 23 – 1995, 1 ♀, 1 juv., LB; 24 – 1999, 1 ♂, 2 ♀, LB; 33 – 1999, 2 ♀, LB; 34 – 1995, 7 ♂,
12 ♀, 5 juv., LB.
Trogulidae
Trogulus nepaeformis agg. 3 – 1995–1996, 1 ♀, LB; 5 – 1998, 1 ♂, LB; 6 – 1998, 1 ♂,
1 ♀, LB; 9 – 1995, 1 ♂, LB; 17 – 1999, 1 ♂, 1 ♀, MH; 19 – 1997, 1 ♂, 1 ♀, LB; 27 – 1998,
2 ♂, LB; 30 – 15. 4.–10. 10. 2000, 1 ♂, LB.
Trogulus tricarinatus (Linnaeus, 1767). 6 – 1998, 1 ♀, LB; 27 – 1998, 1 ♂, LB.
Ischyropsalididae
Ischyropsalis hellwigi hellwigi (Panzer, 1794). 13 – červenec 1996, 1 ex., LB, depon. in
J. Buchar coll.; 19 – 5.10.1999, 1 ex., MHo; 28. 6. 2000, 1 ex., MHo (oba sběry z PR Vlhošť
bez bližší lokalizace).
Phalangiidae
Lacinius ephippiatus (C. L. Koch, 1835). 2 – 1995, 1 ♂, 1 ♀, LB; 3 – 1995–1996, 4 ♀,
1 juv., LB; 11 – 1995, 2 ♀, 7 juv., LB; 13 – 1995, 2 ♂, 2 ♀, 2 juv., AK; 1995(–1996), 1 juv.,
LB; 24 – 1999, 1 ♀, 1 juv., LB; 30 – 15. 4.–10. 10. 2000, 1 ♂, 4 ♀, 3 juv., LB; 33 – 1999,
1 ♂, 3 ♀, LB; 34 – 1995, 12 ♂, 5 ♀, 14 juv., LB.
Lacinius horridus (Panzer, 1794). 4 – 1999, 1 juv., MH; 12 – 2000, 7 ♀, 10 juv., LB;
17 – 1999, 2 ♀, MH; 18 – 1997, 8 ♀, 19 juv., LB; 18 – 1999, 2 ♂, 9 ♀, 6 juv., LB; 28 – 2000,
1 ♀, 5 juv., LB.
Leiobunum rotundum (Latreille, 1798). 1 – 1998, 2 juv., LB; 6 – 2000, 1 ♂, 1 ♀, MH; 7 –
1998, 1 ♂, LB; 30 – 15. 4.–10. 10. 2000, 1 ♀, 1 juv., LB; 36 – 2000, 2 ♀, LB.
Leiobunum rupestre (Herbst, 1799). 3 – 1995–1996, 1 ♂, 2 ♀, LB.
Lophopilio palpinalis (Herbst, 1799). 2 – 1995, 3 ♀, LB; 3 – 1995–1996, 3 ♂, 4 ♀, LB;
7 – 1995, 2 ♂, LB; 8 – 1995, 1 juv., LB; 11 – 1995, 2 ♀, LB; 13 – 1995, 1 ♂, AK; 1995(–
1996), 3 ♂, LB; 17 – 1999, 1 juv., MH; 18 – 1999, 1 juv., LB; 24 – 1999, 2 ♀, 7 juv., LB; 34
– 1995, 8 ♂, 6 ♀, 3 juv., LB.
Mitopus morio (Fabricius, 1799). 6 – 2000, 1 ♂, MH; 11 – 1995, 1 juv., LB; 12 – 2000,
1 ♀, 1 juv., LB; 13 – 1995, 1 ♀, AK; 16 – 1. 4.–10. 10. 2000, 1 juv., LB; 18 – 1999, 1 ♂, 4 ♀,
1 juv., LB; 20 – 2000, 1 ♂, LB; 21 – 1997, 1 ♀, 4 juv., AK; 23 – 1998, 1 ♂, 1 ♀, LB; 28 –
2000, 1 juv., LB; 34 – 1995, 1 juv., LB.
Oligolophus tridens (C. Koch, 1836). 1 – 1995, 1 ♀, LB; 2 – 1995, 5 ♀, LB; 3 – 1995–
1996, 6 ♂, 15 ♀, 1 juv., LB; 6 – 2000, 2 ♀, MH; 7 – 1995, 1 juv., LB; 9 – 1995, 3 ♀, LB;
13 – 1995, 2 ♂, 5 ♀, AK; 13 – 1995(–1996), 5 ♀, LB; 18 – 1999, 1 juv., LB; 24 – 1999, 1 ♀,
1 juv., LB; 29 – 2000, 1 ♂, 1 juv., LB; 30 – 15. 4.–10. 10. 2000, 4 ♀, 4 juv., LB; 34 – 1995,
13 ♂, 58 ♀, 12 juv., LB; 36 – 2000, 3 ♂, 3 ♀, LB.
140
Leoš Klimeš: Sekáči (Opiliones, Arachnida) CHKO Kokořínsko
Phalangium opilio Linnaeus, 1761. 2 – 1995, 1 ♂, 1 ♀, LB; 25 – 1999, 1 juv., MH; 32 –
1998, 1 ♂, LB.
Rilaena triangularis (Herbst, 1799). 1 – 1998, 1 ♀, 1 juv., LB; 2 – 1995, 4 ♂, 3 ♀, 10
juv., LB; 3 – 1995–1996, 3 ♂, 2 ♀, 39 juv., LB; 7 – 1995, 9 juv., LB; 8 – 1995, 1 ♀, 2 juv.,
LB; 9 – 1995, 2 juv., LB; 10 – 2000, 1 ♀, LB; 11 – 1995, 13 juv., LB; 12 – 2000, 4 ♀, 3 juv.,
LB; 13 – 1995, 2 ♂, 2 ♀, AK; 1995(–1996), 10 juv., LB; 14 – 1997, 1 ♀, 5 juv., AK; 15 –
1997, 2 ♀, 1 juv., AK; 16 – 1. 4.–10. 10. 2000, 2 ♂, 1 ♀, 15 juv., LB; 18 – 1997, 4 juv., LB;
1999, 4 ♂, 12 ♀, 6 juv., LB; 21 – 1997, 2 juv., AK; 22 – 1999, 2 ♀, LB; 24 – 1999, 6 juv.,
LB; 26 – 1998, 1 juv., LB; 28 – 2000, 1 ♀, 4 juv., LB; 29 – 2000, 2 ♀, 1 juv., LB; 30 – 15.
4.–10. 10. 2000, 1 juv., LB; 33 – 1999, 1 juv., LB; 34 – 1995, 27 juv., LB; 35 – 2000, 1 ♀,
LB.
Diskuse
Počet druhů sekáčů zjištěných na území CHKO není s ohledem na velký
počet lokalit příliš vysoký. To je však dáno především skutečností, že výzkum
byl soustředěn pouze na ochranářsky cenné biotopy, jako jsou mokřady a
v menší míře lesy. K významným nálezům patří Ischyropsalis hellwigi hellwigi,
který se v ČR vyskytuje převážně v horských polohách, zatímco v nízké
nadmořské výšce je vzácný. V úzkých soutěskovitých údolích je však uváděn i
z dalších lokalit v ČR, např. z Chrudimska (Dolanský 1997) či Křivoklátska
(Šmaha 1983, 1986).
Nízký počet odchycených dospělců druhů Leiobunum rotundum (Latreille,
1798), Leiobunum rupestre (Herbst, 1799) a Phalangium opilio Linnaeus, 1761
pravděpodobně souvisí s jejich způsobem života. Jsou to dlouhonohé druhy,
trávící většinu času v bylinném a křovinném patře a proto jen zřídka padají do
zemních pastí. Ostatní druhy, které jsem zaznamenal na Kokořínsku jsou běžné
v mokřadech a lesích v celé ČR.
Další druhy, zatím nezaznamenané, lze očekávat v blízkosti lidských sídel,
za zahradách a zdech (Opilio canestrinii (Thorell, 1876), Opilio parietinus (De
Geer, 1778), Opilio saxatilis (C. L. Koch, 1839), není vyloučeno, že
individuálním sběrem na skalách či kmenech stromů bude zaznamenán i horský
druh Platybunus bucephalus (C. L. Koch, 1835).
Poděkování
Za poskytnutí materiálu a připomínky k rukopisu děkuji dr. L. Beranovi a M.
Řezáčovi, za informaci o výskytu I. hellwigi prof. J. Bucharovi.
141
BOHEMIA CENTRALIS 27
Literatura
Blick T. et Komposch C. (2004): Checklist of the harvestmen of Central and Northern Europe.
(http://www.arages.de/checklist/checklist04_opiliones.html)
Buchar J. (1982): Způsob publikace lokalit živočichů z území Československa. – Věst. Čs. Spol.
Zool., Praha, 46: 317–318.
Dolanský J. (1997): Nález klepítníka členěného Ischyropsalis hellwigi (Panzer, 1794) – (Opilionida)
u Nových Hradů (Východní část okresu Chrudim). – Východočes. Sb. Přír., Práce a Studie,
Pardubice, 5: 187–188.
Klimeš L. (2000): Checklist of harvestmen (Opiliones) of Czechia and Slovakia. – Ekológia
Bratislava, 19, Suppl. 3: 125–128.
Pruner L. et Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro
síťové mapování fauny. – Klapalekiana, Praha, 32, Suppl.: 1–175.
Šilhavý V. (1981): Occurrence of Leibunum glabrum in Czechoslovakia (Arach., Opilionidea). – Věst.
Čs. Spol. Zool., Praha 45: 204–208.
Šmaha J. (1983): Příspěvek ke studiu sekáčů (Opiliones) Křivoklátska. – Bohemia Centralis, Praha,
12: 115–127.
Šmaha J. (1986): Některé příklady závislosti antropogenních změn fauny na charakteru biotopů
biosférického rezervátu Křivoklátsko. – Zpr. Čs. Zool. Společ., Praha, 19–20: 83.
Recenzoval Mgr. Milan Řezáč
142