Religionistika

Okruhy ke SZ
ZZ z Relig
gionistikyy pro ak. rok
r 2015/
/2016
Obo
or: Human
nistika – Bakalářsk
B
ké studium
m
Stude
ent si vylosuje po jedné otázce z každého blo
oku a na ka
aždou otázkku bude mítt 10 min.
Přípra
ava otázek je 20 minut.
ologie
Blok A – metodo
ojem náboženství. (problematika vyymezení obe
ecného pojm
mu nábožensství od staro
ověku do
1. Po
souča
asnosti; náb
boženské sku
utečnosti, zkkušenosti a normy).
2. Te
eorie vzniku
u a vývoje. (e
evoluční, dep
pravační a re
esponzivní te
eorie vzniku náboženstv
ví).
3. Historická relligionistika. (Friedrich M
Max Müller, Cornelius
C
Pettrus Tiele, Ku
urt Rudolph).
ypologie ná
áboženství. (hledisko geografické, sociolog
gické, morfo
fologické, genetické
g
4. Ty
a systematické; J. Heller).
notící a věd
decké srovn
návání, dru
uhy religionistického
5. Komparativní religionisttika. (hodn
návání; Raffa
ael Petazzon
ni, Georg Dum
mézil).
srovn
6. So
ociologie ná
áboženství. (Emile
(
Durkh
heim, Max Weber,
W
E. Tro
oeltsch, J. Waach, P. L. Berger).
7. Pssychologie náboženství
n
í. (E. D. Starb
buck, J. H. Le
euba, W. Jam
mes, R. Otto)).
8. Hlubinná psychologie a výzkum
v
nábo
oženství. (S.. Freud, C. G. Jung, E. Fro
omm, K. Kerényi).
e náboženstv
ví (E. Tylor, L. Frobeniu
us, F. Graebner, W. Sch
hmidt, A. R. RadcliffeR
9. Antropologie
n, B. Malinow
wski, E. E. Ev
vans Pritcharrd, C. Levi Sttrauss)
Braun
10.Geografie náb
boženství. (Ch. L. Monte
esquieu, F. Ratzel
R
a jeho
o žáci, M. Bütttner).
stika. (J. K D roysen a hisstorická škola, W. Diltheey, J. Wach, M.
M Eliade,
11. Hermeneutická religionis
aardenburg)..
J. Wa
12. Fe
enomenolog
gie náboženství. (P. D. Chantenpie de la Sauss
saye, R. Otto
o, G. van de
er Leeuw,
M. Eliade).
nstitucionaliizace světov
vé religionisttiky. (světovvá univerzitn
ní pracovištěě, IAHR, EASR
R).
13. In
14. In
nstitucionaliizace české a slovensk
ké religionisstiky. (univerzitní praco
oviště, CERES, Česká
spole
ečnost pro re
eligionistiku).
15. Vzztah religionistiky a teologických disciplín. (F. Heiler, N. Söderblom, dialektická teologie
K. Ba
artha, W. C. Smith).
S
16. Dějinný vývojj pojmu kulttura: vývoj p ojmu kultura od antiky až po zrod kkulturní antrropologie
o, S. Pufendorf, J. G. Herrder, G. F. Klemm, E. B. Tylor);
T
typollogie pojmu kultura v 19. stol. (Cicero
ogické versu
us antropolo
ogické pojetíí a jejich sou
učasné využittí.
axiolo
17. M
Metodologie kulturní an
ntropologie:: definice předmětu zájmu kulturn
ní antropolo
ogie a její
posta
avení vůči jiiným antrop
pologiím; záákladní meto
odologické principy
p
(ho
olistická perspektiva,
mezik
kulturní kom
mparace a kulturní
k
relattivismus – emický
e
a etický přístup)) a metody výzkumu
(terénní výzkum – práce s in
nformátory a zúčastněn
né pozorová
ání); vztah kkulturní antrropologie
k socciologii, etno
ologii, etnografii a kulturrologii.
18. Antropologická definice
e kultury: p
podrobný rozbor defin
nice; vztah pojmů enk
kulturace
e
interiorizace; vzo
orce chován
ní (normy a hodnoty), myšlení a vnímání
a soccializace a efekt
(symboly, klasifik
kace reality a world vie
ew); behavio
oristické versus mentali stické pojettí kultury
v anttropologii (W
W. Goodeno
ough) a jejicch využití; tři
t úrovně (dimenze)
(
sstudia kultury; vztah
pojm
mu kultura k pojmu
p
spole
ečnost, náro d, kmen, civvilizace a „ras
sa“.
o specificky lidská ada
aptace: pro
oblematika adaptabilityy kultury – kulturní
19. Kultura jako
ogie (J. H. Stteward) vers
sus teorie ku
ultury jako superorganic
s
cké vrstvy reeality (A. L. Kroeber);
K
ekolo
pojem
m adaptace a typy lidsk
ké adaptace
e na přírodní prostředí – specifično st kulturní adaptace
a
a její prostředky (artefakty, sociokultur ní regulativyy a ideje); lidská neoteenie („sociáln
ní utero“
d
jak
ko příčina i důsledek kultury (A. Po
ortmann, K.. Lorenz); biologický
b
a „pro
odloužené dětství“)
versu
us kulturní determinismu
us („nature vversus nurtu
ure“) – jejich projevy a rizzika.
20.Rozmanitost kultur v ča
ase a prosto
oru: teorie vývojového paralelismu
u (E. B. Tylorr) versus
teorie
e difuzionism
mu (L. Frobe
enius); unilin
neární pojetí kulturní ev
voluce versuss multilineárrní pojetí
kultu
urní evoluce a příčiny ko
onvergentní kulturní evo
oluce (J. H. Steward);
S
etn
nocentrismu
us versus
kultu
urní relativismus; otázka lidských p
práv ve vzttahu práva na kulturu; kulturní un
niverzálie
(C.Klu
uckhohn, F.. Kluckhohno
ová) a prob
blematika je
ejich metodologického využití (C. Geertz);
pojem
m akulturace
e (R. Redfield
d) a kulturníího ohniska (M. J. Hersko
ovits).
Blok B – dějiny ná
áboženství
1. Vliv židovského (biblické
ého) myšlen í na kulturu Evropy. (Zá
ákladní charaakteristika judaismu,
oteismus, judaismus a židovství, myyšlenkové prroudy v judaiismu, antiseemitismus.)
mono
2. Žiidovské svátky. (Šaba
at, velké a menší svvátky - Ro
oš-ha-šana, Jom-kipur, kulturní
a náb
boženské souvislosti.)
3. Žiidovské pou
utní svátky. (Pesach, Šavvuot, Sukot, kulturní a náboženské
n
ssouvislosti.)
4. Liiteratura jud
daismu. (Ten
nach, Talmud
d, midraše, Zohar,
Z
Šulha
an Áruch.)
5. Dějinný vývoj judaismu, židovské
ž
osíídlení českýcch zemí.
odstata křes
e ťanské vírry, postava Ježíše Krissta. Problem
matická tém
mata křesťan
nské víry:
6. Po
Marie
e, andělé, vzn
nik a význam
m úcty k muččedníkům a k světcům.
7. Knihy Novéh
ho zákona a jejich ob
á i mimokř esťanská literatura.
bsah, další křesťanská
Celorročního slavení svátků, liturgie. Křesst a základní iniciační ob
břady, svátossti.
8. Vzznik církve, základní sttruktura, jejíí vznik a vývvoj. Vznik křesťanství
ř
a jeho vývoj v období
staro
ověku a raném středověku.
k
9. Cíírkevní řády
y, řehole a jejich vývojj na západě a na vých
hodě. Vývoj církve v ob
bdobí od
vrcho
olného střed
dověku do počátku refo rmace, německá reformace. Protirefformace – trridentský
koncil, křesťanstvví v době osv
vícenství.
s
a v ssoučasnosti. Druhý vatiikánský kon
ncil, nové křesťanské
10.Křesťanství v 19., 20. století
směryy, křesťanstvví jako partn
ner k dialogu
u s jinými duchovními proudy.
11. M
Muhammad a čtyři sprá
ávně veden
ní chalífové.. (náboženský život v p
předislámsk
ké Arábii,
osoba Proroka, rané dějiny is
slámu, Korán
n)
dnotného is
slámského sspolečenství (sunna - směr
s
a soub
bor tradic, cháridža,
12. Rozdělení jed
enciace ší`itsského islámu
u a jeho sou
učasnost - Írá
án, Irák, extrrémisté - gh úlát)
difere
13. Isslámská věro
ouka, exege
eze a právníí věda (pět sloupů víry, pojetí džiháádu, směry koránské
exegeze - tafsír, šaría a fikh - mazhaby).
ormismus a modernism us (mahdíja
a, wahhábíja, al Afghání,, Muhammad
d Abduh,
14. Isslámský refo
al-Kawákibí, salaffíja - Rašíd Ridá,
R
ar-Rázicck, ar-Rahmá
án, as-Sajjid, al-Husrí)
15. Isslámský fun
ndamentalism
mus (Asociaace muslimsských bratříí, Hasan al Banná, Sajjjid Kutb,
Hamá
ás, Islámská fronta spás
sy, Tálibán, H
Hizbulláh, islá
ámská revoluce v Íránu)
16. Védismus (ha
arrapská kulttura, védy, vvédská kosm
mogonie, rituál, panteon))
us (bráhman
nský rituál a upánajama
a, varna dha
arma, upaniššady, áranjaky, učení
17. Bráhmanismu
man-átman, učení o zno
ovuzrozován í)
brahm
18. Hinduismus (puránová
(
litteratura, itih
hása, kosmologie, ášrama dharma, TTrimurti, šaktti)
ohinduistick
ká hnutí (in
ndická filozo
ofie, tantrism
mus, jógickéé systémy, reformní
19. Reformní neo
a novvá hnutí, hinduismus v zámoří)
20.Ranný buddh
hismus (Siddhártra Gau
utama Budd
dha, Čtyři vz
znešené praavdy, dvanáctičlenný
boženská liteeratura, thé
éraváda –
řetězzec vznikání,, osmidílná vznešená sttezka, buddhistická náb
sangh
ha a koncily))
21. M
Mahájánový buddhismus: vznik maahájány v Indii
I
a její texty; odliššnosti mahá
ájány od
ány; mádhja
hínajá
amika a jóga
ačára; pád b
buddhismu v Indii a jeho
o šíření do n
nových oblastí, vývoj
budd
dhismu v Čín
ně, Koreji a Japonsku a jeho místníí specifika; školy
š
mahájáánového bu
uddhismu
a jejicch odlišnostti, osobnosti, techniky
22. Va
adžrajánový
ý buddhismu
us: příčiny a zdroje vzniku vadžrajá
ány v Indii; sspecifika vadžrajány;
zákla
adní prvky prraxe; písemn
nictví; vliv n a buddhismus v Číně, Koreji
K
a Japo nsku; dvě vlny šíření
dharm
my v Tibetu
u a nábože
ensko-politiccký vývoj ve
e 14. stolettí; inkarnačn
ní systém dalajlamů
d
a pan
nčhenlamů; školy
š
tibetsk
kého buddhiismu a jejich
h odlišnosti, osobnosti, ttechniky
23. Ta
aoismus: prehistorické zdroje čínskké duchovníí kultury (arrchaická myttologie a stá
átní kult;
Kniha
a proměn); obecný vývo
oj taoismu d
do tří směrů
ů a jejich sp
pecifika, oso
obnosti, díla a praxe;
taoismus v uměn
ní
mus: obecný charakter a vývoj; písem
mný kánon; život Konfu
ucia a základ
dní pojmy
24. Konfucianism
jeho učení; další vývoj konfu
ucianismu a jjeho osobno
osti; perzeku
uce a návratt konfucianis
smu jako
státn
ního náboženství; neoko
onfucianismu
us; šíření do
o Koreji, Viettnamu a Jap
ponska a jeh
ho místní
speciifika; konfuccianismus v umění
u
25. Tiibetský bön
nismus, kore
ejský šaman
nismus, japonský šinto
oismus: vývo
oj bönismu v Tibetu
(učite
el Šenrab, soupeření
s
a prolínání s buddhism
mem), organizace bönissmu a jeho základní
chara
akter; speciffika šamanismu v Kore
eji, jeho pra
axe, základn
ní pojmy (p
paksu, muda
ang, kut)
a sym
mbióza s bud
ddhismem; pojem
p
šinto ismu a jeho význam; šin
ntoistické teexty; nástin japonské
j
myto
ologie a její politický podtext; šinto
oismus jako životní filos
sofie a etikeeta; panteon
n různých
proje
evů kami; náboženský
n
kult, praxe
e a organiza
ace; tři typ
py šintoisticckého kultu; vliv na
japon
nskou estetiku a umění
28. listo
opadu 20144