kejhat líhně

Transkript

kejhat líhně
1
G
gaba +
gabandžáry
gabať
gabnúť
gacala (Vi)
gágor
gágory
gagot
gagotať, -gýňať
gajděnce
gajdica
gajdoš
gajdovať
gajdy
gajsať
gajst
gáł (R)
galán
galanda
galániť sa
galánka, -nečka
galanzír (Vi)
gálať
galbák, -vák
galbaňa
galbavý
gáłek
galeta (F)
gałgán
gałgany (F)
galgať
galiba
galiga +
gałúnky mn.
gałuž, -ža
hromada
baganče, boty šněrovací vojenské
omakávat, osahávat, dotýkat se někoho, strkat, popichovat
(Negabaj do něho!) ; 2. spát, chrnět (Běžte už gabať!)
dotknout se, drcnout
mladý chlap s velkými kalhotami
husí jícen s voletem; 2. chřtán (pejor.)
švestky ztroudovatělé
kejhání
kejhat
dudy valašské malé nafukovací (st. typu)
píšťala plátková 6-8 dírková (převzatá z dud); 2. rukojeť na kosisku
k uchopení pravou rukou
dudák
hrát na dudy; 2. mučit, trápit někoho (Negajduj už na něm.) ; 3.
pěstovat malé dítě
dudy
část zadní: "huk zadní, stavce, klučka, piskor hrubý, pútko, sýtko
široké, hłava"; část střední tvoří "tymlov/koza"(z kůže roč. bílého
kozla); část přední tvoří "sýtko małé, hłava přední, piskor małý,
gajdica, pútko přední, huk přední, míšek/dýmák, páka"
trhat sebou, ošívat se, nadzvedávat rameno; 2. lézt na strom s
přírazem
šťáva, tekutina
kal, bahno
milý, milenec, snoubenec
rande, chození za milou
milovat se, chodit spolu (též "pochťévať sa")
milá, milenka, snoubenka
seladon
házet při hře do důlku (fazole, kuličky); 2. cpát se jídlem
levák
levá ruka
levoruký
důlek (Cúhaj do gáłka!)
viz "geleta"
ničema, darebák
švestky zpuchrovatělé
hltat (hanlivě)
nepříjemnost, menší ostuda
stařena ("stará galiga")
ozdobná lemovka ženských střevíců
kaluž, kalužina
2
gałužka, -łušgamba, gemgambál, -boš
gambatý, gemgambovať, gemgáňavy mn.
gangeł
gangoš
gániť
garazda
garažija +
garbovať
garbovňa
gardysta
gasať
gasečka
gaťacka
gaťała
gatě
gatica
gaťky, -těčky
gatr
gaúr
gaurnitý
gavał
gavałda
gavaléryja
gavalír
gaváň
gávěr
gavroš
gáz
gazda
gazďé mn.
gazděna
gazdovať
gazdovstvo [v/f]
gd- [g/h] (F,R,VK)
gdákať
gde co, de co
gde gdo
gde inde(ž), degde jaký, degde kerý, de-
kaluž, kalužinka
velká huba
člověk s velkou hubou
velkohubý
odmlouvat, hubovat
jamky po dobytku, který přešel přes mokré pole
švestka zpuchrovatělá
člověk, který se zajíká
zírat, hledět přihlouple (Gání jak tela na nové vráta.)
neřád, smetí, vše odpudivé
špatná, chatrná, neplnohodnotná věc; 2. druh sukna
kárat, hubovat; 2. krájet hlávky zelí
nádoba na hašení vápna a míchání malty
člen národní gardy (po r. 1848)
jíst, žrát, zobat (hltavě)
dřevěný hrotek na dojení
kalhotky
chlap, chlapec v širokých plátěných kalhotech
kalhoty letní plátěné, podvlékačky (též "gatiska, gatice, gatěčky,
gaťacka") - kalhoty soukenné = "nohavice"
nohavice "gatí"
kalhoty dětské
výšivka na "sítku čepce"
díra ve stromě vytrouchnivělá
zpráchnivělý, shnilý, vyhnilý
velký kus (Ušvihýcł si gavał chleba, až mu křivák tak kvíkáł.), (též
"fatrc")
hromada, skupina
jezdectvo, jízda
kavalír
viz "gavał"
močál, mokřina, louže
???
petrolej
hospodář, sedlák; 2. šafář
hospodáři
hospodyně, selka
hospodařit
selská usedlost, grunt, hospodářství
hláska g před d se na Frenštátsku, Rožnovsku a VK vyslovovala jako
h (vyslov: "hdy, hdo, hde, hdyš, hdyby, nihdo, nihdy" ap.)
kokodákat, kejhat
všechno (Zedł de co.)
všichni, každý (Už to ví gde gdo.)
kde jinde
všichni co jich kde bylo
všichni co jich je (Přišéł gde kerý žebrák.)
3
gde tam
gde, de
gde, de
gde-, de-
tu a tam, někde
kde; 2. kam (Gde ideš? Gde si býł?)
kde, kam
předpona kde- ("gdeco, -gdo, -gdy, -jak, -kemu, -kerý, -jaký" ap.)
gdekerý, degdesi, degdesik, degdo ten
gdokolvěk, dogdula, dugdyindy, dyge
gebéłka
gebír
gébiť
gebra
gebula
gebuzdiť
gebza
géc!
gécała
gécať
gécnúť
gécnúť sebú
geča
gégałka
géganec
gégať
gegłať
gegłať (sa)
gegłovať (M)
gégnúť
gegýňať
géchnúť (R)
geleta, -ša (z rm.)
každý, kdekdo
někde, kamsi, někam
kdesi
někdo, kdo se najde
kdokoli(v), každý
kdoule (strom i plod); 2. hruška (druh)
kdy jindy
ke, k (Ide ge Gajdošom.)
mluvka
právo (na co)
brečet, plakat, fňukat
výmol (též "zmoła")
kebule, hlava
špinit
hlava (pejor.)
bác!
chřástal (pták)
bít tlouci
uhodit; 2. spadnout; 3. vystřelit
upadnout, praštit (sebou)
koberec
trubka ze smrkové kůry
rána
kejhat, vyrážet zvuk z hrdla (Husi gégajú.)
kymácet, viklat, vyviklávat
viklat (se), kymácet (se), kývat (se) (Gegle sa ně zub.)
lomcovat
heknout, hrknout (při úderu do zad)
kejhat; 2. hulákat (pejor.)
udeřit
nádoba dřevěná na dojení ovcí bez ucha s příčným kolíkem (je na
jedné straně vyvýšená, aby při dojení mléko nevystřikovalo)
houba nejedlá; 2. hlava (pejor.)
ten, kdo odmlouvá
odmlouvat
obilovina setá do "vykučovaného" lesa (jedná se o ječmen dvouřadý
nahý - Hordeum distichum var. nudum L.), dnes již téměř neznámý
gemba, gamgembáč
gembovať
gengel
gengel (VK)
gengela
georgyňa
gerec (z m.)
špalda
hlupák, popleta
jiřina (květina)
hrnec, nádoba velká
4
gergelica
gerhýňať sa (M)
gerla
gevěrec
giglať
gigula (z rm.)
gładnavý
glag, -ga (z rm.)
glagať
glagovať
glajdať (sa)
glajdavý
glajza
glam
glama (M)
glamka
glán
glančák (B)
glančiť
glangała (M)
glangavý
glániť
głasovať
głasovať sa
glasšturc (z n.)
gléj
gléjiť
glg
glga
glgáň (B)
gĺgať
gĺgnúť si
glgotať
globnúť
glondat sa (Z)
glovať (sa)
glozik (F)
glubať
glubať sa
głúd (M)
glundať sa
glundavý
kořalka
babrat se
řídká polévka
klobouk homol. tvaru bez střechy vyrobený vázací technikou jako
val. rukavice a kopýtca; nejstarší typ pokrývky hlavy bačů
viklat, klátit
oblý kopec, vrch hory
mdlý, bez chuti
syřidlo, výluh z telecího, kůzlečího nebo jehněčího slezu (obsahuje
enzym chymosin) a sloužil ke sražení mléka při výrobě sýra; 2.
míchanina, nechutné jídlo
viz "podpúščať"
srážet mléko (též "podpúščať glagem, sýřiť")
kymácet, kývat, viklat (se), jít klátivě, plést nohama
kulhavý, vyviklaný
kolej
rozpěrka "gréf" (též "rozpon" Z)
houba nejedlá; 2. jazýček na váze
viz "rozpínák"
bahno, kal, naplavenina, kalná voda
fěrtoch nebarvený hladký
leštit, čistit, uklízet
viz "gengela"
tělesně slabý
zanášet bahnem
skotačit v posteli (Negłasujte po peřinách.)
válet se po peřinách
skleněný poklop s kulovým držadlem na zakrytí tvarůžků v obchodě
výron mízy na stromě; 2. klíh
klížit
lok
omáčka (nepodařená, nechutná)
žrout
lokat, hltat
loknout si
zurčet, bublat (potůček, voda vytékající ze sklenice "glgoce")
klovnout
viz "glundať sa"
zobat, klovat (se)
starý mládenec
sekat (jemně); 2. ťukat
klovat se (ze skořápky)
úd
kymácet se, hroutit se, viklat se; 2. jít kolébavě, lenivě (též "glajdať
sa")
mdlý, řídký
5
gluť (R)
gluť sa, kluglvanec
glvať
glvnúť, -ýcnúť
gňábiť, -viť
gňáviť
gołozňa
gombélať sa
gombík
gombolce
goňka (F)
gonvalia
gór
gorale
gorček (F)
gordován
gořała
gořałka
graca
gracka
grágorať
gramlať (sa)
gramlavý
granatýr
granec (Vi)
grapa
grázl
grbnúť
gŕcačka
gŕcať
gŕcnúť (si)
grča
grča (Z)
grédiť
gréfa
gréfina
gréfňák, -ják
grejcar
grejdiť
přesvědčovat
líhnout se, klovat se z vajec (Kuřata sa už glujú.)
klovnutí
zobat, klovat
klovnout, zobnout
tlačit, hníst (o obuvi)
mačkat, dusit, stlačovat
hlava (pejor.)
houpat se, kývat se, kymácet se (na různé strany)
knoflík olověný kulatý
zmrzlé "šubry"
chodba
konvalinka
zvláště
korále
hrnek (střední velikosti)
viz "kordybán"
kořalka; 2. pijan
kořalka, pálenka
motyka k obhrnování brambor, zakulacená (š.10 cm)
věnec počesaného lnu (též "kočka" nebo "brada") z pozadkové
koudele, z níž se po spředení tkalo plátno koudelné (zbylé cucky "špuněk" se spředly na hrubých kolovratech a tkalo se z nich plátno
na žoky)
krákorat
kulhat, štrachat se
neohrabaný, nešikovný, chromý (Má gramlavé ruky.); 2. zimou
zkřehlý
granátník
hrana; 2. přečnívající okraj necek, sloužící k manipulaci (v rozích
míval obvykle výčnělky - "úška")
stráň příkrá, sráz, strž, propast
lotr
hynout
zvratky
zvracet, blít, krkat, dávit, říhat
říhnout (si)
chumáč, chuchvalec, chumel, trs, hrst, neuspořádaná hromádka; 2.
houf, shluk ("grča peněz, grča chłapú, vytřéł sa grčú trávy")
suk
rejdit
žebřina (bočnice žebřiňáku)
okrajová tyč žebřin (horní a dolní)
vůz žebřinový, žebřiňák
krejcar (drobná měď. mince rak. měny - razily se sedmnácti, sedmi a
tříkrejcary)
rejdit, objíždět, obletovat; 2. hrnout se
6
gremžiť +
gremžovať
grenc
grgan
grgán, -áň
gŕgať
grgłať (sa)
grgnúť, -gať
grgoň
grgún
grgúňať
grměť
grmolec, krmhogrňa
grobiján
gróbský
gróf
grófka
gronyga
groš
grošák
grót
grumle, -mble
grúň (z rm.)
grúník
grunt (z n.)
gruntovní (M)
gruntovnica
gruntovník
grunty (M)
grušpánek, krušgrýčná bylina
grýčný (á)
gryf
grýfek
gryndák, -ček
gryndať
gryndy, žgrygrytí
grža
gřemžiť (F,R)
guča
guča (Vi)
gula (B)
křepčit
krumplovat, vyšívat (Šaty złatem gremžované.)
viz "obrajt"
dítě neposlušné
selský synek, sedlák (pejor.) , chrapoun, fakan
říhat, krkat
špinit (se), blinkat, blít
říhnout, říhat
viz "grgáň"
viz "krkún"
viz "krkúňať"
sedět strnule
pahýl; 2. rozporka k zavěšení zabitého prasete
nůž bez střenky; 2. hlupák (Ty grňo!)
hrubiján, darebák, neurvalec, rváč
hrubý
hrabě
hraběnka
kronika
mince grošová rak. měny do r. 1548 (1 groš = 12 parvů, 60 grošů =
kopa grošů)
nůž kapesní (druh)
ostří nože vyhnuté broušením do strany
kovová drnkačka, kterou lze v ústech mezi zuby vydávat
jednotvárné, bručivé zvuky
rameno, odnož většího horského pásma (původně porostlý javořinou,
nebo obdělaný v pole); 2. stráň
rameno hory, kopec mezi dvěma potoky
statek, usedlost; 2. základ, lán
úředník vedoucí gruntovní knihu se zápisy
gruntovní kniha
sedlák na gruntě, celoláník
základy (stavení)
zimostráz
kouzelná bylina
hbitý, zručný, obratný, bystrý, hezký, pohledný
zručnost; 2. správná tónina
plíšek, jímž se podkovávali tažní voli
dětská náprsenka
slintat
sliny vytékající z úst
řiť, zadnice (Tá má hrubé grytí.)
maso houževnaté (též "kotržina")
naříkat
hromada, velké množství (Má guču peněz.)
tlupa, skupina, houf
skupina chalup oddělená od centra vsi
7
gula (Vi)
guláš vałašský
gumané zemňáky
gumanec
gumať
gumať (sa)
gumlastyka
gumnúť
guráš
gurášiť
gurážný, -šný
gurovnica (F)
gury (F)
gúry (M)
gútný +
guzý
gvaněť (na kem)
gvomb
gvúlivá
gygłať
gygłať sa
gygula
gýchať
gypsovka [v/f]
gyptavý
gyptoš
gyzd, -da
gyzdani (F)
gyzdiť
gzynec (z n.)
koule
polévka gulášová ze skop. masa
brambory šťouchané
žduchanec
dělat díry sochorem pro "kołky"; 2. vrážet pěstí
šťouchat (se) pěstí
nitě pryžové
vrazit pěstí do žeber
knoflík na "širáni", k připnutí široké krempy ("na guráš", na dva
nebo tři "guráše"); 2. kuráž, odvaha
dodávat kuráže
odvážný
viz "ovarovica"
výslužka ze zabijačky
zabijačkové pochoutky
sešlý (strom)
kusý, neúplný, částečný (nůž bez špice, kráva s jedním rohem, koza
bez ocasu ap.)
domáhat se něčeho, naléhat na někoho
plát, ozdoba ze žlutého plechu
kvůli (Co sa dožúváte gvúlivá hłupině.)
míchat, vařit; 2. špinit
špinit se, mazat se
ostrý, strmý vrch
lít silným proudem; 2. silně pršet
fajfka holandská hliněná
nemotorný
nemotora
špína, neřád, smetí
zmatek
špinit, znečišťovat; 2. hanit
římsa

Podobné dokumenty

11. Grossglockner Berglauf Heiligenblut 2010

11. Grossglockner Berglauf Heiligenblut 2010 M-20 M-20 M-35 M-20 M-20 M-30 M-20 M-30 M-30 M-30 M-30 M-40 M-35 M-35 M-30 M-35 M-20 M-20 M-40 M-30 M-35 M-20 M-20 M-35 M-40 M-30 M-45 M-45 M-30 M-30 M-20 M-30 M-19 M-50 M-35 M-35 M-40 M-35 M-30 M-...

Více

Starověká Indie – kolébka jazyků

Starověká Indie – kolébka jazyků 3. Drávidské jazyky – tamilština (tamiḻ), malajálamština, telugština, kannadština aj. Příbuzenství – původ z Lemurie dle domácí tradice (mapka) – Altajské jazyky, Eurasie (mapa) Ukázky podobností s...

Více

Sběratelské zprávy HK - ČNS v Hradci Králové

Sběratelské zprávy HK - ČNS v Hradci Králové penze. Ale stále nacházíme ražby, které v námi sepsaném soupise nejsou uvedeny. Josef Vít své ražby nijak neukládal ani neevidoval, ve své době razil na požádání to, co po něm objednavatelé požadov...

Více