Dílčí zpráva - Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Transkript

VYHODNOCENÍ POVODNÍ
V KVĚTNU A ČERVNU 2010
ČINNOST POVODŇOVÝCH ORGÁNŮ, OSTATNÍCH
ÚČASTNÍKŮ OCHRANY PŘED POVODNĚMI A
SLOŽEK IZS – KOMUNIKAČNÍ A INFORMAČNÍ
PODPORA
Dílčí zpráva
Zadavatel:
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65
100 10 Praha 10
Projekt:
VYHODNOCENÍ POVODNÍ V KVĚTNU A ČERVNU 2010
Nositel projektu:
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
Podbabská 30/2582
160 00 Praha 6
Koordinátor projektu: Ing. Zdeněk Šunka
Doba řešení projektu: srpen 2010 – únor 2011
Dílčí část:
Činnost povodňových orgánů, ostatních účastníků
ochrany před povodněmi a složek IZS – komunikační a
informační podpora
Nositel dílčí části:
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
Podbabská 30/2582
160 00 Praha 6
Odpovědný řešitel:
Ing. Helena Brtníková
Řešitelé:
Ing. Danuše Beránková
Ing. Miriam Dzuráková
Radoslava Funková
Ing. Dita Lichtenbergová
Ing. Jana Ošlejšková
Ing. Evžen Polenka
Mgr. Pavla Řezníčková
Gabriela Šamšulová
Místo uložení zprávy:
MŽP
VÚV TGM, v.v.i, pobočka Brno
Činnost povodňových orgánů, ostatních účastníků a složek IZS
VÚV TGM, v.v.i.
OBSAH
1 Úvod ........................................................................................................................................ 9
1.1 Cíle ................................................................................................................................... 9
1.2 Metodika dílčího úkolu .................................................................................................... 9
2 Přehled a vyhodnocení činností povodňových orgánů, orgánů krizového řízení a ostatních
účastníků povodňové ochrany.................................................................................................. 10
2.2 Charakter a průběh povodní ........................................................................................... 10
2.3 Popis a zhodnocení činnosti jednotlivých účastníků povodňové ochrany ..................... 11
2.3.1 Povodňové orgány................................................................................................... 11
Ústřední povodňový orgán ........................................................................................... 11
Povodňové orgány krajů............................................................................................... 12
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností a obcí .............................................. 15
Přehled vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity............................................ 18
2.3.2 Orgány krizového řízení.......................................................................................... 18
Přehled vyhlášených krizových stavů .......................................................................... 19
2.3.3 Ostatní účastníci povodňové ochrany ..................................................................... 21
Správci povodí.............................................................................................................. 21
Správci drobných vodních toků.................................................................................... 25
2.3.4 Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ ................................................... 26
2.3.5 Složky Integrovaného záchranného systému .......................................................... 27
3 Varování, vyrozumění a informování ................................................................................... 30
4 Informační a komunikační podpora povodňových orgánů ................................................... 35
4.1 Srovnání současné informační podpory se situací při povodni 1997............................. 35
4.2 Novelizace metodického pokynu č. 15/05 odboru ochrany vod MŽP........................... 36
4.3 Povodňový informační systém ....................................................................................... 37
4.4 Operační program životní prostředí ............................................................................... 38
4.5 Přehled návštěvnosti vybraných internetových stránek a jejich obsah .......................... 38
5 Shrnutí a náměty pro zlepšení systému povodňové služby a zvládání povodňových situací 44
Seznam zkratek ........................................................................................................................ 48
Seznam příloh........................................................................................................................... 49
5
6
VÚV TGM, v.v.i.
VÚV TGM, v.v.i.
Prohlášení
Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i. pro zpracování dílčí části projektu
Vyhodnocení povodní v květnu a červnu 2010 s názvem Činnost povodňových orgánů,
ostatních účastníků ochrany před povodněmi a složek IZS – komunikační a informační
podpora použil pouze materiály uvedené v seznamu podkladů, který je součástí zprávy.
Jmenované podklady byly poskytnuty pro potřeby projektu, nebo byly veřejně dostupné.
V Brně
Ing. Helena Brtníková
7
8
VÚV TGM, v.v.i.
VÚV TGM, v.v.i.
1 Úvod
1.1 Cíle
Cílem této dílčí úlohy projektu „Vyhodnocení povodní“ je poskytnout přehled o činnostech
povodňových orgánů, orgánů krizového řízení a ostatních účastníků povodňové ochrany
v zasaženém území. Zejména utvořit přehled vyhlášených stupňů povodňové aktivity (SPA) a
krizových stavů. Popsat hlavní události a postupy jejich řešení včetně shrnutí opatření
provedených ke zmírnění následků, provedených evakuací, způsobů varování a informování
obyvatel a zasahujících orgánů a složek. Na základě zpracovaných informací provést
vyhodnocení činnosti povodňových orgánů a ostatních účastníků povodňové ochrany a
navrhnout možnosti zlepšení systému povodňové služby a zvládání povodňových situací.
Dílčími cíli bylo popsat informační a komunikační podporu při současné povodni a provedení
srovnání jejího zajištění při povodní 1997. Pozornost byla zaměřena i na fungování a
využívání povodňového informačního systému a digitálního povodňového plánu.
1.2 Metodika dílčího úkolu
Dílčí úloha projektu Vyhodnocení povodní se zabývá povodňovými situacemi v povodí Odry
a Moravy v květnu a červnu 2010 v nejvíce postižených částech území Moravskoslezského,
Zlínského, Olomouckého a Jihomoravského kraje.
Pro řešení dílčí úlohy byly analyzovány povodňové zprávy zpracované jednotlivými
krajskými úřady, obcemi s rozšířenou působností (ORP), případně zprávy a poskytnuté
doplňující informace od obcí. Čerpáno bylo také ze zpráv zpracovaných správci povodí, a
podkladů poskytnutých správci drobných vodních toků. Dalším důležitým vstupem byla data
a podklady poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Významnými
podklady byly zprávy krajských ředitelství hasičského záchranného sboru (HZS) a zpráva
poskytnutá Generálním ředitelstvím hasičského záchranného sboru (GŘ HZS).
Další informace byly získávány osobním jednáním, telefonickými hovory, e-mailovou
korespondencí, průzkumem internetových stránek krajů, ORP a ostatních účastníků
povodňové ochrany, zpráv vydaných hromadnými sdělovacími prostředky.
Součástí řešení byl i dotazníkový průzkum týkající se využívání Povodňového informačního
systému, digitálního povodňového plánu (dPP) a způsobů varování v územní působnosti obce,
směřovaný do výrazněji postižených oblastí.
Hlavním zdrojem informací o zabezpečení varování ve zvoleném území byly internetové
stránky obcí s rozšířenou působností. Současně bylo zjišťováno, zda jsou údaje intuitivně
snadno dostupné.
Údaje o použitých prostředcích varování a zkušenostech s jejich účinností, byly čerpány ze
zpráv o povodni povodňových orgánů, zpráv HZS, pokud zde byly informace uvedeny, nebo
získány dalším průzkumem (dotazník, přímý dotaz na úřad).
Zároveň probíhal průzkum návštěvnosti a obsahu webových stránek se zaměřením na
internetové stránky ČHMÚ, Povodí Odry, s.p., Povodí Moravy, s.p., Vodohospodářský
informační portál, Povodňový informační systém (POVIS) a dPP ČR, HZS a jednotlivých
ministerstev (MŽP, MZe, MV, MZ, MMR, MF, MD). Návštěvnost byla sledována ve
2 obdobích 14.5.-23.5.2010 a 1.6.-6.6.2010.
9
VÚV TGM, v.v.i.
2 Přehled a vyhodnocení činností povodňových orgánů, orgánů
krizového řízení a ostatních účastníků povodňové ochrany
2.2 Charakter a průběh povodní
První srážková epizoda v druhé polovině května významně postihla jen omezené území na
severovýchodě ČR, zatímco vydatné srážky na začátku června, které se vyznačovaly značně
rozkolísanou intenzitou, byly zaznamenány na území téměř celé Moravy a Slezska, Vysočině
a také v jižních a západních Čechách. Odezvou na tuto extrémní srážkovou činnost a
předchozí nasycenost povodí byly povodňové stavy na významných i drobných vodních
tocích a na mnoha místech i značné sesuvy půdy.
V květnu a červnu se jednalo převážně o regionální, déletrvající povodně, přesto byl průběh
červnových povodní mnohem rychlejší a místy se vyskytly i lokální intenzivní deště, které
vyústily v rozvodnění drobných vodních toků a výrazný povrchový odtok.
Jarní povodně jsou srovnávány s katastrofálními povodněmi v červenci 1997 v povodí Odry a
Moravy, jejich průběh ani dopady ale nebyly zdaleka tak extrémní. Což lze připisovat jak
hydrometeorologickým podmínkám, tak uskutečněným protipovodňovým opatřením v oblasti
legislativního zajištění, organizačního uspořádání a věcných opatření pro zvýšení úrovně
povodňové ochrany po roce 1997.
Řada postižených lokalit touto povodní byla vystavována povodňovým situacím opakovaně,
některá místa zasáhly povodňové průtoky v letech 1997, 2006 nebo i 2009.
Povodněmi bylo dotčeno různou měrou převážně území východní části České republiky. Ve 4
významněji postižených krajích byl poměrně brzo po nástupu povodně z důvodu vzniklého
ohrožení a škod vyhlášen krizový stav - stav nebezpečí, postupně pro vymezená území
Olomouckého kraje (17. května s následným prodloužením platnosti), Zlínského kraje
(18. května s následným rozšířením územní platnosti a prodloužením), Moravskoslezského
kraje (18. května s následným rozšířením). Znovu ve Zlínském kraji, ale tentokrát pro celé
území a nově pro zvolenou oblast Jihomoravského kraje byl vyhlášen stav nebezpečí 2.
června 2010.
Povodně v povodí Odry a Moravy si v období května a června 2010 vyžádaly 3 oběti.
V období od 17. května do 17. června 2010 bylo nasazeno celkem 6 346 hasičů (členů HZS i
SDH). Za účasti hasičů bylo evakuováno 1 204 osob a bezprostředně zachráněno bylo 354
osob.
10
VÚV TGM, v.v.i.
2.3 Popis a zhodnocení činnosti jednotlivých účastníků povodňové ochrany
2.3.1 Povodňové orgány
Hierarchie zabezpečení ochrany před povodněmi spolu s určením práv a povinností na
jednotlivých úrovních řízení je definována Zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách v aktuálním
znění.
Povodně na území ČR na jaře roku 2010 se nejvíce dotkly území 4 krajů Jihomoravského,
Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského, ve kterých byl z důvodu vzniklého ohrožení
a škod vyhlášen stav nebezpečí. Tato oblast byla proto předmětem dokumentace v rámci
projektu.
Podrobné informace o činnostech povodňových orgánů kraje a ORP jsou součástí Přílohy č. 1
Popis situace.
Řízení a koordinace povodňových opatření probíhaly podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách
v aktuálním znění, rovněž podle zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném
systému. Po vyhlášení krizového stavu přešlo řízení na krizové orgány podle zákona
č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení.
Ústřední povodňový orgán
MŽP respektive povodňová služba odboru ochrany vod (OOV MŽP) zabezpečovala
hodnocení povodňové situace a podávání informací o jejím průběhu. Formou aktualit,
publikovaných na internetových stránkách MŽP, byly sdělovacím prostředkům a veřejnosti
zveřejňovány podstatné informace o hydrometeorologické situaci (celkem 9 zpráv v květnu a
6 v červnu), o dění v postižených oblastech i o pomoci po povodních. Vydávané Informace
odboru ochrany vod MŽP sloužily k podávání zpráv ministrovi ŽP. Ústřední povodňová
komise (ÚPK) v rámci svých kompetencí informovala vládu o průběhu a důsledcích povodní.
Dne 21.5.2010 byla uspořádána tisková konference MŽP týkající se pomoci po povodních a
podpory realizace protipovodňových opatření v rámci Operačního programu životního
prostředí (OPŽP).
Během rozhodujících dní byla ve 24 hodinovém režimu k dispozici povodňová služba na
telefonu. Během května v období od 14.5. do 20.5. a v červnu od 2.6. do 4.6. Odborem
ochrany vod MŽP byla také vedena Povodňová kniha.
Ústřední povodňová komise byla během května svolána na dvě jednání, jejichž náplní bylo
hlavně vzájemné informování jednotlivých resortů, protože situace byla velmi dobře zvládána
na nižších správních úrovních, krajskými povodňovými komisemi a následně krizovými
orgány a především orgány obcí s rozšířenou působností a obcí.
První zasedání ÚPK se uskutečnilo dne 18.5.2010 a za několik dnů, kdy bylo možné provést
první vyhodnocení a shrnutí povodňové situace, se konalo 2. zasedání (21.5.2010).
Přípravný a operativní orgán pracovní štáb ÚPK nebyl svolán během květnových ani
červnových událostí.
Vzhledem k tomu, že všechna větší vodní díla kapacitně zvládala povodňovou situaci, nebylo
potřebné, aby pracovní štáb ÚPK vydával doporučení na mimořádné manipulace.
11
VÚV TGM, v.v.i.
Ze zhodnocení vývoje, rozsahu a zabezpečení řízení ochrany před povodněmi v regionálním
měřítku během květnové ani červnové mimořádné situace vyplynulo, že nebylo nutné aby
ÚPK převzala ústřední řízení ochrany před povodněmi.
Povodňové orgány krajů
Platné znění Zákona č. 254/2001 Sb. o vodách definuje činnosti k zabezpečení úkolů při
ochraně před povodněmi povodňového orgánu kraje v jeho územní působnosti především
obecně § 77 a konkrétně § 80. V období nebezpečí povodně, při povodni a po povodni se
jedná o opatření definovaná pod písmeny f), h), i), j), k), l). Uložené povinnosti se týkají
několika okruhů činností v rámci povodňových opatření vyjmenovaných v § 65. Písmeno g)
vymezuje hlavní kompetence povodňového orgánu i vůči ostatním orgánům povodňové
ochrany a stanovuje, že se řídí podle povodňového plánu.
Míra závažnosti povodňové situace na území krajů může být specifikována vyčíslením
povodňových škod. Podle výše nahlášených povodňových škod od nejvyšší hodnoty se kraje
seřadily v tomto pořadí: Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Jihomoravský
kraj.
Organizace, řízení a koordinace opatření na ochranu před povodněmi
Moravskoslezský kraj
Dne 16.5.2010 ve 21:30 se konalo první zasedání Povodňové komise Moravskoslezského
kraje (PK MSK), v následujících dvou dnech se pak konala další zasedání dvakrát denně. PK
MSK v průběhu povodně deklarovala připravenost převzít řízení ochrany před povodněmi,
nebyla však o to požádána a ani z vývoje situace nevyplynula nutnost k tomuto opatření
přistoupit.
Od vyhlášení stavu nebezpečí dne 18.5.2010 ve 21:30 hodin byl aktivován Krizový štáb MSK
(KŠ) a PK MSK se stala jeho součástí. Krizové orgány převzaly řízení ochrany před
povodněmi.
Druhá povodňová vlna ve dnech 1. - 3.6.2010 přišla ještě v době trvání krizového stavu,
srážky, zasáhly v podstatě stejnou oblast a opět byly na některých tocích vyhlášeny 3. SPA.
Velké problémy v kraji způsobovaly sesuvy půdy, které byly zaznamenány v souhrnu na více
než 100 lokalitách. Situaci mapovali pracovníci Odboru životního prostředí společně
s geodety. Závažnější řešený problém z úrovně kraje bylo zabezpečení náhradní dopravní
obslužnosti v Kunčičkách u Bašky, kde došlo k vychýlení mostního pilíře a propadnutí
vozovky mostu o cca 30 cm. Krizový štáb krajského úřadu pomáhal při zajišťování
nouzových dodávek vody a pracovníci krajského úřadu oddělení pro krizové řízení zajišťovali
likvidaci komárů při přemnožení. Humanitární pomoc byla organizovaná nevládními
humanitárními organizacemi v souladu s krizovým plánem MSK a za spolupráce s členy
krizového štábu. Odpovědnost za řešení hygienické situace na území zasaženém povodní
převzala plně Krajská hygienická stanice MSK (KHS). Z předložené zprávy je patrná úzká
spolupráce členů povodňových orgánů a následně krizových orgánů z krajského úřadu a HZS.
Ve čtvrtek 17. června 2010 ve 21:30 hod. skončil stav nebezpečí v Moravskoslezském kraji a
rovněž proběhlo ve 14:00 hod. poslední společné jednání Krizového štábu kraje.
Zlínský kraj
PK Zlínského kraje (ZK) začala zasedat dne 17.5.2010 v 7:00 hod. a pracovala nepřetržitě ve
dvou směnách. Dne 18.5.2010 ve 14:30 hod. vydal hejtman Zlínského kraje Rozhodnutí o
vyhlášení stavu nebezpečí od 18.5.2010, 14:30 hod. do 24.5.2010, 24:00 hod. Na základě
12
VÚV TGM, v.v.i.
tohoto rozhodnutí byl aktivován KŠ ZK, jehož součástí se stala i PK ZK. První zasedání KŠ
ZK proběhlo 18.5.2010 ve 21:00 hod.
V důsledku podmáčení půdy narůstal počet výskytů sesuvů i mimo území, pro které byl
vyhlášen stav nebezpečí. I proto byl stav nebezpečí rozšířen o katastrální území obce Kelníky
a prodloužen rozhodnutím hejtmana Zlínského kraje ze dne 24.5.2010 do 31.5.2010, 24:00.
Pracovníci Krizového štábu Zlínského kraje byli po dobu vyhlášeného stavu nebezpečí v
pracovní pohotovosti. Koordinovali jednotky PO v rámci Zlínského kraje, zajišťovali
vyžadování nasazení sil a prostředků z jiných krajů, zabezpečovali požadavky povodňových
komisí a krizových štábů na svém území, zajišťovali nákup protipovodňových pytlů, včetně
jejich přerozdělení a distribuce do postižených obcí, koordinovali poskytování humanitární
pomoci. Během první povodňové události nebyl do povodňové komise přizván zástupce HZS,
v druhé červnové vlně se už jednání člen HZS účastnil.
Dne 31.5.2010 byla ukončena činnost Krizového štábu Zlínského kraje.
Při druhé, červnové povodňové situaci bylo 2.6.2010 v 8:00 zahájeno první zasedání PK ZK,
na kterém byl v 8:30 hejtmanem Zlínského kraje vyhlášen stav nebezpečí pro celý Zlínský
kraj.
Olomoucký kraj
V pondělí 17.5.2010, 7:30 zahájila činnost PK Olomouckého kraje (OK). Na prvním jednání
vydal Hejtman pokyn k aktivaci stálé pracovní skupiny KŠ OK a posléze na základě dohody
PK OK nařídil hejtman svolat jednání Bezpečnostní rady (BR) OK na 17.5.2010 v 19 hodin.
Zástupci ORP Hranice a ORP Přerov požádali o vyhlášení stavu nebezpečí. Situace byla
ověřována i v ORP Lipník, kde ze zhodnocení vyplynulo, že situace nevyžaduje vyhlášení
krizového stavu. Na základě doporučení BR OK vyhlásil hejtman kraje stav nebezpečí od
17.5.2010, 20:00. Řízení ochrany před povodněmi převzaly krizové orgány, jejichž součástí
byly i členové PK.
V noci ze 17. na 18.5.2010 došlo k zaplavení obce Troubky v ORP Přerov, která byla nejvíce
postiženou obcí. Krizovými orgány byla organizována hygienická opatření při velkém úhynu
drůbeže v Troubkách, zajišťovala se potravinová pomoc. Dále bylo řešeno zásobování pitnou
vodou, zapůjčení velkokapacitního čerpadla, náhradní oblečení, zapůjčování vysoušečů,
zprovoznění nezasažených trafostanic. Jako jedno z dalších opatření byl vydán požadavek na
nasazení Armády ČR. Organizace humanitární pomoci byla zajišťována ve spolupráci
krajského úřadu s HZS. Zástupce HZS i dalších složek IZS (Policie ČR, Armády ČR, Krajské
hygienické stanice) jsou členy PK, je tak tedy zabezpečena úzká spolupráce a operativní
zapojení do plnění úkolů povodňové ochrany.
Významným problémem, který nastal na území města Přerova, bylo zaplavení teplárny
Dalkia, a.s., a přerušení dodávky tepla na území města. Na základě požadavku společnosti
Dalkia, a.s., doporučila BR OK řediteli úřadu Olomouckého kraje vyhlásit stav nouze
v oblasti dodávek tepelné energie pro území statutárního města Přerova, který doporučení
akceptoval.
BR OK dala doporučení hejtmanovi Olomouckého kraje prodloužit stav nebezpečí do
31.5.2010, které vedlo k prodloužení stavu nebezpečí na správním území obce s rozšířenou
působností Hranice a Přerov do 31.5.2010, 24:00 hod. Dne 27.5.2010 byla ukončena činnost
stálé pracovní skupiny KŠ OK.
Jihomoravský kraj
Povodňová komise Jihomoravského kraje (JMK) zasedala každý den v období od 17.5.2010
do 20.5.2010. Zúžená část povodňové komise se zúčastňovala také jednání Krizového
technického štábu Povodí Moravy, s.p. Spolupráce byla zahájena v pondělí 17.5.2010, kdy se
uskutečnilo první společné zasedání na vodohospodářském dispečinku Povodí Moravy, s.p.
13
VÚV TGM, v.v.i.
Po celou dobu byla situace ve spolupráci s Povodím Moravy, s.p., monitorována až do
opadnutí hladiny v řece Moravě, do 22.5.2010.
PK JMK (společně s PK ORP Břeclav a ORP Hodonín a Dispečinkem Povodí Moravy, s.p.)
projednávala a schvalovala manipulace na vodních dílech zejména na odlehčovacím rameni
Kyjovky a nápustném objektu poldru Soutok. Organizovalo se také preventivní zabezpečení
hráze Moravy pod Hodonínem geotextiliemi a pytli s pískem. Během jednání PK se
vyhodnocoval stav v kraji, zajišťovala se spolupráce s příslušnými ministerstvy, Rakouskem a
Slovenskem, jednotlivými obcemi s rozšířenou působností, sousedními kraji atd. Dále byly na
zasedání PK řešeny uzavírky silnic, nasazování jednotek HZS a techniky, hygienická situace,
možné evakuace, práce Policie ČR. Připravovalo se opatření proti přemnožení komárů.
Zvažovalo se vyhlášení stavu nebezpečí, na území v obvodech obcí s rozšířenou působností
Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav, ale nenastala situace, pro níž by bylo nutné krizový
stav vyhlásit.
Od 2.6.2010 byla opět v činnosti PK JMK. Po projednání byl hejmanem vyhlášen stav
nebezpečí od 2.6.2010, 16:00 do 11.6.2010, 24:00 s následným rozšířením 4.6.2010 o další
území. Byla aktivována stálá pracovní skupina krizového štábu, která se podílela na řízení
povodňových opatření spolu s PK. Povodňová komise ukončila činnost 4.6.2010.
Činnost hlásné povodňové služby, vyhlašování a odvolávání SPA
Monitoring situace v postižených oblastech a stavů na tocích v rámci povinností hlásné
povodňové služby byl zajišťován krajskými úředníky a složkami IZS zejména jednotkami PO.
Byla zajištěna informovanost směrem k povodňovým orgánům obcí s rozšířenou působností
(zejména prostřednictvím krajského operačního informačního střediska (KOPIS) HZS), MŽP
i jednotlivým obyvatelům. Probíhala úzká spolupráce a koordinace činností s nejvíce
zasaženými ORP.
Během povodně byly krajskými povodňovými komisemi vyhlašovány SPA
v Moravskoslezském kraji (16.5.2010, 21:30 3. SPA celé území kraje), ve Zlínském kraji
(17.5.2010, 23:50 3. SPA pro úsek Moravy na území Zlínského kraje) i v Olomouckém kraji
(17.5.2010, 13:00 3. SPA pro území obcí s rozšířenou působností Hranice, Lipník nad Bečvou
a Přerov). V Jihomoravském kraji z úrovně kraje SPA vyhlášen nebyl. Přehled vyhlášení a
odvolání stupňů povodňové aktivity je uveden v Příloze č. 2.
Informace o vyhlášení SPA byla uveřejněna v Informační zprávě OOV MŽP. Tímto
způsobem uveřejněná informace vypovídá o tom, že bylo zajištěno informování Ministerstva
životního prostředí o průběhu povodně, zároveň ale upozorňuje, že informace nebyla
obsažena v krajské hodnotící zprávě o povodni (MSK, ZK).
Dokumentační práce (ve smyslu § 76 odstavce 2 a § 80)
Moravskoslezským krajem byla předložena Souhrnná zpráva o řešení krizové situace při
povodni na území Moravskoslezského kraje (14.5. – 17.6.2010) byla zpracovaná na základě
požadavku Směrnice Ministerstva vnitra č.j.: PO-365/IZS-2004, kterou se mj. stanoví vedení
dokumentace krizového štábu kraje a § 16 odst. 3 vyhlášky MV č. 328/2001 Sb., který ukládá
hasičskému záchrannému sboru kraje povinnost zpracovat zprávu o zásahu na území
postiženém mimořádnou událost.
Povinnost zpracovat dokumentaci formou souhrnné hodnotící zprávy o povodni je dána také
Zákonem o vodách č. 254/2001 Sb. Ve zprávě chyběla zmínka, jakým způsobem se na
dokumentačních pracích podílel povodňový orgán ve smyslu zákona o vodách.
Zpráva o povodňové situaci na území správního obvodu Zlínského kraje (květen - červen
2010) obsahovala stručný rozbor příčin a průběhu povodně. Formou kusých zmínek je
14
VÚV TGM, v.v.i.
nastíněna i situace v kraji. Příliš se nezabývala prováděnými opatřeními. V závěru byl uveden
soupis škod a navržena nápravná opatření.
Zpráva o povodni v květnu 2010, která byla předložena Olomouckým krajem, obsahuje
charakteristiku meteorologické a hydrologické situace a popis činnosti povodňové komise,
bezpečnostní rady a krizového štábu kraje v chronologickém pořadí. Zpráva obsahovala
podstatné informace týkající se rozboru příčin a průběhu povodně, popisu provedených
opatření, netýkala se návrhů opatření a povodňových škod, je možné předpokládat, že
zejména vyčíslení škod bylo součástí samostatné zprávy.
Souhrnná zpráva o průběhu povodní v Jihomoravském kraji v květnu a červnu 2010
obsahovala rozbor příčin a průběhu povodně. Popisu a posouzení účinnosti provedených
opatření se příliš nevěnovala. Stručně byla zaznamenána činnost povodňové komise, ale o
činnostech krizových orgánů po vyhlášení Stavu nebezpečí a vzájemné spolupráci se
nezmiňuje. Dále obsahovala výtahy povodňových zpráv postižených ORP. Zařazen byl hrubý
odhad škod a návrhy na opatření.
Po posouzení průběhu povodně a přijatých opatřeních je možné konstatovat, že připravenost
členů povodňových orgánu krajů a pracovníků krizového řízení byla na dobré úrovni.
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností a obcí
Platné znění Zákona č. 254/2001 Sb. o vodách definuje činnosti k zabezpečení úkolů při
ochraně před povodněmi povodňový orgánů obcí s rozšířenou působností a obcí v jeho
územní platnosti především obecně § 77 a konkrétně § 79 a § 78.
Podle vyčíslení škod bylo nejvíce postiženo území dále jmenovaných obcí s rozšířenou
působností. V Moravskoslezském kraji došlo k vysokým škodám v sestupném pořadí v obcích
s rozšířenou působností Karviná, Ostrava, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Bohumín,
Nový Jičín, Třinec, Krnov (sesuvy). Ve Zlínském kraji Vsetín, Kroměříž a Valašské Meziříčí.
V Olomouckém kraji se jednalo o ORP Přerov (obec Troubky), Hranice.
Organizace, řízení a koordinace opatření na ochranu před povodněmi
Ve většině postižených obcí a obcí s rozšířenou působností zahájily činnost povodňové
komise, které zajišťovaly řízení ochrany před povodněmi (Přehled aktivace PK ORP je
uveden Tab. 1).
Obec s rozšířenou působností má za povinnost řídit a koordinovat opatření prováděná
povodňovými orgány obcí. Z předložených zpráv vyplynulo, že ORP byly zpravidla v těsném
kontaktu s obcemi, monitorovaly stav a v případě nutnosti zajišťovaly pomoc.
Na úrovni obcí průběh a zvládání povodně záviselo především na zkušenostech a znalostech
pracovníků povodňových a krizových orgánů.
V závislosti na míře postižení zvládaly obce povodňovou situaci vlastními silami a prostředky
za účasti místních SDH nebo byla vyžadována pomoc dalších základních složek, případně
ostatních složek IZS.
Po vyhlášení stavu nebezpečí přešlo řízení na příslušné krizové orgány.
Činnost hlásné povodňové služby, vyhlašování a odvolávání SPA, varování (obce)
Ukázalo se, že zajištění hlásné služby ve smyslu pozorování hlásných profilů místními
pozorovateli a podávání hlášení správci povodí a ČHMÚ není vždy dostatečně plněno.
15
VÚV TGM, v.v.i.
Vyhlašování stupňů povodňové aktivity na většině zasažených míst proběhlo, a to v časové
návaznosti na postup povodňové vlny. Je však třeba konstatovat, že plnění povinnosti
odvolání SPA povodňových orgánů nižších stupňů (obce, ORP) je obecně na nízké úrovni, jak
vyplývá ze zpráv. Přehled vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity je uveden v Příloze
č. 2. Zajištěním varování v obcích se podrobně zabývá kapitola 3 Varování, vyrozumění a
informování a Příloha č. 3.
Povodňové záchranné práce, zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém
povodní
Mezi nejzávažnější záchranné práce patří evakuace. Ty byly prováděny v Moravskoslezském,
Zlínském a Olomouckém kraji. V Moravskoslezském kraji hlavně v ORP Bohumín, Český
Těšín, Frýdlant nad Ostravicí, Hlučín, Karviná, Opava. Ve Zlínském kraji v ORP Valašské
Meziříčí, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vizovice. V Olomouckém kraji v obou obcích
s rozšířenou působností, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí.
Náhradní funkce a služby byly v postižených oblastech zajištěny.
Dokumentace (ve smyslu § 76 odstavce 2 a § 78 a 79)
Předložené zprávy často neobsahovaly části definované zákonem o vodách. Nebyl vždy
uveden popis zajištění podstatných povinností stanovených povodňovým orgánům na
jednotlivých úrovních řízení (vyhlašování a odvolávání SPA, zajištění hlásné a případně i
hlídkové služby a varování obyvatel, prováděné záchranné a zabezpečovací práce a
spolupráce s IZS a další). Nebyl vždy dodržován termín pro předložení zprávy.
Tab. 1 Přehled aktivace povodňových orgánů krajů a obcí s rozšířenou působností (Zdroj:
HZS, Zprávy o povodni)
Kraj
16.5.2010, 21:30
Počet
jednání
(celkem)
4
Bohumín
16.5.2010, 23:00
2
Český Těšín
Frýdlant n.O.
Frýdek-Místek
Havířov
Hlučín
16.5.2010, 18:15
17.5.2010, 9:45
5
6
Název komise
PK Moravskoslezského
kraje
Moravskoslezský
Jablunkov
Karviná
Kopřivnice
Kravaře
Nový Jičín
Orlová
Ostrava
První jednání
(dne)
Poznámka
18.5., 21:30 – spol.
jednání PK a KŠ
+ 11 zasedání KŠ ORP
(převzal kompetence PK)
PK města 17.5.2010
17.5.2010, 12:00
17.5.2010, 15:00
6
6
Nezasedala
16.5.2010, 14:00
17.5.2010, 14:00
Nezasedala
Třinec
Nezasedala
16.5.2010, 18:00/
2.6.–4.6.
Nezasedala
Bruntál
Krnov
Nezasedala
Nezasedala
16
2
6/3
Z toho 4x PK ORP + KŠ
ORP
Jen PK města, 16.5.
Jen KŠ ORP
PK města 16.5.
2.6-7.6. spolu s PŠ
Jen PK města 16.5.2010,
18:00 (zúžená již 14.5.)
19.5., 08:00 – společné
jednání PK a KŠ
PK města, 4x KŠ ORP,2x
KŠ ORP + PK města
Opava
Rýmařov
Frenštát p. R.
Kopřivnice
PK Olomouckého kraje
Olomoucký
PK Zlínského kraje
2.6.2010, 11:00
Nezasedala
16.5.2010, 18:00
17.5.2010, 7:30
Hranice
16.5.2010
Lipník nad Bečvou
16.5.2010
Přerov
16.5.2010/1.6.2010
Prostějov
2.6.2010
Olomouc
2.6.2010, 8:00
17.5.2010, 7:00
Bystřice pod
Hostýnem
VÚV TGM, v.v.i.
1
Nepřetržitě do 18.5. 15:30
2
17
5
14
3
3
2
PK města
17.5.2010,14:00
Kroměříž
17.5.2010, 10:30
6 (+16)
Uherské Hradiště
17.5.2010, 8:00
2
2.6.2010, 8:00
1
16.5.2010, 17:00
23
16.5.2010
22
17.5.2010, 5:30
8
Uherské Hradiště
Valašské Meziříčí
Zlínský
Rožnov pod
Radhoštěm
Vsetín
Otrokovice
17.5.2010, 7:00
Zlín
2.6.2010
3
2.6.2010
3
2.6.2010, 7:00
3
17.5.2010/2.6.2010
17.5.2010, 13:30
18.5.2010
2.6.2010, 14:00
7
7
4
1
4x květen, 3x červen
17.5.2010
7
2.6.2010, 14:00
17.5.2010, 9:00
2.6.2010
7
2+9
6
Zasedání pracovního
štábu PK ORP Židl
Ukončení 7.6.
Ukončení 6.6.2010
Vizovice
Jihomoravský
Židlochovice
Břeclav
Hustopeče
PK včleněna do KŠ dne
18.5.2010
PK včleněna do KŠ dne
2.6.2010
PK včleněna do KŠ
18.5.2010
18.5.2010
18.5.2010
PK města částečně plnila
fci. PK ORP, KŠ byl pov.
orgánem od 19.5.2010
Pracovní skupina PK
města/PK včleněna do KŠ
při 2. zasedání
PK města, včleněna do
KŠ od 2. zasedání
PK včleněna do KŠ od 2.
zasedání
PK včleněna do KŠ od 2.
zasedání
21
Valašské Klobouky
Hodonín
Kyjov
Šlapanice
Veselí nad
Moravou
Od 18.5. se stala součástí
KŠ, 10.6.2010 ukončena
činnost
17.5.2010/
2.6.2010
Luhačovice
PK Jihomoravského kraje
PK + KŠ
Aktivní od 2.6. do 4.6.,
zasedání neprobíhala,
pouze telefonická
komunikace mezi členy
Boskovice
17
VÚV TGM, v.v.i.
Přehled vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity
Přehled je uveden v samostatné Příloze č. 2 (Přehled vyhlášení a odvolání stupňů povodňové
aktivity) Údaje o vyhlášení a odvolání SPA v jednotlivých zasažených lokalitách, byly
součástí povodňových zpráv, nebo byly v mnoha případech poskytnuty, až na žádost
povodňovými orgány ORP a obcí. Vzhledem k charakteru povodně 2010 bylo vyhlášení SPA
provedeno a to především v závislosti na stavu v měrných profilech na významných vodních
tocích. Povinnost odvolání SPA byla některými povodňovými orgány opomíjena.
Při jarních povodních 2010 se nepochybně projevila celkově lepší organizační a odborná
připravenost na všech úrovních řízení a všech složek povodňové ochrany. Stále přetrvává
nižší standard připravenosti u povodňových orgánů obcí, kde není vždy zaručena kontinuita
nabytých zkušeností, a přispívá tomu i fakt, že odborné zázemí není tak široké jako u vyšších
povodňových orgánů.
2.3.2 Orgány krizového řízení
Krizový stav, jednalo se o stav nebezpečí, byl v květnu vyhlášen poměrně rychle po vzniku
povodňové situace pro území 3 krajů: Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského.
V průběhu červnových povodní bylo k tomuto opatření přistoupeno opět ve Zlínském kraji a
to pro celé jeho území a navíc v Jihomoravském kraji. Vyhlášení „stavu nebezpečí“ umožnilo
uplatnění rozsáhlejších pravomocí orgánů krizového řízení a vytvoření právního prostřední
pro následné odstraňování škod a obnovu území (uplatnění zákona 12/2002 Sb. o státní
pomoci na obnovu území).
Podněty k vyhlášení krizového stavu vzešly i od povodňových orgánů některých obcí
s rozšířenou působností. V Olomouckém kraji vznesly požadavek ORP Přerov i Hranice.
Rozhodnutí vydaná hejtmany krajů podle krizového zákona, obsahovala důvody vyhlášení
krizového stavu a konkrétní krizová opatření, která orgány krizového řízení realizovaly ve své
územní působnosti.
V Olomouckém kraji byla důvodem vyhlášení stavu nebezpečí, a jeho následného
prodloužení, ochrana životů a zdraví obyvatel a ochrana majetku v souvislosti s
odstraňováním následků živelní pohromy.
Důvodem vyhlášení krizového stavu v Moravskoslezském kraji byly povodně na vodních
tocích protékajících územím některých obcí s rozšířenou působností. Důvodem k rozšíření
stavu nebezpečí na dalších 6 ORP bylo výrazné zaštěrkování vodních toků, vznik nátrží
v hrázích a březích vodních toků, nasycenost území vodou spojená se vznikem rozsáhlých
vývratů a polomů lesních porostů, zničení propustků a účelových komunikací v rámci
infrastruktury lesních porostů a stále hrozící sesuvy půdy v postižených oblastech.
Ve Zlínském kraji byla důvodem vyhlášení stavu nebezpečí krizová situace, ohrožující
životy, zdraví a majetek, která nastala v důsledku opakujících se 3. SPA na řece Moravě a
Bečvě a jejích přítocích, reálné hrozby sesuvů, ohrožení velkého území Zlínského kraje
s vyhlášeným 3. SPA, v důsledku nedokončených protipovodňových opatření ve správním
obvodu obce s rozšířenou působností Uherské Hradiště a v důsledku nepříznivé
meteorologické předpovědi. Ze stejných důvodů byl stav nebezpečí rozšířen na obec Kelníky.
V červnu bylo vyhlášení stavu nebezpečí zdůvodněno vzniklou krizovou situací spočívající
18
VÚV TGM, v.v.i.
v ohrožení životů, zdraví a majetku v důsledku opakujících se dlouhotrvajících dešťových
srážek, vysoké úrovně spodní vody, vyhlášení 2. a 3. SPA na většině toků ve Zlínském kraji,
reálné hrozbě zaplavení značného území Zlínského kraje, nebezpečí přelití neregulovaných
vodních nádrží, hrozbě sesuvů a nepříznivé meteorologické předpovědi.
V Jihomoravském kraji byl stav nebezpečí vyhlášen jako opatření k odvrácení ohrožení
vyvolaného povodňovou situací na území Jihomoravského kraje, která byla způsobena
extrémními dešťovými srážkami na území Zlínského a Jihomoravského kraje.
Důvodem vyhlášení krizového stavu v Moravskoslezském a Zlínském kraji tedy nebylo jen
ohrožení povodněmi, ale i nebezpečí vývratů, polomů a sesuvů.
Doba, na kterou byl stav nebezpečí vyhlášen, se v jednotlivých oblastech liší v závislosti na
míře postižení a potřeby využití pravomocí vyplývajících ze zákona č. 240/2000 Sb. o
krizovém řízení.
Souhrnný přehled lokalit, kde byl vyhlášen stav nebezpečí, je uveden v následující tabulce
(Tab. 2).
Úkoly ochrany před povodněmi vyhlášením stavu nebezpečí přešly na krizové orgány a PK se
staly jejich součástí. Seznam a termín aktivace krizových orgánů krajů a ORP je uveden
v další tabulce (Tab. 3).
Přehled vyhlášených krizových stavů
Tab. 2 Přehled vyhlášených krizových stavů (stavů nebezpečí)
Kraj
Olomoucký
Datum vyhlášení
Území
Od
Hranice, Přerov
17.5.2010, 20:00 21.5.2010, 12:00
Hranice, Přerov
20.5.2010, 14:00
31.5.2010, 24:00
prodloužen
Bohumín, Český Těšín, FrýdekMístek, Frýdlant nad Ostravicí,
Havířov, Hlučín, Jablunkov,
Karviná, Kravaře, Nový Jičín,
Moravskoslezský Orlová, Ostrava, Třinec
rozšířen o Bruntál, Frenštát pod
Radhoštěm, Kopřivnice, Krnov,
Opava, Rýmařov
Zlínský
Do
18.5.2010, 21:30 17.6.2010, 21:30
31.5.2010, 12:00 17.6.2010, 21:30
Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm,
Valašské Meziříčí, Kroměříž,
Otrokovice, Uherské Hradiště
18.5.2010, 14:30 24.5.2010, 24:00
rozšířen o obec Kelníky
24.5.2010, 7:00,
prodloužen
31.5.2010, 24:00
2.6.2010, 8:30
13.6.2010, 24:00
území celého Zlínského kraje
19
Jihomoravský
VÚV TGM, v.v.i.
Břeclav, Hodonín, Veselí nad
Moravou, Kyjov, Bučovice, Slavkov
u Brna, Šlapanice, Židlochovice
2.6.2010, 16:00
11.6.2010, 24:00
rozšířen o Hustopeče
5.6.2010, 14:00
11.6.2010, 24:00
V závislosti na vyhlášení krizového stavu byly uvedeny do činnosti krizové orgány krajů.
Bezpečnostní rada Olomouckého kraje byla v činnosti od 17.5.2010, 19:00 a současně byla
v činnosti stálá pracovní skupina KŠ.
První společná schůze Krizového štábu Moravskoslezského kraje a Povodňové komise se
konala dne 18.5.2010 ve 21:30.
První společné jednání Krizového štábu a povodňové komise Zlínského kraje proběhlo dne
18.5.2010 ve 21:00 hod.
V Jihomoravském kraji byla vyhlášením stavu nebezpečí uvedena do pohotovosti stálá
pracovní skupina KŠ a připravovala potřebné podklady pro rozhodování. PK nadále zůstávala
aktivní.
Tab. 3 Přehled aktivace krizových orgánů krajů a obcí s rozšířenou působností (Zdroj: HZS,
Zprávy o povodni)
Kraj
ORP
KŠ Moravskoslezského kraje
Moravskoslezský
KŠ Bohumín
KŠ Bruntál
KŠ ČeskýTěšín
KŠ Frenštát p.R
KŠ Frýdek Místek
KŠ Frýdlant n. O
KŠ Havířov
KŠ Hlučín
KŠ Jablunkov
KŠ Karviná
KŠ Kopřivnice
KŠ Kravaře
KŠ Krnov
KŠ Nový Jičín
KŠ Opava
KŠ Orlová
KŠ Ostrava
KŠ Rýmařov
KŠ Třinec
Stálá pracovní skupina KŠ Olomouckého kraje
BR Olomouckého kraje
Olomoucký
KŠ Zlínského kraje
Zlínský
KŠ města Hranice
KŠ města Lipník nad Bečvou
KŠ města Přerov
KŠ obce Troubky
KŠ Kroměříž
KŠ Uherské Hradiště
20
Datum a čas úvodní
schůze KŠ
Počet
jednání
18.5.25010, 21:30
17.5.2010, 11:00
1.6.2010, 09:30
17.5.2010, 07:00
1.6.2010, 11:30
17.5.2010, 11:30
19.5.2010, 08:30
19.5.2010, 09:30
19.5.2010, 10:30
19.5.2010, 11:00
17.5.2010, 09:00
31.5.2010, 16:00
19.5.2010, 10:00
2.6.2010, 10:00
18.5.2010, 09:00
2.6.2010, 09:00
19.5.2010, 01:00
19.5.2010, 08:00
2.6.2010, 11:00
19.5.2010, 06:30
17.5.2010, 19:00
17.5.2010, 19:00
17.5.2010
17.5.2010
17.5.2010/1.6.2010
17.5.2010
18.5.2010, 21:00
18.5.2010, 16:30
17.5.2010,15:00
8
9
1
10
1
6
1
6
1
5
30
2
1
1
1
1
5
6
1
6
7
5
15
3
8
4
16
9
KŠ Uherský Brod
KŠ Valašské Meziříčí
KŠ Rožnov pod Radhoštěm
KŠ Vsetín
KŠ Otrokovice
KŠ Zlín
KŠ Luhačovice
KŠ Valašské Klobouky
KŠ Vizovice
Stálá pracovní skupina KŠ Jihomoravského kraje *
KŠ Hodonín
KŠ Veselí nad Moravou
Jihomoravský
BR Břeclav
KŠ Slavkov u Brna
VÚV TGM, v.v.i.
2.6.2010, 14:00
2.6.2010
18.5.2010
2.6.2010
18.5.2010, 18:00
2.6.2010
19.5.2010
2.6.2010
19.5.2010
2.6.2010
2.6.2010
2.6.2010
2.6.2010
od 2.6.2010
2.6.2010
3.6.2010
3.6.2010
31.5.2010
7
5
10
4
9
2
2
2
31
20
2
2
2
3
4
1
1
2.3.3 Ostatní účastníci povodňové ochrany
Správci povodí
Jarní povodňové události, které jsou předmětem projektu Vyhodnocení povodní proběhly
hlavně na tocích v povodí Odry a Moravy, tedy oblastech pod správou Povodí Moravy, s.p., a
Povodí Odry, s.p.
Státní podnik Povodí Moravy
Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy, s.p.
Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy, s.p., zajišťoval při obou povodňových situacích
hlásnou službu v nepřetržitém provozu (pracovalo 6 dispečerů a 2 servisní pracovníci, v
červnu vypomáhali zaměstnanci útvaru provozu a technicko-bezpečnostního dohledu).
Nejprve od 16.5.2010 do 25.5.2010 a dále od 1.6.2010 do 6.6.2010. Nepřetržitá služba byla
zabezpečována po dobu 16 dnů.
Automatickým přenosem dat z monitorovacích stanic Povodí Moravy, s.p., byly získávány
aktuální údaje o srážkách, vodních nádržích, stavech a průtocích na vodních tocích. Údaje o
dosažených hladinách na některých vodních dílech byly doplňovány z hlášení hrázných
v četnosti dle platných manipulačních řádů nebo dle operativní domluvy. Současně byla
využívána data ze stanic ČHMÚ, údaje o dosažených stavech v Rakousku a na Slovensku,
údaje z předpovědních modelů Německa a ČHMÚ.
V průběhu povodně byly pobočkami ČHMÚ v Brně a Ostravě zasílány předpovědní
hydrografy průtoků. Jednání Povodňové komise Jihomoravského kraje se zúčastňoval i ředitel
pobočky Brno, kterým byly vždy poskytnuty informace o aktuální situace a předpokládaném
vývoji. Spolupráce Vodohospodářského dispečinku Povodí Moravy, s.p., s centrálním a
regionálními předpovědními pracovišti ČHMÚ Brno a Ostrava byla po dobu povodně na
dobré úrovni.
21
VÚV TGM, v.v.i.
Dispečink byl v průběžném kontaktu nejen s pobočkou ČHMÚ Brno a Ostrava, ale i
s provozy Povodí Moravy, s.p., se zaměstnanci Povodí Moravy, s.p., kteří jsou členy
příslušných povodňových komisí ORP, s povodňovými orgány krajů, obcí s rozšířenou
působností, s KOPIS HZS, pracovníky obsluhy vodních nádrží, se zaměstnanci útvaru
technicko-bezpečnostní dohled a dále pracovníky firmy VODNÍ DÍLA – TBD, a.s.
Vodohospodářský dispečink průběžně připravoval podklady pro zasedání povodňových
komisí a Krizového technického štábu Povodí Moravy, s.p.
Během povodně bylo útvarem hydroinformatiky počítáno přehledné schéma povodí, do
kterého několikrát denně vstupovaly aktuální údaje o vodních tocích a vodních dílech včetně
předpovědi průtoků. Schéma bylo přikládáno k informačním zprávám, uveřejňovaným na
internetových stránkách Povodí Moravy, s.p. (www.pmo.cz). Ve stejné podobě byly zároveň
posílány e-mailem na KOPIS HZS, na MZe ČR, MŽP ČR, na příslušné kraje, obce
s rozšířenou působností a telefonicky byly poskytovány dalším subjektům. K rozesílání
informačních zpráv a důležitých informací byl také využíván systém EMOFF. Na
internetových stránkách byly navíc vydávány operativní zprávy a komentáře k situaci.
Pracovníci útvaru hydroinformatiky mapovali souběžně povodňové rozlivy.
Vodohospodářský dispečink průběžně informoval o vývoji situace Povodie Moravy, závod
Malacky. Operativně byly předávány rovněž zprávy do Rakouska prostřednictvím zástupce
Povodí Moravy, s.p.
V průběhu povodňové situace bylo vodohospodářským dispečinkem Povodí Moravy, s.p.,
vydáno celkem 45 informačních zpráv o povodňové situaci. První zpráva byla vydána
17.5.2010, poslední pak 15.6.2010.
Krizový technický štáb Povodí Moravy, s.p.
Dne 17.5.2010 v 7:30 hod se konalo první zasedání, poslední pak 7.6.2010 v 9 hod. Štáb
zasedal v budově Povodí Moravy, s.p., v prostorách klubu. Celkem se uskutečnilo 22 jednání
pod vedením předsedy krizového technického štábu a generálního ředitele Povodí Moravy,
s.p.
Štáb vyhodnocoval průběžně situaci v celém povodí, rozhodoval o zásadnějších operativních
manipulacích a opatřeních, předkládal příslušným povodňovým komisím (krizovým štábům
krajů) návrhy na úpravy manipulací dle aktuální situace, vyhodnocoval situaci na vodních
dílech z hlediska technickobezpečnostního dohledu, vydával pokyny pro zabezpečovací práce
na tocích a vodních dílech, byl průběžně ve spojení s provozními pracovníky Povodí Moravy,
s.p., organizoval operativní doplňkový monitoring vodních stavů a řídil práce na dokumentaci
povodně (letecká fotodokumentce, fotodokumentace z terénu, označování maximálních
hladin, rozlivů, geodetické práce), s opadáváním povodně organizoval provádění odhadů škod
na tocích a vodních dílech ve správě Povodí Moravy, s.p.
Probíhala přímá komunikace s hejtmany, dalšími dotčenými orgány a organizacemi.
Pravidelně byli členové krizového technického štábu Povodí Moravy, s.p., přítomni na
zasedání povodňové komise Jihomoravského kraje, kde se rozhodovalo o zásadních
opatřeních v oblasti povodí Dyje a povodí dolní Moravy.
Závody a provozy Povodí Moravy, s.p.
Pracovníci provozů byli ve spojení s vodohospodářským dispečinkem. Podíleli se na
zajišťování monitoringu, kontrole a vyhodnocování situace v terénu, pořizovali
fotodokumentaci, mapovali rozlivy, spolupracovali s obcemi na řešení povodňové situace,
zajišťovali manipulace na objektech. Po částečném opadnutí zvýšených průtoků byly
sanovány především škody na vodních tocích, které znamenaly největší ohrožení.
22
VÚV TGM, v.v.i.
Zabezpečovací práce:
- Výstavba provizorní protipovodňové hrázky u obce Troubky (Povodí Moravy, s.p., SDH a
HZS) 2.6 – 3.6.2010, vystavěn val o výšce 0,5 – 2,0 m.
- Hráz Moravy pod Skařinami, Moravská Nová Ves, Mikulčice (na základě rozhodnutí KŠ
Povodí Moravy, s.p., pracovníci Povodí Moravy) 17.-18.5 a po rozebrání znovu 2.6.2010,
zpevnění geotextilií zabezpečené ocelovými trny a pytlování.
- Opatření proti přelití a proti protržení ochranných hrází Moravy (Povodí Moravy, s.p.,
Služby Města Veselí nad Moravou, Sbor dobrovolných hasičů (SDH) Veselí nad
Moravou, příslušné obce), pytlování.
- Levobřežní nátrž na Rožnovské Bečvě – Zubří (Povodí Moravy, s.p.) sanace po opadnutí
průtoku.
- Levobřežní hráz odlehčovacího ramene Moravy v Uherském Ostrohu - docházelo k
vývěrům vody v lesní cestě pod hrází a k řadě výronů v patě hráze. Proběhlo mimořádné
zasedání KŠ města Uherské Hradiště, které se zúčastnili také zástupci Povodí Moravy, s.p.
Byl vybudován přitěžovací násyp k levobřežní hrázi.
Poskytování informací mediím
Během povodňové situace v květnu a červnu 2010 bylo vydáno 18 tiskových zpráv, které byly
zveřejněny na internetových stránkách Povodí Moravy, s. p. (www.pmo.cz) a ihned rozeslány
médiím – tisk, televize, rádia atd.
Sdělování informací probíhalo formou elektronické korespondence prostřednictvím e-mailu –
zajišťování odpovědí na dotazy ze strany médií i veřejnosti. Převážně však telefonickými
rozhovory, a to nepřetržitě v době krizové povodňové situace.
Ze strany televizních stanic i rádií byl velký zájem o poskytnutí informací a rozhovorů na
kameru (ČT 1, televize Nova, Prima, Regionální televizní agentura), případně nahrávek přes
telefon (Český rozhlas aj., polední živé vstupy na ČT 24 a ranní živé vstupy v pořadu Dobré
ráno s Českou televizí). Odhadem se jednalo o desítky nahrávek.
Většina uskutečněných výstupů v médiích zahrnovala seznámení s aktuální povodňovou
situací a výhled na další dny. Dalšími tématy byla protipovodňová opatření, převážně ochrana
obce Troubky a vybudování suchého poldru v Teplicích.
Po skončení povodní v květnu a červnu 2010 byl ze strany médií i veřejnosti zájem hlavně o
informace k budování protipovodňových opatření.
Státní podnik Povodí Odry
Povodňová komise Povodí Odry, s.p.
Činnost státního podniku Povodí Odry za povodně byla řízena Povodňovou komisí Povodí
Odry, s.p. Jednání povodňové komise se konalo celkem jedenáctkrát, z toho během první vlny
10 krát a jednou během druhé vlny. Na těchto jednáních bylo koordinováno provádění
zabezpečovacích prací, činnost předpovědní povodňové služby, kontroly ochranných hrází,
manipulace na vodních dílech, ochrana rozestavěných staveb, mapování rozlivů a všechny
další související činnosti. Z každého jednání komise byl pořízen záznam.
Vodohospodářský dispečink Povodí Odry, s.p.
Hlásná služba
Pro zajištění údajů o srážkách a vodních stavech k výkonu hlásné povodňové služby využívá
vodohospodářský dispečink Povodí Odry, s.p., monitorovací systém. V průběhu povodně
pracoval monitorovací systém i přes extrémní podmínky bez problémů, pouze v několika
stanicích došlo ke krátkodobému výpadku měření. Ve vodoměrné stanici Slezská Ostrava
23
VÚV TGM, v.v.i.
došlo k déletrvajícímu výpadku měření hladiny z důvodu ucpání měřící šachty. Data o hladině
byly přebírány od ČHMÚ.
V rámci hlásné povodňové služby předával vodohospodářský dispečink průběžně informace o
aktuálních stavech a průtocích na ČHMÚ, KOPIS HZS Moravskoslezského kraje, na MŽP a
MZe, na internetové stránky a v několika případech rovněž telefonicky informoval povodňové
orgány. O překročených stupních povodňové aktivity na hlásných profilech byly povodňové
orgány informovány prostřednictvím HZS MSK.
V rámci hlásné povodňové služby bylo odesláno celkem 26 informačních zpráv na
povodňovou službu MŽP a MZe. Z toho bylo v první povodňové vlně odesláno 16 zpráv a
v druhé povodňové vlně 10 zpráv. Informační zprávy byly zpracovány dle předepsaného
formuláře MŽP a MZe.
K velmi efektivním prostředkům hlásné povodňové služby patří data-video-konferenční
spojení mezi vodohospodářským dispečinkem a HZS MSK. Touto cestou byly poskytovány
informace povodňové komisi města Ostravy a povodňové komisi Moravskoslezského kraje,
resp. Krizovému štábu Moravskoslezského kraje. Video-konferenční spojení probíhalo vždy
na začátku jednání povodňových orgánů, a to v první i druhé vlně povodně.
Předpovědní služba
Prognózní činnost na státním podniku Povodí Odry byla započata dne 13.5.2010
v dopoledních hodinách, kde prostřednictvím srážko-odtokového modelu HYDROG byla
provedena prvotní simulace předpokládaného vývoje průtoků v říční síti s ohledem na
aktuální stav povodí a předpokládaný vývoj srážkové činnosti. Na základě prognózy průtoků
se provádělo řízení údolních nádrží, na tocích, kde nádrže nejsou, se provádělo varování pro
lidská sídla. Na základě obdržených výsledků byl dne 14.5.2010 ráno zvýšen odtok z nádrží
Vodohospodářské soustavy povodí Odry. Odtoky vody z nádrží byly v následujících dnech
operativně přizpůsobovány aktuálnímu stavu povodí a prognózovaným srážkám nad povodím.
V průběhu celé povodně od 14. května do 3. června 2010 bylo vydáno celkem 12 varovných
zpráv, obsahující detailní popis předpokládaného vývoje průtoků v říční síti vodních toků
povodí Odry. Před vydáním takovéto zprávy docházelo ke konzultaci výsledků s regionálním
předpovědním pracovištěm ČHMÚ v Ostravě, kde je předpovědní srážko-odtokový model
HYDROG provozován paralelně se státním podnikem Povodí Odry. V některých
výjimečných případech byly tyto zprávy dvakrát denně upřesňovány s tím, že verbálně
prezentované výsledky provozovaného srážko-odtokového modelu byly k dispozici
kompetentním složkám Integrovaného záchranného systému Moravskoslezského kraje (dále
jen IZS MSK), resp. Olomouckého kraje (dále jen IZS OK) do 3 hodin od spuštění modelu.
Prostřednictvím IZS MSK a IZS OK byly tyto varovné zprávy předávány příslušným úřadům
obcí s rozšířenou působností. Paralelně s tímto tokem informací byly varovné zprávy státním
podnikem Povodí Odry také zasílány dotčeným krajským úřadům, Ministerstvu zemědělství a
Ministerstvu životního prostředí. Výsledky srážko-odtokového modelu v neposlední řadě
sloužily k interní potřebě státního podniku Povodí Odry, resp. pracovníkům jeho
vodohospodářských provozů, kteří před a v průběhu povodně zajišťují optimální nastavení
manipulačních objektů na spravovaných protipovodňových stavbách (hrázové propustky,
klapky jezových polí, převody vody atd.).
Zabezpečovací práce
Po celou dobu povodně i bezprostředně po povodni prováděl státní podnik Povodí Odry
prostřednictvím provozních závodů Opava a zejména Frýdek Místek zabezpečovací práce,
které mu ukládá zákon č. 254/ 2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Vlivem extrémního dlouhotrvajícího zatížení úprav toků došlo ke vzniku povodňových škod nátrže, výtrže, poškození opevnění, vývraty, poškození spádových stupňů apod., ale také
24
VÚV TGM, v.v.i.
k vytvoření značných nánosů. Po opadnutí průtoků v první povodňové vlně byl proveden
průzkum rozsahu povodňových škod a byl sestaven seznam povodňových škod, které
způsobují největší ohrožení. Na jednání Krizového štábu dne 31.5.2010 byl tento seznam
povodňových škod projednán a hejtmanem bylo rozhodnuto o bezodkladném zahájení sanace
za účelem odvrácení nebo zmírnění ohrožení. Některé akce z tohoto seznamu se podařilo
dokončit ještě v době stavu nebezpečí, většina však vhledem k svému rozsahu bude
dokončena později.
Kromě výše uvedeného probíhalo odstraňování zátarasů a zprůtočňování koryt také ve
spolupráci s Armádou ČR. K odstraňování zátarasů byly dále využity nabídky ostatních
státních podniků povodí na poskytnutí pracovních čet včetně techniky.
Komunikaci s medii zajišťovala vyčleněná osoba poskytující informace o aktuálním stavu.
Mluvčí se účastnil zasedání povodňové komise povodí Odry, byl proto dobře informován o
aktuálním dění. Tiskové zprávy v průběhu povodní vydávány nebyly, vzhledem k rychlým
změnám situace. Na internetových stránkách byly k dispozici potřebné údaje o hladinách a
srážkách.
Po květnových povodních byla vydána tisková zpráva s titulkem: „Přehrady svůj úkol splnily“
ve snaze vyjasnit úlohu přehrad při květnových povodních, která byla zkreslena některými
výroky v mediích.
Dne 8.6.2010 se v sídle podniku na Varenské ul. uskutečnila tisková konference, na níž byli
přítomní novináři seznámeni s průběhem povodní v květnu a červnu 2010, funkcí přehrad při
těchto povodních i s průběhem následného odstraňování povodňových škod na tocích.
Přítomným byl poskytnut podrobný výklad celé události, byly zodpovězeny konkrétní dotazy
a nabídnut souhrnný informační materiál k projednávanému tématu.
Zamýšlenou zpětnou vazbou po proběhlé povodňové události jsou, nejen pro pracovníky
správy povodí, zprávy o povodni povodňových orgánů, jejichž evidenci zajišťují. Povodňové
orgány uváděly potřebu zajištění pružnějšího předávání aktuálních údajů, upozorňovaly na
rozdílnost mezi zveřejňovanými údaji o stavech na tocích ČHMÚ a Povodí Moravy, s.p.
Z oblasti technických opatření se opakoval apel na nutnost provádění pravidelné údržby koryt
toků a zkvalitnění skladby břehových porostů, realizace objektů umožňujících řízené rozlivy a
návrat vod do koryta, realizovat stavby k retenci vody zejména v horní části povodí,
realizovat nutné stavby protipovodňové ochrany.
Povodňové orgány žádají zrevidování vymezených záplavových území a předložení návrhů
nových dosud nevyhlášených území.
Obecně byla povodňovými orgány součinnost se správci povodí a vodních toků hodnocena
kladně.
Správci drobných vodních toků
Během povodňové situace prováděli pracovníci Lesů ČR, s.p., monitoring aktuálního stavu na
vodních tocích, vyhledávali možné problematické úseky a místa, kde bylo nutné
bezprostředně zasáhnout. Následně po opadu vodních hladin pak zjišťovali vzniklé škody na
korytech vodních toků a prováděli nutné zabezpečovací práce. Díky aktivní účasti starostů
obcí, jejich stálému kontaktu se správci vodních toků a vzájemné výměně aktuálních
informací se podařilo zabránit dalším možným významným škodám.
25
VÚV TGM, v.v.i.
2.3.4 Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ
Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky
ochrany před povodněmi, o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o
hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o
srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje
ČHMÚ ve spolupráci se správcem povodí.
ČHMÚ se významně podílí na hlásné povodňové službě, provozuje většinu vodoměrných
stanic v hlásných profilech kategorie A a B na vodních tocích, zajišťuje presentaci informací
hlásné a předpovědní služby (HPPS) na vlastních webových stránkách, kde uveřejňuje
aktuální stavy a ve vybraných profilech i předpovědi stavů a průtoků. Webová presentace
hlásné a předpovědní služby je dostupná povodňovým orgánům i veřejnosti na adrese
http://hydro.chmi.cz/hpps. Další stránky ústavu presentují předpověď počasí, kvantitativní
předpověď srážek podle modelu Aladin, aktuální radarové informace a informace
z meteorologických družic.
Činnost ČHMÚ bude podrobně popsána v dílčí úloze Předpovědní povodňová služba, v rámci
které je zahrnuto i zhodnocení spolupráce ČHMÚ se státními podniky Povodí.
Fungování hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ za jarních povodní v roce 2010
bylo vesměs hodnoceno pozitivně. Což bylo zpravidla i za předchozích regionálních,
déletrvajících povodní. Přesto bylo upozorněno na některé nedostatky. Povodňové orgány
často uváděly, že aktualizace informací o průtocích a výškách hladin v hodinovém kroku je
pro jejich rozhodování nedostatečná. Upozorňovaly na neoperativní přístup k poruchám
limnigrafů, o kterých bylo podáno po zjištění závady hlášení. Byl zjištěn nesoulad
v přepočtených hodnotách průtoků k hladině vody v Moravě v roce 2006 a při těchto
povodních.
Povodňové orgány využívají informací z webových presentací hlásné služby na stránkách
ČHMÚ i podniků Povodí. Bylo upozorňováno na časté rozdíly mezi údaji ČHMÚ a Povodí
Moravy, s.p. a požadováno jejich sjednocení. Je doporučována těsnější spolupráce
(konzultace) mezi předpovědními pracovišti ČHMÚ a dispečinky Povodí.
Oproti povodním v roce 2009 nedocházelo k selhávání přístupu na internetové stránky
ČHMÚ v době povodní.
Účastníci povodňové ochrany požadují zkrácení intervalu přenosu a aktualizace údajů na
webových stránkách, případně on-line zpřístupnění naměřených údajů výšek hladin. Podniky
povodí i další účastníci povodňové ochrany navrhují zahuštění sítě hlásných profilů,
monitorování objektů na tocích (nádrže, jezy) a zahuštění sítě automatických srážkoměrných
stanic. Při formulaci výstražných zpráv používat terminologii dle platného Vodního zákona.
Povodí Moravy navrhuje provést celkovou revizi hlásných profilů a limitů SPA, ostatní
podniky Povodí připojují provádění průběžné aktualizace Odborných pokynů ČHMÚ
(evidenčních listů). Také požadují zapojit více do hlásné služby vlastníky vodních děl nad
určitou velikost. ČHMÚ požaduje zavedení soustavného sledování hrází a hlášení rozlivů,
zejména těch náhlých nebo řízených, které významně ovlivní transformaci povodňové vlny
oproti její předpovědi.
V oblasti předpovědní povodňové služby je hlavní zátěž na předpovědních pracovištích
ČHMÚ, kromě povodí Odry, kde provozuje vlastní předpovědní službu vodohospodářský
26
VÚV TGM, v.v.i.
dispečink Povodí Odry. Při posledních povodních se již projevuje snaha výsledky
předpovědních modelů vzájemně konzultovat. Obecně směřují doporučení k dalšímu rozvoji
metodických nástrojů pro zvyšování kvality předpovědí. ČHMÚ předpokládá postupné
zavádění variantní a pravděpodobnostní předpovědi, která by umožňovala i určité prodloužení
doby předstihu hydrologických předpovědí.
Meteorologická předpovědní pracoviště ČHMÚ jsou s medii v pravidelném kontaktu i mimo
povodně: Pravidelné jsou ranní vstupy meteorologa do vysílání Českého rozhlasu. Rovněž
relace o počasí České televize jsou založeny na informacích předpovědních pracovišť ČHMÚ.
V době povodní jsou běžné informace a předpovědi počasí vždy doplňovány informacemi o
stavu a očekávaném vývoji povodňové situace. Zásadní význam pro obecnou informovanost
veřejnosti mají v tomto smyslu relace o počasí na ČT, kde jsou presentovány vydané výstrahy
Systému integrované výstražné služby nejen na povodňové, ale i jiné nebezpečné jevy, a
někdy i dosažené stupně povodňové aktivity. Dalším důležitým prvkem komunikace s medii
je to, že kopie všech výstražných a informačních zpráv Centrálního předpovědního pracoviště
ČHMÚ jsou zasílány České tiskové kanceláři.
Stejně tomu bylo za povodní v květnu a červnu 2010. Kromě toho za povodní kontaktovali
centrální i regionální předpovědní pracoviště ústavu novináři a zástupci dalších medií. Na
centrální úrovni to byly, kromě České televize i komerční televize Nova a Prima, rádia
Blaník, Impuls, Český rozhlas (Radiožurnál, Regina, Rádio Česko), deníky Lidové noviny,
MF Dnes, Blesk, internetové zpravodajské servery IDnes.cz, Aktualne.cz a další. Na
regionální úrovni se na pracoviště ČHMÚ obracely jak regionální redakce celostátních
deníků, tak místní noviny, např. Novojičínský deník, Přerovský deník, Naše adresa Olomouc.
Systematická evidence komunikace předpovědních pracovišť s medii není zavedena. Někdy
se jedná o pouhé telefonické dotazy, jindy o návštěvu reportérů na pracovišti, někdy o živé
vstupy do vysílání. Pracovníci předpovědních pracovišť se vždy, v rámci okamžitých
možností, snaží žádostem medií vyhovět. Komunikace s medii přispívá nejen pro
informovanost veřejnosti v povodní ohrožovaných oblastech, ale i pro zvýšení obecného
povědomí o nebezpečí povodní a významu povodňové prevence.
2.3.5 Složky Integrovaného záchranného systému
Na realizaci záchranných a likvidačních prací se podílely všechny základní složky IZS (HZS
ČR, Policie ČR a Zdravotnická záchranná služba). Zapojeny byly také ostatní složky IZS.
Záchranné a likvidační práce zajišťované IZS byly od 16. května 2010, 18:00 hod. ústředně
koordinovány MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a byla zajišťována realizace požadavků
krajů. Jednotky PO (HZS ČR, SDH obcí) spolupracovaly zejména s Policií ČR, obecní
policií, nevládními humanitárními organizacemi a obcemi. Do záchranných prací byl zapojen
také Záchranný útvar HZS ČR Hlučín a Armáda ČR.
Pod ústřední koordinaci spadalo:
- zajištění přesunutí velkoobjemových a speciálních čerpadel z nezasažených krajů na
území Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje,
- nasazení vrtulníků Policie ČR a Armády ČR, přesun vysoušečů do postižených oblastí a
dalšího materiálu z centrálních zásob HZS ČR do postižených krajů,
- spolupráce s mobilními telefonními operátory pro zajištění trvalé funkčnosti tísňového
volání,
27
-
VÚV TGM, v.v.i.
koordinace činnosti nevládních organizací a koordinace činnosti posttraumatické
intervenční péče v postižených územích.
Humanitární pomoc byla organizována ve spolupráci s krajskými úřady, ORP a nevládními
organizacemi (Český červený kříž, organizací ADRA, Člověk v tísni, Česká katolická charita,
Slezská diakonie, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Armáda spásy, Diecesní
Charita ostravsko-opavská, Krizové centrum Ostrava, Hand for help a řadou dalších).
Koordinace nevládních organizací za těchto povodní byla na velmi dobré úrovni.
Významná byla práce psychologů posttraumatických týmů, dále zajišťování informací
a zřízení speciálních telefonních linek v krajích, které sloužily v průběhu povodní ke
komunikaci s veřejností.
Tiskoví mluvčí HZS poskytovali ve shodě s jednotlivými členy IZS průběžně informace
sdělovacím prostředkům. Dále byly zveřejňovány tiskové zprávy a informace na
internetových stránkách.
Hasičský záchranný sbor
Při jarních povodních v roce 2010 se jednotky požární ochrany podílely na prováděných
povodňových opatřeních v těchto oblastech:
- řízení a koordinace záchranných prací a jiných činností,
- průzkum povodňové situace, stavu toků a vodních děl,
- vyrozumění příslušných orgánů (krizového řízení a veřejné správy),
- spolupráce s orgány krizového řízení a povodňovými orgány (včetně účasti v těchto
orgánech)
- varování obyvatelstva,
- nasazování leteckých prostředků, vrtulníků,
- provádění záchranných prací,
- provádění zabezpečovacích a likvidačních prací.
Novinkou se stala tzv. PSP (pomocná stráž policie = zástupce místních dobrovolných hasičů),
která se osvědčila a bude na ni kladen důraz i při dalších povodňových situacích.
Policie ČR
Spolu s ostatními složkami IZS městskou, obecní policií a celní správou zabezpečovala
především následující úkoly
- monitorování průjezdnosti komunikací a regulace dopravy,
- uzavírky zatopených a poškozených silnic, jejich značení,
- uzavření příjezdu do zaplavených oblastí pro nepovolané osoby,
- zajištění bezpečnosti a ochrany občanů a majetku (ostraha evakuovaných objektů a
vyklizených věcí, lokali sesuvů),
- hlídková činnost na březích toků, pomoc při zabezpečovacích pracích,
- součinnost při informování a varování obyvatelstva,
- letecký průzkum.
Policie průběžně poskytovala občanům aktuální informace zejména o dopravě, uzávěrách
lokálně zaplavených komunikací a objížďkách. Informace předávali prostřednictvím médií
(zejména regionálních, ale i celostátních rádií) a internetových stránek.
Armáda ČR
Složky Armády ČR byly využity v Moravskoslezském kraji, Olomouckém kraji, Zlínském
kraji k:
- zabezpečení stravování zasahujících jednotek,
- pomoc s odstraňováním škod po povodni,
28
-
VÚV TGM, v.v.i.
pomoc při zabezpečovacích a likvidačních pracích na vodních tocích,
nasazení vrtulníku AČR.
Zdravotnická záchranná služba
V době květnových ani červnových povodní nepřijímala Zdravotnická záchranná služba
v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji žádná zvláštní opatření. V
Moravskoslezském kraji byl posílen počet výjezdových skupin v nejvíce zasažených
oblastech na území kraje, byla zajištěna nepřetržitá pohotovost vrtulníku letecké záchranné
služby, která byla navíc posílena o člena Horské služby Beskydy. Klinický psycholog
záchranné služby zprostředkovával komunikaci s krizovými centry. Dále se zapojila do
evakuace nemocnice Bohumín.
Fungování IZS bylo účastníky povodňové ochrany hodnoceno velmi dobře. Je třeba ocenit, že
orgány krizového řízení i složky IZS dokázaly správně využít vyžadování věcné pomoci
právnických osob, např. při uvolňování mostů od naplavených trosek.
Zhodnocení průběhu řešení povodní ukázalo, že opatření prováděná pro řešení krizové situace
byla dostatečná a vytvořený systém krizového řízení poskytuje dostatečnou oporu pro
zvládání takových situací.
29
VÚV TGM, v.v.i.
3 Varování, vyrozumění a informování
Definice říká, že varování je souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících
včasné upozornění obyvatelstva orgány veřejné správy na hrozící nebo nastalou
mimořádnou událost, vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku.
Zahrnuje zejména varovný signál, po jehož provedení je neprodleně realizováno informování
obyvatelstva o povaze nebezpečí a o opatřeních k ochraně života, zdraví a majetku.
Naopak vyrozumění je souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné
předávání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné události orgánům krizového řízení,
právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám podle havarijních plánů nebo
krizových plánů.
Mimořádná událost je definována Zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému. Mimořádná událost nastává i působením přírodních vlivů, patří sem proto i povodně.
Vyrozumění a varování je zakotveno v několika legislativních předpisech:
- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému,
- Zákon č. 240/2000Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),
- Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) ve znění poslední novelizace (srpen
2010),
- Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany
obyvatelstva,
- Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.
Podle krizového zákona a zákona o integrovaném záchranném systému zabezpečují OPIS IZS
(tedy OPIS GŘ HZS i OPIS HZS krajů) vyrozumění základních i ostatních složek IZS a
vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace
IZS. Kromě toho jsou OPIS oprávněna provést při nebezpečí z prodlení přímé varování
obyvatelstva. Za orgány kraje a obcí s rozšířenou působností zajišťuje varování a
vyrozumění HZS kraje. Obecní úřad zajišťuje varování na svém území, při provádění
záchranných a likvidačních prací (tedy při vyhlášení krizového stavu) starosta.
V případě mimořádné události v souvislosti s „havárií“ zajišťuje varování zaměstnanců
právnická nebo fyzické osoba, která je vlastníkem, správcem nebo uživatelem zařízení,
budov, látek nebo odpadů.
Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách je určena povinnost varování při nebezpečí povodně
jako jedno z povodňových opatření a stanoveno, že hlásná povodňová služba zabezpečuje
informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva. Povinnost je upřesněna § 78,
kde je řečeno, že povodňové orgány obcí (v souladu se zákonem o IZS) zabezpečují
varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednotného
systému varování.
Provádění varování na určitém území by mělo být upřesněno v krizovém plánu (podle
krizového zákona), dokumentaci IZS (podle zákona o IZS) a v povodňovém plánu (podle
vodního zákona).
Prováděcí předpis ke krizovému zákonu (Nařízení vlády č. 462/2000 Sb.) stanoví mezi jiným
náležitosti krizového plánu. Přílohovou část krizového plánu tvoří dokumenty nezbytné pro
zvládnutí krizové situace, mezi tím také povodňové plány zpracované podle vodního zákona.
Vlastní krizový plán je ve smyslu krizového zákona pokládán za dokument obsahující
„zvláštní skutečnosti“ a tudíž není veřejně přístupný.
30
VÚV TGM, v.v.i.
Prováděcí předpis k zákonu o IZS (Vyhláška MV č. 328/2001 Sb.) stanovuje obsah
dokumentace IZS, mezi níž je i havarijní plán kraje a poplachový plán kraje. Jeden výtisk
havarijního plánu kraje se ukládá jako součást krizového plánu kraje. Havarijní plán obsahuje
mimo jiné plán vyrozumění, plán varování obyvatelstva a plán komunikace s veřejností a
hromadnými informačními prostředky. Havarijní plán kraje se zpracovává pro řešení
mimořádných událostí, které odpovídají třetímu a čtvrtému stupni poplachu (podle
poplachového plánu se vyhlašují čtyři stupně poplachu, které pravděpodobně nesouvisí ani
s vyhlašováním krizových stavů, ani s vyhlašováním stupňů povodňové aktivity) mezi něž
zřejmě patří i velké povodně.
Pří přípravě na mimořádnou událost a při provádění záchranných a likvidačních prací se
použije krizová komunikace, tj. přenos informací mezi státními orgány, územními
samosprávnými orgány a mezi složkami IZS (za použití i vybrané části neveřejných
telekomunikačních sítí).
Ministerstvo vnitra zajišťuje a provozuje jednotný systém vyrozumění a varování (JSVV).
Prováděcí vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany
obyvatelstva, stanovuje technické, provozní a organizační zabezpečení JSVV.
Jednotný systém varování a vyrozumění je budován v ČR od roku 1991. JSVV je tvořen
soustavou vyrozumívacích center (Operační informační středisko (OPIS), podnikající fyzické
a právnické osoby), telekomunikační sítě (doprava signálu a informací mezi vyrozumívacími
centry) a koncovými prvky varování a vyrozumění (infrastruktura pro ovládání poplachových
sirén a vyrozumění osob a zařízení pro varování a vyrozumění).
Požadavky na varovné systémy jsou definovány v dokumentu „Technické požadavky na
koncové prvky varování připojované do jednotného systému varování a vyrozumění“. Seznam
schválených koncových prvků k připojování do JSVV je uveřejněný na internetových
stránkách HZS (www.hzscr.cz). Do JSVV tedy mohou být připojeny pouze prvky, které
splňují stanovené požadavky. V případě bezdrátového místního informačního systému
(BMIS) přistupují navíc podmínky Českého telekomunikačního úřadu buď podle
„Všeobecného oprávnění VO-R/2/07.2005-15“ u systémů provozovaných na základě tohoto
oprávnění v pásmu 70 MHz, nebo podle individuálního oprávnění vydaného pro konkrétní
BMIS provozovaný na vyhrazeném kmitočtu.
Varovná informace může mít charakter akustický (zvukový), verbální (mluvený) nebo optický
(obrazový). Varovné informace v akustické a optické podobě mají zpravidla formu předem
stanoveného znamení, tj. signálu, po jehož přijetí jsou realizována ochranná opatření a
smluvené činnosti.
Od 1. listopadu 2001 byl na území České republiky zaveden jediný varovný signál, a to
signál „Všeobecná výstraha“ pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné
události. Signál má podobu kolísavého tónu sirény po dobu 140 vteřin a může být vysílán 3x
po sobě v přibližně tříminutových intervalech. Po tomto signálu následuje mluvená tísňová
informace, kterou se sdělují obyvatelstvu údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již
nastalé mimořádné události a opatření k ochraně obyvatelstva. K poskytování této tísňové
informace podle charakteru mimořádné události se využívá i koncových prvků varování, které
jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasové informace (elektronické sirény a místní
informační systémy s vlastnostmi elektronických sirén), a všech hromadných sdělovacích
prostředků.
31
VÚV TGM, v.v.i.
Kontrola funkčnosti JSVV - včetně koncových prvků varování (jak stanovuje vyhláška MV
č. 380/2002 Sb.), se provádí každou první středu v měsíci ve 12:00 hodin. Jedná se o tzv.
akustickou zkoušku sirén - je vysílán signál ve tvaru nepřetržitého tónu sirény po dobu
1 minuty. Vzhledem k tomu, že systém není vždy vybaven zpětnou diagnostikou, dozví se
vyrozumívací centrum o tom, že některá siréna není funkční pouze na základě hlášení starosty
obce. O konání zkoušky sirén je obyvatelstvo, nejčastěji v předstihu jednoho dne,
informováno v hromadných sdělovacích prostředcích.
Podle schválené Koncepce ochrany obyvatelstva ČR do roku 2006 s výhledem do roku 2015
byl stanoven úkol zabezpečit pokrytí 80 - 85 % území České republiky varovným signálem,
modernizovat sirény v zónách havarijního plánování jaderných elektráren a na územích
ohrožených povodněmi obměnit starší sirény za elektronické - vybavené hlasovým modulem,
a vybavit je zpětnou diagnostikou.
S cílem zkvalitnit organizačně-technické podmínky pro koordinovanou výstavbu jednotného
sytému varování a informování obyvatelstva a stanovit zásady pro jeho modernizaci a
výstavbu pro zkvalitnění ochrany obyvatelstva na území ČR byly Ministerstvem vnitra generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru vydány Zásady dalšího rozvoje
jednotného systému varování a informování obyvatelstva v České republice po roce 2010.
Současným trendem je nahrazování rotačních sirén elektronickými (jsou schopny sdělit 7
verbálních informací uložených v paměti a umožňují sdělení informace přímou řečí do
mikrofonu z řídící jednotky sirény). Zavádí se sběr diagnostických a monitorovacích
informací.
Dále se zavádějí místní informační systémy (MIS) případně bezdrátové místní informační
systémy (BMIS) s koncovými prvky s vlastnostmi elektronických sirén (jsou jednou ze skupin
koncových prvků připojitelných do jednotného systému pro varování obyvatel). Základní
funkcí MIS je informování obyvatel v rámci komunální politiky. Zapojení do JSVV a přenos
varovných signálů a doplňkových verbálních informací jsou funkce doplňkové. Pro tyto
potřeby jsou však na místní informační systémy kladeny výrazně vyšší požadavky.
Při volbě mezi sirénou a MIS je nutné si uvědomit, že slyšitelnost sirény je vyšší. Možnost
přenosu mluveného slova je lepší u MIS. Jednou z nevýhod při projektování hlasových sirén
může být to, že v případě větších měst a hustého osazení elektronických sirén dochází k
přeslechům a horší srozumitelnosti mluveného slova. V praxi se ukázala jako optimální
kombinace sirén a MIS. Je vždy nutné vycházet z místních podmínek, protože ne vždy je
nutné nebo vhodné zcela nahradit sirény.
Přehledně lze shrnout prostředky pro varování obyvatel následovně:
1) SÍŤ POPLACHOVÝCH SIRÉN
 Je základním prostředkem pro bezprostřední vyhlašování akustických signálů
 Je zabezpečena rotačními a modernějšími elektronickými sirénami a nově i místními
informačními systémy (MIS) s vlastnostmi elektronických sirén (místní rozhlasy a
kabelové televize)


Varování prostřednictvím sirén se provádí jednotným varovným signálem "VŠEOBECNÁ
VÝSTRAHA"
Varování sirénami je doplněno poskytnutím verbálních tísňových informací:
- prostřednictvím elektronických sirén, které jsou vybaveny modulem pro vysílání
mluvených informací
- prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků (rádia, televize, tisk, internet)
32



VÚV TGM, v.v.i.
SIRÉNY mohou být použity dle potřeby lokálně, na ohroženém území nebo i na území
celého státu
Sirény a MIS jsou trvale v pohotovosti a přináší informaci o ohrožení obyvatelstva v
okruhu akustického pokrytí území bez ohledu na denní dobu a sledování sdělovacích
prostředků. Elektronické sirény mají instalovány baterie, které zajišťují jejich provoz při
přerušení dodávky elektrické energie po dobu 72 hodin.
Patří sem sirény a zařízení:
- s právem hospodaření GŘ HZS ČR – praktickou správu v kraji provádí KŘ HZS
- v majetku provozovatelů nebezpečných prostředků a rizikových činností
- v majetku obcí
- v majetku ostatních právnických a podnikajících fyzických osob
2) NÁHRADNÍ ZPŮSOBY VAROVÁNÍ
Používají se v místech, která nejsou pokryta varovným signálem nebo v případě poruchy sirén
 s celostátní působností - veřejnoprávní rozhlas a televize, celostátní tisk, internet
 s místní působností - regionální rozhlasové a televizní stanice, místní sirény, místní
rozhlas a další zvukové signály, tisk a vyhlášky pro obyvatelstvo, světelné informační
panely, reklamní poutače, letáky, radiové sítě dispečinků, osobní kontakt, hlášení
v dopravních prostředcích, ve veřejných budovách, systémy využívající operátorů
mobilních, pevných, speciálních komunikačních sítí (SMS zprávy, faxy, e-mail) a jiné
způsoby varování
 orgány IZS - ampliony, moto-spojky, megafony, rozhlasové vozy a další speciální
prostředky
Zvláštní pozornost se v současné době zaměřuje na zabezpečení způsobu vyrozumění a
varování sluchově postižených spoluobčanů.
Z přehledu vyplývá, že možnosti zabezpečení varování občanů jsou velmi široké a záleží
především na místních specifikách, jaké zvolit prostředky pro nejúčinější provedení varování.
Není možné opomenout, že na účinnost varování mají vliv i další aspekty, které shrnují
následující body:
- varování je účinné, pokud je poskytnuto lidem, kteří jsou skutečně ohroženi
- pokud po varování nenásleduje varovná událost, je velmi pravděpodobné, že lidé budou
další varování ignorovat
- přiměřená reakce na varování závisí na tom, zda lidé byli vychováni tak, aby věděli o
hrozbách a bezprostředně se podíleli na tvorbě opatření
U budovaného systému varování je třeba myslet na to, že bude tak dobrý, jak jsou dobré jeho
nejslabší články – detekce a komunikace.
Příloha č. 3 podává přehledně informace o možných a použitých způsobech varování obyvatel
na území ORP, pro která byl v souvislosti s jarními mimořádnými událostmi v roce 2010
vyhlášen stav nebezpečí. Cenné jsou uvedené zkušenosti s využitelností jednotlivých
prostředků. Protože varovný signál „Všeobecná výstraha“ je jednotný pro celé území ČR,
netýkají se uváděné informace jeho použití, ale poskytnutí následné informace o druhu
ohrožení a doporučeném chování za mimořádné situace.
Z dostupných informací o použitých způsobech varování vyplynuly následující závěry:
- varování jednotným signálem „Všeobecná výstraha“ bylo použito spíše výjimečně.
V Moravskoslezském kraji v obcích Nový Jičín, Kunín, Ropice (obce, které byly zasaženy
i povodní v roce 2009). Ve Zlínském kraji v místních částech města Zlín.
33
-
-
-
VÚV TGM, v.v.i.
nejvíce využívanými prostředky varování byly: místní rozhlas, zprávy z elektronických
(hlasových) sirén, vozy s hlásným zařízením nebo megafony obsluhované městskou
policií (příp. Policie ČR) nebo HZS (SDH) dále také osobní pochůzky jmenovaných
složek IZS nebo členů PK,
osvědčilo se publikování informací na webových stránkách krajů a obcí,
sdělovací prostředky (poskytováním informací zejména místním rádiím, televizi,
místnímu tisku),
dalšími použitými prostředky byly letáky, elektronické informační tabule, vývěska, osobní
varování mezi sebou, SMS, e-mail, telefonický hovor, místní televize
sdělené zkušenosti vypovídaly o tom, že nejlépe se osvědčuje kombinace více způsobů
varování. Nejčastěji místní rozhlas v kombinaci s dalšími prostředky v místech s horší
slyšitelností, menších oblastech s potenciálním ohrožením (hlásné vozy, megafony, osobní
varování a další)
způsob varování musí být přizpůsoben typu mimořádné události a místním podmínkám
důležitým kriteriem při budování varovného sytému je náročnost dlouhodobého
provozování (SMS systém – většinou selektivní na základě přihlášení do systému, nutnost
udržování aktuálnosti kontaktů apod.)
Ze sledování dostupnosti informace o způsobech varování v případě mimořádné situace
občanům na internetových stránkách úřadů je zřejmé, že informace jsou z webových stránek
dostupné (na převážné většině stránek). Ovšem přístupové cesty nejsou jednotné a dohledání
může být časově náročné.
Během povodňových událostí sloužily pro informování občanů stálé tísňové linky, případně
speciálně vyčleněné krizové linky, byly vytvořeny i zvláštní e-mailové adresy. Krizové linky
byly zřizovány úřady (kraje, ORP), místně příslušnými pracovišti HZS a Policií ČR (i
městské, obecní policie). V rozhodujícím období byly zpravidla provozovány v nepřetržitém
režimu. Zodpovídány byly především dotazy na sjízdnost komunikací, hydrologickou situaci
a předpověď počasí, byly přijímány nabídky humanitární pomoci a na zapůjčení techniky.
Mnoho informací pro občany zasažené povodní bylo publikováno na internetových stránkách
příslušných úřadů.
Informace sdělovacím prostředkům byly poskytovány především prostřednictvím tiskových
mluvčích krajů, měst, obcí, IZS a správců povodí. V Moravskoslezském kraji bylo například
po každé společné schůzi krizového štábu MSK vydáváno tiskové prohlášení.
Policie průběžně poskytovala občanům aktuální informace zejména o dopravě, uzávěrách
lokálně zaplavených komunikací a objížďkách. Informace předávali prostřednictvím médií
(zejména regionálních, ale i celostátních rádií) a internetových stránek.
Sdělovací prostředky informovaly o situaci v postižených oblastech, ale tyto informace byly,
stejně jako v minulých letech, v řadě případů zavádějící. Tvořil se tak neobjektivní obraz,
který byl prezentovaný v rámci celé ČR a dokonce i v zahraničí. Přitom je potřebné ocenit
profesionalitu práce mluvčích složek IZS, krajských úřadů a úřadů ORP i kvalitu jimi
poskytovaných informací.
34
VÚV TGM, v.v.i.
4 Informační a komunikační podpora povodňových orgánů
4.1 Srovnání současné informační podpory se situací při povodni 1997
Z Komplexního zhodnocení povodňové katastrofy v červenci 1997 vyplynulo, že zásadními
problémy v oblasti informovanosti, snižující efektivnost řízení byly:
- nízká informovanost občanů o povodňovém nebezpečí;
- nedostatečná dostupnost informací o průběhu povodní a provedených opatřeních
(frekvence poskytování aktuálních informací, kdo je má komu poskytovat a s jakou
podrobností).
Bezprostředně po povodni se začalo s odstraňováním řady nedostatků následujícími
opatřeními:
- MŽP vydalo metodický pokyn pro zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby,
jehož výsledkem byl do konce roku 1999 jednoznačně definovaný přenos informací o
hladinách a průtocích ve vodních tocích z jednotlivých hlásných profilů,
- byla vydána norma TNV 752931 Povodňové plány. Pro operativní informovanost obcí
byla tato norma publikována v příloze Zpravodaje MŽP a v týdeníku vlády S’98 – veřejná
správa,
- byla analyzována činnost povodňových orgánů v materiálu pro vládu, kde byl zdůrazněn
zásadní význam získávání aktuálních hydrologických a meteorologických informací
především v oblastech s krátkou odtokovou odezvou srážek. Vláda odsouhlasila
(usnesením vlády č. 185/1998) uvolnění do 100 mil. Kč, z toho 80 mil. Kč pro Český
hydrometeorologický ústav na zdokonalení předpovědní povodňové služby a 20 mil. Kč
pro Hlavní úřad Civilní obrany na doplnění varovného systému o další sirény.
Ministerstvem financí byla uvolněna v srpnu 1998 pouze polovina těchto prostředků,
- systém přenosu hydrologických a meteorologických informací z ČHMÚ na okresní úřady
prostřednictvím Hlavního úřadu Civilní obrany a jeho regionálních úřadů byl doplněn o
přenos prostřednictvím Operačního informačního střediska Hasičského záchranného
sboru,
- v dohodě s Českou televizí byla od července 1998 zřízena teletextová stránka č. 183 na
ČT 1 – Povodňové zpravodajství,
- v době povodní byl zpřístupněn na webové stránce ČHMÚ vývoj a aktuální stav
oblačnosti získaný z radarových snímků.
Změny v hlásné povodňové službě od roku 1997 po současnost
- v roce 1997 fungoval systém hlásné povodňové služby založený na tehdy platném zákoně
č. 138/1973 Sb., o vodách, 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství a
nařízení vlády č. 27/1975 Sb., o ochraně před povodněmi,
- podstatně se lišilo technické vybavení a komunikační možnosti hlásné povodňové služby
(sledování v hlásných stanicích, předávání zpráv),
- v roce 1997 nebyly prakticky vůbec informace z nejvíce postižených oblastí z důvodu
poškození nebo zničení vodoměrných stanic a výpadků elektrického proudu a telefonního
spojení,
- po vydání Metodického pokynu odboru ochrany vod MŽP k zabezpečení hlásné a
předpovědní povodňové služby byly přepracovány Odborné pokyny ČHMÚ k provádění
hlásné povodňové služby,
- v současné době ČHMÚ presentuje na webových stránkách HPPS pro povodňové orgány
a veřejnost komplexní informace vztahující se k povodním (aktuální stavy a průtoky
35
-
VÚV TGM, v.v.i.
v hlásných profilech osazených automatickými stanicemi ústavu, dvoudenní
hydrologickou předpověď v předpovědních profilech, sdruženou informaci o aktuálních
srážkách). Dále je možný odskok na další stránky ústavu presentující předpověď počasí,
kvantitativní předpověď srážek podle modelu ALADIN, aktuální radarové informace a
informace z meteorologických družic,
metodický pokyn k zabezpečení HPPS byl několikrát novelizován. Současně platná verse
Metodického pokynu odboru ochrany vod MŽP č. 15/2005 byla zveřejněna v roce 2005.
Změny v systému varování a vyrozumění
- od roku 1991 je v ČR budován Jednotný systém varování a vyrozumění, který je
v současné době podle Zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému
zajišťován a provozován Ministerstvem vnitra,
- od 1. listopadu 2001 byl na území České republiky zaveden jediný varovný signál, a to
signál „Všeobecná výstraha“,
- schválená Koncepce ochrany obyvatelstva ČR do roku 2006 s výhledem do roku 2015
stanovila úkol zabezpečit pokrytí 80 - 85 % území České republiky varovným signálem,
modernizovat sirény v zónách havarijního plánování jaderných elektráren a na územích
ohrožených povodněmi obměnit starší sirény za elektronické - vybavené hlasovým
modulem, a vybavit je zpětnou diagnostikou,
- v současné době jsou platné Zásady dalšího rozvoje jednotného systému varování a
informování obyvatelstva v České republice po roce 2010,
- v současné době je vyrozumění a varování zakotveno v několika legislativních předpisech:
- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému,
- Zákon č. 240/2000Sb., o krizovém řízení (krizový zákon),
- Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon),
- Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany
obyvatelstva,
- Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.
- je stanoveno, že povodňové orgány obcí zabezpečují varování právnických a fyzických
osob v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování. Při nebezpečí
z prodlení mohou varování spustit příslušné OPIS HZS.
Kompletní informace o Změnách v hlásné povodňové službě od roku 1997 po současnost jsou
obsaženy v Příloze č. 4. Podrobnější informace o zabezpečení varování, vyrozumění a
informování jsou uvedeny v kapitole 3.
4.2 Novelizace metodického pokynu č. 15/05 odboru ochrany vod MŽP
Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k zabezpečení hlásné a předpovědní služby
slouží k upřesnění systému hlásné a předpovědní povodňové služby prováděné podle zákona
č. 254/2001 Sb.
Pokyn byl vydán v roce 1998, kdy byl po povodni v roce 1997 revidován systém hlásné
povodňové služby. Předpis byl několikrát novelizován, zejména v reakci na zrušení okresních
úřadů a ustavení nových krajů, vydání krizového zákona a zákona o Integrovaném
záchranném systému, vydání nového vodního zákona, a se zohledněním zkušeností
z proběhlých povodní, zejména katastrofální povodně v roce 2002. Současně platná verze
Metodického pokynu odboru ochrany vod MŽP č. 15/2005 k zabezpečení hlásné a
předpovědní služby byla zveřejněna ve Věstníku MŽP z roku 2005, částka 9.
Podněty k novelizaci metodického pokynu vycházejí z legislativy v případech, kdy došlo
k novelizaci právních předpisů vztahujících se k činnosti HPPS a dále ze zkušeností
36
VÚV TGM, v.v.i.
z proběhlých povodní v letech 2006, 2009, na jaře roku 2010 a v srpnu 2010. V Příloze č. 4
jsou uvedeny návrhy na změny předpisu vypracované ČHMÚ.
Zkušenosti z hodnocené jarní povodně 2010 jsou uvedeny v kapitole Hlásná a předpovědní
povodňová služba Českého hydrometeorologického ústavu.
Schéma přenosu informací předpovědní a hlásné povodňové služby
Povodňové orgány jednoznačně volají po zjednodušení přenosu zpráv HPPS od ČHMÚ
k nim. Kritizováno je v systému distribuce především mnohonásobné doručování výstrah.
Objevuje se i názor, že příliš velký počet doručených výstrah snižuje vnímání jejich
závažnosti. Do přenosu informací od ČHMÚ ke krajům a ORP byly začleněny Operační
informační střediska HZS, což je následně i smluvně upraveno. Prověření přenosu zpráv
v rámci struktury HZS při povodních v roce 2009 ukázalo, že doba od převzetí zprávy ČHMÚ
OPIS až po doručení na ORP se různí a může trvat 20 – 50 minut.
Plánované změny by měly vycházet z uvedených zkušeností povodňových orgánů, pro které
je rychlé doručení cílené zprávy klíčové v jejich rozhodování. Nabízí se různé možností jak
zefektivnit tento proces. Pokud se bude vycházet z fungujícího schématu, lze zjednodušení a
zrychlení přenosu docílit zejména snížením počtu přenosových uzlů.
Vzhledem k připravované celkové novelizaci metodického pokynu, musí změny ve schématu
odrážet obměny provedené v celkovém konceptu metodického pokynu.
4.3 Povodňový informační systém
POVIS funguje od roku 2006 a první pilotní digitální povodňový plán na této platformě byl
zpracováván v roce 2003.
Povodňový informační systém chápeme jednak jako informační portál pro povodňové orgány
všech stupňů a nebo systém pro správu, publikaci a sdílení dat digitálního povodňového plánu
a digitální povodňové knihy.
K získání přehledu o využívání POVIS a dPP sloužily rozeslané dotazníky cíleně do oblastí
s výraznějším postižením povodní, dále e-mailové a telefonické dotazování.
Informační portál POVIS obsahuje řadu cenných informací využitelných především v době
přípravy na možnou povodňovou událost a v tomto smyslu je chápán i většinou dotazovaných
členů povodňových orgánů, kteří souhlasně odpovídali, že v průběhu povodně POVIS
nevyužívají. Což potvrzují i statistické údaje přístupů na webové stránky během povodňového
období. Oceňují zveřejňování informací o Dotačních programech a související dokumentace,
organizovaných školeních a široké spektrum informací shromážděných na jednom místě.
Nejčastěji jsou vyhledávány zveřejněné digitální povodňové plány a aktuální složení
povodňových komisí a kontakty na jejich členy používané hlavně při aktualizaci
povodňových plánů. Ohlasy na portál se různí, od některých zaznělo konstatování, že je
systém přehledný, jindy připomínky poukazovaly na nepřehlednost publikovaných informací
a těžkou orientaci na stránkách.
Do aplikace dPP mají převeden povodňový plán Moravskoslezský kraj a Zlínský kraj (pokud
uvažujeme území 4 zasažených krajů) ovšem liší se zpracováním. V Jihomoravském kraji byl
ještě před vznikem POVISu vybudován informační systém EMOFF, sloužící ke komunikaci
mezi jednotlivými účastníky povodňové ochrany a o jiném informačním systému zatím
neuvažují.
37
VÚV TGM, v.v.i.
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností POVIS a dPP znají, ale větší část
z dotazovaných obcí s ním dosud příliš nepracovala. Ze strany dotazovaných obcí byl
projeven zájem o využití možností POVISu, a to i digitálního povodňového plánu, případně
vedení povodňové knihy v digitální podobě. Některé z nich vyjádřily pochybnosti především
o operativnosti digitální podoby těchto dokumentů a rychlosti práce s nimi.
Nejvyužívanější částí digitálního povodňového plánu je část Povodňové komise s kontakty na
jednotlivé povodňové komise. Pokud by do systému byly zapojeny povodňové orgány všech
stupňů a byla zajištěna (jasnou garancí) pravidelná aktualizace, včetně napojení na aktuální
evidence obyvatel, firem a další, byl by jistě přínosem a znamenal by významnou úsporu
času. Současné zkušenosti uživatelů digitálních povodňových plánů v systému POVIS hovoří
zejména o velké náročnosti udržování plánů v aktuální podobě. Bylo poukázáno na horší
využitelnost map v grafické části.
Digitální povodňový plán může být vypracován i na jiné softwarové platformě a některé
povodňové orgány již takový plán zpracován mají. K zajištění kompatibility systémů a
především dat by měla sloužit Metodika pro tvorbu digitálních povodňových plánů, která je
v pracovní verzi publikovaná na stránkách POVIS.
Revize digitálního povodňového plánu ČR je garantována 1x ročně (nejpozději do 31. března)
tak jak je stanoveno Zákonem o vodách. Od srpna, kdy vešla v platnost novela vodního
zákona, jsou zde ale stále uváděny citace z původního znění zákona.
Návrhy na úpravu POVIS
- rozvíjet POVIS a digitální povodňový plán v souladu s aktuálními trendy a možnostmi
techniky (i mapový portál),
- zajistit naplňování databází spolu s garantovanou aktualizací dat,
- zvážit stanovení povinné aktualizace dPP ČR při novelizaci právních předpisů týkajících
se povodňové ochrany.
4.4 Operační program životní prostředí
Preventivním nástrojem pro zlepšování povodňové ochrany je dotační nástroj Operační
program životní prostředí (OPŽP) oblast podpory 1.3 omezování rizika povodní. V rámci
projektových záměrů 1.3.1 jsou prioritami digitální povodňové plány a naplňování POVIS,
mapování povodňového nebezpečí a povodňových rizik a přírodě blízká protipovodňová
opatření.
Již proběhly výzvy č. VI (2008) a č. XIV (2009) a č. XX (2010). Přehled podaných žádostí a
stav projektů k říjnu 2010 je uveden v Příloze č. 5. Tabulka poskytuje přehled projektů
podaných za území krajů a povodí postižených květnovými a červnovými povodněmi s šedě
vyznačenými projekty lokalizovanými přímo v oblasti, pro kterou byl vyhlášen krizový stav.
4.5 Přehled návštěvnosti vybraných internetových stránek a jejich obsah
Mezi informační zdroje pro činnost povodňových orgánů patří internetové stránky publikující
informace pro podporu rozhodování a řízení povodňových opatření. Průzkum návštěvnosti a
obsahu webových stránek se zaměřil na internetové stránky ČHMÚ, Povodí Odry, s.p.,
Povodí Moravy, s.p., Vodohospodářský informační portál, POVIS a Digitální povodňový plán
ČR, HZS a jednotlivých ministerstev (MŽP, MZe, MV, MZ, MMR, MF, MD). Návštěvnost
byla sledována ve 2 obdobích 14.5.-23.5.2010 a 1.6.-6.6.2010.
38
Internetové stránky provozované ČHMÚ
www.chmi.cz Období
Počet hitů
VÚV TGM, v.v.i.
Počet stránek
Objem dat (MB)
KVĚTEN
Max
Min
Průměr
Po 17.5.2010
Čt 20.5.2010
14.-23.5.2010
14 549 019
6 575 429
9 761 536
1 560 273
817 330
1 153 060
243 454
132 452
183 183
St 2.6.2010
So 5.6.2010
1.-6.6.2010
17 095 515
3 305 331
9 064 898
1 856 367
455 780
1 062 064
293 853
75 397
169 655
8 709 604
7 460 554
6 637 186
1 044 062
896 800
802 433
171 983
145 252
133 985
Počet hitů
Počet stránek
Objem dat (MB)
Po 17.5.2010
Pá 21.5.2010
14.-23.5.2010
4 907 647
434 448
1 785 662
1 324 807
121 517
475 295
11 383
962
4 181
St 2.6.2010
So 5.6.2010
1.-6.6.2010
3 533 295
224 663
1 325 645
954 707
60 852
356 719
8 316
550
3 174
942 326
691 256
614 307
256 125
186 574
165 298
2 205
1 676
1 543
Počet hitů
Počet stránek
Objem dat (MB)
17.5.2010
23.5.2010
14.-23.5.2010
22 953 628
1087844
5 878 582
10 266 237
757 057
2 775 525
187 826
7 384
48 953
3.6.2010
6.6.2010
1.-6.6.2010
7 937 487
1 094 194
3 910 861
3 545 418
749 459
1 864 722
73 999*
7 727
33 060
ČERVEN
Max
Min
Průměr
DLOUHODOBÝ PRŮMĚR
Průměr
květen
Průměr
červen
Průměr
rok 2010
www.pocasi.chmi.cz Období
KVĚTEN
Max
Min
Průměr
ČERVEN
Max
Min
Průměr
Průměr
květen
Průměr
červen
Průměr
rok 2010
http://hydro.chmi.cz/hpps/ Období
KVĚTEN
Max
Min
Průměr
ČERVEN
Max
Min
Průměr
Průměr
květen
2 634 265
1 473 831
21 371
Průměr
červen
1 517 854
904 719
12 059
Průměr
rok 2010
1 202 838
829 957
8 849
* 2.6.2010 Grafické vyjádření přístupů na webové stránky provozované ČHMÚ je součástí Přílohy č. 6.
Internetové stránky Povodí Odry, s.p.
39
VÚV TGM, v.v.i.
Období
Počet hitů /návštěv
Počet stránek
Objem dat (MB)
17.5.2010
23.5.2010
14.-23.5.2010
27 997 619 /154 822
746 073 /9 574
5 751 048 /44 691
2 793 684
577 618
979 988
73 410
3 080
20 730
2.6.2010
6.6.2010
1.-6.6.2010
11 269 796 /72 896
333 092 /5 414
3 084 118 /25 709
1 063 676
37 291
293 682
30 950
1 470
9 260
KVĚTEN
Max
Min
Průměr
ČERVEN
Max
Min
Průměr
Nejžádanějšími stránkami byl portál Informační systém veřejné správy s jeho podstránkami
"Stavy a průtoky", následovaly podstránky "Stavy a průtoky na nádržích" a "Srážky".
Den s největším poskytnutým počtem stránek bylo pondělí 17.5.2010. Mimo výše uvedené
období nepřevyšovala návštěvnost obvyklé hodnoty, kdy průměr činí cca. 1800 návštěv/den a
cca. 800 MB/den.
Internetové stránky Povodí Moravy, s.p.
Období
Počet návštěv
Počet stránek
KVĚTEN
Max
Min
Průměr
17.5.2010
23.5.2010
14.-23.5.2010
213 310
7 753
66 121
774 510
15 374
201 487
ČERVEN
Max
2.6.2010
195 216
728 054
Min
6.6.2010
8 136
16 361
Průměr
1.-6.6.2010
62 191
202 938
Běžné průměrné denní hodnoty vypočtené za delší období (1.5-30.9.2010) byly 10 534
návštěv a 29 291 zobrazení stránek.
www.voda.gov.cz -Vodohospodářský informační portál
Období
Počet návštěv
KVĚTEN
Max
Min
Průměr
17.5.2010
23.5.2010
14.-23.5.2010
26 313
1 195
7 722
ČERVEN
Max
2.6.2010
10 576
Min
6.6.2010
1 093
Průměr
1.-6.6.2010
4 482
Průměrná denní návštěvnost v roce 2009 byla 3502. Průměrná denní návštěvnost v měsících
květen a červen 2010 byla 2802 a 2462.
40
VÚV TGM, v.v.i.
www.povis.cz - Povodňový informační portál
Období
Počet návštěv
KVĚTEN
Max
Min
Průměr
17.5.2010
15., 22. a
23.5.2010
14.-23.5.2010
98
5
33
ČERVEN
Max
2.6.2010
56
Min
6.6.2010
7
Průměr
1.-6.6.2010
24
Průměrná denní návštěvnost v období 31.1.2010-31.1.2011 byla 19 návštěv.
www.dppcr.cz – Sekce POVIS - Digitální povodňový plán
Období
Počet návštěv
KVĚTEN
Max
Min
Průměr
17.5.2010
15.5.2010
14.-23.5.2010
853
86
308
ČERVEN
Max
2.6.2010
576
Min
6.6.2010
75
Průměr
1.-6.6.2010
257
Průměrná denní návštěvnost v období 31.1.2010-31.1.2011 byla 132 návštěv.
Internetové stránky Ministerstva životního prostředí
Období
Návštěvy celkem/návštěvy
Počet stránek
KVĚTEN
Max
Min
Průměr
17.5.2010
22.5.2010
14.-23.5.2010
4081/2337
457/373
2376/1445
13774
2011
8074
1.6.*/2.6.2010
5.6.2010
1.-6.6.2010
3857*/2315
421/331
2539/1495
12793
1544
8231
ČERVEN
Max
Min
Průměr
Průměrný počet návštěv za 1.1. 2010 - 30.11.2010 je 2 928 za den. V měsíci květenu a
červenu 2010 byl průměrný denní počet návštěv 2 761 a unikátních návštěvníků 27 860 na
měsíc.
Internetové stránky Ministerstva zemědělství
Hlavní stránka
Návštěvy
Stránky
Průměr dlouhodobý
103 605
2 292 113
Květen
104 386
2 811 659
Červen
96 647
2 298 106
Sekce tiskové zprávy
Návštěvy
Stránky
7 552
10 528
5 654
7 591
5 469
8 351
Jak je zřejmé, povodně neměly na návštěvnost hlavní stránky ani sekce tiskových zpráv žádný
větší vliv, to se dá ale přičíst jak téměř letnímu období (trvale nižší návštěvnost), jednak
41
VÚV TGM, v.v.i.
veliké různorodosti, kvůli které čtenáři portál navštěvují. Hlavním důvodem bude ale
skutečnost, že informace o povodních jsou za MZe soustřeďovány především na
specializovaném webu www.voda.gov.cz
Internetové stránky Ministerstva vnitra
Poskytnuty byly statistiky o počtu přístupů v následujícím rozsahu k článkům obsahujícím
informace pro občany, co dělat v případě povodní, konkrétně byla zejména propagována linka
psychosociální pomoci, kterou mají na starosti pracovníci psychologické služby ministerstva
vnitra. Na tuto linku také hojně upozorňovala celostátní média, která tuto informaci přejala ze
stránek MV, tudíž informační dopad je širší, než jak jej ukazuje pouhá návštěvnost
konkrétních stránek.
V tabulce je uvedena návštěvnost části webu Informační servis/Zpravodajství, kde jsou
informace o povodních umístěny:
měsíc
počet zobrazení
květen
7 670
červen
6 820
červenec
16 500
srpen
18 240
Příručky pro občany o formách psychosociální pomoci v případě závažných situací
http://mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-psychologicka-sluzba-psychosocialni-krizova-pomoc.aspx
Maximální počet denních zobrazení: 18.5. (8)
Psychosociální krizová pomoc
http://www.mvcr.cz/clanek/clanek/psychosocialni-krizova-pomoc.aspx
Maximální počet týdenních zobrazení: 16.-22.5 (24)
Na stránkách byly v průběhu srpna uveřejněny další články týkající se psychologické a
psychosociální pomoci.
Internetové stránky Hasičského záchranného sboru
Používaná metodika měření přístupů a návštěv dostupnými nástroji neumožnila dodat data
v požadované struktuře.
14.5.2010 - 23.5.2010
návštěvy: 15 800
zobrazení stránek: 77 055
květen
návštěvy: celkový počet - 47 091, denní průměr - 1 519,06
1.6. - 6.6.2010
červen
návštěvy: 7 696
zobrazení stránek: 37 222
návštěvy: celkový počet - 40 717, denní průměr - 1 357,2
1.1.2010 - 31.10.2010
návštěvy: celkový počet - 424 526, průměrný počet - 42 452,6
Internetové stránky Ministerstva zdravotnictví
Články týkající se zabezpečení hygienických podmínek po povodni byly na stránkách
publikovány až během srpna. Pro informaci je uvedena návštěvnost od vydání článku do
poloviny prosince 2010.
http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/aktualni-doporuceni-pravidla-zakladni-hygieny-pozaplavach_2024_5.html
Od 9.8.2010 (datum publikování) bylo zaznamenáno 1360 návštěv, 10,71 návštěv za den.
http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/nouzove-zasobovani-pitnou-vodou_2036_5.html
Od 25.8.2010 (datum publikování) bylo zaznamenáno 61 návštěv, 0,48 návštěv za den.
Internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj
42
VÚV TGM, v.v.i.
Jsou zde publikovány informace relevantní především pro následnou obnovu postiženého
území pod odkazy: Živelní pohromy - Státní pomoc po živelní nebo jiné pohromě - Metodika
k postupům podle zákona o státní pomoci při obnově území a Pomoc při povodních.
Období
Hity/Počet návštěv
Počet stránek
Objem dat (MB)
17.5.2010
22.5.2010
14.-23.5.2010
492 456/3 466
105 648/1 186
301 903/2 392
269 141
56 143
164 504
5 100
980
3 000
KVĚTEN
Max
Min
Průměr
ČERVEN
Max
2.6.2010
444 731/3 306
256 065
3 800
Min
5.6.2010
96 427/1 113
54 783
0,98
Průměr
1.-6.6.2010
297 208/2 390
171 279
2,7
V roce 2010 bylo průměrně 2 755 návštěv za den, poskytnuto bylo denně 223 746 stránek
s průměrným objemem dat 33 GB.
Internetové stránky Ministerstva financí
Na internetovém portálu byl zveřejněny relevantní informace především pro období po
povodni pod odkazem: živelní pohromy – souhrnné informace o státní pomoci při obnově
území postiženého živelní pohromou.
(http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_zivelne_pohromy.html)
Ve dnech 14.5.-23.5.2010 bylo zaznamenáno celkem 17 návštěvníků a ve dnech 1.6.6.6.2010 celkem 12 návštěvníků. Pro porovnání byla uvedena návštěvnost ostatních stránek
MF, která činila 47 000.
V celém roce měla uvedená stránka celkem 815 návštěv, v květnu 57 a v červnu 46. Nejvíc
návštěv bylo 25.5.2010.
Internetové stránky Ministerstva dopravy
Ve sledovaném období nebyly na stránkách zveřejněny informace vztahující se k proběhlým
povodním.
V průběhu povodně, jak vyplynulo z uvedených statistických přehledů přístupů na internetové
stránky i z odpovědí na rozeslané dotazníky, je povodňovými orgány nejvíce využíváno
informací ČHMÚ a územně příslušného vodohospodářského dispečinku podniku Povodí.
Nejvyšší návštěvnost u webů poskytujících aktuální informace potřebné v průběhu povodně
(ČHMÚ, podniky Povodí, Vodohospodářský informační portál Mze, POVIS – digitální
povodňový plán, MŽP) byla zaznamenána ve dnech 17.5.2010 v první vlně a 2.6.2010
v druhé povodňové vlně.
43
VÚV TGM, v.v.i.
5 Shrnutí a náměty pro zlepšení systému povodňové služby a
zvládání povodňových situací
Zprávy povodňových orgánů a účastníků povodňové ochrany, kterým jejich zpracování
ukládá Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, z nejvíce postižených oblastí, byly základem pro
ucelený popis situace a provedených opatření ke zmírnění následků povodňových událostí.
Zhodnocení činností povodňových orgánů, orgánů krizového řízení a složek integrovaného
záchranného systému je podnětem k hledání možností pro zlepšení fungování systému
povodňové ochrany.
Odezvou na extrémní srážkovou činnost v květnu a červnu a předchozí nasycenost povodí
byly povodňové stavy na významných i drobných vodních tocích a na mnoha místech i
rozsáhlé sesuvy půdy.
Po dobu povodně byly v činnosti povodňové komise obcí, obcí s rozšířenou působností,
povodňové komise 4 krajů (Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského)
a při květnových událostech i ústřední povodňová komise. Obce vyhlašovaly postupně 2. a 3.
stupně povodňové aktivity v závislosti na stavu místních drobných vodních toků a na postupu
povodňové vlny na hlavních tocích (viz příloha č. 2). Třetí stupně povodňové aktivity byly
vyhlášeny z úrovně krajů na celé území Moravskoslezského kraje, pro úsek toku Moravy v
kraji Zlínském a v Olomouckém kraji pro území 3 ORP (Hranice, Lipník nad Bečvou,
Přerov).
Ústřední povodňová komise byla svolána na dvě jednání, jejichž náplní bylo hlavně vzájemné
informování jednotlivých resortů, protože situace byla velmi dobře zvládána krajskými
povodňovými komisemi a následně krizovými štáby. V ostatních případech byla situace
řešena na úrovni povodňových a krizových orgánů obcí s rozšířenou působností, případně
vlastními silami obcí.
Krizový stav, jednalo se o stav nebezpečí, byl v květnu vyhlášen poměrně rychle po vzniku
povodňové situace pro území 3 krajů: Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského.
V průběhu červnových povodní bylo k tomuto opatření přistoupeno ve Zlínském kraji, a to
pro celé jeho území, a v Jihomoravském kraji. Vyhlášení „stavu nebezpečí“ umožnilo
uplatnění rozsáhlejších pravomocí orgánů krizového řízení a vytvoření právního prostřední
pro následné odstraňování škod a obnovu území (uplatnění zákona 12/2002 Sb., o státní
pomoci na obnovu území). Úkoly ochrany před povodněmi tímto přešly na krizové orgány.
Přehled doby trvání a územní platnost vyhlášených stavů nebezpečí je uveden v Tab. 2.
Činnost státních podniků povodí spočívala v účasti na hlásné a předpovědní službě, úzké
spolupráci s jednotlivými povodňovými orgány, řízení manipulace na vodních dílech a
provádění zabezpečovacích prací na vodních tocích (zejména sanace nátrží a provizorní
zabezpečování břehů) a vodních dílech a to ve spolupráci s Armádou ČR, jednotkami HZS,
dobrovolných hasičů a výpomocí ostatních státních podniků povodí.
Obecně byla povodňovými orgány součinnost se správci povodí a vodních toků hodnocena
kladně. Dílčí připomínky k práci hlásné služby vodohospodářských dispečinků se týkaly
pružnějšího předávání aktuálních údajů a upozorňovaly na rozdílnost mezi zveřejňovanými
údaji o stavech na tocích ČHMÚ a Povodí Moravy, s.p.
Fungování hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ za květnových a červnových
povodní v roce 2010 bylo vesměs hodnoceno pozitivně. Přesto povodňové orgány
44
VÚV TGM, v.v.i.
poukazovaly především na to, že aktualizace informací o průtocích a výškách hladiny
v hodinovém kroku je pro jejich rozhodování nedostatečná.
Záchranné a likvidační práce zajišťované IZS byly od 16. května 2010, 18:00 hod. ústředně
koordinovány MV-Generálním ředitelstvím HZS ČR a byla zajišťována realizace požadavků
krajů. Jednotky PO (HZS ČR, SDH obcí) spolupracovaly zejména s Policií ČR, obecní
policií, nevládními humanitárními organizacemi a obcemi. Do záchranných prací byl zapojen
také Záchranný útvar HZS ČR Hlučín a Armáda ČR.
Humanitární pomoc byla organizována ve spolupráci s krajskými úřady, ORP a nevládními
organizacemi (Český červený kříž, organizací ADRA, Člověk v tísni, Česká katolická charita,
Slezská diakonie, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Armáda spásy, Diecesní
Charita ostravsko-opavská, Krizové centrum Ostrava, Hand for help a řadou dalších).
Významná byla práce psychologů posttraumatických týmů, dále zajišťování informací
a zřízení speciálních telefonních linek v krajích, které sloužily v průběhu povodní ke
komunikaci s veřejností.
Fungování IZS bylo účastníky povodňové ochrany hodnoceno dobře. Zhodnocení průběhu
řešení povodní ukázalo, že opatření prováděná pro řešení krizové situace byla dostatečná a
vytvořený systém krizového řízení poskytuje dostatečnou oporu pro zvládání takových
situací.
Z hodnocení činností povodňových orgánů všech stupňů vyplynulo, že v zásadě splnily svůj
úkol a zajistily funkčnost systému řízení povodňové ochrany v postižených územích. Při
jejich činnosti se však vyskytly i nedostatky, které je třeba napravit. Vznikaly problémy
zapříčiněné také ostatními účastníky povodňové ochrany, a to zejména vlastníky pozemků a
staveb (§ 85). Jednalo se především o:
- Byla opomíjena povinnost odvolání stupňů povodňové aktivity
Vyhlašování stupňů povodňové aktivity na většině zasažených míst proběhlo a to v časové
návaznosti na postup povodňové vlny. Je však třeba konstatovat, že plnění povinnosti
odvolání SPA povodňových orgánů nižších stupňů (obce, ORP) je obecně na nízké úrovni, jak
vyplývá ze zpráv. Je zřejmé, že členové a pravděpodobně i předsedové těchto povodňových
orgánů mají nízkou povědomost o právních návaznostech na tyto povinné akty povodňových
orgánů s vážnými důsledky i na financování aktivit, které povodňový orgán provádí. Poměrně
často v předkládaných zprávách povodňových orgánů, a to i na krajské úrovni, informace o
vyhlášení a odvolání SPA nebyly uvedeny.
-
Nefungovala dostatečně hlásná služba na úrovni obcí, tak jak ji stanovuje zákon o vodách
v § 73, 78 a 79.
Ukázalo se, že zajištění hlásné služby ve smyslu pozorování hlásných profilů místními
pozorovateli a podávání hlášení správci povodí a ČHMÚ není vždy dostatečně plněno.
-
Nebyla splněna povinnost vypracovat povodňový plán daná zákonem o vodách v § 71
odst. 4
Vlastníkům pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh
povodně je stanovena povinnost zpracovat povodňový plán. V případě pochybnosti o rozsahu
této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne k návrhu
jejich vlastníků vodoprávní úřad.
Významným problémem, který nastal na území města Přerova, bylo zaplavení teplárny
Dalkia, a.s., a přerušení dodávky tepla na území města, kdy situaci zřejmě zkomplikoval i
fakt, že tato společnost neměla vypracovaný povodňový plán.
45
VÚV TGM, v.v.i.
Podobný problém nastal u statku a psího útulku v Moravskoslezském kraji, kdy musela být
provedena evakuace zvířat a její průběh ztěžovala skutečnost, že ani tyto stavby neměly
povodňový plán. Nutnost zpracovat povodňový plán se týká i staveb rozvodů elektrické
energie (trafostanice).
-
Projevily se nedostatky ve zpracování povodňových plánů § 71 odst. 3 a preventivní
přípravě
Až v průběhu povodně byla na některých místech zajišťována opatření (definování
odpovědnosti za jednotlivé činnosti, skladové prostory, prostory pro ubytování v případě
evakuace), která měla být upravena povodňovým plánem.
Součástí přípravy na řešení povodňových situací je jmenování členů povodňových komisí
(složení uvedeno v povodňovém plánu). Vyvstaly situace, za kterých se projevilo
nedostatečné zastoupení organizací podílejících se na prováděných povodňových opatřeních
(HZS) nebo zodpovědných za podstatnou infrastrukturu v oblasti.
K preventivní přípravě na povodně patří i zajištění vhodných prostor, lokalizovaných mimo
ohroženou zónu, a technického vybavení pro činnost povodňového orgánu tak, aby nebyla
narušena činnost např. při výpadku proudu, nebo selhání techniky.
-
Nebyla dostatečně plněna povinnost dokumentace povodně formou vypracování Zprávy o
povodni podle § 76 Zákona o vodách
Předložené zprávy často neobsahovaly části definované zákonem o vodách. Nebyl vždy
uveden popis zajištění podstatných povinností stanovených povodňovým orgánům na
jednotlivých úrovních řízení (Vyhlašování a odvolávání SPA, zajištění hlásné a případně i
hlídkové služby a varování obyvatel, prováděné záchranné a zabezpečovací práce a
spolupráce s IZS a další). Nebyl dodržován termín pro předložení zprávy.
Vyplynulo, že není vyjasněná souvislost mezi dokumentací požadovanou zákonem o vodách a
krizovým zákonem a jeho prováděcími předpisy (Směrnice Ministerstva vnitra č.j.: PO365/IZS – 2004).
Je třeba vyzdvihnout zabezpečení přístupu občanů, cíleně ohrožených a postižených,
k informacím o průběhu povodně a hlavně o tom, jak se v takové situaci zachovat. Během
povodňových událostí sloužily občanům stálé tísňové linky IZS, případně speciálně vyčleněné
krizové linky, byly vytvořeny i zvláštní e-mailové adresy. Krizové linky byly zřizovány úřady
(kraje, ORP), místně příslušnými pracovišti HZS a Policie ČR (i městské, obecní policie).
Informace sdělovacím prostředkům byly poskytovány především prostřednictvím tiskových
mluvčích krajů, měst, obcí, IZS a správců povodí. Formou tiskových zpráv byly zároveň
publikovány na internetových stránkách těchto subjektů.
V průběhu těchto povodní nedošlo k významným výpadkům elektrické energie ani
telefonního spojení, proto byly výše zmiňované prostředky velmi efektivní v šíření informací.
Součástí řešení bylo zjišťování zabezpečení komunikační a informační podpory povodňových
orgánů. V průběhu povodně, jak vyplynulo z šetření přístupů na internetové stránky (ČHMÚ,
Státních podniků Povodí, POVIS, dPP ČR, Vodohospodářský informační portál a
ministerstev) i z odpovědí na rozeslané dotazníky, je povodňovými orgány nejvíce využíváno
informací ČHMÚ a územně příslušného vodohospodářského dispečinku podniku Povodí.
Nejvyšší návštěvnost u webů poskytujících aktuální informace potřebné v průběhu povodně
(ČHMÚ, podniky Povodí, Vodohospodářský informační portál, dPP ČR, MŽP) byla
zaznamenána ve dnech 17.5.2010 v první vlně a 2.6.2010 v druhé povodňové vlně.
46
VÚV TGM, v.v.i.
Jedním z preventivních opatření, pro zlepšení povodňové ochrany, je dotační nástroj Operační
program životní prostředí (OPŽP) oblast podpory 1.3 omezování rizika povodní. V rámci
projektových záměrů 1.3.1 jsou prioritami digitální povodňové plány a naplňování POVIS,
mapování povodňového nebezpečí a povodňových rizik a přírodě blízká protipovodňová
opatření.
Náměty a doporučení, které vyplynuly z poskytnutých podkladů a hodnocení funkce systému
ochrany před negativními účinky povodní v období května a června 2010:
1. Je nutné klást vysoký důraz na osvětu veřejnosti a vzdělávání účastníků povodňové
ochrany.
2. V rámci odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů důrazně upozorňovat na
povinnosti vyplývající ze zákona o vodách včetně osvětlení právních souvislostí, a to
především:
- vyhlašování i odvolávání SPA,
- zajištění hlásné a hlídkové služby na správním území.
Doporučuje se také pro zlepšení spolupráce povodňových orgánů (krajů, ORP) z různých
krajů v rámci uceleného povodí pořádat společné porady.
3. Aktualizovat povodňové plány a zapracovat do nich zkušenosti z proběhlých povodňových
událostí. Především konkrétně definovat organizační zajištění opatření prováděných
v průběhu povodně. Dbát na to, aby všechny subjekty, které mají zákonnou povinnost, měly
zpracovaný aktuální povodňový plán v odpovídajícím rozsahu a kvalitě. Zároveň zrevidovat a
zvážit složení PK.
4. V zájmu zajištění efektivní dokumentace a následného vyhodnocení povodňových situací je
nezbytné jasně a detailně definovat obsah Zpráv o povodni povodňových orgánů na
jednotlivých úrovních řízení a ostatních účastníků povodňové ochrany, jimž je vypracování
zpráv uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. Zároveň vyžadovat dodržení zákonné lhůty pro jejich
vypracování.
5. Vyjasnit souvislost mezi dokumentací požadovanou zákonem o vodách a krizovým
zákonem a jeho prováděcími předpisy (Směrnice Ministerstva vnitra č.j.: PO-365/IZS – 2004)
v případě, kdy je systém povodňové ochrany začleněn do systému krizového řízení.
Zkoordinovat dokumentační práce.
6. Rozvíjet v souladu s aktuálními trendy a možnostmi techniky POVIS, zajistit jeho
naplňování spolu s garantovanou aktualizací.
47
Seznam zkratek
AČR
BMIS
BR
ČČK
ČHMÚ
dPP
GŘ HZS
HPPS
HZS
IZS
JMK
JPO
JSVV
KHS
KOPIS
KŠ
KÚ
MP
MD ČR
MF ČR
MIS
MMR ČR
MSK
MÚ
MV ČR
MZ ČR
MŽP ČR
MZe ČR
OK
OOV
OPIS
OPŽP
ORP
PČR
PK
PO
POVIS
SDH
SPA
SOPIS
SPS
TS
ÚO
ÚPK
VD
VHD
VÚ
Armáda České republiky
Bezdrátový místní informační systém
Bezpečnostní rada
Český červený kříž
Český hydrometeorologický ústav
Digitální povodňový plán
Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru
Hlásná a předpovědní povodňová služba
Hasičský záchranný sbor
Integrovaný záchranný systém
Jihomoravský kraj
Jednotky požární ochrany
Jednotný systém vyrozumění a varování
Krajská hygienická stanice
Krajské operační a informační středisko
Krizový štáb
Krajský úřad
Městská policie
Ministerstvo dopravy ČR
Ministerstvo financí ČR
Místní informační systém
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Městský úřad
Ministerstvo vnitra ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo životního prostředí ČR
Ministerstvo zemědělství ČR
Olomoucký kraj
Odbor ochrany vod
Operační a informační středisko
Operační program životní prostředí
Obec s rozšířenou působností
Policie České republiky
Povodňová komise
Požární ochrana
Povodňový informační systém
Sbor dobrovolných hasičů
Stupeň povodňové aktivity
Sektorové operační a informační středisko
Stálá pracovní skupina
Technické služby
Územní odbor
Ústřední povodňová komise
Vodní dílo
Vodohospodářský dispečink
Vojenský útvar
48
VÚV TGM, v.v.i.
ZK
ZÚ
ZVHS
ZZS
VÚV TGM, v.v.i.
Zlínský kraj
Záchranný útvar
Zemědělská vodohospodářská správa
Seznam příloh
Příloha č. 1
Popis situace
Příloha č. 2
Přehled vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity
Příloha č. 3
Přehled možných a použitých způsobů varování na územích ORP
Příloha č. 4
Změny v hlásné povodňové službě od roku 1997 a návrhy na změny
vyplývající z vyhodnocení povodní
Příloha č. 5
Přehled podaných žádostí do OPŽP a stav projektů k říjnu 2010
Příloha č. 6
Grafické vyjádření přístupů na webové stránky provozované ČHMÚ
Příloha č. 7
Seznam použitých podkladů
49
Obsah:
Úvod ........................................................................................................................................... 3
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ................................................................................................. 4
ORP Bohumín ........................................................................................................................ 8
ORP Bruntál ........................................................................................................................... 9
ORP Český Těšín ................................................................................................................. 10
ORP Frenštát pod Radhoštěm .............................................................................................. 10
ORP Frýdek Místek.............................................................................................................. 11
ORP Frýdlant nad Ostravicí ................................................................................................. 12
ORP Havířov ........................................................................................................................ 12
ORP Hlučín .......................................................................................................................... 13
ORP Jablunkov..................................................................................................................... 14
ORP Karviná ........................................................................................................................ 15
ORP Kopřivnice ................................................................................................................... 18
ORP Kravaře ........................................................................................................................ 20
ORP Krnov ........................................................................................................................... 20
ORP Nový Jičín.................................................................................................................... 21
ORP Opava........................................................................................................................... 22
ORP Orlová .......................................................................................................................... 23
ORP Ostrava......................................................................................................................... 23
ORP Rýmařov ...................................................................................................................... 25
ORP Třinec........................................................................................................................... 25
ZLÍNSKÝ KRAJ...................................................................................................................... 27
ORP Bystřice pod Hostýnem ............................................................................................... 31
ORP Holešov ........................................................................................................................ 32
ORP Kroměříž ...................................................................................................................... 32
ORP Luhačovice................................................................................................................... 37
ORP Otrokovice ................................................................................................................... 37
ORP Rožnov pod Radhoštěm............................................................................................... 40
ORP Uherský Brod............................................................................................................... 41
ORP Uherské Hradiště ......................................................................................................... 41
ORP Valašské Klobouky ...................................................................................................... 43
ORP Valašské Meziříčí......................................................................................................... 44
ORP Vizovice ....................................................................................................................... 46
ORP Vsetín........................................................................................................................... 47
ORP Zlín............................................................................................................................... 47
OLOMOUCKÝ KRAJ ............................................................................................................. 49
ORP Hranice......................................................................................................................... 53
ORP Olomouc ...................................................................................................................... 57
ORP Přerov........................................................................................................................... 57
JIHOMORAVSKÝ KRAJ........................................................................................................ 63
ORP Boskovice .................................................................................................................... 68
ORP Břeclav......................................................................................................................... 68
ORP Bučovice ...................................................................................................................... 70
ORP Hodonín ....................................................................................................................... 71
ORP Hustopeče .................................................................................................................... 75
ORP Kyjov ........................................................................................................................... 76
ORP Pohořelice .................................................................................................................... 77
ORP Slavkov u Brna ............................................................................................................ 78
1
ORP Šlapanice...................................................................................................................... 79
ORP Veselí nad Moravou ..................................................................................................... 79
ORP Židlochovice ................................................................................................................ 83
2
ÚVOD
Příloha obsahuje podrobný popis povodňové situace a její řešení v území 4 nejvíce
zasažených krajů a ORP v jejich správě, pro která byl vyhlášen stav nebezpečí. Podkladem
pro ucelený soubor informací byly hlavně předložené Zprávy o povodni. Součástí shrnutí je
vymezení období povodně, vyjmenování vodních toků, kterých se v území povodňová situace
dotkla. Důraz je kladen na způsob, jakým byl zajištěn informační servis pro občany a na závěr
jsou uvedeny vybrané návrhy opatření a u některých ORP je provedeno zhodnocení
předložené zprávy. Detailně byla pozornost věnována Zprávám o povodni ORP Hranice, ORP
Přerov a ORP Kroměříž, které patří mezi 10 nejvíce postižených ORP, jestliže jako kriterium
použijeme výši nahlášených povodňových škod.
Míra závažnosti povodňové situace na území krajů byla specifikována vyčíslením
povodňových škod. Podle výše nahlášených povodňových škod od nejvyšší hodnoty se kraje
seřadily v tomto pořadí: Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Jihomoravský.
Přehled vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity je uveden samostatně v Příloze č. 2.
3
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Četnost srážek v první polovině měsíce května 2010 se projevila neobvykle vysokým
nasycením půdy zejména na severovýchodě ČR. V druhé polovině měsíce a dále pak
počátkem měsíce června vlivem vydatných srážkových úhrnů nastaly povodňové stavy na
velké části území Moravskoslezského kraje, především v okresech Frýdek-Místek, Karviná,
Ostrava a Nový Jičín.
Povodňové stavy postihly především povodí Odry. V první fázi (13. až 19. května 2010) to
byly na území Moravskoslezského kraje zejména pravostranné přítoky Olše, Ostravice a další
menší vodoteče včetně některých levostranných přítoků. Postiženo bylo také povodí Bečvy.
Ve druhé, méně rozsáhlé fázi (1. až 4. června 2010), se v povodí Odry odtoková situace
opakovala. Vedle Olše a Ostravice byly na rozdíl od 1. fáze zaznamenány povodňové stavy
rovněž v povodí Opavy. Opět se tyto stavy projevily částečně v povodí Bečvy a navíc byly
významněji postiženy toky v horní části povodí Moravy.
Informační servis:
- tiskové zprávy odboru kanceláře hejtmana zveřejňované na portálu MSK
- Informace o dopravě - webové stránky Jednotného systému dopravních informací
http://www.dopravniinfo.cz/
- povodňové telefonní číslo Policie ČR - 596 110 927
- 17.5. zřízena krizová linka 950 730 730, E-mail: [email protected] (humanitární
pomoc a informace občanům)
- http://www.tvportaly.cz/ - internetová televize Moravskoslezského kraje
Povodňová komise MSK a Krizový štáb MSK
Dne 16.5. ve 21:30 se konalo první zasedání Povodňové komise MSK (PK MSK),
v následujících dvou dnech se pak konala další zasedání dvakrát denně. Na prvním zasedání
byl vyhlášen 3. SPA pro území celého kraje. Od vyhlášení stavu nebezpečí dne 18.5. ve 21:30
hodin byl aktivován Krizový štáb MSK a PK MSK se stala jeho součástí.
Tab. 1 Přehled zasedání PK a KŠ Moravskoslezského kraje (zdroj: HZS MSK)
den
16.5.2010, 21:30
17.5.2010, 09:30
17.5.2010, 21:30
18.5.2010, 09:30
18.5.2010, 21:30
19.5.2010, 09:30
20.5.2010, 20:00
24.5.2010, 10:00
31.5.2010, 10:00
2.6.2010, 15:00
3.6.2010, 10:00
17.6.2010, 14:00
zasedal
PK MSK
PK MSK
PK MSK
PK MSK
změna na KŠ MSK
KŠ MSK
KŠ MSK
KŠ MSK
KŠ MSK
KŠ MSK
KŠ MSK
KŠ MSK
Zasedání byla zahajována shrnutím aktuálního stavu (zjišťovaného krajskými úředníky a
složkami IZS v terénu), na které navazovala porada o dalším postupu.
V závěru prvního jednání přijala PK usnesení, deklarující připravenost k převzetí řízení
4
ochrany před povodněmi na území Moravskoslezského kraje v případě výrazného zhoršení
prognózované situace a žádosti obcí s rozšířenou působností. PK komise nebyla o převzetí
řízení ochrany před povodněmi požádána, proto zůstala tato povinnost na nižší úrovni.
V průběhu dne 17.5. byla situace monitorována v postižených oblastech, byl informován
ministr vnitra, dále prostřednictvím telemostu byla seznámena Vláda ČR s aktuálním děním a
vzniklými potřebami. Hejtman kraje s ministrem vnitra uskutečnili osobní prohlídku
zaplavených oblastí. Z jednání hejtmana kraje s místopředsedou vlády a ministrem obrany
vyplynulo mj. potvrzení usnesení vlády ministrem o možném nasazení vojáků v postižených
oblastech. Na večerním jednání Povodňové komise Moravskoslezského kraje bylo
konstatováno, že vývoj situace během noci bude rozhodující pro volbu dalšího postupu. Další,
v pořadí 4. jednání bylo svoláno v dopoledních hodinách 18.5., kde se hejtman kraje (po
důkladné analýze dostupných dat a na základě žádostí starostů obcí s rozšířenou působností
Karviná a Bohumín) rozhodl vyhlásit na Karvinsku a Bohumínsku od 21:30 hodin stav
nebezpečí (krizový stav). O vyhlášení stavu nebezpečí pro správní území ORP požádal i
starosta Českého Těšína. Upřesnění území, kterého se stav nebezpečí týkal, bylo provedeno
ve vydaném Rozhodnutí hejtmana Moravskoslezského kraje o vyhlášení stavu nebezpečí.
Hejtman kraje svolal 18.5. na 21:30 první společné jednání PK MSK a Krizového štábu MSK
(PK MSK se stala součástí KŠ MSK). Změna byla odůvodněna pružnějším řízením prací,
nejen z pohledu současnosti, ale i budoucího odstraňování následků povodně.
Vyhlášení krizového stavu
Dne 18. května 2010 ve 21:30 hod. byl vyhlášen stav nebezpečí v obcích s rozšířenou
působností a jejich správním území: Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Frýdlant nad
Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kravaře, Nový Jičín, Orlová, Ostrava a
Třinec.
Dne 31. května 2010 od 12:00 hod. rozšířil hejtman kraje stav nebezpečí na další část území
MSK vymezenou následujícími 6 ORP: Bruntál, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Krnov,
Opava a Rýmařov se stejným termínem ukončení čtvrtek 17. června 2010 ve 21:30 hod. K
rozšíření platnosti stavu nebezpečí bylo přikročeno z důvodů vzniklých škod v lesích.
Celkem byl stav nebezpečí vyhlášen v 19 ORP, jež spravují celkem 265 obcí, z toho 141 obcí
nahlásilo škody způsobené povodní.
Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák spolu s ostatními moravskými hejtmany
Jihomoravského kraje Michalem Haškem, Moravskoslezského kraje Jaroslavem Palasem a
Olomouckého kraje Martinem Tesaříkem, přednesli výzvu k řešení situace po povodních 2010
a k povodňové ochraně ČR. Po společném jednání hejtmanů a čtyř ministrů Vlády ČR byla
Výzva hejtmanů moravských krajů představena na mimořádné tiskové konferenci
prostřednictvím živého vysílání ČT24 také veřejnosti.
Na jednání KŠ 24.5. zaznělo, že největší problémy způsobují v kraji sesuvy půdy. Hlášení o
jejich výskytu se soustřeďovala na pracovišti Krizového štábu Moravskoslezského kraje.
Problematika byla řešena centrálně z úrovně kraje (pracovníky Odboru životního prostředí
společně s geodety). V návaznosti na správní opatření Krajského úřadu MSK i jeho budoucí
finanční účast rozhodl hejtman kraje uložit čtyřem geologickým firmám povinnost
zabezpečovat průzkum lokalit a řešit situaci. Firmy neprodleně zahájily práce.
Nad ohrožením rodinných domů převažovalo narušení přístupových cest, místních
komunikací a objektů veřejného zájmu. Přesto bylo nutné v několika případech obyvatele
rodinných domů evakuovat. V závěru bylo evidováno více než 100 sesuvů.
Z úrovně kraje bylo dále nutné řešit situaci v Kunčičkách u Bašky, kde došlo
k vychýlení mostního pilíře a propadnutí vozovky mostu o cca 30 cm zajištěním náhradní
obslužnosti. Krizový štáb krajského úřadu pomáhal při zajišťování nouzových dodávek vody.
5
Pracovníci krajského úřadu ve spolupráci s KHS připravovali likvidaci komárů při
přemnožení.
Ve čtvrtek 17. června 2010 ve 21:30 hod. skončil stav nebezpečí v Moravskoslezském kraji a
rovněž proběhlo ve 14:00 hod poslední společné jednání Krizového štábu kraje.
Ve dnech 1.–3.6. přišla druhá vlna srážek, které zasáhly v podstatě stejnou oblast a opět byly
na některých tocích vyhlášeny 3. SPA. V důsledku většího odtoku vody z Barnovské přehrady
(Libavá) došlo ke vzniku cca 70 cm povodňové vlny na řece Odře s následným lokálním
vytopením objektů letního tábora a několika rekreačních zařízení.
V ORP Opava vznikly bleskové povodně na říčkách Hvozdnice a Jaktařka, kde byla
provedena záchrana a evakuace osob. V ORP Hlučín došlo vlivem silných srážek ke zvýšení
hladiny na řece Opavě, říčkách Bečva, Jasénka a Ludgeřovickém a Píšťském potoku. Došlo
k přetečení nádrže v Hati a rybníků v Píšti.
Integrovaný záchranný systém
S ohledem na předpověď počasí začaly již v pátek 14.5. od 15:00 hodin práce na stavbě
protipovodňové hráze z vodou plněných protipovodňových vaků v Ostravě – Koblově
v místní části Žabník.
V průběhu soboty 15.5., se jednotky PO věnovaly monitoringu toků, lokálnímu čerpání a
odstraňování spadaných stromů a větví. V neděli 16.5. dopoledne byli informováni starostové
obcí s rozšířenou působností (ORP) okresu Karviná o dosažených stupních povodňové
aktivity a v průběhu dne a noci již zasedaly povodňové komise některých nejvíce postižených
obcí. Po prvním jednání Povodňové komise Moravskoslezského kraje (PK MSK), byla na
krajském ředitelství HZS MSK aktivována koordinační skupina HZS MSK, která byla
nepřetržitě v činnosti po dobu povodně. Zajišťovala přípravu podkladů pro jednání PK MSK a
měla na starost zajišťování a distribuci protipovodňových pytlů a písku. 16.5. v nočních
hodinách byla cestou KOPIS a OPIS HZS ČR vyžádána aktivace prioritního volání v rámci
krizové komunikace.
V průběhu noci z 16.5. na 17.5. a v následujících dvou dnech jednotky HZS MSK spolu s
jednotkami SDH obcí zajišťovaly záchranu a evakuaci osob z ohrožených míst, prováděly
monitoring situace, stavbu protipovodňových stěn z pytlů s pískem a dále pak odstraňování
spadaných stromů a lokální čerpání vody. Do záchranných prací se zapojil také ZÚ Hlučín
(zajištění vrtulníku).
Po vyhlášení stavu nebezpečí pokračovala koordinační skupina HZS MSK v nepřetržité
činnosti v rámci stálé pracovní skupiny KŠ MSK (SPS KŠ MSK). Personál SPS byl tvořen
příslušníky HZS MSK i pracovníky krajského úřadu. Část personálu SPS KŠ MSK začala
vykonávat činnost na pracovišti Krajského úřadu MSK v denním režimu. Tato skupina řešila
především hospodářská opatření pro krizové stavy a správní agendy.
Činnost SPS byla zaměřena především na:
- zajišťování speciální techniky a materiálu pro likvidační práce
- koordinace výdeje materiálu ze skladů humanitární pomoci HZS MSK, zajišťování
přepravy materiálu do postižených oblastí
- zprostředkování vyžadování sil a prostředků Armády ČR
- komunikace s krizovými štáby dotčených obcí s rozšířenou působností
- komunikace s nevládními organizacemi při koordinaci humanitární pomoci obyvatelstvu
- příjem a distribuce nabídek humanitární pomoci od právnických a fyzických osob
- distribuce potřebných instrukcí a pokynů krizovým štábům ORP
- evidence sesuvů půdy
- vydávání rozhodnutí hejtmana kraje o uložení povinnosti za stavu nebezpečí
6
V MSK byly nasazeny odřady pro velkoobjemové čerpání vody z lagun od HZS jiných krajů.
Na základě nařízení hejtmana o poskytnutí věcné pomoci se na odstraňování následků
povodně začaly podílet také právnické a podnikající fyzické osoby a provozovatelé
inženýrských sítí (voda, elektrická energie, plyn, telekomunikace).
24.5. se situace uklidila natolik, že SPS KŠ MSK přešla z nepřetržitého režimu na činnost
v rámci pracovní doby.
Komunikace mezi krizovými štáby probíhala formou standardizovaných hlášení. Krizové
štáby ORP zasílaly hlášení na krizový štáb kraje. Krizový štáb kraje zasílal hlášení na GŘ
HZS ČR cestou operačního a informačního střediska IZS MSK.
Krajská hygienická stanice
Odpovědnost za řešení hygienické situace na území zasaženém povodní převzala plně Krajská
hygienická stanice Moravskoslezského kraje (KHS). Činnost řídila ředitelka KHS s využitím
krizového štábu. Byla přijata opatření pro zvládnutí mimořádné situace z hygienickoepidemiologického hlediska: kontroly zásobování pitnou vodou, sledování její kvality.
Epidemiologická situace byla klidná a infekční onemocnění v souvislosti s povodní nebyla
zaznamenána. KHS zajišťovala i bezplatné vyšetření jakosti vody ve studních, které slouží
jako jediný zdroj pitné vody.
Policie ČR
Zajišťovala ostrahu lokalit sesuvů a řešila dopravní problémy vzniklé povodní v celém kraji.
Armáda ČR
Na Karvinsku a na poškozených vodních tocích ve správě Povodí Odry, s.p., byly nasazeny
síly a prostředky AČR.
Humanitární pomoc
Na zřízených krizových linkách Hasičského záchranného sboru MSK a ORP MSK byly
průběžně evidovány nabídky materiální, osobní, finanční a další humanitární pomoci od
občanů i organizací. Některé humanitární organizace a postižené obce zřídily zvláštní
povodňová konta, na která přispívali občané a organizace z celé ČR.
Humanitární organizace začaly podle Krizového plánu Moravskoslezského kraje poskytovat
pomoc. Již 18.5.2010 (ještě před vyhlášením stavu nebezpečí pro části území MSK) svolalo
občanské sdružení ADRA představitele humanitárních organizací k účasti na první
koordinační schůzce týkající se lokalizace a rozdělení oblastí MSK mezi jednotlivé
organizace (ADRA, Člověk v tísni, Slezská diakonie, Armáda spásy, Krizové centrum
Ostrava, oblastní spolek Českého červeného kříže, Diecézní charita ostravsko-opavská a
Diakonie Českobratrské církve evangelické). Všechny se zapojily velice aktivně. Pro lepší
koordinaci a poskytnutí komplexnější pomoci byly na schůzkách přítomní i příslušníci HZS
(člen Krizového štábu MSK, psycholog krajského ředitelství HZS MSK a psycholog
Záchranného útvaru HZS Hlučín). Přítomnost zástupce krizového štábu kraje umožňovala
realizovat potřebné vazby na krajský úřad.
Spolupráce mezi jednotlivými účastníky povodňové ochrany a složkami IZS byla podle jejich
vyjádření dobrá.
Součástí poskytnuté zprávy byly návrhy opatření týkající se oblastí: spolupráce se složkami
IZS a ostatními subjekty, vybavení JPO, spojení, připravenosti, předpovědní povodňové
služby.
7
ORP BOHUMÍN
Období: 16.–21.5.2010 a 1.–3.6.2010
Dotčené vodní toky: zejména Odra, Olše
Třináct let po katastrofální povodni v červenci roku 1997 postihla v květnu 2010 Bohumín
další povodeň. Ve srovnání s povodní v roce 1997, kdy došlo k zaplavení města včetně jeho
centra, došlo k úplnému výpadku el. proudu a selhala informovanost, nebyla květnová
povodeň takového rozsahu. Povodím Odry, s.p., byla vyhodnocena jako 20-ti letá na Odře a
100 letá na Olši. Pod soutokem Odry s Olší byla celkově zhodnocena jako 100 letá. Odra ve
Starém Bohumíně kulminovala ze 17. na 18.5. Olše ve Věřňovicích kulminovala již 17.5.
Květnové povodně 2010 v Bohumíně lze charakterizovat několika body:
- ve městě stále probíhala stavba dálnice a nebyla tak dokončena protipovodňová ochrana
zejména Starého Bohumína a Šunychlu,
- k datu květnové povodně nebyl znám termín zahájení plánované stavby ochranných hrází
pro Vrbici a v Pudlově se nezačalo ani se zpracováváním projektu (hodnota chráněného
majetku je „nižší“ než náklady na stavbu hrází - hrubý odhad 200 mil. Kč),
- Vrbice byla zaplavena vlivem zvýšení hladiny Vrbického jezera protržením levého břehu
Orlovské (Vrbické) Stružky,
- s výjimkou místních výpadků se podařilo díky ohrázování rozvoden v Pudlově a na
Jateční ulici zachovat dodávky elektrického proudu pro většinu městských částí
Bohumína,
- městské části byly zaplavovány zejména vlivem vzdutí místních toků, vzhledem k
menšímu rozsahu záplav než v roce 1997 bylo možné částečně sledovat, kudy voda
proniká do zástavby,
- dlouhotrvající deště výrazně zhoršily odtokové poměry z některých lokalit, kde se muselo
zajistit odčerpání,
- fungovala informovanost občanů zejména díky informacím zveřejňovaným na
internetových stránkách www.mesto-bohumin.cz a díky rychle zprovozněným non-stop
linkám komunikačního střediska krizového štábu. Komunikační středisko dále zajišťovalo
krizové zpravodajství.
Od neděle 16.5. kdy ve 23:00 hodin proběhlo 1. zasedání povodňové komise (PK) probíhaly
záchranné práce. Byl vyhlášen 2. stupeň povodňové aktivity (SPA). Proběhlo varování Nové
Vsi a Pudlova, které zajišťovali členové HZS (Nová Ves) a MP (Pudlov).
V pondělí 17.5., 6:00 hodin se konalo 2. zasedání PK, kde bylo rozhodnuto o svolání
krizového štábu (KŠ) na 11:00 hodin. Byl vyhlášen 3. SPA. V průběhu pondělí proběhla tři
zasedání KŠ, jejich prioritou bylo zajištění zásypu dálnice, evakuace nemocnice, zajištění
čerpadel pro Bochemii, evakuace Dětského diagnostického ústavu v Šunychlu, evakuace psů
z útulku v Šunychlu, zajištění rozvodny v Pudlově proti zaplavení, evakuace krav ze statku
v Pudlově. Byla vznesena žádost na hejtmana MSK o vyhlášení stavu nebezpečí.
Během úterý 17.5. proběhla další 2 zasedání KŠ, kde bylo konstatováno, že vystavěná hráz
kolem rozvodny v Pudlově funguje dobře a je třeba ochránit i rozvodnu na Jateční. Byl
vyhlášen stav nebezpečí. Ve středu se během dalších 2 zasedání KŠ zajišťoval sklad
dezinfekčních prostředků a konzultoval další postup s Povodím Odry, s.p.
Od pátku 21.5. byly zahájeny likvidační práce – oprava nátrže Vrbické stružky, zásahy na
Bajcůvce, zajišťování dezinfekčních prostředků, vysoušečů a další. Každý den se konaly
porady s příslušníky HZS, bylo naplánováno jednání se správci toků, ČEZ přislíbil vypracovat
studii povodňové ochrany rozvodny v Pudlově, dále oznámil, že nebude poskytovat slevy za
vysoušeče, ŽDB group, a.s., si vyžádalo vyřešení správcovství Bajcůvky.
8
Další povodňová vlna ve středu 2.6. zasáhla znovu některé lokality např. Novou Ves. Hrozilo
také protržení nového násypu na Vrbické stružce. V 6:30 zasedala povodňová komise. Dále se
ve 14:00 uskutečnilo 10. zasedání KŠ, kde byl vyhlášen 2. SPA. Ve 20:00 zasedala PK.
Po opadnutí vody pokračovaly likvidační práce, vyčíslování škod a připravovaly se návrhy
opatření vyplývající z povodní.
Během povodně a po dobu likvidace následků fungovalo komunikační středisko a dvě
odborné pracovní skupiny krizového štábu. Koordinaci pracovních skupin a komunikačního
střediska zajišťoval tajemník krizového štábu. Pracovní skupiny zajišťovaly koordinaci celé
řady nezbytných činností (evakuace, stravování, ubytování, mapování postižených oblastí,
humanitární pomoc, atd.). Další samostatnou pracovní skupinu zajišťující odčerpávání vody
pak tvořili velitelé jednotek dobrovolných hasičů.
Zaznamenané problematické momenty
- v KŠ chyběl zástupce ZVHS (Lutyňka), Severomoravské vodovody a kanalizace
(SMVaK) (problémy s kanalizací, čistírna odpadních vod (ČOV) v Kopytově)
- doporučený formulář pro zpracovávání zápisů z KŠ byl nevhodný (časová náročnost)
- stísněné podmínky pro práci komunikačního střediska, zpočátku nedostatečné vybavení
- náročná organizace evakuace statku Marcolových v Pudlově a psího útulku v Šunychlu
Z vyhodnocení průběhu květnových povodní s ohledem na charakteristiku povodně uvedenou
v úvodu, z jednání se zástupci Povodí Odry, správci místních vodních toků, z veřejných
schůzí s občany a z jednání týmu pro rozvoj města vyplynula celá řada navržených či již
probíhajících opatření, u kterých byla zároveň určena zodpovědnost, za jejich plnění. Dále je
uveden stručný výtah z jejich seznamu:
- obeznámit občany s projektovanými a plánovanými protipovodňovými opatřeními,
- technická opatření na tocích,
- vyzvat správce rozvoden k předložení opatření k protipovodňové ochraně rozvoden včetně
zpracování povodňového plánu objektů,
- požádat SMVaK o delegování zástupce do KŠ města Bohumína, dále je vyzvat k
předložení a realizaci technických opatření k řešení problematických míst,
- provést rekonstrukci komunikačního střediska,
- zpracovat povodňový plán včetně evakuačních plánů statku a psího útulku,
- vyzvat Správu a údržbu silnic Karviná k předložení řešení problematických míst,
- zařadit do rozpočtu r. 2011 finanční prostředky na zpracování studií a dokumentace na
řešení problematických území z hlediska záplav,
- připravit pro jednání rady města návrh stavebních uzávěr ve vytipovaných zaplavovaných
lokalitách, promítnout zkušenosti z povodní do zadání nového územního plánu.
Zhodnocení předložené zprávy:
Zpráva byla vypracována podle § 76 a § 79 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v aktuálním
znění. Byla vypracována velmi pečlivě a odrážela výbornou znalost ochrany před povodněmi
v místních podmínkách. Obsahovala vše podle požadavků § 76 Zákona č. 254/2001 Sb., o
vodách.
ORP BRUNTÁL
Z úrovně ORP nebyly řešeny žádné problémy v souvislosti s jarní povodní 2010. Zpráva
nebyla vypracována.
9
ORP ČESKÝ TĚŠÍN
Období: 16.5.–17.5.2010 a 2.6.2010
Dotčené vodních toky: Ropičanka, Rakovec a Olše
- 19.5.2010 byla zřízena krizová linka pro požadavky občanů: 553 035 950.
Dne 16.5. po dosažení 2. SPA řeky Olše byla v 18:15 svolána PK města Těšína. Po dosažení
3. SPA na řece Olši (17.5., 2:00) přešla činnost na krizový štáb města Český Těšín. Od 18.5.
byl hejtmanem MSK pro Český Těšín vyhlášen stav nebezpečí.
Prvním provedeným opatřením bylo kontaktování a povolání SDH, Policie, firem. Posléze se
zahájilo pytlování, prováděl se monitoring toků a informování občanů (prostřednictvím MP),
dále se zjišťovala situace u firem v záplavovém území.
Dne 17.5. byla starostou na 7:00 svolána pracovní skupina krizového štábu města. Ověřilo se
spojení s krizovým štábem MSK a zároveň bylo nahlášeno zahájení činnosti SPS KŠ města.
Byla přijata nezbytná opatření (zřízeno evakuační středisko, evakuace, uzavření škol v centru
města, povolání těžké techniky). Z důvodu poškození komunikace bylo přerušeno autobusové
spojení do Karviné. V noci Olše poklesla pod 2. SPA, ale k ránu zase vystoupila nad 3.SPA.
Provedlo se navýšení pytlů na nábřeží, vyrozumění důležitých organizací města, starosta
města požádal hejtmana MSK o vyhlášení krizového stavu.
Řešily se požadavky na prvotní likvidaci povodňových škod a materiální zabezpečení (čerpání
vody, vysoušeče, pitná voda, kontejnery, asanace studní, sčítání škod). Tyto práce pokračovaly
i v následujících dnech.
Dne 2.6. vystoupala voda v Olši opět nad 2. SPA.
Během krizového stavu bylo v ORP Český Těšín řešeno celkem 6 sesuvů.
KŠ plnil úkoly spojené s krizovou situací. Malé zkušenosti některých účastníků s řešením
podobné situace měly vliv na koordinaci jednotlivých činností. Jako důležité se ukázalo
zhodnotit počet lidí zapojených do řízení chodu povodňových prací, jako ideální se ukázalo 4
-5 lidí. Byla oceněna spolupráce policie a některých jednotlivců.
Činnost SPS byla ukončena 17.6. po skončení vyhlášeného stavu nebezpečí.
ORP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM
Období: 16.5.–18.5.2010
Dotčené vodní toky: Lubina, Bystrá, Lomná a další místní toky
S ohledem na dlouhotrvající srážky byly od 14.5. průběžně sledovány hladiny vodních toků
na území města Frenštát p.R. Dne 16.5. byly překročeny hodnoty na vodních tocích stanovené
pro 2. SPA. Starosta vyhlásil 16.5. v 18:00 hodin 2. SPA a nařídil svolat povodňovou komisi
města Frenštát pod R. Svolána byla užší skupina PK. Kontaktováni byli i správci toků Lesy
ČR, Povodí Odry, s.p., a ZVHS, kteří byli informováni o situaci v ORP, byli s povodňovou
komisí v kontaktu a informovali o stavu vodních toků. Byli kontaktováni i starostové okolních
obcí, ve kterých byly postupně svolány povodňové komise a vyhlášeny 2. SPA a následně
3. SPA. O situaci byla také informována PK města Kopřivnice a PK města Nový Jičín. PK
Frenštát pod R. byla v kontaktu s operačním střediskem HZS v Novém Jičíně a HZS MSK,
sledovala zprávy ČHMÚ včetně prognóz průtoků v povodí Odry.
Zabezpečovací práce v obcích řídily jednotlivé povodňové komise obcí.
Na území správního obvodu ORP Frenštát p.R. nebyly v průběhu vzniklé povodně v květnu
2010 prováděny žádné záchranné práce dle § 74 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.
Dne 18.5. vyhlásil hejtman MSK stav nebezpečí pro některá vymezená území v MSK, dne
10
31.5. se rozhodnutím hejtmana toto vymezené území rozšiřuje i na ORP Frenštát pod
Radhoštěm.
Povodeň na území správního obvodu ORP Frenštát pod R. způsobila škody jak na majetku
státu, MSK, jednotlivých obcí a občanů, tak i na majetku správců jednotlivých vodních toků,
tj. Lesy ČR, ZVHS, Povodí Odry, s.p.
Dne 18.5. v 15.30 hodin byl na území města Frenštátu pod R. odvolán 2. SPA a ukončeno
zasedání povodňové komise.
ORP FRÝDEK MÍSTEK
Období: 16.5.–18.5.2010
Dotčené vodní toky: Ostravice a další
- od 17.5.2010 krizová linka: 558 609 300; 558 609 301, E-mail:[email protected]
- informace o možnosti čerpání dávky mimořádné okamžité pomoci: 558 609 665; 558
609 643
- Krajská hygienické stanice: v pracovní době 595 138 122, mimo pracovní dobu 602
547 058
- aktuální informace byly zveřejňovány na webu města a předávány médiím.
V průběhu květnové povodňové situace byly zatopeny některé sklepy v rodinných domech
a rovněž pozemky, na několika místech města došlo k sesuvu půdy. Statutární město FrýdekMístek na svém území nezaznamenalo škody většího rozsahu. Díky přehradám a
vybudovaným ochranným hrázím podél Ostravice nedošlo k rozlití toku na území města a pro
neškodné odvedení srážek zůstala v korytě ještě dostatečná rezerva.
V neděli 16.5. nastal 1. stupeň povodňové aktivity (bdělost), což vedlo k zvýšenému
sledování předpovědí počasí a stavů na tocích, uváděných na internetových stránkách Povodí
Odry, s.p., a ČHMÚ a provádění prohlídek jednotlivých vodních toků. Dle zpracovaného
povodňového plánu tuto činnost zajišťoval odbor Životního prostředí a zemědělství se svými
pracovníky. V nočních hodinách se stav zejména na řece Ostravici zhoršoval. O tomto vývoji
situace a hrozícím nebezpečí byla po 2. hodině ranní vyrozuměna primátorka města a zároveň
předsedkyně povodňové komise. Na základě podaných informací rozhodla o svolání
povodňové komise města 17.5. ve 3:00 hodiny. Byl vyhlášen 3. SPA a začala pracovat
povodňová komise. Obyvatelé byli vyzváni, aby si z preventivních důvodů odvezli
automobily parkující v blízkosti vodního toku a hlavně aby se drželi v dostatečné vzdálenosti
od rozvodněné řeky a nepohybovali se v nebezpečných místech.
Hrozící nebezpečí bylo oznámeno subjektům dle povodňového plánu a nadřízené komisi,
určení členové zjišťovali nepřetržitě data z internetových portálů. Hlídkovou službou bylo
sledováno koryto řeky Ostravice i jiných méně významných toků. Situace si vyžádala
uzavření pěších lávek přes řeku Ostravici a jejich zajištění MP, bylo také zajišťováno
pytlování a rozmístění pytlů (spolu s dobrovolníky), čištění kanalizačních vpustí Technickými
službami města, ve spolupráci s Povodím Odry, s.p., bylo zajišťováno zpevňování břehu
Ostravice kamenným záhozem, na některých místech byly uzavřeny komunikace. Do FrýdkuMístku zásluhou záchranného útvaru Hlučín dorazily další pytle s pískem, které byly určeny i
pro obce, které pod Frýdek-Místek spadají.
Dne 19.5. v 6:00 hodin byl vzhledem k vývoji počasí a poklesu hladiny v Ostravici odvolán 3.
SPA. Na základě rozhodnutí hejtmana MSK o vyhlášení stavu nebezpečí ve stejnou dobu
převzal další řízení k ochraně města Krizový štáb města.
11
Prováděná opatření měla převážně preventivní charakter, součinnost se správci toků a jinými
organizacemi byla velmi dobrá.
ORP FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ
Období: 16.5.–24.5.2010
Dotčené vodní toky: Bahno, Uhliský, náhon Tichá voda, Hutný, Sibudov, Satina, Stolovec,
Frýdlantská Ondřejnice, Sepetný, Bystrý potok, Hraniční
- na internetových stránkách obce byly zveřejňovány údaje pro občany postižené povodní
- obec Pržno - místní kabelová televize, informační SMS systém
Vylitím vodních toků došlo k zaplavení rodinných domů, pozemků, chat a poškození
komunikace.
Obce Frýdlant nad Ostravicí, Ostravice, Čeladná, Janovice vyhlásily 2. a 3. SPA. Ostatní obce
na území ORP Frýdlant nad Ostravicí stupně povodňové aktivity nevyhlašovaly.
Na území ORP byli majitelé nemovitostí ohrožených záplavou upozorněni na možné
vybřežení vodních toků a byli vyzváni, aby si zabezpečili svůj majetek, průběžně byly
označovány neprůjezdné úseky komunikací, čištěny propustky. V průběhu povodně byla
řešena problematika sesuvů. Byly odstraňovány nánosy větví a zátarasy z vodních toků,
čištěny propustky. Byli evakuováni klienti a zaměstnanci Renarkonu, prováděné další
evakuace v obci Kunčice pod Ondřejníkem. Na zabezpečení ohrožených míst byly poskytnuty
pytle s pískem. Nebyla vyžadována další pomoc.
Jednotlivé povodňové komise města a obcí zvládly povodňovou situaci vlastními silami,
hlásné a hlídkové služby ve stanovených intervalech plnily své povinnosti a úkoly.
Komunikace s ostatními povodňovými orgány a se správci vodních toků (Povodí Odry, s.p., a
Zemědělská vodohospodářská správa) byla dobrá.
V návrzích na odstranění škod a zabránění škodám při další povodni se objevily zejména
požadavky na vyčištění koryt vodních toků, na kterých proběhla povodeň, odstranění
zátarasů, naplavenin, vývratů a spadlých stromů, sanace vzniklých nátrží.
ORP HAVÍŘOV
Období: 16.5.–22.5.2010
Dotčené vodní toky: Stonávka, Lučina, Sušanka, Stružník, Datyňka, Podolkovický a
Závadovický potok.
Došlo k poškození koryt vodních toků, zaplavení luk, hřiště, zahrad, komunikace a sklepů
chat a rodinného domu.
Obec s rozšířenou působností Havířov pro celé své území vyhlásila 3. SPA. Statutární město
Havířov, obce Albrechtice, Horní Bludovice, Těrlicko vyhlásily 2. a 3. SPA.
Na území ORP byli majitelé nemovitostí ohrožených záplavou upozorněni na možné
vybřežení vodních toků a byli vyzváni, aby si zabezpečili svůj majetek, průběžně byly
označovány neprůjezdné úseky komunikací, čištěny propustky. V průběhu povodně byla
řešena problematika sesuvů. Byly odstraňovány nánosy větví a zátarasy z vodních toků,
čištěny propustky. Byl informován ČEZ s žádostí o urychlené řešení odpojení trafostanice
v osadě NOVA, které hrozilo zatopení. Na zabezpečení ohrožených míst byly poskytnuty
pytle s pískem. Nebyla vyžadována další pomoc.
12
Ve zprávě byly uvedeny výhrady ke zdlouhavému procesu odpojení ohrožené trafostanice
ČEZ a připomínky k velkým časovým prodlevám mezi nahlášením požadavku na označení
neprůjezdných komunikací a provedením značení Správou a údržbou silnic MSK.
Komunikace s ostatními povodňovými orgány a se správci vodních toků byla dobrá.
V návrzích na odstranění škod a zabránění škodám při další povodni se objevily zejména
požadavky na vyčištění koryt vodních toků, na kterých proběhla povodeň, odstranění
zátarasů, naplavenin, vývratů a spadlých stromů, sanace vzniklých nátrží.
ORP HLUČÍN
Zpráva o povodni nebyla zpracována, jako podklad byly poskytnuty zápisy ze zasedání
povodňového štábu, povodňové komise, krizového štábu města.
Období: 17.5.–20.5.2010 a 2.6.–4.6.2010
Dotčené vodní toky: Olše, Opava a drobné vodní toky
- internetové stránky obce a odkazy na stránky MSK a HZS.
První zasedání pracovního štábu PK (složení PŠ PK je definováno v povodňovém plánu =
užší výběr z členů PK) proběhlo 17.5., 9:30 tedy v době, kdy na Olši nastal 1. SPA. Po dalším
vzestupu hladiny byl na zasedání PK v 15:00 vyhlášen 2. SPA. Město Hlučín řešilo situaci ve
spolupráci s Policií ČR, Městskou policií Hlučín, Správou Sportovně rekreačního areálu,
Vodovody a kanlizace Hlučín, s.r.o., TS Hlučín, s.r.o., Hasičským záchranným sborem MSK,
Jednotkou sboru dobrovolných hasičů Hlučín a Záchranným útvarem HZS ČR.
Podle povodňového plánu předala MP informace všem subjektům. Byla provedena obhlídka
obcí v ORP, jejímž závěrem bylo, že postižené obce nepožadovaly výpomoc. Mezi další
provedená opatření patřila kontrola komunikací, hrází a břehů vodních toků, výpustného
objektu problematického Hlučínského jezera, prořezání a kácení stromů ohrožujících
bezpečnost, čerpání vody. Zvýšená pozornost byla věnována oblastem zasaženým povodní
v roce 1997.
Dne 18.5. byl vyhlášen hejtmanem MSK stav nebezpečí. Povodňová situace byla
stabilizovaná, vlivem intenzivního deště docházelo pouze k lokálnímu zaplavování pozemků,
sklepů a níže položených míst. Následující den svolal starosta Krizový štáb. Byla
zabezpečena průběžná kontrola stavu vody v řece Opavě, v Hlučínském jezeře, hrází,
komunikací, výpustného objektu. O situaci v rámci ORP Hlučín v souvislosti s vyhlášením
stavu nebezpečí byli informováni: starostové obcí Správního obvodu ORP Hlučín, starostové
městských částí Ostrava-Třebovice a Ostrava-Martinov, Odbor krizového řízení Magistrátu
města Ostravy, pracovník krizového řízení ORP Kravaře, Krajský úřad MSK, Krizový štáb
MSK, HZS MSK, členové Bezpečnostní rady města Hlučína. Dne 20.5. byl odvolán 2. SPA,
starosta města ukončil činnost povodňové komise, činnost Krizového štábu pokračovala.
Probíhala intenzivní komunikace mezi městem Hlučínem, obcemi a Krizovým štábem MSK.
Průběžně byl monitorován a kontrolován stav v území, povodňové škody, potřeby občanů
i obcí. Během dalších dnů hladina zvolna klesala. Přetrvávaly lokální problémy, ale v rozsahu,
kdy nebyly bezprostředně ohroženy životy a zdraví občanů a nehrozily velké majetkové
škody. Dne 28.5. byly ve spolupráci s krajským úřadem monitorovány povodňové škody a
oblasti se stojatou vodou, kde by mohlo dojít k přemnožení komárů. Byl konzultován další
postup likvidace následků povodní, obnovovací práce, financování.
V další povodňové vlně během dne 2.6. se řeka Opava držela v rozmezí 1. SPA, rozvodňovaly
se drobné vodní toky. Zasedal povodňový a krizový štáb ORP. Největší problémy byly
13
hlášeny z Ludgeřovic, Markvartovic, Šilheřovic, Píště, Hati a Darkoviček. Povodeň se
však různou měrou dotkla všech obcí.
Hasiči (profesionální i dobrovolní) prováděli záchranné a likvidační práce. Záchranný útvar
HZS ČR v Hlučíně distribuoval podle požadavků a pokynů Krizového štábu MSK do
ohrožených míst protipovodňové pytle.
Bylo nutné uzavřít některé komunikace, byly vyznačeny objízdné trasy, městská policie a
Policie ČR regulovala dopravu.
Závažné problémy (dokonce horší než v roce 1997) nastaly v obci Ludgeřovice. Byly
prováděny evakuace, obec zažádala o pomoc ORP Hlučín, probíhalo zajišťování pytlů.
V Píšti došlo k protržení hráze rybníka. Na místo byla HZS MSK vyslána jednotka k
posouzení stavu, se stavebními firmami byla dohodnuta provizorní oprava hráze.
Jakmile ustal déšť, voda z drobných toků začala opadat. Uzavírky silnic byly zrušeny. Naopak
hladina řeky Opavy v noci na 3.6. skokově narostla a dosáhla 3. SPA.
Dne 3.6. v 7:30 hod. zasedá povodňová komise a krizový štáb. HZS MSK provedl kontrolu
chatové oblasti, rybníků, vodních nádrží. Správa Sportovně rekreačního areálu Hlučín
prováděla kontrolu jezera. Došlo k zaplavení některých silnic. Na 13:00 byla svolána
starostou města povodňová komise, která vzhledem ke zkušenostem z r. 1997, prognózám a
avizovanému odpouštění přehradních nádrží Kružberk a Slezská Harta rozhodla o vyklizení a
uzavření kempu u jezera, vyklizení chatových osad u řeky. Technický ředitel Povodí Odry,
s.p., vznesl dotaz, zda opatření prováděná ORP (uzavření Sportovního a rekreačního areálu,
chatových osad) nebyla předimenzovaná. Povodňové orgány ORP připustily možnost
zkreslení informace, ale přijatá preventivní opatření vyhodnotily jako adekvátní.
Informováni a vyzváni k provedení opatření byli také všichni provozovatelé a majitelé
objektů v části ulice Celní v Hlučíně. V 19:00 hodin se opět sešel povodňový štáb, kde byly
stanoveny úkoly pro nejbližší hodiny, především kontrola situace v terénu.
Krátce po půlnoci klesla hladina řeky Opavy pod 3. SPA. V 7 hod. ráno 4.6. zasedala
povodňová komise, byl vyhodnocen další vývoj situace na tocích. Probíhalo čerpání vody,
mapování povodňových škod a nutných záchranných a likvidačních prací v obcích. Převážně
se jednalo o stržené či vymleté břehy potoků, poškozené mostky, poškozené nebo provizorně
vybudované hráze nádrží a rybníků, poškozené komunikace, sesuvy.
Povodňová komise a krizový štáb se na posledním zasedání 21.6. věnovaly shrnutí povodňové
situace, přetrvávajícím problémům a zadání úkolů spolu s určením zodpovědností za jejich
řešení jak zaměstnancům úřadu ORP, tak společnosti Vodovody a kanlizace, a.s., správci
Sportovně rekreačního areálu.
Stanovené úkoly se týkaly narušených hrází, břehu jezera v k.ú. Dobroslavice, výpustného
objektu rybníku, zajištění odvedení vody z luk, koordinovaného vypouštění poldrů Darkovice,
Vřesina, Hať, zajištění pročištění neodtékající kanalizace a návrhu technického řešení
problému. Pozornost byla věnována také zatrubněné části Jasénky v Darkovičkách, jak
zkontrolování průtočnosti tak posouzení možnosti otevření toku. Dále prověření možností
financování potřebných úprav (rybník na Jasénkách).
Bylo konstatováno, že všechny složky řešení povodňové situace zvládly.
ORP JABLUNKOV
Období: 14.5.–19.5.2010
Dotčené vodní toky: Olše, Lomná a všech menších toků (Radvanov a další)
Na území města Jablunkov došlo k ohrožení zástavby kolem nich. Vznikly lokální rozlivy
některých menších vodních toků, naopak, řeka Olše ani řeka Lomná nevybřežily. Nebyla
14
žádná výrazně zaplavená území s následným vznikem bezodtokových lagun.
Velký chod splavenin a plavenin zapříčinil poškození některých místních komunikací, mostů
a lávek, zanesení a ucpávání propustků, erozivní činnost způsobila vznik nátrží břehů vodních
toků. Došlo k zatečení do sklepů rodinných domů a hospodářských objektů. Na území města
se objevily svahové sesuvy.
V pátek 14.5. byli na základě předpovědi počasí a výstražné informace Českého
hydrometeorologického ústavu a Sektorového operačního a informačního střediska – jih HZS
MSK (SOPIS-jih HZS MSK) během dopoledne kontaktováni členové PK komise města
Jablunkov a byli upozorněni tajemníkem PK města na případné svolání komise v průběhu
víkendu.
Během neděle 16.5. byl prováděn průběžný monitoring stavu vodních toků, odpoledne
provedena kontrola uzlových bodů (propustky, mostky). Ve 22:19 byla svolána PK, která
stanovila další opatření – zahájilo se pytlování a rozvoz pytlů na kritická místa, opakovala se
prohlídka uzlových bodů.
Dne 18.5. v 21:30 hejtman Moravskoslezského kraje vyhlašuje pro část Moravskoslezského
kraje „STAV NEBEZPEČÍ“, který se týká i správního území ORP Jablunkov.
Ve středu 19.5. zasedá BR a KŠ města společně s PK. PK ukončila svoji činnost; další řízení
činností po dobu krizového stavu přebírá Krizový štáb města Jablunkov.
Během povodňové události byla zabezpečena pravidelná hlídková povodňová služba na
území města Jablunkov členy PK města Jablunkov a MP, hlášení aktuální situace, zabezpečení
dopravního značení na poškozených komunikacích.
Zabezpečovací práce představovaly především plnění a rozvezení cca 100 kusů
protipovodňových pytlů na kritická místa s cílem zamezit vybřežení vodních toků. Provádělo
se průběžné čištění komunikací od splavených štěrků, čištění vodních toků od naplavených
stromů a větví a pročišťování propustků, odčerpávání vody ze zaplavených prostor
(především Myší díra). Záchranné práce nebylo nutné realizovat.
PK města Jablunkov měla pravidelné informace o dalším vývoji počasí od Českého
hydrometeorologického ústavu, Povodí Odry, s.p. a HZS MSK.
PK města byla ve spojení s PK MSK a s Územním odborem HZS MSK ve Frýdku-Místku,
dále byla v pravidelném kontaktu s PK obcí správního obvodu ORP Jablunkov, především
s obcemi ležícími na řece Olši nad a pod městem Jablunkov a se sousední ORP Třinec.
Komunikace byla optimální, adekvátní vzniklé situaci a probíhala bez závad prostřednictvím
krizových mobilních telefonů, pevných telefonních linek a hlavně prostřednictvím internetu
a e-mailu.
PK města Jablunkov, MP a Jednotka PO Jablunkov reagovaly velmi pružně na vzniklou
situaci. Vzájemnou součinností a zodpovědným profesionálním přístupem jednotlivých členů
všech těchto složek byla situace zvládnuta.
Jako preventivní opatření je navrženo provedení aktualizace Povodňového plánu města se
zaměřením na aktuálnost spojení.
ORP KARVINÁ
Období: 16.5.–19.5.2010 a 2.6.2010
Dotčené vodní toky: Olše, Petrůvka, Stonávka a drobné místní toky
Rozhodnutím hejtmana Moravskoslezského kraje byl vyhlášen stav nebezpečí pro území
správního obvodu určené obce Karviná.
Dne 16.5. ve 14:00 hod. byla svolána PK města a ORP Karviné, jejímž úkolem bylo zejména
15
monitorování stavů a průtoků řek v rámci ORP. Následovalo vytipování kritických míst ve
městě Karviná a vytvoření sítě pozorovacích stanovišť, ze kterých byla pravidelně po dobu
trvání stavu nebezpečí podávána hlášení o aktuální situaci.
Pokyn ke svolání členů SPS KŠ města vydal na základě doporučení PK MSK primátor již
17.5. v 8:00 hodin. Vyrozumění jednotlivých členů provedl v krátké době dozorčí stálé služby
MP. První zasedání KŠ proběhlo 17.5. v 9:00 hod. za přítomnosti členů BR města, vedoucích
směn a vedoucích odborných skupin. Následně byli svoláni členové SPS, ověřeno telefonní
spojení na pracoviště krizového štábu MSK (komunikačního střediska KŠ MSK) a telefonicky
nahlášeno zahájení činnosti stálé pracovní skupiny KŠ.
Již 17.5. byli telefonicky vyrozuměni velitelé jednotek SDH města a TS Karviná, a.s. a
prověřeno spojení na obce správního obvodu ORP. Kontaktovány byly také důležité ohrožené
organizace (mateřské, základní, střední školy, nemocnice a další).
Byly osloveny firmy a instituce kvůli případnému využití spolupráce při zabezpečení pomoci
obyvatelstvu a firmy disponující technickými prostředky pro následné odstraňování škod,
zkontaktována místa určená jako náhradní ubytování.
Pro varování obyvatelstva bylo použito obecního rozhlasu v Dětmarovicích, ozvučovacího
zařízení vozidel MP a JSDH pro Karvinou, Petrovice u Karviné a Stonavu, televizní infokanál občanů města Karviné, webové stránky statutárního města Karviná, úřední deska.
Ve dnech 17.5.–18.5. byla prováděna evakuace z Lázní Darkov, dalších lokalit města Karviné,
obcí Dětmarovice a Petrovice u Karviné.
Rozhodnutí o vyhlášení krizového stavu bylo 19.5. zveřejněno na vývěsce a jako tisková
zpráva na internetových stránkách statutárního města Karviné, dále bylo předáno faxem a emailem obcím, kterým byla zároveň nabídnuta pomoc.
Od 19.5. probíhal monitoring zjištěných sesuvů odbornou firmou G-Consult a opatření
k jejich zabezpečení
Podle potřeby byla ČČK, HZS a SDH vydávána humanitární pomoc občanům.
Dne 21.5. bylo rozhodnuto o povolání Armády ČR k odstraňování následků povodní v ORP
Karviná – 22.5.–27.5.
Průběžně i po skončení činnosti KŠ byla poskytována materiální a technická pomoc osobám
v postižených oblastech (zásobování pitnou vodou v Karviné-Loukách a Petrovicích u
Karviné, vysoušeče).
Probíhalo mapování vzniklých škod po 1. vlně povodní, zajišťování průjezdnosti silnic,
náhradního ubytování evakuovaným občanům, jejichž domy byly poškozeny, čerpání vody ze
studní, čerpání žump, byly hlášeny havárie a výpadky dodávek el. energie, vody a plynu,
vypláceny jednorázové dávky sociální výpomoci postiženým občanům.
Následně bylo provedeno i mapování vzniklých škod po 2. vlně povodní dne 2.6. Navíc byla
řešena otázka epidemiologického rizika a zajištění postřiku proti komárům, zajišťoval se
monitoring a opatření k dalším zjištěným sesuvům půdy.
Činnost KŠ byla ukončena dne 17.6. ve 21:30 hodin po uplynutí doby trvání vyhlášeného
stavu nebezpečí hejtmanem MSK. Ukončení činnosti bylo nahlášeno KŠ MSK. Zasedání
krizového štábu ORP Karviná proběhlo v době od 17.5. do 17.6. celkem 30x. Záznam o
činnosti krizového štábu a provedených opatřeních byl v pravidelných hlášeních zasílán na
KŠ MSK (celkem 40 hlášení).
V předložené zprávě nebyly uvedeny návrhy opaření.
Obec Petrovice
16
V neděli 16.5., 11:00 hod. bylo svoláno první sezení havarijní komise za účasti starosty obce,
zástupců SDH a řídícího důstojníka HZS MSK ÚO Karviná. Poté byli sirénami a hlasným
zařízením z požárních aut varováni a informování občané.
Prováděla se opatření v kritických lokalitách zjištěných kontrolou v terénu (u Dakolu,
pískovna, kolem toku Petrůvka).
Po druhém jednání havarijní komise (18:00) v době dosažení 3 SPA byly vytipovány domy
k evakuaci, zajišťování ubytování pro případ evakuace, dorazily SDH okolních obcí,
provádělo se pytlování a rozvoz dle požadavků občanů. HZS MSK dodal pytle podle potřeby.
Uskutečnila se schůzka s ředitelem HZS MSK ÚO z Karviné a primátorem Karviné (23:00).
Byla nařízena nepřetržitá služba na hasičské zbrojnici v Závadě a Marklovicích, kterou
zajišťovaly SDH a monitorován stav toků. Byli evakuováni jen 3 lidé, zbytek odmítl.
Další dny byla prováděna opatření vyplývající z vyhodnocení situace. V pondělí byl zajištěn
převoz lidí ze zaplavených oblastí (traktory - formou výpomoci firem), evakuace 4 lidí na
člunech. V úterý proběhlo také jednání v Zybrzydowicích týkající se stavu na Petrůvce.
V úterý i během středy se pokračovalo v převážení lidí, navíc se zajišťovalo zásobení
potravinami, vodou. Hladina začala klesat, zahájilo se čerpání laguny, na pomoc přijely 2
sbory z družební obce Godow. Během návštěvy primátora Karviné byla nabídnuta pomoc
AČR, která ale byla obcí zhodnocena jako zbytečná, možné zapojení při pracích na tocích.
Začalo se s čerpáním vody z rodinných domů a byl vydán požadavek na vysoušeče.
Od čtvrtka se zahájily opravy komunikací, pokračovalo čerpání, zajistily se kontejnery, byla
rozdělována humanitární pomoc, zajišťovala se spolupráce s armádou na čištění
odlehčovacího ramena, mapovaly se škody.
Druhá povodňová událost na začátku června byla avizována 1.6. předpovědí ČMHÚ o
zvýšeném výskytu srážek na území Moravy a Slezska.
Ve středu 2.6. byl dosažen v 5:00 hod. na Petrůvce v Zybrzydowicích opět 3. SPA. V 5:30 se
uskutečnila 1. schůzka na obecním úřadě. Bylo rozhodnuto o okamžitém informování občanů
hlásným zařízením z aut HZS, podle požadavků byly zajišťovány a rozváženy pytle,
provedena evakuace a zajištění náhradního ubytování, pro nadaci Člověk v tísni byl
vypracován soupis nejvíce postižených občanů, byla prováděna pravidelná kontrola toku,
oprava pytlové hráze. Po opadnutí vody byly přistavovány kontejnery, distribuovány čistící
prostředky a další humanitární pomoc, likvidovaly se povodňové škody. Postup byl
koordinován s tajemníkem Karviné, hasiči, ČČK. Byla provedena sumarizace škod.
Obec Stonava
Dne 17.5. mělo vybřežení toku Stonávka v dopoledních hodinách za následek zaplavení
komunikací, ČOV Holkovice a ČOV Bonkov, zatopení sklepa obecního úřadu přes
kanalizační poklopy, zatopení sklepů rodinných domů. Ohroženým občanům byla nabídnuta
evakuace, kterou ale oslovení občané odmítli. Byly zahájeny práce na odstraňování
povodňových škod.
Dne 19.5. v ranních hodinách vlivem dalších přívalových dešťů dochází k opětovnému
zaplavení sklepů v centru obce z kanalizačního řadu. Pokračovaly práce na odstranění
povodňových škod uvolňováním místních vodotečí, příkopů, čerpáním vod ze sklepů,
úklidem, vysoušením sklepů.
Dne 21.5. nahlášen sesuv svahu bez zjevného nebezpečí ohrožení nemovitosti. Opatření
budou provedena na základě posouzení statika.
Obec Dětmarovice
Dne 17.5. byl od 3:00 hod. dosažen na řece Olši 3. SPA. V ranních hodinách došlo
k vybřežení vodního toku Olše a voda zasáhla několik rodinných domů, z toho u 8 rodinných
domků došlo i k zaplavení obytných prostor, proto zde byla provedena evakuace.
17
Záplavovým územím protéká odlehčení Olšinského náhonu. Uzávěr silničního propustu ani
mobilní uzávěr drážního mostu nebyl uzavřen. Obsluhu těchto objektů v době povodně má dle
manipulačního řádu provádět pracovník pověřený Obecním úřadem Dětmarovice. K uzávěru
silničního propustu nebylo v době povodní k dispozici ovládací kolo (uloženo na Povodí
Odry). Mobilní uzávěr drážního mostu nebyl po dohodě s Povodím Odry uzavřen, kvůli
protestům občanů, kterým by hrozilo výraznější zaplavení. Argumentovali tím, že s nimi
stavba tohoto mobilního uzávěru v době jeho realizace nebyla projednána. Do odlehčení
Olšinského náhonu je zaústěn i přepad z rybníku Čerpák. Tento propust není opatřen žádným
uzavíratelným zařízením, které by zabránilo vnikání vody do zastavěné oblasti, proto bylo
povodňovou komisí rozhodnuto tento propust provizorně utěsnit.
Ohrožena byla také oblast rodinných doků nacházejících na levém břehu řeky Olše (u hranice
s katastrálním územím Doubrava). V tomto úseku je hráz podél řeky Olše nižší a hrozilo zde
nebezpečí přelití (hladina byla cca 10–15 cm pod úrovní vrcholu hráze). Jako řešení bylo ve
zprávě uvedeno navýšení hráze řeky Olše.
Laguna za rodinnými domy byla SDH odčerpávána. Došlo k vybřežení i drobných místních
vodních toků (Mlýnek, Glembovec a další). Na ochranu před zaplavením byly dodány pytle
s pískem. Po povodni byly zjištěny škody a zahájeny opravy.
ORP KOPŘIVNICE
Období 16.5.–18.5.2010
Dotčené významné vodní toky: Lubina, Sedlnice
Povodeň se v Mikroregionu dotkla i dalších obcí: Ženklava, Závišice, Kateřinice, Skotnice,
Trnávka, Mošnov, Petřvald, Štramberk
Díky velmi vydatným srážkám ve dnech 16., 17. a 18. května v povodí horních toků Lubiny a
Tichávky došlo postupně k dosažení všech tří stupňů povodňové aktivity. Jen během 17. a
18.5. napršelo 143 mm, což představuje množství dešťových srážek, které naprší v průměru
za dva měsíce. Vydatným dešťovým srážkám byly vystaveny celé Beskydy a Javorníky.
Charakter těchto srážek byl však jiný než při extrémních krátkodobých přívalových srážkách
v loňském roce. Z tohoto důvodu byl i jiný nástup povodňové vlny a délka trvání
povodňového stavu. Letošní situace byla lépe předpověditelná a bylo rovněž více času na
přípravu prací ke zmírnění následků povodně. Předpovědní povodňová služba, kterou
zajišťuje ČHMÚ, vydala s předstihem několik varování na vysoké srážky s možnostmi
povodňových stavů.
Povodňová situace na řece Lubině, se podobala té z období katastrofálních povodní v roce
1997. Rozvodněná Lubina dosáhla v neděli v noci třetího nejvyššího povodňového stupně
a podle pamětníků se v pondělí ráno pohybovala asi dvacet centimetrů pod úrovní rekordní
hladiny z doby před třinácti lety.
Stav na vodním toku Lubina byl průběžně monitorován nově umístěnou protipovodňovou
kamerou a hlídkou Městské policie Kopřivnice. Již v pátek 14.5. upozornil vedoucí Odboru
životního prostředí MP na blížící se vydatné dešťové srážky a možné dosažení 2. i 3. stupně
povodňové aktivity. V neděli ráno 16.5. odeslal krizový koordinátor všem starostům v ORP email s prognózou vysokých průtoků ve vodních tocích.
Na základě zjištěných údajů došlo po dlouhodobých a intenzivních dešťových srážkách k
dosažení 1., 2. a 3. SPA, jak na vodním toku Lubina, tak na vodním toku Sedlnice. Na vodním
toku Trnávka nebyl 2. SPA dosažen.
S předstihem byla upozorněna hlásná povodňová služba, kterou tvoří hlídky MP, na blížící se
18
intenzivní deště a s tím související vzestupy hladin. Na základě informací hlásné služby byla
včas svolána PK města Kopřivnice, byli aktivizováni členové dobrovolných hasičů v místních
částech i v Kopřivnici.
Povodňová komise města Kopřivnice byla svolána starostou města v užším složení již na
18:00 hod. V 19:15 hod se sešla povodňová komise v plném složení. Povodňový štáb pracoval
nepřetržitě celou noc z neděle (16.5.) na pondělí.
Činnost povodňové komise probíhala v souladu s obsahem povodňového plánu a dle
požadavků vyplývajících z dění v území. Jednotlivé hasičské zbrojnice byly již dopředu
vybaveny určitým množstvím naplněných a prázdných protipovodňových pytlů. Na základě
aktuálních požadavků zasahujících hasičů byl zajištěn písek a naváženy naplněné pytle. Na
území města Kopřivnice a místních částí zasahovali členové SDH a pracovníci společnosti
SLUMEKO, s.r.o. Obyvatelé místních částí byli opakovaně hlášením v rozhlase informováni
o stavu hladiny ve vodním toku Lubina a o blízkém výhledu. Z důvodu horší slyšitelnosti v
některých lokalitách objížděli území ohrožené povodní strážníci městské policie s tlampačem.
Formou informačních letáčků rozvážených MP a Policií ČR, byly poskytnuty základní
informace a telefonní čísla, na která se mohli obrátit v případě požadavku na poskytnutí
pomoci.
V průběhu povodně musela být uzavřena místní komunikace a spadlý strom přerušil vedení
el. proudu v Lubině.
V úterý 18.5., 9:30 poklesla vody v Lubině ve Vlčnovicích pod 1. SPA a byla ukončena práce
Povodňové komise.
Kopřivnice vznesly námitku k rozhodnutí hejtmana, kterým byl vyhlášen stav nebezpečí a
vymezeno území jeho platnosti, ve kterém Kopřivnice nebyla zahrnuta.
Dne 31.5. rozšířil hejtman MSK území s vyhlášeným stavem nebezpečí o další ORP včetně
ORP Kopřivnice.
Při letošní povodni lépe fungovala předpovědní služba zajišťovaná ČHMÚ a hlásná služba
zajišťovaná hlídkami MP. Poprvé bylo možno využít i protipovodňovou kameru sledující
hladinu vodního toku Lubina ve Vlčovicích. Lépe fungovala síť mobilních operátorů.
Na základě zkušeností z předchozích povodňových stavů bylo velmi důležité, že jednotlivé
hasičské zbrojnice měly již předem připraveny pytle s pískem, které mohly předem být
rozmístěny na vytipované nebezpečné lokality a dle momentální potřeby.
Návrhy opatření:
Je velmi důležité zachovat kolem vodních toků dostatečný prostor pro průchod povodňové
vlny, tzn.:
- neumísťovat do takových míst drobné stavby - např. zahradní chatky, garáže, různé kůlny,
přístavky na uskladnění nářadí,
- neoplocovat pozemky sousedící s vodními toky,
- neuskladňovat na březích vodního toku materiál, který může být vodou odnesen a níže po
toku může tvořit překážku.
Došlo k zaplavení několika nemovitostí, které se nacházejí v záplavovém území vodního toku
Lubina. Znovu bylo v praxi ověřeno jako nevhodné a nebezpečné umístění staveb ve
stanoveném záplavovém území, z toho plyne:
- nepovolovat v aktivní záplavové zóně vodních toků žádné stavby mimo stavby vodních
děl na ochranu před povodněmi,
- neumísťovat žádné další novostavby v záplavovém území Q100 vodních toků.
Velmi účelným se jeví vyčlenění území ke zpomalení postupu povodňové vlny (princip
podržet vodu tam, kde spadla) v územních plánech obcí pro rozlivy vod do luk, lesů a na
pozemky, kde nedojde k významným škodám na majetku. Nevhodným ohrazováním vodních
19
toků dochází ke zvýšeným škodám níže po proudu vodního toku. K větším škodám při letošní
povodni docházelo v okolí středních a dolních částí vodních toků. Na Odře to bylo
na Ostravsku a na Těšínsku, katastrofální povodeň postihla jižní a střední Polsko. Realizace
nevhodně navržených a nepromyšlených protipovodňových opatření, např. hrází na horních
tocích zvyšuje riziko povodně níže po toku.
Je také nutno zachovat a zlepšit retenční schopnost krajiny, nezastavovat zemědělskou půdu,
zvýšit podíl lesních ploch v horních částech povodí, vhodným hospodařením na
zemědělských pozemcích zvýšit schopnost zadržet vodu a snížit odnos zemědělské půdy.
Je nutno provádět základní údržbu koryt vodních toků. Tato činnost je v kompetenci státních
podniků povodí. V ORP Kopřivnice je to především Povodí Odry, s.p. V místech, kde rozliv
může působit materiální škody na obytných budovách a dalším majetku, provádět odtěžování
nánosů pro udržení kapacity koryt vodních toků, provádět udržovací práce na pobřežní zeleni,
tak aby spadlé stromy nebránily průchodu velkých vod.
Doporučujeme v rámci stavebních řízení při povolování novostaveb rodinných domů
bezpečně řešit nakládání s dešťovými vodami ze střech a ze zpevněných ploch vod, tak aby
nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů a škodám na sousedních pozemcích.
Problémy se projevily jak v Lubině, tak ve Vlčovicích a rovněž i v Kopřivnici.
Zpráva splňovala všechny požadavky stanovené § 76 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Byla
vypracována velmi přehledně, se znalostí místních poměrů, širších souvislostí a zkušenostmi
se zvládáním předchozích povodňových situací. Neobsahovala údaje o vyhlášení a odvolání
SPA, ty však byly na žádost úřadem doplněny.
ORP KRAVAŘE
Období: 2.6.–7.6.2010
Dotčené významné vodní toky: Opava
Po zvýšení hladiny vody v řece Opavě v části města a k.ú. Kravaře byla 2.6. ve 13:30 hod.
svolána povodňová komise včetně pracovního štábu, vyhlášen 2. SPA, stanoveny pravidelné
prohlídky, technické prostředky pro zabezpečovací práce, prostory a prostředky pro evakuaci.
Byli kontaktováni zaměstnanci Správy toků a ČHMÚ spolu s orgány krizového řízení. Téhož
dne po dalším vzestupu hladin, byl vyhlášen 3. SPA s platností od 18:30. Došlo k částečnému
rozlivu řeky Opavy v Kravařích-Dvořisku. Speciální zabezpečovací práce na vodním toku
Opava nebylo nutné provádět. Na drobných vodních tocích ve správním obvodu ORP Kravaře
byly zaznamenány pouze zvýšené průtoky, které způsobily lokální škody na majetku.
Varování obyvatelstva v ohrožené části města a katastru Kravaře bylo zabezpečeno
rozhlasem, městskou policií, hasiči s dalšími složkami krizového řízení a řízeno starostou.
Povodňová komise sledovala nepřetržitě situaci ve městě od 2.6. až do 7.6., kdy se v 9:00
konalo poslední zasedání povodňové komise včetně pracovního štábu.
ORP KRNOV
Od pátku, kdy vydal Český hydrometeorologický ústav varování před povodněmi,
monitorovali pravidelně strážníci MP Krnov stav obou krnovských řek. Povodňová situace na
území ORP Krnov nenastala. Řeka Opavice dosahovala max 1. SPA. Vlivem silného větru a
podmáčení půdy docházelo k vývratům stromů.
Zpráva vypracována nebyla.
20
ORP NOVÝ JIČÍN
Období: 16.5.–18.5.2010
Dotčené vodní toky: Jičínka, Zrzávka, Stranický potok, Grasmanka
Zasáhla místní části: Žilina u Nového Jičína, Bludovice u Nového Jičína, Loučka u Nového
Jičína a Straník.
Ke zvýšenému průtoku ve vodních tocích se přidal i nadměrný soustředěný odtok srážkových
vod zejména v lokalitách Loučka u Nového Jičína a Straník. Ve sledovaných profilech bylo
dosaženo 3. SPA. Vodní toky zaplavily částečně silnice, několik sklepů rodinných domů
především zpětným vzdutím vody v kanalizacích. Silně podmáčená půda zapříčinila dva
sesuvy půdy na území města.
Město Nový Jičín převzalo od 13.5. do 18.5. cestou SOPIS JIH Frýdek-Místek 11 prognóz,
výstražných a informačních zpráv. Z prognózy bylo zřejmé, že dojde k velmi intenzivním
srážkám, ale z hlediska historických údajů šlo o avizovanou srážkovou činnost, která je
v tomto období na území Podbeskydí běžnou.
Již 14.5. proběhla pracovní schůze vybraných členů PK, proběhlo prověření kontaktů na
starosty v ORP a zpracování aktuálního telefonního seznamu. Dne 15.5. bylo provedeno
rozeslání varovných SMS cestou SMS Conect.
Od 16.5. probíhala kontrola vodních toků na měrných profilech C zajišťovaná MP. V 17:05
došlo k prvnímu rozlivu v obci Životice. O této situaci byly informovány obce Šenov u
Nového Jičína a Kunín a byly varovány před možným nebezpečím. MP následně vyhlašuje
v ohrožených městských částech povodňové nebezpečí. Na 18:00 byla svolána PK města,
vyhlášeny SPA, spuštěny sirény na území města. Během následujících dní proběhlo celkem 5
zasedání PK. Hlášením místního rozhlasu byly podávány informace obyvatelům. Také byly
v průběhu povodňové situace poskytovány tiskové zprávy do médií a aktuální informace
umísťovány na web města.
V prvních chvílích zasahoval na místech ohrožených povodní HZS při čerpání vody a
pytlování. TS města Nový Jičín zabezpečily dovoz zakoupeného písku a následně prováděly
plnění písku do pytlů a organizovaly rozvoz těchto pytlů s pískem do určených lokalit.
Současně byla vytvořena i zásoba pytlů s pískem k okamžitému použití. Policie ČR a MP
Nový Jičín organizovala a zabezpečovala dopravní obslužnost v postiženém území. Základní
a ostatní složky IZS spolupracovaly od okamžiku příchodu povodně na záchranných pracích a
svojí činnosti vytvářely podmínky pro co největší zmírnění následků povodně.
Všichni významní správci vodních toků – Povodí Odry, s.p., Lesy ČR, s.p., a ZVHS začaly
okamžitě provádět práce související s odstraňováním následku povodní. Prvotním úkonem
bylo odstranění překážek v korytě vodních toků, které by bránily plynulému odtoku vody
korytem, což bylo plně v souladu s plněním povinností vyplývajících pro správce toku ze
zákona.
Z rozhodnutí povodňové komise bylo uvedeno do pohotovosti evakuační středisko. Během
těchto povodní, ale nebyla nutná evakuace ani záchrana osob.
V dopravě způsobil největší problém provizorní most v Novém Jičíně U Jezu. Na most byl
z rozhodnutí povodňové komise zakázán vjezd a byla řešena náhradní trasa areálem Střední
zemědělské školy. U dalších mostů, které byly sanovány v letošním roce po minulých
povodních z června 2009, docházelo také k vymílání břehů, kvůli ještě nedostatečně
zhutněnému materiálu břehu (krátký časový úsek na zpevnění).
Nedošlo k problémům se zásobováním pitnou vodou z vodovodního řadu, ani zaplavením
studní. Občané byli obeznámení s hygienickými zásadami při odstraňování následků povodně.
Územní pracoviště Krajské hygienické stanice nebylo žádáno o pomoc, kvůli minimálnímu
možnému hygienickému ohrožení na území města Nový Jičín.
21
Humanitární pomoc nebyla potřebná, byla proto směřována k potřebnějším.
K zjištěným sesuvům byl přizván odborník firmy Unigeo k posouzení sesuvu a vydání
stanoviska zda se jedná o nebezpečný sesuv a navrhl provést potřebná opatření k zabránění
sesuvu. Tato stanoviska byla předána vlastníkům nemovitostí, kteří musí zabezpečit další
potřebné práce.
Vybrané návrhy opatření
- technická opatření v korytech vodních toků – jejich zkapacitnění, především tam, kde to
zástavba dovolí, výstavba vodních nádrží a suchých poldrů, pokud to územní podmínky
dovolí,
- vymezit záplavová území, jako základní podklad pro územně plánovací činnost,
- při tvorbě územně plánovací dokumentace dbát na to, aby v zátopě, (aktivní a pasivní)
byly dodržovány zásady, nepřipustit výstavbu lidských obydlí ani jiných staveb v aktivní
zóně vyjma vodohospodářských, které by mohly měnit odtokové poměry v území a
v pasivní zóně tuto výstavbu výrazně omezit,
- při výstavbě mostních objektů, lávek, trubních mostů a jiných nadzemních konstrukcí dbát
na to, aby tam, kde to konfigurace terénu dovolí, se budovaly, resp. rekonstruovaly
objekty tak, aby výška jejich spodní hrany konstrukce byla vždy nad Q100 + požadovaná
bezpečnostní výška 0,5 m,
- při údržbě koryt vodních toků, především v jejích neupravených úsecích, dbát na to, aby
byl profil udržovaný, bez vzrostlých stromů a keřů, a zároveň výrazným způsobem
zkvalitnit skladbu břehového porostu, který je schopen se přizpůsobit podmínkám vodního
toku a svým kořenovým systémem odolat náporu vody,
- zabezpečit, aby si občané, právnické osoby či investoři uvědomili, že protipovodňová
opatření nejsou jen záležitostí státu, ale je i na nich, aby se naučili v území s potenciálním
nebezpečím žít, více sledovali vývoj počasí ve svém regionu, investovali do rozumných
technických opatření ke zmírnění následků povodně, při projektování nových staveb brali
nebezpečí v úvahu (např. umístili stavbu nad možnou záplavu, osadili na vyústění
kanalizací do vodních toků zpětné klapky apod.),
- vybudování lokálního varovného systému s automatickým snímáním hladiny a možností
zpětného vyhodnocování záznamu v povodňové komisi,
- vybudování bezdrátového městského rozhlasu a jeho začlenění do Jednotného systému
varování a vyrozumění Hasičské záchranného sboru.
Zpráva splňovala všechny požadavky stanovené § 76 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Byla
vypracována velmi přehledně, se znalostí místních poměrů, širších souvislostí a zkušenostmi
se zvládáním předchozích povodňových situací.
ORP OPAVA
Období: 2.6.–4.6.2010
Dotčené vodní toky: Velká (alias Jaktarka), Hvozdnice a meliorační strouha Komárov
Zasažené obce: Opava, Komárov, Zlatníky, Stěbořice, Litultovice, Dolní Životice, Sosnová
- webové stránky
- SMS infokanál, mobilní sirény
- zřízen telefonní dispečink, tiskové a informační středisko.
22
Dne 2.6. mezi 9:00 a 10:00 se začaly toky Velká, Hvězdnice a Meliorační strouha Komárov
vylévat z břehů, krátce na to byly aktivovány jednotky SDH Opava-Kylešovice a Komárov a
byl prováděn monitoring MP. V 9:30 bylo posláno prvotní hlášení na KŠ MSK. Začaly se
stavět protipovodňové hráze z pytlů, PČR zajišťovala usměrňování dopravy, kontaktovaly se
firmy s technikou pro rozvoz písku. V 11:00 se uskutečnilo 1. jednání PK a KŠ ORP, kterého
se zúčastnili i starostové postižených obcí. Proběhla evakuace ZŠ a MŠ „Stará silnice“ a
obyvatel v části Štěbořic „Nový Dvůr“, kvůli nebezpečí protržení hráze rybníky „Nový
Dvůr“. Záchranné práce byly organizovány a prováděny hasiči ve spolupráci s KŠ.
Odpoledne bylo zřízeno tiskové a informační středisko pro veřejnost. TS zajišťovaly dopravní
značení uzavřených komunikací a informování veřejnosti. Aktivovalo se územní pracoviště
Hygienické stanice v Opavě. Pracovní skupina KŠ monitorovala situaci v terénu: zjišťovala
stav hráze vodní nádrže „Nové Dvory“ (díky zásahům byla stabilizovaná), městská část Malé
Hoštice stav zvládala (vyžádala si pytle), v městské části Opava-Komárov se organizovala
evakuace ubytovny „Oasa“.
Ve večerních a nočních hodinách byl vyhlášen 2. SPA na Opavě, probíhaly náročné práce na
ochranu městského koupaliště, proběhla evakuace 25 osob z „Oasy“ a jejich ubytování
v evakuačním centru, řešilo se ohrožení v lokalitě Kylešovice, ulice Mezi Brahy a sportovního
areálu Kylešovice. Provozovateli sportovního areálu byla situace zaznamenána následovně:
voda se z vodního toku Hvozdnice hromadila za silnicí od Panského mlýna k novému splavu.
Na pokyn neznámé osoby byla bagrem v 23:00 hod překopána silnice ve spojnici silnice
kolem Areálu zdraví a u Panského mlýna. Ráno 3.6. bylo zjištěno, že objekty užívané firmou
AREASPORT jsou zatopeny a zcela zdevastovány.
Dne 3.6. v nočních a dopoledních hodinách klesla Opava na 1. SPA, s KŠ MSK se řešily
požadavky na vysoušeče, zajišťoval se svoz odpadů (Technické služby), hygienická stanice
zahájila zjišťování stavu, řešilo se odvodnění městské části Kylešovice (zajištěno
velkokapacitní čerpadlo a následně po schůzce občanů, zástupců dodavatele stavby - Grafico,
odboru dopravy a primátora a náměstka – prohloubení překopu účelové komunikace a výkop
strouhy do Moravice). Odpoledne pokračovaly započaté práce, podávaly se informace
občanům o možnosti zapůjčení vysoušečů, s majitelem sportovního areálu se projednávaly
škody na majetku a údajné cizí zavinění při provádění povodňových opatření.
Dne 4.6. bylo ukončeno nouzové ubytování 25 evakuovaných osob z ubytovny Oasa.
Pokračoval svoz odpadů, zapůjčování vysoušečů.
Ve zprávě nebyly uvedeny návrhy na opatření.
ORP ORLOVÁ
Byla zasažena pouze obec Dolní Lutyně, která nepořizovala žádné záznamy o povodni.
Zpráva o povodni za území ORP Orlová vypracována nebyla.
ORP OSTRAVA
Období: 16.5.–20.5.2010 a 2.6.–8.6.2010
Dotčené vodní toky: Odra, Ostravice i menší toky
Třináct let po katastrofálních záplavách, znovu nastala povodňová situace na tocích
protékajících územím ORP Ostrava. Povodně nejvíce zasáhly koblovskou část Slezské
Ostravy v okolí Žabníku a lokality v Antošovicích, v Martinově a Třebovicích. Povodňový
štáb, později změněný v krizový, informoval, že bylo v Ostravě povodní zasaženo celkem 253
budov a 15 rekreačních objektů.
23
- souhrnné informace na www.ostrava.cz,
- městem byla zřízena nonstop povodňová linka 974 723 280 (provozovaná zaměstnanci
magistrátu v Centru tísňového volání), která po opadnutí vody sloužila jako informační
linka poskytující rady a pomoc po povodni,
- informace byly dále podávány e-mailem. Fungovalo vzájemné informování obyvatel mezi
sebou.
Květen
Odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy jako povodňový orgán mimo
povodeň monitoroval povodňovou situaci ve správním obvodu Ostrava. Současně provedl
kontrolu připravenosti povodňové ochrany a povodňové komise obce s rozšířenou působností
Ostrava. Na základě hydrologické situace vyhlásil dne 16.5. v 15:00 hodin 2. SPA a svolal na
18:00 hodin Povodňovou komisi obce s rozšířenou působností Ostrava.
Povodňová komise obce s rozšířenou působností Ostrava se sešla ve dnech 16.5.–20.5.
celkem šestkrát. Účastnili se jí zástupci hasičů, Policie ČR, MP, Ostravských komunikací,
Ostravských vodáren, Povodí Odry, dopravního podniku a zástupci ohrožených obvodů. PK
vyhlásila pro správní obvod ORP Ostrava dne 17.5. v 8:00 hodin 3. SPA. Dne 19.5. v 8:00
hodin rozhodla povodňová komise o snížení povodňového stupně na 2. SPA. Činnost
povodňové komise je popsána v zápise v povodňové knize, která je trvale uložena na odboru
ochrany životního prostředí. Byla provedena následující opatření: v Koblově-lokalitě Žabník
byla postavena provizorní protipovodňová hráz, z této lokality byli evakuováni občané,
následně bylo prováděno čerpání, likvidace odpadů a další. Město Ostrava a další instituce
poskytovaly lidem postiženým záplavami od první chvíle ohrožení materiální, finanční i
psychologickou pomoc. Protože povodňová komise dne 20.5. v 8:00 hodin zrušila 2. SPA,
řízení povodňové ochrany opět zajišťoval odbor ochrany životního prostředí.
Červen
Odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy monitoroval povodňovou situaci
ve správním obvodu Ostrava. Současně provedl kontrolu připravenosti povodňové ochrany a
povodňové komisi obce s rozšířenou působností Ostrava.
Na základě hydrologické situace vyhlásil dne 2.6. v 9:00 hodin 2. SPA a svolal na 11:00 hodin
Povodňovou komisi obce s rozšířenou působností Ostrava.
Povodňová komise se sešla ve dnech 2.6.–4.6. celkem třikrát. Činnost povodňové komise je
popsána v zápise v povodňové knize. Mezi provedená opatření patřila stavba provizorní hráze
v Koblově-lokalitě Žabník, povodňová komise rozhodla o přehrazení Antošovického potoka
z důvodu ochrany lokality Koblov-Tabulky-Antošovice. Protože povodňová komise dne 8.6.
v 8:00 hodin zrušila 2. SPA (zápis byl do povodňové knihy pořízen dodatečně dne 11.6. v 8:00
hodin), řízení povodňové ochrany opět zajišťoval odbor ochrany životního prostředí
Magistrátu města Ostravy.
V rámci zabezpečovacích prací byly v postižených lokalitách odstraňovány nebezpečné
stromy. Krajská hygienická stanice zajišťovala instalaci speciálního prostředku proti
komárům. Krajská hygienická stanice MSK, oddělení hygieny vody, poskytla metodická
doporučení k zabezpečení hygieny v zaplavených oblastech a zamezení případných infekcí,
šíření plísní a podobně. Krajská veterinární správa pro MSK poskytovala informace o
organizaci likvidace uhynulých zvířat.
V závěru zprávy o povodni byly uvedeny úkoly, které vyplynuly z analýzy povodně se
stanovením odpovědnosti za jejich plnění. Jedním z nich bylo:
24
-
Odbor ochrany životního prostředí po projednání s ředitelem Městské policie Ostrava
zapracuje do povodňového plánu ORP Ostrava, že občané v době povodní získají veškeré
informace prostřednictvím neurgentní zelené linky 800 199 922.
ORP RÝMAŘOV
Zpráva vypracována nebyla, se zdůvodněním, že na území ORP nebyly vyhlášeny SPA.
ORP TŘINEC
Období: 16.5.–19.5.2010
Dotčené vodní toky: Olše, Křivec, Tyra, Neborůvka, Bystrý potok, Javorový potok, Rovňa
(Věstník), Staviska, Líštnice
Zasaženy byly části obce: Staré Město, Lyžbice, Tyra, Guty, Nebory, Oldřichovice, Dolní
Líštná, Karpentná
Výrazně zaplavená území s následným vznikem bezodtokových lagun se nevytvořila.
V pátek 14.5. byli na základě předpovědi počasí a výstražné informace ČHMÚ a SOPIS – jih
HZS MSK byli během dopoledne kontaktováni členové PK komise města Třince a byli
upozorněni tajemníkem Bezpečnostní rady a Krizového štábu na případné svolání komise
v průběhu víkendu.
V neděli 16.5. byla provedena obhlídka uzlových bodů na území města Třince a prováděný
průběžný monitoring vodních toků. Na 20:00 svolala starostka města Třince PK, na které
vyhlašuje 2. SPA, následně ve 23:05 3. SPA. V pondělí došlo k poklesu na 2. SPA. Ve středu
se situace opět zhoršuje a vyhlašuje se znovu 3. SPA.
Po vyhlášení Stavu nebezpečí zasedala BR společně s PK. Ve středu nastal 1. SPA a PK
ukončila svoji činnost; další řízení činností po dobu krizového stavu přebral Krizový štáb
města Třince.
Mezi prováděná opatření patřilo zajištění pravidelné hlídkové povodňové služby na území
města Třince z řad členů PK města Třince a MP, hlášení aktuální situace, zabezpečení
dopravního značení na poškozených komunikacích. Zabezpečovací práce byly realizovány
především formou naplnění a rozvezení 500 kusů protipovodňových pytlů na nejvíce kritická
místa. Průběžné čištění komunikací od splavených štěrků, čištění vodních toků od
naplavených stromů a větví a pročišťování propustků. Odčerpávání vody ze zaplavených
prostor (především Myší díra).
Byla připravena evakuace 3 rodinných domů v záplavové oblasti řeky Olše. Záchranné práce
však nebylo nutné realizovat.
Vyžádání další pomoci nebylo nutné.
PK města Třince byly poskytovány pravidelné informace o dalším vývoji počasí od ČHMÚ,
Povodí Odry a HZS MSK. PK města byla ve spojení s PK Moravskoslezského kraje a
s Územním odborem HZS MSK ve Frýdku-Místku.
Po celou dobu byla PK města v neustálém kontaktu s PK Třineckých železáren, a. s., a to
prostřednictvím hlavního dispečinku TŽ, který PK města poskytoval cenné informace
o průběžném měření hladiny vody hlavních přítoků řeky Olše na území města.
Dále PK města byla v pravidelném kontaktu s PK obcí správního obvodu ORP Třinec,
především s Vendryní, Bystřicí, Nýdkem, Ropicí, Řekou a se sousedními ORP Jablunkov
a Český Těšín.
25
Komunikace byla optimální, adekvátní vzniklé situaci a probíhala bez závad prostřednictvím
krizových mobilních telefonů, pevných telefonních linek a hlavně prostřednictvím internetu
a e-mailu.
Návrhy na preventivní opatření:
Provést aktualizaci Povodňového plánu města se zaměřením zejména na:
1. řešení dopravní obslužnosti na území města v případě nutného uzavření některých
komunikací
2. začlenění průběžného měření hladin vody u přítoků Olše, které provádí Třinecké
železárny, a. s., do systému hlídkové povodňové služby
26
ZLÍNSKÝ KRAJ
Příčinou povodní v květnu a červnu 2010 byly intenzivní srážky na území severovýchodní
Moravy zejména v oblasti Beskyd, které působily postupné vzestupy hladin vodních toků.
V květnu zejména v horských oblastech Valašskomeziříčska a Rožnovska. V červnu došlo
k rozlivům zejména menších toků na území celého kraje. Postiženo bylo opět Kroměřížsko,
Otrokovicko, ale také Uherskohradišťsko, Uherskobrodsko Zlínsko a některé další oblasti.
Vytvořilo se velké množství lagun a byla zaplavena rozsáhlá území zejména v důsledku
odtoku vody z polí a zvýšení hladiny podzemní vody. Na horních tocích Rožnovské a
Vsetínské Bečvy tentokrát k povodňovým škodám nedošlo. V celém Zlínském kraji se
objevil velký počet sesuvů.
- Zřízena speciální telefonní linka pro PK a občany: +420 577 043 171
- Informace zveřejňované na internetových stránkách kraje
- V centru Zlína a Otrokovic byly umístěny informační elektronické tabule
Období: 16.5.–31.5.2010
Od 14.5. byly starostům obcí předávány prostřednictvím KOPIS HZS výstrahy ČHMÚ.
Dne 16.5. od 17:00 byla provedena prověrka spojení na členy Povodňové komise Zlínského
kraje (PK ZK). Ve večerních hodinách došlo k rozvodnění malých vodních toků a následně i
Rožnovské a Vsetínské Bečvy. V nočních hodinách (21:35) dosáhla Rožnovská Bečva
v hlásných profilech Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí hodnot 3. SPA a byl
vyhlášen stav ohrožení. PK Zlínského kraje vyhlásila 17.5. stav ohrožení pro úsek toku
Moravy na území Zlínského kraje.
S ohledem na zhoršující se situaci a na nepříznivou předpověď ČHMÚ byla dne 16.5. ve
22:30 hod. prostřednictvím KOPIS HZS ZK svolána PK Zlínského kraje. V nočních hodinách
a druhý den byla tajemníkem a místopředsedou PK ZK provedena kontrola povodňových
komisí Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm a Bystřičky.
PK ZK začala zasedat dne 17.5. v 7:00 hod. a pracovala nepřetržitě ve dvou směnách.
Byly zřízeny speciální stálé telefonní linky pro povodňové komise a pro veřejnost
(+420 577 043 171). V průběhu dne se hejtman kraje prostřednictvím průzkumného letu
armádním vrtulníkem seznámil se situací v kraji. Po poradě se složkami IZS a místostarostkou
Valašského Meziříčí rozhodl zvažovaný krizový stav zatím nevyhlašovat. Při seznámení se
situací přímo v terénu a také z informací pocházejících z hlásných profilů umístěných na řece
Moravě v Kroměříži a Spytihněvi bylo zřejmé, že řeka Morava měla stále stoupající tendenci.
Průběžně dostávala PK ZK informace o dění v kraji. Povodňová situace byla řešena
povodňovými komisemi měst a obcí podle jejich územní příslušností. Nejdříve byly
aktivovány povodňové komise měst Valašského Meziříčí (16.5. v 17:00 hod.) a Rožnova pod
Radhoštěm. V 18:50 hod. povodňová komise Valašského Meziříčí informovala o vyhlášených
SPA, prováděných opatřeních (příslušníci HZS, SDH rozdělovali pytle, instalovali vaky) a
sdělila, že nepotřebují pomoc. Ve 22:00 byla provedena evakuace 70 osob. V 18:30 hod.
zasedá také povodňová komise města Hulín v ORP Kroměříž (na říčce Rusava) a sirénou
informuje občany o povodňovém nebezpečí. Dne 17.5. v 5:30 byla zahájena činnost
povodňové komise Vsetína.
Mezi práce koordinované PK kraje patřilo zajištění a distribuce protipovodňových pytlů. HZS
Zlínského kraje poskytl 5 tisíc tandemových pytlů. K tomu Zlínský kraj ve spolupráci s
Povodím Moravy, s.p. zabezpečil celkem 15 tisíc jutových pytlů, z nichž putovalo 3 tisíce do
Valašského Meziříčí, dále podle požadavků předsedů povodňových komisí obcí s rozšířenou
27
působností bylo distribuováno 3 tisíce pytlů do Kroměříže, tisíc pytlů do Kvasic a zbylých 8
tisíc pytlů bylo umístěno ve skladu ve Vizovicích. Na Valašskomeziříčsko a Rožnovsko byly
HZS ZK povolány na pomoc skupiny dobrovolných hasičů.
Docházelo k omezování sjízdnosti komunikací a některé silnice byly zcela neprůjezdné.
Dne 18.5. ve 14:30 hod. vydal hejtman Zlínského kraje Rozhodnutí o vyhlášení stavu
nebezpečí dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení ve znění pozdějších předpisů, pro
správní území obcí s rozšířenou působností Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské
Meziříčí, Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště. Stav nebezpečí byl vyhlášen na dobu od
18.5., 14:30 hod. do 24.5., 24:00 hod. z důvodu vzniklé krizové situace spočívající v ohrožení
životů, zdraví a majetku v důsledku opakujících se 3. SPA na řece Moravě a Bečvě a jejich
přítocích, reálné hrozbě sesuvů, ohrožení velkého území Zlínského kraje s vyhlášeným
3. SPA, v důsledku nedokončených protipovodňových opatření ve správním obvodu obce
s rozšířenou působností Uherské Hradiště a v důsledku nepříznivé meteorologické
předpovědi.
Na základě tohoto rozhodnutí byl aktivován prostřednictvím KOPIS HZS ZK dne 18.5.
v 15:30 hod. Krizový štáb Zlínského kraje, jehož součástí se stala i Povodňová komise
Zlínského kraje. První zasedání Krizového štábu Zlínského kraje proběhlo 18.5. ve 21:00 hod.
Postupně začaly zasedat krizové štáby obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, pro které
byl vyhlášen stav nebezpečí.
S cílem zabezpečení aktuální informovanosti veřejnosti o povodňové situaci na území kraje
zabezpečil KŠ ZK instalaci dvou venkovních elektronických tabulí. Ty byly umístěny vedle
Baťova mrakodrapu ve Zlíně a v centru Otrokovic na náměstí 3. května.
V průběhu dnů 19.5.–21.5. došlo k poklesu hladin řek na 1. SPA. I přes příznivý vývoj zůstalo
v území několik vodních lagun, ty největší v okolí Chropyně, Záříčí, Kvasic, Otrokovic,
Napajedel a Babic.
Od 22.5. se stupňovaly problémy s podzemní vodou a vodou z polí. V důsledku podmáčení
půdy narůstal počet výskytů sesuvů i mimo území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí.
Stav nebezpečí byl rozšířen o katastrální území obce Kelníky a prodloužen rozhodnutím
hejtmana Zlínského kraje ze dne 24.5. do 31.5., 24:00. Veškeré zaznamenané sesuvy půdy
byly operativně řešeny složkami IZS a následně v pracovním režimu odbornými pracovníky
odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje.
Povodně ve Zlínském kraji vyvolaly velkou vlnu pomoci a solidarity. Pracovníci Krizového
štábu nabídnutou pomoc evidovali a předávali povodněmi nejvíce zasaženým ORP Rožnovu
pod Radhoštěm, Valašskému Meziříčí, Vsetínu a Kroměříži.
Dne 31.5. skončila činnost Krizového štábu Zlínského kraje a byl ukončen provoz speciálně
zřízené telefonní linky (+420 577 043 171), kam se během patnácti dní obrátilo na 600
volajících osob s žádostí o informace a pomoc. Nejvíce se lidé dotazovali na sjízdnost
komunikací (321) a zajímala je také hydrologická situace a předpověď počasí (151).
Pracovníci tiskového oddělení, kteří linku obsluhovali, vyřizovali také spoustu nabídek
humanitární pomoci z celého území ČR (90) a zbylé telefonické dotazy se týkaly nabídek na
zapůjčení techniky.
Období: 1.6.–13.6.2010
Ve středu 2.6. po páté hodině ranní byly postupně aktivovány povodňové komise měst a
vyhlašovány SPA. Dlouhotrvající deště zasáhly celé povodí řek Moravy, Bečvy, Dřevnice,
Olšavy a Vláry.
28
Dne 2.6. v 8:00 bylo zahájeno první zasedání PK ZK, na kterém byl v 8:30 hejtmanem
Zlínského kraje vyhlášen stav nebezpečí pro celý Zlínský kraj, do 13.6., 24:00. Hlavními
důvody vyhlášeného stavu nebezpečí bylo ohrožení životů, zdraví a majetku osob v důsledku
opakujících se dlouhotrvajících dešťových srážek, vysoká úroveň spodní vody, vyhlášených 2.
a 3. stupňů povodňové aktivity na většině toků ve Zlínském kraji, reálná hrozba zaplavení
značného území Zlínského kraje, nebezpečí přelití neregulovatelných toků vodních nádrží,
hrozbě sesuvů půdy a nepříznivá meteorologická předpověď.
V souladu s krizovým zákonem (č. 240/2000 Sb.) uložil hejtman všem hromadným
informačním prostředkům zveřejnit toto Rozhodnutí.
Veřejnost mohla získat aktuální informace o povodních v třinácti Krizových štábech ORP,
kde vyčlenění pracovníci poskytovali aktuální informace o situaci ve svých správních
obvodech. Informace bylo možné získat také na speciální telefonní lince +420 577 043 171,
která byla Zlínským krajem znovu zprovozněná.
V odpoledních hodinách byla provedena evakuace 17 osob ve Zdounkách, 3 rodinných domů
v Bělově; v obci Lůžkovice bylo po opadnutí vody nalezeno tělo muže.
V noci z 2.6. na 3.6. došlo k poklesu většiny hladin řek a na řece Moravě se situace
stabilizovala. Dne 3.6. bylo během dopoledne krizovými štáby ORP i samotnými občany
Zlínského kraje nahlášeno další zaplavení sklepů, rozlivy lokálních potoků a řek a zejména
narůstající spodní voda. Pro zmírnění situace nakoupil Zlínský kraj dalších 9 tisíc pytlů, které
okamžitě vydal na potřebná místa v Zářičí a Uherském Hradišti, zbylé pytle byly uskladněny
HZS ZK.
V následujících dnech hladina vodních toků dále klesala až pod 1. SPA. Krizový štáb
Zlínského kraje monitoroval rozlivy řek na polích a lukách. Byly evidovány další sesuvy
půdy.
V pondělí 7.6. byl ukončen provoz speciální telefonní linky, kde během červnových povodí
vyřizovali pracovníci tiskového oddělení Zlínského kraje na 120 žádostí o informace a
pomoc. Nejvíce se lidé dotazovali na sjízdnost komunikací (54) a zajímala je také
hydrologická situace a předpověď počasí (30). Některé dotazy byly směřovány na nabídku
humanitární pomoci z celého území ČR (12). Zbylé telefonické dotazy se týkaly nabídek na
zapůjčení techniky.
Pracovníci Krizového štábu Zlínského kraje byli po dobu vyhlášeného stavu nebezpečí v
pracovní pohotovosti a kontaktu se všemi 13 krizovými štáby obcí s rozšířenou působností na
území kraje. Koordinovali jednotky PO v rámci Zlínského kraje, zajišťovali vyžadování
nasazení sil a prostředků z jiných krajů, zabezpečovali požadavky povodňových komisí a
krizových štábů na svém území, zajišťovali nákup protipovodňových pytlů, včetně jejich
přerozdělení a distribuce do postižených obcí, koordinovali poskytování humanitární pomoci.
Spolupráce se zástupci povodňových komisí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností byla
zahájena již 16.5. (první kontakt v 18:50 hod. – povodňová komise Valašské Meziříčí), začala
také průběžná spolupráce s dispečinkem Povodí Moravy, s.p.. Telefonicky byly zjišťovány
stavy na vodních tocích v územních obvodech obecních úřadů ORP. Vzájemná komunikace
probíhala převážně e-mailem, telefonicky či osobně při monitorování v terénu. Stejným
způsobem pokračovala spolupráce s KŠ těchto úřadů.
Pro pověřené vybrané zástupce obcí uspořádali pracovníci Krizového štábu Zlínského kraje v
pondělí 24.5. metodické školení zaměřené na správné postupy při sčítání povodňových škod.
Po ukončení stavu nebezpečí proběhlo sčítání povodňových škod. Ze shrnutí vyplynulo, že na
území Zlínského kraje bylo zasaženo květnovou povodní 38 obcí, evakuováno 86 osob a
evidováno 33 sesuvů půdy a červnovou povodní zasaženo 108 obcí, evakuováno 25 osob a
počet evidovaných sesuvů dosáhl čísla 68.
29
Činnost integrovaného záchranného systému
Výstražné informace a výstrahy ČHMÚ byly předávány na příjmová místa ORP, obce, orgány
krizového řízení a orgány veřejné správy prostřednictvím KOPIS HZS kraje. Dále je uveden
přehled hlavních činností HZS a SDH.
Záchranné práce:
- evakuace (v květnu Kroměříž, Zdounky, Troubky-Zdislavice; v červnu Kunovice,
Valašské Meziříčí, Vidič)
- záchrana osob (Jarcová)
- evakuace archivu, skladu magistrátu města Zlína, Nemocnice Tomáše Bati
- pomoc starším lidem s vyklízením sklepů
Zabezpečovací a likvidační práce:
- průběžný monitoring
- zapůjčení plniček, plnění pytlů, rozvoz a instalace protipovodňových zábran, stavba
provizorních hrází
- čerpání
- odstraňování zachycených předmětů na mostech, čištění koryt a břehů, studní, sklepů,
kanalizačních vpustí
- odvoz uhynulých zvířat
- stabilizace půdy dřevěnými výztuhami
- kácení stromů, odstraňování kmenů
Pro některé oblasti byly zajišťovány vysoušeče, distribuci zajišťovaly obce, desinfekci si
občané prováděli svépomocí. KHS prováděla bezplatný rozbor vzorků vody ze studní, které
byly jediným zdrojem pitné vody.
Byly využity vrtulníky PČR a Armády pro monitoring situace a dopravu střelmistra při
odstřelu hráze v Kvasicích. Využito letadlo Aeroklubu Kunovice. ZÚ HZS ČR Hlučín nebyl
nasazen. Řadou firem byla poskytována věcná pomoc (technická zařízení).
Pro komunikaci při koordinaci činností členů krizových štábů byly používány především
mobilní telefony s krizovými a běžnými čísly. Od 2.6., 12:00 bylo zajištěno přednostní spojení
krizových mobilních telefonů na území Zlínského kraje. V průběhu povodně nebyly
v telefonickém spojení zaznamenány výpadky spojení nebo nedostatečný signál. Osvědčilo se
stanovení priorit pro krizové mobilní telefony.
Policie ČR
Regulovala dopravu, uzavírala zaplavené komunikace, prováděla hlídkovou činnost na
březích toků, pomáhala při stavění protipovodňových hrází a informovala obyvatelstvo
pomocí rozhlasu na vozidlech. Městská policie obcí Kroměříž, Hulín, Kunovice, Uherské
Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Rožnov p. Radhoštěm, Valašské Meziříčí,
Luhačovice, Napajedla, Otrokovice, Slavičín, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín –
zajišťovala monitoring toků, varování a informování obyvatelstva, hlídkovou činnost, regulaci
dopravy, rozvoz protipovodňových pytlů a vysoušečů, uzavírání pozemních komunikací.
Humanitární pomoc
Byla koordinována Krajským úřadem Zlínského kraje a příslušnými ORP. Byla realizována
jen na úrovni obcí. Z humanitárních organizací byly zapojeny: Adra, Oblastní charity, ČČK.
Poskytování post-traumatické péče bylo monitorováno a koordinováno Psychologem HZS
kraje na všech ORP Zlínského kraje.
Kvalita poskytování výstražných informací ČHMÚ byla dostatečná, všechny obce dostaly
výstrahu prostřednictvím KOPIS HZS kraje.
30
Informace z hlásných profilů byly poskytovány se zpožděním, data jsou dostupná pouze z
veřejně přístupných www serverů, kde jsou aktualizována jen 1x za hodinu. Navíc bylo
zjištěno, že informace poskytované z limnigrafu Spytihněv udávají jiné hodnoty než
v předchozích letech. O úpravách v hlásném profilu nebyl nikdo informován.
V souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, povodňové
komise v okrese Zlín předávaly informace nadřízeným povodňovým komisím avšak jen
výjimečně na KOPIS HZS kraje. HZS kraje tak nemělo v počátku obou povodňových vln
relevantní informace o situaci. Obdobně bylo postupováno i v případě krizových štábů ORP
okresu Zlín.
Zjištěné nedostatky a návrhy opatření
- zpožděné zobrazování pravidelných aktuálních informací o průtocích a výškách hladin
z ČHMÚ na webových stránkách a rozdíly při jejich srovnání s hodnotami
z limnigrafických stanic na webových stránkách Povodí Moravy, s. p.,
- rozšíření a zahuštění sítě limnigrafů,
- nedostatečná možnost regulace hladiny vody v místech rozlivu po opadnutí povodňové
vlny v zaplavených územích, způsobující značné škody na zemědělských a lesních
pozemcích a dlouhodobé podmínky pro rozmnožení nežádoucího hmyzu (komáři),
většinou způsobená nedostatečnou údržbou často existujících vodohospodářských
zařízení. Podle možností zajistit zpracování studie „Regulace hladiny v místech rozlivů po
opadnutí povodňové vlny v územním obvodu Zlínského kraje“ a navržená opatření
projednat se správci toků v daném území včetně časového plánu jejich realizace.
- nedostatečná protipovodňová opatření u opakovaně zaplavovaných území obcí (např.
Jarcová, Tlumačov, Zdounky, Troubky-Zdislavice, Kvasice, Střížovice, Bělov, Zašová …),
- tok informací o stavech hladin a průtocích na hlásných profilech neprobíhal v souladu s
evidenčními listy hlásných profilů, kterými jsou povinný se řídit všichni účastníci ochrany
před povodněmi. Nutnost předávat aktuální informace bude opakovaně zdůrazňována při
pravidelných školeních povodňových orgánů ORP.
- při povodni se opětovně projevily důsledky špatné údržby koryt vodních toků. Nutnost
provádět obcemi a ORP pravidelné protipovodňové prohlídky bude opakovaně
zdůrazňována při pravidelných školeních povodňových orgánů ORP.
ORP BYSTŘICE POD HOSTÝNEM
Období od 17.5.–18.5.2010 a 2.6.–3.6.2010
Dotčené vodní toky: místní toky Blazický p., Libosvárka, Rusava, Moštěnka, Bystřička,
Juhyně, Komárník
V měsíci květnu se projevila v obcích Mrlínek, Janovice, Loukov, Blazice, Vítonice,
Komárno, Bystřice pod Hostýnem. V červnu v obcích Blazice, Chvalčov, Mrlínek, Vítonice a
Bystřice pod Hostýnem.
Ve dnech 17.5.–18.5. a 2.6.–3.6. byl stav v ORP Bystřice pod Hostýnem monitorován od
osmé hodiny ranní. Monitoring spočíval v přímé kontrole jednotlivých vodních toků a
rizikových míst a obvoláváním jednotlivých obcí ve správě ORP Bystřice pod Hostýnem.
Veškerá zjištěná data byla zaznamenána do povodňové knihy.
V Bystřici pod Hostýnem byl vyhlášen 2. SPA a ve 14. hod. zasedla povodňová komise města,
jež stanovila udržovat pohotovost do 8. hod. ranní následujícího dne. Dne 18.5. byl zjištěn
stav povodňové aktivity ve všech obcích na 1. stupni. Pouze v obci Blazice panoval 2. stupeň
povodňové aktivity.
31
ORP HOLEŠOV
Období od 17.5.–18.5.2010 a 2.6.–4.6.2010
Dotčený vodní tok: Rusava
Hladina v tocích na území města Holešova nevystoupala k hranici odpovídající stavu
pohotovosti. Stupně povodňové aktivity nebyly vyhlašovány, nejednalo se tedy o povodeň
podle Zákona o vodách.
Povodňová komise města přesto zasedala z důvodu nadměrného odtoku povrchové vody po
intenzivních srážkách, na základě této situace bylo rozhodnuto postupovat podle
povodňového plánu města.
V činnosti byl KŠ města. PK ORP ani KŠ ORP Holešov se nesešly. KŠ obcí nebyly také
aktivovány.
V Holešově k zásadním problémům nedošlo, problémy nastaly v Dobroticích a zejména
v Količíně, kde docházelo především k zatopení sklepů a zahrad, k ucpávání kanálů a vpustí.
V těchto případech zasahoval SDH.
PK města byla svolána dvakrát. Na prvním jednání 17.5. se řešily preventivní opatření
(způsob varování, čištění kanalizačních propustí, monitorování situace, poskytnutí pytlů do
Količína a vytipování dalších ohrožených lokalit, předány aktuální kontakty a informace o
možnosti využití suché nádrže a také odpouštění Rusavské nádrže). Situace na řece Rusavě
byla průběžně monitorována v měrných proflech v Chomýži a Dobroticích. Dále městská
policie monitorovala situaci v oblasti od obce Jankovice přes Dobrotice po Količín. Technické
služby s předstihem vyčistily kanalizační vpusti a v areálu jejich sídla byly připraveny pro
případ potřeby pytle s pískem. Bylo nutné provést uzavírky některých komunikací.
Na druhém zasedání PK byla vyhodnocena provedená opatření a navržena potřebná opatření.
Závěrem bylo možné říci, že úpravy břehů a další protipovodňová opatření vybudovaná po
povodních v roce 1997 byla dostatečná a splnila svůj účel.
Byla vypracována závěrečná zpráva formou popisu průběhu události a provedených
technických opatření v jednotlivých obcích.
ORP KROMĚŘÍŽ
Období: 17.5.–20.5.2010 a 2.6.–10.6.2010
Během povodní v květnu a červnu 2010 nedošlo oproti roku 2006 ve městě Kroměříži
k zásadním škodám na majetku a zdraví obyvatel, byly pouze zatopeny některé sklepy.
- zveřejňovány informace na internetových stránkách města,
- zřízena protipovodňová telefonní linka městské policie 573 321 156,
- 2.6.2010, 13:30 byla navíc ke krizovému telefonu 573 321 156 zřízena PK i speciální emailová adresa [email protected]. Telefonní linka i e-mailová adresa
byly obsluhovány 24 hodin denně. Dne 2.6.2010 od 18:00 byla zajištěna nepřetržitá noční
služba štábu Povodňové komise na tel.: 573 321 308. 7.6. bylo ukončeno vydávání
tiskových zpráv a fungování krizové linky.
Období 17.5.–20.5.2010
Prudké deště způsobily rychlý nárůst hladiny v tocích a během jednoho dne 17.5. byly
dosaženy 3. SPA. Situaci komplikoval vysoký stav podzemní vody, který trval na území i po
poklesu vody v tocích. Na celém území zůstávalo po povodni velké množství lagun.
Dne 17.5. byla svolána na první zasedání v 10:30 celá povodňová komise a jednotliví členové
dostali úkoly k zajištění všech potřebných náležitostí, počínaje pravidelnou kontrolou řeky a
32
kritických míst, přes zajištění organizačních a komunikačních nezbytností až po preventivní
zajištění pytlů a písku.
V průběhu dne byla vyhlášena pohotovost SDH a zajištěno jejich stravování, upozorněny
firmy v záplavovém území, aby provedly preventivní opatření. Varování obyvatel bylo
provedeno Městskou policií za použití tlampačů, občané byli zároveň vyzváni k provedení
preventivních opatření. Tímto způsobem byly předávány informace opakovaně, vždy když to
bylo nutné.
Dále byl KÚ ZK požádán o poskytnutí pytlů, které byly v odpoledních hodinách dovezeny do
prostor firmy VaK Kroměříž, a.s., kde probíhalo průběžně pytlování (pracovalo se na 2
směny), naplněné pytle byly připraveny k použití. Byla zajištěna možnost vyzvednutí pytlů a
případně distribuce na potřebná místa. Zažádáno o 2 plničky písku u HZS ZK. Rozvoz
připravených pytlů do lokalit Dolní zahrady, Erbenovo nábřeží, Trávnické zahrádky zajistily
firmy. Přes noc byly zajištěny nepřetržité kontroly toků a kritických míst. V návaznosti na
zjištěnou situaci byl v 23:00 vyhlášen 3. SPA.
Dne 18.5. byly provedeny prohlídky přímo v postižených místech a další preventivní opatření,
protože dosud nedošlo k reálnému ohrožení. Zajistila se demontáž zábradlí lávky přes
Moravu, bylo provedeno značení nutné uzavírky pod viaduktem. Vodovody a kanalizace
přečerpávali pomocí šnekových stanic vodu z kanalizace ve městě do koryta řeky, čerpání
probíhalo bez problémů.
Kontinuálně dobrovolní hasiči čerpali vodu z Wolfova splávku ponornými čerpadly. Ukázalo
se, že dosavadní čerpání je neefektivní, proto zažádala KŠ (spolu s PK) Hasičský záchranný
sbor Zlínského kraje o nasazení velkokapacitního čerpadla. Dne 19.5. začalo čerpat. Později
navíc dobrovolní hasiči ve dvou směnách pracovali na čerpání sklepů, čištění techniky.
Starosta Skaštic oznámil uzavření obce protipovodňovou hrází od 18.5., 20:00.
Po vyhlášení stavu nebezpečí se povodňová komise stala součástí KŠ. Vzhledem k tomu, že v
lokalitách proti proudu docházelo k poklesu hladiny, nepředpokládalo se, že by během noci
mělo dojít k ohrožení. Přesto zůstala Povodňová komise v plné pohotovosti.
Do 19.5. v Kroměříži a jejím okolí nebyly postiženy žádné obydlené lokality (s výjimkou
hájenky – odkud byli 4 lidé evakuováni a ubytováni v náhradních prostorách a 1 obydlí
v Mlýnském lese). Voda z řeky Moravy se nad Strží vylila do inundačního prostoru. Ředitel
firmy VaK Kroměříž, a.s., informoval o uzavření prameniště pitné vody Břestský les, ujistil
zároveň, že zásobování obyvatel pitnou vodou probíhá bez problémů.
V noci byla provedena evakuace 2 lidí. V průběhu dne se zajišťovalo ubytování pro případ
další evakuace.
Závažná situace nastala v obci Kvasice, jejíž starosta požádal o pomoc při odstranění hráze
Dolní Kotojedky v k.ú. Kvasice, pro zajištění řízeného rozlivu do lesa a tím snížení rizika pro
obec. HZS ZK zajistil střelmistry, kteří byli dopraveni vrtulníkem. HZS ZK spolu s Policií ČR
zajišťovali okolí při odstřelu hráze, který byl proveden v odpoledních hodinách. Dne 19.5. byl
proveden odstřel levobřežní hráze Dolní Kotojedky v profilu nad zaústěním do řeky Moravy.
Odlehčováno bylo cca 1–3,5 m3/s. Požadavkem Povodí Moravy, s.p., bylo průběžné
posuzování dopadu tohoto opatření ve vazbě na zástavbu.
Ze zabezpečovacích prací bylo povodňovou komisí města Kroměříž schváleno a zároveň
uloženo provedení prací na zvýšení břehu řeky Moravy okolo ČOV Kroměříž – Dolní
Zahrady.
Předseda povodňové komise požádal o doplnění PK o zástupce energetických sítí (E.ON,
Plynárna) pro možnost okamžité reakce na vzniklou situaci.
V průběhu noci z 19. na 20. května došlo na Moravě v Kroměříži k razantnímu poklesu
hladiny. Mezi 22. a 23. hodinou poklesla hladina pod hranici 3. SPA a mezi 7. a 8. hodinou
mohl být odvolán i 2. SPA. Povodňová komise ukončila nasazení velkokapacitního čerpadla
na Wolfově splávku. Byla ukončena pohotovost dobrovolných hasičů Kroměříž. Čerpání
33
sklepů pokračovalo. Firma Vodovody a Kanalizace Kroměříž, a.s., zajistila uskladnění 3 000
ks nepoužitých pytlů a zbytek použitých pytlů cca 1 000 ks. Dále se pokračovalo
v odstraňování povodňových škod, navrhování a realizace opatření. Povodňová komise v 8:00
hod. ráno ukončila činnost.
Město Hulín
Dne 16.5. v 18:30 hod zasedala Povodňová komise města Hulína a o povodňovém nebezpečí
informovala občany sirénou.
V tomto období se scházela PK a později PK současně s KŠ celkem na 11 setkáních od 17.5.
do 20.5. (PK 17.5., 10:30; 17.5.,15:00; 17.5., 18:00; 18.5., 7:00; 18.5., 9:00; 18.5., 12:00; PK
a KŠ 18.5., 16:30; 19.5., 7:15; 19.5., 12:00; 19.5., 16:00; 20.5., 7:15)
Období: 2.6.–10.6.2010
Dne 2.6. byl vyhlášen hejtmanem ZK stav nebezpečí do 13.6. Nebezpečí představovaly spíše
menší toky a tvořící se laguny dešťové vody.
Prováděla se preventivní opatření - vyhlášení pohotovosti pro SDH Kroměříž, zajišťování
pytlů (HZS, VaK Kroměříž), pytlování (VaK Kroměříž, s výpomocí firmy Biopas)
monitorování stavu ve městě a v případě potřeby uzavírání komunikací (firma Radima Mana).
Rovněž byly informovány obce po toku, firmy v ohrožené oblasti, zřízena i speciální
povodňová e-mailová adresa. Zajišťovala se náhradní parkoviště. Opět se uzavírala lávka přes
Moravu a odstraňovalo se zábradlí na kritických místech (Technické služby Kroměříž). Stejně
jako při předešlé události zajišťovala MP informování občanů.
Starosta Hulína požádal o pomoc, která spočívala v poskytnutí 500 pytlů. Ve večerních
hodinách se situace v Hulíně zklidnila. PK města Hulína zasedala 3.6. a 4.6. v 7:30 hod. HZS
ZLK zajišťoval čerpání v Záříčí (přečerpávací stanice VaK). SDH Zajišťoval čerpání na
různých místech ORP (Kotojedy).
Wolfův splávek byl uzavřen kvůli rostoucí hladině Moravy (nařízeno ZVHS) a zajišťovalo se
čerpání (HZS ZLK a dobrovolní hasiči Kroměříž), jeho zabezpečení bylo nařízeno firmě
(navýšení břehů, prohloubení příkopu dálnice). Následující den Povodňová komise nařídila
uvolnit kanalizační šachty podél Wolfova splávku, pro umožnění čerpání na více místech,
stále probíhalo jeho čerpání a pracovalo se na dalších opatřeních (pytlování, prokopání
odvodňovacích kanálů z polí). Kontrola povodňového štábu odhalila, že někdo svévolně a
nekoordinovaně v polích za městem prokopal odvodnění ústící do Wolfova splávku. Bylo
třeba operativně najít nové přítoky do Wolfova splávku a utěsnit je pytli s pískem.
Pokračovalo se v čerpání Wolfova splávku, který v nejnižším místě přetéká, jako opatření
bylo zajištěno odvedení vody do kanalizace. Později bylo posíleno čerpání Wolfova splávku
(přelíval se do firmy Biopas), zajišťovalo se zapůjčení velkokapacitního čerpadla od HZS.
Dne 4.6. přijeli s velkokapacitním čerpadlem hasiči z HZS Plzeň. ZVHS Kroměříž zajistila po
poklesu hladiny řeky Moravy otevření Wolfova splávku.
Bylo nutné zajistit ochranu Domova pro seniory ve Vážanech a pomoc Šelešovicím.
V domově pro seniory voda zaplavila část areálu a některé sklepy, zatím se ale nedostala k
rozvodně elektrické energie, takže provoz zařízení nebyl ohrožen. Vzhledem k tomu, že
klienti obývají patra zařízení, nebylo nutné přistoupit k evakuaci. Provádělo se pytlování a
výkop příkopu. 3.6. se situace v domově pro seniory zklidnila. Evakuační skupina zůstala
v pohotovosti.
Navzdory vážné situaci zatím nebyly hlášeny ve městě a okolí žádné vážnější škody na
34
majetku (13:20). V odpoledních hodinách se zajišťovaly vysoušeče, přišla informace o
zaplavení obytné části obce Drahlov.
Dne 3.6. hladiny některých toků začaly pomalu klesat. Stále probíhaly zabezpečovací práce
(překop silnice na Nětčice), čerpací práce, odstraňování padlého stromu, zajišťovaly se pytle
pro občany v okolí přetékajících Medkových rybníků. Proběhla návštěva psychologa HZS
ZLK. Situace ve městě Kroměříži a okolí byla stabilizovaná.
Dne 4.6. proběhlo první zjišťování škod. Odeslán požadavek na vysoušeče. Koordinovalo se
napouštění poldrů a projednával postup pro jejich vypouštění. V některých lokalitách se
ukončovalo čerpání (Kotojedy).
Další dny se zajišťovalo odstraňování pytlů, prověřovaly se možnosti snížení hladiny
Medkových rybníků, ukončilo se vydávání tiskových zpráv a fungování krizové linky. Dále se
čerpalo v některých lokalitách a zajišťovaly se vysoušeče. Opravovala se lávka.
Dne 10.6. se pokračovalo v odstraňování škod, sčítaly se škody. Byla ukončena činnost
povodňové komise.
Zlínský kraj organizačně i finančně zajišťoval postřik proti komárům v rámci odstraňování
následků povodní. Kroměřížská radnice ale počítala s možným opakováním postřiku
zajišťovaným už vlastními prostředky. Byly provedeny 4 etapy postřiku.
V tomto období se scházela PK současně s KŠ celkem na 11 setkáních od 2.6. do 7.6. (2.6.,
9:00; 2.6., 12:00; 2.6., 15:00; 2.6., 18:00; 3.6., 6:00; 3.6., 12:00; 3.6., 18:00; 4.6., 6:00; 4.6.,
12:00; 4.6., 16:00; 7.6., 8:30)
Město Kroměříž muselo provést řadu zásahů na majetku státu za správce vodních toků
(vyčištění Wolfova splávku, odvodnění ve Vážanech, odvodnění lagun do Kotojedky).
Návrhy opatření po povodni:
Převážně se týkaly provedení revizí a úprav na stavebních objektech (klapky na kanalizační
síti, stavidlo na Mlýnské strouze, shybky u čerpací stanice Zachar, Wolfův splávek, rybník
v obci Břest, lávka přes Moravu, opatření v obci Kvasice, ochrana Střížovic a Trávníků).
Systém ochrany města Kroměříže před povodní (uzavření odlehčovacích komor a čerpání
kanalizace šnekovým čerpadlem) učinit nezávislým v případě výpadku proudu. Uvažováno
bylo i o využití SMS varovného systému a také nákupu vlastního velkokapacitního čerpadla.
Vyřešit problém skladového prostoru prostředky potřebné v případě ohrožení obyvatelstva
(pytle, plničky apod.). Bylo zde podotknuto, že pro vyhledávání firem a systému varování je
možno použít informační systém POVIS a upozorněno že starostové obcí musí uzavření silnic
konzultovat s Dopravním inspektorátem Policie ČR.
Závěrečný bod uvedl, že nutno založit svazek obcí s cílem protipovodňové ochrany obcí
Břest, Kyselovice, Žalkovice a zadat projekt.
V závěru zprávy bylo konstatováno, že není doposud zpracována protipovodňová koncepce
státu. Proto jsou obce nuceny řešit pouze svá dílčí opatření proti povodni. Taková řešení jsou
pouze doplňková, neřeší transformaci povodňových vln na toku Moravy a tuto odpovědnost
nemůže ČR přenést na obce v povodích. Přesto můžou obce zakládat svazky obcí a ve svých
katastrech provádět dílčí protipovodňová opatření.
Zpráva byla sestavena z jednotlivých záznamů o průběhu jednání - zřejmě vedených jako
společná jednání - povodňové komise města Kroměříže, povodňové komise ORP Kroměříž a
krizového štábu ORP Kroměříž v době od 17.5. do 10.6. Kromě toho obsahuje velmi stručnou
charakteristiku povodně a soupis návrhů na opatření, která povodňové orgány vyvodily ze
zkušeností z proběhlé povodňové epizody. Povodeň proběhla ve dvou krátkých periodách
trvání zvýšené hladiny nad úroveň limitu pro třetí stupeň povodňové aktivity v hlásných
35
profilech Morava – Kroměříž, Morava – Spytihněv a Dřevnice – Zlín.
Rozbor příčin povodně a vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity:
Velmi povšechně zpracovaný rozbor vychází z hydrogramů stavů hladin ve třech výše
uvedených hlásných profilech, které jsou relevantní pro povodňové aktivity v územním
obvodu ORP Kroměříž. V rozboru jsou zvlášť zmíněny i specifické situace postihující při
povodních území spravované ORP, a to vystupování hladiny podzemní vody nad úroveň
terénu v údolní nivě Moravy, případně dlouhodobé setrvávání srážkové vody nebo vody
rozlité z vodních toků v plochém území kolem koryt vodních toků.
Zpráva bohužel vůbec neobsahuje žádné informace, kdy byly vyhlášeny a odvolány druhé a
třetí stupně povodňové aktivity jak na úrovni ORP, tak i v jednotlivých obcích (uvádí pouze
vyhlášení SPA pro území města).
V konkrétním případě povodňových i krizových orgánů města a ORP Kroměříže není tedy
zřejmé, co bylo přesným důvodem pro činnost těchto orgánů v mezidobí mezi poklesem
hladin po první povodňové epizodě 17.5. až 21.5.2010 a následně po 6.6.2010 až do
10.6.2010, kdy je evidován poslední záznam z jednání těchto orgánů. Informace o činnosti
povodňových orgánů jednotlivých obcí v územním obvodu ORP Kroměříž nejsou obsaženy
buď vůbec, nebo o nich lze usuzovat jen náhodně ze zmínek v zápise (např. že někam byly
dodány pytle na písek).
Organizace činnosti povodňového orgánu:
Informace o podstatnějších aktivitách povodňového orgánu města Kroměříže a ORP Kroměříž
a o jejich důsledcích lze získat ze záznamů z jednání. Současně tyto záznamy o aktivitách
orgánu při probíhající povodni vyvolávají otázky, jak důkladně jsou stejným orgánem
prováděny povodňové prohlídky v době mimo povodeň a jak kvalitně je zpracován
povodňový plán, když při tak málo významné povodňové události, jakou zpráva zpracovává,
jsou teprve zjišťována fakta typu, že v ORP Kroměříž neexistuje sklad pro prostředky na
zabezpečovací práce (pytle, plničky apod.). K samotné činnosti povodňového orgánu ORP
Kroměříž lze na základě podaných informací vyslovit domněnku, že asi odpovídala malé
závažnosti konkrétní povodňové situace a v tomto rozsahu povodňový orgán i zvládl většinu
nejpodstatnějších činností, které mu ukládá zákon.
Organizace a řízení hlásné povodňové služby:
Informace o této činnosti povodňového orgánu ve zprávě zcela chybí. Při konkrétní
povodňové situaci zřejmě nebyla zpětná vazba ke správci povodí a k ČHMÚ o „situaci
v terénu“, kterou má hlásná služba nižších povodňových orgánů zajišťovat, tak podstatná a
nezbytná. Při závažnějších a déletrvajících povodňových situacích je však tato aktivita
povodňových orgánů velmi důležitá a neměla by být podceňována ani v jejich zprávách,
obdobně jako odvolávání 2. a 3. stupňů povodňové aktivity. Na území města byla zajištěna
hlídková činnost.
K dalšímu obsahu zprávy:
Celkovou úroveň zpracování zprávy hodnotíme spíše jako nízkou.
Kladně lze hodnotit soupis návrhů na opatření, která by bylo možné uskutečnit v kompetenci
jednotlivých obcí ohrožovaných povodněmi v rámci území spravovaného ORP Kroměříž a
jmenovitě v samotném městě Kroměříž. Tyto návrhy bude třeba důsledně promítnout i do
aktualizace povodňových plánů obcí, případně i ORP (varovný systém SMS). Tato místní a
vesměs i jednodušší a méně nákladná opatření je třeba a je možné uskutečnit bez čekání na
rozsáhlejší zásahy umožňující regulaci povodňových odtoků z velkých částí povodí Moravy.
O těchto možnostech bylo třeba diskutovat a rozhodovat při tvorbě zpracování a schvalování
36
plánu oblasti povodí Moravy. V něm je obsažena pro období let 2009 až 2015 i koncepce
ochrany před povodněmi z hlediska celého povodí. Reálný pokrok v uskutečňování
případných regionálně účinných opatření pro větší části povodí (např. v horním povodí
Moravy) lze očekávat až po dořešení závažných otázek základních standardů povodňové
ochrany, které mají být garantovány státem jako veřejná služba a otázek spoluúčasti subjektů
využívajících povodňovou ochranu.
ORP LUHAČOVICE
Období 2.6.–3.6. 2010
Zasažené toky: Luhačovický potok (Šťávnice)
Dne 2.6. v 6:20 byla Povodím Moravy, s.p. předána informace o průtoku pod VD Luhačovice
na úrovni 2. SPA. Na základě této skutečnosti byla starostou města Luhačovice svolána PK.
Na její pokyn byl zahájen monitoring toků na území ORP, zejména pod VD Luhačovice a
Ludkovice. Byly povolány jednotky SDH k čerpání zatopených sklepů, zajištěny pytle
s pískem a poskytnuta pomoc občanům v ulici Družstevní v Luhačovicích a městské části
Polichno.
Nedošlo k ohrožení osob ani k velkým škodám na obecním a soukromém majetku v celém
správním obvodu (zatopení několika sklepů a okolních pozemků).
Jednalo se o povodeň s výrazným zvýšením hladiny toků v krátkém časovém úseku.
Operativní spoluprací s obsluhou VD Luhačovice bylo umožněno vypouštění nejvyššího
možného množství vody do koryta Luhačovického potoku tak, že škody na majetku byly
minimální. Komise provedla vyhodnocení činnosti a došla k závěru, že není nutné přijímat
další opatření.
znění. Byla velmi stručná a neobsahovala např. údaje o vyhlášení a odvolání SPA, ukončení
činnosti PK. Velmi krátké shrnutí situace lze přičíst faktu, že na tomto území nebyly
způsobeny velké škody.
ORP OTROKOVICE
Období 17.5.–20.5.2010 a 2.6.–5.6.2010.
Dotčené významné toky: Morava, Dřevnice. Kromě větších toků se na území ORP rozvodnily
také Mojena, Hrabůvka, Pohořelický potok, Široký potok, Vrbka, Halenkovický potok,
Burava a několik menších potoků a občasných vodotečí.
V ORP Otrokovice byla nejvíce postižena města Otrokovice, Napajedla a obce Tlumačov,
Bělov a Spytihněv. Kvůli přívalovým dešťům došlo ke škodám také v částech obce
Halenkovice v blízkosti potoku Vrbka.
V průběhu celého období povodní spolupracovaly postižené obce na úrovni povodňových
orgánů obcí. Povodňová komise ORP Otrokovice nebyla svolána.
V úterý 18.5. vyhlásil hejtman Zlínského kraje „stav nebezpečí“ s dobou trvání do 24.5.,
24:00 hod. Stav nebezpečí byl dne 24.5. prodloužen do 31.5., 24:00 hod. Dne 2.6. byl opět
vyhlášen „stav nebezpečí“, který trval až do půlnoci 13.6.
Po dobu trvání stavu nebezpečí byl povodňovým orgánem Krizový štáb.
Povodňové orgány ostatních obcí, byly informovány o stavech na hlásných profilech
37
povodňovými orgány města Otrokovice.
Závěrem bylo ve zprávě konstatováno, že se v průběhu letošních povodní prokázalo na území
ORP Otrokovice dobré zajištění protipovodňové ochrany na větších vodních tocích.
Problémem zůstala zadržená voda v okolí vodních toků, která na mnoha místech nemohla
přirozeně odtékat. Zejména na katastrech obcí Tlumačov a Bělov, kde laguny přímo
ohrožovaly či alespoň zásadně ovlivňovaly obytné stavby, bylo situaci nutno aktivně řešit.
Čerpání lagun s pomocí technických prostředků prováděné většinou silami HZS a jednotkami
JSDH bylo ekonomicky i personálně vysoce náročnou záležitostí s nejistým efektem. Bylo
navrženo řešit problém zejména aktivitou správců povodí a uvedeno, že není možné
akceptovat názor, že voda, která se při povodních do krajiny dostává, není věcí správců
povodí a to mj. proto, že odvedení vody z lagun bez úpravy vodních děl v jejich správě není
možné.
Obec Tlumačov
Od 17.5. docházelo vlivem vysoké hladiny v Moravě k zpětnému vzdutí Mojeny. Zvyšování
hladiny nastávalo i u Rusavy a Hlavničky. Ve sklepních prostorách domů v záplavovém území
(ulice Dolní, Metlov, Sportovní, Klasická) se začala objevovat voda, probíhalo přečerpávání
zavodněné kanalizace v ulici Dolní. V následujících dnech se plochy zaplavené vodou stále
mírně zvětšovaly a dosahovaly až k zástavbě. V důsledku bouřky 24.5. došlo k vyplavení
sklepů rodinných domů a rozvodnění Hlavničky, Hájské příkopy a Mojeny.
Po dešťových srážkách 1.6.–2.6. došlo k zaplavení areálu společnosti Dura-line, vybřežení
vodní nádrže Písák a zaplavení místní komunikace a silnice. Byly zaplaveny pozemky
přiléhající k rodinným domům.
Dne 4.6. se uskutečnilo jednání starosty obce s KŠ Města Otrokovice, KŠ Zlínského kraje,
ZVHS a Povodí Moravy, s.p., ohledně posouzení aktuální povodňové situace v Tlumačově a
problematiky stávajících vodních lagun. Od 5.6. začalo odčerpávání vody z lagun v okolí
obce a 6.6. bylo provedeno prokopání strouhy k odvedení vody z lagun do Mojeny.
Regulované odčerpávání lagun velkokapacitními čerpadly probíhalo několik následujících
dnů.
Obec Otrokovice
Činnost povodňové komise byla zahájena 17.5. v 7:00, kdy byl zároveň vyhlášen 2. SPA na
řece Moravě. Povodňová komise města a později i Krizový štáb města plnily částečně i funkci
povodňové komise ORP při spolupráci a koordinaci činností s ostatními obcemi ve správním
obvodu ORP Otrokovice až do 31.5.
Na území města se na několika místech objevovaly průsaky spodních vod (areál Moravanu,
ul. Zahradní, ul. SNP).
Po vydatných srážkách 2.6. brzo ráno došlo k rychlému zvýšení hladiny řeky Dřevnice. Od
7:00 hod. platil na Dřevnici 3. SPA. Opět byla zahájena činnost povodňové komise a následně
krizového štábu města. Na kritická místa byly umísťovány pytle s pískem. Byla uzavřena
protipovodňová vrata a do dalších vstupů a průjezdů protipovodňových stěn byly instalovány
dřevěné hranoly. Bylo zaplaveno vycházkové území u Dřevnice. Složitá situace byla
v blízkosti potoku Hrabůvka, pravostranného přítoku Dřevnice, protékajícího obydlenou částí
města. Hladina Dřevnice byla výš než hladina Hrabůvky, voda zde byla odčerpávána pomocí
15 čerpadel, zároveň byla pomocí pytlů s pískem zvýšena jeho hráz.
Hladina řeky Moravy stoupala 2.6. v průběhu celého dne a v 18:00 dosáhla 3. SPA. Dále
došlo k protržení hráze na PB Buňovského potoka (pravostranný přítok Dřevnice). Voda se
rozlila do slepého ramene v zahrádkářské kolonii a poškodila opevnění jezu na řece Dřevnici.
Dne 3.6. hladiny Dřevnice a Hrabůvky výrazně klesly a přestaly ohrožovat území a
nemovitosti v Otrokovicích, na hladině řeky Moravy skončil povodňový stav 6.6.
38
Obec Bělov
V noci z 18. na 19.5. došlo vlivem průsaku srážkových vod vyvěrajících na úpatí kopce
Tresný a vlivem menšího přelivu vody z Moravy k částečnému zatopení rodinného domu,
zaplavení chaty a místní komunikace, která byla následně uavřena. Vzniklá laguna byla
odčerpávána od 21.5. odpoledne jednotkami HZS Zlínského kraje i jednotkami dobrovolných
hasičů velkokapacitním čerpadlem.
V sobotu 22.5. byla po dohodě s velitelem zásahu a po konzultaci s KŠ Zlínského kraje
nařízena výstavba hráze nad rodinným domem k zamezení natékání vody z přilehlého pole.
Čerpání laguny bylo ukončeno až 24.5. v 5:00.
Dne 2.6. znovu obec zasáhla povodeň. Rozlitím Širokého potoka byly ráno ohroženy 4 domy.
Ve 14 hodin nastoupala voda v řece Moravě a přelila se na pravém břehu a opět během
několika málo hodin úplně zaplavila okolí rodinného domu a místní komunikaci.
Obec Napajedla
Nejhorší situace byla v pravobřežní části města, která doposud není ochráněna proti povodni a
kde se nachází rozsáhlý areál společnosti Fatra, a.s., a čtvrť rodinných domů. K zaplavení této
oblasti nedošlo jen díky nepřetržitému čerpání vody přes propustek několika jednotkami
SDH, HZS a podnikových jednotek. Byl připraven odklon dopravy i evakuace obyvatel
z třídy T. Bati a Nádražní ulice. V levobřežní části města, která je chráněna proti stoleté vodě,
byly uzavřeny odlehčovací komory, aby se voda netlačila kanalizací zpět do přilehlých ulic.
V ulici Pod Zahrádkami musela být nasypána povodňová hráz, jelikož se jedná o jediný
nechráněný úsek.
Další silné deště 2.6. způsobily kromě vzestupu řeky Moravy také rozvodnění menších
vodních toků (např. Žlabský potok), což vedlo k vytvoření lagun vody spojenými s Moravou a
s odstavnými rameny. Situace se uklidnila až 6.6., kdy zanikl 1. SPA. Povodňová komise
města byla nepřetržitě v činnosti po celou dobu trvání povodňových stavů na řece Moravě.
Obec Spytihněv
MÚ Otrokovice, Odbor životního prostředí do data zpracování této zprávy neobdržel
závěrečnou zprávu o průběhu povodně v obci Spytihněv ani žádné další písemné informace.
Informace níže uvedené pochází ze záznamů vedených PK a KŠ města Otrokovice.
KŠ města Otrokovice byl zapojen v hlásné službě a dále byl zapojen dne 25.5., kdy vlivem
přívalového deště došlo k zaplavení pozemků na jižním okraji obce (autobazar) vodou z polí.
K závažnějším škodám však při této události nedošlo.
Na katastru obce Spytihněv se OŽP MÚ Otrokovice podílel na řešení situace ze 17. května,
kdy došlo k rozsáhlému zaplavení prostoru na levém břehu Moravy vodou z Pohořelického
potoka. Potok je v úseku před ústím do Moravy zatrubněn a právě zde došlo k ucpání profilu.
Potok je ve správě ZVHS, Pracoviště Zlín. Jednání se zástupci ZVHS, obce Spytihněv,
vlastníky objektů a pozemků v zaplaveném území a zástupcem MÚ Napajedla jako
vodohospodářským orgánem 1. stupně proběhlo 27.5.. Na jeho základě vydal MÚ Otrokovice,
Odbor životního prostředí rozhodnutí, jímž nařídil správci toku odstranění zjištěných závad na
vodním díle a jeho zprovoznění. Práce byly zahájeny.
znění. Obsahovala i výtahy ze zpráv postižených obcí na území ORP Otrokovice. Obsahovala
základní informace požadované zákonem včetně zhodnocení a návrhu opatření, nebyl zde
uveden odhad škod. Větší pozornost by měla být věnována popisu a rozboru prováděných
opatření v průběhu povodně (zajištění hlásné služby, varování obyvatel, vzájemné
39
informování, nutnost provádění zabezpečovacích či záchranných prací apod.).
ORP ROŽNOV POD RADHOŠTĚM
Období: 16.5.–19.5.2010
Dotčené vodní toky: Rožnovská Bečva, přítoky Rožnovské Bečvy - Veřmiřovský, Kání,
Sladský, Hážovický potok
Po nahlášení dosažení 2. SPA byl předsedou povodňové komise v 19:05 hod. vyhlášen stav
pohotovosti ve městě Rožnov pod Radhoštěm. Povodňová komise města se sešla na určeném
pracovišti. Dle pokynů hlásné a hlídkové služby byli o aktuálním povodňovém stavu
telefonicky informováni: PK města Zubří, Valašské Meziříčí, Vidče, HZS Valašské Meziříčí,
VHD Povodí Moravy Brno, KÚ Zlínského kraje.
Zároveň byly kontrolovány i přítoky Rožnovské Bečvy v pomocných hlásných profilech typu
C, na tocích: Veřmiřovský, Kání, Sladský a Hážovický potok. Pracovníky hasičské služby
byly na určená místa rozváženy pytle s pískem dle požadavků občanů a zároveň byly plněny
další pytle pískem.
V ranních hodinách dne 17.5. bylo obyvatelstvo varováno rozhlasem (cca na 30 % území
města). Vzhledem k velkému hluku vody na Tyršově nábřeží nebylo hlášení dostatečně
slyšitelné, proto povodňová komise přistoupila k varování obyvatelstva pomocí hlásných
amplionů z projíždějícího automobilu městské policie.
Rozvodněnými toky byla zasažena řada objektů.
V ranních hodinách (4:37 hod.) dne 17.5., kdy hrozilo extrémní nebezpečí pro obyvatelstvo
města, byl předsedou povodňové komise (starostou města) požádán hejtman Zlínského kraje o
vyhlášení krizového stavu – stavu nebezpečí.
Kulminace hladiny na Rožnovské Bečvě dne 17.5. v 7:20 hod. (364 cm - 3. SPA). Následně
hladina vody klesala. V průběhu povodňového stavu Hasičský sbor města neustále zasahoval
při čerpání sklepů nemovitostí a čištění vpustí a lapačů splavenin.
Po opadnutí hladiny vody v Rožnovské Bečvě dne 19.5. byl odvolán 3. SPA a téhož dne i
2. SPA.
Vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity bylo zveřejněno rozhlasem a ampliony, na
úředních deskách městského úřadu a internetových stránkách města.
Závěrem uvedené zjištěné nedostatky a návrhy na jejich odstranění zdůrazňovaly především
potřebu správných a aktuálních informací o situaci na tocích. Byla zdůrazněna potřeba častější
aktualizace dat zveřejňovaných na webových stránkách ČHMÚ a Povodí Moravy, s.p. (v tuto
chvíli jsou uváděny v hodinovém kroku). Byla uvedena informace o poruše měřící techniky u
hlásného profilu typu B - u Bučiského mostu na Rožnovské Bečvě, která byla přes včasné
telefonické oznámení odstraněna až v pondělí 31.5. Současně byla poškozena vodočetná lať
umístěná na pilíři Bučinského mostu. Obsažena byla i informace o potřebě zahuštění sítě
srážkoměrů.
znění. Byla vypracována velmi pečlivě a odrážela znalost ochrany před povodněmi v místních
podmínkách. Obsahovala vše podle požadavků § 76 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.
40
ORP UHERSKÝ BROD
Období 2.6.–3.6.2010
Dotčené vodní toky: Olšava
Dne 2.6. byla ve 3:20 hod. svolána PK města. Městská policie zajišťovala hlídkovou a
hlásnou službu a každou půlhodinu informovala o stavu hladiny v toku. Byla rovněž pověřena
kontrolou rizikových míst (mosty, zatrubněné toky). Prováděla se kontrola zásob pytlů a
násypek, určil se pořizovatel zápisů do povodňové knihy, zajistilo se čištění ucpaných česlí na
propustcích (SDH). Před kulminací hladiny bylo rozhodnuto o přípravě pytlů s pískem pro
vybudování protipovodňových hrází v nejohroženějších úsecích. Pytle byly poskytnuty
rovněž občanům k zabezpečení vlastních nemovitostí. Před 5. hod. ranní byla PK
informována o vyhlášení 3. SPA v Hradčovicích.
Na 6. hodinu byl svolán krizový štáb a převzal řízení. V 8:30 hejtman Zlínského kraje
vyhlašuje stav nebezpečí pro celý Zlínský kraj.
Začalo se s vydáváním pytlů, k pomoci s pytlováním byla vyzvána firma. Hráze byly stavěny
kolem trafostanice na Vlčnovské ulici, v lokalitě Trávníky.
Došlo k zaplavení této stanice odvodňovacími kanály a přelivem levého břehu řeky.
Společnosti E.ON byla vodoprávním úřadem uložena povinnost zpracovat povodňový plán.
V 7:45 hod. bylo provedeno varování místním rozhlasem.
Došlo k poškození mostu padlým stromem, rychle bylo zajištěno jeho odstranění. Další most
musel být uzavřen. Před mostem, na kterém je připojeno plynové potrubí, došlo ke kumulaci
naplaveného dřeva a dalšího materiálu, povodňovou komisí byla zajištěna technika
k odklizení materiálu od mostu a bylo tak zabráněno možnému protržení mostu a případné
havárii plynového potrubí.
Došlo k zaplavení části Havíři. Pro výpomoc se zajištěním průchodnosti česlí byl povolán
HZS z Uherského Brodu.
Ve 14:13 byl odvolán 3. SPA a dne 3.6. ve 4:55 i 2. SPA.
Po opadnutí vody byly v lokalitě přistaveny kontejnery na odpad ze zatopených sklepů.
Uvedené návrhy opatření byly rozděleny na organizační a investiční. Mezi organizačními bylo
zařazeno určení odpovědností za sledování stavu hladiny a průtoku řeky v terénu (mosty),
organizování pytlování a koordinaci při rozdělování materiálu, logistiku (potraviny),
komunikaci s humanitárními organizacemi, přípravu evakuace, komunikaci se zástupci obcí,
organizování hlásné služby.
Dále je zde navrhováno zřízení krizového e-mailu - [email protected] a vyčlenění
telefonních čísel zvlášť pro KŠ KÚ, zvlášť pro starosty ORP a zvlášť pro občany (poučený
pracovník PK nebo KŠ).
Zpracování povodňového plánu pro trafostanici E.ONu Vlčnovská.
Definovat formu zabezpečení varování obyvatelstva a hlášení místních rozhlasů v Újezdci,
Těšově a Havřicích.
Obsažené návrhy poukazují na potřebu aktualizace Povodňového plánu a nutnost věnovat
větší pozornost preventivní přípravě na povodně.
ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ
Období 17.5.–20.5.2010 a 2.6.–5.6.2010
Dotčené toky a vodoteče: Morava, Jarošovský potok, Březnice, Burava, Baťův kanál
41
- informace občanům prostřednictvím krizových telefonních linek a web. stránek města
- podávání informací občanům rozšířeno do regionálního rádia
- rozšíření informací občanům prostřednictvím letáků s obecnými informacemi o přípravě k
evakuaci (evakuační zavazadlo, vyklizení přízemních prostor ohrožených domů, atd.).
Informování o možnosti požádat o pomoc s vyklízením.
- rozdávání letáků s aktuálními informacemi vydávanými po každém zasedání KŠ;
zabezpečují hlídky MP a dobrovolníci z Charity, roznáška probíhá v Jarošově, ve středu
města, Menclovice
Na území ORP Uherské Hradiště se povodňový průtok udržel v korytě Moravy s dostatečnou
rezervou (cca 1 m). K rozlivům z řeky Moravy došlo pouze do lesních inundací, na pravý
břeh pod Salaškou na k.ú. Staré Město (mimo zástavbu) a díky nefunkčnímu stavítku i na
zemědělské pozemky na pravém břehu Moravy pod novým mostem. Kněžpolský les byl
zaplaven i vodou z Březnice a Buravy.
Z plavebního (Baťova) kanálu, dotovaného Jakubským a Huštěnovským potokem, došlo
k částečnému zaplavení Staroměstských luk.
V Jarošově došlo k menšímu rozlivu Jarošovského potoka do průmyslového areálu. Zde byla
voda odlehčována na zemědělské pozemky a čerpána dobrovolnými hasiči do koryta Moravy.
Povodňová komise ORP Uherské Hradiště zasedala jednou při nástupu povodně dne 17.5.
v 8:00 hodin. Byly vyrozuměny ostatní povodňové orgány dle evidenčních listů hlásných
profilů. Dále byla zjištěna situace v zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odkanalizování a
byli kontaktováni správci toků.
Po vyhlášení 3. SPA zahájil činnost krizový štáb města. První zasedání se konalo dne 17.5.
v 15:00 hodin. Celkem bylo uskutečněno 9 zasedání krizového štábu. Jeho činnost byla
ukončena po poklesu hladiny v řece Moravě na 2. SPA dne 20.5.
Poté pokračovala v činnosti povodňová komise – společné zasedání PK ORP a města se
konalo 20.5. v 15:00 hod po poklesu hladiny na 1. SPA. Byl řešen odtok vody ze
Staroměstských luk – dle sdělení zástupce PM nebylo nutné prokopávat levý břeh plavebního
kanálu, protože byla funkční šoupátka na původních trubních propustcích.
Na základě vyhlášení 3. SPA na řece Moravě (měřící stanice Morava – Spytihněv) dne 17.5.
ve 14:00 hodin a vzhledem k předpokladu dalšího vzestupu hladiny, rozhodl vedoucí
krizového štábu, starosta města, v souladu s § 13 písm. a) zákona č. 239/200 Sb., o IZS,
v platném znění, svolat Krizový štáb města Uherské Hradiště. Úvodní zasedání KŠ se konalo
dne 17.5. v 15:00 hodin. Byly stanoveny stálé hlídky MP a Policie ČR v kritických úsecích.
Byla připravována evakuace, ale nakonec se neuskutečnila. Zajišťovalo se plynulé zásobování
pitnou vodou.
Vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem Zlínského kraje pro vymezené území obcí s rozšířenou
působností Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Kroměříž, Otrokovice,
Uherské Hradiště s platností od 18.5. 2010, 14:30 hodin do 24.5.2010, 24:00 hodin
V závěru byly popsány z jištěné závady a nedostatky a pro zlepšení činnosti povodňových
orgánů bylo navrženo vyjasnění nadhodnocených, nereálných informací o průtocích v Moravě
ze strany ČHMÚ a PM (OŽP) a osazení vodních značek na řece Moravě.
Období 2.6.–5.6.2010
Dotčené toky: Olšava, Morava, Kyjovka a drobné vodní toky Vrbka, Kudlovický potok,
Zlámanecký potok, Březice, Okluka, Boršický potok, Baťův kanál, Huštěnovský potok,
Burava, Medlovický potok, Salaška, Dlouhá řeka, Zlechovský potok, Jarošovský potok
42
Nejhorší důsledky měly rozlivy z řeky Olšavy v Kunovicích, kde se voda vylila přes obě
hráze a zaplavila zástavbu na pravém i levém břehu a zahrady a sklepy zástavby v Sadech.
Nejvíce postižené byly domy v Kunovicích na levém břehu Olšavy (Karmak).
K menším rozlivům došlo i nad Kunovicemi v Sadech a v Podolí na pravém břehu (fotbalové
hřiště).
Kulminační stav hladiny Moravy v profilu Spytihněv dosáhl téměř stejné hodnoty (668 cm)
jako při předchozí povodňové situaci v květnu 2010 (664 cm). Proto i rozlivy nad soutokem
s Olšavou byly obdobné - levobřežní inundace Kněžpolského lesa, pravý břeh pod Salaškou
na k.ú. Staré Město a opět díky nefunkčnímu stavítku zemědělské pozemky na pravém břehu
Moravy pod novým mostem I/50 směrem ke Zlechovskému potoku.
Pod soutokem s Olšavou však došlo k větším rozlivům na levý břeh do lesa Zápověď, na
pravý břeh pod jezem Nedakonice do Předměstského lesa, lokalita Pastruh v Uherském
Ostrohu.
Dále došlo k mnoha rozlivům drobných vodních toků v obcích v působnosti ORP Uherské
Hradiště.
Povodňová komise ORP Uherské Hradiště zasedala společně s povodňovou komisí města
Uherské Hradiště jednou při nástupu povodně dne 2.6. v 8:00 hodin. Byly vyrozuměny ostatní
povodňové orgány dle evidenčních listů hlásných profilů. Dále byla zjištěna situace
v zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odkanalizování a byli kontaktováni správci toků.
Po vyhlášení 3. SPA zahájil činnost krizový štáb města. První zasedání se konalo dne 2.6.
v 11:00 hodin. Z důvodu vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem Zlínského kraje pokračoval
krizový štáb v činnosti i po ukončení povodňového stavu.
Po poklesu hladiny na 1. SPA i na řece Moravě proběhlo opět společné zasedání PK ORP a
PK města dne 7.6. v 8:00 hod., na kterém byla činnost obou PK ukončena.
Na základě vyhlášení 3. SPA na řece Olšavě (měřící stanice Uherský Brod) dne 2.6. v 6:00
hodin a na řece Moravě (měřící stanice Morava – Spytihněv) dne 2.6. ve 9:00 hodin a
vzhledem k předpokladu dalšího vzestupu hladiny, rozhodl vedoucí krizového štábu, starosta
města, v souladu s § 13 písm. a) zákona č. 239/200 Sb., o IZS, v platném znění, svolat
Krizový štáb města Uherské Hradiště (dále jen KŠ). Úvodní zasedání KŠ se konalo dne 2.6.
v 14:00 hod.
K nejzávažnějším provedeným opatřením patřila evakuace některých starších občanů ze
zatopených domů v Kunovicích. Připravovala se evakuace nemocnice.
V závěru byly popsány z jištěné závady a nedostatky a pro zlepšení činnosti povodňových
orgánů se opakovala opatření uvedená ve zprávě z květnové povodně.
Zpráva byla vypracována podle § 76 a § 79 Zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v aktuálním
znění.
Byla vypracována velmi pečlivě a odrážela výbornou znalost ochrany před povodněmi v
místních podmínkách. Obsahovala vše podle požadavků § 76 Zákona č. 254/2001 Sb. o
vodách.
ORP VALAŠSKÉ KLOBOUKY
V ORP Valašské Klobouky nebyla na jaře 2010 vypracovávána Zpráva o povodni, protože
ORP nebyla povodní postižena (až na výjimku drobných lokálních záplav z dešťové vody z
polí a terénu).
43
ORP VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ
Období: 15.5.–24.5.2010 a 1.6.–2.6.2010
Dotčené vodní toky a vodoteče: Rožnovská a Vsetínská Bečva, Bečva a některé drobné vodní
toky
K vybřežení došlo u Rožnovské a Vsetínské Bečvy i Bečvy u přítoků Rožnovské Bečvy
(Krhovský potok, Hrachovecký potok), Vsetínské Bečvy (Bystřička a Křivý potok) se voda
nevylila. Pouze v Zašové došlo k vybřežení Zašovského potoka v dolní části obce
Rovněž Byninský potok a vodní tok Loučka – přítoky spojené Bečvy zůstaly v korytě i díky
provedeným opatřením – ohrázování toku (např. Loučka v Poličné – instalace gumových
protipovodňových zábran a využití pytlů s pískem).
Nejhorší situace nastala ve Valašském Meziříčí v okolí Rožnovské Bečvy (Hrachovec, Kouty,
Vodní a Vrbenská ul., Abácie), prostor zahrádkářské kolonie „U soutoku“, ul. Mikoláše Alše,
spodní části Poličné a Juřinky.
Z obcí byly nejvíce zasaženy Zašová, Jarcová, Choryně, Lešná, Střítež, Branky.
Celkem bylo v důsledku povodňových stavů evidováno ve správním obvodu ORP Valašské
Meziříčí 7 sesuvů. Bylo nutné provádět evakuace.
Období 15.5.–24.5.2010
V pátek 14.5.vydal ČHMÚ výstrahu na povodňové ohrožení (extrémní stupeň nebezpečí) a
velmi vydatný déšť (vysoký stupeň nebezpečí) pro Zlínský kraj od soboty 15.5. večera do
odvolání. Na základě vyhodnocení situace byla starostou města vyhlášena dosažitelnost
jednotlivých členů PK ORP Valašské Meziříčí.
V sobotu 15.5. v 9:30 hod. byla pracovní skupinou povodňové komise města vyhodnocena
meteorologická a hydrologická situace. Jako preventivní opatření byla vyhlášena pohotovost
pro jednotky sboru dobrovolných hasičů v místních částech města Valašské Meziříčí a pro
skupinu pracovníků veřejně prospěšných prací.
V neděli 16.5. v 9:00 hod., i když hladina vody na Rožnovské i Vsetínské Bečvě byla pod
1. SPA, bylo rozhodnuto o rozvozu již připravených pytlů s pískem na vytipovaná místa
v místních částech a o doplnění rezervy. O možnosti jejich vyzvednutí byli občané
informováni pomocí rozhlasového varovného systému a Městskou policií.
Hlídková služba kontrolovala stav na obou Bečvách. Zároveň byly hlídkovou službou
povodňové komise města kontrolovány i její přítoky – pomocné hlásné profily typu C, na
drobných vodních tocích: Loučka, Krhovský potok, Byninský potok, Hrachovecký potok,
Křivský potok, Medůvka a Lavný (Krhovský potok v 17:00 hod. dosáhl 2. SPA, na Loučce
v Poličné nastal 1. SPA a na Rožnovské Bečvě v profilu Krásno nastal 1. SPA. Ostatní toky
byly pod 1. SPA). Nejhorší situace byla na Krhovském potoce, kde se uvolnily panely, které
mohly zatarasit vodní tok, proto musely být odstraněny.
Po nahlášení dosažení 2. SPA dne 16.5. byl předsedou povodňové komise města v 19:42 hod.,
podle § 78 písm. h), zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění, vyhlášen stav
pohotovosti (2. SPA) ve městě Valašské Meziříčí. Povodňová komise města se sešla na
určeném pracovišti (v budově MÚ ve velké zasedací místnosti).
Ve 21:00 hod byl na Rožnovské Bečvě, na Loučce v Poličné a na Krhovském potoce vyhlášen
3. SPA – stav ohrožení. V Poličné byly na levém břehu vodního toku Loučka umísťovány ve
spolupráci s HZS Valašského Meziříčí a SDH Poličná gumové vaky zabraňující rozlivu vody
mimo koryto. Ve 21:30 hod byla provedena evakuace obyvatel obytného domu na ul. M. Alše.
Celkem bylo evakuováno 70 osob. Evakuace později proběhla i ve spodní části Juřinky.
Obyvatelstvo bylo varováno městskou policií a pomocí rozhlasového varovného systému.
44
V ranních hodinách (4:37 hod.) dne 17.5., kdy hrozilo extrémní nebezpečí pro obyvatelstvo
města, byl předsedou povodňové komise (starostou města) požádán hejtman Zlínského kraje o
vyhlášení krizového stavu – stavu nebezpečí.
Na Rožnovské Bečvě hladina kulminovala v pondělí 17.5. od 6:50 hod. do 7:50 hod.
Kulminace hladiny na Vsetínské Bečvě byla dne 17.5. v 9:23 hod.
Vzhledem k situaci na Rožnovské Bečvě byla uzavřena MŠ Křížná, ZŠ a MŠ Křížná a MŠ
Seifertova. O této skutečnosti byli obyvatelé informováni rozhlasového varovného systému.
V průběhu povodňového stavu členové HZS a jednotky SDH místních částí a jednotlivých
obcí neustále zasahovaly při čerpání sklepů nemovitostí, čištění vpustí a lapačů splavenin a
rozvozu pytlů s pískem.
Dne 18.5. ve 14:30 hod. byl hejtmanem Zlínského kraje vyhlášen stav nebezpečí týkající se
správního obvodu ORP Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, Kroměříž, Otrokovice a
Uherské Hradiště. Tento stav byl vyhlášen do 24.5. do 24:00 hod a následně byl prodloužen
do 31.5. do 24:00 hod.
Na základě této skutečnosti byl na 18:00 ho svolán Krizový štáb města, jehož součástí je také
PK. Od této doby byla řízena veškerá činnost krizovým štábem města.
Ve středu 19.5. byl předsedou povodňové komise vzhledem k opadnutí hladiny vody a po
odečtu aktuální hladiny na měrných profilech Rožnovské i Vsetínské Bečvy odvolán 3. SPA –
stav ohrožení a 2. SPA – stav pohotovosti na Rožnovské a Vsetínské Bečvě a na ostatních
drobných vodních tocích. Vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity bylo opět
zveřejněno pomocí rozhlasového varovného systému a amplionů a na internetových stránkách
města. Začala pracovat skupina evidující požadavky na vysoušeče, čerpání vody ze
zatopených nemovitostí a čerpání studní. MŠ Křížná a MŠ Seifertova zůstaly uzavřené i ve
středu.
V souvislosti s povodňovými stavy byly na území ORP Valašské Meziříčí zaznamenány
sesuvy půdy. Nejhorší situace byla v Jarcové – ohrožení domu, Poličné a Stříteži. Na základě
objednávky PK bylo provedeno geologem zhodnocení sesuvů a předběžné vyčíslení nákladů
na případné opravy.
Období 1.6.–2.6.2010
Ke druhé povodňové situaci na Vsetínské Bečvě došlo 2.6. ráno. Hladina kulminovala na
Vsetínské Bečvě ve středu 2.6. v 11:07 hod (381 cm –3. SPA stav ohrožení). Nejvíce byla
postižena obec Jercová, kde došlo opět k zatopení sportovního areálu.
Na některých v závěru obsažených zjištěných nedostatcích a návrzích opatření se shodlo ORP
Valašské Meziříčí s ORP Rožnov pod Radhoštěm. Zdůrazňovaly především potřebu
správných a aktuálních informací o situaci na tocích. Byla zdůrazněna potřeba častější
aktualizace dat zveřejňovaných na webových stránkách ČHMÚ a Povodí Moravy, s.p. (v tuto
chvíli jsou uváděny v hodinovém kroku). PK vyhodnocuje situaci vývoje srážek na základě tří
různých modelů. Chybí pohotová prognóza pro menší územní celky (např. oblast ORP max.
okresu). K vyřešení této situace by mohlo dojít rozmístěním sítě srážkoměrů s vazbou na další
vyhodnocení.
znění.
Byla vypracována velmi pečlivě a odrážela výbornou znalost ochrany před povodněmi v
místních podmínkách. Obsahovala hlavní informace podle požadavků § 76 Zákona č.
45
254/2001 Sb., o vodách.
ORP VIZOVICE
Období 1.6.–3.6.2010
Dotčené vodní toky a vodoteče: Lutoninka, Dřevnice a Trnávka
Intenzivní srážková činnost způsobila zvýšení vodních stavů na vodních tocích. Dne 1.6.
došlo k dosažení 1. SPA na vodních tocích Lutoninka, Dřevnice a Trnávka. V noci na 2.6.
došlo na těchto tocích k překročení 2. SPA, v časných ranních hodinách pak k překročení
3. SPA. Ještě v tento den však srážková činnost začala postupně ustávat, takže všechny vodní
toky se dostaly v průběhu dne pod 1. SPA.
Členové povodňové komise začali celkovou situaci konzultovat po překročení 2. SPA, tzn.
2.6. v cca 1:45 hod, přičemž několik členů kontrolovalo aktuální situaci v terénu. Zároveň
byly telefonicky vyrozuměny příslušné povodňové orgány a HZS Zlínského kraje. Zasedání
povodňové komise bylo svoláno na ráno 2.6. na 7:00 hod. Shodou okolností těsně po tomto
čase došlo k překročení 3. SPA, takže bylo zároveň svoláno zasedání krizového štábu, který
tímto převzal řízení a koordinaci povodňových opatření. V průběhu noci na 2.6. došlo
k lokálnímu zatopení několika sklepů, což však bylo způsobeno dešťovými srážkami. Voda
z těchto sklepů byla odčerpána s pomocí SDH Vizovice a HZS Zlínského kraje. Vzhledem ke
stoupajícím hladinám bylo s pomocí TS města Vizovice, p.o., naplněno cca 100
povodňových pytlů, které byly k dispozici občanům. V průběhu celého dne kontrolovaly
povodňové hlídky kritická místa na tocích v ORP Vizovice. Na žádném toku nebylo
zaznamenáno přímé ohrožení osob nebo majetku. Jednotlivé toky se pouze místně vylévaly z
koryt, jednalo se však o přirozený rozliv do okolních polí (např. Chrastěšovský potok).
Rozliv Čamínského potoka u koupaliště ve Vizovicích, který ohrožoval budovu Sokolovny,
byl způsoben špatnou údržbou jeho koryta, kdy jeho tok zpomalovaly keře a stromy rostoucí
v jeho korytu. Další z problémů se vyskytl u budov Ministerstva vnitra ČR umístěných u
komunikace vedoucí do místní části Vizovic na Chrastěšov, kterým hrozilo zaplavení vodou
z okolních polí. Zde byly postaveny provizorní zábrany, které zabránily zaplavení výše
uvedených budov. Další problém se vyskytnul v městě Slušovice, kde byl nahlášen sesuv
půdy nad místím sídlištěm Padělky, který byl vyhodnocen jako povrchová eroze způsobená
vydatnými dlouhotrvajícími srážkami. Nicméně muselo dojít k evakuaci čtyř obyvatel
postižených nemovitostí. K dalším sesuvům půdy pak došlo v obcích Trnava, Bratřejov a na
ulici Lázeňské ve Vizovicích.
V průběhu povodňové epizody ve dnech 1.6.–3.6.2010 bylo zjištěno, že přestože na
některých tocích došlo k překročení 3. SPA, neznamenalo to přímé ohrožení pro objekty
nacházejících se v jejich blízkosti. Ukázalo se, že je v tomto směru velice důležitá pravidelná
údržba koryt vodních toků, zejména kácení náletových dřevin. Povodňová komise až na
drobné nedostatky týkající se zejména komunikace, a to jak mezi jednotlivými členy, tak
s ostatními povodňovými orgány, celou situaci zvládla. Tyto nedostatky se vyskytly zejména
z důvodu malých zkušeností s podobnými situacemi, nicméně všechny problémy, které se
vyskytly, byla povodňová komise schopna operativně vyřešit.
Náměty a doporučení:
- Upozornit správce jednotlivých toků na nutnost pravidelné údržby koryt vodních toků,
zejména odstraňování náletových dřevin.
46
-
Provést školení jednotlivých členů povodňových orgánů.
Provést aktualizaci povodňových plánů.
Pokusit se zjistit možnost častější aktualizace údajů o výšce vodní hladiny na hlásných
profilech.
Vypracována byla na základě ustanovení § 76 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Její součástí byl stručný popis příčin
a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti některých provedených opatření.
Neobsahovala odhady škod a náměty na jejich odstranění, zde je možné předpokládat, že byly
předány samostatně krajskému úřadu.
ORP VSETÍN
Období 17.5.–20.5.2010
PK byla v činnosti a poprvé byla svolána dne 17.5.2010 v 5:30 hod.
Zpráva o povodni nebyla vypracovaná.
ORP ZLÍN
Období 17.5.–18.5.2010
Dotčené vodní toky: Dřevnice, další vodní toky v území ORP
Dne 17.5. došlo vlivem vydatných dešťových srážek k povodňovým stavům na tocích na
území statutárního města Zlína. V 6:30 hod. byla svolána pracovní skupina povodňové
komise.
V ranních hodinách téhož dne voda v korytě Dřevnice vystoupala na hranici pro limit 2. SPA.
Vzhledem k aktuálnímu počasí, kdy déšť ustal a další meteorologická předpověď byla pro
jihovýchod Moravy pozitivní, hladina v řece kulminovala a začala rychle klesat. Ve večerních
hodinách téhož dne již nedosahovala ani 1. SPA. Popsaný vývoj vedl k tomu, že nebyl
vyhlášen 2. SPA.
Škody způsobené povodní byly malé. Voda z koryta v zastavěných částech Zlína nezaplavila
terén ani infrastrukturu, pouze v některých neobydlených částech Zlína došlo k zatopení
zahrad, luk a polí. Další škody vznikly zatopením několika sklepů rodinných domů
prosakující dešťovou vodou, nebo vzdutím vody v kanalizaci. Také dešťové kanalizace
odvádějící vodu z komunikací a střech domů byly na několika místech ucpány sedimenty.
Při povodni zasahovaly jednotky dobrovolných hasičů, kteří pomáhali při likvidaci
povodňových škod. Prováděli čerpání vody ze zatopených sklepů, úklid naplavenin
v korytech vodních toků, zprůchodňování propustků a kontrolu hradítkových komor na
kanalizacích ústících do Dřevnice. Pracovníci TS Zlín, s.r.o., provedli vyčištění komunikací,
ucpaných dešťových kanalizací a vpustí na komunikacích včetně odstranění naplavenin
z přírodního terénu. Městská policie Zlín plnila funkci hlásné a hlídkové služby, podávala
informace z terénu.
V ORP Zlín došlo vlivem silných dešťových srážek k sesuvu svahu v obci Kelníky. Zasažena
byla přístupová komunikace do obce, její odvodnění bylo zničeno. Území obce Kelníky bylo
zařazeno do oblasti, ve které byl hejtmanem Zlínského kraje vyhlášen stav nebezpečí.
Dne 18.5. v 8:00 se opět sešla pracovní skupina povodňové komise. Situace na Dřevnici byla
posouzena jako bezpečná s dobrým výhledem počasí a byla ukončena její činnost.
Při svolání členů PK, v průběhu zasedání PK a během řízení zabezpečovacích a organizačních
pracích PK se osvědčilo využití krizové místnosti Městské policie s instalovaným zařízením
PC, dataprojektoru, telefonického a datového připojení včetně vnitřních sítí, on-line výstup
47
kamerového systému, rychlý přístup k hlášení hlídek MP z terénu včetně fotodokumentace.
Období 2.6.2010
Zaplaveny byly pouze malé části území města v místních částech Lužkovice, Příluky, Louky,
Prštné.
Po déle trvajícím dešti došlo k vystoupání hladiny v korytě Dřevnice až na 3. SPA. Povodeň
kulminovala okolo 11:00 hod. a voda opadávala přibližně do 18:00 hod., kdy pominul
1. stupeň povodňové aktivity.
Přes poměrně rychlý průběh povodně nebylo nutné provést evakuaci obyvatel. Škody na
majetku fyzických osob byly nízké, jednalo se nejčastěji o zatopené sklepy. Škody na
infrastruktuře města se týkaly poškození komunikací, kanalizací a zatopení sklepů
v některých budovách v majetku města. Další škody vznikly na vodních dílech a na korytech
toků. Mezi povodňové škody je možné počítat i sesuvy půdy, které se na území města
vyskytly. Od 2.6. do 13.6. vyhlásil hejtman Zlínského kraje stav nebezpečí pro celé území
kraje.
Dne 2.6. v 5:00 hod. byly o situaci na Dřevnici a vyhlášení 2. SPA systémem VISO
vyrozuměny městské čtvrti a místní části města Zlína, které se nacházejí u řeky (Bartošova
čtvrť, Benešovo nábřeží, Kúty, Louky, Lužkovice, Podvesná, Prštné, Příluky, Zálešná,
Zbožensko). Ve stejné době bylo zatopeno koupaliště v Loukách a v místní části Lužkovice
byly instalovány dluže do průjezdu hráze. V 5:45 hod. došlo k zatopení a uzavření podjezdu
na ul. Dlouhá. V 5:50 hod. byl vyhlášen 3. SPA podle limnigrafu na Cigánově a jednotkami
SDH byla uzavřena hradítka na kanalizaci v Přílukách a v Lužkovicích.
Bylo nutné provést uzavírky některých komunikací. Sbory Dobrovolných hasičů,
Technických služeb Zlín, s.r.o., a pracovníci Odboru městské zeleně magistrátu města Zlína
odstraňovali podemleté, od kořenů narušené a poškozené stromy. Podmáčený terén způsobil
několik sesuvů.
Ve 13:40 hod. byl odvolán 3. SPA a byla ukončena činnost krizového štábu. Ve 13:45 hod. byl
nahlášen nález utonulé osoby v Lípě cca 100 m po proudu od mostu směrem na Klečůvku.
V 16:45 byl odvolán 2. SPA.
V průběhu povodně zasahovaly všechny jednotky dobrovolných hasičů ve Zlíně. Hasiči
uvolňovali ucpávky z naplavenin na komunikacích, uvolňovali vpusti, čerpali vodu ze
zatopených sklepů rodinných domů a především z hradítkových komor, aby nedošlo
k zaplavení sklepů zpětným vzdutím z kanalizace.
Městská policie Zlín v pozici hlásné povodňové služby prováděla varování obyvatel před
povodní, zajišťovala monitoring hladin na tocích, hlášení a fotodokumentaci z terénu a pomoc
při organizaci dopravy.
Vypracována byla na základě ustanovení § 76 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých dalších zákonů (zákon o vodách), ve znění pozdějších předpisů. Její součástí byl
podrobný popis příčin a průběhu povodně, popis provedených opatření, ze kterého byla znát
velmi dobrá znalost a připravenost na řešení podobných situací. Jen málo se věnovala
námětům na odstranění vzniklých škod.
48
OLOMOUCKÝ KRAJ
Nastala podobná meteorologická situace jako v roce 1997. Srážky se na severovýchodě
Moravy vyskytovaly již po dobu několika týdnů před povodní, což způsobilo nadnormální
míru nasycení půdy. Hlavní srážková činnost začala v sobotu, kdy do nedělního rána napadlo
až 180 mm srážek za 24 hodin. Do pondělního rána pak spadlo dalších až 110 mm/24 hod.
Zejména v noci na pondělí 17.5.2010 intenzita srážek dosahovala v Beskydech a jejich
podhůří 8 až 15 mm za hodinu, což se projevilo prudkými vzestupy hladin na menších tocích
a následně na větších tocích jako Bečva, včetně jejich přítoků a na středním a dolním toku
Moravy.
Srážková činnost pak pokračovala převážně již v menší intenzitě i během následujících dní.
Po srážkově klidném čtvrtku se objevovaly přeháňky ještě v průběhu noci ze čtvrtka na pátek
a během dne.
Květnové povodně zasáhly v Olomouckém kraji 34 obcí. Nejvíce zasaženou obcí byly
Troubky, voda však napáchala škody také v Přerově, kde dočasně vyřadila z provozu tamní
teplárnu a v Kojetíně, kde zaplavila některé části města. Evakuováno a zachráněno bylo
celkem 500 osob.
- tiskové zprávy zveřejňované tiskovým oddělením na portálu OK
- telefonní informační linka HZS OK pro občany: 950 770 604
- dopravní situace: Správa a údržba silnic OLK pravidelně zasílala informaci o uzavírkách
komunikací v ORP Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov. Tyto informace byly umístěny
na webových stránkách OK.
- humanitární pomoc: zveřejněna kontaktní osoba: Mgr. Daniela Nedomová, email:
[email protected], tel: 585 508 828, mobil: 724 049 090
V pátek 14.5. na základě výstrahy ČHMÚ PVI 2010/24 a vzhledem k lokálnímu dosažení
1. SPA na malých tocích nechal hejtman Olomouckého kraje (OK) prověřit kontakty na
povodňové komise. Výstraha byla rozeslána prostřednictvím OPIS HZS OK (Operačního a
informačního střediska HZS OK) starostům obcí a zároveň sdělovacím prostředkům a
vyvěšena na webových stránkách Olomouckého kraje.
Během soboty probíhal monitoring toků a situace byla zatím vyhodnocena jako
bezproblémová. V neděli 16.5. byl hejtman OK informován o svolání PK Hranice a Lipník
nad Bečvou. Byla svolána PK OK na 17.5. Během noci z 16.–17.5.byla tajemnice PK
informována o nárůstu hladiny toku Bečvy ve správních obvodech ORP Hranice, Lipník nad
Bečvou a Přerov. V ranních hodinách dosáhla Bečva v Teplicích nad Bečvou 3. SPA
(4:00 hod.), v 5:30 hod. informoval starosta Lipníku nad Bečvou o vystoupání Bečvy na
2. SPA. Pracovní skupina začala od pondělí 16.5. pravidelně monitorovat situaci na tocích
povodí Bečvy, Moravy a Odry.
V pondělí 17.5. v 7:30 zahájila činnost PK OK. Na jednání vydal hejtman pokyn k aktivaci
stálé pracovní skupiny KŠ OK v prostorách HZS OLK. Byly předány informace o dění
v Hranicích (převoz 6 000 ks protipovodňových pytlů), Přerově (zasedání KŠ, zatápění
trafostanice v Dluhonicích, opatření v obci Ústí), Teplicích nad Bečvou (stavba pytlové hráze
u kolonády v Teplicích). Správa a údržba silnic OK pravidelně zasílala informaci o uzavírkách
komunikací v ORP Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov. Tyto informace byly umístěny na
webových stránkách OK. Bylo sledováno přerušení dodávek elektrické energie, tepla a řešily
se problémy ve školách a sociálních zařízeních. V průběhu dopoledne hejtman OK a část
povodňové komise navštívila ORP Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov.
Druhé jednání PK OLK bylo svoláno na 13 hodin. Projednávala se případná evakuace
49
v Teplicích nad Bečvou, kde docházelo působením setrvalého tlaku vody na opěrnou zeď
k jejím vibracím. 17.5. od 13:00 hodin vyhlásila 3. SPA ve správním obvodu ORP Hranice,
Lipník nad Bečvou a Přerov.
Dále bylo řízení zajištěno Bezpečnostní radou, která zasedla 17.5. v 19 hodin. Bylo
konstatováno, že problémy vznikají zejména na mostech s naplaveninami. Přerov oznámil, že
je na úrovni rozlivu povodně 2006 a mají připravený seznam osob k případné evakuaci. ORP
Přerov a Hranice požádali o vyhlášení krizového stavu. Starosta ORP Lipník nad Bečvou na
dotaz BR OK konstatoval, že v obvodu ORP není situace tak vážná a vyhlášení krizového
stavu nepovažuje za nutné. Bezpečnostní rada Olomouckého kraje doporučila hejtmanovi
Olomouckého kraje vyhlásit stav nebezpečí na správním území obce s rozšířenou působností
Hranice a Přerov. Na základě doporučení a zvážení situace hejtman Olomouckého kraje
vyhlásil stav nebezpečí pro správní území obce s rozšířenou působností Hranice a Přerov, a to
od 17.5., 20:00 hodin do 21.5., 12:00 hodin.
Ověřovalo se, zda je možné nasadit armádu. V noci ze 17.5. na 18.5. došlo k zaplavení obce
Troubky.
Dne 18.5. v 8:00 hod. proběhlo 2. jednání BR OK. Projednávala se situace v Troubkách a
dalších zasažených oblastech (Kojetín, Přerov, Ústí, Hranice). Na základě požadavku
Vodovodů a kanalizací Přerov, byla zajištěna cisterna na pitnou vodu. Zajistila se koordinace
humanitární pomoci.
Ve večerních hodinách proběhlo 3. jednání BR. Bylo zde uvedeno, že v postižené oblasti
zasahují složky IZS. Např. Celní správa s ČČK (Český červený kříž) řešila možnost
náhradního oblečení ze zabaveného zboží. V Troubkách byla nasazena Armáda ČR, zajistila
se potravinová pomoc a skrze BR se řešilo opatření v oblasti veterinární péče.
4. jednání BR OK se uskutečnilo 19.5. v 8:30 hod. Zhodnotila se situace v Lipníku nad
Bečvou (likvidační práce, voda zajištěna cisternami) v Přerově (stále přerušena dodávka
energie), Troubky (uhynulá drůbež, ČEZ začal s uvedením do provozu 5 trafostanic,
zásobování potravinami, distribuce vysoušečů). PK OK nebyl zaznamenán výskyt trestné
činnosti. Od 17.5. bylo nasazeno 110 policistů převážně do Troubek a okolí. Celkem bylo
náhradní zásobování pitnou vodou pomocí cisteren zajištěno pro 7 obcí. Byla projednávána
možnost prodloužení vyhlášeného stavu nebezpečí. V Troubkách začaly pomáhat nevládní
organizace s humanitární pomocí a s odstraňováním následků povodně.
Během 5. jednání BR OK dne 20.5., 8:30 byla zhodnocena aktuální situace (Troubky,
Hranice, Ústí, Přerov). Stále přetrvával problém s dodávkou tepla a teplé vody v Přerově,
z toho důvodu požádala firma Dalkia o stanovisko Magistrátu města Přerova k vyhlášení
stavu nouze pro Přerov v oblasti zásobování tepelnou energií. Bezpečnostní rada
Olomouckého kraje doporučila řediteli Krajského úřadu Olomouckého vyhlásit stav nouze
v oblasti dodávek tepelné energie pro území statutárníno města Přerov, který byl následně
vyhlášen.
V důsledku povodní byly v ORP Hranice poškozeny 3 mosty. Doprava byla narušena jen
v některých částech postižených obcí. Sjízdnost všech silnic byla pravidelně monitorována
Správou silnic Olomouckého kraje.
Bezpečnostní rada Olomouckého kraje doporučila hejtmanovi Olomouckého kraje prodloužit
stav nebezpečí do 31.5.2010.
Hejtman Olomouckého kraje prodloužil stav nebezpečí na správním území obce s rozšířenou
působností Hranice a Přerov a to do 31.5.2010, 24:00 hodin.
Dne 22.5. Během ranních hodin byla oblast Hrubého Jeseníku zasažena přívalovou srážkou
činností, která způsobila prudký nárůst průtoků v povodí toků Branná a Desná s dosažením až
3. SPA. Přívalové srážky na území Moravy postihly v průběhu víkendu Jesenicko a
Hanušovicko.
50
Na 6. jednání BR OK 24.5. v 8:00 hod byly hlavními body postupující práce v Troubkách a
Kojetíně.
V období od 25.5.–27.5. postupně dochází k likvidaci následků povodní v postižených
oblastech na správních územích ORP Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov. Pokračuje sčítání
škod povodní postižených obcí.
Dne 27.5. byla ukončena činnost stálé pracovní skupiny Krizového štábu Olomouckého kraje
a přesměrovány telefony na OPIS HZS OK.
Ukončení stavu nebezpečí na správním území obce s rozšířenou působností Hranice a Přerov
dne 31.5.2010 ve 24:00 hodin.
Přehled jednání povodňových krizových orgánů:
V pondělí 17.5. v 7:30 zahájila činnost PK OLK.
Druhé jednání PK OLK bylo svoláno na 17.5., 13:00 hodin.
1. jednání Bezpečnostní rady Olomouckého kraje na 17. 5. v 19:00 hodin.
2. jednání BROK 18.5. v 8:00 hod.
5. jednání BROK 20.5., 8:30 hod.
Varování obyvatelstva zajišťovaly orgány obcí s využitím místních rozhlasů, nebo pracovišť
orgánů krizového řízení na PS HZS Olomouckého kraje. K varování a informování byl využit
místní rozhlas a hlasové sirény v obcích Troubky, Přerov, Hranice, Prostějov. Další
informování obyvatel probíhalo prostřednictvím webových stránek obcí, kraje a HZS
Olomouckého kraje. Na území města Přerov byla využita i kabelová televize Přerov. Z úrovně
OPIS HZS Olomouckého kraje nebyl aktivován systém JSVV k varování nebo informování
obyvatelstva. Z úrovně OPIS byl systém JSVV využit pouze ke svolání jednotek SDH obcí.
Nebyly zaznamenány výpadky v sytému JSVV. Tam, kde byly lokálně využity rozhlasy a
hlasové sirény JSVV odpovídala slyšitelnost a srozumitelnost jejich rozmístění.
Činnost Integrovaného záchranného systému
Tiskový mluvčí (po vzájemné dohodě s ostatními složkami IZS) průběžně informoval
veřejnost prostřednictvím médií a webových stránek www.hzsol.cz nebo tiskovými zprávami.
Jednotky požární ochrany
V rámci povodňových záchranných prací zajišťovaly jednotky požární ochrany zejména
záchranu osob a zvířat, evakuaci osob, nouzové ubytování, poskytování psychologické
pomoci. Podílely se na monitorování stavu hrází, jejich zpevňování a čištění výpustných
objektů (vodní díla IV. Kategorie).
Při provádění povodňových zabezpečovacích prací a likvidačních prací se podílely na
výstavbě provizorních hrází, čištění komunikací od nánosů bahna, uvolňování vodních toků,
čerpání vody ze zatopených objektů, posttraumatické intervenční péči.
V rámci asanačních prací byly jednotky požární ochrany zapojeny do pomoci občanům při
vysoušení budov a desinfekci zaplavených prostor a čištění vodních zdrojů.
Vysoušeče byly poskytovány obcím, které následně prováděly zapůjčování podle požadavků
jednotlivých občanů. Desinfekční prostředky byly zabezpečeny hromadně prostřednictvím
HZS Olomouckého kraje a nevládních organizací. HZS Olomouckého kraje následně
prováděl distribuci na základě konkrétních požadavků jednotlivých postižených obcí.
Velice přínosné bylo zapojení příslušníků HZS Olomouckého kraje do povodňových orgánů
obcí s rozšířenou působností.
Letecké prostředky byly využity pouze k monitorování vzniklé situace. Monitorování situace
51
prováděl HZS ve spolupráci s povodňovými orgány.
Krizový štáb HZS kraje byl aktivován 17.5. a byl součástí stálé pracovní skupiny Krizového
štábu Olomouckého kraje, která nepřetržitě pracovala v krizové místnosti na krajském
ředitelství HZS. Činnost štábu byla zaměřena na koordinaci prováděných opatření
k odstranění následků povodně, zajištění potřebných prostředků a materiálu, organizaci
humanitární pomoci, udržování nepřetržitého spojení s krizovými štáby ORP a starosty
postižených obcí. Příslušníci HZS kraje se zapojili také do činnosti krizových štábů
postižených ORP a obce Troubky.
Policie ČR
V souvislosti se vznikem povodňové situace v kraji a vyhlášením krizového stavu byla
určeným příslušníkům nařízena pohotovost.
V době řešení následků krizové situace byli nasazeni příslušníci PČR krajského ředitelství
Police Olomouckého kraje, ÚO Přerov. Policie ČR byla doplněna o příslušníky Celní správy
ČR v působnosti Celního ředitelství Olomouc. Nad rámec běžné služby zasahovalo
v postižené oblasti 62 policistů.
Příslušníci Policie ČR zajišťovali především monitorování průjezdnosti komunikací, uzavírky
zatopených a poškozených silnic, jejich značení, zajištění bezpečnosti zasahujících jednotek
PO, zajištění bezpečnosti a ochrany majetku občanů v postižených obcích, doprovod ZZS.
Spolupráce HZS a PČR byla na odpovídající úrovni, fungovala vzájemná komunikace
a informovanost při řešení krizové situace. Velice dobrá spolupráce byla s PČR při jejím
zapojení do záchranných prací a činnosti ve štábu velitele zásahu v obci Troubky.
Ze strany ZZS nebyla přijata žádná zvláštní opatření. Zdravotnická záchranná služba
prováděla běžnou činnost bez většího počtu zásahů. Zdravotní zabezpečení v obci Troubky
zajišťovala nezisková organizace ZS Medical servis.
Armáda ČR
Složky Armády ČR byly využity k zabezpečení stravování zasahujících jednotek
a postižených obyvatel v obci Troubky. Dále prováděli pomoc s odstraňováním škod po
povodni na majetku obce Troubky. Vyžadování zapojení příslušníků AČR probíhalo cestou
hetmana Olomouckého kraje nebo přímo cestou starostů obcí.
Činnost ostatních složek IZS
Podílela se městská a obecní policie a Celní správa ČR (zajišťování úkolů ve spolupráci s
PČR). Pohotovostní služby (plyn, vod, rozvodné závody) – zajišťovaly odstranění poruch
zapříčiněných povodní.
Humanitární pomoc
Humanitární pomoc byla organizována ve spolupráci s Krajským úřadem Olomouckého kraje,
s ORP a s nevládními organizacemi. Koordinace v oblasti humanitární pomoci byla řešena
pomocí jednoho příslušníka HZS kraje, odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení a
psychologa HZS kraje každodenním společným jednáním se zástupci všech nasazených
nevládních organizací. Jednání bylo prováděno v obci Troubky (z důvodu organizace pomoci
v nejvíce postižené obci kraje) s koordinací činnosti v postižených oblastech celého kraje.
Stálá pracovní skupina krizového štábu kraje přijímala nabídky materiální pomoci i pomoci
dobrovolníků a tyto následně ve spolupráci s obcemi a nevládními organizacemi rozdělovala
na postiženém území.
Zapojen byl Český červený kříž, ADRA, Člověk v tísni, Česká katolická charita, Armáda
52
spásy, Maltézská pomoc.
Velmi dobré spolupráce na poskytování humanitární pomoci při povodňové situaci
v Olomouckém kraji bylo docíleno i díky pořádané regionální konferenci Víme o sobě Olomouc 2010 (7.4.2010 v Olomouci) jejímž cílem bylo spojovat organizace pomáhající při
mimořádných událostech.
ORP HRANICE
Období: 16.5.–31.5.2010 a 2.6.–3.6.2010
Dotčené toky v povodí Moravy: Ludina, Velička, Malhotický potok, Hlubocký potok,
Hluzovský potok, Opatovický potok, Milotický potok, Jasénka, Loučský potok, Mřenka,
Žabník
Dotčené toky v povodí Odry: Luha, Bělotínský potok, Kunčický potok, Doubrava, potok
Lučinka
V městě Hranicích byly zaplaveny některé ulice, dále chatové oblasti, ČOV Hranice, kurty
Teplice nad Bečvou.
Byly zasaženy obce Bělotín, Černotín, Hustopeče nad Bečvou, Milotice nad Bečvou, Ústí,
Skalička, Opatovice, Malhotice, Polom, Špičky, Všechovice, Býškovice, Milenov.
- průběžně poskytované informace na webových stránkách Hranic,
- zřízena nepřetržitá povodňová linka MÚ Hranice - 581 828 180.
Povodeň v Hranicích a v části pověřeného území ORP Hranice proběhla v noci z 16. května
2010 na 17. května 2010. Příčinou byl vytrvalý a dlouhotrvající déšť spojený s bouřkami
v oblasti Beskyd. PK byla v činnosti od 16.5., 19:00 – 31.5., 8:00 hodin.
Dne 16.5. zahájila činnost povodňová komise. Hasičský záchranný sbor zajistil pro Hranice
1 000 nových pytlů na písek. Již v 22:42 bylo v Hranicích dosaženo 2. stupně povodňové
aktivity. Okamžitě po vyhlášení 2. stupně Městská policie Hranice megafony informovala
veřejnost o nastalé situaci. Správou a údržbou silnic Hranice bylo zajištěno uzavření
zaplavené komunikace ve 21:30 hod.
Dne 17.5. ve 4 hodiny ráno byl vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity na Bečvě v Hranicích.
Zahájila se stavba hrází z pytlů v Teplicích nad Bečvou (5:00 ráno) a v ulicích Hranic.
O situaci v Hranicích informovala Povodňová komise Města Hranice okamžitě Vodovody
a kanalizace Přerov, a.s., Lázně Teplice nad Bečvou, Armádu ČR Hranice, Policii ČR –
Hranice, Správu a údržbu cest Hranice, ZVHS Přerov. Povodňová komise byla zároveň
v kontaktu s vedoucí krizového řízení Olomouckého kraje. Je také informována o situaci
v jednotlivých obcích na svém území i sousedních ORP.
Tato telefonická komunikace v noci ze 17.5. na 18.5. (s ČHMÚ, Povodím Moravy, s.p.,
Valašským Meziříčím, Olomouckým krajem a s HZS) probíhala bezproblémově. S přístupem
na webové stránky ČHMÚ i Povodí Moravy, s.p., také nebyly žádné problémy.
Po 9:00 hod. byla zahájena příprava na evakuace nejvíce postižených oblastí. Městská policie
opět megafony informovala občany v Hranicích o stavu ohrožení. V 11:55 hod. byla
vyhlášena evakuace pro oblast ulic Žáčkova a Čapkova. Ke 12 hodině bylo z ulice Žáčkova
evakuováno 9 osob, další osoba musela být zachráněna. Jedna osoba byla zachráněna také v
ulici Přísady. Profesionální a dobrovolní hasiči rozmísťovali k ohroženým objektům pytle
s pískem (Kropáčova, Sady Čs. legií, Žáčkova). Vypomáhali i dobrovolní hasiči z okolních
obcí. Od 16:00 hod nastává pokles hladiny na toku Bečvy. Od čtvrtka 20.5. byly zapůjčovány
vysoušeče.
53
Starosta města požádal hejtmana Olomouckého kraje o vyhlášení stavu nebezpečí. Hejtman
Olomouckého kraje M. Tesařík vyhlásil stav nebezpečí na Hranicku a Přerovsku od 17.5. od
20 hodin do 21.5. do 12 hodin.
Dne 21.5. hejtman Olomouckého kraje Ing. Martin Tesařík rozhodl o prodloužení stravu
nebezpečí do 31.5.2010.
Po přívalových deštích se 27. května Nad Černotínem a v Mariánském údolí se objevují
sesuvy půdy. Situaci posuzovali statici. Na silnici na Bystřici pod Hostýnem musel být
omezen provoz.
Období 2.6.–3.6.2010
V Hranicích byla PK v činnosti od 2.6., 10:00 – 3.6., 9:00 hodin.
Bečva dosáhla v Teplicích nad Bečvou v 8:42 hod. 2. SPA a dále stoupala. Podle předpovědi
ČHMÚ se očekávalo dosažení 3. SPA, ale výška hladiny neměla dosáhnout hodnoty pro
možné vybřežení.
Jako jedno z provedených opatření bylo varování obyvatel MP v ohrožených oblastech.
Zahájila se stavba protipovodňových zábran z pytlů s pískem u ohrožovaných objektů. Bylo
nutné provést výkop k odvedení vody přes pozemek Českých drah. Prováděla se také uzavírka
komunikací.
Po 12. hodině kulminovala Vsetínská i Rožnovská Bečva, které nedosáhly 3. SPA. Bečva
v Teplicích nad Bečvou kulminovala v 16:45 na hodnotách přesahující limity pro 3. SPA.
Přívalové deště způsobily problémy zejména v Bělotíně a Polomi, kde se rozlila říčka Luha.
Hasiči se snažili zabránit největším škodám. V Polomi chránili ohrožené nemovitosti pomocí
pytlů s pískem.
PK Hranic byla schopna zabezpečit nutná opatření k ochraně obyvatel a majetku. Žádný
povodňový orgán nižšího stupně nepožádal PK ORP Hranice o převzetí řízení ochrany před
povodněmi.
Město Hranice v průběhu nejrizikovějšího období (pondělí 17.5. a úterý 18.5.) plně využívalo
služeb IZS, zejména hasičů, a to jak profesionálních, tak dobrovolných jednotek. Všechny
složky spolu úzce a vzorně spolupracovaly. Celkem bylo evakuováno 59 osob, z toho 44
bezprostředně ohrožených na životě.
O vývoji situace v Hranicích byli informováni krajští představitelé. Byla navázána spolupráce
s armádou s tím, že pomoc vojáků bude v Hranicích potřebná zejména při odstraňování škod.
Policie ČR konstatovala, že nezaznamenala žádné případy rabování nebo krádeží
v postižených oblastech.
Návrhy opatření uvedené ve zprávě se dotýkaly výstavby poldru Teplice nad Bečvou,
problematiky nánosů a pohyblivého dna na Bečvě, Jezu na Bečvě. Byl uveden i řešený
společný projekt 23 obcí v ORP Hranice v rámci programu OPŽP protipovodňových opatření
na malých tocích (limnigrafy, srážkoměry, digitální povodňový plán, interaktivní mluvící
zařízení a SMS). Dále byly uvedeny návrhy opatření jednotlivých obcí zaměřené na technické
úpravy.
Obec Ústí
Na základě předpovědi počasí a výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu začal
starosta obce od soboty 15. května sledovat stav vodních toků, které mohou způsobit
nebezpečí v obci Ústí.
V neděli 16. května v 16:00 hodin svolal povodňovou komisi a vyhlásil 2. stupeň povodňové
aktivity - pohotovost. Komise informovala ohrožené domácnosti v blízkosti toku a společně
s místními hasiči, sportovci a dalšími dobrovolníky začala od 17:00 hodin vyklízet sportovní
areál. Voda postupně zaplavila obě fotbalová hřiště se zázemím.
54
O půlnoci byl vyhlášen 3. SPA - ohrožení, hladina vody stále stoupala a hrozilo zaplavení
prvního objektu - šaten TJ Sokol Ústí (bylo zajištěno vyklizení a dopravení věcí do kulturního
domu). V pondělí 17.5. kolem 3:00 hodin ráno pomáhali místní hasiči ohrožené rodině. Poté
byly zahájeny vyklízecí práce ve sklepních prostorách hospody a kulturního domu
s knihovnou a veřejným internetem, v budově hasičské zbrojnice. Po šesté hodině ranní byla
spuštěna siréna a svoláni občané na pomoc. Kvůli stále stoupající hladině vody a nepříznivým
zprávám se započalo s vyklízením základní školy a obecního úřadu. Došlo k zaplavení
sklepních prostor v hospodě, hasičské zbrojnice, do knihovny se voda protlačila kanalizací a
také kostela.
Na záchranných pracích se podílelo cca 50 dobrovolníků, kteří pomohli vyklidit kromě
obecních budov také soukromé rodinné domy. Ke kulminaci vody došlo v obci Ústí v pondělí
17.5.mezi 15.00-16.00 hodinou. Díky včasnému zásahu se podařilo zachránit movité věci.
Obecní úřad a základní škola nebyly zaplaveny.
Voda opadala jen velmi pomalu, 3. stupeň povodňové aktivity byl zrušen dne 18.5. ve
večerních hodinách. Povodňová komise však byla stále v pohotovosti. Obec se stala
průjezdnou až ve středu 19.5. v odpoledních hodinách po úklidu krajské komunikace, v tuto
dobu byl zrušen 2. stupeň povodňové aktivity.
Při povodni obec spolupracovala s Policií České republiky, Správou a údržbou silnic, místní
zásahovou jednotkou SDH, hasiči z Hranic, Opatovic a Jindřichova. S ohledem na přerušení
dodávky pitné vody bylo zajištěno zásobování pitnou vodou cisternami.
Vyhodnocení povodně:
Obec Ústí je téměř každoročně zaplavována vodou z Bečvy, která se vrací do obce
Opatovickým potokem, tudíž při dlouhotrvajících srážkách nebo při extrémních přívalových
deštích nelze povodni zabránit. K největší povodni došlo v červenci 1997. Bylo zaplaveno
přes 30 rodinných domů, šatny TJ Sokol a 5 obecních budov – kostel, hasičská zbrojnice,
hospoda, škola a současný obecní úřad. Po této povodni byly demolovány 3 rodinné domy,
takže v současné době jsou nejvíce ohrožená pouze dvě obydlí. Větší povodně byly
zaznamenány v březnu 2006 (dlouhá zima, zamrzlá Bečva, sportovní areál zaplaven ledovými
krami) a v červnu 2009.
Letošní povodeň byla kvalifikována jako padesátiletá voda. Přestože nově postavená čistírna
odpadních vod byla projektována právě na padesátiletou vodu, byla zaplavena, takže byla
poškozena dmychadla a provoz čistírny odpadních vod musel být pozastaven.
Obec hodnotí činnost povodňové komise velmi kladně, protože s pomocí dalších osob bylo
zabráněno velkým škodám. Ke své činnosti využívá povodňová komise prostory knihovny
s veřejným internetem, kde sleduje aktuální stav vody na tocích, na Rožnovské a Vsetínské
Bečvě a v Teplicích nad Bečvou. Aktualizace stavu po jednotlivých hodinách je však v době
3. stupně povodňové aktivity nedostačující.
Obec Skalička
Období 16.5.–21.5.2010
Povodňová komise obce Skalička se poprvé sešla v neděli dne 16.5., aby monitorovala
Hlubocký potok v obci, který se začal nekontrolovaně zvedat a také situaci v osadě Kamenec
na řece Bečvě. V 19:30 hod. povolala místní jednotku SDH Skalička, aby celou situaci začala
monitorovat. Jednotka SDH Skalička byla na výjezdu a podávala průběžně zprávy starostce
obce. Obyvatelé obce a osady Kamenec nebyli v ohrožení života.
V pondělí 17.5. se sešla znovu povodňová komise a konstatovala, že obyvatelé osady
Kamenec musejí být evakuováni do obce Skalička. Byla přivolána jednotka HZS z Hranic a
bylo započato s evakuací. Celkem bylo evakuováno 21 osob do obce Skalička, kde byly
poskytnuty základní životní potřeby a nocleh. V osadě Kamenec bylo zatopeno 6 obydlí, kde
55
voda byla jen ve sklepech a 6 chatových objektů, taktéž voda ve sklepě nebo na zahradě a
v chatě. Byla provedena i evakuace zemědělských zvířat (60 býků).
Po opadnutí vody byli převezeni občané zpět do svých obydlí a bylo započato odčerpávání
vody.
Rozbor příčin povodně vychází převážně z faktů doložitelných měřením srážek, jejich
průběhu v čase a zjištění dosažených úrovní hladin ve vodních tocích. Nedoloženo zůstalo
tvrzení o mnohdy zanesených a nespravovaných průtočných profilech vztažené z kontextu
zprávy zřejmě k malým vodním tokům, potokům a melioračním kanálům, u nichž došlo
k vybřežení. Toto tvrzení by mělo být uváděno s exaktní lokalizací, aby mohla být potřebná,
většinou i poměrně jednoduchá, nápravná opatření přesně cílena. Bez této lokalizace je takové
konstatování téměř bezcenné a napomáhá jen šíření představ, že za konkrétní nedbalostí nelze
dohledat konkrétní zavinění a tedy dosáhnout i nápravy.
Organizace činnosti povodňového orgánu:
Informace o podstatnějších aktivitách povodňového orgánu a jejich důsledcích zpráva
obsahuje. Velmi přehledně jsou popsány povodňové škody a vyčíslení nákladů aktivit
povodňových orgánů obcí v územním obvodu ORP. Pro lepší využitelnost prezentovaných
informací by bylo třeba k tabulce č. 1, uvádějící přehled počtu „zatopených objektů“ a
„zatopených nemovitostí“ v jednotlivých obcích, přesněji popsat co měl zpracovatel na mysli
pod těmito velmi obecnými pojmy (objekt, nemovitost). Vysvětlení by umožnilo také přesně
pochopit proč je tabulka uváděna a co má dokumentovat. Bez tohoto vysvětlení je její
využitelnost sporná. K samotné činnosti povodňového orgánu lze na základě podaných
informací konstatovat, že odpovídala závažnosti konkrétní povodňové situace a povodňový
orgán zvládl činnosti, které mu ukládá zákon.
Vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity:
Informace o vyhlášení druhého a třetího stupně povodňové aktivity zpráva poskytuje. Bohužel
informace o odvolání těchto stupňů zcela chybí jak za povodňový orgán ORP, tak za
povodňové orgány jednotlivých obcí. Je třeba konstatovat, že plnění této povinnosti
povodňových orgánů nižších stupňů (obce, ORP) je obecně na nízké úrovni, jak vyplývá i ze
zpráv za jiné územní obvody a bude třeba při školení a výcviku těchto orgánů této jednoduché
povinnosti věnovat větší pozornost. Je zřejmé, že je obecně nízká povědomost o právních
návaznostech na tyto povinné akty povodňových orgánů s vážnými důsledky i na financování
aktivit, které povodňový orgán iniciuje.
Organizace a řízení hlásné povodňové služby:
Informace o této činnosti povodňového orgánu ve zprávě zcela chybí. Při konkrétní
povodňové situaci zřejmě nebyla zpětná vazba ke správci povodí a k ČHMÚ o „situaci
v terénu“, kterou má hlásná služba nižších povodňových orgánů zajišťovat, tak podstatná. Při
závažnějších a déletrvajících povodňových situacích je však tato aktivita povodňových orgánů
velmi důležitá a neměla by být podceňována ani v jejich zprávách, obdobně jako odvolávání
2. a 3. stupňů povodňové aktivity.
K dalšímu obsahu zprávy:
Poměrně obsáhle se povodňový orgán ORP Hranice ve zprávě věnuje návrhům opatření
k zabránění další povodně v ORP Hranice. Některé připomínky, ač věcné a ve své podstatě
zcela správné, je však třeba hodnotit z pohledu jestli jsou uplatňovány ve správný čas na
správném místě. To se týká především všech připomínek k preventivním opatřením
strukturálního charakteru s účinkem na větší části povodí. Správným místem a časem k řešení
těchto připomínek a návrhů je především tvorba, projednávání a schvalování plánu oblasti
56
povodí, nyní již uzavřené na období 2009 až 2015. Zpráva uvádí, že požadavek na řešení
povodňové akumulační nádrže byl do plánu oblasti povodí Moravy řádně uplatňován.
Zpožďování harmonogramu přípravy tohoto opatření má podle našeho názoru širší a
obecnější společenské příčiny, které není schopen ovlivnit do všech důsledků ani povodňový
orgán, ani správce povodí. Jednoznačná je podle našich znalostí souvislost s nedořešenými
otázkami do jaké míry mají být preventivní ochranná opatření financována z veřejných
prostředků, z jaké úrovně samosprávy má být příslušný podíl veřejných prostředků
zajišťován, jaký má být podíl spoluúčasti chráněných subjektů a jakou má mít tato spoluúčast
konkrétní formu. Řešení těchto otázek nesouvisí jen s aktuálním napětím ve veřejných
financích, ale závisí také na reformě rozpočtového určení daní a přijetí obecných pravidel o
rozsahu minimálních standardů povodňové ochrany, jako veřejné služby garantované státem.
Řešení těchto otázek ještě nepochybně potrvá nějakou dobu s nenulovým počtem měsíců ba i
let. Potřebné změny v legislativě zatím probíhají jen velmi zvolna (zrušení odstavců 1 a 2 v
§ 86 novelou vodního zákona v r. 2010). Lze jen doufat, že k uspíšení potřebných kroků
přispějí nejen v poslední době častější opakování povodňových událostí, ale také aktivity
vyvolané povodňovou směrnicí evropského společenství 2007/60/ES – předběžné
vyhodnocení povodňových rizik jednotným postupem na celém území a zpracování map
povodňového nebezpečí a map povodňových rizik pro oblasti s riziky vyhodnocenými jako
významná (termín 2013). To umožní podstatně objektivnější posouzení priorit pro řešení
jednotlivých ohrožených oblastí, než umožňovaly dosavadní postupy vycházející
z porovnávání rozsahu ohrožení a značně závislé na subjektivním posuzování společensko
politických souvislostí.
V dané společenské a hospodářské situaci lze považovat za správnou a zcela adekvátní reakci
orgánů obcí, jejich orientaci na opatření zajišťující zlepšování místní ochrany ohrožených
oblastí. Těmto návrhům je ve zprávě rovněž věnována poměrně rozsáhlá pozornost, což
považujeme za jednoznačně správné. V této souvislosti je však třeba připomenout, že by měla
být zvažována i řešení toho typu, že ohrožené aktivity, zejména bydlení nebo hospodářská
činnost s velkým potenciálem škod při zaplavení, nevázaná na umístění do zaplavovaných
míst, by mohly být ze záplavových oblastí postupně vymísťovány. Za velmi správný návrh na
opatření k zábraně dalších povodňových škod lze považovat i důraz na dodržování ustanovení
§ 27 vodního zákona vlastníky pozemků. Efektivní vynucení povinnosti účinně omezovat
půdní erozi a zlepšovat retenční vlastnosti půdy na vlastnících pozemků je významným
dluhem státní správy, kterým by mohla přispět k prevenci povodní. Zlepšení současného stavu
je přitom z významné míry v kompetenci obcí v rámci jejich výkonu státní správy. Konkrétní
kroky související s návrhy na odstraňování nánosů nebo na výstavbu obtoků u jezu
v Hranicích je třeba řešit v souladu s dělbou povinností mezi obcemi a správci vodních toků
nejen při správě a údržbě vodních toků a vodních děl, ale také v souladu s dělbou povinností
v ochraně před povodněmi.
ORP OLOMOUC
Období: 2.6.–5.6.2010
Povodňová komise ORP Olomouc byla svolána dne 2.6. v 8:00 hod. Dne 2.6. ve 22:00 hod.
byl vyhlášen 2. SPA pro město Olomouc a ORP Olomouc. Dne 3.6. v 15:00 hod. byl vyhlášen
3. SPA pro město Olomouc a ORP Olomouc, který byl odvolán dne 5.6. v 5:00 hod. a 2. SPA
byl odvolán v 22:00 hod.
ORP PŘEROV
57
Období: 13.5.–19.5.2010 a 1.6.–3.6.2010
Dotčené vodní toky: Bečva, Moštěnka, Bystřička a další
- zprávy předávané prostřednictvím kabelové televize, letáky,
- speciální telefonní číslo pro občany.
13.5.–19.5.2010
Na základě informační zprávy ČHMÚ ze dne 13.5. zaslala téhož dne Povodňová komise
Města Přerova občanům prostřednictvím Kabelové televize informaci upozorňující na
nebezpečí zvyšování hladin vodních toků a sesuvů půd s vybídnutím k opatrnosti a
zabezpečení majetku. Byla předána informační zpráva o situaci mezi místopředsedy
povodňové komise, tajemníkem PK a zástupcem krizového řízení a upozorněny všechny obce
(59) ORP o vývoji situace se žádostí, aby PK věnovaly zvýšenou pozornost tokům a sledovaní
vývoje na stránkách ČHMÚ. Předány kontakty na PK města Přerova.
Dne 14.5. bylo upozornění na situaci zveřejněno také formou letáků na přístupových cestách
do záplavových oblastí Bečvy v Přerově. Odpoledne byl ustanoven pracovní štáb povodňové
komise.
V neděli 16.5. byla zahájena trvalá činnost PK města Přerova a určených členů KŠ města
Přerova. Dále byly o situaci telefonicky vyrozuměny všechny obce podél toku Moštěnka a
Bystřička.
V pondělí 17.5. krátce po půlnoci byl dosažen 1. SPA na Bečvě v Dluhonicích, okamžitě byli
informováni zástupci ČEZu a subjekty ohrožené vodou z Bečvy, ve 4 hodiny byl vyhlášen
2. SPA na řece Bečvě ve stanici Dluhonice. Byla opět zveřejněna zpráva v KTV Přerov
(kabelová televize Přerov), včetně zveřejnění telefonního čísla pro veřejnost. Vydáno
upozornění pro obce s důrazem na nutnost varování obyvatel. Během dne byl ve stejném
profilu na řece Bečvě vyhlášen 3. SPA. Zazněla informace, že se očekává průtok až 730 m3/s
a tato hodnota se přibližovala povodňovým stavům v roce 1997. Olomoucký kraj oznámil
vyhlášení Stavu nebezpečí. Bylo provedeno plnění protipovodňových pytlů a jejich rozvezení
na potřebná místa. Celkem bylo pro ochranu před povodněmi použito ve městě Přerově 6 000
pytlů a v ostatních obcích a subjektech (i občané) 8 000 ks. Na stavbách protipovodňových
hrází pracovali členové SDH (sbor dobrovolných hasičů), příslušníci AČR (Armády ČR) a
dobrovolníci.
V úterý 18.5. zasedala Povodňová komise města Přerova a Krizový štáb města Přerova.
Tajemníkem krizového štábu byly řízeny práce při zajišťování dodávek osobní a věcné
pomoci.
Ve středu 19.5. byly odvolány SPA a bylo rozhodnuto o ukončení činnosti Povodňové komise
města Přerova.
Ve čtvrtek 20.5. byl prodloužen stav nebezpečí do 31.5.2010, 24:00 hodin.
Dne 21.5. rozjela Teplárna Přerov provoz na záložní zdroj. Zahájení normálního provozu bylo
oznámeno na 4.6.2010. Teplárně byly poskytnuty síly a prostředky od HZS OK k odčerpání
vody ze zaplavené technologie.
1.6.–3.6.2010
Jakmile hladina Olešnice 1.6. dosáhla 1. SPA informoval tajemník PK Přerov obce po toku,
současně informoval tajemníka KŠ Přerova a místopředsedy PK Přerova. Informován byl i
primátor Přerova a na jeho podnět bylo svoláno 1. zasedání PK a pracovní skupiny KŠ.
Činnost byla zahájena 6:55 v Centru krizového řízení. Okamžitě bylo zahájeno pytlování a
stavba ochranné hráze u trafostanice v Dluhonicích, dále také distribuce pytlů potřebným
občanům. Byly zabezpečeny prostory pro případnou evakuaci, těžká technika a vydávány
58
prostředky humanitární pomoci.
Ve středu 2.6. byly nadále monitorovány stavy vodních toků. Hladina od nočních hodin
neustále stoupala (po 4. hodině – Bečva (Teplice) i Moštěnka (Prusy) byly na 1. SPA), v 6:15
byl vyhlášen 2. SPA na Moštěnce a krátce na to i 3. SPA. Byly informovány obce na toku a
KŠ OLK (krizový štáb Olomouckého kraje). Opět se sešla PK Přerov a KŠ Přerov
v základním složení. Poté, co Bečva v Dluhonicích dosáhla 1. SPA , byly informovány obce
po toku a ohrožené firmy. Byla také zjišťována situace v obci Troubky nad Bečvou a
konzultována s Povodím Moravy, s.p. Činnost zahájily také další PK obcí po vodním toku
Moravy a Bečvy, situace byla monitorována, fungovalo i předávání informací. Povodí
Moravy, s.p., muselo řešit v Lobodicích rozkrádání protipovodňové hráze z pytlů s pískem.
Dále se ve spolupráci se starostou obce Troubky a HZS Přerov monitorovala situace v oblasti
kolem Troubek. Na základě problémů s vybřežením Strhance v Prosenicích byl vznesen
požadavek na snížení průtoku na jezu v Lipníku nad Bečvou. Vzhledem k vývoji situace byla
ještě v dopoledních hodinách svolána kompletní PK a KŠ ORP Přerov. V této době již bylo
hlášeno zaplavování nemovitostí. Na řece Bečvě v Dluhonicích byl v 10:34 vyhlášen 2. SPA.
V 12:42 hod. Bečva v Teplicích dosáhla 3. SPA a krátce nato v 13:00 hod. vyhlásila PK
Lipník 3. SPA. Ze skladu Technických služeb města Pelhřimova byly uvolněny další
protipovodňové pytle. Problémy s porušením hráze v Troubkách byly řešeny poskytnutím
pytlů a bagru.
Ve čtvrtek pokračovalo posílení protipovodňové hráze z pytlů v Troubkách. Byly vydány
pytle pro obec Kojetín a naskladněny další pytle pro potřeby KŠ. PK OK, KŠ HZS OK a
tajemník BR OK byli informováni o stálém poklesu na Bečvě, o uzavírkách silnic a
předpokládaném ukončení činnosti PK a KŠ Přerov ve 14:30 hod.
Obec Troubky
Informačni servis:
- zřízena telefonická informační linka
Varování bylo zabezpečeno prostřednictvím místního rozhlasu a hlasové sirény.
V noci ze 17.5. na 18.5. došlo k zaplavení obce Troubky, bylo zaplaveno asi 80 % území. Od
3 hodin probíhala evakuace, příp. záchrana až 140 osob (evakuované osoby byly přemístěny
do evakuačních středisek v Tovačově a Oplocanech) a byly prováděny uzavírky okolních
silnic. V obci byli nasazeni 4 velitelé, z řad HZS OK, rozděleni do jednotlivých sektorů, byli
tak schopni lépe komunikovat s občany a koordinovat jejich požadavky. Armáda k 8. hodině
ranní nebyla dosud využita. Na obecním úřadě byl zřízen Krizový štáb a zajištěno zázemí pro
občany a zasahující složky IZS. Celá obec byla odpojena od dodávek elektrické energie.
V průběhu dopoledne 18.5. navštívil obec hejtman Olomouckého kraje a část povodňové
komise a byla nasazena Armáda ČR. Dne 19.5. se zde uskutečnila schůzka s humanitárními
organizacemi – Člověk v tísni, Maltézská pomoc, ČČK, Charita, ADRA a dalšími společně
s HZS OK z důvodu koordinace humanitární pomoci na postiženém území, která se
opakovala i 23.5. ve 12:00 hod. a v 17:00 hod. Byly nasazeny jednotky SDH na čerpání vody
a za koordinace nevládních organizací probíhala pomoc dobrovolníků.
Od pondělí 24.5. došlo ke snížení počtu pomáhajících jednotek SDH, protože bylo nutné plnit
i běžné vlastní pracovní povinnosti. Z tohoto důvodu došlo k posílení jednotek z řad HZS OK.
Čtyři trafostanice a plyn byl již v celé obci zprovozněn.
Na záchranné práce bylo nasazeno 20 jednotek (celkem 150 hasičů). Pro záchranu osob bylo
použito člunů, těžké techniky ze ZÚ Hlučín a další techniky jednotek PO. Záchranné práce
byly ukončeny 18.5. ve večerních hodinách, do doby než došlo k poklesu vody v obci, bylo
prováděno zásobování obyvatel potravinami. Uzávěru obce a střežení majetku zajišťovala
59
Policie ČR ve spolupráci s Celní správou ČR. Na vjezdech do obce byly umístěny společné
hlídky PČR a členů SDH obce Troubky. Pro snížení hladiny v obci bylo na čistírně odpadních
vod nasazeno velkokapacitní čerpadlo z HZS Olomouckého kraje. Postupně probíhalo
odčerpávání vody z obce prostřednictvím přečerpávací stanice a čistírny odpadních vod. Od
20.5. bylo zahájeno čerpání lagun a sklepů. Na odčerpávání vody pracovalo v jednom dni až
65 jednotek PO. Jednotky PO byly společně s AČR zapojeny i do pomoci obyvatelstvu při
vyklizení zatopených prostor. Čerpací práce byly ukončeny 25.5.
Zaplavení chovů drůbeže způsobilo úhyn cca 5 000 ks drůbeže. Odstranění uhynulé drůbeže
zajišťoval majitel chovu ve spolupráci s jednotkami požární ochrany.
S ohledem na nárůst hladiny Bečvě 2.6. a za předpokladu dosažení 3. SPA provádělo Povodí
Moravy intenzivní výstavbu protipovodňové hráze před obcí. Jednotky PO byly nasazeny na
osvětlování místa výstavby hráze a na přečerpávání odvodňovacího kanálu za obcí, ze kterého
hrozilo zaplavení obce. Na čistírně odpadních vod bylo připraveno i velkokapacitní čerpadlo
z HZS Královehradeckého kraje.
Od 18.5 byla na vyžádání nasazena Armáda ČR (8 vojáků - samostatná záchranná rota
Olomouc). Zajišťovala stravování zasahujících a obyvatel obce. Od 25.5. zasahovalo v
Troubkách 31 vojáků.
Přes drobné počáteční potíže byla funkčnost telefonních sítí operátorů přijatelná. S ohledem
na přetížení telefonní sítě v obci Troubky bylo žádáno cestou MV- GŘ HZS ČR o zabezpečení
spojení v postižené oblasti. Další operátoři byli informování o výpadcích dodávek elektrické
energie v obci Troubky. Operátoři zajistili nouzové dodávky elektrické energie z mobilních
zdrojů.
Obec Dluhonice
Přes odvodňovací kanál došlo k zatopení rozvodny Dluhonice. Odčerpávání vytvořených
lagun probíhalo pomocí velkokapacitního čerpadla HZS.
Závěrečné zhodnocení a návrhy opatření:
Opatření učiněná v rámci protipovodňové ochrany byla provedena v souladu s Povodňovým
plánem města Přerova, obce s rozšířenou působností.
Poprvé byla činnost na území ORP řízena z „Centra krizového řízení“. Centrum krizového
řízení Přerov bylo vybudováno v prostorách požární stanice Přerov. Slouží od února 2008.
Instalované počítačové vybavení je napojeno na sobě nezávislé počítačové sítě obou subjektů
a v případě výpadku energie je napájení sítě pro provoz počítačů a provoz centra zabezpečeno
z náhradních zdrojů hasičů. Výhodou umístění pracoviště v prostorách požární stanice je
možnost spuštění varovného systému sirén přímo z této místnosti. Dále je možné bez zásahu
přímo z centra vstoupit do vysílání regionální kabelové televize. Technické vybavení hasičů
umožňuje sledovat pomocí rádiového spojení pohyb zasahujících jednotek a mít tak aktuální
přehled o jejich činnosti přímo v terénu. K nezbytnému vybavení pracoviště patří mapové
podklady a všechny plány, které slouží k simulaci vývoje situace a k následnému rozhodování
o dalším postupu a nutných opatřeních.
Za mimořádných situací, při kterých je nutná aktivace povodňové komise nebo krizového
štábu, je do centra zprovozněna telefonní linka 581 268 471.
Povodňová situace prověřila fungování zřízeného pracoviště a bylo konstatováno, že
přítomnost zástupců všech řídících složek na jednom místě urychlila předávání zpráv a řešení
vzniklé situace. Bohužel vyšší koncentrace osob v jedné místnosti narušovala přesnost
předávání zpráv a jejich zaznamenávání, včetně poskytování informací veřejnosti.
Během práce PK došlo k selhání výpočetní techniky a nebyly proto po určitou dobu dostupné
informace z internetu.
Jakmile byla vydána závažnější informace občanům, došlo k přetížení mobilní telefonní sítě.
60
Osvědčilo se použití hlasových sirén (digitální bezdrátový rozhlas), které zabezpečovaly
rozšíření krátkých hlasových zpráv mezi občany. Tento systém byl doporučen ke zřízení
v dalších oblastech. V některých lokalitách docházelo k problémům se srozumitelností zpráv,
proto se jako vhodné jeví doplňkové informování obyvatel na území města SMS systémem.
Jako nutné se ukázalo urychleně vyřešit ochranu „rozvodny“ v Dluhonicích. Při této povodni
byla její ochrana řešena jako prioritní záležitost. Nutné je věnovat se i propustkům v oblasti.
Nedostatečně se projevila aktualizace informace o stavu na vodních tocích v hodinovém
kroku. Pro optimální informační činnost povodňové komise je nezbytné, aby ze strany ČHMÚ
byla dostupnost údajů o hladinách řek řešena on-line formou. Z pohledu PK Hranice chyběly
údaje z důležitých lokalit. Nedostatky se projevily i v neaktuálnosti informací od správců
povodí. Měla by být zajištěna užší spolupráce s PK a to zejména při monitorování stavu toků
a vyhlašování SPA.
Ukázalo se, že protipovodňová ochrana bez realizace technických opatření (výstavba hrází)
nebude mít velký vliv na zmírnění škod a zejména, že problémy při povodňových stavech
jsou ještě zvýrazněny zástavbou ve stanovených záplavových územích.
Zpráva je ve všech směrech zpracována velmi pečlivě a věnuje pozornost nejpodstatnějším
okolnostem, které ovlivňovaly jak vývoj konkrétní povodňové situace, tak činnost
povodňových orgánů ORP a obcí. Ze zprávy je zřejmé, že povodňový orgán pracuje velmi
zkušeně a podle velmi kvalitně zpracovaného povodňového plánu. Možnosti nepříznivého
vývoje situace jsou pak povodňovým orgánem včas předvídány a opatření jsou připravována
s předstihem (varování občanů, varování klíčových provozovatelů technické obsluhy územírozvodna Dluhonice, kanalizace apod.).
Nesporná velká zkušenost povodňového orgánu, vyplývající z popisu a zaměření jeho činnosti
na skutečně důležité aktivity, se pak projevuje i v pečlivosti zpracování dokumentace podle
všech požadavků vodního zákona. Zkušenost je zřejmá i ze skutečnosti, že žádný z požadavků
zákona, jak na výkon činnosti, tak na plnění dokumentačních povinností a vyhodnocení
zkušeností z proběhlé povodňové situace, není podceňován a přehlížen. Je zřejmé, že
povodňový orgán ORP Přerov je si dobře vědom, jak se mu vyplatí, při zvládání každé
budoucí povodňové situace takto pečlivě zdokumentovat a zpětně promyslet a vyhodnotit
vlastní činnost při povodni, která již byla zvládnuta.
Jedinou částečně chybějící informací je souhrnný popis věcného rozsahu a odhad ocenění
škod, které při povodni vznikly v obcích, jmenovaných jako postižené obce. Z kontextu
zprávy je možné se domnívat, že tyto informace byly z podnětu krajského úřadu zpracovány a
vyhodnoceny v samostatné zprávě. Pro tuto domněnku svědčí i podrobné zpracování škod
v lesích, v honitbách a v sektoru rybářství.
Cenná je také dobře dokumentovaná snaha o zjištění příčiny průsaku ochranného ohrázování
koryta Bečvy v okolí tenisových kurtů a haly. Úsilí věnované důslednému vyšetření příčin
obdobných nečekaných překvapení při jakékoliv povodňové události se mnohonásobně vrátí
hladkým zvládnutím budoucích povodní.
Se závěry uvedenými v kapitole 5 zprávy, shrnující poznatky z povodňové situace lze vesměs
souhlasit. Z hlediska možností jednotlivých obcí jak dosáhnout menšího ohrožení povodněmi
pro své obyvatele, je nesporně efektivní postup, při kterém se využije všech nástrojů a
možností územního plánování pro dlouhodobé vymísťování zástavby ze známých
záplavových oblastí. Tímto postupem bude pravděpodobně dosaženo potřebného zlepšení
ochrany obyvatel dříve a rozhodně spolehlivěji, než čekáním na dostatek prostředků ve
veřejných rozpočtech, který by umožnil výstavbu povodňové akumulace na Bečvě u Teplic
pro transformaci rychle nastupujících povodňových vln.
Volání po speciálních vodoměrných stanicích před velkými městy není účelné řešit
61
z celostátní úrovně ČHMÚ, ale snáze realizovatelné by bylo zřízení takových pozorovacích
míst pro místní varování přímo z pozice příslušných měst dohodou se správcem toku. Taková
stanice nemusí mít trvalé měření a postačí pouze signalizace nebezpečných hladin a registrace
pohybu hladiny nad úrovní 3. SPA nebo nad ještě vyšším limitem, podle místních podmínek.
Tato varovná stanice může být provozována pouze v rámci hlásné služby (§ 73, odst. 2) a plně
tak poslouží povodňovým orgánům příslušných měst a naopak splněním povinnosti zajišťovat
hlásnou službu, umožní místní povodňové orgány zkvalitnit předpovědní a hlásnou službu
ČHMÚ a správců toků, založenou na informacích z dlouhodobě sledovaných stanic kategorie
A a B.
Mimořádná pozornost by jednoznačně měla být věnována ochraně rozvodny Dluhonice před
záplavením.
62
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
V Jihomoravském kraji nastala významnější povodňová situace ve dvou obdobích 17.5.–
25.5.2010 a 2.6.–3.6.2010.
- informace na internetových stránkách Jihomoravského kraje
- speciální povodňová krizová telefonní linka (provozoval ji KÚ Oddělení krizového řízení
a obrany): 541 658 821 (od 18.5.2010 do pátku 21.5.2010, 24-hodinová služba, od 21.5.
v pracovní době Krajského úřadu JMK). Měla poskytovat informace o dopravní situaci,
aktuální povodňové situaci, rady postiženým občanům, evidovala nabídky humanitární
pomoci (podle informací KÚ JMK nebyla ze strany veřejnosti velká odezva). Provoz byl
ukončen s ukončením činnosti Povodňové komise Jihomoravského kraje
- dále bylo možné se obracet na e-mail [email protected] a dispečink
Povodí Moravy, s.p., 541 211 737
- dne 2.6.2010 byla HZS zřízena non-stop krizová informační linka: 950 640 601 (podle
zhodnocení HZS byla odezva veřejnosti minimální)
Květen 2010
Hlavní příčinou vzniku povodňové situace v květnu 2010 byl výskyt intenzivní srážkové
činnosti a to zejména v oblasti Beskyd a Javorníků, kde bylo nejvíce zasaženo povodí
Rožnovské a Vsetínské Bečvy, následně povodí Bečvy a úsek řeky Moravy od soutoku s
Bečvou až po soutok s Dyjí. K prudkému nárůstu průtoků přispěla i značná nasycenost
zasažených povodí způsobená srážkovou činností probíhající každodenně s různou intenzitou
prakticky již od začátku měsíce května.
Největší srážkové úhrny za 24 hodin se na území spravovaném podnikem Povodí Moravy,
s.p., vyskytovaly ve dnech 16.5.–18.5., v některých oblastech s menší intenzitou ještě i ve
dnech 20.5.–23.5. Maximální srážkové úhrny (60–100 mm za 24 hodin) byly zaznamenány
dne 16.5., a to v oblasti horních částí povodí Rožnovské a Vsetínské Bečvy (Beskydy,
Javorníky).
Na tocích ve Zlínském, Olomouckém a následně i Jihomoravském kraji (Hodonínsko a
Břeclavsko) nastaly výrazné vzestupy hladin a průtoků a to především v povodí řek Bečvy a
Moravy, kde byly dosaženy 3. stupně povodňové aktivity. Nejvážnější situace byla ve dnech
17.5.–22.5., kdy také docházelo na většině zasažených toků ke kulminacím při dosažení
3. stupňů povodňové aktivity. V úseku povodí řeky Moravy na území JMK došlo kromě
Moravy k rozvodnění jediného vodního toku a to říčky Kyjovky.
Povodí řeky Dyje bylo povodňovou situací zasaženo jen částečně a okrajově (jihovýchodní
část povodí), kdy zejména v povodí toků Litava a Kyjovka byly dosaženy 1. a krátkodobě i
2. stupně povodňové aktivity.
Vzhledem k vývoji situace byly v ranních hodinách prověřeny kontakty na starosty, kteří jsou
členy protipovodňového systému v kraji. Hejtman Jihomoravského kraje svolal na pondělí
17.5. pracovní štáb povodňové komise Jihomoravského kraje na dispečink Povodí Moravy,
s.p., a následně tento štáb v přímém kontaktu s dispečinkem Povodí Moravy, s.p., celou
situaci průtoků a rozlivů na území Jihomoravského kraje monitoroval a průběžně
vyhodnocoval až do opadnutí hladin v řece Moravě zpět do 2. SPA, tj. do 22.5.
Při prvním setkání mohla PK konstatovat, že na území Jihomoravského kraje v té době
nehrozila žádná mimořádná situace. S ohledem na meteorologickou předpověď a prognózu
zvýšení průtoků v toku Morava až na 800 m3/s (kulminace se předpokládala v úterý večer středa ráno) se zvažoval další postup. Hejtman JMK zvažoval vyhlášení stavu nebezpečí,
případně vyhlášení civilního nouzového stavu.
63
Jihomoravský krajský úřad rozeslal radnicím obcí s rozšířenou působností Veselí nad
Moravou, Hodonín a Břeclav informace vztahující se ke koordinaci činnosti úřadů při
povodňovém nebezpečí. V průběhu dne byly zapojeny složky IZS, především HZS, jednotky
požární ochrany a policie ČR.
Místní povodňové orgány ve spolupráci s dalšími členy povodňové ochrany prováděly
prohlídku kritických míst, která znaly z minulých povodní. Na obhlídku problematických míst
se vydal také hejtman a osobně se seznámil se situací v kritických oblastech. Organizovalo se
preventivní zabezpečení hráze Moravy pod Hodonínem geotextiliemi a pytli s pískem.
Společně (PK JMK, PK ORP Břeclav a ORP Hodonín a Dispečinku Povodí Moravy, s.p.) se
projednávaly a prováděly manipulace zejména na odlehčovací rameni Kyjovky a nápustném
objektu.
Dne 18.5. se uskutečnilo další setkání PK. V úvodu bylo konstatováno, že i při dosažených
3. stupních povodňové aktivity nedochází na jižní Moravě k ohrožení života a zdraví obyvatel
či veřejného a soukromého majetku. Byla zřízena povodňová krizová linka 541 658 821.
Průtok v řece Moravě měl stále vzrůstající tendenci, kulminace se očekávala v druhé polovině
týdne. Předpokládalo se, že dojde k vybřežení z koryta, ne však v obydlených oblastech.
Dosud nenastaly důvody pro vyhlášení stavu nebezpečí, v případě změny situace byl hejtman
připraven jej vyhlásit, nikoliv však plošně, ale jen v územních obvodech obcí s rozšířenou
působností Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav.
Probíhala komunikace s dolnorakouským hejtmanem, bylo sledováno dění v zasažených
částech JMK (Týnce a Lanžhota na Břeclavsku, kde hrozil rozliv vody z říčky Kyjovky. V
Lanžhotě se v podvečer povodňový štáb rozhodl namontovat mobilní protipovodňovou
zábranu).
Asociace krajů v čele s hejtmanem JMK se prostřednictvím videokonferencí domlouvala na
společném postupu při protipovodňových opatřeních. Všichni hejtmani se shodli na společné
koordinaci mezikrajové pomoci cestou Asociace krajů ČR. Hejtmani z krajů zasažených
povodní, tedy Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského se dohodli, že
videokonference se uskuteční každý den ráno, kdy si předají aktuální informace a budou
koordinovat svůj další postup.
Dne 19.5. se při pravidelné videokonferenci Asociace krajů ČR členové postižených krajů
informovali o nabídkách pomoci (Vězeňská služba ČR (zapojení až sto vězňů se zajištěnou
ostrahou i stravováním), Hlavní město Praha (technika a vysoušeče), nabídky finanční pomoci
mezi kraji).
Generální ředitel Povodí Moravy, s.p. informoval o aktuálním stavu (hladina Bečvy klesala a
v Kroměříži řeka Morava už kulminovala, ve Strážnici i Lanžhotě nadále platil 3. stupeň
povodňové aktivity). Bylo zveřejněno, že k tomuto dni byla provedena všechna preventivní
protipovodňová opatření nutná podle povodňové komise nebo podle žádostí starostů.
Během dne navštívil hejtman zasažené oblasti (Lanžhot, hráz u slovenských hranic, Hodonín,
kde se setkal s ministryní životního prostředí, Rohatec).
Dne 20.5. ráno se uskutečnila opět porada 4 hejtmanů moravských krajů zasažených
povodněmi. Informovali se o nabízené pomoci, dohodli se z podnětu hejtmana JMK na
společném setkání s ministry české vlády (MV, MZe, MMR, MPO) v Olomouci.
Tok Morava ve Strážnici už kulminoval, v Lanžhotě se kulminace očekávala během pátku
21.5. V koordinaci s členy PK kraje bylo zabezpečeno odlehčení Moravy do poldru Soutok.
Řešila se otázka možného zhoršení kvality zdrojů vody, postupy likvidace komárů.
Zasažené obce a velikost zasaženého území
- katastry obcí, dotčené povodňovou situací: Moravský Písek, Veselí nad Moravou,
Vnorovy, Strážnice, Rohatec, Hodonín, Lužice, Mikulčice Týnec, Tvrdonice, Kostice,
64
-
Lanžhot
obce, v nichž byly prováděny záchranné povodňové práce: Rohatec, Hodonín, Týnec,
Lanžhot, v minimálním rozsahu Veselí nad Moravou
obce, v nichž došlo k zasažení obydlí (většinou rozlivem či vzestupem hladiny spodní
vody): Rohatec, Hodonín, Lanžhot
Součástí předložené krajské zprávy byly výtahy ze zpráv zasažených ORP Hodonín, Kyjov a
Veselí nad Moravou. Jejich shrnutí bude uvedeno dále, po shrnutí situace z června 2010, u
jednotlivých ORP současně s informacemi z červnových povodní.
Červen 2010
Vznik druhé povodňové epizody ve dnech 1.6.–7.6.2010 byl způsoben opět výskytem
intenzivní srážkové činnosti, především ve dnech 1. a 2.6., kdy silné srážky zasáhly během
dne 1.6. a noci na 2.6. od severovýchodu nejprve oblast Beskyd a Javorníků, postupně pak
srážková činnost postupovala směrem na jihozápad prakticky přes celé území povodí Moravy
a Dyje. Zasaženy byly zejména kraje Zlínský, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina,
okrajově i kraj Pardubický a Moravskoslezský.
V Jihomoravském kraji a kraji Vysočina se srážková činnost projevila nejvíce během noci
z 1.6. na 2.6. a během dne 2.6., kdy srážkové úhrny přesáhly v některých oblastech 30 mm za
24 hodin. Zasažena byla hlavně povodí toků Svratka a Svitava, částečně i povodí toků Jihlava
a Dyje.
Tato srážková činnost a silná nasycenost povodí z předchozí povodňové epizody způsobily
opětovné zvýšení průtoků na tocích prakticky v celém povodí řeky Moravy s překročením 2. a
3. stupňů povodňové aktivity. Nejvážnější situace nastala 2.6.–5.6. zejména v dolní části
povodí řeky Moravy (Kroměříž – Lanžhot), kdy řeka Morava ve Strážnici dosáhla ještě
vyššího stavu, než při povodňové vlně z konce května 2010. Vážná situace byla zaznamenána
také na tocích Dřevnice, Olšava a některých dalších menších tocích.
V činnosti byla povodňová komise Jihomoravského kraje.
Po projednání v Povodňové komisi JMK, Hejtman JMK vyhlásil stav nebezpečí od 2.6. do
11.6. pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Břeclav, Hodonín, Veselí nad Moravou,
Kyjov, Bučovice, Slavkov u Brna, Šlapanice a Židlochovice a poté, od 4.6. do 11.6., pro
správní obvod obce s rozšířenou působností Hustopeče.
V obou případech byl krizový stav ukončen k 24.00 hod. dne 11.6.
Dne 2.6. se hejtman JMK informoval o situaci ve Slavkově, prověřoval možnost nasazení
Armády ČR na likvidační práce, informoval o závěrech PK. Sdělil, že na některých místech
sice stále platí třetí stupeň povodňové aktivity, ale nikde nedošlo k bezprostřednímu ohrožení
trvale osídlených území. Kromě manipulací na Brněnské přehradě bylo opět zahájeno
odlehčování Moravy do poldru Soutok. Koordinovala se vodohospodářská opatření s krajem
Vysočina.
Dne 3.6. v povodí řeky Moravy nedošlo k žádnému extrémnímu vývoji. Na území JMK
nebylo nutné během uplynulé noci nařizovat evakuace.
Zásadní informace z dopoledního zasedání PK konaného dne 5.6. říkala, že hladiny řek už
kulminovaly, očekával se postupný pokles či stagnace, 3. SPA na řece Moravě platil v tuto
chvíli pouze ve Strážnici, Lanžhotě a na Svratce v Židlochovicích. Nenaplnily se předpovědi
o očekávaných prudkých nočních deštích, úhrn srážek dosáhl 3 mm, více srážek spadlo pouze
v Beskydech bez dopadu na území JMK. Největším nebezpečím byly průsaky hrází, například
na Kyjovce či na odlehčovacím kanále Uherský Ostroh – Veselí nad Moravou a v Hodoníně,
které byly monitorovány. Na řešení této situace byli nasazeni hasiči, pracovníci Povodí
Moravy, s.p., i soukromé firmy. V této době již probíhala sumarizace škod v jednotlivých
65
obcích.
Z informací HZS vyplývá, že Krizový štáb JMK prakticky aktivován nebyl, Bezpečnostní
rada kraje nebyla svolána. Funkci KŠ JMK plnila Povodňová komise JMK spolu s pracovním
skupinou krizového štábu.
Od 7.6. byla zahájena příprava na opatření související s přemnožením komárů. Na organizaci
se podíleli pracovníci odboru životního prostředí JMK, oddělení krizového řízení JMK,
krajský hygienik a radní pro životní prostředí. Na základě závěru ze svolaného jednání byly
města a obce vyzvány, aby za spolupráce s KHS aplikovaly přípravek na hubení komárů.
Proběhlo zároveň jednání hejtmana kraje se zástupci ORP postižených povodněmi k ujasnění
postupů při sčítání škod.
Závěrem lze uvést, že nedošlo k zaplavení většího osídleného území kraje. Samostatnou
epizodou byly přívalové deště, které postihly zejména Slavkovsko a město Slavkov u Brna.
Z informací HZS nebyl v žádné obci JMK spuštěn varovný signál ani nebyl využit náhradní
způsob varování, nebylo nutné provádět evakuace (i když byly v některých lokalitách
plánovány).
Povodňová komise zasedala 4x v období od 17.5. do 20.5. Další zasedání se konala od 2.6. do
4.6. Povodňová komise zasedala každý den. Zúžená část povodňové komise se zúčastňovala
také jednání Krizového technického štábu Povodí Moravy, s.p. Z každého zasedání PK JMK
byl pořízen zápis a rozeslán pomocí systému EMOFF jednotlivým členům PK JMK a členům
povodňových komisí dotčených obcí s rozšířenou působností.
Na jednáních povodňové komise byly podávány informace o aktuální celkové situaci a dalším
vývoji povodně, byly řešeny a schvalovány mimořádné manipulace na vodních dílech, např.
odlehčovací rameno Moravy nebo odlehčení do poldru Soutok, podávány informace o
manipulacích na vodních dílech, nutné zabezpečovací a záchranné práce. PK podávala zprávy
a spolupracovala s příslušnými ministerstvy, rakouskou a slovenskou stranou, jednotlivými
obcemi s rozšířenou působností, sousedními kraji atd. Dále na zasedání PK byly řešeny
otázky uzavírek silnic, nasazování jednotek HZS a techniky, např. čerpadla, čluny apod.,
znečištění, hygieny, evakuace, záležitosti Policie ČR, protipovodňová opatření apod.
V kraji byly postupně aktivovány povodňové komise a krizové štáby ORP Hodonín a Veselí
nad Moravou. V ORP Břeclav zasedala Bezpečnostní rada a povodňová komise. Dne 31.5. byl
aktivován KŠ ORP Slavkov u Brna, ale bez aktivace pracovní skupiny. Dále byly aktivovány
povodňové komise v ORP Kyjov, Šlapanice, Židlochovice a Hustopeče. Během obou hlavních
period povodní (květen, červen) byl aktivován i KŠ HZS JMK.
Odborná spolupráce s povodňovými orgány byla bezproblémová.
Z hlediska činnosti HZS JMK a jednotek PO při zabezpečovacích, záchranných a
likvidačních pracích byly evidovány 2 hlavní periody, při kterých bylo nasazeno poměrně
značné množství sil a prostředků.
1. období 18.5.–25.5.2010
Ve velkém rozsahu začaly zabezpečovací, záchranné a likvidační práce již od 18.5. v důsledku
stoupání obou toků až k 3. SPA – stavba hrází (protipovodňové stěny, pytlování), čerpání
vody ze sklepů (postupně však došlo i ke zvýšení hladiny spodní vody = konec čerpání z níže
položených lokalit).
HZS JMK na základě vývoje situace aktivoval svůj Krizový štáb HZS JMK v termínu od
17.5., od 8:00 hod. do 15:00 hod. Dne 21.5. KŠ pracoval v redukovaném počtu a řešil kromě
koordinace nasazení sil a prostředků i další opatření, zejména v oblasti zajištění distribuce
66
vysoušečů, pytlů, násypek a dále dezinfekčních a čistících prostředků v majetku HZS JMK.
2. období 2.–3.6.2010
Opakovaly se problémy na dolním toku Moravy a Kyjovky, současně nastaly problémy i na
řece Olšavě a Dřevnici, což dále zhoršilo průtoky na dolním toku Moravy. Průtoky na
exponovaných místech dolního toku Moravy byly vyšší, než pří 1. periodě v květnu. Dalším
rozvodněným tokem byla Litava, kde byla ohrožena oblast na středním (Brankovice) a dolním
toku (okolí Měnína, Žatčan, Těšan a Blučiny). Vydatné srážky na Českomoravské vrchovině
zvýšily průtoky i na Svratce a Svitavě. Zde došlo k ohrožení zejména na dolním toku Svratky
(Židlochovice, Hustopečsko) a středním toku Svitavy (Rájec-Jestřebí, Spešov). JPO
zasahovaly na žádost povodňových orgánů zejména při stavbě a zpevňování hrází, čerpání
vody ze sklepů a lagun, odstraňování překážek z komunikací.
HZS JMK na základě vývoje situace znovu aktivoval svůj Krizový štáb HZS JMK, a to
v termínu od 2.6., od 14:00 do 15:00, 7.6. opět v redukovaném počtu. Kromě činností,
uvedených již výše, KŠ HZS v součinnosti s KOPIS zabezpečoval i non-stop fungování
krizové informační linky pro veřejnost v JMK.
Byly prováděny práce na objektech vodních děl IV. kategorie (rybnících) na Hodonínsku a
dále zejména na řekách Svratka, Morava a Kyjovka – zpevňování hráze (pytlování), čerpání
vody, přečerpávání vody, plnění vodních hrází, čištění kanalizační sítě, odstranění překážek
(např. spadlých stromů), monitorovací činnost, sdělování informací obyvatelstvu v
záplavových oblastech. Byly zapůjčovány vysoušeče k vysoušení zdiva (provedeno
proškolení obsluhy). Dále byl proveden rozvoz desinfekčních prostředků z majetku HZS JMK
do některých postižených obcí.
Během sledovaného období KOPIS IZS JMK komunikoval s Povodňovou komisí JMK.
Velmi dobrá byla taktéž komunikace s jednotlivými Povodňovými komisemi zasažených
ORP. KOPIS IZS JMK v průběhu celého sledovaného období předával výstrahy a informační
zprávy ČHMÚ na orgány veřejné správy a krizového řízení.
V telefonních sítích hlavních operátorů v JMK (O2, Vodafone, T-mobile) byly zaznamenány
krátkodobé výpadky lokálního významu.
HZS spolupracoval se sdělovacími prostředky prostřednictvím tiskových mluvčí. Za uvedené
období tiskový mluvčí HZS JMK pro informování médií a veřejnosti zpracoval celkem 41
aktuálních tiskových zpráv. Při mimořádných událostech měl tiskový mluvčí prakticky
nepřetržitou pohotovost. Podrobnosti zásahů mluvčí operativně upřesňoval s veliteli zásahů,
řídícími důstojníky i vedením HZS JMK. Mluvčí se účastnil také jednání zúženého krizového
štábu HZS JMK.
Policie ČR
Činnost policistů byla zaměřena na monitorování situace na vodních tocích (podle požadavků
povodňových komisí), monitorování průjezdnosti komunikací, odklon a regulace dopravy na
místech lokálního zaplavení komunikací, zvýšený dohled v oblastech s lokálním zaplavením
nemovitostí (prevence proti rabování - v obci Rohatec).
Zajištění varování obyvatel obcí v ohrožených oblastech nebylo po Policii ČR požadováno,
varování bylo zajištěno prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků a činností
příslušného obecního úřadu.
Policisté preventivně informačního oddělení krajského ředitelství policie JMK průběžně
poskytovali občanům aktuální informace zejména o dopravě, uzávěrách lokálně zaplavených
komunikací a objížďkách. Informace předávali prostřednictvím médií (zejména regionálních,
ale i celostátních rádií) a vlastních internetových stránek s textovými i zvukovými zprávami.
67
Dle poznatků HZS probíhala činnost v běžném režimu.
Armáda ČR
Armáda ČR nebyla ve sledovaném období v JMK v souvislosti s povodněmi nasazena.
Humanitární pomoc
V JMK nebyla během povodní poskytována post-traumatická intervenční péče.
Dle sdělení koordinátora PANELu nestátních neziskových organizací v JMK nebyly při
zásazích v rámci sledovaného období využity humanitární organizace v JMK. Pomáhala
pouze Diecézní charita, avšak jen formou vyslání svých pracovníků z oblastních charit v JMK
do postiženějších regionů v ČR (např. Troubky).
Nebyla koordinována HZS.
Součástí předložené krajské zprávy byly výtahy ze zpráv zasažených ORP během května
(Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou) a června 2010 (Boskovice, Břeclav, Hodonín,
Hustopeče, Kyjov, Pohořelice, Šlapanice, Veselí nad Moravou a Židlochovice).
ORP BOSKOVICE
Období 2.6.–4.6.2010
Zasažené významnější toky: Svitava, Semíč, Bělá, Křetínka, Jevíčka
Povodňová komise poskytovala metodickou pomoc obcím a zajišťovala vzájemnou
informovanost. Dále bylo zajišťováno vyznačení objížďky (Správy a údržby silnic JMK
Blansko), odčerpávání zatopených prostor objektů rodinných domů (členové SDH).
Charakter průběhu povodně nevyžadoval vojenskou nebo další pomoc nad rámec činnosti
základních a ostatních složek IZS. Záchranné práce nebyly realizovány.
K hodnocení spolupráce s dalšími povodňovými orgány bylo uvedeno, že probíhala na všech
úrovních velmi profesionálně.
Zpráva byla součástí Souhrnné zprávy o průběhu povodní v Jihomoravském kraji v květnu a
červnu 2010. Zpráva nebyla rozsáhlá a nevěnovala se příliš rozboru příčin a průběhu povodně.
Další části definované § 76 a § 79 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách byly obsaženy, přesto
zde chyběla např. informace o zahájení a ukončení činnosti PK či podrobnější popis zajištění
řízení a koordinace činností. Věcně bylo vypracováno celkové zhodnocení a návrhy opatření.
ORP BŘECLAV
Období 17.5.–24.5.2010 a 2.6.– 7.6.2010
Dotčené významné toky: Morava, Kyjovka, Dyje
Ve dnech 17.5.–24.5. proběhla první povodeň na řece Moravě, ve dnech 2.6.–7.6. na řece
Moravě proběhla druhá povodňová epizoda, ve stejných dnech byla povodeň i na řece Dyji,
zde však bylo dosaženo max. 2. SPA. Souběžně s povodněmi na řece Moravě byly povodňové
stavy i na řece Kyjovce.
Zahájení a ukončení činnosti PK ORP Břeclav:
- zahájení 17.5. v 9:00 hod. - na řece Moravě byl vyhlášen 2. SPA, ukončení 24.5. ve 13:00
hod. zrušením 2. SPA
- zahájení 2.6. v 9:00 vyhlášením 3. SPA na řece Moravě (2. SPA byl dosažen 2.6. v 2:00
68
hod.), ukončení 7.6. v 7:00 hod. zrušením 2. SPA
V případě druhé povodňové epizody dne 2.6. vyhlásil hejtman Jihomoravského kraje
rozhodnutím č. 1/2010 „Stav nebezpečí“ pro území Jihomoravského kraje. Tímto okamžikem
převzal řízení povodně krizový štáb Jihomoravského kraje. PK ORP Břeclav však zůstala
v činnosti po celé období povodní.
Po dobu povodně spolupracovali s PK Břeclav starostové a povodňové komise následujících
obcí: Lanžhot, Kostice, Týnec a Moravská Nová Ves. Po celou dobu povodní byla PK
v neustálém kontaktu se všemi starosty výše uvedených obcí. Starostové obcí byli rovněž
zváni na zasedání PK ORP Břeclav. Spolupráce zejména se starosty obcí Týnec, Moravská
Nová Ves a Lanžhot byla na výborné úrovni.
V průběhu povodní byly prováděny zabezpečovací práce na tocích Morava, Kyjovka. Na řece
Dyji nebylo nutno provádět zabezpečovací práce, veškerá preventivní opatření byla prováděna
v souladu s povodňovými plány.
V průběhu povodní nebylo třeba nařizovat evakuaci žádných osob ani objektů, majitelé
objektů v záplavovém území byli o možném nebezpečí vyrozuměni a byli v kontaktu s PK.
PK ORP spolupracovala zejména s PK ORP Hodonín. Okrajově taky s PK ORP Hustopeče,
která informovala o situaci nad VD Nové Mlýny.
Po komunikační stránce lze jako dobrou hodnotit spolupráci s PK ORP Hodonín, která
pravidelně informovala o aktuální situaci a přijatých opatřeních na tocích Morava a Kyjovka.
Nicméně po stránce kvality poskytnutých informací, byla komunikace špatná. Většina
informací z ORP Hodonín týkající se Kyjovky neodpovídala skutečnostem zjištěným v ORP
Břeclav. Tato skutečnost je zřejmě dána neexistencí jakéhokoli zařízení k měření průtoku
v řece Kyjovce na ORP Hodonín a dále je skutečností, že není známa skutečná kapacita
koryta Kyjovky v jednotlivých úsecích.
Spolupráce s PK JMK byla na velmi dobré úrovni. Povodňová komise Jihomoravského kraje
a pracovní skupina KŠ informovaly pravidelně o povodňové situaci a o přijatých opatřeních a
v obou případech povodně na Moravě byly její zástupci i přímo v terénu. Na velmi dobré
úrovni bylo i předávání informací prostřednictvím informačního systému EMOFF. Vzhledem
k maximálnímu nasazení pracovníků PK ORP Břeclav v terénu, však nadále zůstává
komplikované přebírání zpráv z emailu.
Předávání zpráv o stavech a průtocích ze strany Dispečinku Povodí Moravy, s.p., bylo na
velmi dobré úrovni. Dispečink Povodí Moravy, s.p., Brno informoval pravidelně o vývoji
povodňové situace, od posledních povodní v roce 2006 došlo k výraznému zlepšení práce a
předávání informací. Vydávání aktuálních zpráv několikrát denně, včetně grafického
zpracování průtoků bylo přínosné a pro práci PK vyhovující.
Slabší místo i nadále představuje řeka Dyje pod VD Nové Mlýny. Stále zde chybí přesné
informace o průtoku v Dyji pod VD Nové Mlýny. Informace o odtoku z VD Nové Mlýny,
z limnigrafu Ladná a Bernhardsthal vykazují stále velké rozdíly. Ačkoli, byl při letošní
povodni ohlášen nejvyšší odtok z VD Nové Mlýny max. 300 m3/s, skutečný průtok byl však
344 m3/s. Při průtocích nad 300 m3/s i tyto zdánlivě malé odchylky již vyžadují některá
opatření, která musí PK realizovat. Získáním přesnějších informací by se dalo předejít
některým zbytečným komplikacím. Povodí Moravy, s. p., provoz Břeclav spolupracoval
aktivně s PK na velmi dobré úrovni.
Spolupráce s ostatními složkami IZS a ostatními organizacemi byla bezproblémová.
Celkové zhodnocení povodňových aktivit na území
- PK byly včas aktivovány a fungovaly po celou dobu trvání povodní
- přijatá opatření zamezila vzniku rozsáhlejších škod na majetku a životech
69
Město Břeclav nevynaložilo na průběh povodní žádné zvláštní náklady.
MÚ Břeclav bylo nahlášeno celkem 11 událostí. Všechny události byly zdokumentovány a po
posouzení skutečného stavu na místě samém bylo rozhodnuto, že skutečně postiženým
místem v důsledku povodní byla pouze jedna nemovitost v Lanžhotě. Ostatní nahlášené
události nevykazovaly přímou příčinnou souvislost se stavem, z důvodu kterého byl
hejtmanem vyhlášen stav nebezpečí. Vyhodnocení bylo v řádném termínu předáno na KÚ
JMK.
Letošní povodně opět potvrdily některé poznatky z předchozích povodní:
- nutnost komplexního řešení problematiky vodního toku Kyjovka
- nutnost realizace funkčního ideálního hlásného profilu na řece Dyji pod VD Nové Mlýny,
a to tak, aby nebyl ovlivněn manipulacemi na VD Nové Mlýny a VH uzlu Bulhary
- potřeba osadit vodočetné latě na všech vodních dílech na všech vodních tocích.
Požadované vodočetné latě na většině vodních děl byly, nejedná se tedy o nový
požadavek, ale pouze o uvedení věcí do původního stavu.
Opatření ke zlepšení činnosti povodňových orgánů a jejich spolupráce
- PK ORP doporučuje ke zlepšení činnosti povodňových orgánů, aby vodoprávní úřad KÚ
JMK v koordinaci s vodoprávními úřady Hodonín a Břeclav provedl revize všech
manipulačních řádů na vodním toku Kyjovka, zejména Odlehčovacího ramene Morava –
Kyjovka, rozdělovacího objektu na Kyjovce a také soustavy rybníků podél řeky Kyjovky
- zřízení již 5 let slibovaného hlásného profilu na řece Dyji pod VD Nové Mlýny
Zpráva byla vypracována velmi pečlivě a obsahovala všechny důležité informace definované
§ 76 a § 79 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Jediné doporučení, které lze vydat, je zařazení
podrobnějšího rozboru průběhu povodně.
ORP BUČOVICE
Období: 20.5.–25.5.2010 a 1.6.–5.6.2010
Dotčené vodní toky: Litava a drobný vodní tok Hvězdička
Povodňová situace se vyskytla ve dvou obdobích 20.5.–25.5.2010 a 1.6.–5.6.2010 a týkala se
toků Litava a drobného vodního toku Hvězdička. Významné objekty nebyly zvýšenými
průtoky zasaženy, zatopeny byly převážně zemědělské pozemky.
Mezi prováděná opatření PK patřil monitoring povodňových profilů, koordinace činností
s HZS a správci vodních toků. Připravovala se a prováděla opatření na snížení povodňového
rizika, zejména zabezpečovací práce na suché retenční nádrži Roščoutky, odlehčení do
Uhřického potoka, odlehčení z toku Hvězdička a hrázkování Litavy a Litenčického potoka.
Spolupráce s povodňovými orgány, správci toků a účastníky povodňové služby (zejména s
HZS Bučovice) probíhala na velmi dobré úrovni. Jiná výpomoc nebyla vyžadována a
nevznikla ani potřeba evakuace.
Z průběhu povodní byla pořízena fotodokumentace kriticky ohrožených lokalit.
Zpráva obsahovala popis situace (ale nebylo např. uvedeno zahájení a ukončení činnosti PK,
KŠ a některé další podstatné informace), popis některých prováděných opatření vyčíslení
škod a návrhy opatření.
70
ORP HODONÍN
Období: 17.5.–21.5.2010 a 2.6.–3.6.2010
Dotčené vodní toky (ve zprávě uvedeno včetně ČHP): Morava, Salajka, Kyjovka, přítoky
Kyjovky (Rumsovský járek, Mutěnický potok, Prušáka, Studená chodba, Teplý járek,
spojovací rameno Kyjovka-Morava).
Období od 17.5.2010 do 21.5.2010
Přehled zasedání PK:
17.5., 13:30
užší jednání PK
18.5., 9:00
18.5., 14:00
řádné jednání PK
19.5., 15:30
20.5., 14:30
21.5., 2:30
užší, jednání PK
Povodeň na úseku řeky Moravy ve správním obvodu ORP Hodonín začala 17.5. v 1:00 hod.,
kdy byl Povodňovou komisí ORP v Hodoníně pro úsek řeky Moravy na území ORP vyhlášen
2. stupeň povodňové aktivity, tj. stav pohotovosti. Od tohoto dne se aktivizovaly povodňové
orgány obcí Hodonín, Rohatec, Petrov, Sudoměřice, Lužice, Mikulčice. Byla zavedena
soustavná činnost hlídkové a hlásné povodňové služby, naplno se rozběhla příprava všech
potřebných aktivit a příprava zabezpečovacích a záchranných prací. Bylo provedeno rozdělení
služeb pracovníků stálé pracovní skupiny (PK ORP) a stanoven režim jejich činností (včetně
zajišťování fotodokumentace průběhu povodně).
Byla stanovena pravidla podávání informací o povodni jak veřejnosti, tak PK JMK, včetně
podávání zpráv na internetu. Byla stanovena pravidla jednání PK ORP, dokumentace její
činnosti i způsoby součinnosti s PK obcí ohrožených řekou Moravou i Kyjovkou a s Povodím
Moravy, s.p., dispečinkem a provozem Veselí nad Moravou. Rovněž začaly být podávány
pravidelné informace médiím (Rádio Jih, Rádio Dyje, Český rozhlas Brno, Televize
Slovácko, Česká televize, Hodonínský deník, Zelené slovácko, Mladá Fronta Dnes, Právo,
ČTK, [email protected], Sedmička) a po celou dobu byly všechny informace
zároveň zveřejňovány na webových stránkách města Hodonína.
Hladina i průtok v korytě řeky Moravy měly stále vzestupnou tendenci a v pondělí 17.5.
v 17:00 hodin byl pro úsek Moravy a Kyjovky ve správním obvodu ORP Hodonín vyhlášen
3. povodňový stupeň, tj. stav ohrožení. Občané a firmy v nejníže položených částech Města
Hodonín byli téhož dne varováni pomocí systému varování a vyrozumění obyvatel
(rozhlas), Rádiem JIH, DYJE a byli upozorněni na možnost zaplavení vodou, byla zavedena
stálá hlásná povodňová služba (stálá pracovní skupina v budově Městské policie Hodonín).
Již při 2. SPA dne 17.5. ve 13:30 proběhlo zasedání užší povodňové komise, kde byly
projednány postupné činnosti včetně monitoringu, pohotovosti, zabezpečení pytlování a
stanovení nezbytných opatření při zvyšujících se průtocích povodňových vod.
Vývoj povodně na řece Moravě v dalších dnech nebyl příznivý. V důsledku extrémních srážek
v průběhu neděle 16.5. a noci na pondělí 17.5., především v oblasti Beskyd, docházelo k
rychlému nárůstu průtoků a hladin v tocích, zejména v povodí Bečvy a následně i na řece
Moravě. Hladiny na tocích v horních částech povodí Moravy stále narůstaly a bylo zřejmé, že
na některých místech nutně dojde k rozlivům vody z koryta řeky.
Povodňová komise rozhodla na svém zasedání dne 17.5. o zpevnění Skařinské hráze
geotextilií a pytli s pískem, které ji zabezpečí proti protržení při případném přelivu. Toto
zabezpečení prováděly sbory dobrovolných hasičů spolu s členy HZS Jihomoravského kraje,
pracovníky Povodí Moravy, s.p., a společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o. Práce byly zahájeny
17.5. asi ve 20:00 hodin a ukončeny byly s krátkou noční přestávkou 18.5. ve 13:00 hodin.
71
Již v pondělí 17.5. začala voda zaplavovat zahrady a chaty v lokalitě Salajka v Hodoníně
naproti ČOV. V obci Rohatec u silničního mostu Rohatec - Strážnice došlo k postupnému
vybřežování vodního toku Morava a zaplavení přilehlých pozemků. Dne 18.5. od 9:00 hodin
došlo na k.ú. Rohatec k přelévání pravobřežní inundační hráze řeky Moravy (Závidov), kterou
později proud vody na několika místech protrhl. V důsledku kombinace zpětného vzdutí z
řeky Moravy a zvýšeného přítoku po mimořádné srážce korytem Radějovky byl zaplaven
ostrov uprostřed Radějovky v areálu Výklopníku v k.ú. Sudoměřice. Zároveň byla zaplavena i
část přilehlých polí níže po toku Radějovky.
Dne 17.5. v 21:05 hodin byla uzavřena „cukrovarská stoka“, aby se zabránilo zaplavování
zpětným vzdutím nemovitostí v lokalitě Hodonín - Nesyt. Důsledkem bylo soustřeďování
veškeré dešťové vody, jinak odváděné stokou, v bezodtokém území Hodonín - Nesyt. V
prostoru sádek Rybářství Hodonín, s.r.o., se přelévala voda přes cestu směrem do polí k ČOV
(max. výška přelivu cca do 5 cm). Problém spočívá v nemožnosti tuto vodu při uzavření
cukrovarské stoky přečerpávat do Salajky.
Velká pozornost ze strany PK ORP Hodonín byla soustředěna na řeku Moravu, na zpětné
vzdouvání povodňových vod do městského ramene Moravy (Salajky), která při vybřežování
zaplavuje přilehlé nemovitosti – firmy, včetně Elektrárny Hodonín a bytový dům v ulici
U Elektrárny. PK ORP Hodonín proto rozhodla o instalaci protipovodňových mobilních bariér
(bytový dům v ul. U Elektrárny), které byly zakoupeny k ochraně této nemovitosti. Situace
kolem bytového domu byla neustále monitorována a nakonec bylo rozhodnuto, že se
nepřikročí k plnění mobilních bariér vodou, neboť došlo k uklidnění situace a následně k
poklesu hladiny.
Během povodně provádělo Povodí Moravy, s.p., manipulace (řádné i mimořádné) s vraty na
regulačním objektu na odlehčovacím rameni Kyjovky a na nápustném objektu Kyjovky do
Podluží. Tyto manipulace si vyžádal zvyšující se průtok řekou Kyjovkou, který nastal 18.5. od
brzkých ranních hodin. Manipulace byly prováděny po dohodě povodňových komisí
Jihomoravského kraje, ORP Břeclav a ORP Hodonín a Dispečinku Povodí Moravy, s.p. V
odlehčovacím rameni Kyjovky vystoupala hladina 20.5. až na hodnotu o 6 cm vyšší, než je
hladina stanovená Povodňovým plánem pro extrémní ohrožení. Vzhledem k tomu, že již 19.5.
se v patě hráze směrem k zástavbě na Nesytu objevily průsaky na 4 místech, které Povodí
Moravy, s.p., za pomoci společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., sanovalo pytli a geotextilií
(vytvořením lagun), byla situace nepřetržitě monitorována.
Povodňové orgány obcí zasažených povodní nevyžadovaly od zdejšího úřadu v době povodně
žádnou materiální ani organizační pomoc.
Povodeň měla za následek i zvýšenou hladinu podzemní vody v celé hydrologické oblasti
řeky Kyjovky a Moravy, což při dalším dotování srážkovou vodou způsobovalo rozsáhlé
stagnace vody na pozemcích (Očovské louky, louky mezi Rohatcem a Petrovem atd.). V této
souvislosti byla extrémně zatížena čerpací stanice Očov I., která čerpá vody z Očovského
járku do Salajky. Do Očovského járku je zaústěno meliorační zařízení, které odvodňuje
rozsáhlé pozemky mezi řekou Moravou a Očovským járkem. Toto území bylo dlouhodobě z
výše uvedených důvodů zaplaveno povrchovou a nastoupanou spodní vodou, která postupně
dotékala povrchově i melioračním zařízením do Očovského járku. Z těchto důvodů se musely
řešit havarijní situace na čerpadlech (porucha elektroinstalace, shoření).
Období od 2.6.2010 do 7.6.2010
Přehled zasedání PK a KŠ:
2.6., 13:00
2.6., 18:00
krizový štáb
72
3.6., 15:00
4.6., 14:45
krizový štáb
krizový štáb
Povodeň na úseku řeky Moravy ve správním obvodu ORP Hodonín začala 2.6.2010 v 7:00
hodin, kdy byl Povodňovou komisí ORP v Hodoníně pro úsek řeky Moravy a Kyjovky na
území ORP vyhlášen 2. stupeň povodňové aktivity, tj. stav pohotovosti. Od tohoto dne se
aktivizovaly povodňové orgány obcí Hodonín, Rohatec, Petrov, Sudoměřice, Lužice,
Mikulčice. Byla zavedena soustavná činnost hlídkové a hlásné povodňové služby, naplno se
rozběhla příprava všech potřebných aktivit a příprava zabezpečovacích a záchranných prací.
Bylo provedeno rozdělení služeb pracovníků stálé pracovní skupiny (PK ORP) a stanoven
režim jejich činností (včetně zajišťování fotodokumentace průběhu povodně). Byla stanovena
pravidla podávání informací o povodni jak veřejnosti tak PK JMK, včetně podávání zpráv na
internetu a byla stanovena pravidla jednání PK ORP, způsob dokumentace její činnosti i
způsoby součinnosti s PK obcí ohrožených řekou Moravou i Kyjovkou a s Povodím Moravy,
s.p., dispečinkem a provozem Veselí nad Moravou. Rovněž začaly být podávány pravidelné
informace médiím (Rádio Jih, Rádio Dyje, Český rozhlas Brno, Televize Slovácko, Česká
televize, Hodonínský deník, Zelené slovácko, Mladá Fronta Dnes, Právo, Česká tisková
kancelář), [email protected], Sedmička) a po celou dobu byly všechny informace
zároveň zveřejňovány na webových stránkách města Hodonína.
Dne 2.6.2010 od 16:00 hodin vyhlásil hejtman Jihomoravského kraje pro část území
Jihomoravského kraje včetně obcí správního obvodu ORP Hodonín stav nebezpečí, který trval
do 11.6.2010 do 24.00 hodin. Tímto okamžikem přešlo řízení ochrany před povodní do
režimu dle krizového zákona. Stav nebezpečí byl vyhlášen z důvodu vzniklé krizové situace
spočívající v ohrožení životů, zdraví a značného rozsahu ohrožení majetku.
Hladina i průtok v korytě řeky Moravy a Kyjovky měly stále vzestupnou tendenci a ve středu
2.6. v 11:00 hodin byl pro úsek Moravy a Kyjovky ve správním obvodu ORP Hodonín
vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity, tj. stav ohrožení. Občané a firmy v nejníže položených
částech Města Hodonín byli téhož dne varováni pomocí systému varování a vyrozumění
obyvatel (rozhlas), Rádiem JIH, DYJE a byli upozorněni na možnost zaplavení vodou. Byla
zavedena stálá hlásná povodňová služba (stálá pracovní skupina v budově Městské policie
Hodonín). Na prvním zasedání užší povodňové komise byly projednány postupné činnosti
včetně monitoringu, pohotovosti, zabezpečení pytlování a stanovení nezbytných opatření při
zvyšujících průtocích povodňových vod.
Povodňová komise rozhodla na svém prvním zasedání dne 2.6. o obnovení zpevnění
Skařinské hráze geotextilií a pytli s pískem (po první epizodě pracovníci Povodí Moravy, s.p.,
provedli odklizení pytlů s pískem pod hráz a smotání geotextilie), které ji zabezpečí proti
protržení při případném přelivu. Toto opětovné zabezpečení prováděli pracovníci Povodí
Moravy, s.p.
Došlo k opětovnému zaplavení všech lokalit, které byly zaplaveny již při 1. epizodě (v
některých lokalitách voda ještě nestačila odtéci, takže došlo jen k opětovnému zvednutí její
hladiny). Tato epizoda byla charakteristická velmi rychlým nástupem, neboť intenzívní srážky
zasáhly především Valašsko a malé toky (Velička, Olšava, Radějovka, Dřevnice, Prušánka,
Hruškovice, Zamazaná a další), které jsou blízko závěrnému profilu jez Hodonín, resp.
nápustný objekt Kyjovky do Podluží.
Dne 2.6. v 15:30 hodin byla opět uzavřena „cukrovarská stoka“, aby se zabránilo zaplavování
zpětným vzdutím nemovitostí v lokalitě Hodonín - Nesyt. V lokalitě nastala stejná situace
jako při 1. epizodě.
Velká pozornost ze strany PK ORP Hodonín byla soustředěna na řeku Moravu, na zpětné
73
vzdouvání povodňových vod do městského ramene Moravy (Salajky), která při vybřežování
zaplavuje přilehlé nemovitosti - firmy včetně Elektrárny Hodonín a bytový dům v ulici
U Elektrárny. PK ORP Hodonín proto rozhodla o opětovné instalaci protipovodňových
mobilních bariér, určených k ochraně této nemovitosti. Situace kolem bytového domu byla
neustále monitorována a nakonec bylo rozhodnuto, že se nepřikročí k plnění mobilních bariér
vodou, neboť došlo k uklidnění situace a následně k poklesu hladiny.
Během povodně provádělo Povodí Moravy, s.p., manipulace (řádné i mimořádné) s vraty na
regulačním objektu na odlehčovacím rameni Kyjovky a na nápustném objektu Kyjovky do
Podluží. Tyto manipulace si vyžádaly vysoké průtoky řekou Kyjovkou, které provázely celou
2. epizodu. Manipulace byly prováděny po dohodě povodňových komisí Jihomoravského
kraje, ORP Břeclav a ORP Hodonín a Dispečinku Povodí Moravy, s.p. Odlehčovací rameno
řeky Kyjovky se po 1. epizodě nestačilo zcela vyprázdnit. V odlehčovacím rameni Kyjovky
vystoupala hladina 4.6. až na hodnotu o 30 cm vyšší, než je hladina stanovená Povodňovým
plánem pro extrémní ohrožení (pouhých 20 cm pod teoretickou korunou hráze). Dne 3.6. asi
od 13:00 hodin došlo k přelévání hrází řeky Kyjovky v prostoru rybářství Hodonín zpět do
rybníků, zpětným vzdutím toku Studená chodba došlo k zaplavení části zahrádkářské kolonie
v lokalitě Kapřiska (zpětná klapka na výusti zatrubněného úseku Studené chodby není
dimenzována na tlak, který způsobila vysoká hladina v Kyjovce vzdutá naplněným
Odlehčovacím ramenem řeky Kyjovky). Rovněž došlo k rozsáhlému a dlouhodobému
podmáčení pozemků přilehlých k Odlehčovacímu rameni řeky Kyjovky a celé lokality
Hodonín - Nesyt. Také se v patě hráze směrem k zástavbě na Nesytu opět objevily průsaky,
které Povodí Moravy, s.p., za pomoci společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., muselo opět
sanovat pytli a geotextilií (vytvořením lagun). Tato situace byla pro Hodonín velmi kritická,
neboť reálně hrozilo protržení hráze Odlehčovacího ramene řeky Kyjovky. Policie ČR ve
spolupráci s Městskou policií Hodonín zajistila uzavření komunikace pod hrází, aby
nedocházelo v důsledku „motorizované povodňové turistiky“ ke zhoršování situace. Krizový
štáb přistoupil k přípravě evakuace celkem 125 osob (byla aktivizována evakuační komise,
připraveny objekty). K této evakuaci nakonec nedošlo.
Povodňové orgány obcí zasažených povodní nevyžadovaly od zdejšího úřadu v době povodně
žádnou materiální ani organizační pomoc.
Povodeň měla za následek i zvýšenou hladinu podzemní vody v celé hydrologické oblasti
řeky Kyjovky a Moravy, což při dalším dotování srážkovou vodou způsobovalo rozsáhlé
stagnace vody na pozemcích (Očovské louky, louky mezi Rohatcem a Petrovem atd.). Ze
stejného důvodu bylo zaplaveno téměř bezodtoké území v lokalitě Lučina v prostoru
zahrádek.
Vybrané návrhy opatření týkající se organizace povodňové služby:
- provedení nezbytných prací pro potřebu aktualizace Povodňového plánu města a doplnění
varovného protipovodňového systému
- doplnění povodňového skladu
- zapojit do povodňové komise pracovníka Rybářství Hodonín, s.r.o., který by tak
pravidelně informoval povodňovou komisi o stavu na soustavě rybníků a zároveň by
přenášel informace z povodňové komise své společnosti. Současná povodeň ukázala
potřebu zainteresovat Rybářství Hodonín, s.r.o., na průběhu povodně
- obce – přehodnotit územní plány z toho hlediska, aby v území ohroženém povodněmi
nebyla realizována žádná nová výstavba
- Ústřední povodňový orgán – zajistit zjednodušení cesty zpráv předpovědní povodňové
služby od předpovědních pracovišť ČHMU povodňovým orgánům. Zřídit na internetu
74
specializovaný portál přístupný pouze pracovníkům povodňových orgánů, kde budou k
dispozici všechny zprávy hlásné povodňové služby.
- KÚ JMK – ve spolupráci s Povodím Moravy, s.p., a ZVHS Brno ujasnit úroveň
protipovodňové ochrany u vodních toků na území JMK - ve vztahu k povodňovému
ohrožení území obcí na území Jihomoravského kraje.
Opatření ke zlepšení spolupráce s ostatními účastníky povodňové služby na území
samosprávného celku nebo obce s rozšířenou působností si ORP Hodonín zajistí sám –
formou společných porad s obcemi, správci toků a ostatními účastníky povodňové aktivity.
červnu 2010. Byla vypracována velmi pečlivě a odrážela výbornou znalost ochrany před
povodněmi v místních podmínkách. Obsahovala vše podle požadavků Zákona č. 254/2001
Sb., o vodách.
ORP HUSTOPEČE
Období 2.6.–7.6.2010
Dotčené vodní toky: Svratka, Dyje (VDNM), Šatava, Litava, Štinkovka, Trkmanka) a
drobných vodních toků (Křepický potok, Starovický potok, Popický potok, Haraska, Hunivka,
Spálený potok, Kašnický potok)
Činnost PK:
- 2.6.2010 ve 14:00 hod. byla na základě zjištění povodňové situace v povodí řeky Svratky
(hlásný profil Židlochovice) zahájena činnost PK
- od 4.6.2010 součástí pracovní skupiny krizového štábu (PS KS) ORP Hustopeče
- 5.6.2010 v 9:00 hod. proběhlo vyhodnocení činnosti a následné ukončení činnosti PS KS
ORP Hustopeče
- 6.6.2010 ve 14:00 hod. ukončení činnosti PK ORP Hustopeče
- dále následoval monitoring poučených hlídek, PK obcí, místopředsedy PK ORP a
referenta krizového řízení ve dnech 6.6.–8.6.2010
- dále vyhodnocování povodňových škod v průběhu měsíce června s povodím Moravy, s.p.,
Brno
Průběh činnosti:
- monitorování stavu hladin vodních toků
- kontrola významných vodních toků (Svratka, Dyje (VDNM), Šatava, Litava, Štinkovka,
Trkmanka) a drobných vodních toků (Křepický potok, Starovický potok, Popický potok,
Haraska, Hunivka, Spálený potok, Kašnický potok)
- spolupráce s PK obcí Velké Němčice, Uherčice, Pouzdřany, s PK ORP Židlochovice, PK
ORP Břeclav
- metodická pomoc obcím
- spolupráce a poskytování informací PK JMK
- spolupráce s PS KŠ ORP Hustopeče, dispečinkem Povodí Moravy, s. p., Brno, Policií ČR,
HZS JMK, Vodní záchrannou službou
Činnost PK obcí:
- varování a vyrozumění obyvatel bylo realizováno pomocí obecních rozhlasů, fyzicky
členy PK obcí, Policií ČR
- zabezpečovací práce byly prováděny členy PK obcí, jednotkami SDH, HZS JMK, Policií
ČR, Vodní záchrannou službou a dobrovolníky z řad občanů postižených obcí
75
-
zajištění protipovodňových prostředků, automobilní techniky
místnosti pro činnost PK ORP a PS KR ORP Hustopeče
Provedená opatření:
- sledování povodňové situace na vodním toku Svratka na základě zpráv PK JMK,
hydrometeorologické situace, přehledu stavů a průtoků povodí Moravy a Dyje, ČHMÚ
- zabezpečovací práce byly prováděny na pokyn členů PK ORP Hustopeče a PS KŠ ORP
Hustopeče povodňovými komisemi obcí V. Němčice, Uherčice, členy jednotky SDH, IZS,
Vodní záchrannou službou, Policií ČR a dobrovolníky z řad občanů postižených obcí
- spolupráce s PK obcí (V. Němčice, Uherčice) s PK JMK a dalšími účastníky povodňové
ochrany (Policie ČR, Vodní záchranná služba, PK Židlochovice, PK Břeclav) byla velmi
dobrá
- vojenská výpomoc nebyla vyžádána
- do povodňových opatření byly zapojeni: Policie ČR Hustopeče, HZS Hustopeče, Vodní
záchranná služba a SDH Velké Němčice, Vranovice, Starovice, MRS MO Vranovice
- aktivní spolupráce firem
- příprava na možnou evakuaci a varování občanů byla provedena v obci Uherčice v
zástavbě rodinných domů pod fotbalovým hřištěm (lokalita Trávníky), byla uzavřena
silnice
červnu 2010. Zpráva byla strukturována do několika částí, kde byly informace předloženy
formou stručných bodů v odrážkách. Obsahovala základní informace o činnostech, vzájemné
spolupráci a informování účastníků povodňové ochrany, ale unikaly časové souvislosti a
provázanost jednotlivých probíhajících událostí a prováděných opatření.
V závěru byly uvedeny návrhy opatření směřované k údržbě vodních toků a opravě místní
infrastruktury.
ORP KYJOV
Období 2.6.–11.6.2010
Dotčené vodní toky: zejména Kyjovka
Dne 2.6. v 9:15 hod. byl povodňovou komisí vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity ve městě
Kyjov, v k.ú. Bohuslavice u Kyjova, Boršov u Kyjova a Nětčice u Kyjova.
Dne 1.6. byla vytažena stavidla „Boršovského“ jezu, z důvodu vyčištění, toto zřejmě přispělo
k odtoku vody dne 2.6.
Docházelo k naplnění návodní strany Boršovského jezu a voda začala vybřežovat z koryta
toku na pravém břehu a zaplavovat přilehlé pozemky. Byla zaplavena místní komunikace a
ohrožen RD. K zasažení RD zpětným vzdutím v kanalizaci v Bohuslavicích nedošlo.
Zabezpečovací práce byly prováděny na základě příkazů PK ORP Kyjova: práce byly
prováděny HZS Kyjov, SDH Kyjov a SDH z okolních obcí, které nebyly postiženy
povodňovou situací, společnost Artesia, spol. s.r.o., Ratíškovice, VaK Hodonín, a.s., Povodí
Moravy, s.p., provoz Veselí nad Moravou – pytlování, čerpání vody, manipulace na
Boršovském jezu. Byla provedena opatření pro odvod vody ze zaplavené komunikace
(prokopaná rýha) odkloněna doprava ze zaplavených místních komunikací. PK ORP Kyjov
rozhodla o zajištění pytlů s pískem a rozvoz do Bohuslavic, byl zajištěn rodinný dům a koryta
toku Kyjovky, současně byl zajištěn most na ul. Komenského.
Ke kulminaci vodního toku Kyjovka došlo 2.6. v Kyjově v 23:00 hod.
76
Dne 4.6. byl PK ORP Kyjov odvolán 3. SPA v 8:00 hod., v k.ú. Bohuslavice u Kyjova,
Boršov u Kyjova a Nětčice u Kyjova.
Obec Vlkoš
Období 2.6.–3.6.2010
PK Obce Vlkoš zahájila svoji činnost 2.6. v 10:00 hod. a v 10:30 hod. byl vyhlášen 3. SPA na
vodním toku Hruškovice. Došlo k vybřežení vod na levém břehu na pole a mezi obcemi
Kelčany a Vlkoš. Vybřežená voda protekla přes „biocentrum“ na příjezdovou cestu ke
sklepům a na přilehlé pole. Byly zajištěny pytle s pískem a zajištěna místa snížených hrází
toku Hruškovice, mimo místa mezi obcemi Kelčany a Vlkoš. Zabezpečovací práce byly za
koordinace PK prováděny SDH, firmou Zemní práce Jiří Vašíček, obyvateli obce - pytlování,
čerpání vody.
K zatopení RD mimo sklepů těchto RD nedošlo. Dne 3.6. v 7:00 hod. byl odvolán 3. SPA.
Obec Muchnice
Období 2.6.–3.6.2010
PK obce Mouchnice byla svolána dne 2.6. v 6:00 hod. – byl vyhlášen 2. SPA (hlásný profil
C16 na vodním toku Kyjovka). Dne 2.6. v 8:30 hod. byl vyhlášen 3. SPA.
Dne 2.6. v 9:20 hod. došlo k rozlití meliorační stoky „Škobeř“ a zaplavení polí, zahrad a
místní komunikace. V 10:00 hod. hrozilo přelití Kyjovky před domem RD – bylo provedeno
zapytlování levého břehu toku. Ve společnosti Stabila ČR, s.r.o., Haluzice byla v 10:00 hod.
aktivována podniková povodňová komise a zajištěny sklady závadných látek vodám (barvy,
oleje). V 19:08 hod. došlo ve společnosti Stabila ČR, s.r.o., Haluzice k zaplavení skladů
přířezů dřeva – zasahovaly HZS a SDH, Situace byla zvládnuta a k zaplavení výrobních
prostorů nedošlo. Zabezpečovací práce byly za koordinace PK práce prováděny SDH a
obyvateli obce - pytlování, čerpání vody.
Dne 3.6. v 7:30 hod. byl odvolán 3. SPA a situace ve vodním toku Kyjovka a přilehlých
přítoků se stabilizovala.
Dále byly součástí zprávy informace o situaci v obci, Hýsly, Ježov, Labuty, SvatobořiceMystřín, Bzenec a Vracov. Zde nedošlo k závažnějším problémům. PK byla aktivována pouze
v obci Labuty.
V době povodní spolupracovala PK ORP Kyjov s PK Hodonín (hlášení průtoků vodního toku
Kyjovky a předpokládaný odhad po soutoku s Hruškovicí a Zamazanou), zpětná vazba na VD
Koryčany. Dále s PK Veselí nad Moravou – z důvodu soutoku Syrovínky s Moravou.
Na území ORP Kyjov nebylo zapotřebí vyžádání vojenské nebo jiné výpomoci. Nebyly
prováděny významné záchranné práce (evakuace).
červnu 2010. Pokud vycházíme z požadavků Zákona č. 254/2001 Sb. musíme uvést, že zpráva
neobsahovala rozbor příčin. Průběh povodně byl popsán velmi stručně a poněkud
nepřehledně, návrhy opatření směřovaly na stavební úpravy a instalaci vodočetné latě.
ORP POHOŘELICE
Období 2.6.–7.6.2010
Dotčené vodní toky: Svratka, Šatava
PK ORP Pohořelice nebyla v průběhu povodní aktivována. Pouze předávala informace
77
o povodňových průtocích a vývoji počasí PK obcím zasaženým povodní a dále informovala
o uzavírkách zaplavených silnic a objízdných trasách.
PK jednotlivých obcí aktivně pracovali od 2. 6. do 7. 6.
Rozsah povodně nevyžadoval účast vlastníků nemovitostí, nebo firem na ochraně před
povodněmi.
PK jednotlivých obcí především monitorovaly stav hladiny na vodním toku Svratka a
kontrolovaly, zda nedochází na tocích k mimořádným jevům, tj. ucpávky na mostech ze
stromů a větví, porušení ochranných hrází. Dále byly překontrolovány stavy materiálu pro
mobilní ochranu před povodněmi.
Vzhledem k rozsahu povodní nevznikly nikde mimořádné náklady.
Při povodni došlo pouze k rozlivu vodního toku Svratka nad obcí Vranovice (rozvodnění
vodního toku Šatava v oblasti Uherčického lesa po ochrannou odsazenou hráz řeky Svratky).
Rozlivem byla dotčena část území vodního zdroje Vranovice I. a II. ve správě Vodovodů a
kanalizací Břeclav, a.s., na území ORP Pohořelice nevznikly významné škody.
PK jednotlivých obcí pracovali podle zkušeností a poznatků z povodní předešlých let na velmi
dobré úrovni. Povodňové komise byly ve spojení a předávali si navzájem informace. Vodní
tok Svratka je na území ORP Pohořelice regulovaný vodní tok s vytvořenou soustavou
odsazených ochranných hrází, odvodňovacích vodních toků (Šatava, Říčka) a přilehlých
hrází. Z těchto důvodů nedošlo během povodní k významným škodám.
Dispečink Povodí Moravy, s.p., informoval telefonicky tajemníka PK ORP Pohořelice
o dosažených SPA pouze na vodním toku Jihlava.
Návrh opatření:
Dohodnout s dispečinkem Povodí Moravy, s.p. informování o situaci na vodním toku Svratka.
ORP SLAVKOV U BRNA
Období 24.5.–25.5.2010 a 3.6.2010
V pondělí dne 24.5. večer a následující den v úterý 25.5. těsně před 13. hodinou spadla
intenzivní přívalová srážka, která zasáhla především sídliště Zlatá Hora, ulicí Tyršovu,
Špitálskou a Nádražní. Problémy nastaly i v Zámecké zahradě. Byla zaplavena a došlo zde ke
zřícení asi 70 metrů historické zámecké zdi. Postiženy vodou byly obyvatelé i v dalších
ulicích Slovanská, Boženy Němcové, Jiráskova, Čelakovského. Na čas byl zastaven provoz na
železničním nádraží. Byla omezena průjezdnost komunikací (Slavkovské serpentiny).
Tato situace se v průběhu dalších dnů opakovala několikrát. Projevil se nevhodný způsob
hospodaření na polích (širokořádkové plodiny) a nedostatečné svodnice a bezpečné odvádění
vod z polí přímo do vodoteče bez přeplňování kapacity městské kanalizace.
Od středy 3.6. se k záplavám z přívalových dešťů přidalo i povodňové ohrožení Litavou, jejíž
hladina se po dva dny pohybovala těsně pod hranici 3. povodňového stupně. Trvalé zvýšení
stavu vody v řece mělo za důsledek, že se přítokem Prostředníčka vracela voda zpět do obytné
části města, kde došlo k zatopení několika domů v ulici Nerudova. Vlastní koryto toku po
provedeném zkapacitnění bylo schopno převádět vody bez plně bez problémů.
Zástupci ORP Slavkov u Brna sdělují, že neevidovali problémy s neinformovaností starostů
v ochraně před povodněmi, doporučují však proškolení nově zvolených a případnou nabídku i
pro znovuzvolené starosty.
Předložená zpráva pouze popisovala důsledky velmi intenzivních srážek, které na území ORP
spadly a povodňovou epizodu 3.6.2010.
78
ORP ŠLAPANICE
Období 2.6.–3.6.2010
Dotčené významnější vodní toky: Svratka, Svitava, Litava, Říčka, Roketnice, Šatlava
Období činnosti Povodňové komise ORP Šlapanice: 2.6.–3.6.2010
Dne 2.6. v 9:15 hod. starosta města Šlapanice a předseda povodňové komise ORP Šlapanice
rozeslal elektronicky výzvu na všechny obce ve správním obvodu ORP Šlapanice k
průběžnému informování o povodňové situaci a o sdělení okamžité situace. V 10:00 hod. byla
provedena členy Povodňové komise ORP Šlapanice prohlídka vodních toků Roketnice a
jejich přítoků, Říčka a Svitava. Na všech tocích byl zjištěn zvýšený stav dosahující 1. SPA
pouze na Říčce v Podolí 2. SPA. Ve 14:00 hod. se uskutečnilo první zasedání Povodňové
komise ORP Šlapanice, na kterém byli informováni její členové o situaci. V 15:30 hod. byla
provedena členy PK ORP Šlapanice prohlídka vodních toků Roketnice, Říčka, Litava. Na
všech tocích byl zjištěn 2. SPA.
Přehled zabezpečovacích prací v ORP:
Dne 25.5. byla ve Šlapanicích na ulici Těsnohlídkova postavena provizorní hráz z pytlů
naplněných pískem proti vodě a bahnu tekoucímu ze sousedního pole osetého širokořádkovou
plodinou do sídliště.
Dne 2.6. prováděli hasiči čerpání vody z laguny na poli nad obcí Hostěnice ohrožující
sousední domy; Újezd u Brna – pytlování písku a doplnění potřebného ručního nářadí.
Zhodnocení spolupráce s dalšími povodňovými orgány:
Povodňová komise ORP Šlapanice neměla dostatečné informace o vývoji situace v některých
obcích, přestože o ně žádala, a jak později vyplynulo ze zpráv o povodni, došlo i v těchto
obcích k rozlivům, případně jiným situacím v souvislosti s povodňovými stavy, které musely
obce řešit.
Přístup obcí a povodňových komisí obcí k povodňové situaci v jejich správních obvodech lze
hodnotit kladně. Obce se snažily buď samy, nebo za pomoci místních firem, dobrovolných
hasičů a ostatních občanů řešit vzniklé situace.
Jako návrh opatření bylo uvedeno uskutečnění protipovodňových opatření, která jsou v plánu
Povodí Moravy, s.p., a jednotlivých obcí a měst.
červnu 2010.
V předložené zprávě téměř chybí rozbor příčin a průběhu povodně. Jsou zde popsána některá
provedená opatření spolu s odhadem škod. Byla zhodnocena spolupráce s povodňovými
orgány jednotlivých obcí a podán návrh opatření k sanaci následků povodně a zlepšení
fungování protipovodňové ochrany.
ORP VESELÍ NAD MORAVOU
Období: 17.5.–21.5.2010 a 2.6.–3.6.2010
Dotčené vodní toky: zejména Morava
Období: 17.5.– 21.5.2010
Na Moravě v profilu Strážnice dosáhl průtok v pondělí 17.5. ve 3:00 hodiny směrodatné
79
hodnoty pro vyhlášení 2. stupně povodňové aktivity. V návaznosti na to MÚ Veselí nad
Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování v 7:00 hodin vyhlásil pro úsek
řeky Moravy na území obcí Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Vnorovy a Strážnice
2. SPA. Od okamžiku vyhlášení 2. SPA zahájila činnost Povodňová komise pro správní obvod
obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou a Povodňová komise obce Veselí nad
Moravou. V 10:35 hodin dosáhl průtok na Moravě v profilu Strážnice hodnot pro vyhlášení
3. SPA. Povodňová komise pro správní obvod ORP Veselí nad Moravou v 10:45 hodin proto
vyhlásila pro zmíněný úsek řeky Moravy na území obcí Mor. Písek, Veselí nad Moravou,
Vnorovy a Strážnice 3. stupeň povodňové aktivity, tj. stav ohrožení. O vyhlášení stavu
ohrožení byly informovány všechny zainteresované subjekty, v souladu s plánem vyrozumění.
Zmíněné obce ve správním obvodu ORP Veselí nad Moravou byly vyzvány k zahájení
činnosti příslušných povodňových orgánů dle jejich povodňových plánů, včetně hlídkové
činnosti a včetně neprodlené přípravy a realizace zabezpečovacích prací.
Od pondělí 17.5. se aktivizovaly povodňové orgány obcí Veselí nad Moravou, Moravský
Písek, Vnorovy a Strážnice, byla zavedena soustavná činnost hlídkové a hlásné povodňové
služby, kontrola hrází podél Moravy a naplno se rozběhla příprava všech potřebných aktivit a
příprava zabezpečovacích a záchranných prací. Ve Veselí nad Moravou bylo zahájeno plnění
pytlů s pískem v provozovně Služeb Města Veselí nad Moravou a občanům města bylo
umožněno individuálně si pytle s pískem odebrat k zajištění ochrany jejich nemovitostí (v
úterý 18.5. již bylo ve Veselí nad Moravou připraveno k použití 500 ks pytlů naplněných
pískem). Byla zavedena stálá služba PK ORP, bylo provedeno rozdělení služeb pracovníků
stálé pracovní skupiny PK ORP z řad pracovníků MÚ Veselí nad Moravou, odboru životního
prostředí a územního plánování a byl stanoven režim jejich činností, včetně zajišťování
fotodokumentace průběhu povodně. Byla stanovena pravidla podávání informací o povodni
jak veřejnosti, tak PK JMK, včetně podávání zpráv na Internetu a byla stanovena
pravidla jednání PK ORP, dokumentace její činnosti i způsoby součinnosti s PK obcí
ohrožených řekou Moravou a s Povodím Moravy, provozem Veselí nad Moravou.
S ohledem vývoj situace vydala PK ORP Veselí nad Moravou v pondělí dne 17.5. opakované
varování, že voda z Moravy bude pravděpodobně již v úterý 18.5. vybřežovat přes
pravobřežní protipovodňovou ochrannou hráz pod Nedakonickým jezem, a že dojde k
zaplavení části údolní nivy řeky Moravy pravobřežně od Odlehčovacího ramene řeky Moravy
podél obce Moravský Písek a dále pak území mezi pravým břehem Odlehčovacího ramene
Moravy a levým břehem ohrázované Syrovinky až k PB řeky Moravy v prostoru BzenecPřívoz. PK ORP Veselí nad Moravou též varovala, že při ČHMÚ prognózovaném průtoku
řekou Moravou nelze vyloučit ani možnost protržení ochranných hrází řeky Moravy.
V noci na úterý 18.5. na sledovaných profilech dolní Bečvy a na Moravě pod soutokem s
Bečvou vlivem dotoku povodňové vlny z Beskyd pokračoval vzestup hladin a průtoků. V
porovnání s nárůstem hladin v průběhu pondělí, však šlo již o mírnější nárůst. Zpomalení
nárůstu průtoků u nás bylo způsobeno rozlivy vody z koryt toků, zejména v povodí Bečvy nad
soutokem s Moravou (kde mj. došlo opět k zaplavení obce Troubky). Od úterý 18.5. již srážky
slábly. Morava v úseku správního obvodu ORP Veselí nad Moravou kulminovala ve středu
19.5. Od čtvrtka 20.5. zde již docházelo k poklesu hladin a průtoků. K rozlivům z koryta řeky
Moravy v obcích správního obvodu Veselí nad Moravou nedošlo. Nedošlo ani k přelivu PB
moravní hráze pod jezem Nedakonice, ve středu 19.5. v 10:00 hodin zde byla hladina Moravy
pod úrovní koruny PB ochranné hráze o cca 25 – 30 cm. Na řadě nejníže položených míst v
údolní nivě řeky Moravy se však objevila (nastoupaná) spodní voda, příp. srážková voda,
která z různých důvodů nevsákla do země. Stejně tak se spodní voda objevila ve sklepech RD
občanů, situovaných v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody. Vývoj povodně byl
soustavně sledován, aktuální problémy ochrany zastavěného území města Veselí nad Moravou
80
a dalších obcí (Vnorovy, Moravský Písek, Strážnice) byly operativně řešeny denně na
zasedáních povodňového orgánu ORP na MÚ Veselí nad Moravou. Systematicky a pravidelně
byl kontrolován stav ochranných hrází řeky Moravy v celém úseku správního obvodu ORP,
zejména pracovníky Povodí Moravy, s.p., provozu Veselí nad Moravou. Vývoj povodně a
možné ohrožení obcí bylo monitorováno i za pomoci hlídkové povodňové služby a
pracovníky krizového štábu ORP Veselí nad Moravou. Po vyhodnocení situace Povodňová
komise pro správní obvod ORP Veselí nad Moravou v pátek 21.5.2010 v 8:00 hodin odvolala
3. i 2. stupeň povodňové aktivity pro úsek řeky Moravy na území obcí Mor. Písek, Veselí nad
Moravou, Vnorovy a Strážnice.
Vybraná opatření ke zlepšení činnosti povodňových orgánů a jejich spolupráce:
- ČHMÚ – zdokonalit předpovědní povodňovou službu (kvalitu hydrologických předpovědí
průtoků ve vodních tocích). Při formulaci výstražných zpráv používat terminologii dle
platného vodního zákona, prognózy týkající se dosažení stupňů povodňové aktivity
vydávat pro vodní toky nebo jejich úseky nebo pro povodí vodních toků. (Dosavadní
výstražné zprávy vydávané pro území celých krajů jsou matoucí a nepřesné)
- Obce – při zpracování nových územních plánů přehodnotit návrh lokalit určených k
výstavbě tak, aby v území ohroženém povodněmi nebyla realizována nová bytová
výstavba.
- Krajský úřad Jihomoravského kraje – přehodnotit již vyhlášená záplavová území a
odpovídajícím způsobem vymezit území, určená k rozlivům povodní.
- Realizovat opatření, týkající se správce toku Moravy a jeho přítoků, navržená v Generelu
protipovodňových opatření z roku 1998.
- Povodí Moravy – zpracovat návrh aktualizace záplavového území řeky Moravy na území
správního obvodu ORP Veselí nad Moravou a předložit jej k projednání a stanovení
krajskému úřadu.
- Ústřednímu povodňovému orgánu (MŽP) – zajistit spolupráci povodňových orgánů ORP
z území různých krajů v rámci uceleného povodí – alespoň formou společné porady 1x za
2 roky.
Spolupráci v rámci svého správního obvodu si ORP Veselí nad Moravou zajistí sám – formou
společných porad s obcemi, správci toků a ostatními účastníky povodňové aktivity.
Období 2.6.–3.6.2010
Červnová povodňová epizoda, která byla kratší než květnová, ale o to razantnější, začala ve
středu 2.6., opět v důsledku extrémních srážek v celém povodí Moravy. V návaznosti na
dosažené stavy MÚ Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování dne
2.6.2010 v 7:00 hodin vyhlásil pro obce správního obvodu ORP v povodí Moravy, v povodí
Veličky a v povodí Svodnice, 2. SPA. S ohledem na mimořádně rychlý nárůst hladin a průtoků
pak téhož dne v 10:00 hodin Povodňová komise pro správní obvod ORP Veselí nad Moravou
vyhlásila pro zmíněné obce a toky 3. SPA, tj. stav ohrožení. Tendence průtoků, zejména na
přítocích Moravy, ale i na Moravě, byla prudce stoupající a podle prognózy ČHMÚ měl
průtok Moravou ve Strážnici dosáhnout až 700 m3/s. Mimořádně prudký průběh měla i
povodeň na Veličce a na Svodnici. Již v ranních hodinách ve středu 2.6. došlo k rozsáhlým
rozlivům jak z Veličky tak i ze Svodnice. V důsledku zaplavení vodou byly již ve středu
uzavřeny některé silnice. Byla přerušena dodávka elektřiny pro převážnou část obce Kněždub
a pro rekreační oblast Lučina, v důsledku přerušení vedení vysokého napětí pádem
podmáčených stromů (obnovena téhož dne ve 13:15 hodin). V řadě obcí ve správním obvodu
ORP Veselí nad Moravou došlo k zaplavení sklepů rodinných domků, v obci Louka došlo i k
zaplavení obecního hřbitova. Došlo k rozsáhlému rozlivu vody z koryta vodního toku
81
Svodnice, na území levobřežně pod obcí Blatnice pod Sv. Antonínkem, kde voda přetekla za
nádražím Blatnice pod Sv. Antonínkem přes silnici Veselí – Blatnice až do povodí vodního
toku Kozojídky a byla zadržena až nad obcí Kozojídky v nově vybudovaném poldru s vodní
nádrží. Ve Veselí nad Moravou vybřežená voda ze Svodnice zaplavila hospodářskou část
samoty. V obci Javorník v osadě Petruchovy Mlýny došlo k sesuvu půdy v šířce cca 30 m,
který hrozil zatarasením koryta Veličky a způsobením škod na mostu a silnici Javorník –
Nová Lhota a na LB bytové zástavbě a hospodářských stavbách. Podle informací pracovníků
Povodí Moravy, závodu Uherské Hradiště, došlo k přelivu vody přes PB ochrannou
protipovodňovou hráz pod jezem Nedakonice, a to v době asi od 2.6., 13:00 hodin, do 3.6.,
5:00 hodin. Tato vybřežená voda se rozlila v pravobřežní části údolní nivy řeky Moravy na
území obcí Nedakonice, Uherský Ostroh a Moravský Písek a spolu s vodou z tzv. Dlouhé řeky
(Morávky) a Polešovického potoka zaplavila desítky až stovky hektarů lesa a zemědělské
půdy v katastrech zmíněných obcí. (Voda z Morávky a z Polešovického potoka při vysoké
hladině v Odlehčovacím ramenní řeky Moravy nemůže odtékat a musí se nutně rozlévat v
údolní nivě). V době povodně se projevil pozitivní vliv na průběh povodně u vodní nádrže
Blatnička na Svodnici a u nádrže s poldrem na Kozojídce. Nejvyšší stav (kulminace) na
Moravě v profilu Spytihněv, dle údajů ČHMÚ, byl ve středu 2.6.2010 v 16:00 hodin s
hladinou na v profilu Strážnice pak téhož dne, tj. 2.6.2010, ve 20:00 hodin. Kromě zmíněného
přelivu PB moravní hráze pod jezem Nedakonice, k dalším rozlivům z koryta Moravy za
ochranné protipovodňové hráze na území ORP Veselí nad Moravou nedošlo. Pokud došlo k
zatopení některých objektů, sklepů a zahrad v obcích Veselí nad Moravou, Vnorovy,
Moravský Písek a Strážnice, stalo se tak průsaky podzemní vodou, tj. tzv. „vnitřní“ vodou. Na
řadě míst v údolní nivě Moravy tak podzemní voda vystoupila nad terén, což je v tomto území
při déletrvající povodni běžné a nelze tomu technickými prostředky zabránit. Teprve po
opadnutí vody, bylo zajišťováno odčerpávání vody ze zaplavených sklepů a zahrad. Původně ze strany ČHMÚ - předpovídané významné srážky, které měly zasáhnout povodí Moravy
zejména v noci na pátek 4.6., byly zadrženy horskými masívy na území Slovenska a v
důsledku toho na našem území již nebyly významné. Průtok Moravou v profilu Strážnice pak
v sobotu 5.6. klesl pod úroveň směrodatnou pro vyhlášení 3. SPA a 7.6. pod úroveň
směrodatnou pro vyhlášení 2. SPA. V průběhu povodně došlo k negativnímu ovlivnění jakosti
vody ve zdrojích obecních vodovodů v povodí Veličky. Na základě zvýšené intenzity
sledování jakosti vody ve zdrojích ze strany orgánů hygienické služby bylo zajišťováno
nouzové zásobování vodou (dovozem pitné vody v cisternách) v obcích Radějov a Tasov. U
některých dalších obecních vodovodů v povodí Veličky bylo doporučeno používat vodu z
vodovodu k pití pouze po převaření. Vážné problémy s jakostí vody se projevily u zdroje
vody skupinového vodovodu Lipov – Louka (vysoký obsah dusičnanů), a to až po povodni. V
souvislosti s povodní byl dne 10.6. ve Veselí nad Moravou proveden postřik proti larvám
komárů, následně pak byl postřik zajišťován i v Moravském Písku a Strážnici. Rozhodnutím
hejtmana Jihomoravského kraje byl vyhlášen stav nebezpečí pro část území Jihomoravského
kraje včetně obcí správního obvodu ORP Veselí nad Moravou. Stav nebezpečí platil od
2.6.2010, 16:00 hodin až do 11.06.2010, 24:00 hodin. V uvedeném období probíhalo řízení
ochrany před povodní ve správním obvodu ORP Veselí nad Moravou v režimu dle krizového
zákona.
Na velmi dobré úrovni byla spolupráce s povodňovými orgány obcí ve správním obvodu ORP
Veselí nad Moravou, stejně tak výborně je hodnocena i spolupráce s nadřízeným povodňovým
orgánem JMK a se sousední ORP Hodonín, kde telefonické konzultace s odpovědnými
pracovníky byly přínosem pro řešení povodňové situace na území správního obvodu ORP
Veselí nad Moravou. Oproti předchozím povodňovým situacím se dařilo i lépe komunikovat s
PK ORP Uherské Hradiště na území Zlínského kraje, která v průběhu této povodně již
informovala o vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity v jejím správním obvodu.
82
Pokud jde o ostatní účastníky povodňové aktivity, byla výborná spolupráce s HZS JMK, a též
velmi kladně hodnotíme spolupráci s provozem Povodí Moravy ve Veselí nad Moravou,
(panem Pavlem Hálou), s podnikem Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., se Zemědělskou
vodohospodářskou správou, Službami města Veselí nad Moravou a s nájemcem vodní nádrže
Blatnička na Svodnici panem Minaříkem.
Vyžádání vojenské nebo jiné výpomoci nebylo potřeba. Stejně jako provedení významných
zabezpečovacích prací (evakuace).
Na povodňovou situaci ve správním obvodu ORP Veselí nad Moravou bylo reagováno včas,
odpovídajícím způsobem a v dostatečném rozsahu. Povodňové aktivity byly příslušnými
povodňovými orgány řízeny, koordinovány a byla zajištěna jejich realizace tak, že nedošlo ke
zbytečným škodám na majetku.
ORP ŽIDLOCHOVICE
Období 2.6.–3.6.2010
Dotčené významné vodní toky: Svratka, Litava
Období aktivní práce PK ORP Židlochovice:
- zahájení činnosti dne 2.6.2010 ve 14:00 hodin
- ukončení činnosti dne 5.6.2010 v 9:00 hodin
Dne 2.6. cca v 9:10 hod. byl na stránkách ČHMÚ zaznamenán 1. SPA na řece Svratce v
měrném profilu Židlochovice. Současně zde byl signalizován 3. SPA na horním toku řeky
Litavy.
Vzhledem k prognóze vývoje povodňové situace byly o 1. SPA na Svratce informovány
v 11:50 hodin PK obcí v povodí tohoto toku i obce v povodí Litavy (horní tok 3. SPO) s
doporučením aktivizovat v předstihu činnost hlásné povodňové služby a informovat ostatní
účastníky PO.
V důsledku srážkové činnosti a rovněž i vlivem narůstajícího upouštění z Brněnské přehrady z
důvodu jejího naplnění byl ve 14:00 hod. vyhlášen 2. SPA pro povodí Svratky a rovněž Litavy
v návaznosti na signalizaci měrného profilu Rychmanov. V této době již bylo hlášeno
vybřežení Litavy u obce Žatčany do polí směrem k Újezdu u Brna (u mostu přes st. silnici
Brno-Hodonín). V Rajhradicích zasahoval SDH při snižování hladiny podzemní vody vlivem
zvýšeného průtoku ve Svratce. Ve 14:51 hod. byla PK informována dispečinkem Povodí
Moravy o vyhlášení 2. SPA. V 18:32 hodin byl vyhlášen 3. SPA na Svratce (stav – 154 m3/s) a
současně informovány příslušné obce. Mezi obcí Měnín a Žatčany došlo k dalšímu vybřežení
Litavy z důvodu poruchy pravobřežní hráze. K sanaci nátrže byly přivolány jednotky
dobrovolných i profesionálních hasičů. Vzhledem k vývoji situace byla svolána na 21:45
hodin pracovní štáb povodňové komise ORP Židlochovice, kde byl dohodnut další postup.
Současně byli členové informováni, že i přes dosažený 3. SPA na řece Svratce je z dispečinku
Povodí Moravy, s.p., avizován další nárůst průtoků ve Svratce z důvodu upouštění Brněnské
přehrady. O možnosti průtoků až 200 m3/s byla informována ORP Hustopeče u Brna. V této
době zahájila Obec Vojkovice navyšování pravobřežní hráze odpadního koryta pod MVE
Vojkovice za pomocí SDH.
Dne 3.6. v 6:30 hodin stav na limnigrafu 480 cm v Židlochovicích což odpovídá cca 200 m3/s.
Hlášen rozliv povodňových vod do obory Knížecí les na pravém břehu Svratky a v k.ú.
Nosislav do zemědělských ploch. Jednotky hasičů zasahují v obci Blučina při odčerpávání
vody z melioračního kanálu, který zvedl hladinu podzemních vody ve sklepích přilehlých
domů i stávající místní kanalizaci. Probíhalo utěsňování hráze u Měnína. Medlov 83
nekontrolovaný rozliv řeky Jihlavy do zemědělských ploch. U obce Žatčany zjištěna další
porucha pravobřežní hráze Litavy v místě přechodu plynovodu (cca 300 m na silnicí Brno –
Hodonín).
Dne 4.6. trval setrvalý stav a mírný pokles hladin. Ve 24:00 hodin odvolán 3. SPA.
Dne 5. 6. v 9:00 hodin odvolán 2. SPA.
Důsledky povodně a vzniklé škody:
V důsledku povodňové situace počátkem června došlo v k.ú. Blučina, Těšany, Žatčany,
Nosislav, Měnín, Vojkovice k zatopení cca 650 ha zemědělsky obhospodařovaných pozemků.
Drobné škody byly způsobeny zatopením sklepů některých rodinných domů.
Celkové zhodnocení, návrh opatření:
Osvědčilo se předávání informací PK ORP k povodňovým orgánům dotčených obcí
prostřednictvím systému EMOFF. Doporučujeme zlepšit předávání informace PK ORP o
vyhlašování jednotlivých stupňů povodňové aktivity. Doporučujeme dořešit vyhlašování
jednotlivých SPA pro obce spadající pod ORP Židlochovice především u řeky Litavy.
Opětovně upozorňujeme na disproporci mezi měřícím zařízením správce povodí a skutečným
stavem resp. stavem hladiny dle ČHMU. O disproporci mezi měřícím zařízením správce
povodí a skutečným stavem resp. stavem hladiny dle ČHMU byly informovány příslušné
orgány.
84
Kraj
ORP
Obec
Vodní tok
Bělá
Svitava
Semíč, Svitava
Semíč
Svitava
Křetinka
Vyhlášení SPA
Odvolání SPA
SPA
2.6.2010, 15:00
2.6.2010, 16:00
2.6.2010, 16:20
2.6.2010, 13:20
2.6.2010, 16:00
2.6.2010, 15:00
4.6.2010, 14:00
4.6.2010, 14:00
4.6.2010, 14:00
4.6.2010, 7:50
4.6.2010, 9:00
4.6.2010, 10:00
II.
II.
II.
III.
II.
II.
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Boskovice
Boskovice
Boskovice
Boskovice
Boskovice
Boskovice
Boskovice
Boskovice-Mladkov
Svitávka
Svitávka
Lhota Rapotina
Horní Poříčí, Prostřední Poříčí
Jihomoravský
Břeclav
Lanžhot, Kostice, Tvrdonice, Týnec,
Moravská Nová Ves
Morava
17.5.2010, 12:45
21.5.2010, 13:00
Jihomoravský
Břeclav
Moravská Nová Ves
Morava
2.6.2010, 2:00
7.6.2010, 7:00
Jihomoravský
Břeclav
Přítluky - Nové Mlýny, Rakvice,
Bulhary, Podivín, Lednice, Břeclav
Dyje
2.6.2010
6.6.2010
Jihomoravský
Břeclav
Přítluky - Nové Mlýny, Rakvice,
Bulhary, Podivín, Lednice, Břeclav
Dyje
14. 6. 2010, 13:00 16.6.2010
Jihomoravský
Břeclav
Moravská Nová Ves
Morava
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Břeclav
Bučovice
Bučovice
Hodonín
Hodonín
Hodonín
Hodonín
Jihomoravský
Hustopeče
Jihomoravský
Hustopeče
Moravská Nová Ves
Morava
Litava
Litava
ORP Hodonín
Morava
ORP Hodonín
Morava, Kyjovka
ORP Hodonín
Morava, Kyjovka
ORP Hodonín
Morava, Kyjovka
Velké Němčice, Uherčice,
Pouzdřany
Svratka
Velké Němčice, Uherčice,
Pouzdřany
Svratka
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Kyjov
Kyjov
Kyjov
Kyjov
Kyjov
Bohuslavice u Kyjova, Boršov u
Kyjova, Nětčice u Kyjova
Vlkoš
Hýsly
Mouchnice
Mouchnice
Kyjovka
Hruškovice
Moštěnka
Kyjovka
Kyjovka
1
III.
II.
II.
II.
II.
17.5.2010, 9:00
24.5.2010, 13:00
2.6.2010, 9:00
24.5.2010
2.6.2010
17.5.2010, 1:00
17.5.2010, 17:00
2.6.2010, 11:00
2.6.2010, 7:00
6.6.2010, 18:00
25.5.2010
2.6.2010, 14:00
5.6.2010, 9:00
II.
2.6.2010, 18:32
4.6.2010, 24:00
III.
17.5.2010, 15:15
2.6.2010, 10:30
2.6.2010, 11:30
2.6.2010, 6:00
2.6.2010, 8:30
18.5.2010, 14:20
3.6.2010, 7:00
2.6.2010,14:30
3.6.2010, 7:30
3.6.2010, 7:30
21.5.2010,13:00
21.5.2010, 13:00
7.6.2010, 7:00
7.6.2010, 7:00
III.
II.
III.
II.
III.
III.
II.
III.
III.
II.
II.
III.
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Kyjov
Kyjov
Pohořelice
Pohořelice
Slavkov u Brna
Slavkov u Brna
Slavkov u Brna
Kyjov, Bohuslavice u Kyjova,
Boršov u Kyjova, Nětčice u Kyjova
Hýsly
Ivaň
Vranovice
Hodějice
Hrušky
Vážany nad Litavou, Šaratice
Kyjovka
Moštěnka
Svratka
Svratka
Litava
Litava
Litava
2.6.2010, 9:15
nenahlášeno
2.6.2010, 15:00
2.6.2010, 15:00
2.6.2010, 8:30
2.6.2010, 9:06
2.6.2010, 10:55
4.6.2010, 8:00
2.6.2010, 14:30
7.6.2010, 10:00
7.6.2010, 15:00
2.6.2010, 24:00
2.6.2010, 24:00
2.6.2010, 24:00
Jihomoravský
Veselí nad Moravou
Moravský Písek, Veselí nad
Moravou, Vnorovy a Strážnice
Morava
17.5.2010, 10:45
21.5.2010, 8:00
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Veselí nad Moravou
Veselí nad Moravou
Veselí nad Moravou
Židlochovice
Židlochovice
území celého kraje **
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Kravaře
Kravaře
Morava
Morava, Velička, Svodnice
Morava, Velička, Svodnice
Svratka, Litava
Svratka, Litava
17.5.2010, 7:00
2.6.2010, 10:00
2.6.2010, 7:00
2.6.2010, 14:00
2.6.2010, 18:32
16.5.2010, 21:30
16.5.2010, 15:00
17.5.2010, 8:00
2.6.2010, 9:00
2.6.2010, 13:30
2.6.2010, 18:30
21.5.2010, 8:00
11.6.2010, 24:00
11.6.2010, 24:00
5.6.2010, 9:00
4.6.2010, 24:00
20.5.2010, 8:00
19.5.2010, 8:00
8.6.2010, 8:00
7.6.2010, 9:00
4.6.2010, 7:45
III.
II.
II.
III.
III.
II.
III.
II.
II.
III.
16.5.2010, 17:30
18.5.2010, 7:45
II.
16.5.2010, 17:52
17.5.2010, 0:45
III.
Olše
16.5.2010, 20:00
16.5.2010, 23:05
II.
Olše
16.5.2010, 23:05
17.5.2010, 19:45
III.
Olše
17.5.2010, 19:45
18.5.2010, 7:00
II.
Olše
18.5.2010, 7:00
19.5.2010, 6:30
III.
Moravský Písek, Veselí nad
Moravou, Vnorovy a Strážnice
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Kravaře-Dvořisko
Kravaře-Dvořisko
Moravskoslezský Nový Jičín
Žilina, Bludovice, Loučka, Straník
Moravskoslezský Nový Jičín
Žilina, Bludovice, Loučka, Straník
Staré Město, Lyžbice, Tyra, Guty,
Nebory, Odřichovice, Dolní Líštná,
Karpentná
Karpentná
Karpentná
Karpentná
Moravskoslezský Třinec
Odra *
Odra *
Odra *
Opava
Opava
Jičínka, Zrzávka, Grasmanka,
Stranický p.
Jičínka, Zrzávka, Grasmanka,
Stranický p.
2
III.
III.
II.
III.
III.
III.
III.
III.
II.
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Třinec
Hlučín
Hlučín
Hlučín
Hlučín
Bohumín
Bohumín
Český Těšín
Český Těšín
Český Těšín
Frýdlant nad Ostravicí
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Havířov
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná
Karviná
Jablunkov
Karpentná
Hlučín
Hlučín
Hlučín
Ludgeřovice
Čeladná
území obce Frýdlant nad Ostr.
Ostravice
Ostravice
Janovice
Janovice
území obce s rozšířenou
působ.Havířov
statutární město Havířov
statutární město Havířov
Albrechtice
Albrechtice
Horní Bludovice
Těrlicko
Těrlicko
Dětmarovice
Dětmarovice
město Jablunkov
Olše
Opava
Opava
Opava
Ludgeřovický potok *
Odra, Olše *
Odra, Olše *
Olše
Olše
místní toky
na místních tocích
na místních tocích
Ostravice
místní toky a Ostravice
místní toky a Ostravice
Bystrý, Říčka, Baštice
Bystrý, Říčka, Baštice
Stonávka, Lučina, Sušanka, Stružník,
Podolkovický, Datyňka, Závadovický p.
*
Lučina, Sušanka *
Lučina, Sušanka *
Stonávka *
Stonávka *
Lučina *
Datyňka *
Datyňka *
Olše
Olše
Petrůvka
Petrůvka
Stonávka
Stonávka
Olše
3
19.5.2010, 6:30
17.5.2010, 15:00
2.6.2010, 23:30
3.6.2010, 7:30
2.6.2010, 10:15
16.5.2010, 23:00
17.5.2010, 6:00
16.5.2010, 18:15
17.5.2010, 2:00
2.6.2010, 8:00
17.5.2010, 9:00
17.5.2010, 9:45
17.5.2010, 14:00
17.5.2010, 9:45
17.5.2010, 9:00
17.5.2010, 15:00
17.5.2010, 6:00
17.5.2010, 11:00
19.5.2010, 12:30
20.5.2010, 8:30
6.6.2010, 19:00
4.6.2010, 7:00
16.5.2010, 18:30
16.5.2010, 18:30
2.6.2010, 10:00
17.5.2010, 8:30
17.5.2010, 13:00
16.5.2010, 20:30
16.5.2010, 20:15
22.5.2010, 9:30 i II. SPA
22.5.2010, 9:30 i II. SPA
2.6.2010, 15:00
19.5.2010, 3:00
17.5.2010, 22:00
19.5.2010, 8:00 i II.SPA
19.5.2010, 7:00
19.5.2010, 12:00
19.5.2010, 14:00
19.5.2010, 7:00
19.5.2010, 21:00
19.5.2010, 14:00
19.5.2010, 4:00
18.5.2010, 1:00
16.5.2010, 23:05
19.5.2010, 7:00
19.5.2010, 7:00
17.6.2010, 21:30
19.5.2010, 15:00
17.5.2010, 14:00
19.5.2010, 8:15
20.5.2010, 8:00
24.5.2010, 8:00
24.5.2010, 8:00
18.5.2010, 13:00
17.5.2010, 20:00
II.
II.
II.
III.
III.
II.
III.
II.
III.
II.
III.
III.
II.
II.
II.
III.
II.
III.
III.
16.5.2010, 22:00
17.5.2010, 00:15
16.5.2010, 11:00
16.5.2010, 14:00
nebyl vyhlášen
17.5.2010, 9:20
16.5.2010
III.
II.
II.
III.
III.
III.
II.
II.
III.
II.
III.
II.
III.
II.
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Jablunkov
Jablunkov
Jablunkov
Jablunkov
Jablunkov
Frýdek-Místek
Opava
Kopřivnice
Kopřivnice
Kopřivnice
Kopřivnice
Kopřivnice
Kopřivnice
Kopřivnice
Kopřivnice
Frenštát pod Radh.
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Hranice, Lipník n.
Bečvou, Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Lipník nad Bečvou
Kojetín
Kojetín
město Jablunkov
město Jablunkov
město Jablunkov
město Jablunkov
město Jablunkov
Kopřivnice
Kopřivnice
Skotnice
Skotnice
Petřvald
Petřvald
Závišice
Závišice
Bordovice
Lichnov
Trojanovice
Tichá
Tichá
Veřovice
Veřovice
Olše
Radvanov
Radvanov
Olše
Lomná
Ostravice
Opava
Lubina
Lubina
Lubina
Lubina
Lubina
Lubina
Sedlnice
Sedlnice
Lichnovský potok *
Lichnovský potok *
Lomná
Tichávka *
Tichávka *
Jičínka *
Jičínka *
Lubina, Bystrá, Lomná *
Lubina, Bystrá, Lomná *
16.5.2010, 23:05
17.5.2010, 8:00
17.5.2010
18.5.2010, 8:00
18.5.2010, 9:40
17.5.2010, 3:00
2.6.2010, 18:20
16.5.2010, 19:00
16.5.2010, 20:45
16.5.2010, 19:30
17.5.2010, 2:20
16.5.2010, 18:00
16.5.2010, 21:00
16.5.2010, 17:30
16.5.2010, 18:00
17.5.2010, 7:00
17.5.2010, 6:20
17.5.2010, 2:00
16.5.2010, 18:45
16.5.2010, 23:00
16.5.2010, 19:30
16.5.2010, 23:00
16.5.2010, 18:00
16.5.2010, 19:30
Bečva - Dluhonice
Bečva - Dluhonice
Moštěnka - Prusy
Moštěnka - Prusy
Olešnice - Kokory
Bečva - Dluhonice
Bečva - Dluhonice
Bečva
Morava
Morava
17.5.2010, 13:00
17.5.2010, 4:00
17.5.2010, 12:00
2.6.2010, 6:15
2.6.2010, 7:00
2.6.2010, 9:00
2.6.2010, 10:34
2.6.2010, 16:46
2.6.2010, 13:00
17.5.2010, 14:00
17.5.2010, 18:00
4
18.5.2010, 7:00
18.5.2010, 7:00
18.5.2010, 11:00
18.5.2010, 11:00
19.5.2010, 6:00
3.6.2010, 2:13
18.5.2010, 5:00
18.5.2010, 3:30
18.5.2010, 5:00
18.5.2010, 3:30
18.5.2010, 6:00
18.5.2010, 4:30
18.5.2010 dopoledne
18.5.2010 dopoledne
18.5.2010, 7:00
18.5.2010, 7:40
17.5.2010, 13:00
18.5.2010, 00:30
18.5.2010, 00:00
18.5.2010, 9:00
18.5.2010, 9:00
18.5.2010, 15:30
17.5.2010, 16:20
III.
II.
III.
II.
II.
III.
II.
II.
III.
II.
III.
II.
III.
II.
III.
II.
II.
II.
II.
III.
II.
III.
II.
III.
III.
19.5.2010, 15:19
19.5.2010, 8:40
2.6.2010, 21:40
2.6.2010, 21:10
3.6.2010, 8:00
3.6.2010, 9:52
3.6.2010, 7:01
19.5. 2010, 22:00
19.5. 2010, 21:00
II.
III.
II.
III.
II.
II.
III.
III.
II.
III.
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Kojetín
Kojetín
Kojetín
Kojetín
Kojetín
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice
Hranice
Zlínský kraj
Bystřice pod Hostýnem
Kroměříž
Kroměříž
Kroměříž
Otrokovice
Otrokovice
Otrokovice
Otrokovice
Černotín
Černotín
Černotín
Polom
Polom
Opatovice
Malhotice
Hustopeče nad Bečvou
Skalička - osada Kamenec
Ústí
Ústí
Blazice
Vítonice
Mrlínek
Loukov
Blazice
Chvalčov
Mrlínek
Vítonice
Kroměříž
Kroměříž
Kroměříž
ORP Otrokovice
ORP Otrokovice
ORP Otrokovice
ORP Otrokovice
Haná
Haná
Haná
Morava
Morava
Bečva a drobné vodní toky
Luha
Luha
Opatovický potok *
Malhotický potok *
Loučský potok
Bečva
Bečva
Bečva
Morava
Blazický potok
Moštěnka
Blazický potok
Libosvárka
Blazický potok
Bystřička
Blazický potok
Moštěnka
Bystřička
Morava
Morava
Morava
Morava - Kroměříž
5
18.5.2010, 03:00
2.6.2010, 12:30
2.6.2010, 15:00
2.6.2010, 11:00
2.6.2010, 19:20
16.5.2010, 23:00
17.5.2010, 4:00
2.6.2010, 12:38
16.5.2010, 23:30
16.5.2010, 23:30
26.5.2010, 9:30
31.5.2010
2.6.2010, 12:00
16.5.2010, 23:00
16.5.2010, 22:00
16.5.2010, 17:20
16.5.2010, 16:00
16.5.2010, 24:00
17.5.2010, 23:50
17.5.2010, 8:00
17.5.2010, 8:00
17.5.2010, 8:00
17.5.2010, 8:00
2.6.2010, 8:00
2.6.2010, 8:00
2.6.2010, 8:00
2.6.2010, 8:00
2.6.2010, 8:00
17.5.2010
17.5.2010, 23:00
2.6.2010, 18:00
17.5.2010, 7:00
18.5.2010, 00:40
2.6.2010, 10:00
2.6.2010, 18:00
19.5.2010, 5:15
5.6. 2010, 7:00
4.6. 2010, 07:00
4.6. 2010, 4:20
4.6. 2010, 01:00
Na základě poklesu
hladiny Bečvy v místě
limnigrafu v Teplicích
nad Bečvou
nebyl odvolán
2.6.2010, 18:00
18.5.2010, 16:00
17.5.2010, dopoledne
19.5.2010, odpoledne
18.5.2010, večer
20.5.2010, 5:30
18.5.2010, 13:00
17.5.2010, 20:00
17.5.2010, 14:00
17.5.2010, 15:00
2.6.2010, 14:00
2.6.2010, 19:00
2.6.2010, 13:30
3.6.2010, 20:00
3.6.2010, 8:00
20.5.2010, 8:00
19.5.2010, 23:00
20.5.2010, 8:00
19.5.2010, 23:00
5.6.2010, 10:00
3.6.2010, 21:00
II.
II.
III.
II.
III.
II.
III.
II.
II.
III.
II.
II.
III.
II.
III.
II.
II.
III.
III.
II.
II.
II.
III.
II.
II.
II.
III.
III.
II
III.
III.
II.
III.
II.
III.
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Otrokovice
Otrokovice
Rožnov pod Radhoštěm
Uherské Hradiště
Uherské Hradiště
Uherské Hradiště
Uherské Hradiště
Uherský Brod
Uherský Brod
Zlín
Zlín
ORP Otrokovice
ORP Otrokovice
Podolí, Uherské Hradiště, Kunovice
Podolí, Uherské Hradiště, Kunovice
ORP Uherské Hradiště
ORP Uherské Hradiště
Uherský Brod
Uherský Brod
Zlín
Zlín
Dřevnice - Zlín
Dřevnice - Zlín
Rožnovská Bečva
Rožnovská Bečva
Olšava
Olšava
Morava
Morava
Olšava
Olšava
Rožnovská Bečva
Rožnovská Bečva, Loučka, Krhovský p.
Dřevnice
Dřevnice
2.6.2010, 3:45
2.6.2010, 6:45
16.5.2010, 19:05
16.5.2010, 21:15
2.6.2010, 3:00
2.6.2010, 6:00
2.6.2010, 6:00
2.6.2010, 9:00
2.6.2010, 3:45
2.6.2010, 5:55
16.5.2010, 19:42
16.5.2010, 21:00
2.6.2010, 5:00
2.6.2010, 5:50
* poskytnuté podklady neobsahovaly informaci, pro který tok byl SPA vyhlášen - uvedeny toky zasažené povodní na daném území
** zdroj Informace odboru ochrany vod MŽP o hydrometeorologické situace
6
2.6.2010, 16:00
2.6.2010, 13:30
19.5.2010, 9:50
19.5.2010, 7:45
2.6.2010, 19:00
2.6.2010, 15:00
5.6.2010, 17:00
4.6.2010, 5:00
3.6.2010, 4:55
2.6.2010, 14:13
19.5.2010
19.5.2010
2.6.2010, 16:45
2.6.2010, 13:40
II.
III.
II.
III.
II.
III.
II.
III.
II.
III.
II.
III.
II.
III.
Kraj
Území
(ORP/obec)
JMK Boskovice
Informace zveřejněna na internetových stránkách - varování a
informování obyvatel
ANO
Obyvatelstvo je následně informováno např. rozhlasem, televizí,
místním rozhlasem, tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek
integrovaného záchranného systému nebo jiným způsobem o tom,
co se stalo a co se má v takovém případě dělat.
Občan získá informace o charakteru možného ohrožení,
o připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně
obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události na příslušném
obecním úřadě. (kontakty)
- připojen i odkaz na informace a pokyny HZS (informační letáčky)
JMK Bučovice
ANO
Po zaznění varovného signálu následuje informace z hromadných
informačních prostředků (Sdělovacími prostředky, Dalšími způsoby
informování - místní rozhlasy, závodní rozhlasy, pojízdné rozhlasové
vozy, megafony, policie, hasiči, prostřednictvím spoluobčanů apod.).
NE - přes odkaz na Portál veřejné správy - obecná informace
Po zaznění varovného signálu zapněte rádio nebo telvizi. Další
informace budou sděleny i obecním rozhlasem, popř. elektronickými
sirénami.
JMK Hodonín
NE
Občané informace mohou získat z vysílání místního rozhalsu a
televize, z místních novin.
JMK Hustopeče
ANO - obecná informace
JMK Břeclav
1
Přístupová cesta (Web obce)
Použité prostředky - zkušenosti
V hlavním menu odkaz Městský
úřad →Civilní ochrana
obyvatelstva (soubor informačních
materiálů k různým typům ohrožení
vč. povodní)
Nebylo využito JSVV
1.Břeclav-Město, městský
úřad→Elektronické
služby→Informování občanů
prostřednictvím SMS
2. heslo povodně → Ochrana před
povodněmi v ČR
úřad →státní správa →portál
veřejné správy ČR→životní
situace→ochrana a bezpečnost
Občané a firmy v nejníže položených
částech Města Hodonín byli téhož dne
varováni pomocí systému varování a
vyrozumění obyvatel (rozhlas), Rádiem JIH,
DYJE a byli upozorněni na možnost
zaplavení vodou. Byly podávány pravidelné
informace mediím a zveřejňovány na webu
města.
Neosvědčují se SMS zprávy (nutnost stálé
aktualizace, pouze pro přihlášené občany).
Osvědčuje se místní rozhlas, televize, místní
noviny.
Varování a vyrozumění obyvatel bylo
realizováno prostřednictvím obecních
rozhlasů, fyzicky členy PK obcí, Policií ČR.
Dále informují veřejnou vyhláškou, V.
Němčice mají kabelovou televizi. Využívají
Internetové stránky ORP
systém EMOFF.
Hustopeče
JMK Kyjov
V případě mimořádné situace budou občané varováni sirénami.
Informaci, o jakou událost se jedná, dostanou prostřednictvím
obecních rozhlasů, megafonů, rozhlasových vozů, nebo přímého
informování osobou, pověřenou starostou nebo velitelem zásahu.
JMK Pohořelice
ANO
O ohrožení mužete být vyrozumeni prostřednictvím sirén, zprávou v
rozhlase, televizi, z tisku nebo hlášením místního rozhlasu,
pojízdného rozhlasového vozu, megafonu a od spoluobčanů.
Slavkov u
JMK Brna
ANO (podle informace úřadu dále uveřejněny ve zpravodaji)
Varování probíhá sirénami (budova MěÚ a PS HZS) a megafony.
Obyvatelstvo je informováno městským rozhlasem, SMS, Zpravodaj,
webové stránky, letáky.
Osvědčil se způsob zveřejňování informací
na webových stránkách, ve zpravodaji a
pomocí letáků.
JMK Šlapanice
NE
Informují rozhlasem (ostatní obce informují zasláním emailu, SMS
starostům).
Nejlepší zkušenosti mají s místním
rozhlasem. Při těchto povodních nebylo
využito JSVV
ANO - povodňový plán - podrobná informace
Využívá se infokanálu kabelové televize, kabelového rádia, hlídek
městské policie s megafonem, hlídek občanů a letáků a plakátů.
ANO
Obyvatelstvo je informováno např. rozhlasem, televizí, místním
rozhlasem, tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného
záchranného systému nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co
JMK Židlochovice se má v takovém případě dělat.
Veselí nad
JMK Moravou
MSK Bohumín
MSK Bruntál
V hlavním menu Městský úřad→
krizové řízení → Co dělat při
mimořádné události (brožura
JMK)
V hlavním menu odkaz POMOC
→Krizové řízení a ochrana
obyvatel (soubor informačních
materiálů k různým typům ohrožení
vč. povodní)
Bezpečnost obyvatel →
povodňový plán, příp.
→mimořádné události (HZS)
Nebylo využito JSVV, byly stanovena
pravidla informování veřejnosti, informace
byly zveřejňovány na webu města.
Bezpečnost obyvatel Povodňová
ochrana, Mimořádné události,
krizové situace, varovný a
informační systém
ANOObyvatelstvo je následně informováno např. rozhlasem, televizí,
co se stalo a co se má v takovém případě dělat.
O městě → krizové řízení
NE
Varovný systém - sirény, vozidla s megafony, městský rozhlas i on
line přes mobily. O druhu ohrožení - informují těmito prostředky,
www.hasicibruntal.cz - krizové
verbálně, městský rozhlas, int. systém, hasiči.
řízení
2
Varování proběhlo v Nové Vsi (zajistil HZS)
a v Pudlově (PČR)
Nejvíce používané jsou megafony, městský
rozhlas - protože jsou záplavové jenom
některé oblasti Bruntálu
MSK Český Těšín
ANO
Varování sirénami. Zprávu o charakteru ohrožení obdržíte z těchto
zdrojů: veřejnoprávní televize ČT 1 nebo ČT 2, veřejnoprávní rozhlas
RADIOŽURNÁL – v případě rozsáhlejších událostí zasahujících
velké území; Rádio ČAS; regionální tisk, veřejné vyhlášky a letáky,
internetové stránky obce – www.tesin.cz, mobilní vyhlašovací
prostředky – na služebních vozidlech HZS, Policie ČR, Městské
úřad→krizové řízení
policie.
Frenštát pod Občané budou o stupni rozsahu povodně vyrozuměni
MSK Radhoštěm prostřednictvím rozhlasu, televize a policie.
FrýdekMSK Místek
Frýdlant n.
MSK Ostravicí
MSK Havířov
MSK Hlučín
MSK Jablunkov
Informování občanů zajišťovala MP
Titulní stránka → Městský úřad
→ Informace z odborů→
Informace - krizové řízení
Informování obyvatel - místní rozhlas, internet, celostátní rozhlas,
informace o povodňovém nebezpečí, hlavně se osvědčil internet.
Titulní stránka→ krizové řízení a
požární ochrana
NE
Způsob informování - rozhlas (Lubno, Nová Ves), elektr. sirény, dále
auta s megafony.
ANO
K varování budou využity všechny dostupné prostředky, tj. sirény,
městské internetové stránky, informace regionálních médií. Náhradní
způsob vyrozumění a varování bude řešen prostřednictvím spojek,
Titulní stránka → krizový plán
vozidel s megafony.
ANO
Rotační, elektronické sirény. Mimo sirén zajišťuje varování městské
policie s megafony. Do Jednotného systému varování a vyrozumění
jsou zahrnuty také rozhlasové a televizní stanice. Pro náš kraj toto
smluvně zajišťují Český rozhlas Ostrava a Česká televize studio
Ostrava.
Titulní stránka → krizové řízení
Titulní stránka → Informace
MěÚ→ CO, požární ochrana a
ANO
podatelna a hlavně ve vyhledávání
O ohrožení můžete být vyrozuměni prostřednictvím sirén, zprávou
pod heslem "varování" příručka
v rozhlase, televizi, z tisku nebo hlášením místního rozhlasu,
pro obyvatele pro případ ohrožení
pojízdného rozhlasového vozu, megafonu a od spoluobčanů.
3
Velmi se osvědčilo publikování zpráv na
internetu
Na internetových stránkách byly
zveřejňovány údaje pro občany postižené
povodní. Obec Pržno - Místní kabelová
televize, informační SMS systém.
Nejvíce se osvědčil místní rozhlas, při
použití aut s megafony je slyšet pouze část
hlášení, starší občané nepoužívají internet.
Na území ORP byli majitelé nemovitostí
ohrožených záplavou upozorněni na možné
vybřežení vodních toků
Informace pro občany na internetových
stránkách obce a odkazy na stránky MSK a
HZS.
Proběhlo informování ohrožených občanů,
kontakt v místech možného ohrožení.
MSK Karviná
MSK Kopřivnice
MSK Kravaře
MSK Krnov
MSK Nový Jičín
MSK Opava
MSK Orlová
ANO
Informace o důvodu spuštění sirény jsou podávány regionálním
rozhlasem. Ve většině míst však tyto informace budou vysílány na
některém místním vysílači v pásmu VKV (FM). Tyto informace je
možné vysílat i v obecním rozhlase nebo pomocí tzv. „mluvících
sirén“, které po varovném signálu sdělí krátkou slovní informaci.
NE
Na území ORP Kopřivnice, není centrální systém informování
obyvatelstva. Každá povodňová komise v jednotlivé obci postupuje
podle svých možností a podle existující situace.
ANO
Po zaznění varovného signálu k zabezpečení okamžitého plošného
informování bude dále využito rozhlasové a televizní vysílání,
mobilních vyhlašovacích prostředků, obecních rozhlasů, regionálního
tisku.
ANO - obecná informaceInformace o tom, co se stalo, proč byla
spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v
mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků.
V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný
radiopříjmač na baterie. Tyto informace jsou sdělovány i obecním
rozhlasem, popř. elektronickými sirénami.
ANO
Prostřednictvím sirén a následně tísňovými informacemi v rozhlase,
televizi, místním rozhlasem, pojízdným vozem s megafonem apod.
ANO - obecná informace o možném ohrožení
ANO
Obyvatelstvo je následně informováno např. rozhlasem, televizí,
místním rozhlasem, tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek IZS nebo
jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě
dělat.
4
Titulní stránka →Krizové situace
Titulní stránka→OBČAN
→ochrana obyvatelstva
Varování proběhlo obecním rozhlasem v
Dětmarovicích, MP a JSDH (ozvučené auto)
pro Karvinou, Petrovice u Karviné a
Stonavu, televizní info-kanál občanů města
Karviné, webové stránky statutárního města
Karviná, úřední deska.
Občané na území města Kopřivnice byli
informováni opakovanými hlášeními v
místním rozhlase. Z důvodu horší
slyšitelnosti v některých loklalitách zajistila
městská policie hlášení tlampačem. Dále
byly formou informačních letáčků
rozvážených MP a PČR, poskytnuty
základní informace a telefonní čísla, na
která se mohli obrátit v případě požadavku
na poskytnutí pomoci.
Varování obyvatelstva v ohrožené části
města a katastru Kravaře bylo zabezpečeno
rozhlasem, městskou policií, hasiči s dalšími
složkami krizového řízení a řízeno starostou.
Titulní stránka →Péče o
občany→Pro případ ohrožení
Spuštěny sirény z KOPIS HZS (Nový Jičín,
Kunín). Hlášením místního rozhlasu byly
podávány informace obyvatelům, v
městských částech zajišťovala informování i
MP.
Vydávány tiskové zprávy, informována
Titulní strana→Krizové a
média a aktuální informace umísťovány na
mimořádné situace
web města.
Informace občanům byly podávány
prostřednictvím webových stránek, SMS
Titulní strana→Ochrana obyvatel infokanálem, mobilními sirénami.
Titulní strana→Rychlá
navigace→příručka pro
obyvatele
MSK Ostrava
MSK Rýmařov
MSK Třinec
OK
OK
ZK
ZK
Hranice
ANO
Pro její šíření varovné informace, kromě uvedených koncových prvků
Jednotného systému varování a vyrozumění, je dále možno využít:
Rozhlasové a televizní vysílání, které je smluvně zajištěno s Českým
rozhlasem Ostrava, Českou televizí studio Ostrava a s rádii Helax a
Čas, veřejné vyhlášky a letáky. Místní rozhlasy v městských
obvodech a obcích ve správním obvodu. Regionální tisk. Mobilní
vyhlašovací prostředky - výstražná rozhlasová zařízení na
služebních vozidlech složek IZS.
ANO
Varovným signálem elektronických sirén se slovní informací,
následným sdělením ve sdělovacích prostředcích, k předávání
informací jsou využívány megafony zabudované ve vozidlech Policie.
www.kr-moravskoslezsky.czpříručka pro
obyvatele, www.ostrava.cz měsíčník Ostravská radnice
Titulní list→Městský
úřad→krizové řízení
Portál krizového řízení
zabezpečený heslem
NE
ANO
Veřejný havarijní informační sytém zahrnuje: rozhlas a televize,
telefony, sirény (prostřednictvím HZS ), mobilní megafony
(prostřednictvím Policie ČR, městské policie).
Titulní strana →Městský úřad →
pro občany → krizové řízení
ANO
V médiích se dovíte informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna
siréna a varováno obyvatelstvo a co máte dělat, tyto informace
mohou být sděleny i obecním rozhlasem, popř. elektronickými
Přerov
(mluvícími) sirénamy, kabelovou televizí apod.
ANO
Bystřice pod Obecné informace o krizovém řízení, informace o zajištění varování
Hostýnem
obsaženy nebyly.
Ne
Po zaznění signálu bude následovat tísňová informace z
hromadných sdělovacích prostředků (republiková, regionální a místní
působnost).
Prostřednictvím rozhlasu ve městě a místních částech a 7 rotačních
Holešov
sirén v majetku HZS.
5
Souhrnné informace byly neustále k
dispozici na www.ostrava.cz. Probíhalo
vzájemné informování obyvatel mezi sebou
(pov. zpráva).
Osvědčilo se vzájemné informování obyvatel
mezi sebou, e-mail, telefonický hovor,
informace na internetových stránkách města
Ostravy.
Titulní strana→magistrát
→krizové řízení a ochrana
obyvatelstva
Titulní strana → městský úřadodbory a oddělení → krizové
řízení
Spuštěny sirény z KOPIS HZS v obci Ropice
V Hranicích byli občané informováni a
varováni městskou policií (megafony).
Průběžně poskytované informace na
webových stránkách Hranic.
Osvědčilo se použití hlasových sirén
(digitální bezdrátový rozhlas), které
zabezpečovaly rozšíření krátkých hlasových
zpráv mezi občany. Tento systém byl
doporučen ke zřízení v dalších oblastech. V
některých lokalitách docházelo k problémům
se srozumitelností zpráv, proto se jako
vhodné jeví doplňkové informování obyvatel
na území města SMS systémem.
V Troubkách k varování použit rozhlas.
Dosud nebylo varování nutné
ZK
Rožnov pod
Radhoštěm
ANO
Informování probíhá prostřednictvím hromadných informačních
prostředků, letáků a brožur.
O vyhlášení II. A III. SPA jsou obyvatelé města informováni
varovným signálem sirény,
prostřednictvím sdělovacích prostředků, státní i městské policie,
mobilních povodňových
hlídek a oznámení místním rozhlasem.
NE - odkaz na portál veřejné správy. Občané jsou o způsobu
varování informováni prostřednictvím brožur.
Všechny obce mají rotační sirény, Luhačovice navíc 2 elektronické. K
informacím o druhu nebezpečí obce využívají obecní rozhlas.
Ve městě Luhačovice je kromě obecního rozhlasu možnost využít
elektronických sirén s možností mluveného slova. Sirény a obecní
rozhlas se vzájemně doplňují.
ANO
Po zaznění varovného signálu bude vždy následovat tísňová
informace. V té bude obyvatelstvo vyrozuměno o jakou hrozící nebo
vzniklou mimořádnou událost se jedná. V případě Všeobecné
výstrahy je vysílání vždy doplněno informací, která upřesní, k čemu
došlo a co je třeba udělat pro svoji ochranu.
ANOObyvatelstvo je následně informováno např. rozhlasem, televizí,
co se stalo a co se má v takovém případě dělat.Ve městě je systém
rotačních sirén, elektronické sirény, místní rozhlas, systém VISO
2002
ZK
Uherský
Brod
ANO (obecně o krizových situacích, varování nebylo obsaženo)
Místní rozhlas, megafony, policie, chystá se SMS, web, sirény.
ZK
Kroměříž
ZK
Luhačovice
ZK
Otrokovice
Pod heslem "varování" - informace
ze zpravodaje, Zpravodaj
Kroměříže - Povodňový plán
Odkaz na: http://portal.gov.cz
Titulní strana → mediální
servis→aktuality
Titulní strana→ Krizové řízení
Titulní strana→městský
úřad→bezpečnost
obyvatel
6
V obcích ORP Kroměříž byly informace
předávány pomocí
místních rozhlasů. Byly vydávány informační
zprávy na webových stránkách Kroměříže.
Varování obyvatelstva probíhalo městskou
policií prostřednictvím rozhlasového zařízení
ve vozidle nebo megafonů.
Zkušenosti: Varování městské policie je
zajišťováno 2krát denně megafony v ulicích,
informuje, pomáhá. Dále poskytují informace
do Č.rozhlasu a na teletext, nepoužívají
sirény, spíše jezdí a varují megafony
(nejlepší zkušenosti). Informují také starosty
ostatních obcí informace o krizových
situacích na webu města.
Obyvatelstvo varováno rozhlasem, v
místech s malou slyšitelností pomocí
hlásných amplionů z projíždějícího
automobilu městské policie.
Sirény příliš nevyužívají, spíše místní
rozhlas, megafony, policie, chystá se sms
systém, a velmi se osvědčily informace na
webu (přístup prostřednictvím facebooku).
Varování provedeno pomocí místního
rozhlasu.
ZK
Uh. Hradiště
ZK
Valašské
Klobouky
ZK
ZK
ZK
ZK
Val. Mez.
Vizovice
Vsetín
Zlín
ANO
Po zaznění signálu zapněte rádio (místní stanice, celostátní stanice),
dále je obyvatelstvo informováno např. místním rozhlasem, místním
tiskem, vyhláškami, megafony, rozhlasovými vozy, osobním
informováním...
ANO
O hrozbě či vzniku povodně mohou být občané informováni z
různých zdrojů: sirénami, sdělovacími prostředky, místním
rozhlasem, mobilními megafony apod.
ANO
Co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích hromadných
informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu
využijte přenosný radiopřijímač na baterie. Tyto informace budou ve
městě Valašské Meziříčí zveřejněny také rozhlasovým a varovným
systémem.
Varovný signál je doplňován o verbální informace podle druhu hrozby
nebo mimořádné události, kterou ohlašuje a ukončuje gong.
NE
Po zaznění signálu následuje tísňová informace z hromadných
sdělovacích prostředků (republiková, regionální a místní působnost).
Další možnosti: telefonicky, úředními vyhláškami, internetové
stránky, rozhlasy, informační kanály kabelových televizí, další
sdělovací prostředky, elektronické sirény, je možné použít i mobilních
prostředků (zásahové vozy HZS, Policie ČR, městské policie apod.).
7
Titulní strana → město a
samospráva → ochrana obyvatel
Varování obyvatelstva probíhalo městskou
policií prostřednictvím rozhlasového zařízení
ve vozidle nebo megafonů. Dále informace
na webu, letáky, regionální rádio.
Dále se na území využívá siréna, místní
rozhlas s drátovým rozvodem, vzájemné
informování obyvatel mezi sebou,
tlampače, telefonický hovor, regionální
rozhlasové vysílání, regionální televize
apod., osobně pochůzkou, letáky, vývěsky.
Titulní stránka → Městský úřad
→ Bezpečnost občanů
Titulní strana→ krizové řízení
Varování obyvatelstva probíhalo
rozhlasovým varovným systémem,
městskou policií prostřednictvím
rozhlasového zařízení ve vozidle nebo
megafonů.
Titulní strana→ochrana obyvatel
a hasiči
Městská policie Zlín v pozici hlásné
Titulní stránka →občan→ krizové povodňové služby
situace (portál bezpečnosti a
prováděla varování obyvatel před povodní.
krizového řízení (ECCs)
Spuštěny sirény na žádost PK Zlína
Změny v hlásné povodňové službě od roku 1997 a návrhy na změny vyplývající
z vyhodnocení povodní
V roce 1997 fungoval systém hlásné povodňové služby založený na tehdy platném zákoně
č. 138/1973 Sb., o vodách, 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství a nařízení
vlády č. 27/1975 Sb., o ochraně před povodněmi. Základní principy hlásné povodňové služby
byly stejné jako v současné legislativě, tj. jejím cílem bylo a je:
• varovat obyvatelstvo v místě povodně a v místech ležících níže na vodním toku
• informovat povodňové orgány a ostatní účastníky ochrany před povodněmi o vývoji
povodňové situace a předávat zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k
řízení opatření na ochranu před povodněmi
Hlásnou povodňovou službu organizovaly povodňové orgány a podílely se na ní ostatní
účastníci ochrany před povodněmi (stejně jako nyní). Rovněž tak již byly zavedeny stupně
povodňové aktivity (SPA) a povodňové plány. Směrodatné vodní stavy pro vyhlašování SPA
byly obsaženy v povodňových plánech a souhrnně v Odborných pokynech ČHMÚ
k provádění hlásné povodňové služby (tzv. Bílé knize).
Podstatně se však lišilo technické vybavení a komunikační možnosti hlásné povodňové
služby. Sledování vývoje povodně v hlásných stanicích prováděli dobrovolní pozorovatelé a
obyvatelé obcí, hlášení bylo zásadně telefonem, nebyly běžně používány mobily, nebyl
internet a e-mailová pošta. Obce měly informovat nadřízené povodňové orgány okresů a obce
po toku na určená telefonní čísla, rovněž tak pracoviště ČHMÚ a podniků Povodí.
Předpovědní pracoviště ČHMÚ měly informace z hlášení svých dobrovolných pozorovatelů,
informace od obcí dostávaly sporadicky a spíše výjimečně. Informace z nejvíce postižených
oblastí při povodni v červenci 1997 pak nebyly prakticky vůbec z důvodu poškození nebo
zničení vodoměrných stanic a výpadků elektrického proudu a telefonního spojení. Ve zprávě
z vyhodnocení této povodně se uvádí dlouhodobý výpadek elektrického proudu v Ostravě,
který na několik dní ochromil komunikaci s tamním regionálním pracovištěm ČHMÚ.
Po povodni v roce 1997 byl revidován systém hlásné povodňové služby a v roce 1998 byl
vydán Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k zabezpečení hlásné a předpovědní
povodňové služby. Současně byly přepracovány Odborné pokyny ČHMÚ k provádění hlásné
povodňové služby, které obsahovaly evidenční listy hlásných profilů se směrodatnými limity
pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity, nově také pokyny k vyhlašování SPA podle
dešťových srážek a ledových jevů na tocích. Nové Odborné pokyny byly vydány a
distribuovány nejprve v tištěné formě, později byly zařazeny do webové presentace hlásné a
předpovědní služby (HPPS), která je dostupná veřejnosti na adrese http://hydro.chmi.cz/hpps,
případně dostupná z home page ČHMÚ http://www.chmi.cz.
V současné době ČHMÚ presentuje na webových stránkách HPPS pro povodňové orgány a
veřejnost komplexně všechny informace vztahující se k povodním, včetně aktuálních stavů a
průtoků v hlásných profilech osazených automatickými stanicemi ústavu, dvoudenní
hydrologickou předpověď v předpovědních profilech, sdruženou informaci o aktuálních
srážkách (kombinace srážek podle meteorologického radaru a pozemních stanic). Dále je
možný odskok na další stránky ústavu presentující předpověď počasí, kvantitativní předpověď
srážek podle modelu ALADIN, aktuální radarové informace a informace z meteorologických
družic.
1
Podněty k novelizaci systému hlásné povodňové služby z oblasti legislativy
Vydáním nového vodního zákona č. 254/2001 Sb. pozbylo platnosti nařízení vlády
č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi, a všechna právní ustanovení o organizaci a řízení
ochrany před povodněmi (včetně hlásné a předpovědní služby) přešla do zákona. Poslední
novelizace vodního zákona (platná od srpna 2010) přinesla ve vztahu k HPPS některé další
drobné úpravy:
• kromě povodňových plánů se zpracovávají také plány pro zvládání povodňových rizik.
Tyto plány jsou součástí plánování v oblasti vod a zabývají se hlavně problematikou
prevence, avšak včetně připravenosti povodňových předpovědí a systémů včasného
varování. Povodňové plány zůstávají jako hlavní dokument pro realizaci operativních
opatření za povodní.
• první stupeň povodňové aktivity nastává rovněž vydáním výstražné informace
předpovědní povodňové služby.
• definice hlásné povodňové služby zůstává beze změny, tzn. jde nadále o
decentralizovaný systém, který organizují povodňové orgány obcí a ORP ve své
územní působnosti.
• pro předávání informací HPPS se využívá operačních a informačních středisek HZS a
složek IZS.
• v případě vyhlášení krizového stavu přejímá na celém území, pro který je krizový stav
vyhlášen, řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu dle krizového zákona
příslušný (tedy hejtman nebo starosta, který zřizuje krizový štáb, a povodňová komise
se stává součástí krizového štábu, tzn. příjemce zpráv HPPS se nemění)
Ve smyslu krizového zákona č. 240/2000 Sb. a zákona č. 239/2000 Sb., o IZS zabezpečují
OPIS IZS (tedy OPIS GŘ HZS i OPIS HZS krajů) vyrozumění základních i ostatních složek
IZS a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle
dokumentace IZS. Kromě toho jsou OPIS oprávněna provést při nebezpečí z prodlení přímé
varování obyvatelstva. Jinak zajišťuje varování osob před hrozícím nebezpečím obecní úřad,
při provádění záchranných a likvidačních prací (tedy při vyhlášení krizového stavu) starosta.
GŘ HZS (namísto ministerstva vnitra) zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a
vyrozumění. Pří přípravě na mimořádnou událost a při provádění záchranných a likvidačních
prací se použije krizová komunikace, tj. přenos informací mezi státními orgány, územními
samosprávnými orgány a mezi složkami IZS (za použití i vybrané části neveřejných
telekomunikačních sítí).
Prováděcí předpisy ke krizovému zákonu a zákonu o IZS stanoví mezi jiným náležitosti
krizového plánu a obsah dokumentace IZS a havarijního plánu kraje. Havarijní plán obsahuje
mimo jiné části důležité i pro přenos informací HPPS, a to plán vyrozumění, plán varování
obyvatelstva a plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky.
Metodiky vydané odborem ochrany vod MŽP pro tvorbu digitálních povodňových plánů
(2009) a pro tvorbu map povodňového nebezpečí a povodňových rizik (2010) se
problematiky HPPS příliš netýkají. Nicméně povodňové plány obsahují seznamy a lokalizaci
hlásných profilů a směrodatné limity pro vyhlašování SPA. Zde metodika předpokládá, že
hlásné profily kategorie A a B budou aktualizovány z centrálních zdrojů a do povodňových
plánů nižších stupňů přebírány. Podle presentovaného schématu zdrojů dat v systému POVIS
by se dalo usuzovat, že tím centrálním zdrojem by měl být ČHMÚ. Dále povodňové plány
2
mají obsahovat způsob varování a vyrozumění občanů. Vzhledem k širokým možnostem jeho
zabezpečení metodika předpokládá, že toto bude řešeno individuelně.
.
Podněty vyplývající ze zkušenosti z proběhlých povodní
O poslední novelizace metodického pokynu se vyskytlo několik významných povodní, které
prověřily funkčnost systému hlásné a předpovědní povodňové služby na území ČR. Byly to
zejména:
povodně na jaře 2006 v důsledku tání sněhu a dešťových srážek, které postihly větší
část území státu
přívalové povodně v červnu a červenci 2009, které výrazně postihly několik lokalit,
zejména na Novojičínsku, Jesenicku a Děčínsku
povodně v květnu a červnu 2010 způsobené regionálními srážkami, které postihly
povodí Odry a Moravy
přívalové povodně v srpnu 2010, které postihly zejména oblast Frýdlantského výběžku
Příčiny, průběh a důsledky těchto povodní byly hodnoceny v rámci komplexních projektů,
které byly zpracovány na základě usnesení vlády ČR. Hodnocení funkce hlásné a předpovědní
služby bylo obsahem samostatné zprávy těchto projektů (pro povodně v roce 2010 jsou
zprávy ve stavu rozpracování). V souladu s vodním zákonem byly zpracovány a předloženy
také povodňové zprávy příslušných státních podniků Povodí, postižených krajů a obcí. Pro
rozbor problematiky hlásné a předpovědní povodňové služby byly použity závěry a
doporučení příslušných zpráv.
Fungování hlásné a předpovědní povodňové služby je ve zprávách vesměs hodnoceno
pozitivně za regionálních, déletrvajících povodní. Je doporučováno urychlení automatizace
měřících sítí, dokončení automatizace všech hlásných profilů kategorie A a B, zkrácení
intervalu přenosu a aktualizace údajů na webových stránkách. Podniky povodí navrhují
zahuštění sítě hlásných profilů, monitorování objektů na tocích (nádrže, jezy) a zahuštění sítě
automatických srážkoměrných stanic.
Nefunguje dostatečně hlásná služba na úrovni obcí, tak jak ji stanovuje vodní zákon v §§73,
78 a 79 tj. pozorování hlásných profilů místními pozorovateli a podávání hlášení správci
povodí a ČHMÚ. Obce se v případě větších toků spoléhají na informace od ČHMÚ a správců
povodí, v případě menších toků se přiklání k investování do lokálních automatických
systémů.
Povodňové orgány využívají informací z webových presentací hlásné služby na stránkách
ČHMÚ i podniků Povodí. Je upozorňováno na časté rozdíly mezi údaji ČHMÚ a Povodí
Moravy a požadováno jejich sjednocení. Je doporučována těsnější spolupráce (konzultace)
mezi předpovědními pracovišti ČHMÚ a dispečinky Povodí.
Povodí Moravy navrhuje provést celkovou revizi hlásných profilů a limitů SPA, ostatní
podniky Povodí připojují provádění průběžné aktualizace Odborných pokynů ČHMÚ
(evidenčních listů). Také požadují zapojit více do hlásné služby vlastníky vodních děl nad
určitou velikost. ČHMÚ požaduje zavedení soustavného sledování hrází a hlášení rozlivů,
zejména těch náhlých nebo řízených, které významně ovlivní transformaci povodňové vlny
oproti její předpovědi.
3
V oblasti předpovědní povodňové služby je hlavní zátěž na předpovědních pracovištích
ČHMÚ, kromě povodí Odry, kde provozuje vlastní předpovědní službu VHD Povodí Odry.
Při posledních povodních se již projevuje snaha výsledky předpovědních modelů vzájemně
konzultovat. Obecně směřují doporučení k dalšímu rozvoji metodických nástrojů pro
zvyšování kvality předpovědí. ČHMÚ předpokládá postupné zavádění variantní a
pravděpodobnostní předpovědi, která by umožňovala i určité prodloužení doby předstihu
hydrologických předpovědí.
Do předpovědní povodňové služby spadá vydávání výstražných informací ČHMÚ. Zavedený
systém SIVS je ze strany příjemců zřejmě vítán a akceptován, objevuje se však názor, že příliš
velký počet výstrah na druhé straně snižuje vnímání jejich závažnosti. Kritizován je systém
distribuce vedoucí k mnohonásobnému doručování výstrah. Při formulaci výstražných zpráv
je třeba brát v úvahu specifiku povodní a terminologii podle vodního zákona. Obecně se volá
po možnosti přesnější lokalizace očekávaných extrémních jevů.
V případě přívalových lokálních povodní (2009, srpen 2010) je všeobecně konstatováno, že je
prakticky nelze úspěšně předpovídat (lokalizovat). ČHMÚ připravuje opatření vedoucí k lepší
detekci srážek meteorologickým radarem a využití nowcastingu (krátkodobé extrapolace
směru pohybu srážkových jader) pro zpřesnění výstrah na extrémní srážky. Další pomůckou
by měl být vyvíjený systém „flash flood guidance“ pro ČR, který má průběžně počítat, jak
velká srážka by byla v daném čase a na daném místě potencionálně nebezpečná pro vznik
povodně.
Z analýzy fungování hlásné povodňové služby obcí na Novojičínsku (za přívalových povodní
v červnu 2009) vyplývá potřeba komunikace obcí mezi sebou, a to nejen dolů po toku, ale
všemi směry. Je to dáno tím, že přívalové povodně mohou zasáhnout i obce bez vyvinutých
vodotečí, které nejsou normálně ohrožovány běžnými povodněmi (tzv. suché obce), případně
obce za rozvodnicí ležící na sousedním toku (případ Nový Jičín – Jeseník nad Odrou).
Rozhodující je rozložení příčinné přívalové srážky.
Varování obyvatelstva (fyzických a právnických osob), které je přednostně prováděno JSVV
(sirénou), by mělo být zálohováno i jinými prostředky. Způsob musí být konkrétně zakotven
v povodňovém plánu obce. Doporučují se pravidelné prověřování funkce systému varování.
Obecně je doporučováno doplnit celostátní systém HPPS lokálními výstražnými systémy,
budovanými a provozovanými jednotlivými obcemi. Tento přístup je podporován i
postiženými obcemi (Nový Jičín, Nová Ves na Frýdlantsku). Fungování některých stávajících
lokálních systémů bylo prověřeno při povodni v květnu 2010 v povodí Moravy a Bečvy
(nejednalo se však o přívalovou povodeň). Měření a hlášení fungovalo vesměs spolehlivě
včetně rozesílání alarmových SMS (Valašské Meziříčí, Přerov). Obce nyní s využitím dotace
z OPŽP preferují výstavbu lokálních měřících systémů včetně systémů varování a vyrozumění
(sirény a bezdrátový rozhlas).
Návrhy na změny v systému hlásné povodňové služby
Hlavní zásady organizace a zabezpečení hlásné povodňové služby jsou dány vodním
zákonem. Hlásnou službu organizují povodňové orgány obcí a ORP a podílejí se na ní ostatní
účastníci ochrany před povodněmi. Jejich povinnosti (obce, ORP, kraje, správci toků, správci
povodí, vlastníci nemovitostí) lze odvodit z dalších paragrafů vodního zákona. Ve smyslu
zákona jde tedy spíše o decentralizovaný systém, kde směr předávaných informací je dolů po
4
toku, případně zdola nahoru k povodňovému orgánu vyššího stupně. Důležitým článkem
hlásné povodňové služby jsou operační střediska HZS, které zabezpečují vyrozumění
základních i ostatních složek IZS a vyrozumění státních a samosprávných orgánů.
Na základě podnětů z vyhodnocení povodní v letech 2009 a 2010 se navrhuje novelizace
Metodického pokynu MŽP k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby a následně
pak celková revize hlásných profilů a limitů pro vyhlašování SPA. Při novelizaci metodického
pokynu se doporučuje vzít v úvahu zejména následující skutečnosti:
•
technický pokrok v automatizaci měřících sítí a systémů sběru dat, který vede
k přesunu odpovědnosti za pozorování v hlásných profilech kategorie A a B na
provozovatele vodoměrných stanic v těchto profilech (ČHMÚ a podniky Povodí). Na
druhé straně je nutno zachovat povinnost obcí zajistit náhradní pozorování v těchto
profilech v případě selhání automatických systémů nebo přenosu dat za povodní
•
iniciativu obcí v budování lokálních výstražných systémů (hlásných profilů kategorie
C a srážkoměrných stanic) a jejich využívání zejména při přívalových povodních.
Odkázáno bude na připravovanou příručkou pro města a obce na budování lokálních
hlásných a výstražných systémů
•
je nutné přezkoumání obsahu evidenčních listů hlásných profilů a jejich užší provázání
s povodňovými plány, zejména v oblasti určování směrodatných stavů SPA a
předávání hlášení sousedním obcím. Jako vhodné řešení se navrhuje umístění
evidenčních listů na POVIS
•
existující systém integrované výstražné služby (SIVS), který provozuje ČHMÚ a
vysvětlení jeho výstupů (výstražných a informačních zpráv)
•
požadavek na připravenost obcí na převzetí výstrahy nebo jiné informace hlásné a
předpovědní služby po dobu 24 hodin a 7 dní v týdnu, a aktivizaci povodňového
orgánu obce
•
začlenění postupů hlásné služby při přívalových povodních, zejména pro obce bez
vyvinutých vodotečí, které nejsou běžnými povodněmi ohroženy. Stanovit doporučené
orientační limity nebezpečných srážek a vysvětlit proměnlivé limity v tzv. „flash flood
guidance“, který připravuje ČHMÚ
•
požadavek na připravenost obcí zajistit varování obyvatelstva, právnických a
fyzických obcí v e správním obvodu obce, přednostně s využitím prostředků
jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV)
•
posouzení stávajících informačních toků hlásné a předpovědní služby podle zkušeností
z uplynulých povodní. Při definování informačních toků bude úzce spolupracováno
s GŘ HZS, které garantuje informační systémy v rámci IZS.
•
navržení systému cvičení k prověřování funkčnosti a účinnosti systému hlásné služby
a používaných systémů spojení.
Předpokládá se, že v návaznosti na nový metodický pokyn a revizi hlásných profilů bude
ČHMÚ novelizovat Odborné pokyny k provádění hlásné povodňové služby včetně
evidenčních listů hlásných profilů.
5
KRAJ
ČR
ČR
přes více krajů
ŽADATEL
Aktualizace dPP ŘSD s vazbou na
DPP ČR a jednotný dopravní
informační systém
Zpracování digitálního povodňového
plánu a návrh varovného a
SŽDC
informačního systému pro společnost
Správa železničních dopravních cest
Zpracování map povodňového
nebezpečí a map povodňových rizik
pro předběžně vyhodnocené úseky
toků v oblasti povodí Moravy a Dyje
ŘSD
přes více krajů
Povodí Odry s.p.
přes více krajů
Povodí Odry s.p.
přes více krajů
Povodí Odry s.p.
přes více krajů
Povodí Odry s.p.
Jihomoravský
Bratčice
Jihomoravský
Moravský Krumlov
Jihomoravský
Šardice
Jihomoravský
Znojmo
Moravskoslezský
Fulnek
Moravskoslezský
HZS - Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský
HZS - Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský
NÁZEV PROJEKTU
Projekt modernizace monitorovacího
systému vodohospodářského
dispečinku Povodí Odry, státní podnik
Studie vyhodnocení a zvládání
povodňových rizik na řece Odře v
úseku Bohumín-Polanka
Moravskoslezského kraje a
modernizace povodňového varovného
systému
Studie vyhodnocení a zvládání
povodňových rizik - 5 projektů
Protipovodňová ochrana obce
Bratčice
plánu a vybudování sítě varovného a
vyrozumívacího systému pro město
Moravský Krumlov
Bezdrátový rozhlas s napojením na
JSVV HZS ČR
Varovný systém města Znojma
Fulnek
Dostavba a modernizace Jednotného
systému varování a vyrozumění na
území okresů Frýdek-Místek, Karviná
a Nový Jičín ohroženém povodněmi
Moravskoslezského kraje jako součást
Krizového plánu Moravskoslezského
kraje a modernizace Jednotného
systému varování a vyrozumění na
území Moravskoslezského kraje
ohroženém povodněmi
PODPOŘENO
v realizaci
14. výzva
v realizaci
14. výzva
v realizaci
14. výzva
realizováno
6. výzva
realizováno
6. výzva
v realizaci
14. výzva
v realizaci
14. výzva
podaná
žádost,
kladný
posudek
20. výzva
v realizaci
14. výzva
v realizaci
14. výzva
v realizaci
14. výzva
v realizaci
14. výzva
nerealizováno 6. výzva
v realizaci
podaná
žádost,
kladný
posudek
podaná
žádost,
kladný
posudek
14. výzva
Jakubčovice
Protipovodňová ochrana obce
Jakubčovice
Karlovice
Protipovodňová opatření obce
Karlovice
Kunín
Varovný a výstražný systém ochrany
před povodněmi v obci Kunín
v realizaci
14. výzva
Metylovice
Metylovice
podaná
žádost,
kladný
posudek
20. výzva
Moravskoslezský
Moravskoslezský
STAV
Moravskoslezský
1
20. výzva
20. výzva
Novojičínsko
Protipovodňová opatření obcí
Novojičínska
Moravskoslezský
ORP Nový Jičín
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Odry
ORP Nový Jičín
Moravskoslezský
RÝMAŘOV
Moravskoslezský
Moravskoslezský,
Zlínský,
Povodí Odry
Olomoucký
Olomoucký
Bystřice
Horní Loděnice
Olomoucký
Olomoucký
Hustopeče nad
Bečvou
Olomoucký
Město Hranice
Olomoucký
mikroregion
Bystřička
Olomoucký
Mikroregion
Království
Olomoucký
Olomouc
Olomoucký
Oskava
Olomoucký
Prostějov
Olomoucký
Senice na Hané
Olomoucký
Újezd u Uničova
Olomoucký
Vrbátky,
Klopotovice a
Smržice
Zpracování digitálního plánu a
vybudování varovného a
vyrozumívacího systému pro ORP
Nový Jičín
Odry
vyrozumívacího systému pro ORP
Nový Jičín
Lokální varovný protipovodňový
systém pro území v povodí horní
Moravice
moravskoslezského kraje a
modernizace povodňového varovného
systému
Zpracování dPP správního území
Svazku obcí Bystřice a realizace
sedmi nových hlásných profilů
kategorie „C“
podaná
žádost,
kladný
posudek
20. výzva
v realizaci
14. výzva
v realizaci
14. výzva
podaná
žádost,
kladný
posudek
20. výzva
v realizaci
14. výzva
podaná
žádost,
kladný
posudek
20. výzva
v realizaci
14. výzva
podaná
žádost,
kladný
posudek
podaná
Protipovodňová opatření Hustopeče
žádost,
nad Bečvou
kladný
posudek
podaná
Varovné a informační systémy
žádost,
obyvatelstva ORP Hranice
kladný
posudek
„Zpracování digitálního povodňového podaná
žádost,
vyrozumívacího systému pro Sdružení kladný
obcí mikroregionu Bystřička“
posudek
podaná
Protipovodňová opatření napojená na žádost,
IZS
kladný
posudek
podaná
plánu pro ORP Olomouc včetně
žádost,
modernizace varovného informačního kladný
systému
posudek
Protipovodňová ochrana obce Oskavy v realizaci
podaná
Varovný a výstražný systém ochrany
žádost,
před povodněmi v ORP Prostějov
kladný
posudek
podaná
žádost,
plánu a vybudování varovného
kladný
systému pro obec Senice na Hané
posudek
Protipovodňová ochrana obce Újezd
v realizaci
Zpracování digitálních povodňových
plánů a vybudování sítě varovného a
v realizaci
vyrozumívacího systému pro obce
Vrbátky, Klopotovice a Smržice
Protipovodňová opatření obce Horní
Loděnice
2
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
14. výzva
20. výzva
20. výzva
14. výzva
14. výzva
Olomoucký
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Žulová
Žulová
v realizaci
podaná
žádost,
Hošťálková
Protipovodńová opatření Hošťálková
kladný
posudek
podaná
žádost,
Hutisko-Solanec
Hutisko-Solanec
kladný
posudek
podaná
žádost,
Kateřinice
Protipovodńová opatření Kateřinice
kladný
posudek
podaná
žádost,
Lidečko
Protipovodňová opatření Lidečko
kladný
posudek
podaná
žádost,
Liptál
Protipovodnová ochrana obce Liptál
kladný
posudek
podaná
mikroregion
Protipovodňová opatření pro obce
žádost,
Holešovsko
mikroregionu Holešovsko
kladný
posudek
podaná
Vybudování sítě varovného a
mikroregion
žádost,
vyrozumívacího systému pro
Moštěnka
kladný
mikroregion Moštěnka
posudek
podaná
mikroregion
Protipovodňová opatření mikroregionu žádost,
Židelná
Židelná
kladný
posudek
podaná
žádost,
Ratiboř
Protipovodňová opatření Ratiboř
kladný
posudek
podaná
Digitální povodňový plán a rozhlasový
Rožnov pod
žádost,
varovný systém města Rožnov pod
Radhoštěm
kladný
Radhoštěm
posudek
preventivní povodňová ochrana podaná
Sdružení Valašsko - varovný systém ochrany před
žádost,
Horní Vsacko
povodněmi pro mikroregion Valašsko- kladný
Horní Vsacko
posudek
Svazek obcí
Preventivní povodňová ochrana pro
mikroregionu
Mikroregion Valašskomeziříčsko Valašskomeziříčsko
Kelečsko
- Kelečsko
podaná
žádost,
kladný
posudek
14. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
20. výzva
podaná
žádost,
Uherské Hradiště
Zlínský
20. výzva
kladný
posudek
podaná
žádost,
Vidče
Zlínský
Protipovodňová opatření obce Vidče
20. výzva
kladný
posudek
podaná
Snížení rizika povodní – zlepšení
žádost,
Zlín
povodňové služby na území
Zlínský
20. výzva
kladný
statutárního města Zlína
posudek
Vysvětlivky: Šedě jsou zdůrazněny projekty v území, pro které byly při jarních povodních 2010 vyhlášen stav
nebezpečí.
Snížení rizika povodní - zlepšení
povodňové služby na území města
Uherské Hradiště
3
Grafické vyjádření přístupů na webové stránky provozované ČHMÚ
Počet přístupů na stránky www.chmi.cz a pocasi.chmi.cz od 14.5.2010 do 23.5.2010
25 000 000
15 000 000
10 000 000
5 000 000
Datum
www.chmi.cz
pocasi.chmi.cz
1
hydro.chmi.cz
Ne 23.5.2010
So 22.5.2010
Pá 21.5.2010
Čt 20.5.2010
St 19.5.2010
Út 18.5.2010
Po 17.5.2010
Ne 16.5.2010
So 15.5.2010
0
Pá 14.5.2010
Počet přístupů (hitů)
20 000 000
Počet přenesených stránek z www.chmi.cz a pocasi.chmi.cz od 14.5.2010 do 23.5.2010
12 000 000
8 000 000
6 000 000
4 000 000
2 000 000
Datum
www.chmi.cz
pocasi.chmi.cz
2
hydro.chmi.cz
Ne 23.5.2010
So 22.5.2010
Pá 21.5.2010
Čt 20.5.2010
St 19.5.2010
Út 18.5.2010
Po 17.5.2010
Ne 16.5.2010
So 15.5.2010
0
Pá 14.5.2010
Počet stránek
10 000 000
Objem přenesených dat z www.chmi.cz a pocasi.chmi.cz od 14.5.2010 do 23.5.2010
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
Datum
www.chmi.cz
pocasi.chmi.cz
3
hydro.chmi.cz
Ne 23.5.2010
So 22.5.2010
Pá 21.5.2010
Čt 20.5.2010
St 19.5.2010
Út 18.5.2010
Po 17.5.2010
Ne 16.5.2010
So 15.5.2010
0
Pá 14.5.2010
Objem dat [Megabyty]
300 000
Počet přístupů na stránky www.chmi.cz a pocasi.chmi.cz od 1.6.2010 do 6.6.2010
18 000 000
14 000 000
12 000 000
10 000 000
8 000 000
6 000 000
4 000 000
2 000 000
Datum
www.chmi.cz
pocasi.chmi.cz
4
hydro.chmi.cz
Ne 6.6.2010
So 5.6.2010
Pá 4.6.2010
Čt 3.6.2010
St 2.6.2010
0
Út 1.6.2010
Počet přístupů (hitů)
16 000 000
Počet přenesených stránek z www.chmi.cz a pocasi.chmi.cz od 1.6.2010 do 6.6.2010
4 000 000
3 500 000
2 500 000
2 000 000
1 500 000
1 000 000
500 000
Datum
www.chmi.cz
pocasi.chmi.cz
5
hydro.chmi.cz
Ne 6.6.2010
So 5.6.2010
Pá 4.6.2010
Čt 3.6.2010
St 2.6.2010
0
Út 1.6.2010
Počet stránek
3 000 000
Objem přenesených dat z www.chmi.cz a pocasi.chmi.cz od 1.6.2010 do 6.6.2010
300 000
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
Datum
www.chmi.cz
pocasi.chmi.cz
6
hydro.chmi.cz
Ne 6.6.2010
So 5.6.2010
Pá 4.6.2010
Čt 3.6.2010
St 2.6.2010
0
Út 1.6.2010
Objem dat [Megabyty]
350 000
Seznam použitých podkladů:
Kraj
ORP
Jihomoravský kraj
Boskovice
Břeclav
Bučovice
Hodonín
Hustopeče
Kyjov
Pohořelice
Slavkov u Brna
Šlapanice
Veselí nad Moravou
Židlochovice
Olomoucký kraj
Hranice
Lipník nad Bečvou
Kojetín
Prostějov
Přerov
Bohumín
Bruntál
Český Těšín
Frenštát
Frýdek Místek
Havířov
Hlučín
Jablunkov
Karviná
Kopřivnice
Kravaře
Krnov
Nový Jičín
Opava
Orlová
Ostrava
Název předloženého materiálu
Souhrnná zpráva o průběhu povodní v Jihomoravském
kraji v květnu a červnu 2010
Součástí Souhrnné zprávy Jihomoravského kraje
Souhrnná zpráva o povodních ve správním obvodu
Města Břeclav jako obce s rozšířenou působností za
období květen a červen 2010.
Souhrnná zpráva po povodni
Zápis z jednání ze dne 23.6.2010 ve Slavkově u Brna
Zpráva o povodni v květnu 2010 Olomoucký kraj
Zpráva o povodni Povodňového orgánu - Povodňové
komise obce Hranice
Zpráva o povodni květen, červen a září 2010
Zpráva o povodni 17.5. – 5.6.2010
Zápis z jednání pracovního štábu povodňové komise
Zpráva o povodni na území ORP Přerov v květnu a
červnu 2010
viz zpráva HZS MSK
Zpráva o hodnocení krizové situace a přijatých
opatřeních
Nejednalo se o povodně - zprávu nevypracovali
Závěrečná zpráva o řešení krizové situace a přijatých
opatřeních
Souhrnná zpráva o povodni v květnu 2010 na území
obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm
Zpráva o povodni ve dnech 17.5.-19.5.2010 na území
města Frýdek-Místek
Zpráva o povodni na území obce s rozšířenou
působností Frýdlant nad Ostravicí ve dnech 16. –
22.5.2010
Zpráva o povodni na území obce s rozšířenou
působností Havířov ve dnech 16. – 22.5.2010
Zprávu nezpracovali - poskytli zápisy z PŠ, PK, KŠ
Zpráva o povodni 2010 na území města Jablunkov
Souhrnná zpráva o povodni
Zpráva o povodni ke které došlo v květnu 2010 na území
ORP Kopřivnice
Souhrnná zpráva o povodni 2.-7.6.2010 - Město Kravaře
a správní obvod ORP
Nejednalo se o povodně - sesuvy, vývraty
Zpráva o povodni 16.5.-18.5.2010
Závěrečná zpráva o řešení krizové situace – povodně
červen 2010 ve správním obvodu ORP Opava
zasažena jen 1 obec - zprávu nedělali
Souhrnná hodnotící zpráva o povodni v měsíci květnu
1
2010; červnu 2010
Zprávu nezpracovali
Zpráva o povodni 2010 na území města Třince
Zpráva o povodňové situaci na území správního obvodu
Zlínského kraje květen - červen 2010
Vsetín
Nezpracovali
Zpráva o průběhu povodňového stavu na Rožnovské
Rožnov pod Radhoštěm Bečvě dne 16.05.-19.05.2010
Povodně 2010 město Valašské Meziříčí
Zpráva o povodni v měsících Květnu a červnu 2010 na
území města Kroměříže a ORP Kroměříž
Kroměříž
Otrokovice
Zpráva o povodni
Souhrnná zpráva o povodni na území ORP Uherské
Hradiště
Uherské Hradiště
Bystřice pod Hostýnem Zpráva o povodni
Vyhodnocení situace v průběhu nadměrných srážek v
Holešov
květnu a začátkem června 2010
Luhačovice
Zpráva o povodni v ORP Luhačovice
Zpráva o povodni v Uherském Brodě ve dnech 2.6. –
Uherský Brod
3.6.2010
Valašské Klobouky
nejednalo se o povodně - sesuvy
Zpráva o povodni na území správního obvodu obce s
Vizovice
rozšířenou působností Vizovice
Zlín
Zpráva o povodni 17.5.2010
Rýmařov
Třinec
Zlínský kraj
Ústecký kraj
Děčín
Instituce
Povodí Odry, s.p.
Povodí Ohře, s.p.
ZVHS Povodí Odry
Lesy ČR Povodí Odry
GŘ HZS
Krajské ředitelství HZS OK
Zpráva o průběhu povodně v měsíci červen 2010 na
vodních tocích správního území statutárního města
Děčín - obce s rozšířenou působností
Název předloženého materiálu
Souhrnná zpráva o povodňové situaci v povodí Moravy a Dyje
květen – červen 2010
Zpráva o povodni květen, červen 2010 v povodí Odry
Zpráva o povodni 06/2010
Zpráva o povodni
Zpráva o povodni z května 2010 na vodních tocích ve správě
Lesů ČR, s. p. zastoupené Správou toků – oblast povodí Odry
se sídlem ve Frýdku-Místku
Informace o některých opatřeních prováděných při řešení
krizových situací
v důsledku povodní v květnu až červnu 2010 v povodí Odry a
Moravy
a v srpnu 2010 na území Libereckého kraje a Ústeckého kraje
Informace o záchranných a likvidačních pracích, prováděných
v souvislosti s povodněmi na území Olomouckého kraje v
období od 14.5. do 4.6.2010
Krajské ředitelství HZS JMK
v souvislosti s přívalovými srážkami a povodněmi na území
Jihomoravského kraje v období od 17.5.2010 do 17.6.2010
Krajské ředitelství HZS MSK
v souvislosti s povodněmi na území Moravskoslezského kraje,
v období od 14.5. do 17.6.2010
2
Krajské ředitelství HZS ZK
MŽP
v souvislosti s přívalovými srážkami a povodněmi na území
Zlínského kraje v období od 16. května do 13. června 2010
Informační zprávy, Zprávy pro vládu
Podklady poskytnuté ČHMÚ
Informace správců internetových stránek
Materiály Ministerstva vnitra, HZS
Internetové stránky krajů, obcí s rozšířenou působností, obcí a institucí
Odborné konzultace
Dotazníky
Komunikace s úřady
Úvodní fotografie: Souhrnná zpráva o průběhu povodní v Jihomoravském kraji v květnu a červnu
2010
Literatura:
Kolektiv autorů MŽP ČR, Komplexní zhodnocení povodňové katastrofy v červenci 1997 a
návrh systému zabezpečení obnovy území postižených povodněmi, případně dalšími
přírodními katastrofami. Zpravodaj MŽP 1/1999, s. 5-14.
REIDINGER, J. Komplexní zhodnocení povodňové katastrofy v červenci 1997 a návrh
systému obnovy území postižených povodněmi, případně dalšími přírodními katastrofami.
Zpravodaj MŽP 11/1998, s. 9-10.
BRTNÍKOVÁ, H. a kol. Činnost povodňové služby a složek IZS - dílčí zpráva,
Vyhodnocení povodní v červnu a červenci 2009 na území České republiky
3
Evropská unie
Spolufinancováno z Prioritní osy 8 – Technická pomoc financovaná z Fondu
soudržnosti
Ministerstvo životního prostředí, Státní fond České republiky
www.opzp.cz  Zelená linka: 800 260 500  [email protected]

Dílčí zpráva - Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Transkript

Podobné dokumenty

Povodňový plán města Rotava

Povodňový plán obce Opatovec

Krizové řízení ve veřejné správě ke stažení

Povodňový plán obce Velká Lečice

Příroda a změny klimatu Já si dobře pamatuji půvabnou českou

Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ