NemocNičNí listy

Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic Únor 2012
Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba
Nové pavilony ve
středočeských
nemocnicích se
dokončují
Maminka Iveta Balata, miminka Vojtěch a Tadeáš,
lékař gynekologického oddělení MUDr. Petr Holba
Str. 06, 18 a 24
Slavnostní odhalení
Trnkova pomníku
v Příbrami
Str. 07 a 12
Navýsost
moderní
přístup
k operacím
kloubů
v Mladé
Boleslavi
Str. 20–21
str. 30–35
str. 36–41
str. 42–47
str. 12–17
str. 18–23
str. 24–29
str. 10–11
02
03
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Úvodní rozhovor
Obsah
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s., MUDr. Stanislavem Holobradou:
„Krajské nemocnice
udělají pro pacienty vždy
maximum“
Na jedné straně zvýšení DPH, na druhé straně žádné zohlednění tohoto navýšení v úhradách
za péči nebo sazebníku výkonů. O rozevírání pomyslných nůžek ve zdravotnictví i odhodlání
nemocnic v takové situaci dále léčit pacienty kvalitně jsme si povídali s ředitelem Oblastní
nemocnice Příbram MUDr. Stanislavem Holobradou.
do které předtím nikdo ve větší míře neinvestoval
od jejího zrodu, tedy od poloviny 50. let minulého
století. To, myslím, hovoří za vše. Investice do středočeského zdravotnictví oceňují zejména sami pacienti, ale i zaměstnanci jednotlivých nemocnic.
Prakticky všechny stavební a další úpravy
probíhají v nemocnicích za jejich plného provozu.
Musí to tak být?
Ano. Jinak by totiž nemocnice musely výrazně omezit
poskytovanou péči, což si s ohledem na naše pacienty vůbec neumím představit. Musím přitom dodat,
že nejen u nás, ale i v ostatních středočeských krajských nemocnicích veřejnost i pracovníci nemocnic
tuto snahu zkvalitnit zdravotní péči a změnit často ne
zcela příjemné prostředí současných starších pavilonů bez toho, aby došlo k zásadnímu, byť dočasnému
omezení poskytované péče, velice chápou.
MUDr. Stanislav
Holobrada, ředitel
Oblastní nemocnice
Příbram
Pane řediteli, v současné době se
staví nebo rekonstruuje ve všech krajských
středočeských nemocnicích včetně Příbrami.
Je to nezbytné? Proč?
Nezbytné to zcela jistě je. Do krajských nemocnic
dříve příliš investováno nebylo, i když byla veřejnost často přesvědčována o opaku. Krajské nemocnice musí odpovídat v péči, kterou provádějí, současným medicínským možnostem, zanedbatelné není
ani hledisko úspory na režijních nákladech nových
nebo rekonstruovaných nemocničních budov. Proto
je velmi dobře, že současné vedení Středočeského
kraje investice do těchto nemocnic podporuje. Například v Příbrami postupně přestavujeme budovu D,
Jak se díváte na možnost „zaplatit“ si od dubna
„svého“ operatéra nebo porodníka? Myslíte, že je
to ve 100 % případů opravdu reálné? Co když si
budoucí maminka předplatí na plánovaný porod
svého dítěte konkrétního lékaře, začne rodit dříve
a „zaplacený“ porodník ji nebude moci odrodit
třeba proto, že porod bude probíhat v noci mimo
službu dotčeného lékaře?
Je to určitě diskutabilní téma. Nejlepší odborníci
oddělení samozřejmě operují ty nejsložitější případy
a to musí platit i nadále. Není možné, aby tento odborník nemohl provést těžkou operaci, protože bude
zrovna operovat „banální“ případ, jako je například
plánovaná operace slepého střeva nebo odstranění
nezhoubného ložiska, třeba bradavice u pacienta,
který si jeho služby na konkrétní den a hodinu „zaplatil“. I u porodnictví to není zcela jednoduché, maminky
vždy nerodí zcela přesně podle plánovaného termínu
porodu. Jednáme o tom s ostatními řediteli krajských
nemocnic ve středních Čechách. Jistou možností jsou
víkendové termíny, ale za provedením operace jdou
samozřejmě další náklady, nejen na jednoho operatéra. Tento lékař musí dostat za víkendovou práci
mimo plánovanou službu mzdu a není přitom na sále
sám – je tam nejméně jeden další operatér, který mu
asistuje, instrumentářka, další sálová sestra, která
zabezpečuje chod sálu a potřebné zázemí, anesteziolog a anesteziologická sestra. Uvidíme. V každém
případě je daleko jednodušší dát tuto možnost „na
papír“, než ji pak zrealizovat za všech okolností ve
skutečném prostředí.
Mají krajské nemocnice peníze na 10%, resp.
6,25% navýšení platů zdravotníků, jak odborům
v loňském roce slíbil ministr zdravotnictví?
Zatím ne. Pokud k navýšení plateb za zdravotní péči
v rámci úhrad od zdravotních pojišťoven dojde, zjistíme to až v únoru. Prostředky navíc od ministerstva
na splnění jeho slibu nemáme, nemáme ani prováděcí metodiku. Určitě budeme chtít stávající výši mezd
udržet. Uznávám, a nejsem jediný ředitel nemocnice,
že si lékaři vyšší platy zaslouží. V nemocnicích ale
nepracují jen lékaři. Jsou tu i zdravotní sestry, laboranti, ošetřovatelky a další lidé. Všichni děláme pro
pacienty v každé situaci maximum.
Dotkne se navýšení DPH od ledna tohoto roku
i provozu nemocnic? Je navýšení zohledněno
v úhradách od zdravotních pojišťoven?
Zvýšení DPH se, bohužel jako pokaždé, nijak do úhrad
nebo sazebníku výkonů aktuálně nepromítne. Naopak v cenách zdravotnického vybavení, spotřebního
materiálu, léků, režijních nákladů, jako například
cen vodného a stočného, elektřiny, tepla a dalších
komodit se toto zvýšení promítá již od ledna letošního roku. Dochází přitom k pomyslnému rozevírání
nůžek: na jedné straně se zvýší DPH a tím i vstupní
ceny pro zdravotnictví, které navíc nemocnice jen
těžko ovlivní, na druhé straně na tuto situaci úhradová vyhláška nebo postoj státu ke zvýšení úhrad
zdravotního pojištění za nezaměstnané, děti apod.
nijak nereaguje. My ale musíme dále léčit pacienty
v souladu s medicínskými trendy, nemůžeme na
pacientech nebo personálu „ušetřit“ za každou cenu.
MUDr. Stanislav Holobrada
ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.
R
ozhovor s ředitelem
Oblastní nemocnice Příbram, a. s.,
MUDr. Stanislavem Holobradou 02
O
dbor zdravotnictví 04
S
lovníček zkratek a pojmů 05
N
ový pavilon v Mladé Boleslavi
přinese vysoký komfort pro pacienty 06
H
ejtman odhalil Trnkův
pomník v Příbrami 07
P
éči o seniory a sociálně slabé
neustále rozvíjíme 08
Hejtman odhalil Trnkův
pomník v Příbrami 10
O
blastní nemocnice Příbram 12
K
laudiánova nemocnice
Mladá Boleslav 18
O
blastní nemocnice Kladno 24
O
blastní nemocnice Kolín 30
N
emocnice Kutná Hora 36
N
emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 42
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Měsíčník
Vydává: Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
Vančurova 1548, Kladno 1, PSČ: 272 01
IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537
Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon,
Jan Kolbaba, Monika Boušková, Zdeněk Heřmánek,
Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová,
Tereza Janečková, Tomáš Tulinger
Kontakt: [email protected]
Registrace: MK ČR E 19733
Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů
nemocnic.
Neprodejné
04
05
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Odbor zdravotnictví
Foto: © Stephen Coburn / Dreamstime.com
Odbor zdravotnictví
Slovníček
zkratek a pojmů
Zdravotnická
dokumentace
O každém pacientovi, který
navštíví nestátní zdravotnické zařízení za účelem péče o své zdraví,
je vedena zdravotnická dokumentace. To znamená, že každý lékař
starající se o svého klienta má za
povinnost pečlivě vést záznam
o všech úkonech, které v souvislosti s poskytnutou péčí provede.
Výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění posléze vykazuje
zdravotní pojišťovně. Seznam proplácených činností je na vyžádání
pacientovi ve zdravotní pojišťovně
k dispozici.
Pokud dojde k ukončení činnosti
lékaře působícího na území Středočeského kraje, je zdravotnická
dokumentace převezena na odbor
zdravotnictví do budovy krajského
úřadu, nebo je ve výjimečných případech předána do správy zdravotnickému zařízení, pokud toto navazuje na zaniklé zdravotnické zařízení
v poskytování péče. V obou případech
je informace o tom, kde se zdravotnická dokumentace nachází, vyvěšena také na dveřích uzavřené ordinace. V případě zrušení nebo zániku
zdravotnického zařízení je na pacientovi, aby si sám vybral dalšího poskytovatele zdravotní péče odpovídající
odbornosti. Při potížích nalézt ade-
Grantové řízení
Na opakované žádosti čtenářů opět zařazujeme
tento sloupek, kde přinášíme vysvětlení většiny
zkratek a cizích výrazů použitých v textech
daného čísla.
Agens původce, činitel
Anestezie umělé uspání pacienta (celková), nebo znecitlivění
určité části jeho těla (lokální)
Angiolinka typ rentgenového přístroje
Angioplastika rekonstrukce krevní cévy
Aneurysma výduť, rozšíření
Aneurysma aorty její výduť, rozšíření, dnes nejčastěji aterosklerotického původu, zejména v břišní oblasti aorty
Antibiogram výsledek stanovení citlivosti testované bakterie
k antimikrobním přípravkům
Biopsie histologické, histochemické, cytologické aj. vyšetření
vzorku živého lidského orgánu nebo tkáně, které umožňuje stanovit přesnou diagnózu a rozsah onemocnění, zejména s ohledem na volbu léčebného postupu
CAM Centrum akutní medicíny v Oblastní nemocnici Kladno
DRG (Diagnosis Related Groups) diagnosticky spřízněné skupiny diagnóz
Endogenní infekce infekční onemocnění vyvolané mikroorganismy fyziologicky se vyskytujícími v organismu
Enteroklitida zánět tenkého a tlustého střeva, obvykle infekčního původu (např. salmonelová)
Epiglodittis příklopka hrtanová – nachází se v odstupu laryngu
od pharyngu
Evidence-based medicine medicína založená na důkazech – jde
o vědomé, zřetelné a soudné používání nejlepších současných
důkazů při rozhodování o péči o jednotlivé pacienty
Farmakoterapie ovlivnění duševního stavu pomocí zevně podávaných chemických látek – léků (farmak)
Imunokompromitovaný ohrožený poklesem imunity
Jednotky SI jednotky mezinárodně domluvené soustavy jednotek fyzikálních veličin
Kasuistika souhrn klinických pozorování průběhu téže nemoci
u několika nemocných, popis lékařsky zajímavých případů,
chorob
Meningitida akutně nebo chronicky probíhající zánětlivé onemocnění měkkých plen mozkových
Neurobiologie studium buněk nervového systému (především
neuronů a gliových buněk)
Pneumotorax stav, kdy se v hrudní dutině objeví (nahromadí)
vzduch či jiný plyn
Foto: © Dmitry Naumov / Dreamstime.com
Granty na úseku zdravotnictví jsou financovány ze středočeského Humanitárního fondu na základě schválených žádostí o přidělení grantu orgány Středočeského kraje. Poskytování dotací se řídí pravidly
pro poskytování účelových dotací v rámci středočeského Humanitárního fondu, která byla schválena zastupitelstvem kraje dne 12. října 2009.
Na podzim roku 2011 hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath vyzval k podávání žádostí o dotace
z fondů Středočeského kraje pro rok 2012. Žádosti o dotace pro rok 2012 se tak mohly podávat elektronicky v termínu od 14. října 2011 (9.00 hodin) do 15. prosince 2011 (15.00 hodin) prostřednictvím známé internetové aplikace na adrese http://dotace.kr-stredocesky.cz/. Zároveň se žádosti musely podat na příslušném
formuláři vygenerovaném internetovou aplikací spolu se všemi povinnými přílohami skrze datovou schránku, poštu nebo osobně na podatelně Krajského úřadu Středočeského kraje. Rozhodující pro přijetí žádosti bylo datum jejího doručení. V rámci jednoho fondu bylo možné požádat pouze o jednu dotaci. Pro letošní
rok byly vypsány okruhy zaměřené především na prevenci a zkvalitnění duševního zdraví včetně zooterapie
a nezůstala opomenuta ani podpora vzdělávání zdravotnických pracovníků. Preventivní nádech má i druhá
oblast středočeských grantů týkajících se zdravotnictví – v rámci dlouhodobého projektu Zdraví 21. Okruhy
jsou věnovány dotacím k motivaci dětí a mládeže věnovat více pozornosti vlastní zdravotní kondici.
kvátní zdravotnické zařízení je efektivním řešením obrátit se přímo na
zdravotní pojišťovnu, u které je pacient pojištěn. Ta by měla být schopna
nabídnout mu náhradní řešení vycházející ze zadaných požadavků klienta tak, jak jí tuto povinnost ukládá
zákon. Poté, co se pacient se svým
novým lékařem domluví na registraci,
obrátí se buď sám, nebo prostřednictvím onoho zdravotnického zařízení
na odbor zdravotnictví nebo na zdravotnické zařízení, v jehož archivu jsou
karty pacientů uloženy, a příslušní
pracovníci zařídí předání dokumentace do určeného místa v souladu
s platnými právními předpisy.
Rádi bychom upozornili na fakt, že
zdravotnická dokumentace není
majetkem pacienta, jak by se mohli
mnozí domnívat, a proto může být
vydána pouze příslušnému zdravotnickému zařízení. Pacientovi mohou
být pořízeny opisy, výpisy nebo kopie
zdravotnické dokumentace. Údaje,
na jejichž základě dochází k vyhledání karty pacienta, jsou jméno a příjmení, datum narození, informace
o původním nestátním zdravotnickém zařízení a kontakt na nově vybraného poskytovatele zdravotní služby,
kam je zdravotnická dokumentace
bezodkladně zaslána.
Psychosomatika spojení starořeckých slov psyché (duše)
a sóma (tělo) – jejich spojení zdůrazňuje nezbytnost celostního,
komplexního nazírání na člověka ve zdraví a nemoci. Zabývá
se vztahy mezi tělesnými a duševními ději, které nechápe jako
dvě oddělené oblasti, nýbrž jako propojené a navzájem se neustále ovlivňující systémy
Psychoterapie soubor verbálních, neverbálních a paraverbálních komunikačních technik užívaných psychoterapeutem
k zvýšení duševního zdraví klienta či pacienta nebo ke zlepšení vztahů uvnitř skupiny
Sklerotizace postup užívaný při léčbě žilních městků varixů –
spočívá v aplikaci sklerotizující látky, která po vyvolání drobného zánětu způsobí jejich zajizvení a uzavření. Jde o jednu
z metod léčby varixů na dolních končetinách
Stentgraft endovaskulární protéza, kombinace stentu a syntetické cévní protézy
06
07
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Investice
Událost
Hejtman odhalil Trnkův
pomník v Příbrami
První primář chirurgického oboru, první primář chirurgie a někdejší ředitel příbramské nemocnice
MUDr. Václav Trnka má od 19. ledna pomník s pamětní deskou v areálu Oblastní nemocnice Příbram.
Slavnostního odhalení se zúčastnili i středočeský hejtman MUDr. David Rath a ředitel příbramské
nemocnice MUDr. Stanislav Holobrada.
MUDr. Václav Trnka, žák prof. Jiráska, lékařský
ředitel, 1. primář chirurgických oborů a 1. primář chirurgie v Příbrami, je dodnes jedna z nejznámějších a nejuznávanějších příbramských zdravotnických osobností
nemocniční péče vůbec. V Příbrami působil od roku
1932 až do roku 1965, kdy ho na místě primáře chirurgie vystřídal MUDr. Lisický. Velmi se zasadil nejen
o rozvoj chirurgie a dalších chirurgických oborů, ale
Nový pavilon v Mladé
Boleslavi přinese vysoký
komfort pro pacienty
Počátkem února navštívila ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová mladoboleslavskou
nemocnici a s jejím ředitelem doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc., a technicko-provozním
náměstkem Ing. Romanem Bílkem si prohlédla stavbu nového pavilonu interních oborů.
Nahoře:
MUDr. Kateřina
Pancová
s doc. MUDr. Ladislavem
Horákem, DrSc., (vlevo)
a Ing. Romanem
Bílkem (vpravo) při
prohlídce stavby
pavilonu interních
oborů
„Nový pavilon vlastně umožní centra- cování, což znamená, že kraj bude splácet inveslizaci interních oborů, a to jak ambulantní složky, torovi finanční prostředky až po převzetí stavby.
tak i hospitalizovaných pacientů. V přízemí budou „Počasí nám přeje, a tak lze předpokládat, že stavba
interní ambulance, v dalším patře gastroenterologie bude dokončena podle platného harmonogramu,
a ve vyšších patrech interní lůžkové stanice a spo- což znamená, že dodavatelé zdravotnických techlečná JIP. Výhodou je, že nedochází k navyšování nologií by mohli nastoupit v průběhu srpna a vše
kapacity, ale pouze k přesunu interní péče na jedno by mělo být připraveno k předání lékařům a veřejmísto, což přinese zvýšení komfortu pro pacienty nosti na přelomu září a října tohoto roku," podotkl
i zdravotnický personál," řekla MUDr. Kateřina Pan- ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav
cová s tím, že výhodné je také tzv. odložené finan- doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
i o rozvoj samotné nemocnice v Příbrami. Za jeho éry
se dostavělo nejvíce budov včetně budovy D-monoblok.
Právě D-monoblok prochází nyní významnou rekonstrukcí. Středočeský kraj na opravách budovy pracuje již delší dobu. Jen loni nemocnice zahájila činnost
několika nových pracovišť. Pacientům v příbramské
nemocnici tak v loňském roce přibyla nová rehabilitace, zubní oddělení a dva zcela nové pavilony.
Pomník slavnostně
odhalili ředitel
příbramské
nemocnice
MUDr. Stanislav
Holobrada
a středočeský
hejtman
MUDr. David Rath.
08
09
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Sociální problematika
Sociální problematika
Radní pro oblast sociálních věcí Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová tvrdí:
Momentka
z Domova seniorů
U Anežky Luštěnice
„Péči o seniory a sociálně
slabé neustále rozvíjíme“
Navyšování kapacity v domovech seniorů, rozvoj pečovatelské služby – to jsou dvě nejdůležitější
záležitosti, které se v minulém roce podařilo realizovat ve Středočeském kraji. O plánech pro
letošní rok jsme hovořili s radní pro oblast sociálních věcí Mgr. Zuzanou Jentschke Stöcklovou.
S řediteli našich
zařízení hledáme
nové vhodné
chráněné bydlení
pro naše klienty:
ředitelka Zvonečku
Bylany Iveta
Blažková, ředitel
Laguny Psáry Jakub
Adámek, radní
Zuzana Jentschke
Stöcklová a ředitel
Domova Pod Kavčí
skálou Říčany
Václav Brácha
(zleva doprava).
Často spolu mluvíme o seniorech, ale
sociální problematika se netýká jen jich.
Samozřejmě jde o daleko širší oblast. Jedním z našich
nejstarších zařízení, které oslavilo 50 let existence
a stará se o mentálně handicapované klienty, je
Domov Laguna Psáry. Z Regionálního operačního
programu Střední Čechy získalo toto zařízení dotaci
na vybudování pekárny na psárské návsi, kde budou
klienti nejen pracovat, ale i samostatně žít v bytových
jednotkách. Především jde o to, že klienti budou moci
chodit do zaměstnání. Zároveň obec získá zbrusu
novou prodejnu s pečivem. Již v loňském roce jsme
otevřeli nové chráněné bydlení pro mentálně handicapované ve Velvarech na Kladensku. Těm schopnějším
se tak snažíme otevírat bránu k normálnímu životu.
Pečuje kraj i o lidi v nouzi?
Samozřejmě, Středočeský kraj pomáhá i lidem
v nouzi. Máme například intervenční centrum, jež
je určeno pro osoby ohrožené domácím násilím.
Toto centrum působí v Kladně a může se na něj
obrátit kdokoli z celého kraje, kdo cítí, že je ohrožen domácím násilím. Osobám postiženým domácím
násilím poskytujeme nejen psychologickou a sociální pomoc, ale v případě potřeby je i na nutnou
dobu uschováme do tajných bytů. Spolupracujeme
i s azylovými domy. Ty pod sebou mívají většinou
města nebo neziskové organizace, takže Středočeský kraj přímo provozuje pouze jediný azylový
dům v Kladně, který je určen pro muže, čímž vyplňujeme mezeru v nabídce.
Co v sociální oblasti chystáte v letošním roce?
Přestože z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
k nám směřuje stále méně peněz a ačkoli ministerstvo
odmítlo financovat jakékoli navýšení kapacity v domovech seniorů, uvědomujeme si rostoucí potřebu, a tak
tuto oblast musí dotovat kraj. Snažíme se dokončit
rozestavěné domovy a zvelebovat stávající. Například na Kutnohorsku bychom chtěli zahájit dostavbu
domova v Uhlířských Janovicích. Letos bychom měli
zahájit stavbu, v příštím roce bude dokončena. Místo
zde najde 170 nových klientů. Zároveň se tím také
vytvoří nová pracovní místa v regionu.
Budujeme a rozšiřujeme také terapeutické komunity
pro osoby, které se léčí ze závislostí (na drogách či
alkoholu). Nyní máme jednu v Kladně, ale rozšíříme
ji o další v Budeničkách na Kladensku, kde by ještě
na jaře mohlo najít útočiště 10–15 nových klientů.
V těchto komunitách se snažíme s klienty opět dodržovat denní režim – vstávat, chodit do práce atd. – aby
se mohli vrátit do normálního života.
Jaké jsou další novinky v sociální oblasti?
Domovy pro seniory, které patří Středočeskému kraji,
postupně začaly provozovat pečovatelskou službu –
začal s ní domov ve Zdicích a poté se přidal i domov
v Jenštejně, přičemž v letošním roce se chystá zahájení pečovatelské služby v domově seniorů v Ratajích
nad Sázavou (okres Kutná Hora) a v domově seniorů
v Jankově (okres Benešov). Jde o velmi potřebnou
záležitost, obzvláště pro seniory, kteří nechtějí jít
do domova, mají kolem sebe rodinu, ale potřebují
péči, která v obcích – na rozdíl od měst – přece jen
chybí. Na začátku tohoto roku otevřeme nové kapacity v novém denním stacionáři ve Smečně a se stejnou službou počítáme v novém domově v Berouně
a ve Zdicích. Tato služba nebyla příliš známá, ale
nyní je o ni stále větší zájem – jde o to, že pokud
rodina chce mít seniora doma a potřebuje, aby se
o něj někdo postaral během dne, přiveze ho ráno do
domova, případně je přivezen naší službou, a večer
se vrací do rodinného kruhu.
Ve vašich zařízeních, především v domovech
seniorů, pracují i zdravotní sestry.
Samozřejmě, protože mnozí klienti jsou spíše ležící.
Bohužel z tohoto důvodu nám nechybějí peníze jen
z ministerstva, ale začínáme mít problémy i se zdravotními pojišťovnami, které mají tendenci snižovat platby
za úkony zdravotnického personálu v domovech seniorů, ačkoli například léky může podávat výhradně
zdravotní sestra, nikoli sociální pracovnice. Na jedné
straně tedy navyšujeme kapacity, což je potřeba, ale
na straně druhé máme problémy se získáváním peněz
na jejich provoz. Pro představu – velmi velkou část
rozpočtu těchto zařízení činí dotace z ministerstva,
a to až 70 % (následují platby od klientů, příspěvek
od zřizovatele, příspěvek na péči, sponzorské dary
a platby od pojišťoven). Největší část rozpočtu směřuje na mzdy, a pokud je více starších, ležících klientů, musíme mít i více zaměstnanců. Mimochodem
jsme nejspíš jediný kraj, který rozšiřuje péči o seniory a sociálně slabé ve vlastních zařízeních.
10
11
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Záchranná služba
Záchranná služba
Záchranáři zasahují
rychle a profesionálně
bez ohledu na počasí
byla přivolána také pražská letecká záchranná služba, počet volání na Call centrum záchranné služby – zdrakterá muže po ošetření a zajištění transportovala do votnickou poradenskou linku na telefonu 800 888 155.
Lidé chtějí především vědět, jak se chovat a chránit
Ústřední vojenské nemocnice Praha.
Berounští záchranáři ve stejný den také zasahovali ve vysokých mrazech. Pozor by si v mrazivých dnech
v Nižboru u malé dívky, která se propadla ledem na měli dávat zejména starší lidé, malé děti a chronicky
řece. Dívku vytáhla z vody kolemjdoucí žena, která jí nemocní. Ohroženými skupinami jsou zejména kartím s největší pravděpodobností zachránila život. Hol- diaci a astmatici. Důležitá je dostatečná vrstva oblečička po vytažení z vody nedýLidé volající na zdravotnickou linku 800 888 155 chtějí
chala a nekomunikovala. Disvědět, jak se chovat v extrémních teplotách.
pečink linky 155 přijal volání
těsně před druhou hodinou
odpolední. Dispečerka na místo okamžitě poslala čení, pokrývka hlavy a namazání obličeje, popř. rukou
sanitní vozy, radila ženě, jak má poskytnout první krémem. Rizikové skupiny lidí by se měly pohybovat
pomoc, a zahájila telefonicky asistovanou neodklad- venku jen po dobu nezbytně nutnou a vyvarovat se
nou resuscitaci. Během chvíle se ženě podařilo dí- zvýšené fyzické námahy. V případě kluzkých silnic
venku rozdýchat. Při příjezdu záchranné služby byla a chodníků je nejdůležitější prevence, předvídavost
promočená a silně podchlazená dívka už při vědomí a opatrnost. To samé se týká zamrzlých vodních ploch.
a plakala. Její stav byl vážný. Záchranáři se jí snažili V případě vážnějšího úrazu nebo závažného zhoršení
co nejvíce zahřívat a po zahájení léčby ji převezli do zdravotního stavu je důležité poskytnout první pomoc,
postiženého přesunout do tepla nebo alespoň přikrýt
Fakultní nemocnice v Motole.
Všechny tyto zásahy mají jedno společné – nízké tep- a izolovat jej od studené země a neprodleně volat záloty, sníh a led. Od začátku mrazivého počasí se zvýšil chrannou službu (telefonní číslo 155).
Záchranáři zasahují
i v třeskutých
mrazech.
místo vyrazila rychlá zdravotnická pomoc z Votic. Záchranáři chlapci jazyk ošetřili a transportovali jej na
kontrolu do benešovské nemocnice.
Ve čtvrtek 9. února zasahovali záchranáři hned u několika dopravních nehod, které s největší pravděpodobností zavinil smyk. Na dálnici D11 se na stejném
místě staly dvě dopravní nehody zhruba s hodinovým
odstupem. První z nehod byla záchranářům nahlášena
v 11.28. S osobním vozem zde havarovala řidička se
dvěma malými dětmi ve voze. Řidička i jedno z dětí utrpěly otřes mozku. Záchranáři maminku s oběma dětmi
po ošetření převezli do kolínské nemocnice. Druhá
z nehod se stala ve 12.30. Řidička zde zřejmě v plné
rychlosti narazila do svodidel a propadla čelním sklem.
Na místo okamžitě vyrazili nymburští záchranáři. Letecká záchranná služba nemohla vzlétnout kvůli nepříznivému počasí. Mladá žena utrpěla těžká zranění
obou dolních končetin. Chvíli po nehodě kolem projížděla záchranná služba z Jičína, která u nehody zastavila a poskytla zraněné ženě pomoc do příjezdu naší
Záchranáři v mrazivých dnech zasahují ze- záchranné služby. Při příjezdu nymburských záchrajména u kolapsových stavů a celkového zhoršení zdra- nářů byla žena při vědomí a komunikovala. Kvůli závotního stavu, zejména u starších lidí nebo chronicky važnosti zdravotního stavu ji záchranáři uvedli do uměnemocných. Mírný nárůst výjezdů je k dušnostem. Po- lého spánku, zaintubovali a připojili na umělou plicní
tíže mají zejména kardiaci a astmatici. Přestože se prů- ventilaci. Kvůli velkému krvácení také museli hradit
měrný počet výjezdů záchranné služby kvůli silným krevní ztráty. Ženu poté transportovali sanitním vozem
do pražské vinohradské nemocMrazivé počasí může přinést zásahy záchranářů
nice. Před čtvrtou hodinou odu událostí, které souvisejí se sněhem, ledem nebo mrazem. polední dostal dispečink linky
155 nahlášenou také dopravní
mrazům výrazně nenavýšil, v únoru záchranáři zasa- nehodu 11 aut na rychlostní komunikaci R4 u Dobříše.
hovali u několika událostí, které souvisely se sněhem, Při nehodě byli lehce zraněni tři lidé. Po ošetření byli
ledem nebo mrazem.
převezeni naší záchrannou službou na centrální příŽe se kovy stávají v mrazu lepkavými, si vyzkoušel jem do příbramské nemocnice.
v pátek 3. února na vlastní kůži malý chlapec na Be- V neděli 12. února v 11 hodin dopoledne zasahovali
nešovsku. Dispečink záchranné služby dostal v od- záchranáři v Rakovníku, kde se těžce zranil mladík
poledních hodinách hlášení o dvouletém dítěti, kte- při hokeji. Byl v bezvědomí a záchranáři u něj museli
rému přimrzl jazyk k zábradlí a po odtržení krvácel. Na zhruba 10 minut provádět srdeční masáž. Na místo
Text: BcA. Tereza Janečková, DiS., tisková mluvčí Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje
Náhlé změny teplot, mrazivé počasí, sníh a náledí mohou mít za následek výjezdy záchranné služby
k nejrůznějším případům – dopravním nehodám, úrazům a podchlazeným nebo umrzlým lidem.
Větší problémy než
chladné počasí
působí kluzké
silnice a chodníky.
12
13
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Úvod
Aktualita
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:
„Nové prostory nabídnou
velmi příjemné prostředí“
Zmodernizované křídlo D3 monobloku příbramské nemocnice bude zprovozněno podle všeho již
v březnu. V tuto chvíli se tento pavilon postupně vybavuje potřebným zařízením a technologiemi.
O něm, ale i o dalším aktuálním dění v nemocnici jsme hovořili s jejím ředitelem MUDr. Stanislavem
Holobradou.
Příbramské nemocnici
je už přes 130 let
Oblastní nemocnice Příbram se vrátila k loňskému výročí 130 let od vzniku nemocnice v Příbrami.
Ve čtvrtek 19. ledna odhalila nový pomník s pamětní deskou MUDr. Václavu Trnkovi.
Zleva doprava:
Dana Svěchotová,
Růžena Smetáková
a Jitka Křížová –
bývalé žákyně
Zdravotnické
školy, které učil
MUDr. Václav Trnka.
pomáhá, protože abychom zásadně neomezili zdravotnickou péči, stavíme i rekonstruujeme prakticky
za plného provozu nemocnice.
Vizualizace křídla
D1 monobloku
Co nové křídlo nemocnici přinese?
Křídlo D3 si prohlédl při své poslední lednové
návštěvě v Příbrami i hejtman Středočeského kraje
a myslím, že se mu výsledek rekonstrukce líbil. Velkou výhodou budou pro nové prostory lůžkových
jednotek operačních oborů pokoje s malým počtem
lůžek, s vlastním sociálním zařízením, ale také například velmi otevřené pracoviště zdravotnického personálu. Pacienti tak budou mít ke zdravotníkům velmi
blízko. Kromě nového vybavení je pro tento prostor
velmi typické příjemné a vzdušné prostředí.
Jsou ještě ve druhém rekonstruovaném křídle
monobloku – D1 – nějaká pracoviště?
Nyní již ne. S pokračujícími stavebními pracemi bylo
teď již nezbytné poslední provozy, které tam byly,
přemístit. Šlo o ambulance neurologie včetně laboratoří EEG a EMG, urologické ambulance, odborné
poradny chirurgie a pracovny sociální sestry a lékařů.
Část zázemí tam stále mělo i oddělení zobrazovacích metod. Ale zvládli jsme to a zaměstnanci i pacienti zareagovali opět velice vstřícně. To nám určitě
Do 31. ledna 2012 se mohlo žádat o granty města
Příbram. Požádala město o grant i nemocnice?
Ano, naše nemocnice je již tradičním žadatelem.
Pokaždé se naše projekty týkají zpříjemnění a zpestření pobytu pacientů v nemocnici, ať již je to projekt
pro oddělení dětské nebo pro dobrovolnické centrum
včetně velmi úspěšné canisterapie. Takovou zajímavostí je pak náš společný projekt s Městskou policií
Příbram „Nemocnice míří do školek“, v rámci kterého naše sestřičky učí hravou formou děti, jak reagovat v některých situacích, proč je třeba mít se na
pozoru před léky v domácích lékárničkách nebo přípravcích na úklid apod.
Chystáte na jaře nějaké další novinky?
Ano, již teď například připravuje interní oddělení už
3. Kadeřábkův den. Jde o celodenní odborný seminář pro lékařské i nelékařské zdravotnické pracovníky naše i z jiných nemocnic.
MUDr. Stanislav Holobrada
ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.
V minulém roce uplynulo již 130 let, kdy v Pří- velmi špatném technickém stavu, neboť pro jeho
brami vznikla pro potřeby tehdejších občanů nemoc- výrobu byl v době původního zadání použit nevhodný
nice. Jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších typ kamene. Oblastní nemocnice Příbram se proto
osobností příbramské nemocniční péče je MUDr. Vác- rozhodla pro pomník nový i s novou pamětní deslav Trnka, lékařský ředitel, první primář chirurgických kou, na níž je však vytesán původní text.
oborů a první primář chirurgie v Příbrami.
Nový pomník MUDr. Václavu Trnkovi byl za přítomMUDr. Trnka, žák profesora Jiráska, který v příbram- nosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida
ské nemocnici působil od roku 1932 až do roku 1965, Ratha a ředitele Hornického muzea v Příbrami
kdy ho na místě primáře chirurgie vystřídala další PaedDr. Josefa Velfla slavnostně odhalen v prostoru
známá příbramská osobnost
Byl to právě MUDr. Trnka, za jehož éry se v nemocnici
MUDr. Lisický, se v Příbrami
dostavělo nejvíce budov včetně současné budovy D.
velmi zasadil nejen o rozvoj
samotné chirurgie a dalších
chirurgických oborů, ale i o rozvoj nemocnice jako před budovou magnetické rezonance. Při této výjitakové. V areálu nemocnice MUDr. Trnka již pomník mečné příležitosti pozvala příbramská nemocnice
s pamětní deskou v minulosti měl, ale vzhledem k pří- na toto příjemné setkání s historií nejen své zaměstpravě stavebního prostoru pro nové budovy C a F, nance, ale i širokou veřejnost. Zájem byl skutečně
které byly zprovozněny na jaře 2010, byl tento pomník veliký. Přišli i lidé, kteří MUDr. Trnku ještě pamatují,
přenesen a uskladněn pro pozdější navrácení do pro- dokonce i jeho bývalé žákyně. Znamená to pro nás,
stor Oblastní nemocnice Příbram. Následně bylo na že příbramáci „svoji“ nemocnici sledují a zajímají se
základě odborné expertizy zjištěno, že pomník je ve o ni. To je pro nás důležité a vážíme si toho.
14
15
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Rozhovor
Rozhovor
Psychiatr MUDr. Martin Konečný tvrdí:
„Psychiatrie už dávno není
něco jako šarlatánství“
„Každý mozek je jedinečný, složitost mozku je přitom v porovnání s jinými orgány těla závratná,“
říká lékař psychiatr MUDr. Martin Konečný. Na otázku, na co se ve svém oboru zaměřuje, odpovídá
velice lidsky, že na pacienta.
Pane doktore, v příbramské nemocnici
působíte poměrně krátce. Jak se vám v Příbrami
líbí?
Než odpovím, chci se podělit o zkušenost, kterou jsem
s Příbramí měl již kdysi dávno jako rodič nemocného
dítěte. Můj nevlastní, tehdy sedmnáctiletý syn byl
převezen na chirurgické oddělení příbramské nemocnice po pádu z kola s těžkými poraněními hlavy. Když
jsme za ním s manželkou přijeli z Plzně, kde jsme
bydleli, a v nemocnici ho navštívili, vůbec jsme ho
nepoznali. Natolik byla poranění obličeje devastující.
Nevím, zda zde ještě působí kolegové, kteří mu tehdy
v roce 1998 poskytli pomoc na operačním stole, ale
chci vyjádřit svou vděčnost celému oddělení. Dnes
již 31letý Martin se těší výbornému zdraví a po vážných poraněních má jen několik drobných jizev okolo
úst. Takže on i celá rodina jsme příbramské nemocnici velmi zavázáni. Tehdy jsem samozřejmě netušil,
že budu jednou s nemocnicí v Příbrami spolupracovat. Ale život je neustálá změna, a tak jsem se dostal
docela nečekaně do kraje, který pro mne byl spojen
spíše s oddílovými výlety, na které jsem jezdil jako
kluk z Prahy coby člen svazarmovského oddílu se
skautskou minulostí. Na Brdy jsme jezdili se skauty
vlastně po celý rok, na jaře, na podzim i v zimě, jen
léto jsme většinou trávili na táborech v jiných krajích naší krásné země. Ani ve snu mne tehdy nenapadlo, že zde budu jednou bydlet – loni v září jsem
se přistěhoval do Nové Vsi pod Pleší a začal se rozhlížet po práci v blízkém okolí. Tak jsem se dostal
nejprve do sanatoria Na Pleši a pak i do nemocnice
v Příbrami. Pracuji zde skutečně krátce, teprve od
1. prosince, takže zatím opravdu nemohu říci, jak
svou současnou pracovní zkušenost zařadím v porovnání s dalšími nemocnicemi, kde jsem působil. Byly
to kliniky v Plzni a v Praze a také soukromá nemocnice v Ostrově nad Ohří, kde jsem poslední čtyři roky
vykonával funkci primáře. Můj první dojem v Příbrami
je dobrý, zejména mám velmi příjemný pocit z úrovně
komunikace mezi lékaři. Na většině oddělení zažívám
vlídné, přátelské přijetí, kterého si vážím. Budu rád,
když budeme i nadále při společné péči o pacienty
dobře vycházet.
Můžete čtenářům přiblížit váš obor a jakým
pacientům se v nemocnici věnujete?
Když jsem v psychiatrii začínal, zavolal mi rodinný
přítel, významný lékař z IKEM, který se věnoval transplantacím, a velmi mi psychiatrii rozmlouval. Nedávno
jsem ho po dlouhé době opět potkal a ptal jsem se
ho, proč vlastně tehdy tolik naléhal, abych se orientoval jiným směrem. Myslel jsem, že v tom měl prsty
někdo z rodiny. K mému překvapení mi kolega vysvětlil, že mne kontaktoval z vlastní iniciativy. Chtěl mne
prý varovat, že psychiatrie není tak docela exaktní
vědecký obor, spíše jakési šarlatánství. Dnes by
mi prý ale stejnou radu rozhodně nedával. Vývoj
v medicíně jde obrovským tempem kupředu a týká
se i oborů, které vycházejí z neurobiologie. V tom má
kolega naprostou pravdu. Nové poznatky o fungování
a funkcích mozku jsou natolik zásadní, že skutečně
psychiatrii zcela proměnily – farmakoterapie i psychoterapie dnes stojí na zcela nových „neurobiologických“ základech a rozhodně je není možné považovat za „svého druhu šarlatánství“. Nicméně nadále
zůstává pravdou, že složitost mozku je v porovnání
s ostatními orgány natolik závratná, že nebude zřejmě
nikdy možné stavět psychiatrickou léčbu pouze na
evidence-based medicíně. Každý mozek je zcela
jedinečný, a tak výsledky klinických studií ať už
v oblasti farmakoterapie, tak i v oblasti psychoterapie představují vždy jen neexistující statistickou realitu. Reakce každého konkrétního pacienta zůstávají
vždy více méně nepředvídatelné, a tak v psychiatrii
více než v jiných oborech stojí léčba na zkušenostech
terapeuta.
Jak se v rámci svého oboru specializujete?
Jsem dvouatestovaný psychiatr, navíc mám funkční
specializace v psychoterapii a v psychosomatice. Ale
neřekl bych, že se specializuji výhradně na psychosomatiku nebo jinou problematiku v rámci psychiatrie.
Snažím se v nemocném vždy vidět na prvním místě
člověka, který hledá a potřebuje pomoc, nikoli diagnózu, kterou je třeba zaškatulkovat. Dalo by se říci, že
se specializuji „na konkrétního člověka“. A nemyslím
to jako vtip. Míním to doslovně.
S jakými potížemi k vám v této hektické, dá se
říci digitalizované době lidé nejčastěji přicházejí
a jaké mají jejich potíže nejčastěji příčiny? Došlo
v posledních letech k nárůstu počtu některých
případů?
Když ponecháme stranou nárůst počtu organických
poruch a případů demencí, který souvisí se stárnutím populace, přibývá celorepublikově nejvíce pacientů s poruchami nálady (F30-38) a s úzkostnými
poruchami (F40-59). Meziroční nárůst (při srovnání
let 2009 a 2010) je dramatický v obou těchto skupinách – počet nově zjištěných případů se zvýšil zhruba
o 10 %, což jistě souvisí jednak s ekonomickou situací, ale také, domnívám se, s celkovou atmosférou ve
společnosti. Statistické údaje velmi přesně kopíruje
má vlastní zkušenost z oddělení, kde jsem donedávna
působil, i z ambulance. Obzvláště smutné je, že se
zvýšil také počet nových případů psychických obtíží
u dětí a dospívajících (nárůst téměř o 15 % mezi roky
2009 a 2010) a počet invalidních občanů, kterým byl
nové přiznán důchod kvůli nějaké duševní poruše.
Psychiatrické diagnózy tak v posledních několika
letech předstihly ostatní skupiny diagnóz ve srovnání příčin invalidizace.
Jaké jsou vaše mimoprofesní zájmy?
Vyrostl jsem v rodině divadelníků a o divadlo jsem se
od mládí intenzivně zajímal. Dokonce jsem souběžně
s medicínou chvíli studoval i DAMU, obor režie.
Divadlo mám velice rád dodnes a často navštěvuji
divadla v Praze a v Plzni.
MUDr. Martin Konečný
16
17
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Oční
Město
Město Příbram chce
letos vybudovat dvě
nové školky
Město Příbram chce v letošním roce vybudovat dvě nové mateřské školy v jednom z pavilonů
bývalé 8. základní školy v Žežické ulici. Záměr oznámila rada města vloni v září, kdy radní schválili
záměr vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele projektové dokumentace pro stavební povolení
a pro výběr zhotovitele stavby.
Špičkové Příbramské
oční oddělení školicím
střediskem pro ČR i SR
Lékaři školí své kolegy v provádění operací šedého zákalu přístrojem Stellaris. Lektorství jim
bylo uděleno v Paříži.
Nahoře: Lékaři
očního oddělení
spolu s kolegy,
kteří se v Příbrami
školili 27. ledna.
Třetí zprava primář
příbramských
očních lékařů
MUDr. Michal
Bodnár, čtvrtý
zleva MUDr. Radek
Bodnár, který ke
školení získal pro
Příbram certifikát
v Paříži.
Dne 27. ledna proběhla v naší nemocnici
poměrně neobvyklá akce. Oční oddělení pořádalo
v letošním roce první školicí akci pro lékaře z naší
republiky i ze Slovenska. Prvního školení se zúčastnili čtyři lékaři: z Fakultní nemocnice Brno-Bohunice,
z Nemocnice u sv. Anny v Brně, ze soukromé kliniky
v Hradci Králové a jeden lékař ze Slovenska (ten bude
pro další období zajišťovat tuto školicí činnost pro
své slovenské kolegy).
Naše oční oddělení je v rámci Evropské společnosti
pro refrakční a kataraktovou chirurgii (ESCRS) určeno
jako školicí centrum pro ČR a SR v metodice operací
šedého zákalu malým řezem na přístroji Stellaris firmy
Bausch a Lomb. V roce 2010 byl v Paříži pro uvedené
státy jmenován lektorem pro tuto metodiku operací
MUDr. Radek Bodnár. Již v minulosti jsme pořádali
praktické ukázky z tohoto způsobu operace šedého
zákalu pro zájemce z celé republiky, ale lednová akce
již měla charakter výukového semináře, kde se lékaři
měli možnost v kombinovaném způsobu výuky seznámit jak s teoretickými, tak i s praktickými podklady
tohoto způsobu operace. Lékaři byli po úvodních přednáškách přítomni přímo na operačním sále a sledovali operace přes velkoplošnou obrazovku i přes operační mikroskop. V přestávkách mezi operacemi pro
ně byly připraveny přednášky o přístrojích, nástrojích,
speciálních nitroočních čočkách i o různých nuancích
probíraného operačního postupu.
Na závěr semináře dostali lékaři certifikát opravňující je operovat touto metodou. Na základě tohoto
oprávnění budou moci získávat i potřebné instrumentarium i nitrooční čočky.
Do konce února letošního roku bude hotov
projekt a na akci bude současně i vydáno stavební
povolení. O tom, zda se bude nová školka letos stavět, rozhodnou příbramští zastupitelé na veřejném
zasedání dne 20. února 2012, kdy by současně se
schvalováním rozpočtu měli schválit i plán investic
na příslušný rok. „Realizace projektu výstavby nových mateřských škol
bude součástí návrhu rozpočtu města Příbrami na
letošní rok. V Příbrami v současné době chybí přibližně 100 míst v mateřských školách. Tuto nepříznivou situaci si uvědomujeme a chceme ji co nejdříve
řešit. Nové školky by podle předběžných odhadů měly
stát asi 13 milionů korun. Přesnou cenu ovšem určí
výběrové řízení, které na výstavbu vypíšeme,“ vysvětlil starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák.
Pro školní rok 2011/2012 bylo v Příbrami podáno
celkem 646 přihlášek do mateřských škol. K zápisu
skutečně přišlo pouze 461 dětí. „Rozdíl je dán tím,
že rodiče některých dětí si podali přihlášky na více
mateřských škol,“ vysvětlil příbramský starosta Řihák.
V Příbrami v současné době působí 13 mateřských
škol. Z toho jedna je speciální a zřizuje ji Středočeský
kraj. Ostatní zřizuje město Příbram. Do mateřských
škol bylo na školní rok 2011/2012 přijato celkem 335
dětí. Nepřijatých zůstalo 126 dětí. Z těchto nepřijatých je 38 dětí mimopříbramských a zbytek, až na dvě
výjimky, jsou děti, které dovrší tří let až v průběhu
tohoto školního roku. „Také v příštích letech očekáváme podobně velký zájem o umístění dětí do mateřských škol. Proto je nezbytně nutné zvýšit počet míst
v příbramských mateřských školách. Z hygienických
důvodů již není možné zvýšit kapacitu stávajících školek, proto musíme vybudovat mateřskou školu novou,“
řekl starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. Podle nejnovějšího návrhu by v pavilonu bývalé 8. základní školy
měly působit dvě mateřské školy. První bude organizačně začleněna pod stávající Mateřskou školu Jana
Drdy a druhá bude nově zřízená Waldorfská mateřská škola. Tyto nové pobočky budou mít dohromady
kapacitu 120 míst. Školky na Žežické ulici nebudou
mít vlastní kuchyň. Budou zde v jednotlivých odděleních pouze výdejní místa jídla. Příprava jídel bude
probíhat v Mateřské škole Jana Drdy a na školky na
Žežickou ulici se bude strava dovážet.
Až budou nová pobočka Mateřské školy Jana Drdy
a Waldorfská mateřská škola dokončeny, budeme
rodiče informovat o možnosti zapsat své dítě do
nových tříd prostřednictvím internetových stránek
města www.pribram.eu a dalších médií.
Děti v příbramských
mateřských
školách se mohou
každoročně těšit na
kvalitní med od včel
z Příbramska. Med
školkám předává
město ve spolupráci
s příbramskými
včelaři. Snímek
je z předávání
medu ředitelkám
příbramských škol
od zástupců města
a od příbramských
včelařů.
Úvod
18
19
Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá boleslav:
Úvod Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
„kdo šetří, má za tři?
to
v nemocnici
„Plánujeme
dalšíneplatí“
stavbu“
Nemocniční listy
Únor 2012
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:
ruch
z Klaudiánovy nemocnice
pravděpodobně
hned tak
nezmizí.
Ještětak
není
hotov
LetníStavební
dny končí
a Mladoboleslavsko
se pomalu
vrací do běžných
kolejí.
Stejně
i Klaudiánova
nový interní
pavilon
a již se rýsuje
stavba
dalšího.oddělení
Pracovní název
má zatímnaplno.
pavilon Velkou
Palackého,
nemocnice.
Končí
prázdninový
provoz
a všechna
opět fungují
změnou
mělo by v něm být parkoviště a stravovací provoz s tabletovým systémem. Nejen o tom jsme
je ovšem stavba nového pavilonu interny.
hovořili s ředitelem Klaudiánovy nemocnice doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc.
věcí nakupujeme
desetiprocentní
daní,
postupně se
důležitější
je pro nás správě
nový stravovací
provoz.
nám má
nabyl
19,5
V naší
nemocnici
tak
Protože
ten,zvyšovat
co máme až
teď,
de %.
facto
stavěn
jako
mluvíme
o desítkách
milionů,
které
budeme
jakési
provizorium.
A jak to tak
v Čechách
bývá,
z pro- muset
vizoria
se postupem
doby stalo trvalé
řešení,
to je polibek
zaplatit
oproti současnosti
navíc.
To jeale
prostě
teďsmrti.
už opravdu
nevyhovující
a řeklúrovni
bych, že
jede jen
A nikdo
to na vládní
neřeší.
Stát snad
na chystá
dobré slovo.
A
má-li
nemocnice
existovat
a
nedourčitou finanční injekci pro fakultní nemocvážet jídlo za zvýšené náklady zvenčí, pak tento pronice. Ale co ty ostatní? Co naši pacienti?
blém musí být nejpozději do dvou let vyřešen.
Bude
ještěvšechny
kde šetřit?
Pane
řediteli,
nemocnice si stěžují na
Prakticky
ne.
Nemocnice
už nyní
jede
takzvaně na
problém s penězi. V této souvislosti
– jak
je na
krev,
šetříme,
se dá, a jen díky nasazení všech
tom
nemocnice
se kde
sponzory?
Děkuji
za všechny, které
máme,
ať uždaří,
přispějí
zaměstnanců
se nám
zatím
ževelkou
pacientů se
I v těch nejhorších mrazech se
finanční
částkou
nebo
jen
symbolicky.
Přáli
bychom
úspory nijak razantněji nedotkly. To je ovšem dlousi, hodobě
aby jich bylo
víc, protože nám
zlepšovat
v nemocnici
stále
stavělo. Máte
z toho
radost?
Staví se
v podstatě
jen půl
roku,
ale už
neudržitelný
stav.umožňují
Takže na
jedné straně
Obrovskou. Teď hlavně ve světle toho, že nové budovy úroveň péče o pacienty. Nejvíce sponzorů asi působí
jsme nuceni do úspor, doslova smlouváme o každou
začíná být reálně vidět, jak bude nový pavilon
budou zateplené, nemají jednoduchá okna, a nám tak v našem dětském domově a bez nich bychom dětem
korunu – ostatně i nový interní pavilon je plánován
vypadat. Jaký je to pocit?
tedy budou šetřit za elektřinu. Protože účty za tuhle opravdu těžko dopřáli tolik zážitků a tak pěkný život
Samozřejmě,
že pěkný. Začínám věřit, že se opravdu tak, aby byl provozně co nejlevnější – a na druhou
zimu budou asi obrovské – díky tomu, že nemocniční jako mají nyní. Díky sponzorům jsme schopni jim
podaří
do podzimu
příštího
roku stavbu
dokončit,
pavi- zajistit
stranu
se nadstandardní
nikdy nedočkáme
toho,
že někdo řekne:
pavilony
jsou většinou
nezateplené
a okna
zastaralá,
vysoce
péči. Díky
sponzorským
lon únik
vybavit
a spustit
v něm provoz.
sene
začínáme
už dost,
víc tofirem,
nejde.
Je touž
spíš
tak, že čím
tepla
ven byl poměrně
velký aTakže
bohužel
úplně darům
od různých
ale dnes
i příspěvkům
od víc šetpřipravovat
na Ale
přesun
říme, čím
víca se
omezujeme,
vícpotřebné
se zvyšuje tlak
ekonomický.
co seinterních
dá dělat, oborů,
zima býtplánujeme,
v nemoc- některých
měst
obcí,
se nám dařítím
dělat
nemůže.
máme
řadě oddělenízdravotnictví
nové
kdenici
přesně
co bude, připravujeme harmonogram částečné
na to, rekonstrukce,
ať šetříme ještě
víc.naMinisterstvo
přístroje
a potřebnou
techniku…
Bez
sponzorů
se
asi „kultistěhování. V souvislosti s přesunem interních ambu- například ve vší tichosti připravuje takzvanou
Rada Středočeského kraje a následně
letech neobejdeme a jsem opravdu rád, že
lancí budeme moci rozšířit prostory pro oční a ORL v příštích
vaci sazebníku
výkonů“, kde je jednoznačné zadání:
i zastupitelstvo schválilo prostředky na stavbu
s nimi máme nastartovanou dobrou spolupráci. Snad
oddělení. Takže když se přes plot staveniště podí- snížit úhradu za ambulantní péči. Většině nemocnic
jich bude přibývat.
dalšího pavilonu. Kdy chcete začít stavět?
vám na rostoucí budovu, určitě se mi na příští měsíce i ambulantních zařízení budou tedy klesat platby od
Máme hotovou projektovou dokumentaci, zažádáno
Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
myslí
v tomto povolení
ohledu lépe,
než když
jsme
plánovali pojišťoven.ředitel
Takže
budoucnost
v tomto směru ve mně
o stavební
a je třeba
vybrat
zhotovitele
Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav
jen stavby.
na papíře.
Samozřejmě
stále se najdou
i skep- vzbuzuje opravdu spíš obavy.
Pokud
nám všechny– okolnosti
budou naklotici,něny,
ale těch
jebychom
naštěstí
méně.
mohli
sestále
stavbou
začít někdy na jaře.
Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
A protože ta stavba není nijak výrazně technologicky
ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav
náročná
medicínské
prostory,
rádi bychom,
Vypadá
to,jako
že jste
v létě všichni
nabrali
nové aby
síly
byla
hotová
zhruba
za
rok.
a těšíte se, co bude.
Téměř všichni si samozřejmě vybrali své zasloužené
V pavilonu má být podzemní parkoviště
dovolené, ale musíme být připraveni, že to horší je
a stravovací provoz. Proč?
teprve
předs nedostatkem
námi. Optimismem
myslím
kdo
Problém
parkovacích
místnikdo,
nás trápí
se pohybuje
vepotřebujeme
zdravotnictví,
zrovna nepřetéká.
dlouhodobě,
více parkovacích
míst nejen Já
například
s hrůzou
a obavami
sleduji debaty
hlapro pacienty,
ale také
pro naše zaměstnance.
Ale anejsování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme
v případě vyšší DPH brát peníze. Zatímco nyní řadu
Pavilon již roste
do krásy
Nový pavilon interních oborů,
který by měl být v provozu již letos
na podzim, začíná získávat svou
konečnou podobu. Hrubá stavba
byla dokončena a zpod lešení
začíná prosvítat skutečný vzhled
budovy. Na mnoha místech je již
stavba omítnuta a kolemjdoucí
si tak mohou udělat přesnější
obrázek, jak bude ve finále nový
nemocniční pavilon vypadat. Primáři interních oborů se také začínají připravovat na stěhování do
nových prostor tak, aby byl provoz
jejich oddělení co nejméně zasažen.
V novém pavilonu budou veškeré
interní ambulance kromě dialýzy,
a to v přízemí, tak, aby pacient
mohl veškerá potřebná vyšetření
absolvovat pod jednou střechou.
V dalším patře bude gastroenterologie. Ve vyšších patrech budou
umístěny veškeré interní lůžkové
stanice a společná jednotka intenzivní péče. Pod pavilonem je parkovací dům s kapacitou 130 míst.
Jsme nejlevnější
Nutriční ambulance Klaudiánovy nemocnice začala spolupracovat se společností Nutricia, což je
výrobce potravin pro zvláštní výživu.
Určeny jsou zejména pro lidi, kteří
nemohou přijímat normální stravu.
To je poměrně častý jev například
při léčbě nádorových onemocnění.
Lékař tedy potom musí doporučit
stravu alternativní, která obsahuje
všechny potřebné živiny a přitom
je v takové podobě, že ji nemocný
člověk je schopen přijmout. V ideálním případě ústy, v horších potom
v podobě infuze nebo sondou zavedenou přímo do žaludku. Ačkoli
zvláštní výživa je volně prodejná,
vždy by měla být vybírána po konzultaci s odborníkem, respektive
lékařem. Díky spolupráci se společností může lékárna Klaudiánovy nemocnice všem svým klientům zaručit, že výrobky Nutricia zde
nakoupí za nejlevnější cenu.
Očkování pro cestovatele
Chystáte se pracovně či na dovolenou do exotické země a nevíte, zda by nebylo lepší nechat se před
cestou očkovat? Lékaři v ambulanci cestovní medicíny vám rádi poradí, po konzultaci doporučí nejvhodnější
očkování proti nemocem, které v příslušných zemích hrozí a samozřejmě vás i oočkují. Lékaři poskytují konzultace pro cestovatele i v rámci zajištění cestovní lékárničky, předepisují antimalarika, zajišťují mezinárodní
očkovací průkaz a v případech, kdy je to třeba, vydávají pro jednotlivé země certifikát v případě plánovaného
dlouhodobého pobytu. Ambulance pečuje o své klienty i po návratu z rizikových cest, na konzultaci je možné
zajít i po zranění neznámým zvířetem z rizikové oblasti, možné je ošetření a vakcinace poraněných kontaminovanými jehlami a předměty. Poradenství zdejších specialistů je ovšem vhodné i při očkování proti nemocem
hrozícím v Česku, jako je například rakovina děložního čípku nebo klíšťová encefalitida. Ambulance je na adrese Mladá Boleslav, Jiráskova 1320, tel.: 326 726 330. Očkování je po telefonické domluvě možné aplikovat
každý všední den od 7.00 do 15.00, kromě středy, kdy zde ve stejných hodinách funguje infekční ambulance.
20
21
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Rozhovor
Rozhovor
Specialista na artroskopické operace MUDr. Roman Bartoš říká:
„Nejtěžší je splnit
pacientovo očekávání“
Klaudiánova nemocnice se pyšní řadou špičkových lékařů v různých oborech. Jedním z nich
je i ortoped MUDr. Roman Bartoš, který se specializuje na artroskopické operace se zvláštním
zaměřením na ramenní kloub. V Mladé Boleslavi působí od roku 2003, je zástupcem primáře
a v současné době učí artroskopicky operovat klouby podle moderních trendů v medicíně své
kolegy z nemocnic po celé republice.
MUDr. Roman
Bartoš sport podle
svých slov moc
nemusí – rozhodně
je ale vyznavačem
aktivního životního
stylu.
Co to vlastně je artroskopie?
Artroskopické operace kloubů jsou operace, kdy se
z malých, zhruba půlcentimetrových přístupů zavádí do
kloubu optika a příslušné nástroje. Lékař pak zjišťuje
a řeší problémy právě pomocí těchto malých vstupů.
Tento způsob operace zaručuje minimální poškození
tkání, menší bolestivost a rychlejší návrat funkce
kloubu, než při tzv. otevřených operacích. Artroskopicky je dnes teoreticky možné operovat všechny
klouby. Na našem pracovišti provádíme artroskopické operace ramene, lokte, kyčle, kolene a hlezna.
Čím vás okouzlila ortopedie?
To, že dnes dělám ortopedii, bylo spíše dílem řízení
osudu. I když jsem věděl, že mě spíše přitahují chirurgické obory, neměl jsem vyhraněnou představu.
Během hledání volného místa v posledním ročníku
studia lékařské fakulty se shodou okolností uvolnilo
místo sekundáře na ortopedickém oddělení ve Strakonicích. Další šťastnou okolností bylo, že jsem se
tam potkal s bývalým primářem ortopedického oddělení v Klatovech MUDr. Miroslavem Amblerem, který
ve mně probudil ten pravý zájem o obor.
Jaké problémy lze tedy řešit artroskopicky?
Nejčastěji se takto provádějí operace kolene, kde je
nejvíce ošetřováno poškození menisků a chrupavky.
Mezi více specializované operace pak patří náhrada předního a zadního zkříženého vazu. Mezi další
častá onemocnění, která řešíme artroskopicky, patří onemocnění a úrazy šlach a vazů ramenního kloubu, poúrazová ztuhlost a artróza lokte nebo hlezna.
Jako jedno z mála pracovišť také dokážeme artroskopicky ošetřit určitá onemocnění kyčelního kloubu.
Vaše oddělení se stalo nejznámějším díky
artroskopickým operacím ramenního kloubu.
Ano, artroskopické operace ramenního kloubu jsou
naší „vlajkovou lodí“ na poli artroskopie a myslím,
že držíme krok s nejlepšími u nás. Nejčastěji operujeme tzv. impingement syndrom ramene, což jsou
bolestivé srůsty, které se tvoří v oblasti ramene jako
následek jeho přetížení, věku a vrozených dispozic.
Další operací je artroskopické sešití utržených šlach
v rameni, tzv. rotátorové manžety, a stabilizační operace při opakovaných vykloubeních ramene. Naší
největší chloubou je ale artroskopické ošetření
poranění kloubu mezi klíční kostí a lopatkou, tzv.
akromioklavikulární luxace. Naše pracoviště jako
jedno úplně z prvních začalo tuto operační metodu
u nás provádět již v roce 2009! Máme také největší soubor odoperovaných pacientů touto metodou
v Čechách, zcela srovnatelný se soubory pacientů
zahraničních pracovišť po celém světě. U artroskopických operací ramene více než jinde platí, že otevřená operace znamená velkou jizvu, větší bolestivost, pomalejší rehabilitaci a delší návrat do plné
funkce kloubu.
O kolik je kratší doba rekonvalescence?
Zhruba se dá říci, že asi o 30 %. Záleží však na řadě
faktorů. Například u operací ramene se dělala studie,
která ukázala, že je velký rozdíl mezi pacientem, který
je OSVČ, spolupracuje a do práce spěchá, a pacientem, který pobírá dobré dávky v neschopnosti a pracovat se mu nechce. Celosvětově bylo prokázáno, že
bez ohledu na kvalitu provedení operace tyto faktory až o 50 % prodlužují dobu návratu do práce. Je
také zajímavé, že ačkoli většinu ortopedických operací lépe snášejí ženy, specifikem ramene je opak.
příliš velký problém pacienta ošetřit, udělat technicky správně operaci a mít z toho dobrý pocit. Zdaleka
nejtěžší je splnit pacientovo očekávání. A jak to uděláte, to je mu většinou jedno. Proto je velmi důležité mu vysvětlit, jaká očekávání jsou reálná s přihlédnutím k charakteru jeho onemocnění a celkovému
stavu. Bohužel, ani my neumíme zázraky.
Jaké jsou u vás čekací lhůty?
Na běžné artroskopické operace kolenního kloubu se
čeká přibližně tři týdny. Akutní stavy operujeme okamžitě. Složitější operační artroskopie, jako náhrady
zkřížených vazů, operace ramenního kloubu nebo
kyčle, které většinou nepatří mezi akutní případy,
mají čekací dobu přibližně dva měsíce.
Jaká je spádová oblast vašeho pracoviště?
Velmi zjednodušeně se dá říci, že od Aše až po Ostravu. Díky filozofii, kterou tu zavedl primář Šedivý, si
nehrajeme na žádnou spádovost. Snažíme se pomoci každému, kdo k nám přijde, protože cítíme, že je
to naše povinnost a zároveň i vizitka pracoviště. Díky
velkému počtu pacientů poměrně hodně operujeme
a tím získáváme zkušenosti nutné k operační rutině, která je velmi důležitá k udržení stejné kvality
operací. Pacientů máme opravdu hodně, ale nám to
nevadí, baví nás to.
Kolik artroskopických operací ročně děláte?
Za poslední rok jsme artroskopicky odoperovali
555 kolen, 107 ramen, 77 plastik křížových vazů,
6 kyčlí, 8 hlezen, 3 lokty – to jsou ale již poměrně
unikátní operace. Myslím si, že na oddělení, které
ještě k tomuto zajišťuje standardní ortopedickou
operativu a péči o úrazy pohybového aparátu, to není
až zas tak málo.
Ortopedicko-traumatologické
oddělení Klaudiánovy nemocnice
Od letošního ledna je školicím centrem pro artroskopické operace. „Díky dlouhodobé
spolupráci se společností Arthrex (zastoupenou v ČR firmou Comesa), která je jedním
z celosvětově největších výrobců ortopedických implantátů a nástrojů používaných
zejména při artroskopických operacích, jsme byli požádáni, zda bychom se v ČR nestali
jejich výukovým centrem,“ říká MUDr. Roman Bartoš. Spolupráce zajistí pro lékaře na
oddělení vybavení nejmodernějšími přístroji a nástroji pro artroskopické operace, které
společnost Arthrex dodává. Na oplátku budou lékaři z Klaudiánovy nemocnice učit své
kolegy z jiných nemocnic, účastnit se přednášek, školicích akcí, předváděcích operací
Jak byste charakterizoval pacienty, kteří se na
vás obracejí?
Jsou poměrně dobře vzdělaní a většinou vědí, proč
a jaký výkon chtějí provést artroskopicky. Dnes není
a operací na jiných pracovištích. Předchozí roky již v Klaudiánově nemocnici sbírali zkušenosti lékaři z traumacentra v Ústí nad Labem, z Chrudimi a Hořovic. Na červen pak
boleslavští ortopedi chytají ortopedické sympozium s mezinárodní účastí.
22
23
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Rakovina prsu
Závislost na tabáku
Příběh se šťastným koncem
Řekněte kouření stop
Martina Kolečkářová je na první pohled úplně obyčejná žena. Je jí něco přes čtyřicet, s manželem
vychovává tři děti, pracuje ve školství a ráda rekreačně sportuje. Je velmi optimistická, často se
usmívá. Martina Kolečkářová vyhrála svůj boj s rakovinou.
Patříte k těm, kdo se snad už stokrát rozhodli přestat kouřit a snad stokrát po pár dnech znovu
začali? Nebo se s tímto zlozvykem bojíte skoncovat? Možná jen nevíte, jak na to. Právě pro
všechny, kdo chtějí vykouřit svou poslední cigaretu, Klaudiánova nemocnice otevřela ambulanci
léčby závislosti na tabáku.
Mamografické
vyšetření
obavy Martiny
Kolečkářové
potvrdilo.
Bulku v prsu si nahmatala při sprchování
víceméně náhodou. Nezpanikařila, okamžitě začala
jednat a kontaktovala svou gynekoložku. To jí zachránilo nejen prs, ale možná i život. „Lékařka mě vyšetřila a okamžitě poslala do Klaudiánovy nemocnice
na mamografii. Ukázalo se, že opravdu mám v prsu
nález. Ještě ten den jsem šla na sonografické vyšetření, a protože se ukázalo, že nález má ráz nádoru,
byla jsem odeslána na biopsii. Ta zhruba týden nato
potvrdila karcinom a já jsem se dostala do prsní
ambulance Klaudiánovy nemocnice,“ říká Martina
Kolečkářová. Zde se jí ujal MUDr. Jiří Boháč a zahájil
kroky, které vedly k pozdější úspěšné operaci. „Celé
to bylo velmi rychlé. Absolvovala jsem kolečko předoperačních vyšetření a za necelé dva měsíce jsem šla
na operaci. V úterý jsem byla hospitalizována, prošla
jsem nukleární medicínou, ve středu jsem byla operována a v neděli jsem šla domů,“ popisuje Martina
Kolečkářová rychlý průběh celého zákroku. A měla
štěstí – její nádor se totiž ukázal jako agresivní, od
Vyšetření na mamografu
Je možné se objednat každý všední den na tel. čísle 326 742 208, do prsní ambulance
každý pátek na tel. čísle 326 742 107.
okamžiku, kdy byl poprvé zachycen na mamografu do
chvíle, kdy byl pacientce z těla vyjmut, zdvojnásobil
svou velikost. Chirurgové Klaudiánovy nemocnice při
operaci prsních nádorových onemocnění z podpaží
vyjímají i takzvanou strážnou uzlinu, tedy tu, která je
k nádoru nejblíže. Pokud její rozbor ukáže, že je rakovinou také zasažena, odeberou pacientce i tukovou
tkáň se zbytkem uzlin z podpaží. Pokud je strážná
uzlina v pořádku, operace se soustředí pouze na prs
a zásah do těla pacientky je minimální.
V případě Martiny Kolečkářové se ukázalo, že je třeba
vyjmout i podpažní tuk, aby se zabránilo dalšímu
šíření nemoci. „Teď mě ještě během půl roku čeká
osm dávek chemoterapie, každé tři týdny jedna dávka
přímo na onkologickém oddělení Klaudiánovy nemocnice. A poté musím jít ještě na radioterapii,“ říká
Martina Kolečkářová. A zdůrazňuje, že ženy by určitě
neměly podceňovat ani samovyšetření, ani pravidelné preventivní prohlídky na mamografu. „Pokud
si nahmátnou jakýkoliv útvar v prsu, doporučuji jim,
ať okamžitě vyhledají lékaře, protože čím dříve, tím
lépe,“ apeluje na zodpovědnost každé ženy dnes již
téměř vyléčená pacientka.
Pohled lékaře
Rakovina prsu patří v dnešní době mezi nejčastější
onkologická onemocnění u žen v České republice.
Lékaři v Klaudiánově nemocnici provádějí záchovné
operace prsu vždy, když to zdravotní stav pacientky
umožňuje. „Je to moderní trend léčby rakoviny prsu,“
říká specialista na prsní chirurgii Klaudiánovy nemocnice MUDr. Jiří Boháč. Při každé operaci klade důraz
na šetrnost. „Rakovina prsu v dnešní době stále
ve větší míře postihuje ženy v produktivním věku,
proto se snažíme, aby vedle léčebného efektu měl
náš zákrok i efekt kosmetický,“ vysvětluje. Zároveň
zdůrazňuje, že vše je ovšem založeno zejména na
včasném stanovení diagnózy. Nový digitální mamograf, který je v naší nemocnici, patří k nejmodernějším
a velmi zlepšil diagnostiku časných stádií rakoviny
prsů. Z toho vyplývá možnost včasných prs záchovných operací, což je pro pacientku velkým přínosem
jak fyzickým, tak i duševním,“ říká MUDr. Boháč.
Víte, že závislost na tabáku je srovnatelná se
závislostí na heroinu? Skoncovat s ní bez cizí, respektive odborné pomoci umí málokdo. Podle průzkumů
to dokáže pouhých 20 % z těch, kdo se o to pokusí.
Lidé, kteří v nouzi sáhnou po různých nikotinových
žvýkačkách či náplastech, svou šanci na úspěch zvyšují. Kouřit jich přestane bez asistence lékaře 28 %.
Jenže – nikotinové náhražky nejsou vhodné pro každého. Podle primáře plicního oddělení MUDr. Pavla
Červy hodně záleží na tom, zda je závislost na cigaretě spíše fyzická, nebo rodí-li se více v hlavě. Pokud
narazíme na kuřáka s psychickou závislostí, nikotinová náhražka příliš mnoho nezmůže. A lékař má
v takovém případě možnost nasadit farmakologickou léčbu. Jeho intervence tak šanci kuřáka na cestě
za abstinencí zvýší na více než 40 %.
Co osobu závislou na nikotinu v nově zřízené ambulanci na plicním oddělení čeká? Nic bolestivého ani
dramatického. Protože základem úspěchu je motivace, MUDr. Petra Voglová vede s každým kuřákem
nejprve podrobný vstupní pohovor. Zjišťuje nejen
proč chce přestat kouřit, ale i to, v jakých situacích
si zapaluje nejčastěji. Těm mu pak také pomáhá
se vyhnout. Pokud například někdo kouří zejména
v restauraci u piva, v prvních týdnech až měsících by
se měl restauracím spíše vyhýbat. Pokud je spouštěcím mechanismem káva, měl by si ji například dávat
tam, kde se kouřit nesmí. Pokud se některým situacím
vyhnout možné není, kuřák by vždy měl mít v záloze
náhradní řešení, které mu umožní chuť na cigaretu
překonat. „Je samozřejmě nutno počítat s tím, že
kouření je těžká závislost a při abstinenci se tedy
objevují různě silné abstinenční příznaky. Například
nutkavá touha po cigaretě, deprese, nespavost,
podrážděnost nebo zvýšená chuť k jídlu,“ říká
Voglová. Na to vše se své klienty snaží připravit.
Skončit s kouřením je těžké. Potvrdí to asi každý, kdo
to zkusil. Své o tom koneckonců ví i primář Červa,
který boj s cigaretou vyhrál za pomoci nikotinových
náhražek. „Nejdůležitější je pevně se rozhodnout
a vědět, proč chci skončit. Mně začalo hrozně vadit,
že jsem vlastně otrokem svého zlozvyku, že si musím
čas od času odskočit ven na cigaretu, že v tomto
směru nejsem svobodný…“ říká. Teď už přes dva
roky nekouří. Přesto se nikdy nebude moci považovat za nekuřáka. Stejně jako řada dalších už vždy
bude abstinující kuřák.
Klaudiánova nemocnice spolu se zřízením ambulance
léčby závislosti na tabáku požádala o zařazení mezi
tzv. nekuřácké nemocnice. V boji proti kouření podpoří všechny své zaměstnance, kteří se rozhodnou
se svým zlozvykem přestat.
Kouření stojí za řadou civilizačních nemocí, jako je
například infarkt myokardu, kornatění tepen a jiné.
Výrazně se podílí na zvyšování výskytu rakoviny, a to
nejen plic, ale v podstatě všech jejích podob. Je přímou příčinou chronické obstrukční choroby, která
znamená postupné snižování kapacity plic a následnou dušnost, jež může mít i fatální následky.
Do ambulance léčby závislosti na tabáku se můžete
objednat na čísle 326 743 750, ordinační hodiny
jsou ve středu 12.30–15.00 a počítá se s jejich rozšířením.
24
25
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Úvod
Aktualita
Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:
„V březnu otevřeme krásný
domov seniorů“
Úhradová vyhláška na tento rok nemocnicím velkou radost neudělala. I v poněkud neradostném
(s ohledem na finanční výhled) období se však najdou věci, které ředitelce kladenské nemocnice
MUDr. Kateřině Pancové dělají radost.
Odborná konference
v kladenské nemocnici
Ve středu 15. února se v závodním klubu Oblastní nemocnice Kladno konala zajímavá odborná
konference, jejímž hlavním tématem byla hrudní chirurgie. Účastníci se věnovali i vybraným
diagnózám v ortopedii a zátěži sester na ortopedii.
vyúčtování roku 2012, tj. během, nebo dokonce na
konci roku 2013. Nemocnice by musely úvěrovat sliby
ministerstva více než rok, nebo by je musel úvěrovat
zřizovatel, který už tak nese tíhu provozních dotací.
Nepomůže nemocnici poskytování hrazených
služeb?
Částečně ano. Veškeré možné nadstandardní služby,
tedy s přímou platbou pacienta, poskytujeme. Úhradová
vyhláška zmiňuje zatím jen možnost nadstandardních čoček při operacích katarakt a nadstandardní
sádru. Zájem o nadstandardní čočky je poměrně
vysoký, o nadstandardní sádrové fixace je zájem
relativně malý. Také všechny úkony, které jsou naše
obory schopny udělat nad rámec hrazený pojišťovnou, poskytujeme jako hrazené služby a pomáhají
nám v rozpočtu. Nejaktuálnějším případem je zubní
robot, s nímž jsou pacienti velmi spokojení.
Domov seniorů
s lůžky následné
péče v Oblastní
nemocnici Kladno
těsně před
otevřením
V čem spočívají úskalí nové úhradové
vyhlášky?
Nemocnice dostanou v roce 2012 méně peněz než
v roce 2011. Loni plynuly do nemocnic každý měsíc
tři platby – průměrná měsíční zálohová platba, dále
stabilizační příplatek na sestry – tzv. „juráskovné“
– a tzv. „hegerovné“ (příplatek na navýšení platů
lékařů). Pro tento rok se všechny tři platby slučují
a výsledek se vynásobí koeficientem 0,98. Nemocnice tedy obdrží 98 % oproti roku 2011. Tato situace je zřejmá po jednání s VZP, přičemž menší pojišťovny se budou nejspíše držet pouze plateb z roku
2010, případně chystají snížení koeficientů, což nám
zasazuje další ránu. A to jsem ani nezmínila dopad
zvýšené DPH. Existuje sice ministerstvem proklamovaná možnost navýšení o 5 % při maximálním využití Úhradové vyhlášky pro rok 2012, ale tyto finanční
prostředky může nemocnice získat až po konečném
Jak pokračuje příprava nového pavilonu – Domova
seniorů s lůžky následné péče?
I díky počasí pokračuje vše podle plánu, provádíme
vnitřní úpravy a začíná kolonizace přístroji a mobiliářem. Doufejme, že vše bude dokončeno v řádném
termínu a že v březnu otevřeme.
MUDr. Kateřina Pancová
ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
Dopolední blok zahájila vrchní sestra chirurgického oddělení Jitka Malíková a poté se slova ujal
primář chirurgického oddělení MUDr. Ronald Pospíšil, jenž přednesl několik příspěvků o hrudní chirurgii – Léčba bronchogenního karcinomu z pohledu
hrudní chirurgie, Přístup k pacientovi se závažným
poraněním hrudníku, Hrudní drenáž – obecné aspekty
po hrudních operacích, Ošetřovatelská péče o pacienty po hrudních operacích a Chirurgická léčba benig-
ních diagnóz v dutině hrudní. Sabina Sagulová, DiS.,
pohovořila o kasuistice – léčbě pacienta se spontánním pneumotoraxem. Odpolední blok přednášek byl
věnován psychické a fyzické zátěži sestry na ortopedii (přednášející Iveta Lišková, spoluautorka Irena
Pařenicová), sezonním zlomeninám (přednášející
Kateřina Kratochvílová, spoluautorka Alena Pírková)
a zevním fixátorům a jejich použití v septické ortopedii (přednášející Markéta Kofentová).
Konference byla
nejen informativní,
ale velmi přínosná
pro všechny
zúčastněné.
26
27
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Rozhovor
Rozhovor
Zástupce primáře chirurgického oddělení MUDr. Tomáš Bureš říká:
„Kladno má nejlepší
cévní chirurgii na západ
od Prahy“
Cévní chirurgie kladenské nemocnice pokrývá celé spektrum péče od křečových žil až po tepenné
rekonstrukce, léčbu diabetické nohy a veškerá závažná onemocnění včetně operací aneurysmatu
aorty. O zkušenostech s velmi těžkými operacemi i rychlými zákroky jsme mluvili s MUDr. Tomášem
Burešem, jenž se na tuto oblast specializuje.
Jaký přínos pro vás znamená nové Centrum
akutní medicíny?
Nové centrum nám velmi pomohlo, obzvláště intervenční vybavení rentgenu – řadu výkonů se nyní snažíme
dělat hybridně a v CAM je vybavený hybridní sál, kde provádíme tyto operace, při nichž se kombinuje intervence
a operační rekonstrukce.
MUDr. Tomáš Bureš
Mohl byste popsat rozsah kladenské
cévní chirurgie trochu podrobněji?
V ambulantní složce, tedy v poradně, jde o první kontakt s pacientem, anamnézu a počáteční diagnózu,
indikaci vyšetření. Máme k dispozici vynikající rentgen s veškerým vybavením a moderní angiolinkou (speciálním zařízením k podrobnému zobrazení cévního
řečiště) , takže zde můžeme dělat všechny intervenční
výkony, a to včetně břišních stentgraftů. Následně,
není-li možné intervenční řešení, volíme operační
řešení. Zde poskytujeme veškeré spektrum operativy od krčních tepen přes břišní tepny, aneurysmata
aorty až po standardní rekonstrukce na dolních končetinách včetně úplně periferních bypassů – u pacientů s cukrovkou děláme rekonstrukce až za kotník.
Co to znamená?
Jde o pacienty, u nichž nestačí jen intervenční zákrok,
tedy klasická angioplastika, opravení jen na rentgenu,
kdy se používají balonky a s jejich pomocí se rozšiřují
cévy, eventuálně se implantují výztuže neboli stenty.
Existuje-li indikace pro chirurgické zprůchodnění
v určitém místě řečiště (nejčastěji v oblasti třísel nebo
pánve) a následné použití balonků od kolene dolů,
dříve se nejprve vyřešilo tříslo a řekněme po třech
týdnech se pokračovalo s balonky na bérci. Dnes
můžeme díky hybridnímu přístupu pacienta ošetřit
najednou, na jednom sále, kde je operační vybavení
a současně angiolinka. Začne se s chirurgickou rekonstrukcí a rentgenologové stejným vstupem na cévě,
kde my začínáme a zprůchodníme řečiště, pokračují
dál s intervencí na bérci. Tam je chirurgický výkon
také možný, ale měla by to být úplně poslední možnost, co lze pro pacienta udělat.
Jak vám pomohlo nové zařízení a přístrojové
vybavení?
Především je zde výhoda nového rentgenu, ale musím
zmínit i nové sály. Máme možnost využívat superaseptický sál, což výrazně snižuje riziko infekčních komplikací apod. Navíc na centrální operační sály navazuje
multioborová JIP, což je v podstatě obdoba aneste-
ziologicko-resuscitačního oddělení. Máme možnosti čívá ve zjištění, odkud se daný varix plní – ošetřímepodávat i trombolýzy a jiné výrazně rizikové záleži- -li všechna tato místa, varixy se prakticky nevracejí.
tosti, což dříve bylo kvůli monitoraci problematické. I proto trváme na tom, aby měl pacient vyšetření od
nás a podle toho indikujeme operační výkon. Vlastní
Patrně nejznámější část cévní chirurgie tvoří
ošetření laserem pak poskytuje pacientům komfort
jednodenní hospitalizace, případně ambulantního
operace křečových žil, varixů.
Z laického úhlu pohledu určitě. Laserové operace výkonu (podle anestezie). Zároveň je rozdíl v délce
varixů a sklerotizace jsme začali nabízet asi před bandážování nohy – a za 3–4 dny mohou jít do práce.
šesti lety a mezi pacienty jsou velmi atraktivní, byť
jsou spojeny s přímou platbou z jejich strany. Od Čím vás osobně naplňuje cévní chirurgie?
začátku sami děláme ultrazvukové vyšetření žilního V kladenské nemocnici pracuji 12 let. Přede mnou
systému, protože propagujeme řešení od příčiny. se zde cévní chirurgii věnoval MUDr. Ott, jenž zde
Spousta pracovišť to řeší spíše jako kosmetický výkon udržoval poměrně široké spektrum výkonů. Od něj
a původní myšlenka skutečně byla taková. Pacient jsem se také naučil vlastně vše, co umím. Úplně mě
nemusí být hospitalizován, případně je hospitalizo- nadchla karotida, což je oprace, při níž je odstraněn
ván jen krátce, rekonvalescence je rychlá a poope- sklerotický plát z krční tepny jako prevence cévní
rační průběh je daleko méně nepříjemný než v případě mozkové příhody. Tento výkon považuji za nejhezčí
klasické operace. Cévní chirurgie jako ta naše razí v celé cévní chirurgii – jde o jednu z nejrizikovějších
myšlenku, že by nemělo jít jen o kosmetický zákrok, operací v oboru a jde při něm o vteřiny, ale opravdu
ale o definitivní vyřešení problému. Varixy jsou totiž stojí za to. Právě díky velké operativě a cévní chiruronemocnění, které se často vrací. Náš přístup spo- gii jsem rád, že jsem v kladenské nemocnici.
MUDr. Tomáš
Bureš během
operace varixu
28
29
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Psychiatrie
Psychiatrie
Lékařka psychiatrické ordinace MUDr. Alena Matěchová tvrdí:
„Psychiatrie se výrazně
rozvíjí“
Psychiatrická ordinace v kladenské nemocnici se zabývá ambulantní diagnostikou a léčbou
psychických poruch u dospělých pacientů. „Pacienti se k nám mohou objednat na doporučení
praktického lékaře nebo přijít sami bez doporučení. Spádová oblast je poměrně velká, nejen
Kladno a okolí, ale dojíždějí k nám pacienti i ze Slaného a Rakovníka,“ říká MUDr. Alena Matěchová.
MUDr. Alena
Matěchová
S jakými problémy k vám pacienti chodí?
S velmi různorodými. S výjimkou sexuologických
poruch a drogových závislostí, jejichž léčbou se naše
ordinace nezabývá, se setkáváme téměř se všemi
psychickými poruchami. Nejčastěji se jedná o široké
spektrum poruch nálady, které zahrnuje nejen vlastní
depresivní poruchu, ale také mnoho typů úzkostných
poruch, dále poruchy osobnosti, závislosti, poruchy
příjmu potravy. Méně časté, ale o to závažnější, jsou
psychotické poruchy (tedy psychózy schizofrenního
okruhu, poruchy s bludy), bipolární porucha a různé
typy demencí.
Kromě péče o ambulantní pacienty pracuji také jako
konziliární psychiatr na somatických odděleních
nemocnice. Psychiatrické konzilium si v případě
potřeby vyžádá ošetřující lékař příslušného oddě-
lení. Nejčastějším důvodem pro konziliární vyšetření
jsou neklidní či nespolupracující pacienti, pacienti
s delirantními stavy z nejrůznějších příčin, úzkostně
depresivní poruchy jako reakce na somatické onemocnění a v neposlední řadě pacienti po sebevražedném
pokusu. Mým úkolem je pacienta vyšetřit, s ohledem na jeho somatické onemocnění navrhnout další
léčebný postup, eventuálně rozhodnout o vhodném
či nutném překladu na lůžkové psychiatrické oddělení. V tomto okamžiku nastává velký problém, který
musíme řešit téměř denně. Naše spádové lůžkové
psychiatrické zařízení je Psychiatrická léčebna Horní
Beřkovice (paradoxně umístěná v jiném kraji). Toto
zařízení ovšem nemá žádné oddělení, kde by bylo
možné zajistit současně nezbytnou somatickou
péči pro pacienty, a tak překládaný pacient musí
být tělesně zdráv, což je v mnoha případech neřešitelný problém, o kterém by mohli dlouze vyprávět
kolegové např. z chirurgických oborů.
Důležitou součástí naší práce je ambulantní léčba
závislosti na alkoholu. Spolupracujeme s dr. Petrákovou, která s dalšími terapeuty vede skupiny v Terapeutických komunitách v Kladně-Dubí. Naši pacienti
také mají možnost docházet na Antabus. Pokud to
lze, snažíme se pacienty motivovat k ústavní léčbě,
protože kombinace obou forem má dlouhodobě
nejlepší výsledky.
Změnila se během posledních let struktura
pacientů, kteří vyhledávají vaši pomoc,
a struktura jejich problémů a potíží?
V posledních letech výrazně přibývá pacientů
s úzkostně depresivními poruchami, s poruchami
přizpůsobení a se závislostmi. Domnívám se, že
obecně vzrůstající počet psychiatrických pacientů je dán jednak určitou destigmatizací psychického onemocnění, jednak zvýšenými nároky na
psychiku, které s sebou přináší život v současné
době. O psychických poruchách se v posledních
letech hodně mluví i píše. Vzrůstající počet psychických poruch jistě souvisí i se vzrůstajícími nároky,
které s sebou současná doba přináší. Nemáme čas
na odpočinek, na své nejbližší, na koníčky a zájmy.
Vše je zaměřeno na úspěch, konzumní způsob života
a hromadění věcí se stalo měřítkem. Psychicky méně
odolní jedinci takový tlak nedokážou snášet dlouho.
Kapitolou sama pro sebe jsou problémy a poruchy
vznikající v souvislosti se ztrátou zaměstnání a další
perspektivy pro lidi kolem 50. roku věku.
Jako velký problém vnímám nárůst počtu pacientů
s již vyjádřenou závislostí na alkoholu v nízkém věku
kolem 25 let a v důchodovém věku 65–75 let. Také
roste počet žen, které se do problémů s alkoholem
dostanou během doby, kdy jsou po narození dítěte
nuceny zásadně změnit dosavadní způsob života.
Jak se váš obor změnil během vaší praxe?
Psychiatrie se v posledních letech mění zásadním
způsobem. Díky moderním technologiím, novým
zobrazovacím metodám, pokrokům v elektrofyziologii, neurochemii, objevům v genetice a úžasném
pokroku psychofarmakologie máme mnoho argumentů, které nás opravňují k závěrům, že psychické
poruchy mají neurobiologický podklad. Například
schizofrenie je závažné psychotické onemocnění,
o jehož příčinách existuje řada hypotéz. Dnes již
s pokrokem v oblasti genetiky víme, že dědičná
nebo získaná vloha (působící odchylku v produkci
enzymu, vytvoření vazebných míst na nervové buňce
nebo chybné propojení nervových vláken během
nitroděložního vývoje nervové soustavy) v kombinaci s dalšími faktory, vlivem zátěže, vede k selhání
adaptačních mechanismů. Proto k prvním projevům
schizofrenie dochází v období dospívání a časné
dospělosti, kdy je člověk vystaven zvýšené zátěži
(studium, zaměstnání, zakládání rodiny). Poznávání
příčin onemocnění nám umožňuje cílenou léčbu, což
se daří s pomocí nových psychofarmak. Psychofarmakologie je díky novým poznatkům velmi dynamicky
se rozvíjející část psychiatrie. Dnes máme k dispozici široké spektrum léků, které pacientům výrazně
účinněji pomáhají a současně mají méně vedlejších
nežádoucích účinků. Není náhoda, že antidepresiva
jsou celosvětově předepisována ve větším počtu
balení než např. antibiotika. S pomocí tzv. atypických antipsychotik (tj. léků, které ovlivňují poruchy
vnímání a myšlení) se výrazně zkrátila doba hospitalizace psychotických pacientů, daří se je udržet
déle ve fázi onemocnění, kdy se cítí dobře a netrpí
halucinacemi nebo bludy.
Trendem je ambulantní léčba, hospitalizace jen na
nezbytně nutnou dobu. Přibývá komunitních center,
stacionářů, které poskytují pacientům odbornou
péči a přitom je zachována výhoda pobytu pacienta
v domácím prostředí. Změnil se přístup k pacientům.
Jednoznačně je kladen důraz na větší spoluzodpovědnost při léčbě. Díky moderním lékům se daří zvyšovat
adherenci, tj. pacient spolupracuje a léky skutečně
bere. Nejdražší psychofarmaka jsou ta, která pacient neužívá.
Průběžné vzdělávání v oboru bere asi každý lékař
jako něco samozřejmého. Snažím se zúčastňovat
odborných kongresů a seminářů, číst odbornou literaturu, mít informace o nových lécích a terapeutických
postupech.
Co vás osobně přivedlo k psychiatrii?
O psychiatrii jsem se zajímala už během studia na
lékařské fakultě a moc jsem chtěla na psychiatrii pracovat. Po promoci jsem ale byla zařazena do jiného
specializačního oboru, a tak jsem nejprve složila
atestaci ze všeobecného lékařství. Pak mi teprve bylo
povoleno změnit obor a mohla jsem se začít připravovat na atestaci z psychiatrie. I když to nebylo jednoduché, nikdy jsem svého rozhodnutí změnit obor
nelitovala. Občas se stane, že někdo z pacientů přijde a poděkuje, že jsme mu pomohli. To jsou chvíle,
kdy mám pocit, že moje práce má smysl.
30
31
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:
„Pavilon D nabídne špičkové
vybavení a krásné
prostředí“
Na straně jedné radost z toho, že se výstavba pavilonu D – dětských oborů úspěšně chýlí ke
konci, na druhé straně vrásky na čele kvůli financování. Tak rozpolcený je v této chvíli ředitel
kolínské nemocnice MUDr. Petr Chudomel.
Nemůžeme pominout otázku, jaký je finanční
výhled nemocnice pro tento rok.
Tématu financování zdravotnictví se nelze vyhnout
prakticky nikdy. Tak tedy, první zprávy z pojišťoven
(pro kolínskou nemocnici je zásadní VZP) nejsou nijak
optimistické. VZP nám v tomto roce na provoz přislíbila o 1 % méně než v roce minulém. V součtu to
znamená, že obdržíme za celý rok 2012 o 7,6 mil. Kč
méně nežli vloni. Prostor k navyšování mezd podle
ministrem podepsaného Memoranda tedy zatím není.
Zaznamenali jste nárůst zájmu o tzv.
nadstandardy z nového seznamu?
V souladu s novými legislativními podmínkami jsme
zveřejnili seznam ekonomicky náročnějších variant – tzv. nadstandardů. Týkají se zejména některých očních čoček a sádrových imobilizačních obvazů.
Nemohu říci, že by po těchto variantách veřejnost
prahla. Zájem je minimální.
MUDr. Petr Chudomel
ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.
Jaká je situace v nově budovaném
pavilonu D?
Výstavba pavilonu D – dětských oborů probíhá v souladu s časovým harmonogramem. Znamená to, že
naši nejmenší pacienti, ale i zdravotníci budou mít
koncem léta k dispozici úplně nové prostředí. A právě
proto, že se jedná o specifickou klientelu, snažíme
se interiéry zkrášlit tak, aby se v nich dětičky a jejich
rodiče cítili co možná nejlépe. Vizualizace některých
pater budou k nahlédnutí v tisku a my se budeme
snažit pro ně získat veřejnost, aby se i ona mohla
podílet na uskutečnění tohoto unikátního projektu.
Bližší informace a hlavně ona vizualizace se objeví
v příštích Nemocničních listech, které si nenechte ujít.
Babybox
Dne 15. 2. 2012 ve 2.30 hod. byla v babyboxu kolínské nemocnice nalezena novorozená holčička.
Vážila 2 750 g, měřila 48 cm, jednalo se o čerstvého novorozence v dobrém zdravotním stavu. Holčička
dostala jméno Pavlína Kolínská – Pavlína po sestřičce, která měla noční službu a z babyboxu ji vyzvedla.
Dar předali za MŠ
Čtyřlístek zleva
paní ředitelka
Šafránková
a za DDM Kolín
paní Mojžíšová
s panem ředitelem
Votroubkem.
Poděkování
Jestliže onemocní dítě, je
tato situace pro něj velmi stresující,
zvláště v případě, je-li nutná hospitalizace. Ulehčit tuto situaci dětským pacientům pomáhají kromě
všech zdravotnických pracovníků
Oblastní nemocnice Kolín, a. s.,
také výchovní pracovníci – paní
učitelka mateřské školy a vychovatelka školní družiny a školního
klubu. A v neposlední řadě lidé,
kterým není situace dětí v nemocnici lhostejná. Vrchní sestra dětského oddělení a oddělení dětské chirurgie Marcela Čepičková
s paní učitelkou Jaroslavou Novákovou tímto děkují za poskytnutí
finančního daru, který byl věnován mateřskou školou Čtyřlístek
Kolín a Domem dětí a mládeže
v Kolíně. Děti vytvořily v zájmových útvarech keramické výrobky
a ty byly vystaveny před vánoci
v MŠ Čtyřlístek, Jeronýmova ulice
v Kolíně. Jednotlivé výrobky si koupili rodiče, děti a návštěvníci MŠ
s vědomím, že výtěžek bude věnován na nákup her a hraček pro dět-
ské pacienty na lůžkových odděleních Oblastní nemocnice Kolín.
Poděkování patří jak dětem, které
keramické výrobky zhotovily, tak
v neposlední řadě těm, kteří si je
zakoupili, a tak přispěli na nákup
hraček, her a výtvarných pomůcek pro nemocné děti. Ještě jednou děkujeme!
32
33
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Rozhovor
Rozhovor
Primář oddělení lékařské mikrobiologie RNDr. Jan Pomykal říká:
„S neviditelnou hrozbou
bojujeme úspěšně“
O historii a současnosti kolínské lékařské mikrobiologie, ale i o vývoji oboru jsme hovořili
s primářem oddělení lékařské mikrobiologie RNDr. Janem Pomykalem.
V čem spočívá význam lékařské mikrobiologie v lidském těle žije až biliarda mikrobů, což představ péči o pacienty?
vuje 2 kg hmotnosti). Právě tyto „naše vlastní“ mikZatímco ošetřující lékař diagnostikuje onemocnění roby se mohou stát zdrojem tzv. endogenních infekcí
podle jeho klinických projevů, mikrobiolog činí totéž – především v případech, kdy proniknou mimo svou
pomocí laboratorních metod. Bakteriologické vyšet- fyziologickou lokalitu, nebo při byť jen krátkodobém
ření zahrnuje izolaci bakteriálního původce ze vzorku narušení imunity. Banálním příkladem jsou infekce
biologického materiálu (krev, mozkomíšní mok, hnis, močových cest, které jsou obvykle vyvolány „vlastmoč, výtěry z ran apod.), jeho pomnožení, identifi- ními“ střevními bakteriemi.
kaci a posouzení významu nálezu v kontextu probíhajícího klinického onemocnění. Zároveň se sta- Liší se v něčem práce v bakteriologické laboratoři
novuje citlivost izolovaného bakteriálního kmene od ostatních laboratorních oborů?
k vybraným antimikrobiálním látkám, aby mohl být Laboratorní práce s vitálními a plně virulentními
pacient trpící infekční chorobou optimálně léčen. bakteriemi patří mezi rizikové činnosti z hlediska
Výsledek vyšetření cíleně nasměruje léčbu pacienta, možnosti profesionální nákazy a kultivační technika
případně umožní korigovat léčbu dosavadní. S tím si stále do velké míry uchovává manuální charaksouvisí další významný úkol lékařské mikrobiolo- ter. Sofistikované analyzátory, produkující v krátgie: jednak kontinuální sledování vývoje antibiotické kém čase ze vzorku krve numerické výsledky v jedrezistence ve spádové oblasti, jednak poskytování notkách SI, jsou spíše doménou pracovišť klinické
dat o rezistenci pro monitoring na národní úrovni. biochemie. V mikrobiologické laboratoři na návštěvHrozivě narůstající schopnost bakteriálních agens níka poblikávají kontrolky inkubátorů (v jejich útroodolávat účinku antibiotik je dnes závažným světo- bách se bakterie množí v kultivačních médiích do
vým problémem, který se nevyhýbá ani České repub- stamilionových počtů), hučí motory lednic a mralice, ani Oblastní nemocnici Kolín. Oddělení lékařské záků (v nich se uchovávají zásobní kultivační půdy
mikrobiologie musí být schopno poskytnout aktuální a diagnostické sety), šumí ventilátory bezpečnostrámcovou informaci o statu quo bakteriální rezistence ních boxů a horkovzdušných sterilizátorů, syčí plave svém regionu. Odborný zájem lékařské mikrobio- meny plynových kahanů (požadavek na aseptickou
logie zahrnuje především jednobuněčné patogenní práci je nekompromisní). Bakteriální buňky jakožto
bakterie, houby a prvoky a nebuněčné infekční par- živé organismy vyžadují určitou dobu, aby se dostatikule – viry. (Někdy jsou do sféry jejího zájmu zahr- tečně rozmnožily a prezentovaly svoje fenotypové
nováni i mnohobuněční cizopasníci – červi a ektopa- znaky, podle nichž mohou být kultury určeny a stanoraziti.) Tato infekční agens mohou být v klinických ven jejich antibiogram. Proto se také doba potřebná
vzorcích prokazována metodami přímými (mikrosko- pro kompletní kultivační vyšetření obvykle nepočítá
pie, kultivace, genové metody) a nepřímými (sérolo- v hodinách, ale ve dnech – tuto skutečnost si netrgický průkaz protilátek). Zdrojem infekce může být pělivý klinik, uvyklý na rychlé výsledky biochemicvnější prostředí i fyziologické mikrobiální osídlení kých a hematologických vyšetření a případně znepacienta. Lidský organismus je totiž pozoruhodným klidněný nelepšícím se stavem svého pacienta, někdy
systémem tkání a orgánů primárně sterilních, které dost dobře neuvědomuje. Stejně tak pacient, zvyklý
však sousedí s orgány doslova nabitými nepředsta- na to, že ráno je mu odebrána krev a týž den je k disvitelným množstvím mikroorganismů (uvádí se, že pozici výsledek. Na druhé straně musí být mikrobio-
log připraven podat ošetřujícímu lékaři již v průběhu
dosud neukončeného vyšetření relevantní informaci
o aktuální fázi vyšetření a o dílčích poznatcích, které
se dosud podařilo získat. Úzký kontakt klinického
lékaře a mikrobiologa je nezbytný a pro pacienta
jednoznačně prospěšný. Pro promptní poskytnutí
informace klinikovi jsou užitečné v poslední době
masivně zaváděné rychlé metody průkazu mikrobiálního antigenu přímo v biologickém materiálu.
Totéž platí o předběžném mikroskopickém vyšetření, které může být již během pár desítek minut po
příjmu biologického vzorku zdrojem cenných údajů
o přítomnosti, počtu a typech přítomných bakterií a
které mnohdy umožní vyslovit podezření na etiologii
infekce, často i s kvalifikovaným odhadem pravděpodobné citlivosti a rezistence na antibiotika. Zvlášť
významná je tato neprodlená informace o mikroskopickém nálezu např. u otevřené tuberkulózy, hnisavého zánětu mozkových blan, u sepse, akutní infekce
močových cest, u anaerobních infekcí apod. Mikrobiologie tedy není mechanistický obor ve smyslu přijetí
biologického vzorku, jeho automatického vyšetření
a odeslání výsledku bez dalších konsekvencí, nýbrž
je oborem interpretativním, kdy je často nezbytné
postup a výsledek vyšetření odborně komentovat
a vyjádřit se k jeho klinickému významu. Vyplývá
to ze samé podstaty oboru, kterou je – na rozdíl od
jiných laboratorních oborů – práce s živými, variabilními, „nevypočitatelnými“ mikroorganismy, přítomnými ve vzorku.
V Kolíně nebyla lékařská mikrobiologie vždy
součástí nemocnice.
Kolínská lékařská mikrobiologie organizačně fungovala od 50. do počátku 90. let minulého století jako
jeden z odborů tehdejší Okresní hygienické stanice.
Toto začlenění vždy postrádalo logiku, neboť na rozdíl od jiných hygienických oborů má mikrobiologie
vyhraněné laboratorně diagnostické zaměření a většina jejích výstupů již tehdy směřovala do klinické
medicíny. Od roku 1992 bylo pracoviště začleněno
jako oddělení kolínské nemocnice a v roce 2006
RNDr. Jan Pomykal
34
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Rozhovor
přemístěno z původních nevyhovujících prostor v centru města do nemocničního areálu, přičemž bylo
částečně nově vybaveno. Hlavní činnost tradičně
spočívá v mikroskopickém a kultivačním průkazu
patogenních agens včetně původců TBC a sexuálně
přenosných chorob a ve stanovení jejich citlivosti na
antimikrobiální látky kvalitativními i kvantitativními
metodami. Dále se provádějí některá vyšetření sérologická (průkaz protilátek u syfilis, infekční mononukleózy, streptokokových infekcí aj.) a některá speciální
vyšetření (detekce Helicobacter pylori z bioptických
vzorků, přímý průkaz mikrobiálních antigenů v biologickém materiálu, průkaz anaerobů, vyšetření na
střevní parazity, mykologická vyšetření aj.). Oddělení
poskytuje klinickým pracovištím nemocnice i praktickým lékařům v terénu konzultační servis v oblasti
racionální léčby antibiotiky, sleduje aktuální situaci
v bakteriální rezistenci problémových bakteriálních
agens na nemocničních odděleních a díky dlouhodobé aktivní účasti v evropském projektu EARS-Net
má přehled o stavu rezistence invazivních agens
v rámci ČR i Evropy.
Mikroskopický
obraz močové
infekce (tyčinkovité
bakterie
a leukocyty)
Dají se, řekněme v posledních dvou desetiletích,
vysledovat nějaké změny ve výskytu infekčních
chorob a mikrobiálních patogenů?
V řadě aspektů dokonce velmi podstatné. Změny v bakteriální ekologii, intervenční protiepidemická opatření,
rozvoj nových léčebných metod s masivním používáním
umělých materiálů, nesporně i sociální faktory měly
za následek, že se situace v incidenci řady nemocí
vyvolaných jednotlivými infekčními činiteli v průběhu
posledních desetiletí významně změnila a ne vždy
jsme schopni pojmenovat konkrétní příčiny těchto
změn. Tak např. mezi bakteriálními původci střevních infekcí přestaly dominovat salmonely (v roce
2010 více než čtyřnásobný pokles oproti roku 2000)
a na špici střevních patogenů nyní vévodí donedávna
poměrně málo známá bakterie Campylobacter jejuni.
Shigely, původci bakteriální úplavice, dříve naprosto
běžná příčina letních enterokolitid a epidemií průjmů
v dětských kolektivech, se s jistou nadsázkou ocitly
na pokraji vyhubení. Břišní tyfus je dnes onemocnění vzácné a téměř vždy importované. Dramatický
pokles registrujeme u závažných infekcí hemofilových
(meningitis, epiglottitis), což je nepochybně pozitivní
důsledek vakcinace. Naopak tu máme bakteriální
původce dříve neznámé nebo opomíjené (Borrelia
burgdorferi, Clostridium difficile, Helicobacter pylori,
Legionella pneumophila aj.). Dochází k opětovnému
nárůstu dříve utlumené pertusse (dávivý kašel), přestože naše populace je dobře proočkována. Vyloženě
vzácnými se stala většina střevních parazitóz, takže
někteří dříve častí cizopasníci člověka, např. tasemnice a škrkavky, by dnes s jistou nadsázkou zasloužili
zápis do Červené knihy ohrožených druhů. Význam
jiných parazitárních infekcí (toxoplazmóza, kryptosporidióza) naopak nabyl nových rozměrů v souvislosti s pandemií HIV infekce a obecně v souvislosti
se zvyšujícím se počtem imunokompromitovaných
pacientů. Totéž platí pro vyvolavatele systémových
mykóz, zejména pro kvasinky rodu Candida a plísně
rodu Aspergillus, ale i pro řadu tzv. podmíněně patogenních a oportunních bakteriálních agens. Narůstají sexuálně přenosná onemocnění – chlamydiové
infekce a syfilis, přičemž se objevuje i vrozená syfilis. Počet nových případů tuberkulózy sice meziročně
klesá, avšak značné obavy vzbuzuje výskyt rezistentních kmenů Mycobacterium tuberculosis importovaných z východních zemí. Mimořádně závažným fenoménem je pak kontinuální nárůst počtu multi- až
panrezistentních bakteriálních kmenů (meticilin rezistentní stafylokoky – MRSA, Pseudomonas aeruginosa,
Acinetobacter baumannii, enterobakterie s produkcí
širokospektrých betalaktamáz aj.), které se ještě
před nějakými dvaceti lety objevovaly jen sporadicky.
Jedná se o bakterie s vysokou odolností vůči účinkům
antibiotik: jakožto původci nemocničních infekcí bezprostředně ohrožují zvláště pacienty na jednotkách
intenzivní péče a jimi způsobená onemocnění jsou
v některých případech prakticky neléčitelná.
Oblastní nemocnice Kolín, a.s. pořádá
PLES ZDRAVOTNÍKŮ
31.3.2012 od 20:00 hodin
MSD Kolín
K tanci a poslechu hraje
ECHO 91
Jako host vystoupí
Jakub Smolík
Tombola
Vstupné
200 Kč
Předprodej vstupenek na pokladně administrativní budovy ONK, a.s.
denně od 7:00 do 15:00 hodin (polední pauza od 11:30 do 12:00 hodin).
Kuřácké prostory vyhrazeny.
36
37
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Úvod
Osobnosti nemocnice
Rozhovor s ředitelem Nemocnice Kutná Hora:
Hlavní sestra kutnohorské nemocnice Romana Moučková tvrdí:
„Výrazně modernizujeme
nemocnici“
„Práce sestry je poslání“
V tomto čísle představujeme hlavní sestru Nemocnice Kutná Hora Romanu Moučkovou.
Romana Moučková
Od 1. února 2012 je řízením Nemocnice Kutná Hora pověřen MUDr. Zdeněk Heřmánek. Na téma
současného dění v kutnohorské nemocnici nám poskytl rozhovor.
tálního rentgenového přístroje není potřeba vyvolávat
rentgenové snímky, ty lze přímo prohlížet na monitoru počítače, což umožňuje jejich úpravu k přesnějšímu zobrazení a tím diagnostice. Archivace takových
snímků již není otázkou velkých prostorových nároků, ale pouze místa na pevném disku počítače. Lékař,
který je připojen na nemocniční síť, si snímky může
kdykoli prohlédnout.
V jakém časovém horizontu se spuštění
digitálního rentgenu uskuteční?
V současné době je přístroj již v nemocnici a provádějí se práce nutné k úpravě prostor vhodných k jeho
umístění. Předpokládám, že spuštění bude otázkou
asi 1–2 měsíců.
Čím v současné době žije kutnohorská
nemocnice?
Nejvíce samozřejmě péčí o naše pacienty, běžnými
starostmi spojenými s chodem nemocnice atd. Ale
předpokládám, že se ptáte na aktuální novinky. Nyní
postupně realizujeme zabudování nového vybavení
nemocnice, které bylo nakoupeno díky štědré dotaci
Středočeského kraje ve výši 14,5 milionu korun a splňuje náročná kriteria na moderní vybavení nemocnice.
O co se konkrétně jedná?
Mimo jiné jde o nové počítačové vybavení nemocnice,
které má dostatečnou kapacitu na provoz nemocniční sítě i na komunikaci s moderními diagnostickými
přístroji, z nichž bych jmenoval zejména nový rentgenový přístroj s přímou digitalizací, který je rovněž
součástí dotace.
Čím se liší od běžného rentgenového přístroje?
Zjednodušeně řečeno to lze přirovnat k rozdílu mezi
digitálním a klasickým fotoaparátem. U nového digi-
Je něco z nového vybavení již v provozu?
Ano. Z větších investic již plně využíváme v gastroenterologické ambulanci nový videogastroskop, pojízdný RTG přístroj s C ramenem a EKG. Dále se pacienti
nemocnice se již mohou setkat s novými rehabilitačními a ošetřovatelskými pomůckami. Další vybavení
bude do provozu zařazováno postupně.
MUDr. Zdeněk Heřmánek
ředitel Nemocnice Kutná Hora
Narodila se v Čáslavi. „Dětství a školní léta od roku 2010 jsem vrchní sestrou MOJIP a v loňském
jsem prožila v menší obci na Kutnohorsku, v Třebe- roce jsem byla jmenována hlavní sestrou nemocnice
šicích. Při rozhodování, kam po ukončení základní v Kutné Hoře,“ říká.
školy, sehrál svou roli i fakt, že moje maminka je zdra- Romana Moučková má ráda aktivní odpočinek a podle
votní sestra a celý profesní život pracovala v tehdej- ročního období jezdí na kole, lyžuje, letos se poprvé
ším OÚNZ Kutná Hora,“ vysvětluje, proč se rozhodla chystá na horskou turistiku, ale nic nenamítá ani proti
pro své povolání.
prostému lenošení. Velmi ráda cestuje a každý rok
Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Kolíně se snaží poznat jinou zemi. „Všichni víme, že soua po maturitě nastoupila na interní oddělení tamní časná situace ve zdravotnictví není zrovna jednodunemocnice. Potom ji osud na
Převážná většina zdravotních sester věří tomu,
několik let zavedl na sever
že i úsměv a vlídné slovo léčí.
Čech do Ústí nad Labem, kde
pracovala v jeslích. Po návratu
na Kutnohorsko nastoupila do kutnohorské nemoc- chá. Mnohé kolegyně mi jistě dají za pravdu, že naše
nice a zůstala jí věrná dodnes – s krátkou pauzou, povolání je náročné psychicky i fyzicky (v závislosti na
kdy pracovala jako vrchní sestra v zařízení pečují- oboru, ve kterém pracují) a že je společensky i finančně
cím o pacienty s Alzheimerovou nemocí.
nedoceněné. Přesto většina z nich stále bere svou práci
„V průběhu let jsem pracovala v interní a diabetolo- jako poslání, věří tomu, že vlídné slovo a úsměv také
gické ambulanci, na interním oddělení, na jednotce léčí. I po téměř 30 letech strávených ve zdravotnictví
intenzivní péče, absolvovala postgraduální studium se stále řadím k těmto kolegyním. Snad to nebude znít
a certifikovaný kurz bazální terapie. V roce 1996 jsem jako otřepané klišé, ale mám svou práci ráda,“ dodává
byla jmenována vrchní sestrou interního oddělení, Romana Moučková.
38
39
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Interna
Interna
DYNAMICKÝ ROZVOJ
INTERNÍHO ODDĚLENÍ
V Nemocnici Kutná Hora má interní oddělení
dlouholetou tradici a bylo jedním z prvních oddělení,
kde např. vznikla jednotka intenzivní péče s kardiologickým zaměřením. V současné době prochází dynamickým vývojem, jehož směr je určován především
potřebami pacientů našeho regionu v součinnosti
s dalšími nemocničními zařízeními, ale i reakcemi
na celospolečenský vývoj ve zdravotnictví. Interní
oddělení se skládá z akutního, resp. urgentního
příjmu nemocných, kde probíhá triáž pacientů podle
akutnosti jejich onemocnění, plánované příjmy a rovněž nepřetržité, 24hodinové ambulantní ošetřování
interně nemocných pacientů. Lůžkovou část tvoří standardní oddělení, kde probíhá vyšetřování a ošetřování
pacientů bez přímého ohrožení životních funkcí. Pacienti v těžkém stavu či ohrožení bezprostředním selháváním životních funkcí jsou hospitalizováni na oddělení
MOJIP (multioborové jednotky intenzivní péče). Další
péče zde probíhá v těsné spolupráci s lékaři z oboru
anesteziologie a resuscitace. Po vyřešení akutního
stavu probíhá následná péče o pacienta ambulantní
cestou ve spolupráci se specializovanými ambulancemi, nebo v případě dlouhodobé péče i ve spolupráci s léčebnou dlouhodobě nemocných nebo rehabilitačním oddělením. Na provozu našeho oddělení
se formou konziliárních vyšetření podílejí prakticky
všechny lékařské obory, které jsou pro nás snadno
dosažitelné přímo v objektu nemocnice. Vycházíme
tím vstříc požadavkům a potřebám našich pacientů
při nutnosti diagnostiky a terapie nejen čistě interních
nemocí, ale i široce mezioborových.
Velká část pacientů je ošetřována v našich odborných ambulancích – všeobecné interní, diabetologické, gastroenterologické s možností kompletní
a šetrné diagnostiky nemocí zažívacího traktu (i ve
spolupráci s radiologickým oddělením), kardiologické
s možností echokardiografické a monitorovací dia-
Text: Primář interního oddělení MUDr. Mgr. Václav Mála
Oborem zabývajícím se zevrubně a komplexně pohledem na pacienta a jeho onemocnění je
bezesporu interní lékařství. Všeobecná interna v sobě koncentruje znalosti nejen vlastního
oboru, ale svým analytickým a celostním přístupem pomáhá zamyslet se nad neduhy pacienta
v rámci všech jeho diagnóz. V dnešní medicíně, která je úzce oborově specializována, tak tvoří
velmi ojedinělou a náročnou disciplínu, která je páteřním oborem každé nemocnice.
gnostiky, osteologické a metabolické, v přípravě je ního lékařství. Nyní i naše nemocnice je zařazena do
též otevření infuzní ambulance. Pod hlavičkou inter- seznamu nemocnic s možností uznávání a získání
ního oddělení je také provozována specializovaná vyšší kvalifikace mladých lékařů. Otevírá se tím prosonografická ambulance, ve které jsou prováděna stor pro zvýšení atraktivnosti pracovního uplatnění na
veškerá USG (sonografická) vyšetření břicha a měk- našem oddělení i pro mladé lékaře, kteří tak mohou
kých tkání, štítné žlázy, cév a srdce. Úzce spolupra- u nás získat kompletní a komplexní základ v přípravě
cujeme s onkologickou a plicní ambulancí přítomnou ke své odborné atestaci. Naším velkým cílem a přáním
v našem zařízení.
je i nadále poskytovat co nejširší a rychlou diagnosV poslední době prošla naše nemocnice řadou změn, tiku jak v našem oboru, tak i mezioborově, jak to vyžasouvisejících se změnami provozovatelů zařízení, které dují potřeby našich pacientů, a poskytnout jim vlídné
ne vždy byly ku prospěchu interního oddělení. Zdá se a přívětivé prostředí v těžkých chvílích jejich soupevšak, že se takzvaně „blýská na
S přispěním Středočeského se výrazně modernizuje
lepší časy“ a za významného
a obnovuje zdravotnické a přístrojové vybavení oddělení.
přispění Středočeského kraje
dochází v současnosti nejen
k rozsáhlým rekonstrukcím a renovacím oddělení, ření se zdravotními problémy. Při péči o ně spolupraale i modernizaci a obnovování zdravotnického a pří- cujeme nejen s naší nejbližší nemocnicí v Kolíně, ale
strojového vybavení. Bohužel jako ve většině nemocnic i s dlouholetými partnery ve fakultních nemocnicích
i my začínáme pociťovat nedostatek lékařů, kteří v Praze, především s Fakultní nemocnicí Královské
se chtějí věnovat našemu náročnému oboru. Situ- Vinohrady, Nemocnicí Na Homolce, Fakultní nemocaci by měla zlepšit udělená akreditace v oboru vnitř- nicí v Motole a centrem IKEM.
Modernizace
oddělení přinesla
pacientům
i personálu výrazné
zvýšení komfortu.
Vlevo nahoře:
Primář interního
oddělení
MUDr. Mgr. Václav
Mála a sestra
Simona
Kloučková, Dis.,
s pacientem
interního oddělení
40
41
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Dotace
Dotace
Nové vybavení nemocnice
z dotace kraje
Nemocnice Kutná Hora, která patří pod Oblastní nemocnici Kolín, a. s., měla část vybavení
nemocnice pronajatou od společnosti Nemocnice Kutná Hora, s. r. o., která je od února 2010
v konkurzu. Proto nyní nemocnice musí doplnit své zařízení a vybavení.
klíč. Začala kompletace dodávky celého provozního
souboru, která obsahuje dodání jednotlivých zařízení, montáž, uvedení do provozu, zkušební provoz,
zaškolení uživatelů, předání funkčního celku investorovi a záruční servis. Jednotlivé
Na pořízení zdravotnické technologie a vybavení poskytl
přístroje a vybavení se již instadotaci 14,5 milionu korun Středočeský kraj.
lují na místo určení. Jedná se
především o rentgenové přízen vypůjčeným vybavením od Oblastních nemocnic stroje, videogastroskop, EKG, plicní ventilátory, mycí
Kladna a Kolína, kterým patří velké poděkování za dezinfekční automaty na mísy, počítačové vybavení,
rychlou pomoc. Na základě uvedených skutečností lůžka, noční stolky, matrace atd. – celkem 51 položek
kutnohorská nemocnice obdržela od Středočeského v počtu 884 ks. Dodávky vybavení probíhají postupně
kraje dotaci ve výši 14,5 milionu korun na nákup zdra- dle dohody, aby nemuselo dojít k omezení provozu
votnické technologie a vybavení.
nemocnice, což se především bude týkat dodání 52 ks
Ve výběrovém řízení vyhrála divize Kompletace spo- lůžek, nočních stolků a matrací. Veškeré zařízení
lečnosti Hospimed, spol. s r. o., která dodá veškerou a vybavení by mělo být dodáno a nainstalováno do
požadovanou zdravotnickou techniku a vybavení na poloviny dubna tohoto roku.
Pronájem uvedeného vybavení byl na dobu
určitou. Po neúspěšných jednáních o koupi vybavení
byla kolínská nemocnice vyzvána vlastníkem vybavení k vydání vydražiteli. Majetek byl vrácen a nahra-
Protější strana: Přístroj
EKG BTL–08
je umístěn na interním
oddělení.
Vlevo dole: Pojízdný
rentgenologický přístroj
s C ramenem je umístěn
na operačních sálech.
Vpravo dole:
Videogastroskop
Q 165 se nachází
v gastroenterologické
ambulanci.
42
43
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:
„Nová budova hematologie
bude chloubou
benešovské nemocnice“
Je to měsíc, co je ve funkci ředitele Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov MUDr. Michal
Oščipovský. Nyní jsme navázali na úvodní rozhovor s ním, kdy zmínil realizování investic, zdůraznil
snahu o zvyšování komfortu a především zvýšení bezpečnosti pacienta.
budoucnosti bude zprovozněna nová budova oddělení hematologie a krevní transfuze, která, jak se mi
zdá, bude rovněž naší chloubou.
Co pro vás znamenal uplynulý měsíc?
Měsíc leden byl pro mne především ve znamení
poznávání mnoha procesů v nemocnici. Šlo o velmi
zajímavé období, které zatím pokračuje. Identifikuji
řadu pochodů velmi širokého spektra, např. provozní
– ambulantní, lůžková, zabezpečující, nebo finanční
a ekonomické, public relations a další. Procházím
smluvní závazky a seznamuji se s dodavateli. Řeším
aktuální problémy jednotlivých úseků. Takže leden
2012 patří k těm zajímavějším měsícům v mém životě.
V minulém rozhovoru jste zmínil realizované
investice, mohl byste být konkrétnější?
V minulém roce se realizovala řada investic, které
posunuly nemocnici vpřed. Jde například o rekonstrukci operačních sálů a ARO. Dále se podařilo vybavit
nemocnici řadou přístrojů, které obohatily diagnostické a terapeutické možnosti. Jmenujme například SPECT-CT, ultrazvukový přístroj nové generace,
nové endoskopické přístroje, zubní robot. V nejbližší
Jak se snažíte zajistit komfort a bezpečnost
vašich nemocných?
V minulém roce byly vybudovány čtyři nadstandardní
pokoje na interním oddělení. Jedná se tak o další
oddělení, které těmito pokoji disponuje. Dále k většímu komfortu a zlepšení bezpečnosti vedla také přestavba operačních sálů a anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Nová klimatizace a nové stavební
řešení snižují možnost mikrobiální nákazy, překladové
zařízení pak usnadňuje manipulaci s pacientem, nové
neporuchové přístroje vyšší kvality snižují riziko chyby
při vyšetření. Naše nemocnice se systematicky zabývá
kvalitou péče, má zřízenou radu kvality, která je velmi
aktivní. Snažíme se zavést elektronickou komplexní
dokumentaci. Naším cílem, kromě bezpečí pacienta,
bude to, aby se u nás léčení lidé cítili dobře. K tomu
bude nutno dbát na vstřícné chování personálu a také
zlepšovat vybavení jednotlivých oddělení.
MUDr. Michal Oščipovský
ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.
Věrnostní
karty stále
ve hře
Rádi bychom upozornili zákazníky lékárny Nemocnice
Rudolfa a Stefanie Benešov, že
věrnostní karty, které byly vydávány od září 2010 do konce února
2011, jsou stále funkční. I nadále
můžete za nákup v nemocniční
lékárně sbírat body a získávat tak
různé bonusy. Karty jsou stále
přenosné a může na ně nakupovat celá rodina. O počtu bodů na
kartě bude zákazníky informovat
lékárenský personál.
Nově nemocniční lékárna zavádí
měsíční cenové akce na různé přípravky z volného prodeje. „Každý
měsíc chceme zákazníkům nabídnout 6–10 volně prodejných produktů, které budeme nabízet za
výhodné akční ceny. Bude se to
týkat např. kosmetických a vitaminových přípravků,“ říká vedoucí nemocniční lékárny Mgr. Petr
Palouš. Pacienti, kteří si své léky
vyzvednou v nemocniční lékárně,
se vedle nízkých doplatků, bonusů za nákup a výhodných akčních
cen dočkají také profesionálního přístupu ze strany personálu,
který je ochoten zákazníkům vždy
poradit a poskytnout odborné konzultace ohledně farmakoterapie,
nežádoucích účinků či interakcí.
44
45
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Rozhovor
Rozhovor
Primář dětského oddělení MUDr. Antonín Tomaides říká:
„I milé slovo a úsměv
pomáhá a léčí“
Dětské oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov se nachází ve 4. patře interního pavilonu.
Jeho prostory jsou vyzdobeny barevnými malbami pohádkových postav, které pomáhají dětem
přečkat pobyt v nemocnici. Oddělení bylo založeno před více než 60 lety a prošlo celou řadou
změn. Jeho současná podoba a atmosféra je výsledkem usilovné práce veškerého personálu.
O chodu a „filozofii“ dětského oddělení nám více prozradil primář MUDr. Antonín Tomaides,
který zde pracuje již od roku 1978.
kojence a batolata bez doprovodu a na mateřské
pokoje, které umožňují společný pobyt dítěte a matky.
Disponujeme lůžky standardní péče i lůžky jednotky
intenzivní péče (JIP). Ambulantní část zahrnuje všeobecnou a příjmovou ambulanci, která poskytuje
nepřetržitou ústavní pohotovostní péči, a dále zde
jsou specializované ambulance – diabetologická,
gastroenterologická, nefrologická, gynekologická,
neurologická a psychiatrická. Poslední tři jmenované
se nacházejí mimo budovu, v gynekologickém pavilonu, obdobně jako novorozenecké oddělení.
Déle hospitalizovaným
dětským pacientům
zpříjemňují pobyt
mimo jiné i známé
pohádkové postavy.
Můžete nám ve stručnosti popsat historii
dětského oddělení?
Letos uplyne již 62 let od založení dětského oddělení v benešovské nemocnici. Oddělení původně sídlilo v chirurgickém pavilonu, odkud se v roce 1989
přestěhovalo do nově otevřeného interního pavilonu, kde mělo k dispozici dvě patra. Po pár letech
došlo k sestěhování oddělení na jedno patro, jelikož
prostor dvou pater nebyl plně využit.
S jakými problémy k vám děti přicházejí nejčastěji?
Záleží na sezoně. Obecně se ale u dětských pacientů
nejčastěji objevují respirační a gastroenterologické
problémy. Od podzimu je velmi vysoký výskyt respiračních infekcí, např. zápalů plic, jejichž počet oproti
předchozím letům stále narůstá. V létě převažují
gastroenterologické problémy (bolesti břicha, průjmy, zvracení), různé sportovní úrazy a v neposlední
řadě alergické reakce na hmyzí štípnutí. Podobně jako
zápal plic se i alergická reakce na štípnutí vyskytuje
u dětí mnohem častěji a intenzivněji než dříve. V průběhu roku se objevují i děti, které jsou poslány na
celkové vyšetření, obvykle kvůli bolesti hlavy a závratím. Vyšetření ale většinou vyloučí organické příčiny,
a odhalí tak spíše příčiny psychosomatického původu.
A jaká je nynější podoba oddělení?
Dnes se oddělení nachází ve 4. patře interního pavilonu. Skládá se z lůžkové části, ambulantní části
a novorozeneckého oddělení, které je umístěno mimo
budovu v gynekologicko-porodnickém pavilonu. Lůžková část je rozdělena na pokoje pro větší děti, pro
Jak zpříjemňujete pobyt dětem, které u vás
musejí zůstat delší dobu?
Prostory celého oddělení zdobí malby pohádkových
postav. Pokoje jsou vybaveny novým nábytkem a televizemi. Postele jsou povlečeny barevným povlečením.
Na některých pokojích jsou i DVD přehrávače. Díky
sponzorům máme učebnu, která je vybavena počítači,
a hernu se spoustou hraček. Několik let také spolupracujeme s občanským sdružením Chance 4 Children
a jejich iniciativou Doktor Klaun. Klauni pravidelně
navštěvují naše oddělení a mají pro děti připraven
zábavný program, různé hry a dárky. Nedávno jsme
dostali od Doktora Klauna hromadu lego hraček, které
jsme umístili do naší herny a rozdáváme je i jako
dárky malým pacientům na lůžkách i na ambulanci.
Pravidelně také pořádáte akci pro malé školáky
s názvem „Nebojte se nemocnice“. Můžete nám
o tom něco říct?
V rámci tohoto projektu spolupracujeme s již zmíněným Doktorem Klaunem a se základními školami
benešovského regionu. Žáci 1. a 2. tříd se v průběhu „školní exkurze“ na našem oddělení seznamují se zdejším prostředím a personálem. Oddělením je provádí zdravotní sestra či lékařka a Doktor
Klaun. Součástí akce je samozřejmě zábavný klaunský program. Cílem projektu je zbavit děti strachu
z nemocnice. Snažíme se, aby takto děti poznaly prostředí našeho oddělení a nemusely se ho v případě
onemocnění bát navštívit.
dobře a nebály se. Další změna, která je spíše spontánní, je, že dochází k feminizaci pediatrie. Alespoň
na našem oddělení. Pamatuji si, že bývala převaha
pediatrů mužů. Pak došlo k určitému vyrovnání a dnes
je více pediatrů žen.
A jaké jsou vaše cíle a plány do budoucna?
Neustále se snažíme, aby oddělení nepůsobilo
nemocničně, ale domácky. Aby se i personál choval
přátelsky, jelikož i milé slovo a úsměv pomáhá a léčí.
Vstřícnost, individuální přístup, ale i profesionalita.
To je jakási mantra naší práce. I když máme slušné
vybavení, snažíme se ho neustále obnovovat a doplňovat, protože nic nevydrží věčně. To se týká jak přístrojů, tak nábytku. Nově chceme postupně zavést
signalizační zařízení na všechny pokoje.
Primář MUDr. Antonín
Tomaides s malou
pacientkou
Již jste se zmínil o mateřských pokojích, které
umožňují společný pobyt dítěte a doprovodu. Je
tato služba hodně využívaná?
Ano, je. Velké procento dětí předškolního věku je
umístěno na pokoj s matkou, otcem či jiným rodinným příslušníkem. Je to takový pediatrický trend,
který zpříjemňuje malým dětem pobyt v nemocnici.
S doprovodem rodičů, kteří u dítěte tráví celou dobu
pobytu, ve dne i v noci, je dítě mnohem klidnější
a cítí se v podstatě jako doma. Já si za svou dlouholetou praxi v pediatrii pamatuji zcela opačnou
situaci. Kdysi bylo vzácností, že dítě předškolního
věku pobývalo na oddělení s doprovodem. Dnes
je naopak vzácností dítě předškolního věku bez
doprovodu.
Došlo za vašeho působení na oddělení k nějakým
změnám, které byste zdůraznil?
Již jsem se zmínil o stěhování, které nám umožnilo
dát oddělení jeho dnešní podobu. Bylo potřeba celkově zreorganizovat prostory, aby rozmístění pokojů
a částí oddělení mělo svou logiku a poskytovalo pacientům potřebný klid. Celé oddělení bylo vyzdobeno
malbami pohádkových postav a pokoje nově vybaveny. Snažili jsme se, aby oddělení nevypadalo tolik
nemocničně, ale spíše domácky, aby se zde děti cítily
Prim. MUDr. Antonín Tomaides
Dětské oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
Pavilon E, 4. patro, tel.: 317 756 266, e-mail.: [email protected]
46
47
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2012
Rozhovor
Rozhovor
Ekonomický náměstek Ing. Filip Zítko tvrdí:
„Rok 2012 bude rokem
velkých výzev“
V loňském roce se benešovské nemocnici podařilo udržet vyrovnané hospodaření a neprohloubit
tak kumulovanou ztrátu průběžně narůstající až do roku 2008. „Bohužel stále nejsme schopni
generovat dostatek prostředků, kterými bychom těchto 113 mil. Kč vyrovnali,“ říká ekonomický
náměstek nemocnice Ing. Filip Zítko.
vyšší než objem péče „objednaný“ pojišťovnou na
dané období. Loni jsme tak byli například nuceni
v druhé polovině roku zastavit některé neakutní
plánované výkony, které nám zdravotní pojišťovny
odmítly uhradit.
Zkoušeli jste o tom se zdravotními pojišťovnami
jednat?
Samozřejmě. Bohužel oslovené zdravotní pojišťovny
nám odmítly péči poskytnutou „nad rámec“ sjednaných objemů uhradit. Proto jsme byli nuceni omezit
plánovanou péči a sjednaný kontingent si ponechat pro poskytování akutní a neodkladné péče, kterou jsme povinni ze zákona poskytnout. Uvedu příklad – jedna totální endoprotéza stojí podle typu
30–90 000 Kč. Většinu nákladů představují variabilní náklady na pořízení umělého kloubu. Pokud
bychom tuto péči poskytli „nad rámec“ sjednaného
kontingentu, zdravotní pojišťovna nám tento výkon
nezaplatí a veškeré související náklady jdou za námi.
Pokud tedy nechceme skončit absolutním propadem
a chceme tu pro naše pacienty zůstat i do budoucna,
nemůžeme si takovýto luxus dovolit.
Uvedl jste, že úhrady zdravotních pojišťoven činí
v případě vaší nemocnice asi 65 % příjmů. Co
tvoří zbývající část?
Zbývající část představují příjmy z ostatních aktivit
nemocnice. Jedná se jak o poskytování přímo hrazené péče, tak o příjmy čistě komerční, jako například
provoz spalovny odpadů, prodej tepla, obědů atd.
Hodně energie jsme věnovali především naší lékárně.
Obrat její veřejné části stoupl od roku 2008 o 130 %.
V současné době nefungujeme již pouze jako lékárna
pro pacienty procházející naší nemocnicí, ale dodáváme léky i do jiných zdravotnických a sociálních
ústavů. Dalším zdrojem příjmů jsou přímo hrazené
výkony poskytované v rámci centra sportovní a estetické medicíny.
Ing. Filip Zítko
Co považujete za klíčové pro vyrovnané
hospodaření nemocnice?
Za naprosto klíčový faktor úspěchu považuji jednoznačně řízení zdravotní péče. Vždyť úhrady za ni
představují 65 % našich příjmů.
zdravotními pojišťovnami. Ať se nám to líbí nebo
ne, z pohledu fungování je nemocnice podnik jako
každý jiný a svoji produkci musí nastavit dle potřeb
trhu. Bohužel objem poptávky po našich službách je
primárně určován zdravotními pojišťovnami.
Co si představujete pod pojmem „řízení
zdravotní péče“?
Myslím tím usměrňování výkonů jednotlivých oddělení tak, abychom maximálně využili možnosti dané
úhradovou vyhláškou a smlouvami s jednotlivými
Můžete to více specifikovat?
Výkon naší nemocnice byl v uplynulých letech ze
strany zdravotních pojišťoven „stropován“ výší maximálních úhrad, a to často i v případech, kdy poptávka
ze strany jejich pojištěnců a našich pacientů byla
V průběhu roku proběhla v nemocnici řada
investic. Můžete k nim říci něco bližšího?
Nemocnice v průběhu uplynulého roku investovala do
svého rozvoje částku 223 mil. Kč. Za tyto prostředky
byla dokončena rekonstrukce ARO, operačních sálů
včetně jejich vybavení moderní zdravotnickou technikou, dokončila se hrubá stavba nové budovy transfuzně-hematologického centra, byly zrekonstruovány
svislé rozvody vody v interním pavilonu. Ve všech případech se jednalo o rekonstrukce, případně nahrazení budov postavených či rekonstruovaných napo-
sledy v průběhu 80. let minulého století. Kromě toho
nemocnice obnovila část postupně zastarávajícího
přístrojového vybavení a na oddělení nukleární medicíny byl pořízen zcela nový přístroj SPECT-CT.
Z jakých zdrojů nemocnice tyto akce financovala?
Většinu investičních prostředků poskytl nemocnici
její vlastník – Středočeský kraj. Nicméně i nemocnice přispěla z vlastních zdrojů částkou 46 mil. Kč.
To a další skutečnosti, jako již zmiňované zastropované úhrady od zdravotních pojišťoven nebo provoz
oddělení mikrobiologie, jejíž výkony nám již přes rok
nejsou ze strany některých zdravotních pojišťoven
hrazeny, vytvářejí obrovský tlak na finanční zdroje
nemocnice, a ta se tak stále potýká s problémy financování svého chodu.
Zmínil jste, že vám zdravotní pojišťovny nehradí
výkony mikrobiologie. Proč?
To mi není také zcela jasné. Ale teď vážně. V roce 2010
vybudovala naše nemocnice nově oddělení lékařské
mikrobiologie. Od 1. ledna 2011 pak toto oddělení
převzalo činnosti Zdravotního ústavu, který se rozhodl
svou laboratoř v Benešově ke konci roku 2010 uzavřít.
Přesto podpis smlouvy garantující úhradu námi poskytnuté péče některé zdravotní pojišťovny odsouvají.
Patří mezi ně také VZP?
Ano, smlouva s VZP také ještě na svůj podpis čeká.
Máme začátek roku 2012. Jak tento rok vidíte?
Rok 2012 bude rokem velkých výzev. Zdravotnictví
ČR se opět vrací k systému úhrad ošetření pacienta
pomocí tzv. DRG (Diagnosis Related Group). Úhradová vyhláška vydaná před Vánocemi 2011 na první
pohled slibuje jisté možnosti nárůstu úhrad, bohužel
zatím nejsme schopni výnosy blíže dopočítat. Chybí
nám k tomu základní nástroj, tzv. grouper (algoritmus pro zařazení případu hospitalizace do příslušné
DRG báze – laicky řečeno, pro sestavení účtu pacienta), jehož finální verzi ještě ministerstvo zdravotnictví neuveřejnilo.
Na druhou stranu už teď je jasný tlak na růst některých
nákladů. Jako provoz, který má převážnou část své
činnosti osvobozenou od DPH, vystupujeme v režimu
DPH jako konečný spotřebitel (do nákladů vstupují
ceny většinou i včetně daně). Navíc velkou část naší
spotřeby představují léky, zdravotnický materiál
a potraviny spadající do režimu snížené sazby. Takže
její nárůst z 10 na 14 % se v ekonomice nemocnice
projeví růstem nákladů o cca 6–7 mil. Kč.
Call centrum
Středočeské
Call
centrum
záchranné služby
Středočeské
Call
centrum
záchranné služby
Středočeské
800
888
155
záchranné služby
800
888
155
800 888 155
MUDr. Martin Houdek
Ředitel záchranné služby
Telefonická rada při
zdravotnických potížích
Telefonická rada při
zdravotnických potížích
Telefonická rada při
zdravotnických potížích
MUDr. Martin Houdek
Ředitel záchranné služby
MUDr. David Rath
Hejtman Středočeského kraje
MUDr. David Rath
Hejtman Středočeského kraje
15.2.2012 15:39:55
15.2.2012 15:39:55
MUDr. Martin Houdek
Ředitel záchranné služby
call_centrum_final.indd 2
15.2.2012 15:39:55
call_centrum_final.indd 2
MUDr. David Rath
Hejtman Středočeského kraje
call_centrum_final.indd 2