č.4 Prosinec

prosinec 2006
číslo 4
SPOLEČNOST PŘÁTEL USA
SOCIETY OF FRIENDS OF THE USA
Česko – americký klub
The Czech – American Club
Na Poříčí 6, Praha 1, 110 00 Czech Republic
Tel. +420-2-2421 0813, fax: +420-2-2421 5561
NÁZORY - INFORMACE - DISKUSE - HISTORIE - DOPISY
www.prozakladnu.cz
Z konference UMV konané 19. října v Praze
Konference Ústavu mezinárodních vztahů, která se konala 19. října 2006 v Praze, se zúčastnil velvyslanec Spojených států amerických, jeho Excelence pan Richard Graber, který zde vedl rozhovory se zástupcem náměstka amerického ministra obrany panem Brianem Greenem. Obsah rozhovorů byl veden v duchu americké protiraketové obrany. V úvodu pan velvyslanec Graber blahopřál české armádě k zakončení vojenského cvičení „Strong Campaigner“
a v závěru dodal, že česká účast na protiraketové obraně by byla „příležitostí pro českou republiku ujmout se vedoucí
role při zajištění obrany a bezpečnosti Evropy“. Obranný expert americké vlády pan Brian Green vyzdvihl zásadní roli,
kterou protiraketový systém může společně s dalšími prvky při zajištění obrany hrát.
Převzato ze zdrojů AC, Bláha
Z OBSAHU:
ANTIBALISTICKÁ ZÁKLADNA ANO ČI NE USA V ČELE BOJE ZA ZÁPADNÍ CIVILIZACI AMERICAN CENTER V NOVÉM Antibalistická základna ANO či NE?
O napsání těchto řádek jsem by požádán redakcí
Bulletinu po několika debatách v rámci naší organizace. V těchto debatách, místy dramatických, bylo
naší snahou najít argumenty pro i proti, hlavně pro
co většina z nás podvědomě cítí jako krok správným
směrem. Protože však se v této době rozhoduje o
budoucnosti našeho státu, jsem přesvědčen, že je
třeba se pokusit objektivně definovat všechny vlivy,
které na toto rozhodnutí mají nebo mohou mít vliv.
Článek není napsán obvyklým způsobem, chybí v
něm emoční a osobní komentáře, je psán pro
přehlednost heslovitým způsobem, aby tím byl
posílen vliv argumentů, se snahou žádný možný
nevynechat. Vojenské a odborné argumenty však
neobsahuje, za prvé proto, že je nemám k dispozici
a za druhé proto, že těmto věcem asi rozumí málo
lidí a jsou určeny spíše odborníkům.
Základní nepříznivá fakta:
1/ Dle vyjádření našeho ministra obrany Rusové
mají vybudovánu protibalistickou ochranu Moskvy,
americký protibalistický systém se buduje, Evropa nemá
nic.
2/ Počet států, které mají
balistické rakety, stále roste.
3/ Počet států, které mají
atomové zbraně a zbraně hromadného ničení, stále roste.
4/ Zvyšují se rozdíly v úrovni vzdělání a v životní úrovni
jednotlivých zemí a oblastí.
5/ Stále roste počet emigrantů a vyspělé státy
omezují imigrační pohyby lidí.
6/ Roste počet lokalit ve světě, kde lidé sami nedokáží své problémy řešit a kde hospodářská pomoc
nepřináší potřebné systémové změny.
7/ Zrychlující se tempo rozvoje technologií a komunikace umožní v krátké době vlastnit zbraně hromadného ničení i skupinám lidí.
8/ Stále více prosazovaná ochrana lidských práv
jedinců často na úkor práv společnosti a nemístná
tolerance k zločinu, spojená s neúčinnými tresty tyto
problémy prohlubují.
9/ Roste ohrožení lidstva pandemickými chorobami, šířícími se ze zaostalých oblastí.
10/ Očekávané klimatické změny přinesou další
problémy a stávající prohloubí.
Po přečtení těchto řádek je asi zapotřebí si
položit pár otázek a hledat odpovědi např.
1/ Jak se v budoucnosti rozdělí svět a lidé.
2/ Jaké „nástroje“ a zbraně bude mít rostoucí
počet lidí ve světě k dispozici pro uspokojení a uhájení svých potřeb.
3/ Lze do budoucna celosvětově účinně kontrolovat biologický a genový výzkum před zneužitím.
4/ Je ekonomicko-technologická a zbrojní převaha dostačující zárukou před napadením.
5/ Je zapotřebí kontrolovat a ovlivňovat vývoj v krizových oblastech i proti vůli místního obyvatelstva a
jak.
6/ Kdo a kdy bude mít právo zasahovat ve světě k
odvrácení možných krizí a katastrof.
7/ Kde leží hranice práv, svobody a ohrožení lidí,
národů a států.
8/ Jsme sami schopni uhájit si v dnešním světě
svoji svobodu.
Z výše uvedených faktů a problémů však vyplývá
ještě další a to, že musíme-li řešit problémy v jiných
částech světa, nejprve si alespoň ty základní svoje
musíme vyřešit doma sami a vlastní účinná obrana je
pouze jedním ze základních kamenů systému, účinná antibalistická ochrana však do budoucna k těmto
základům patří.
Argumenty, používané
v ČR proti vybudování
antibalistické základny.
1/ První vojenské údery
se vedou proti zařízením
chránícím oblast před vojenským úderem.
Námitka: Obranná zařízení velkého významu
musí být sama komplexně
chráněna a tím i zvyšují
bezpečnost území.
2/ Rusko jako sousední velmoc se základnou nesouhlasí a vyhlašuje, že provede protiopatření.
Námitka: Základna má obranný charakter a
neohrožuje tedy bezpečnost Ruska, svým dosahem
tuto bezpečnost spíše zvyšuje. Případná protiopatření ze strany Ruska lze smluvně kompenzovat
s USA, EU a NATO.
3/ Zbytky sestřelených raket dopadnou na naše
území.
Námitka: Zbytky sestřelených raket, nebudou-li tyto rakety zachyceny s předstihem, mohou dopadat
vzhledem k rychlosti a operační výšce na celou
Evropu.
4/ Lidé v okolí základny budou ohroženi teroristickými útoky.
Námitka: Nesmysl, široké okolí základny bude
důkladně střeženo.
5/ Základna nebude podléhat zákonům ČR a její
činnost nebude mít plně pod kontrolou stát.
Námitka: Účinnost kontrolních a legislativních systémů USA a NATO je na daleko vyšší úrovni než
naše, navíc ani v současné době nemá stát plnou
2
NOVÝ VELVYSLANEC USA V ČESKÉ REPUBLICE
JEHO EXCELENCE PAN RICHARD W. GRABER
Richard W. Graber byl jmenován
velvyslancem Spojených států
amerických v České republice
prezidentem Georgem W. Bushem.
Slavnostní přísahu složil do rukou
ministryně zahraničních věcí Condoleezzy Riceové ve Washingtonu
14. září 2006. Do Prahy přicestoval
23. září 2006. Pověřovací listiny
předal prezidentovi České republiky Václavu Klausovi 12. října 2006.
Richard W. Graber působil od
roku 1981 do roku 2006 jako
právník u jedné z největších
právnických firem ve Wisconsinu
Reinhart Boerner Van Deuren, v
letech 2004 až 2006 pak ve funkci jejího prezidenta a
výkonného ředitele. Ve firmě se specializoval na obchodní transakce a na vztahy s vládou. Jako vedoucí
představitel firmy Reinhart Boerner Van Deuren vyzdvihoval důležitost angažovanosti ve prospěch komunity. On sám pracoval jako dobrovolný člen několika
výborů pro rozvoj oblasti Milwaukee (člen Výboru
pro Velké Milwaukee, člen správní rady Chlapeckého
a dívčího klubu Velkého Milwaukee, jeden
z předsedů Společnosti Alexise de Tocqueville, člen
ve správních radách lékařské univerzity ve Wiscon-
sinu a Federal Home Loan Bank v
Chicagu). Richard Graber byl rovněž
prezidentem Rotary klubu pro oblast
severního pobřeží v Milwaukee.
V červnu 1999 byl zvolen předsedou Republikánské strany ve státě
Wisconsin. Znovuzvolen byl v letech
2001, 2003 a 2005, a byl tak jedním
z nejdéle sloužících republikánských
předsedů ze všech států v USA. Vedl
delegaci Wisconsinu na celostátním
sjezdu republikánů v New Yorku
v roce 2004 a byl zástupcem vedoucího na sjezdech v roce 1992
a 1996. V letech 2002 až 2006 zastupoval Wisconsin v celonárodním republikánském výboru pro procedurální záležitosti.
V letech 1993 až 1999 byl finančním ředitelem
Republikánské strany Wisconsinu a od roku 1991 do
roku 1999 byl jejím tajemníkem.
Velvyslanec Graber a jeho žena Alexandria Graber
žijí v Shorewoodu ve Wisconsinu. Mají dva syny
Scotta a Erika. Richard Graber vystudoval Duke
University v roce 1978 a práva vystudoval na Bostonské universitě v roce 1981.
Převzato AC
Redakce Bulletinu přeje jeho Excelenci velvyslanci v České republice panu Richardu W. Graberovi v jeho diplomatické činnosti v naší zemi mnoho úspěchů a krásné chvíle při poznávání lidu
této země.
Redakce Bulletinu
letového provozu a některých podnikatelských aktivit.
2/ Zástupci vedení základny budou mít možnost
zasahovat do činnosti okolních samospráv.
Závěr
Vyvolal-li v některých čtenářích tento článek pocit
marnosti nad osudem lidstva, nebylo to mým
záměrem. Těm z vás, u kterých tento článek vyvolal
větší aktivitu, přeji dokonalou logiku při uvažování s
poukazem na známou poučku, že „každý inteligentní člověk je schopen se ve věci správně rozhodnout,
má-li k dispozici všechny potřebné informace“.
Ostatním přeji, aby se nad zmiňovanými problémy
zamysleli, protože některé budou muset dříve či
později stejně sami řešit.
A protože by nebylo správné, abych sám jasně
nevyjádřil svůj názor, říkám s vědomím si všech mě
známých kladů a záporů této základně ANO.
V Praze dne 15. 11. 2006
J. Holub
vicepresident SP USA
dokončení ze strany 2
kontrolu nad celou řadou oblastí, včetně ozbrojených složek, což vyplývá z našeho členství v EU a
NATO.
Argumenty pro vybudování základny.
1/ Náklady na vybudování antibalistického systému přesahují možnosti našeho státu, ale i možnosti
EU.
2/ Vysoká účinnost moderního antibalistického
systému.
3/ Zvýšení ochrany území a stability státu.
4/ Posílení významu státu v mezinárodním měřítku
v rámci EU a NATO.
5/ Zvýšení účinnosti státních bezpečnostních
složek.
6/ Příjem do státního i místního rozpočtu.
7/ Zvýšení zaměstnanosti ve službách.
8/ Výrazné zlepšení infrastruktury oblasti.
Námitka:
1/ V okolí základny dojde k omezení pohybu osob,
3
Nelahozeves = Dvořák
Letošní třináctý ročník Festivalu Dvořákova hudební Ne-
Žádost redakce
pro autory příspěvku do
Bulletinu
lahozeves probíhá od konce května do půli září s volně pojatou netradiční dramaturgií. Jeho hosty jsou komorní
soubory (Verner collegium, Schulhoff Quartet, České
noneto), sólisté (Marian Lapšanský), operní soubory
(Popelka opera uvádí dílo Z. Zahradníka) a také zajímaví
zahraniční hosté (Schuilkill Community Chorus z USA).
Redakce prosí autory článků
Dne 23. 6. se v pražském Rudolfinu představil sbor Santa
Clara Chorale s dirigenty T. Colohanem a Ch. Clowdusem,
a oznámení, aby pro zjednodušení
který za doprovodu členů Symfonického orchestru
a přehlednost zasílali své příspěvky
Českého rozhlasu vystoupil v programu „Ve stopách
na adresu:
Mozarta“. Obě uvedená Mozartova díla – Regina coeli C
dur KV 276 a Velká mše c moll KV 427 – mají společnou
Bláha Jaroslav
konstantu, kterou je jeho obdiv ke kompozičním tech-
Lužická 7
nikám Bacha a Händela. Americký sbor, který působí od
120 00 Praha 2
roku 1963, podal obdivuhodný výkon opřený o sólisty (R.
T. Maggiová, R. Haan, B. Petrovič, R. M. Reuter). V
průběhu večera zazněla i evropská premiéra díla soudobé
americké skladatelky P. L. Quistové Requiem for the People. Liturgická skladba je z rodu soudobých děl, která se
přes svou modernost nezříkají návaznosti na tradice. Je
melodická ve smyslu jakéhosi pozdního romantismu, výrazově líbezná, pracuje s dualismem tonality. Zatímco Pie
Od 16. 8.
do 31. 10. 2006
petici
podepsalo
2770 občanů.
Jesu je stavěno na expresivní sólové výpovědi, Benedictus
je oživen zajímavými kaskádami pohyblivého rytmu. Nejpůsobivější částí je Agnus Dei, stavěné na prostorově
řešeném šepotu textu, který hudbu z kategorie „musica
humana“ přenáší do kategorie „musica mundana“. Nápaditá instrumentace, glissanda, užití klavíru, harfy a kon-
Je vidět, že komunistické metody tzv. „boje za mír“ a
trastních poloh idiofonických nástrojů dodalo partituře or-
„proti imperialismu USA“ stále fungují přesto, že „míroví
chestrační pestrost a diváckou přitažlivost.
štváči“ jsou historicky totálně profláknutí. Škoda, protože
konečným efektem této osvědčené metody „masáže
Dr. Olga Kittnarová
mozků“ bude zoufalý výsledek referenda, bohužel. A zájem USA o naši zemí, který jsme již několikrát v historii to-
Datum 9. června 2007 rezervujte ve svém kalendáři
lik potřebovali, nyní zahazujeme. Myslím, že je to dosti
na akci pod názvem
hloupé a nešťastné.
„LIBERTY SHIP“
Ing. Přemysl Urbánek
Novodobá forma odboje
Pobočka „SP USA Praha hl. město“ zve členy SP
Ačkoliv se zdá být již téměř jisté, že protiraketová základna Spojených států na českém území nebude, občané
i nadále vyjadřují svůj nesouhlas s její výstavbou v ČR.
Díky kampani KSČM se tak na Úřad vlády dostala již třetí
várka pohlednic, ve kterých české obyvatelstvo protestuje
proti zřízení základny a požaduje okamžité jednání.
USA CZ na tradiční sobotní setkání na palubě lodi
„ORCA“.
Loď je rezervována od 14.00 do 18.00 hod. a to
jako vždy s bohatým občerstvením. Je to sice pět
měsíců vzdálený termín, ale jistota je nutná. Počasí je
Komunisté navíc „táhnou do boje proti základnám“
i peticemi, které ke včerejšímu dni podepsalo již 43 000
lidí.
zajištěno a proto čekáme na vás.
Petr Prokopec
Za výbor pobočky Bláha Jaroslav
19. 10. 2006
4
Chcete vyjádřit svůj názor PRO = www.prozakladnu.cz
do davu. Vyslechl jsem i názor, že ne každý, kdo
zvládne anglický jazyk, je přítelem Ameriky, s čímž
jsem musel souhlasit, protože tyto případy byly
z minulosti známy každému, kdo v té době žil a platí
i pro současnost a opravdu se s nimi dnes
setkáváme.
Rád bych dodal, že nelze vybrat jen to pohodlné
z amerického kalendáře. Nelze pod značkou, kterou
máme, provozovat jen párty, protože ta značka dává
větší a hlubší možnosti. Mezi těmi párty mají Američané pulsující život a když je třeba, tak mezi dvěma
párty je i boj a ne jen v Americe, ale třeba v Normandii, v Koreji, Vietnamu, Iráku atd. Evropa ale slaví
párty, to ostatní se nenosí. Co se chce od nás? Podpořit ten název s tím přátelstvím, co máme v „erbu“.
Věřím, že rok 2007 nám dá příležitost a budeme
o něco dál a že když Bulletin nevyjde v čase, jak má
a dodávám, že jsou to jen ekonomické důvody pro
jeho zdržení, sami se u nás informujte o akcích SP
USA, které vám poskytneme (Holub, Bláha). Naše
názory členů SP USA by měly být slyšet a oslovovat,
a to jakýmkoliv možným způsobem, hlavně však
prostřednictvím stránek Bulletinu a tím i webu. Iniciativu u nás prokázala schůzka 24. 10. 2006 na půdě
velvyslanectví, kde při dvouhodinové debatě za
účasti 20 členů došlo i na protibalistický deštník, tedy prostor pro základnu US ARMY u nás v Čechách.
Ten, kdo se zúčastnil potvrdí, že debata byla velmi
konkrétní s jasným závěrem PRO od všech zúčastněných. Bylo to setkání užitečné, s jasným cílem,
s jasným výsledkem. To je to, proč SP USA existuje,
splňuje obsah nejen stanov, ale i myšlení těch lidí,
kteří v tomto duchu do SP USA vstoupili (a tím nemyslím všech!) a kteří vědí, že přítomnost amerického vojáka v Čechách, a to dnes i v roce 1945, vadí
stále stejnému okruhu lidí, se stále stejným
myšlením. Jsou to lidé, kterým vadí radikalismus
gen. Pattona před 70 lety při osvobození Čech, kdy
chtěl, aby Američané skončili válku na Václavském
náměstí a stejně tak postup prezidenta Reagana při
likvidaci komunistů v Evropě. Oba dva měli pro tyto
lidi stejný slovník. Bez výhrad a skrupulí. Jak jsme se
my, co jsme byli 24. 10. přítomni na diskusi,
přesvědčili, že ne všem členům stačí párty, ale chtějí
i činnost s myšlenkou. Přítomnost členského základu
společnosti, brát se o to, v co věřím, byla 24. 10. víc
než patrná. Díky za to! Dovolte mi, vám všem
jménem Bulletinu i svým, popřát mnoho zdraví,
spokojenosti a chuti zaslat vaše názory na stránky
Bulletinu. Čekají na vás.
Bláha
Končí rok 2006, to znamená přání přátelům, zasílání
PF, čas předsevzetí, ale i rekapitulace za 365 dnů
zpětně. Život jednoho roku spolku není tak mnoho
a schopný kronikář tuto dobu hravě zaznamená,
pokud jde o běžný schůzovní život, setkání, party.
Ovšem existují i jiná hlediska pohledu než fakta do
kroniky, je to mravní duch života spolku, kde by
v členské základně mělo být více prezentace názorů,
větší odvaha vyjádřit se k dění okolo, a to třeba jen
ve smyslu obsahu stanov a to slovem nebo článkem.
Že je zde málo důvodů, příležitostí, není omluvou.
V měsíci září a říjnu jsem dostal devět telefonátů, které komentovaly články v Bulletinu na web stránkách,
o kterých jsem se zmínil v minulém čísle a které žádaly, abychom tento trend zachovali a vytvářeli tak
pravdivější obraz o veřejnosti než oficiální média.
Z některých telefonátů vyplynulo, že jsme v roce
1989 jakýmsi nedopatřením v čase, kdy bájná hydra,
politická stařena ve věku 100 let, byla fyzicky na
kolenou a bez svých hlav stižených mozkovými
chorobami jsme zbytečně souhlasili s podmínkou,
že „nebudeme jako oni“, ale že přidáme nádavkem
samet, čímž nám byla svoboda doručena včetně infikovaných mikroorganismů schopných adaptability.
Které právě díky tomuto heslu přežily do současnosti a mohou dnes volat a psát v médiích – žádné základny, žádné svazky, žádné závazky s USA, s dodatkem, že stačí účast v NATO, které nás ochrání
(jako vždy v historii), ovšem bez podstatného doplnění, že tento ochránce svým potenciálem je o 15
let zpět (EU) za Spojenými státy, že EU vydává na
obranu 250 miliard eur, což je s bídou polovina toho,
co investují Američané do obrany svého prostoru
a co je ještě podstatnější je účinnost obranného systému EU, který je oproti Americe desetinový. Zatímco Evropa má 23 programů na výrobu obrněných
vozidel, 3 programy pro bojové letouny a 89 programů na výrobu zbraní, Američané dohromady mají 27 zbrojních programů.
Šéf parlamentní komise a europoslanec Karl von Vogan doslova říká: “Evropa má prázdné kapsy a příliš
málo peněz, aby je mohla vynaložit do obrany. Další
velké mínus pro Evropu je rozdělené velení, což
může ohrozit životy vojáků”. Snad by to pro názornost stačilo, jak dalece vše vyhovuje našim
mikroorganickým přátelům podporujícím referendum a píšťalkové davy na náměstích. Věřím, že tito
adaptabilité za 17 let slušně dorostli a jsou si vědomi
výroku z médií, že americký voják na našem území je
větší záruka bezpečnosti než členství v NATO a stejně tak, že v krizových chvílích je přátelství s Američany lepší než mít na své straně boha. Fakta dodá
historie. Pokud bude zájem! Ve SP USA není členství
zakončeno třemi nulami na konci, ale hodnota
myšlení a projevu by měla být silnější než počet nul
a že je to možné dokazují, i ty telefonáty. Ti lidé neznají náplň společnosti, ale mají vlastní názor na dění
okolo a nutnost se vyjádřit a nenechat se vtáhnout
5
USA v čele boje
za západní civilizaci
vali roli dřívější tatarské Zlaté hordy. Dokonce si stále myslí, že jejich propracovaná ideologie by jim mohla dát někde
šanci i nyní.
S touto problematikou souvisí i rozdílné chápání státu.
Bohužel nejen dle komunistického myšlení je stát organizované násilí. Opak však je pravdou. Státy vznikaly ze
sousedských pravidel a ze znechucení z chaotického
násilí. Zde by se mohla citovat četná antická literatura. Staří Řekové se dívali na národy bez pravidel jako na barbary.
Také dnes chápeme, že teprve dodržování silničních
pravidel je předpokladem svobodného cestování. Tak se
dodnes učí nejen desatero, ale i římské právo. Filosofie
o lidských právech, která byla jedním ze základů USA, je
tak dodnes živá.
Z těchto zorných úhlů je možno se dívat i na současné
dění. Postoj USA tak mnozí ze svých podivných stanovisek
nechápou. Výsledek takových výchozích stanovisek je
vidět např. v postoji ke konfliktu v Súdánu. V severní části
sídlí arabští muslimové a v jižní černoši, kteří jsou křesťané
nebo animisti, ale tato jižní část je bohatá na ropu. Severní
část tam vedla „svatou válku“ proti jižní části tak, aby místní nepřekáželi v těžbě ropy. Byly tam naftové podniky
z Číny, rakouská polostátní OMV (ÖMW) se silnou arabskou finanční účastí (a nyní i v rakouské energetice) a kanadská společnost. Muslimové ze súdánských severských
polovojenských jednotek muže postříleli a ženy i děti prodali do otroctví. Byla tam taková nabídka otroků, že jeden
měl cenu dvou koz na trhu. Počet otroků se odhadoval asi
na 200 000. Mezinárodní organizace otroky vykupovaly
(zejména CSI; asi 70 000) a některé pak propustily regiony,
které sousedí s jihem (asi 14 000). Je zajímavé, že Američané dotlačili Kanadu, aby se z tohoto místa stáhla, ale
i místní vládu k dohodě s jihem. Evropa tento konflikt zcela
ignorovala. Přes prohlašovanou svobodu tisku se o těchto
hrůzách organizovaně vůbec nic nepsalo, ani nevysílalo.
Později se tento konflikt rozšířil i do Dárfúru, který je v jihozápadním Súdánu. Zde však sídlí černí muslimové a tak
tam bojují bílí muslimové proti černým, nicméně muslimové i v tomto případě rasového konfliktu dále mluví
o „Svaté válce“. Není tam však ropa, a tak se nejen
v Evropě, ale i u nás o tomto konfliktu nějaké zprávy již objevily. Samozřejmě je přáním ropných šejků, aby měli volné ruce a kdykoliv mohli přivřít kohouty s ropou do celého
ostatního světa. Z tohoto zorného úhlu je možno také chápat rakouskou kampaň proti Temelínu.
Petr Jílek
Již za první světové války Američané zvrátili vývoj
válečného konfliktu ve prospěch demokratických států dohody. (Při této příležitosti je vhodné připomenout nedoceněnou úlohu našich legionářů. Naši tehdy v Rusku
zadrželi návrat masy téměř půl milionu německých zajatců
na frontu, což jim umožňovala dohoda bolševiků s Němci.
Bylo to v rozhodující chvíli, ještě před nástupem armády
USA.) Ve druhé světové válce Američané nejen podstatně
pomáhali v Evropě, ale nesli celou tíhu bojů v Tichomoří
v boji s císařským Japonskem. (Málo se ví, že zejména
v některých fázích bojů měli Němci na západní frontě podstatně více divizí a lepší zbraně než na východní). Po druhé
světové válce organizovali pomoc UNRA pro zdecimovanou Evropu. Pak to byl Marshallův plán (European
Recovery Program – ERP), který pomohl západní Evropě
se konečně postavit na vlastní nohy. Paradoxně však právě
touto pomocí vzniká rozdělení nejen Evropy, ale celého
světa na demokratické a totalitní seskupení. Studená válka
se měnila v normální válečné konflikty tam, kde si komunisti mysleli, že je nějaká díra v plotě. Byl to krvavý konflikt
v Koreji a pak ve Vietnamu. V těchto místech to byla americká politika a jejich vojáci, kteří zastavili, nebo organizovali zadržování komunistické rozpínavosti. Pak to rudí zkoušeli v rámci tzv. národního osvobozeneckého boje
v mnohých státech světa. Tyto snahy připravily o život miliony lidí, ale mimo jiné zruinovaly celou komunistickou
ekonomiku. K tomu rovněž pomohla i úspěšná americká
politika prezidenta Reagana, která moderní technologií,
zejména pak přípravou tzv. hvězdných válek Sověty uzbrojila. Bylo to podobné, jako když se v hospodě trumfují furianti a objednávají rundu pro všechny. Samozřejmě, že
někomu dojdou prostředky jako prvnímu. Tato skutečnost
pak dotlačila komunisty k ústupkům, a díky této americké
politice jsme nyní opět svobodní.
Odborníci říkají, že lidská povaha se posledních 10 000
let moc nezměnila. Proto tam, kde není vhodná legislativa,
vznikají nové konflikty. Jedná se o státy, které opustili
koloniální protektoři, a které nemají příslušnou tradici,
nebo státy s jiným životním stylem. Možno připomenout,
že otrokářské systémy byly na západě soukromé, ale na
východě státní. Komunisti znárodněním zřídili jakýsi státní
kapitalismus a pak spíše feudální státní systém, kde zastá-
6
by. Vystavovala v New Yorku, Los Angeles, Bostonu,
Chicagu, Philadelphii a v roce 2006 na podzim opouští
výstava Ameriku, aby zakotvila na Palackého univerzitě v
Olomouci, na New York University a na Americkém centru
v Plzni i v Polském institutu v Praze. Takže jsme rádi, že
rozšířenou kolekci těchto vynikajících portrétů předkládá
Americké centrum i nám a my můžeme jen doporučit tuto
výstavu shlédnout. A mimoděk, jako zvláštnost, mohu
podotknout, že autorka používá ke své práci starou Leicu
M3 ranqebinder, která skončila s výrobou v roce 1964.
Hodnocení díla Nancy Cramptonové provedlo mnoho
významných osob opravdu s velkým O a byla všechna
pozitivní. Pro názornost uvádím alespoň dva.
Philip Roth: Fotografie Nancy Cramptonové jsou unikátním svědectvím naší literární přítomnosti. Jsou tu všichni –
včetně těch, kteří už mezi námi nejsou a všichni jsou plni
života.
Norman Mailer: Nancy zná rafinovaný a tajemný způsob, jak
udělat zatraceně dobrou fotku. A
zvláštní na tom je, že to celé dělá
zdánlivě bez námahy.
Stovku prací Nancy Cramptonové najdete v její první
knize Writers (Spisovatelé), kterou dostanete v knihkupectví Big Ben Book Shop v Malé Štupartské 5, Praha 1.
Tuto akci Američanů není nutné více komentovat, ale
přijít, vidět a věřit, že stejná bude i budoucnost Amerického
centra.
Bláha
Ve čtvrtek 7. prosince 2006 bylo ve
Vratislavském paláci v Praze na Malé
Straně slavnostně otevřeno v nových
prostorách Americké centrum. Tato americká iniciativa je
pro Pražany tím nejlepším, co ze strany amerického
velvyslanectví mohlo přijít. Otevření proběhlo za účasti
představitelů amerického úřadu v čele s jeho Excelencí
velvyslancem Spojených států panem Richardem W.
Graberem, který pronesl krátký uvítací proslov.
Nové prostory mají svoji komorní atmosféru, která plně
vyhovuje zamýšlenému účelu, tzn.
přivést sympatizující veřejnost a
žíznivým zde podat koktejl směsi
informací, přednášek, konferencí,
koncertů nebo výstav. Právě to
poslední – výstava, která byla součástí otevření, tedy i
vernisáží, byla vynikající zatěžkávací zkouškou číslo jedna
a tak i může být hodnocena, protože dokázala, že i při síle
pozvaných osobností a novinářů, kteří zaplnili tyto komorní
prostory nového centra, dovedla upoutat zájem všech přítomných na vystavená díla fotografky Nancy
Cramptonové, rodačky z Philadelphie, žijící v New Yorku.
Zde pracuje pro literární centrum Unterberg Poetry Center.
Svou práci soustřeďuje na významné spisovatele naší do-
V NOVÝCH
PROSTORÁCH
Socha Svobody oslavila 120. narozeniny,
ale zůstane nadále nepřístupná
Socha Svobody je nejslavnějším symbolem New Yorku
i celých Spojených států amerických. Od roku 1984 je zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Dvě spirálovitá schodiště se 354 schody vedou až do
koruny v hlavě sochy. Tam se najednou vešlo až 40 lidí. Od
teroristických útoků na New York a Washington z 11. září
2001 je však koruna i pochodeň nepřístupná. Bylo tak
rozhodnuto z bezpečnostních důvodů, protože se dalo
předpokládat, že jako jeden ze symbolů USA by se mohl
stát rovněž terčem teroristů. Od té doby se řada lidí, organizací i amerických zákonodárců pokouší dosáhnout opětného zpřístupnění sochy. Správa národního parku, pod
nějž tato turistická atrakce spadá, však nedávno znovu
rozhodla, že zůstane i nadále uzavřena a nebude zpřístupněna návštěvníkům. Ve stanovisku parku se uvádí, že
poměrně úzké schodiště vedoucí ke koruně sochy, by v
případě útoku nebo požáru neumožnilo rychlou evakuaci a
znamenalo by ohrožení pro mnoho lidí. Veřejně přístupný
zůstal aspoň podstavec, na jehož hranu vede 192 schodů.
Za této komplikované situace prošlo téměř bez povšimnutí velké výročí – 120 let od slavnostního odhalení sochy!
Stalo se tak 28. října 1886 rukou tehdejšího prezidenta
Clevelanda, za hřmění 21 dělových salv a za účasti téměř
miliónu obyvatel New Yorku. Ale co předcházelo?
Socha Svobody byla zkonstruována v Paříži a 4. července 1884 byla předána americkému velvyslanci jako dar
francouzského lidu Američanům, jako výraz přátelství
a spojenectví obou národů v průběhu Americké revoluce
1776. Pouze Francie tehdy poslala do Ameriky své vojáky.
Autorem tohoto skvělého díla je sochař Fréderic Au-
guste Bartholdi, který nejdříve vytvořil malý hliněný model
o výšce 120 centimetrů. Teprve na čtvrtý pokus se odvážil
na monumentální výšku dívčí postavy 46 m a úplně na
konec dokončil hlavu. Za model pro ženskou tvář si vybral
Isabelu Eugenii Boyer, vdovu po proslulém výrobci šicích
strojů Isaaku Singerovi. Socha má hmotnost 225 tun, z toho 31 tunu váží tři sta měděných desek snýtovaných na
mohutné kostře, kterou drží ve vzpřímené poloze ocelová
konstrukce, navržená Gustavem Eiffelem, autorem
proslulé pařížské „Eiffelovky“.
Hlava sochy je vysoká 5,3 m, široká 3 metry. Pravá ruka
měří 12,8 metru a do pochodně se za normálních časů
vešlo 12 osob. Koruna má 25 oken, symbolizujících nejdůležitější drahokamy vyskytující se na zemi. Zdobí ji sedm
paprsků, představujících svobodu zářící přes sedm moří
do sedmi světadílů. V levé ruce drží socha desky znázorňující vyhlášení nezávislosti, s nápisem JULY IV
MDCCLXXVI (4. července 1776). Desky jsou 7,2 metru
vysoké, 4,2 metru široké a 61 centimetr silné. U nohou
sochy leží rozťatá pouta tyranie. Betonový podstavec váží
27 tisíc tun a je v něm umístěno American Museum of Immigration. Výška podstavce je 47 m, celková výše celé
stavby je tedy 93 m.
Pokud byste se nyní dostali jako turisté do New Yorku,
můžete projít jedenácticípou pevností Fort Wood, vystoupit
na horní promenádu s výhledem na newyorský přístav
a vyjet výtahem do pozorovatelny podstavce s výhledem
do všech stran. Odtud můžete nahlédnout i do nitra sochy
přes skleněný strop. Koruna a pochodeň, do nichž bylo
možné vystoupat po schodech, zůstávají uzavřeny.
Z dobového tisku vybral J. Klička
7
Informace ze semináře AC
maoistických a podobných organizací, včetně jejich nové
narko-mafie. Nyní se k nim přidružil arabský terorismus, který
díky krátkozraké evropské politice má v západní Evropě silné
zázemí. Ti všichni však mají mezi sebou velmi dobře propojené vzájemné vazby, které jsou pro nás velmi nebezpečné.
To je také zřetelně vidět z toho, jak se na půdě OSN vzájemně podporují. Nyní, kdy dokonalou ochranu má nejen USA,
ale i Rusko, je sebevražedné jednat se světovými agresivními
silami s nějako přihlouplou smířlivostí a nechat se jejich nehoráznou drzostí přesvědčovat, že svou obranou ohrožujeme
sebe i druhé. Na základě historických zkušeností víme, že
nejvíce byl a bude ohrožen právě ten nejslabší článek. Pro
nepřátelské síly, které pečlivě hledají nějakou díru v plotě, bychom se jako nejslabší článek obrany mohli tak stát přednostním cílem právě my.
Petr Jílek
Dne 6. 9. 2006 proběhl v zasedací místnosti Amerického
informačního centra USA (AC) v Praze seminář na téma
„Středoevropské think tanky” a podpora demokracie v
zahraničí“. Náplň semináře tvořily přednášky a diskuse k
problémům a zkušenostem středoevropských a východoevropských států z transformace k demokracii a tržní ekonomice.
Semináře se zúčastnilo několik desítek osob, byli to zástupci veřejně prospěšných společností (VPS) z ČR i ze
zahraničí, dále novináři a další. Úvodní části byl přítomen i
velvyslanec USA v ČR pan William J. Cabaniss. Po úvodním
slově velvyslance hovořili o svých zkušenostech a poznatcích
pan Patrick Egan, ředitel pro střední a východní Evropu Mezinárodního republikánského institutu USA a pan Petr Mareš,
poradce Asociace pro mezinárodní otázky.
Hlavní zmiňované problémy v průběhu semináře
Společnost v transformovaných zemích podléhá určité
setrvačnosti v myšlení a stereotypu v jednání, projevující se v
malé aktivitě lidí, ale i v množství byrokratických a dalších
překážek. Stále převažuje u lidí pocit, že oni sami nemohou
ve společnosti mnoho změnit. Byrokratické aparáty těchto
zemí si chtějí zachovat monopol v řízení a projevují snahu
omezovat činnost VPS. Ve společnosti je zřetelná nedůvěra k
činnostem VPS, neboť tyto bývají často zneužívány k jiné činnosti, než kterou deklarují. Působení těchto seminářů a přednášek je převážně zaměřeno na lidi, kteří v této oblasti již aktivně působí, je však třeba aktivovat i lidi, kteří zatím o činnost
VPS nejeví zájem. Financování činnosti VPS bývá nejčastější
problém.
První pozitivní zkušenosti
Objevují se noví lidé, schopní účinně pracovat v oblasti
VPS. Lidé z VPS mohou pomocí svých bývalých kontaktů
napomáhat k šíření demokracie do dalších států. Dochází ke
změně diplomatické politiky USA, která zvyšuje důraz na komunální politiku, včetně občanských sdružení.
Závěr
Hlavní úlohou VPS je přinášet širší spektrum názorů,
myšlenek a pohledů, včetně návrhů řešení k problémům, jimiž se zabývají nebo by se měly zabývat státní a obecní
správní orgány a celá společnost. Významným faktorem při
této činnosti je však i to, že umožňuje zapojit do řídícího
společenského procesu více lidí.
J. Holub
Příspěvek pro Bulletin z pobočky Litomyšl.
Country večer
V pořadí již druhý „Country večer“ v hospodě „Na ranči“
v Poříčí u Litomyšle pořádala pobočka SP USA Litomyšl dne
29. července 2006. Stejně jako předešlý rok, největším problémem bylo počasí. Celé odpoledne bylo nádherné, slunečné a tak se prohlídka historického města se spoustou zajímavých a krásných památek vydařila. Účastníci navštívili
i renesanční zámek, který je na seznamu UNESCO, stejně
jako rodný byt našeho nejslavnějšího rodáka Bedřicha
Smetany.
Navečer jsme se přemístili do areálu hospody „Na ranči“
v nedaleké vesnici Poříčí u Litomyšle. Tou dobou se, bohužel, začalo počasí kazit a pořádný liják na sebe nedal
dlouho čekat. Nezbylo než vyčkat uvnitř hospody na to, že
se počasí umoudří a umožní konání celé akce venku
v hezkém přírodním areálu. To se naštěstí také stalo a po
chvíli již měla country kapela „Ahasvéři“ z České Třebové
rozbalené své nástroje na novém parketu, kde se posléze
začalo tančit.
O občerstvení bylo vydatně postaráno, jediné co nás mrzelo je, že majitelka areálu již nenabízí rožnění selete, jak
dříve slibovala. Účastníci z jiných poboček, kteří na tuto akci
přijeli z Ostravy, Krnova, Hradce Králové, využili možnosti se
ubytovat přímo v areálu, kde byl nově zřízen i penzion.
Kdo je připraven, není překvapen:
Naivní představy lidí o trvalém míru měly, bohužel, vždy
velmi krátké trvání, a to nejen po prvé, ale i po druhé světové
válce. Jsme však rádi, že tentokrát jsme s Evropou i s Američany na jedné lodi. Na této lodi jsou však také i populističtí
politici. Ti však mají zájem pouze o sebe a mistrně dovedou
manipulovat s veřejným míněním, a to nejen ve svůj
prospěch. Tak však podstatně ohrožují naši bezpečnost. Je
proto nutné se snažit veřejné mínění v případě protiraketové
obrany trochu narovnat. Je zde velká zkušenost s politikou
Mnichova, kdy podobní politici přivedli západní demokracie
téměř do záhuby.
Agresivní je v současné době pomatené vedení KLDR a
dobře organizované zbytky mezinárodních fundamentálních
Na nedělní ráno jsme si domluvili sraz a společný výlet do
nedalekých Nových Hradů na prohlídku stále hezčího
zámku, kde je instalovaná výstava historického nábytku, zapůjčená z Uměleckoprůmyslového muzea z Prahy. Po
prohlídce a občerstvení v zámecké cukrárně jsme se rozloučili a rozjeli zpět domů. Každé takové neformální setkání
členů z jiných poboček je vítanou příležitostí si popovídat o
fungování organizace. Proto se budeme společně těšit na již
domluvený další „Country večer“, který se uskuteční na stejném místě v sobotu 28. července 2007.
Srdečně zvou pořadatelé této akce SP USA Litomyšl.
Josef Zölfl
SPOLEČNOST PŘÁTEL USA
SOCIETY OF FRIENDS OF THE USA
Česko – americký klub
The Czech – American Club
Na Poříčí 6, 110 00 Praha 1, Czech Republic
tel.: 224 210 813
REDAKCE: J. Bláha, BULLETIN SP USA
mobil: 721 910 475
Na Poříčí 6, 110 00 Praha 1, CZECH REPUBLIC
6
8