Ahoj milí Brloháři,

Kveten 2006
Teplý Bonz č. 19 – květen
Rozruchu jsou 3 roky!
Syslové na letišti ve Kbelích
Tak to je poprvé, co byli Brontosauři na letišti. Sice
to nebylo pravé vojenské, ale mělo k němu blízko.
V hangáru jeden dvojplošník - první spojenecký
tryskáč a pár dalších výstavních kousků.
Víkendovku pořádal základní článek Syrinx. Sešla
se nás tu hrstka fanoušků do letadel a syslů. Letiště
je totiž vyhlášeno národní přírodní památkou,
protože je tu největší populace syslů v republice. A
je to pravda! Jsou tam.
V pátek jsem bohužel dorazil až v noci a přišel tak
o větší část přednášky o historii výroby letadel
v Čechách za První republiky, ale i ten kousek byl
moc zajímavý, o zakázky na výrobu letadel se tu
pralo několik firem – Avia, Aerovka a Letov, když
začala být Aerovka zatlačována do pozadí státním
podnikem Letov, tak se vrhla na výrobu
automobilů.
Je to tak, Rozruch letos slaví tři roky svého bytí
mezi Brontosaurstvem (na ty dvě svíčky navíc si
ještě musí počkat), je to ještě docela mimčo, ale
chodit už docela umí. Na jaře se dělo opět spousta
věcía tak se s úvodníkem nebudu tak rozkecávat a
hurá do čtení.
Brontosaurus v Podhoubí aneb
Jak na Ekohry?
Organizátorská víkendovka na téma tvorby Ekoher
a dalších hříček s globální tématikou proběhla
koncem března na Ekocentru Podhoubí v Praze pod
vedením lektorů Ekocentra.Bla to příjemná akce
vyznačující se hlavně setkáním lidí z různých
organizací podobného zaměření, dazila i delegace
ze Slovenska. Vyzkoušeli jsme si hru Beo, kterážto
nebyla nic zázračního, protože se dost vlekla. O
hodně lepší byla Válka rostlin, tedy vlastně
Opuštěné pole, svižna hra na osazování opuštěného
pole rostlinami. Oddychem od ekologických her
byly lanové překážky, které jsme natáhli na kraji
blízkého lesa. I přes mé obavy z rozmoklého sněhu
na zemi se nikomu nic nestalo.
Velikonoce
Tradiční velikonoční víkendovka proběhla poblíž
Mariánských lázní v Západních Čechách, práce
nebylo mnoho, ale o to více se chodilo po okolí.
Sobotní den byl ve znamení úklidu aeroparčíku.
Vypadalo to jednoduše, hrabání listí v lesíku a ještě
k tomu na jaře. Ale to listí už bylo pěkně shnilé a
špatně se s ním manipulovalo, stěhovali jsme ho na
přívěsu stařičkého žigula na velikou hromadu
podobného neřádstva. Podle svědectví těch
chudáků co tam zůstali pomáhat i v podvečer, kdy
jsme my s Jakubem vyrazili balit Ekofór na
Toulcův dvůr to byla pěkná makačka.
Večer pak jsme zahráli válku rostlin (Opuštěné
pole). A v neděli se chystali domů. Ale to byl omyl,
bylo potřeba vystěhovat letadla ven z hangáru aby
se pod nimi dalo zamést.
Prvotní pokusy
s nafouknutím kol letadel jsme brzy, asi po hodině a
půl, vzdali a na hej-rup roz jeli první letadlo –
dvouocasý tryskáč z roku 1946, následoval
dvojplošník z první světové a pak cvičný Delfín,
zrovna v nejlepším tlačení letadla mi zazvonil
mobil, no někdy je lepší moderní technologie
nechat někde daleko. A co s tím Migem, sviňa
velká! Sundali jsme ho z podpor… a a ni máhodou,
s tím nehneme. Pak přišel Honza Kubata se
skvělým nápadem. Mig se zvedne na podporách do
výšky a zamete se to pod ním, pak se uvolní
podpory a zamete se pod nimi. Geniální! Na
výsledek tohoto pokusu jsem už nečekal a vyrazil
domů.
Martin
-2-
Teplý Bonz č. 19 - květen
Festival Beltine
30.4.-1.5.2006
doporučeno
zkusit
smíchat
make-up
a
potravinářské barvivo, což je alespoň teoreticky
zdravotně nezávadné. Výsledkem byla žlutá,
červenorůžová a tyrkysová barva. Všechny tři jsem
na sobě vyzkoušela a při smývání si ověřila, že
teplá voda a mýdlo pořád ještě funguje a z obrázku
na kůži tedy zbude maximálně nepatrný barevný
nádech. Jelikož jsem měla přislíbeno ještě několik
barev od Martina, rozhodla jsem se nic dalšího
neřešit. Akorát jsem sebrala všechny menší štětce,
které jsem doma (a u kamarádů) našla a podle
obrázků šperků s keltskou tématikou stáhnutých z
internetu nakreslila vzorník ornamentů.
O tomto svátku keltské kultury, který se každoročně
odehrává na přelomu dubna a května, jsem už
kolikrát slyšela vyprávět, ale letos poprvé jsem ho
mohla prožít na vlastní kůži. A rozhodně to stálo za
to…
Už někdy v lednu se mi kamarád Martin z Hnutí
Brontosaurus svěřil, že by HB možná mohlo mít v
dějišti letošního Beltinu - Lipnici nad Sázavou informační stánek. Znělo to docela lákavě a jelikož
jsem rovněž členkou této bohulibé organizace,
rovnou jsem si předběžně zabrala místo. Počátkem
dubna vše začalo nabírat konkrétnější podobu.
Povídali jsme si přes ICQ a najednou přiletěla
otázka? "Jak jsi na tom s malováním na tělo?" Mou
odpovědí bylo duchaplné: "Tím myslíš co?" Po
kratší debatě vyplynulo najevo, že bychom vzali
tělové barvy, aby po sobě mohli lidé navzájem
malovat a já bych je u toho "korigovala", případně
se občas na někom výtvarně vyřádila.
Když jsem v neděli ráno z posledních sil doběhla
autobus, stihla vlak a zvládla všechny přestupy až
do Kolína, bylo to pro mě jasným dobrým
znamením. Tam jsem se připojila ke zbylým čtyřem
členům naší výpravy, kteří jeli z Prahy, takže
odpadla (v případě zpoždění vlaků) původně
poměrně reálná hrozba, že se budu muset pěšky
trmácet těch asi 7 kilometrů ze Světlé do Lipnice
sama samotinká.
Jelikož v sobě nějaké ty kreativní sklony mám, s
nadšením jsem souhlasila. Další výhodou bylo, že
coby účinkující bychom ušetřili (pro mě) nemalé
peníze za vstup, protože bychom dostali volňásky.
Byla jsem rovněž požádána, abych co nejdříve
napsala krátkou anotaci na tu svou budoucí
malovací dílnu. Učinila jsem tak a jaké bylo mé
překvapení, když jsem si ji zanedlouho četla na
hlavních "beltinovských" webových stránkách v
poněkud upravené podobě. Oproti původní verzi ze
mě udělali odborníka na bodypainting. Z osoby,
která doteď kreslila po lidech maximálně tak
propiskou…
Ve Světlé jsme si zašli na oběd a po něm úspěšně
zdolali poslední zbytek cesty. Počasí se tvářilo
poměrně vlídně, i když na konci dubna bych si
představovala
poněkud
příznivější
teplotní
podmínky. Amfiteátr jsme v Lipnici našli snadno a
tak netrvalo dlouho a začali jsme s přípravou našich
aktivit. Pověšení obrázků z Ekofóru (soutěže
ekologického humoru), přivázání plachty s nápisem
EKOFÓR, napsání upoutávky a dokončování
dalších nezbytností nám zabralo čas přesně do
začátku festivalu. Ještě se převléct do kostýmu,
nezapomenout dvoje punčochy pod sukni a tři další
vrstvy pod vršek a jde se na věc.
Na přípravu jsem se vrhla s gustem. Z úsporných
důvodů jsem se rozhodla umíchat nějaké barvy
sama. Ve výtvarných potřebách mi bylo
-3-
Teplý Bonz č. 19 – květen
Zprvu se mi lidé ani
moc nehrnuli. Spíše
prohlíželi
Ekofór,
točili s Poi a míchali
druidské
lektvary,
takže se mezi mé
první oběti zařadili
spoluúčinkující
kamarádi.
Ovšem
poté
se
situace
změnila a návštěvníci
se začali trousit po
poněkud více, než jen
po jednom. Naštěstí mi přišel na pomoc neznámý
"malovánímilovný" člen Bratrstva Keltů. Zájem byl
převážně o výše zmíněné ornamenty, ale malovala
jsem i podle donesených přívěsků, či jen tak podle
fantazie. Za své vrcholné dílo považuji "maorského
válečníka", který budil nemalou pozornost a udělal
mi docela slušnou reklamu. Oficiálně jsem měla
končit v osm večer, zároveň se zahájením hudební
produkce, ale poslední zájemce jsem dodělávala za
svitu čelovky, neodvažuji se typovat v kolik.
Když jsem konečně sbalila svou "živnost", zašla
jsem si na masalu od čajovny a poté zaslouženě
užívat programu. To znamená poslouchat, tancovat
a samozřejmě i povídat s kamarády. Nevnímala
jsem zdaleka veškeré výstupy a tak mi rozhodně
nenáleží právo je nějak hodnotit. Navíc myslím, že
článků na téma kvality účinkujících bude více a od
zcela jistě povolanějších autorů, než jsem já.
Jediné, co mi má chabá paměť dovoluje, je zmínit
jména dvou skupin, které se mi opravdu líbily a
těmi jsou polský Beltain a slovensko-francouzský
Roc'hann.
Jelikož s přibývajícími hodinami teplota rozhodně
nestoupala, rozhodla jsem se, že lepší variantou než
jít spát ven, bude nejít spát vůbec. Původně
avizované spaní pod střechou místní sokolovny
bylo totiž z neznámých důvodů (nebo že by kvůli
bufetu?) zakázáno, můj spacák má extrém okolo 0
stupňů a já se řadím mezi poměrně zimomřivé lidi.
Mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní jsem se nechala
pozvat na klobásu v domnění, že by se teplo z
žaludku mohlo rozšířit i do zbytku těla. Bohužel se
tak nestalo, a tudíž jsem byla donucena přibrat další
vrstvy oblečení až do maximálního počtu 7 kusů
nahoře a dál statečně vzdorovat návalům arktického
chladu v bufetu nad kelímkem horkého čaje.
Ačkoliv dřevěné lavice i stoly nebyly
nejpohodlnější, přesto jsem na nich dokázala asi na
půl hodinky usnout.
Když jsem se ráno zmátořila a doploužila se před
pódium, zrovna začínalo vystoupení skotských
tanců, do kterého byli zapojováni i návštěvníci.
Musím říci, že jsem se konečně slušně zahřála a
doufám, že vystupující tanečníci i tanečnice rovněž,
neb jejich lehké odění jim nic takového rozhodně
zaručit nemohlo. Netrvalo dlouho a areál opět začal
pulzovat životem. To bylo znamením, že mi za
chvíli začne další "šichta". Zašla jsem si na půllitr
čaje a snědla výborný jablečný koláč, který jsem
vyfasovala od jednoho z mých včerejších
"zákazníků". Rozhodně milá pozornost.
Asi o půl deváté
jsem rozbalila svoje
"nádobí" a poté se
opakovala včerejší
situace. Zpočátku
skoro ani noha, ale
pak se se zájemci
roztrhl pytel, takže
jsem malovala bez
přestávky až do půl
jedné.
Skončila
jsem dost grogy s
myšlenkou na to, kolik věcí se bude muset pro
příště (jestli nějaké bude, ale soudě podle ohlasů by
být mělo) vychytat. Kolena jsem měla otlačená k
neuvěření a v nohou snad celé mraveniště. A jelikož
teplou vodu na záchodech nevedli, tak než jsem v
té ledovce umyla štětce a následně i své ruce,
myslela jsem, že mým horním končetinám pomůže
už jen amputace. Než jsem se stihla sbalit a
převléct, byli ostatní už dávno v kyvadlovém
autobuse směr Světlá, ale naštěstí přemluvili řidiče,
aby ještě chvíli počkal.
Cestu jsem prospala a když jsme dojeli na nádraží,
probudilo mě prakticky letní počasí i s
odpovídajícím teplotním rozmezím. Člověk by
skoro řekl, že to ta příroda udělala naschvál… Ve
vlaku mě veškerá dosavadní aktivita opustila a tak
už jsem pouze otevírala tu jedno a tu druhé oko,
abych snad nezapomněla vystoupit. To se zadařilo a
tak jsem si po asi čtyřiatřiceti hodinách mohla
konečně vychutnat měkkou náruč mojí postele.
-4-
Bára
Teplý Bonz č. 19 - květen
Print & Play Board Games
aneb Urob si sám Deskovku
Karel „Krápník“ Berka
Deskové hry zažívají pomalý ale jistý
rozmach. Vždyť kdo by dnes neznal Šachy, Dámu,
či nověji Bang!, Osadníky, či Carcassonne?
V deskových hrách se objevují nové herní
mechanismy inspirované částečně rozmachem
počítačových her a na webové databázi
BoardGameGeek1
(http://www.boardgamegeek.com)
se
objevuje denně nová hra. Většinu z nich člověk
nikdy neuvidí, ale mnohé hry si naopak může
vyrobit. Ptáte se, jak vyrobit?
Snadno. Hodně her je volně k dispozici ke
stažení a následnému tisku podle hesla Vytiskni a
hrej (Print & Play). Pokud ovládáte některý ze
světových jazyků, tak to máte navíc jednoznačně
lehčí.České hry totiž na webu skoro nenajdete, snad
s
vyjímkou
her
od
Manticory
(http://hry.manticora.com). Pokud tedy
umíte anglicky, naleznete až neskutečné množství
games v tzv. kanonických listech jak na
BoardGameGeeku tak i jinde
(http://www.runestoneit.com/~dseag
raves/canonical_list.html).
Přátelé francouzštiny najdou spoustu dobře
popsaných a dle vyrobitelnosti seřazených jeux de
societé
na
NeuroLudicu
(http://www.neuroludic.com/choix.ht
ml). A nakonec hráčská velmoc Německo má
minimálně seznamy die Spiele na Spiele-ausTimbuktu
(http://www.spiele-austimbuktu.de). Ale spíš jich bude mít víc, jen já
holt neumím německy.
Šíře nabídky print&play deskových her je podobně
široká, jako šíře nabídky deskových her vůbec takže ohromná.
Můžete si vybrat
spíše hříčky jako je
například
Matrix
(obr 1), kde se snaží
hráči projít postupně
všemi body matice.
(http://www.8un
g.at/printgame
s/english/matr
ix/detail_e.ht
m).
obr 2 – kartička
z Fotocaccia
paměti
vhodná
i
pro
děti2
(http://www.kidultgame.com/en/printandpl
ay/FotoCacciaNew_inglese.htm).
Ale dají se najít i hry komplexnější. Například karetní
přebíjenou pro 4 hráče Cromognomo, kde se hráči v roli
dvojic duhových skřítků snaží obarvit duhu do té správné,
tedy
jejich,
barvy.
(http://www.davincigames.com/page_eng.cf
m?sez=03&gioco=cromognomo) Ale pozor, barvy se
velice snadno a rychle mění jedna v druhou.
Pokud si chcete zazávodit, tak lze sáhnout například po hře
Ascowt (obr 3), v níž soupeří ušlechtilí a rychlí, ehm, tuři a
krávy.
(http://www.davincigames.com/page_eng.cf
m?sez=03&gioco=ascowt , pravidla přeložená do
češtiny:
http://bobrb.wz.cz/AscowtrulesCZ.pdf)
Tak co, dojede Vaše Stračena do cíle dřív, nebo si raději
vsadíte na sousedova tura Bura?
obr 3 – plán i s figurkami jednotlivých
krav (a jedné plyšové vedle)
obr 1 - Herní plocha
Matrixu
Další hříčkou
je
třebas Fotocaccia (obr 2)- hra na procvičování obrazové
1
Geek se dá přeložit nejlépe jako nadšenec
2
-5-
a příznivce Linuxu, je tam tučňák
Teplý Bonz č. 19 – květen
obr 4 – Ilustrace ze hry Dune: BeneGesseritský štít proti hráčské špionáži; hrací plochou je celá planeta Duna;
karta pro Červa, karta pro prudký jed používaný BeneGesseritem .
Nicméně lze najít i velice komplikované hry jako
například Dunu (obr 4) od Avalon Hillu, která byla
uvolněna
(http://www.sorvan.com/games/dune/),
ve které můžete s Harkonneny konečně zadupat
Fremeny a Atreidy do hlubin pouště. Ovšem jen
pokud Vás tam nezakopou oni.
Poslední hrou, kterou bych chtěl zmínit je hra na
kolonizaci a samosebou i dobytí vesmíru zvanou
Interspace (obr 5), která má navíc docela zajímavě
řešenou plochu postupně sestavovanou a
spojovanou
z
šestiúhelníkových
dílů.
(http://interformic.com/is.html)
A propos, dílů... Na rozdíl od běžných
deskových her přichází u těch tištěných ještě jedna
důležitá fáze před hrou. Tou je sestavování hry.
Nejsnazší způsob většinou bývá barevně vytištěné
archy papíru nastříhat do tvaru požadovaných karet,
či žetonů a hrát s takto připraveným materiálem.
Jenže takováto hra většinou nevypadá a nehraje se
zrovna dobře. Takže přichází na řadu lidová
tvořivost
–
papíry podlepit tvrdým papírem (na
karty občas dobré a dostačující, nicméně
většinou divné na omak),
–
rovnou tisknout na lepící papíry (líp se
s nimi pracuje a méně se lepením krčí),
–
případně použít oboustranně lesklé a
tvrdé papíry (na omak jsou nejlepší,
–
–
dejte si pozor na fotopapíry – většinou
jsou lesklé jen z jedné strany),
použít herní obaly karet pro Magic
(snadná příprava a skoro bez nutnosti
cokoliv měnit, navíc, pokud je hra
špatná, tak obaly zůstanou a karty se
snadno vymění),
papíry na žetony podlepovat dřevem,
nebo plnou lepenkou (ne vlnovkou!)
s dostatečnou tloušťkou (čím pevnější,
větší a tlustší žetony, tím lépe se bude
hrát, na řezání je bezvadný modelářský
odlamovací nůž, případně nůž na
koberce).
Jak je vidět i z mého nedokonalého výčtu
print&play deskových her, je z čeho vybírat.
Nicméně příprava hry určitě nějaký čas zabere a je
nutno s ním počítat. Například Interspace jsem
vyráběl víc než 10 hodin čisté práce. Obecně platí,
že více žetonů znamená nutnosti více času. Ale
tento čas se Vám pak, doufám, vrátí v zážitcích. Jak
praví staré ruské přísloví:
Lidi nejlépe poznáte při cestování či při hře.
Nuže, hrajme a poznávejme!
obr 5 – Ilustrace ze hry Interspace: rozehraná partie; žeton kosmické lodi; díl
plochy; karta planety
-6-
Teplý Bonz č. 19 - květen
Ekofór 2006
Ekofór hodnotí dvě poroty – odborná, složená ze
zástupců ekologických organizací a České unie
kariakturistů a Cena veřejnosti. Odborná porota už
zasedla a to v úterý 16.května a udělila hlavní ceny.
Byla to docela veselá akce a dost náročná na
posuzování vtipů. Za Unii karikaturistů tam byl
Ivan Hanousek, místopředseda a od něj jsme se
dozvěděli spoustu zajímavostí ze světa kreslených
vtipů.
online hlasování je tu
Letošní rok se točíme hodně kolem Ekofóru, je to
sice už třetí ročník, ale dosud ležela větší část
činnosti kolem Ekofóru na kanceláři a v Brně, letos
se přesunul celý do Prahy a v Brně na kanceláři
zůstala jen zasílací adresa vtipů.Pro připomenutí
Ekofór je soutěž kreslených a focených vtipů
s tématikou životního prostředí.
Už máme za sebou uzávěrku soutěže, přišlo nám
přes 600 vtipů, většinou od dětí v kategorii
Ještěrka.
Z nich jsme vybrali 75 nejlepších – 25 v každé
kategorii a pro ně teď můžete hlasovat v online
galerii na stránkách
http://ekofor.brontosaurus.cz,
Ekofór byl zatím k vidění na dvou místech – na
festivalu Beltine a Dni Země na Toulcově Dvoře.
Teď se chystají další výstavy, nejbližší bude na
Bambiriádě v Brně.
Tedy hlasujte pro nejlepší ekologický vtip a nebo
se podívejte na některou z výstav. Aktuality kolem
Ekofóru najdete na našich stránkách. Slavnostní
vyhlášení výsledků proběhne na festivalu
Mohelnický dostavník v Mohelnici u Olomouce 2.
září 2006.
Martin
-7-
Teplý Bonz č. 19 – květen
Kancelářská krysa
* Kromě toho se chystá velké setkání k Akci
Příroda – Okap 3.
Kancelářská krysa Emilka se nám zase po čase
prokousala do Bonzu a nechala za sebou kromě
několika děr i pár novinek a hlavně drbů.
* Taky bude tradiční CVVZ – Celostátní velká
výmena zkušeností organizací pracujících s dětmi a
mládeží v Ostravě, to znamená, že bude na podzim
pěkně husto velkými akcemi, akorát všechny
budou na Moravě.
* A aby toho nebylo málo, na podzim chystá
Brontosaurus strategické plánování na další roky,
abychom věděli kdo jsme, co chceme a čeho
chceme dosáhnout.
* Rozruch má dva členy ze Slovenska.
* Chystá se nový Brontosauří web, který bude na
rozdíl od skoro statického webu stávajícího živý a
plný diskusí, příspěvků a všeho kolem.
* Konečně budeme mít Rozruší trička, koupit si je
budou moci členové Rozruchu za cca 150 Kč.
* Na začátku letoška nám prošlo účetnictví
kontrolou brontosauří Kontrolní a revizní komise a
to úspěšně, až na nějaké drobnosti ho máme
v pořádku.
* Na podzim se pravděpodobně uskuteční školení
hospodářů, bude
ho organizovat kancelář
Brontosaura.
* Letošní propagace táborů sestávala ze dvou vln
plakátků, první šla do všech zastávek ČD, mohli
jste si jich všimnout při cestování po naší krásné
vlasti, bylo jich asi 6000-7000. Příští rok je možná
očíslujeme a vyhlásíme soutěž, kdo jich víc
najde:-).
Druhá vlna už se šířila po rozvěšovačích a byly jich
už jen nějaké 3000.
Krom toho jste se mohli setkat s brožurkami
táborů, těch bylo asi 7000 a zmizely skoro hned.
* Speciálně k letošním táborům vznikly nové
stránky na http://prazdniny.brontosaurus.cz.
* V letošním roce se podařilo Brontosauru získat
více peněz na dotacích, než v dřívějších letech a to
asi 830 000 Kč, většina z toho se rozdělí mezi
základní články a asi čtvrtina zůstane na provoz
kanceláře. To nám ale moc nepomůže, protože
kancelář potřebuje peníze nejvíce.
* Na padzim se chystá celobrontosauří pracovní
víkendovka na hradě Cimburk na Moravě.
-8-
* Brontosaurus možná bude v časopise Dívka.
* Bára se stala na festivalu Beltine odbornicí na
malování na tělo, krom toho, že to o ní vyhlašovali
před Beltine v rádiu, tak se jí na festivalu začaly
hrnout zakázky na další akce.
* Z poroty Ekofóru – v Písku na soutěži kreslených
vtipů hodnotí porota vtipy tak, že každý porotce
dostane kýbl s pískem a ke vtipu, který se mu líbí
trochu usype…
* Marta se mnou spolupořádá tábor na Slovensku
na Holíči, který organizuje Slovenská brontosauru
podobná organizace 5pe.
* Zúčastnil jsem se organizátorského kurzu OKAP
2 coby podpora v kuchyni a specialista na všechno,
Okap
byl
docela
fajn,
akorát
trochu
přetechnizovaný, na závěr superpalírna 3
notebooky a snažily se vypálit 30 CD v co nejkratší
době. Stejně si to nejvíc užili organizátoři.
* Před 30ti letou válkou bylo na našem území
polovina lesů co teď (z jedné přednášky z OKAPu).
* V letošním roce skoro všichni buď maturují,
nebo dělají bakalářku, nebo státnice (zdroj: Rozruší
statistická kancelář).
Teplý Bonz č. 19 - květen
Rozruch na jaře
13.7.-23.7. - III. Rozruší PsB
Polární noc
místo: Žďárské Vrchy
práce: hrabání podmáčených luk
Když potká sob soba, mají radost oba.
Sauna, iglú, tučňáci a hvězdy za polárním kruhem.
Letní akce Prázdnin s Brontosaurem s tématikou
života na hranici a těsně za hranicí polárního kruhu
a života Čeká nás několik hodin denně péče o naší
jedinou masožravku - rosnatku. Rosnatka roste
pouze na podmáčených loukách a dusí jí náletové
travní porosty, které zarůstají podmáčené louky a
tím mokřady zanikají. V ceně je jídlo, vaření na
ohništi, bydlení pod přístřeškem, pojištění a
program.
účastnický poplatek: 650 Kč
kontakt: Martin Perlík,608 526 635
[email protected]
26. 5. 2006- 28. 5. 2006
Zeměplocha, aneb Zavazadlo vrací úder
místo: Zámek Hrubý
Rohozec
práce: Pomoc v zámeckém
parku
Někteří si myslí, že země je placatá a někteří to i
vědí jistě. Pojďte do světa, kde světlo je líné a
pomalé a místní obyvatelé podivní. Znalost knih o
Zeměploše není třeba, uvítáme každého bez rozdílu
tvaru. Trpaslíci i Trollové vítáni.
účastnický poplatek: 40 Kč (20 Kč pro členy ZČ
HB Rozruch)
kontakt: Martin Perlík,608 526 635
[email protected]
Frisbee na letné
(každou středu od 17:30)
Protože už je venku krásné počasí a teplo, tak
hrajeme každou středu na Letenské pláni v Praze
frisbee, dostaneš se sem tramvají buď z Vltavské
nebo z Hradčanské – zastávka Sparta. Pak jdi
kolmo od zastávky přes písečnou pláň a na kraji
zelené plochy jsme my. Začátek je v 17:30.
Hrajeme za každého počasí!
16.6.-18.6. 2006
Jizerky 2006
místo: Mariánskohorské
boudy, Jizerské hory
práce: pomoc v CHKO
Další zajímavé akce
První noc strávíme ve vlastních stanech poblíž
lesních školek v Harcově a druhý den se přesuneme
do několik set let staré chalupy vysoko v horách.
Čeká nás víkend v krásné přírodě Jizerských hor.
Zavzpomínejme, jak se žilo před několika sty lety,
kdy lidé neměli ani elektřinu, ani jiné výštěky
moderní techniky. Těšit se můžete na výber her s
tématikou životního prostředí a globalizačních
problémů naší civilizace.
účastnický poplatek: 40 Kč (20 Kč pro členy ZČ
HB Rozruch)
kontakt: Martin Perlík,608 526 635
[email protected]
Mohelnický dostavník 1.9.-3.9.2006
Mohelničák je tradiční místo setkávání Brontíků po
táborech a nabitém létě. Je to folkový a contry
festival, kde mají Brontosauři své aktivity – lanové
překážky, čajovnu, výstavu Ekofóru, Ekostan, hry a
spoustu dalšího. Sleze se tam kolem stovky
Brontíků. Všichni členové brontosaura a účastníci
letošních táborů mají vstupné snížené na 100 Kč na
celý víkend. Mohelnický dostavník probíhá od 1.9.
do 3.9. 2006, sháníme také pomocníky na brány a
vůbec na pomoc s našimi aktivitami. Zájemci se
obracejte
na
kanceář
Brontosaura
–
[email protected].
A to je z tohoto Bonzu vše, těším se na viděnou
v dalším čísle! A jestli budete mít nějaké povídání
z prázdnin a z táborů, pište na adresu:
[email protected] a já je zveřejním v záříjovém
Bonzu.
Martin
-9-