SWOT analýza chovu okrasných a akvarijních ryb

SWOT analýza chovu okrasných a akvarijních ryb
Lukáš Kalous, Jiří Musil, Jindřich Novák, Jiří Patoka & Miloslav Petrtýl
Katedra zoologie a rybářství, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
Česká zemědělská univerzita v Praze
Kamýcká 129
16521 Praha 6 – Suchdol
email: [email protected]
tel: +420608567521
Výzkumná zpráva zpracovaná v rámci projektu Technologické agentury České republiky č. TD010045
s názvem: „Numerická a funkční analýza sektoru akvakultury, včetně rekreačního rybářství, zaměřená
na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zlepšení stavu vodních ekosystémů“.
Úvod
Česká republika patří mezi největší vývozce tropických ozdobných ryb (Posel, 2003).
V Evropě, která je druhým největším teritoriem světového exportu, je s 39% podílem zcela
dominantní (Ploeg, 2004; Livengood a Chapman, 2007; Miller-Morgan, 2009; Peay, 2009).
Hodnota exportu akvarijních ryb z ČR se podle oficiálních celních statistik pohybuje
dlouhodobě na úrovni více než 400 miliónů korun. Lze se domnívat, že skutečný vývoz
dosahuje objemu ještě většího. V průběhu let 1998-2007 vývoz prokázal roční CAGR
(Compounted Annual Growth Rate) ve výši 8 %. Domácí produkce ukazuje CAGR 7 %. CAGR
dovozu během stejného období představoval 24%, když import v roce 2007 dosáhl téměř
výše 60 miliónů Kč (FAO, 2007).
Základy úspěšného exportu akvarijních ryb lze spatřovat zejména ve dvou
historických aspektech: Prvním je dlouholetá tradice akvaristiky v českých zemích, spojená
s odborným základem, který představovali vysokoškolští pedagogové a vědečtí pracovníci
(Babák, Hykeš, Oliva, Frank a další), kteří se aktivně podíleli jak na spolkovém životě, tak na
vydávání akvaristických periodik a popularizujících publikací. Druhý pak vychází ze
státní podpory chovu, výkupu a vývozu v období 70. a 80. let, kdy akvarijní ryby
představovaly významný zdroj devizových prostředků.
Česká akvaristika je od 90. let intenzivně konfrontována s trendy vývoje chovatelství
v moderních evropských zemích, USA a Japonsku. Výsledkem je ubývání široké obce odborně
zdatných chovatelů, chodících do běžného zaměstnání a k tomu navíc schopných produkovat
odchovy. Česká akvaristická obec se stále více polarizuje na velkou skupinu tzv. konzumentů,
kteří vnímají akvárium jako součást bytové kultury a ryby nakupují podle barev, a menší obec
producentů, kteří vesměs ve farmách rodinného typu produkují několik druhů pro obchod.
Profesionalizace českých producentů dospěla v současné době do stadia, kdy za typický,
modelový příklad lze považovat zařízení při rodinném domě s cca 20 000 – 80 000 l vody,
napájené z vlastní studny a obsluhované 2-4 členy rodiny, z nichž alespoň pro některé
znamená tato činnost hlavní nebo i jediný zdroj příjmů. Velké exportní firmy s obratem okolo
50 mil Kč ročně, kterých je v ČR několik, pak, nejenže ryby vykupují, ale také samy produkují,
případně dovážejí z asijských pěstíren potěr (juvenilní stádia ryb) a dochovávají jej do tržní
velikosti. I přes energetickou náročnost, relativně drahou pracovní sílu a závislost na kurzu
koruny vůči euru a dolaru se Česká republika udržuje na 2. - 4. místě mezi světovými
exportéry (za Singapurem a na úrovni Malajsie, Indonésie a Hongkongu). Jakkoli jsou čeští
producenti a exportéři konfrontováni s narůstající konkurencí, zejména asijských zemí,
rostoucí dovoz signalizuje dobrý reexportní potenciál ČR. V posledních letech bylo
realizováno i několik pokusů českých firem o investiční expanzi do asijských (Vietnam) i
evropských (Německo), s cílem založení společných či samostatných podnikatelských aktivit.
Potenciál budoucího posílení úlohy ČR jako vstupní brány pro okrasné ryby do Evropy lze
kromě zkušenosti a výše uvedených restrukturalizačních invencí českých chovatelů a
exportérů nalézt i v geografické poloze.
Je překvapivé, že státní instituce trvale přehlížejí tento významný segment domácí
ekonomiky, exportu i výzkumu. Produkce konzumních ryb se v ČR dlouhodobě udržuje na
úrovni cca 20 000 t/rok, což při průměrné hodnotě cca 50 Kč za 1 kg ryby představuje částku
okolo jedné miliardy Kč. Zhruba polovina produkce (cca 500 mil. Kč) je určena pro vývoz a
jedná se o částku zcela srovnatelnou s exportem ryb okrasných – akvarijních. Čeští akvaristé
a vědci (Frank, Oliva, Balon) stáli u základů svébytného multidisciplinárního oboru
akvariologie, který je např. v Německu zcela legitimní součástí vědeckovýzkumných proudů.
Přitom výzkum tropických ryb má v ČR dlouhou tradici a vysokou odbornou úroveň
(Musilová a kol., 2009; Petrtýl a kol., 2011; Říčan a kol., 2013; Šlechtová a kol., 2006).
Metodika
SWOT analýza a některá vstupní data pro výpočet uváděných charakteristik segmentu
akvarijních a okrasných ryb byly získány z dostupných literárních podkladů, za pomoci
dotazníků a rozhovorů se specialisty v oboru, zástupci akvarijních firem a chovateli ryb.
Pro specifikaci jednotlivých silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb bylo využito řízené
diskuse s vybranými respondenty, především specialisty v oboru, a to zejména formou
osobních návštěv v letech 2012 a 2013. Po zhodnocení a shrnutí byly formulovány jednotlivé
body SWOT analýzy v příslušných kategoriích. Osloveno bylo celkem 15 expertů, včetně
členů řešitelského týmu. Některé informace získané pomocí dotazníkového šetření byly
porovnány s pracovní verzí SWOT analýzy připravenou řešitelským týmem. Následně byla
hodnocena významnost jednotlivých bodů v užší pracovní skupině.
Měření proběhlo na základě pořadí, které bylo jednotlivým tématům přiřazeno. Při
samotné syntéze hodnocení byly využity následující metody:
1) průměrná hodnota pořadí se zohledněním míry variability,
2) standardizace součtem pořadí.
Syntéza hodnocení jednotlivých témat pro SWOT analýzu byla provedena jako porovnání
výsledků obou výše uvedených metod.
Vstupní data pro výpočty odhadu obchodu s okrasnými rybami:
-
tržby za akvarijní ryby stvoří 15% z celkových tržeb za akvarijní hobby, většinu tvoří
prodej zařízení a doplňků (Patočková & Štický, 2003),
-
jako koníčka měla někdy chování rybiček asi každá třetí až čtvrtá rodina (Patočková &
Štický, 2003),
-
poměr akvaristů v populaci obyvatel České republiky 1:260 (OFI, 2013),
-
rybičky na prodej chová přes tisíc akvaristů, prodávají se asi v tisícovce obchodů,
-
prodej cca 80 000 ks ryb v ČR jednou za 14 dní (vyplývá z informací z prodejen
akvarijních ryb a chovatelských trhů),
-
průměrná cena ryby cca 20,‐ Kč (vyplývá z informací z prodejen akvarijních ryb, a
chovatelských trhů),
-
v jednom akváriu průměrně 40 ryb (vyplývá z dotazníkového šetření a rozhovorů se
specialisty),
-
počet obyvatel v ČR je 10 513 834 (ČSÚ, 2013),
-
průměrná doba dožití ryby v akváriu je 0,75 roku (vyplývá z dotazníkového šetření a
rozhovorů se specialisty),
-
útrata akvaristy ročně za ryby se pohybuje cca 800 Kč (vyplývá z dotazníkového
šetření a rozhovorů se specialisty)
Výpočet 1
40.000 ks ryb týdně * 52 týdnů = 2.080.000 ks ryb za rok
2.080.000 ks ryb * 20 Kč = 41.600.000 Kč
Výpočet 2
10.513.834 obyvatel / 260 = 40.438 akvaristů
40.438 akvaristů * 800 Kč = 32.350 000 Kč
Výpočet 3
40 ks ryb / 260 obyvateli = 0,15385 ryby na jednoho obyvatele
0,15385 * 10.513.834 obyvatel = 1.617.553 ryb v ČR
1.617.553 ryb v ČR / 0,75 roku = 2.156737 prodaných ryb za rok
2.156737 ryb * 20 Kč = 43.134.740 Kč
Výsledky:
Průměr všech tří výpočtů = 39028247 ≈ 40 miliónů korun je utraceno za rok za
akvarijní ryby v ČR. 40 miliónů korun utracených za ryby představuje 15 % veškeré útraty za
akvarijní zboží. Veškeré akvarijní zboží včetně ryb má roční příjem v ČR přibližně 266 miliónů
Kč.
Významné poznatky získané během rozhovorů
Vnitřní trh s akvarijními rybami v ČR je z velké míry tvořen nákupem ryb od chovatelů
– producentů přímo do maloobchodních prodejen a jejich nabízení konečnému spotřebiteli.
Nezanedbatelné množství ryb se prodá přímo od chovatelů na chovatelských trzích.
Naprostá většina ryb z exportu je prodána do Evropy. Menší a střední firmy obchodují
zejména se zeměmi ve střední Evropě. Velké firmy vyváží akvarijní ryby i do vzdálenějších
zemí (Španělsko, Itálie, Velká Británie, Skandinávie apod.). Dalším velkým odběratelem je
Rusko, popř. Estonsko, Lotyšsko, Litva. Několik obchodníků vyváží ryby také do Japonska,
Číny a USA.
Z ryb odchovaných v ČR tvoří největší obraty (cca 15 – 25 %): neonka červená
(Paracheirodon axelrodi), neonka obecná (P. innesi), krunýřovec (Ancistrus sp.), skalára
amazonská (Pterophyllum scalare), tetra Bleherova (Hemigrammus bleheri), parmička
čtyřpruhá (Puntius tetrazona), mečovka mexická (Xiphophorus helleri), živorodka ostrotlamá
(Poecilia sphenops), cichlidka Ramirezova (Mikrogeophagus ramirezi) a východoafrické
cichlidy z jezer Malawi a Tanganika.
Importované ryby se dovážejí zejména z Asie [Singapur, Thajsko, Indonésie, Vietnam,
Taiwan, Malajsie, Indie, Čína ‐ z 95 % závojnatky, Japonsko ‐ z 95 % barevní kapři - koi, Jižní
Ameriky (Brazílie, Kolumbie, Peru, Venezuela, Paraguay) a Afriky (Nigérie, Kongo)]. Někteří
obchodníci také odebírají akvarijní ryby z velkých farem v Rusku. Malé množství ryb se do
Česka dováží ze Slovenska. Jen velmi malé množství ryb se dováží z ostatních zemí EU.
Z importovaných druhů tvoří největší obraty (cca 10 – 20 %): živorodka duhová
(Poecilia
reticulata),
plata
skvrnitá
(Xiphophorus
maculatus),
živorodka
velkoploutvá/širokoploutvá (Poecilia velifera/latipinna), bojovnice pestrá (Betta splendens),
čichavec zakrslý (Trichogaster lalius), sekavka nádherná (Chromobotia macracanthus),
parmička žraločí (Balantiocheilos melanopterus), sekavec příčnopásý (Pangio kuhlii),
parmička siamská (Crossocheilus siamensis) a tzv. závojnatky – tedy dlouhoploutvá forma
karase zlatého (Carassius auratus).
Několik velkoobchodních firem se ve zvýšené míře zabývá prodejem ryb do české
maloobchodní sítě, ale většina velkoobchodníků se specializuje na export. Naprosto
zanedbatelné množství ryb se prodá z velkoobchodních firem přímo konečným
spotřebitelům v ČR (nejčastěji formou internetových prodejen).
U největších přibližně sedmi firem tvoří přibližně 1/3 obratu ryby z importu. Menší
velkoobchodníci obchodují v naprosté většině (z více než 90 %) s rybami od českých
chovatelů.
Nejmenší množství živých zvířat se obecně prodává v období letních prázdnin.
Nejvyšší tržby bývají od listopadu do ledna.
Prodej okrasných studenovodních ryb tvoří v jarních měsících až 1/3 objednávek.
Jedná se zejména o barevné formy karase zlatého (Carassius auratus), barevné formy koi
(Cyprinus rubrofuscus), v menší míře také barevné formy jesena (Leuciscus idus), lína (Tinca
tinca) a perlína (Scardinius erythrophthalmus). Barevné formy karase pocházejí z velké části
z českých rybářských firem, část se dováží z Asie, ale také např. z Itálie. Barevné formy koi
pocházejí z velké části z českých rybářských firem, ale nejvyšší kvalita (mnohdy také
několikanásobně vyšší cena) je u koi z Japonska a Izraele.
Analýza situace
Jako strategie využití stavící na silných stránkách české akvaristiky a využívající příležitosti
z vnějšího prostředí (SO strategie) byly navrženy:
1) Založení vědeckovýzkumné základny, která by jednak zajišťovala vzdělávání, osvětu a
popularizaci vědeckých výsledků, jednak by poskytovala pro praxi metodické návody
k rozmnožování problematických druhů ryb, návody k léčbě nemocí, efektivní
způsoby výživy atd.
2) Orientace na export dospělých (vzrostlých, výstavních) exemplářů, které jsou trvale
nedostatkovým artiklem, u něhož je možné lépe prosazovat žádoucí cenovou politiku.
Ze strategií hledání, které zlepšují slabé stránky organizace při využití příležitostí
z vnějšího prostředí (WO strategie) byly vybrány:
1) Rozšíření nabídky studijních možností o krátkodobé specializované kurzy (chemie
vody, hygiena, množení problematických druhů, management pro exportéry, biologie
tropických vod atp.), které umožní zejména producentům, kteří nemají prostor pro
systematické vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělávání, získávání speciálních
znalostí ve zvolených oblastech.
2) Založení organizace sdružující producenty a obchodníky, hájící jejich zájmy, zajišťující
kontakt se státními institucemi, případně působící jako mediátor mezi zájmovými
skupinami, a vytvářející atmosféru sounáležitosti a hrdosti.
3) Zajistit podporu zájmům chovatelství na úrovni ústředních orgánů a potřeby oboru
promítnout do legislativních procesů (hlavními okruhy jsou CITES, welfare, GMO).
Strategií konfrontace (ST strategie), která pomocí silných stránek omezuje a nebo se
vyhýbá hrozbám přicházejícím z vnějšího prostředí je následující:
1) Zakládání farem s českou účastí v tropických zemích, které umožní spojení českých
zkušeností a odbornosti s podmínkami nízké energetické náročnosti a levné pracovní
síly.
2) Zakládání vlastní velkoobchodní sítě v západní Evropě, které může být významné
pro větší české subjekty. Vybudování zázemí (velkoobchodu) v zahraničí umožní
přímý kontakt s maloobchodem i konečnými spotřebiteli, což významně zvýší
obchodní marži a rozšíří prostor pro cenovou politiku.
3) Prezentace na výstavách a veletrzích je dosud využívána českými subjekty jen
omezeně (cena plochy, stánku), případně bez významnější vazby na obchodní aktivity
(mezinárodní soutěže živorodek, bojovnic).
Ze strategií vyhýbání (WT strategie), které minimalizují slabé stránky systému a vyhýbají
se hrozbám přicházejícím z vnějšího prostředí, bylo zvoleno:
1) Míra zisku českých vývozců klesá. Podbízení se zahraničním zákazníkům dosahuje
vysokého stupně; exportéři dodávají ryby dokonce i po párech, dopravují zásilky
automobily na neúměrné vzdálenosti (Portugalsko, Španělsko), hledají místa
působení s vlastními zdroji podzemní vody. Výkupní ceny ryb klesají a u některých
druhů jsou nižší než v 80. letech. Je třeba vyhýbat se konkurenci s levnou asijskou
produkcí a soustředit se na tradiční české produkty, kterými jsou zejména všechny
druhy neonek, dále výstavní živorodky, problematické ryby (peřovci rodu Synodontis,
sekavky, kaprovité ryby rodu Epalzeorhynchos), cichlidy z východoafrických jezer a
novinky (které čeští chovatelé tradičně rozmnožují mezi prvními), u nichž je možné
vyjednat vyšší ceny.
SWOT analýza
Silné stránky (S)
Slabé stránky (W)
Vnitřní faktory
1. Dlouhodobá tradice
2. Odborná úroveň
3. Kvalita
4. Flexibilita rodinných farem
1. Vysoká energetická
náročnost
2. Stagnace až snižování
výkupních i vývozních cen
3. Neschopnost prosadit vyšší
cenu za vysokou jakost
4. Neorganizovanost
Příležitosti (O)
1. Popularita vodních
organismů
2. Geografická pozice ČR
3. Reexport
4. Výuka oboru na středních a
vysokých školách
Strategie využití (SO)
1. Založení seriózní
vědeckovýzkumné základny
(S2,4 /O4)
Hrozby (T)
1. Levné importy z Asie a
přírody
2. Nestabilní valutové kursy
3. Hygienické problémy s
importy
4. Obchodní restrikce a
byrokracie (ochrana přírody,
GMO, welfare)
Strategie konfrontace (ST)
1. Zakládání farem s českou
účastní v tropických zemích (S
1,2 / T 1,3)
2. Zakládání vlastní
velkoobchodní sítě v západní
Evropě (S 2,3,4 /T1,2,3)
3. Prezentace na výstavách a
veletrzích (S1,2,3,4/T1
Strategie hledání (WO)
1. Rozšířit nabídku studijních
možností o krátkodobé
specializované kurzy (chemie
vody, hygiena, množení
problematických druhů,
management pro exportéry,
biologie tropických vod atd.
atp.) (W1,2,3/O4)
2. Založit organizaci sdružující
producenty a obchodníky
(W2,3,4/O1,2,3)
3. Státní podpora chovatelství
(W3,4/O1,2,3,4)
Strategie vyhýbání (WT)
1. Soustředění na tradiční české
produkty (W2,3/T1,3)
Vnější faktory
2.Export dospělých ryb (S
2,3,4/O1,3)
Diskuze a závěr
Jak vyplývá z úvodu této zprávy, akvaristika (resp. produkce akvarijních ryb a dalších
spřažených produktů) je pro celý hobby sektor celosvětově významná oblast obchodu s
překvapivě vysokou exportní hodnotou na úrovni 350 miliónů USD (Ploeg, 2013). S ohledem
na postupující globalizaci a rozšiřování euroamerické a východoasijské kultury lze
předpokládat, že zájem o chovy zvířat bude nadále vzrůstat.
Z výše naznačených příležitostí a ohrožení přicházejících z vnějšího prostředí,
vnitřních silných a slabých stránek české akvaristiky byla vypracována předložená SWOT
analýza. S ohledem na socioekonomické globalizační trendy lze předpokládat, že zájem o
chovy zvířat bude významně vrůstat. Hlavní potenciál lze spatřovat v rychle se rozvíjejících
velkých ekonomikách (Čína, Brazílie, Indie). Akvarijní ryby lze považovat za jeden
z nejperspektivnějších segmentů celého sektoru, zejména vzhledem k minimálním
negativním vlivům na zdraví i pohodlí člověka. Před Českou republikou stojí nelehký úkol
využít potenciálu a know how zdejších chovatelů, které byly formovány několik desetiletí, v
konkurenčním boji s ostatními světovými producenty a exportéry akvarijních ryb. Z
dostupných zdrojů lze konstatovat, že se České republice stále daří držet významnou
světovou pozici v rámci vývozu a produkce. Tato pozice je podle našich analýz ohrožena
především
nárůstem
produkčních
nákladů
(energie,
voda,
lidská
síla)
s
rizikem
snížení
konkurenceschopnosti, především vůči producentům v jihovýchodní Asii. Jak uvádí Posel
(2004), pro udržení či případně posílení pozice České republiky na poli produkce a exportu
akvarijních ryb bude nezbytné vytvořit funkční strukturu podporující rozvoj produkce a
exportu. Posel (2003) ve své práci uvádí několik zásadních opatření pro udržení významu
produkce a exportu akvarijních ryb, naše analýza je v mnohém potvrdila.
Důležité aktivity pro udržení konkurenceschopnosti akvarijního sektoru v České
republice podle Posla (2003), upravené v rámci této studie, jsou:
-
Pevné začlenění oblast akvaristiky do vědeckovýzkumných programů v Česku.
-
Zajištění státní podpory odvětví produkce a exportu akvarijních ryb.
-
Podpora kapacitace odborníků v sektoru akvaristika na všech stupních vzdělávání.
-
Podpora rozvoje přímé spolupráce mezi kapacitačními zařízeními a praxí.
-
Ustanovení organizace producentů a exportérů akvarijních ryb v ČR, která by
zabezpečovala stálý kontakt se státními institucemi v Česku a v zahraničí.
-
Podpora propagace českých firem v zahraničí formou účasti na veletrzích a
podobných
akcích.
Literatura
ČSÚ (2013): Český statistický úřad. Obyvatelstvo k 30. 9. 2013. dostupné na webu:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide (12/2013)
FAO (2007): Global Ornamental Fish Industry ‐ An overview of FAO Trade Data, FAO, Rome.
Available on http://www.scribd.com/doc/64002208/Global‐Ornamental‐Fish‐Industry‐An‐overview‐of‐FAOTrade‐Data
(12/2013)
Livengood E.J. & Chapman F.A. (2007): The ornamental fish trade: An introduction with
perspectives for responsible aquarium fish ownership. University of Florida IFAS,
Gainesville, 124 p
Miller‐Morgan T. (2009): A Brief Overview of Ornamental Fish Industry and Hobby. In:
Roberts H.E. (ed.), Fundamentals of Ornamental Fish Helath, Blackwell Publishing, New
york, 25–32
Musilová, Z., Říčan, O., & Novák, J. (2009). Phylogeny of the Neotropical cichlid fish tribe
Cichlasomatini (Teleostei: Cichlidae) based on morphological and molecular data, with the
description of a new genus. Journal of Zoological Systematics and Evolutionary
Research, 47(3), 234-247.
OFI (2013): Ornamental Fish International's Web Site, http://www.ornamental‐fish‐int.org/ (11/2013)
Patočková, M. & Štický J. (2003): V českých akváriích plavou miliony. MF DNES 23.12.2003
Peay S. (2009): Invasive non‐indigenous crayfish species in Europe: Recommendations on
managing them. Knowl. Managt. Aquat. Ecosyst., 394–395, 1–9.
Petrtyl, M., Bohlen, J., Kalous, L., Bui, A. T., & Chaloupkova, P. (2011). Loaches and the
environment in two provinces in Northern Vietnam. Folia Zoologica,60, 368-374.
Ploeg, A. (2004): The Volume of the Ornamental Fish Trade. Ornamental Fish International.
FAO, Rome, p. 48‐61
Ploeg, A. (2013). Trade – the status of the ornamental aquatic industry, Ornamental Fish
International (OFI) Journal 72. May 2013
Posel, P. (2003): Ekologické aspekty světové akvaristiky. Disertační práce, Zemědělská
fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. pp 99
Říčan, O., Piálek, L., Zardoya, R., Doadrio, I., & Zrzavý, J. (2013). Biogeography of the
Mesoamerican Cichlidae (Teleostei: Heroini): colonization through the GAARlandia land
bridge and early diversification. Journal of Biogeography, 40(3), 579-593.
Sýkora L. (2007): The Czech case study – Social Inequalities in Urban Areas and Their
Relationships with Competitiveness in the Czech Republic. Pp.: 77‐104. In: Szirmai V. (ed.):
Social Inequalities in Urban Areas and Globalization. The Case of Central Europe. Pécs:
Centre for Regional Studies of Hungarian Academy of Science, 115 pp
Šlechtová, V., Bohlen, J., Freyhof, J., & Ráb, P. (2006). Molecular phylogeny of the Southeast
Asian freshwater fish family Botiidae (Teleostei: Cobitoidea) and the origin of polyploidy
in their evolution. Molecular phylogenetics and evolution,39(2), 529-541.