Time_Out_uplny_Konec

Milí žáci, učitelé, čtenáři,
s ohromnou lítostí Vám musím sdělit, že časopis vydávaný mou osobou, končí. K tomuto kroku mě
vedlo několik důvodů, které prostě nešli ignorovat.
1) Velký nedostatek času. Dříve jsem vše zvládal, ale nyní je to horší. Na časopis mi zbývá stále
méně času a to i proto, že…
2) Noviny vydávám sám. Dříve se pokoušel se mnou psát Slávek Kučera, ale po každé vychladl
a přestalo ho to bavit. Je převelice těžké, aby jeden žák napsal za jeden měsíc 12 stránek a
ještě k tomu hrál závodně fotbal. Čtyři roky jsem to zvládal, jenže 9. třída je o něčem
jiném….
3) Jsem v deváté třídě a jak je jistě známo, devátou třídou končím na této škole (snad
nepropadnu ☺). A protože není nikdo, kdo by za mě tuhle práci vzal, tak jsem nucen
skončit se psaním. Odejdu a se mnou odejde Time Out.
A proto jsem se rozhodl, že alespoň napíši poslední číslo tohoto časopisu, abych se rozloučil ve vší
úctě.
Váš Šéfredaktor
Lukáš Richtrmoc
Fenomén Iphone ..................................................................................................................................... 2
Zajímavůstky.cz ....................................................................................................................................... 3
History – Operace Overlord..................................................................................................................... 4
Globální problémy lidstva........................................................................................................................ 6
Fotogalerie............................................................................................................................................... 7
Sportovní akce ......................................................................................................................................... 8
Střípky ze školy ...................................................................................................................................... 12
1
Fenomén Iphone
Sedm her na iPhone, se kterými zaručeně nešlápnete vedle
Obliba iPhone jako herní platformy neustále roste. - více zde Rozhodli jsme se, že se na základě vlastních zkušeností, ale i doporučení našich přátel a
kolegů, pokusíme sestavit top ten her na iPhone. Přesněji řečeno jde o žebříček sedmi nejlepších her, které nás aktuálně baví hrát.
Mělo to i svá úskalí. Kvalitních her existuje mnoho a vybrat deset nejlepších, s přihlédnutím k tomu, že u každého by podobný žebříček vypadal jinak,
je v podstatě nemožné. Proto naši sestavu berte spíše jako inspiraci. Tipy na hry, které nejvíce baví vás, nám samozřejmě napište do diskuze.
Flight Control
Flight Control je jednou z těch vysoce návykových her, jejíž kouzlo oceníte až v okamžiku, kdy jí poprvé vyzkoušíte. Zní to jednoduše: na obrazovku
přilétají letadla nebo vrtulníky a vy je navádíte na přistávací dráhy. To provedete tak, že se prstem dotknete stroje a táhnutím vyznačíte cestu na
ranvej. Problémy nastávají v okamžiku, kdy už je strojů na obrazovce příliš a vy máte co dělat, aby nedošlo ke kolizi. Poslední aktualizace hry přidala
dvě nová letiště. Cena: 0,79 € (zhruba 22 Kč)
7 Cities
Vaším úkolem je ochránit město pomocí vhodně umístěných ochranných věží podél řeky. Jedná se o klasickou Tower Defense hru zasazenou do
pirátského prostředí. Po řece ve vlnách připlouvají různorodí nepřátelé, kteří prozkouší vaší obranu. Různé typy věží se hodí proti odlišným
protivníkům. Takže zatímco jedno kolo jste s přehledem ustáli, protože si vaše věže skvěle poradily s obrněným, ale pomalým protivníkem, další jste
projeli na plné čáře proti nepřátelům sázejícím na množství. 7 Cities nabízí kampaň, v podstatě na úrovni tutorialu, v níž si za body odemknete
všechny věže. Peklo začne až pak. Mezi vychytávky patří získávání zkušeností věží a systém vylepšování. V jedné z aktualizací byl přidán i volný režim, v
němž si bludiště stavíte sami jen za pomoci věží. Cena: 0,79 € (zhruba 22 Kč)
iFighter
Jako letecké eso za druhé světové budete ničit tajné prototypy zbraní nacistů. Tolik k příběhu. Herně jde klasickou 2D arkádu, v níž střílíte do všeho
pohyblivého tak, aniž byste sami byli zasaženi. Přestože iFighter nabízí pouhé čtyři úrovně, svojí příjemnou obtížností to není kousek pro rozmazlené
hráče. Jediné spřátelené duše představují zbraňová vylepšení, případní pomocníci na křídlech a tlačítko poslední záchrany v podobě bomby, která
„vyčistí“ obrazovku. Hra nabízí tři typy ovládání, mně osobně nejvíce vyhovovalo naklánění telefonu se zapnutou automatickou střelbou. Celkově
iFighter představuje příjemnou vzpomínku na patnáct až dvacet let staré hity, kterou si můžete zahrát kdykoliv. Cena: 0,79 € (zhruba 22 Kč)
Need for Speed: Undercover
Zatímco na osobních počítačích a konzolích zažívá slavná závodní série horší časy, na iPhone jsme se dočkali výborných závodů. Ty nabízí, kromě toho
nejdůležitějšího, a to požitku z jízdy, tuning, našlapaný hudební soundtrack a v neposlední řadě i povedenou grafiku. Pokud jde o ovládání, opět si
vystačíme s nakláněním telefonu pro manipulaci s volantem a několika jednoduchými gesty na displeji. Například táhnutím prstu po displeji nahoru
aktivujeme nitro. Cena: 5,49 € (zhruba 150 Kč)
StoneLoops! of Jurassica
Jedná se o klasické puzzle v luxusním zpracování motivu doby dinosaurů. Brouk v předem viditelném žlábku tlačí před sebou různě barevné kuličky.
Úkolem hráče je střílet kuličky ze spodní obrazovky tak, aby se vytvořil řetěz. A ve výsledku tak zničil všechny kuličky na herním stole dříve, než
dosáhnou cíle. Samozřejmě nechybí různé bonusy, například explodující střela, která zlikviduje kuličky v daném místě hromadně. Varování na závěr:
hra je opravdu návyková. Cena: 0,79 € (zhruba 22 Kč)
Blimp
Pamatujete si ještě hry jako Space Taxi nebo Ugh!? Že ne? Nevadí. Šlo o to dopravit pasažéra z místa A do místa B tak, aniž by do hráče něco narazilo a
on sám pilotovaný stroj svým řízením nezničil. Blimp funguje na stejném principu. V horkovzdušném balonu převážíme pasažéry, sbíráme bedny a
podobně. Jako bonus shazujeme bomby na nepřátele. Zábava spočívá v manévrování a nutno dodat, že Blimp je radost ovládat. Pochvalu také zaslouží
stylová grafika a komiksové příběhové obrázky mezi misemi. Cena: 2,39 € (zhruba 65 Kč)
Defender Chronicles
Jedná se o novinku, která vnáší poměrně svěří vítr do strategických her, v nichž rozmísťujeme věže a stavíme se na odpor vlnám nepřátel (zkrátka
Tower Defense). Dosud jsme byli zvyklí, že na podobné hry nahlížíme z ptačí perspektivy. V Defender Chronicles se na scénu díváme z boku, přičemž
vlny nepřátel přicházejí po plošinkách. Na začátku můžeme stavět dva typy věží (rytíře a lučištníky) a také nepřátelé chodí pouze z jedné strany. To se
později změní :). Za zabité nepřátele získáváme peníze, které investujeme do vylepšování věží. Nechybí ani globální kampaň s RPG prvky. Za vyhranou
bitvu získáváme zkušenosti a císařské tokeny, které lze v obchodě vyměnit za lepší výbavu. Dodejme, že přehled nad scénou udržuje možnost zoomu.
Cena: 2,39 € (zhruba 65 Kč), zaváděcí cena
* Všechny hry lze koupit přes App Store
2
Zajímavůstky.cz
[
Mladý zloděj omylem poslal
policistům SMS o loupeži
Dva mladíci z amerického města Boca Raton si
naplánovali, že vyloupí jeden dům v tiché ulici.
Jenže když s kradenými věcmi vyšli na ulici,
zahlédli je sousedi. Okamžitě se dali na útěk a
pro jistotu se rozdělili. Policie však jednoho
mladíka chytla a v okamžiku, kdy od něj
přebírali část ukradených věcí a také mladíkův
mobil, přišla na něj sms od jeho kumpána.
Podrobně mu popsal cestu k zaručeně
bezpečnému úkrytu, kde na něj teď čeká...
Muž málem zemřel jen aby si dal
pivo
Mistrovství světa v pojídání
kopřiv
Tento víkend se v malé anglické vesničce
Marshwood sešlo 65 lidí z celého světa, aby se
zúčastnili soutěže o největšího jedlíka kopřiv.
Tato soutěž vznila v roce 1989, kdy se v místní
hospodě pohádali dva opilí sedláci, kdo má na
pozemku víc kopřiv. Jeden z nich pak prohlásil,
že sní jakoukoli kopřivu, která je větší než ty na
jeho pozemku. A tak už dvacet se snaží soutěží
sníst, co nejvíce kopřiv a při tom si nezpůsobit
vážnější zdravotní problémy. Pro letošní rok se
stal vítězem pan Simon Slee, který dokázal sníst
76 kopřiv.
Trocha Poezie s Sue Townsendovou…
Další deník Adriana Molea z úspěšné dílny Britky Sue Townsendové nedoporučuji číst
nikomu, kdo se bojí záludných labutí / věří, že novým úvěrem může zachránit
katastrofický stav úvěru prvního / upíná svou vizi budoucnosti na rekonstrukci starého
vepřína. Rozhodně ať se ke knize neuchyluje ten, kdo se chce před spaním nějakou
knížkou jen „uspat“ / hoří mu termín v práci / nestíhá dopisovat diplomku… zkrátka
nikdo, kdo nemá minimálně celý den volna. Určitě se totiž nebude moct od absurdních
zážitků Adriana odtrhnout stejně jako já. Se stoprocentní důvěrou ať se na Sue
Townsendovou obrátí každý, kdo se chce pobavit a ujistit se, že nikdy není tak zle... aby
nemohlo být ještě hůř. Tak zní totiž nechtěné životní krédo Adriana Molea.Svůj šestý
deník si Adrian začíná psát, když je mu čtyřiatřicet let. Těm, kdo zhltli předchozích pět
dílů tak jako já, musí být jasné, že ani u dospělého Adriana nelze očekávat vyzrálost,
zodpovědnost a normální život. Všichni ale víme, co se stane s opakovaným vtipem. A je
známo, jak to dopadá s pokračováním pokračování původně úspěšných knih. Jejich
kvalita velice často klesá s přibývajícími díly. Zčásti to platí i pro Townsendovou, její
původně neotřelý humor se časem trochu okouká, stejně jako tradiční ilustrace Václava
Kabáta. Nutno říci, že knize škodí pouze srovnání s jejími předchůdci, sama o sobě
nedostatkem vtipu netrpí. Ve srovnání s deníky, kdy jsme prožívali s Adrianem jeho
krušné dospívání, v tom nejnovějším začala autorka více politizovat – jak napovídá
samotný název, jedním z témat je Blairova zahraniční politika. Prostřednictvím
vystřízlivění hlavního hrdiny z naivní důvěry k Blairovu kabinetu se tak pod komickým
povrchem schovává i kritická rovina příběhu.Kritika je zacílena nejen proti politické
situaci v Británii a válce v Iráku, ale také konzumnímu způsobu života a extrémům, které
přináší – mluvící lednička budí Adriana ve dvě ráno sdělením, že se mu zkazilo mléko.
Nabroušenost proti současné společnosti ale podléhá diktátu autorčina sarkastického
humoru, který udává tón celé knihy připomínající Bridget Jones v mužském provedení.
Ani Townsendová svého hlavního hrdinu nešetří a v zájmu pobavení čtenáře jej nechá
téměř oženit s šílenou a jemu se protivící vyznavačkou zdravého životního stylu, jeho
rodiče vyhostí na stará kolena bydlet na zmrzlá pole s vyhlídkou života ve vepřínu,
každodenně jej nutí čelit hejnu rozzlobených labutí a neuspokojí ani jeho celoživotní
touhu po vydání vlastního románu. Adrian je zkrátka prvotřídní loserPrávě zkrachovalost
existence hlavního hrdiny, ale i schopnost podívat se na bezvýchodnou situaci s
ironickým nadhledem propůjčuje nejnovějšímu dílu Sue Townsendové tu správnou
šťavnatost – navzdory pověstné suchosti britského humoru. Pod tlakem kultury
happyendů ale i ztracený případ dostane šanci.... a vyvolená Daisy se dostane Adrianovi
za ženu. Čtenář je ukolébán a autorka si alespoň připravila půdu pro další pokračování.
Policie ve městě Edmonton řešila o
víkendu neobvyklý případ napadení. Do
baru v hotelu York přišel po 21. hodině
muž a objednal si pivo. Když mu ho
barman podal, všiml si, že muž je od
krve a má pod ramenem zabodnutý
nůž. Okamžitě zavolal záchranku a
policii. Když přijela záchranka, muž
odmítal ošetření, dokud nedopije svoje
pivo. Policie stále v okolí pátrá, co se
stalo, protože muž si pamatuje jen to
své pivo.
Cyklistovi se za jízdy
zapálily trenky
Polskému cyklistovi Mieczyslawu
Jasinskému (55) při jízdě na kole začaly
hořet trenýrky. Tento sportovec při
jízdě prý ucítil kouř, tak se podíval dolů
a hořel. Svědkové ho popsali jako
jedoucí pochodeň. Ještě se z něj
kouřilo, když ho našli. Lékaři mu
ošetřili popáleniny druhého stupně a
policisté šetřili příčinu požáru, i když je
na vině nejspíše tření a množství potu.
Na tvrzení: Sportem k trvalé invaliditě
zřejmě něco bude.
Půjde do vězení za
virtuální vraždu!
Japonští manželé hráli ve virtuálním
světě Maple Story. Jenže pak manžela
napadlo, že se v této hře se svojí
milovanou manželkou rozvede. 43letou manželku to naštvalo, a proto se
přihlásila na manželům login a jeho
postavu nechal zabít. Když muž zjistil,
že je mrtvý, ohlásil to na policii v
Sapporu. Policie pak zatkla jeho
manželku za neoprávněný přístup na
cizí účet a hrozí ji až 5 let vězení nebo
5000 dolarů pokuty.
3
History – Operace Overlord
Žádná z novodobých vojenských operací se svým významem nemůže vyrovnat 6.červnu roku 1944, kdy se spojenecká vojska vylodila na
březích Normandie. O této operaci bylo již napsáno mnoho knih a natočeno mnoho filmů. Historikové dokázali tuto operaci rekonstruovat
hodinu po hodině (zvláště dobrá rekonstrukce, byl dokument BBC Den D, který běžel na našich kanálech u příležitosti 60. výročí vylodění).
Závěry těchto studií jsou často překvapující. Politické pozadí vylodění v Normandii je zajímavé skoro stejně jako operace samotná. Vláda
USA po útoku na Pearl Harbor považovala za největšího nepřítele Japonsko a podobný názor měla i velká část americké veřejnosti. Velká
Británie měla zájem o posílení oblasti Středozemního moře. Winston Churchill proto prosazoval nejdříve útok na severní Afriku, poté na
Itálii a nakonec snad i na Balkán. SSSR požadoval otevření západní fronty, která měla přeskupit a roztrousit německé síly na západ. Stalin
Angličanům a Američanům příliš nevěřil a podezíral je ze společných úkladů proti SSSR. Je až absurdní, že se sovětské tajné služby
soustředily více na dění v USA než na informační válku s Německem. Když v roce 1942 došlo k invazi do Severní Afriky a v červnu
následujícího roku k vylodění na Sicílii, začalo se uvažovat o možném úderu v západní Evropě, konkrétně přes Francii. Na přelomu listopadu
a prosince se sešli Stalin, Roosevelt a Churchill na konferenci v Teheránu. Právě zde padlo rozhodnutí o urychlení příprav k vylodění v
severní Francii a byl dohodnut i následný plán postupu na Německo. Dohoda nebyla zadarmo. Stalin si vymohl aby poválečné hranice SSSR
odpovídali jeho hranici v roce 1941. To znamenalo zabrání pobaltských států a východního Polska. Součástí teheránského plánu bylo nejen
osvobození Francie, ale i zničení německých průmyslových center v Porúří, které mělo Němce vysílit před dobytím Berlína. Operace dostala
krycí název OVERLORD. Vojenská akce takové důležitosti vyžadovala přesné naplánování přesunů techniky, vojáků a vybavení. Jejich
soustředění ohrožovalo civilní obyvatele ve Velké Británii, vojáky bojující v jiných částech Evropy a v neposlední řadě i zásobování Anglie,
protože její zdroje závisely na zásobách z USA. Americké velení také muselo počítat s nasazením prakticky celého vojska v tichomoří.
Admirál King dal k 1. květnu 1944 k dispozici 31 123 plavidel vhodných k vylodění. Na operaci OVERLORD jich vyčlenil 2943 a to prý ještě z
velkým sebezapřením.
Místo a čas
Teheránská konference požadovala vylodění na jaře roku 1944. plánovaným datem byl 1. květen roku 1944. Kvůli přípravám musel být o
minimálně měsíc posunut. Největším a zcela zásadním problémem bylo počasí, měsíční fáze a hlavně místo kde vylodění uskutečnit. Podle
plánů z roku 1943 se jako nejvhodnější jevila Normandie, kde byly pláže dostatečně široké pro na nasazení dostatečného počtu vojáků a
techniky a přitom bylo poměrně slabě chráněné ( osobně by mě zajímalo co by na tuto zprávu řekli veteráni z Omahy ). Jako nevhodné bylo
označeno pobřeží Belgie, kde potřebný prostor nebyl, nebo dobře chráněné a opevněné okolí města Pas –de- Calais. Právě v těchto místech
německé velení vylodění očekávalo, jelikož Lamanšský průliv je v těchto místech nejužší a vzdálenost do Porúří je nejkratší. Velením celé
této operace byl pověřen generál Dwight „Ike“ Eisenhhower. K úspěchu akce bylo potřeba ještě jedné důležité věci: aby se nikdo
nedozvěděl, že noha spojence půjde na Německo právě přes Normandii.
Válka informací
Zavést nepřítele na falešnou stopu – tento cíl měla operace Foritude, velká hra tajných služeb, která měla německé velení přesvědčit, že se
chystá invaze, ale u Pas – de – Calais. Do čela fiktivní operace byl jmenován generál Patton. Éter se hemžil falešnými zprávami a hlášeními o
neexistujících přesunech lodí. Byly vyrobeny gumové tanky, které měli upoutat pozornost od skutečného soustředění na Normandii.
Komunikace britských diplomatů se zbytkem světa byla kvůli bezpečnosti zakázána a britské bombardéry zasypávali okolí falešného místa
invaze tunami pum.
Německé slabiny
Němečtí generálové vylodění v západní Evropě čekali už dávno. Od dubna roku 1942 byl budován Atlanský val, který vyzbrojen našimi
kulomety a zvony z pohraničních pevností sahal od norského Severního mysu až po španělské hranice. Tento val měl zabránit vstupu
spojenců na evropské území. Německé velení si však moc dobře uvědomovalo, že zaminované pobřeží a železo-betonové bunkry a
protipěchotní a protitankové zátarasy nemohou spojence zastavit, ale pouze zpomalit. Německé vrchní velení nepodléhalo jedinému muži
na rozdíl od spojeneckého a proto bylo poznamenané určitou rivalitou mezi maršály Rommelem a von Rundstetem. Ten byl formálně
nadřazen Rommelovi, který však měl volný přístup k Hitlerovi a těšil se jeho velké přízni. Žádný z nich však neměl větší vliv na Luftwaffe (
německé vzdušné síly ), námořnictvo, elitní jednotky Waffen SS. Posádky bunkrů na francouzském pobřeží většinou tvořili vojáci, jež
nemohli být z nějakého důvodu nasazeni na východní frontě. Značná část jich byla ruské či gruzínské národnosti a dále tzv. Volksdeutsche,
lidé německého původu žijící mimo území Německa, jimž často chybělo vlastenecké nadšení.
Začíná Den D
Dezinformační válka se spojencům vyplatila. Německé velení rozmístilo v okolí Pas – de – Calais dvacet svých divizí, zatímco na bretaňském
a normandském pobřeží jich bylo jen čtrnáct. Rommel požadoval, aby byla většina tanků umístěna na pobřeží, jenže Hitler k tomu dal jen
částečný souhlas. Spojenci proto museli překonávat těžkou kulometnou palbu jen na některých místech, o to větší však byly ztráty na
místech jež byly takto bráněny. Důležité také bylo, že němci neměli k dispozici meteorologické předpovědi spojenců. V době před dnem D
bylo počasí dost bouřlivé. Einsenhower chtěl vylodění opět posunout, ale meteorologické stanice v severním Atlantiku hlásili, že se 6.
června bouře uklidní. Operace Overlord mohla začít.
4
Omaha - pláž omytá krví
Úspěch vylodění tkvěl i v dalších příznivých náhodách. Rommel, který nic netušil byl na návštěvě u své ženy. Pro von Rundsteta byl
rozsah operace tak překvapující, že jí dlouho nechtěl uvěřit a pokládal jí za léčku. Zatím co Hitler ještě vyspával a hledal se někdo kdo jej
vzbudí a oznámí mu tuto šokující zprávu, jeho štáb půl dne váhal s přesunutím tankových divizí na pobřeží. Toto zdržení bylo pro
wehrmacht osudné. Spojenci na evropskou pevninu nejenže vstoupili, ale pozice také udrželi. Peklem prošli americké jednotky na pláži
Omaha. Proti očekávání tam byla 352 divize, která se ukázala jako neobyčejně tvrdý protivník. Obojživelné spojenecké tanky DD, které
měli pěchotu podpořit se většinou potopili dříve než se dostali k pobřeží. Vojáci na pláži začali panikařit a velitelé, kteří se je snažili
zorganizovat k útoku byli při pobíhání mezi nimi za husté palby postříleni. Situace se stávala beznadějnou. Generál Bradley pověřený
velením 1. americké armády dokonce uvažoval o stažení jednotek. Úsilí a odvaha, kterou jeho muži vyvinuli, se vyplatily. Na „krvavé
Omaze“ však zůstalo ležet asi dva tisíce dvě stě mrtvých. Nemalé ztráty utrpěli spojenci i na plážích Utah, Gold, Sword a Juno. Za
připomínku stojí také oběti v řadách parašutistů, kteří zajistili mosty a důležitá místa aby tak dezorientovali Němce. Byli to příslušníci
101. a 82. výsadkové divize USA a 4. britské výsadkové armády. Parašutisté USA seskočili na šíji Cotentického poloostrova, britští
výsadkáři zajistili údolí řeky Orne (legendární operace Pegasus Bridge).
Pobřeží dobyto
O šest dní později bylo na francouzském území 320 000 spojeneckých vojáků 54 000 vozidel a 100 000 tun válečného materiálu.
Americká vojska prorazila na západ, odřízla na poloostrově Cotentin 40 000 německých vojáků a 26. června se zmocnila prvního
významného francouzského přístavu - Cherbourgu. Ačkoliv následující silné bouře ztížily zásobování vyloděných vojsk a omezily
možnosti spojeneckého letectva, vzrostly v polovině července 1944 spojenecké síly na 30 pěších a 13 tankových divizí a koncem července
zahájily průlom nepřátelské obrany u Avranches. Do průlomu byly nasazeny čerstvé americké jednotky, jimž se po manévru podařilo 20.
srpna 1944 obklíčit značné německé síly u Falaise, kde bylo zničeno 10 německých divizí. Po ústupu od Falaise už nebyla německá vojska
schopna klást vážný odpor a mohl následovat spojenecký postup k Seině.
Čechoslováci při invazi
Čs. samostatná obrněná brigáda ve Velké Británii vznikla 1. září 1943 reorganizací 1. československé samostatné brigády, posílené krátce
před tím o příslušníky 200. československého lehkého protiletadlového pluku, který do Anglie dorazil v srpnu 1943 ze severní Afriky.
Nově zformovaná jednotka byla vyzbrojena britskými a americkými tanky Crusader, Cromwell a Stuart a až do léta 1944 se pod velením
brigádního generála Aloise Lišky věnovala bojovému výcviku. Koncem srpna 1944 se brigáda v síle 4259 mužů přesunula do
francouzských přístavů Arromanches a Courseulles-sur-Mer. Následující měsíc čs. vojáci strávili v seřazovacím prostoru u Falaise, kde
měli převzít zbývající materiál a osvojit si nejčerstvější bojové zkušenosti. Hlavním důvodem však byly obavy Britů, zda čs. jednotky
budou schopny plynule doplňovat ztráty utrpěné v průběhu bojů. Proto se také britské velení nakonec rozhodlo prověřit Čechoslováky
bojovým úkolem v úseku, v němž nedocházelo k nejprudším bojům. 5. října 1944 se brigáda přesunula k francouzskému přístavu
Dunkerque, kde měla blokovat tamní německou posádku (v síle zhruba 11 000 mužů) a zabránit jí v pokusu o průlom do spojeneckého
týlu. Přestože byli Němci ve výhodě, čs. vojáci se nespokojili jen s pasivním plněním rozkazu a několikrát zaútočili.
Pomíjivá sláva
Jednou z důležitých kapitol byly i francouzské ženy. Bojové oddíly tvořili hlavně velmi mladí muži, kteří měli zakázáno se k civilnímu
obyvatelstvu vůbec přiblížit. Většina z nich na to neměla ani čas. Celý den se postupovalo vpřed a večer si každý ustlal tam kde se
zastavil. Oddělit se od jednotky bylo bez povolení téměř nemožné. Vyvinul se systém kde jeden muž hlídal druhého. Přesto se však žádní
vojáci nemohli dočkat setkání s děvčaty, o nichž jim vyprávěli účastníci první světové války. Spojenecké velení si to dobře uvědomovalo
a i veteráni tvrdí, že byly před odjezdem z Anglie poučeni vojenským knězem co se sluší a nesluší dělat. Poté následovala přednáška
důstojníka zdravotnického oddílu o tom , co se musí dělat když se to dělá, a nakonec vojákům vysvětlil velící důstojník, jaké budou
následky když se to udělá. Vojenské autority postupně svůj postoj zmírnili a vedli vojáky aspoň k základní konverzaci. Operace Overlord
měla za následek asi šest tisíc smíšených svateb. Je ironií osudu, že vojáci, jež leželi tváří v písku a dívali se na smrt svých kamarádů na
normandských plážích se vůbec nezúčastnili osvobození Paříže 25. srpna 1944. Těchto oslav se zúčastnili převážně vojáci, kteří patřili k
zázemí, ti výše zmiňovaní v té době bojovali úplně někde jinde.
Doslov
Památku na vylodění v Normandii vnímají dnešní státy různě. Je zajímavé pozorovat význam, jaký v historii dávali oslavám Francie a
USA. Postoj k invazi často zrcadlí aktuální politickou situaci. Americká strana za II. světové války vystoupila z určité izolace a přešla v roli
aktivního tvůrce politické situace. Součástí této politiky je udržování vojenských pozic v západní Evropě včetně Francie. Například v roce
1954 – 10 let po invazi se konali oslavy v plné shodě USA a Francie. Jiné to bylo v roce 1964, kdy se vztahy mezi Spojenými státy a Francií
začali zhoršovat. Generál De Gaulle se nikdy nesmířil s tím, že nebyl přizván k plánování operace Overlord. Loni byli na oslavu přizvány
hlavy všech států včetně Německa a Ruska. Tento akt vnímejme jako završení šedesátiletého období složitých vztahů mezi světovými
mocnostmi.
Važme si těch, kteří položili své životy za naše společné ideály, těch co pomohli svrhnout hrůzný režim, jež hrozil zkázou celému světu a
nerozlišujme zda tito muži bojovali a umírali na východě či západě. Všichni společně se stali „bratry ve zbrani“ a přivedli nás k vítězství a
míru. Je povinností nás všech vzpomínky na ně uchovat a předávat dál dalším generacím po nás.
5
Globální problémy lidstva
Globální problémy lidstva, součastná ohniska napětí a konfliktů,
globalizace
Globální problémy lidstva:
•
hrozby válek ozbrojení jednotlivých států
•
skleníkový efekt
•
AIDS
•
kácení deštných pralesů
•
chudoba, hlad, povodně, zemětřesení, vulkanická
činnost, sucha,
•
rasismus
•
odlišné náboženství
problém, je však do určité míry přímo způsobeno charakterem
ekonomické globalizace, neboť zisky nadnárodních společností z
výroby, lokalizované v rozvojových zemích, slouží mimo jiné ke
kumulaci bohatství ve světě vyspělém (jsou rozděleny ve formě
dividend akcionářům nebo znovu investovány v jiné části světa
či odlišném ekonomickém sektoru). Celosvětový charakter,
průběh nebo dopad některých jevů, procesů a problémů nás
opravňuje nazývat je globálními; globalizačními procesy však z
valné většiny nejsou, ani s nimi nemají žádný příčinný vztah. )
Ohniska napětí a konfliktů
Globalizace je proces integrace společnosti na vyšší geografické
řádovostní úrovni, než tomu bylo v předcházejících etapách
vývoje společnosti. Globalizační proces je přirozený,
nevyhnutelný a do jisté míry očekávatelný. Vždyť k podobným
posunům docházelo i v minulosti - z lokální úrovně na
regionální, z regionální úrovně na národní. Hnacím motorem je
globalizace ekonomických aktivit, která propojuje výrobu a trhy
různých zemí, a to prostřednictvím obchodu se zbožím a
službami, pohybu kapitálu a informací a vzájemně provázané
sítě vlastnictví a řízení nadnárodních společností. Globalizací
dochází k posunu organizace a integrace systémů výroby, směny
a spotřeby z národní na globální úroveň, nebo lépe řečeno k
přidání globální úrovně organizace a integrace ke stávajícím
národním, regionálním a lokálním systémům, a to včetně jejich
vzájemného vertikálního propojení. Termín globalizace označuje
trend posunu v geografickém měřítku ekonomické integrace, ke
kterému dochází zejména v posledních třiceti letech. Termín
však nevyjadřuje, že již bylo dosaženo konečného stavu plně
integrované globální ekonomiky. Rámeček 1: Globální jevy,
globální procesy, globální problémy a globalizace Globální jevy,
procesy a problémy mohou, ale nemusí, souviset s globalizací.
Existuje celá řada globálních jevů, které s procesem globalizace
nemají nic společného. Mnoho fyzickogeografických jevů na
planetární úrovni, jako například atmosférické či oceánské
proudění, je svojí povahou globálního charakteru. Tyto jevy
existují od nepaměti a s ekonomickou globalizací, která je jevem
posledních desetiletí, je nepojí žádná příčinná souvislost. I
mnohé sociálněgeografické a ekonomickogeografické jevy mají
nadnárodní charakter. Šíření průmyslové revoluce, urbanizace či
demografické revoluce v průběhu 19. a 20. století do různých
oblastí světa lze považovat za globální jevy či procesy. S
globalizací však mají společného jen to, že pro její rozvoj
vytvořily vhodné kontextuální podmínky. Ani šíření AIDS či
difuzi chřipky při pandemii v roce 1957 (Bičík 1999) nelze
přímo spojovat s globalizací. Ekonomická globalizace znamená
rychle narůstající množství mezinárodních cest a kontaktů, které
vytvářejí vhodnější podmínky pro šíření AIDS, než kdyby byl
mezinárodní systém uzavřenější, ale příčinná souvislost zde
neexistuje. Některé z globálních problémů, jako například
narůstání ozónové díry, nemají s globalizací přímou příčinnou
souvislost. Narůstání rozdílů mezi nejbohatšími a nejchudšími
zeměmi světa, pokud tento jev a proces považujeme za globální
Součastná ohniska napětí a konfliktů jsou především v tzv.
třetím světě. Ale i na Balkáně a Kavkaze. Součastné ekonomické
problémy těchto zemí, které se vymanily z různých nadvlád jsou
obrovské. Nerozvinutá ekonomika a infrastruktura i životní
návyky obyvatelstva brání demokratickému vývoji. Moci se zde
ujímají silou již domácí uchvatitelé, pučisté, a vojáci.
Obyvatelstvu slíbí jednoduché vyřešené všech problémů a pod
náboženskou nebo etnickou rouškou postupují násilím ve svůj
prospěch. Tento proces končí většinou humanitární katastrofou
obyvatelstva.
Nejvíce se rozmáhá zneužívání tzv. muslimského
fundamentalismu, kde fanatičtí bojovníci ničí i za cenu
sebeobětování, tak aby upozornily na svůj problém celý svět.
· Největší konflikty se odehrávají v nových státech Afriky
(Mosambik, Alžírsko, Egypt) ale i v dříve prosperující Keni a
Súdánu.
· Velký náboženský konflikt ohrožuje Indonésii, kde po
referendu pro osamostatnění bývalé portugalské kolonie Timor
došlo ke krvavému napadení ze strany části vládního vojska
Indonésie.
· Nyní probíhá drama unesených turistů filipínskými separatisty,
kteří se chovají zvlášť hrubě.
· V Evropě jsme stále svědky nedařícího se zklidnění konfliktu v
kosovu. Kde naopak nyní Albánci odmítají soužití se Srbskou
menšinou. (Kosovo patří Srbsku)
· Též probíhá vnitřní konflikty Afganistanu
· Na jižním Kavkazu zavládl zelený prapor Alláhův, ale Ruská
vojska nemilosrdně vývoj v Čečensku vrátila pod svou
moc.Konec konfliktu je v nedohlednu, protože čečenci se stáhli
do hor a zahájily „partizánskou válku.Všeobecně se stále
ukazuje, že změna boha nezlepší životní podmínky obyvatelstva.
Přes pomoc různých vojenských i humanitárních misí OSN se
situace ve většině, takto rozvrácených lokalitách nelepší.
· Nejnovější etnický problém se rozhořel v Zimbabwe. Místní
bílí farmáři jsou veterány osvobozenecké armády (černoši)
vyháněni ze svých prosperujících farem za morální podpory
zvoleného presidenta Mugabe, který vyzývá bílé obyvatelstvo k
odchodu ze země.
· Jedním mezinárodním problémem se stal konflikt Indie a
Pákistánu bojujících o sporné území mezi těmito státy- jedná se
o rozdělení Kašmíru.
6
Fotogalerie
7
Sportovní akce
Š k o l n í t u r n a j v y h r á l a DEV ÍTK A , i k d y ž k t o m u m ě l a p o ř á d n o u d á v k u
štěstí…
A hned první příspěvek začneme školním turnajem. Dne 2.6. 2009 se konal sportovní den.
Starší žáci si společně s mladšími dali turnájek ve fotbale. Protože konkurence v 6. A 7. třídě není
taková, jako byla dříve, spojili se a hráli společně, ale k lepšímu výsledku to nepomohli. Obě další
třídy (8. a 9.) si s chutí zastříleli proti mladším, i když devítka hrála 4+1. Turnaj se hrál 2x10 minut
s rozestavěním 5+1 na trávě třetí generace.
Zatímco první dva zápasy se hráli za velké podpory diváků, třetí a klíčový zápas byl bez
obecenstva. Žáci měli zůstat ve škole do 12.35 a v tu chvíli skončil druhý zápas. Žáci se rozprchli
domů, někteří do jídelny a tak se zápas o první místo konal bez
diváků. Pouze přítomná divačka Monika S. a tři učitelé viděli
Místo
Střelci
strhující bitvu, která však skončila dle očekávání výhrou
1.
Michal Grendys
devítky.
2.-4.
Branek
7
Jan Ptáček
3
Zápas začal menší převahou
Věděli jste že…
2.-4.
Pavel Kolečány
3
deváťáků, kteří však po chvíli
Když deváťáci
2.-4.
Tomáš Husar
3
zvolnili a v páté minutě přenechali
dostali gól, tak
iniciativu na soupeři. Ten tlačil
Slávek Kučera
5.-6.
Martin Kisugite
2
vzteky zakopl míč
velice dlouho, ale i přes obrovský
tak daleko za
5.-6.
Radek Nebeský
2
tlak v závěru první půle zůstalo
hřiště, že díky
skóre nezměněné. Pokud by však
tomu se
7.
Jaroslav Patkáň
1
prodlužovalo o 2.
zápas skončil remízou, devítka by
minuty navíc.
Výsledková listina střelců.
stejně brala první místo, jelikož
Zřejmě si
nastřílela sedmákům-šesťákům o
neuvědomil, že
právě prohrávají
jednu branku navíc. Druhá půle
0:1…
začala tak, jak skončila první.
Osmáci se tlačili před bránu a byly
zastavováni i někdy přes hranici pravidel. Ale v 14. minutě přišel tvrdý úder. Po
obrovské hrubce Svobody zakončoval do prázdné Patkáň. Osmička vedla nečekaně 1:0. Ale devítku to
jakoby probralo a konečně začali hrát. Po individuální akci srovnal po minutě Grendys na 1:1. Kdo by
si myslel, že je to nakoplo, zklamal se. Devítka hrála jako před prvním gólem. Toho mohl využít
Novotný, jenže do prázdné trefil jen břevno a Ptáček zblízka Kučeru neprostřelil. A tak přišla náhlá
odpověď v 19. Minutě trefil Grendys z úhlu odkrytou bránu asi z 10 metrů přesně k levé tyčce a skóre
se změnilo k prospěchu devítky. Osmáci se jen marně snažili vyrovnat a v 22. Minutě (tedy nastavení)
se opět trefil Grendys už do prázdné branky. Deváťáci tedy mohli slavit triumf, i když ne zcela herně
zasloužený...
X
9.
8.
6.+7.
Skóre
Body
Pořadí
9. Třída
X
3:1
9:0
12:1
6
1
8. Třída
1:3
X
8:0
10:2
3
2
7. + 6. Třída
0:9
0:8
X
0:17
0
3
8
Coca – Cola Cup, an eb letos jsme zase n epostoupili…
Tento rok jsme opět bojovali v COCA COLA poháru. Na rozdíl od minulého roku jsme tentokrát
rovnou startovali v 1. Kole a nehráli jsme kvalifikaci. Protentokrát jsme začali již v prvním kole, ale
úspěch se nedostavil. Jeden soupeř nepřijel, a tak jsme měli situaci lehčí. Přesto v prvním kole jsme
prohráli vysoko 3:0. V dalším zápase jsme zabrali a vyhráli díky Husarovým dvoum trefám 2:1. Díky
tomu, že ZŠ Plamínkové vyhrála všechny zápasy, odjeli jsme s prázdnou…
Štros 3
ZŠ Za Invalidovnou
0:3
ZŠ Plamínkové
ZŠ Za Invalidovnou
3:0
ZŠ Mráčkova
ZŠ Na Dlouhém lánu
1:2
ZŠ Za Invalidovnou
Svoboda 3 Nebeský 2 Grendys 2
Dvořák 4
Náhradníci
Návrat 3
Kameník 2 Kisugite 2 Kolečány 4
Husar 1
Kučera 3
Patkáň 3
Hancko 3-4
Ptáček 3-4
1 - nejlepší 5- nejhorší
Hodnotil kapitán Michal Grendys
●
A
t
l
e
t
Mladší chlapci
Body
1. ZŠ Na Šutce
3019
2. ZŠ Žernosecká
2734
3. ZŠ Mazurská
2459
4. ZŠ Palmovka
2283
5. ZŠ Petra Strozziho 1959
6. ZŠ Lyckovo námestí 1551
7. ZŠ Libcická
506
●
Č
t
y
i
c
k
ý
●
Starší chlapci
Body
1. ZŠ Palmovka
5608
2. ZŠ Libcická
5499
3. ZŠ Petra Strozziho 5343
4. ZŠ Mazurská
5260
5. ZŠ Ústavní
5097
6. ZŠ Žernosecká
4999
7. ZŠ Na Šutce
4403
8. ZŠ Lyckovo námestí 3850
ř
b
o
j
●
Malá kopaná
1.
2.
3.
4.
5.
6.
ZŠ Petra Strozziho
ZŠ Ústavní
ZŠ Žernosecká
ZŠ Glowackého
ZŠ Libcická
ZŠ Palmovka
Tak jako minulí rok jsme skončili první.
Mladší žáci se neprobojovali ze skupiny
Halová kopaná
1. ZŠ Ústavní
2. ZŠ Burešova
3. ZŠ Glowackého
4. ZŠ Žernosecká
5. – 6. ZŠ Na Šutce
ZŠ Petra Strozziho
V hale se nám moc
nedařilo. Tento rok jsme
nepostoupili ani do
semifinále, skončili jsme
pátí až šestí. Dívky byli
poslední.
Přespolní běh – druhé
místo
Tento rok jsme opět
běhali v čimickém lese,
a opět triumfovali. Na
skvělé druhé místo nás
vyšvihl hlavně
Richtrmoc (já ☺), který
zaběhl úctihodné 3
místo. Celkově jsme
skončili druhý. Mladší
skončili na pátém
místě.
9
Florbal
Florbal – Letos větší úspěch než dříve :
Minulý rok, kdy za starší hráli ještě Chlupaťáci a spol., jsme se nedostali ani z kvalifikace pro
P8, mladší celou Prahu 8 s přehledem vyhráli. Letos však byla situace jiná. Starší žáci se opět
po roce sešli v nejsilnější sestavě, ve které před rokem triumfovali na Praze 8, ale na
Celopražském poháru se nedostali ze skupiny.
Kvalifikace nám vyšla bez problémů, jen Lyčkárna nás kousala, ale i tohoto soupeře jsme
přehráli, i když jsme prohrávali 0:1, tak jsme zápas otočili na 2:1 a vyhráli. Ale věděli jsme, že
v dalších kolech budou lepší.
Ve finálové skupině jsme narazili na plno těžkých soupeřů, ale nakonec dopadlo vše dobře.
Největším soupeřem se nakonec ukázala Lyčkárna, ale i tu jsme přehráli a mohli jsme se
radovat z triumfu na Praze 8.
Celopražské finále
V celopražském finále jsme minule skončili již ve skupině. Tento rok však jsme se dostali dál.
Konali se 2 skupiny po třech, první dva postupovali do semifinále. Skupinu jsme zvládli a
zahráli si semifinále, ve kterém jsme vedli díky Kolečányho trefě 1:0. Avšak gólman Novotný,
skvěle po celý turnaj chytající, udělal dvě mindy. A díky nim soupeř skóre otočil a porazil
Nás a do dalších bojů postoupil on, a vítěz druhého semifinále. I tak je to však veliký
úspěch.
Dívky překvapili a mladší zklamali…
Dívky tentokrát triumfovali, což byl šok nejen pro nás, ale I pro všechny ostatní. Hráli velmi
dobře a všechny své soupeřky “přejeli”. Na celopražské nejeli. Za to mladší žáci zklamali. Ze
skupiny se ani nedostali, a tak to byla pro “domácí” ostuda…
10
Mlha (The Mist - 2007)
Výstavní Psycho- Scifi ho ror, k terý vá s nenechá v klidu ještě sedm dní a sedm nocí…
Mysleli jste si, že pořádné horory se v televizi už nedávají? Omyl,
tenhle jsem viděl na TV Barrandov a divil jsem se, že v tak špatný
čas (22.00) a den (Středa) můžou dávat něco tak skvostného…
Už jen jména z režie by měla napovídat, že zde půjde o kvalitní
snímek. Ten vznikl podle knihy Stevena Kinga (Zelená míle,
Vykoupení z věznice Shawshank, Pavučina Snů, Osvícení ), kterou
natočil Frank Darabont ( režíroval Kingovy předlohy – Zel. Míli a
Vykoupení…) takže se předpokládalo, že navážou na úspěšnou
spolupráci z let minulích. A to se opravdu povedlo, i když ne každý
tomu příjde na chuť…
Film začíná ve chvíli, kdy výtvarník David Drayton se po zvlášť
prudké bouři
vydává
společně se
svým malým
synem do
obchodu pro
potraviny.
Krátce po
příjezdu však
supermarket plný lidí obklopí neprostupná mlha, která očividně
není jen tak
obyčejnou
mlhou. V ní
se skrývají
nejrůznější
příšery
z jiných
dimenzí,
světů,
kterým se
podařilo
armádě propojit a zároveň nad nimi ztratit kontrolu. Takže příšery
co uvidíte jsou z jiných planet, soustav, galaxií . Odpudivé kreatury
však ve výsledku nemusí být tím nejhorším. Jak se v krizové situaci
ukazuje, možná byste se vždycky měli bát především obyčejných
lidí.
Máme tady skupinku lidí, kteří se střetli s čímsi děsivým. Nejprve
hraje hlavní roli strach a zároveň nedůvěřivost většiny z nich v
cokoli, co se vymyká běžnému chápání. Jak však začíná přituhovat,
atmosféra houstne. Na lidské charaktery působí uzavřené
prostředí, bezmocnost a hrůza. Film maximálně působivě
zobrazuje, jak se lidská psychika mění v krizové situaci, jak se z
civilizované společnosti během chvíle vytratí všechna pravidla, jak
se za určité situace zcela změní osobní smýšlení.
Tahle
psychologická
rovina je v Mlze
mimořádně
vydařená, film
má díky ní
správně hutnou
atmosféru a je
vysoce
pravděpodobné,
že zcela zapomenete na všechny ty příšery za dveřmi obchodu a
budete se plně soustředit na chátrající lidské charaktery. Velmi
tomu napomáhá hlavně postava náboženské fanatičky, která se
postupně stane hybatelem veškerého dění a která nakonec působí
mnohokrát děsivě ji než všechny zmutované příšery dohromady.
Tou je paní Carmodyová (M.G Harden). Tahle náboženská fanatička
vám bude nejen vařit krev tím, jakým způsobem ovlivní dění v
supermarketu, ale současně se postará o stupňující se napětí, které
by mohlo slabším povahám lehce přivodit infarkt. Darabont pracuje
s klaustrofobickým prostředím a prakticky neustále postavy nutí,
aby čelili nějakému tlaku. Paní Carmodyová je tak dokonalým
ztělesněním charakteru, který „má divák nenávidět“.
I když se Darabont a herci snaží, je vidět, že s rozpočetem 18 mil.
Dolarů nelze udělat divy. Děj (a hlavně střed filmu) místy
pokulhává, jsou zde často nesmyslné dialogy, které by se dali
vystřihnout a které (pro škodu) děj kouskují a nechávají diváka
„odpočinout“. Monstra v Mlze nejsou nijak světoborná. Jejich
vystoupení jsou však efektivní a že by to byl absolutní propadák, to
se říct nedá. Děj však posouvá sám čas. Čas, který se krátí a díky
němuž je jasné, že jednou budou muset hrdinové stěny marketu
opustit, nejen kvůli monstrům, ale kvůli fanatickému davu, který je
poblázněn paní Carmodyovou a který jen čeká, jak usmířit další
obětí „bohy“. A až se tak stane, budete tajit dech úplně stejně, jako
když jste na ten okamžik, kdy dojde k úprku, čekali.
Závěr filmu je pak nejlepší, jaký jsem kdy viděl. Zde dostal režisér
Darabont volnou ruku a film zakončil úplně jinak, než v knize a je to
dobře. Z nadprůměrného snímku se jasně stává ten „pod
vrcholem“. Takže místo 70% dávám 85%. A ještě jeden slogan,
který řekl hlavní hrdina, a který je – „co slovo to pravda“ : "Dej pár
lidí do tmy, pořádně je vyděs a je po pravidlech. Uvidíš jací se z nich
stanou primitivové.“
g
Komentáře na FDB.CZ :
Komentáře na CSFD.CZ :
kecup.007 - 10 / 10
Boss321
Frank Darabont nám tentokrát nenaservíroval
drama z vězeňského prostředí, ale špičkový
psychologický horor. I když se téměř celý snímek
odehrává v supermarketu obklopeného
záhadnou mlhou, tak děj vám nedá ani nachvilku
vydechnout a stále budete v napětí. Je zajímavé
sledovat proměnu lidí v uzavřeném prostředí a
snášení tlaku okolí. Na paní Carmodyovou hned
tak nezapomenu, stejně jako na závěr, který
rozdýchávám ještě teď. Nemá cenu se nějak více
rozepisovat, to se zkrátka musí vidět. Škoda, že
Frank Darabont netočí filmy častěji, už teď se
nemůžu dočkat na jeho další snímek Fahrenheit
451....
CSFD.CZ
Uživatelé 77%
Recenze 8/10
FDB.CZ
Uživatelé 74.4 %
Recenze 90%
Závěr : Tento snímek určitě předčil mé
očekávání. Můžu s klidem říct, že tento
Psycho-Drama-Scifi Horor se vejde do
Top 5 hororů, jaké jsem do této chvíle
viděl. Rádoby m onstra typu Jeskyně, a
neb o HOSTEL či SAW jso u d alek o ,
d a l ek o za t ím hl e sním k em …
Kinga mam rad, i když tuto novelu jsem
nečetl. Film byl hodně dobrý, ale co mě
totálně odrovnalo, byl závěr ... tohle
jsem ještě neviděl... Měl jsem z toho týden
špatné spaní.
Těch posledních pár minut filmu
podtržených hudbou od Dead Can Dance
mě zničilo. Někdo říká že stačilo přečerpat
benzin z okolních aut a pokračovat dál ...
podle mě je stěžejní moment, kdy spatří
obří monstrum přecházet pres/nad cestou,
v té chvíli jim dojde že tohle prostě nemá
jiné řešeni. Šílený závěr.
11
Střípky ze školy
Co se děje?
Kdo ve škole končí….
Velké překvapení
!!!
Devítka má
nejlepší průměr
v závěru roku
z matiky !!!
Na poslední písemku
se devítka vytáhla.
Překonala horší
výsledky z dřívějška
(např 3,0 a horší) a je
absolutně nejlepší ve
škole!!! S průměrem
2,13!!! Což se rovná
zázraku… Kdoví, jak se
to naučili ;-)
Dějepisná
Olympiáda –
Fiasko
V 38. Ročníku
dějepisné
olympiády jsme
nedopadli nejlépe.
Kisugite skončil
8. , Beran 14,
takže do dalšího
kola nikdo od nás
nepostoupil…
Jak jistě všichni dobře víte, na naší
škole končí tři pedagogové, kteří pro
školu odvedli mnoho…
Nejstarší člen učitelského sboru pan
uč. Voborník se odebírá na zasloužilý
odpočinek, když v Naší škole učil přes
pět let … Dokázal pro školu mnoho,
udělal jí na poli sportovním dobré
jméno. Hlavně jeho zásluhou máme
ve sborovně plno medailí a pohárů.
Dříve učil i matematiku a fyziku, ale
před dvěma roky toho zanechal a učil
pouze TV. Končí stejně s devítkou,
jelikož je to jeho třída. Před tím, než k
nám přišel, učil na ZŠ Lyčkovo
náměstí.
Stejně jako pan učitel Voborník končí
také paní učitelka Burdová. Ta je zde
od roku 2002, kdy byli povodně,
takže již přes sedm let. Poctivě
chránila naší truhlici s Literaturou,
jiný předmět (snad) neučila.
A pak je zde další odchod známé
tváře, a jejím paní ředitelka Samková.
Té musíme všichni vyseknout
poklonu, protože co udělala, když byli
povodně, si za zaslouží „řád za
zásluhy školy“. Sehnala tolik
sponzorů a investorů, aby Naše škola
mohla dál existovat, což byl nadlidský
výkon. Zvelebila Naší školu tak, že
Nám kde kdo může závidět. Díky
tomu Naše škola získala přízvisko
moderní, a ne nadarmo…
Perličky :
“ Somálsko čeká na zařazení do EU…”
Michal C.
“Edith Piaf byl muž…” opět Michal C.
“Sestřel toho Holuba!!!” Martin K. na
tělocviku, když šel při fotbale Pavel sám na
Káju.
“Britský ministerský předseda v
době 2. Sv. Války byl W.Chrchel”
… do třetice Michael C.
Učitel: “Vyjmenuj Státy USA”
Žák : “Kanada…” Veronika, 5.
Tř.
“V čele kmene by starej
Kožešina” Vašek Žižka – býv.
Žák
“Babičkou Sv. Václava byla
Božena Němcová” Já(L.R.), ve 4.
Třídě
“Barcelona ? ta je snad V Český
Republice ne? “ Michael C. z 9.
A tady byl někdo nervní…Denisa
z 7., když byl Slávek za dveřmi…
Děkujeme všem třem a přejeme
příjemný odpočinek…Žáci
12