Byly retroviry stvořeny jako dobré?

Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Publikováno z Kreacionismus.cz (http://www.kreacionismus.cz)
Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Vložil/a Pavel Kábrt [1], St, 08/12/2009 - 13:39 Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Dr. Yingguang Liu
20. prosince 2006
(Přeložil M. T. – srpen 2009)
(http://www.answersingenesis.org/articles/am/v1/n2/were-retroviruses-crea... [2])
„Bůh viděl, že všecko, co učinil, je velmi dobré.“ (Genesis 1:31)
Souhrn
Retroviry, které nejsou normálně přítomny u zdravých hostitelů, nazýváme viry exogenními,
zatímco sekvence DNA v buněčných genomech, které jsou homologické s retroviry,
nazýváme endogenními retroviry (ERVs). Zatímco tvrzení, že všechny ERVs jsou zbytky
infekce v zárodečné linii, se zdá být logické, existují i skutečnosti svědčící proti
endogenizační teorii jako třeba xenotropní ERVs a bytostná důležitost některých ERVs v
hostitelově fyziologii. Syncytiny, produkty genu env HERV-W a HERV-FRD, přispívají k vývoji
lidské placenty. Podobné geny nalézáme i u myší a ovcí. Přitom bylo prokázáno, že ovčí
geny ERV jsou nezbytné pro rozmnožování ovcí. Navíc, regulace lidského genu pro
syncytin-1 vyžaduje složitou regulační síť zahrnující jak virové tak hostitelské faktory.
Závěr: Zatímco neporušené ERVs s pozičním polymorfizmem jsou patrně kopie exogenních
virů v zárodečné linii, ERVs se stálou polohou a stálými přínosnými geny byly patrně
zabudovány do hostitelského genomu v době stvoření. Exogenní retroviry byly patrně
stvořeny na pomoc ERVs a k přenášení užitečných genů mezi hostiteli.
Env = mj. též strukturní gen viru HIV. Kóduje glykoprotein v obalu (gp 160), který se štěpí
na gp 120 a gp 41 (pozn. překl.)
Retroviry: exogenní a endogenní Hlavní zatím známou přínosnou rolí virů je ekologická role při horizontálním přenosu genů
(transdukci DNA) bakteriofágy (1, 2). Tyto viry umožňují bakteriím sdílet výhodné znaky
jako třeba odolnost vůči antibiotikům. Jedinou čeledí virů, o níž je známo, že přenášejí geny
mezi eukaryotními organizmy (jako třeba obratlovci), jsou retroviry. Retroviry jsou viry,
které mají jako svůj genom RNA, vytvářejí však kopie DNA v nakažené buňce. Jsou podobné
některým bakteriofágům (temperovaným fágům) v tom, že oba vkládají svůj genetický
materiál (provirus DNA) do hostitelských buněčných chromozomů. Tato integrace virové a
buněčné DNA zvyšuje šance přenosu buněčných genů sousedících s provirem. O některých
retrovirech je známo, že přenášejí nádorové geny (onkogeny) do nového hostitele, což,
jelikož to podporuje bujení nakažené buňky, často způsobí v organizmu katastrofu.
Zatímco temperované fágy vkládají do hostitelského chromozomu pouze jedinou kopii
proviru, mohou retroviry vložit více kopií provirů do různých míst téhož hostitelského
genomu. Integrace provirů do buněk zárodečné linie hostitele (buněk, z nichž se vyvíjejí
vajíčka či spermie) přinese dědičné retroviry (3). Na druhé straně, genomy všech
obratlovců i lidí chovají četné kopie retrovirů endogenních (ERVs), sekvencí DNA, které mají
geny a genové organizace homologické s retrovirovými. ERVs dokonce představují asi 8%
lidského genomu, část mnohem větší než je součet všech genů s jedinou kopií (4). Zatímco
Domů
E-mail
Strana 1 z 10
Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Publikováno z Kreacionismus.cz (http://www.kreacionismus.cz)
některé ERVs jsou vyjádřeny a některé dokonce nahloučeny do nitrobuněčných virových
částic, většina jich je nevýrazná a jsou jen vzácně přenášeny horizontálně. S ohledem na to
nazýváme retroviry, které nejsou normálně přítomny u zdravých hostitelů, retroviry
exogenními. Jsou ERVs degenerovanými kopiemi exogenních virů v zárodečné linii, které
kdysi nakazily předky hostitelů?
Důkazy podporující teorii endogenizace jako zdroj původu ERVs zahrnují tyto položky: (1)
Moderní exogenní viry mohou infikovat zárodečnou linii a být děděny jako vlastní geny
hostitelovy (3). (2) Některé endogenní viry jsou schopny replikace a nakažlivé. Když byly
izolované viry murinní leukémie (MuLV, endogenní myší retrovirus) naočkovány novému
hostiteli, byly jejich proviry schopny kolonizovat genom příjemce (5). (3) Polymorfizmus
(variace) chromozomálních poloh jednoho ERV mezi jedinci téhož druhu napovídá nezávislé
endogenizační události. Například proviry koalího retroviru (KoRV) nalézáme na různých
místech u různých zvířat (6). (4) Polymorfizmus alelové frekvence (variace v četnosti
výskytu jedné sekvence DNA mezi populacemi) naznačuje nedávnou endogenizaci. KoRV se
vyskytuje u koal v severní Austrálii, ale nevyskytuje se u některých zvířat v Austrálii jižní
(6). Podobně HERV-K113, provirus přítomný na lidském chromozomu 19p13.11, je vzácný
mezi Kavkazany a častější mezi Afričany, Asijci a Polynésany (7). (5) Záporný vztah mezi
stupni polohového polymorfizmu a polymorfizmu sekvenčního je v souladu s hypotézou
endogenizace-degenerace. ERVs s trvalými chromozomálními polohami (menší polohový
polymorfizmus) vykazují často větší polymorfizmus sekvenční se zhoubnými mutacemi a
rozdíly mezi 5´a 3´ sekvencemi dvouvláknové DNA (LTRs), což soustavně svědčí pro
hypotézu, že virus nakazil raného předka a zdegeneroval během své dlouhé historie (
,
zatímco proviry s proměnlivými polohami jako třeba KoRV jsou často nedotčené a
nakažlivé, což svědčí o nedávné či pokračující endogenizaci.
LTR = long terminal repeat, sekvence dvouvláknové DNA, vyskytuje se na koncích genomu
retrovirů (pozn. překl.)
5´= five prime, angl. pět s čárkou, označení konce nukleové kyseliny (DNA, RNA) (pozn.
překl.)
3´= three prime, angl. tři s čárkou, označení konce nukleové kyseliny; prime = čárka u
matematických symbolů – A´= A prime, A´´ = A second, A´´´= A third (pozn. překl.)
Existují však zajímavá fakta svědčící proti teorii endogenizace. (1) Endogenizaci moderních
exogenních retrovirů pozorujeme v přírodě jen vzácně. (2) Většina moderních ERVs se
aktivně nepřemísťuje (nekoluje ani se nezdvojuje) v genomu hostitelské buňky. Zdá se, že
přinejmenším všechny lidské ERVs jsou stálé co do počtu i polohy; ovšem některé ERVs
myší jsou schopné rozpínání v hostitelském genomu. Jsou lidské ERVs starší a proto
degenerovanější a méně aktivní? Je-li lidská rasa mladší než rasa myší, jak věří evoluční
biologové, není zde důvod předpokládat, že lidské ERVs jsou starší než ERVs myší. (3)
Xenotropní ERVs jsou přítomny v buňkách, které pro ně nemají receptor. Místo toho obalové
(env) proteiny těchto ERVs váží receptory na buňkách jiných zvířat (
. Jak se tyhle ERVs
dostaly do buňky, nebyly-li do ní zabudovány? Nepřekvapí nás pak, čteme-li spekulace jako
je tahle v knize Retroviry, „Bibli“ retrovirologie: „Je pravděpodobné, že se xenotropní viry
původně vestavěly do zárodečné linie v hostitelově pozadí, které kódovalo jejich analogický
receptor, ale že funkční alela xenotropního virálního receptoru byla následně ztracena,
patrně pod selekčním tlakem exogenních xenotropních virů“ (9). Termínu „exogenní
xenotropní virus“ je těžké porozumět, ne-li jako contradictio in adiecto. (4) Zásadně
přínosné funkce některých ERVs a neredukovatelně složitá koordinace mezi ERVs a
sekvencemi DNA hostitele hovoří proti možnosti získání ERVs v průběhu vývoje
následovaném kladným výběrem (viz dále). (5) Existence četných sólových LTRs v
genomech svědčí o retrovirových delecích, které mohou vysvětlovat frekvenční
Domů
E-mail
Strana 2 z 10
Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Publikováno z Kreacionismus.cz (http://www.kreacionismus.cz)
polymorfizmus některých ERVs mezi populacemi. Jinými slovy, frekvenční polymorfizmus je
známkou toho, že sekvence se ztrácejí místo aby byly díky endogenizaci přidávány.
Delece = ztráta; druh chromozomové aberace, při níž chybí část chromozomu vč.
příslušných genů na ní uložených, což způsobuje závažné poruchy. (pozn. překl.)
Přínos endogenních retrovirů pro hostitele: syncytiny
U retroelementů včetně ERVs je běžně potlačováno vyjadřování či přemísťování rozsáhlou
methylací DNA, RNA interferencí, tvorbou heterochromatinu atd., aby se udržela genomická
stabilita buňky. Neschopnost buňky kontrolovat ERVs může vést k mutacím nebo nemocem
(8, 10, 11). A skutečně, nenáležitá aktivace endogenních retrovirů je spojována s mnoha
druhy rakoviny a autoimunních poruch u lidí (11). Komplexní vzájemné ovlivňování mezi
retroelementy a mechanizmy tlumícími geny naznačuje, že ERVs jsou integrálními
součástmi genomu.
RNA interference (zkr. RNAi) = mechanismus inhibice genové exprese využívající
dvouvláknovou RNA (dsRNA) schopnou párování s určitým genem, pův. asi mechanismus
protivirové obrany (prokázaný zatím u nižších živočichů). RNAi se považuje za druh
„nitrobuněčné imunity“, která mj. inhibuje pohyb transpozonů. Za objev tohoto
mechanizmu získali Craig Mello a Andrew Fire v r. 2006 Nobelovu cenu.
Heterochromatin = silně barvitelný chromatin v kondenzovaném stavu. V
heterochromatinovém stavu je chromatin transkripčně inaktivní, neboť pro transkripci je
nutná dekondenzace.
Některé z těchto genetických prvků jsou však exprimovány (vyjadřovány) v určitých
stadiích hostitelova života s přínosem pro hostitele. Bylo zaznamenáno několik příkladů
přínosných ERVs. (1) Regulace, hlavně ve smyslu aktivace, sousedních (downstream) genů
během embryonálního vývoje myši (12). (2) Regulace lidských genů exprimovaných v
placentě (např. pleiotropinu) i somatických tkáních (např. apolipoproteinu C1 v játrech a
beta-amylázy ve slinné žláze) (8, 13). (3) Imunomodulace, včetně nastolení imunotolerance
vůči tělu vlastním antigenům a imunizace proti exogenním retrovirům (8, 13). (4) Protein
env HERV-W a HERV-FRD sloužící jako fúzogenní (spojovací) faktory (syncytiny) během
vývoje lidského trofoblastu (14, 15). (5) Další úlohy jako třeba organizace savčí tkáně (16).
Mnoho z těchto genů je exprimováno během celogenomové DNA demethylace při
gametogenezi (tvorbě vajíček či spermií) a embryonálním vývoji, proto jsou důležité pro
rozmnožování.
Downstream = angl. dolů, po proudu. Označují se tak přeneseně děje či látky, které
následují po určitém bodu či procesu, distálně od něj (např. v metabolických dějích,
transdukčních cestách). Opak: upstream. (pozn. překl.)
Apolipoprotein (zkr. apo) = bílkovina tvořící součást pláště lipoproteinu, umožňuje přenos
ve vodě nerozpustných tuků krví. Apolipoprotein C1 aktivuje LCAT – lecithincholesterolacyltransferázu, enzym syntetizovaný v játrech, katalyzující esterifikaci
cholesterolu, přičemž mastná kyselina je přenášena z 2. pozice na lecithinu. (pozn. překl.)
Amyláza = trávicí enzym, který štěpí dlouhé molekuly některých sacharidů (zejm. škrobu)
na menší a umožňuje tak jejich vstřebání. Je zejm. ve slinách a ve šťávě produkované
slinivkou břišní.
Domů
E-mail
Strana 3 z 10
Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Publikováno z Kreacionismus.cz (http://www.kreacionismus.cz)
Vysvětlení některých pojmů (viz též slovníček na konci článku):
hCG (HCG) = lidský (humánní) choriogonadotropin. Glykoproteinový hormon obdobný LH
vznikajícímu v hypofýze, který produkuje v průběhu těhotenství spolu s dalšími hormony
placenta. Na jeho prokázání je založena řada testů na stanovení těhotenství. (pozn. překl.)
Gonadotropiny (gonadotrofiny) = dva hormony předního laloku hypofýzy, které řídí činnost
pohlavních žláz (tvorbu pohlavních hormonů a vyzrávání pohlavních buněk). Patří k nim FSH
a LH. (pozn. překl.)
progesteron, cAMP = angl. zkr. pro cyklický adenosinmonofosfát. Druhý posel, přenášející
účinky hormonů do buňky. Transkripční faktory = proteiny, které se spolupodílejí na iniciaci
transkripce. Vážou se na jednotlivé elementy promotoru, čímž usnadňují vazbu příslušné
RNA-polymerázy. LTR (viz vysvětlení v textu). Gag = mj. strukturní gen viru HIV. Kóduje
některé proteiny obsažené uvnitř částice –p55 (z něhož vzniká p24 a p17) a p15, z něhož
vznikají proteiny uvnitř kapsidy (p7, p9). Pol = mj. strukturní gen viru HIV. Kóduje enzymy
Domů
E-mail
Strana 4 z 10
Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Publikováno z Kreacionismus.cz (http://www.kreacionismus.cz)
(reverzní transkriptázu-p51, integrázu, proteinázu, ribonukleázu). Env (syncytin-1) – viz
vysvětlení v textu.
Probíhá intenzívní výzkum funkce a regulace syncytinů, zejména syncytinu-1, což je env
(obalový) protein HERV-W. Syncytin-1 je důležitý pro tvorbu syncytiotrofoblastu (vrstvy
spojených buněk, která proniká stěnou dělohy a pak se vyvíjí v části placenty) a jeho
vyměšování lidského chorionického gonadotropinu (hCG) (15). Účinná tkáňově specifická
exprese syncytinu-1 vyžaduje na téže straně (cis) působící prvky jak v 5´ LTR HERV-W tak v
hostitelových sekvencích (včetně stimulátoru) proti proudu – upstream ERV (17).
Chorion = vnější zárodečný obal plodu, blána klkatá (pozn. překl.)
Cis = poloha na téže straně. V genetice dva úseky DNA ležící na témže z obou párových
chromozomů. Opak trans. (pozn. překl.)
Hostitelův stimulátor (promotor) převádí specificitu placenty do exprese genu pro syncytin,
s vaznými místy reagujícími s cAMP/PKA a předpokládanými vaznými místy pro AP-2, Sp-1 a
GCMa, což jsou všechno proteinoví činitelé účastnící se vývoje embrya (18, 19). GCMa je
tkáňově specifické a bylo prokázáno, že aktivuje přepis (transkripci) genu pro syncytin-1
(20). Zatím jsou tyhle transkripční faktory pod kontrolou hostitelových sexuálních hormonů
jako třeba progesteronu. Jsou-li syncytiny skutečně zásadní pro lidské rozmnožování, pak se
zdá, že jsou součástmi nezjednodušitelně složitého systému, které musí být vytvořeny
společně, aby plnily zamýšlenou funkci (obrázek 1).
Promotor = část DNA v blízkosti genu (RNA sekvence bází, které mají specifické vazební
body pro RNA-polymerázu), která se podílí na regulaci jeho exprese. (pozn. překl.)
Sp-1 = eukaryotický transkripční faktor, váže se k GC-boxu. Zvyšuje sílu příslušného
promotoru prostřednictvím TAF-faktoru.
Nedávno bylo prokázáno, že geny ERV env podobné syncytinům jsou zásadní pro vývoj
placenty u ovcí (22). Potlačení těchto „virových“ genů mělo za následek potrat téměř u
všech zvířat. Autoři zprávy však stále věřili v endogenizaci těchto genů a spekulovali, že „je
pravděpodobné, že některé z hostitelových mechanizmů řídících rozmnožovací procesy
(před endogenizací) se mohly vytratit později během evoluce.“ Argument je podobný shora
citovanému vysvětlení xenotropních ERVs, jelikož oba pracují se „ztracenými“ prvky, které
pravděpodobněji nikdy neexistovaly.
(Stojí za povšimnutí, že toto je typický způsob uvažování už od Darwina: aby byly mnohé
jevy a struktury ve vesmíru či na zemi vysvětlitelné za každou cenu evolučně, tváří v tvář
protichůdným faktům, musejí se často předpokládat /věřit v/ neviditelné, neexistující či
dávno ztracené faktory. Poz. P. K.)
Sekvence DNA pro syncytin-1 jsou zachovány u hominidae, ale zdegenerovaly, jak se zdá, u
opic Starého světa (23). Zatímco o opičích genomech je známo málo, máme k dispozici
úplné sekvence genomu myšího. Myšovití (muridae) nemají geny ortologické (přímo
příbuzné) se syncytiny ERV, avšak mají nepříbuzné ERVs, jejichž geny env kódují podobné
proteiny během vývoje placenty (24). S ovcemi se mají věci podobně (22). Evoluční
biologové nazývají tenhle jev konvergentním vývojem a předpokládají, že hominidae,
muridae a bovidae byly nezávisle na sobě nakaženy různými ERVs, což skončilo tím, že se
ERVs spojily podobným způsobem pro podobný účel v podobných tkáních poté, co se
uvedené čeledi oddělily od společného savčího předka. Kreacionisté se domnívají, že
člověk, myš i ovce byli stvořeni s podobným schématem ohledně tvorby
syncytiotrofoblastu, ale byly užity různé virové materiály.
Domů
E-mail
Strana 5 z 10
Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Publikováno z Kreacionismus.cz (http://www.kreacionismus.cz)
Možný přínosný přenos (transdukce) prostřednictvím retrovirů: retrofekce
Kromě přínosné role ERVs ještě exogenní retroviry přenášejí jiné buněčné nukleové kyseliny
než onkogeny. Zatímco bakteriofágy vstupují do hostitelské buňky přesunem (translokací)
nukleové kyseliny (do buňky vstupuje pouze virová DNA či RNA), pronikají do ní retroviry
splynutím membrán, což umožňuje virovým proteinům a čemukoli zabalenému do virionu
pronikat do buňky. Buněčné molekuly RNA jsou často zabaleny do retroviru a přemístěny do
buněk jiných.
Virion = virová částice (zralá, infekční) nacházející se mimo buňku. Je odpovědná za přenos
virové infekce (pozn. překl.)
Reverzní transkripce uvnitř virové částice během raných stadií životního cyklu viru je
doprovázena vysokým výskytem rekombinací, jejichž důsledkem je chimerická DNA, zčásti
virová a zčásti buněčná, která je pak integrována do chromozomů nového hostitele. Tento
proces nazýváme retrofekcí. Retrofikované buněčné geny (retrogeny) mají běžnou 16
nukleotidovou signaturovou sekvenci (25).
Reverzní transkripce = přepis z RNA na DNA, postup opačný k běžné transkripci v buňkách.
Využívají jej některé viry (retroviry), které obsahují enzym reverzní transkriptázu. (pozn.
překl.)
Rekombinace = umělé spojení dvou druhů DNA. Také nová kombinace znaků v uspořádání
vloh křížence (ve srovnání s jeho rodiči) (pozn. překl.).
Virové LTR mohou sloužit jako vnitřní promotory pro expresi retrogenů. Příkladem retrogenu
je gen pro 7S L RNA, součást částice k rozpoznávání cytoplasmatických signálů (26).
Protože laboratorní modely retrofekce vyžadovaly lidské vzorky, čeká přirozená role
retrovirů v horizontálním přenosu genů stále na solidnější důkazy. Bohužel z téhle oblasti
výzkumu nepřicházejí od počátku 90. let 20. století žádné další zprávy.
Závěr
Spíše než aby byly přidány během evoluce náhodnou endogenizací exogenních infekčních
činitelů, byly jistě alespoň některé ERVs zahrnuty do počátečního plánu eukaryotického
života. ERVs s pevnými polohami v chromozomech jsou pravděpodobněji integrálními
součástmi hostitelova genomu vytvořenými v hostiteli, zatímco nedotčenější ERVs s
polohovým polymorfismem jsou zřejmě kopiemi exogenních virů v zárodečné linii.
Degenerativní povaha mutace znemožňuje vývoj infekčních virů z ERVs. Exogenní viry byly
zřejmě vytvořeny zároveň se svými endogenními protějšky během Týdne Stvoření. Přenos a
šíření infekčních retrovirů mezi hostitelskou populací patrně pomáhaly při udržování
endogenních virových sekvencí cestou rekombinace, způsobem podobným rekombinantní
opravě DNA a moderní genové terapii. (A skutečně, retroviry se užívají jako klasické vektory
v genové terapii kvůli své schopnosti integrovat se do hostitelských chromozomů.)
Interakce mezi endogenními a exogenními retroviry byly zřejmě v době vytváření dokonale
regulovány.
Vektory (přenašeče) = elementy dědičné hmoty (DNA), které jsou schopny samostatného
množení ve svém hostiteli a do nichž je možné vkládat požadované úseky DNA. (pozn.
překl.)
Kromě toho hrály zřejmě infekční retroviry úlohu v horizontálním přenosu genů, který byl
ekologicky výhodný. Inzertní (vkladová) mutageneze, tvoření genů v-onc jakož i přenos
Domů
E-mail
Strana 6 z 10
Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Publikováno z Kreacionismus.cz (http://www.kreacionismus.cz)
onkogenů jsou spíše špatně regulovanými biologickými jevy prováděnými retroviry po Pádu
či dokonce po Potopě, kdy se Bůh rozhodl zkrátit dobu trvání lidského života. Z podobných
důvodů neočekáváme, že by nákaza moderními exogenními viry v zárodečné linii přinášela
hostiteli výhody, ať už na úrovni jedince nebo na úrovni druhu.
Slovníček
Bakteriofág: virus, který nakazí bakterie; také zvaný fág.
Cis-působící prvek: sekvence DNA sousedící s genem, které obsahují cílová místa pro
transkripční faktory tvořené proteinem. Též dva úseky DNA ležící na témže z obou párových
chromozomů.
DNA methylace a demethylace: přidání a odebrání methylové skupiny (-CH3) na uhlíku
číslo 5 v cytosinu. Methylované geny jsou zpravidla potlačeny zatímco demethylace je
spojována s aktivací. Methylace je katalyzována methylázami, enzymy ze skupiny
transferáz.
Endogenní retrovirus: sekvence buněčné DNA, které mají geny a genové organizace
podobné genům infekčních retrovirů.
Enhancer: stimulátor, zdokonalovací látka, zušlechťovací prostředek, zařízení zlepšující
funkčnost/zvyšující užitnou hodnotu. Cis-působící prvek se soustředěnými vaznými místy
pro mnohonásobné transkripční faktory. Enhancer upravuje expresi sousedního genu a pro
mnoho genů je skutečně nezbytný.
Exogenní retroviry: infekční retroviry, které běžně nejsou zastoupeny u zdravých
hostitelů.
Gametogeneze: tvorba vajíček nebo spermií ve vaječnících či varlatech.
Genom: veškeré geny organizmu.
Irreducible complexity (nezjednodušitelná složitost): „jediný systém složený z několika
dobře sladěných, vzájemně spolupracujících částí, které přispívají k základní funkci a v
němž odstranění jakékoli součásti způsobí, že systém přestane účinně fungovat.“ (27)
Long terminal repeat (LTR): totožné sekvence DNA na obou koncích proviru.
Mutageneze: tvorba mutací.
Onkogeny: geny, které způsobují nádor, často rakovinu.
Polymorfizmus (genetický polymorfizmus): proměnlivost sekvencí DNA na jisté pozici
genomu.
Provirus: kopie DNA virového genomu (což může být DNA či RNA ve virových částicích),
která je integrována do hostitelova chromozomu.
Replikace: pomnožení viru v hostitelově buňce (též kopírování DNA).
Retroelement: také retropozon, genetické prvky, které mohou měnit pozice na
chromozomech přes kopii RNA. Zahrnují endogenní viry a další jednodušší repetitivní
sekvence DNA.
Retrofekce: retrovirus zabalí molekuly buněčné nukleové kyseliny a dopraví je do nového
hostitele, což vyústí do horizontálního přenosu genetické informace.
Syncytiotrofoblast: vnější vrstva embrya, vyvinutá splynutím jednotlivých buněk do
jednoho obřího syncytia obsahujícího početná jádra. V pozdějším stadiu vývoje ho
nazýváme chorion. Vyrůstají z něj větve, které se šíří po děložní stěně a nakonec vytvoří
placentu. Prvotním úkolem syncytiotrofoblastu je rozpouštění sliznice dělohy a vstřebávání
produktů štěpení, které slouží k výživě zárodku.
Temperovaný fág: bakteriofág, který integruje svůj genom do hostitelova chromozomu.
Může zůstávat v buňce po generace, aniž ji zabije.
Transkripční faktor: proteinový faktor, který se váže na cis-působící prvky DNA, aby
reguloval expresi genu.
Transdukce (přenos): virus přenese část hostitelova genomu do další buňky. Proces
analogický tomu, jak komár přenáší malarického parazita mezi lidmi.
Transpozice: změna v poloze sekvence DNA uvnitř genomu, nalepením vystřižením či
nalepením kopie.
Domů
E-mail
Strana 7 z 10
Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Publikováno z Kreacionismus.cz (http://www.kreacionismus.cz)
Transpozon: sekvence DNA schopná změnit lokalizaci v genomu, tzv. „pohyblivý gen“.
Transpozony jsou příčinou mutací, mohou vyvolávat maligní bujení, zdravá buňka patrně
inhibuje pohyb transpozonu mechanizmem RNA interference. Z evolučního hlediska je
zajímavý fakt , že transpozony postupně zvyšují celkový objem DNA.
Xenotropie: neschopnost nakazit buňky druhu, kde se nalézá endogenní virus, a
schopnost nakazit buňky druhů jiných.
O autorovi
Dr. Yingguang Liu získal titul Ph. D. v biologických vědách na univerzitě v Ohiu. V současné
době pracuje jako vědecký pracovník na baptistické biblické vyšší škole Maranatha.
Odkazy
1. Bergman, J., Did God make pathogenic viruses? Creation Ex Nihilo Technical Journal 13:
115-125, 1999.
2. Chibani-Chennoufi, S., Bruttin, A., Dillmann, M.L., and Brussow, H., Phage-host
interaction: an ecological perspective, Journal of bacteriology 186: 3677-3686, 2004.
3. Jaenisch, R.F., Germline integration and Mendelian transmission of the exogenous
Moloney leukemia virus, Proceedings of the National Academy of Sciences, USA 73:
1260-1264, 1976.
4. Lewin, B., Genes VIII, Pearson Education, Inc., Upper Saddle River, NJ., pp. 505, 2004.
5. Lock, L.F., Keshet, E., Gilbert, D.J., Jenkins, N.A., and Copeland, N.G., Studies of the
mechanism of spontaneous germline ecotropic provirus acquisition in mice, The EMBO
Journal 7: 4169-4177, 1988.
6. Tarlinton, R.E., Meers, J., and Young, P.R., Retroviral invasion of the koala genome,
Nature 442:79-81, 2006.
7. Turner, G., Barbuscu, M., Su, M. Jensen-Seaman, M.I., Kidd, K.K., and Lenz, J., Insertional
polymorphisms of full-length endogenous retroviruses in humans, Current biology
11:1531-1535, 2001.
8. Coffin, J.M., Retroviridae: the viruses and their replication; in: Field, B.N., Knipe, D.M.,
Howley, P.M., Chanock, R.M., Melnick, J.L., Monath, T.P., Roizman, B., and Straus, S. E.
(eds.), Fields Virology, 3rd ed, Lippincott-Raven Publishers, Philadelphia, PA, pp. 1767-1847,
1996.
9. Coffin, J.M., Hughes, S.H., and Varmus, H.E., Retroviruses, Cold Spring Harbor
Laboratories Press, Plainview, Plainview, NY., p. 77, 1997.
10. Druker, R. and Whitelaw E., Retrotransposon-derived elements in the mammalian
genome: a potential source of disease, Journal of Inherited Metabolic Disease 27: 319-330,
2004.
11. Schulz, W.A., Seinhoff, C., and Flori, A.R., Methylation of endogenous retroelements in
health and disease, Current Topics in Microbiology and Immunology 310: 211-250, 2006.
12. Peaston A.E., Evsikon, A.V., Graber, J.H., de Vries, W.N., Holbrook, A.E., Solter, D., and
Knowles, B.B., Retrotransposons regulate host genes in mouse oocytes and preimplantation
embryos, Developmental cell 7:597-606, 2004.
13. Bannert, N. and Kurth, R., Retroelements and the human genome: New perspectives on
an old relation, Proceedings of the National Academy of Science, USA 101: 14572-14579,
2004.
14. Mallet, F., Oliver, B., Prudhomme, S., Cheynet, V., Oriol, G., Bonnaud, B., Lucotte, G.,
Duret, L., and Mandrand, B., The endogenous retroviral locus ERVWE1 is a bona fide gene
involved in hominoid placental physiology, Proceedings of the National Academy of
Sciences, USA 101: 1731-1736, 2004.
15. Frendo, J.L., Olivier, D., Cheynet, V., Blond, J.L., Bouton, O., Vidaud, M., Rabreau, M.,
Evain-Brion, D., and Mallet, F., Direct involvement of HERV-W Env glycoprotein in human
trophoblast cell fusion and differentiation, Molecular and Cellular Biology 23:3566-3574,
Domů
E-mail
Strana 8 z 10
Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Publikováno z Kreacionismus.cz (http://www.kreacionismus.cz)
2003. Back (1)
16. Matsui, T., Kinoshita-Ida, Y., Hayashi-Kisumi, F., Hata, M., Matsubara, K., Chiba, M.,
Katahira-Tayama, S., Morita, K., Miyachi, Y., and Tsukita, S., Mouse homologue of
skin-specific retroviral-like aspartic protease (SASPase) involved in wrinkle formation, The
Journal of Biological Chemistry Jul 12; [Epub ahead of print], 2006.
17. Prudhomme, S., Oriol, G, and Mallet, F., A retroviral promoter and a cellular enhancer
define a bipartite element which controls env ERVWE1 placental expression, Journal of
Virology 78: 12157-12168, 2004.
18. Echert, D., Buhl, S., Weber, S., Jager, R., and Schorle, H., The AP-2 family of
transcription factors, Genome Biology 6(13):246, 2005
19. Zhao, C., and Meng, A., Sp1-like transcription factors are regulators of embryonic
development in vertebrates, Development, Growth, & Differentiation 47(4):201-11, 2005.
20. Yu, C., Shen, K., Lin, M., Chen, P., Lin, C., Chang, G., and Chen, H., GCMa regulates the
syncytin-mediated trophoblast fusion, The Journal of Biological Chemistry 277:
50062-50068, 2002.
21. Okulicz, W.C. and Ace, C.I., Temporal regulation of gene expression during the expected
window of receptivity in the rhesus monkey endometrium, Biology of Reproduction
69:1593-1599, 2003.
22. Dunlap, K.A., Palmarini, M., Varela, M., Burghardt, R.C., Hayashi, K., Farmer, J.K, and
Spencer, T.E., Endogenous retroviruses regulate periimplantation placental growth and
differentiation, Proceedings of the National Academy of Sciences, USA 103: 14390-14395,
2006.
23. Caceres, M., NISC Comparative Sequencing Program, and Thomas, J.W., The gene of
proviral origin syncytin-1 is specific to hominoids and is inactive in old world monkeys, The
Journal of Heredity 97: 100-106, 2006.
24. Dupressoir, A., Marceau, G., Vernochet, C., Benit, L., Kanellopoulos, C., Sapin, V.,
Heidmann, T., Syncytin-A and syncytin-B, two fusogenic placenta-specific murine envelope
genes of retroviral origin conserved in Muridae, Proceedings of the National Academy of
Sciences, USA 102: 725-730, 2005.
25. Levine, K.L., Steiner, B., Johnson, K., Aronoff, R., Quinton, T.J., and Linial, M.L., Unusual
features of integrated cDNAs generated by infection with genome-free retroviruses,
Molecular and Cellular Biology 10: 1891-1900, 1990.
26. Hajjar, A.M., and Linial, M.L., Characterization of a unique retroviral recombinant
containing 7S L sequences, Journal of Virology 67: 7677-7679, 1993.
27. Behe, M.J., Darwin’s Black Box, The Free Press, NY., p. 39, 1996.
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)
Rate Štítky:
Evoluce organizmů [3]
URL zdroje (přijato 10/12/2016 - 20:19): http://www.kreacionismus.cz/node/309
Domů
E-mail
Strana 9 z 10
Byly retroviry stvořeny jako dobré?
Publikováno z Kreacionismus.cz (http://www.kreacionismus.cz)
Odkazy:
[1] http://www.kreacionismus.cz/users/pavel-kabrt
[2] http://www.answersingenesis.org/articles/am/v1/n2/were-retroviruses-created-good
[3] http://www.kreacionismus.cz/rubrika/evoluce-organizmu
Domů
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
E-mail
Strana 10 z 10