1 / 2014 V tomto ísle: č Jak (ne)snadno lze získat Osvěd ení

1 / 2014 V tomto ísle: č Jak (ne)snadno lze získat Osvěd ení

V současné době se už na většině nově
budovaných objektů setkáváme s kotvícími
zařízeními využívanými zejména pro bezpečnou
údržbu plochých střech. Taková zařízení je ale
možnéČESKÁ
používat také
v průběhu vlastní výstavby
SPOLEČNOST
STAVEBNÍCH
v těch případech, kdy není účelné použití
prostředků kolektivní ochrany s ohledem na
povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání
práce resp. počet dotčených zaměstnanců.
Realizace záchytných systémů pak přináší
značné úspory také při výstavbě v těch
případech, kdy není nutné kolektivní prostředky
ochrany proti pádu z výšek uplatňovat
KOORDINÁTORŮ ČSSI
KOBOZ
Čtvrtletník pro odborníky v oblasti KOordinace BOZP ve stavebnictví
V tomto čísle:
Úvodní slovo
2
1. Workshop BOZP
2
Vazba mezi koordinátorem BOZP a TDS
při realizaci staveb
3
Jak (ne)snadno lze
získat Osvědčení
koordinátora BOZP
ve Španělském
království
5
Kongres a výstava
BOZP v Düsseldorfu
6
Záchytné systémy
proti pádu osob
z výšek na plochých
střechách
Připravované články
a akce
1 / 2014
Jak (ne)snadno lze získat Osvědčení
koordinátora BOZP ve Španělském
království
Způsob získání Osvědčení koordinátora BOZP na staveništi je v zemích EU různý, někde však přeci jen obtížnější, než v České republice.
Příkladem může být Španělské království, kde je možné získat
Osvědčení koordinátora pouze na Polytechnické univerzitě v Madridu,
a to formou poloreferenčního studia v délce trvání 20 týdnů a rozsahu
250 hodin. Během studia je nutno složit formou testu 8 zkoušek,
vypracovat dvě studie o ochraně a bezpečnosti práce a na závěr obhájit
Plán BOZP na staveništi, zpracovaný na zadaný typ stavby. Cena studia
je 1.630,- EUR a může být uhrazena ve čtyřech splátkách.
Z hlediska českých zkušebních osnov je studium pojato daleko
šířeji, obsahuje mimo jiné kapitoly o organizaci prevence BOZP ve
Španělsku, preventivní techniky BOZP bezpečnost, hygiena práce,
ergonomie, sociální psychologie, pracovní lékařství, metody
komunikace a informace, organizace prevence BOZP v podniku, trestní
a občanská odpovědnost při spáchání trestných činů a související
náhrada škod. Poměrně velká pozornost je věnována pracovní
průmyslové hygieně hluk, vibrace, osvětlení pracoviště, teplota a záření,
vliv chemických a biologických činitelů.
Více na straně 5
Záchytné systémy proti pádu osob
z výšek na plochých střechách
9
13
Ing. Eduard Schilhart, CSc., technický ředitel společnosti TOPWET
V současné době se už na většině nově budovaných objektů
setkáváme s kotvícími zařízeními využívanými zejména pro bezpečnou
údržbu plochých střech. Taková zařízení je ale možné používat také
v průběhu vlastní výstavby v těch případech, kdy není účelné použití
prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný
rozsah a dobu trvání práce resp. počet dotčených zaměstnanců.
Realizace záchytných systémů pak přináší značné úspory také při
výstavbě v těch případech, kdy není nutné kolektivní prostředky ochrany
proti pádu z výšek uplatňovat.
Více na straně 9
Úvodní slovo předsedy | Zprávy z roku 2013
Vážené čtenářky, čtenáři a
členové ČSSK. Jsem rád, že Vás
mohu oslovit v rámci vydání
prvního čísla našeho elektronického č tvrtletníku KOBOZ .
Název časopisu měl svůj vývoj.
O vzniku časopisu zaměřeného
na BOZP ve stavebnictví byla řeč
již za mého předchůdce Ing.
Vladimíra Havleny. Ale číslo se
podařilo uvést na světlo našich
stránek až v roce 2014. Jedním
z návrhů, když se uvažovalo nad
názvem tohoto časopisu byly tzv.
„Sklenářoviny“. Tedy noviny o
BOZP ve stavebnictví, které by
byly svázány s jeho prvním
p ře d se d o u a p rů ko p n íke m
výkonu koordinátora BOZP ve
stavebnictví v Č R doktora
Vladimíra Sklenáře. Ale nakonec
se současný výbor shodl na
zkráceném názvu KOBOZ (pozn.:
návrh spoluzakladatelky ČSSK
M a r i e Vi l í m o v é ) , k t e r ý j e
zkráceným převzetím slov
koordinátor BOZP ve
stavebnictví. Doufám, že tento
jedinečně zaměřený elektronický
časopis myšlený jak pro celou
veřejnost, tak tedy především pro
koordinátory BOZP a pracovníky,
kteří se problematikou BOZP ve
stavebnictví zaobírají. Ale i právě
pro laiky, tedy především staveb-
níky, podle zákona č. 309 / 2006
Sb., tedy přesně zadavatele. Budu
rád, když se tento zatím čtvrtletník
stane diskusním prostředkem
o výkonu koordinátora BOZP, tak
v současnosti opomíjené nebo
lépe nerespektované a té ž
neoceňované práce koordinátora
BOZP na staveništi. Přitom by měl
být koordinátor BOZP jedním
z potřebných a uznávaných
účastníků výstavbového procesu.
Tato role je v „západní“ části EU
uznávanou a váženou rolí
účastníka výstavbového procesu
včetně právní odpovědnosti, ale
v ČR je to stále tzv. problémový
faktor výstavby. Podle mého
názoru koordinátor BOZP, který
vykonává svoji funkci v intencích
zákona a je znalý výstavbových
procesů, je pro stavbu a její
výkonnou složku řízení stavby
naopak pomocníkem. To jsou naše
zku š enosti. Znalý koordinátor
BOZP není ž ádný paparazzi,
jakými někteří z koordinátorů
BOZP jsou. Pak se dostávají do
role inkasistů pokut, místo aby
koordinovali bezpečnou stavbu.
Koordinátor BOZP je, resp. měl by
být, právě stavbyvedoucímu
významně ku pomoci k dosažení
bezpe č né stavby respektive
pracovi š tě, a tím dosahovat
snížení úrazovosti.
Doufám, že novela zákona
č. 309/2006 Sb. pomůže napravit
některé chyby způsobené novelou
vyhlášky č. 499/2006 Sb., kdy
z projektové dokumentace vypadla
povinnost zpracování plánu BOZP.
Domnívám se, že pokud bude plán
BOZP obsahovat potřebná
opatření pro zajištění bezpečného
pracoviště a ve výsledku celého
staveniště, tak opatření BOZP
budou lépe vymahatelná, neboť při
oceňování stavební dodávky
budou muset ocenění zajištění
BOZP provést všichni uchazeči o
zakázku.
Doufám, že se časem časopis
KOBOZ stane vyhledávaným pro
své informace k výkonu
KOORDINÁTORA BOZP . Té ž
o č ekávám Va š e připomínky,
náměty či příspěvky ke zveřejnění.
Budu rád za celý výbor ČSSK, když
budete rozšiřovat informaci o tom,
že na našich webových stránkách
je tento časopis volně ke stažení i k
další distribuci.
S pozdravem
doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.
předseda ČSSK ČSSI
1. Workshop o výkonu koordinátora BOZP
ve stavebnictví
pořádaný Fakultou stavební ČVUT v Praze ve spolupráci s ČSSK
ČSSI a SUIP Praha pro studenty a stavební praxi
Ve čtvrtek 5.12.2013 proběhl 1. Workshop o výkonu koordinátora BOZP ve stavebnictví. Tuto schůzku
zahájil zástupce organizačního týmu doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc. (předseda ČSSK ČSSI, vedoucí Katedry
technologie Fakulty stavební ČVUT v Praze), který celé setkání vedl podle předem rozeslaného programu.
Mezi prvními přednášejícími byl Ing. František Šorf, inspektor z Oblastního inspektorátu práce pro hlavní
město Prahu, následně převzal slovo Ing. Josef Kubín ze společnosti Nosta-Hertz spol.s r.o. Se svými
poznatky se do probíraných témat připojovali odborníci z praxe, zejména koordinátoři BOZP, spoluautoři
koordinačních a bezpečnostních předpisů při plnění BOZP, studenti z Fakulty stavební, ČVUT v Praze.
Na programu Workshopu se objevily témata, jako například Způsob kontroly koordinátorů, Poznatky
z kontrol, Úrazovost a dopady na kontroly koordinátorů, Vývoj kontrol koordinátorů v roce 2014 dle stávajících
předpisů, Plánované změny v zákoně č. 309/2006 Sb. - tendence změn a dopady na koordinátora, Informace
ze ČKAIT , Plán BOZP - poznatky z praktického používání, Změny v NV č. 591/2006 Sb.
2
KOBOZ | 1 / 2014
Článek na pokračování
Vazba mezi koordinátorem BOZP a technickým dozorem
při realizaci staveb
1. Díl - Úvod do problematiky
autor: Ing. Petr Sviták; grafické podklady: autor
Tématem článku je vazba
mezi koordinátorem
bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci na staveništi (koordinátor BOZP) a technickým
dozorem stavebníka (TDS).
Článek svým prvním dílem
poukáže na vzájemnou
spolupráci těchto účastníků
výstavby. Cílem bude zobrazení
skutečnosti, kdy lze sloučit
funkci koordinátora BOZP
s funkcí technického dozoru
stavebníka při realizaci staveb
a kdy naopak oddělit. Článek
s tímto tématem je rozsahově
naplánován do několika čísel
tohoto pravidelného zpravodaje, kde Vás autor seznámí se
stále více diskutovanou vazbou
koordinátora BOZP a TDS.
Pohled na staveniště výrobní haly
Článek se snaží nasměrovat
a zdůraznit nový pohled pro výkon
obou řídících funkcí na staveništi
a podílet se svými poznatky na
vytvoření novely zákona
č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších
podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci. Otázka bezpečnosti a koordinace procesů se
postupem č asu stane stále
diskutovanějším tématem nejen
v podnikatelské sféře. Měli
bychom se zaměřit na tvorbu
bezpečných pracovišť ve vztahu
k finan č ně výhodněj š ím a
perspektivnějším projektům, kde
se budeme sna ž it o bli žš í
spolupráci a prolnutí spolupráce
všech účastníků výstavby.
Z důvodu přiblížení a uvedení do vzájemných souvislostí
funkce koordinátora BOZP a
funkce TDS byly autorem článku
posouzeny obě výkonné profese
KOBOZ | 1 / 2014
Na praktických příkladech průmyslových staveb pro skladování,
logistiku, výrobu a montáž. Pro
určení obou funkcí byly zvoleny
různé typy průmyslových staveb.
Stavby se lišily svojí technologickou složitostí a náročností na
provádění. Z technologické
slo ž itosti a rizikovosti práce
vyplývají jednotlivé nároky na
dozorovou činnost, a to nejen
z hlediska výkonu TDS, ale i
důležitosti koordinátora BOZP na
staveništi. Stavební projekt se co
do náročnosti na výrobu může
rozčlenit do tří hlavních složek,
které se postupně řadí pod sebe a
analyzují. Jedná se o etapu výstavby, její příslušnou technologii
a práce se zvýšeným ohrožením
života. Po provedení rozboru
individuální technologické etapy
můžeme stanovit potřeby na
pracnost, provedení, kvalitu a
obzvláště stanovit vyplývající
požadavky na práce se zvýšeným
rizikem ohrožení života. Nenalezneme stavbu, která by byla ve
všech parametrech stejná. I když
bude stavba opakovaným
projektem, nelze určit obecně
přesné měřítko a vždy musíme
brát v úvahu konkrétní stavbu a
místní podmínky pro realizaci.
Z toho vyplývá, že základními
předpoklady pro obě profese je
zvládnutí přehledu technologických postupů procesů a
časového plánování navržené
stavby. Koordinátor BOZP na
staveništi a technický dozor
stavebníka patří mezi hlavní
členy řídícího týmu stavby.
Při vzájemné diskusi s několika odborníky pohybujícími se
3
Článek na pokračování
Zařízení staveniště bytového projektu
v koordinaci bezpečnosti a výkonu
technického dozoru zaznívá velice
podobný názor:
„…velice dobrou zkušenost máme
ve spojení funkce koordinátora
BOZP s technickým dozorem
stavby. Tato varianta nejenže ušetří
stavebníkovi peníze, ale také
spojení s technickým dozorem
stavby zaručuje určitou kvalitu a
odbornost provádění dozoru
koordinátorem, který je zároveň
technický dozor investora…“
Jedním z cílů provázanosti
koordinátora BOZP s technickým
dozorem stavebníka by měla být
skutečnost, že autorem článku
prosazovanou novelu zákona
č. 309/2006 Sb. by si vzalo do
povědomí co nejvíce zadavatelů,
projektantů a zhotovitelů, kteří by
s výkonem obou funkcí byli
srozuměni a sloučení funkcí by
upřednostňovali. Naopak cílem
není zakazování oprávněným
osobám vykonávat činnost, která
vede ke zlep š ení organizace
práce, k dodržování technologických postupů a z toho plynoucí
nižší rizikovosti prací na staveništi,
ale nabídnutí uplatnění jejich
odborných znalostí s důrazem na
postižitelnost za jejich rozhodnutí.
Nesouhlasné důvody odborné
veřejnosti o sloučení koordinátora
4
BOZP a technického dozoru
stavebníka, které říkají, že při jejich
sjednocení může dojít k zakrývání
chyb při kontrolách, nejsou v mnoha případech opodstatněné. Nejen
u těchto účastníků výstavby, ale i u
ostatních vyplývá bezchybnost
práce v rozhodování a konání
z jejich funkce, kde podstatnou roli
hraje bezpečnost práce.
U rozsáhlých a technologicky
slo ž itých staveb by si měl
stavebník hledat odbornou
společnost, která mu dá
odpovídající záruku za provedené
dílo. Stavební společnost bude
realizovat dílo tak, aby bylo
dokončeno v požadované kvalitě,
termínu, rozpočtu, a to
za ú č asti osob, které dané
problematice rozumí. U takto
fundovaných stavebních společností není problém v bezpečném
vedení realizace díla. Naopak
u menších staveb jsou zadavateli
najímány men š í zhotovitelské
stavební společnosti a jiné fyzické
o s o b y, k t e r é n e j s o u z n a l é
v otázkách technických a bezpečnostních. Menší stavební
společnosti a jiné fyzické osoby,
které získaly zakázku za minimální
cenu, se snaží při minimálním zisku
nedodržovat bezpečnostní předpisy s myšlenkou ušetření nákladů.
Neuvědomují si v š ak, ž e při
jakémkoliv poranění, či smrtelném
úrazu svého zaměstnance, mohou
přijít o mnohem více. Pro
stavebníka je v tomto případě
důležité si najmout odborníka
znalého nejen po stránce technické, technologické, finanční, ale
zejména i bezpečnostní. Proto
v těchto případech je důležité a
vhodné spojení dozorové činnosti
koordinátora BOZP a technického
dozoru. Technický dozor je
schopen ze své kompetence
donutit zhotovitele k plnění
bezpečného a kvalitního díla,
protože mimo jiné provádí finanční
kontrolu provedených prací.
Čtyřrozměrná cesta k dosažení plánovaného cíle efektivní práce technického dozoru
stavebníka a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při realizaci jedná se
o jejich společný cíl
KOBOZ | 1 / 2014
Ze zahraničí
Jak (ne)snadno lze získat Osvědčení koordinátora BOZP
ve Španělském království
autor: Ing. Ivan Černý; grafické podklady: internet
Pokračování ze strany 1
Poměrně velká pozornost je
věnována pracovní průmyslové
hygieně hluk, vibrace, osvětlení
pracoviště, teplota a záření, vliv
chemických a biologických
činitelů. Z oblasti pracovního
lékařství jsou školeny mimo jiné
kapitoly: pracovní nemoci a úrazy,
pracovní patologie, pří č iny
onemocnění, nejčastější nemoci
z povolání ve stavebnictví,
záchranné práce a první pomoc.
Studijní plán obsahuje i poměrně
podrobné Systémy řízení
prevence pracovních rizik včetně
metodiky vyšetřování úrazů. Další
studijní oblast se zabývá Požární
prevencí teorie hořlavosti, třídy
požárů, druhy hořlavin, protipožární prevence a ochrana,
prevence požárů na stavbách,
evakuace stavby při požáru,
nouzový požární plán stavby,
hašení požárů, pevné a přenosné
hasicí přístroje.
Chrám Sagrada Familia, Barcelona,
architekt Antonio Gaudí [www.ckbos.cz]
KOBOZ | 1 / 2014
Jedna ze samostatných
studijních částí obsahuje Rizika
práce s elektřinou na stavbě
mimo jiné uzemnění a zařízení
pro případ zkratu, elektrická
zařízení s vysokým a nízkým
napětím a jejich údržba,
provizorní elektrická zařízení na
stavbě. V poslední části teoretické
přípravy se studující seznámí
s Riziky při používání a
skladování stavebních materiálů
skladování hořlavin, preventivní a
kontrolní opatření, skladování
pevných látek, toxický a
nebezpe č ný odpad, normy
týkající se skladování, označování a dopravy odpadu. Závěrem
se ještě probírají Osobní
ochranné pomůcky a Bezpečnostní zařízení na stavbách
včetně výběru, umístění, kontroly
a údržby signalizace.
Další část studia se již
zabývá problematikou koordinace
BOZP na staveništi. Na rozdíl od
našich studijních a zkušebních
systémů je více prakticky
zaměřená. V kapitole Rizika fází
stavby jsou poměrně podrobně
probírány možnosti pracovních
rizik při jednotlivých fázích stavby
použití výbušnin, zemní práce,
tradiční a speciální zakládání,
betonové a ocelové konstrukce,
stavební stroje a malá mechanizace, fasády, tesařské a
pokrývačské práce atd.
Obdobně probíhá studium
kapitoly Specifická rizika podle
typologie stavby
rizika při
rekonstrukcích, zástavba proluk,
velké stavby, průmyslové stavby,
opravy památek. Rovněž
v kapitole Rizika při realizaci
inženýrských staveb se probírají
Španělská vlajka [www.statnivlajky.cz]
příklady ze stavby mostů,
přístavů, přehrad, tunelů, železnic
a silnic. V š echny předchozí
studijní kapitoly mají za cíl
seznámit studující se známými
riziky a jejich problematikou
a většinou jsou zpracovány ve
spolupráci s největšími španělskými stavebními firmami a
shrnují jejich zkušenosti. Teprve
v této fázi se studující seznámí
s metodikou sestavení Plánu
BOZP včetně používání počítačových aplikací a po zadání typu
stavby připravuje závěrečnou
práci Plán BOZP jak ve fázi
přípravy, tak ve fázi realizace,
Plán kontroly na staveništi a Plán
bezpečnosti při údržbě.
Studující musí obhájit
zpracované Plány BOZP před
zku š ební komisí a prokázat
schopnost samostatné práce
v oblasti Koordinace BOZP na
staveništi.
Z výše uvedeného je vidět
rozdíl mezi studijními a zkušebními plány v České republice a
Španělském království, zvláště
v oblasti praktických příkladů
BOZP na různých typech staveb a
větším záběru studijních předmětů. Možná by stálo za úvahu
zavést některé z těchto poznatků
do českých akreditačních programů.
5
Ze zahraničí
33. Mezinárodní kongres o bezpečnosti práce a
pracovní medicíně
A + A Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin
5. - 8. listopadu 2013
autor: Marie Vilímová, místopředsedkyně ČSSK ČSSI; grafické podklady: archiv Pavla Svobody
Účast členů výboru ČSSK ČSSI
Praha na této největší evropské
výstavě, spojené s kongresem
v oblasti BOZP a pracovní
medicíny byla daná i potřebou
zúčastnit se zasedání ISHCCO
(International Safety and Health
Construction Co-ordinators
Organization - Mezinárodní
organizace stavebních koordinátorů), kde ČSSK zastupuje
Českou republiku. Pracovní výbor
ISHCCO se prozíravě rozhodl
zviditelnit ISHCCO a u příležitosti
této akce uspořádat dvoudenní
konferenci v kongresovém centru
výstaviště Düsseldorf, kde jeden
večer věnoval aktivitám a přípravě
Generálního zasedání ISHCCO
v roce 2014.
Hlavní město Severního PorýníVestfálska leží na řece Rýn a po
celou svou historii bylo významnou metropolí regionu sídlili zde
vévodové, město přitahovalo svou
pověstí hudebníky, spisovatele
i malíře. I dnes nabízí krásné
procházky po nábřežní promenádě, nádheru široké rychle proudící
řeky Rýn lze shlédnout i
z vyhlídkové plo š iny Rýnské
věže. Průmyslově je Düsseldorf
městem evropského významu, je
srdcem řízení mnoha podniků,
které mají své výrobní závody
v Porýní.
Výstavi š tní areál Düsseldorf
odpovídá rozlohou, vybavením
i službami své pověsti: největší a
velice elegantní v řešení prostoru,
preciznost v provedení, příjemný
servis. Toto jsme měli možnost
posoudit i v nejvyšším patře
objektu, bě ž ným ú č astníkům
nepřístupném
řídícím centru.
Zásluhou osobního kontaktu
předsedy ČSSK, doc. Ing. Pavla
Svobody, CSc., jsme byli přijati
ředitelem areálu výstaviště za
účasti ředitelky této akce. Stručně
shrnuto: profesionalita, pozornost,
pochopení pro na š e zvídavé
dotazy.
Vlastní vystavovací prostory
zabíraly celou plochu přízemí a
zaměřením mnohých vystavovatelů bylo uzavřít smlouvu o prodeji.
Také proto byla součástí stánků i
prezentace výrobků: prostředky
kolektivní i osobní ochrany byly
nejčastější. V daných časech se
spustí nabídka užívání, např.
hašení ohně jednou osobou, pád
osoby z výšky v nejnovějším
záchytném systému, pomoc
vypro š tění osoby z hořícího
prostoru, odolnost hořlavosti
materiálů, první pomoc člověku
v nouzi. Akce mívají doprovodné
promítání situace na obrazovce,
vše je velice konkrétní a zajímavé
pro návštěvníky, kteří se zabývají
těmito oblastmi. Ani nás
nepřekvapuje, ž e převa ž uje
východ, střed Evropy, konkrétně
POZVÁNKA:
Další ročník kongresu A+A v Düsseldorfu se koná 27. - 30. října 2015
6
KOBOZ | 1 / 2014
Ze zahraničí
ČR však mezi vystavovateli hledáme marně. Zřejmě
bychom zde nejen cenou, ale i designem produktů
těžko konkurovali. Nabídka a prodej OPP převažuje
a je nač hledět. Pracovní oblečení si nezadá s módní
přehlídkou, a to včetně bot a rukavic. Konkuruje si tak
s oblečením pro sport, kde jsou vychytané
nejrůznější detaily a drobnosti, které spotřebitele
ochrání. Předváděcí molo samozřejmě nechybělo.
Celou nabídku areálu za jeden den nelze absolvovat.
První patro je členěné do malých i velkých
kongresových místností, v předsálí je možno si
pouze na kartu účastníka vypůjčit sluchátka a
vyslechnout přednášku ve zvoleném jazyku
němčina, angličtina, francouzština. Na 99 stránkách
nabízí katalog stru č ným obsahem témata
přednášek. Převažovaly přednášky německých
účastníků, zejména z řídících institucí Inspekce
práce, bezpečnosti práce, ministerstev, včetně
zdravotnictví. Jenom jsme se pousmáli nad obdobou
problematiky témat probíraných také v naší TV či
rádiu. Problematika jejich vztahů stále ještě řeší
nedostatky z doby přechodu mezi NDR a NSR, což
bylo překvapující. Německo vystupuje celkem
konsolidovaně.
Zajímavý byl opakující se otevřený projev Němců
s nabídkou řešení ve změně způsobu komunikace a
přímé kritiky nadřízených institucí. Žádají odstranění
zdlouhavých globálních řízení a vytváření
mezičlánků při zavádění nových nařízení. Přicházejí
s návrhy konkrétních způsobů řešení pro jednotlivé
podniky vycházejících ze znalosti vlastní podstaty
problému s ověřením přímou účastí v podniku a
vyslyšením návrhu řešení od managementu, jeho
následné uvedení do souladu s legislativou a to i
v oblasti bezpečnosti práce a zejména zdraví,
uvedení do praxe dotčeného podniku. Vlastně si
podniky vytvoří bič samy na sebe, přičemž jsou
přesvěd č ení, ž e tento způsob bude mít
mnohonásobně vyšší efekt při každodenní běžné
práci.
Nebylo výjimkou, že přednášel účastník z Číny,
Koreje, Japonska s vlastním tlumočníkem do
angličtiny a další tlumočník převáděl do němčiny.
Využívali jsme podle svých potřeb a znalostí jazyka
němčinu i angličtinu.
Pro nás byly nejdůležitější přednášky probíhající
pod záštitou ISHCCO a VDSI (Verband Deutscher
Sicherheitsingenieure e.V. - Německá společnost
inženýrů pro oblast bezpečnosti práce). Z hlavních
aktérů je nutno zmínit:
Richard Habgood, Anglie - president ISHCCO
Erwin Bruch, Lucembursko - viceprezident
ISHCCO a moderátor
Franz Weiss, Rakousko - vedoucí pracovní
skupiny pro vzdělávání
Philip Baker, Anglie - vedoucí Certifikační
pracovní skupiny
Alfredo Soiero, Portugalsko - výsledky
z porovnání 1700 smrtelných
úrazů v 7 zemích
Reinhard Obermayer, Německo - stavby
s národním a mezinárodním
statutem
doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc. s ředitelkou výstavy
KOBOZ | 1 / 2014
President ISHCCO přivítal a pozdravil hosty i členy
společnosti. Připomněl, že v Evropské unii bylo
v roce 1992, tedy před více jak 20 lety, započato se
7
Ze zahraničí
šířením směrnice 92/57/EHS „Koordinace bezpečnosti a ochrany zdraví
na staveništi“ s cílem bezpečnost plánovat a organizovat. S různými
lhůtami a úpravami se stávala směrnice v členských zemích EU
závaznou. Navzdory dílčím úspěchům musí být konstatováno, že práce
ve stavební branži je stále ještě riziková, a především, že doposud
neexistuje žádný jednotný standard pro převedení do evropského
hospodářství. Samotné požadavky na bezpečnost práce ve stavebnictví
a způsob kvalifikace v jednotlivých zemích jsou velice rozdílné, což
vyvolává nedůvěru v institut koordinátora. Téměř každý zná větu „Na
stavbě je to něco jiného“ - čímž je myšleno riziko pracovních úrazů.
Na tomto fóru má být diskutováno o situaci a existujících rozdílech
především odborného konceptu ISHCCO pro určení jednotné kvality
činnosti koordinátora. Není překvapením, že ČR nepatří k těm lepším a
že dokonce Slovensko si stojí nyní lépe než my. Důvodem je délka
vzdělávání i vzdělání související. Velký vliv má legislativa a různost
názorů. ISHCCO důrazně klade váhu na lepší a jednotnou práci
koordinátorů v Evropě. V průběhu přepracovávání stávající Směrnice
EU musí být dán impuls pro zajištění více bezpečnosti při práci na
stavbě, méně byrokracie, bezpodmínečně musí být zdůrazněna
orientace na osvětu.
Představa ISHCCO spo č ívá
v tom, že každý investor i projektant musí pochopit a přijmout
rozhodnutí, že nesou odpovědnost za bezpečnou práci na
stavbě, a to již v návrhu projektové
dokumentace. Každý, kdo přijde
na stavbu pracovat, má též právo
ze stavby ve zdraví odejít.
Z pozorování a vyhodnocování
v Německu jednoznačně vyplývá,
ž e musí být v č as objednán
koordinátor BOZP, jeho statut však
musí být povýšen, musí být kladen
důraz na spolupráci s projektantem a zejména zapracování do
dokumentace prací následných,
ISHCCO (International Safety and
Health Construction Co-ordinators
Organization), www.ishcco.org
8
tedy do údržby. Je třeba sjednotit
linie, nastolit kulturu bezpečnosti
práce s cílem ochrany zdraví.
Každá třetí nehoda se projevuje
v návaznosti na nedodržování
bezpečné práce a jako důsledek
nedodržovaní sledů prací.
ISHCCO ustavilo skupiny
pracovníků z řádných č lenů
ISHCCO, kteří sestavují podklady
pro nové vzdělávání koordinátorů,
což musí být považováno za
základ předcházení vá ž ným
úrazům a smrtelným nehodám.
Země, které jsou členy ISHCCO,
jsou rozdělené do tří pracovních
skupin: německá, anglická a
francouzská. Každá vytváří názor
na sjednocení institutu koordin á t o r a v o b l a s t i B O Z P.
Koordinátorem je vicepresident
ISHCCO.
Tuto tézi podporují i výsledky
studie z Portugalska,
zpracovávané po dobu 3,5 roku.
Garantem byla vysoká š kola
stavební Madrid, která zadala
téma vyhodnotit 1.700 smrtelných
případů (z celkem cca 2500 úrazů
včetně těžkých) na stavbách v 7
různých zemích světa:
Afrika, Brazílie, Kanada, USA,
Anglie, Indie, Portugalsko.
Bylo porovnáno s protokoly a
projektovou dokumentací. Po
prostudování byl podán návrh
ře š ení bezpe č ného způsobu
provedení stejné stavby. Při
takovémto způsobu realizace
stavby v projektu lze zabránit až
46% smrtelných případů, jiné
překvalifikovat do těžkých úrazů či
úrazů. Jednoznačně vyšlo, že
nepřítomnost koordinátora ve
fázi přípravy stavby je hrubou
chybou, která stojí životy! Je
také nutné vzít v úvahu nemoci,
které se objevují po 25 až 30 letech
právě z nedodržování ochrany
zdraví a její bezpečnosti: zničená
záda, krk, klouby nohou, oči,
rakovina kůže, astma atd.
Výstava i posluchárny se v pátek
po obědě uzavřely a my jsme se
vraceli do ČR s náměty
k přemýšlení i podklady pro další
práci v oblasti zlep š ení a
sjednocení práce koordinátorů.
Velice málo č asu zbylo na
prohlídku tak zajímavého města,
jakým Düsseldorf je.
Chtěli bychom se se všemi podělit
o dojmy z pár chvilek prohlídky
centra města, zejména jeho
novostaveb - v příštím článku.
KOBOZ | 1 / 2014
Systémy a výrobky pro zajištění bezpečného pracoviště
Záchytné systémy proti pádu osob z výšek na plochých
střechách
Autor: Ing. Eduard Schilhart, CSc., technický ředitel společnosti TOPWET; grafické podklady: autor
Pokračování ze strany 1
Bezpečná plochá střecha
z pohledu její údržby je taková
střecha, která je buď trvale
osazena zábradlím (toto opatření
se vyskytuje ale jen na pochozích,
zejména veřejně přístupných
střechách a terasách), nebo jinou
dostatečně vysokou konstrukcí po
celém jejím obvodě, nebo jinými
vhodnými technickými prostředky.
A právě takovými technickými
prostředky jsou různá kotvící
zařízení, která musí splňovat
požadavky ČSN EN 795, která
byla v roce 2013 novelizována.
Pro střechy, kde se předpokládá
častý pohyb údržby, a to zejména
bez ohledu na povětrnostní
podmínky, se navrhují záchytné
systémy s trvale osazenými
nerezovými lany. Kompromisním
řešením, které je často v praxi
využíváno, může být použití tzv.
„montážního lana“, které se mezi
jednotlivé lanové úchyty napne
pouze v případě práce na střeše.
Toto ře š ení vyu ž ívající dle
terminologie zmíněné normy
„poddajné kotvící vedení
z textilního lana“ umožní také
plynulý pohyb podél okraje
střechy, vždy ale jen v rozsahu
několika málo polí, kde se
pracovníci zrovna vyskytují, a
v případě práce u ostatních okrajů
střechy je nutné montážní lano
vždy přemístit a upevnit na jiné
vhodné místo.
Při navrhování záchytných
systémů je nutné si uvědomit, že
každá plochá střecha se stává za
určitých situací pracovištěm, kde
hrozí pád z výšky nejen po jejím
obvodu označovaném v dalším
textu jako „volný okraj“, ale i do
světlíků nebo do technologických
a jiných otvorů. Zde je na místě
ještě uvést, jak lze charakterizovat plochou střechu. Základní
vymezení totiž vyplývá z ČSN 73
1901 Navrhování střech Základní
ustanovení. Citovaná Č SN
termínem plochá střecha rozumí
střechu se sklonem vnějšího
povrchu do 5° včetně, šikmá
střecha je pak vymezena
rozmezím od 5° do 45° včetně,
a nad 45° se dle této normy už
jedná o střechu strmou. Tento
příspěvek se bude nadále zabývat
navrhováním záchytných systémů pouze na plochých střechách,
protože při sklonech nad 5° je
třeba počítat v určitých případech i
s rizikem uklouznutí, od sklonu
10° resp. 25° je pak dle různých
předpisů nutné uvažovat s tímto
rizikem téměř vždy. Problematika
navrhování ochrany proti pádu na
těchto střechách by ale přesáhla
rozsah tohoto příspěvku.
Každý projektant by si měl před
návrhem zabezpečovacího
systému nejdříve uvědomit, jaká
rizika se mohou při provádění
údržby střechy vyskytnout, kde
hrozí pád z výšky z ploché
střechy, co a jak může případný
pád ovlivnit, a veškerá rizika
nejdříve komplexně vyhodnotit.
Z tohoto hlediska je nutné
posoudit nejdříve sklon střechy,
všechny její volné okraje, jejich
vzájemnou polohu, jejich výšku
nad terénem nebo nad jinými
konstrukcemi, které je nutné brát
v úvahu z pohledu případného
pádu. U světlíků je nutné vyjít ze
skutečnosti, zda jsou zabezpečeny proti propadnutí nebo ne.
Cílem každého projektanta by měl
být návrh individuálního řešení
záchytného systému pro každý
konkrétní objekt a pro každou
střechu, která je výše než 1,5
metru nad okolními konstrukcemi
nebo terénem, a pro kterou není
uvažováno s jiným způsobem
ochrany proti pádu z výšky v době
její údr ž by nebo kontroly.
Zohlednit by se měl také rozsah a
charakter předpokládaných prací.
Každé navržené řešení by mělo
KOBOZ | 1 / 2014
9
Systémy a výrobky pro zajištění bezpečného pracoviště
být vždy co nejekonomičtější při
vyu ž ití těch nejvhodněj š ích
technických prostředků.
Z hlediska technického se přitom
musí vždy vycházet z typu nosné
konstrukce, ke které by měly být
lanové úchyty přikotvené. To je při
každém návrhu to nejdůležitější,
protože na spolupůsobení kotvícího bodu s podkladem v případě
pádu nejvíce záleží. U tohoto
tvrzení vycházím sou č asně
z předpokladu, že navrhované
lanové úchyty jsou řádně
certifikované a splňují požadavky
ČSN EN 795.
Výrobci lanových úchytů v tomto
směru projektantům situaci
výrazně ulehčují, protože nabízí
ve svém sortimentu různé
v ý r o b k y, k t e r é j s o u v ž d y
specifikovány právě typem
konstrukce, na které je možné je
připevnit. Specializovaní výrobci
navíc věnují nemalé prostředky na
zkou š ky svých výrobků, při
kterých je nechávají podrobovat
nejen různým zatížením, ale také
za různých podmínek. Z tohoto
důvodu by měl každý projektant
vycházet striktně z doporučení
výrobců k jednotlivým kotvícím
bodům jak z hlediska jejich
způsobu kotvení, tak z hlediska
jejich rozmístění na střeše.
Na typu nosné konstrukce
vět š inou závisí i vzdálenosti
jednotlivých kotvících bodů mezi
sebou. To se týká zejména
systémů s permanentním
nerezovým lanem. U bodových
systémů je obvykle stanovena
maximální vzdálenost mezi
jednotlivými lanovými úchyty 7,5
metru. Tyto vzdálenosti určují
zásadně výrobci kotvících bodů,
protože tato omezení vychází
mimo jiné z testů a zkoušek, které
se nejen v rámci certifikace
jednotlivých výrobků provádějí.
V této souvislosti upozorňuji na to,
že montážní návody výrobců a jimi
stanovené ostatní zásady týkající
se použití a montáže jednotlivých
výrobků je nutné striktně
dodržovat, protože při překročení
určitých limitů nebo nedodržení
montá ž ních návodů by se
v případě pádu osoby výrobci
zřekli jakékoliv zodpovědnosti, a
pak by zůstal jediným jejím
nositelem zodpovědný projektant.
To ostatně vyplývá i ze stavebního
zákona (Zákon č. 183/2006 Sb. O
územním plánování a
stavebním řádu), kde je
v § 159 „Projektová
č innost ve výstavbě“
výslovně uvedeno, že
projektant odpovídá za
správnost, celistvost,
úplnost a bezpečnost
stavby provedené podle
jím zpracované projektové dokumentace a za
proveditelnost stavby
podle této dokumentace.
10
Protože na proveditelnosti hodně
záleží, tak v dalším textu uvedu
nejčastější chyby projektů, se
kterými se často ve své praxi
v oblasti zabezpe č ovacích
systémů střech setkávám. K výše
uvedené zodpovědnosti považuji
za vhodné ještě uvést, že není-li
projektant způsobilý některou část
projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu
zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo
specializaci, která odpovídá za jí
zpracovaný návrh. Odpovědnost
projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není
dotčena.
Pozor tedy na výběr této osoby a
na její věrohodnost a záruky, které
je schopná poskytnout. Nemusím
vysvětlovat, na kom zůstane
zodpovědnost v případě, že dojde
k újmě na zdraví v důsledku
chybně navrženého zabezpečovacího systému a ukáže se, že
dotyčná osoba jen něco
doporučila a za svůj návrh není
schopná nést jakoukoliv
zodpovědnost. Výběr takové
osoby ani neulehčí současné
zákony a jiné předpisy, protože
navrhování zabezpe č ovacích
systémů proti pádu osob z výšek
není vybranou č inností ve
výstavbě (§ 158 odst. 1
KOBOZ | 1 / 2014
Systémy a výrobky pro zajištění bezpečného pracoviště
stavebního zákona č .183/2006 Sb.), tudí ž
k projektování těchto zařízení autorizace dle zákona
č. 360/1992 Sb. není potřeba. A tak téměř jediným
vodítkem pro výběr vhodné osoby může být
zplnomocnění k této činnosti konkrétním výrobcem
navrhovaného zařízení. Svoji roli hraje samozřejmě i
velikost a důvěryhodnost společnosti, která takové
služby nabízí, případně i výše jejího pojištění.
Snahou každého projektanta by mělo být navrhnout
systém ochrany proti pádům z výšky tak, aby bylo
riziko pádu vždy omezeno na nejmenší možnou
míru, a aby systém fungoval zejména jako zádržný.
To znamená, že při pohybu a práci pracovníků podél
volných okrajů střechy by neměl být vůbec jejich pád
umožněn. Taková situace ale není v praxi z různých
důvodů možná, a tak zejména na rozích objektů
vzniká riziko pádu z výšky. Je to dáno tím, že si
v obdobných případech musí pracovník upravit
délku spojovacího lana tak, aby se dostal až
k nejvzdálenějšímu místu střechy. Kdyby pak došlo
v takové pracovní pozici k pádu osoby, tak musí
zabezpečovací systém spolehlivě zafungovat jako
systém záchytný, to znamená, že v případě pádu
systém osobu včas zachytí.
Také proto jsou často takové systémy ochrany proti
pádu osob z výšek označovány jako záchytné.
Návrh těchto systémů musí být zpracován vždy tak,
aby v případě pádu došlo k zachycení osoby na laně,
které by mělo vykazovat maximální délku pod
hranou pádu 150 cm. Jen při dodržení tohoto limitu
lze předpokládat, že nedojde ke zranění osoby díky
nepřijatelnému zpomalení pádu a s ním souvisejícím
nárazem o fasádu. Samozřejmě je nutné zohlednit
veškeré pod hranou pádu se nacházející konstrukce
a počítat s tím, že při zachycení pádu dojde k dalším
jevům, jako natažení tlumiče pádu na spojovacím
laně a k deformaci sloupku na střeše, čímž se úchyt
spojovacího lana na celotělovém postroji dostane
podstatně ní ž e ne ž je teoreticky navr ž ená
vzdálenost 150 cm od hrany pádu. K tomu je
samozřejmě nutné připočítat výšku postavy padající
osoby.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že není-li pod
hranou pádu volný prostor minimálně 5 m, tak že je
nutné navrhovat záchytný systém velice obezřetně.
Hloubku možného pádu ovlivňuje nejvíce poloha
a vzdálenost kotvících bodů od okraje střechy a
celkové pojetí návrhu záchytného systému. Proto
musí polohu jednotlivých kotvících bodů na střeše
vždy určit projektant. V praxi se lze ale často setkat
s nedostatky projektů, na které potom v lepším
případě upozorní realizační firma, která systém
dodává, nebo závady objeví a ž revizor
zabezpečovacích systémů, což bývá spojeno
KOBOZ | 1 / 2014
s velkými komplikacemi. Nejhorší situace může ale
vzniknout v případě, že se na chyby projektu nepřijde,
a až v případě neštěstí dojde k hledání příčin
pracovního úrazu.
V některých případech může ale dojít také k tomu, že
je projek č ní ře š ení sice správné, ale dojde
k nevhodnému využití systému a z toho vyplývajícího
nebezpečného pádu. Proto je tedy nesmírně důležité,
aby byl projekt vždy zpracován uživatelsky příznivě a
aby byl součástí návodu k použití také půdorys
střechy, který vymezí způsob použití a stanoví také
doporučené délky spojovacích lan. Proto musí
realizační firma předat uživateli vždy dokumentaci
skute č ného provedení se v š emi nále ž itostmi
umožňující bezpečné používání zrealizovaného
systému.
Aby mohl celý nastíněný proces proběhnout bez
závad, je vhodné v první řadě vždy prověřit projekční
řešení a posoudit, zda nevykazuje některé z níže
uvedených častých chyb:
11
Systémy a výrobky pro zajištění bezpečného pracoviště
V projektech bývají navržené nevhodné typy
lanových úchytů
Navržené kotvící body nezohledňují často nosnou
konstrukci střechy, což vede k fatálním chybám při
kalkulaci nabídek podle takového projektu nebo jen
dle výkazu výměr a záchytný systém je pak
nerealizovatelný
V projektech bývají navržené nevhodné výšky
lanových úchytů
Naprojektované kotvící body mívají „univerzální
výšku“ 500 mm, což u střech s vyššími tloušťkami
souvrství neumožňuje buď spolehlivě opracovat
prostupy, nebo dokonce ani realizovat takto navržený
systém
V projektech bývají navr ž ené nevhodné
vzdálenosti lanových úchytů mezi sebou
Vzdálenosti kotvících bodů se v projektech vyskytují
větší než 7,5 m u samostatných resp. 10 m u bodů
spojených nerezovým lanem, což bývá v rozporu se
zásadami stanovenými jednotlivými výrobci
a dodavateli
V projektech bývají navr ž ené nevhodné
vzdálenosti lanových úchytů od hran pádu
Vzdálenosti kotvících bodů od hran pádu a jejich
nevhodně navržené polohy umožňují často větší
hloubku pádu, než je stanoveno, a to zejména u rohů
objektů, kde hrozí pád do hloubky větší než 150 cm
V projektech bývají navržené nevhodné polohy
lanových úchytů na střechách
Projekční řešení často nezohledňují technologie a
stavební konstrukce, které někdy nejsou ve výkresech
zakreslené, a proto jsou pak realizace podle projektu
neproveditelné a musí být přizpůsobovány realitě
Daleko častějším jevem jsou ale změny prováděné
v průběhu výstavby, a proto se musí tak jak tak často
konkrétní řešení přizpůsobovat novým podmínkám
přímo na stavbě. Z tohoto důvodu je vhodné, aby pro
dodávky zabezpečovacích systémů byly vybírány
firmy, které jsou současně schopné zpracovat vlastní
projekt. To je pak tou nejlepší zárukou pro zadavatele
stavby že bude mít na své střeše optimálně navržený a
zejména dokonale funkční systém respektující
veškerá specifika konkrétního objektu.
Právě takovým dodavatelem je společnost TOPWET
s.r.o. , která se na zabezpe č ovací systémy
specializuje řadu let a jako výrobce a dodavatel
i ostatních střešních prvků je zejména pro oblast
plochých střech tím optimálním partnerem.
Společnost TOPWET s.r.o. navíc ve většině případů
kompletuje dodávky lanových úchytů s tvarovkami
vlastní výroby, což je pro zákazníky zvlášť výhodné.
Topwet s.r.o.
Náměstí Viléma Mrštíka 62
664 81 Ostrovačice
Telefon: +420 530 507 471
Mobil: +420 777 725 089
Fax: +420 530 507 487
e-mail: [email protected]
www.topwet.cz
12
KOBOZ | 1 / 2014
PŘIPRAVUJEME
Düsseldorf - novostavba obchodního domu
Vazba mezi koordinátorem
BOZP a TDS při realizaci
staveb - 2. Díl
Liniové stavby a BOZP
Novelizace zákona
č. 309/2006 Sb. a NV
591/2006 Sb.
Je koordinátor účastníkem
výstavbového procesu?
Zkušenosti s výkonem
koordinátora BOZP
AKCE:
2. Workshop o výkonu
koordinátora BOZP ve stavebnictví
bude v květnu a bude se týkat minimálních
požadavků na plán a bude řeč o zkušenostech
s výkonem KOO BOZP
Připravujeme setkání
akreditovaných institucí pod
hlavičkou MPSV v otázce
koordinace BOZP v zahraničí
NAPIŠTE NÁM
KOBOZ
1 / 2014
Redakce:
ČESKÁ SPOLEČNOST STAVEBNÍCH
KOORDINÁTORŮ
Odborná společnost Českého svazu stavebních
inženýrů s právní subjektivitou
Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Bc. Hana Trkalová, tel: 774 757 053
[email protected]
www.cssk.cz
Redakční rada:
Výbor ČSSK ČSSI
Posílejte nám náměty a otázky,
které Vás zajímají!
Pro další informace navštivte náš
nový web www.cssk.cz
KOBOZ | 1 / 2014
doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc. (Předseda ČSSK)
Petr Slavík (Člen revizní komise)
Marie Vilímová (Místopředsedkyně ČSSK)
Ing. Ivan Černý (Hospodář ČSSK)
Ing. Eva Štoudková (Členka výboru ČSSK)
Ing. Josef Štoudek (Člen výboru ČSSK)
Ing. Soňa Sušanková (Členka výboru ČSSK)
Ing. Petr Sviták (Navrhovaný člen do výboru)
13
ČESKÁ SPOLEČNOST STAVEBNÍCH KOORDINÁTORŮ ČSSI
KOBOZ