č. 3/2012 - hvjdesign

85
1
EDITORIAL
Milí betlemáři,
na valné hromadě Českého sdružení přátel betlémů
21. 4. 2012 v královéhradeckém divadle Drak bylo zvoleno
nové vedení sdružení, které je postaveno před velmi zásadní úkol, navázat na práci předchozího vedení, směřovat
sdružení do budoucna a tzv. „držet krok s dobou“. Obdobnou situaci řeší i Třebechovické muzeum betlémů (TMB),
kde jsem nyní ředitelkou.
V současné době se toto muzeum připravuje na otevření
nové budovy. Ta by měla být otevřena v polovině roku
2013. Přesný termín bude určen až po dokončení stavebních prací a po zajištění stabilních klimatických podmínek
nejen pro Třebechovický Proboštův betlém, ale i pro celý
sbírkový fond muzea.
Dlouhá léta usilovalo jak vedení muzea (předchůdkyně
PhDr. Zita Suchánková), tak Město Třebechovice pod Orebem o získání finančních prostředků na výstavbu nové budovy, která by splňovala veškeré podmínky na uchovávání
a především prezentaci lidové tvorby minulé i současné.
To se podařilo, v roce 2010 uspělo město Třebechovice pod
Orebem s žádostí o dotaci a stavba nové budovy mohla
začít.
Nyní stojíme necelý rok před zahájením jejího provozu. Je to jak výzva, tak také nelehký a zodpovědný úkol.
V současném světě, kdy se postupně zpřetrhávají tradice
a technický pokrok ve všech odvětvích rychle postupuje,
není jednoduché zaujmout mladší generaci a dochované
řemeslo předávat dál, jak tomu bylo po staletí.
Posláním muzeí je uchovávat, dokumentovat a prezentovat kulturní dědictví předků, v případě TMB především
betlemářské tvorby. Třebechovické muzeum betlémů se již
od roku 2008 věnuje v rámci projektu „Databáze betlémů
v České republice“ dokumentaci betlémů. Celý projekt je
realizován za podpory Ministerstva kultury České republiky. První etapa projektu je zaměřena na dokumentaci často
opomíjených mechanických betlémů, což je dáno správcovstvím jednoho ze světově nejznámějších mechanických
betlémů v České republice, národní kulturní památkou
Třebechovickým Proboštovým betlémem (vlastníkem je
85
ročník 22
č. 3/2012
Z obsahu
Představujeme – Mgr. S. Dušková
Popisky k barevným obrázkům
Betlémy v Měst. muzeu Žamberk
Betlémy Aloise Vajera
Rozhovor s PhDr. Vl. Vaclíkem
Kniha o Lanškrounském betlému
Řezbář Bedřich Šilar (medailon)
Mezinárodní betlém 2012 (Bystré)
Betlémy v Sušici z východních Čech
Výstavy betlémů 2012/13
Informace pro členy ČSPB
Záznam z předsednictva
ČSPB 13. 10. 2012
Vydavatel:
České sdružení přátel betlémů o. s.
www.sdruzenibetlemaru.cz
Adresa redakce:
P.O. BOX 66
501 01 Hradec Králové
Sazba a tisk:
OFTIS spol. s r. o., Ústí nad Orlicí
Registrace:
MK ČR E 11426
Do tisku zadal 31. října 2012
Ing. Ludvík Mátl
2
3
4
8
11
14
16
17
18
20
23
23
2
85
Město Třebechovice pod Orebem). Na dokumentaci mechanických betlémů navazuje druhá
etapa projektu, a to dokumentace betlémů statických, jak již bylo zmíněno na valné hromadě
21.4.2012 v královéhradeckém divadle Drak.
Databáze, která vzniká za spolupráce vás betlemářů, již nyní slouží odborníkům a v nové
budově bude k dispozici také badatelům. Databáze je také základem pro cyklus přednášek,
které přibližují zájemcům z řad široké veřejnosti
kouzlo betlemářské tvorby. Bude z ní čerpáno
při úpravě všech 3 expozic „nového“ muzea.
Expozice v nově otevřené budově TMB bude
zaměřena didakticky na odbornou i laickou veřejnost. Ta bude seznámena s kulturní tradicí
našich zemí, jež vedla ke stavění betlémů. Dobové dokumenty a odborné texty doplní nově
zrestaurované betlémy a další zajímavé ukázky
betlémů různých provedení jako dokumentace
stále živé inspirace historickou tradicí.
Smyslem sdružení je uchovávat a oživovat
betlemářské tradice v jejich kulturní rozmanitosti. Cíl je tedy stejný, byť na jiné institucionální úrovni. A zde se nabízí možnost
rozmanité spolupráce a prezentace díla našich
předků i současných tvůrců populárně naučnou formou, a to nejen na území republiky,
ale i v zahraničí.
A právě výstava sdružení v nově otevřené
budově muzea v období adventu 2013 (a nejen v něm), jejíž příprava je teprve na počátku,
bude zajisté vhodným oslovením nové generace
a získáním tolik chybějící betlemářské základny.
Na realizaci výstavy byla na počátku října 2012
podána žádost o dotaci na Ministerstvo kultury
ČR.
Pevně věřím, že se nám podaří naplnit tuto
výzvu a že se společné dílo podaří.
Silvie Dušková
místopředsedkyně ČSPB
Představujeme novou místopředsedkyni sdružení
Mgr. Silvie Dušková
Na letošní jarní valné hromadě Českého sdružení přátel betlémů byla zvolena místopředsedkyní Mgr. Silvie Dušková, která je od roku 2007 ředitelkou Třebechovického muzea betlémů
(TMB). Měla rozhodující podíl na vypracování podkladů pro zabezpečení investičních prostředků,
přípravě projektů na výstavbu TMB a má přímou odpovědnost za dočasné deponování sbírkových
předmětů během výstavby nové budovy a přípravu řádného chodu muzea i nových expozic.
Silvie Dušková je východočeškou, pochází z Jaroměře
(*1974) a bydlí v Nechanicích, které jsou pomyslným středem spojnice měst Nového Bydžova, odkud byl bývalý
předseda ČSPB PhDr. Jiří Malina a Hradce Králové, kde
působí dr. Vladimír Vaclík. Je vdaná a vychovává dvě děti.
Místopředsedkyně patří mezi členy přijaté do sdružení v relativně nedávné době, ale již se plně zapojila
do dění a do práce na několika úkolech. V roce 2010
rozhodující měrou organizačně zabezpečila společně
s tehdejším předsedou sdružení Ing. Radko Weignerem
85
3
Výstavba nové muzejní budovy v Třebechovicích pod Orebem (stav 5. 10. 2012)
Sympozium k 20. výročí založení ČSPB, které
proběhlo v Třebechovicích na podzim v r. 2010,
nyní připravuje vydání sborníku přednášek této
akce. Aktivně se podílí společně s p. Pavlem
Nenkovským na přestavbě našich www stránek
(připravuje i německou verzi). Je pověřena zastupováním sdružení na XIX. kongresu UN-FOE-PRAE v Innsbrucku v listopadu tohoto roku.
Již nyní začíná připravovat realizační tým
(zastoupení regionálních poboček) na velkou
výstavu našeho sdružení o adventu 2013 v nové
otevřené budově TMB. Těšíme se, že budeme
také moci budovu, která je budována i z dotací
EU využívat; již nyní se připravuje převedení
daru – knihovny dr. Vaclíka do tohoto muzea
a výhledově bychom tam chtěli umístit i knihovnu a archiv našeho sdružení.
Vidíme, že toho již pí Silvie Dušková pro sdružení hodně udělala. Má proto veškeré předpokla-
dy a erudici získanou studiem i praxí v předchozích zaměstnáních. Je absolventkou Gymnázia
J.K.Tyla v Hradci Králové a Husitské teologické
fakulty Univerzity Karlovy (obor historik, dokumentátor-judaista). Na stejné fakultě pokračovala
v postgraduálním studiu. Byla vedoucí v Knihkupectví Kalich v Praze, byla zaměstnána v Židovském muzeu v Praze a dále před nástupem
do TMB zajišťovala Projekt o.s. EDU-ART: „Praha – jedinečná mozaika umění“; právě zde získala
značné zkušenosti s financováním z Evropských
strukturálních fondů. V letech 2003 až 2004 byla
vyslána na studijní pobyt v Německu.
Věříme, že místopředsedkyně Silvie Dušková se bude i nadále výrazně podílet na činnosti
ČSPB. Přejeme ji hodně zdaru také při náročném
vedení TMB v době výstavby a zprovozňování
nové muzejní budovy. Již dnes si zaslouží náš obdiv i dík!
(redakce)
Popisky k barevným obrázkům na obálce
Titulní strana: Jesličky od L. Dominové (paličkovaná krajka), Muzeum Jindřichohradecka
2. strana: Městské muzeum Žamberk – betlém J. Šafáře z Lukavice,
3. strana: „Třetí“ Vajerův betlém v kostele sv. Václava v Tišnově (foto: Beneš Michal)
Zadní strana: Zátiší – přestávka v práci (foto: † Ing. Radko Weigner)
4
85
Betlémy v českých muzeích
Městské muzeum Žamberk a jeho sbírka betlémů
Mgr. LUCIE RALIKOVÁ, ředitelka Městského muzea Žamberk
Muzeum v Žamberku bylo založeno v září roku 1911 a první exponáty, spravované Kuratoriem městského muzea, bylo možné zhlédnout v budově radnice. Mezi první zapsané do sbírek
patřila část předmětů vystavených na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895.
Během druhé světové války došlo ke změně jeho názvu na Muzejní spolek Dr. E. Alberta.
Ve čtyřicátých letech vzniklo několik žádostí o větší prostory. Mezi nevyslyšené patřila například žádost o podstoupení synagogy pro potřeby muzea. Až nabídka majitele panství Charlese
Parishe vyřešila problémy s umístěním sbírek. Byly propůjčeny 2 místnosti Kateřinského špitálu, což bylo potvrzeno smlouvou na šest let.
V roce 1948 byla ukončena činnost muzejního
spolku a správu nad muzeem přebral Městský
národní výbor. Většina archiválií byla převezena do Státního okresního archivu v Ústí nad
Orlicí a sbírky byly přestěhovány do zámku.
Po otevření zámku jako školského zařízení čekalo sbírky opět stěhování. V 50. letech byly převe-
zeny do kasáren, kde byly v bednách a krabicích
uloženy až do poloviny let sedmdesátých. Tehdy
začaly probíhat za podpory dobrovolníků, města
a Okresního národního výboru stavební úpravy
v budově bývalého Kateřinského špitálu, který
v uplynulém mezidobí chátral. Sbírky se tak
po letech vrátily tam, kde už jednou byly a 8.
Budova Městského muzea v Žamberku (bývalý Kateřinský špitál)
85
5
Rodný domek Prokopa Diviše
června 1975 došlo k slavnostnímu otevření muzea. V tomto domě se muzeum nachází dodnes.
Budova, v níž se nyní muzeum nachází, má zajímavou historii. Nechal ji postavit v roce 1845
John Parish a pojmenoval ji po své manželce
Kateřině – Catharinen hospital. Jeho záměrem
bylo zřídit špitál pro přestárlé a nemocné lidi
z panství a zámku, kteří nebyli schopni výdělku. Z panství sem mělo být umístěno 6 mužů
a 6 žen, z nichž 2 nejvíce schopní pečovali o jeho
chod. Dohledem byl pověřen vrchnostenský lékař. Tomuto účelu sloužila budova až do druhé
světové války.
Pod správu Městského muzea Žamberk spadá
také domek Prokopa Diviše. Ten byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1965 spolu se vztyčeným
modelem bleskosvodu. K vidění je expozice
seznamující návštěvníky s životem žamberského rodáka Václava Divíška – Prokopa Diviše,
premonstrátského kněze, teologa, přírodovědce
a v neposlední řadě vynálezce.
Domek je veřejnosti přístupný vždy od května do září: úterý–neděle 10–11 a 14–16 (o So
a Ne otevřeno až do 17 hodin).
S budovou muzea také sousedí Židovský hřbitov, který je přístupný za doprovodu průvodce.
Nachází se zde přes 230 náhrobků, přičemž
nejstarší z nich je datován rokem 1731. Vstupní
bránou je budova, která byla postavena v roce
1932 na náklady majitele továrny J. Žid a spol.
Josefa Nettla. Ten žádal o místo na hřbitově
pro svou rodinu a rada starších Židovské náboženské obce Žamberk mu tak uložila několik
podmínek, které musel splnit, aby byla jeho žádost vyslyšena. Jednou z nich byla právě stavba
vstupní budovy.
Městské muzeum Žamberk je příspěvková
organizace zřizovaná městem. Spolupodílí se
6
85
na kulturních aktivitách města, nabízí pravidelně tematické výstavy a pořádá besedy a přednášky vztahující se nejen k historii. Stálá expozice dokladuje historii Žamberka, významné
rodáky a osobnosti. Představuje rozvoj lidových
i uměleckých řemesel na Žambersku. Zajímavým sbírkovým předmětem je také Erxlébenova novogotická lékárna z konce 19. století.
Exponát lákající především děti je funkční orchestrion nebo loutkové divadlo.
Muzeum pořádá také jednu z nejvýznamnějších kulturních akcí Žamberka – Svátky dřeva.
První ročník se uskutečnil v září 2001 v rámci
Dnů evropského kulturního dědictví. Od následujícího ročníku se řezbáři setkávají celý
víkend v červnu a od roku 2005 se akce koná
Sochařské sympozium – X. ročník Svátků dřeva
na žamberském zámku ve spolupráci se Střední školou obchodu, řemesel a služeb. Tradicí je
také zaměření ročníků na jednotlivá řemesla
– výrobci kočárů, bednáři, loutkáři, nábytkáři
a další. Součástí jubilejního X. ročníku bylo týdenní sochařské sympozium, na kterém vznikly
plastiky umístěné na Pěší zóně a před Divišovým divadlem. Součástí jsou také komentované
ukázky a odborné přednášky. Svátky dřeva
jsou vždy doplněny bohatým kulturním programem, který je díky vstřícnosti rodiny Parishovy
rozšířen i v na zámeckém parku.
Muzeum má také zajímavou sbírku betlémů,
kterou je možné rozdělit na novodobé práce a ty
starší. Mezi těmi novodobými najdete jak dřevěné a papírové, tak z kukuřičného šustí nebo
z porcelánu. Z něho je poslední přírůstek – ruč-
85
7
Ručně malovaný porcelánový betlém
ně malovaný porcelánový betlém
z dílny firmy ROYAL DUX BOHEMIA, který vytvořila Ilona
Klawitter. Betlém z kukuřičného
šustí je prací Aleny Tschöpové
z Letohradu a prohlédnout si ho
je možné od roku 2006. Ve sbírkách muzea je také tištěný papírový betlém od Marie Fišerové-Kvěchové. Za zmínku stojí také
dřevěný polychromovaný betlém od Miroslava
Višína. Dále betlém od Stanislava Vacka, jehož
podkladová deska ve tvaru podkovy je z pařezu. Velmi zajímavě pojal betlém Jaroslav Novák
z Prahy. Je vyřezaný z přírodního lipového dřeva a rozdělený na českou a orientální část.
V muzeu v Žamberku jsou také vystaveny
2 pohyblivé betlémy. Pohyblivý rohový figurkový betlém z dílny J. Šafáře z Lukavice byl
zhotoven v 70. letech 20. století. Pohyblivá
je pouze jeho levá část, kde například krocan
„honí“ prase nebo mlynář s pytlem na zádech
prochází dveřmi stále dokola. Některé figurky
jsou zhotovené z jílovité hlíny, které autor vytvořil, vypálil a namaloval. Některá zvířátka
jsou naopak dokoupena v obchodě.
Část betléma od J. Šafáře
Druhým pohyblivým je Jedličkův betlém kralického typu. Ten byl vyhotoven asi ve 30. letech 20. století. Figurky prezentují stará řemesla, takže vedle jesliček a 3 králů je možné vidět
také tkalce, přadlenu, selku, která tluče máslo
nebo ševce. Na necelých 3 metrech najdete téměř 170 postav darovníků a zvířátek, také hornický důl, pilu a mlýn poháněný vodním kolem
nebo flašinetáře a dudáka.
Během roku jsou vystaveny pouze některé
betlémy. Nejvíce jich je možné vidět o vánočních výstavách, protože jsou vystaveny i ty, které jsou v průběhu roku uloženy v depozitáři. Při
jejich přípravě spolupracujeme také s jinými
muzei a soukromými majiteli, aby byly vystavené betlémy variabilnější. Letos připravujeme
už XIII. ročník na téma „Vánočky pro kočky“.
Výstava bude zahájena 2. prosince v 15 hodin
a k vidění bude do 16. prosince 2012.
Městské muzeum Žamberk je pro veřejnost
otevřeno od května do prosince: úterý–pátek:
9–12 a 13–16; sobota–neděle: 14–17 hodin.
V červenci a srpnu je otevírací doba prodloužena do 17 hodin. Informace o aktuálních výstavách a akcích pořádaných muzeem najdete
také na www.muzeumzamberk.cz nebo vám je
rádi podáme na telefonu 465 611 678. Na setkání s vámi se těší pracovníci Městského muzea
Žamberk, Čs. armády 472, Žamberk.
„
8
85
O osudech chrámových betlémů
Betlémy Aloise Vajera
Ing. VIKTOR DVOŘÁK, CSc.
Do domu sv. Antonína Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Moravských Budějovicích byl v září roku 2007 přivezen mechanický betlém. Informace k němu přiložená sdělovala, že autorem je brněnský kotlář Alois Vajer, který zhotovil ještě 3 mechanické
betlémy. Jeden z nich byl zničen při náletu za druhé světové války v Brně, zbylé dva se nedochovaly, nebo se neví, kde jsou. V tomto sdělení uvedu stručně nové poznatky o těchto betlémech
a osudech sester Boromejek, pro které byly tři betlémy prokazatelně zhotoveny. Poznamenávám, že hlavním zdrojem informací byly osobní poznatky a záznamy, které v pražském archivu
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského našla sestra S. M. Richardis Nováková
a v archivu Českobudějovického biskupství kancléř důstojný pán P. Václav Kulhánek a za tuto
pomoc jim patří můj upřímný dík.
Prvý betlém byl nalezen v katedrále Svaté rodiny v Českých Budějovicích a ten zhotovil Alois
Vajer pravděpodobně ve dvacátých letech minulého století. V kronice /1/ se uvádí: „… za světové (prvé) války žil v Brně muž, který trpěl velice
nouzí a hladem. Představená brněnského kláštera S. M. Gaudentie Jančaříková jej velice podporovala, ba co víc živila a šatila … bez její pomoci
by umřel. On z vděčnosti postavil betlém, který
sestrám daroval. Tento betlém za „poměrně malý
obnos“ dostaly jsme (Boromejky) do sirotčince
(v Českých Budějovicích).“
Boromejky působily v Českých Budějovicích
od roku 1850 do roku 1950. Založily tam dětský
domov, který byl určen pro sirotky a základní
školou, do které mohly chodit i děti z města. Vybudovaly také „asyl“, což byl domov důchodců
hlavně pro opuštěné a přestárlé osoby. V září
roku 1950 byly sestry odvezeny do státem
určeného soustřeďovacího střediska – kláštera ve Vidnavě (pohraničí ve Slezsku). Dětský
domov, školu i asyl převzaly státní organizace,
z nemocnice odešly sestry asi v roce 1956. Škola
byla navrácena v restituci v roce 1990 /2/.
Poznamenávám, že o tomto
betlému byla zmínka v práci
dr. Vaclíka /3/ jako o „… mechanickém betlému novějšího
provedení neznámého lidového řezbáře a v období Vánoc
je vystavován v katedrále sv.
Mikuláše v Českých Budějovicích.“
„První“ betlém A. Vajera – katedrála sv. Mikuláše v Č. Budějovicích
85
9
„Druhý“ Vajerův betlém před zničením
v klášteře v Údolní ulici v Brně
Druhý betlém zhotovil Vajer opět
pro Boromejky do kláštera v nynější
Údolní ulici v Brně a jak bylo poznamenáno v kronice /1/ „… když viděl,
že se jeho betlém líbí.“ Vzhledem k prvému betlému v sirotčinci v Českých
Budějovicích měl větší figurky. Náhodně byl nalezen zápis /4/, ve kterém se
uvádí, že figurky byly veliké 25 cm.
V brněnském klášteře Boromejky působily
od září 1864 /5/ a opět vybudovaly sociální
zázemí pro potřebné jako v Českých Budějovicích. Za druhé světové války 20. listopadu 1944
byla část kláštera bombardováním zničena /6/
a předpokládalo se, že betlém byl zcela zničen.
Avšak ve Vaclíkově knize /3/ byla poznámka:
„… duchovní správa kostela připravuje ještě
jedno překvapení: Depositní skříně kostela sv.
Janů, známého v Brně jako „U Minoritů“, ukrývají figurky z několika velmi starých betlémů
brněnské provenience a zbytky betlémů zničených při leteckém bombardování Brna za druhé
světové války.“ A tak při prvé návštěvě depozitáře kostela U Minoritů byly vyfotografovány
trosky betlému, který provedením pohybového
mechanismu dával tušit, že vzorem mu byl Vajerův betlém, ale konstrukcí byl naprosto odlišný. Následně sestra S. M. Richardis Nováková
našla fotografii pořízenou před náletem v roce
1944 a podle její zvětšeniny, se hledaly v depozitáři jeho trosky. Nalezený díl je od jiného
autora. V hledání se bude pokračovat.
A co se stalo s Boromejkami po válce? Po odstranění trosek několika budov, byla v létě roku
1949 dokončena a vysvěcena nová budova. Následkem politické změny v Únoru 1948 byla
zabrána nová klášterní budova pro učňovský
domov Zbrojovky. Dne 25. září roku 1950 bylo
Boromejkám oznámeno, že se vystěhují a mohou si vzít jen osobní věci /7/. Ráno v 7 hodin
29. září 1950 byla přistavena auta, sestry byly
odvezeny do Vidnavy a řeholní ústav zanikl.
Třetí betlém se nachází v kostele sv. Václava v Tišnově a v přiložené informaci k betlému /též 8/ se uvádí, „… že byl zhotoven v roce
1935 jako čtvrtý výrobek 75-letého brněnského
kotláře Aloise Vajera“. Nic víc. Stejná informace se také nachází u betlému v Moravských
Budějovicích, kde se opět uvádí, že byl zhotoven jako čtvrtý, což není možné. Díky záznamu
v kronice /9/ už víme, že betlém v Tišnově je
třetím dílem kotláře Vajera.
Dosud se nepodařilo najít bližší informace
o tom, kdo jej nechal zhotovit, kdy a pro koho.
Pátrání v kronikách města Tišnova a farní kronice kostela sv. Václava bylo bez úspěchu. Boromejky v Tišnově nepůsobily a předpokládá se,
že betlém byl v Tišnově asi od roku 1935.
Nemáte-li možnost vidět některý z Vajerových betlémů, podívejte se na zajímavou reportáž o tom tišnovském na: http://www.youtube.
com/watch?v=sW3ubr83fic (redakce časopisu
doporučuje k prohlédnutí).
Čtvrtý betlém Aloise Vajera byl zhotoven
pro Kongregaci milosrdných sester sv. Karla
Boromejského v Rožďalovicích v roce 1935.
10
85
V Rožďalovicích byl zřízen malý klášter tzv.
“Klášteřík“ /10/ na vroucí přání kněžny Heleny
Lobkovicové v roce 1884. Zde byli vychováváni
sirotci z jejího panství a také ošetřování staří
a nemocní lidé. V době první republiky koupila od Rolnického družstevního podniku Kongregace místní zámek, protože Klášteřík neměl
dostatek prostorů pro jejich charitativní činnost.
V padesátých letech dvacátého století byl v zámku zřízen Domov důchodců a ten musely Boromejky opustit v roce 1958 a byly přestěhovány
do Znojma-Hradiště, do kláštera uvolněného
po vystěhování mužského řádu Křížovníků
s červenou hvězdou. V prosinci roku 1964 byl
tam přivezen Vajerův betlém. Charitativní domov pro řeholnice byl na Hradišti až do roku
2007, kdy byl zrušen jako nevyhovující předpisům Evropské unie a pro nedostatek řeholnic.
Poznamenávám, že zrušení domovů pro řeholnice v důchodu je důsledek negativního působení
minulého politického sytému nejen na Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského,
protože v období této totality nebylo dovoleno
přijímat dorost. A tak byl betlém v roce 2007
převezen do Domu sv. Antonína v Moravských
Budějovicích /11/. Rovněž tento klášter Boromejky musely v době totality opustit. Nyní je
Vajerův betlém každý rok uváděn do provozu
a přístupný veřejnosti. Doufejme, že tento domov bude již jeho trvalým domovem.
Závěrem možno konstatovat,
že historie Vajerových betlémů
dává nahlédnout do pohnutého
života Boromejek v padesátých
letech dvacátého století. Byly
vyhnány z klášterů, nesměly
pracovat v nemocnicích, do„Čtvrtý“ Vajerův betlém v Domě
sv. Antonína v Moravských
Budějovicích
movech důchodců, byla jim znemožněna práce
s mládeží a byly postaveny na okraj společnosti a to pouze za jejich charitativní a duchovní
činnost, za myšlenky šířící víru, naději a lásku,
myšlenky, které byly v rozporu v té době s vládnoucím marxisticko-leninským učením, učením
propagující třídní nenávist a třídní boj jako jediný zdroj pokroku lidstva.
Literatura:
/1/ Archiv Milosrdných sester sv. Karla Boromejského,
Kronika sirotčince a školy v Českých Budějovicích, KR-Č5,
příloha od r. 1948, s. 7 v roce 1949
/2/ Soukr. dopis autoru z Biskupství Českobudějovického,
č.j. 760 z 6. 4. 2009
/3/ Vaclík Vladimír: Chrámové betlémy v Čechách
a na Moravě, Praha, nakl. Vyšehrad, 1990
/4/ Informaci podala pí. Frodl v r.1963 ze Stuttgartu, J. Künzig Institut, Karasek archiv, Freiburg, Německo
/5/ Foltýn Dušan: Encyklopedie Moravských a Slezských
klášterů, s.229, Praha, nakladatelství Libri, 2005
/6/ Kronika kláštera v Údolní ulici, šanon II, Brno – Údolní
č. 7, s. 20
/7/ Soukr. dopis autoru od S. M. Richardis Novákové ze
dne 28. 1. 2011
/8/ Náš pohyblivý betlém: Cesta, XVI, 2004, s.4
/9/ Archiv Milosrdných sester sv. Karla Boromejského,
skříň č. 38, šanon 1. Rožďalovice, 3. Historické články
/10/ Kronika Milosrdných sester sv. Karla Boromejského,
díl VIII, s. 119
/11/ Dvořák V.: Vajerův pohyblivý betlém v Domě sv. Antonína v Moravských Budějovicích, Vlastivědný sborník
Moravskobudějovicka, č. III/2011, s. 271
85
11
Rozhovor nad novou knihou „Listy z kroniky českého betlemářství“
Ptáme se čestného předsedy sdružení a autora knihy
PhDr. Vladimíra Vaclíka
V létě Vám vyšla nová kniha, v čem se zejména liší tato kniha od ostatních, které jste
napsal dříve?
Velmi zjednodušeně lze konstatovat, že většina mých dosavadních knih byla zaměřena
především na soupis, evidenci a regionální rozšíření betlémů. Tento prioritní zájem se ukázal
být i při zpětném pohledu velmi užitečný. Tato
poslední má kniha je věnována betlemářům a to
nejen tvůrcům, opatrovníkům a badatelům. Je
logickým zakončením sledování vývoje českého betlemářství do roku 2005, do konce jedné
etapy novodobého betlemářství. Má být také díkem všem, kdož se o rozvoj betlemářství u nás
zasloužili.
Jsou uváděné informace o poválečném vzniku organizovaného betlemářství v Evropě
a ve světě někde jinde dostupné, jsou k dispozici?
Čerpal jsem z různých zahraničních podkladů
postupně vydávaných federací UN-FOE-PRAE,
vlastní korespondence a snad jsem využil i poznatky z dřívějších osobních setkání s některými
zahraničními činovníky uvedené federace. Některé informace budou k dispozici v materiálu, který
odkazuji Třebechovickému muzeu betlémů.
Řada informací i obrázků byla publikována
poprvé, svědčí to o bohatosti Vašeho archivu.
Jde zřejmě o výsledek Vaší mnohaleté soustavné práce?
Během třiceti let se mi podařilo vytvořit sbírku tří set knih a drobnějších publikací s betlemářskou tématikou, nespočet výstřižků z novin
a časopisů našich i zahraničních, zachovat fotografickou dokumentaci a jiné doklady. V příštím
PhDr. Vladimír Vaclík (* 1925)
roce bude v Třebechovicích pod Orebem otevřen
moderní muzejní areál a v něm díky pochopení
rady a zastupitelstva města v čele se starostou
města Ing. Jiřím Němcem bude otevřena i badatelská místnost, kam darem výše jmenované
předměty věnuji s tím, aby byly užívány ku prospěchu dalšího moderního bádání o betlémech.
Jsou ještě v některém postsocialistickém státě betlemáři organizováni obdobně jako v české republice?
Bohužel nejsou. Krátce po zvolení do funkce
prezidenta rady UN-FOE-PRAE jsem žádal tehdejšího generálního sekretáře federace Giorgio
Passegieriho, aby nabídl vstup do federace slovenským betlemářům obdobně jako to například
12
85
před padesáti roky nabídl tehdejší generální
sekretář Angelo Stefanucci v daleko obtížnější
mezinárodní situaci nám českým betlemářům již
v roce 1967 a později v roce 1988. Ale neuspěl
jsem. Spolupráci se slovenskými, ale i polskými
betlemáři by mělo nabídnout alespoň naše sdružení.
Vidíte některá specifika, která odlišují české
betlemářství ve 20. a 21. století od zahraničí?
Musíme rozlišovat betlémy vytvořené s určením k vystavování v církevních objektech
a betlémy v sekulárním prostředí, zejména pak
tvorbu lidovou, inspirovanou tzv. lidovou zbožností. Zatímco většinou umělecká tvorba určená
do církevních objektů víceméně respektuje dávné pokyny z dob Tridentského koncilu, světská
tvorba v jednotlivých zemích, krajích a oblastech
více reflektuje místní zvyky a často i povahu lidí
toho národa. České lidové betlémy jsou odrazem sociálního cítění prostých lidí s chudobou
sv. Rodiny v době Ježíškova narození a působí
velmi emociálně až poeticky, jak novorozeného
Boha v lidské podobě obdarovat.
Jak hodnotíte dvacetiletou činnost našeho
sdružení?
Moje hodnocení by nevyznělo asi dost objektivně, ale s odstupem posledních několika roků
se domnívám, že odcházející zakladatelská generace našeho sdružení se nemusí za svou práci
stydět.
Vrátím se k časopisu BaB. Po 15 let jste byl
nejen jediným redaktorem tohoto časopisu,
ale zabezpečoval jste také veškerý kontakt
s tiskárnou i samotné rozesílání časopisu. Jak
zpětně na tuto dobu, významnou pro rozvoj
sdružení, vzpomínáte?
Rád se ve vzpomínkách vracím do tohoto období. V polistopadovém období bylo hodně nadšení a ochoty ke spolupráci a byla možnost navazovat nová přátelství u nás i v zahraničí. Ostatně
jste nyní jako předseda a redaktor časopisu BaB
v podobné situaci s tím rozdílem, že Vám v distribuci obětavě pomáhá Ing. Václav Procházka.
Věřím, že vám podaří obě funkce dobře zvládat.
Na co by se České sdružení přátel betlémů
mělo v dalších letech přednostně zaměřit, příp.
co by nemělo být opominuto?
V příštím roce se otevře v Třebechovicích betlemářský areál a nabízí se spolupráce s naším
sdružením a případné vybudování jedinečného
betlemářského centra. Vyrůstá i nová generace
vysokoškolsky vzdělaných etnologů, historiků
a historiků umění, kteří by byli ochotni své vědomosti a schopnosti použít ku prospěchu našeho betlemářství. Nepropásněme tuto jedinečnou
šanci! A ještě něco: Od roku 2004 naše sdružení
jako celek neuspořádalo jedinou reprezentativní
celostátní výstavu. Napravíme to?
Vydal jste s tématikou betlemářství řadu
knih, máte některou nejraději?
Je to knížka „Lidové betlémy v Čechách
a na Moravě“. Koncipoval jsem ji srdcem a napsal pěknou češtinou. Vyšla na podzim roku
1987 nákladem 20 tisíc výtisků, stála 35 Kč
a do Vánoc byla rozebrána. Brzy vyšlo 2. vydání
nákladem 10 tisíc výtisků. Dodnes jsem vděčný tehdejšímu vedení nakladatelství Vyšehrad
v Praze za odvahu knížku v té neblahé době
vydat.
Poslední Vaše knihy byly vydávány v Nakladatelství OFTIS Ústí nad Orlicí, které se
zaměřuje zejména na regionální literaturu.
Proč jste si oblíbil právě toto nakladatelství?
Po roce 1995 jsme se rozhodli změnit tiskárnu
časopisu Betlémy a betlemáři, která pracovala
dosavadní běžnou technologii tzv. „horké sazby
do kovu“ za tiskárnu pracující tehdy novou technologií fotosazby. Byla vybrána tiskárna OFTIS
v Ústí nad Orlicí – a byla to šťastná volba.
Původně dobrá technická spolupráce tiskárny
a redakcí a předsednictvem ČSPB se stále prohlubovala, zejména když s.r.o. OFTIS za vedení
85
jednatele a zároveň ředitele Ing. Karla Kábrta
začala fungovat i jako vydavatelství. Dnes je nejznámějším vydavatelem betlemářské literatury
a papírových betlémů v České republice.
Kniha „Listy z kroniky českého betlemářství“ je výpravná publikace, v laminované vazbě, na křídovém papíře s velkým množstvím
barevných obrázků. Může nám dát nahlédnout
do zákulisí financování?
To by byla spíše otázka pro p. Ing. Kábrta. Situace na našem knižním trhu je taková, že prakticky
žádná populárně naučná kniha nemůže vyjít pokud její vytištění nebude sponzorováno dárcem.
Je tomu tak i u této mé knihy, kde mezi sponzory figuruje i Královehradecký kraj, který svůj
finanční příspěvek jistě uvážil i pro to, že v knize
vzpomínám příznivé působení našich betlemářů
v propagaci památek ve východních Čechách.
Co chcete na závěr našeho rozhovoru vzkázat našim čtenářům či českým betlemářům?
Myslete i na duchovní hodnoty, které betlémy
nabízejí. Děkuji všem milým přátelům za krásné
chvíle, které jsem s nimi prožil při našem „betlemaření“. K zavedenému strohému mezinárodnímu betlemářskému pozdravu „Gloria et pax!“
bych rád připojil navíc naše české „… a pokoj
všem lidem dobré vůle“.
Za redakci otázky kladl: Ludvík Mátl
13
Poznámka redakce:
Novou knihu dr. Vladimíra Vaclíka „Listy z kroniky českého betlemářství“ si lze objednat ve Vydavatelství Oftis, J. Nygrina 336, 562 01 Ústí nad Orlicí
(tel.: 465 522 326, e-mail: vydavatelství@oftis.cz), pro
členy ČSPB do konce roku 2012 za cenu 400 Kč
včetně poštovného (podrobnosti viz vložený letáček
v BaB č. 84).
Městské muzeum v Ústí nad Orlicí opět letos pořádá již
19. ročník mezinárodní soutěže pro děti „Vánoce a betlém“
Uzávěrka soutěže je 17. 12. 2012 • Výstava vybraných prací od 22. 12. 2012 do 20. 1. 2013
Podrobnosti a propozice nejdete na www.muzeum-uo.cz
Příspěvky do časopisu Betlémy a betlemáři v digitální podobě včetně doprovodných fotografií průběžně zasílejte předsedovi redakční rady na e-mail: [email protected] , ale i CD-ROM nebo
v rukopisné či lépe strojopisové podobě na současnou adresu: České sdružení přátel betlémů o. s.,
P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01. Návrhy k uveřejnění na webové stránky sdružení zasílejte na e-mail: aligator@mohelnickydostavnik. cz (P. Nenkovský) nebo [email protected]
14
85
Nová betlemářská literatura
Městské muzeum Lanškroun vydalo knihu o betlému
řezbáře Bedřicha Šilara
PaedDr. MARIE BORKOVCOVÁ
Městské muzeum Lanškroun vydalo novou knihu Lanškrounský betlém osobností ze sbírek
Městského muzea Lanškroun z dílny řezbáře Bedřicha Šilara. Tento betlém je unikátním regionálním dílem. Je každoročně vystavován v muzeu a na jeho darovnících, figurkách s uměleckou hodnotou, historických i současných osobnostech města Lanškrouna, je zdokumentována
historie regionu od 13. století až po současnost. Jedná se o významné osobnosti vědy a kultury
a je důležitým historickým dědictvím našeho města. Kniha obsahuje v úvodu vánoční přání
současného lanškrounského děkana Zbigniewa Czendlika.
Kapitola o betlému je sestavena tak, že vlevo
na stránce se nacházejí portréty dvou osobností
a symboly s nimi spojené a také profesní životopisy v jazyce českém, německém a anglickém,
na protější stránce vpravo jsou pak včleněny figury osobností vyřezaných řezbářem Bedřichem
Šilarem. V betlému nacházíme takové osobnosti jako např. autora zpěvníku Českých bratří
německého jazyka Michaela Weisseho, vědce
a rektora Karlovy univerzity Jana Marka Marciho, zemského prokurátora v Praze a mecenáše
svého rodiště Lanškrouna Jana Kašpara Artzta,
textilního podnikatele a lékárníka Christiana
Polykarpa Erxlebena, chemika a spoluzakladatele Vlastivědného muzea v Praze (Národního
muzea) Johanna Josepha Steinmanna, válečníka
a dělostřelce Jana Václava Bärnkoppa, rakouského vojevůdce a generála Ernsta Gideona Laudona, fotografa Josefa Böhma, malíře Hanse Peterku, starostu Lanškrouna Josefa Niederleho, kardinála ve Vídni Friedricha Gustava Piffla a další.
Jsou zde ztvárněni také majitelé lanškrounského
panství včetně krále a monarchy: zakladatel
města, král Přemysl Otakar II., Záviš z Falkenštejna, Vratislav z Pernštejna, Jana
Adama Ondřeje z Lichtenštejna, císař
František Josef I., nechybí ani současné osobnosti – lanškrounský rodák,
olympijský vítěz v desetiboji, Roman
Šebrle, zpěvačka Lucie Bílá, římskokatolický kněz Zbigniew Czendlik,
akademický sochař Zdeněk Kolářský, atomový fyzik, profesor Herwig
Schopper nebo porodník a gynekolog
MUDr. Stanislav Kapoun, zasloužilý
mistr turistiky Otakar Juren, známý
Obálka knihy
85
řezník a uzenář františek
Kocourek atd.
Betlém má
rozměry – 5 m
dlouhý, 2,5 m
široký a 1,3 m
vysoký.
V celém betlému je více
jak 50 figur,
z toho jsou
také obyčejní
lidé – řemeslDěkan Zbigniew Czendlik
níci, pastýři,
muzikanti
a vesničané v hřebečských krojích. Betlém obsahuje také figury zvířat, drobné krajinné a urbanistické prvky. Na kulisách (dálině) jsou zpodobněny historické památky města Lanškrouna.
Další kapitolou v knize je informace o řezbáři
žijícím a pracujícím v Lanškrouně, který vyřezává betlémy, plastiky světců, marionety, sochy
a další dekorativní předměty. Bedřich Šilar je
zastoupen svou tvorbou v muzeích České republiky a také v soukromých sbírkách po celém světě, nositelem pamětní medaile za rozvoj města.
Na objednávku městského muzea vytváří z lipového dřeva výše zmiňovaný betlém s figurami
vysokým 30 cm již od roku 2000, tedy 12 let.
Podobně je strukturováno i představení jednotlivých historických památek města Lanškrouna, které se nacházejí v reliéfu na kulisách
betlému a také jeho jednotlivé urbanistické prvky. Konfrontováno je vždy umělecké dílo Bedřicha Šilara se současným stavem významné
architektury města – radnice, kostelů, Nového
zámku u Lanškrouna, Střelnice (zbourána v roce
1988), Erxlebenovy lékárny (taktéž již neexistující), starobylé Krčmy, restaurace a koupaliště
na Dlouhém rybníku a dalších. V knize nacházíme zobrazení také detailů jeho díla.
15
Texty knihy vznikaly v redakci odborných
muzejních pracovníků Marie Borkovcové a Karla Uhlíře v průběhu roku 2011, grafickou úpravu
a sazbu provedl pan Břetislav Vašek z Rožnova
pod Radhoštěm, tisk Graspo CZ a.s., Zlín, překlad
ASPENA s.r.o., pobočka Olomouc a Mgr. Přemysl Janíček. Kniha obsahuje kromě textů o osobnostech a řezbáři Bedřichu Šilarovi také obrazový
materiál jednak z fotoarchivu Městského muzea
Lanškroun a profesionálních místních fotografů
Jiřiny Strakové a Radka Lepky. Náklad publikace
je 1000 výtisků, počet stran 100, kniha má formát 215 x 265 mm, šitá vazba v tvrdých deskách,
celobarevné provedení, tisk na křídovém papíře.
Její prezentace proběhne slavnostně na vernisáži
vánoční výstavy 1. prosince 2012, kdy bude také
opět vystaven zmiňovaný betlém. Darovníci z něj
oživnou letos u příležitosti uspořádání adventního Lanškrouna v neděli 16. 12. Básník Jiří Faltus
již vytvořil pro nové postavy další texty.
Tato výpravná publikace bude významným
přínosem k poznání kultury dané oblasti. Její
vznik byl vyvolán velkým zájmem občanů a učitelů o historii našeho města a regionu a také
o povědomí o významných lidech, kteří zde žili
a žijí. Zároveň se stane didaktickou pomůckou
pro
místní
školy při výuce regionální
historie, katalogem a dokumentací sbírkového fondu
muzea i vhodným artefaktem pro rozvoj
Lucie Bílá
16
85
cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Kniha
bude sloužit čtenářům nejen na Lanškrounsku,
ale i v celé republice a v zahraničí, neboť jsou
zde zastoupeny i velmi známé osobnosti z oblasti kultury, vědy a sportu .
Vydání publikace a zhotovení betlému finančně podpořilo Město Lanškroun, Ministerstvo
kultury ČR a sponzoři ALEMA Lanškroun a.s.,
INA Lanškroun s.r.o., Šplíchal s.r.o. a Bedřich
Šilar. Knihu lze zakoupit v muzeu, v lanškrounském knihkupectví, městské knihovně a v infocentru. Lze ji také objednat za 200 Kč + dobírka
100 Kč na adrese Městské muzeum Lanškroun,
nám. A. Jiráska – zámek 1, 563 01 Lanškroun
nebo e-mailem: [email protected].
Doufáme, že vás kniha osloví.
Galerie současných řezbářů betlémů
O lanškrounském řezbáři Bedřichu Šilarovi
(PŘEVZATO Z PUBLIKACE „LANŠKROUNSKÝ BETLÉM OSOBNOSTÍ“)
Řezbář žijící a pracující ve východočeském Lanškrouně,
kde se 24. 9. 1959 narodil. Vyřezává betlémy, plastiky světců,
marionety a další
dekorativní předměty. Vyřezávat začal
ve 23 letech, svému
Bedřich Šilar
koníčku se věnuje
naplno jako zaměstnání. Jeho atelier najdeme v Lanškrouně v Máchově ulici. Jeho podkrovní dílna je provoněná
dřevem, na první pohled nás upoutá stůl s dláty
různé provenience. Nejčastěji řezbář pracuje
s lípou, celé pokácené kmeny mu nabízejí lidé
z okolí. Po kvalitním usušení lípa již nesesychá,
má pevné, měkké dřevo a smetanově až žlutě
či šedobílé zabarvení. Je tedy nepostradatelným
a oblíbeným materiálem řezbáře. Zřejmě u něho
zvítězily geny, neboť jeho předkové pracovali se
dřevem, praděd vyráběl šindele na střechy, další
předek vyřezával ze dřeva lžíce a jeden byl čižbář, chytal ptáky na lep nebo do sítě. Jeho dalším
koníčkem je chov kanárů a včelařství. Rád chodí
také do lesa, stromy ho nabíjejí energií. Pak ji
předává zpátky do dřeva. Vyučil se strojním zámečníkem a nejprve pracoval jako topenář. Měl
však štěstí na Václava Skalického z nedalekého
Třešňovce, který jej zasvětil do práce se dřevem.
Podařilo se mu zakoupit dláta od vynikajícího
řezbáře Vojtěcha Kafky z Červeného Kostelce.
Bedřich Šilar se zúčastní během roku řady řezbářských sympozií, dnů dřeva a setkání řezbářů
konaných v naší republice – v Třebechovicích
pod Orebem, Třešti, Praze, na hradech Křivoklátě a Helfštýně, Velkých Karlovicích, v Přílepech
u Rakovníka, Žamberku a dalších místech. Jeho
díla putují také na aukce uměleckých předmětů.
Spolu s dalšími polskými kolegy vytvořil na řezbářském plenéru včelí úl v Dzierzoniówě.
Svou tvorbou je zastoupen (jde především
o betlémy, marionety a plastiky) v Městském
muzeu v Lanškrouně, Žamberku, Muzeu řemesel v Letohradě a v Muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem. Pro soukromou střední církevní školu vytvořil sochu Krista. Pro zpěvačku
Lucii Bílou vyrobil na zakázku dva betlémy.
Jeho umělecké výtvory putovaly např. do Turecka, New Yorku, Hongkongu a na vánoční
trhy do Německa. Do Švýcarska se dostaly jeho
marionety – dar Jablonného nad Orlicí svému
družebnímu městu.
„
85
17
K mezinárodnímu sympoziu v Bystrém u Poličky
O vzniku nového mezinárodního betlému
BOHUMÍR ANDRLE
Za pěkného letního počasí se v druhé polovině srpna 2012 konalo v Bystrém u Poličky již IX. mezinárodní řezbářské sympozium jehož cílem bylo vytvořit betlém, který zůstane majetkem Města Bystré.
Jesličky budou jednou ze součástí velkého projektu Europa Ludens a budou putovat po členských
zemích společenství zemí (obcí) kultury evropského venkova spojených v Cultural Village of Europe.
Betlém z lipového dřeva, jehož figurky jsou vysoké asi 0,6 m a jejichž přírodní podoba zůstane
zachována, bude postupně o vánočních svátcích
vystavován ve všech obcích členských zemí projektu. Tyto Vánoce bude vystaven v holandském
Wijk aan Zee, kde myšlenka společenství obcí
těchto zemí na konci minulého století vznikla a je
v ní současně zapojeno jedenáct evropských států.
Další rok by se měl betlém vrátit do Bystrého, kde
se stane jedním z exponátu zamýšlené již tradiční
výstavy betlémů. Betlém obsahuje devět lidských
postav, kolébku s Ježíškem, tři ovečky a volka s oslíkem s nezbytným korýtkem pro jejich krmení, které
vytvořili mladí řezbáři. Vzhledem k tomu, že několik zahraničních řezbářů z Itálie, Španělska a Estonska nepřijelo, museli se tohoto úkolu zhostit místní
řezbáři, aby mohl být betlém kompletní a jako celek
posvěcen v kostele sv. Jana Křtitele v Bystrém při
nedělní mezinárodní mši svaté místním duchovním
správcem P. Josefem Matrasem. Iniciátorkou a realizátorkou projektu setkání a evropského betléma
je pí Terezie Uherková, mimo jiné i členka regionální pobočky Betlemářů Poličska Spolku českých
betlemářů, jejíž členové a členové Českého sdružení
přátel betlémů se na této akci také aktivně zúčastnili. Díky ní i pochopení a pomocí její rodiny, byla
celá akce zdárně uskutečněna. Dík patří také všem,
kdož byli jakkoliv nápomocni, sponzorům i finanční
podpoře EU.
Tvůrci betléma z jednotlivých států:
Dánsko: figura sv. Josefa – řezbář Christian Henrik Chrostensen (obec Tommerup); Holandsko: král
– Sjanneke van Herpen (Wijk aan Zee); Francie: oslík
– Louis le Meé (Mellionnec); Rakousko: kluk se psem
– Johan Lengauer (Kirchheim); Řecko: ovečka – Spiros
Mesimeris (Paxos); Německo: ovečky – Roy Fischer,
Udo Fraatc (Stöbeck); Maďarsko: Ježíšek a anděl – Katalin Tabori (Palkonya); Česká republika: volek – Zdeněk
Elčkner, Mirek Andrle, František Malý st. a ml.; pastýř
– Petr Novotný (Vendolí); žena – Aleš Uherka (Bystré);
král – Štěpán Uherka (Bystré); král – František Malý ml.
(Sebranice); P. Marie – Marie Köhlerová (Jedlová).
„
18
85
O východočeských betlémech v jižních Čechách
V Sušici není betlém jen v Muzeu Šumavy
Mgr. PAVEL RUDA
Obdivovatelé a příznivci jesliček se s objekty svého zájmu setkávají v předvánoční době
obvykle v muzeích, kostelech a výstavních síních. Je tomu tak i v Sušici, pošumavském městě
ležícím na Otavě ve východní části klatovského okresu. Tu proslavil rozměrný Sušický mechanický betlém, vytvořený během deseti měsíců roku 2004 vynikajícími řezbáři Pavlem Svobodou
a Karlem Tittlem. V budově Muzea Šumavy na náměstí je tento betlém přístupný celoročně.
Další jesličky lze spatřit během adventu při bohoslužbách v chrámu sv. Václava a v klášterním
kostele sv. Felixe. Pozorný návštěvník ovšem bude velmi překvapen, pokud půjde po severní
straně náměstí kolem lékárny Aster Pharma. V její výloze je po celý advent až do svátku Tří
králů vystavován od roku 2005 střídavě vždy jeden ze dvou betlémů, které tato lékárna vlastní.
Majitelem obou betlémů je vlastník a zároveň
jednatel zmíněné lékárny pan Karel Požárek. Ten
jesličky získal od svého otce, jenž je zakoupil
v roce 2004 při návštěvě východních Čech. Díky
pochopení a vstřícnosti pana Požárka jsem měl
Sušice – Betlém od řezbáře Kristiana Richtery
možnost se s oběma betlémy podrobně seznámit.
Za to mu patří můj veliký dík. O výsledky svého
průzkumu se nyní pokusím s vámi podělit.
Větší betlém z lipového dřeva (obr. 1) má velikost základní desky 81 x 31 cm a na její spodní
85
19
Sušice – Betlém od řezbáře Karla Richtery
straně je signatura autora v podobě zrcadlově
obráceného písmene K, k jehož svislé lince je
připojeno písmeno R. Nechybí ani datum 26. 1.
2004. Iniciály K. R. patří řezbáři Karlu Richterovi (*1951) ze Dvora Králové nad Labem, který
tento betlém zhotovil. Dálina v podobě zdi je
dlouhá 81 cm a vysoká – nad chýškou narození –
35 cm. Samotná chýše je 32 cm široká, 25 cm vysoká a má uvnitř nainstalované osvětlení v podobě lucerny. V ní je samozřejmě Svatá rodina:
sv. Josef (výška 17 cm), Panna Maria (18 cm)
a Ježíšek v jesličkách dlouhých 10 cm a vysokých 8 cm. Ze tří králů je jeden stojící (18 cm)
a dva klečící (14 a 13 cm). Zbývají ještě tři lidské postavy – poutník s mošnou (16 cm), stojící
pastýř s ovečkou na rameni (17 cm) a sedící pastýř (8 cm). Figury zvířat představuje 7 stojících
ovcí (5–6 cm) a 2 ležící ovce (4 a 4,5 cm). Nad
chýškou narození se vznáší anděl (12 cm, rozpětí křídel 16 cm) a nad ním hvězda (8,5 cm).
Rostlinná říše je zastoupena dvěma palmami
o výšce 25 a 21 cm a dvěma keříky (6 a 5,5 cm).
U žádné části betlémového souboru není použita
polychromie.
Poněkud menší, což ale neznamená méně hezký, je druhý betlém (obr. 2), jehož autorem je
syn řezbáře většího betlému, pan Kristián Richtera (*1980) ze Staré Paky. Materiálem je opět lipové dřevo, tentokrát mořené. U základní desky
velikosti 72 x 25 cm je použito mořidlo světlejší.
Dálina v podobě zdi se dvěma branami na obou
stranách má výšku 27 cm, použité mořidlo je
tmavší. Na ní je na horizontu betlémské město
velmi světlého odstínu. Malá okénka domů jsou
85
20
zezadu prosvětlena miniaturními žárovkami
(LED diody), stejně jako hvězda dlouhá 3,5 cm.
Stáj (nebo chýše) narození Páně je 23 cm široká
a 9,5 cm hluboká. Anděl nad ní je 8 cm vysoký
s rozpětím křídel 7 cm. Ze Svaté rodiny je největší postavou sv. Josef (11 cm), klečící Panna Maria je o 3 cm menší. Jesličky jsou dlouhé 6,5 cm,
v nich leží pochopitelně Ježíšek (4,5 cm). Jeden
stojící král je vysoký 11 cm, dva klečící králové
9 cm. Pastýř s ovečkou kolem krku má výšku
10,5 cm, další pastýř (trubač) 10 cm. Poslední lidskou bytostí je darovnice o výšce 11 cm. Betlémový soubor doplňují tři ovce stojící (4–4,5 cm),
dvě ležící (2 a 2,5 cm) a pes (5,5 cm). Nechybí
ani čtyři palmy vysoké 18–24 cm, dva větší keře
(3,5 a 3 cm) a čtyři malé keříky (1,5–1,8 cm). Ani
u tohoto betlému nejsou figury polychromované.
Stav obou jesličkových souborů je vynikající,
protože jejich majitel o ně opravdu vzorně pečuje.
A v době, kdy nejsou vystaveny, jsou oba betlémy
bezpečně uloženy bez možnosti jejich poškození.
A ještě jedna poznámka na závěr. Ve výloze
lékárny Aster Pharma byl na podzim roku 2008
vystaven betlém, který vytvořili již v úvodu zmínění řezbáři Karel Tittl a Pavel Svoboda jako
dar pro papeže Benedikta XVI. V prosinci téhož
roku byly pak tyto jesličky Svatému otci ve Vatikánu předány.
„
POŘÁDANÉ VÝSTAVY BETLÉMŮ 2012/13
(sestaveno na základě oznámených údajů – bez záruky)
Lokalita
Výstava
Termín
Banín (okr. Svitavy),
Kulturní dům
Betlémy
21. 12.–1. 1. Pá 16–18,
Tel.: 731 872 567
So 13–16, Ne, Sv 13–17 h. (p. Samek)
Poznámky
Bechyně, Hvožďany 2;
Betlémy ve stodůlce,
www.betlemyvestodulce. pořádá Jana Pokorná
unas.cz
8. 12.–6. 1.
denně 10–17 hod.
24. a 31. 12. jen
do 13 hod.
Brno, Letohrádek
Výstava betlémů
Mitrovských, Veletržní 19
(poblíž výstaviště)
1. 12.–6. 1.
www.letohradekbrno.cz
www.barontrenckgallery.cz
Bystré u Poličky,
Městská knihovna
Výstava betlémů a grafi- 1. 12.–15. 1.; otevř.
www.knihovna.bystre.cz
ky – vánočních motivů ze v provozní době knihovsbírky Mgr. J. Janků
ny (jen po,stř,pá)
Česká Třebová, Městské Výstava betlémů
muzeum, Klácelova 11
(u náměstí)
4. 12.–6. 1.; denně mimo Vernisáž 2. 12.
Po: 10–18 hod.
od 17 hod.;
www.mmct.cz
Hodonín, Dům kultury, 10. výstava betlémů
Horní Valy
včetně chrámových
a doprovodný prodej
18. 11.–2. 12. denně 9–18 Vernisáž 18. 11. v 15 hohod.
din
Chomutov, Oblastní
Výstava betlémů
muzeum, Nám. 1. Máje,
č.p. 1
24. 11.–6. 1.; vernisáž Tel.: 474 651 570;
24. 11. v 10 hod. v kos- www.muzeum-cv.net
tele sv. Kateřiny
85
Lokalita
Výstava
Termín
21
Poznámky
Jiříkov u Rýmařova, Pra- Výstava obřích soch Celoročně včetně Sv
dědova galerie U Halouz- a betlémů (betlém 9–18 hod.
ků (směr hrad Sovinec)
s 250 fig. v životní velikosti)
Tel.: 554 295 127
www.pradedovagalerie.cz
Jindřichův Hradec,
Autorská výstava
kostel sv. Jana Křtitele, řezbáře Romana Galka
Štítného ul.
„Betlémy – dřevořezby“
23. 11.–30. 12.
Vernisáž 22. 11.
v 16 hod.
Kamenec u Poličky, Spol- IX. vánoční výstava
kový sál Obecního úřadu,
1. 12.– 9. 12.; Po–Pá 15–18, Vernisáž 1. 12. ve 14 hod.
So–Ne 14–18 hod.
www.obec-kamenec.cz
Karlštejn – Muzeum bet- Tradiční vánoční výsta- 13. 11.–6. 1. denně včet- Tel.: 311 681 385
lémů
va historických betlémů, ně Sv: 10–17; 24. 12. jen www.betlemykarlstejn.cz
Královský betlém
10–15 hod.
Karlštejn – Muzeum bet- „Betlémy a všichni sva- výstava zahájena – trvá 0d 7. 1. do 28. 2. 2013
muzeum otevř. jen So
lémů
tí“ výstava řezbáře Jana do 28. 2., přístupno
Rody
v otevírací době muzea a Ne: 10–17 hod.
Kojetín, Galerie VIC,
Masarykovo nám. 8
Výstava betlémů
Liberec, Severočeské
Výstava
muzeum, Masarykova 11 betlémů
30. 11.–16. 12. denně www.kojetin.cz/meks
včetně So a Ne: 9–17 hod.
historických 9. 11.–1. 1. denně mimo Tel.: 485 246 111
Po 9–17 hod.
www.muzeumlb.cz
Litomyšl, kostel Roze- Výstava betlémů, vysta- 5. 12.–8. 12.,
slání apoštolů (vedle vuje reg. pobočka Betle- od 9 do 17 hod.
máři Litomyšlska
náměstí)
Vernisáž 4. 12. v 17 hod
Litovel, Městské muze- Výstava betlémů (orga- 7. 11.–8. 1.
um
niz. p. Jaroslav Tesař)
Louny, Oblastní muze- Betlémy ze sbírky rodiny 12. 11.–13. 1.
um, Pivovarská 28
Tlustých (české a africké
betlémy)
Tel.: 415 653 456
www.muzeumlouny.cz
Mělník, Regionální mu- „Betlémy stále živé“ (vý- 30. 11.–6. 1. denně mimo Vernisáž 29. 11.
zeum, Nám. Míru 54
stava muzea a Spolku Po 9–12 a 12.30–17 hod. v 16 hod.;
českých betlemářů)
www.muzeum-melnik.cz
Polička, Centrum
Bohuslava Martinů
Já bych rád k betlému… 24. 11.–13. 1.
Vernisáž 24. 11. ve 14 hod.
www.cbmpolicka.cz
Praha 1, areál kostela
P. Marie Sněžné,
Jungmannovo nám.
Betlémy (cca 200 ks) a vá- 1. 12.–2. 1.; denně 10–18, 1. 1. jen 13–18 hod.
noční tradice (pořádá reg. 24. 12. jen do 16, 31. 12.
pobočka Betlém-klub); jen do 15 hod.
doprovodný prodej
Praha 1, Klementinum, Histor. betlémy – výstava 17. 11.–6. 1. denně včet- www.nkp.cz
výstavní síň (příchod od ke 450. výr. postavení 1. ně Sv: 9–18 hod; 24. 12. www.betlemykarlstejn.cz
Mariánského náměstí)
betlému v českých zemích jen do 15 hod.
85
22
Lokalita
Výstava
Termín
Praha 1, Betlémské
nám., Betlemská kaple
Tradiční výstava Bonsai
servis Praha: „… a přišel
čas Vánoc do Betl. kaple“;
věnováno také lid. tradicím v průběhu roku
1. 12.–6. 1.; otevř. denně Vernisáž 30. 11. v 16.30;
9–18 hod.; 24. a 31. 12. na výstavě doprovodný
jen do 14 hod., 25. 12. prodej
a 1. 1. jen 13–18 hod.
Poznámky
Předklášteří u Tišnova, Výstava betlémů k 10. výr. 15. 12. (od 14 hod.)–22. 12. Vernisáž 15. 12.
Spol. sál Obecního úřa- činnosti region. pobočky
ve 14 hod.
du, Nám. 5. května 1390 „Betlemáři jižní Moravy“
www.artperiscope.cz
Rychnov nad Kněžnou, Betlémy z kraje Orlic- 7. 12.–27. 12; denně 9–12 Tel.: 603 810 775
Společenské centrum,
kých hor (16. ročník)
a 14–17 hod; 25. a 26. 12 jan.tydlitá[email protected]
Panská 1492 (u nám.)
jen 14–18 hod.
24. 12. navíc 21–01 hod.
Sušice, Zámek Hrádek, Vánoční výstava řezbářů 7. 11.–2. 2.
Hrádek 1
K. Tittla a J. Tykvarta
Tel. 376 508 514,
725 083 093;
www.zamekhradek.cz
Svitavy,
Městské muzeum,
Máchova alej 293;
Svitavský betlém (dříve Od 2. 12.
v muzeu v Pardubicích) dlouhodobě v otevírací
době muzea
Vernisáž 27. 11. v 15.00;
www.muzeum.svitavy.cz
viz čl. v BaB. 81, str. 14
Švábenice u Vyškova,
Vlastivědné muzeum
Betlémy na pohlednicích 2. 12.–10. 2.
od zač. 20. st. do dneška jen v Ne 14–17 hod.
www.svabenice.cz
Ústí nad Orlicí, Městské Jubilující malíři betlémů, 14. 12.–3. 2.
muzeum, 17. listopadu souběžná výstava „Cír72 (Hernychova vila)
kevní památky“
Vernisáž 13. 12. v 17 hod.;
www.muzeum-uo.cz
Velké Bílovice,
Městské muzeum
Výstava betlémů
www.velkebilovice.cz
Znojmo-Louka,
kostel sv. Václava,
Vánoční výstava bet- 2. 12.–13. 1.; So:14–17;
lémů a vánočních po- Ne a Sv: 9.30–11.30
hlednic s doprovodným a 14–17 hod.
prodejem
Žamberk, Městské
Vánoční výstava
muzeum, Čs. armády 472 „Vánočky pro kočku“
Železnice (u Jičína),
vlastivědné muzeum,
Muzejní ulice
24. 11.–15. 1.
4. 12.–16. 12.
24. 12., 27. 12., 28. 12.
a 31. 12.: 14–16 hod.;
tel.: 732 838 875
www.farnostlouka.cz
Vernisáž 2. 12.
v 15.00 hod.
Vánoční pohlednice
6. 12.–31. 1.; otevř. stř–pá Vernisáž 6. 12. v 17 h.; 26.,
ak. malíře Jiřího Škopka 9–11.30 a 13–16.30 hod. 28. a 31. 12. jen 13–17 h.
Tel.: 493 534 941
Poznámka: Pozvánky včetně zaslaných pozvánek či plakátků na výstavy jsou také zveřejňovány na stránkách ČSPB:
www.sdruzenibetlemaru.cz
Pozvánka na přednášku
Vlastivědná společnost Mladoboleslavska pořádá přednášku Ing. JANA RODY z Prahy na téma
„České betlémy v proměnách času“. Přednáška se koná ve středu 5. 12. 2012 od 16 hodin
v sále Kulturního střediska „Svět“, Tylova 468, Mladá Boleslav.
85
INFORMACE
ZÁZNAM
z jednání předsednictva ČSPB,
které se konalo v sobotu 13. října 2012 od 10 hodin
v Hradci Králové – jednací místnosti Muzea Labyrint divadla DRAK. Účast: 14 členů předsednictva
(5 omluveno), 3 členové revizní komise a 1 host.
Z programu jednání:
1. Jednání zahájil s přivítáním přítomných předseda L. Mátl a zhodnotil činnost po době konání VH.
Výk. výbor se sešel 2x ve dnech 31. 8. a 21. 9. 2012;
19. 9. proběhlo jednání mezi předsedou a dr. Vaclíkem ohledně přípravy předání knihovny a archivu
sdružení. Byly rozeslány dopisy s nabídkou širší spolupráce Spolku českých betlemářů, Spolku Příbramských betlemářů a Spolku přátel betlémů v Třešti.
Prozatím došla odpověď od předsedy spolku z Třeště,
s tím že předpokládají zachování současných solidních vztahů. Stručně bylo přiblíženo připravované
doplnění Organizačního řádu, který neřeší některé praktické záležitosti. Po diskuzi byla zamítnuta
možnost delegování hlasování na VH, toto bude
ponecháno pouze předsedům reg. poboček při jejich
nepřítomnosti.
2. Každoročně bude statisticky podchycena
na schválených interních formulářích činnost poboček (podle možnosti i aktivních členů mimo pobočky)
s cílem zjistit celkovou činnost ČSPB. Souhrnně nebyla dosud činnost sdružení nikdy vyhodnocována.
Za tímto účelem předsedové poboček nahlásí vždy
do 28. 2. vhodným způsobem určeným členům výk.
výboru potřebné podklady.
3. O hospodaření sdružení podala podrobné informace ekonomka Y. Hubáčková. K 30. 9. 2012 disponuje ČSPB částkou cca 83 tis. Kč, což stačí na pokrytí
nezbytných nákladů zhruba do konce 1. pol. 2013.
4. Mgr. S. Dušková informovala o Sborníků přednášek ze Sympozia k 20. výročí založení ČSPB, které
se konalo 16. 10. 2010 v Třebechovicích p. Oreb.,
který bude vydán v listopadu t. r.
5. Na XIX. kongres UN-FOE-PRAE (14.–18. 11.
2012 Innsbruck) je za ČSPB delegována Mgr. S. Duš-
23
pro členy Českého sdružení
přátel betlémů
ková, které byly na jednání předány propagační materiály. Další dojdou od Spolku betlemářů v Třešti.
Náš člen Leoš Pryšinger obdrží na tomto kongresu
ocenění za dlouholetou činnost směřující k záchraně
a propagaci Braunova betlému v Kuksu.
6. O rekonstrukci www stránky ČSPB, která bude
spuštěna cca do 20. října, byla podána informace
od místopředsedů S. Duškové a P. Nenkovského (zaslal písemné podklady). Na e-maily jmenovaných je
možné zasílat podklady ke zveřejnění. V roce 2013
bude webmasterovi poskytnuta odměna.
7. S žádostmi o dotace v r. 2012 (bez příspěvku)
i na rok 2013 seznámily S. Dušková a Y. Hubáčková.
Na příští rok budou uplatněny žádosti „na časopis“
(Město Hr. Králové) a výstavu ČSPB v TMB (MK
ČR). Za ČSPB se dlouhodobě o dotace, příp. granty,
budou starat S. Dušková, Y. Hubáčková a P. Nenkovský.
8. K časopisu BaB: časopis č. 85 je před předáním
do tiskárny, po předsednictvu bude toto číslo doplněno o tento záznam a o termíny výstav. Uzávěrka
„předvánočního“ čísla 86 je 15. 11. 2012 . Redakce
prosí zejména o další termíny výstav a stále je ještě
prostor pro příspěvky. Členové předsednictva budou
dostávat poštou vždy 2 čísla (1 pro propagační účely).
9. Příprava výstavy s prac. názvem „Lidová a profesionální tvorba v Českých zemích v průběhu staletí“ . Výstava by měla být využita k prezentaci betlémů
z oblastí jednotlivých region. poboček včetně případné propagace reg. pobočky. K dispozici bude výstavní
prostor cca 90 m2 v nové budově TMB a výstavy by
měla být otevřena o Adventu 2013. Předsedové poboček se žádají, aby do 20. 1. 2013 zaslali e-mailem
návrhy a nabídky Mgr. Silvii Duškové s popisem
dílčí expozice, uvedením potřebné plochy (velikost)
a nejlépe jednoduché výstižné fotografie. Na základě
těchto údajů bude sestaveno libreto výstavy a prac.
komise výstavy.
10. Vánoční výstavy – podány informace a podklady od různých pořadatelů, vše bude zapracováno
do obvyklé tabulky výstav 2012/13 v časopise BaB.
11. Diskusní příspěvky:
85
24
• MUDr. M. Bašeová – předala podklady pro
časopis o sběratelských aktivitách s betl. tématikou
s tím, že bude snaha v časopise BaB se více věnovat
činnosti sběratelů s různým zaměřením.
• L. Mátl – časopis BaB dlouhodobě (a zejména
po úmrtí ing. R. Weignera) přináší málo informací
o probíhajících setkáních a činnostech současných
řezbářů – o spolupráci byli požádání B. Andrle a J.
Halouzka (projednává p. Cvešper).
• Bylo odsouhlaseno, že zastupování sdružení a jeho
prezentaci na mezinárodní úrovni budou zajišťovat zejména PhDr. Z. Suchánková a Mgr. S. Dušková. Tím
není dotčena možná prezentace ostatními členy předsednictva (reg. poboček) při obvyklých či zavedených
mezinárodních kontaktech (výstavy a pod).
• Ing. V. Procházka vyhodnotil stav členské základny a konkrétně poukázal na větší množství nezaplacených členských příspěvků za rok 2012, příp.
2011. Do časopisu BaB č. 85 budou vloženy „neplatičům“ upomínky.
• Jiří Cvešper podal informaci o možném vzniku regionálních poboček v oblasti Horní Lidče
a na Bruntálsku s tím, že nevylučuje seskupení
do stávajících poboček na severní Moravě a Slezsku.
• Jiří Cvešper pro inspiraci ostatním podrobně vyhodnotil svoji mnohaletou osvětovou činnost zejmé-
na ve školských zařízeních (MŠ, základní, zvláštní,
základní umělecké, jiné instituce) nejen v ČR, ale
i v polském příhraničí a uvedl konkrétní pozitivní
dosažené výsledky své práce, to je dlouhodobé zapojení dětí a mládeže do betl. tvorby. Dále informoval
o účasti při organizování výstav v Ostravě (12. ročník), na severní Moravě a ve Slezsku, ale i jinde
(např. Uherské Hradiště). Předal písemné podklady,
které budou využity v časopisu BaB. Předseda sdružení p. Cvešperovi za dlouhodobou úspěšnou činnost
poděkoval a jeho vystoupení předsednictvo odměnilo potleskem.
• Mgr. A. Zvonařová pozvala na autorskou výstavu Muzea Jinřichohradecka – Vánoce u Svatého Jána
„Roman Galek: Betlémy – dřevořezby“. Zároveň bylo
odsouhlaseno, že ČSPB přebírá záštitu nad připravovanými akcemi tohoto muzea a to IV. ročníku mezin.
soutěže tvůrců betlémů “Nožík Tomáše Krýzy v Jindřichově Hradci 2013“ (uzávěrka soutěže 30.9.2013)
a sympozia o současném betlemářství v ČR.
• Dále byly prodiskutovány méně podstatné záležitosti a vysvětlivky. Předseda poděkoval přítomným
za účast a pí Hubáčkové za zajištění jednací místnosti a uvaření kávy.
Schůze byla ukončena ve 13.15 hodin.
Zaznamenal: L. Mátl
SMUTNÉ ZPRÁVY
Dne 16. 7. 2012 zemřel pan Rudolf Málek
z Ostravy ve věku 84 let, vyučený řezbář, tvůrce
betlémů. Betlémy začal tvořit v pozdějším věku,
vytvořil řadu krásných betlémů, které velmi rád
vystavoval, například v Ostravě, Havířově, Hodoníně, Uherském Hradišti, Frýdku Místku a dalších
místech.
Dne 25. 7. 2012 zemřel ve věku 85 let řezbář pan
František Moštěk z Brna Líšně. Ve své tvorbě se
věnoval zejména betlémům a jiným sakrálním motivům. Aktivně se zúčastňoval činnosti regionální
pobočky Jihomoravští betlemáři i výstav betlémů.
Věnujme zemřelým i jejich rodinám tichou vzpomínku. Čest jejich památce!
Do redakce časopisu lze ještě do 23. 11. 2012 zasílat k uveřejnění termíny
a údaje k vašim letošním betlemářským a vánočním výstavám
Betlémy a betlemáři (čtvrtletník), vydává České sdružení přátel betlémů o. s., P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01.
Jednotlivé příspěvky autorů neprocházejí jazykovou úpravou vydavatelství. Redakce si vymiňuje možnost opravy překlepů
nebo zjevných chyb. Za odbornou a obsahovou náplň jednotlivých příspěvků odpovídají autoři. Toto číslo připravil do tisku
předseda sdružení Ing. Ludvík Mátl. Časopis vychází 4 × do roka. Členové sdružení dostávají jeden výtisk zdarma.
Číslo účtu sdružení: 1080733339/0800, při platbě čl. příspěvků uvádějte jako variabilní symbol své členské číslo. Přihlášky
ke členství do ČSPB posílejte na výše uvedenou adresu. Tisk a sazba: Tiskárna a vydavatelství OFTIS s. r. o., Ústí nad Orlicí