eurokurýr - zde

Transkript

eurokurýr - zde

EUROKURÝR
EUROZPRÁVY
Z ČESKÉ SPRÁVY
2
listopad / prosinec 2005
OBSAH
Podpora členství ČR v EU (1996–2005)
Otevření Eurocentra a Plán D
Granty a projekty Úřadu vlády ČR
Lisabonský proces,
Národní program reforem
a Strategie hospodářského růstu
Rozhovor s hejtmanem Šulcem
Projekty v Ústeckém kraji
Rozhovor s náměstkem MZV V. Müllerem
Sekce Evropské unie MZV
EUROKURÝR listopad / prosinec 2005
ÚVODNÍK
Vážení čtenáři,
Pokud si přejete dostávat dvouměsíčník Eurokurýr – Eurozprávy z české
správy pravidelně na e–mailovou
adresu, kontaktujte redakci
([email protected]) nebo
se zaregistrujte na Euroskop.cz.
První číslo Eurokurýru si můžete
stáhnout na www.euroskop.cz
dostalo se Vám do rukou druhé číslo dvouměsíčního informačního bulletinu Eurokurýr – Eurozprávy z české správy, který vydává Úřad vlády ČR v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech.
Eurokurýr je primárně elektronickým médiem, které najdete na internetovém portálu
www.euroskop.cz, odkud si můžete stáhnout
aktuální i minulé číslo bulletinu a můžete si
zaregistrovat e–mailovou adresu, na kterou
Vám budeme Eurokurýr pravidelně zasílat.
Eurokurýr je v omezeném nákladu k dispozici i v tištěné verzi, distribuujeme jej například
do Eurocentra a dalších informačních středisek, dáváme jej našim pracovním partnerům
a nabízíme jej na konferencích či veřejných
vystoupeních, jichž se zaměstnanci Odboru
pro informování o evropských záležitostech
Úřadu vlády ČR účastní.
Pravidelných odběratelů, kteří si objednali elektronické zasílání Eurokurýru, počítáme
zatím přes dvě stovky. Zájem projevili představitelé státní správy a samosprávy, zaměstnanci velvyslanectví v tak vzdálených oblastech jako je Indie, Chile nebo Venezuela, ale
také zástupci podnikatelského sektoru, pojišťoven a bank, za což Eurokurýr vděčí Petru Zahradníkovi a Janu Jedličkovi z Kanceláře Evropské unie České spořitelny, kteří nám
pomohli s rozesláním prvního čísla Eurokurýru. Dík v tomto směru patří také Václavu Mlsovi a Zuzaně Stöcklové, kteří spolu s Euro
Zprávami poslanců Evropského parlamentu
Libora Roučka a Richarda Falbra, také rozeslali první číslo Eurokurýru.
Druhé číslo Eurokurýru se věnuje opět tématu informovanosti veřejnosti o Evropské
unii, neboť můžeme představit nová a zajímavá data vzešlá z hloubkového sociologického šetření konsorcia Fastega. S informovaností souvisí také Plán D z dílny Evropské komise, který v České republice, jako první zemi
EU, představila místopředsedkyně Evropské
komise Margot Wallströmová, která společně s předsedou Komise José Manuelem Barrosem a českým komisařem Vladimírem Špidlou otevřela v pátek 18. listopadu 2005 Eurocentrum Praha a Střední Čechy.
Rubrika Regiony – Rozcestník pro evropské
peníze tentokrát přináší zprávy z Ústeckého
kraje, který nám přiblížil v rozhovoru hejtman
Jiří Šulc. V rubrice EU do škol Vám představujeme některé zajímavé projekty, které Úřad
vlády ČR podpořil v grantovém řízení v září
2005. V rubrice Naši lidé v Bruselu Vám představujeme pracovníky zemědělského úseku
Stálého zastoupení v Bruselu, kteří se podělili o odpovědi na otázky týkající se ptačí chřipky nebo reformy společné zemědělské politiky. Rubrika Evropa v rezortech se zaměřuje
na Sekci Evropské unie Ministerstva zahraničních věcí ČR, která zajišťuje pozici České republiky při vyjednávání v Evropské unii. Nejen o ní s námi v rozhovoru mluvil náměstek
ministra zahraničí pro unijní záležitosti Vladimír Müller.
To i mnohem víc se dočtete na následujících stranách. Přejeme Vám příjemné čtení.
Petra Mašínová a Leona Heczková
Vydavatel: Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 – Malá strana.
IČO 00006599. Redakce: Odbor pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR, Jindřišská 34, Praha 1.
Kontakt: [email protected]. Redakční rada: Zaměstnanci Odboru pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Grafické zpracování a sazba: Libor Jelínek. Jazyková korektura: PhDr. Galina
Tomíšková. Tisk: Nakladatelství Lidové Noviny, s.r.o. MK ČR E 16323. ISSN 1801–4925.
1
TÉMA – INFORMOVANOST O EU
Analýza vývoje podpory členství
ČR v EU (1996–2005)
Konsorcium FASTEGA (tvořené společnostmi Factum Invenio, STEM
a Ivan Gabal – Analysis & Consulting)
bylo vybráno v poptávce Odboru pro
informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR, aby zajistilo komplexní, validní a reprezentativní analytické výstupy a sociodemografická
data, která pomohou určit vhodné
a efektivní nasměrování komunikační
strategie o EU v ČR a její optimalizaci.
V rámci služeb konsorcium poskytuje:
— sekundární analýzu dostupných dat
z výzkumů veřejného mínění za období
1995 – červenec 2005, pocházející především z pravidelných reprezentativních kvantitativních výzkumů „Factum
Omnibus“ (společnost Factum Invenio,
minimálně 1000 respondentů) a „Trendy“ (společnost STEM, minimálně 1600
respondentů),
— pravidelné průzkumy veřejného
mínění (omnibus) – realizován jednou
měsíčně na reprezentativním souboru 1620 obyvatel České republiky starších patnácti let v období září–prosinec 2005,
— expertní hloubkové rozhovory
o EU s vybranými politiky, podnikateli
a osobnostmi regionů – s minimálně
padesáti respondenty, součástí výstupu je i detailní analýza argumentů uváděných respondenty,
— hloubkový výzkum a analýza názorů veřejnosti na EU na reprezentativním souboru 3065 obyvatel České
republiky starších osmnácti let
(ve dnech 7. – 17. října 2005, témata:
výhody/nevýhody členství, dostupnost
informací EU, důvěra k evropským
institucím, informovanost o Smlouvě
o ústavě pro Evropu, problematika případného referenda k ústavní smlouvě
apod.).
Jak se vyvíjelo vnímání Evropské unie u české veřejnosti? Jakou dynamiku měla podpora
členství a jakými obsahovými fázemi prošla? To byly jen některé z otázek, které si kladli sociologové z agentur Factum Invenio, STEM a Ivan Gabal – Analysis & Consulting, kteří se podíleli na realizaci sekundární analýzy dostupných dat z výzkumů veřejného mínění. Analýza
byla zpracována pro Úřad vlády ČR, který je od května 2005 zodpovědný za informování veřejnosti o evropských záležitostech. Analýza odhalila několik základních etap dokumentujících cestu, kterou česká společnost ve vztahu k Evropské unii ušla od počátku devadesátých
let do současnosti.
1. Západní geopolitická orientace
Geopolitická orientace České republiky
měla od počátku jasně prozápadní charakter,
byla však založena na poměrně nevykrystalizovaném veřejném mínění. Doba byla charakteristická postupným odklonem od středoevropské spolupráce a nárůstem „sebe–
středného“ pocitu výjimečně úspěšné postkomunistické země, který nacházel své ozvěny
v izolacionistické zahraniční politice. Prozápadní geopolitická orientace většiny české
populace narůstala v druhé polovině devadesátých let a souvisela s potřebou zajištění bezpečnosti. Válka na Balkáně, nestabilita
v prostoru bývalého SSSR i komplikovaný
vnitropolitický vývoj na Slovensku, v Polsku
a Maďarsku vedly českou veřejnost k odklonu
od východní Evropy směrem do euroatlantického světa. Tato fáze byla završena v roce
1999 vstupem do NATO, které se těšilo stabilní podpoře šedesáti procent veřejnosti.
2. Předvstupní obavy a naděje
Prolínání obecně prozápadního postoje
s rostoucí nejistotou a pochybnostmi o náročnosti integračního procesu kulminovalo
v letech 2000 a 2001, kdy se hladiny podpory členství v EU a nejistoty ve vnímání jeho
smyslu vyrovnaly na úrovni zhruba čtyřiceti
procent. Mezi hlavní očekávané přínosy členství v EU lidé řadili příznivý vliv na ekonomiku, výkonnost a fungování státu (především
soudů a institucí veřejné správy) či možnost
práce nebo studia v zemích Unie. Na straně
obav z integrace figuroval strach z konkurence na trhu práce, ze sociálních nejistot a propadu zaměstnanosti a objevily se též obavy
ze ztráty národní identity, přílišného vlivu mocensky a kulturně dominantních evropských
mocností a ze všeobecného zvyšování cen.
3. Referendum o vstupu do Unie
Z hlediska očekávání spjatých se vstupem
byla česká společnost spíše podchlazená obavami než přehřátá optimismem, zejména obavou, že v konkurenci bohatších a vzdělaněj-
2
ších západoevropských společností neobstojíme. Sociálně motivované obavy se objevily
u lidí starších šedesáti let, u populace s nižším vzděláním a nižší životní úrovní. Nicméně v týdnech předcházejících referendu dokázala tato část populace své obavy překonat
či ztlumit ve prospěch dlouhodobé hodnoty
členství země v EU a hlasovala v referendu ve
prospěch vstupu.
Je pro Vás osobně důležité, aby Vám fungování EU
bylo jasnější a srozumitelnější?
21%
44%
5%
30%
spíše ano
určitě ano
spíše ne
určitě ne
Zdroj: STEM, Komunikace o evropských záležitostech I.
10/2005, 1540 respondentů
4. První rok členství
Členství v EU je veřejností vnímáno jako
výrazný úspěch a pozitivní krok. Nenaplnila se žádná z hrozivých prognóz o radikálních cenových a sociálních dopadech vstupu.
S členstvím v EU je osobně spokojeno padesát šest procent dospělých obyvatel ČR
(STEM, červenec 2005). Zlepšila se i spokojenost české populace s vlastní životní situací
až na úroveň osmdesáti tří procent (Eurobarometr, květen–červen 2005), což je dokonce
nad průměrem EU. Vzrostl také pocit bezpečí ČR a ekonomické stability prostředí. V ČR je
ve shodě s dalšími novými členskými zeměmi důvěra národním institucím (parlament,
vláda, politické strany, justice) nižší než důvěra obdobným institucím EU, která je vesměs
nadpoloviční.
5. Smlouva o Ústavě pro Evropu
Smlouva o Ústavě pro Evropu poprvé přenesla pozornost od vnitřní připravenosti
a vnitřních dopadů členství k otázce budoucího vývoje a uspořádání celé Unie. Diskuze
o Smlouvě naplno otevřela stavidla domácímu politickému střetu mezi proevropskou
a protievropskou politickou vizí, mezi podporou prohlubování integrace a naopak jejím bržděním. Politizace a emocionální vyhrocení debaty na domácí i evropské scéně
vyústilo po květnových referendech v pokles
podpory Smlouvy i u nás: z dubnových šedesáti dvou procent na čtyřicet dva respektive čtyřicet čtyři procent v červnu a červenci (STEM, duben, červen, červenec 2005), z relativně nevinného tématu se zrodil problém
a odrazový můstek k zesílení ostré euroskeptické rétoriky části politického spektra. Česká
společnost pozbyla v této významné otázce
vnitřní shody. Změna v této souvislosti nastala ve výraznějším příklonu veřejného mínění
k postojům preferovaných politických stran.
vést k negativnímu vztahu ke Smlouvě a k našemu členství v Unii. Vztah české společnosti k EU se nedostal do krize, ale prochází proměnou a rozšířením obsahu, protože veřejnost začala být vystavena spoluodpovědnosti
za budoucí vývoj EU, stala se součástí debaty o povaze, původu a řešení dnešních problémů a potřebných změn ve fungování celku EU. Česká veřejnost není ve svých znalostech o EU zaostalá za unijním průměrem.
Přesto však české veřejné mínění Unii nerozumí nebo ji nezná, většina lidí neví, jak EU funguje jako systém, jak se v Unii rozhoduje, jak
se lze rozhodování účastnit a zda na něj vůbec máme vliv. Pro udržení dlouhodobě převažujícího proevropského názoru české společnosti je poskytnutí informací o fungování
a systému EU akutní potřebou. Postoj k členství v EU a vztah k EU jako takové stojí v současné době na dvou pilířích, z nichž jedním
je spokojenost s vnitropolitickým vývojem
a svou vlastní situací a druhým pak informovanost, znalost a porozumění systému Evropské unie.
6. Převzetí zodpovědnosti
za budoucnost Evropy
Ivan Gabal (sociolog, Ivan Gabal
– Analysis & Consulting)
a Ivo Hlaváč (sociolog, zástupce ředitelky
odboru pro informování o evropských
záležitostech Úřadu vlády ČR. Působí též
jako analytik Střediska bezpečnostní politiky na Fakultě sociálních věd UK Praha)
Postoj k členství v Unii je dosud přednostně odvozen od hodnocení domácího vývoje
v ČR, a to zejména pokud jde o vnitropolitický vývoj. Nová fáze vztahu české společnosti k Unii je charakteristická potřebou informací, porozumění a zájmu o celek EU a její vývoj. Tlak na pochopení souvislosti mezi naším
členstvím a stavem či vývojem celé EU může
Pozn. Nezkrácenou verzi článku si můžete
přečíst v týdeníku Euro v některém z čísel
prosinec/leden.
Myslíte si, že vláda by měla věnovat více peněžních prostředků pro hlubší objasnění podmínek a souvislostí
našeho členství v Evropské unii, například v tisku, televizi, na besedách, v brožurách apod.?
9
11
8
12
13
9
10
14
12
12
21
23
27
27
29
25
31
33
32
31
48
43
46
44
41
47
43
38
42
45
100%
75%
50%
25%
22
23
19
17
17
19
16
15
14
12
09/1999
11/1999
05/2000
10/2000
03/2001
02/2002
02/2003
09/2003
12/2003
10/2005
spíše ano
určitě ano
spíše ne
určitě ne
Zdroj: STEM, Trendy 1999-2003, údaje za respondenty od 18 let,
STEGA, Komunikace o evropských záležitostech I., 10/2005, 1540 respondentů ve věku od 18 let
3
0%
Trojice evropských komisařů otevřela
pražské Eurocentrum a představila Plán D
Další informace k otevření Eurocentra
na http://www.euroskop.cz
— Projev předsedy vlády Jiřího
Paroubka (pdf, 50 kb)
— Fotografie
— Otázky Václava Moravce speciál
s evropskými komisaři – podívejte
se na záznam pořadu na internetu
4
Eurocentrum Praha a Střední Čechy bylo slavnostně otevřeno v pátek 18. listopadu 2005.
Eurocentrum vzniklo v gesci Úřadu vlády ČR, záštitu nad otevřením převzal premiér Jiří Paroubek. Pozvání přijal předseda Evropské komise José Barroso, místopředsedkyně Komise
Margot Wallströmová a komisař Vladimír Špidla.
Pásku slavnostně přestřihl předseda EK José Barroso
s premiérem Jiřím Paroubkem
Foto: Jaroslav Vogeltanz
Zleva: Premiér Paroubek, předseda Komise Barroso
a Petra Mašínová
Informací není nikdy dost. Pro informace
o EU to platí dvojnásob. Naopak informačních míst, infostánků, infobodů a infostředisek je někdy tolik, že člověk neví, kam se obrátit. Tento problém vyřeší Eurocentrum, jenž
se stane koordinačním uzlovým bodem informačních aktivit o Evropské unii v České republice. Eurocentrum Praha a Střední Čechy
bylo slavnostně otevřeno 18. listopadu 2005
v Jungmannově ulici č. 24 v Praze 1. Krajská
Eurocentra, která budou fungovat na podobném principu jako to pražské, budou otevřena v průběhu roku 2006. Kromě samotného
poskytování informací o EU je Eurocentrum
sídlem bezplatné telefonní linky Eurofon
(800 200 200), redakce internetového portálu
Euroskop.cz a distribučním místem informačních tiskovin, např. bulletinu Eurokurýr. Eurocentra, Eurofon a Euroskop.cz představují
hlavní komunikační nástroje Úřadu vlády ČR
schválené v Koncepci informování o evropských záležitostech v červenci 2005.
Trojice komisařů, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, místopředsedkyně
Margot Wallströmová, zodpovědná za vztahy s institucemi a komunikační strategii, a komisař pro zaměstnanost a sociální věci Vladimír Špidla, představila v Praze tzv. Plán D
– Demokracie, Dialog, Debata. Česká republika se tak stala první členskou zemí Evropské unie, v níž byl veřejnosti Plán D představen. Jeho autorka, komisařka Wallströmová
si klade za cíl koordinovat komunikaci a debatu o budoucnosti EU, která byla nastartována
po neúspěchu referend o Smlouvě o Ústavě
pro Evropu. Plán D však nemá být „záchrannou operací Ústavy“. Jeho cílem je podpořit
širší debatu o vztazích mezi unijními demokratickými institucemi a občany. Komise bude
členským státům v debatě asistovat, bude je
Přípravy na otevření Eurocentra
Přípravy na otevření Eurocentra
finančně podporovat a zavázala se je pravidelně navštěvovat.
Premiér Jiří Paroubek v Eurocentru prohlásil, že „vést věcnou a klidnou debatu o současných výzvách a budoucím směřování Evropské unie je nutné nejen na celoevropské
úrovni, ale především na úrovni jednotlivých
členských států. Česká republika již od července tohoto roku v rámci své komunikační strategie naplňuje cíle vytyčené v ´Plánu
D´.“ Demokracie, dialog a debata jsou klíčová slova tohoto Plánu, který není určen pouze
pro dané období reflexe, ale jako dlouhodobé „naslouchací cvičení“, ve kterém veřejnost
hraje nejdůležitější roli. Členské státy by měly
aktivně organizovat národní debaty na téma
budoucnosti Evropy po vzoru Národního fóra
v Irsku či Platformy pro Evropu ve Španělsku
a inspirovat další členské státy k této činnosti.
Úkolem Evropské komise, a především jejích
Zastoupení po Evropě, v Plánu D je asistovat
členským státům v organizaci těchto debat.
Výsledky reflexního období budou představeny Evropské komisi a rakouskému předsednictví v dubnu 2006, závěry o vizi budoucnosti Evropy shrne evropská konference plánovaná na 9. května 2006.
Leona Heczková a Petra Šedinová
Zamysleme se nad Evropou
„Zamyšlení nad Evropou“ je název nové
knižní edice Úřadu vlády ČR, která přispěje
do diskuze o Evropě, Evropské unii a našem
členství v ní. První kniha se jmenuje Evropa
jako úkol a přestavuje soubor projevů Václava
Havla na evropská témata z let 1990 – 2004.
Kniha, která je k dispozici zdarma v Eurocentru Praha a Střední Čechy v Jungmannově ulici a v regionálních informačních střediscích Europe Direct, má 144 stran, je tištěna na recyklované papíru a texty a grafická
úprava byly poskytnuty bez nároku na honorář. Při příležitosti vydání nové knihy se vždy
uskuteční veřejnosti přístupná debata s autorem a dalšími zajímavými hosty. První z tako-
vých debat se konala ve středu 23. listopadu
2005 za účasti Václava Havla, Jiřího Paroubka, Jacquese Rupnika, Pavla Teličky, Martina
Komárka, Vojtěcha Cepla ml. a Petry Mašínové, moderátorského křesla se ujal Michael
Kocáb. Prostory poskytl Václav Havel v Pražské křižovatce ve Zlaté ulici v Praze 1, v nově
zrekonstruované budově starobylého kostela
sv. Anny, v prostorách, kam se vejde přes pět
set lidí. Účast veřejnosti předčila veškerá očekávání pořadatelů a někteří lidé se do sálu bohužel nevešli. Nicméně video a audio záznam
debaty bude možné zanedlouho shlédnout
a vyslechnout na portálu Euroskop.cz.
Leona Heczková
Prostory odsvěceného kostela Sv. Anny
pojmou přes šest set návštěvníků.
Foto: Nadace Vize 97
DALŠÍ INFORMACE
www.euroskop.cz
— Fotografie z debaty
— Zvukový a obrazový záznam
— Otázky z publika zodpovězené
diskutujícími jsou k dispozici
na Euroskopu
zleva: Petra Mašínová, Michael Kocáb, Jiří Paroubek, Pavel Telička, Jacques Rupnik, Václav Havel, Martin Komárek,
Vojtěch Cepl ml., Foto: Nadace Vize 97
5
Letošní prosinec je zasvěcen
jednání o financích Evropské unie
V Hampton Court se evropští státníci
o finanční perspektivě nedohodli.
Foto: Rada Evropské unie
Na počátku prosince se opět otevřelo téma
evropského rozpočtu na roky 2007–2013 a vyvstaly otázky ze strany nových i starých členských zemí: Kolik peněz dostaneme? Jaké budou podmínky jejich čerpání v dalším období? Vzdá se Británie alespoň částečně své
výjimečné slevy z poplatků do unijního rozpočtu? Bude Francie neustále trvat na stávající výši podpory svých zemědělců? To vše se
řeší v poslední době při jednání evropských
státníků a diplomatů. Koordinační úlohy vyjednávání se ujala Velká Británie, která do
prosince 2005 předsedá Evropské unii a která
předložila v pondělí 5. prosince návrh finanční perspektivy na léta 2007–2013 počítající
s rozdělením celkové částky 847 miliard eur.
To je méně než kolik navrhovalo Lucembursko v rámci svého předsednictví v první půli
roku 2005 i Evropská komise. Londýnský návrh se ihned po svém zveřejnění stal terčem
kritiky, například ze strany Francie, tradičního
zastánce společné zemědělské politiky, nebo
z Polska, které čekalo větší finanční obnos na
strukturální a regionální politiku.
Britský návrh se dá nicméně brát jako dobrý základ pro další jednání, která budou jistě dlouhá a tvrdá. Zájmem ČR je maximálně
využít peníze z evropských rozpočtů a ze současného britského návrhu vyplývá, že by si
Česká republika mohla polepšit. Během následujících sedmi let by totiž mohla získat
každý rok zhruba 69 miliard Kč, za celé sedmileté období pak téměř 500 miliard Kč, což
je více než polovina státního rozpočtu. Nejde však jen o maximální částku jako tako-
Finanční perspektiva
a její vztah k rozpočtu
Finanční perspektiva představuje víceletý
finanční plán EU (původně pětiletý, od roku
1993 sedmiletý), který je přijímán Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. Cílem je stanovit rozpočtové priority EU na střednědobé období a nastavit výdajové stropy pro každou z těchto priorit na
jednotlivé roky. Jejímu schválení vždy předcházela dlouhá a složitá jednání, to současné není výjimkou. První finanční perspektiva byla přijata v roce 1988 na návrh Evropské komise (tzv. Delorsův balíček I – vnitřní
trh při udržení sociální soudržnosti). Druhou
6
vou, ale o podmínky, na jejichž základě můžeme finanční prostředky čerpat, a ty Velká
Británie navrhla zjednodušit. Peníze, které
nestihneme proinvestovat během jednoho
roku, mohou být použity ještě v následujících
třech letech (dosud to bylo možné v následujících dvou letech). Navíc by se měl zvýšit příspěvek na spolufinancování projektů – dnes
Komise poskytuje maximálně 80 procent,
zbytek doplácíme ze státního rozpočtu nebo
z peněz krajů – podle nového návrhu bychom
museli doplatit pouze 15 procent nákladů.
Britský návrh finanční perspektivy také otvírá možnost použít evropské peníze na investice do bydlení.
O finanční perspektivě na léta 2007–2013
se mluví velmi dlouho. Ztroskotal na ní už
červnový summit Evropské rady, který byl
navíc poznamenán neúspěšnými referendy o Smlouvě o Ústavě pro Evropu v Nizozemí a ve Francii. Další šance k vyjednání finanční perspektivy byla zmařena na říjnovém
summitu v anglickém Hampton Court. Britská vláda už od prvních prosincových dnů
vede dvoustranné rozhovory s představiteli některých členských zemí, aby získala podporu pro svůj návrh, který se bude dále diskutovat na summitu Evropské rady 15. a 16.
prosince 2005. V případě, že ani tam nedojde
ke shodě, přejde břemeno koordinace vyjednávání o budoucím finančním rámci na léta
2007–2013 na rakouské předsednictví v první
půli roku 2006.
Leona Heczková
finanční perspektivu, pro léta 1993–1999,
schválila Evropská rada v Edinburku v prosinci 1992, tedy doslova na poslední chvíli.
Podobně probíhalo i schvalování finančního
rámce na léta 2000–2006, k němuž došlo na
berlínském summitu Evropské rady v březnu 1999. Na základě finanční perspektivy
se každoročně připravuje rozpočet Evropské unie, který schvaluje Rada EU a Evropský parlament. Proces schvalování rozpočtu
začíná v květnu předložením návrhu Komise
a obvykle končí v prosinci konečným schválením v Parlamentu.
DALŠÍ INFORMACE:
Euroskop.cz – Grantové řízení:
Vítězné projekty
Euroskop.cz – Grantové řízení:
Aktuálně kolem výsledků grantů
TÉMA — GRANTOVÉ ŘÍZENÍ ÚŘADU VLÁDY ČR
K podpoře informovanosti o Evropské unii
vyhlásil Úřad vlády ČR grantové řízení otevřené právnickým i fyzickým osobám, firmám
i neziskovým organizacím, mezi něž rozdělil částku dvaceti milionů Kč. Ke konci září
2005 zasedly výběrové komise složené z odborníků, nominovaných akademickými institucemi, občanskými sdruženími, neziskovými organizacemi a církvemi, rozlosované za
účasti Transparency International–ČR do tří
skupin. Komise posuzovaly pouze kvalitu
projektů, na osobu předkladatele, či na jeho
názor na Evropskou unii, nebyl brán zřetel.
Projekty se týkaly čtyř prioritních oblastí,
na kterých se v červenci 2005 shodla koaliční vláda: Členství ČR v EU, Budoucnost Evropy, Rozcestník pro evropské peníze a EU
do škol. Komise vybraly 41 projektů, na něž
Úřad vlády ČR poskytl dotace v celkové výši
19.691.693,50 Kč. Projekty jsou právě ve fázi
realizace, s některými z nich se můžete seznámit na následujících stranách i na stránkách Euroskop.cz.
ICOS Český Krumlov: Zapojujeme do rozhodování o budoucnosti širokou veřejnost
DALŠÍ INFORMACE:
Informační centrum občanského
sektoru–ICOS Český Krumlov
Náměstí Svornosti 2
381 01 Český Krumlov
tel./fax: 380 712 202
e–mail: [email protected]
http://www.icos.krumlov.cz
Informace o veřejných debatách
o.s. ICOS, které se uskutečnily
v rámci projektu podpořeného
Úřadem vlády ČR:
— Evropská ústava a její budoucnost
s europoslankyní Janou Hybáškovou,
5. prosince 2005
— Program SOCRATES a možnosti studia v zemích EU. Jak se ucházet o finanční podporu na studium v zemích
EU a evropském prostoru, možnosti získání finanční podpory pro školy. 6. prosince 2005, lektor: JUDr. Josef Vochozka, vedoucí Národní agentury Socrates
— EU – prostor bez hranic, Cestovní
ruch a jeho význam pro členské země
EU. 8. prosince 2005, RNDr. Ludvík
Kopačka CSc., Přírodovědecká fakulta
UK v Praze
K základní orientaci ve fungování EU a dopadech evropské integrace na každodenní život občanů nepostačují kusé informace z médií. Mnozí občané doposud neznají svá práva
a možnosti, jež získali samotným vstupem do
Unie. V Jihočeském kraji vedle dvou evropských informačních středisek Europe Direct
v Českých Budějovicích a v Táboře poskytuje
informace s podporou Evropské komise o EU
také občanské sdružení ICOS–Informační centrum občanského sektoru Český Krumlov.
Činnost o.s. ICOS od počátku vzniku na
konci devadesátých let směřovala k posilování rozvoje občanské společnosti a mezisektorového partnerství (partnerství mezi neziskovými i ziskovými organizacemi a samosprávními orgány) v jižních Čechách. Všechny naše
aktivity vždy nějak souvisely s evropskou integrací, zejména s podporou z evropských
fondů a programů. Ve spolupráci s dalšími
organizacemi se činnost sdružení rozšířila
o projekty spojené s ochranou lidských práv
či o asistenci městu Český Krumlov při tvorbě rozvojových materiálů. Příkladem budiž
komunitní plán sociálních služeb. Proces komunitního plánování zapojil do rozhodovacích procesů širokou veřejnost – občané se
O informačních centrech Europe
Direct v Českých Budějovicích
a v Táboře jsme psali v minulém
čísle bulletinu Eurokurýr (str. 12)
Foto: ICOS
7
sami podílejí na utváření vlastní budoucnosti. Občanská aktivita je zatím největším úspěchem projektu, který byl částečně podpořen
i Evropskou komisí. Dalším logickým krokem
je snaha ICOSu a dalších místních organizací
o získání prostředků ze strukturálních fondů
EU na zprovoznění Centra sociálních služeb,
které má pokrýt bílá místa v poskytování daných služeb v regionu.
Současné aktivity ICOSu jsou zaměřeny na
poskytování základních informací o EU a především na informace o konkrétních službách,
které mohly vzniknout díky podpoře Evropské unie, a to i v odlehlých místech regionu.
V sídle ICOS funguje knihovna s evropskou
tematikou, jejíž on–line databáze s množstvím na internetu přístupných publikací byla
zprovozněna koncem listopadu 2005. Pro rozšíření svých služeb jsme se rozhodli požádat
Úřad vlády ČR o dotaci v grantovém řízení
podporujícím informovanost o Evropské unii.
Mezi výsledky našeho projektu patří zřízení
internetového portálu www.eu.krumlov.cz,
který by měl být přístupný od poloviny prosince 2005, a pořádání veřejných besed s občany o budoucnosti Evropy.
Tomáš Zunt, ICOS Český Krumlov
TÉMA — GRANTOVÉ ŘÍZENÍ ÚŘADU VLÁDY ČR
Občanské poradny informují
o Evropské unii
Údaje k 31. 12. 2004.
Foto: Asociace občanských poraden
Informační databáze (ID) je tvořena
souhrnem nejdůležitějších předpisů
právního odvětví, výkladem těchto
předpisů a manuálem, podle kterého
jsou poskytovány poradenské služby.
ID najdete na: http://www.obcanske–
poradny.cz/, sekce EU).
Jedním z úspěšných příjemců grantu Úřadu vlády ČR je Asociace občanských poraden (AOP) s projektem Informace o Evropské
unii pro každého. AOP je občanské sdružení
založené v roce 1997 sdružující třicet osm občanských poraden na celém území České republiky. Poradenství je poskytováno zejména
v oblasti sociálních dávek, pojistného na sociální zabezpečení, nemocenského pojištění
a důchodového zabezpečení, pracovně–právních vztahů, bydlení, majetkoprávních vztahů,
ochrany spotřebitele, zdravotnictví a školství.
Cílem projektu schváleného v grantovém řízení Úřadu vlády ČR je revize a aktualizace informačních databází (ID, viz rámeček), konkrétně
částí ID věnujících se právu EU, volnému po-
hybu osob, sociálním dávkám v rámci EU
a ochraně spotřebitele v Unii. Součástí projektu je školení občanských poradců o aktualizovaných ID a stěžejním výsledkem je samotné poradenství občanům v rámci široké regionální působnosti jednotlivých poraden na
území celé ČR.
Nakonec bude zpracován statistický a analytický přehled o informačních potřebách občanů ČR vyplývající s dotazů kladených v občanských poradnách. Analýza bude poskytnuta zástupcům veřejné správy a nevládním
neziskovým organizacím.
Jiří Novotný, realizátor projektu
a manažer Informační databáze AOP
Koupili jste si mixér ve Francii, porouchal se,
a vy potřebujete pomoct?
Asociace občanských poraden (AOP) úzce
spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), které provozuje Evropské spotřebitelské centrum (ESC). Chcete–li se o ESC
dozvědět více, navštivte webové stránky MPO,
pošlete e–mail nebo zavolejte na telefon
22406 2017 (2046), popř. navštivte centrum
osobně na pracovišti MPO v ulici Politických
vězňů 20, v Praze. Celý článek o ESC, jeho
vzniku a poslání, napsaný vedoucím střediska
Karlem Kronovetrem, najdete v příštím čísle
Eurokurýru, v rubrice Evropa v rezortech, kde
Vám přiblížíme práci Ministerstva průmyslu
a obchodu v oblasti Evropské unie.
Zapojení místních neziskových organizací
do diskuze o programových dokumentech
Kontakt:
Asociace nestátních neziskových
organizací (ANNO)
Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1
IČ: 71284109
Bankovní účet u e–Banky:
1418111001/2400 (transparentní účet:
www.ebanka.cz/index.htm)
[email protected],
www.asociacenno.cz,
Tel: +420234621451
Výsledky jednání kulatých stolů stejně
jako setkání zemědělských spolků
v Pečkách jsou k dispozici na stránkách ANNO, na Euroskopu a na
www.leaderplus.cz
8
Cílem projektu Česká republika a nevládní neziskové organizace v období 2007–2013
je zapojit místní nestátní neziskové organizace do debaty o budoucnosti Evropy a vytvořit otevřené prostředí, kde je vzájemný vztah
založen na partnerství, využitelném při tvorbě
programových dokumentů. V průběhu listopadu a prosince 2005 se zástupci místních neziskovek setkají při diskuzních kulatých stolech
v Ústí nad Labem, Brně, Mariánských lázních,
Hradci Králové, v Liberci a v Plzni. Během
schůzky se seznámí s programovými dokumenty a diskutují o udržitelném rozvoji, občanské společnosti, uznání neplacené práce,
financování projektů kapitálově slabých žadatelů, uplatnění principů LEADER nebo o partnerství při přípravě a realizaci projektů. V rámci projektu se v úterý 29. listopadu ve středočeských Pečkách setkali zástupci místních
občanských spolků, aby spolupracovali na rozvojové strategii. Setkání neslo název „Venkov
proti zemědělcům...(?) zemědělci proti venkovu... (?)...nebo to dokážeme jinak?“ a připravili ho kromě místních pořadatelů z mikroregionu Pečecko členové názorové platformy Duha
pro venkov a obecně prospěšné společnosti
Národní observatoř venkova.
Asociace nestátních neziskových organizací (ANNO) je nepodnikatelským zájmovým
sdružením právnických osob, které bylo založeno v roce 2003 jako výsledek dlouhého procesu posilování spolupráce neziskového sektoru, započatého počátkem devadesátých let.
Podnět vzešel v roce 2000 z Rady neziskových
organizací v ČR (RANO) ustavené na základě
usnesení V. celostátní konference NNO (1997
v Praze). Na jaře 2003 Přípravný výbor Asociace NNO vyzval neziskové organizace v České
republice, aby se staly zakládajícími členy této
asociace. ANNO dnes sdružuje zhruba 700 organizací neziskového sektoru.
Asociace nestátních neziskových organizací
EU DO ŠKOL
Projekty v oblasti „EU do škol“
Projekty vybíraly nazávislé komise
Foto: Úřad vlády ČR
Informace k projektu „Cestou do
parlamentu“: www.agora-ce.cz
Informace k projektu „Jak se stát aktivním evropským občanem“:
www.cpkp.cz
9
V rámci grantového řízení na podporu projektů veřejného, soukromého a neziskového sektoru Úřad vlády ČR v září 2005 podpořil dvanáct projektů částkou 5 994 709 Kč.
Projekty jsou zaměřeny především na zvýšení
zájmu učitelů, žáků a jejich rodičů o EU, který je základem pro další znalost a orientaci
v evropských záležitostech. Byla podpořena například debatní soutěž Cestou do Parlamentu, výukový film Generace nula na prahu
Evropy, e–learning pro učitele nebo vzdělávací semináře pro pedagogické pracovníky.
Aby mohl projekt EU do škol cíleně a systematicky pokračovat v roce 2006, nechal si
Úřad vlády ČR zpracovat monitoring a analýzu informačních zdrojů, učebních pomůcek,
obsahu a formy výuky a potřeb učitelů základních a středních škol v oblasti Evropské unie.
Z výsledků tohoto monitoringu je zřejmé, že
vyhledávání nových aktuálních informací
o EU závisí pouze na iniciativě pedagoga,
EU je vyučována jako „sociálně–historický
fakt“, nikoli jako vyvíjející se společenství,
k čerpání informací pro výuku jsou využívány zastaralé zdroje, ad hoc tiskoviny (bulletiny, brožury), televizní programy (s vysokou
mírou selektivity), panuje nedůvěra k novým
dynamickým metodám (e–learning, webové
portály). Ukotvení problematiky EU v rámcovém vzdělávacím programu nenabízí učitelům vodítko pro inspirativní aplikaci v rámci výuky. Úřad vlády ČR se tedy bude snažit ve spolupráci s Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy podpořit učitele při
implementaci rámcových vzdělávacích programů, kde je EU jedním z průřezových témat,
a o další vzdělávání pedagogů v evropských
záležitostech.
Pro rok 2006 se opět počítá s grantovým řízením pro projekty podporující zájem a informovanost o EU ve školách.
Agora Central Europe –
„Cestou do Parlamentu“
V rámci soutěže, kterou pořádá občanské sdružení Agora Central Europe s názvem
„Cestou do Parlamentu“, se studenti vybraných škol z Prahy, Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje učí debatovat o evropských tématech. Na debaty se připravují
a vyhledávají informace, aby podpořili sílu argumentů. Studenti se naučí mluvit a vést diskuzi, cvičí se v umění prezentovat své názory a reagovat na argumenty protistrany. Krajské kolo soutěže „Cestou do Parlamentu“ se
uskuteční v únoru 2006.
Centrum pro komunitní práci střední
Čechy – „Jak se stát aktivním evropským
občanem?“
Dalším podpořeným projektem je soutěž
s názvem „Jak se stát aktivním evropským
občanem?“ občanského sdružení Centrum
pro komunitní práci střední Čechy. Jde o soutěž pro druhý stupeň základních škol a pro
střední školy o nejlepší školní či třídní projekt zaměřený na problematiku Evropské
unie. Cílem soutěže je podnítit zájem o evropskou tematiku a ukázat studentům možnosti vyplývající z našeho členství v EU. Hlavní cenou je studijní cesta do Evropského parlamentu. Škola či třída, která se do soutěže
přihlásí, obdrží manuál, který pomůže vyučujícímu se studenty zpracovat projekt. Manuál ukazuje návaznost evropských témat na
rámcové vzdělávací programy a možnosti jejich začlenění do výuky. Obsahuje jak srozumitelně podané informace o Evropské unii,
tak náměty na konkrétní projekty, příklady
z praxe, informační zdroje i metodickou část.
Součást manuálu tvoří popis dokumentace
a hodnocení projektů. To má za úkol přispět
k větší kvalitě zpracovávaných projektů. Školy, jež se zúčastní soutěže, budou moci kromě
manuálu využít konzultací odborníků, kteří se
evropskou tematikou zabývají v praxi. V dubnu 2006 proběhne celostátní přehlídka projektů přihlášených do soutěže a porota vybere
nejzdařilejší z projektů.
Denisa Haubertová
Název projektu / Žadatel
Teenage Europe / Teenage media
Evropská unie do škol / Asociace pro mezinárodní
otázky
Eurodny, aneb EU očima učitelů, dětí a rodičů
/ Integrovaná střední škola stavební a učiliště
Vzdělávání pedagogických a informačních
pracovníků v oblasti evropské problematiky
/ Knihovny Jiřího Mahena v Brně
Evropská unie pro studenty / Institut Evropské
Demokracie
Jak debatovat o EU / Agora, Central Europe
Jak se stát aktivním evropským občanem / CPKP
– Centrum pro komunitní práci
Zvyšování informovanosti pedagogů a studentů SŠ
/ Mezinárodní politologický ústav MU v Brně
Tajemná komnata Evropské unie / Protocol Service
Generace nula na prahu Evropy / Červenková Alena
E-learning pro učitele / Scio o.p.s.
Evropský e-learning / Centre for Modern Education
BUDOUCNOST EVROPY: LISABONSKÁ STRATEGIE
Lisabonský proces
a nová Lisabonská agenda
Foto: Evropská komise
10
Na summitu Evropské rady v Lisabonu
v březnu 2000 byl zahájen proces, jehož cílem je do roku 2010 přeměnit EU v „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu
s více a s lepšími pracovními místy a s více
posílenou sociální soudržností“. Tohoto cíle
mělo být dosaženo prostřednictvím komplexní strategie představující strukturovaný souhrn dílčích úkolů členěný podle jednotlivých
oblastí hospodářsko–politického života. Série vzájemně propojených iniciativ měla být
spuštěna prostřednictvím pěti oblastí podpůrných politik:
— společnost založená na znalostech: zvýšit přitažlivost Evropy pro výzkumníky a vědce, stanovit vědu a výzkum jako vrcholné priority, podporovat využití informačních a komunikačních technologií;
— jednotný vnitřní trh: dokončit skutečné
prostředí Jednotného vnitřního trhu pro volný pohyb zboží a kapitálu a vytvořit Jednotný
trh pro služby;
— podnikatelské prostředí: snížit administrativní břemeno, zlepšit kvalitu legislativy
a usnadnit proces vzniku nových podniků;
— trh práce: reagovat na doporučení Evropské pracovní skupiny pro zaměstnanost
(European Employment Taskforce), soustředit se na celoživotní vzdělávání a podpůrné
partnerství pro růst a zaměstnanost;·
— udržitelnost životního prostředí: prosadit politiky vedoucí k dlouhodobému a udržitelnému zlepšení produktivity prostřednictvím ekologické efektivnosti.
Od stanovení priorit Lisabonské strategie
uplynuly čtyři roky, k jejich realizaci však nedošlo. V březnu 2004 proto Evropská rada vyzvala Evropskou komisi k vytvoření pracovní skupiny pod vedením Wima Koka, bývalého nizozemského premiéra. Pracovní skupina
dostala za úkol analyzovat dosavadní výsledky a představit střednědobý výhled budoucnosti procesu. Výsledná Kokova zpráva vychází z přesvědčení, že koncept Lisabonské
strategie je v zásadě správný a problémem
zaostávání EU je jeho nenaplňování. Na základě doporučení Kokovy zprávy Evropská rada na jaře 2005 schválila Střednědobé
hodnocení Lisabonské strategie, známé jako
„nová Lisabonská agenda“. Evropská rada
modifikovala cíle a nástroje, aby byla napravena dosavadní selhání, vyvolaná mimo jiné
obtížností ekonomických podmínek v celo-
světovém kontextu v první dekádě 21. století a přetížeností politických ambicí EU (měnová integrace a unifikace – euro, euro–zóna;
rozšíření EU v bezprecedentním rozsahu; reforma institucí EU), v jejichž důsledku se dosavadní „Lisabon“ stal spíše virtuální chimérou, než skutečně vnímanou a naplněnou prioritou nejvyššího řádu. Neopominutelným
problémem je nesystematičnost řízení (otázkou je, zda je možné v této míře a při pravomocích, které Evropská komise má, zajistit efektivní řízení v tehdy patnácti členských
zemích EU).
Klíčovým úkolem nové Lisabonské agendy
je zajištění růstu a zaměstnanosti. Tento úkol
se člení na tři základní cíle:
— vytvořit Evropu přitažlivou pro investory
i pro ty, kteří v ní pracují;
— motorem růstu by měly být znalosti
a inovace;
— aktivovat politiky vedoucích k vytvářejí
více a lepších pracovních míst.
Přitažlivější Evropa pro investory a osoby
v ní pracující by měla být dosažena pomocí
rozšíření a prohloubení Jednotného vnitřního trhu, tedy završení právního rámce a odstranění zbývajících překážek zejména v oblasti služeb. Řešení je spatřováno rovněž
v dosažení souladu pravidel pro veřejné zakázky a veřejně vypisované soutěže a v omezení nadměrné regulace norem EU. Evropská
ekonomika může jen těžko růst bez průchodných dopravních komunikací, proto se mluví
o transevropské dopravní síti, v jejímž rámci má být posílena zejména železniční doprava (pro tento úkol bude mj. zřízena Evropská
agentura pro bezpečnost a operativnost v železniční dopravě), zavedena evropská dálniční známka, má být realizován program Jednotného evropského nebe pro rozvoj letecké
dopravy a evropský navigační systém Galileo. Za klíčový problém infrastruktury je též
považována efektivnost, funkčnost a zároveň ekologický charakter energetických soustav, až dvanáct procent energie má pocházet z obnovitelných zdrojů.
Znalosti a inovace by měly být podpořeny především zvýšením investic do výzkumu
a vývoje, usnadněním inovací, zaváděním
informačních a komunikačních technologií
a udržitelného využívání zdrojů. Pro zajištění většího množství lepších pracovních míst
by měly být modernizovány systémy sociální ochrany, měla by být podpořena přizpůso-
Více informací naleznete na stránkách
Euroskopu v sekci Budoucnost Evropy.
bivost pracovníků i podniků a posílena pružnost trhů práce. Mělo by se také více investovat do lidského kapitálu prostřednictvím
lepšího vzdělávání a kvalifikací.
Závěrem nezbývá než se ptát. Bude nová
Lisabonská agenda úspěšnější než Lisabonská strategie z roku 2000? Je možné celý
komplex nových lisabonských úkolů vztáhnout ve své úplnosti na všechny členské
země bez výjimky? A je možné jej koordinovat z jednoho místa bez toho, aby to neby-
la koordinace formální a neúčelná? Evropská komise může vymýšlet ambiciózní programy a návody, jak docílit hospodářského
růstu, evropští premiéři a prezidenti je můžou v Evropské radě schvalovat, jak ale zajistit, že ti samí politici, kteří návod slavnostně
schválí se jím budou řídit a v praxi program
naplňovat?
Petr Zahradník, analytik Kanceláře
Evropské unie České spořitelny
Celoživostní vzdělávání je jedním z cílů Lisabonské strategie. Foto: Evropská komise
Čerstvý vítr do Lisabonské strategie?
Česká republika má Národní program reforem
DALŠÍ INFORMACE:
Národní Lisabonský program
(Národní program reforem)
http://www.vlada.cz (sekce Evropská
unie, Odbor pro záležitosti EU)
Strategie udržitelného růstu
http://www.env.cz
Strategie hospodářského růstu
http://www.hospodarskastrategie.org
Konvergenční program ČR
http://www2004.mfcr.cz/
index.php?r=102
Národní rozvojový plán 2004–2006
(na novém NRP se pracuje)
http://www.strukturalni–fondy.cz
11
V rámci zlepšení implementace priorit Lisabonské strategie byly členské státy Evropské unie vyzvány k přijetí vlastních Národních programů reforem 2005 – 2008 a k jejich
předložení Evropské komisi do 15. října 2005.
Vláda ČR včervnu 2005 schválila materiál, na
jehož základě byl vytvořen systém koordinace
jednotlivých rezortů podílejících se na vypracování programu a stanoven harmonogram
jeho zpracování a schválení. Hlavní odpovědností byli pověřeni místopředseda vlády
pro ekonomiku a první místopředseda vlády
Martin Jahn a ministr financí Bohuslav Sobotka. Výsledkem je Národní Lisabonský program / Národní program reforem České republiky, závazný stručný politický dokument
o prioritách a opatřeních ve třech oblastech:
v makroekonomické, v mikroekonomické
a v politice zaměstnanosti. Program vychází ze Strategie udržitelného rozvoje a Strategie hospodářského růstu ČR. V rámci tvorby
programu byla rovněž reflektována připravovaná aktualizace Konvergenčního programu
ČR a vstupy pro sestavení Národního strategického referenčního rámce a Národního rozvojového plánu.
1. V makroekonomické oblasti je nejdůležitější prioritou pokračování reformy veřejných
financí zaměřené na snížení deficitu veřej-
ných financí, aby do roku 2008 bylo dosaženo
úrovně pod tři procenta HDP. Měnová politika by měla vést k udržení nízkého a stabilního
růstu cenové hladiny. Výsledkem realizovaných reforem by mělo být splnění maastrichtských kritérií tak, aby bylo možné zavést euro
do roku 2010. Nezbytným předpokladem konsolidace veřejných financí je provedení systémové restrukturalizace výdajové strany rozpočtu. Pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti
veřejných financí je třeba učinit několik zásadních kroků:
— reformovat systém důchodového zabezpečení a financování zdravotní péče,
— upravit trh práce s cílem zvýšit míru zaměstnanosti,
— přesměrovat výdaje do prioritních oblastí – infrastruktura, vzdělávání, výzkum, věda
a inovace, rozvoj institucionálního prostředí
pro podnikání.
Na příjmové straně rozpočtu bude pokračovat restrukturalizace daňové kvóty. Daňová
zátěž bude dále postupně přesouvána od přímých daní k daním nepřímým. Od roku 2006
dojde ke snížení zdanění nízkopříjmových rodin, které zvýší motivaci k aktivní účasti na
trhu práce.
2. V mikroekonomické oblasti se reformy
zaměří na opatření, která posílí a zvýší konku-
Počítačová gramotnost má pomoci
k vytvoření znalostní společnosti
a k mobilitě pracovních sil.
Foto: Evropská komise
renceschopnost české ekonomiky. Podporovat se bude věda a výzkum (V & V) se zaměřením na jejich komerční využitelnost v ekonomické praxi, mělo by být vytvořeno kvalitní
podnikatelské prostředí usnadňující zakládání nových společností a vykazující nízkou administrativní zátěž pro podnikatele. Za tímto
účelem bude vytvořen systém centrálních registračních míst pro podnikatele, soustřeďujících všechny činnosti spojené se vstupem do
podnikání i se změnami nastalými v jeho průběhu. Důležitým krokem bude rekodifikace
úpadkového práva, která by měla přinést pravidla směřující k zachování fungování podniku, a ne k jeho rozprodeji po jednotlivých částech. Dalším klíčem ke zlepšení podnikatelského prostředí je vytvoření moderní daňové
správy s vysokou efektivitou a produktivitou,
která bude minimálně zatěžovat poplatníka
a zvýší komfort plnění daňových povinností
poplatníkem.
ČR bude postupně do roku 2008 každoročně zvyšovat veřejné výdaje na výzkum
a vývoj. Do roku 2010 by veřejné výdaje na
V & V měly dosáhnout jednoho procenta HDP
ČR. Rozvoj inovační činnosti je podmíněn existencí rozvinuté inovační infrastruktury (vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory
a centra transferu technologií, vytváření klastrů), dostatkem dostupných finančních zdrojů
pro inovační firmy a rozvojem lidských zdrojů. Budou přijata opatření ke zlepšení přístupu inovačních firem k finančním zdrojům prostřednictvím využití rizikového kapitálu a sítí
tzv. business angels.
3. V oblasti trhu práce se vytvoří legislativní podmínky pro flexibilní pracovně právní
vztahy, snížení zákonných nemzdových nákladů práce a zvýšení územní mobility pracovní
síly. V oblasti začleňování osob na trhu práce
je soustředěna pozornost především na osoby
stojící na počátku a na konci profesní kariéry.
Přijatá opatření Národního programu reforem
musí do roku 2008 přispět k dosažení národních indikativních cílů zaměstnanosti – celkové míry zaměstnanosti 66,4 procenta, míry
zaměstnanosti žen 57,6 procenta a míry zaměstnanosti starších zaměstnanců (55 – 64 let)
47,5 procenta. ČR se zaměří na zvyšování podílu osob s vyšším a vysokoškolským (terciárním) vzděláním. Důraz bude kladen rovněž
na zlepšení kvality studijních programů a větší orientaci na praktické uplatnění absolventů.
Významná je podpora spolupráce zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí a institucí odborně
profesních. Získat další finanční prostředky zejména ze soukromé sféry umožní propojení
činnosti vysokých škol a dalších vzdělávacích
institucí a odborně profesních institucí s regiony, potenciálními zaměstnavateli a odběrateli výsledků V & V. Na základě systematického
přístupu k podpoře celoživotního učení bude
důraz kladen na propojení systému počátečního a dalšího vzdělávání dokončením Národní
soustavy kvalifikací.
Česká republika se nyní musí zaměřit na
provádění stanovených reforem. O úspěchu či
neúspěchu národních programů budou premiéři členských států EU každoročně diskutovat
v rámci Evropské rady, poprvé v březnu 2006.
Odbor pro záležitosti EU Úřadu vlády ČR
Portál lisabon.naseevropa.cz:
Vše, co chcete vědět o Lisabonské strategii
Úřad vlády ČR podpořil v grantovém řízení vypsaném v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech občanské sdružení Český institut pro integraci
EU (CII), které předložilo projekt internetového portálu věnovaného Lisabonské strategii
(http://lisabon.naseevropa.cz). CII vychází z už
dříve realizovaného projektu, internetového
portálu NašeEvropa (www.naseevropa.cz),
který od roku 2004 poskytuje informace
o dění v Evropské unii. Struktura portálu odpovídá jednotlivým pilířům Lisabonské strategie. Odborné sekce, zabývající se hlavními směry Lisabonské strategie, jsou dopl-
12
něny sekcí Dokumenty, kde jsou zveřejněny
všechny aktuální i archívní dokumenty unijních institucí, české vlády a jednotlivých ministerstev. Sekce Články mapuje informace
o Lisabonské strategii, zveřejněné ve sdělovacích prostředcích v České republice i v jiných zemích EU. Sekce Slovník pojmů vysvětluje jednotlivá hesla, vyskytující se v dokumentech. Sekce Odkazy bude obsahovat
seznam všech aktuálních odkazů na internetové stránky české i zahraniční, kde může
čtenář nalézt informace a dokumenty.
Aleš Přichystal (CII)
Strategie hospodářského růstu má
přiblížit ČR nejrozvinutějším zemím EU
Dokument ke stažení:
http://www.hospodarskastrategie.org/
AUTORSKÝ TÝM STRATEGIE
HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU
Expertní tým: Martin Jahn, Karel
Havlíček, Pavel Mertlík, Jan Švejnar
Garanti: Lenka Mikovcová (lidské
zdroje), Marek Blažka (věda, výzkum,
inovace), Hanuš Krejčí (infrastruktura),
Petr Zahradník (zdroje financování,
institucionální prostředí)
Vedoucí týmu: David Hofman
Členové týmu: Jana Dolejšová (infrastruktura), Jan Mareček (infrastruktura), Běla Hejná (lidské zdroje), Štěpán
Jurajda (lidské zdroje), Jarmila
Marešová (lidské zdroje), Aleš Vlk
(lidské zdroje), Filip Hájek (zdroje
financování a institucionální prostředí), Jan Jedlička (zdroje financování
a institucionální prostředí), Lukáš
Vácha (zdroje financování a institucionální prostředí)
Strategie hospodářského růstu je dokument, který stanovuje jasné cíle hospodářské politiky pro příštích osm let. Byla vypracována týmem expertů v přímé návaznosti na
novou agendu Lisabonského procesu, která
se zaměřuje na zvyšování konkurenceschopnosti členských zemí Evropské unie. Cílem
Strategie hospodářského růstu (SHR) je významným způsobem přiblížit Českou republiku ekonomické úrovni hospodářsky rozvinutějších zemí Evropské unie. K dosažení tohoto
cíle by Česká republika měla zaměřit veřejné prostředky na podporu výrobků a služeb
s vysokou přidanou hodnotou a zatraktivnit
své prostředí pro setrvání ekonomicky výkonných domácích společností a příliv nových ze
zahraničí.
Jedním z hlavních důvodů vzniku Strategie bylo určení priorit pro čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie v letech 2007
až 2013. Do České republiky by mohlo v tomto období přijít 700 až 900 miliard korun. Peníze je třeba nasměrovat do prorůstových
opatření, to znamená do dopravní infrastruktury, vzdělání, rozvoje znalostí, podpory výzkumu a vývoje a podpory podnikání. Je také
třeba dosáhnout změn v legislativě tak, aby
prostředí v ČR bylo transparentní a jednoduché. Ze Strategie v bezprostřední návaznosti vychází Národní program reforem na léta
2005–2008 a Národní rozvojový plán ČR na
léta 2007–2013.
Cílem našeho úsilí bylo ukázat, jaké jsou
bariéry růstu a jak je odstranit a nastínit ja-
kým směrem se ekonomika ubírá. Posouváme se směrem k výrobě a službám s vyšší přidanou hodnotou, takže od občanů se
budou vyžadovat větší znalosti, dovednosti
a flexibilita. Na druhou stranu očekáváme, že
porostou mzdy, životní úroveň a bude se snižovat nezaměstnanost. Proti devadesátým letům se výrazně zvyšuje nabídka kvalitních
a dobře placených pracovních míst v technických profesích. Abychom se v roce 2013 přiblížili průměru HDP Evropské unie na obyvatele, je třeba zajistit růst hrubého národního
produktu ve stálých cenách asi šesti procent
ročně. To považujeme za maximální hranici
možností růstu naší ekonomiky, která je při
pozitivním vývoji dosažitelná. Naší ambicí je
přiblížit se co nejvíce tomuto cíli.
Strategie hospodářského růstu je prvním
dokumentem tohoto druhu za celých patnáct
let polistopadového vývoje. Podnikatelé, kteří
po strategii už dlouho volali, i občané budou
mít konečně představu o perspektivách české
ekonomiky. Realizace výsledků strategie záleží na vůli této i příští vlády, strategie sama
o sobě výstupy nezaručí. Nicméně už její existence a fakt, že byla schválena, dokazuje strategické uvažování vlády ČR.
David Hofman, poradce místopředsedy
vlády pro ekonomiku a vedoucí týmů
Strategie hospodářského růstu (některé
pasáže vycházejí z rozhovoru s místopřed–
sedou vlády pro ekonomiku Martinem
Jahnem)
Slovníček pojmů
Lisabonský proces
— zahájen na summitu Evropské rady v Lisabonu
v březnu 2000
— cíl: EU nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou do r. 2010
Nová Lisabonská agenda (revidovaná Lisabonská
strategie)
— revize „Lisabonu“ na základě Kokovy zprávy
(Evropská rada, jaro 2005)
— cíl: ekonomický růst a zaměstnanost
Národní program reforem (NPR, nebo také Národní
Lisabonský program)
— čl. státy EU vypracovávají své národní lisabonské
strategie
— ČR (Úřad vlády ČR, Odbor pro záležitosti EU)
předala NPR Evropské komisi 14. 10. 2005
Strategie hospodářského růstu (SHR)
— vypracována v návaznosti na novou agendu
Lisabonského procesu
13
— jedním z důvodů vzniku bylo určení priorit pro
čerpání ze strukt. fondů EU pro 2007–2013
— gesce místopředsedy vlády pro ekonomiku
Martina Jahna
Konvergenční program ČR
— předkládá ho Ministerstvo financí čl. země EU
neúčastnící se eurozóny
— podává přehled o hospodaření státu a veřejných
financích
Strategie udržitelného růstu
— gesce Ministerstva životního prostředí
Národní rozvojový plán 2004–2006 (na novém NRP
se pracuje)
— programový dokument pro získání podpory
ze strukt. fondů a z Fondu soudržnosti EU
— cílů NRP bude dosaženo realizací Rámce podpory
Společenství a pěti operačních programů
— gesce Ministerstva pro místní rozvoj
REGIONY – ROZCESTNÍK PRO EVROPSKÉ PENÍZE
Ústecký kraj je Zahradou Čech,
říká hejtman Jiří Šulc
Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje
Foto: Krajský úřad Ústeckého kraje
14
Jak byste charakterizoval Ústecký kraj, který
máte od roku 2000 na starosti?
Ústecký kraj není pouze, podle již vžitého
klišé, zásobárnou hnědého uhlí a výrobnou
elektrické energie. Zatím neobjeven například
zůstává jeho potenciál v cestovním ruchu, nepřeberné množství lokalit vhodných pro zimní i letní turistiku nebo více než šest a půl tisíce historických a kulturních památek. Proto
se snažím přesvědčovat lidi v Čechách i Evropě o tom, že náš kraj je opravdu „Zahradou
Čech“, kde každý najde překvapivě nádherné nebo jinak zajímavé místo. Také věřím, že
již zanedlouho, ještě v prvních letech po vstupu naší země do Evropské unie, region zúročí
jednu ze svých největších devíz, geografickou
polohu na společné česko–německé hranici.
I proto se, mimo jiné, snažíme rozšířit počty
funkčních silničních i železničních hraničních
přechodů a investujeme miliony korun do obnovení silničních a železničních tahů.
Ústecký kraj se představil v polovině října
2005 na akci Open Days v Bruselu, kde se každoročně prezentují evropské regiony formou
výstav, seminářů a workshopů. Považujete
podobné akce v Bruselu za přínosné pro kraj?
V loňském roce se prezentace našeho kraje těšila značnému zájmu a proto jsme se
bruselského setkání zúčastnili i letos. Využili
jsme možnosti představit krajskou samosprávu včetně navázání nových kontaktů. Letos
jsme prezentaci zaměřili například na hlavní
průmyslová odvětví v regionu, rozvoj vysokého školství nebo krajským rozvojovým dokumentům. Představili jsme některé konkrétní projekty, jako například Vědecko–technický
park v Mostě nebo komplex průmyslové zóny
Žďárek u Ústí nad Labem a také výsledky spolupráce Ústeckého kraje s Provincií Jižní Holandsko na téma „Ochrana před povodněmi“.
Rádi bychom se představili i v dalších letech,
byl bych rád, kdyby naše prezentace byla ještě obsáhlejší.
Uvažujete o otevření kanceláře Stálého zastoupení Ústeckého kraje v Bruselu?
Ústecký kraj zvažuje v krátké budoucnosti zřízení svého zastoupení v Bruselu. Rada
Ústeckého kraje na základě nabídky Asociace krajů ČR upřednostňuje umístění svého zastoupení do Domu regionů v prostorách Pražského domu. Tato možnost však z důvodu
omezené kapacity Pražského domu nemohla být využita. Zájem Ústeckého kraje o regionální zastoupení v Bruselu pochopitelně trvá.
V současnosti se zvažují způsoby řešení této
otázky, na stole jsou varianty vlastní regionální kanceláře, sdílení kanceláře s jinými čes-
kými či evropskými regiony, zastoupení prostřednictvím specializované organizace atp.
Ústecký kraj přece nebude v Evropě chybět.
Účastníte se osobně jednání Výboru regionů? Jakou roli Výboru regionů přikládáte?
Osobně se jednání Výboru regionů (CoR –
Committee of the Regions) v Bruselu neúčastním, nejsem jeho řádným členem, byl bych
k jednání vyzván jako náhradník za karlovarského kolegu, hejtmana Josefa Pavla v rámci
našeho společného regionu NUTS 2 Severozápad. Práci výboru pochopitelně sleduji, považuji ho za vcelku vhodnou tribunu názorů,
kterými se může k dění v Unii vyjadřovat samospráva.
Problémem, který trápí nejen váš kraj, je
nedostatečná kapacita silnic a vůbec dopravní infrastruktury. Finance ze státního rozpočtu přicházejí v omezeném množství, využíváte evropské fondy?
Ano, rozhodně evropské fondy pro silniční stavby využíváme. V Ústeckém kraji začíná realizace silničních staveb v řádech miliard korun, například jen v listopadu zahájená
výstavba tzv. západního mostu v Litoměřicích,
projektovaného pro spojení obou břehů Labe
i při rozsáhlejší povodni, než jaká nás postihla v roce 2002, přijde na více než miliardu korun. A tento most, podobně jako unikátní silniční most ve Žďárku a mnohé další uspěly
v konkurenci ostatních projektů a patří mezi ty,
na něž do regionu přijdou dotace z Evropské
unie. Náš problém je ale jiný, silniční fond regionu je zanedbaný a vládu této země to příliš
netrápí, i když by mělo. Jinými slovy, základní dopravní infrastrukturu tvoří zanedbané páteřní komunikace v majetku státu, nejvíce
I/13 nebo I/27, patří sem stále zastaralá silnice
I/7, jejíž modernizace probíhá trestuhodně pomalu a to nehovořím o průtazích s dostavbou
dálnice D8, už nyní nejdražší v Evropě. Krajská samospráva tedy evropské fondy pro silniční stavby využívá jak jen může, resp. podle
možností které dovolí krajský rozpočet, ovšem
pro skutečné zlepšení dopravní infrastruktury
v kraji to nestačí.
Vzhledem k restrukturalizaci průmyslu a velké nezaměstnanosti se obyvatelé některých
měst Ústeckého kraje ocitají ve složité sociální situaci. Využíváte při řešení těchto problémů některé fondy EU (např. zaměřené na rozvoj lidských zdrojů)?
Ústecký kraj nenechává ani tyto finanční
prostředky ležet v Bruselu a snaží se na ně dosáhnout, v souladu s pravidly pro čerpání prostřednictvím grantových schémat (GS), která
vyhlašuje. Konkrétně se jedná o GS Podpora
sociální integrace v regionu Ústeckého kraje
v opatření 3.2, kde probíhá druhá výzva. Sekretariáty Regionální rady v našem a Karlovarském kraji, tedy v evropském regionu NUTS II
přijímají žádosti na základě výzvy k předkládání projektů v rámci Priority 3 – Rozvoj lidských
zdrojů v regionech zaměřené na projekty v oblasti lidských zdrojů a sociální integrace, to
jsou jen některé z příkladů.
Jako velmi zajímavý se jeví projekt muzea
holocaustu v Terezíně, na který chcete využít finance z Evropské unie. Jaké šance dáváte realizaci tohoto projektu a jak to v současnosti vypadá?
Jako jeden z „ideových“ autorů tohoto záměru věřím, že v Terezíně vznikne skutečně
světové středisko studií a setkávání, jež bude
onu noční můru dvacátého století, nacistický holocaust, připomínat celému světu už ve
velmi blízké budoucnosti. Nyní mohu konstatovat, že myšlence pro zřízení tohoto světově významného pamětního místa se přiklání
stále více lidí, zejména důležitých osobností.
Předložení konkrétního projektu ovšem ještě
neproběhlo, byl bych rád, kdyby tak například
město Terezín spolu s dalšími učinilo hned na
počátku účetního období EU 2007–2013. Ústecký kraj už dal najevo, že má zájem tuto záležitost podporovat a město Terezín pochopitelně s podporu kraje počítá.
Za rozhovor děkuje Leona Heczková
Ženy podnikatelky v Ústeckém kraji
Foto: Regionální rozvojová agentura
Ústeckého kraje, a. s.
Příklad z realizace projektu:
Dne 13. 6. byl zahájen kurz „Bussines
revital“ pro ženy na, či po mateřské dovolené v Mostě. Obsah a osnovy kurzu:
1/ Motivačně–orientační modul
– teoretická výuka celkem – 50 hodin
2/ Universální modul
3/ Odborný modul
— Zkoušky: jednotlivec 24 hodin
Detaily http://www.rra.cz
15
Dnes podnikají nejen muži, ale i ženy. Mají
však nelehkou pozici díky společnosti stále ještě plné předsudků o mužských a ženských rolích. Stále častěji se objevují podnikající ženy, jejichž firmy obstály v konkurenci, přesto mají některé, ač talentované, strach
s podnikáním začít. Proto se na severu Čech,
v okresech s největší nezaměstnaností, rozběhl nový projekt s názvem Ženy podnikatelky. Tento projekt je financován Evropskou
unií a státním rozpočtem ČR v rámci programu Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů. Záštitu nad ním mají Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s., jejíž ředitel, ing.
Manfred Hellmich, je rovněž členem projektového týmu, dále Asociace podnikatelek a manažerek ČR, Krušnohorské centrum pro rodinu
a sociální péči, o. s., Asista s. r. o., OHK Děčín,
RPIC Teplice, s. r. o. a Regionconsult Chomutov, s. r. o. Projekt je zaměřen na ženy vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání a matky
vracející se z mateřské dovolené. Všechny ale
musí splňovat základní podmínku – mít zájem
o podnikání. Pak následuje zápis do certifikovaných kurzů, kterých se může zúčastnit dvaatřicet vybraných uchazeček.
A co je čeká? Každopádně záplava potřebných informací, získají znalosti z oboru daňové soustavy, živnostenského a obchodního zákona, zákoníku práce, účetnictví, marketingu a psychologie. Zdokonalí se v práci na
počítači a zjistí, co podnikání obnáší. Na začátku a konci kurzu se konají dva workshopy, kde
se s nimi o své praktické zkušenosti podělí již
úspěšně podnikající ženy. Příjemným zpestřením je módní přehlídka, jako prezentace výsledků podnikání jedné z přednášejících žen.
Nabyté vědomosti si účastnice mohou prověřit na pracovní stáži, probíhající v podnicích,
jež vlastní nebo řídí žena.
Projekt zastřešuje celkem dva kurzy odlišu-
jící se svým zaměřením a tematikou. Cílovou
skupinou prvního kurzu „Podnikatelské minimum pro ženy“ jsou již zmiňované ženy bez
zaměstnání. Kurz bude probíhat ve třech městech – Chomutov, Teplice a Děčín. Obsahová
náplň kurzu byla již nastíněna, a co se rozsahu
týče, je plánován na 108 hodin intenzivní výuky. Nová „Žena podnikatelka“ si odnese certifikát, na jehož základě má možnost získat pro
svůj podnikatelský záměr startovací kapitál
od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Druhý kurz „Business Revital“ je orientovaný na ženy na mateřské dovolené či po
ní. Oproti předchozímu kurzu probíhá pouze
v Mostě. Jeho cílem je umožnit zúčastněným
vstřebat podnikatelskou atmosféru a usnadnit začátek samostatné podnikatelské aktivity.
Každá z uchazeček o zařazení do tohoto kurzu musí mít minimálně středoškolské vzdělání a projít vstupním pohovorem. Za svou snahu a aktivitu absolventky kurzu obdrží certifikát. Náplň bude rozdělena do tří modulů
– motivačního, odborného a univerzálního
v rozsahu 702 hodin. Na otázku, kterou si zcela jistě každá nerozhodnutá zájemkyně položí, zda bude postaráno o její děti v době
výuky, existuje snadná odpověď. I na to se
v projektu pamatuje! Proto tu je Krušnohorské
centrum pro rodinu a sociální péči, o.s., které se dětí ujme a po dobu, co budou maminky
pracovat na své budoucnosti, se o ně postará.
Ženy pronikají do všech oblastí lidské činnosti, vyznají se v technických oborech, jsou
na vysokých politických postech, létají do vesmíru, zachraňují životy. Nyní i těm severočeským byla dána možnost vstoupit do světa
byznysu. Nechme se překvapit, kolik jich najde odvahu k samostatnému podnikání a kolik
z nich bude v podnikání úspěšných.
Regionální rozvojová agentura
Krásná Lípa
– Centrum Českého Švýcarska
Projekt budovy Infocentra Českého
Švýcarska.
Foto: Město Krásná Lípa
Město Krásná Lípa upevňuje své postavení
centra regionu České Švýcarsko. V polovině
roku 2005 se rozběhla realizace pilotního projektu Společného regionálního operačního
programu, Opatření 4.2.1 – Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu – „Centrum Národního parku České Švýcarsko I“.
Projekt je spolufinancován ze 75 procent z dotačních zdrojů Evropské unie (Evropský regionální rozvojový fond) a z 15 procent ze státního rozpočtu. Jeho celkové náklady přesahují 163 milionů Kč. V létě 2007 přivítá své první
návštěvníky Infocentrum Českého Švýcarska
a Středisko služeb, bude zahájen provoz na
Köglerově naučné stezce Krásnolipskem, první cyklisté a chodci využijí nový městský Integrovaný komunikační systém. V neposlední
řadě bude také obohaceno sportovní zázemí
pro návštěvníky – venkovní víceúčelové sportoviště, nafukovací sportovní hala, osm me-
trů vysoká horolezecká stěna, dětská lanovka. Nabídka poskytovaných služeb bude široká – od informačních a vzdělávacích produktů
(středisko ekologické výchovy), po galerii, kavárnu, solárium, fitness, posilovnu, saunu,
veřejný internet, občerstvení a samozřejmě
ubytování. Příprava projektu byla zahájena již
v roce 2002, společně s Regionální rozvojovou agenturou Ústeckého kraje, a.s. se na ní
podílela celá řada dalších strategických partnerů, jako například Správa NP České Švýcarsko, obecně prospěšná společnost České Švýcarsko či firma Czech Coal, a.s. Projekt „Centrum Národního parku České Švýcarsko I“
přinese městu Krásná Lípa dvacet nových
pracovních příležitostí, s předpokladem vzniku dalších v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu v regionu.
Regionální rozvojová Agentura
Manfred Hellmich:
Pomáháme dělat z nápadu reálný projekt
Ing. Manfred Hellmich, MBA je generálním ředitelem Regionální rozvojové agentury
Ústeckého kraje (RRA), která uspěla v grantovém řízení Úřadu vlády ČR se zajímavým projektem velmi dlouhého názvu: „Analýza dosavadních výsledků některých předvstupních
a strukturálních nástrojů využitelných venkovskými obcemi a mikroregiony na území NUTS
II Severozápad“.
Manfred Hellmich, generální ředitel RRA Ústeckého kraje, Foto: Manfred Hellmich
Proč se v projektu zaměřuje Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje zrovna na
venkovské oblasti?
Po přečtení výzvy nás napadalo hodně témat, nakonec jsme se rozhodli pro podporu
venkovské oblasti s téměř 250 malými obcemi s jejich podnikateli a neziskovými organi-
16
zacemi. V nich je zapotřebí vykonat mnoho
změn, ke kterým chybí peníze. Nemohou je
získat v přerozdělovacím procesu ze státního
rozpočtu a proto hledají dotace. Velkým problémem je ovšem spolufinancování projektů,
na které obce většinou nemají. My se jim snažíme ukázat po pravdě, jaké mají reálné šan-
Regionální rozvojová agentura
Ústeckého kraje, a.s.
Krajský úřad, Velká Hradební 3118/48
Ústí nad Labem 400 02
Tel.: 476 206 538
Fax: 476 706 331,
[email protected]
http://www.rra.cz
17
ce, jak mají postupovat, aby se aspoň část
těch peněz dostala do venkovského prostoru.
Úřad vlády ČR v grantovém řízení podpořil
několik projektů nevládních neziskových organizací. Spolupracuje Vaše agentura s místními neziskovkami?
Regionální hospodářský a sociální rozvoj
se odehrává ve spolupráci se třemi důležitými partnery – s veřejnou správou, s podnikateli a právě s neziskovou sférou. Pokud projeví zájem, snažíme se poskytovat služby všem
těmto skupinám. Když jsme sestavili před léty
první databázi neziskových organizací, napočítali jsme jich v Ústeckém kraji kolem tisícovky, když jsme však šli do hloubky, zjistili jsme
jich už jen čtyři sta padesát až pět set. Mnoho neziskovek bylo založeno, protože měly
šanci získat nějaký grant a po jeho vyčerpání zanikly. Nakonec jich z těch čtyř set funguje
asi dvě stě padesát, zejména v sociální oblasti nebo v oblasti životního prostředí. Zpočátku chyběla nějaká koordinace mezi neziskovkami, takže jednat s nimi jako s partnery nebylo snadné. Třeba pro komunikaci s obcemi
se obracíme na Severočeské sdružení obcí,
podnikatelé jsou sdružení v hospodářských
a agrárních komorách, ale když jsme chtěli komunikovat s neziskovými organizacemi
nebo chtěli znát jejich názor, nastal problém.
Za podpory zahraničních partnerů z Nizozemí
jsme realizovali projekt, na jehož základě vznikl tzv. ANOÚK (Asociace nestátních neziskových organizací Ústeckého kraje). Ta se stala
významným partnerem také pro krajskou samosprávu, která při svých rozhodováních potřebuje i názor neziskového sektoru.
RRA v Ústeckém kraji funguje už od roku
1994. Jedenáct let už je dobrá doba k bilancování. Co se Vám podařilo a kde naopak vidíte rezervy?
Naše agentura vznikla jako druhá nejstarší
v ČR podle modelu ostravské agentury. Jde
o akciovou společnost, jejímiž akcionáři jsou
veřejně činné instituce, například obce, komory, školy, odborové organizace a také Ústecký kraj. Naše práce se postupně vyvíjela
a časem se nám podařilo ustálit nabídku služeb, kterou můžeme rozdělit do čtyř kategorií: informační servis, zpracování rozvojových
dokumentů (strategií, koncepcí, plánů, analýz, rešerší), iniciaci, doprovod a koordinaci rozvojových projektů a za čtvrté pak, podporu malého a středního podnikání. Stručně
řečeno, když někdo přijde s nějakým záměrem, který ještě nemá zcela promyšlený, tak
my mu pomůžeme z jeho nápadu udělat reálný projekt, tj. připravit potřebnou dokumentaci, napsat žádost, podat ji a v případě dotace
mu pomoci s realizací projektu.
Jakou roli v rozvoji ústeckého regionu hrají
evropské peníze?
Evropské peníze hrají čím dál větší roli.
Před lety jsme začínali s programem Phare,
jehož jedna z forem, Phare CBC, byla pro přeshraniční spolupráci intenzivně využívána. Po
roce 2000 pak přibyly předvstupní fondy Phare, SAPARD a ISPA. Po vstupu do Unie jsme
pro žadatele začali zpracovávat velké projekty, v rámci S–ROPU (Společný regionální operační program, pozn. redakce) a SOPů (Sektorových operačních programů, pozn. redakce).
Jako příklad bych uvedl velký téměř dvousetmilionový projekt pro venkovský prostor, na
jehož realizaci získala obec Krásná Lípa na
Šluknovsku spolufinancování.
Spolupracuje Regionální rozvojová agentura s podobnými agenturami v zahraničí?
Agentura, která je nám velmi blízká, a stála v podstatě u zrodu té naší, je Rozvojová agentura Západních Flander v belgických Bruggách. Spolupracujeme dlouhodobě
také s agenturami v sousedním Sasku a v jiných zemích a to zejména díky našemu členství v Evropské asociaci rozvojových agentur
EURADA, jejímiž jsme členy od rok 1996.
Vy jste mimo jiné předsedou představenstva České Asociace rozvojových agentur
(ČARA). Můžete nám prosím stručně přiblížit
funkci a význam ČARA?
Ve druhé polovině devadesátých let se vytvářely rozvojové agentury na územích všech
budoucích krajů ČR (kraje vznikly v roce 2001,
pozn. redakce) a my jsme cítili potřebu koordinovat naše aktivity. K iniciátorům vzniku ČARA patří ostravská, ústecká a olomoucká agentura a k jejímu založení došlo v únoru 1997. Naše agentury byly už tehdy členy již
zmíněné EURADA a od počátku jsme využívali zkušeností evropských agentur. ČARA funguje jako sdružení právnických osob se sídlem v Ostravě a našim prvním předsedou byl
ředitel ostravské rozvojové agentury Petr Czekaj. Díky moderním komunikačním prostředkům jsme stále ve styku, pravidelně se scházíme a vyměňujeme si zkušenosti. Ministerstvům a jejich agenturám nabízíme naše
služby jako ČARA, která disponuje potenciálem asi sto padesát odborníků.
NAŠI LIDÉ V BRUSELU
Úsek zemědělství a životního prostředí
Stálého zastoupení v Bruselu
První číslo Eurokurýru přineslo rozhovor s velvyslancem ČR při EU a vedoucím Stálého
zastoupení ČR v Bruselu Janem Kohoutem. Tentokrát se podíváme dovnitř Stálého zastoupení, konkrétně na Úsek zemědělství a životního prostředí (ZEMŽP) vedeného Milanem Kunou, jehož práci nám přiblížil Zdeněk Hájek, 1. tajemník pro bezpečnost potravin a veterinární otázky, a Jiří Šír, 1. tajemník pro zvláštní zemědělský výbor, společnou zemědělskou politiku EU, zemědělské komodity (obchod, intervenční opatření, regulace trhu) a přímé platby.
Tlumočnice Sabina Širokovská,
Foto: Sabina Širokovská
Přečtěte si na Euroskopu rozhovor
s českou tlumočnicí SABINOU ŠIROKOVSKOU, která pracuje pro Evropskou komisi, parlament i jiné instituce.
Zeptali jsme se jí nejen na to, jak se
Ostravačka dostane do Bruselu,
ale také jak se jí tam žije a pracuje.
http://www.euroskop.cz, v rubrice
Naši lidé v EU
18
Můžete stručně vysvětlit čtenářům, co má
na starosti Úsek zemědělství a životního prostředí Stálého zastoupení ČR v Evropské unii?
Jiří Šír – Úsek zemědělství a životního prostředí Stálého zastoupení ČR v Evropské unii
(dále ZEMŽP) je v podstatě styčným a koordinačním místem pro otázky zemědělství, potravinářství a životního prostředí, které řeší
ČR s evropskými institucemi a ostatními členskými státy EU (ČS). ZEMŽP jedná s partnery
z EU, prosazuje české národní zájmy, vysvětluje, analyzuje problémy, pomáhá s vytipováním priorit ČR a případných problematických
otázek. Spolupracuje při tom s ministerstvy
a dalšími ústředními orgány státní správy.
Jedná se o diplomatickou činnost ve vztahu
k EU, která je zastřešována Ministerstvem zahraničních věcí ČR.
Česká média nedávno otevřela kauzu nekvalitních a zdraví škodlivých potravin v hypermarketech. Dostal se tento problém na
jednací stůl evropských institucí?
Jiří Šír – Evropská unie má společné standardy a požadavky na bezpečnost potravin
a jejich označování a příslušné národní instituce kontrolují dodržování těchto standardů a požadavků v praxi. Kromě toho má EU
svoji politiku ochrany spotřebitele a dbá na
to, aby spotřebitelé byli náležitě informováni o vlastnostech potravin, které kupují, a aby
byli ochráněni před klamavým označením výrobků, včetně potravin. Některé nedostatky se
v praxi vyskytují ve všech ČS a ne vždy jde
o problémy, způsobené úmyslným klamáním.
Problémy v českých prodejnách, zjištěné českými dozorovými orgány, proto nebyly řešeny na úrovni EU. Zjištěné závady a opatření,
přijatá k jejich nápravě, ukazují na výsledky
kvalitní práce českých institucí.
Další téma, které doslova proletělo českými
médii, je ptačí chřipka. Přijala Evropská unie
nějaká opatření proti možné pandemii?
Zdeněk Hájek – Ptačí chřipka je v současné
době téma, které je zvláště sdělovacími prostředky skloňováno ve všech pádech a často se nachází až v podobě hysterie, která do
značné míry mate veřejnost. Následná vlna
„superzájmu“ veřejnosti je psychotickou reakcí na zmatené pojmy. Komisař Kyprianu
(komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele,
pozn. redakce) se opakovaně vyjádřil, že situace je pod kontrolou a že se nejedná o krizi. Ptačí chřipka je choroba ptáků, která se vyskytovala i dříve a protinákazové služby zemí
EU si s jejím tlumením umí poradit. Drůbeží
produkty na trhu EU jsou absolutně bezpečné. Na rozšířené nálezy ptačí chřipky a vysokopatogenního viru zareagovaly evropské instituce velmi rychle, dnes tedy máme harmonizované předpisy umožňující jednotnou
strategii v rámci tlumení nákazy včetně preventivních opatření a monitoringu. Současně
s výskytem onemocnění ptáků došlo v několika asijských zemích k přenosu určitého druhu viru na člověka a byly zaznamenány řádově desítky úmrtí. Evropské instituce podpořily
široké mezinárodní aktivity, které mají zabránit, aby se virus po případné mutaci šířil z člověka na člověka. V tom případě by hrozilo reálné riziko možného pandemického šíření. Instituce EU jsou si vědomy rizika a v současné
době dochází k široké mezinárodní koordinaci
postupů k zajištění zdrojů a současně i k nasměrování mezinárodní pomoci státům jihovýchodní Asie k potlačení nákazy a organizování kroků nasměrovaných proti riziku případné pandemie.
Už léta se mluví o reformě Společné zemědělské politiky (SZP), Velká Británie ji označila
za jednu z priorit svého předsednictví. Podařilo se Evropské unii postoupit za poslední půlrok alespoň o krůček dál?
Jiří Šír – O reformě SZP se nejen hovoří, ale také se SZP reformuje. Největší změny v posledních desetiletích doznala v roce
2003, kdy se ministři zemědělství EU dohodli
na obecném zavedení principu oddělení plateb od produkce a podmíněnosti plateb splněním požadavků na ochranu zvířat a životního prostředí. Farmáři v EU tedy mají větší
volnost při výběru komodit, které chtějí produkovat, a na druhou stranu musejí plnit povinnosti, vyplývající pro ně z předpisů, aby
měli nárok na podpory, a v případě neplně-
NAŠI LIDÉ V BRUSELU
ní budou muset získané peníze vrátit (dnes
přímá podmíněnost není). Podobně v roce
2004 byly reformovány sektory oliv a olivového oleje, tabáku, bavlny a chmele, u kterých
došlo k zavedení stejných reformních principů. V příštím roce budou projednávány změny v sektoru ovoce a zeleniny a vína. Je třeba
poznamenat, že v jednotlivých zemích EU začínají výše uvedená pravidla platit postupně,
plný efekt se projeví až v roce 2007. Pokud jde
o poslední půlrok, došlo k částečnému posu-
nu v reformě sektoru cukru, jednání však započala před dvěma lety a jde o prioritu Evropské komise. Na posunu v jednání se podílela
v posledních čtyřech měsících Velká Británie
jako předsednická země EU, stejně jako předchozí předsednictví (Lucembursko, Nizozemí). V žádném případě však nešlo o důsledek
nedosažení dohody o finanční perspektivě
v červnu 2005, protože reforma sektoru cukru
je dlouhodobou záležitostí.
Úsek Zemědělství a životního prostředí (ZEMŽP)
Činnost úseku je zaměřena zejména na expertní a diplomatické působení v orgánech EU
zabývajících se agendami v oblastech zemědělství, bezpečnosti potravin, biotechnologií,
rostlinolékařské a veterinární problematiky, rybolovu, rozvoje venkova, sektorových operačních programů, zemědělského obchodu a dále v oblasti životního prostředí, agendy týkající se Codexu Alimentarius, spolupráce s FAO, EFTA, OECD včetně přípravy příslušných
legislativních aktů, obchodních jednání a sledování vývoje ve strategii, politikách a legislativě EU a včetně spolupráce při zajišťování čerpání prostředků pro projekty v ČR v rámci
předvstupních (resp. strukturálních a regionálních) fondů. Koordinuje přípravy expertních
misí v ČR a prezentace zemědělských výrobků v EU.
Zdroj: Stálé zastoupení ČR při Evropské unii
Reforma společné zemědělské politiky je jedním z důležitých témat budoucnosti Evropské unie. Foto: Evropská komise
19
EVROPA V REZORTECH
Politický čas už nepodceňuji
„Rok po vstupu do unie máme konsolidovanou pozici a stáváme se respektovaným partnerem“, říká Vladimír Müller, náměstek ministra zahraničních věcí ČR pro unijní záležitosti. Položili jsme mu pár otázek souvisejících s jeho prací unijního náměstka a s postavením
České republiky v Evropě.
Vladimír Müller,
náměstek MZV pro unijní záležitosti.
Foto: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
20
Můžete prosím našim čtenářům přiblížit
náplň práce náměstka ministra zahraničních
věcí pro unijní záležitosti?
Náměstek pro unijní záležitosti je v jiné pozici než ostatní náměstci na Ministerstvu zahraničních věcí (MZV). Klasický náměstek na
MZV se orientuje výlučně na bilaterální či
multilaterální vztahy České republiky s ostatními zeměmi. Takový náměstek jezdí hodně
do zahraničí, rozhoduje o pozicích naší země
k rozhodnutím v OSN, WTO nebo OBSE a se
svými kolegy formuluje pozice, vede jednání a snaží se naplnit obsah vládní zahraniční
politiky. Náměstek pro unijní záležitosti musí
kombinovat vnitřní dimenzi politiky se zahraničně politickou dimenzí, což vyžaduje schopnost velmi rychle se orientovat v různých
způsobech komunikace. Je to náročná práce. V některých zemích mají státního tajemníka pro EU, někde dokonce evropského ministra. Náměstek pro unijní záležitosti komunikuje se zahraničím, vede jednání, jezdí do
Bruselu, kde se svými partnery hledá řešení
a soulad pro nejrůznější témata. Ta jsou velmi široká, počínaje kulturou, ekonomikou, politikou, konče institucionálními záležitostmi
v EU. Zároveň však má na starosti koordinaci
unijní pozice v ČR a komunikuje se všemi ministerstvy. Abych to přiblížil na příkladu, každé úterý zasedá Výbor pro EU, kterému unijní
náměstek předsedá. Na něm jsou odsouhlaseny všechny pozice, které ČR v EU zastává,
ať na úrovni velvyslanců, tak na úrovni ministrů. Je to velmi komplikovaná věc, neboť
se dotýká všech rezortů. Dále musí unijní náměstek připravovat jednotlivá závažná rozhodnutí týkající se třeba finanční perspektivy
nebo ústavní smlouvy. Když vezmete jeden
den, týden a měsíc po druhém, tak uvidíte
sérii krátkodobých zahraničních cest a zároveň velmi intenzivní komunikaci napříč všemi ministerstvy, neměli bychom opomenout
ani diskuze na úrovni tripartity a s představiteli regionů.
Liší se používané metody a strategie při vyjednávání v rámci Evropské unie od metod
a strategií využívaných při bilaterálních jednáních, např. na celosvětové úrovni?
Ty metody a strategie se liší. Při bilaterálním jednání musíte brát v úvahu specifičnost
země, s níž jednáte a zvláštnost či výlučnost
vztahů, jež s tou zemí má ČR. Jde o vazbu
mezi dvěma body – máte určitý cíl a partner má také svůj cíl, buď stejný nebo jiný –
a vy hledáte prostředky, jakými svého cíle dosáhnout. Záleží na míře vzájemného porozumění a zájmu. Bilaterální jednání nejsou jednoduchá, jsou silně zatížená kontinuitou, ale
i nerealistickými očekáváními – partneři mají
vždy tendenci vycházet z předpokladu vítězství jedné nebo druhé strany. Jednání v rámci Evropské unie je jiné. Figuruje tam mnohem více aktérů – pětadvacet členských států,
minimálně čtyři základní instituce a do dění
vstupují nejrůznější regionální a sektorové zájmy. Úkol diplomacie spočívá v nalezení rovnováhy mezi aktéry. Cíle, kterých chceme dosáhnout, jsou pohyblivé, nejsou tolik statické, a neexistuje tam kontinuita. Máte daleko
víc možností a nástrojů, ale i větší riziko, že se
spletete a neuděláte optimální volbu.
Do bilaterálních vztahů, zvláště na úrovni
pětadvacítky, zasahuje unie velmi výrazně.
Řekl bych, že sedmdesát procent bilaterálních
vztahů má unijní obsah, při bilaterálních jednáních s některou ze členských zemí jde většinou o vzájemnou snahu najít společnou pozici v unijních tématech. To, že jsme členy EU,
se promítá i do vztahů globálního charakteru.
Česká republika bude předsedat Evropské
unii v roce 2009, v jaké fázi se nacházejí přípravy na tento zodpovědný a náročný úkol?
Přibližně před rokem jsme se dozvěděli, že
budeme předsedat Unii a už v té době jsme
začali vytvářet základní strategické dokumenty. Tehdy se ještě týkaly týmového předsednictví (se Švédskem a Francií), to je ale teď
velmi nepravděpodobné – ústavní smlouvu
(která týmové předsednictví zaváděla, pozn.
redakce) se zřejmě nepodaří ratifikovat. Nicméně je tady institut tzv. trojky zajišťující jistou kontinuitu předsednictví (odcházející, aktuální a přicházející) – tam přesně zapadá
Francie a Švédsko, takže přípravy, které jsme
už udělali, nebyly zbytečné. Při přípravách vycházíme ze zkušeností zemí, které již před-
Náměstek Müller na jubilejním 100. zasedání
Výboru pro EU 25. 10. 2005
VÝBOR PRO EU
Výbor pro EU (V-EU) byl zřízen usnesením vlády č. 427 ze dne 28. dubna 2003
jako hlavní pracovní koordinační orgán státní správy ČR vůči EU. Výbor
zajišťuje plnění úkolů souvisejících
s činností ČR v pracovních orgánech
a v plénu Rady EU, spolupůsobí při formování instrukcí a mandátů pro představitele ČR na těchto platformách,
a dále, na návrh kteréhokoliv člena
V-EU, rámcových pozic a stanovisek
k aktům EU pro Parlament ČR. Předsedou V-EU je ministr zahraničních věcí.
Řádnými členy V-EU jsou vysocí představitelé státní správy (náměstci ministrů), kteří jsou odpovědni za koordinaci záležitostí EU v rámci MF, MZe,
MPO, MO, MV, MS, MPSV, MMR, MD,
MI, MŠMT, MK, MŽP, MZd, MZV, ÚV/
SPV (Sekce předsedy vlády), ÚV/LRV
(sekce legislativní) a ÚV/KVL (úřad
místopředsedy vlády pro ekonomiku).
V-EU má výkonného místopředsedu
(náměstek ministra zahraničních věcí
zodpovědný za agendu EU) a dva místopředsedy (jeden za ÚV/SPV a jeden
za MZV). Do funkce člena V-EU je s výjimkou MZV a ÚV jmenován vždy jeden
zástupce za resort (za ÚV zástupce
ÚV/SPV, ÚV/LRV a ÚV/KVL).
21
EVROPA V REZORTECH
sednictvím prošly a zároveň mají podobnou
velikost, administrativní kapacitu a zájmy.
Analyzovali jsme nároky na personál, administrativu a technická opatření. Díky těmto
materiálům jsou rezorty informovány, na co
se mají připravit. Počátkem roku 2006 připraví
vláda materiály, které budou zjišťovat, kde rezorty splňují předpoklady a kde mají ještě deficity. Dalším problémem a zároveň výzvou je,
jak budeme definovat předsednictví EU. Priority předsednictví vždy vyplývají z určité kontinuity práce Unie, která musí být zachována. Pak jsou tu aktuální výzvy, témata vyplývající z doby, v níž se předsednictví odehrává.
V minulosti to bylo rozšíření, dnes třeba komunikace s občany, „better regulation“ a podobně. Členské země musí mít určitou kapacitu predikce, předvídání toho, co bude aktuální, na co se musí připravit. Měly by navíc
poskytnout Unii svoji vlastní přidanou hodnotu, měly by priority obohatit o vlastní přínos.
Aby k tomu došlo, musí si cílevědomě vybudovat mechanismus, jakým se ke stanovení
priorit dostanou. A to je dlouhodobá záležitost. Někdy se objevují záležitosti, které jsou
kritizovány a následně využívány různými
skupinami, které brání objektivnímu a efektivnímu stanovení priorit, z hlediska, klidně si
dovolím ten výraz, českých národních zájmů.
Právě ti, kteří subjektivizují tuto diskusi a těmi
českými národními zájmy se nejvíce ohánějí,
destruují naši schopnost efektivně priority definovat. Ale tam v tuto chvíli ještě nejsme, to
nebude úkol pro státní správu, ale pro politickou reprezentaci.
Na rok 2009 připadá souběh předsednictví
ČR v EU a zároveň nestálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Domníváte se, že to posílí vyjednávací pozici ČR v EU a pomůže to prosadit její zájmy a vize v Evropě?
Nestálé členství v RB OSN by mohlo posílit
pozici ČR při výkonu předsednictví v EU v případě, že se bezpečnostní problematika dostane výrazně na piedestal toho, co bude EU řešit. Jinými slovy, že by zde bylo zvýšené napětí vyžadující efektivní práci RB a zároveň
reakci EU. Kdyby nastal tento souběh, bylo
by to pro ČR ideální, ovšem nebylo by to ideální v tom smyslu, že si nikdo nepřejeme bezpečnostní problémy tohoto rozsahu. Nicméně
nemůžeme to vyloučit. Nikdy jsem neměl problém v analýze vývoje politiky, ale měl jsem
problém v určení času, podcenil jsem vliv politického času. Takže teď už ho nepodceňuji, za
čtyři roky bychom se mohli setkat s problémy,
které budou muset být urgentně řešeny jak na
půdě OSN, tak v EU, to nelze vyloučit.
Která z aktuálních otázek evropské integrace je pro ČR nejdůležitější a jak se v ní prosazuje český názor (např. debata o budoucnosti
Evropy, finanční perspektiva, rozšíření)?
Politiky nelze vzájemně upřednostňovat,
každá z otázek má jinou dimenzi. Debatu
o budoucnosti Evropy můžeme chápat jako
debatu o tom, kam má EU směřovat, co si má
ponechat a co naopak opustit. Odpovědi musí
mít obecný charakter, protože v každé členské zemi jsou konkrétní okolnosti, které nelze transponovat. To co vidí Francouzi nebo
jak to vyjadřují, nemusí být stejně chápáno
třeba v Praze. Finanční perspektiva je nástroj,
aby se Evropa blížila tam, kde ji chceme mít.
Je to nástroj jednoho procenta HDP – 800 miliard Eur – jako soukromé osobě se nám to
může zdát nepředstavitelná částka, ale když
se na to podíváme ekonomickýma očima,
tak jsou to v podstatě drobné. Ale drobné,
které se díky tomu, že se přesouvají do těch
správných míst a za těch správných podmínek, tedy za podmínek evropské přidané hodnoty, mají efekty, které by někdo nepoučený
s představou jednoho procenta nepředpokládal. Otázky rozšíření jsou pro Českou republiku důležité, ačkoli se to na první pohled nezdá. ČR měla velký zájem na otevření jednání s Chorvatskem, což se podařilo. Myslíme
si, že je třeba otevřít další perspektivu zemím
Balkánu. Nechci ale známkovat a určovat kdo
dřív vstoupí a kdo později, to by bylo předčasné. Na vstupu těchto zemí máme jednoznačný zájem. Pozicí české vlády v otázce Turecka je, že musíme Turecku umožnit přibližovat se ke vstupu do EU. Jsme si ale vědomi
strategického rozsahu Turecka, je to velmi důležitá záležitost, ve vazbě na globalizaci a na
soužití Evropy s ostatními civilizacemi. Existují ale určité limity, například kodaňská kritéria nebo schopnost Unie absorbovat tu obrovskou zemi. Naše vláda našla vyvážený postoj. Budeme usilovat, aby nebylo Turecko
používáno pro půtky uvnitř unie.
Je některá z aktuálních politik, na které by se
mohla ČR vyprofilovat? Můžeme do některé
z oblastí vnést energii nových členských států?
Nové členské státy vkládají svou energii například do transformačního étosu. Uvedu příklad. Účastnil jsem se jednání V4 s předsedou
Evropské komise Barrosem, který tam mluvil
mimo jiné o reformách. V tom polský premiér Belka řekl: „To co jsou pro vás reformy, to
je pro nás kosmetická úprava, my už tady patnáct let děláme daleko hlubší reformy“. Chápal bych to jako schopnost, že existuje kapa-
EVROPA V REZORTECH
cita členské země nebo série členských zemí
dělat opravdu radikální reformy v hospodářské a sociální oblasti, ale zároveň zachovat
sociální smír. Protože když není sociální smír,
nelze udělat reformy. Nebo lze udělat reformy, ale pak je to revoluce, a o to v EU neusilujeme. Možnost vnést energii do EU je, ale vyžaduje značné sebevědomí lídrů daných zemí.
Česká republika je v EU už více než rok, přesto stále nejsme zcela plnoprávnými členy,
např. v oblasti volného pohybu osob. Co dělá
české Ministerstvo zahraničních věcí pro to,
aby naši občané mohli bez problémů vyjet do
Evropy za prací?
Problematiku volného pohybu osob neřeší jen MZV. Řešili ji politici ještě předtím, než
byl vstup do Unie vůbec domluven. Vzpomínám si na jednání místopředsedy vlády Špidly v roce 2001, kdy se o tom začalo uvažovat. Je to komplikované – jde totiž přesně
o případ, kdy je evropská politika používána
na utěšování domácí politické situace. Například Německo nebo Rakousko se snaží bránit
svůj pracovní trh, protože v nich nezaměstnanost stoupá a je obyvatelstvem vnímána negativně. Tamější politici tedy přesouva-
jí problémy na Brusel a využívají pro to otázku volného pohybu osob. Mám pro ně určité
pochopení – vždyť všechny členské země, kromě Švédska, Velké Británie a Irska, uplatňují
přechodná období v oblasti svobody volného
pohybu osob. Političtí představitelé nechtějí riskovat, že budou voliči obviněni z nedostatečné ochrany pracovního trhu. Pro českou diplomacii to představuje nepříjemný
problém. Nicméně dohodli jsme se na tom
a podepsali to s tím, že jsme recipročně zavedli přechodná období například v oblasti ochrany životního prostředí, která by byla
pro nás jinak finančně náročná, nebo v oblasti nákupu půdy. Snažíme se ale na různých
úrovních, od premiéra až po nižší diplomacii, argumentovat, že ČR neohrožuje pracovní trhy, protože Češi mají nízkou mobilitu. Budeme neustále vyvíjet tlak na změnu, zároveň
ale víme, že nelze uplatňovat diferencovaný
přístup. Budeme se snažit nerovnost alespoň
zmírnit. Základem integrace je spolupráce,
můžeme dát Evropě svou přidanou hodnotu
a přidanou hodnotu si z ní také vzít.
Za rozhovor děkují Leona Heczková
a Jakub Hodinář
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Ministr zahraničních věcí – Cyril Svoboda
Náměstek ministra pro unijní záležitosti – Vladimír Müller
Náměstek ministra pro dvoustranné vztahy – Tomáš Pojar
Náměstek ministra pro otázky právní, konzulární a ekonomické – Pavel Svoboda
Státní tajemník – Vladimír Zavázal
První náměstek – náměstek ministra pro aktuální politické otázky – Jaroslav Bašta
Ministerstvo zahraničních věcí sídlí v Černínském paláci v Praze 1 na Loretánském náměstí na pražských Hradčanech (tel: +420 224 18 1111, e-mail: [email protected]). Kromě tohoto centrálního sídla slouží jeho útvarům i další budovy, především Toskánský palác na Hradčanském náměstí proti vchodu do Pražského hradu, mj. sídlo konzulárního odboru. Konzulární
odbor zajišťuje často žádané konzulární informace - legalizace, matriční agendu, poskytuje informace a servis související s cestováním atp. (tel. legalizačního oddělení: +420 224 182
188 a +420 224 182 153). Sídlo odboru zahraniční prezentace, odboru kulturních a krajanských vztahů, Diplomatické akademie a Stálého sekretariátu České komise pro UNESCO se
nachází ve Skokanské ulici v Praze 6 (Břevnov).
22
EVROPA V REZORTECH
Sekce Evropské unie Ministerstva
zahraničních věcí ČR
Černínský palác.
EVROPSKÁ UNIE NA MINISTERSTVU
ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ:
Náměstek ministra pro unijní záležitosti
Vladimír Müller
– Sekce Evropské unie
Hana Mottlová
– Odbor koordinace a institucí EU
Tomáš Uličný
– Odbor vnitřního trhu
a sektorové politiky
Tomáš Buřil
– Odbor obchodní politiky
a zemědělství
Vlastimil Tesař
23
Jednou z devíti sekcí Ministerstva zahraničních věcí České republiky je sekce Evropské unie (SEU). Ministerstvu náleží role hlavního koordinátora politiky České republiky ve
vztahu k Evropské unii a SEU se podílí na formulování, koordinaci a provádění této politiky. Bezmála pět desítek pracovníků sekce je
v pravidelném kontaktu s ostatními ústředními orgány státní správy, institucemi EU a Stálým zastoupením ČR při EU v Bruselu. Komunikace probíhá i s ostatními zastupitelskými
úřady ČR (zejména v členských státech EU),
Zastoupením Evropské komise v ČR, zastupitelskými úřady především členských zemí EU
v Praze, stejně jako s podnikatelskou sférou či
nevládními organizacemi. V rámci sekce, kterou vede vrchní ředitelka Mgr. Hana Mottlová,
působí tří odbory:
— odbor koordinace a institucí Evropské
unie (OKIEU),
— odbor vnitřního trhu a sektorových
politik (OVTSP) a
— odbor obchodní politiky a zemědělství
(OPZE).
Všechny odbory se v oblastech své působnosti podílejí na vypracovávání pozic a podkladů pro jednání představitelů ČR v orgánech EU a s představiteli zejména členských
zemí EU. Sledují rovněž zajišťování práv a plnění závazků vyplývajících z členství v EU. Při
této činnosti úzce spolupracují s odpovědnými rezorty.
OKIEU připravuje každotýdenní zasedání
mezirezortního koordinačního orgánu – Výboru pro EU, který schvaluje pozice pro jednání
představitelů ČR ve Výboru stálých zástupců
(COREPER) a členů vlády na zasedáních Rady
EU a Evropské rady. Odbor připravuje účast
ČR na zasedáních Rady pro všeobecné zále-
žitosti a vnější vztahy (GAERC) a na zasedáních Evropské rady. Věnuje se rovněž politické integraci a budoucí podobě EU, včetně
otázek jejího rozšiřování. Odbor vypracovává
pozice ČR k problematice fungování institucí
EU. OKIEU zajišťuje dialog s hospodářskými
a sociálními partnery o členství ČR v EU, je
prostředníkem pro koordinaci evropské politiky s Parlamentem ČR a sleduje činnost Evropské komise a Evropského parlamentu.
OVTSP se zabývá jednotným vnitřním trhem (včetně Dohody o Evropském hospodářském prostoru), volným pohybem zboží, osob
a služeb, hospodářskou soutěží, právem společností, zdravotnictvím, ochranou spotřebitele, sociální politikou a zaměstnaností. Do
jeho působnosti spadá i problematika justice
a vnitra, schengenského systému, životního
prostředí, průmyslové politiky, vědy a výzkumu, dopravy, energetiky, telekomunikací, malých a středních podniků, veřejných zakázek,
kultury a školství.
Jak již vyplývá z názvu, odbor OPZE se věnuje oblasti zemědělství a společné obchodní politiky EU. OPZE se také zabývá regionální
politikou (včetně Fondu soudržnosti a strukturálních fondů) a volným pohybem kapitálu. Odbor odpovídá za vnější vztahy EU (s výjimkou společné zahraniční a bezpečnostní
politiky) a sleduje problematiku hospodářské
a měnové unie a celou finanční oblast (daně,
cla, finanční služby, finanční kontrola). Aktuálně ve spolupráci s Ministerstvem financí připravuje pozice ČR pro oblast finanční perspektivy EU na léta 2007–2013. Do působnosti odboru patří rovněž Evropské sdružení
volného obchodu, Evropská investiční banka
a Evropská banka pro obnovu a rozvoj.
Sekce Evropské unie MZV ČR
EVROPA V REZORTECH
Komiks má upoutat pozornost
k evropským tématům
Od konce října 2005 se na stránkách novin
a časopisů a na billboardech objevily komiksy, které mají čtenáře a kolemjdoucí upozornit na systém informování veřejnosti o Evropské unii spravovaný Úřadem vlády ČR.
Reklama má podobu sedmidílného komiksu a jeho autorkou je studentka Vysoké školy umělecko průmyslové Karolína Kmochová
ve spolupráci s marketingovým expertem Michalem Mikešem. Kromě celostátních deníků
či týdeníků se jednotlivé díly komiksu objevují také na plakátech v metru či na tramvajích
24
a autobusech, v čekárnách lékařských ordinací anebo ve školách.
Reklamní akce nemá propagovat Evropskou unii jako takovou. Jejím cílem je představit široké veřejnosti obnovený informační
systém o EU, který tvoří bezplatná telefonní
informační linka Eurofon 800 200 200, internetový portál o Evropské unii www.euroskop.cz a Eurocentrum Praha – Střední Čechy
v Jungmannově ulici 24.
Jakub Hodinář

eurokurýr - zde

Transkript

Podobné dokumenty

Leden / únor - Rokytnice nad Jizerou

měsíčník o přírodě a lidech 9/2006 – 38 Kč

FP 052012-1 - Inovační portál Zlínského kraje

průhledný sTáTní rozpoČeT? - Katedra veřejných financí

Je reálný hospodářský cyklus v České republice

Plný text OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Evaluační studie

Česká republika a znalostní ekonomika - Lide na UHK