1_a_3 TEXT+ODŮV. ÚP MARŠOVICE NÁVRH 23.11.2015

Transkript

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTYSE MARŠOVICE
ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTYSE
MARŠOVICE
NÁVRH KE SPOLEČNÉMU JEDNÁNÍ
11/2015
UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, 140 00 PRAHA 4
Stránka 1
Záznam o účinnosti
vydal správní orgán
datum nabytí účinnosti územního plánu
pořizovatel
Městys Maršovice zastoupený oprávněnou osobou
jméno oprávněné úřední osoby pořizovatele
funkce oprávněné úřední osoby pořizovatele
podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele
otisk úředního razítka
Projektant
projektant:
podpis:
Ing. arch. Jaromír Myška, ČKA 02 788,
UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o.
Pod Vrstevnicí 494/8, 140 00 Praha 4
otisk úředního razítka:
Stránka 2
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Název díla:
ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTYSE MARŠOVICE (OKRES BENEŠOV)
Místo:
Městys Maršovice a jeho správní území, katastrální území Maršovice, Strnadice, Zahrádka, Zderadice
Objednatel: MĚSTYS MARŠOVICE, OBECNÍ ÚŘAD MĚSTYSE MARŠOVICE
sídlem Maršovice 89, 257 55 Maršovice
zastoupený Mgr. Bohumilem Ježkem, starostou městyse
IČ: 00232181, DIČ telefonní spojení / fax: +420 317 744 365, tel.: + 420 606 735 635
e-mail: [email protected]
WEB: www.mestysmarsovice.cz
člen zastupitelstva určený ke spolupráci s pořizovatelem: Mgr. Bohumil Ježek
Pořizovatel: MĚSTYS MARŠOVICE, OBECNÍ ÚŘAD MĚSTYSE MARŠOVICE
sídlem Maršovice 89, 257 55 Maršovice
zastoupený Mgr. Bohumilem Ježkem, starostou městyse,
IČ: 00232181, DIČ telefonní spojení / fax: +420 317 744 365, tel.: + 420 606 735 635
e-mail: [email protected]
WEB: www.mestysmarsovice.cz
v přenesené působnosti, podle § 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v platném znění
prostřednictvím Ing. arch. Jaromíra Myšky, autorizovaného architekta,
číslo autorizace 02 788, číslo zvláštní odborné způsobilosti 008-PUP/A93
Nadřízený orgán územního plánování:
Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, 150 21 Praha 5
Zhotovitel: UNITED ARCHITECT STUDIO, spol. s r.o. (dále též UAS, s.r.o.)
sídlem v Praze 4, 140 00 Pod Vrstevnicí 494/8,
zastoupená: Ing. arch. Jaromírem Myškou, jednatelem společnosti
IČ: 25734695, DIČ: CZ 25734695
zapsaná: dne 5. 2. 1999 KOS v Praze, oddíl C, vložka 65432
tel./fax: -, tel: +420 731 153 047,
mobilní telefon: +420 603 436 098, +420 603 475 812,
e- mail: [email protected], [email protected],
Ing. arch. Jaromír Myška – autorizovaný architekt, č. autorizace ČKA 02788
zodpovědný projektant, urbanistická koncepce, koordinace,
David Schneider, Zdeněk Kuník, Radka Myšková,
Ing. Martin Adámek
WEB: www.atelieruas.cz
Výtisk číslo: 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 6
Zakázka číslo UAS: 25-11-1214
Místo a datum zpracování / vyhotoveni ke společnému projednání:
Praha, 11/2015
Stránka 3
OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU
ÚZEMNÍ PLÁN – VÝROK - TEXTOVÁ ČÁST
A.
B.
C.
D.
E.
F.
VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT
URBANISTICKÁ KONCEPCE
C.1. Základní členění území - vymezení zastavěných, zastavitelných ploch,
ploch přestavby, systému sídelní zeleně a ploch nezastavěných
C.2. Zásady koncepce funkčního uspořádání území
C.3. Zásady koncepce prostorového uspořádání území
C.4. Koncepce bydlení, individuální rekreace a výroby
C.4.1. Plochy bydlení
C.4.2. Plochy rekreace
C.4.3. Plochy smíšené obytné
C.4.4. Plochy výroby a skladování
C.4.5. Systém sídelní zeleně
KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A PODMÍNKY PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ
D.1. Dopravní infrastruktura
D.2. Technická infrastruktura
D.2.1. Zásobování vodou
D.2.2. Odkanalizování území
D.2.3. Vodní toky a vodní hospodářství
D.2.4. Zásobování plynem a produktovody (dálkovody hořlavých kapalin)
D.2.5. Zásobování elektrickou energií
D.2.6. Koncepce výroby tepla a teplé užitkové vody
D.2.7. Sítě elektronických komunikací
D.3. Občanské vybavení
D.3.1. Správa obce, integrovaný záchranný systém a civilní ochrana
D.3.2. Školství a kultura
D.3.3. Zdravotní a sociální péče
D.3.4. Sport a rekreace
D.3.5. Obchodní vybavení a další služby
D.4. Veřejná prostranství včetně sídelné zeleně
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
E.1. Plochy tvořící krajinu a podmínky pro změny v jejich využití
E.1.1. Plochy vodní a vodohospodářské
E.1.2. Plochy zemědělské
E.1.3. Plochy lesní
E.1.4. Plochy přírodní a plochy smíšené nezastavěného území
E.2. Ochrana přírody a krajiny
E.2.1. Území systém ekologické stability (ÚSES)
E.2.2. Ochrana přírody a krajiny zvláštní – Natura 2000 – EVL
E.3. Prostupnost krajiny
E.4. Protierozní opatření
E.5. Protipovodňová ochrana
E.6. Zemědělství a lesnictví
E.7. Rekreace v krajině
E.8. Vymezení ploch přípustných pro dobývání nerostů
PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJICH VYUŽITÍ
F.1. Obecné a konkrétní zásady a podmínky pro využití ploch
F.2. Plochy s rozdílným způsobem využití
stránka
8
8
9
9
9
12
12
12
12
13
13
13
13
13
14
14
15
15
16
16
16
16
17
17
17
18
18
18
18
19
19
19
19
20
20
20
20
20
20
21
21
21
21
22
22
22
23
Stránka 4
F.2.1. BV: Plochy bydlení – individuální, v rodinných domech venkovského typu
F.2.2. RI: Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci
F.2.3. OV: Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura
F.2.4. OK: Plochy občanského vybavení – komerční zařízení
F.2.5. OS: Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení
F.2.6. ZP: Plochy veřejných prostranství – s převahou parkově upravených ploch
F.2.7. SV: Plochy smíšené obytné – venkovské (smíšené malých sídel)
F.2.8. DS: Plochy dopravní infrastruktury – silniční
F.2.9. TI: Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě
F.2.10. VZ: Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, drobná a řemeslná výroba
F.2.11. VZ: Plochy výroby a skladování – zemědělské
F.2.12. VV: Plochy vodní a vodohospodářské
F.2.13. OP: Plochy zemědělské – orná půda
F.2.14. ZS: Plochy zemědělské – zahrady a sady
F.2.15. LH: Plochy lesní – lesní hospodářství
F.2.16. --: Plochy přírodní – ÚSES
F.2.17. ZK: Plochy smíšené nezastavěného území – zeleň krajinná převážně vysoká
F.2.18. ZN: Plochy smíšené nezastavěného území – zeleň krajinná převážně nízká,
přírodní louky a pastviny
VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A PLOCH PRO
ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT
VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE
UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO
ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ
DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA
STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 7 STAVEB. ZÁKONA
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ
J.1. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv
J.2. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o
parcelaci
J.3. Vymezení ploch a koridorů, v nichž je pro rozhodování podmínkou pořízení územní
studie
J.4. Vymezení ploch a koridorů, v nichž je pro rozhodování podmínkou pořízení regulačního
plánu
STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ, ETAPIZACE, PODMIŇUJÍCÍ INVESTICE
K.1. Etapizace
K.2. Podmiňující investice
ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ
ČÁSTI
25
26
27
28
29
30
30
32
32
33
34
35
36
37
37
38
39
40
2.
ÚZEMNÍ PLÁN – VÝROK - GRAFICKÁ ČÁST
-
2.1.
2.2.
2.3.
2.4.
2.5.1.
2.5.2.
2.5.3.
2.5.4.
2.5.5.
2.6.
Výkres základního členění území, 1:5000
Hlavní výkres, 1:5000
Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření, 1:5000
Koncepce veřejné infrastruktury - doprava 1:5000
Koncepce veřejné infrastruktury – technická infrastruktura, zásobování vodou, 1:5000
Koncepce veřejné infrastruktury - technická infrastruktura, kanalizace, 1:5000
Koncepce veřejné infrastruktury - technická infrastruktura, zásobování plynem, 1:5000
Koncepce veřejné infrastruktury - technická infrastruktura, zásobování elektřinou, 1:5000
Koncepce veřejné infrastruktury - technická infrastruktura, telekomunikace, spoje, 1:5000
Koncepce uspořádání krajiny, ÚSES, 1:5000
G.
H.
I.
J.
K.
L.
41
43
44
44
44
44
44
44
45
45
45
45
Stránka 5
OBSAH ODŮVODNĚNÍ
3.
ÚZEMNÍ PLÁN – ODŮVODNĚNÍ - TEXTOVÁ ČÁST
A.
VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ
A.1. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje
A.2. Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem
A.3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování
A.4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů
A.5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů, soulad se stanovisky
dotčených orgánů, popřípadě s výsledky řešení rozporů
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ
VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH
ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY
URČENÉ PRO FUNKCI LESA A ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
D.1. Pozemky určené k plnění funkce lesa
D.2. Zemědělský půdní fond
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VYHODNOCENÍ VE VZTAHU K UDRŽITELNÉMU
ROZVOJI ÚZEMÍ
E.1. Úvodní údaje a vstupy
E.1.1. Důvody pořízení územního plánu
E.1.2. Hlavní cíle a jejich plnění
E.1.3. Vymezení řešeného území
E.1.4. Vymezení území širších vztahů
E.1.5. Vymezení zastavěného území
E.1.6. Analýza právního stavu před zahájením prací na návrhu územního plánu
E.1.7. Účast veřejnosti na tvorbě územního plánu před zahájením prací na jeho návrhu
E.2. Urbanistická historie sídla a respektování historických hodnot
E.2.1. Historický urbanistický vývoj
E.2.2. Ochrana památek
E.3. Výchozí demografické údaje a odůvodnění doporučené velikosti sídla
E.4. Možnosti rozvoje území, koncepce ochrany a rozvoje jeho hodnot
E.4.1. Urbanistická koncepce základního členění území
E.4.2. Urbanizmus základního funkčního a prostorového uspořádání
E.4.3. Limity rozvoje pro optimální podmínky udržitelného rozvoje území
E.4.4. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení
zastavitelných ploch
E.4.5. Veřejně prospěšné stavby a opatření
E.5. Koncepce staveb dopravního vybavení
E.5.1. Doprava automobilová
E.5.2. Železniční a lodní doprava
E.5.3. Rekreační (cyklistická a pěší) doprava
E.5.4. Letecká doprava
E.6. Koncepce staveb technického vybavení
E.6.1. Zásobování vodou
E.6.2. Odkanalizování
E.6.3. Zásobování plynem
E.6.4. Zásobování elektrickou energií
E.6.5. Koncepce výroby tepla a teplé užitkové vody (TUV)
E.6.6. Sítě elektronických komunikací - spoje
E.7. Koncepce občanského vybavení
B.
C.
D.
E.
stránka
46
46
47
47
48
49
49
64
65
65
66
69
69
69
69
70
70
71
71
72
74
74
83
85
92
93
93
94
94
95
96
97
100
100
100
101
101
102
106
108
109
110
110
Stránka 6
F.
G.
H.
I.
J.
E.7.1. Správa obce a integrovaný záchranný systém, civilní ochrana
E.7.2. Školství a kultura
E.7.3. Zdravotnictví a sociální péče
E.7.4. Sport a krátkodobá rekreace
E.7.5. Ostatní - obchod a služby
E.8. Koncepce životního prostředí
E.8.1. Morfologie terénu, geologie, radon
E.8.2. Ochrana přírody
E.8.3. Územní systém ekologické stability
E.8.4. Ochrana přírody a krajiny zvláštní – Natura 2000 – EVL, PO
E.8.5. Krajina, krajinný ráz, prostupnost krajiny
E.8.6. Klima a ovzduší
E.8.7. Zatížení hlukem
E.8.8. Odpady
E.8.9. Ochrana nerostných surovin
VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJ O BAREVNOSTI HLAVNÍHO VÝKRESU
PŘIPOMÍNKY A NÁMITKY
ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI
POUČENÍ
4.
ÚZEMNÍ PLÁN – ODŮVODNĚNÍ - GRAFICKÁ ČÁST
4.1.
4.2.
4.3.
4.4.
4.5.1.
4.5.2.
4.5.3.
4.5.4
4.5.5.
4.6.
4.7.
Koordinační výkres, 1:5000
Výkres širších vztahů, 1:50000
Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, 1:5000
Výkres památkové ochrany
Podélný profil přeložky III/11447 Mstětice / jen na CD
Dálnice D3 varianta západní Z2 – informativní výkres / jen na CD
Zátěže komunikací 2030 CityPlan – informativní výkres / jen na CD
Izolinie hluku z provozu na D3 z hlukové studie EIA D3, 1:5000 / jen na CD
Izolinie hluku z provozu na D3 z hlukové studie EIA D3 s podtiskem hlavního výkresu, 1:5000
Hlavní výkres s inventarizací dřívějších a žádaných ploch k zástavbě 1:5000 / jen na CD
Hlavní výkres na podkladě ortofotomapy (bez podbarvení ploch) 1:5000 / jen na CD
5.
ÚZEMNÍ PLÁN – ODŮVODNĚNÍ - TABULKOVÁ ČÁST
5.1.
5.2.
5.3.
5.4.
Výměry záborů ZPF a PUPFL Maršovice
Výměry záborů ZPF a PUPFL Strnadice
Výměry záborů ZPF a PUPFL Zahrádka u Benešova
Výměry záborů ZPF a PUPFL Zderadice
111
112
114
114
115
115
116
117
117
118
118
119
120
121
121
122
123
124
124
124
-
-
Stránka 7
ÚZEMNÍ PLÁN – VÝROK - TEXTOVÁ ČÁST
A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Zastavěné území je vymezeno ve výkresu č. 2.1. Výkres základního členění území a ve výkresu č. 2.2. Hlavní
výkres. Zastavěné území je vymezeno v rámci zpracování návrhu územního plánu městyse Maršovice s platností ke
dni 1. 5. 2015 dle § 58 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Bylo aktualizováno z podkladu katastrálních map a
předchozího územního plánu.
Zastavěné území je tvořeno množstvím samostatných, v krajině rozptýlených převážně drobných ploch,
které nejsou logicky uspořádány a seskupeny do několika větších celků, což bylo způsobeno historickým urbanistickým
vývojem a posléze povolováním zástavby na jednotlivých pozemcích či drobných lokalitách v krajině bez přímé
prostorové návaznosti na stávající venkovskou historickou zástavbu sídel tak, aby jejich jádra zůstala v těžišti zástavby.
Většími a tvarově ucelenějšími zastavěnými celky jsou plocha zastavěného území městyse Maršovice, a obcí Dlouhá
Lhota, Strnadice a Zderadice.
B. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT
Koncepce rozvoje a ochrany řešeného území (správního území městyse Maršovice) je promítnuta zejména
do výkresu č. 2.2. Hlavní výkres, a č. 4.1. Koordinační výkres.
Územní plán městyse Maršovice v souladu se schválenými územně plánovacími dokumenty (PÚR ČR 2008,
ZÚR StčK) a schváleným Zadáním územního plánu stabilizuje a chrání původní charakteristické venkovské osídlení,
stanovuje nové využití stávajících zastavěných ploch určených k přestavbě a obnově, a vymezuje nové – zastavitelné
plochy vhodné a potřebné k přiměřenému mírnému postupnému rozvoji, chrání kulturní a přírodní hodnoty, které
vytvářejí charakteristické znaky území. Stanovuje se tato základní koncepce ochrany a rozvoje řešeného území:
 v řešeném území bude zachována rozmanitost a krása venkovské krajiny dosažená střídáním ploch polností, luk a
lesů (dřevinné zeleně).
 v řešeném území budou potvrzena stávající historicky vzniklá sídla s typickým urbanizmem statků a zemědělských
usedlostí, bude sledováno jejich pokud možno souměrné prostorové dotvoření navazující na historické urbanistické
půdorysy s těžištěm zástavby obvykle kolem veřejného středového prostranství.
 stávající zástavba bude zhodnocována co do kvality i plného využití staveb a volných pozemků. Nové zastavitelné
plochy budou situovány pouze tak, aby vytvořily se stávající historicky vzniklou zástavbou ucelený tvar sídel bez
výběžků či pásů podél komunikací a bez situování samostatných staveb v krajině. Přednostně bude sledováno
zastavět lokality v městysu Maršovice. Bude sledováno omezení záborů zemědělské půdy a bude sledováno, aby se
nová zástavba nerozptylovala po krajině.
 potvrzuje se venkovský charakter sídel s převážně obytným a smíšeným obytným charakterem, s důrazem na kvalitu
životního prostředí a krajiny a podmínek pro bydlení, a dále vznik veřejných prostranství, veřejného vybavení a
služeb obyvatelstvu v přirozených těžištích zástavby.
 u sídel Maršovice, Zderadice, Strnadice, Řehovice, eventuálně Mstětice, poměrně v současnosti nebo v návrhu
větších oproti ostatním, bude předpokládán časově v pořadí, jak jsou sídla jmenována, vznik veřejných prostranství
vybavených veřejnou (obecní) technickou a občanskou vybaveností, umožňující kvalitní život obyvatel správního
území městyse Maršovice a uchování kvality životního prostředí a krajiny.
 v těchto lokalitách se navrhuje vybavení základní občanskou vybaveností a pracovními místy pro zkvalitnění života
obyvatel a snížení hybnosti za těmito potřebami za hranice řešeného území.
 středem správního území je navržena veřejně prospěšná stavba dálnice D3. Budou sledována a vyžadována veškerá
dostupná opatření, která v maximální míře sníží negativní dopad, který tato stavba přinese do území (nárůst
dopravních pohybů, hluk, znečištění ovzduší, znehodnocení dosud nenarušené krajiny), a to zejména modelováním
terénu kolem této stavby a výsadbou dřevinné zeleně. Navýšení dopravních pohybů v sídlech bude kompenzováno
dopravními úpravami veřejných prostranství a aplikací povrchů snižujících hlučnost při pohybu motorových vozidel.
 v území se stanovuje ochrana, údržba a rozšiřování nezastavitelných ploch zeleně za účelem zachování kvalit přírody
a krajiny s dřevinnými i lučními porosty, za účelem zachování estetických kvalit vzhledu krajiny, zajištění funkčnosti
Stránka 8
územního systému ekologické stability, za účelem ochrany či obnovy původní neporušené přírody, a pro zachování
rekreačního potenciálu přírody a krajiny.
C. URBANISTICKÁ KONCEPCE
Návrh základní urbanistické koncepce je obsažen na výkrese číslo 2.1. Výkres základního členění území, a na
výkrese č. 2.2. Hlavní výkres.
Koncepce rozvoje území, tj. koncepce rozvoje sídel (zastavěných a nově zastavitelných ploch s rozdílným
způsobem využití) spolu s koncepcí uspořádání krajiny (nezastavitelných nebo omezeně zastavitelných ploch) tvoří
ucelený program s cílem plnit a zajistit požadavky udržitelného rozvoje - vyvážený rozvoj řešeného prostoru, ochranu a
rozvoj jeho hodnot, a to jak v současnosti, tak po realizaci dálnice, která bude znamenat v řešeném území zásadní
dějinný zásah do stávajícího poměrně zachovalého nenarušeného a klidného krajinného prostředí.
Navržené uspořádání ploch v převážné míře zohledňuje základní urbanistickou koncepci a funkční využití
ploch platného Územního plánu z roku 1998 a připouští i některé jeho následující změny, pokud nejsou ve střetu či
v rozporu s touto urbanistickou koncepcí, schváleným Zadáním, nebo obecnými požadavky a normami. Funkční využití
transformuje do platného právního prostředí (zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu - stavební
zákon, v platném znění, a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, a
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění).
C.1. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ - VYMEZENÍ ZASTAVĚNÝCH, ZASTAVITELNÝCH PLOCH,
PLOCH PŘESTAVBY, SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ A PLOCH NEZASTAVĚNÝCH
Základní členění území je obsaženo ve výkrese číslo 2.1. Základní členění území. Nový územní plán vymezuje
plochy zastavěného území stabilizované, plochy přestavbové v zastavěném území s ponecháním nebo změnou funkce a
prostorových regulativů, a plochy změn v nezastavěném území na plochy zastavitelné. Kromě toho tento územní plán
stanovuje případné výhledové územní rezervy.
Z hlediska možnosti zástavby je celé řešené území členěno na plochy zastavitelné (v nichž jsou obsažena i
území zastavěná v případě, že jsou stabilizovaná), a na plochy nezastavitelné, respektive pouze omezeně zastavitelné.
Možnost zástavby je stanovena v regulativech ploch s rozdílným způsobem využití. Funkční a prostorová náplň těchto
ploch s rozdílným způsobem využití je dána podmínkami pro jejich využití.
V rámci zastavěných a nově zastavitelných ploch tento územní plán vymezuje zejména plochy pro bydlení,
pro rekreaci, plochy občanského vybavení, plochy veřejných prostranství včetně sídelní zeleně, plochy smíšené obytné,
plochy dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, a plochy výroby a skladování; jsou to buď plochy
monofunkční, nebo s různým podílem polyfunkčnosti.
Územní plán vymezuje nové zastavitelné plochy především s přímou návazností na již zastavěné území nebo
předešlou územně plánovací dokumentací k zástavbě určené. Zastavitelné plochy mají za úkol podpořit a současně
dotvořit ucelený charakteristický tvar jednotlivých sídel řešeného území pokud možno bez radiálních výběžků
v plynulých návazných tvarech kolem centra v těžišti takového výhledově sledovaného tvaru. U izolovaných staveb nebo
lokalit několika staveb se nová důvodná zástavba připouští výjimečně a omezeně.
Plochy přestaveb jsou vymezeny v zastavěném území, a jsou určeny ke změně stávající zástavby, k obnově
nebo opětovnému využití funkčně, prostorově nebo dle jiných kritérií znehodnoceného území. Jejich naplnění by mělo
být upřednostněno před plochami zastavitelnými se stejným způsobem využití. Jedná se o území určená pro rozvoj sídla,
s možnými změnami v účelu využití území, případně změnami prostorového uspořádání území. Plochy přestavby bez
ohledu na stanovený způsob a účel jejich využití musí respektovat zásadu prostupnosti území a obslužnosti jednotlivých
základních ploch veřejnou dopravní a technickou infrastrukturou. V plochách přestavby lze stávající míru využití území
měnit, pokud to specifikace regulativů prostorového uspořádání umožňuje, a za předpokladu dostatečné kapacity
veřejné infrastruktury.
Do ploch s rozdílným způsobem využití, kde je výstavba významně omezena, náleží plochy vodní a
vodohospodářské, plochy zemědělské – orná půda, plochy zemědělské – zahrady a sady, plochy lesní, plochy přírodní –
ÚSES, a plochy smíšené nezastavitelného území – plochy krajinné zeleně.
C.2. ZÁSADY KONCEPCE FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ
Ve správním území městyse Maršovice budou respektovány a zachovány tyto tři územní oblasti s navzájem
Stránka 9
odlišným charakterem:
 severní až severozápadní část správního území s poněkud vyšší průměrnou nadmořskou výškou, s většími výškovými
rozdíly, s vyšším podílem lesů a poměrně rozptýleným osídlením (například v oblasti Mstětice),
 centrální mírně zvlněná část, s koncentrovanějším osídlením a vyšším podílem orné půdy (Maršovice, Strnadice, území
jižně od Řehovic a Zderadic).
 širší pás podél toku Janovického potoka s cenným krajinným prostředím a poměrně hustým řetězcem menších sídel
(od Zálesí 1. díl přes Libeč a Zahrádku až k Bezejovicím), situovaným povětšině kolem páteřní komunikace řešeného
území, tvořící spojnici Maršovic s Benešovem.
Jmenovaná komunikace bude nadále tvořit jednu z nejvýznamnějších dopravních tras významných pro
řešené území, přičemž druhou významnou úhlopříčku bude nadále tvořit spojnice Neveklova s Olbramovicemi; tyto
komunikace se protínají v těžišti a největším sídle řešeného území – v městysu Maršovice.
Základní nadřazenou koncepcí řešeného prostoru je sledováno zachovat charakter a přírodní kvalitu těchto
tří, vlastnostmi ucelených krajinných prostranství, a neporušenost krajiny, navrhnout velmi mírný rozvoj ploch pro
bydlení a venkovský život, a to souměrným dotvořením půdorysu stávajících sídel, doplnit jejich technickou vybavenost,
a základní vybavenost soustředit zejména v těžišti území, v městysu Maršovice. Zde rovněž sledovat vznik nových
různorodých pracovních míst v plochách výroby a skladování, aniž by se na správním území městyse zvýšil podíl nákladní
automobilové dopravy, a v plochách smíšených.
Dálnici D3 do území včlenit tak, aby její negativní vliv byl co nejvíce eliminován.
V řešeném území bude převládat bydlení individuální, venkovské v rodinných domech a bydlení smíšené
venkovské umožňující větší měrou pracovní aktivity a služby. V území bude sledován tento rozvoj sídel:
 městys Maršovice bude nadále udržen, rozvíjen a koncipován jako malé sídlo s převažující smíšenou obytnou
zástavbou venkovského či maloměstského charakteru, s centrální částí kolem historicky vzniklého náměstí. Plně bude
respektována významná pohledová dominanta vrchu s rozsáhlým komplexem tvarově uzavřených staveb a kostelem.
Bude zde situována nová zástavba v lokalitách odlehlých od koridoru dálnice D3, navazující na severovýchodu,
východu a jihu na zastavěné území. Časová posloupnost výstavby těchto lokalit se nestanovuje. Bude zde situována
základní, případně i vyšší občanská vybavenost (případně i komerční) pro Maršovice i pro sídla správního území
městyse Maršovice. Stanovuje se plocha pro rozšíření kapacity mateřské školy a základní školství. Prodejnu a čerpací
stanici pohonných hmot se navrhuje situovat na severozápadní okraj sídla při příjezdu od budoucí mimoúrovňové
křižovatky komunikace III/11447 s dálnicí D3. Potvrzují se plochy, které by zvýšily podíl pracovních příležitostí ve
správním území městyse Maršovice. Potvrzují se plochy výroby a skladování zejména pro zemědělskou a přidruženou
výrobu při jihovýchodním okraji Maršovic s tím, že plochy výroby nesmí produkovat zvýšení nákladní automobilové
dopravy, která by pro dosažení mimoúrovňové křižovatky Maršovice nebo komunikace III/11451 musela projíždět
centrem sídla. V městysu bude doplněn systém veřejného vodovodu, bude vybudována splašková kanalizace a čistírna
odpadních vod. V obci bude doplněn a vybudován svod dešťových vod do retenční nádrže před jejich vypuštěním do
recipientu. Ve výhledu bude provedeno zásobování městysu plynem.
 Bezejovice, dnes pouze dochované zbytky statku, bude využita pro vznik komerčního zařízení vyšší vybavenosti
(lázeňské, rekreační, školící, ubytovací zařízení, apod.).
 Dlouhá Lhota je navrženým urbanistickým vývojem směrována k tomu, aby zůstala protáhlou vsí o zachované a
doplněné zástavbě ulicového typu s převažujícím podílem zemědělských usedlostí. Převážná část ploch se proto
potvrzuje jako smíšené obytné území venkovské zástavby. Při severovýchodním okraji sídla se připouští situování
plochy výroby a skladování – zemědělské, a to pouze za předpokladu průkazu, obsaženého v dokumentaci řešení celé
plochy, že stavby nebudou měřítkem, výškou a hmotou odlišné od historicky vzniklé zástavby obce, nebudou závadou
krajinného rázu ani závadou hygienickou, nevyvolá nadměrné pohyby nákladní automobilové dopravy vylučující
kvalitní bydlení v sousedních obytných plochách, a plocha bude řešena jednotně jako celek, případně po etapách,
přičemž prvá etapa bude obsahovat výstavbu komunikace k areálu. V prostoru plochy, kde se vyskytuje zemědělská
půda II. třídy ochrany, se situování staveb nepřipouští.
 Libeč zůstane sídlem, ve kterém bude respektována a zachována stávající zástavba tvořená převážně zemědělskými
usedlostmi a chalupami, a jejíž rozvoj za hranice zastavěného území se nepřipouští.
 Mstětice budou koncipovány tak, aby z urbanisticky rozvolněné, v krajině rozptýlené a neuspořádané zástavby tvořené
převážně zemědělskými usedlostmi, případně chalupami, vznikly dvě tvarově kompaktnější a ucelenější prostorově
oddělené lokality, přičemž ve východně situované lokalitě převážně stávajících staveb, kterými prochází komunikace
III/11447, se připouští při dostavbě či přestavbě situování nebytových prostor přivrácených k této komunikaci tím, že
Stránka 10
zástavba je vedena v ploše smíšené obytné. Pro umožnění dostavby a nové zástavby v západní části sídla bude
založena veřejná místní komunikace, propojující tuto lokalitu s komunikací III/11447. Potřeba přeložky komunikace
III/11447 ve Mstěticích bude případně potvrzena až po realizaci a zprovoznění dálnice D3, proto je přeložka vedena
jako územní rezerva.
 Podmaršovice, tvořené větším statkem a drobnější doprovodnou zástavbou u Janovického potoka, tvořenou několika
objekty, se zachovávají bez možnosti rozvoje a rozšiřování zástavby za hranice zastavěného území.
 Řehovice jsou sídlem seskupeným ze zemědělských usedlostí, kde se připouští nejen možnost dostavby a přestavby na
zastavěném území, ale i možnost usměrněného urbanistického rozvoje na nových zastavitelných plochách, založeného
na prostorovém propojení dvou částí sídla v současnosti prostorově oddělených nezastavěným územím, které se
umožňuje využít pro vytvoření centrální části obce. Pro napojení obce na systém komunikací bude do navržené
centrální části zavedena nová veřejná místní komunikace, napojená ze západu i z východu na komunikace III. třídy,
z nichž komunikace III/11447 umožní napojení na mimoúrovňovou křižovatku dálnice D3. Rozvoj obce se s ohledem na
tyto možnosti a vlastnosti předpokládá zejména v souvislosti s výstavbou dálnice; v obci bude založen obecní vodovod
a kanalizace, a uprostřed sídla objekt základní občanské vybavenosti. Nabídka pracovních příležitostí je podpořena
situováním ploch smíšených obytných a plochy výroby a skladování – zemědělské. Pásové rozšiřování sídla
obestavováním cest a komunikací se vylučuje. Obec bude vybavena veřejným vodovodem z obecních studní, jejich
umístění bude upřesněno hydrogeologickým průzkumem, a obecní splaškovou kanalizací včetně čistírny odpadních
vod. V obci bude doplněn a vybudován svod dešťových vod do nádrže před jejich vypuštěním do recipientu.
 Strnadice budou nadále ve svém vývoji vycházet z respektování a zachování stávající, částečně rozvolněné zástavby
tvořené převážně zemědělskými dvorci a usedlostmi, u nichž se povoluje dostavba a přestavba. Plochy nové výstavby
situované po obvodu sídla dotvoří ucelený půdorys obce. Obec bude zásobena vodou z AT stanice s využitím či
rozšířením zdrojů vody pro Maršovice a vodojemu Maršovice, a bude vybavena splaškovou kanalizací s obecní
čistírnou odpadních vod. V obci bude doplněn a vybudován svod dešťových vod do retenční nádrže před jejich
vypuštěním do recipientu.
 Tikovice se považují za stabilizované seskupení dvojice usedlostí a několika nedávno realizovaných rodinných domů.
Nová výstavba bude pouze doplněním tvaru východně situované skupiny budov a bude provedena v minimálním
rozsahu, tj. situováním dvou rodinných domů.
 Vráce, původně samota západně při komunikaci z Neveklova do Hodětic, se považují za nerozvojovou stabilizovanou
lokalitu, u níž se připouští pouze situování manipulační plochy západně od stávající zástavby. (Zástavba východně od
jmenované komunikace se považuje za prostorově odloučenou a nesourodou část zástavby Mstětic)
 Záhoří se považuje s ohledem na polohu podél komunikace III/11447 za stabilizované a nerozvojové. Doplnění
jednostranné zástavby podél komunikace obce na oboustranné se předpokládá s ohledem na existující i výhledovou
hlukovou zátěž z automobilové dopravy stavbou smíšené funkce s převahou nebytové funkce (například restaurace či
jiné služby, apod.).
 Zahrádka je sídlem s nepravidelnou, částečně rozvolněnou zástavbou zemědělských usedlostí a chalup v pásu podél
silnice III/11451 a Janovického potoka, u kterého se s ohledem na polohu při frekventované komunikaci a v přímém
kontaktu s plochami regionálního systému ekologické stability připouští jen přestavba a dostavba zastavěného území.
Rozvoj do nových zastavitelných ploch se nepovoluje.
 Zaječí bude nadále koncipováno jako okrouhlice s centrálním veřejným prostranstvím, jejíž historicky výjimečný a čistý
urbanistický půdorys byl v nedávné minulosti porušen situováním novostaveb tří rodinných domů. Připouští se
dostava a přestavba v zastavěném území obce.
 Zálesí 1. díl tvoří dva na sebe navazující statky a jedno od nich prostorově odloučené stavení u Janovického potoka.
V sousedství statků je stávající chatová kolonie o dvou prostorově oddělených částech. Zástavba se považuje za
stabilizovanou bez možnosti rozšiřování. Připouští se pouze v souladu s regulativy ploch případná dostavba a stavební
úpravy v zastavěném území.
 Zálesí 2. díl je samotou v blízkosti Janovického potoka, zástavba se považuje za stabilizovanou bez možnosti rozšiřování
novou výstavbou nebo přestavbou.
 Zderadice se považují svojí údolní polohou při styku několika údolí protékaných vodotečemi a současně klidovou
koncovou polohou u zaslepené komunikace, a uceleným tvarem kolem veřejného prostranství s rybníkem v těžišti
zástavby, a současně v blízkosti budoucího napojení na dálnici D3 jedním z relativně větších sídel řešeného území, kde
lze v budoucnu očekávat zvýšený zájem o výstavbu. Vzhled a funkčnost sídla v nedávné minulosti poznamenala
negativně výstavba zemědělského areálu v urbanisticky nevhodné poloze na návrší, kterou lze dosáhnout jen
průjezdem napříč stávající zástavbou. V sídle se připouští mírný rozvoj, zejména formou dostavby a přestavby
Stránka 11
zastavěného území. V sídle bude dobudována veřejná vodovodní síť a veřejná (obecní) kanalizace včetně čistírny
odpadních vod. V obci bude doplněn a vybudován svod dešťových vod do retenční nádrže před jejich vypuštěním do
recipientu. Základní vybavenost bude zabezpečena v plochách smíšených obytných. Založení lokálního biokoridoru
územního systému ekologické stability propojujícího po jižním okraji sídla existující funkční části územního systému
ekologické stability je podmínkou pro povolení dostavby areálu zemědělské výroby na jihozápadě sídla.
C.3. ZÁSADY KONCEPCE PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ
V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití se územním plánem určuje výšková hladina nové
zástavby i přestavbových částí sídel (podlažnost) v souladu s potřebou zachování a ochrany urbanisticky prostorově
hodnotné historické zástavby (zejména statků, usedlostí, rodinných domů zemědělců) a krajinného rázu.
Z hlediska prostorového (hmotového, výškového) uspořádání se stanovuje, aby žádné stavby, ať již bytové
či nebytové, nepřekročily měřítko historické venkovské zástavby daného území, nestaly se lokálními dominantami
konkurujícími danému prostředí nebo nevytvářely nežádoucí dominantu na krajinném horizontu či v pohledech
z frekventovaných míst. Z tohoto důvodu se povoluje pouze výstavba staveb o maximálně dvou nadzemních podlažích a
podkroví v šikmé střeše tvarů, krytin a sklonů klasické venkovské zástavby, případně stavba přízemních halových
objektů, které velikostí a umístěním v žádném případě nenaruší krajinný ráz.
C.4. KONCEPCE BYDLENÍ, INDIVIDUÁLNÍ REKREACE A VÝROBY
C.4.1. PLOCHY BYDLENÍ
Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím nerušený a
bezpečný pobyt a dosažení, každodenní relaxaci a rekreaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského
vybavení v krátkých docházkových vzdálenostech pěším pohybem. Bydlení je vymezeno v rámci zastavitelných ploch pro
bydlení jako individuální v rodinných domech venkovského typu (případně ve stávajících dvojdomech respektive
řadových domech) BV. V daném případě se jedná o čisté bydlení s nepodstatnou příměsí jiných funkcí či možností
provozování vybavenosti a služeb.
Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny jednak v prolukách mezi stávající zástavbou, a dále v nových
plochách v návaznosti na stávající zástavbu, a to tak, aby bylo docíleno ucelenosti a kompaktnosti zástavby jednotlivých
sídel a zabráněno rozvolňování a liniovému - radiálnímu, vůči středu zástavby (těžišti urbanizace) asymetrickému
rozšiřování a pronikání zástavby do krajiny. U ploch pro bydlení – individuální, v rodinných domech venkovského typu se
jedná zejména o ucelené lokality (Maršovice) nebo proluky či výstavbu na relativně menších pozemcích v klidových
polohách mimo negativní vliv automobilové dopravy.
Výstavba v plochách pro bydlení – individuální, v rodinných domech venkovského typu (BV) je stanovena
funkční a prostorovou regulací pro plochy s rozdílným způsobem využití (viz kapitola F).
C.4.2. PLOCHY REKREACE
Pro rekreaci se vymezují plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI).
V plochách s rozdílným způsobem využití tohoto návrhu územního plánu nejsou vymezeny nové plochy pro
rodinnou rekreaci – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI), tj. nejsou stanoveny plochy umožňující vznik nových
chatových osad. Ve stávajících plochách pro rodinnou rekreaci se připouští stavební úpravy stávajících objektů pro
rodinnou rekreaci (chat) nebo výstavba nových objektů pro rodinnou rekreaci za předpokladu, že budou dodrženy
regulativy stanovené pro plochy RI (viz kapitola F), a objekty hmotově nevybočí ze stávajících hmot chatové zástavby.
Ve stávajících plochách pro bydlení individuální a ve smíšených obytných plochách se připouští existence
staveb pro rodinnou rekreaci (rekreačních domů) nebo využívání obytných staveb (například původních usedlostí) pro
rodinnou (individuální) rekreaci.
V plochách pro bydleni individuální se novostavby pro rodinnou rekreaci nepřipouštějí.
V tomto návrhu územního plánu nejsou v plochách s rozdílným způsobem využití připuštěny samostatné
plochy pro hromadnou rekreaci. Hromadná rekreace (stavby hromadné rekreace) je přípustná stanoveným rozsahem
v plochách občanského vybavení – komerčních OK, v plochách občanského vybavení tělovýchovných a sportovních OS, a
v plochách smíšených obytných – venkovských SV.
Nejsou vymezeny plochy umožňující vznik zahrádkářských osad. V plochách zahrad a sadů ZS není přípustné
situování staveb pro rodinnou rekreaci a zahrádkářských osad (chat, apod.).
Stránka 12
C.4.3. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ
Smíšené obytné území zajišťuje souběžnou polyfunkční existenci (promísení) bydlení, obslužné sféry včetně
nerušících místních výrobních služeb i zemědělského samozásobení v urbanizovaných územích venkovských sídel,
nacházejících se mimo lokality čistého bydlení a mimo zóny soustředěné výroby. Umožňuje rovněž stávající rekreační
užívání tohoto území (existenci stávajících staveb pro rodinnou rekreaci). To vše za předpokladu, že jednotlivé funkce se
nebudou navzájem obtěžovat nebo rušit.
Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) jsou nejobvyklejším a nejrozšířenějším druhem funkční plochy
ve starších plochách venkovské zástavby, obsahujících dochované statky, usedlosti, zemědělské dvory, apod. Smíšená
obytná funkce je situována rovněž u stávajících ploch zastavěných stavbami pro bydlení podél komunikací II. a III. třídy
(ve správním území městyse Maršovice jen silnice III. třídy), aby bylo umožněno tyto stavby změnit na polyfunkční či
nebytové, pokud by negativní účinky hluku z provozu automobilové dopravy na bydlení nebylo možno účinně eliminovat
jiným způsobem.
C.4.4. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
Plochy výroby a skladování (VN, VZ) jsou v řešeném území vymezeny pro umísťování staveb a zařízení
výroby nerušící, drobné řemeslné výroby a zemědělské výroby, včetně skladování a služeb doprovodného výrobního a
opravárenského charakteru. Využití těchto ploch nesmí negativními hygienickými dopady (hluk, prašnost, zápach, apod.)
ovlivňovat okolní funkční plochy, jejich využití a stavby na nich situované. Plochy pro průmysl a skladování, jejichž
provoz by jakkoliv negativně ovlivňoval pozemky za oplocením takové plochy či její části nebo areálu (včetně účinků
dopravy) se v řešeném území nenavrhují a nepřipouštějí.
Nefunkční, nevyužívané či extenzivně - nehospodárně využívané plochy zemědělské výroby je nutno
přestavět. Územní plán takovým plochám stanovuje funkční a prostorové regulativy, tj. buďto je ponechává zemědělské
výrobě, nebo jim stanovuje potřebné nové funkční a prostorové využití v souladu s potřebami území. Územní plán nové
plochy zemědělské výroby v řešeném území připouští tam, kde již byly povoleny, s korekcemi a podmínkami
stanovenými za účelem lepšího zapojení staveb v těchto plochách do krajiny a menšího negativního vlivu na krajinný ráz
a životní prostředí.
C.4.5. SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ
Systém sídelní zeleně je obsažen v plochách veřejného prostranství s převahou parkově upravených ploch
(PV), a to z toho důvodu, že plochy veřejných prostranství rozlohou významné a vyžadující samostatnou plochu (plochy
zpevněných rozptylných ploch, náměstí, návsí se zpevněnými plochami větších rozměrů, apod.) se v řešeném území
nevyskytují a nenavrhují, a menší plochy mohou být zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury. Plocha PV je omezeně
zastavitelná uvnitř zastavěného území. Viz kapitola D4.
D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A PODMÍNKY PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ
D.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
Plochy dopravní infrastruktury silniční a ostatní - cyklistické a pěší, převážně liniové, sloužící pohybu (DS)
jsou vymezeny pro zajištění zachování nebo možnosti situování dopravních staveb, v řešeném území zejména dálnice D3
a silnic III. třídy sběrného a obslužného charakteru a dopravních staveb místního významu k umožnění nezbytné nebo
potřebné obsluhy pozemků všech ploch s rozdílným způsobem využití, a zajištění prostupnosti řešeného území.
V řešeném území se vymezuje stavba dálnice D3 včetně změn komunikačního systému, který vyvolává,
včetně mimoúrovňové křižovatky, přeložek komunikací, přeložek technické infrastruktury a dalších souvisejících staveb,
terénních úprav a zeleně. Stavba musí být ve svém okolí vybavena terénními úpravami a doprovodnými izolačními
kompaktními dřevinnými porosty k jejímu začlenění do krajiny a snížení účinku hluku a prašnosti. Výkopy a násypy
stavby budou tvarovány v přirozených krajinných křivkách a tvarech, aby byl minimalizován vzhledový dopad na krajinný
ráz a charakter dosud neporušené přírodní plochy, a minimalizováno šíření hluku a znečištěného ovzduší směrem
k sídlům. Protihlukové stěny v krajině ve správním území městyse Maršovice nejsou přípustné.
V území se doplňuje pro zlepšení dopravních vztahů a vazeb komunikační propojení III. třídy od komunikace
III/11451 z prostoru severně od Zahrádky kolem jižního okraje Dlouhé Lhoty (část ve stopě stávající, šířkově nevyhovující
komunikace) směrem severním na komunikaci II/114 (část užívaná jako polní cesta).
Stránka 13
Komunikace III. třídy budou ve správním území městyse Maršovice rozšířeny na minimální šíři 7,5 m a nad
tuto šíři vybaveny oboustranným doprovodným pásem zeleně (stromořadí); doprovodnými pásy zeleně budou vybaveny
případně i další místní komunikace a cesty. Doprovodná zeleň bude situována na výkopech a násypech komunikací.
V řešeném území se stabilizuje či šířkově upraví tam, kde to stávající zástavba umožní, místní komunikační
síť, a doplní o úseky nových komunikací pro obsluhu nových zastavitelných ploch. V území městyse Maršovice budou
podél komunikací III. třídy doplněny chodníky. Šířka místních cest s minimálním automobilovým provozem může zůstat
3 m, pokud budou cesty vybaveny výhybnami.
Polohu a šíři komunikací včetně výkopů a násypů a pásů doprovodné zeleně se připouští vůči výkresové části
územního plánu nepodstatně upřesnit (i rozšířit) následnou podrobnější dokumentací, bez projednávání změny
územního plánu.
V území se doplní systém polních cest, pěších cest a chodníků umožňujících co nejkratší vzájemné propojení
sídel a ploch uvnitř těchto sídel. Síť komunikací za účelem průchodnosti krajiny se s ohledem na dobrou prostupnost
rozšíří minimálně.
Místní komunikační síť se doplní tak, aby neobsahovala či pokud možno co nejvíce eliminovala prostorové
dopravní závady.
V řešeném území bude komunikační síť přizpůsobena pro bezpečné užívání cyklisty; síť cyklistických cest pro
sportovně rekreační a poznávací využití obyvatel a návštěvníků území naváže na cyklistické trasy v jeho okolí.
V řešeném území bude doplněna či v souvislosti s výstavbou dálnice D3 přizpůsobena síť pěších turistických
cest pro sportovně rekreační a poznávací činnost obyvatel a návštěvníků území.
D.2.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Technická infrastruktura je v řešeném území tvořena jednak plochami technické infrastruktury TI, jednak
liniovými trasami sítí uloženými zejména v plochách pro dopravu a v plochách veřejných prostranství zastavěných a
zastavitelných ploch, a v plochách nezastavitelných. U nových tras technické infrastruktury se stanovuje sdružit je pokud
možno se stavbami stávajícími, a stanovuje se jejich podzemní umístění v zastavěném a zastavitelném území, v ostatních
případech se podzemní umístění doporučuje.
Návrh technické infrastruktury navazuje a rozvíjí stávající založené systémy. Ve výkresové části je průběh,
dimenze a poloha sítí technické infrastruktury koncepční, orientační, nikoliv závazná. Systémy technické infrastruktury
budou navrhovány přednostně ve veřejných prostorech (komunikacích). Stavby budou respektovat podmínky
ochranných pásem systémů, které mají ochranné pásmo stanoveno.
D.2.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
Zásobování pitnou vodou bude pokryto z vlastních zdrojů ve správním území městyse Maršovice, tj. bude
vycházet z možností, které poskytuje toto území. Bude sledováno, aby v co největší možné míře bylo zásobování
v budoucnu pokryto veřejným (obecním) vodovodem.
Pokud není níže v textu stanoveno jinak, budou drobná sídla, prostorově odloučené seskupení několika
staveb nebo samostatné usedlosti v krajině zásobovány vodou individuálně z vlastních domovních studní.
Městys Maršovice je a bude nadále zásobován pitnou vodou z veřejného obecního vodovodu z vodního
zdroje Strnadice přes vodárnu a úpravnu vody Strnadice (Maršovice). Z tohoto vodního zdroje budou přes automatickou
tlakovou stanici situovanou ve vodojemu Strnadice (Maršovice) zásobovány i Strnadice.
Zderadice jsou a budou zásobovány pitnou vodou z veřejného obecního vodovodu z vodního zdroje
Zderadice přes sběrnou studni s úpravnou vody.
Veřejný obecní vodovod bude vybudován v Mstěticích a Řehovicích. Jeho realizace ve jmenovaných sídlech
bude záviset na tom, jak bude naplňován rozvoj sídel, a na nalezení vodního zdroje o dostatečné kapacitě.
Tím se nevylučuje realizace veřejného obecního vodovodu u ostatních sídel.
Vodovodní systém veřejného obecního vodovodu Maršovic a Zderadic bude v případě prověřené potřeby a
vhodnosti propojen za účelem stabilizace dodávky pitné vody ve jmenovaných sídlech při případném výpadku některého
vodního zdroje.
Pro posílení kapacit a dodávky pitné vody nebo pro rezervní zajištění dodávky pitné vody se stanovuje trasa
pro propojení obecního vodovodu v Maršovicích s navrhovaným nadřazeným vodovodním zásobovacím řadem
z Benešova do Sedlčan; tuto trasu bude sledováno situovat přes Zahrádku a Libeč s možností případného připojení
Stránka 14
těchto obcí na vodovod.
Dimenze vodovodního systému budou stanoveny dle výhledového předpokladu množství obyvatel, aby
vyhověly návrhové potřebě pitné vody, případně i potřebě plnit funkci požárního vodovodu pro bytový fond a
občanskou vybavenost, byť jsou u sídel navrženy obnovy a údržby konkrétních rybníků jako nádrží pro čerpání požární
vody. Pro požární zabezpečení nebude nový veřejný vodovod užíván. V případě potřeby či požadavku využít pro požární
účely hydranty na vodovodní síti, bude využití konkrétního hydrantu předem s budoucím vlastníkem, provozovatelem či
správcem projednáno a odsouhlaseno.
D.2.2. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ
Odkanalizování sídel správního území městyse Maršovice bude s ohledem na počet obyvatel a místní
podmínky založeno u všech sídel na oddílné kanalizaci. V území se stanovuje tato koncepce odkanalizování:
Splaškové vody budou v první etapě čištěny v čistírně odpadních vod Maršovice, do které budou splaškové
vody městyse Maršovice sváděny obecní splaškovou kanalizací, a z ostatních sídel dováženy cisternou, která bude
splaškové vody čerpat z nepropustných domovních akumulačních jímek splaškových vod, kterými budou nahrazena
stávající zařízení na zachycení a čištění splaškových vod (septiky).
Obecní splaškovou kanalizací s vlastní čistírnou splaškových vod budou postupně vybaveny i větší obce
Mstětice, Strnadice, Řehovice, Zderadice, a to v návaznosti na výstavbu veřejných vodovodních řadů; jako další by měla
být vybudována proto splašková kanalizace a místní čistírna odpadních vod Zderadice. Vybudování dalších místních
čistíren umožní vytvořit v čistírně odpadních vod Maršovice rezervní kapacitu pro doplnění stávající zástavby a rozšíření
nové zástavby v městysu Maršovicích, a případně snížit množství vypouštěných přečištěných vod do vodoteče pod
čistírnou.
Tím se nevylučuje situování domovních čistíren odpadních vod, zejména tam, kde výstavba veřejné obecní
splaškové kanalizace a místní čistírny odpadních vod nebude z provozních důvodů realizována.
Ochranná pásma čistíren odpadních vod se předpokládají 50 m od oplocení objektů ČOV. Z hlediska
plošného vymezení potřeb technické vybavenosti se navrhuje v blízkosti navrhovaných ČOV při vodotečích situovat i
retenční nádrže srážkových vod odvedených ze sídel (hospodaření s vodami, společný příjezd vozidel údržby, apod.).
Likvidace dešťových vod u všech sídel řešeného území bude zajištěna zadržením do nádrží na pozemcích u
staveb, a tam, kde to lze, budou tyto vody likvidovány vsakováním a užitím k zálivce přímo v místě záchytu, tj. na
vlastních pozemcích staveb a areálů. V případě, že tyto vody nebude možno beze zbytku výše uvedeným způsobem
likvidovat, budou likvidovány odvodem do příkopů, struh nebo do větví dešťové kanalizace, situovaných pokud možno
ve veřejném prostranství a obsahujících dle potřeby a možností trubní retenci. Odtud budou zbytkové srážkové vody
vypouštěny do recipientů. V případě malého objemu srážkových vod mohou být zbytkové vody přepouštěny regulovaně
přímo z pozemků staveb do přilehlých recipientů (potoků), které protínají zastavěná území sídel, nebo je tangují.
Dešťové vody budou vždy vedeny dešťovou kanalizací a striktně oddělovány od splaškové kanalizace. Retenční nádrže,
zmírňující negativní dopady přívalových srážek, budou realizovány vždy pod sídlem v prostoru sousedícím s čistírnou
odpadních vod. Pro tyto nádrže jsou v územním plánu stanoveny plochy TI.
Hospodaření se srážkovými vodami se předepisuje pro všechny obce i samostatně stojící skupiny staveb nebo
osamocené stavby ve správním území městyse Maršovice.
D.2.3. VODNÍ TOKY A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Vodní toky a vodní plochy ve správním území městyse Maršovice se požaduje respektovat a průběžně
udržovat. Pro zachycení a zdržení povrchových vod v území budou vodní nádrže přirozené i umělé (rybníky) vyčištěny a
opraveny v případech, že jsou ve špatném stavebním a technickém stavu, v některých případech (stanovených ve
výkresové části) budou založeny další nádrže pro hospodaření s povrchovými vodami, které zamezí tomu, aby vody
rychle opouštěly území, a pokud možno omezí, aby se rozlévaly v záplavových územích potoků, kde byla v minulosti
situována zástavba (Libeč, Zahrádka).
V záplavovém území Janovického potoka nebude situována nová zástavba.
Všechny toky v území mají přírodní charakter, který je třeba zachovat, souvislé umělé úpravy koryt se
nevyskytují a nepovolují. S ohledem na to, že zástavba vyjma v okolí Janovického potoka není ohrožována záplavami, a
tyto drobné vodní toky nemají stanovena záplavová území, nenavrhují se kromě prohloubení a vyčištění stávajících
vodních nádrží a kromě realizace nových vodních nádrží jiná protipovodňová opatření ani úpravy koryt.
V řešeném území se navrhuje zachování, vyčištění, oprava a údržba stávajících vodních nádrží jakožto prvků
významných k zadržení a zpomalení odtoku vody z řešeného území, prvků k regulaci průtoku vod a prvků významných
Stránka 15
z hlediska přírodního a estetického i klimatického. Nové vodní nádrže s funkcí retenční a usazovací budou technicky
řešeny tak, aby v krajině působily vzhledově jako přirozené vodní nádrže, nikoliv jako technická díla.
D.2.4. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A PRODUKTOVODY (DÁLKOVODY HOŘLAVÝCH KAPALIN)
Správní území městyse Maršovice není plynofikováno. S ohledem na vzdálenosti VTL i STL rozvodů plynu se
předpokládá možnost zásobovat plynem některé části správního území městyse Maršovice. Maršovice se navrhuje
napojit VTL nebo STL potrubím na VTL plynovod navrhovaný napříč severní částí správního území směrem od sídla
Nesvačily na Neveklov, a (nebo) na STL potrubí od Vrchotových Janovic, případně tato potrubí v Maršovicích propojit a
zásobovat jím okolní zástavbu v blízkosti trasy.
Řešeným územím nevedou a nejsou navrhovány dálkovody hořlavých kapalin.
Nevylučuje se zásobování plynem individuálně řešit formou dovozu zkapalněných ropných plynů (propan,
butan, propan-butan, isobutan) do plynových zásobníků.
D.2.5. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Územím prochází trasa VN 22 kV, která bude nadále v řešeném území tvořit energetickou zásobní páteř, a
ze které jsou sídla zásobována přímo, nebo odbočkami vrchního vedení přes transformovny 22/0,4 kV.
V případě zjištěné potřeby bude v přestavbových územích vyžadujících vyšší dodávku elektrické energie a
v nově navrhovaných zastavitelných plochách situována nová distribuční, případně též velkoodběratelská trafostanice,
zasmyčkovaná do stávající sítě. Její potřeby budou vycházet z požadovaných příkonů dle konkrétních potřeb.
V zastavěných a zastavitelných územích budou přeložky i nová rozvodná liniová vedení elektrické energie ukládány do
podzemních kabelových tras.
Venkovní distribuční rozvody budou postupně nahrazeny zemními kabely, zemními kabely budou vybaveny
lokality nové zástavby.
Ve všech sídlech i podél významnějších frekventovaných cest v jejich blízkosti bude doplněno nebo nově
situováno veřejné osvětlení propojené kabelovými rozvody.
D.2.6. KONCEPCE VÝROBY TEPLA A TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY
Výroba tepla a teplé užitkové vody (TUV) bude v řešeném území zajišťována na bázi elektrické energie,
doplněná spalováním topných olejů, propan-butanu, alternativními zdroji, jako je využití solární energie nebo tepla ze
zemních vrtů, tepelných čerpadel. S ohledem na stále rostoucí ceny paliv a energií monopolních dodavatelů se
nevylučuje u rodinné zástavby alternativní použití i novodobých moderních kotlů pro spalování tuhých paliv (dřeva) o
stanovených parametrech splňujících normové hygienické požadavky imisí. Výroba tepla je předpokládána individuální,
bodovými zdroji (elektrický kotel, elektrický přímotop, domovní bytové kotelny), centrální zdroj se nenavrhuje, avšak ani
nevylučuje (například u areálu výroby.
V případě potřeby většího množství tepla (například pro areál výroby, areál škol, služeb, apod.) není
přípustné spalování tuhých paliv, podmínkou je buďto elektrokotelna, nebo spalování plynu,
Vybudování sítě STL plynovodů včetně případné VTL regulační stanice plynu se předpokládá v Maršovicích a
eventuálně v obcích při trase přívodního potrubí plynu. Plynofikace ostatních lokalit se nevylučuje, je však s ohledem na
současnou vzdálenost zdroje, odloučenost a vzdálenost zástavby a její hustotu, a tedy množství spotřeby k nutně
vynaloženým nákladům na tuto síť, investičně problematická.
D.2.7. SÍTĚ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ
Řešené území je vybaveno stávajícími rozvody sdělovacích vedení společnosti O2 Czech Republic, a.s.
Z hlediska rozvodu sítí se připouštějí v zastavěném a zastavitelném území sídel pouze rozvody kabelové
uložené do komunikací a veřejných prostranství, sloupová vedení budou kabelovými postupně nahrazena v plném
rozsahu. Lokality nové výstavby navrhované územním plánem je možno vybavit prodloužením stávajících vedení
kabelovým vedením. Překládané í nové sdělovací kabely budou ukládány do země. V krajině mimo zastavěné a
zastavitelné území se přeložení nadzemních sítí do kabelových tras ukládá provést postupně všude tam, kde dosud
nebylo provedeno.
Řešené území je vybaveno vzdušnými sítěmi elektronických komunikací (přenos zvuku, obrazu, informací,
dat, apod.); provozovatelé nebo správci neuplatnili požadavky na situování nových staveb nebo nových spojových
zařízení nebo ploch. S ohledem na to se nenavrhují žádné plochy pro rozvoj spojů - telekomunikací.
Stránka 16
Území je pokryto signálem operátorů mobilních telefonních stanic.
Řešeným územím prochází radioreléové paprsky, jejichž pásma jsou předepsanými regulativy respektována.
D.3. OBČANSKÉ VYBAVENÍ
Ve správním území městyse Maršovice se nevyskytuje zařízení vyšší občanské vybavenosti, která by
významem přesahovala potřeby řešeného území. Situování vyšší občanské vybavenosti se zde ale nevylučuje.
K situování takového zařízení je k dispozici plocha OK v Maršovicích u kostela, a plocha statku v Bezejovicích.
Ve správním území městyse Maršovice se navrhuje situovat zařízení základního občanského vybavení dle
druhů a potřeby využívání obyvatelstvem zejména do centrálních částí sídel, případně obytných a smíšených částí sídel,
aby příznivě ovlivnily jejich funkční využití, sociální podmínky, výtvarnou kompozici a také prostorovou skladbu.
Sídlotvorná role vybraných zařízení občanského vybavení nabývá v centrech obcí obzvláštního významu, jsou spolu
s bydlením základní podmínkou zachování běžného denního života. Kvalita a vyváženost sítě občanského vybavení a její
vazby na další funkce budou zásadním faktorem udržitelného rozvoje území, neboť budou výrazně působit jak na
ekonomickou a sociální strukturu obyvatel, tak i na životní prostředí sídel.
V řešeném území se jedná zejména o doplnění a zkvalitnění základního obchodního vybavení a služeb,
stravování a školství.
Pro situování staveb základního občanského vybavení, zejména obchodu a služeb, a tedy i zvýšení nabídky
pracovních příležitostí v místě, se stanovuje zejména centrální prostor Maršovic, těžiště zástavby Řehovic a těžiště
zástavby Zderadic.
D.3.1. SPRÁVA OBCE, INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A CIVILNÍ OCHRANA
Sídlo obecního úřadu se ponechává v současné poloze. V tomto objektu se navrhuje současně i případné
situování úřadovny místní policie.
Místní organizace dobrovolného hasičského záchranného sboru (plocha OV) se ponechává rovněž ve
stávajícím místě, regulativy okolních ploch nevylučují její rozšíření v případě potřeby. Alternativně lze připustit situování
základny hasičského záchranného sboru v prostoru plochy OV při severozápadním okraji Maršovic nebo v prostoru
plochy pro zemědělskou výrobu v Maršovicích v návaznosti na opravny a údržbu zemědělské techniky. Pro potřebu
zásahu vozidel hasičského záchranného sboru budou respektována místa čerpání vody stanovená obecně závaznou
vyhláškou městyse Maršovice – požárním řádem, a dále doplňující místa dle návrhu územního plánu (rybník u
mimoúrovňové křižovatky v Maršovicích, určené hydranty rozvodu pitné vody.
Základna profesionální složky lékařské záchranné služby a hasičského záchranného sboru se v řešeném
území nenavrhuje.
Stálý, tlakově odolný úkryt (kryt CO) se v území nenachází a nenavrhuje. Shromaždiště obyvatel území před
evakuací před odvozem z postižené oblasti se stanovuje vybudovat na ploše ZN v blízkosti budoucí mimoúrovňové
křižovatky komunikace III/11447 s dálnicí D3 u Maršovic, skladování materiálu CO a humanitární pomoci se doporučuje
uvažovat v blízkosti této plochy jako součást využití plochy OK (obchodní zařízení). Dočasné provizorní pohotovostní
ubytování bude zajištěno v objektu se současnou restaurací Na Radnici (Maršovice 58).
Dočasné uložiště nebo skladiště nebezpečných látek se v řešeném území nebude situovat. Ochrana před
vlivy nebezpečných látek skladovaných v území se neuvažuje, nebezpečné látky v území nejsou a nebudou skladovány.
Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce k odstranění nebo snížení škod vzniklých při mimořádné
události (pokud nebude nezbytná pomoc složek sídlících mimo řešené území) bude využito strojního vybavení a
potenciálu základny zemědělské výroby a služeb, situované a stabilizované v jihovýchodní části Maršovic.
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství do 15 litrů/den a
obyvatele, a to cisternami z nezávadných zdrojů nepostižených mimořádnou událostí. Zásobování pitnou vodou bude
doplňováno balenou vodou. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou (místní studně) se bude postupovat
podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií není navrženo.
V případě nezbytnosti bude elektrická energie vyráběna elektrocentrálou poháněnou spalovacím motorem na pohonné
hmoty.
D.3.2. ŠKOLSTVÍ A KULTURA
Zvyšování počtu obyvatel z předpokládané výstavby na přestavbových nebo nových zastavitelných plochách
návrhu územního plánu na počet předpokládaný v návrhovém období tohoto územního plánu (do max. 1400 obyvatel)
Stránka 17
vyžaduje zvýšení kapacity předškolních i školních zařízení, respektive jejich situování v řešeném území.
Mateřské a základní školství je a bude situováno do pomyslného středového a nejvíce obydleného místa
správního území městyse Maršovice, kde je již existující mateřská škola a volný pozemek ve vlastnictví městyse
Maršovice. Současně bude případně tento pozemek využit pro zařízení tělovýchovy a kultury pro děti i pro veřejnost,
což je vždy hodnoceno jako významný společenský počin a investice do udržitelného rozvoje území. V předmětné ploše
je možno zvýšit kapacitu mateřské školy a situovat alespoň minimálně nižší stupeň základní školy nebo kombinované
třídy základního školství.
Tím se nevylučuje vznik dalších mateřských škol nebo základního školství v území (například v Řehovicích).
Gymnasia a střední školy, ani ostatní typy škol (například zvláštní, umělecké, střední odborné, speciální
apod.) se v řešeném území závazně nenavrhují, mohou být situovány v ploše OK navazující na výše uvedenou plochu
školství OV.
D.3.3. ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
V území se nenavrhuje samostatná plocha konkrétně určená pro zdravotní vybavenost - sdružené zdravotní
zařízení (středisko základní zdravotní péče). Situování samostatných pracovišť lékařů (ordinací), případně i několika
sdružených ordinací různé zdravotní péče, umožňují plochy s rozdílným způsobem využití určené pro bydlení (BV), pro
smíšené funkce (SV) i pro občanské vybavení (OV, OK). Doporučená poloha takového zařízení: centrální prostory sídla
Maršovice v návaznosti na veřejná prostranství, komunikace a stanici hromadné autobusové dopravy.
D.3.4. SPORT A REKREACE
V rámci ploch s rozdílným způsobem využití se potvrzuje plocha pro sport (OS) TJ Sokol Maršovice
v Maršovicích, plocha pro sport ve Mstěticích a ve Zderadicích (fotbalová hřiště).
Další nové samostatné plochy pro sport OS se nenavrhují. Sportovní zařízení pro rekreační a kondiční sport
je možno situovat v plochách smíšených obytných nebo v plochách občanské vybavení komerční dle zájmu, poptávky a
potřeby.
V území budou akceptovány nebo v souvislosti se stavbou nové dálnice upraveny turistické a cyklistické
trasy.
D.3.5. OBCHODNÍ VYBAVENÍ A DALŠÍ SLUŽBY
Z hlediska zabezpečení místního zařízení obchodu a služeb (včetně stravování) se potvrzuje vhodná poloha
těchto zařízení v centrálním prostoru městyse Maršovice. Kromě toho regulativy umožňují situování takových zařízení
v řadě funkčních ploch, optimálně v těžištích jednotlivých sídel (plochy OK, SV) s krátkou dostupností pro obyvatele i pro
automobily s možností zaparkování při nákupu.
V souvislosti se stavbou dálnice a mimoúrovňové křižovatky se stanovuje plocha pro obchodní zařízení
(možnost situování haly) prodejny potravinového nebo smíšeného sortimentu s příslušným parkovištěm na
severozápadní okraj městyse Maršovic při sjezdu z dálnice u mimoúrovňové křižovatky. U této prodejny se předpokládá
i situování malé čerpací stanice pohonných hmot pro osobní automobily a nákladní automobily do 3,5 t.
Obchodní vybavení a služby je umožněno situovat rovněž v rámci ploch smíšených obytných – venkovských.
D.4. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ VČETNĚ SÍDELNÍ ZELENĚ
Veřejná prostranství obsahují zpevněné komunikační plochy a plochy sídelní – parkové zeleně. Velká veřejná
prostranství převážně zpevněná, která mají významnou prostorotvornou a komunikační funkci, a je třeba je samostatně
vymezit, se v řešeném území nevyskytují a nová velká veřejná prostranství se nestanovují. Pokud se jedná o plochy pro
převážně liniovou dopravu, včetně prostorů pro pohyb pěších, jsou v tomto návrhu územního plánu zahrnuty do ploch
dopravní infrastruktury (DS).
V území se situují plochy veřejných prostranství s převahou parkově upravených ploch, též sídelní zeleň.
Jsou to parkově upravené plochy s veřejně přístupnou zelení zejména v zastavěných a zastavitelných plochách,
s plochami zeleně parkově upravenými nebo i s formami zeleně přírodě blízkými, a s plochami zpevněnými zejména pro
pohyb pěších a pro realizaci krátkodobého oddechu v zeleni.
V řešeném území se stanovují proto plochy veřejného prostranství s převahou parkově upravených ploch
PV, které jsou veřejně přístupné.
Stránka 18
E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
Základním cílem koncepce uspořádání krajiny je podpora udržitelného rozvoje území, zahrnující zachování
stávajících biologických, botanických, estetických, ekologických a rekreačních kvalit krajiny, jejich další rozvoj, a podpora
mimoprodukčních funkcí krajiny.
Součástí koncepce uspořádání krajiny je rozčlenění krajiny do ploch s rozdílným způsobem využití, dle
regulativů nezastavitelných nebo s významně omezenou možností zástavby, dále je součástí koncepce uspořádání
krajiny vymezení územního systému ekologické stability, zabezpečení prostupnosti krajiny, zajištění podmínek pro
fungování nezastavěného území při ohrožení povodněmi, erozivními jevy, a vytvoření podmínek pro produkční a
rekreační využití krajiny.
Konkrétní využití řešeného území je třeba přizpůsobit základnímu požadavku - ochraně přírody včetně lesa a
ochraně krajiny (krajinného rázu), s důrazem na vytvoření kvalitního panoramatu sídel zasazených do ploch zeleně prostorovému začlenění sídel do krajiny, tj. nesituovat v nezastavěné krajině novou rozptýlenou zástavbu. Stanovuje se,
že základním využitím krajiny zůstává pěstování zemědělských plodin, případně chov domácích užitkových zvířat.
E.1.
PLOCHY TVOŘÍCÍ KRAJINU A PODMÍNKY PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ
Koncepce uspořádání krajiny je tvořena plochami s rozdílným způsobem využití, jejichž zástavba je
regulativy vyloučena nebo omezena. Mezi plochy tvořící krajinu náleží plochy vodní a vodohospodářské VV, plochy
zemědělské OP, ZS, plochy lesní LH, plochy přírodní (ÚSES) a plochy smíšené nezastavěného území ZK, ZN.
E.1.1. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
Vymezují se za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami a zahrnují pozemky vodních ploch, koryt
vodních toků, případně prvků plošné protipovodňové ochrany (rozlivů).
V řešeném území se potvrzují stávající vodní toky a vodní plochy a současně umísťují nové vodní nádrže pro
zachycení srážkových vod a jejich mechanického znečištění, pro snížení přívalových průtoků, a ke zpomalení odtoku vod
z území, a to u sídla Maršovice, Libeč a Zahrádka.
Z hlediska vodohospodářského se stanovuje ponechat přirozená koryta všech vodních toků, případně
provést jejich obnovu (původních meandrů pro prodloužení a zpomalení odtoku vod) a stabilizaci bez stavebních zásahů,
provést opravu břehů, a doplnění pásů doprovodné zeleně kolem břehů.
U stávajících vodních ploch bude zajištěna oprava a údržba (zejména prohloubení vytěžením nánosů,
sedimentů, vedoucí ke zkapacitnění objemů), tedy obnova jejich zádržné funkce, a to za účelem zdržení pramenných i
srážkových vod v řešeném území, zachycení vod při přívalových deštích a eliminaci vodní eroze na tocích, pro možnost
jejich čerpání a užití k závlahám, pro zajištění provozu čistíren odpadních vod i k čerpání do vozidel hasičského
záchranného sboru (hospodaření s vodami), případně i pro obnovu jejich hospodářského využití (chov ryb), a pro
estetické, krajinné a rekreační účely.
V řešeném území se nenavrhují suché poldry (prostory speciálně určené pro občasný rozliv vod).
E.1.2. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
Plochy zemědělské obsahují v řešeném území plochy polností orné půdy OP, a pozemky zahrad a sadů ZS.
Rozsah zemědělských ploch se v návrhovém období územního plánu nebude významně měnit (zvyšovat, snižovat) vůči
současnému stavu, vyjma případu záborů pro stavbu dálnice D3 (včetně záborů pro situování zeleně krajinné jako
nezbytného doprovodu pro eliminaci negativních dopadů této stavby na obyvatelstvo a krajinu), dále záborů pro
rozšíření ploch bydlení (zejména BV) mimo zastavěné území sídel, a záborů za účelem vybudování nové veřejné
infrastruktury (vyjma dálnice D3). Poslední dva uvedené případy nedosahují takových záborů, jako zábory související se
stavbou D3. Zeleň krajinná, která je předmětem předpokládaných záborů ZPF, je navrhována i v jiných polohách, nikoliv
jen v souvislosti s výstavbou dálnice, a to pro stabilizaci krajinných vlastností a pro propojení prvků ÚSES. Zábory
pozemků zemědělského půdního fondu jsou obsaženy ve výkresu předpokládaných záborů zemědělského půdního
fondu.
V řešeném území převažuje a nadále bude převažovat využití zemědělské půdy jako orné půdy pro
rostlinnou produkci nad využitím pro plochy přírodní nezastavěného území – zeleň krajinnou převážně nízkou, louky (jak
sečené, tak nesečené) a pastviny, i nad lesním hospodářstvím. Tento převažující charakter má velký význam pro
stabilizaci pracovních příležitostí v zemědělství a přidružených profesích.
Stránka 19
E.1.3. PLOCHY LESNÍ
Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro plnění převažujících funkcí lesa (plochy
s rozdílným způsobem využití LH), a to pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření
v něm. Zahrnují zejména pozemky s lesními porosty, případně plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem
obnovy, lesní průseky, lesní pastviny, lesní cesty a drobné vodní plochy. Vymezené plochy jsou a zůstanou dlouhodobě
stabilizované. Plochy lesní v řešeném území vedené v KN jako lesní pozemky obsahují lesy hospodářské. Ve správním
území městyse Maršovic bude u lesů sledován veřejný zájem jejich zachování, údržba, obnova a ochrana rovněž z titulu
zachování vysoké estetiky krajiny a jejích přírodních hodnot a užití jejího rekreačního potenciálu.
Části lesa stanovené pro situování územního systému ekologické stability jsou vedeny pod překryvným
značením ÚSES za účelem ochrany přírody a stanovení odlišného způsobu lesního hospodaření.
Plošně rozsáhlejší plochy smíšené nezastavěného území – zeleň krajinná převážně vysoká, vhodné pro lesní
hospodářství, nebo doplňující lesní plochy, se připouštějí převést do lesního půdního fondu.
E.1.4. PLOCHY PŘÍRODNÍ A PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro komplexní ochranu přírody a krajiny a obsahují pozemky
zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, pozemky územního systému ekologické stability a pozemky
s přírodními porosty nízké, střední i vysoké zeleně neurčené k lesnímu hospodaření. Dotvářejí krajinu střídáním nízkých
a vysokých hmot pásové doprovodné zeleně, remízků, kompozičně významných ploch zeleně včetně rozsáhlých ploch
nelesní zeleně (tj. zeleně vně pozemků PUPFL), oddělujících ploch zeleně, izolační zeleně, apod. Jedná se o plochy
označené grafikou pro ÚSES a plochy smíšené nezastavěného území, v tomto případě s přípustnou funkcí zeleně,
případně funkcí vodohospodářskou a funkcí rekreační - nepobytovou ZK, ZN. Návrhové plochy ZK jsou v území situovány
za účelem možnosti situování či potvrzení existence dřevinných porostů na pozemcích, kde se dnes nevyskytují, nebo se
vyskytují řídce či roztroušeně.
E.2.
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
E.2.1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Podél Janovického potoka se ve správním území městyse Maršovice prostorově vymezuje regionální
biokoridor RK 295 Vápenka – Zrcadlo, regionální centrum RC 1379 Vápenka, a regionální biokoridor RK 1219 Vápenka –
Hamry.
V řešeném území se kromě výše uvedených prvků regionálního systému vyskytují a prostorově vymezují prvky
lokálního systému ekologické stability (lokální biokoridory, lokální biocentra. Prvky lokálního systému ekologické
stability se stanovuje propojit, aby dotvořily a vytvořily funkční síť složenou z ploch vodních, lesních, a ploch smíšených
nezastavěného území. Prvky ÚSES navazují na systémy v okolních katastrech sousedících se správním územím městyse
Maršovic.
Jako součást ploch územního systému ekologické stability (ÚSES) se stanovují dále interakční prvky vytypované
stávající rozptýlené a liniové či doprovodné zeleně, významné v krajině jako úkryty živočichů, krajinotvorné prvky i prvky
proti větrné a vodní erozi, a současně jako prvky podporující estetiku krajiny.
E.2.2. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ZVLÁŠTNÍ - NATURA 2000 – EVL
V řešeném správním území Maršovice se Natura 2000 – EVL nevyskytuje.
E.3. PROSTUPNOST KRAJINY
Prostupnost krajiny řešeného území je dostatečná. Zajištění základní prostupnosti krajiny se zajišťuje
prostřednictvím ploch dopravní infrastruktury vymezených územním plánem. Pro zlepšení prostupnosti krajiny je
přípustné kromě toho vytváření nových komunikací (cest) ve všech typech ploch s rozdílným způsobem využití, a to
tehdy, pokud nedojde k negativnímu ovlivnění hlavního způsobu využití dotčené plochy s rozdílným způsobem využití
nebo k negativnímu ovlivnění zájmů ochrany přírody a krajiny.
Případné zakládání cest umožňujících průchod či průjezd krajinou za účelem zlepšení rekreačního využití
krajiny mimo plochy DS je přípustné, pokud to umožňují regulativy ploch s rozdílným způsobem využití.
Při návrhu a výstavbě dálnice D3 bude sledováno, aby byla zachována prostupnost krajiny a stávající cesty.
Stránka 20
E.4. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ
Opatření proti větrné erozi budou realizována formou doplnění stávajících a návrhem nových liniových
porostů převážně dřevinné zeleně (samostatných, nebo doprovodných - vedených podél cest, komunikací nebo podél
vodotečí), zejména v otevřené krajině s polnostmi a loukami či pastvinami, a dále ve formě dřevinné parkové zeleně na
veřejných prostranstvích.
Opatření proti vodní erozi budou tvořena opravami a zakládáním záchytných vodních nádrží na vodotečích a
rozšířením využití rozlohy pozemků zemědělské půdy pro louky a pastviny, neboť travní porosty lépe zachytí a vsakují
srážky v místě dopadu.
Návrh a realizace konkrétních protierozních opatření jsou obecně přípustné nebo podmíněně přípustné ve
všech typech ploch v nezastavěném území. Podmíněně přípustné jsou tam, kde by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění
zájmů ochrany přírody a krajiny. Zatravňovací a zasakovací pásy či příkopy nejsou v měřítku tohoto územního plánu
zobrazeny a navrhovány.
E.5. PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA
Záplavové území je stanoveno pro Janovický potok. V tomto pásu se nepřipouští žádná nová výstavba.
Ve správním území městyse Maršovice se nenavrhují žádné stavby protipovodňové ochrany. Záchyt srážkových vod
k ochraně zástavby obcí bude realizován ve stávajících a navrhovaných vodních nádržích a v retenčních nádržích,
situovaných na vodních tocích. Tyto vodní nádrže budou sloužit k regulaci odtoku srážkových i pramenných vod.
E.6. ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ
Zemědělství v řešeném území je a zůstane zastoupeno rostlinnou i živočišnou produkcí. Zemědělství ve
formě pěstování zemědělských plodin (OP) je formou využití volné nezalesněné krajiny řešeného území. Tento stav se
územním plánem potvrzuje.
V řešeném území se vyskytují plochy zahrad a sadů ovocných stromů (ZS) užívané k domácí produkci a
následnému zpracování pro samozásobení. Územní plán vymezuje větší stávající zahrady a sady zejména v zastavěných
územích sídel u pozemků, kam není další zástavbu (zahuštění zástavby) vhodné nebo přípustné rozšiřovat, například
v blízkosti úzkých pásů zeleně, nebo v místech zahrady a sadu patřících k větší usedlosti či statku, které by neměly být
zastavěny z důvodu zachování historických urbanistických půdorysných stop zástavby.
V území se nestanovuje, k jakému účelu budou plochy výroby a skladování – zemědělské konkrétně
využívány, a v jaké kapacitě, neboť tyto údaje nejsou v současnosti k dispozici. Pokud budou v plochách výroby a
skladování – zemědělské umístěny budovy pro ustájení živočišné produkce, například kravíny nebo vepříny, kapacita
živočišných chovů musí být taková, aby vyhověla hygienickým limitům, tj. budoucí hygienická ochranná pásma umožnila
existenci nebo novou výstavbu v sousedních plochách bydlení nebo v sousedních plochách smíšených obytných, a
provoz zařízení jakkoliv negativně neovlivňoval (například četností automobilové dopravy, pachem, estetickým
vzhledem, apod.) užívání ploch, ve kterých je bydlení návrhem územního plánu umožněno.
V ploše výroby a skladování – zemědělské, v jihovýchodní části zastavěného území městysu Maršovice, bude
situována pouze taková výroba, která (mimo výše uvedeného regulativu) nebude zvyšovat zatížení komunikací městyse
nákladní automobilovou dopravou, zejména v případě, že by tato doprava měla směřovat přes Maršovice k budoucí
mimoúrovňové křižovatce s D3 a na dálnici D3. Za této podmínky lze v části plochy situovat a připustit i plochu výroby a
skladování – výrobu nerušící, drobnou řemeslnou výrobu, bez změny územního plánu z plochy VZ na plochu VN.
Plochy určené pro plnění funkce lesa (LH) jsou kategorie lesy hospodářské. Tam, kde současně plní les funkci
územního systému ekologické stability, platí současně a jsou upřednostněny regulativy stanovené pro plochy ÚSES.
Prioritou je zajištění územního systému ekologické stability a s tím související ochrany před využíváním pro hospodaření
(těžbou dřeva). Stávající plochy jsou současně nositelem možnosti turistické rekreace obyvatel v krajině. Nové plochy
pro lesní hospodaření nejsou v návrhu územního plánu městyse Maršovice navrhovány, čímž se však nevylučuje, aby
větší navrhované plochy smíšené nezastavěného území – zeleň krajinná převážně vysoká se případně staly pozemky
lesními.
E.7. REKREACE V KRAJINĚ
Rekreační využití krajiny je obecně přípustné, pokud nedojde k negativnímu ovlivnění hlavního způsobu
využití dotčené plochy s rozdílným způsobem využití nebo k negativnímu ovlivnění zájmů ochrany přírody a krajiny.
Rekreace v krajině je umožněna formou pěší turistiky a cykloturistiky, pro které bude ochráněn stávající systém pěších a
Stránka 21
cyklistických ploch dopravní infrastruktury, v případě střetu se stavbou dálnice D3 bude tento systém veden bez kolize
s automobilovou dopravou.
E.8. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ
Plocha těžby nerostů jako druh plochy s rozdílným způsobem využití se v řešeném území samostatně
nevymezuje, těžební činnost a zpracování nerostných surovin se nepředpokládá a nepřipouští.
F. PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJICH VYUŽITÍ
F.1. OBECNÉ A KONKRÉTNÍ ZÁSADY A PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH
Plochy s rozdílným způsobem využití (dříve funkční plochy) jsou v řešeném území vymezeny podle vyhlášky
č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. V následné tabulce je uveden přehled
všech ploch s rozdílným způsobem využití užitých v tomto územním plánu městyse Maršovice, jejich označení a řazení.
V posledním sloupci je uvedeno, dle kterého paragrafu výše uvedené vyhlášky je plocha stanovena, v závorce pod
názvem plochy je kurzívou pro snazší orientaci uveden i původní název užívaný v územním plánu z roku 1998 a (nebo)
v jeho změnách.
01
BV
02
RI
03
OV
04
OK
05
OS
06
ZP
07
SV
08
DS
09
TI
10
VN
11
VZ
12
VV
13
OP
14
ZS
15
LH
16
17
ZK
18
ZN
název plochy s rozdílným způsobem využití
dle:
Plochy bydlení – individuální, v rodinných domech venkovského typu
§4
(-)
Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci
§5
(plochy individuální rekreace)
Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura
§6
(občanská vybavenost)
Plochy občanského vybavení – komerční zařízení
§6
(-, případně smíšené plochy komerčně výrobní)
Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení
§6
(sportovní plochy)
Plochy veřejných prostranství – s převahou parkově upravených ploch
§7
(veřejná zeleň)
Plochy smíšené obytné – venkovské (smíšené malých sídel)
§8
(smíšená území obytná a výrobní, smíšená území venkovské zástavby)
Plochy dopravní infrastruktury – silniční
§9
(dálnice, silnice, místní komunikace, cesty)
Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě
§ 10
(plochy technické vybavenosti)
Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, drobná a řemeslná výroba
§ 11
(výrobní území nespecifikovaná)
Plochy výroby a skladování – zemědělské
§ 11
(výrobní území nespecifikovaná)
Plochy vodní a vodohospodářské
§ 13
(vodní plochy a toky)
Plochy zemědělské - orná půda
§ 14
(orná půda)
Plochy zemědělské – zahrady a sady
§ § 14
(sady a zahrady)
Plochy lesní – lesní hospodářství
§ 15
(lesy)
Plochy přírodní – ÚSES (viz překryvné značení)
§ 16
(územní systém ekologické stability)
Plochy smíšené nezastavěného území – zeleň krajinná převážně vysoká
§ 17
(vysoká zeleň mimo les)
Plochy smíšené nezastavěného území – zeleň krajinná převážně nízká, přírodní louky a pastviny
§ 17
(louky)
Stránka 22
Pozn.: V plochách bydlení – individuální, v rodinných domech venkovského typu, jsou obsaženy i existující
rodinné domy, které nelze vzhledově a dispozičně jednoznačně považovat za stavby venkovského charakteru. Regulativy
této plochy směřují k začlenění těchto staveb do venkovského prostředí.
V plochách s rozdílným způsobem využití (funkční plochy) se rozumí:
 Stavbami hlavními stavby a výrobky, které plní funkci stavby určeného hlavního (dominantního) využití a přípustného
využití, které rozhodným způsobem ovlivňují využití pozemku.
 Stavbami vedlejšími případně doplňkovými stavby, zařízení a výrobky, které plní funkci stavby přípustného využití, a
které jsou podmiňující pro užívání staveb hlavních (například stavby technické infrastruktury). Dále se stavbou
vedlejší případně doplňkovou rozumí stavby, zařízení a výrobky, které plní funkci stavby přípustného využití, které
doplňují a rozvíjejí způsob využití pozemku stavbou hlavní.
F.2. PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, REGULATIVY SPOLEČNÉ PRO VŠECHNY PLOCHY
Regulativy jsou nástrojem pro usměrňování rozvoje a způsobu využívání území orgány státní správy
(stavebním úřadem). Na území obce je možno umísťovat a povolovat stavby, jejich změny a změny jejich užívání a
rozhodovat o změně využití území a o ochraně důležitých zájmů v území jen v souladu s těmito regulativy. Pro celé
správní území městyse Maršovice se stanovují tyto regulativy společné všem plochám s rozdílným způsobem využití:
Stavby, které neodpovídají navrženému stanovenému využití a regulativům, jsou nadále přípustné, pokud se
jedná o povolený kolaudovaný stav, v tom případě je přípustná pouze jejich nezbytná údržba.
Ve stávající zástavbě sídel je nutno dodržovat princip kontextu a návaznosti na stávající trvalou a hodnotnou
zástavbu, zejména v místech historické zástavby. Zástavbu proluk, přestavby, případné nástavby a dostavby objektů, je
nutno provádět v takové stavební formě a objemovém řešení zástavby (hmotové členění, výška římsy, způsob zastřešení
včetně sklonu střech, apod.), které vhodným způsobem citlivě reagují anebo navazují na převládající charakter a
výškovou hladinu okolního trvale stabilizovaného zastavění.
Na celém správním území městyse Maršovice bude povolována nová zástavba pouze venkovského
charakteru nebo zástavba měřítkem a vzhledově přizpůsobená venkovským stavbám. Zástavba venkovského charakteru
je zástavbou, která odpovídá měřítkem zástavby, hmotami a tvary (například souměrnými šikmými střechami) původní
venkovské historické zástavbě.
Zástavbu pozemku rodinným domem lze připustit jen tehdy, pokud je komunikace zpřístupňující pozemek
rodinného domu, součástí veřejného prostranství o minimální šíři 8 m.
Na celém správním území městyse Maršovice v pohledově exponovaných polohách (například v pohledově
otevřené krajině, na návrších, na horizontech, apod.) se vylučuje výstavba plošně a hmotově rozsáhlých hal a výškově
dominujících staveb.
Na celém správním území městyse Maršovice ve všech plochách s rozdílným způsobem využití je vyloučeno
umisťovat a povolovat stavby a výrobky plnící funkci stavby nebo zařízení pro výrobu elektrické energie transformací
slunečního záření (např. fotovoltaické elektrárny) s výjimkou těch, které budou umístěny na budovách a sloužit pro
jejich potřebu, přitom je třeba brát ohled na okolní zástavbu. Na celém správním území městyse Maršovice je vyloučeno
umisťovat a povolovat stavby větrných elektráren.
Stavby včetně jejich změn situované na pozemcích sousedících s pozemky nemovitých kulturních památek
nesmí nadměrnou hmotou, malým odstupem a nevhodným vzhledem negativně ovlivnit hodnotu a působení nemovité
kulturní památky. Ustanovení vyplývající z jiných právních předpisů, vztahující se k ochraně nemovitých kulturních
památek, nejsou touto podmínkou dotčena.
Na celém správním území městyse Maršovice lze povolit výstavbu tehdy, pokud budou pro její zřízení a
užívání rezervy a parametry ve veřejné infrastruktuře, tj. v dopravní a technické infrastruktuře, v základním občanském
vybavení a veřejných prostranstvích, a výstavba žádným způsobem negativně neovlivní okolní funkce. Každá novostavba
v zastavěné a zastavitelné ploše, byť by byla prvou stavbou v dané ploše s rozdílným způsobem využití, musí mít před
svým povolením vyřešen příjezd veřejným prostranstvím po pozemní komunikaci, jejíž realizace a kolaudace musí
proběhnout před kolaudací novostavby. Každá novostavba musí mít přípustným způsobem vyřešenu a povolenu
likvidaci splaškových a srážkových vod, mít výhledově umožněno napojení na veřejný vodovod a kanalizaci, vyřešeno
napojení na elektrickou energii a mít hygienicky přípustným způsobem vyřešenu výrobu tepla a teplé užitkové vody.
Stejně bude postupováno i u změn stávajících staveb.
Stránka 23
umisťovat a povolovat samostatné stavby a zařízení pro reklamu s výjimkou zařízení ve smyslu § 3 odst. 2 stavebního
zákona určených pro informaci (například firemní název) a reklamních zařízení umístěných na průčelích budovy
provozovny nebo na oplocení pozemku provozovny, které se obsahem sdělení týkají této provozovny, výrobků a služeb
v ní poskytovaných nebo firmy vlastníka nemovitosti, na které jsou umístěné.
Služby spojené s opravou a údržbou (servisem) osobních vozidel je v plochách smíšených přípustné situovat
výhradně jako drobné služby (například výměna pneumatik, opravy elektroinstalace, instalace alarmu, apod.) negativně
neovlivňující okolní prostředí. Údržbu a mytí vozidel lze provádět pouze na místech a v zařízeních k tomu účelu
povolených, vybudovaných, kolaudovaných a udržovaných.
Plné oplocení je přípustné povolit do výše max. 1,8 m. Tímto se nevylučuje oprava a údržba případného
stávajícího povoleného oplocení, pokud je vyšší.
Ve správním území městyse Maršovice je vyloučeno zřizovat zahrádkářské osady.
Doprava v klidu u staveb a zařízení bude zabezpečena v souladu s výpočtem dle příslušné ČSN.
V plochách s rozdílným způsobem využití se připouští situování drobných vodních ploch, které nejsou
vymezeny samostatnou plochou s rozdílným způsobem využití.
Srážkové vody (včetně přívalových srážkových vod) ze střech objektů a zpevněných ploch budou zadrženy
(například v otevřených vodních plochách nebo v zapuštěných retenčních nádržích) na pozemcích staveb pro zálivku
vegetace a vsakovány v maximální možné míře na pozemku stavby.
Srážkové vody (včetně přívalových srážkových vod), které nebude možno zadržet, využít a likvidovat na
pozemku stavby, a srážkové vody ze zpevněných nepropustných ploch veřejných prostranství, budou zadržovány a
vsakovány, pokud to místní technické podmínky dovolí, co nejvíce v nezpevněných plochách veřejných prostranství a
komunikací (například v zatravněných plochách) a poté svedeny povrchovým nebo trubním svodem do nejbližší nádrže
nebo vodoteče, přičemž trubní svody budou doplněny podle prostorových a technických možností a potřeb retencí
v průběhu trasy (například trubní retencí).
Ve správním území městyse Maršovice se nepřipouští výstavba objektů a zařízení, které by svým vzhledem
nebo provozem narušily přírodní prostředí a vzhled krajiny. Výjimku bude tvořit stavba dálnice, která však bude
provázena terénními úpravami v přirozených přírodních tvarech, a výsadbou dřevin, provedenými za účelem
maximálního splynutí s okolním krajinným prostředím.
Zásahy do dřevin stromového a keřového vzrůstu rostoucích v krajině mimo les (kácení) lze provádět
výjimečně, pokud bude provedena nebo zajištěna náhradní či nová výsadba.
Ve správním území městyse Maršovice není dovoleno odstraňovat meze, strže, skalky, studánky a jiné
přírodní útvary.
V nezastavěných územích správního území městyse Maršovice, v plochách zemědělských – orná půda,
v plochách lesních – lesní hospodářství, v plochách přírodních – ÚSES a v plochách smíšených nezastavěného území se
vylučuje umísťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pro těžbu nerostů, vylučuje se umísťovat oplocení vyjma případů
jmenovaných v regulativech (například oplocení lesní školky, dočasné oplocení pastviny elektrickými ohradníky), a dále
stavby ekologických a informačních center, a stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu vyjma případů jmenovaných
v regulativech (například cyklistická stezka, informační tabule), včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí.
Ve volné krajině správního území bude navrhována výsadba autochtonních druhů dřevin, odpovídající
konkrétnímu stanovišti.
umisťovat a povolovat protihlukové stěny a protihlukové valy s výjimkou mostních dálničních staveb, kde se připouští
průhledná nebo průsvitná protihluková clona. Modelace terénu kolem komunikací v mírných přirozených křivkách
odpovídajících morfologii přírodních tvarů terénu, nahrazující protihlukové valy, je přípustná. Ochrana stavby proti
hluku plným oplocením do výše max. 1,8 m je možná.
Návrhy areálů, skupin staveb nebo jednotlivých staveb v zastavitelných plochách, u nichž lze předpokládat
pohyby nákladní nebo i těžké nákladní automobilové dopravy, nebo zvýšení dopravních pohybů osobní automobilové
dopravy na komunikacích, vedených v sousedství obytných staveb, tj. zejména v územích ploch bydlení – individuální
v rodinných domech venkovského typu a ploch smíšených obytných – venkovských, budou doloženy dopravní studií
dokladující nárůst dopravního zatížení na komunikacích v současné době i ve výhledu po realizaci D3 a akustickou studií,
která bude z těchto zátěží vycházet. Stavby lze připustit, pokud studie prokážou splnění hygienických limitů.
Stránka 24
PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, REGULATIVY PLATNÉ PRO KONKRÉTNÍ PLOCHY
Pro každý druh plochy s rozdílným způsobem využití, vymezený v hlavním výkresu (výkres č. 2.2.), jsou
stanoveny níže uvedené funkční a prostorové regulativy, a to v členění Hlavní využití (dominantní), Přípustné využití,
Nepřípustné využití, Regulativy prostorového uspořádání. Tyto regulativy jsou vždy doplněny na začátku kapitoly
Rámcovou charakteristikou plochy. V hlavním a přípustném využití je stanoveno, jaké využití a stavby lze v území
umístit. V regulativech prostorového uspořádání území jsou uvedeny požadavky na prostorové – hmotové a vzhledové
řešení změn stávající zástavby a nově navrhované zástavby. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou rozlišeny
v hlavním výkresu hranicemi s popisem (zkratkou) o dvou písmenech a barvou. K tomuto výkresu se stanovují tyto
regulativy funkčního a prostorového využití:
F.2.1. BV: PLOCHY BYDLENÍ – INDIVIDUÁLNÍ, V RODINNÝCH DOMECH VENKOVSKÉHO TYPU
Rámcová charakteristika:
 plochy rodinných domů venkovského charakteru a měřítka s možnou příměsí obslužných funkcí
(služeb) místního významu nerušících bydlení a s možností provozování drobných hospodářských
činností, včetně drobné zemědělské pěstitelské a chovatelské činnosti, zejména pro samozásobení.
Hlavní využití (dominantní):
 bydlení v samostatně stojících - izolovaných rodinných domech, případně rodinných dvojdomech,
charakteristických venkovským vzhledem nebo tomuto vzhledu a měřítku přizpůsobených, včetně
oplocené okrasné i užitkové zahrady.
Přípustné využití:
 existence stávajících kolaudovaných rodinných domů, které nesplňují kritéria rodinného domu
venkovského typu, jako například rodinné domy městského charakteru, nebo rodinné domy na
2
pozemku menším než 700 m .
 existence stávajících kolaudovaných staveb, jako například provozoven nebo staveb pro rodinnou
rekreaci.
 změna využití stávajících staveb pro rodinnou rekreaci na rodinné domy, za předpokladu velikosti
2
pozemku se stavbou minimálně 700 m a maximální zastavěnosti pozemku 25 %.
 mateřské školky, zdravotnické a sociální služby, sportovně relaxační činnost, to vše jako součást
rodinných domů, pokud vliv činností nebude zhoršovat pohodu bydlení.
 maloobchod, veřejné stravování, kancelář, atelier, drobná řemeslnická dílna, to vše jako součást
rodinných domů, pokud vliv činností nebude negativně ovlivňovat pohodu bydlení (např. hlukem,
četností automobilové dopravy apod.).
 malá ubytovací zařízení (2 až 3 ubytovací pokoje) jako součást stavby rodinného domu, se
zajištěným parkováním na pozemku stavby.
 drobná pěstitelská a chovatelská činnost o takovém rozsahu, který nevyžaduje stanovení pásma
hygienické ochrany mimo vlastní pozemek, to vše pokud vliv činností nebude negativně ovlivňovat
pohodu bydlení (například hlukem, zápachem).
 samostatné garáže a objekty pro odstav drobné zemědělské techniky užívané pro zemědělskou
samozásobovací činnost provozovanou na pozemku
 drobná veřejná prostranství (zpevněné prostory a plochy veřejné zeleně, dětská hřiště)
 nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy
 nezbytné stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo
jejich stavebních úprav podzemní umístění)
 zahrada
Nepřípustné využití:
 jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím
 veškeré využití a veškeré stavby, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo (například
zvýšením dopravní zátěže, potřebou nákladové dopravní obsluhy, hlukem, zápachem, apod.)
narušují pohodu bydlení a kvalitu životního prostředí
 stavby řadových rodinných domů, bytových domů, nové stavby pro rodinnou rekreaci
 maloobchod, veřejné stravování, ubytovací zařízení, kanceláře, ateliery, sklady jako samostatné
stavby;
 výroba, skladování včetně skládek na veřejných prostranstvích, drobné provozovny (například
autodílny, servisy, truhlárny, atd.), které by mohly narušit svým provozováním pohodu bydlení;
Stránka 25
Podmínky prostorového uspořádání:
 minimální velikost nového (odděleného) pozemku pro výstavbu rodinného domu je v Maršovicích
2
2
600 m , v ostatních sídlech 700 m .
 další dělení pozemku rodinného domu, například dle počtu bytů, je nepřípustné.
 umístit rodinný dům nebo provést změnu existující stavby pro bydlení (rodinného domu) nebo
stavby pro rodinnou rekreaci na rodinný dům je přípustné pouze tehdy, je-li pozemek rodinného
domu zpřístupněn komunikací, která je součástí veřejného prostranství o šíři 8 m.
 změnu stavby pro rodinnou rekreaci na rodinný dům je možno provést, pouze pokud pozemek má
2
výměru v součtu zastavěné a nezastavěné plochy minimálně 700 m .
 minimální velikost stavebního pozemku neplatí pro veřejná prostranství, dětská hřiště a stavby pro
dopravní a technickou infrastrukturu.
 celková zastavěnost pozemku rodinného domu (součet půdorysných ploch všech staveb včetně
2
plného oplocení) může být maximálně 25 % z plochy pozemku, nejvýše však 250 m .
 podíl zeleně musí být minimálně 60 % z celkové plochy pozemku
 zástavba bude charakteristického původního venkovského tvaru, tedy souměrného sedlového
o
o
nebo valbového zastřešení, tj. o sklonu cca 40 – 50 , pro klasickou taškovou krytinu; zástavba
s plochou střechou (vyjma garáže), s pultovou střechou (vyjma garáže), s mansardovou střechou,
s nesouměrným nebo nerovnoměrným sklonem zastřešení se nepřipouští.
 při přestavbách v centru sídel je třeba respektovat původní hmotový charakter staveb, zejména
souměrný trojúhelníkový štít.
 regulace rozvojových obytných zón s kapacitou více než 5 RD musí být provedena na základě
jednotného prostorového řešení (například orientace štítů, odstup od komunikací, respektování
uliční čáry)
 doprava v klidu musí být řešena na pozemku příslušné stavby, a to v plném rozsahu zabezpečujícím
umístění vozidel rezidentů i návštěvníků.
 na stavebním pozemku rodinného domu musí být vymezena minimálně dvě odstavná stání pro
osobní vozidla
F.2.2. RI: PLOCHY REKREACE – PLOCHY STAVEB PRO RODINNOU REKREACI
 plochy staveb pro individuální pobytovou rodinnou rekreaci.
Hlavní využití:
 sezónní bydlení v samostatně stojících (izolovaných) stavbách pro rodinnou rekreaci - rekreačních
domech a chatách na oploceném pozemku, s možností využití zahrady nebo její části jako
rekreační, okrasné a užitkové (pro samozásobení rostlinnou produkcí)
 odstav a parkování osobního vozidla na pozemku, garáž
 veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory a veřejná zeleň)
 společná rekreační sportovní zařízení - dětská hřiště, samostatná hřiště pro neorganizovaný sport
dospělých, pokud nejsou vymezena samostatnou plochou s rozdílným způsobem využití, apod.
 nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy a příjezdu k ní, parkoviště
rezidentů i návštěvníků
 prostor pro nádoby na shromažďování komunálního, tříděného a rostlinného odpadu k odvozu a
likvidaci
 změna využití na rodinné domy
 veškeré takové činnosti, využití a stavby, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném
využití (například bydlení v rodinných a bytových domech, výroba, skladování, chov hospodářských
zvířat, apod.).
 veškeré takové činnosti, využití a stavby, které by svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo
narušily či zhoršily hlavní a přípustné využití, kvalitu životního prostředí, kvalitu a estetiku
přírodního prostředí a krajinný ráz.
 další dělení stávajících pozemků za účelem situování dalších novostaveb pro rodinnou rekreaci
Stránka 26
 na pozemku může být situována pouze jedna stavba pro rodinnou rekreaci.
 celková zastavěnost pozemku po stavební úpravě spočívající v půdorysném rozšíření objektu pro
rodinnou rekreaci nebo po novostavbě objektu pro rodinnou rekreaci může být maximálně 15 %
2
z plochy pozemku, nejvýše však 50 m , podíl zeleně musí být minimálně 75 % z plochy pozemku.
 u existujících kolaudovaných staveb lze připustit v případě, že by objekt nebyl vybaven základním
hygienickým vybavením (WC, koupelna), stavební úpravy včetně půdorysného rozšíření umožňující
jeho umístění za předpokladu, že podíl zeleně na pozemku bude minimálně 75 % z plochy
pozemku.
o
o
 zástavba bude souměrného šikmého zastřešení, tj. o sklonu cca 40 – 50 , úpravy staveb na stavbu
s plochou střechou, s pultovou střechou, s mansardovou střechou, s nerovnoměrným nebo
nesouměrným sklonem zastřešení, se nepřipouští.
F.2.3. OV: PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA
 plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, zařízení obslužné sféry
Hlavní využití:
 pozemky staveb, stavby a zařízení základního občanského vybavení pro veřejnou (obecní) správu a
administrativně správní agendu, pro složky integrovaného záchranného systému a ochranu
obyvatel, školství (vzdělávání a výchovu), kulturu, zdravotní a sociální služby, péči o rodinu
(budované zejména v zájmu státu na ochranu zájmů společnosti).
 prodejna (maloobchod), stavby a zařízení tělovýchovy, sportu, krátkodobé rekreace, ubytování,
dočasného ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství, církevní potřeby.
 služby převážně nevýrobního charakteru
 pohotovostní byt, byt správce, jako součást hlavní stavby,
 vedlejší stavby a zařízení bezprostředně související a podmíněné existencí hlavní stavby, jako
například garáže, sklady zahradního nářadí, apod.
 dětská hřiště, školní hřiště, samostatná hřiště pro neorganizovaný sport dospělých
 zahrady, soukromá (vyhrazená) zeleň
 veškeré takové využití a stavby, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití
(například bydlení v rodinných a bytových domech, stavby pro rodinnou rekreaci, a jejich změny,
apod.).
 veškeré využití a veškeré stavby, které by svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušily či
zhoršily užití hlavního a přípustného využití a pohodu bydlení, a zhoršily kvalitu životního prostředí,
či vyžadující pásma hygienické ochrany, například výrobní činnosti s těmito vlivy.
 zařízení zvyšující nad obvyklou míru dopravní provoz
 odstavování nákladních a hospodářských vozidel mimo vyhražená parkoviště.
 skládky a volné skladování vně objektů
 celková zastavěnost stavebního pozemku může být u staveb hlavního a přípustného využití
maximálně 40 % z plochy pozemku, zpevněné plochy maximálně 25 % z plochy pozemku, podíl
zeleně musí být minimálně 35 % z plochy pozemku.
 hlavní stavby mohou mít maximálně dvě nadzemní podlaží a podkroví, podsklepení není touto
podmínkou vyloučeno
 přípustná je zástavba o střeše sedlové, symetrické dle hlavního hřebene, sklon střechy v rozmezí
cca 40° – 50°, dle návazné zástavby, nebo dle převažujících tvarů a sklonů střech v okolí. Zástavba
s plochou nebo pultovou a mansardovou střechou nebo sedlovou střechou s nerovnoměrným
sklonem se vylučuje.
 při umisťování a povolování staveb a zařízení či změn dokončených staveb v již zastavěném území
Stránka 27


bude přihlédnuto při prostorovém, materiálovém a barevném řešení k okolní stabilizované trvalé
zástavbě vykazující urbanistickou a architektonickou kvalitu, a k charakteru prostředí.
doprava v klidu musí být umístěna na stavebním pozemku příslušné stavby, a to v rozsahu
zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu. Mimo
stavební pozemek se připouští řešení dopravy v klidu, pokud bude takový prostor vyhrazen pouze
pro danou stavbu, bude v jejím přímém sousedství, mimo komunikace, v přímé návaznosti na
kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury, a stavba z něj bude snadno, bezpečně a
krátce přístupná.
prostory pro nádoby na komunální odpad a tříděný odpad (kontejnerová stání) pro danou stavbu
budou umístěny na pozemku stavby.
F.2.4. OV: PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ
 plochy převážně komerční občanské vybavenosti, zařízení obslužné sféry
Hlavní využití:
 pozemky staveb, stavby a zařízení občanského vybavení pro školství (vzdělávání a výchovu),
kulturu, zdravotní a sociální služby, pohřební služby a církev, jiné – převážně nevýrobní služby,
maloobchod, tělovýchovu, sport, rekreaci, ubytování, stravování, vědu a výzkum, lázeňství,
církevní potřeby, apod. (budované zejména za účelem zisku fyzických a právnických osob).
 pohotovostní byt, byt správce, jako součást hlavní stavby, byt majitele
 vedlejší stavby a zařízení bezprostředně související a podmíněné existencí hlavní stavby, jako
například garáže, sklady zařízení, zahradního nářadí, apod.
 dětská hřiště, školní hřiště, samostatná hřiště pro neorganizovaný sport dospělých
 zahrady, soukromá (vyhrazená) zeleň
 veškeré takové využití a stavby, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití
(například bydlení v rodinných a bytových domech, stavby pro rodinnou rekreaci, a jejich změny,
apod.).
 veškeré využití a veškeré stavby, které by svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušily či
zhoršily užití hlavního a přípustného využití a pohodu bydlení, a zhoršily kvalitu životního prostředí,
či vyžadující pásma hygienické ochrany, například výrobní činnosti s těmito vlivy.
 zařízení zvyšující nad obvyklou míru dopravní provoz
 odstavování nákladních a hospodářských vozidel mimo vyhražená parkoviště.
 celková zastavěnost stavebního pozemku může být u staveb hlavního a přípustného využití
maximálně 40 % z plochy pozemku, zpevněné plochy maximálně 25 % z plochy pozemku, podíl
zeleně musí být minimálně 35 % z plochy pozemku.
 hlavní stavby mohou mít maximálně dvě nadzemní podlaží a podkroví, podsklepení není touto
podmínkou vyloučeno
 přípustná je zástavba o střeše sedlové, symetrické dle hlavního hřebene, sklon střechy v rozmezí
cca 40° – 50°, dle návazné zástavby, nebo dle převažujících tvarů a sklonů střech v okolí. Zástavba
s plochou nebo pultovou a mansardovou střechou nebo sedlovou střechou s nerovnoměrným
sklonem se vylučuje.
 při umisťování staveb a zařízení či změn dokončených staveb v již zastavěném území bude
přihlédnuto při prostorovém, materiálovém a barevném řešení k okolní stabilizované trvalé
zástavbě vykazující urbanistickou a architektonickou kvalitu, a k charakteru prostředí.
 doprava v klidu musí být umístěna na stavebním pozemku příslušné stavby, a to v rozsahu
zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu. Mimo
stavební pozemek se připouští řešení dopravy v klidu, pokud bude takový prostor vyhrazen pouze
Stránka 28

pro danou stavbu, bude v jejím přímém sousedství, mimo komunikace, v přímé návaznosti na
kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury, a stavba z něj bude snadno, bezpečně a
krátce přístupná.
prostory pro nádoby na komunální odpad a tříděný odpad (kontejnerová stání) pro danou stavbu
budou umístěny na pozemku stavby.
F.2.5. OS: PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ
 plocha specifického občanského vybavení pro tělovýchovu a sport - sportovní areály, sportovní
stavby, větší hřiště, apod.
Hlavní využití:
 stavby a zařízení tělovýchovy a sportu, sportovní relaxace a rekreace pro veřejnost i neveřejné
užívání (zařízení komerčního charakteru a klubová zařízení s regulovaným přístupem veřejnosti)
 doprovodné služby pro provoz sportovního zařízení (například klubovny, šatny, sociální zázemí,
služební prostory, úschovny sportovních potřeb a pomůcek, prostory pro údržbu staveb a území
vymezeného pro danou funkci).
 kulturní a společenské využití (například venkovní koncerty, plocha se sokolovnou)
 zařízení služeb a maloobchodu související přímo se sportovně rekreační vybavenosti (opravna
sportovních pomůcek, prodej sportovního zboží a vybavení)
 občerstvení (stravování) a dočasné ubytování doplňující hlavní využití (hlavní stavbu), případně byt
správce.
 veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory a veřejná zeleň).
 zeleň po obvodu plochy (areálu), zejména zeleň kompaktní, vysoká, izolační, estetická
 oplocení (ohrazení) pozemku
 zařízení pro neorganizovaný sport – dětská hřiště a malá hřiště pro veřejnost
 hlavní a přípustné využití nesmí provozem (hlukem, frekvencí dopravy, nočním osvětlováním)
negativně ovlivňovat a zasahovat sousední pozemky, zejména zástavbu s byty nebo zástavbu pro
rodinnou rekreaci
 veškeré takové stavby a využití, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití, které
by hlukem a prachem nebo emisemi narušily užívání vlastní plochy a ploch v jejím okolí (zejména
zástavbu s byty), veškerá výroba, sklady, pěstitelské a chovatelské činnosti, bydlení, stavby pro
rodinnou rekreaci.
 vedlejší doplňkové stavby, které prokazatelně nejsou nezbytné pro užívání stavby hlavní.
 všechny činnosti, které by omezovaly a narušovaly hlavní funkci (sportovní a sportovně rekreační)
 výrazné terénní úpravy a vysoké plné opěrné zdi
 zeleň na rostlém terénu musí dosahovat výměry minimálně 15 % z plochy pozemku (areálu),
přičemž do této plochy se nezapočítá travnaté hřiště.

při návrhu objektu je třeba brát ohled na okolní zástavbu a regulaci odvozovat od ní. Objekty
nesmí objemem (kompaktním tvarem, výškou) dominovat a narušit charakter okolního prostředí a
krajinného rázu.
 plochy s vyšším podílem zpevněných ploch neumožňujících zasakování srážkových vod musí mít
vyřešené zdržení srážkových (přívalových) vod a vyřešené odvodnění s přednostním vsakováním na
pozemku stavby, v areálu.
zajišťujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu. Mimo pozemek
se připouští řešení dopravy v klidu, pokud bude takový prostor vyhrazen pouze pro danou stavbu,
bude v jejím sousedství, mimo komunikace, v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy
dopravní infrastruktury, a stavba z něj bude snadno, bezpečně a krátce přístupná.
Stránka 29
F.2.6:
ZP: PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – S PŘEVAHOU PARKOVĚ UPRAVENÝCH PLOCH
 plochy veřejně přístupné s výraznou převahou ploch zeleně, zejména dřevinné, parkově upravené
nebo udržované, převažující nad zatravněnými a zpevněnými plochami; plochy situované v sídle
(v zastavěném území, zastavitelných plochách a v plochách přestavby), obvykle pro krátkodobé
setrvání a oddych obyvatel sídla, pro estetický, okrasný, izolační, ochranný a doprovodný účel.
Hlavní využití:
 parky, parkově upravené plochy, průběžně udržované, doplňované a obnovované sídelní zeleně
obvykle volně přístupné veřejnosti.
 pobytové plochy zatravněné, částečně nebo zcela zpevněné až nepokryté vegetací, například
plochy pro setkávání obyvatel, krátkodobý odpočinek a relaxaci,
 cesty pro pohyb pěších, s případným omezeně možným pohybem motorových vozidel
 dětská hřiště, pískoviště, menší hřiště a prvky pro volnočasové aktivity, drobné stavby zahradní
architektury a drobná architektura, sochařská díla,
 drobné vodní toky a plochy,
 ochranná zeleň v sídle (ochrana proti prašnosti, splachům, povětrnosti, šíření hluku a škodlivin
v ovzduší), souvislý pás obvykle smíšeného porostu dřevin se zapojeným keřovým patrem
 zeleň podél veřejných komunikací uvnitř zástavby,
 fragmenty krajinné prostorotvorné zeleně v sídle v přírodě blízkém stavu,
 oplocení zeleně pro regulování (omezení) přístupu veřejnosti
 nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti a údržby plochy (například
parkování návštěvníků parku, pohotovostní parkování návštěvníků sídla, plochy pro pohyb vozidel
údržby cest a zeleně, apod.),
 nezbytné stavby technické infrastruktury zejména pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí
nebo jejich stavebních úprav podzemní umístění)
 plochy nejsou zastavitelné stavbami, které nejsou uvedeny v hlavním a přípustném využití.
 skládky, skladování materiálu
 nové výsadby veřejné zeleně koncipovat přednostně z domácích listnatých dlouhověkých dřevin
 zpevněné plochy budou tvořit maximálně 15 % celkové výměry plochy.
F.2.7. SV: PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - VENKOVSKÉ (SMÍŠENÉ MALÝCH SÍDEL)
 plochy smíšené obytné ve venkovských sídlech, obvykle zejména v centrálních částech těchto sídel,
s rodinnými domy venkovského typu, se statky, s usedlostmi a s původními rodinnými domy
drobných zemědělců nebo drobných živnostníků zabývajících se činností mimo sféru zemědělské
výroby (objekty s případným hospodářským zázemím), s možností umístění vybavenosti, obslužné
sféry a drobné nerušící výrobní činnosti místního významu, s možností pěstební činnosti v zázemí
užitkových zahrad a sadů, s možností omezeného chovu domácích zvířat. Objekty situované
izolovaně, částečně či úplně uzavírající vnitřní dvůr (areál statku), nebo tvořící řadu (zástavba
tvořící uliční frontu).
Hlavní využití:
 převažující bydlení v objektech venkovského charakteru s možností umístění a provozování
vybavenosti, nerušících nevýrobních i výrobních služeb, tj. drobné nerušící řemeslné výroby,
drobné zemědělské výroby, pěstitelství, chovatelství domácího zvířectva (například smíšené využití
areálů bývalých statků), pokud vliv těchto činností nebude negativně zasahovat sousední pozemky
s bydlením či s rodinnou rekreací a ovlivňovat pohodu jejich užívání (například zápachem, hlukem,
četností dopravy, apod.). Samostatné bydlení, víceúčelové stavby s bydlením, případně i stavby
bez zastoupení funkce bydlení.
 stávající rodinné domy
Stránka 30

vedlejší stavby a zařízení bezprostředně související a podmíněné existencí hlavní stavby, jako
například garáže, bazény, altány, stodoly, skladové objekty
 stávající stavby pro rodinnou rekreaci a jejich přestavba na objekty hlavního a přípustného využití
 drobná zařízení veřejné administrativy, školství, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, sportu,
rekreace,
 drobné provozovny pro služby, například maloobchod, veřejné stravování a ubytování – penziony,
kanceláře, ateliery, apod.
 drobné řemeslné dílny a zařízení drobné výroby a opravárenství (přípustné jsou i drobné úpravné
opravny osobních automobilů s parkováním na vlastním pozemku a bez vnějšího skladování a
skládek) bez negativního vlivu na pohodu bydlení a kvalitu prostředí, tj. provozovna nesmí svými
negativními vlivy (například hlukem, prachem, emisemi, četností dopravy, ale i estetikou prostředí)
negativně ovlivňovat okolní využití a stavby, zejména pohodu bydlení.
 drobná výrobní zařízení pro zpracování zemědělské produkce
 užitkové zahrady (tj. zahrady s možností rostlinné produkce zemědělských plodin a zeleniny) a
ovocné sady, pokud nejsou vymezeny jako samostatná plocha s rozdílným způsobem využití
 zemědělská produkce - chovatelství domácího zvířectva v rámci zemědělské malovýroby s pásmem
hygienické ochrany, které nepřesáhne pozemek provozovatele a nezasáhne ani případnou obytnou
funkci na pozemku provozovatele.
 veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory a veřejná zeleň, dětská hřiště)
 jakékoli jiné nejmenované využití přímo nesouvisející s hlavním či přípustným využitím.
 všechny takové druhy činností a využití staveb, které by svými negativními vlivy přímo nebo
nepřímo (například hlukem, prachem, zápachem, emisemi, vyvolanou autodopravou) nepřijatelně
narušily využití okolních pozemků uvnitř smíšené funkční plochy, negativně ovlivnily pohodu
bydlení, nebo využití okolních funkčních ploch, a kvalitu životního prostředí, např. kapacitnější
výrobní, opravárenská a skladovací činnost, velkoobchodní činnost, frekventované autoservisy
osobních a nákladních vozidel, apod., tj. činnosti s možným dopadem na životní prostředí a na
sousední nemovitosti.
 využití, které by jakkoliv (i esteticky) znehodnotilo bydlení a estetiku prostředí, například venkovní
skladování na soukromých pozemcích (v areálech) i na veřejných pozemcích.
 odstav nákladních a hospodářských vozidel a strojů na veřejných prostranstvích a komunikacích
 v zastavitelných plochách je přípustná minimální velikost stavebního pozemku určeného pro hlavní
2
stavbu 700 m .
 stavební pozemek musí mít i v případě po oddělení jakékoliv části pozemku v součtu zastavěné
2
parcely a dalších pozemkových parcel velikost minimálně 700 m
 další dělení pozemku stavby hlavní na díly, například dle počtu bytů, je nepřípustné
 minimální velikost stavebního pozemku neplatí pro veřejná prostranství, dětská hřiště a stavby pro
dopravní a technickou infrastrukturu
 celková zastavěnost pozemku u novostavby nově vymezeného pozemku může být maximálně 30 %
z plochy pozemku, u stávajících staveb může být rozšířen půdorys, pokud nepřekročí 30 % z plochy
pozemku
 podíl zeleně musí být minimálně 50 % z celkové plochy pozemku.
 hlavní stavby mohou mít výškově maximálně dvě nadzemní podlaží (přízemí, patro) a podkroví,
podsklepení není touto podmínkou vyloučeno
 u zástavby je přípustná střecha sedlová, valbová, symetrická dle hlavního hřebene, se sklonem
střechy v rozmezí cca 40° – 50°, pro klasickou taškovou krytinu; stavby s rovnou střechou (vyjma
garáže), s pultovou střechou, s mansardovou střechou nebo s nesouměrným a nerovnoměrným
sklonem střechy se nepřipouštějí.
 zástavba musí hmotou (zejména objemem a výškou zastavění) a architekturou i členěním
respektovat měřítko a kontext okolní venkovské zástavby a urbanistický charakter sídla, vycházející
z historického urbanistického vývoje a půdorysných historických urbanistických stop.
 při umisťování staveb a zařízení či změn dokončených staveb v zastavěném území, zejména
Stránka 31


v centrálních částech sídel, bude dodržen při prostorovém, materiálovém a barevném řešení
charakter prostředí a architektonický výraz okolní stabilizované původní trvalé zástavby vykazující
urbanistickou a architektonickou kvalitu.
dostavby v prolukách musí být svým umístěním a tvary přizpůsobeny okolní zástavbě.
doprava v klidu musí být umístěna na stavebním pozemku příslušné stavby, a to v rozsahu
zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu dle
příslušného právního předpisu. Vně stavebního pozemku se připouští řešení dopravy v klidu,
pokud bude takový prostor vyhrazen pouze pro danou stavbu, a bude v jejím přímém sousedství.
F.2.8. DS: PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – SILNIČNÍ
 převážně stavby pozemních komunikací (automobilové, cyklistické a pěší).
Hlavní využití:
 pozemky a stavby dopravních zařízení a dopravního vybavení pro dopravu v pohybu i v klidu –
komunikace pro motorová vozidla, pro cyklistický i pěší pohyb, nebo jejich kombinaci.
 mosty, lávky, opěrné zdi,
 stavby a terénní úpravy omezující šíření hluku, apod.
 doprovodné stavby a zařízení pro dopravu v klidu – samostatná a záchytná parkoviště, odstavné a
parkovací zálivy, samostatné garáže
 čerpací stanice pohonných hmot včetně myčky a drobných servisních služeb
 stavby zastávek, nástupních ostrůvků a čekáren sloužící silniční hromadné dopravě
 stavby informačních systémů, dopravního značení, technické vybavení komunikací a jejich
křižovatek
 veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch, prostory přístupné každému bez omezení,
 veřejná průběžně udržovaná zeleň včetně izolační a doprovodné a zeleň přilehlých výkopů a
násypů, pokud není stanovena samostatnou funkční plochou.
 oplocení
 stanoviště nádob na komunální odpad (tříděný odpad)
jejich stavebních úpravách podzemní umístění)
 využití, stavby a zařízení, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití.
 stavby a zařízení pro reklamu
 bude sledována segregace motorové a nemotorové (pěší, cyklistické) dopravy za účelem zajištění
větší bezpečnosti pohybu na komunikacích
 součástí stavebních úprav stávajících dopravních staveb nebo výstavby nových dopravních staveb
musí být stavby nebo opatření omezující v zastavěném i zastavitelném území šíření hluku do
sousedních ploch nad limitní (přípustnou) mez a výsadba doprovodné zeleně.
F.2.9.
TI: PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – INŽENÝRSKÉ SÍTĚ
 plochy areálů a plošných staveb technického vybavení
Hlavní využití:
 stavby a zařízení technického vybavení pro jímání, úpravy i rozvod vody, jímání, přečerpávání a
likvidaci splaškových odpadních i srážkových vod, zásobování plynem, zásobování elektrickou
energií (nikoliv výroba), pro telekomunikaci, a stavby s nimi provozně související, převážně pod
oplocením, bez přístupu veřejnosti, které nejsou zahrnuty do jiných ploch s rozdílným způsobem
využití.
 plochy a stavby pro montáž, obsluhu, údržbu a opravy
 doplňující činnosti v souvislosti se stanoveným účelem využití (například využití areálu čistírny
odpadních vod pro sběr, skladování a třídění odpadu, vznikajících frakcí, zpracování bioodpadu)
Stránka 32


nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy včetně dopravy v klidu
stavby liniové technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich
stavebních úprav podzemní umístění).
 oplocení
 zeleň, izolační zeleň po obvodu pozemku stavby a zařízení technické infrastruktury
 veškeré takové stavby a využití, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití a
nesouvisí s technickou infrastrukturou, omezují nebo narušují hlavní funkci plochy nebo narušují
životní prostředí.
 fotovoltaické a větrné elektrárny
 vedlejší doplňkové stavby, které prokazatelně nejsou nezbytné pro užívání hlavní stavby.
 podíl zeleně musí být minimálně 15 % z celkové plochy pozemku stavby a zařízení technické
infrastruktury.
 v případě potřeby takového objemu či výšky stavby, který by měl nepříznivý dopad na okolí či
panorama sídla či vjem krajiny, lze stavbu umístit jen za předpokladu, že stavba je nezbytná pro
funkci sídla a není možno ji technicky řešit jiným citlivým způsobem nebo lokalizovat v jiné méně
exponované poloze.
 doprava v klidu, pokud ji zařízení vyžaduje, musí být umístěna na pozemku příslušné stavby, a to
v rozsahu zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu dle
příslušného právního předpisu. Vně stavebního pozemku se připouští řešení dopravy v klidu,
pokud bude takový prostor vyhrazen pouze pro danou stavbu, a bude v jejím přímém sousedství.
F.2.10. VN: PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – VÝROBA NERUŠÍCÍ, DROBNÁ ŘEMESLNÁ VÝROBA
 plochy menších výrobních areálů lehkého průmyslu, malovýroby, řemeslné či přidružené výroby,
výrobních i nevýrobních obslužných provozů a služeb, nepřekračující svými případnými negativními
vlivy hranice areálu a nezatěžující četností dopravy okolí.
Hlavní využití:
 výroba nerušící (neovlivňující okolí funkční plochy), sklady, prodejní plochy a prodejní sklady.
 výrobní i nevýrobní opravárenské, servisní služby, skladování a čerpání pohonných hmot, údržba
vozidel, základny automobilové dopravy, nevýrobní služby, které není vhodné situovat v obytném
území (například psí útulek)
 základna hasičského záchranného sboru
 základna pro údržbu veřejných prostranství (komunikací, technické vybavenosti, zeleně)
 administrativní a vědeckovýzkumná činnost, obchodní plochy, stavby a zařízení, výstavní prostory,
stravovací zařízení
 doplňující zdravotní, společenská, sportovní a relaxační zařízení pro zaměstnance
 školství – učiliště s praktickou výukou výrobní činnosti
 pohotovostní ubytování, služební byt (například byt správce, ostrahy) jako součást hlavní stavby,
 neveřejné zpevněné a manipulační plochy a areálová zeleň
 veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory i veřejná zeleň)
 stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy
 stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich
rekonstrukcí podzemní umístění).
 veškeré takové stavby a využití, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití
 výroba vyvolávající hluk, exhalace, prašnost, zápach, který by se mohl šířit za hranice areálu (za
hranice plochy VN)
 vliv činnosti nesmí negativně ovlivnit kvalitu životního prostředí, kvalitu užívání okolních pozemků,
obytné prostředí okolních území, a to ani vyvolanou dopravou. Vyvolaná nákladní automobilová
doprava (navýšení zátěží komunikačního systému sídla), u níž nelze technicky vyloučit průjezd po
komunikaci sousedící s územím s obytnou a smíšenou funkcí, musí být prokazatelně minimálního
rozsahu.
Stránka 33

vylučují se provozy, u kterých lze reálně předpokládat podstatnější navýšení dopravních pohybů
nákladních a těžkých nákladních vozidel a zvýšené zatížení životního prostředí zasahující do okolí
vně plochy, tedy činnosti s možným častým přesunem objemnějších množství materiálů a výrobků,
 vedlejší stavby a zařízení, která prokazatelně nejsou nezbytné pro užívání hlavní stavby a lze je
umístit jako součást dispozice hlavní stavby.
 celková zastavěnost pozemku může být maximálně 40 % z plochy pozemku
 areály je nutno doplňovat po obvodu sousedícím s krajinou nejpozději při nové výstavbě nebo
přestavbě pásem izolační zeleně
zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu.
 v případě potřeby takového objemu či výšky stavby, který by měl nepříznivý dopad na okolí,
panorama sídla či vjem krajiny (krajinný ráz), nelze stavbu umístit.
 na pozemku stavby budou prostory pro nádoby na komunální a tříděný odpad (kontejnerová
stání).
F.2.11. VZ: PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÉ
 plochy areálů nerušící zemědělské výroby.
Hlavní využití:
 plochy areálů zemědělské výroby pro zpracování rostlinných produktů zemědělské prvovýroby,
nepřekračující svými negativními vlivy hranice areálu.
 plochy a stavby pro živočišnou produkci - chov hospodářských užitkových zvířat (vyjma výběhů na
pastviny)
 zemědělské služby
 výrobní i nevýrobní zpracovatelské, opravárenské, servisní služby (přidružená drobná výroba)
 stavby pro údržbu, servis (mechanizační dílny) a garážování vozidel zemědělské techniky
 doprovodné sklady zemědělské produkce a krmiv a přístřešky
 základna hasičského sboru
 umísťování staveb a zařízení pro údržbu a úklid komunikací, cest a veřejných prostranství
 umísťování staveb a zařízení lesního hospodářství pro údržbu plochy lesa a obnovu zeleně
 skladování a čerpání pohonných hmot
 doplňující využití - administrativní a vědeckovýzkumná činnost, obchodní a výstavní plochy,
(zejména pro maloobchod a velkoobchod spojený s vyráběným sortimentem), šatny, sociální
zařízení pro zaměstnance
 školství – učiliště s výukou zaměřenou na znalosti související s hlavním a přípustným využitím,
pokud to umožní hygienické ochranné pásmo
 prostory pro ostrahu, ubytování nebo byt správce, pokud to umožní hygienické předpisy
 neveřejné zpevněné a manipulační plochy a areálová zeleň včetně zahrady, sadu
 stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy
 stavby liniové technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich
stavebních úprav podzemní umístění).
 veškeré takové stavby a využití, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití
 provozy s negativními účinky staveb a jejich zařízení životní prostředí a na okolní obytné území,
například takové provozy, u kterých lze předpokládat celoroční nadměrné množství dopravních
pohybů nákladních a těžkých nákladních vozidel a zvýšené zatížení životního prostředí zasahující
do okolí vně plochy, výroba vyvolávající hluk, škodlivé exhalace, prašnost, zápach, které se mohou
šířit za hranice areálu, do obydlených území.
 samostatně situované vedlejší stavby a zařízení, která lze umístit jako součást dispozice hlavní
stavby.
 bydlení vyjma případného bytu správce.
Stránka 34
 kapacita chovu hospodářských zvířat musí být stanovena tak, aby pásmo hygienické ochrany
nezasahovalo hygienicky chráněné funkce v zastavěných i zastavitelných plochách
 vliv činnosti a vzhled stavby (tvar stavby ve venkovském prostředí, měřítko - rozloha, hmotnost,
výška stavby) musí být parametry, materiálem i barevností přizpůsobeny sídlu a krajině, tj. nesmí
negativně svojí půdorysnou rozlohou a výškou přesahovat rozlohu a výšku stávající historické
zástavby, a tím ovlivnit charakter vzhledu sídla, estetiku životního prostředí a vzhled krajiny
(krajinný ráz). Novostavby ve stávajících areálech VZ nepřesáhnou výšku stávajících staveb.
Novostavby v nových návrhových plochách VZ nepřesáhnou průměrnou výšku staveb stávající
zástavby obce.
 v případě potřeby takového objemu či výšky stavby, které by měly nepříznivý dopad na okolí,
panorama sídla či vjem krajiny (krajinný ráz), a působily dominantně v dálkových pohledech, nelze
stavbu umístit.
 areály je nutno doplňovat nejpozději při nové výstavbě nebo přestavbě po vnitřním obvodu areálu
(při hranici se zástavbou i při hranici s volnou krajinou) pásem dřevinné zeleně s funkcí hygienicky i
pohledově ochrannou a estetickou
zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu dle
příslušného právního předpisu.
 na pozemku stavby musí být prostory pro nádoby na komunální, tříděný, rostlinný a případně jiný
separovaný odpad (kontejnerová stání). Zemědělská činnost a zemědělské odpady nesmí pachem
zasahovat do ploch bydlení a ploch smíšeného obytného území.
 Ve stávající i navrhované ploše výroby a skladování – zemědělské (VZ) na stavební parcele č. parc.
127 a na částech pozemkové parcely č. parc. 125/4, k. ú. Zderadice, nepřekročí množství
chovaných zvířat kapacitu chovu (ustájení) hovězího dobytka, stanovenou v rozhodnutí o umístění
stavby (haly) na stavebním pozemku č. parc. 127, k. ú. Zderadice. Část pozemku č. parc. 125/4, k.
ú. Zderadice, navržená v tomto územním plánu k rozšíření plochy výroby a skladování –
zemědělské, nebude využita k situování objektů, které by vytvořily nežádoucí hmotovou nebo
výškovou lokální dominantu.
 Ve stávající i navrhované ploše výroby a skladování – zemědělské (VZ) na stavební parcele č. parc.
124 a na části pozemkové parcely č. parc. 266/2, k. ú. Zderadice, nepřekročí množství chovaných
zvířat kapacitu chovu (ustájení) hovězího dobytka, stanovenou v rozhodnutí o umístění stavby
(haly) odchovny mladého dobytka a fekální jímky na stavebním pozemku č. parc. 124, v k. ú.
Zahrádka u Benešova) a v kolaudačním rozhodnutí, tj. maximální počet 50 ks jalovic, 20 ks telat a
55 ks skotu na výkrm, za předpokladu současného plnění ostatních regulativů předepsaných tímto
územním plánem.
 Části pozemku č. parc. 266/4, 266/5, 277, k. ú. Zahrádka u Benešova, umístěné v návrhové ploše
výroby a skladování – zemědělské (VZ), je možno využít pouze k situování staveb se skladovacím
prostorem a zařízením pro rostlinnou zemědělskou výrobu (například pro uskladnění rostlinných
produktů, garážování zemědělské techniky), a to za předpokladu současného plnění ostatních
regulativů předepsaných tímto územním plánem.
F.2.12. VV: PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
 plochy vymezené za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochrany před jejich
škodlivými účinky a ochrany před suchem, regulace vodního režimu území a plnění dalších
požadavků stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany
přírody a krajiny.
Hlavní využití:
 vodní toky, potoky, vodní plochy - vodní nádrže, rybníky
 stavby a zařízení sloužící k funkčnosti, provozu údržbě a k obnově plochy vodní a vodohospodářské
(například hráze, jezy, rybí propusti, jímání vody, stavidla - výpusti, zpevněné vjezdy, apod.),
opatření umožňující údržbu toků
Stránka 35







revitalizace toků
protipovodňová opatření (případně i stavby) a terénní úpravy pro zamezení rozlivu vod, vodní erozi
stavby k provozování rekreačních vodních sportů, nepobytová rekreace, koupání
nástupní prostory požární techniky pro čerpání vody
chov ryb - drobné stavby a zařízení pro chov ryb
související přírodní plochy
veřejná prostranství (zejména veřejná zeleň, výsadby pásů průběžné doprovodné břehové zeleně
přístupné bez omezení - oplocení),
 břehové plochy a svahy, kde nelze jednoznačně stanovit rozhraní mezi vodní plochou a pobřežím,
nebo kde hladina kolísá
 nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti (přístupu a údržby) plochy vodní a
vodohospodářské, účelové cesty hospodářské a rekreační, propusti pod komunikacemi
 nezbytné stavby liniové technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí
nebo jejich stavebních úprav podzemní umístění).
 vodní plochy jsou nezastavitelné stavbami s výjimkou těch, které jsou uvedeny v hlavním nebo
přípustném využití; tímto regulativem nejsou dotčena zákonná ustanovení zvláštního právního
předpisu (například vodního zákona) vylučující jiné stavby.
 veškerá činnost a využití ohrožující hlavní funkce krajiny a vzrostlou zeleň, s výjimkou zdravotních
probírek
 změny vodního režimu vedoucí ke snižování retenční schopnosti krajiny
 nepřirozené stavební zpevňování koryt, regulace toků spočívající v jejich napřimování
 zatrubňování vodních toků
 oplocení vodních ploch a toků
 zřizování skládek, skladování materiálů
 stavby, které neslouží k zajištění podmínek pro nakládání s vodami, nesmí bránit průtoku nebo
odtoku záplavových vod
 v záplavovém území a v aktivní zóně záplavového území platí omezení podle zvláštního právního
předpisu.
 v případě překryvného značení pro plochy přírodní – pro ÚSES platí přednostně regulativy pro
plochu přírodní - ÚSES.
 v manipulačním pruhu o minimální šíři 8 m od břehové čáry podél významného vodního toku
Maršovického, Janovického a Zahořanského potoka na každou stranu, a v manipulačním pruhu šíře
min. 6 m od břehové čáry podél ostatních drobných vodních toků na každou stranu, se nepřipouští
situování staveb včetně oplocení z titulu umožnění zákonem stanovené správy a údržby vodního
toku správcem vodního toku. Toto pásmo nesmí obsahovat překážky k realizaci výše uvedené
činnosti.
 u vodní nádrže (rybníku) Stejc se stanovuje účel využití mj. jako nádrže se zásobárnou vody do
cisteren hasičského záchranného sboru, a bude u ní vyhrazen volný dopravní prostor pro zastavení
a možnost čerpání vody. Tím se nevylučuje využití jiných vodních nádrží (vytvoření příjezdu,
čerpacího místa a stálé nadržení) k uvedenému účelu.
F.2.13. OP: PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – ORNÁ PŮDA
 plochy k zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití – rostlinné produkce.
Hlavní využití:
 obhospodařování zemědělského půdního fondu – plochy orné půdy užívané k jejímu účelu nebo i
ležící dočasně ladem.
 zelinářské kultury, květinářské kultury
 meliorační zařízení (odvodnění, závlahy) obvykle na trvale obhospodařovaných půdách
 přírodní plochy převážně nízké zeleně, sečené i nesečené louky, pastviny – ladem ležící orná půda
s minimální údržbou ploch dočasně neobhospodařovaných (sečení, pasení), zatravňování méně
kvalitních půd
Stránka 36



realizace protierozních opatření (zasakovací travnaté pásy, zelené remízy, meze)
drobné vodní plochy,
nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy – polní cesty vozidlové
zemědělské – účelové, využitelné případně i pro pohyb cyklistů a pěších, nevymezené v územním
plánu samostatnou plochou s rozdílným způsobem využití
 stavby liniové technické infrastruktury
 plochy jsou nevyužitelné funkcemi a nezastavitelné stavbami s výjimkou těch, které jsou uvedeny
v hlavním a přípustném využití.
 oplocení
 zřízení vinic a chmelnic
 zřizování skládek
 nestanovují se
F.2.14. ZS: PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – ZAHRADY A SADY
 plocha určená k situování sadů mimo zastavěné území.
 plocha zahrady nebo několika sousedících zahrad v zastavěném území, která zpravidla svou
výměrou překračuje obvyklou velikost zahrady na pozemcích u staveb pro bydlení, u staveb pro
rodinnou rekreaci nebo u smíšených víceúčelových staveb, a která není vhodná a není určena
k zastavění.
Hlavní využití:
 zahrady s převážně užitkovou zelení ovocných stromů, ovocné sady v nezastavěném území

plochy zahrad zejména s ovocnými stromy a s možnou doplňující rostlinnou produkcí nebo
s okrasnou užitkovou funkcí (květiny, okrasná zeleň, nebo jiné druhy dřevin nežli jen ovocné
stromy) v zastavěném území, zastavitelných plochách a případně v plochách přestavby), u kterých
je zástavba vyloučena s výjimkou případů uvedených v přípustném využití.
 drobné objekty například pro skladování nářadí k obhospodařování plochy či k úschově zahradního
nábytku, tj. pro činnost spojenou s užíváním zahrady
 včelí úl, či několik včelích úlů o takovém počtu včelstev, který nezpůsobí zvýšení intenzity pohybu
včel u sousedních pozemků nad obvyklou míru a běžný výskyt.
 oplocení
 nezbytné plochy dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti zahrady nebo sadu – účelové
nezpevněné cesty pro zajištění údržby, přístupu hospodářské techniky a pohybu pěších
 liniové stavby technické infrastruktury (u novostaveb či stavebních úprav se upřednostňuje
podzemní umístění), studny
 drobné vodní plochy
 drobné intenzivní zahradní kultury (například záhony zeleniny, obilnin, luštěnin, vinné révy, květin,
apod.), zejména pro osobní spotřebu; platí pouze pro zastavěné území, zastavitelné plochy a
plochy přestavby
 skleník jako doplněk vyčleněné části plochy zahrady pro intenzivní zahradní kultury
 plochy jsou nezastavitelné stavbami vyjma uvedených v hlavním a přípustném využití.
 nestanovují se
F.2.15. LH: PLOCHY LESNÍ – LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
 plochy určené pro plnění funkce lesa, s převažujícím využitím jako lesy hospodářské s možností
lesního hospodářství a myslivosti (plochy), s omezeními a upraveným režimem v případě lesů
ochranných a lesů zvláštního určení, a výskytu prvků ÚSES. Lesní cesty užívané i pro krátkodobé
sportovně rekreační aktivity obyvatel (chůze, běh, jízda na kole).
Stránka 37
Hlavní využití:
 lesní porosty a plochy rostoucí dřevinné zeleně (stromy, keře), volně přístupné veřejnosti,
případně s omezeným přístupem
 lesní školky
 nezalesněné lesní pozemky s lesními loukami, lesní dřevní mýtiny, průseky,
 drobné přirozené vodní plochy, mokřady.
 stavby pro výkon práva myslivosti: samostatně stojící posedy, kazatelny a krmelce, bažantnice
 dočasné stavby oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří a dočasné stavby oplocení
obor.
 stavby k zajištění a využití funkcí lesa: lesní cesty umožňující zejména přístup, průchod a údržbu
lesa, stavby hrazení bystřin a strží, stavby odvodnění lesní půdy, malé vodní nádrže v lesích
 pěší neznačené a turistické značené cesty pro krátkodobé sportovně rekreační aktivity obyvatel
(chůze, běh), případně vymezené cyklistické a jezdecké stezky.
 informační tabule, rozcestníky, jednoduché turistické úkryty (stříšky) proti dešti z přírodních
materiálů
 liniové stavby technické infrastruktury (u novostaveb se preferuje podzemní umístění),
 na lesním pozemku č. parc. 216/1, k. ú. Maršovice, se připouští situovat při komunikaci III/11447
plochu pro parkování několika osobních vozidel návštěvníků vrchu Stejc.
 pokud se plocha nebo její část nachází v chráněném území či oblasti, platí a je nutno preferovat a
respektovat pro tuto plochu nebo její část omezující podmínky z důvodu ochrany přírody a krajiny
stanovené pro toto chráněné území či krajinnou oblast příslušným právním předpisem (například
omezení hospodářské funkce, vyloučení těžby dřevní hmoty, zajištění zákazu vstupu, apod.).
 zřizování zahrad a sadů
 násilné změny vodního režimu
 těžení nerostných surovin
 zřizování skládek, volné skladování
 stavby dopravní infrastruktury lze realizovat pouze jako nezpevněné či mlatové, případně se
štěrkovým podložím
 nové stavby lesních cest pro údržbu lesa, pěších cest, cyklistických a případně i jezdeckých stezek
lze umisťovat jako mlatové, za podmínky, že pro daný účel nelze užít stávající lesní cesty.
 v případě překryvného značení pro plochy přírodní – pro ÚSES platí regulativy pro ÚSES.
F.2.16. (BEZ OZNAČENÍ PÍSMENY): PLOCHY PŘÍRODNÍ – ÚSES
 plochy přírodní zeleně v krajině, výjimečně zasahující do ploch zastavěného území, nebo jimi
procházející, vymezené za účelem zachování a ochrany přírody a krajiny, jejichž základním cílem je
dlouhodobě územně stabilizovat a propojovat prostory, ve kterých mohou nerušeně existovat a
vyvíjet se přírodní ekosystémy. Plochy ÚSES jsou vymezeny překryvným značením (hranicemi
ÚSES) v plochách vodních a vodohospodářských, v plochách lesních a v plochách smíšených
nezastavěného území. Pokud jsou tyto plochy nebo jejich části v hranicích překryvného značení
(hranicích ÚSES), platí pro ně regulativy stanovené pro plochy přírodní – vymezené pro ÚSES
(nadřazený účel).
Hlavní využití:
 neoplocené plochy lesní a nelesní přírodní zeleně, samostatně vymezené a kontinuálně propojené
za účelem ochrany hodnotné přírody a za účelem založení ekologické kostry krajiny, tvořené prvky
nadregionálního, regionálního a lokálního (místního) územního systému ekologické stability a
interakčních prvků (ÚSES).
 kompaktní porosty nízkou, střední a vysokou zelení o původní druhové skladbě rostlin a dřevin
Stránka 38




rozptýlené solitérní a liniové porosty dřevin a jejich doplňování druhově vhodnými (lesními) druhy,
doprovodná zeleň zejména podél vodních ploch a toků a její doplňování
přirozené nesečené louky
drobné přirozené vodní toky a plochy, pokud nejsou vedeny jako samostatná funkční plocha,
mokřady, mokřiny, revitalizace vodních toků.
 realizace protierozních opatření (zasakovací travnaté pásy, remízky, meze)
 příčné přechody komunikací, zemědělských a lesnických účelových cest a přírodních pěších cest.
 rekreační využití (tj. pěší turistika, procházení vymezeným prostorem ÚSES) je omezeně přípustné,
pokud nepoškozuje přírodní hodnoty území.
 umisťování staveb v systému ÚSES je omezeno jen na příčné přechody staveb dopravní a technické
infrastruktury (u sítí se upřednostňuje podzemní vedení). Při přerušení prvku ÚSES významnou
dopravní stavbou je třeba spojitost prvku ÚSES zachovat vzájemným mimoúrovňovým překonáním
(přemostěním, propustkem, podchodem, apod.), umožňujícím bezkolizní migraci živočichů.
 nevratné poškozování půdního povrchu, provádění terénních úprav a změn vodního toku a režimu
 změna stávající kultury luk a pastvin v plochách ÚSES (dle údaje v katastru nemovitostí) na ornou
půdu
 provozování rostlinné produkce (sečení luk) a užívání pozemků způsobem užívajícím intenzívní
technologie, prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické
rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů
 hnojení, vylévání kejdy, silážních šťáv a jiných tekutých odpadů
 násilné změny vodního režimu (například odvodňování)
 oplocení
 nestanovují se
F.2.17. ZK: PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – ZELEŇ KRAJINNÁ PŘEVÁŽNĚ VYSOKÁ
 plochy přírodní zeleně v krajině mimo zastavěné území sídel, vymezené za účelem zachování a
ochrany přírody a krajiny, s převahou keřového a stromového pokryvu s druhy dřevin středního a
zejména vysokého vzrůstu
Hlavní využití:
 porosty lesních dřevin – plochy vysoké zeleně kompaktní (rozsáhlejší i remízky), nekompaktní
(rozptýlené, skupinové) a doprovodné liniové porosty dřevin (stromů a keřů), které jsou situované
mimo pozemky uvedené v katastru nemovitosti jako lesní pozemek, ale mají obecně charakter a
funkci lesa.
 zeleň doprovodná pro komunikace (aleje, stromořadí) a vodní toky i vodní nádrže, zeleň s funkcí
izolační, estetickou a hygienickou vně zastavěných území, zastavitelných ploch a ploch přestavby
 trvalé travní porosty, louky, bylinné porosty, dřevní mýtiny
 drobné přirozené vodní plochy, mokřady
 plochy výjimečně zaplavované, uzpůsobené k zdržení či zadržení vod (suché poldry)
 dopravní stavby pro údržbu plochy a obnovu zeleně, vozidlové cesty, cyklistické stezky, jezdecké
stezky, pěší cesty, pokud nejsou vymezeny samostatnou funkční plochou
 informační tabule, rozcestníky, turistické úkryty (stříšky) proti dešti.
 liniové stavby technické infrastruktury (u novostaveb sítí nebo jejich stavebních úprav se preferuje
podzemní umístění).
 na pozemku č. parc. 216/2, k. ú. Maršovice, se připouští stavba dřevěné rozhledny.
Stránka 39
 změna stávající kultury (dle údaje v katastru nemovitostí) na ornou půdu
 násilné změny vodního režimu (odvodňování)
 oplocení
 stavby dopravní infrastruktury lze realizovat pouze jako nezpevněné či mlatové, s propustným
povrchem, nové stavby pro motorovou dopravu pouze výjimečně, nejde-li pozemky komunikačně
dosáhnout či obsloužit po stávajících cestách. Pěší a cyklistické cesty za podmínky, že pro daný účel
nelze užít stávající cesty.
 připouští se cesty za účelem zvýšení prostupnosti území
F.2.18. ZN: PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – ZELEŇ KRAJINNÁ PŘEVÁŽNĚ NÍZKÁ, PŘÍRODNÍ
LOUKY A PASTVINY
 plochy přírodní zeleně v krajině mimo zastavěné území sídel, vymezené za účelem zachování a
ochrany přírody a krajiny, s převahou nízké, přirozeně existující luční bylinné zeleně přirozené
druhové skladby nesečené
Hlavní využití:
 přírodní plochy s trvalými přirozeně rostoucími lučními a travními porosty, které nejsou určeny
primárně k zemědělské rostlinné produkci, k sečení a k výběhu skotu.
 rozptýlené solitérní a liniové porosty dřevin
 pastviny, sečení lučních porostů
 drobné přirozené vodní plochy, mokřady
 plochy výjimečně zaplavované, uzpůsobené k zdržení či zadržení vod (suché poldry)
 nepodstatné terénní úpravy v přirozených přírodních tvarech za účelem vytvoření prostorů
umožňujících občasnou akumulaci tekoucích povrchových srážkových vod (tzv. suchých nádrží).
 situování dočasných elektrických ohradníků k vymezení výběhu skotu na pastvinách.
 dopravní stavby pro dosažení, údržbu a užívání plochy a obnovu zeleně, cyklistické stezky, jezdecké
stezky, pěší komunikace a prostory
 připouští se cesty za účelem zvýšení prostupnosti území
 travnaté plochy s umožněním kondičního rekreačního sportu.
 informační tabule, rozcestníky
 liniové stavby technické infrastruktury (u novostaveb sítí a jejich stavebních úprav se preferuje
podzemní umístění).
 v případě využití plochy nebo její části jako pastviny lze plochu vymezit elektrickým ohradníkem.
 přeměna stávajících luk a pastvin (dle údaje v katastru nemovitostí trvalý travní porost) na ornou
půdu (orba - zornění, obdělávání půdy)
 násilné změny vodního režimu (odvodňování)
 oplocení
 stavby dopravní infrastruktury lze realizovat pouze jako nezpevněné nebo mlatové, a to tehdy,
nejde-li přilehlé pozemky komunikačně obsloužit jinak.
Stránka 40
G.
VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A PLOCH PRO
ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT
Mezi tyto veřejně prospěšné stavby a opatření obecně náleží navrhované veřejně prospěšné stavby
dopravní infrastruktury (terminály autobusové dopravy, významná pěší propojení a prvky cyklistické infrastruktury,
pozemní komunikace, parkoviště a garáže (včetně záchytné dopravy P+R), prvky a zařízení železnice aj.), dále
navrhované veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury (pro zásobování vodou, odkanalizování, zásobování
plynem, elektrickou energií, teplem, kolektory, odpadové hospodářství), navrhované veřejně prospěšné stavby a
opatření pro ochranu před povodněmi (vodní toky a jejich úpravy, revitalizace drobnějších vodních toků), dále veřejně
prospěšná opatření pro rozvoj přírodního dědictví (funkční i nefunkční části územního systému ekologické stability
nadregionální, regionální, lokální, interakční prvky), veřejně prospěšná opatření na ochranu stávajícího archeologického
a historického dědictví (kulturní památky, archeologické lokality, památkové zóny), navrhovaná veřejně prospěšná
opatření pro obranu a bezpečnost státu, to vše pokud jsou v řešeném území navrhována.
Mezi veřejně prospěšné stavby a opatření náleží v řešeném území:
číslo
DS-01
DS-02
DS-03
DS-04
DS-05
DS-06
DS-07
DS-08
DS-09
DS-10
DS-11
DS-12
DS-13
DS-14
DS-15
DS-16
DS-17
DS-18
DS-19
DS-20
DS-21
DS-22
DS-23
DS-24
DS-25
DS-26
název stavby /opatření
stavby dopravní:
stavba D3 včetně křižovatek, příslušných souvisejících staveb dopravní a technické infrastruktury, včetně
jejich přeložek, terénních úprav, terénních úprav pro zabezpečení útlumu hluku, úprav odtoku vod,
výsadby zeleně, atd.
rozšíření či trasologická úprava stávající komunikace včetně doprovodné zeleně (stromořadí), Maršovice
nové pozemní komunikace včetně technické infrastruktury pro dosažení a obsluhu zastavitelných území,
Maršovice - sever
Doplnění stávající komunikace Maršovice - sever
Maršovice - severovýchod
významná samostatná nově navrhovaná pěší trasa – propojení, Maršovice severovýchod
rozšíření či trasologická úprava stávající komunikace / zatrubněné potoka, Maršovice
dopravní plocha / parkování u fotbalového hřiště / vjezd do ČOV, Maršovice
Maršovice - východ
nová pozemní komunikace včetně technické infrastruktury pro dosažení a obsluhu zastavitelných území,
Maršovice - jih
rozšíření či trasologická úprava stávající komunikace Maršovice - západ
samostatná nově navrhovaná pěší trasa – propojení, Maršovice
samostatná nově navrhovaná pěší trasa – propojení, Maršovice severovýchod
úprava polohy vjezdu do areálu, Maršovice
úprava polohy vjezdu do areálu, Maršovice
nová pozemní komunikace včetně technické infrastruktury pro dosažení a obsluhu zastavitelného území,
Maršovice
rozšíření či trasologická úprava stávající komunikace / cesty, Bezejovice
rozšíření a trasologické úpravy stávající komunikace mezi Zahrádkou u Benešova a Dlouhou Lhotou
nová pozemní komunikace včetně technické infrastruktury pro propojení sídel (Maršovice – Zahrádka u
Benešova) – Dlouhá Lhota – II/114 u obce Tisem
Dlouhá Lhota
úprava veřejného prostranství s komunikací, Libeč
rozšíření či trasologická úprava stávající komunikace, spojnice III/11438 a zástavby Mstětice
s napojením na III/ 11447, Mstětice
úprava stávající cesty. Mstětice
nový příjezd k navrhované ČOV Mstětice
rozšíření či trasologická úprava stávající komunikace, Mstětice
Stránka 41
DS-27
DS-28
DS-34
DS-35
DS-36
DS-37
DS-38
DS-39
DS-40
DS-41
DS-42
prodloužení příjezdové cesty k zastavitelnému pozemku
s napojením na stavbu D3, Řehovice
rozšíření či trasologická úprava stávající komunikace a příjezd k navrhované ČOV, Řehovice
rozšíření pojížděného prostranství před usedlostí Kříže.
Strnadice
příjezd k ČOV, Strnadice
s napojením na komunikaci III/11444, Strnadice
rozšíření či trasologická úprava stávající komunikace, Tikovice
rozšíření či trasologická úprava stávající komunikace, Zaječí
rozšíření či trasologická úprava stávající komunikace, Zaječí
pěší / cyklistická trasa – propojení Libeč – Zálesí 2. díl
pěší / cyklistická trasa – propojení komunikací obce s polnostmi a krajinou, Zderadice
rozšíření či trasologická úprava stávajících komunikací / veřejného prostranství / cesty, Zderadice
rozšíření či trasologická úprava stávajících komunikací / veřejného prostranství / cesty, Zderadice
TI-01
TI-02
TI-03
TI-04
TI-05
TI-06
TI-07
TI-08
TI-09
TI-10
TI-11
TI-12
TI-13
TI-14
TI-15
TI-16
TI-17
TI-18
TI-19
TI-20
TI-21
TI-22
TI-23
TI-24
TI-25
TI-26
TI-27
TI-28
T-29
plošná a liniová zařízení technické infrastruktury:
návrh propojení vodovodu Maršovice s přivaděčem Benešov - Sedlčany
návrh propojení obecních vodovodů Maršovice - Zderadice
vodovodní síť Maršovice, nové řady pro zásobení rozvojových ploch městyse Maršovice
přeložka vodovodu v souvislosti s realizací splaškové kanalizace Maršovice
návrh splaškové kanalizace gravitační a výtlačné včetně ČS, Maršovice
návrh nových částí dešťové kanalizace Maršovice
návrh čistírny odpadních vod a dešťové retenční a usazovací nádrže Maršovice
návrh - zásobovací řady - přivaděč plynu Benešov – Neveklov a odbočka do Maršovic
návrh - regulační stanice plynu VTL / STL Maršovice
návrh plynofikace Maršovic, STL rozvod
návrh přeložky VN 22 kV vč. TS Maršovice - severozápad a Maršovice – sever (kabelové vedení)
návrh přeložky VN 22 kV vč. TS Maršovice -jih (kabelové vedení)
návrh zásobování elektřinou oblasti Maršovice – východ, VN 22 kV, kabelové vedení
dešťové odvodnění obce Dlouhá Lhota
návrh zásobování elektřinou oblasti Dlouhá Lhota - sever, VN 22 kV, kabelové vedení
návrh splaškové kanalizace Mstětice
návrh nových částí dešťové kanalizace Mstětice
návrh čistírny odpadních vod a dešťové retenční a usazovací nádrže Mstětice
návrh splaškové kanalizace Řehovice
návrh nových částí dešťové kanalizace
návrh čistírny odpadních vod a dešťové retenční a usazovací nádrže Řehovice
návrh vodovodní sítě Strnadice
návrh splaškové kanalizace Strnadice
návrh nových částí dešťové kanalizace Strnadice
návrh čistírny odpadních vod a dešťové retenční a usazovací nádrže Strnadice
návrh doplnění vodovodní sítě Zderadice
návrh splaškové kanalizace Zderadice
návrh nových částí dešťové kanalizace
návrh čistírny odpadních vod a dešťové retenční a usazovací nádrže Zderadice
TP-01
protipovodňová opatření
vodní plocha - nádrž pro rozliv záplavových vod na Maršovickém potoce, Maršovice
DS-29
DS-30
DS-31
DS-32
DS-33
Stránka 42
TP-02
TP-03
rybník U Vápenky
rybník mezi Libčí a Zahrádkou
ÚR-01
ÚR-02
ÚL-03
ÚL-04
IP-05
IP-06
územní systém ekologické stability funkční, územní systém ekologické stability k založení (regionální,
lokální, interakční prvky)
prvky ÚSES regionální (biokoridor RK 295, biocentrum RC 1379, biokoridor RK 1219), funkční
prvky ÚSES regionální (biokoridor RK 295, biocentrum RC 1379, biokoridor RK 1219), k založení
prvky ÚSES lokální – funkční
prvky ÚSES lokální - k založení
prvky ÚSES interakční prvky - funkční
prvky ÚSES interakční prvky – k založení
Veřejně prospěšné stavby a opatření v řešeném území, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit
(odejmout nebo omezit), jsou obsaženy ve výkresu veřejně prospěšných staveb a opatření (výkres č. 2.3.).
H.
VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT
PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH
ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1.
KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA
Mezi veřejně prospěšné stavby a opatření pro předkupní právo obecně náleží: navrhované veřejně
prospěšné stavby občanského vybavení (záchranný systém - integrovaný záchranný systém, městská správa, sport a
rekreace, školství, zdravotní a sociální služby, veřejné vybavení ostatní nespecifikované dle potřeb sídelní struktury),
navrhované veřejné prostory se zelení (hřbitovy, parky, kompozičně významná zeleň.
Veřejně prospěšné stavby a veřejná prostranství v řešeném území, pro které lze uplatnit předkupní právo
(předkupní právo může uplatnit městys Maršovice, pokud pozemky již nevlastní), jsou:
OV-01
OV-02
OV-03
OV-04
OV-05
OR-01
OR-02
OR-03
PV-01
PV-02
PV-03
plocha pro mateřské a základní školství Maršovice
č. parc. 932/1 (již ve vlastnictví městyse), 932/38 (ČR, Státní pozemkový úřad), 932/59, 932/60,
932/61 a 932/62, vše k. ú. Maršovice, (všechny již ve vlastnictví městyse Maršovice),
plocha pro mateřské školství a (nebo) maloobchod a služby obyvatelům Dlouhá Lhota
č. parc. 363/část, 364, k. ú. Zahrádka u Benešova (vše fyzické osoby)
plocha pro maloobchod a služby obyvatelům Mstětice
č. parc. 592/8 část, 592/36, 592/37, k. ú. Zderadice (vše již ve vlastnictví městyse Maršovice)
plocha pro maloobchod a služby obyvatelům, plocha pro mateřské školství Řehovice
č. parc. 1219/1 část, k. ú. Zderadice (fyzické osoby)
plocha pro hasičskou záchrannou službu Strnadice
č. parc. 698/3 část, k. ú. Strnadice (fyzické osoby)
sportoviště Dlouhá Lhota
č. parc. 175/8 část, 175/14 část, k. ú. Zahrádka u Benešova (fyzické osoby),
sportoviště (kurty) Mstětice
č. parc. 592/42, k. ú. Zderadice (již ve vlastnictví městyse Maršovice)
otevřené hřiště Zderadice
č. parc. 355/5, k. ú. Zderadice (je již ve vlastnictví městyse Maršovice)
parkové úpravy kolem dominant městyse Maršovice
č. parc. 7/2 část (fyzické osoby), 7/4 (fyzická osoba), 7/5 část (fyzické osoby), 7/6 (je již ve vlastnictví
městyse Maršovice), 7/9 část (fyzické osoby), 932/1 část (je již ve vlastnictví městyse Maršovice),
933/1 (fyzická osoba), 933/2 část (ČR – Státní pozemkový úřad, fyzická osoba a městys Maršovice),
933/3 (fyzická osoba), 1150/2 část (fyzická osoba), vše k. ú. Maršovice.
parkové úpravy Maršovice – jih
č. parc. 930/18 (fyzické osoby), 930/46 části (fyzické osoby), 934/2 část (je již ve vlastnictví městyse
Maršovice), 934/3 část (fyzické osoby), 936/1 části (fyzické osoby), 1150/1 část (ČR – Státní
pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a fyzické osoby), 1210/1 část
(fyzické osoby), 1210/5 část (ČR – Státní pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech
majetkových a fyzické osoby), 1210/7 část (fyzická osoba)
veřejné prostranství s parkovými úpravami, centrum Řehovice
Stránka 43
PV-04
č. parc. 1219/1 část, k. ú. Zderadice (fyzické osoby)
veřejné prostranství - parkové úpravy Strnadice
č. parc. 549/1 část (fyzická osoba), 552/1 část (fyzické osoby), 553/1 část (fyzická osoba), 553/5 část
(fyzická osoba), k. ú Strnadice
Veřejně prospěšné stavby a opatření v řešeném území, pro které lze uplatnit předkupní právo, jsou
obsaženy ve výkresu veřejně prospěšných staveb a opatření (výkres č. 2.3.).
I.
STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 7 STAVEBNÍHO ZÁKONA
Kompenzační opatření se nenavrhují a nestanovují.
J.
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ
J.1.
VYMEZENÍ PLOCH A KOORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV
Pro naplnění uvažovaných výhledových záměrů koncepce jsou v řešeném území územním plánem městyse
Maršovice stanoveny tyto možné územní rezervy:
č.
stav / návrh
výhled
01
OP / ZN
OV
02
03
ZS / ZN
OP / ZN
DS
VN
04
05
06
07
08
09
10
11
ZN / OS
OP / OP, ZN
ZN / ZN
ZN / ZN
ZN / ZN
ZN / OP
OP / OP
OP / OP
VN
DS
OV
DS
BV
BV
DS
BV
účel, podmínky pro budoucí využití
maloobchod smíšeným zbožím (např. typu Billa), a
ČSPH, případně jiný druh OV, okraj Maršovic u MÚK
komunikace pro přístup na plochu VN
plocha VN pro zajištění žádoucího nárůstu
pracovních příležitostí v řešeném území
občanské vybavení bez specifikace náplně
přeložka komunikace III/11447 - obchvat Mstětic
mateřská škola Mstětice
místní obslužná komunikace pro rozvoj BV Mstětice
plocha bydlení doplňující výhledově tvar Mstětic
plocha bydlení doplňující výhledově tvar Řehovic
místní obslužná komunikace pro rozvoj BV Řehovice
plocha bydlení doplňující výhledově tvar Řehovic
hlavní parcela, katastrální území
1096/32 část, k. ú. Maršovice
1402/1 část, k. ú. Zderadice
1238, k. ú. Zderadice
Územní rezervy se se stanovují pro budoucí rozvoj funkcí pro případ naplnění (vyčerpání) rezerv v plochách
zastavěných, zastavitelných a plochách přestavby.
Plochy územních rezerv jsou obsaženy ve výkresu základního členění území (výkres 2.1.) a v hlavním výkresu
územního plánu (výkres 2.2.).
J.2. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, V NICHŽ JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO
DOHODOU O PARCELACI
Takové plochy a koridory nejsou v území vymezeny.
J.3.
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, V NICHŽ JE PRO ROZHODOVÁNÍ PODMÍNKOU POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ
STUDIE
Územní studii se v řešeném území nepředepisuje pořídit.
J.4.
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, V NICHŽ JE PRO ROZHODOVÁNÍ PODMÍNKOU POŘÍZENÍ
REGULAČNÍHO PLÁNU
Plochy a koridory, v nichž je pro rozhodování podmínkou pořízení regulačního plánu, se tímto územním
plánem nestanovují. Regulační plán se v řešeném území nepředepisuje pořídit.
Stránka 44
K.
STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ, ETAPIZACE, PODMIŇUJÍCÍ INVESTICE
K.1. ETAPIZACE
Konstatuje se, že stanovovat etapizaci dalšího vývoje osídlení a jednotlivých funkčních ploch vztaženou
časově ke konkrétním stavbám nebo konkrétním lokalitám může být v tomto územním plánu pouze formou obecných
doporučení. Vhodné by bylo po etapách realizovat nejprve technickou vybavenost, zejména zásobování vodou a
odkanalizování a stavby vodohospodářské včetně obnovy a údržby rybníků. V časové posloupnosti se preferuje
přestavba a nová výstavba v zastavěném území obcí (uvnitř obcí) a jejich dovybavení veřejnou infrastrukturou.
K2.
PODMIŇUJÍCÍ INVESTICE
Podmínit výstavbu například existencí technického vybavení, apod.) není možné ani reálné. Podmínku
výstavby rodinných domů za předpokladu existence veřejného prostranství o předepsané šíři s komunikací stanovuje
obecně závazná vyhláška. Pro další kvalitní rozvoj a užívání řešeného území je nezbytné jako součást budoucí stavby D3
provést takové terénní úpravy a realizaci zeleně, která na minimum omezí negativní dopad D3 na řešené území.
V Maršovicích se doporučuje celý prostor náměstí a komunikace upravit a opatřit živičným povrchem s útlumem hluku.
Pro realizaci nových ploch zástavby rodinnými domy je podmiňující existence dostatečné kapacity míst
v mateřském a základním školství v řešeném nebo výjimečně v okolním území.
L.
ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI
Tato část územního plánu obsahuje 45 stránek textu (textová část) a 10 výkresů (grafická část).
Textová část je včetně základních údajů, obsahu výroku a obsahu odůvodnění.
Stránka 45
ÚZEMNÍ PLÁN – ODŮVODNĚNÍ - TEXTOVÁ ČÁST
A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
Koordinace využívání řešeného území z hlediska širších vztahů byla provedena jednak s ohledem na
nadřazenou územně plánovací dokumentaci, jednak byl návrh územního plánu koordinován s územními plány okolních
obcí, a v neposlední řadě bylo přihlédnuto ke stabilizovanému stávajícímu využití řešeného území a jeho okolí.
Prioritou k okolí se jevilo řešení zachování kvality přírody a krajiny, řešení problémů, které přinese situování
dálnice D3, řešení možností napojení na systémy technické infrastruktury a propojení prvků územního systému
ekologické stability do území širších vztahů (návaznost prvků).
A.1. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Při zpracování Územního plánu Maršovic byla respektována Politika územního rozvoje ČR, schválená
usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009 (PÚR 2008); návrh územního plánu není zpracován v rozporu s tímto
dokumentem.
Řešené území není podle tohoto dokumentu zařazeno do žádné rozvojové oblasti republikové úrovně, blíží
se však na severu k rozvojové oblasti republikové úrovně Praha OB1, a je touto oblastí ovlivňováno. Území zasahuje
rozvojová osa OS6 Praha – Benešov – Tábor – Soběslav - České Budějovice – hranice ČR / Rakousko (Linz). Rozvojová osa
OS6 je pásovým územím ovlivněným připravovaným pokračováním výstavby dálnice D3, rychlostní komunikace R3 na
hranice ČR / Rakousko, železniční tratí č. 220 (IV. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Benešov, Tábor,
a Soběslav. Navazuje na rozvojovou oblast OB1 a rozvojovou osu v zahraničí. Ovlivnění řešeného území blízkostí oblasti
republikové úrovně a výstavbou dálnice znamenalo v návrhu územního plánu věnovat větší důraz na ochranu přírody,
zástavba byla regulována s cílem zamezit její nadměrné rozšiřování za hranice zastavěného území a napravit pokud
možno chyby vzniklé předchozími změnami územního plánu.
Dle PÚR ČR se řešené území nachází mimo specifické oblasti.
Dle PÚR ČR a ZÚR StčK se na řešeném území nachází koridor dálnice D3, úsek Praha – Tábor – České
Budějovice – Dolní Třebonín (E55). Záměr je v PÚR ČR 2008 vymezen jako součást sítě TEN-T.
Řešené území a jeho okolí v sobě obsahuje dle PÚR ČR prvky vymezeného transevropského multimodálního
koridoru (TEMMK) M1 Praha – České Budějovice – hranice ČR / Rakousko, Linz (X), který v sobě zahrnuje soustředění
dvou a více druhů dopravy, v tomto případě se jedná o vodní cestu splavnění Vltavy do Českých Budějovic, o dálniční a
silniční koridor D3 a R3, koridor konvenční železniční dopravy C-E 551 Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České
Budějovice – Horní Dvořiště – hranice České republiky (Linz), o plochu mezinárodního letiště a logistického centra, tj.
vazbu na mezinárodní dopravní sítě směrem do Rakouska. V řešeném území a jeho okolí se jedná ve smyslu výše
uvedeného textu zejména konkrétně o respektování dálničního koridoru D3 a eliminaci jeho negativních dopadů na
řešené území.
Dle PÚR ČR je dále třeba na řešeném území zohlednit zejména tyto republikové priority územního plánování
pro zajištění udržitelného rozvoje:
 vytvářet podmínky pro nové pracovní příležitosti
 vytvářet podmínky pro revitalizaci opuštěných nebo devastovaných areálů
 zajistit ochranu nezastavěného území, zachovat a rozvíjet systém veřejné zeleně s vazbou na kulturní krajinu
 vymezit ÚSES
 v kulturní krajině vytvářet podmínky pro zvýšení její ekologické stability, pro eliminaci přírodních katastrof a pro
zvyšování jejich retenčních schopností.
Územním plánem se výše uvedené priority naplňují. V regulativech ploch s rozdílným způsobem využití
územní plán vytváří podmínky k tomu, aby pracovní místa bylo možno zřídit a pracovní činnost bylo možno provozovat
v řadě těchto ploch včetně ploch pro bydlení, ploch občanského vybavení a ploch smíšených obytných, nikoliv pouze
v plochách výrobních. Regulativy ploch zemědělské výroby umožňují přestavbu stávajících užívaných i opuštěných ploch,
jejich modernizaci a intenzivnější využití. V extenzivně užívaných plochách zemědělské výroby je umožněna drobná
přidružená výroba, umožňující jejich hospodárnější využití a různorodější nabídku pracovních příležitostí. Podmínkami
Stránka 46
stanovenými v textové i výkresové části územního plánu se sleduje ochrana zastavěného území, jeho využívání,
přestavba a naplňování přednostně před novými zastavitelnými plochami. Byly podrobně vymezeny prostory ÚSES, aby
nedocházelo k jeho přerušení, a aby navazoval na prvky ÚSES (funkční i k založení) v okolních katastrech. Současně s tím
bylo sledováno zvýšení ekologické stability krajiny, zejména potvrzením a rozšířením stávajících ploch krajinné zeleně
o nové plochy. V návaznosti na potřeby hospodaření s vodami, zabránění přírodních katastrof a zvyšování retenčních
schopností krajiny byly za tím účelem stanoveny regulativy a v území předepsána obnova stavebně technického stavu a
funkčnosti (vytěžením sedimentů) vodních nádrží (rybníků). Atraktivní přírodní prostředí i krajina a čistota ovzduší je
základem tomu, aby sídla byla užívána pro turistiku a sport v krajině, a to jak obyvateli řešeného území, tak i okolí; pro
obyvatele hlavního města je prostor dosud poměrně časově vzdálený a s ohledem na nabídku atraktivit jiných oblastí
kolem hlavního města méně frekventovaný.
A.2. VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Platnou územně plánovací dokumentací kraje byly v době zpracování zadání i návrhu územního plánu
městyse Maršovic Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR StčK), které byly vydány na základě usnesení
Zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 19. 12. 2011 formou Opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012, s nabytím
účinnosti dne 22. 2. 2012. Navržené řešení ÚP bylo s tímto dokumentem koordinováno a byly zohledněny požadavky
zpřesňující záměry PÚR ČR 2008 (nejsou vytvořeny překážky, které by záměry znemožňovaly).
Dle ZÚR StčK je řešené území v rozvojové ose OS6 a v kontaktu s rozvojovou oblastí krajské úrovně OBk6
kolem města Benešova. K této oblasti řešené území spáduje.
ZÚR StčK konstatuje, že v předmětném území převažuje individuální bydlení. Některé staré budovy včetně
hospodářských mění postupně využití většinou za účelem individuální rekreace. Sídla nenabízejí základní veřejnou
infrastrukturu, není vyvážen podíl trvalého bydlení a nabídky pracovních příležitostí, což vyvolává dopravní zátěže a
závislost na hospodářských centrech či spádových sídlech. Tento stav požaduje v územním plánu ošetřit.
V územním plánu lze nástroji územního plánování – návrhem příslušných ploch s rozdílným způsobem
využití a regulací těchto ploch pouze vytvořit podmínky, které by umožnily investice do chybějící veřejné infrastruktury a
vznik nových pracovních míst. Nová pracovní místa se navrhuje vzhledem k charakteru území vytvářet zejména formou
drobného podnikání a přestavbou stávajících areálů a statků, dnes nedostatečně využitých, zde se zaměřením zejména
na zemědělskou výrobu. K tomuto cíli je však ještě třeba celorepublikově vytvořit ekonomické podmínky a pobídky,
nezávisí to jen na regulativech územního plánu.
Dálnice D3 včetně mimoúrovňových křižovatek a k nim přilehlých úseků nově navrhovaných komunikací
(přeložek) je vedena v ZÚR Středočeského kraje jako veřejně prospěšná stavba č. D005, kterou je nutno respektovat –
návrh územního plánu respektoval v poslední navržené verzi.
ZÚR StčK ukládá věnovat pozornost nadřazenému systému komunikací, zejména přeložce II/114, kterou
obsahuje jako veřejně prospěšnou stavbu č. D083. Tato stavba není součástí řešeného území, je v území širších vztahů.
ZÚR StčK ukládá respektovat a vyznačit – upřesnit hranice a plochy ÚSES – regionálního biokoridoru RK 295,
regionálního biocentra RC 1379 Vápenka a regionálního biokoridoru RK 1222. V územním plánu bylo respektováno a
vyznačeno.
ZÚR StčK neobsahuje v řešeném území vymezené plochy nerostných surovin.
Územní plán dále vycházel z územně analytických podkladů (ÚAP) zpracovaných pro území obvodu obce
s rozšířenou působností (ORP) Benešov aktualizovaných v roce 2014. UAP byly konkretizovány do měřítka územního
plánu doplňujícími průzkumy, které provedl zhotovitel územního plánu v roce 2013. Doplňující průzkumy sestávaly
ze získání podrobnějších údajů a informací či digitálních dat od orgánů státní správy a organizací, včetně správců zařízení
a ploch, a dále z pochozích průzkumů v celém řešeném území a digitalizace zjištěných dat.
A.3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Územní plán městyse Maršovice je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, uvedenými v § 18
stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění. Územní plán městyse Maršovice vytváří předpoklady pro
zabezpečování trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Toho dosahuje zejména:
 regulací funkčního využití celého řešeného území s cílem trvale stabilizovat a posílit udržitelné využívání,
v návaznosti, v kontinuitě a aktualizaci koncepce založené předchozím územním plánem, případně některými jeho
změnami.
 vytvořením podmínek k zajištění atraktivnosti místa, a tedy podmínek pro zájem o trvalý pobyt obyvatel, a jejich
obživu s nabídkou pracovišť v místě (se snížením potřeby dojíždění za prací a za základní vybaveností) i podmínek pro
Stránka 47
rekreační pobyt.
 vytvořením podmínek pro zamezení nadměrného nevhodného rozšiřování zástavby mimo zastavěné území, tj. pro
dostavbu a přestavbu zejména uvnitř sídla při zachování jeho venkovského charakteru a urbanistických i
architektonických a kulturních hodnot, případně připuštěním nových ploch k ucelenosti tvaru sídla a potvrzení jeho
historického jádra pokud možno v těžišti zástavby.
 vytvořením územně technických podmínek pro umírněný rozvoj sledovaný již v předchozím územním plánu na
nových zastavitelných plochách za předpokladu souběžného vzniku a rozvoje elementárních funkcí vybavenosti
nezbytných pro trvalé celoroční bydlení
 vytvořením územně technických podmínek pro nezávadnou výrobu a využití krajiny jako zdroj ekonomické
prosperity sídel a jeho obyvatel
 koncepcí dopravy snižující rizika kolizí pěší, cyklistické a motorové dopravy
 koncepcí technického vybavení území, směřující k ekologickým technologiím, šetrným k životnímu prostředí
 vytvořením územně technických podmínek pro zachování ploch přírody za umožnění zemědělské produkce
 vytvořením podmínek k zachování a rozšíření přírodních a krajinných ploch bez zástavby, zvýšení hodnoty a estetiky
krajiny i sídel v ní citlivě zasazených
 vytvořením územně technických podmínek pro ochranu nezastavitelných ploch, ochranu cenných ploch přírody a
krajiny, za umožnění zemědělské produkce, tyto hodnoty nesnižující.
A.4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ
Projednání Územního plánu městyse Maršovice probíhá v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební
zákon, v platném znění, a vyhláškou č. 500/2006 Sb.
Dosud byl a do doby schválení nového územního plánu bude v platnosti územní plán obce Maršovice, ve
znění jeho změn č. 1, až 4.
V současnosti je tedy pro řešené území platný územní plán obce Maršovice (vedený rovněž jako územní plán
sídelního útvaru Maršovice), schválený usnesením zastupitelstva obce Maršovice č. 3/1998 dne 30. 06. 1998 (vyhlášený
obecně závaznou vyhláškou č. 2/1998 s účinností od 16. 07. 1998), změněný změnou č. 1, schválenou usnesením
zastupitelstva obce Maršovice č. 5/1999 dne 30. 11. 1999 (vyhláška nedohledána, den nabytí účinnosti vyhlášky
nezjištěn), změněný změnou č. 2, schválenou usnesením zastupitelstva obce Maršovice č. 7/2002 dne 17. 12. 2002
(vyhláška č. 2/2002 s účinností od 2. 1. 2003, úplné znění ve vyhlášce 1/2003), změněný změnou č. 3, schválenou
usnesením zastupitelstva obce č. 4/2005 dne 23. 8. 2005 (vyhláška č. 2/2005 s účinností od 8. 9. 2005), změněný
změnou č. 4, schválenou usnesením zastupitelstva obce č. 6/2011 dne 29. 11. 2011 (veřejná vyhláška s účinností od 15.
12. 2011).
O pořízení nového územního plánu z vlastního podnětu podle ustanovení § 44 písm. a) stavebního zákona,
bylo rozhodnuto usnesením zastupitelstva městyse Maršovice č. 057/2012 dne 18. 9. 2012. Ve smyslu § 47 odst. 1 byl
určeným členem zastupitelstva (určeným zastupitelem) ke spolupráci s pořizovatelem stanoven starosta městyse pan
Mgr. Bohumil Ježek.
Návrh zadání územního plánu Maršovice byl zpracován na základě rozhodnutí o pořízení územního plánu a
v souladu s § 47 odst. 1 stavebního zákona v září až listopadu 2013.
Návrh zadání byl projednán způsobem předepsaným v § 20 odst. 1 a § 47 odst. 2 stavebního zákona; návrh
zadání byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od 19. 11. 2013 do 19. 12. 2013 včetně na úřední desce a webových
stránkách Úřadu městyse Maršovice, na Městském úřadě Benešov, odboru výstavby a územního plánování, a doručen
dotčeným orgánům státní správy a sousedním obcím.
K návrhu zadání územního plánu Maršovice vydal příslušný Krajský úřad Středočeského kraje, odbor
životního prostředí a zemědělství, pod č. j. 168313/2013/KUSK, spisová značka SZ_168313/2013/KUSK/2 dne 27. 11.
2013 stanovisko z hlediska zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém
vyloučil významný vliv předložené koncepce na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné
lokality (EVL) nebo ptačí oblasti (PO) stanovené příslušnými vládními nařízeními.
K návrhu zadání územního plánu Maršovice vydal příslušný úřad Středočeský kraj, Krajský úřad, pod č. j.
165588/2013/KUSK, spisová značka SZ_165588/2013/KUSK, dne 11. 12. 2013 souhrnné vyjádření, ve kterém
nepožaduje zpracovat vyhodnocení vlivů územního plánu Maršovice na životní prostředí (tzv. SEA) za předpokladu, že
v případě zařazení ploch z platné územně plánovací dokumentace, které byly součástí procesu posuzování vlivů na
životní prostředí (SEA), budou do nové ÚPD převzaty a zapracovány podmínky pro tyto plochy ze schválené ÚPD, a to
Stránka 48
v rozsahu odpovídajícímu platné legislativě (podmínky ze stanoviska SEA č. j. 188665/2010/KUSK ze dne 26. 11. 2010
vydaného ke změně č. 4 ÚPSÚ Maršovice).
K výsledku projednání návrhu zadání územního plánu Maršovice byl vypracován pořizovatelem dne 20. 01.
2014 přehled připomínek, vyjádření, stanovisek a podnětů uplatněných podle § 47 odst. 2 stavebního zákona k návrhu
zadání územního plánu Maršovice.
Návrh zadání územního plánu Maršovice byl upraven dle požadavků dotčených orgánů státní správy,
sousední obce neuplatnily žádné podněty. Fyzické ani právnické osoby neuplatnily náměty či podněty, které by
požadovaly měnit nebo doplnit text návrhu zadání územního plánu.
Návrh zadání územního plánu Maršovice byl tedy projednán a upraven v souladu s § 20 odst. 1 a § 47, odst.
1 až 4 stavebního zákona v listopadu 2013 až lednu 2014.
Projednané a upravené zadání územního plánu Maršovice bylo schváleno Zastupitelstvem městyse
Maršovice na řádném zasedání zastupitelstva dne 25. 02. 2014 pod číslem usnesení 006/2014.
Souběžně s tímto procesem byl vyhotoven seznam žádostí doručených v období od srpna 2007 do září 2014
Úřadu městyse Maršovice, obsahující 47 žádostí o změny územního plánu v platném znění (po schválení změn) či
požadavků na vymezení nových zastavitelných ploch v novém územním plánu. Žádosti byly v průběhu zpracovávání
nového územního plánu určeným zastupitelem, pořizovatelem a zhotovitelem územního plánu vyhodnoceny, bylo jim
v návrhu nového územního plánu vyhověno, částečně vyhověno nebo nevyhověno, a návrh územního plánu byl na
základě jednání se zastupitelstvem a určeným zastupitelem několikrát projednáván a upravován. K žádostem o změny
bylo vypracováno jejich vyhodnocení formou vyjádření zastupitelstva a vyjádření pořizovatele a zhotovitele územního
plánu. Tento materiál bude součástí dokladové části územního plánu.
V průběhu zpracování nového územního plánu ke společnému jednání byl návrh rozpracovaného řešení
několikrát zhotovitelem předložen a měněn na základě připomínek a požadavků zástupců zastupitelstva městyse
Maršovice, a to v 03/2015, 06/2015, 07/2015 a 10/2015. Doklady k tomuto projednávání a informace, jak byly
připomínky a požadavky městyse řešeny, jsou k dispozici u městyse, pořizovatele i zhotovitele návrhu nového územního
plánu.
A.5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, SOULAD SE STANOVISKY
DOTČENÝCH ORGÁNŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Návrh územního plánu bude projednáván dle § 50 a násl. stavebního zákona. Po společném jednání bude
zpracován seznam stanovisek, připomínek, budou vyhodnoceny, a bude sděleno, jak byly vypořádány; tento materiál
bude zpracován a uveden v tabulce jako příloha odůvodnění. Připomínky a oprávněné požadavky dotčených orgánů
budou promítnuty do návrhu územního plánu.
B.
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ
Zadání územního plánu městyse Maršovice zpracované, projednané a upravené pořizovatelem bylo
schváleno usnesením č. 006/2014 zastupitelstva městyse Maršovice dne 25. 02. 2014. Dle textu zadání měl zhotovitel
územního plánu uloženy zejména tyto požadavky a úkoly (v následném textu je uvedena citace úkolu, poté kurzívou je
konstatováno, jak zhotovitel požadavky a úkoly plnil – vyhodnocení splnění požadavků a odůvodnění):
Řešený prostor správního území městysu Maršovice je charakteristický malebnou mírně zvlněnou krajinou
polností a lesních i lučních porostů, protkanou množstvím drobných místních komunikací a účelových cest, a drobných
vodních nádrží a vodotečí s převažujícím severovýchodním směrem odtoku, které jsou lemovány pásy doprovodné
zeleně. Jedná se o plošně významnou součást kvadrantu území, vymezeného nadřazenými komunikacemi I/3 (E55), I/18,
II/105 a II/114, v jehož pomyslných vrcholech jsou města Bystřice, Votice, Sedlčany a Neveklov, a spádující zejména
k největšímu městu oblasti Benešovu. Významnější komunikace III. třídy propojující sídla tohoto kvadrantu v řešeném
území tvoři úhlopříčky, v jejichž středu se nachází sídlo Maršovice. Osídlení prostoru je řídké, tvořené je drobnými
venkovskými sídly, případně ojediněle seskupením několika budov kolem původní zemědělské usedlosti nebo
samostatným objektem v prostoru krajiny. Nabídka pracovních příležitostí a existence občanského i technického
vybavení je ve správním území městysu Maršovice velmi nízká, a trvale bydlící obyvatelstvo musí za prací a vybaveností
dojíždět, což je nepříznivým stavem zejména pro trvalé bydlení rodin s dětmi, a tedy pro kvalitativní i územní a
demografický rozvoj drobných sídel.
Základní koncepce rozvoje území bude tedy postavena na setrvání, obnově či rozvoji zemědělského využití,
a na zachování a rozvíjení přírodních a krajinných hodnot, které činí území atraktivní, na prověření a vymezení
Stránka 49
zastavěného území a umírněném návrhu rozvojových ploch jednotlivých sídel pro nabídku obytné a smíšené obytné
zástavby venkovského bydlení, na vytvoření možnosti situování základní občanské vybavenosti a pracovních příležitostí
pro zvýšení komfortu bydlení s nižší potřebou dojíždění, dále na dobudování dopravní infrastruktury a na vybudování
technické infrastruktury, umožňující kvalitní bydlení v hygienických standardech, a neznehodnocující životní prostředí, a
konečně i na návrhu využití kvalit přírody pro rekreační účely. Nový územní plán naváže na základní cíle a požadavky
vytčené v dosud platném územním plánu (vymezení ploch pro bydlení a podnikání, vymezení ploch pro lokální ÚSES,
řešení důsledků výstavby D3 na celé správní území městysu), a provede kontrolu, aktualizaci, případně přehodnocení
výstupů a výsledků plnění těchto cílů v územním plánu a v jeho následných změnách.
V řešeném území se nepředpokládá a nebude navrženo do výhledu rozsáhlejší rozšiřování zastavitelného
území, naopak bude návrhem ploch s rozdílným způsobem využití sledováno a podpořeno zachování a využití, přestavba
a doplnění stávající zástavby, tj. hospodárné - intenzivnější využití již zastavěného území, s dostavbou proluk či volných
prostorů uvnitř mezi stávající zástavbou, a možnost dovybavení území občanskou a technickou infrastrukturou; od
reálných možností umístění a kapacit základní občanské vybavenosti se bude odvíjet, podmiňovat a stabilizovat
výhledový rozvoj a navrhovaný počet obyvatel.
Drobná venkovská sídla, tvořící zastavěná území, jsou izolovanými lokalitami v krajině. Bude vyloučeno
jejich rozšiřování v tvarech asymetrických vůči jejich středu, rozšiřování v radiálních prstových výběžcích nebo pásech,
například podél komunikací, nebo obecně vyloučen takový vývoj, který by v budoucnu mohl znamenat prostorově
krajinářsky nevhodné srůstání sídel.
Zpracovatel návrhem řešil a respektoval výše uvedené požadavky, přitom respektoval právní stav
povolených staveb, které zásadám zadání nevyhovují, a případně prověřoval možnosti řešení s ohledem na názory či
požadavky zástupců městyse, pokud se ne zcela slučovaly s pokyny uvedenými v zadání.
Demografický vývoj řešeného území je ovlivněn stárnutím populace, a odlivem mladých do měst
s dostupnou kvalitou prostředí z hlediska občanské a technické vybavenosti a pracovních příležitostí. Demografický
vývoj počtu obyvatel bude vázán na praktikované urbanistické ukazatele a soudobé i výhledové možnosti poskytování
základní občanské vybavenosti v řešeném území a základní a vyšší občanské vybavenosti ve spádových sídlech
(Neveklov, Bystřice) a ve významném spádovém městě (Benešov). Významnější nárůst počtu obyvatel stávajících sídel
v řešeném území se nepředpokládá, nebude navrhován, úsilí bude zaměřeno na zvýšení ubývajícího počtu obyvatel ve
stávajících zastavěných územích před expanzí do nových ploch v krajině.
Bylo respektováno.
Z pohledu rozvoje sídel bude respektována velikost a působení sídelní struktury i jednotlivých staveb tak,
aby nebylo narušeno měřítko zástavby a krajinný ráz oblasti (například rozpínáním výstavby nadměrně nad obvod
stávajících sídel do volné nezastavěné krajiny a stavbami vnímanými z dálkových pohledů jako zásah do krajiny a jejího
vzhledu a měřítka).
Ve veřejném zájmu bude navrženo chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně
urbanistického a archeologického dědictví. Bude sledováno zachovat ráz jedinečné uchované urbanistické struktury
území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie, a tradice. V
daném konkrétním případě řešeného území je nutno zejména zachovat a chránit urbanistické struktury a stopy
historicky vzniklých jádrových prostorů sídel řešeného území, zejména však sídel Maršovice, Strnadice, Zaječí a
Zderadice, vykazující výše uvedené atributy. Návrhem bude podporována větší soběstačnost území z hlediska veřejné
vybavenosti i nabídky pracovních příležitostí.
Bylo sledováno stanovením příslušných regulativů.
Ve veřejném zájmu ve smyslu § 18 odst. 4 stavebního zákona v platném znění bude chráněna krajina
stanovením podmínek pro hospodárné využívání zastavěného území a bude zajištěna ochrana nezastavěného území a
nezastavitelných pozemků, zejména tím, že nebude umožněno libovolné rozrůstání stavebních pozemků nepřiměřeně či
samostatně nad obvod stávajících sídel či lokalit. Bude prověřena možnost snížení negativních dopadů, pokud případně
vznikly z některých předchozích rozhodnutí o vývoji zástavby (například některými změnami územního plánu bez
dodržení a sledování elementární urbanistické koncepce). Bude prověřeno, zda změny územního plánu, obsahující řadu
nových pozemků určených k zastavění, byly provedeny v souladu s § 55 odst. 4 stavebního zákona v platném znění, a
z tohoto prověření budou odvozeny případné důsledky a navržen další postup.
Návrh územního plánu byl pojat jako obsahově - textově i výkresově nový územní plán vzhledem k dnes již
nedostatečnému obsahu a nedostatečné přehlednosti stávajícího územního plánu a jeho změn, po nichž nikdy nebyl
v souladu s požadavkem stavebního zákona (§ 55 odst. 5 stavebního zákona) proveden územní plán jako celek zahrnující
právní stav po vydání jeho změny. To, zda byly změny provedeny v souladu s ustanovením stavebního zákona, že další
zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené
zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch (§ 55 odst. 4 stavebního zákona), nebylo v rámci
Stránka 50
návrhu nového územního plánu zkoumáno. V dokumentaci změn tyto průkazy nebyly nikdy provedeny (nalezeny).
V návrhu územního plánu bylo a bude sledováno, aby městysu nevznikly nepřiměřené náklady v souvislosti s § 102, odst.
2 a zejména 3 stavebního zákona (náhrady za změnu v území).
Ve vztahu k širší sídelní struktuře se předpokládá různá míra spádovosti obyvatel za vybaveností a prací do
Benešova, Bystřice, Neveklova, po vybudování D3 i posílení návštěvnosti hlavního města Prahy. Bude sledováno snížení
negativních důsledků automobilového provozu po komunikacích řešeného území a z provozu budoucí plánované dálnice
D3 na zastavěná, zastavitelná i nezastavěná území (krajinu).
Bylo sledováno v textové i výkresové části územního plánu.
Při stanovování způsobu využití území v územním plánu bude dána přednost komplexním řešením před
uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které by ve svých důsledcích mohly zhoršit stav i hodnoty území.
Při řešení ochrany hodnot území budou zohledněny požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského
rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje budou hledána ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a
v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.
Plnění požadavků obyvatel by vedlo pouze k upřednostnění jednostranného hlediska – stanovit pozemky
v jejich vlastnictví jako stavební.
Dle PÚR ČR a ZÚR StčK se řešené území nenachází přímo v rozvojových oblastech, ze severu je však v jistém
vlivu rozvojové oblasti republikové úrovně Praha OB1, a rozvojové oblasti krajské úrovně OBk6, a je situováním
obsaženo v rozvojové ose republikové úrovně OS6 Praha – Benešov – Tábor – Soběslav - České Budějovice – hranice ČR /
Rakousko (Linz). Rozvojová osa OS6 je pásovým územím obcí situovaných mimo rozvojové oblasti, ovlivněných či
s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. v tomto případě na stávající silnici I/3, respektive v budoucnu dálnici
D3, rychlostní komunikaci R3 na hranice ČR / Rakousko, železniční trať č. 220 (IV. tranzitní železniční koridor), a územím
ovlivněným spolupůsobením center Benešov, Tábor, a Soběslav. Navazuje na rozvojovou oblast OB1 a rozvojovou osu
v zahraničí. Dle PÚR ČR se řešené území nachází mimo specifické oblasti. Dle PÚR ČR a ZÚR StčK se na řešeném území
nachází koridor dálnice D3.
Řešeným územím je dle PÚR ČR vymezen transevropský multimodální koridor (TEMMK) M1 Praha – České
Budějovice – hranice ČR / Rakousko, Linz (X), který v sobě zahrnuje soustředění dvou a více druhů dopravy, v tomto
případě se jedná o dálniční a silniční koridor D3, I/3 a R3, koridor konvenční železniční dopravy C-E 551 Praha – Benešov
– Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice České republiky (Linz), o vodní cestu splavnění Vltavy
do Českých Budějovic, o plochu mezinárodního letiště a logistického centra, tj. vazbu na mezinárodní dopravní sítě
směrem do Rakouska. V řešeném území se jedná ve smyslu výše uvedeného textu dle PÚR ČR a ZÚR StčK zejména
konkrétně o situování a respektování části dálničního koridoru D3 Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín
(E55) jako součást transevropského multimodálního koridoru X (v PÚR ČR M1) a jako součást sítě TEN-T vymezen jako
koridor dopravní infrastruktury (v PÚR ČR 2008 pod číslem 98).
Dálnice byla v řešeném území respektována v podobě známé a aktuální k datu vydání územního plánu
(DÚR). Vzhledem k tomu, že neřešila místní problematiku (například vhodnou úpravu navazujících úseků komunikací,
přerušení významnějších cest pro obhospodařování polností, přerušení turistických tras, přirozené terénní úpravy a
situování pásu zeleně kolem dálnice pro její začlenění do krajiny a zmírnění negativních vlivů provozu), byl o tyto prvky
územní plán doplněn s regulativy pro jejich zajištění.
Hranice zastavěného území bude aktualizována k datu vyhotovení územního plánu ve smyslu § 2 odst. d) a
§ 58 stavebního zákona v platném znění.
Bylo provedeno.
V současnosti je pro řešené území platný územní plán obce Maršovice, schválený usnesením zastupitelstva
obce č. 3/98 dne 30. 6. 1998 (vyhláška č. 2/98 s účinností od 16. 7. 1998), změněný změnou č. 1, schválenou usnesením
zastupitelstva obce č. 5/1999 dne 30. 11. 1999 (vyhláška nedohledána, den nabytí účinnosti vyhlášky nezjištěn),
změněný změnou č. 2, schválenou usnesením zastupitelstva obce č. 7/2002 dne 17. 12. 2002 (vyhláška č. 2/2002
s účinností od 2. 1. 2003), změněný změnou č. 3, schválenou usnesením zastupitelstva obce č. 4/2005 dne 23. 8. 2005
(vyhláška č. 2/2005 s účinností od 8. 9. 2005), změněný změnou č. 4, schválenou usnesením zastupitelstva obce č.
6/2011 dne 29. 11. 2011(veřejná vyhláška s účinností od 15. 12. 2011).
O pořízení nového územního plánu z vlastního podnětu podle ustanovení § 44 písm. a) stavebního zákona,
bylo rozhodnuto usnesením zastupitelstva městyse Maršovice č. 057/2012 dne 18. 9. 2012.
Návrh územního plánu městysu Maršovice stanoví podmínky pro využití jednotlivých ploch s rozdílným
způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud bude možné jej stanovit, přípustného
využití, nepřípustného využití, a stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany
přírody a krajinného rázu (například výšková regulace zástavby, intenzita využití pozemků, apod.). Dále prověří potřebu
změny vymezených ploch s rozdílným způsobem využití, zejména pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo
Stránka 51
nekolidující činnosti a pro stanovení ochrany veřejných zájmů. Při změně ploch s rozdílným způsobem využití bude návrh
vycházet z obecných požadavků na využívání území stanovených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. v platném znění. K
plochám stanoví územní podmínky pro činnosti, které se vzájemně doplňují, podmiňují nebo nekolidují. V těchto
plochách stanoví ochranu veřejných zájmů, jako jsou ochrana přírodního a kulturního dědictví a ochrana hodnot
civilizačních, architektonických a urbanistických.
Plochy budou vymezeny podle stávajícího nebo požadovaného způsobu využití (dále jen „plochy s rozdílným
způsobem využití"); tyto plochy se vymezují ke stanovení územních podmínek, zejména pro vzájemně se doplňující,
podmiňující nebo nekolidující činnosti a pro stanovení ochrany veřejných zájmů.
Plochy určené k zastavění dle dosud platného územního plánu a jeho platných změn budou prověřeny, a
bude zváženo jejich zachování včetně přejmenování dle legislativy platné v současnosti, či vyloučení ze zastavitelných
ploch s ohledem na celkový urbanistický kontext všech územních daností, pokud nebyly zastavěny nebo jejich zástavba
nebyla zahájena. Případné zrušení určení k zastavění bude u těchto ploch prověřeno tak, aby nebylo pokud možno
nutné vlastníkovi nebo oprávněnému poskytovat náhradu ve smyslu ustanovení § 102 zákona č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012, kterým se mění zákon č. 183/2006
Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Rozsah takových
změn bude stanoven ve spolupráci se zástupcem obce.
V souvislosti s tímto prověřením bude zjištěno, zda ta která plocha územního plánu nebo jeho platné změny
umožňující zastavění pozemku je nezastavěná déle než 5 let od nabytí účinnosti územního plánu nebo jeho změny, na
správním území městysu Maršovice budou opatřena veškerá platná rozhodnutí o umístění stavby a územní souhlasy pro
stavbu, pro kterou bylo zastavění územním plánem určeno, a bude zjištěno, zda tato rozhodnutí nebo souhlasy jsou
platné, zda před uplynutím lhůty 5 let od nabytí účinnosti územního plánu nebyla uzavřena veřejnoprávní smlouva
nahrazující územní rozhodnutí, a zda je tato veřejnoprávní smlouva účinná.
V návrhu územního plánu budou další zastavitelné plochy nad stav v dosud platném územním plánu
vymezeny pouze na základě zjištění a prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy, a na základě
odůvodněné potřeby nebo vhodnosti vymezení takových nových zastavitelných ploch, ve smyslu ustanovení § 55 odst.
4. stavebního zákona, v platném znění.
Bylo prováděno a plněno ve spolupráci s pověřeným zástupcem obce (městyse) a zastupitelstvem městyse.
Nová výstavba bude svým charakterem navazovat na stávající venkovské osídlení – objemově a velikostně
odpovídat stávajícím rodinným domům. Uspořádání parcel bude tvořit urbanisticky smyslnou koncepci. Umísťování
zástavby do volné krajiny bez návaznosti na stávající intravilán je nepřípustné a nevhodné z hlediska krajinného rázu (§
12 zák. č. 114/1992 Sb.).
Bylo prováděno a plněno ve spolupráci s pověřeným zástupcem obce (městyse) a zastupitelstvem městyse.
Nově navrhované lokality obytné zástavby a stávající chráněná obytná zástavba budou prověřeny z hlediska
vhodnosti ve vztahu k hygienickým limitům hluku daným nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací a nově navrženým zdrojům hluku.
Situování lokalit pro bytovou výstavbu, respektive lokalit, ve kterých lze umístit objekty podléhající splnění
hygienických limitů, v blízkosti koridoru D3, respektive v blízkosti stávajících nebo plánovaných kapacitních komunikací,
bude omezeno nebo vyloučeno z důvodů akustické a imisní zátěže.
Vymezení zastavitelných ploch pro bydlení u stávajících nebo i budoucích silnic navrhnout tak, aby byly
splněny limitní hladiny hluku z dopravy ve vnitřních chráněných prostorách staveb dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb.,
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví; pokud by
byla nutná realizace protihlukových opatření (protihlukové stěny, valy), u nové dosud nerealizované zástavby, a tuto
plochu by nebylo možno z návrhu územního plánu vyloučit, je třeba navrhnout protihluková opatření na náklady
stavebníků obytných objektů.
Bylo plněno s ohledem na informace o hlukových zátěžích z budoucího provozu D3. V místech nadměrného
hluku nebyla nová chráněná zástavba navrhována.
V souvislosti se sledováním hospodárného a intenzivnějšího využití vnitřních partií zastavěného území
(dostavba proluk či volných prostorů uvnitř mezi stávající zástavbou), bude prověřena možnost zástavby pozemků za
bývalou prodejnou v Maršovicích, vedených v současnosti územním plánem jako soukromé sady a zahrady obklopené
obytným územím, pro výstavbu izolovaných rodinných domů.
Bylo prověřeno a plocha byla stanovena pro zástavbu za podmínek úprav parcelace a požadovaných šířek
veřejného prostranství (komunikačního systému).
V řešeném území byly provedeny změny č. 1 až 4, obsahující množství jednotlivých změn z nezastavitelného
území na území určené k zastavění. Územní plán prověří tyto změny, zda již byly naplněny, a zjistí možnost některé,
které jsou nebo by byly v rozporu se současnými cíli územního plánování (například vytvářející nežádoucí úzké výběžky
Stránka 52
podél komunikací či významně a nesouměrně rozšiřující zastavěné území), případně změnit zpět na nezastavitelná za
předpokladu zjištění a zvážení právního dopadu takového kroku.
Bylo plněno, viz též text výše.
V roce 2010 byla posouzena změna č. 4 ÚPSÚ Maršovice z hlediska vlivů na životní prostředí a Krajský úřad
Středočeského kraje vydal souhlasné stanovisko k vyhodnocení vlivů změny č. 4 ÚPSÚ Maršovice na životní prostředí
s podmínkami (stanovisko SEA č. j. 188665/2010/KUSK ze dne 26. 11. 2010). Proto v případě, že budou do nové ÚPD
zařazeny plochy schválené v platné ÚPD, které byly projednány v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí
(SEA), musí být zohledněny podmínky tohoto stanoviska SEA.
Pokud do návrhu územního plánu byly zaneseny jednotlivé změny č. 4, podmínky byly zohledněny. Viz
podrobněji poslední odstavec této kapitoly a kapitolu F tohoto Odůvodnění.
V řešeném území převažuje venkovské bydlení (s podílem využití k rekreaci) a individuální bydlení (rodinné
domy), s okrasnými či užitkovými zahradami. Drobná sídla nenabízejí základní veřejnou infrastrukturu, v řadě případů
není situování některých druhů občanského či technického vybavení vzhledem k počtu obyvatel ani reálné. Absence
občanské vybavenosti a nabídky pracovních příležitostí vyvolává dopravní zátěže a závislost na hospodářských centrech
či spádových sídlech. Tento stav je třeba v územním plánu alespoň částečně ošetřit situováním smíšených území
umožňujících společnou existenci bydlení a pracovišť, a umožněním situování různých druhů občanské vybavenosti
v Maršovicích.
Návrhem regulativů obytných nebo smíšených ploch s rozdílným způsobem využití umožnit a podpořit
rozvoj počtu pracovních míst a drobného podnikání v obcích a tím mj. stabilizaci mladých rodin, omezení stárnutí
populace na venkově a snížení potřeby dojížďky do zaměstnání zatěžující kapacitu dopravní sítě a životní prostředí.
Využívat, integrovat, preferovat a navrhovat k přestavbě staré, mnohdy nefunkční areály před navrhováním nových
zastavitelných ploch.
Obecně by neměla těsně sousedit obytná zástavba a plocha pro výrobu / průmysl nebo činnosti omezující
okolní obytnou zástavbu, zejména z důvodů předcházení problémům obtěžování obyvatel hlukem, emisemi, dopravou a
zápachem. Jakýkoliv průmysl by měl být umístěn mimo obytnou zástavbu nebo v dostatečné vzdálenosti.
U stávajících historicky vzniklých sídel, zejména jejich centrálních částí, podpořit návrhem funkčních ploch
s rozdílným způsobem využití a návrhem jejich regulativů využití zejména k trvalému bydlení, před rozšiřováním do
nových ploch a do krajiny. Omezit tím nové zábory zemědělské půdy. V nově navrhovaných plochách či plochách dosud
nezastavěných, avšak potvrzených k zastavění dle dosud platného územního plánu a jeho změn, předepsat respektování
stávajících dochovaných kvalit, charakteru a architektury vesnických lokalit.
Sídla byla v historické době zakládána v řešeném území většinou u pramenišť potoků, kde byly vytvořeny i
vodní nádrže jako zásobárny pitné vody, případně byla tato sídla zakládána u významnější cesty údolím podél
Janovického potoka, výše proti proudu Maršovického potoka, v případě Maršovic i uprostřed úrodných polností
v poněkud více odlesněném území. Stávající sídla (obce) budou respektována, nová samostatná sídla (obce) nebudou
navrhována.
Výše uvedené požadavky zadání byly respektovány nebo plněny.
Zemědělskému charakteru drobných sídel od historických dob napomáhala skutečnost, že řešené území je
oblastí poměrně vodnatou. V řešeném území se nacházejí území archeologických nálezů, která se vážou k lokaci
původních míst osídlení, a která je nutno zanést do výkresové i textové části územního plánu, a ve kterých je nutno
respektovat a zohlednit požadavky orgánu památkové péče, a to:
- Dlouhá Lhota – středověké a novověké jádro vsi na východním svahu vrchu Skála (423 m n. m.).
- Libeč – středověké a novověké jádro vsi nad soutokem Maršovického a Janovického potoka pod severním svahem
vrchu Homole (393 m n. m.).
- Maršovice – středověké a novověké jádro vsi, na návrší nad vsí při jihozápadním okraji vsi (447 m n. m.), kostel
Zvěstování P. Marie, jihozápadně od něj bývalá tvrz.
- Mstětice – novověké jádro vsi, cca 1 km severozápadně od vrchu Stejc (466 m n. m.).
- Řehovice – středověké a novověké jádro vsi při prameni Zderadického potoka, cca 1100 m západně od vrchu Stejc
(466 m n. m.).
- Stejc (Stajice) – zřícenina hradu, vrch Stejc asi 1000 m severozápadně od Maršovic a asi 800 m jihozápadně od
Zderadic
- Strnadice – středověké a novověké jádro vsi při prameni Maršovického potoka, na západním svahu vrchu Březina
(457 m n. m.).
- Tikovice - středověké a novověké jádro vsi, západně od Maršovic, asi 600 m severo - severozápadně od návrší
Harvaniny (458 m n. m., v některých mapách též Havraniny).
- Zahrádka – středověké a novověké jádro vsi na levém břehu Janovického potoka u jeho soutoku s bezejmennou
vodotečí.
Stránka 53
- Zaječí – středověké a novověké jádro vsi při prameni Tisemského potoka (potok Tisem).
- Zálesí (1. díl) – novověké jádro vísky nad Hůreckým rybníkem, na levém břehu Janovického potoka.
- Zderadice – středověké a novověké jádro vsi, na obou březích Zderadického potoka, mezi vrchy Stejc a Drábovky
(474 m n. m.).
V řešeném území se nacházejí nemovité kulturní památky: fara, hrad Stejc (zřícenina), kostel Zvěstování
Panny Marie, výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého, vše v k. ú. Maršovice, a boží muka severozápadně od Mstětic,
k. ú. Zderadice. Jmenované prvky je nutno zanést do výkresové i textové části územního plánu a respektovat je.
Dále se v řešeném správním území městyse Maršovice nacházejí: kaple v Zaječí, v Dlouhé Lhotě; kapličky:
Bohorodičky u silnice za Maršovicemi směrem na Bystřici, u Řehovic, v Zahrádce, na Křížích; zvoničky: ve
Mstěticích, v Řehovicích, ve Strnadicích, v Zahrádce, ve Zderadicích; kříže: na městečku v Maršovicích, nad Zderadicemi,
ve Strnadicích u pomníku, aj. Jmenované prvky je nutno zanést do výkresové i textové části územního plánu a
respektovat je.
Do řešeného území zasahuje prostor regionu lidové architektury (RLA) Sedlčansko, kde převládá v historické
zástavbě převážně zděná zástavba z doby okolo poloviny 19. století a pozdější. V územním plánu bude vyznačena
hranice regionu a obsaženy podmínky k zachování a respektování staveb lidové architektury.
Návrh územního plánu se zabýval historickým dědictvím a jeho ochranou v textové i grafické části dle výše
uvedených požadavků. Hranice regionu lidové architektury neprochází řešeným územím. Ochrana a respektování staveb
lidové architektury je stanovena zákonem.
Lze předpokládat, že realizace D3 zlepší dostupnost řešeného území a posílí zájem o něj nejen z hlediska
bydlení a rekreace, ale i z hlediska výroby a skladování, které se v současnosti realizuje podle takto významných
dálničních komunikací především v objektech velkých objemů. Velké výrobní a skladovací haly by narušily
panoramatické pohledy i ráz krajiny, což není z hlediska ochrany přírody a památkové péče akceptovatelné.
Návrh územního plánu městyse Maršovice situováním ploch s rozdílným způsobem využití i svými regulativy
neumožňuje situování takových staveb.
Plochy pro výrobu a služby, dnes velmi omezeně využívané nebo devastované (brownfields) musí být
v průběhu návrhu územního plánu prověřeny, zda je žádoucí nebo možné jejich zachování, poté navrženy jako
přestavbové. Teprve po opětovném využití stávajících ploch lze velmi uvážlivě a v omezeném rozsahu ověřit situování
případné plochy nové, nejlépe jako územní rezervu, pouze v rovinných místech, kde není riziko porušení krajinného rázu
a znehodnocení dálkových krajinných pohledů, a hmota i velikost staveb musí být v tom případě územním plánem
jednoznačně regulovány.
Nové plochy výroby a skladů, pokud budou navrhovány, nesmí být přístupné pro nákladní a těžkou nákladní
autodopravu z nadřazených komunikací přes obytná nebo smíšená obytná území. Případná výstavba nových areálů bude
vázána na komunikaci D3 a její zprovoznění.
Zhotovitel postupoval v souladu s těmito požadavky.
V územním plánu je třeba vyznačit a respektovat významné prostorové a kompoziční záměry, pohledové
osy a motivy, (průhledy na kulturní památky, dominanty - kostel v Maršovicích, apod.) a v návrhu potvrdit a respektovat
jejich prostorovou dominanci. Omezením rozvojových ploch zachovat významné horizonty v obcích a hodnotu krajiny
neporušené zástavbou viditelnou z frekventovaných komunikací a vyhlídkových míst.
V územním plánu budou vyznačena významná místa dalekého rozhledu (stanoviště, pásy), významné
horizonty a rozvinuté rozhledy, které jsou obzvlášť významné při vnímání krajiny, jejího měřítka a estetiky, budou
zjištěny pohledové závady, a hledáno rozvržením ploch s rozdílným způsobem využití řešení k jejich možné eliminaci.
Území je charakteristické nedávnou realizací jednopruhových úzkých (šíře 3 m) cest s živičným povrchem
(společných pro motorovou, cyklistickou i pěší dopravu) na místě původních cest v sídlech, nebo jejich dopravních
spojnicích (financování z evropských fondů). Cesty jsou užívány obousměrně, jsou většinou bez výhyben, bez obrubníků
a bez příkopů pro vsakování a odvod vody ze zpevněného nepropustného povrchu, jsou však významným funkčním i
vzhledovým prvkem řešeného území, umožňujícím kultivovaný přístup k jednotlivým nemovitostem. Pro stávající malé
množství dopravních pohybů je toto řešení poměrně vyhovující, pro míjení vozidel by měly být vybudovány výhybny.
V návrhu územního plánu městysu Maršovice budou zejména řešeny tyto oblasti dopravní problematiky:
- základní koncepce automobilové dopravy (doplněna dálnice D3 dle poslední projektové dokumentace, silnice III. tříd,
místní a účelové komunikace, silnice II. třídy v situaci širších vztahů), všechny včetně stanovených ochranných pásem,
případně doprovodné liniové zeleně.
- silnice II. a silnice III. třídy budou označeny i v koordinačním výkresu včetně ochranných pásem silnic v souladu
s ustanovením § 30 zákona o pozemních komunikacích, která limitují využití ploch.
- nadřazená liniová dopravní infrastruktura bude koordinována s územně plánovací dokumentací (územním plánem).
Stránka 54
- možnost rozšíření příčného profilu stávajících komunikací (základní komunikační sítě území) v případě jejich
nevyhovujících parametrů a možnost situování doprovodné zeleně podél vozovek.
- budou hledána taková řešení, aby negativní vlivy motorové dopravy po stávajících i navrhovaných komunikacích
neměly vliv na hygienicky chráněné plochy s rozdílným způsobem využití (například na plochy pro bydlení, rekreaci) a
nevyvolávaly potřebu změny jejich funkce.
- snižování negativních účinků motorové dopravy navrhovaných komunikací (D3) nebo případných trasových úprav
stávajících komunikací na obytnou a rekreační zástavbu bude řešeno zejména úpravou nivelety komunikací (zapuštěním
do terénu, tvarováním okolního terénu do přirozených plynulých terénních křivek, apod.).
- odstranění zdravotně rizikových kolizních míst (například nepřehledných, zúžených) na síti veřejných komunikací.
- u komunikací bude stanovena minimální šířka veřejného prostranství pro komunikace, bude navržena kategorie
pozemních komunikací, bude zváženo potvrzení současné třímetrové šíře některých komunikací nebo navrženo jejich
doplnění o výhybny nebo rozšíření na normové parametry místních obslužných obousměrných komunikací.
- mimoúrovňové křížení prvků ÚSES s významnými komunikacemi (dle možností propustky, nadjezdy, apod.).
- pěší doprava, cyklistická doprava, turistické trasy
- potřeba zařazení nově vymezených staveb dopravní infrastruktury do veřejně prospěšných staveb.
Požadavky byly řešeny v úrovni podrobnosti územního plánu a v souladu s vyhláškou č. 501/2006 v platném
znění (např. § 22).
Při umísťování dopravní infrastruktury bude navrženo zachování propustnosti krajiny a minimalizovat
rozsah fragmentace krajiny.
Rozvojové lokality musí splňovat požadavky pro připojení dle ustanovení § 10 zákona o pozemních
komunikacích. Počet připojení na komunikaci bude omezen na minimum (například jednou obslužnou komunikací).
Územní plán bude obsahovat důsledné řešení pěší dopravy (vymezení ploch pro vybudování chodníků) a
územní rezervy potřebné pro zajištění dopravní obslužnosti ve smyslu ČSN 73 6425.
Požadavky byly řešeny v úrovni podrobnosti územního plánu.
Územím je navržena trasa D3, úsek 0304 Václavice – Voračice, s MÚK D3 x II/114 (Neštětice) a MÚK D3 x
I/18 (Voračice). Mezi těmito křižovatkami je vložena MÚK D3 x III/11447 (Maršovice). Budoucí předpokládané plánované
situování trasy dálnice D3 napříč celým řešeným územím způsobí dopravní, hygienickou (zejména hlukovou) i krajinnou
změnu v území, kde se nadřazená dopravní síť a větší dopravní zátěže v současnosti prakticky nevyskytují. Navržená
trasa prochází v bezprostředním kontaktu zejména sídel Maršovice a Strnadice. Situování trasy D3 zde způsobí oproti
současnému stavu jiné rozložení hodnot zátěží po komunikacích řešeného území procházejících stávající zástavbou (i
místy, kde jsou dnes na stávajících dopravních stavbách dopravní závady a rizika), neboť kapacita a atraktivita D3
umožní rychlé dosažení hlavního města Prahy z okolního spádového území přes řešené území prostřednictvím
navrhované mimoúrovňové křižovatky (MÚK) v bezprostřední blízkosti městysu Maršovice, přičemž motoristé budou
hledat prostřednictvím tří výše jmenovaných MÚK nejkratší spojení. V průběhu pořizování územního plánu proto budou
opatřeny u investora dálnice (ŘSD) pro řešené území zátěže komunikačního systému včetně dálnice D3 v předmětném
úseku, předpokládané po realizaci dálnice D3, a na jejich základě prověřeny možnosti snížení dopadu hluku, znečištění
ovzduší a dopravních rizik zejména na obytnou a rekreační zástavbu v řešeném území. V úseku dálnice D3 procházejícím
řešené území bude zjištěna zpracovatelem územního plánu navržená niveleta, navržené výkopy a násypy a územním
plánem budou navržena taková opatření, aby budoucí trasa D3 byla začleněna co nejohleduplněji do prostoru.
Koridor dálnice D3 byl vymezen v ZÚR Středočeského kraje. Rozsudkem Krajského soudu v Praze bylo
vymezení tohoto koridoru v ZÚR zrušeno. ŘSD ČR jako oprávněný investor podalo návrh na aktualizaci ZÚR StčK, ve
které požaduje opětovné vymezení koridoru pro D3. V souladu se stanovisky Ministerstva dopravy a ŘSD bude
v územním plánu městyse Maršovice koridor pro D3 vymezen, přestože v současně platných ZÚR StčK není obsažen.
Zhotovitel postupoval v souladu s tímto požadavkem.
Trasa dálnice D3 je prověřena technickou studií (Pragoprojekt 12/2009), záměr dálnice D3 – Středočeská
část byl posouzen v Dokumentaci EIA. Ministerstvo životního prostředí vydalo dne 1. 2. 2012 pod č. j. 1933/ENV/12
souhlasné stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Jiné vedení D3 ve Středočeském kraji není
sledováno. V územním plánu Maršovice bude proto vymezen a územně chráněn koridor pro VPS dálnice D3 proměnné
šířky, minimálně v šíři budoucího silničního ochranného pásma, včetně všech vyvolaných přeložek a souvisejících staveb,
dle výše jmenovaného záměru. Na území obce jsou řešeny dvě varianty umístění MÚK, proto se požaduje vymezit
koridor v takovém rozsahu, aby zahrnoval obě možnosti řešení MÚK Maršovice, a to do doby rozhodnutí o výsledné
variantě.
Zhotoviteli návrhu územního plánu byla poskytnuta investorem a projektantem (Pragoprojekt, a.s., atelier
Liberec, Dvořákova 623/10, 460 01 Liberec 1, tel. 485 234 525, Ing. David Bočánek, e-mail: [email protected],
Stránka 55
nejnovější dokumentace obsahující jedinou variantu v podrobnosti dokumentace k územnímu rozhodnutí, které musí být
invariantní.
Realizace D3 může významně posílit zájem o řešené území z hlediska využití pro bydlení a individuální
rekreaci, neboť značně časově zkrátí dostupnost neporušených rozsáhlých ploch přírody a krajiny zejména z oblasti
hlavního města Prahy. Územní plán přesto nebude navyšovat rozsah území k nové zástavbě, a nebude podporovat
takové využití, které by přivádělo do území další nárůst negativních vlivů, jako například zátěže z dopravy, z odpadů,
snížení hodnoty krajinného rázu a kvality životního prostředí a přírody, nároky na občanskou vybavenost, apod., naopak
bude sledovat zachování kvality přírody, bydlení v zemědělsky využívané krajině a dovybavení území občanskou,
dopravní a technickou infrastrukturou.
Zhotovitel postupoval v souladu s tímto požadavkem.
Návrh územního plánu Maršovice prověří a upřesní i stavby vyvolané stavbou D3 a bude cíle územního
plánování předmětné řešené oblasti koordinovat s připravovanou dokumentací D3, investor Ředitelství silnic a dálnic.
Tam, kde to bude možné, bude podél komunikací vyznačen pás šíře cca 2 m jakožto doprovodný pás zeleně
s možností výsadby stromořadí (v současnosti většinou zatravněné nezorané pásy kolem obecních - místních
komunikací).
Bude prověřena vhodnost a potřeba přeložky silnice III/11447 v lokalitě Mstětice s ohledem na bezpečnost
provozu přes sídlo, obsažená v současně platném územním plánu.
V okolí této komunikace ve Mstěticích se návrhem územního plánu nenavrhuje nová zástavba, kterou by
bylo nutno ochránit před účinky hluku z automobilové dopravy nákladnou přeložkou stávající trasy. Trasa přeložky byla
prověřena s ohledem na podélné spády podélným řezem (včetně potřeb výkopů a násypů) a vůči stávající podobě
v územním plánu bylo poněkud upraveno její směrové vedení. S hledem na zatížení komunikace nebyla realizace přeložky
shledána jako nezbytná v návrhovém období územního plánu, přeložka byla však zahrnuta mezi územní rezervy.
Řešeným územím je dle ZÚR StčK navržena hlavní cyklotrasa z Prahy na jih, úsek Neveklov – Sedlčany,
řešené území protíná podél komunikace z Neveklova přes Vráce, Kříže, Hodětice, Kosova Hora.
V řešeném území v návaznosti na širší okolí bude vyznačen stávající systém pěších, značených turistických a
cyklistických cest a tras, a prověřena vhodnost jeho rozšíření o další cesty, zejména k turistickým atraktivitám (kopec
Stejc, apod.). Budou zaneseny, prověřeny, případně doplněny stávající pěší a cyklistické a turistické trasy, které nejsou
zaneseny v katastru nemovitostí, pokud bude účelné a potřebné tyto trasy jako samostatnou funkční plochu s rozdílným
způsobem využití vymezit.
Zhotovitel cyklotrasu zahrnul do územního plánu. Zhotovitel postupoval v souladu s požadavky.
V souvislosti s pěší dopravní dostupností vrcholu vrchu Stejc prověřit možnost situování rozhledny na lesním
pozemku č. parc. 216/1, k. ú. Maršovice a ověřit možnost situování parkoviště pro osobní automobily návštěvníků této
rozhledny při silici III/11447.
Rozhlednu (dřevěnou) je připuštěno regulativy pro plochu ZK situovat na č. parc. 216/2, který není lesním
pozemkem. Na lesním pozemku č. parc. 216/1, k. ú. Maršovice, se připouští situovat při komunikaci III/11447 plochu pro
parkování několika osobních vozidel návštěvníků vrchu Stejc.
V katastrálním území Zderadice bude prověřeno, zakresleno a projednáno užívané propojení silnice III. třídy
a obecní cesty č. parc. 1576 přes pozemek 1447/1.
V návrhu územního plánu je propojení navrženo. Projednání proběhne dle ustanovení stavebního zákona
o projednávání územního plánu.
Návrh územního plánu zaznamená a bude respektovat podmínky ochranných pásem stávající i navrhované
dopravní infrastruktury. Do řešeného území zasahují ochranná pásma letiště Benešov s výškovým omezením staveb.
V územním plánu budou pásma zachycena a stanoveny podmínky pro jejich respektování. Ochranné pásmo bude plně
respektováno.
Respektování ochranného pásma je dáno zákonem. Ochranná pásma dopravních staveb a zařízení jsou
vyznačena v koordinačním výkresu.
V situaci širších vztahů bude uvažováno s přeložkou II/114 v oblasti jižně Neveklova.
V situaci širších vztahů vyznačeno.
Při umísťování technické infrastruktury zachovat propustnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace
krajiny, zásahy do ní a měnit její vzhled.
Podél vodotečí je okolní území zaplavováno. V územním plánu bude stanoven rozsah záplav (zaznamenáno
záplavové území Q 20, Q 100, případně aktivní zóny záplavového území, pokud bylo stanoveno), případně vyznačeno dle
Stránka 56
dostupné dokumentace nebo poznatků. V tomto území budou plochy s rozdílným způsobem využití navrhovány
v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodním zákonem) v platném znění,
zejména § 67. Územní plán bude obsahovat rovněž návrh technických vodohospodářských opatření proti záplavám
z rozvodněného Zderadického, Maršovického a Janovického potoka. Území odvodňuje významný vodní tok Janovický
potok (IDVT 10100191), který je ve správě Povodí Vltavy, s. p. Tento tok má stanoveno záplavové území. V záplavovém
území Janovického potoka nebudou umísťovány žádné nové objekty.
Známé, dostupné či stanovené záplavové území Janovického potoka je do návrhu územního plánu
zakresleno a nová zástavba zde není navrhována. Jiné informace nejsou dostupné a nebyly shledány. Návrh technických
vodohospodářských opatření by měl vycházet z konkrétní podrobnější vodohospodářské studie povodí Janovického
potoka k aktuálním informacím z posledních období, kdy se objevují výkyvy klimatu. Taková studie zatím neexistuje,
nebyla zpracována. Územní plán nemůže stanovit opatření omezující vlastnická práva bez výpočtových a technických
zdůvodnění do jejich zásahu nebo vodohospodářského rozhodnutí stanovujícího hranice záplavového území. Navrhuje
proto alespoň obnovu stávajících nádrží spočívající v opravě jejich hrází a vytěžení zanesených ploch umožňující
podstatně větší akumulaci, a rozlití vody k původním či nově upraveným břehovým čarám v případě povodňových stavů,
než je tomu v současnosti. Novou nádrž nebo suchý poldr se i přes výše uvedené navrhuje situovat pod Maršovicemi pro
snížení rizika záplav stávající zástavby Libče a Zahrádky, neboť zde je známo největší riziko záplav, její realizaci však musí
předcházet výpočtové vodohospodářské odůvodnění potřeby umístění.
Do regulativů bude zahrnuta podmínka dle § 49 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. o nezastavitelnosti
manipulačního pruhu min. 8 m podél významných vodních toků a min. 6 m podél drobných vodních toků z titulu jejich
správy a údržby.
Bylo provedeno.
Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod, je nutno koncipovat
tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života obyvatel a životního prostředí v současnosti i v budoucnosti.
Územní plán prověří možnost řešené území zásobit vodou veřejnou vodovodní sítí ve větším rozsahu, než
tomu je v současnosti, případně zjistí, zda existují zdroje pitné vody v řešeném území a je známa jejich kapacita. Veřejný
vodovod pak bude předepsán u lokalit s větším počtem stávajících a navrhovaných staveb. V řešeném území jsou vodní
zdroje obecního vodovodu v oblasti mezi vsí Zderadice a Zaječí (zásobování Zderadic), a u Strnadic (pro zásobování
Maršovic). V územním plánu Maršovic budou zachyceny zdroje a jejich ochranná pásma, a stávající vodovodní zařízení.
Tento územní plán navrhuje dle současných znalostí o vodních zdrojích zásobovat pitnou vodou zástavbu
Strnadic, Maršovic a Zderadic, s možným případným budoucím provázáním zdrojů. Jiné další zdroje by mohla orientačně
stanovit hydrogeologická rešerše a jejich vydatnost prověřit zkušební vrty na vytipovaných místech, vhodné by bylo
nalézt vodní zdroje u Mstětic nebo Řehovic pro možnost zásobování těchto sídel, a také u Zahrádky nebo Libče pro
zásobování těchto dalších sídel. Před opatřením hydrogeologických průzkumů je vymezit plochy pro otevření vodních
zdrojů a jejich ochranná pásma v územním plánu pro potřeby vyřešení vlastnických práv a veřejné prospěšnosti nemožné.
Bude prověřena budoucí možnost využití stávajícího vodovodního přivaděče Želivka – Praha – odbočka
Benešov, respektive budoucího plánovaného vodovodního přivaděče krajského významu (veřejně prospěšná stavba
V 12) Benešov – Sedlčany. Preferováno bude využití jiných zdrojů, ponechání možnosti napojení bude možným
(rezervním) řešením.
Dle dostupných informací není napojení na uvedené veřejné zdroje časově dohledné, trasy jsou vzdálené
řešenému území, napojení řešeného území nelze řešit jen tímto územním plánem, závisí na okolních obcích a dostupné
kapacitě vodního zdroje. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zásobením řešené oblasti zatím nepočítá. Možnost
napojení na vodovod Benešov – Sedlčany je v územním plánu vyznačena.
Řešené území je zásobeno kromě výše uvedených zdrojů vodou ze soukromých studen na pozemcích,
nemá větší oblastní užívaný společný zdroj pitné vody včetně jejího jímání a úpravy, veřejné společné rozvody pitné
vody, nemá systém odkanalizování splaškové a dešťové vody ani čistírny odpadních vod, což způsobuje zhoršení kvality
vody na místních tocích. Přestože se sídla nepotýkají s nedostatkem vodních zdrojů, návrh nového územního plánu
prověří, jak tento problém řeší plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, prověří, zda jsou známy
v řešeném území možnosti čerpání pitné vody z místních kapacitnějších zdrojů (vrty), nebo zda existuje možnost
napojení obcí (lokalit) řešeného území na skupinové vodovody v okolí řešeného území, například z jiných sídel.
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje ponechává zásobování vodou v úrovni stávajícího
stavu, tj. zásobování z individuálních studní s výjimkou Maršovic a Zderadic; odkanalizování předpokládá na čistírnu
odpadních vod Maršovice, kam bude automobilovými cisternami svážena splašková voda z akumulačních jímek objektů
celého správního území vyjma vlastních Maršovic, kde je navržena splašková kanalizace. V řešeném území jsou některé
další zdroje vody využívané obyvateli nebo skupinami obyvatel; komplexně však možnosti využití vodních zdrojů a
případná možnost otevření nových vodních zdrojů nebyla dosud prověřována. Napojení na nadřazené vodovody nebo
Stránka 57
skupinové vodovody viz výše.
Bude navržen způsob likvidace splaškových vod u obytných, případně i u rekreačních lokalit dle
předpokládaného (navrženého) výsledného počtu obyvatel za preference společných čistíren odpadních vod splaškové
vody (Maršovice, Řehovice, aj.) a vsakování dešťové vody. Likvidace - vsakování, zpomalení odtoku a zadržení (zdržení
odtoku) před odtokem dešťových vod bude navržena v regulativech opatřeními na pozemcích staveb, na veřejných
prostranstvích a komunikacích i na vodních tocích. Řešení bude obsahovat potvrzení a zkapacitnění stávajících rybníků –
vodních nádrží, nebo návrh nových, případně budou stanovena místa pro dočasný rozliv (suché poldry).
Bylo provedeno.
U navržené ČOV Řehovice bude prověřeno kratší dopravní připojení, než které je obsaženo v územním
plánu.
Bylo provedeno. Byla rovněž v souvislosti s tím pozměněna lokalizace ČOV.
V zastavěných územích a zastavitelných plochách budou v regulativech předepsány a vytvořeny podmínky
pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod jako zdroje vody užitkové a zálivkové, a též s cílem zmírňování
účinků povodní.
Bylo provedeno.
Bude prověřena existence požárních nádrží v sídlech, jejich stav a možnost přístupu k nim.
Bylo provedeno. Výčet nádrží je v části odůvodnění převzat z Požárního řádu městyse Maršovice, k němuž se
do výhledu doporučují další vodní plochy.
Území je zásobeno elektrickou energií nadzemním vedením elektrické energie 22 kV mezi rozvodnami
110/22 kV Benešov a 110/22 kV Sedlčany. Územím prochází trasa 22 kV od Tvoršovic na Zderadice – Maršovice –
Strnadice – Šebáňovice a dále, s odbočkami na Zahrádku, Libeč, Zálesí – Hůrku (ukončeno), a na Mstětice – Neveklov a
dále. Návrh územního plánu bude respektovat stávající trasy včetně ochranných pásem, a prověří kapacitu sítě pro
návrhové období. Trasy v území míjejí větší plochy vzrostlých dřevin (lesa). V návrhu vedení nebo jeho rekonstrukce
nebo přeložek bude preferováno úložné provedení (kabelem v zemi), zejména v obcích a jejich okolí.
Kapacita sítě je dostačující, v případě potřeby zvýšení příkonu je možno rekonstruovat stávající trafostanice
nebo do soustavy vložit další nové trafostanice. Síť je obsažena ve výkresové části.
V lokalitě Zahrádka bude prověřena přeložka elektrického vedení VN.
Bylo prověřeno. S ohledem na návrh zastavitelných ploch v návrhu územního plánu, kde nebylo potvrzeno
pásové obestavění místní komunikace mezi Zahrádkou a Libčí, a jejich propojení zástavbou, uvažované v územním plánu
z roku 1998, není s přeložkou VN 22 kV zatím uvažováno.
V lokalitě Maršovice – jih bude prověřena v souvislosti s budoucí výstavbou izolovaných rodinných domů
přeložka vrchního vedení VN úložně.
Přeložka byla navržena.
V území širších vztahů prochází jižně od Maršovic trasa VVN 400 kV včetně ochranného pásma. Pro návrh
územního plánu není trasa významná.
Zásobování měst a obcí v okrese Benešov plynem pro výrobu tepla a teplé užitkové vody je zajišťováno
středotlakými plynovody, napájenými přes regulační stanice z vysokotlakých rozvodů, jejichž trasy probíhají ve značné
vzdálenosti mimo řešené území. Řešené území není plynofikováno. Nejbližší plynofikovaná oblast středotlakými rozvody
je na středotlakém plynovodu regionálního významu Votice – Olbramovice – Vrchotovy Janovice, a město Benešov.
V přípravě je plynofikace sídla Bystřice, respektive výstavba VTL potrubí Postupice (Jemniště) – Bystřice – Neveklov Netvořice, ze které by mohla být vedena větev do Maršovic. Budou ověřeny reálné termíny výstavby plynárenských
zařízení a rozsah území, které by ve výhledu mohlo být kromě Maršovic také plynofikováno, a to v závislosti na
ekonomickém zajištění jednotlivých staveb (počtu obyvatel zásobeného sídla nebo oblasti, nebo na existenci
významného odběratele – tedy na ekonomické rentabilitě.
Návrh územního plánu umožňuje plynofikaci Maršovic a případně obcí, kolem kterých by potrubí územím
probíhalo, ale vzhledem k tomu, že není dosud k dispozici konkrétní záměr a rozhodnutí, odkud bude plyn přiveden a zda
to bude STL nebo VTL, a vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn termín ani nebylo provedeno ekonomické vyhodnocení,
obsahuje územní plán prozatím nástin koncepce a umístění případných plynárenských rozvodů a zařízení.
Územní plán stanoví s ohledem na existující lokální zdroje znečištění z tuhých paliv vhodný způsob výroby
tepla a teplé užitkové vody (například individuální obnovitelné zdroje energie při výrobě tepla, ekologické zdroje), a
případnou novou výstavbu podmíní plněním tohoto způsobu výroby tepla a teplé užitkové vody.
Bylo provedeno.
Územím prochází ve směru severozápad – jihovýchod významná trasa radioreléového paprsku Cukrák –
Stránka 58
Mezivrata, která bude respektována včetně ochranné zóny. Územní plán bude obsahovat v informativní části stávající i
případná navrhovaná spojová zařízení včetně vysílačů operátorů; pokud to bude v měřítku územního plánu potřebné,
budou tato zařízení vyznačena plochou s rozdílným způsobem využití pro technické vybavení.
Bylo provedeno. Paprsek zakreslen ve výkresové části.
Bude řešeno chybějící technické vybavení (včetně nakládání s odpadem) v lokalitách bydlení, rekreačních
domků a lokalitách pro výrobu (zemědělskou výrobu). Návrh územního plánu zaznamená a bude respektovat podmínky
ochranných pásem stávající i navrhované technické infrastruktury.
Bylo provedeno v podrobnosti územního plánu.
Návrh územního plánu městyse Maršovice prověří dle bilance stávajícího počtu obyvatel a rozvoje bydlení a
individuální rekreace plochy občanského vybavení zejména pro školství, zdravotnictví, sociální služby a sport, a navrhne
dle potřeby a platných urbanistických ukazatelů případně nové plochy tohoto vybavení.
Projektant se zabýval otázkou občanského vybavení a jeho kapacit v současnosti a v návrhovém období.
Do ploch veřejného prostranství bude prověřeno zahrnutí náměstí či návsí, ulic, chodníků, zeleně, parků a
dalších prostor přístupných každému bez omezení, tedy sloužících obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k
tomuto prostoru. Do ploch veřejného prostranství budou zahrnuty i plochy parkové zeleně uvnitř (v zastavěném území)
sídel, pokud nebude plocha této veřejné zeleně v zástavbě takového rozsahu, že bude vhodnější ji vymezit jako
samostatnou plochu.
Územní plán obsahuje plochu „Plochy veřejných prostranství – s převahou parkově upravených ploch“,
zejména pro vymezení parkových ploch a veřejné zeleně v sídlech. S ohledem na malý rozsah zpevněných ploch veřejných
prostranství byly tyto plochy začleněny do plochy „Plochy dopravní infrastruktury – silniční“.
Bude věnována pozornost utváření veřejných prostranství v centrech sídel. Pokud tomu tak není, budou
vytvořeny předpoklady prostupnosti pro pěší v zastavěném území a zastavitelných plochách a dále v návaznosti na
krajinu a v krajině samotné. Z veřejných prostranství center sídel se většinou rozebíhají veřejně přístupné prostory
(cesty) vějířovitě k polnostem a okolním sídlům. Tento systém, propojující veřejná prostranství navzájem, bude
územním plánem podpořen.
Bylo provedeno.
Návrhem ploch s rozdílným způsobem využití bude definován větší podíl ploch veřejného prostranství a
ploch pro veřejně prospěšné stavby, pokud bude zjištěn jejich deficit a potřeba, zejména se to týká sídelních center –
návsí, u nichž by rovněž měla být situována chybějící (nedostatečná) občanská vybavenost sídel a možnost parkování.
Druhy a velikost pozemků pro občanské vybavení, zejména základního občanského vybavení, budou stanoveny pro
výhledový stav, a jejím předchozím uspokojením bude podmíněn další rozvoj zastavitelných ploch, zejména pokud jsou
v současnosti deficitní, nebo jsou zabezpečovány dojížďkou a uspokojením mimo řešené území. Při určování ploch
občanského vybavení bude přihlíženo k současné a výhledové velikosti sídla (k počtu obyvatel).
Existence veřejných prostranství a jejich potřeba byla prověřena a v místech, kde to bylo žádoucí, byla
veřejná prostranství doplněna, buďto v ploše dopravní infrastruktury, nebo v ploše veřejného prostranství – s převahou
parkově upravených ploch. Viz například Řehovice. Parkování je ve jmenovaných plochách regulativy umožněno.
Pozemky pro občanské vybavení byly vymezeny dle potřeb v území a navrženého počtu obyvatel.
Veřejná prostranství budou obsahovat dle potřeby i komunikace, zastávky hromadné dopravy a veřejná
parkoviště.
Komunikace, zastávky hromadné dopravy a veřejná parkoviště jsou obsažena v plochách „Plochy dopravní
infrastruktury – silniční“.
Prověřit, ve kterých plochách je vhodné vyloučit umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely
uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona.
Jmenované ustanovení obsahuje text: „V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat
stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody
a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof
a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro
účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra.
Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v
nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.“ V návrhu
územního plánu jsou stanoveny regulativy určující přípustné a nepřípustné stavby. Problémem je v nezastavěném území
případná snaha vlastníků pozemků je oplotit nebo zde umístit například ekologická a informační centra (se skrytými
dalšími prostorami jiného účelu), stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu, apod. Proto v obecných regulativech byl
pro vyloučení negativního dopadu ustanovení §18 odst. 5 stavebního zákona vložen regulativ:
„V nezastavěných územích správního území městyse Maršovice, v plochách zemědělských – orná půda,
Stránka 59
v plochách lesních – lesní hospodářství, v plochách přírodních – ÚSES a v plochách smíšených nezastavěného území se
vylučuje umísťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pro těžbu nerostů, vylučuje se umísťovat oplocení vyjma případů
jmenovaných v regulativech (například oplocení lesní školky, dočasné oplocení pastviny elektrickými ohradníky), a dále
stavby ekologických a informačních center, a stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu vyjma případů jmenovaných
v regulativech (například cyklistická stezka, informační tabule), včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí.“
V řešeném území nebudou situovány rozvojové záměry, které by mohly negativně ovlivnit charakter krajiny.
Je nutno vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny.
V regulativech bylo ošetřeno. V případě řešeného území se jedná zejména o snahu některých vlastníků
zemědělské půdy v řešeném území v nevhodných náhorních polohách viditelných z blízkého i širokého okolí (tj.
v nevhodných lokalitách situovaných mimo údolní polohy) umístit na základě provedených nebo požadovaných změn
územního plánu větší hmoty trvalých staveb zemědělských hal; k tomu již bohužel došlo ve Zderadicích a Dlouhé Lhotě.
Řešené území se nachází v oblasti krajinného typu krajiny relativně vyvážené. Návrhem územního plánu je
třeba tyto hodnoty respektovat, stabilizovat a posílit, respektovat oblast krajinného rázu, respektovat přirozené krajinné
prvky (vodní toky, historické rybníky, remízky, apod.).
Bylo respektováno.
Řešené území není v hranicích přírodního parku (dříve oblast klidu), nejsou zde evidována velkoplošná ani
maloplošná zvláště chráněná území (v kategorii přírodní rezervace a přírodní památka) ani jejich ochranná pásma.
V řešeném území ani v jeho blízkém okolí se nenacházejí lokality chráněné v rámci soustavy Natura 2000 (evropsky
významné lokality přírodních stanovišť a ptačí oblasti – EVL, PO). Nejbližší území soustavy Natura 2000 – EVL CZ0213047
Minartice s předmětem ochrany evropsky významným druhem kuňkou ohnivou (Bombina bombina) je vzdáleno
vzdušnou čarou od jižní hranice řešeného území v nejbližších bodech cca 3,3 km jihozápadním směrem). V řešeném
území se nenacházejí registrované významné krajinné prvky. Do výkresové části budou vyznačeny památné stromy.
Sdělení vzal zhotovitel územního plánu na vědomí, jediný zjištěný památný strom je ve výkresové části
obsažen.
V územním plánu budou zakresleny a respektovány významné krajinné prvky neregistrované, ale dané ze
zákona (zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny).
Významný krajinný prvek je v uvedeném zákoně, § 3 odst. b) definován jako ekologicky, geomorfologicky
nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými
krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které
zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy,
meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou
jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z
této definice vyňata. Významné krajinné prvky neregistrované, jako například lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera,
údolní nivy, apod., jsou v návrhu územního plánu zakresleny a respektovány. Zásahy, například stavbou D3, do těchto
prvků jsou dokumentovány.
V celém zájmovém území je třeba návrhem územního plánu chránit veškeré fragmenty, které se dochovaly
v přírodním nebo přírodě blízkém stavu, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou součástí zvláště chráněných území
přírody. Jedná se o přirozené vodní toky a jejich nivy, lesní komplexy, sady, polní kazy, vlhčiny, mokřady, atd.
Bylo provedeno návrhem ploch s rozdílným způsobem využití a regulativů k těmto plochám.
Z přírodovědného hlediska je cenné zachování pestré mozaiky biotopů. Vlhké i suché louky, skupiny keřů,
meze, vodní plochy, atd. Tuto pestrost je třeba zachovat a chránit například extenzivní formou hospodaření – sečení,
pastva. Budou stanoveny plochy nízké zeleně, například louky, pastviny, které by neměly být využívány pro rostlinnou
zemědělskou výrobu (obdělávání, orbu).
Bylo stanoveno. V regulativech ploch smíšených nezastavěného území – zeleň krajinná převážně nízká,
přírodní louky a pastviny, nebylo připuštěno obdělávání (orba).
Při řešení struktury území respektovat a dle potřeby rozšiřovat přírodní prvky krajiny, jako jsou například
meze, remízky, rozptýlená zeleň, vegetační doprovody komunikací a vodních toků. Velké celky orné půdy rozdělit na
menší, aby vznikla pestrá krajinná mozaika. Ve volné krajině se doporučuje navrhnout výsadbu autochtonních druhů
dřevin, odpovídající konkrétnímu stanovišti.
Jmenované prvky byly zakresleny, zkontrolovány a rozšířeny dle aktuálních leteckých fotografií, tj. jejich
hranice byly v některých případech i upraveny oproti hranicím vedeným v katastru nemovitostí tak, aby byl zachycen
jejich skutečný rozsah (například tehdy, když se zeleň rozšířila a rozrostla nad stav zachycený v katastru nemovitostí).
Velké celky orné půdy se v řešeném území objevují v několika případech, ale pestrost okolní krajiny je taková, že jejich
dělení různými dalšími remízky nebo plochami zeleně nebylo vyhodnoceno jako nezbytné a potřebné. Konkrétní určení
Stránka 60
druhů dřevin nové výsadby není stanoveno vzhledem k předepsané podrobnosti územního plánu, požadavek autochtonie
je uveden v obecných regulativech.
Územní plán bude obsahovat umístění veřejné zeleně.
Návrh územního plánu obsahuje umístění veřejné zeleně pod plochou „Plochy veřejných prostranství –
s převahou parkově upravených ploch.
V případě rekonstrukce, obnovy nebo nového zřizování polních cest je třeba pamatovat kromě funkce
zlepšení propustnosti krajiny na jejich funkci krajinotvorného prvku, biologickou a ekologicko – stabilizační (zejména
doprovod stromové a keřové zeleně, založené v travních pásech). Všechny nově navrhované polní cesty by tedy neměly
mít živičný povrch, který je v krajině považován za cizorodý prvek. Nové polní cesty je třeba navrhovat, pokud jejich
potřeba bude prokazatelně potřebná a budou natolik stabilizované, užívané a významné, aby bylo třeba je vyznačit
samostatnou plochou (dopravní plochou) s rozdílným způsobem využití.
Nové polní cesty nejsou předpokládány v návrhu územního plánu s živičným povrchem. Nové cesty (polní
cesty) vyznačené samostatnou plochou jsou navrženy zejména tam, kde návrh stavby dálnice přerušil stávající užívané
polní cesty potřebné k dosažení polností za účelem jejich obdělávání – orby, setí, sklizně a odvozu úrody, nebo přerušil
turistické a cyklistické trasy.
Při tvorbě územního plánu mít na zřeteli, aby bylo možno dle návrhu pozemkově zajistit ekologické a
vodohospodářské stabilizační prvky, jako jsou například protierozní vegetační pásy a potoční pásy, rovněž aby bylo
možno upravit majetkoprávní vztahy, aby byla možná výsadba zeleně podél cest. Pro výsadbu doprovodné zeleně
uvažovat domácí druhy dřevin, které budou místně a ekologicky původní.
V návrhu územního plánu bylo ošetřeno v rozsahu možností daných podrobností (měřítkem) územního
plánu, buď vymezením hranic funkčních ploch, nebo regulativy.
V celém řešeném území se doporučuje z hlediska ochrany vodních složek krajiny identifikovat dráhy
soustředěného odtoku a případné trasy hlavních melioračních zařízení (HMZ), které nejsou evidovány jako vodní toky, a
do ÚP je zahrnout s přiměřeně širokými pásy pozemků, které by umožnily zatrubněné HMZ revitalizovat. V novém
uspořádání pozemků by zde bylo možné provádět vhodná protierozní revitalizační a další krajinotvorná opatření nebo
alespoň udržovat samovolné renaturační procesy. Tyto pásy by pak měly být vedeny jako součást veřejných zařízení
s funkcí zeleně a vodohospodářské stabilizace odtokových poměrů.
K dané problematice byly provedeny průzkumy, dle kterých byly zjištěny mj. i drobné bezejmenné vodní toky,
které nejsou zaneseny v mapách, avšak nebyly v žádných dostupných materiálech objeveny trasy melioračních zařízení.
Veškeré zjištěné toky, ať přirozené, nebo založené, byly do návrhu územního plánu zaznamenány a opatřeny plochou
potvrzující nebo umožňující pás doprovodné liniové zeleně.
V řešeném území je navrhováno vedení stavby D3, které krajinu významně poznamená. Budou navrhována
opatření minimalizující dopad na vzhled krajiny, na ÚSES, a to i v případě, že tato opatření nejsou v návrhu D3 obsažena.
Krajinu poznamenávají z hlediska jejího vzhledu zejména viditelné násypy, mostní objekty a protihlukové
stěny. Násypy se předepisuje tvarovat v přirozených krajinných křivkách, nikoliv v geometrických přímkových liniích, navíc
je na náspech a v okolí dálnice předepsána výsadba dřevinné zeleně. To bude třeba případně v dokumentaci pro územní
rozhodnutí opravit. Protihlukové stěny se v řešeném území nepřipouštějí, pouze ochrana tvarováním terénu v přírodních
křivkách. Na navrženém km 21 dálnice D3 je navržen podchod pro lokální biokoridor, respektive jeho přemostění tělesem
komunikace D3 na náspu, přičemž světlá šířka podchodu je navržena jen 12 m. Územní plán městysu Maršovice navrhuje
rozšíření tohoto podchodu na 20 m, což vyhovuje šířce lokálního biokoridoru stanovené metodickými pokyny pro návrhy
prvků ÚSES. V tom smyslu bude třeba dokumentaci dálnice D3 opravit.
V řešeném území se vyskytují a budou respektovány regionální a místní (lokální) prvky územního systému
ekologické stability. Regionální prvky procházejí řešené území od jihu k severu podél Janovického potoka. Místní prvky
ekologické stability převážně tvoři doprovod vodotečí, spojnice ploch dřevinné zeleně a části lesních ploch. Ve výkresové
části budou vyznačeny hranice ÚSES v parametrech (rozměrech) odpovídajících významu a potřebě funkčnosti ÚSES;
pokud bude možno, budou na podkladu katastrální mapy vedeny hranice ÚSES po hranicích pozemků, a v předmětné
ploše vymezené pro ÚSES bude navržen regulativ zajišťující funkci, pro kterou je určena. Prvky ÚSES budou upřesněny
s ohledem na znalost území a měřítko řešení. Bude navržena hierarchie mezi prvky ÚSES na úrovni regionální a místní
(lokální), budou respektovány a v ÚSES nebo jako interakční prvky vedeny přirozené krajinné prvky (remízky, skupiny a
pásy zeleně, drobné vodní toky, apod. Vodní toky budou využity k provázání ekosystémů v krajině.
Požaduje se respektovat dva prvky regionálního územního systému ekologické stability vymezené v ZÚR
StčK a zasahující ve východní části do řešeného území (regionálního biokoridoru RK 295 Vápenka – Zrcadlo, a
regionálního biocentra RC 1379 Vápenka) jako nezastavitelných s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability
krajiny. Musí být dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost.
Bylo respektováno a provedeno.
Stránka 61
Prvky ÚSES budou vedeny jako veřejně prospěšné opatření. Regionální prvky ÚSES jsou vedené jako veřejně
prospěšné opatření v ZÚR StčK, a budou jako veřejně prospěšné opatření vedeny i v územním plánu, rovněž tak ostatní
místní prvky budou vedeny jako veřejně prospěšné opatření, které je nutno respektovat. Jako součást územního
systému ekologické stability budou vedeny rovněž interakční prvky.
Bylo provedeno.
Prvky územního systému ekologické stability je nutno navázat na prvky ÚSES vně řešeného území za využití
a koordinace s územními plány okolních obcí a měst. Při modernizaci stávající dopravní sítě budou navrhovány prvky
ochrany živočichů a prostupnosti krajinou (například při křížení dopravních staveb – D3 a ÚSES).
Bylo provedeno s ohledem na dostupnost a kvalitu údajů. Návaznost prvků ÚSES do okolí byla koordinována
s územními plány okolních obcí (Vrchotovy Janovice, ÚP Křečovice, ÚP Neveklov, ÚP Tisem, ÚP Bystřice u Benešova). Bylo
využito rovněž aktuálních ÚAP, ZÚR StčK, a EIA k D3. K územnímu plánu Bystřice u Benešova existuje Zadání a zahajuje se
jeho pořizování.
V územním plánu bude obsažena stabilizace územního systému ekologické stability vztažená k aktuální
katastrální mapě.
Bylo provedeno, viz výkresová část.
Regulativy bude zajištěna ochrana nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování
veřejné zeleně.
Bylo provedeno, viz výkresová a textová část.
Funkční plocha lesů bude doplněna o informaci, zda se jedná o kategorii lesy ochranné, lesy zvláštního
určení, či lesy hospodářské. Preferována bude ekologicky stabilizační funkce před hospodářským významem a využitím.
Bude stanoveno pásmo ochrany o šíři 50 m vně od hranice pozemku lesa.
V řešeném území se vyskytují jen lesy hospodářské. Pásmo o šíři 50 m viz výkres předpokládaných záborů
půdního fondu v odůvodnění návrhu územního plánu městyse Maršovice.
Návrhem ploch s rozdílným způsobem využití bude zvýšen podíl ploch lesní zeleně, respektive vyšších dřevin
přírodní krajinné nelesní zeleně, předepsáno bude zachovat a obnovovat lesní dřeviny.
Návrh územního plánu neobsahuje nové plochy lesní – plochy lesního hospodářství, ale obsahuje nové
plochy smíšené nezastavěného území – zeleň krajinná převážně vysoká. Zachovávat a obnovovat lesní dřeviny není
v regulativech předepisováno, neboť je to povinností ze zákona o lesích.
Řešené území je způsobilé pro zemědělskou rostlinnou i živočišnou výrobu. V řešeném území se nacházejí
plochy orné hnědé půdy II. až V. třídy ochrany a několik areálů zemědělské produkce (Dlouhá Lhota, Zahrádka,
Maršovice, Zderadice), případě přidružené výroby a služeb, které by v případě úspěšného rozvoje mohly být nositelem
nabídky pracovních příležitostí. Prostory areálů pro zemědělskou produkci budou v územním plánu prověřeny a
případně potvrzeny, budou stanoveny podmínky pro jejich využití, jejich velikost a případná ochranná pásma, pokud
bude předpokládána živočišná výroba. Kromě toho bude uvažována ve smíšených územích klasická drobná zemědělská
činnost pro samozásobení.
Bylo provedeno. Pouze ochranná pásma u stávajících ani navrhovaných ploch „Plocha výroby a skladování –
zemědělské“ nebyla vyznačována, protože územní plán předpokládá, že stávající plochy jsou využívány v intencích
hygienických norem, a u navrhovaných ploch nepředjímá, k jakému konkrétnímu účelu budou plochy využívány. To bude
předmětem dalších řízení (územního řízení), ve kterém bude stanovena případná kapacita živočišné výroby dle
vzdálenosti od ostatní hygienicky chráněné stávající i navrhované zástavby a hygienické ochranné pásmo živočišné
výroby.
V řešeném území bude ve výkresu ZPF a PUPFL zakresleno území s investicemi do půdy – meliorace
(zejména odvodnění, závlahy), pokud takové investice do půdy byly vloženy, jsou funkční – účinné, a rozsahem i
umístěním známé.
Investice do půdy (meliorace - závlahy, odvodnění), byly v řešeném území zakresleny dle ÚAP. Jedná se
pouze o odvodnění.
Lokality územního plánu budou doloženy konkrétními údaji o výměře, kultuře a bonitovaných půdně
ekologických jednotkách a z grafických příloh bude zřejmé vymezení zastavěného případně dříve schváleného
zastavitelného území. Požadované podklady musí být zpracovány ve smyslu zásad ochrany ZPF, uvedených v ustanovení
§ 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 3 a 4
vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti zákona o ochraně ZPF. Na základě těchto údajů bude,
popřípadě nebude orgán ochrany ZPF souhlasit či nesouhlasit s návrhem nezemědělského využití lokalit ÚP.
K předpokládaným záborům zemědělského a lesního půdního fondu byly zpracovány příslušné kapitoly
v textu, tabulky a výkres předpokládaných záborů dle metodických pokynů pro zpracování této části územního plánu.
Stránka 62
Vzhledem k tomu, že původní územní plán měl množství změn, byl na jiném mapovém podkladě a nebyl zpracováván
průběžně digitálně, a nebyl navíc vyhotoven jako celek po provedených změnách, byla zpracována celá část nově, aniž by
byly z výkresu čitelná předchozí vymezená zastavitelná území a tedy předchozí projednání předpokládaných záborů.
Bude zjištěn rozsah pozemků určených k plnění funkce lesa a jeho současné využití (zalesnění). Pozemky
budou v co největší míře respektovány. Pokud bude do PUPFL zasahováno, bude doložen seznam pozemků určených
k plnění funkce lesa dotčených návrhem územního plánu včetně uvedení výměr a údajů z katastru nemovitostí
(identifikace jednotlivých pozemků).
Bylo provedeno. Viz textová, tabulková a výkresová část návrhu územního plánu.
V územním plánu budou zohledněny požadavky na uspořádání krajiny (následně na Plán společných
zařízení) a bude provedena koordinace s případným návrhem pozemkových úprav.
Požadavky na uspořádání krajiny byly zohledněny. Plán společných zařízení je součástí návrhu pozemkových
úprav, a tvoří budoucí kostru uspořádání zemědělské krajiny, a je tedy formou krajinného plánu uvnitř pozemkové
úpravy. Jde zejména o opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, tedy polní a lesní cesty, protierozní a vodohospodářská
opatření a opatření k tvorbě a ochraně životního prostředí (ÚSES, revitalizace). Návrh územního plánu byl tvořen tak, aby
mohl být jedním z podkladů k tvorbě návrhu pozemkových úprav, který v území dosud neexistuje, a tedy hranice mnohde
již neodpovídají skutečnému průběhu a potřebě. (Pokud by takový plán pozemkových úprav existoval, územní plán by jej
naopak použil jako podklad).
V řešeném území se nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin.
Zhotovitel územního plánu vzal tuto informaci na vědomí.
Návrh územního plánu prověří potřeby vymezení ploch a koridorů územních rezerv.
Návrh územního plánu obsahuje v některých případech návrh územních rezerv (například ve Mstěticích a
Řehovicích pro rozšíření bydlení, v Maršovicích plochy pro rozšíření ploch výrobních a ploch veřejné vybavenosti, v Dlouhé
Lhotě zejména pro rozvoj zemědělství včetně pásu zeleně. Územní rezervy jsou stanoveny tam, kde návrh územního
plánu nepředpokládá nebo neposuzuje jako vhodné v dohledné době rozšiřování zastavitelných ploch z hlediska jejich
dostatku nebo přebytku, zejména s ohledem na dostatečnou nabídku ploch v zastavěném území nebo na minulost
(změny územního plánu, apod.).
Návrh územního plánu Maršovice prověří a vymezí plochy pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná
opatření a asanace v členění:
 pozemky, pro které lze práva k pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit podle §170 zákona č.183/2006 Sb.
v platném znění
 pozemky, pro které lze uplatnit možnost předkupního práva podle §101 zákona č.183/2006 Sb. v platném znění
Dálnice D3 včetně mimoúrovňových křižovatek a k nim přilehlých úseků komunikací je vedena v ZÚR StčK
jako veřejně prospěšná stavba č. D005, kterou je nutno respektovat.
V širších vztazích je veřejně prospěšnou stavbou přeložka II/114 jižně od Neveklova, vedená v ZÚR StčK jako
veřejně prospěšná stavba D083.
Prvky územního systému ekologické stability budou vedeny jako veřejně prospěšná opatření. V řešeném
území se dle ZÚR StčK jedná o regionální biokoridor RK 295 a regionální centrum RC 1379 Vápenka, která jsou situována
podél Janovického potoka, ostatní prvky jsou místního významu.
Veřejně prospěšné stavby byly respektovány nebo navrženy v příslušné textové a výkresové části návrhu
územního plánu.
Územní plán bude obsahovat případné požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude
rozhodnutí o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo dohody o
parcelaci. Potřebu zpracování územní studie (územních studií) navrhne případně zhotovitel po dohodě s úřadem
městysu Maršovice v průběhu zpracovávání návrhu územního plánu. Návrh územního plánu městysu Maršovice prověří
vymezení ploch, ve kterých podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití bude pořízení územní studie.
Plochy a koridory, nutné k prověření regulačním plánem, nebo územní studií, nejsou stanoveny. Požadavky
na vymezení ploch, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci, nejsou
stanoveny.
Návrh územního plánu bude zpracován bez variantního řešení. Variantně bude zanesen do koridoru dálnice
D3 návrh mimoúrovňové křižovatky Maršovice na D3, pokud nebude v době pořizování ÚP Maršovice již rozhodnuto o
výsledné variantě. Návrh ÚP bude řešen s cílem, aby ostatní plochy s rozdílným způsobem využití nebyly v návrhu
vymezeny odlišně.
Návrh mimoúrovňové křižovatky byl zakreslen invariantně, projektant D3 dodal k návrhu územního plánu
jedinou variantu, kterou však zhotovitel územního plánu městyse Maršovice poněkud pro společné jednání poupravil.
Stránka 63
Zadání územního plánu v následném textu obsahovalo výčet požadavků na obsah návrhu územního plánu
stanovený zákonnými ustanoveními (stavebním zákonem, prováděcími vyhláškami a jejich přílohami). Zhotovitel
naplňoval rozsah a obsah územního plánu dle těchto požadavků.
Zadání ukládá, aby rozsah a využití ploch dosud platné územně plánovací dokumentace byl prověřen, uvnitř
zastavěného území sídel za účelem zjištění vhodnosti a možnosti jejich zkapacitnění přestavbou či novou doplňující
výstavbou, ukládá prověřit i rozsah ploch současným územním plánem stanovených k nové zástavbě a dosud
nezastavěných, a to s ohledem na zjištěné předimenzování (v některých případech) a šetření dalších záborů zemědělské
půdy, šetření a ochrany kvality krajiny a přírody, její rekreační využití a urbanistickou ekonomii. Je předpoklad, že
některé takové plochy budou zrušeny či případně vymezeny jako územní rezervy. Případný návrh nových zastavitelných
ploch nad rámec platného územního plánu Maršovice a jeho platných změn se tímto zadáním předepisuje co nejvíce
omezit a v případě návrhu odůvodnit jejich potřebu nebo vhodnost.
Zhotovitel postupoval v souladu s výše uvedenými požadavky a současně s ohledem na to, aby bylo pokud
možno vyhověno požadavkům městyse Maršovice a nebyl vyvolán soudní proces v případě změny zastavitelného území
(například určeného k zastavění změnami územního plánu), zpětně na nezastavitelné, který by uložil městysu Maršovice
náhradu zpětného převedení na nezastavitelné území.
V území se nevyskytují prvky Natura a nepředpokládají se zásahy do přírodního prostředí vyjma návrhu
dálnice, předepsané v PÚR a ZÚR StčK.
V území se nepředpokládá situovat takové nové funkce a zařízení, které by měly negativní vliv na životní
prostředí a (nebo) vyžadovaly vyhodnocování vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, jako například nová
2
plocha pro sport (s objekty) nad 1 ha, nová plocha pro sklady v součtu 3000 m zastavěné plochy, nová plocha pro
živočišnou výrobu nad 50 živočišných jednotek.
Krajský úřad StčK, odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení posuzování vlivů na životní prostředí,
jako příslušný orgán ochrany přírody dle ustanovení § 77a odst. 4 písm. n) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, sdělil ve svém stanovisku č. j. 168313/2013/KUSK ze dne 27. 11. 2013, že
v souladu s § 45i odst. 1 výše citovaného zákona lze vyloučit významný vliv předložené koncepce samostatně i ve spojení
s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo
ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními.
Dotčený orgán Krajský úřad Středočeského kraje ve svém stanovisku (souhrnném vyjádření) č. j.
165588/2013/KUSK ze dne 11. 12. 2013 k návrhu Zadání nepožaduje zpracovat vyhodnocení vlivů územního plánu
Maršovice na životní prostředí (SEA) za předpokladu, že v případě zařazení ploch z platné územně plánovací
dokumentace, které byly součástí procesu posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), budou do nové ÚPD převzaty a
zapracovány podmínky pro tyto plochy ze schválené ÚPD, a to v rozsahu odpovídajícímu platné legislativě.
Jednalo se o stanovisko a požadavky vedené k plochám změn č. 4. Pořizovatel a zhotovitel územního plánu
prověřili vhodnost schválených změn, jejich právní stav a skutečný stav v území (zda již byly v území povoleny nebo
realizovány stavby dle těchto změn), a dle zjištěné situace buďto změny v návrhu nového územního plánu akceptovali
s tím, že požadavky obsažené ve stanoviscích zapracovali do územního plánu, nebo komentovali změny jako nevhodné
ale nutné je akceptovat s ohledem na právní dopady, nebo je neakceptovali. Viz též kapitola F tohoto Odůvodnění.
Zpracování Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (VVURÚ) je vyžadováno a podléhá
mj.: nová plocha sportu nad 1 ha, nová plocha pro skladování - sklady (i zemědělské) umožňující v součtu 3000
2
m zastavěné plochy a více, nová plocha zemědělské výroby umožňující situovat kapacitu od 50 dobytčích jednotek
(prasat, krav) vyjma stávajících chovů. (1 dobytčí jednotka je 500 kg živé hmotnosti). Povinnost je dána zákonem č.
100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, příloha č. 1, kategorie II, odst. 1.5. Vzhledem
k tomu, že nebyl k dispozici od žadatelů o situování ploch pro živočišnou výrobu žádná dokumentace obsahující kapacity
nových chovů a jejich vliv na životní prostředí a krajinný ráz, regulativy návrhu územního plánu pro nové plochy nebo pro
rozšíření stávajících ploch živočišné výroby jsou stanoveny tak, aby hodnoty, předepsané výše uvedeným zákonem a jeho
přílohou pro nezbytnost zpracování VVURÚ, nebyly překročeny.
C.
VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO
ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ
Územní plán Maršovice neobsahuje záležitostí nadmístního významu, které by bylo třeba řešit a umístit
v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR StčK), a byly by výhradně situovány na správním území
Maršovic. Upozornění může směřovat k řešení plynofikace Benešovska, kde v ZÚR StčK nejsou obsaženy žádné VTL
trasy, z nichž jedna měla zásobovat městys Maršovice. To by však mělo být stanoveno v generelu plynofikace, který dle
informací dostupných zhotoviteli územního plánu není zpracován, Je to záležitostí většího množství obcí a katastrů.
Stránka 64
D.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ PRO
FUNKCI LESA A ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
Využití půdy pro zemědělství je spolu s využitím půd pro funkci lesa a pro situování krajinné zeleně jedním ze
základních využití nezastavitelných ploch celého řešeného prostoru i jeho okolí. Řešení obsažené v návrhu územního
plánu vycházelo z informací o zemědělském a lesním půdním fondu v KN, a ze stávajícího stavu využívání orné půdy a
stavu zalesnění.
Návrh územního plánu ponechává rozsah zemědělské půdy a lesní půdy ve stavu poměrně srovnatelném
s předchozím územním plánem a jeho změnami. Vzhledem k tomu, že stávající územní plán není vyhotoven a vydán
v podobě po zapracování všech změn (zahrnující právní stav po vydání změn, § 55 odst. 5 stavebního zákona), návrh
nového územního plánu je na novém mapovém podkladě, a je zpracován oproti předchozímu digitálně, nelze
vyhodnotit, jaké plochy se nad stávající stav územního plánu navrhují k vyjmutí, a jaké plochy již předpokládány k záboru
oproti stávajícímu územnímu plánu po vydání změn navrženy k vyjmutí nejsou. Ve výkresové části je proto provedeno
vyhodnocení předpokládaných záborů zcela nově ve smyslu metodických pokynů, aniž by bylo srovnáno s již
projednaným předpokládaným stavem vyjmutí.
D.1. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkce lesa jsou chráněny zákonem č.289/1995
Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) v platném znění. Veškeré pozemky určené k plnění
funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce
z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve
veřejném zájmu.
Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů (stavební zákon) zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne
stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj
souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa
(nesprávně tzv. ochranné pásmo lesa).
Lesy v řešeném území dosahují výměry cca 311 ha, což představuje z celkové výměry řešeného území cca
2 417 ha lesnatost cca 13 %. Lze konstatovat, že převahu tvoři zemědělská půda (cca 80 %). V řešeném území se
nacházejí lesy hospodářské, převážně smíšené nebo jehličnaté. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se zde
nevyskytují. Druhová skladba je charakterizována převahou jehličnatých porostů (40 % smrk a 40 % borovice, zbývajících
20 % jsou listnaté porosty).
Návrh územního plánu obsahuje předpokládaný zábor pozemků pro plnění funkce lesa. Návrhem ploch
s rozdílným způsobem využití se nezasahuje do pozemků určených pro plnění funkce lesa s výjimkou ploch, které jsou
navrženy pro vedení dálnice D3 včetně dalších staveb (přeložek komunikací apod.), které jsou touto stavbou vyvolány, a
dále včetně výkopů a násypů, které jsou součástí těchto staveb, a s touto stavbou souvisejí.
katastrální území
stávající výměra lesních pozemků m
2
předpokládaný zábor lesních pozemků m
Maršovice
806 743
7 306
Strnadice
216 993
13 921
1 108 900
12 280
981 292
374
3 113 928
33 881
Zahrádka u Benešova
Zderadice
celkem
2
Z celkové výměry lesa cca 311 ha je předpokládáno vyjmout cca 3,4 ha, tj. 1,1 %.
Stávající lesní pozemky dle KN (pozemky určené pro funkci lesa), vymezené plochami s rozdílným způsobem
využití označenými LH, jsou v částech řešeného území pokryty překryvným značením tam, kde přes lesní pozemky
probíhá územní systém ekologické stability. V těchto případech platí regulativy stanovené pro územní systém ekologické
stability.
Návrh územního plánu obsahuje rozšíření ploch s dřevinnou (vysokou) zelení druhové skladby jako lesní
porosty v plochách smíšených nezastavěného území – zeleň krajinná převážně vysoká; neobsahuje rozšíření pozemků
pro plnění funkce lesa. Toto rozšíření se může případně na podkladě výsledků společného jednání změnit, některé
plochy ZN nebo ZK mohou být změněny na nové pozemky určené pro plnění funkce lesa, pokud by bylo požadováno
Stránka 65
zvýšit podíl lesní půdy.
Rozšíření lesních pozemků dle KN a jejich předpokládaný zábor v návrhu územního plánu je dokumentován ve
výkresu záborů ZPF a PUPFL (výkres č. 4.3.).
D.2. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
V území se potvrzuje a zachovává jeho nejvýznamnější funkce – pěstování zemědělských plodin.
Aby případná navrhovaná zástavba nezasahovala či případně minimálně zasahovala do chráněných bonit
kvalitních zemědělských půd, byla zjištěna data o zemědělském půdním fondu (ZPF) dle KN. V zemědělském půdním
fondu jsou vedeny pozemky orné půdy, trvalého travního porostu, ovocných sadů a zahrady.
V prostoru řešeného území se vyskytuje zemědělský půdní fond označený kódem klimatického regionu 5 –
O
symbol regionu MT 2, charakterizován jako mírně teplý, mírně vlhký, průměrná roční teplota 7 až 8 C, průměrný úhrn
srážek 550 – 650 (700) mm, pravděpodobnost suchých vegetačních období: 15 – 30 %, vláhová jistota 4 až 10.
V řešeném správním území městyse Maršovice se vyskytují zejména půdy o charakteristice hlavních půdních
jednotek (HPJ - první dvojčíslí zleva) 29, 32, 37, 40, 47, 50, a výjimečně 58, 68 a 71, přičemž procentuálně nejvíce se
vyskytuje charakteristika 32 a 29 (poslední jmenovaná často i v II. třídě ochrany).
Půdy o hlavní charakteristice 29 jsou hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně
na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou
s dobrými vláhovými poměry. Půdy 32 jsou hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných
horninách a výlevných kyselých horninách; většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku,
značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách. Půdy 37: mělké hnědé půdy na všech
horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina;
výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí).
o
Půdy o hlavní charakteristice 40 jsou svažitými půdami (nad 12 ) na všech horninách; lehké až lehčí středně
těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. Půdy 47 jsou
oglejenými půdami na svahových hlínách; středně těžké až středně skeletovité, nebo slabě kamenité, náchylné
k dočasnému zamokření. Půdy 50 jsou hnědé, oglejené, a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách)
s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené.
Půdy o hlavní charakteristice 58 (nivní louky východně od Maršovic) jsou nivními půdami glejovými na
nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé.
Půdy o hlavní charakteristice 68 (například prameniště u Strnadic) jsou glejové půdy zrašelinělé a glejové
půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po
odvodnění vhodné pouze pro louky. Půdy o hlavní charakteristice 71 (plocha údolní nivy Janovického potoka) jsou
glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro
louky.
V řešeném území se nacházejí všechny třídy ochrany zemědělského půdního fondu, vyjma I. třídy ochrany, a
výskyt těchto tříd ochrany se v území poměrně rovnoměrně střídá, byť například v severní části správního území
městyse Maršovic kolem Sídla Zaječí je možno pozorovat větší podíl bonity III. až V., a například v okolí Dlouhé Lhoty
převažují II. třídy ochrany, apod. Opticky nevíce rozsáhlých ploch II. bonity se vyskytuje kolem Maršovic a Strnadic, kde
jsou současně největší zábory ZPF z důvodu výstavby dálnice D1 a ochrany sídla Maršovice proti negativním dopadům
automobilové dopravy.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu
bylo zpracováno dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR, Odboru ochrany
horninového a půdního prostředí MŽP a Ústavu územního rozvoje ze srpna 2013.
Zábor ZPF se řídí zejména těmito zásadami:
2.
 v zastavěných územích se nevyhodnocuje zábor lokality do 2000 m
 zábor pro územní rezervy se nevyhodnocuje.
 zastavitelné plochy vymezené územním plánem se vyhodnocují celé jako zábor ZPF, tj. včetně nezastavěných částí
budoucích stavebních pozemků, doprovodné zeleně, komunikací, atd.
 plochy pro bydlení se v zastavěném území nevyhodnocují.
 u ploch smíšených (§ 8 a § 12 vyhlášky č. 501/2006 Sb. v platném znění) je v zastavěném území z hlediska záboru ZPF a
jeho vyhodnocení rozhodující hlavní funkce.
 v případě záboru ZPF ve prospěch PUPFL nebo vodních ploch se zábor vyhodnocuje.
Stránka 66
 v případě CHLÚ jehož využití se v době platnosti územního plánu nepředpokládá, vyznačí se v koordinačním výkrese
hranice dobývacího prostoru, ale toto území se do záboru ZPF nezahrnuje.
 pokud je v územním plánu navržena plocha těžby dle § 18 vyhlášky č. 501/2006 Sb. v platném znění, zábor pro tuto
plochu se vyhodnocuje včetně předpokládané cílové rekultivace.
 zábor pro ÚSES se nevyhodnocuje.
 zábor koridoru pro umístění dopravní infrastruktury se vyhodnocuje včetně náspů, zářezů, příkopů, apod.
Zábory ZPF jsou v řešeném území navrženy dle výše uvedených zásad metodického pokynu.
Návrh ploch s rozdílným způsobem využití předpokládá zásahy do stávajících ploch zemědělského půdního
fondu. Zábory ZPF jsou obsažené ve výkresu 4.3 předpokládaných záborů půdního fondu. K výkresu je zpracována
tabulka, která je přílohou odůvodnění.
katastrální území
stávající výměra pozemků ZPF m
2
předpokládaný zábor pozemků ZPF m
Maršovice
6 300 707
483 917
Strnadice
1 542 760
87 599
Zahrádka u Benešova
6 497 670
203 004
Zderadice
4 961 959
177 972
19 303 096
952 492
celkem
2
Z celkové výměry ZPF cca 1 930 ha je návrhem předpokládán zábor cca 95 ha ZPF, tj. cca 4,9 %. Jaký je podíl
předpokládaných záborů pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití je doloženo v přiložené tabulce.
Pro úplnost informací je možno dále uvést:
Maršovice obsahují předpokládané zábory ZPF v lokalitách navazujících na zastavěné území na severu,
severovýchodě, východě, jihu i jihozápadu, a ve všech případech se jedná o lokality, které již byly obsaženy v územním
plánu z roku 1998. Nutno je však uvést, že severovýchodní lokalita při příjezdu do Maršovic od Zahrádky, pozemky při
východním okraji (včetně prostoru povolené ČOV), i okolí komunikace při příjezdu od Strnadic, je v třídě ochrany II. Pro
odůvodnění lze konstatovat, že se ve všech případech jmenovaných předpokládaných záborů rovněž jedná o jisté
doplnění tvaru sídla do souměrného tvaru.
Západně od Maršovic je vedena v návrhu DÚR trasa komunikace D3, která se dostává do značné blízkosti
Maršovic. Pro možnost vytvoření hygienické, estetické i psychologické bariéry stavby komunikace vůči městysu je
navržen široký pás vysoké zeleně na upraveném navezeném terénu, který svými tvary v přírodních plynulých křivkách
odcloní komunikaci od sídla. Tento záměr vyžaduje větší, avšak dle autora územního plánu nezbytný zábor ZPF o II. třídě
ochrany. V návrhu územního plánu je plocha polností od dálnice D3 směrem k Maršovicím změněna na plochu smíšenou
nezastavěného území – zeleň krajinnou převážně vysokou; bylo by možno tuto plochu vést jako návrhovou v ploše lesní
– lesní hospodářství, pokud by při projednávání byl tento požadavek vznesen. Založení lesa nebo porostů obdobného
složení a vzrůstu na terénu clonícím dálnici vůči sídlu je pro odclonění dálnice nezbytné, a to jako součást stavby dálnice.
Bezejovice neobsahují vůči územnímu plánu z roku 1998 návrh záborů ZPF, návrh územního plánu využívá
pro možnost zástavby (přestavby a nové výstavby) prostor zastavěného území.
Dlouhá Lhota je v záborech komplikovanější o to, že v okolí zastavěného území byly ve změně č. 3 a změně
č. 4 provedeny a povoleny poměrně rozsáhlé změny polností na zastavitelné území, a k návrhu územního plánu uplatnili
vlastníci požadavky na změnu těchto ploch ze smíšeného území venkovské zástavby na plochu výroby a skladování –
zemědělské. Rozsah zastavitelných ploch při severním až severovýchodním okraji zastavěného území obce, a jejich
funkční využití je do návrhu územního plánu ke společnému jednání oproti stavu v platném územním plánu
modifikováno, byť je hodnoceno zhotovitelem územního plánu pro zemědělskou výrobu jako nadměrné, navíc v daném
místě jako problematické z hlediska narušení historického urbanistického tvaru obce (typu ulicové zástavby) a z hlediska
krajinného rázu (viditelnost zemědělských hal na náhorní rovině měřítkem a vzhledem odlišné od sousední historické
zástavby). Jedna z nově navrhovaných ploch zemědělské výroby je situována částečně na území o II. třídě ochrany ZPF,
na základě žádosti vlastníka podpořené zastupitelstvem městyse Maršovice; na posouzení orgánem ochrany ZPF
(odborem životního prostředí a zemědělství KÚ StčK) bude, zda bude možno zastavitelnou plochu na půdním fondu II.
třídy ochrany připustit. Rozsah tohoto záboru pro zemědělskou výrobu je obdobný jako rozsah záboru obsažený ve
změně číslo 4 územního plánu (změna č. Z 4-11).
Vzhledem k nedostatku sportovních ploch byla na jižním kraji Dlouhé Lhoty navržena plocha venkovního
sportoviště (hřiště), rovněž na II. třídě ochrany ZPF. Je ponecháno rovněž na posouzení příslušného orgánu státní správy.
Stránka 67
Libeč neobsahuje zábory pro výstavbu.
Mstětice obsahují návrh předpokládaných záborů ZPF odlišně od územního plánu z roku 1988, protože se
pozměnila i koncepce sídla a území určená k zastavění. Rozsah záborů nepřesahuje výměrami předchozí navrhované
zábory, do záborů je vložena navíc navržená nová komunikace umožňující kvalitní a logickou dopravní obsluhu tohoto
sídla.
V Podmaršovicích, a rovněž v Zálesí 1. díl a Zálesí 2. díl se nenavrhují nové zastavitelné plochy a zábory.
V Řehovicích byly navrženy nové předpokládané zábory reagující na návrh územního plánu, který vzal
v úvahu stav v území, územní plán a jeho povolené změny a potřebné dotvoření tvaru sídla dle zadání územního plánu.
Oproti předchozím záměrům je nově koncipován střed obce a komunikační systém umožňující kvalitní dopravní obsluhu,
korigovány jsou nevhodné předchozí změny územního plánu z roku 1998.
Strnadice obsahují návrh záborů, který byl již v převážném rozsahu předpokládán u předchozího územního
plánu. Zábory nejsou rozsáhlé, avšak zasahují do II. třídy ochrany ZPF.
Tikovice obsahují zábory v místech, kde je doplněn tvar sídla, porušený změnou č. 1 územního plánu na
pozemcích, kde již byla realizována zástavba.
Vráce obsahují zábor ZPF, který byl již předpokládán v územním plánu z roku 1998.
Záhoří obsahuje zábor ZPF, který byl již v obdobném tvaru projednán v rámci změn č. 4 územního plánu.
Zahrádka a Zaječí (zde vyjma plochy VZ) neobsahuje návrh záborů za účelem rozšíření zástavby.
Zderadice doznaly zcela nevhodné změny půdorysu obce a umístění zemědělské plochy na jejím jižním
okraji ve vyvýšené poloze, zejména změnou č. 4; rozměrná hala pro chov dobytka je již realizována; plochu výroby a
skladování – zemědělské je prosazováno do návrhu územního plánu ještě více nevhodně zvětšovat. V návrhu územního
plánu se mění (koriguje) tvar této plochy a stanovují se pro ni regulativy.
ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ
Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska
ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů (bod 2.6 přílohy č. 3 vyhlášky č.
13/1994 Sb.):
Zábory zemědělské půdy jsou v řešeném území ve smyslu příslušných metodických pokynů pro zpracování
této části územního plánu navrženy zejména pro:
 rozšiřování obytné či smíšené obytné zástavby v okolí stávající zástavby obcí, na kontaktu se zastavěným územím obce
(včetně místních obslužných přístupových komunikací), přičemž v převážné míře se jedná o zástavbu předpokládanou
a navrhovanou již předchozím územním plánem z roku 1998 a jeho změnami, a o zástavbu v souladu se schváleným
zadáním územního plánu. Územní plán navrhuje účelné využití zastavěných ploch zejména ve stávajících obcích, a
doplnění jejich tvaru pokud možno do urbanisticky logických útvarů zástavby s těžištěm (centrální částí, návsí apod.)
uprostřed zástavby. Důvodem záboru je potvrzení umírněného rozvoje stávajících sídel nad hranice zastavěného
území, náprava stavu roztříštěné zástavby a náprava chyb založených některými změnami územního plánu.
 dálnici D3 a mimoúrovňovou křižovatku Maršovice, včetně dalších staveb a prostorů pro umístění této stavby a
zmírnění negativních dopadů na obyvatele sídel, životní prostředí a krajinný ráz. Zábory byly obsaženy již v územním
plánu z roku 1998, avšak jejich rozsah byl upraven dle DÚR (včetně výkopů, násypů a opatření ke zmírnění dopadů této
stavby na okolí). Jedná se o poměrně rozsáhlé zábory půdy, byť se jedná o liniovou dopravní stavbu, neboť prochází
včetně MÚK a dalších návazných přeložek komunikací podélně celým správním územím městyse Maršovice.
 upřesnění tvarů stávajících ploch dřevinné zeleně a doplnění a založení nových ploch prostorově, pohledově a
esteticky i hygienicky významné dřevinné zeleně, složením obdobné lesním porostům. Založení takových ploch je
zdůvodněno potřebou zvýšení krajinných hodnot (například uzavření průhledů na zástavbu), propojení přírodních
ploch vzrostlé zeleně, potřebou snížení účinků větrné případně vodní eroze, dosažení drobnějšího měřítka prostorů
v krajině, apod.
 rozšíření komunikací a doplnění doprovodné zeleně (dřevinných pásů - stromořadí) podél komunikací. Je důležitým
krajinným motivem, v řadě případů po navrhovaném rozšíření komunikací se jedná o pás podél vozovky s příkopem,
doprovodným násypem či výkopem, a doprovodným stromořadím. V některých případech přesahuje přes hranice
pozemku v katastrální mapě nebo trasa již vede i mimo tyto hranice.
Plocha těžby nerostů podle § 18 vyhlášky č. 501/2006 v platném znění není v územním plánu navržena.
Stránka 68
E.
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VYHODNOCENÍ VE VZTAHU K UDRŽITELNÉMU
ROZVOJI ÚZEMÍ
E.1. ÚVODNÍ ÚDAJE A VSTUPY
E.1.1. DŮVODY POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Předchozí Územní plán obce Maršovice byl zpracován Projektovou kanceláří Ing. arch. Věry Soukeníkové,
Glinkova 8, Praha 6, dokončen v prosinci 1996 a schválen obecním zastupitelstvem obce Maršovice v roce 1998. Tento
územní plán doznal změn č. 1 až č. 4, zpracovaných stejným autorem, poslední čtvrtá změna byla zpracována v listopadu
2011 a schválena zastupitelstvem městyse Maršovice v roce 2011. Změny byly vydány samostatně a územní plán jako
celek nebyl ve smyslu těchto změn ani v jednom případě dle požadavku ustanovení § 55 odst. 5 stavebního zákona
aktualizován tak, aby zahrnoval právní stav po vydání jeho změny.
V roce 2006 vstoupil v platnost nový zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon) a nové prováděcí vyhlášky k tomuto stavebnímu zákonu, zejména vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhláška č.
501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, dnes ve znění pozdějších změn a doplňků. Tyto právní
dokumenty stanovily nový odlišný obsah, rozsah a způsob projednávání územních plánů, než tomu bylo do té doby.
Nový stavební zákon v § 188 odst. 1. stanovil, že územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru schválenou před 1.
lednem 2007, tedy i územní plán sídelního útvaru Maršovice, lze do 31. 12. 2020 podle požadavků tohoto zákona
upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbude platnosti.
Od roku 1998, kdy byl územní plán Maršovic zpracován, se území a podmínky v něm vyvíjely, některé
funkční plochy byly naplňovány, některé naopak pozbyly svého využití a jsou v neutěšeném stavu, a územní plán je cca
po 17 letech existence a změnách narušujících v některých případech jeho původní koncepci nutno aktualizovat a
opravit, neboť nejen po formální stránce, ale již ani věcně ne zcela vyhovuje požadavkům a potřebám obce a vyvíjejícím
se požadavkům územního plánování, zejména zpřísněného ochrany krajiny, zemědělské půdy a životního prostředí,
mimo to musí alespoň v zásadách reagovat na možné postupné změny klimatu.
Stávající území sídel mají kapacitní rezervy v počtu bydlících, ve kvalitě i kvantitě objektů a jejich využití, a je
zde kvalitativně i kvantitativně nedostatečná technická vybavenost a základní občanská vybavenost, za níž je nutno
cestovat mimo řešené území. Je zde i velmi omezená nabídka pracovních příležitostí. V území se předpokládají změny
zejména stavbou a zprovozněním dálnice D3, která přinese zřejmě zájem o situování bydlení, rekreačního bydlení, i
o situování nebytových funkcí, a s tím rizika ztráty dosavadní kvality životního prostředí, kvality přírody a krajiny, ztráty
klidového statutu.
Veškeré tyto skutečnosti vedly k tomu, že městys Maršovice objednal v roce 2013 zpracování nového
územního plánu svého správního území, který by nahradil a aktualizoval, respektive dle výše uvedeného ustanovení
stavebního zákona upravil stávající platný územní plán v novém právním prostředí a v souladu s platnými nadřazenými
územně plánovacími dokumenty, a stanovil další územní vývoj, který by měl směřovat k příznivému postupnému avšak
nikoliv rozsáhlému a bezkoncepčnímu umírněnému rozvoji drobných sídel při zachování uceleného půdorysu v krajině
tak, aby tato sídla nabízela atraktivní a moderní bydlení, veřejné vybavení, možnost vzniku rozmanitých pracovních
příležitostí a rekreaci v kvalitním a estetickém tichém prostředí.
E.1.2. HLAVNÍ CÍLE A JEJICH PLNĚNÍ
Obecně je hlavním cílem územního plánu Maršovic vytvořit moderní digitálně zpracovaný územní plán
obsahem a rozsahem odpovídající stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb. v platném znění a návazným prováděcím
vyhláškám č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. v platném znění, a to tak, aby tento územní plán mohl sloužit po schválení
všem správním a územním řízení, případně k opatření nebo vyvlastnění pozemků pro obec potřebných veřejných staveb,
pokud by nedošlo k dohodě s vlastníkem. V neposlední řadě bude územní plán důležitým dokumentem pro eliminaci
negativních dopadů situování dálnice napříč správním územím.
Hlavním cílem územního plánu je zajistit vyvážený a účelný rozvoj řešeného území se zřetelem na péči
o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Záměrným usměrňováním rozvojových ploch stanovuje územní plán
optimální a účelné využívání území, zajišťuje ochranu obytného i krajinného prostředí z hlediska zachování stávajících
hodnot území a brání dalšímu nežádoucímu živelnému rozvoji do míst mimo stávající historicky vzniklá obytná sídla, do
volné krajiny, nebo vzniku jejich nesouměrného tvaru.
Hlavním cílem územního plánování v řešeném území je hospodárněji využít stávající zastavěná území obcí
Stránka 69
pro obytnou a smíšenou obytnou zástavbu s možností obživy v místě bydliště, doplnit umírněně tvar obcí novou
obytnou zástavbou, zamezit rozrůstání zástavby radiálně podél komunikací a v nových lokalitách rozptýlených v krajině
(uchovat celistvost neporušené krajiny). Připustit pouze umírněný demografický rozvoj sídel, a to pro trvalé bydlení.
Nepřipustit výstavbu nových lokalit pro rodinnou rekreaci, ponechat pouze existenci stávajících. Vytvořit takové
podmínky, aby rozsah zástavby a kvalita krajiny i přírody zůstaly i po zprovoznění dálnice D3, kdy se předpokládá zvýšení
tlaku na výstavbu v řešeném území, neboť se stane časově velmi krátce přístupné z Prahy a žádoucí právě pro velkou
atraktivitu lesnaté malebné přírody a krajiny a její rekreační potenciál. Řešené území je třeba dovybavit technickou
infrastrukturou a základní občanskou vybaveností. Důraz je kladen na udržení kvality a atraktivity krajiny a přírody.
Chránit rozsah zemědělského a lesního půdního fondu, v krajině s převažujícími polnostmi zvýšit podíl dřevinných
porostů.
Dalším hlavním požadavkem a úkolem územního plánu bylo prověřit vhodnost a případně redukovat
četnost změn původního územního plánu a prověřit četné další požadavky soukromých vlastníků na zhodnocení jejich
pozemků (převážně pozemků zemědělského půdního fondu – polností) tím, že by byly zařazeny do zastavitelných ploch.
Požadavky byly konfrontovány s cíli a úkoly územního plánování obsaženými v nadřazených územně plánovacích
dokumentech a ve schváleném zadání, a s platnými zákonnými právními předpisy.
Základním předpokladem a cílem nového územního plánu je, že řešené území zůstane i nadále zejména
prostorem drobné, převážně venkovské smíšené obytné zástavby soustředěné do územně oddělených drobných sídel,
obklopených po obvodu loukami a polnostmi, nebo lesnatými porosty.
Z hlediska počtu obyvatel měl uvažovat urbanistický koncept rozvoje s doplněním stávajících ploch bydlení a
návrhem některých územně vhodně situovaných nových rozvojových ploch pro bydlení zejména v rodinných domech
tak, aby konečný počet obyvatel umožnil vznik a ekonomicky životaschopnou existenci základní veřejné vybavenosti
v řešeném území (v Maršovicích), aby nebylo nutno dojíždět za základními potřebami do sousedních sídel mimo správní
území, a aby tento komfort vybavenosti zpětně znamenal zájem o život v tomto místě a jeho atraktivitu. Za tím účelem
bylo vytipováno ve vhodné poloze – v Maršovicích - místo pro postupné či budoucí situování takové výstavby veřejné
vybavenosti (prostor pro různé druhy školství, kulturu, zdravotnictví, sport, rekreaci, relaxaci, kvalitou odpovídající
ubytování, stravování, apod. – plocha OK u kostela, vyžadující přestavbu a vybudování důstojných staveb v exponované
poloze). Obchodní vybavenost v Maršovicích s větší měrou sortimentu, než v jiných sídlech řešeného území, se
předpokládá situovat (rozvíjet) kolem stávajícího veřejného prostranství v těžišti sídla.
Tvary sídel měly dostat urbanisticky i dopravně logickou prostorově ucelenou hranici, strukturu a prostor
rozložený kolem stávajícího nebo nově předpokládaného středu (veřejného prostranství). Návrh funkčních ploch
územního plánu sledoval tuto ideu.
E.1.3. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Řešené území patří po správní stránce do Středočeského kraje, okres Benešov, obec s rozšířenou působností
Benešov, nachází se ve zvlněném prostoru Benešovské pahorkatiny, cca 40 km jihovýchodně od Prahy, cca 10 km od
Benešova.
Řešené území správního obvodu městyse Maršovice je vymezeno hranicemi správního území k datu
zpracování územního plánu a rozkládá se na čtyřech územních katastrech, a to na katastru Maršovice o výměře 769 ha,
katastru Strnadice o výměře 187 ha, katastru Zahrádka o výměře 822 ha a katastru Zderadice o výměře 639 ha.
2
Řešené území je totožné s ohraničením těchto katastrů. Rozloha tohoto území je 2417 ha (24,17 km ).
E.1.4. VYMEZENÍ ÚZEMÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
Území širších vztahů je dáno potřebou zobrazení rozsahu prostoru pro dokumentování urbanistických vazeb
na okolní sídla, tj. pro zobrazení funkčních a prostorových vztahů k ostatním okolním sídlům, pro zobrazení nadřazených
dopravních vztahů a tras nadřazených sítí technické infrastruktury, a pro grafické vyjádření návazností morfologických,
krajinných a přírodních systémů. Jako širší řešené území (území pro zobrazení širších vztahů a návazností) je možno
uvažovat řešené správní území obce rozšířené cca o katastry či části katastrů sousedních obcí. Řešené území je ve
Středočeském kraji, okresu Benešov.
Širší územní vztahy jsou dány v daném případě v zásadě urbanistickými vazbami, tj. vazbami na větší sídla
s komplexní základní i vyšší občanskou vybaveností a s nabídkou různorodých pracovních příležitostí. Zejména se jedná
o město Benešov, částečně o Bystřici a Neveklov. Vazba k hlavnímu městu Praze je vzhledem ke vzdálenosti řešeného
území od Prahy a s ohledem na blízkost Benešova již méně silná, slábnoucí.
Funkční a prostorové vztahy řešeného území k sídlům v okolí řešeného území nejsou problematické, neboť
Stránka 70
se jedná o solitérní polohy obcí či jejich částí v krajině v drobné sídelní bodové struktuře osídlení.
Řešené území leží uvnitř prostoru, vymezeném většími sídly Bystřice – Olbramovice (Votice) - Vrchotovy
Janovice – Kosova Hora (Sedlčany) – Neveklov a nadřazenými silnicemi I. a II. třídy, které uvedená sídla propojují. Jedná
se zejména o komunikace I/3, I/18, II/105 a II/114, vytvářející uzavřený čtyřúhelný útvar, jehož úhlopříčky tvoří
významnější silnice III. třídy - jednak komunikace propojující Benešov se Sedlčany přes Nesvačily – Maršovice a Kosovu
Lhotu, jednak komunikace propojující Neveklov s Voticemi přes Maršovice – Olbramovice. Maršovice jsou uprostřed
tohoto prostoru, v těžišti či v průsečíku těchto úhlopříčných komunikací. Tento komunikační systém je stabilizován a pro
řešené území zcela dostačující a funkční, avšak bude doplněn ještě dálnicí D3, která přerozdělí v území dopravní zátěže a
zejména vnese do území kromě vzrůstu stávající cílové dopravy i významný podíl průjezdné dopravy. Vložení dálnice D3
s mimoúrovňovou křižovatkou u Maršovic způsobí podstatné zkrácení časové i technické dostupnosti hlavního města, a
tedy zřejmě i větší zájem o využití stávajících zastavěných ploch a staveb, a o novou výstavbu v řešeném území, ale
současně bohužel i zásah do poklidného prostředí a neporušené krajiny.
Železnice je v území širších vztahů vedena v trase Benešov – Bystřice – Votice, s odbočkou v Olbramovicích
směrem na Vrchotovy Janovice a Kosovu Horu, a pro řešené území nemá v zásadě žádný význam. Místního významu je
letiště Benešov, situované u Nesvačil.
Z nadřazených inženýrských sítí je možno jmenovat v území širších vztahů celostátně významnou existující
trasu VVN 400 kV (z elektrárny Prunéřov) z rozvodny Hradec u Kadaně do rozvodny Sokolnice u Brna. Stávající
nadřazené plynovody jsou řešenému území poněkud vzdáleny; Benešov tanguje vysokotlaký plynovod DN 500 Praha –
Tábor, jehož jedna větev u Benešova odbočuje směrem severozápadním do Týnce nad Sázavou, jiná větev prochází ve
směru východ – západ na Příbramsko a míjí jižně Votice. Z významných stávajících radioreléových paprsků lze jmenovat
jediný, a to Cukrák – Milíčov, procházející nad řešeným územím, který toto zemí významně neovlivňuje.
V současnosti je ve výstavbě propojení vodovodních systémů mezi Benešovem a Sedlčany – Kosovou Horou,
s vodojemy v Benešově a Vojkově (za účelem zajištění kvality a množství vody v Sedlčanech), které však řešené správní
území Maršovic míjí a obchází jihovýchodně.
Z hlediska přírodních daností je možno konstatovat, že oblast řešeného území a jeho okolí je malebným
venkovským prostorem převážně drobných venkovských sídel ve zvlněné krajině pokryté poměrně vyváženě polnostmi a
zalesněním. Janovický potok sledují regionální prvky územního systému ekologické stability.
E.1.5. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Hranice zastavěného území byla aktualizována v novém územním plánu k datu 1. 9. 2015.
E.1.6. ANALÝZA PRÁVNÍHO STAVU PŘED ZAHÁJENÍM PRACÍ NA NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU
Před zahájením prací na novém územním plánu správního území městyse Maršovice byla v roce 2014
zjištěna v území následná situace:
V současnosti je pro řešené území platný územní plán obce Maršovice, schválený usnesením zastupitelstva
obce č. 3/98 dne 30. 6. 1998 (vyhláška č. 2/98 s účinností od 16. 7. 1998), změněný změnou č. 1, schválenou usnesením
zastupitelstva obce č. 5/1999 dne 30. 11. 1999 (vyhláška nedohledána, den nabytí účinnosti vyhlášky nezjištěn),
změněný změnou č. 2, schválenou usnesením zastupitelstva obce č. 7/2002 dne 17. 12. 2002 (vyhláška č. 2/2002
s účinností od 2. 1. 2003), změněný změnou č. 3, schválenou usnesením zastupitelstva obce č. 4/2005 dne 23. 8. 2005
(vyhláška č. 2/2005 s účinností od 8. 9. 2005), změněný změnou č. 4, schválenou usnesením zastupitelstva obce č.
6/2011 dne 29. 11. 2011 (veřejná vyhláška s účinností od 15. 12. 2011).
Územní plán obce schválený před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2020 podle § 188 stavebního zákona
v platném znění upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbyde platnosti. Vzhledem k tomu, že
se od doby vydání územního plánu obce Maršovice změnily stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy
předepsané požadavky na obsah a rozsah územního plánu obce i způsob zpracování změn, a od doby vydání územního
plánu se měnily i požadavky a potřeby využití území, a mj. i proto, že nebyl pořízen a neexistuje platný právní stav
územního plánu po schválení změn, rozhodlo zastupitelstvo obce usnesením zastupitelstva městyse Maršovice č.
057/2012 dne 18. 9. 2012 o pořízení nového územního plánu, místo toho, aby se upravoval územní plán z roku 1998 ve
znění změn č. 1 až 4.
Dne 25. 2. 2014 schválilo zastupitelstvo městyse Maršovice usnesením č. 006/2014 Zadání územního plánu
Maršovice.
S ohledem na současnou platnost ustanovení § 102 SZ odst. 2. a 3. v případě, že by nový územní plán zrušil
určení pozemku k zastavění, by náhrada vlastníkovi nebo oprávněnému náležela, pokud by ke zrušení došlo po uplynutí
Stránka 71
5 let od nabytí účinnosti územního plánu, který zastavění dotčeného pozemku umožnil, pokud v této lhůtě nenastala
situace dle odst. 3. písm. a) a b) SZ.
Pořizovatel pro obec nezajistil dle ustanovení § 55 odst. 4. SZ (dle znění SZ platného k roku 2014 odst. 5.)
vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání jeho změny, opatřený záznamem o účinnosti. Byť
v tomto ustanovení není stanovena doba, ve které má tento předepsaný úkon nastat po projednání změny, má se za to,
že se nejedná o roky, nýbrž o měsíce. Z tohoto pohledu proces pořízení změn územního plánu nebyl po právní stránce
zcela ukončen. S ohledem na výše uvedené není ani zcela jednoznačné, zda změny jsou po obsahové i procesní právní
stránce platné. V některých případech bylo podle změn rozhodováno, jako by platné byly.
Pořizovatel a zpracovatel měli při zahájení a v průběhu prací na návrhu územního plánu k dispozici 49
dřívějších či současných žádostí fyzických a právnických osob, které v území většinou žádají nové další rozšíření pozemků
k zastavění (nových zastavitelných ploch). Podání velmi často neobsahovala náležitosti předepsané dle stavebního
zákona, přesto se všemi žádostmi zpracovatel územního plánu v průběhu zpracování návrhu územního plánu zabýval.
V průběhu pořizování nového územního plánu bylo shledáno, že se mnohdy jedná o pozemky, jejichž určení k zastavění
by odporovalo schválenému zadání nového územního plánu a současně by určení k zastavění odporovalo ustanovení §
55 odst. 4. stavebního zákona v platném znění (dříve odst. 3.), že další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu
vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a pouze na základě prokázání
potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Nový územní plán vychází dle zadání a koncepčně z původního územního
plánu z roku 1998, a je možno jej chápat rovněž jako jeho změnu. Potřeba nových rozsáhlejších zastavitelných ploch
nebyla zjištěna a ani v zadání obsažena, v prostorech mimo obvod sídel a v krajině je situování nových zastavitelných
ploch navíc nepřijatelné a nežádoucí. Žádosti byly v průběhu zpracovávání návrhu územního plánu ke společnému
jednání posouzeny, a ve spolupráci s určeným zastupitelem a zastupitelstvem městyse Maršovice jim bylo buďto úplně
nebo částečně vyhověno, nebo požadavky v nich obsažené nebyly do návrhu územního plánu zapracovány.
Pro stanovení druhu ploch s rozdílným způsobem využití v návrhu územního plánu Maršovic má vliv zjištění,
v jak širokém prostoru kolem komunikace D3 hluk z dopravního provozu bude přesahovat normou stanovené hygienicky
přípustné limity, a to i za předpokladu realizace prvků k jeho útlumu. K tomu účelu byla použita aktuální dokumentace
dálnice D3 a posouzení jejího vlivu na životní prostředí (EIA). Vzhledem k relativně malé četnosti dopravních pohybů na
stávajících komunikacích v řešeném území nebyla zpracována samostatná dopravní a akustická studie, která by zkoumala
přerozdělení dopravních zátěží na jeho komunikacích po výstavbě D3 a vliv hluku z těchto komunikací na zástavbu.
V souvislosti se změnami klimatu se stále větší pozornost upíná k hospodaření s vodami. Územní plán
Maršovic ani jeho změny se dosud nezabývaly ani rámcově či koncepčně hospodařením s vodami. Současné výkyvy
klimatu (období abnormálního nedostatku srážek a tropických teplot nebo naopak dlouhá deštivá období či přívalových
dešťů) vedou k tomu, že územní plán se těmito aspekty zabývá. Nárůstem zastavitelných ploch vzniká navíc nárůst
spotřeby vody i nárůst vody, která nemůže vsakovat do zpevněných ploch a musí být v území co nejdéle zadržena.
K řešení této problematiky bude nutno navrhovat opatření územně technická i majetková.
Standardem jednadvacátého století by mělo být pokrytí obytného území sídel (pokud se nejedná o seskupení
několika staveb, případně o velmi řídkou zástavbu na velkých pozemcích) rozvodem pitné vody kontrolované čistoty
z veřejného vodovodu a odpadem do společné čisticí stanice odpadních vod, a současně tvorbou akumulace pro výkyvy
spotřeby a období sucha, kdy mohou jednotlivé studny nedostačovat nárokům odběru a vysychat. K veřejnému
zásobování vodou musí být dostatek pitné vody v řešeném území, z dostatečně vydatného stálého pramene. Pramenné
oblasti jsou v některých případech majetkově neošetřené, na což musí územní plán reagovat.
K zahájení prací na návrhové části územního plánu byl k dispozici územní plán z roku 1998 a jeho změny,
digitální geodetické podklady, územně analytické podklady ORP Benešov, byly provedeny průzkumy současného stavu, a
soustředěny náměty (požadavky) fyzických i právnických osob, převážně vlastníků pozemků. Dále bylo k dispozici
schválené Zadání územního plánu, a dokumentace dálnice D3 včetně dokumentace EIA. Návrh územního plánu vznikal
za použití a vyhodnocení všech výše uvedených materiálů.
E.1.7.
ÚČAST VEŘEJNOSTI NA TVORBĚ ÚZEMNÍHO PLÁNU PŘED ZAHÁJENÍM PRACÍ NA JEHO NÁVRHU
Městys Maršovice před zahájením prací na návrhu územního plánu a v jeho průběhu zaevidoval a poskytnul
pořizovateli a zhotoviteli územního plánu níže uvedené žádosti nebo náměty fyzických nebo právnických osob, směřující
ke změně stávajícího stavu územního plánu nebo k zapracování do návrhu územního plánu:
č.
1
2
číslo jednací
272/2007
396/2008
ze dne:
27. 08. 2007
01. 12. 2008
jméno navrhujícího
Roman Vaněk
Gabriela Šmejkalová, Ladislav Kábele
Stránka 72
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
261/2010
262/2010
331/2010
377/2010
327/2011
474/2011
182/2012
312/2012
352/2012
377/2012
379/2012
431/2012
003/2013
016/2013
017/2013
024/2013
034/2013
037/2013
042/2013
058/2013
068/2013
069/2013
070/2013
073/2013
074/2013
082/2013
123/2013
124/2013
164/2013
176/2013
177/2013
187/2013
251/2013
293/2013
296/2013
304/2013
319/2013
340/2013
346/2013
349/2013
394/2013
223/2014
261/2014
329/2014
bez č. j.
137/2015
248/2015
03. 08. 2010
03. 08. 2010
05. 10. 2010
18. 11. 2010
31. 03. 2011
16. 12. 2011
02. 05. 2012
22. 08. 2012
18. 09. 2012
03. 10. 2012
05. 10. 2012
14. 11. 2012
02. 01. 2013
09. 01. 2013
09. 01. 2013
10. 01. 2013
15. 01. 2013
16. 01. 2013
18. 01. 2013
24. 01. 2013
28. 01. 2013
28. 01. 2013
28. 01. 2013
30. 01. 2013
30. 01. 2013
31. 01. 2013
27. 02. 2013
27. 02. 2013
18. 03. 2013
27. 03. 2013
27. 03. 2013
08. 04. 2013
27. 05. 2013
17. 06. 2013
18. 06. 2013
26. 06. 2013
03. 07. 2013
22. 07. 2013
25. 07. 2013
29. 07. 2013
17. 09. 2013
09. 06. 2014
07. 07. 2014
04. 09. 2014
08. 09. 2014
10. 03. 2015
11. 05. 2015
Miluše Radová
Marcel Filip, Miroslava Filipová
Ing. Jaroslav Rohlík
Ivan Tichák
Miloš Petr
Milan Vacek
Josef Muška
Ing. Jaromír Vobr, Jan Riedl, Kateřina Riedlová
Marie Vilímková
Milan Rohlík
Zdena Zvěřinová
Miloš Petr
Jakub Krejčí
Petr Fulín
Josef Šach, Jaroslava Šachová
Vendula Van Tartwijk - Jiroušková
Miloš Petrdlík
Dana Nováková
Ing. Jan Žižka
Daniela Mikšíková
Ing. Marie Prokopová
Ivana Procházková, Miloš Procházka
František Hašek, Marie Hašková
Dagmar Turková
Dana Zderadičková
Zdeněk Paták
Vlasta Vondrová
Dana Žáková
Milan Vacek
Ivana Procházková, Miloš Procházka
Jaroslav Vondráček
Luboš Nachtigal
Baronial Estates, s.r.o., Claudio Personetazz
Jiří Kubásek
Ivana Vedrová
Jan Pitelka
Ing. Luboš Kucharski
Jan Pitelka
Marcel Filip, Miroslava Filipová
Miloš Kubásek, Zdeněk Jakoubek
Jiří Kubásek
Vladimír Zavadil
Pavel Fulín
Petr Strmiska
Městys Maršovice
Pavel Nechanský
Oldřich Žák (podáno až po projednání a vyhodnocení)
V průběhu tvorby územního plánu byly žádosti za účasti pořizovatele, zhotovitele, pověřeného zastupitele a
zastupitelstva městyse Maršovice konfrontovány s požadavky zákonných ustanovení a norem, se základními pravidly
územního plánování, s požadavky nadřazených územně plánovacích dokumentací a požadavky zadání. Zda bylo či
nebylo vyhověno, je čitelné z návrhu územního plánu ke společnému jednání. Bylo konstatováno, že ke každé žádosti
existuje z průběhu tvorby návrhu územního plánu projednávaný materiál, který bude k dispozici na Úřadu městyse
Maršovice a u pořizovatele. Dále bylo konstatováno, že způsob, jak bylo s žádostí naloženo, je patrný z textu i výkresů
(grafické části) návrhu územního plánu, a že fyzické a právnické osoby budou s tímto návrhem seznámeni způsobem
Stránka 73
předepsaným ve stavebním zákonu, a současně budou moci k návrhu v procesu jeho projednávání uplatňovat dle
stavebního zákona písemné připomínky a námitky.
E.2.
URBANISTICKÁ HISTORIE SÍDLA A RESPEKTOVÁNÍ HISTORICKÝCH HODNOT
E.2.1. HISTORICKÝ URBANISTICKÝ VÝVOJ
Vznik a vývoj osídlení řešené oblasti byl dán v širších i místních souvislostech zejména přírodními danostmi,
které způsobily, že v prostoru nevznikla žádná větší nebo významnější sídla, a takřka čtvercový prostor zůstal méně
urbánně zatíženou krajinou mezi Neveklovem a Bystřicí (respektive Benešovem) na severu, a Sedlčany a Voticemi
(respektive Vrchotovými Janovicemi) na jihu, v jehož těžišti či průsečíku úhlopříček vzniklo jediné relativně větší sídlo
Maršovice.
Nejstarší, již přes 1000 let starou osadou správního území Maršovic, je Zaječí, neboť prvá písemná zmínka
o něm je v darovací listině z roku 999, v níž kníže Boleslav II. daroval osadu novému klášteru svatého Jana Křtitele na
Ostrově u Davle. Tato listina se však ztratila zřejmě již ve středověku.
Obecně lze uvést, že prostor byl osídlen v průběhu tzv. vnitřní české kolonizace kolem 11. století, kdy růst
populace spolu s inovacemi a objevy technického charakteru způsobil uvnitř zřídka osídleného prostoru tlak na vznik
nových sídel, vesnic, a polností v jejich okolí. Vzpomínáno je objevení vody jako zdroje energie pro různé druhy činností,
vzpomínáno je rovněž zdokonalení pluhu, objevení trojpolního systému a dalších jiných vynálezů, které růst populace,
stěhování a hledání nových prostorů k obživě podnítily. Kolonizační úsilí podstatně změnilo ráz krajiny. Část lesů zmizela
a byla nahrazena mnohde poměrně hustou sítí osad, jež už se příliš nelišila od dnešní podoby, byť se v některých dobách
sídla rozrůstala a ve válečných dobách vylidňovala, dokonce dočasně nebo i trvale zanikala.
Významným momentem v dějinách řešeného prostoru bylo založení již výše zmíněného benediktinského
kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle v roce 999, spojeného s přijímáním křesťanství a se vznikem a rozvojem
českého státu na přelomu tisíciletí, který byl po břevnovském a sázavském klášteře v té době třetím nejvýznamnějším
klášterem na území dnešních Čech, a který se stal centrem celé oblasti a brzy kolonizoval okolní území za účelem
hospodářského využívání krajiny na jih od pražské kotliny, tedy především za účelem získávání naturálních i finančních
odvodů z tohoto hospodaření. Klášter zakládal v rámci právního a majetkového vymezování a kolonizace nové osady,
mezi něž hned zpočátku patřily i některé osady řešeného území. Ostrovský klášter zaniknul po požáru v roce 1403 a
následném vydrancování husity. Dnes je Ostrov i s částí klášterních reliktů částečně zatopen díky vzniku přehrady ve
Vraném, pouze na levém břehu řeky stojí dochovaný kostelík sv. Kiliána z roku 1160. Klášter ovlivňoval duchovní a
hospodářský život a rozvoj kraje a měl i současně úlohu správního centra.
Vodní zdroj u zakládaného sídla nebo přímo v sídle, a morfologicky vhodná poloha terénu pro založení sídla i
okolních polností a jejich úrodnost byla kritériem vzniku sídel. Zdejší zvlněná a značně členitá krajina nabízela řadu
pramenišť i míst, kde mohla být založena umělá vodní nádrž k čerpání vody pro obyvatele, dobytek, i pro hasební účely.
Síť takto vzniklých sídel či jen usedlostí byla propojena polními cestami, které se vyhýbaly terénním překážkám, a tak
vznikla i zdejší urbánní - dopravní struktura, v níž jednou z hlavních cest byla cesta od Sedlčan napříč územím směřující
přes Maršovice k městu Benešovu.
Maršovice jsou uváděny ve starší literatuře jako menší město či městečko posazené převážně v údolní
prohlubni pahorkatého terénu, se hřbitovem, kostelem a farou na kopci při svém okraji.
Maršovice náležejí zřejmě pozdní vlně vnitřní české kolonizace 12. století. Doloženy jsou prvně roku 1205,
kdy zde již nepochybně existovalo feudální sídlo rodu, který se po Maršovicích psal, ač tvrz se výslovně připomíná až
roku 1528. Tvrz maršovických vladyků stávala západně od současného kostela, na návrší za kostelem či blíže kostela
(Ottův naučný slovník, Karel Kuča: encyklopedie Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku), u bývalého
poplužního dvora, a ještě v roce 1870 z ní stály pobořené zdi a byla patrná západní část příkopu, poté bylo zdivo
rozvezeno a terén srovnán; pole za dvorem se nazývá dodnes Na Valech. Z tohoto popisu spíše vyplývá, že tvrz stávala
jihozápadně od kostela, kde návrší kulminuje v místě dnešního polorozpadlého obdélného dvora. Tvrz byla místem
obrany a úkrytu feudála i obyvatel okolního přilehlého území zejména ve válečných časech, proto byla skutečně
situována na výrazném výběžku terénu nad Maršovickým potokem, mezi tímto potokem a jeho bezejmenným přítokem,
ve vyvýšené poloze nad dnešním městečkem. K lokaci koncentrované vsi níže v údolí po toku potoka zřejmě došlo až
v rámci vrcholně středověké přestavby osídlení. Původní formu půdorysu není na mapě stabilního katastru z roku 1840
snadné rozlišit, v zásadě však šlo o náves vidlicového tvaru u křižovatky významnějších místních cest a potoka, co
nejblíže pod terénní vyvýšeninou, odkud jedna z cest stoupala ke kostelu a tehdejší tvrzi. Z tohoto prostoru se zástavba
zřejmě postupně asymetricky vůči tvaru sídla rozšířila podél potoka a cesty na Benešov, až vytvořila pokračování
veřejného prostranství poměrně značné délky k dalšímu větvení cest a potoka.
Stránka 74
Maršovice byly vsí až do 60. let 16. století, kdy se jejich nový majitel Vilém Kosoř Malovec z Malovic postaral
o povýšení na městečko, k němuž došlo mezi lety 1564 a 1568, kdy dostalo výsady; někdy je v literatuře uváděno, že
byly na městečko (městys) povýšeny roku 1571, kdy získaly městský erb. Městečko nemělo výraznější předpoklady se
v konkurenci okolních malých měst (Neveklov, Vrchotovy Janovice, Bystřice, Sedlčany) prosadit, zvláště když již roku
1589 zdejší statek zanikl připojením k Tloskovu, statut městečka si nicméně Maršovice dokázaly udržet trvale.
Po povýšení na městečko zřejmě k většímu nárůstu nedošlo, neboť ještě před třicetiletou válkou zde stálo
jen 22 domů. Ve druhé polovině 17. století však došlo k vzrůstu na dvojnásobek, stejně tak do poloviny 19. století. Jak
ukazuje mapa stabilního katastru z té doby, půdorys městečka se nakupením nových drobných stavení dosti
znepřehlednil, aniž by se příliš plošně rozšířil, snad vyjma západní části. Po polovině 19. století již městečko stagnovalo,
prodělávalo jen přestavby a regulaci uličních čar. Koncem 19. století (k roku 1890) mělo 107 domů, 795 obyvatel
českých, farní kostel, pětitřídní školu, četnickou stanici, poštu, poplužní dvůr, ovčín a sýrárnu. Ve 20. století docházelo
jen k modernizaci zástavby či ojedinělému vzniku novějších staveb či drobných lokalit.
Za druhé světové války se městys a jeho okolní území stala součástí vojenského cvičiště Zbraně SS Benešov,
a jeho obyvatelé se museli 1. února 1944 vystěhovat. Výcvikový prostor Waffen - SS Čechy („SS - Truppenübungsplatz
Beneschau“, od 1. září 1943 „SS - Truppenübungsplatz Böhmen“), byl zřízen v březnu 1942 v prostoru zhruba
vymezeném Vltavou, Sázavou, Konopišťským potokem a dnešní silnicí I/18 Vrchotovy Janovice – Sedlčany, velitelství
sídlilo v Benešově. Funkce velitele připravovaného výcvikového prostoru a shromaždiště vojsk SS byla zřízena 1.
listopadu 1941. V pěti fázích došlo k vystěhování většiny původních obyvatel (cca 30 000 osob) z cca 65 obcí, menší část
obyvatelstva (asi 40 %) byla donucena cvičiště zemědělsky zásobovat. V prostoru platily německé říšské zákony.
Postupně zde byly zřízeny dělostřelecká škola, škola tankových granátníků, ženijní škola, škola stíhačů tanků a škola
útočných děl. V Hradištku byla v roce 1943 zřízena pobočka koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Cvičiště nebyla
v plném rozsahu do konce války dokončena, přesto na řadě míst bylo celé území cvičiště výrazně zdevastováno. Po válce
se obyvatelstvo začalo postupně spontánně vracet do svých domovů, a území se pozvolna vrátilo k běžnému životu.
Nové rodinné domy vyrostly ve 2. polovině 20. století na severozápadním okraji, při silnici do Neveklova,
další pak v nové spojovací ulici jižně nad náměstím a při komunikaci na Strnadice. Při jihovýchodním okraji sídla byl
vybudován areál zemědělské velkovýroby, z dnešního pohledu značně předimenzovaný. Nová zástavba izolovanými
rodinnými domy se objevila v osmdesátých letech i v severovýchodní části sídla.
Statut městyse byl obci vrácen 10. 10. 2006.
Zástavba dosud celkem citlivě respektovala významnou krajinnou dominantu návrší s kostelem a dvorem,
vyjma objektů zemědělského jádra, které poněkud negativně ovlivňují měřítkem a vzhledem z dálkových pohledů
celkový vjem osídlení.
Urbanistický vývoj je možno dokreslit následnou tabulkou:
rok
počet obyvatel
1654
1713
počet domů
22
247
1788
48
71
1843
591
90
1890
795
107
1921
531
101
1930
502
104, Zálesí 3, Podmaršovice 3
1932
539
1950
369
111
1991
275
110, z toho jen 81 trvale obydlených
2011
Správní území městyse Maršovice, čítající dnes 2417 ha, a skládající se z katastrálních území Maršovice,
Strnadice, Zahrádka a Zderadice (celkem cca 727 obyvatel), obsahuje kromě městyse Maršovice i tato další sídla či
přidružené části (řazeno dle abecedy): Bezejovice, Dlouhá Lhota, Libeč, Mstětice, Podmaršovice, Řehovice, Strnadice,
Tikovice, Vráce, Záhoří, Zahrádka, Zaječí, Zálesí 1. a 2. díl, Zderadice.
Stránka 75
Bezejovice, katastrální území Zahrádka u Benešova, jsou dnes reprezentovány rozpadajícím se zemědělským
statkem a dvěma domy. První písemná zpráva o sídle původně zvaném Božejovice je z roku 1395, kdy je držel Jakoubek
z Božejic. Důvodem původní lokace sídla mohla být údolní, proti větrnosti chráněná poloha u křižovatky poněkud
významnějších cest a poloha u soutoku potoků, umožňujících zde vybudování vodních nádrží pro napájení dobytka a
chov ryb, poloha mohla být ovlivněna i strukturou a umístěním okolních sídel a polností, které z nich mohly být
odlehlejší a méně přístupné, například přes rozbředlé údolní nivy jmenovaných potoků. Kolem roku 1543 je v písemných
listinách zmínka o tom, že Bezejovice měly i tvrz, která stávala severně od dvora, na tvrzišti dodnes zůstala jen malá
vyvýšenina, porostlá lipami. Pole v sousedství, východně od tvrziště, se nazývá Pod hradem. Tvrz zanikla zřejmě
v průběhu 16. století. Ves náležela v devatenáctém století farou do Bystřice a poštou do Neveklova, a ještě k roku 1880
je uváděno 5 domů a 81 obyvatel, poplužní dvůr a dobývání vápna.
Statek Bezejovice byl za první republiky ve vlastnictví tehdy významné a vlivné osobnosti Ing. Viléma
Hromádka, prezidenta plzeňských Škodových závodů, předsedy správní rady brněnské Zbrojovky a dalších zbrojních
podniků, který se údajně stýkal i s Edvardem Benešem. V meziválečné době prošel statek zřejmě nákladnými stavebními
úpravami, byl modernizován, a ve vybavení byl stavebně – technicky na výši. Na přehrazeném Janovickém potoce byla
v té době pod statkem zbudována vodní turbína pro výrobu elektřiny, z nádrže turbíny vedlo potrubí do zahradnictví.
Otázkou zůstává, zda vlastnictví sídla v této době nepřispělo k situování benešovského letiště v Nesvačilech, respektive
nevyvolalo v roce 1937 jeho výstavbu v blízkosti sídla, byť zde terén nebyl zcela rovinný a vyžadoval značných terénních
úprav (vzdušná vzdálenost 2 km, po komunikaci 3 km). Existence letiště a blízkost evropsky významné komunikace spolu
s malou hustotou osídlení mohla přispět i k rozhodnutí vybudovat zde západně od Benešova prostorově velmi rozsáhlé,
již v textu výše zmíněné, cvičiště německé armády.
Za druhé světové války na statku sídlilo velitelství jednotek SS, zřejmě v souvislosti se skutečností, že území
bylo součástí tohoto vojenského cvičiště, z něhož byli v roce 1942 vystěhováni čeští obyvatelé, a v němž neplatila
protektorátní jurisdikce, nýbrž právo Třetí říše, a bylo velmi dobře dopravně přístupné. Jednalo se de facto o hlídaný
zapovězený vojenský prostor pro výcvik jednotek SS, v němž byly údajně zkoušeny a vyvíjeny i armádní zbraně, jehož
součástí bylo tehdy již funkční letiště. Období druhé světové války, kdy široký okolní prostor okupovaly jednotky SS, a
statek údajně navštěvovali i vysoce postavení nacističtí pohlaváři, je opředeno řadou novodobých pověstí o zazděných
podzemních chodbách, podzemních továrnách a pokladech, které sem letadly odstěhovala při ústupu v roce 1945
německá armáda.
Po druhé světové válce se statek stal součástí zemědělské školy a postupně chátral, po roce 1989 získal
v restituci statek zpět Jan Michael Hromádko, vnuk Viléma Hromádka, avšak rekonstrukce se mu nepodařilo uskutečnit.
V druhé polovině 20. století byla severně od usedlosti provedena změna trasy silnice z Benešova, respektive
z obce Nesvačily do Zahrádky a křižovatky na Dlouhou Lhotu (křižovatka komunikací III. třídy č. 11 437 a 11 451), která
před úpravami směrovým vedením preferovala směr na Dlouhou Lhotu a Neveklov, a dnes preferuje směr na Maršovice
v souladu se zátěžemi úseků předmětných komunikací. Původní průběh tras je viditelný na ortogonální fotografické
mapě z roku 1953, a dodnes i na místě samém, na snímku je patrná i silnice, vedoucí k cihelně východně od statku, dnes
již zaniklá.
V současnosti se jedná o polorozpadlý rozsáhlý zemědělský statek, v němž bydlí několik osob, dva opuštěné
domy a zbořeniště bývalé vápenky či cihelny, blízko kterého je možno dle tvaru terénu v zalesněném terénu objevit
stopy těžby materiálu. Stopy po těžbě lze objevit i u nedalekých samot, v území jmenovaném Vápenka, U Vápenky.
Dlouhá Lhota, dnes rovněž v katastru Zahrádka u Benešova, je situovaná na cestě z Neveklova do Bystřice, a
je reprezentantem protáhlého vesnického sídla ulicového typu, tvořeného po obou stranách silnice původně cca třemi
až čtyřmi zemědělskými usedlostmi či statky stavebně polouzavřené dispozice budov, které byly původně navzájem
zřetelně prostorově odděleny ovocnými zahradami, a za kterými ve směru jihozápad – severovýchod byly po vrstevnici
situovány pásy polností, náležející vždy příslušnému statku. Každý statek měl svou stodolu a stáj, tedy zemědělskou část.
Takto urbanisticky čistou, neporušenou a logickou konfiguraci budov v krajině bylo možno sledovat v historických
mapách i v ortogonální fotografické mapě z roku 1953, nepoznamenala ji ani okupace německých vojsk v letech druhé
světové války, která prostor se vsí zabrala pro své rozsáhlé vojenské cvičiště. Krajinný ráz a logický charakter smíšeného
území bydlení a zemědělské výroby poznamenalo bohužel až období po roce 1989, ve kterém byla povolena výstavba
průmyslové haly. Nesourodě a nevhodně situovaná hala změnila a významně porušila půdorysné uspořádání sídla a jeho
vzhled v krajině. Krajinný ráz narušila rovněž nekázeň některých novodobých zemědělských podnikatelů, kteří původní
uspořádané polnosti změnili v rozježděné nekoncepčně užívané území se skladišti a skládkami zemědělské techniky a
výrobků i odpadů, místo toho, aby k zemědělským účelům využívali a přestavěli, upravili a opravili původní, dnes
převážně chátrající budovy statků.
Z hlediska obtížnosti obhospodařování leželo území obce v relativně rovinném neosídleném prostoru bez
strží a příkrých svahů, odkud bylo výhodné a dopravně dostupné obhospodařovat přilehlé lány orné půdy. To mohlo být
Stránka 76
hlavním důvodem lokace sídla. Nevýhodou této lokace však bylo a je, že obec neleží v místě vodního zdroje nebo
vodního toku. Obyvatelé na tuto skutečnost museli reagovat, a u statků zakládali vodní nádrže - zásobárny vody, kde
shromažďovali srážkovou i podpovrchovou vodu pro období nepříznivých klimatických podmínek. Některé nádrže či
jejich zbytky se dochovaly u statků dodnes. Střed sídla s malou veřejnou prostorou a kapličkou i restaurací byl založen a
zůstal u původního, a zřejmě největšího statku uprostřed obce.
Datově první písemné zmínky o této obci nejsou v literatuře uváděny, jednalo se vždy o liniové seskupení
několika větších usedlostí podél cesty; k roku 1991 je zde vedeno 15 trvale obydlených domů se 34 obyvateli, byť cca
o sto let dříve Dlouhá Lhota měla 145 obyvatel ve 23 domech, což ukazuje na čilou zemědělskou činnost na statcích.
V současnosti jsou zastavovány novými rodinnými domy některé zahrady situované podél komunikace, případně jsou
k bydlení přestavovány i původní objekty, a populace za zaměstnáním převážně z obce vyjíždí. Vlastníci polností měli
v nedávné době zájem o rozsáhlou smíšenou obytnou výstavbu, navazující severně a severovýchodně na zastavěné
území obce, avšak změn platného územního plánu, které byly provedeny (i přes to, že obec neměla navrženou a
realizovanou žádnou základní občanskou ani technickou vybavenost), nevyužili. V současnosti navrhují změnu svých
polností na rozsáhlé plochy zemědělské živočišné výroby.
Libeč, další sídlo nacházející se v katastrálním území Zahrádka u Benešova, je poměrně drobným sídlem,
které je v současnosti tvořeno několika malými lokalitami poněkud neuspořádaně roztroušené vesnické zástavby
s volnějším urbanistickým půdorysem v poněkud nepřehledném terénu u soutoku Janovického a Maršovického potoka.
Jedná se lokací o údolní sídlo, vzniklé tak jako sousední sídlo Zahrádka podél původní cesty vedoucí údolnicí v souběhu
s Janovickým potokem, kolem které se seskupila nepravidelná zástavba, tvořená převážně zemědělskými usedlostmi.
Studiem historické mapy vzniklé v polovině devatenáctého století je možno zjistit, že dosud existující klikatící se úzká
cesta zástavbou podél vodoteče v katastru Zahrádka byla původní cestou používanou povozy směřujícími územím
z Bezejovic na Maršovice; dnešní napřímená komunikace III. třídy 11451 mezi Benešovem a Maršovicemi v současné
trase míjející Libeč ještě neexistovala, cesta procházela poměrně klikatě zástavbou Zahrádky i Libče, a byla jednoznačně
menší důležitosti, než je tomu v současnosti, kdy jsou Maršovice vázány automobilovou dopravou a dojížděním obyvatel
za zaměstnáním na Benešov. Vznik nové silnice mezi Bezejovicemi a Maršovicemi je možno s největší pravděpodobností
dát do souvislostí s rozvojem automobilizmu a datovat do třicátých či čtyřicátých let dvacátého století, neboť k roku
1950 již nová komunikace existovala.
Pokud nechceme absolvovat podrobnější bádání, lze se dnes již jen dohadovat, zda prvotní zástavbou
v prostoru Libče byla roztroušená drobnější sídla podél vodoteče, nebo větší zemědělská usedlost či samota u křižovatky
cest, z nichž zachována jako významná zůstala stávající komunikace z Benešova do Maršovic. Z této křižovatky se zde
odpojuje a velmi přímým směrem na jih pokračuje dnes již částečně zaniklá cesta přes Zálesí 2. díl k existující místní
komunikaci kolem Hůrky, dále vedoucí stále přímým směrem rovně na jih k Libohošti nebo na jihovýchod až do Božkovic
a Olbramovic u Votic. Popisovaná cesta je viditelná na ortogonálních snímcích vojenského mapování ještě v roce 1953,
kdy procházela Libeč, dále procházela samotou Zálesí 2. díl, a napojovala se na cestu větvící se u usedlosti Hůrka. Tato
cesta zpřístupňovala ve svém počátku v prostoru Libče několik stavení, chalup či menších statků převážně situovaných
štíty kolmo k její trase.
K Libči je možno ještě poznamenat, že pod soutokem Maršovického a Janovického potoka existoval větší
rybník, dávno již zaniklý, patrně sloužící k regulaci průtočných záplavových vod nad sídlem Zahrádka, jehož tvar lze ještě
v mapách vypozorovat, a který spolu s dalšími rybníky a nádržemi, které vypozorujeme na historických mapách, dokládá,
jaký význam v té době naši předkové oprávněně přisuzovali hospodaření s vodami. V současné době klimatických výkyvů
bude nutno se v územním plánování z toho poučit a množství vodních nádrží opravit nebo znovu založit.
Datum založení osady je obtížné přesněji určit. Roku 1388 je znám z písemných pramenů jakýsi Dypold
z Libče. Ve 14. století je připomínán vladycký rod Košíků z Libče, v 15. století, roku 1433, se připomíná Jan z Libče. Sídlo
je uváděno jako osada, která k roku 1890 náležela farou a poštou do Maršovic, bylo zde v té době 89 obyvatel a 13
domů. K roku 1991 zde bylo evidováno 32 obyvatel, 11 trvale obydlených domů a 12 trvale obydlených bytů.
V současnosti má drobné sídlo či osada Libeč v katastru Zahrádka u Benešova 24 obyvatel a 15 domů.
Mstětice ležící v katastru Zderadice, jsou situovány v části správního území městyse Maršovice, které je
možno charakterizovat hustším výskytem zastavěných ploch rozptýlené obytné a smíšené obytné i rekreační zástavby
historicky spontánně vzniklé v relativně členitém terénu s větším podílem zalesnění a menším rozsahem orné půdy, než
je tomu v ostatních částech správního území, se spletitou sítí místních komunikací a cest, v údolní míse s prameništěm
vodoteče. Západní hranici tomuto území (a současně i správnímu území) tvoří zalesněný útvar, orientovaný podélným
hřebenem ve směru sever – jih (vrchol 522 m n. m.), jehož úpatí po vrstevnici sleduje významnější přímá komunikace III.
třídy 11438 z Neveklova do Hodětic, a dále do Kosovy Hory a do Sedlčan. Pod úpatím vyvěrají drobnější vodoteče, jejichž
prameniště byla zřejmě jedním z důvodů situování původních jader obcí Mstětice i Řehovice kolem vodních nádrží či
rybníků, které u pramenů byly založeny. Opět se zde můžeme domýšlet, zda dnešní přímá trasa nenahradila původní
Stránka 77
úzkou a vlnící se historickou cestu procházející obcemi Záhoří, Mstětice, Řehovice, případně i Tikovice a Hodětice.
Jak zcela odlišně od současných družicových záběrů vypadá konfigurace zastavění krajiny a prostoru Mstětic
a Vráce, ale též i vesnice Řehovice na vojenských ortogonálních fotografiích ze začátku šedesátých let minulého století!
Mstětice jsou zde viditelné ve dvou oddělených skupinách samostatných zemědělských usedlostí nebo chalup bez
zjevných urbanistických prostorových pravidel volně situovaných v prostoru; západní skupina budov o šesti či sedmi
dvorcích či chalupách, východní u serpentiny komunikace z Neveklova do Maršovic o čtyřech zemědělských dvorcích či
usedlostech. Vráce, situované v blízkosti západní skupiny staveb Mstětic, měly celkem po obou stranách komunikace tři
stavby, pokud bychom ale stavby východně od této komunikace již počítali k Mstěticím, obsahovaly by Vráce pouze
osamocenou stavbu západně od jmenované komunikace z Neveklova do Hodětic.
Ač je sídlo Mstětice v katastrálním území Zderadice častěji spojováno s východněji situovanou skupinou
několika málo budov při komunikaci 11447 na Maršovice, než s poněkud větším množstvím rozptýlených staveb západní
lokality, je tak či tak jisté, že obě skupiny budov vznikly kolem míst, kde bylo možno čerpat pramennou vodu nebo na
vodoteči ve vhodném místě vybudovat nádrže se zásobou vody pro vlastní potřebu obyvatel, pro dobytek i pro hasební
účely. Zda prvotní byly budovy u komunikace z Neveklova na Maršovice těžko soudit, faktem je, že dnes existující rybník
v prostoru západní skupiny staveb v padesátých letech minulého století dle letecké fotografie z roku 1953 ještě
neexistoval. Jisté je, že Mstětice byly připomínány již roku 1205 osobou Dubáka ze Mstětic, jehož podpis lze nalézt na
listině českého krále Přemysla. Z několika původních jádrových staveb se Mstětice rozrostly v sídlo s rozvolněnou
zástavbou, tvořenou převážně zemědělskými usedlostmi a chalupami, které téměř vždy těží z polohy na jižně
situovaných svazích pod vyvýšenými partiemi terénu pokrytými dosud lesními porosty. Zejména u západní části
Maršovic je patrné, jak zástavba pokrývá část podkovovitě vytvarované deprese, v jejímž středu byl u pramene posléze
založen rybník s hrází tvořenou komunikací. Situování jednotlivých dvorců či chalup v tomto prostoru přitom postrádá
zjevnou logiku nebo důvod, jsou rozptýleny či hozeny v otevřeném seskupení uprostřed rozlehlých zahrad.
Sídlo Mstětice bylo k roku 1890 uváděno jako osada, která náležela farou a poštou do Maršovic, v té době
zde bylo evidováno 151 českých obyvatel a 20 domů. O sto let později zde bylo vedeno jen 50 obyvatel a 16 trvale
obydlených domů, řada staveb již tehdy mimo to sloužila pro rekreační účely. V průběhu minulého století se počet
obyvatel měnil, především však snižoval, jednak v důsledku vývoje zemědělské techniky a tedy snižování potřeb
manuálně pracujících osob v zemědělství, jednak z důvodu úbytku obyvatel v obou světových válkách, přičemž za druhé
světové války byli všichni obyvatelé k datu 31. 12. 1943 vystěhováni, neboť se ves stala součástí vojenského cvičiště
zbraní SS Benešov. V současné době se počet obyvatel pohybuje kolem 50 osob, a na území sídla bylo postaveno několik
nových rodinných domů.
Podmaršovice, katastrální území Maršovice u Benešova, bývaly svobodnickým dvorem; první písemná
zmínka o něm pochází z roku 1207. Zástavbu tvoří jeden větší statek a tři stavení. Podmaršovice se ještě v roce 1869
jako osada neuváděly, v roce 1880 – 1890 byly vedeny pod názvem Pod – Maršovice, též Třemálov, jako osada obce
Maršovice. V letech 1900 až 1930 byly vedeny jako osada obce Maršovice pod názvem Podmaršovice, do roku 1949 též
Fremutov, a od roku 1950 jsou Podmaršovice částí obce, dnes městyse Maršovice. Jsou typickým příkladem sídla,
původně osamocené půdorysně uzavřené zemědělské usedlosti, respektive dvora, jehož vznik a umístění lze odvozovat
z několika příčin. Jednou příčinou mohla být potřeba obhospodařování polností, které byly více vzdálené a prostorově
odloučené od Maršovic, takže jejich dosažení námezdními zemědělci i zemědělskou technikou, taženou původně
dobytkem, by bylo z Maršovic, vzdálených více než 1,5 km, časově nehospodárné či neúnosné; terén navíc směrem od
Maršovic klesal, a úrodu by povozy musely stěhovat k Maršovicím do kopce. Druhým lokačním důvodem byla jistě
přítomnost vody, jak je možno z mapy vyčíst, statek byl situován nad záplavovou oblast potoka, ale současně v takové
poloze, aby před dvorem bylo možno vyhloubit vodní nádrž, která se zaplňovala nejen povrchovou vodou dotovanou
přítokem ze zpevněných ploch a střech, ale zejména zřejmě i spodem podpovrchově – průsakem z blízké vodoteče.
V místě jsou ještě dvě další stavby (chalupy, k nimž v nedávné době přibyla v poloze protilehlé statku další
budova stavba pro rodinnou rekreaci. K roku 1900 zde bylo evidováno 24 obyvatel, k datu 1. 4. 1944 byli obyvatelé
vystěhováni, protože se sídlo stalo součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov. K roku 2001 je zde evidováno 6
obyvatel, dva trvale obydlené domy a dva trvale obydlené byty, a k roku 2009 celkem 6 domů.
Řehovice v katastrálním území Zderadice jsou dalším sídlem, jehož zástavbu tvoří převážně větší zemědělské
usedlosti. Tak jako u Mstětic jsou soustředěny v poměrně rozvolněném uskupení. Potvrzují svojí polohou teorii, že se
jedná o další sídlo v řadě sídel Záhoří, Mstětice, Řehovice, Tikovice, které vzniklo při prapůvodní severojižní cestě
územím z Neveklova na Sedlčany, a jejichž poměrně stejnoměrně vzdálenou polohu ovlivnil geomorfologický útvar
s vrcholem 522 m n. m. nad Řehovicemi, tvořící současně rozvodí mezi Vltavou a Sázavou, pod jehož úbočím pramení
drobné vodoteče odtékající směrem na východ do Sázavy. Prameny byly jedním z významných důvodů vzniku sídel,
nejprve jednoho či několika málo dvorců, na jejichž spojnici logicky vzniklo propojení cestou, současně zpřístupňující
polnosti. V případě Řehovic lze vysledovat, že se původně jednalo o dva dispozičně téměř uzavřené větší dvorce
Stránka 78
u vývěrů pitné vody, kde mohly být založeny vodní nádrže, v době vzniku sídel tak významné pro život a přežití, neboť
byly zásobárnou vody pro obyvatele i dobytek, pro závlahu, pro osobní hygienu, pro případ požáru, pro chov ryb, apod.
Kolem těchto dvorců se postupně seskupilo několik dalších usedlostí nebo chalup, až vznikla do současnosti zachovaná
dvě jádra sídla Řehovice s dvěma většími statky. Pokud bychom připustili teorii, že komunikace či původně cesta
z Neveklova vskutku prvotně procházela přes Záhoří, Mstětice a Řehovice směrem na Hodětice, a teprve později vznikla
přímočaře založená státní silnice 11438, bylo by situování dvora v dnešní severní části Řehovic a cesty podél něj zcela
logické. Jižně se vyskytující druhá pramenná oblast mohla poté být dobrým důvodem ke vzniku jižního dvora a slepé
odbočky k němu, a tedy druhého jádra obce, což by opět potvrzovalo správnost tvrzení o cíleném vzniku sídel u zdrojů
vody, vyskytujících se navíc v úžlabí či kotlině tvaru podkovy, vznikající kolem pramenů a chránící stavby proti
povětrnosti. Vzdálenost 2 km od Maršovic opět navíc potvrzuje teorii o hustotě sídel zakládaných v určitých odstupech
z důvodu rozumné dostupnosti polností a jejich rozlohy, kterou mohl obhospodařit jeden dvůr či několik málo
zemědělských statků. Velikost sídla byla samozřejmě zde původně vázána i na vydatnost vodního zdroje, pokud sídlo
neleželo na vodnatější vodoteči.
První písemná zmínka o Řehovicích je z roku 1396, roku 1398 je připomínám Jakub zvaný Jelec ze Řehovic.
V roce 1540 je zmiňována Anna ze Řehovic. K roku 1890 je sídlo Řehovice uváděno jako ves, která náležela farou a
poštou do Maršovic a měla 131 obyvatel českých a 18 domů, což opět potvrzuje, že v této době byl český venkov
poměrně lidnatý oproti městům, právě z důvodů potřeby ruční práce v zemědělství, jak v oblasti rostlinné, tak živočišné
výroby. Množství obyvatel vůči počtu staveb ukazuje na skutečnost, že většina pracujících byla najímána za mzdu a
ubytování. Počet obyvatel v průběhu minulého století kolísal, za druhé světové války byli všichni obyvatelé k 31. prosinci
1943 vystěhováni, protože ves se stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov. Koncem minulého století zde
bylo evidováno 34 obyvatel a 14 trvale obydlených domů, tento počet se dosud výrazně nezměnil, v současné době je
zde hlášeno 36 osob a stojí zde 15 domů. Obec je bez jakékoliv veřejné vybavenosti.
Strnadice se nacházejí ve stejnojmenném katastru a jsou menší vesnicí ve vzdálenosti cca 1,5 km od
Maršovic, s rozvolněnou zástavbou, tvořenou převážně zemědělskými usedlostmi. Důvody vzniku jsou u tohoto sídla
celkem jednoznačné: jsou u vydatného zdroje vody, u prameniště Maršovického potoka, v poměrně rovinné krajině, a
současně na křižovatce cest, z nichž v minulosti pro zpřístupnění a obhospodařování okolních rozsáhlých polností byla
důležitá zejména cesta směřující ze severozápadu na jihovýchod, a protínající stávající komunikaci z Maršovic na Kosovu
Horu a Sedlčany v místě menší návsi s rybníkem. Tato cesta je velmi dobře čitelná ještě na leteckých snímcích z roku
1953, přičemž je v sídle velmi dobře patrné obestavění této cesty celkem pěti až šesti statky polouzavřené až uzavřené
dispozice budov. Je pravděpodobné, že nejprve vznikly statky od křižovatky směrem severním podél západního okraje
této cesty, která se posléze stočila zákrutami na západ, obešla rozsáhlé zahrady, aby zpřístupnila místo pro situování
dalších třech statků a poté zamířila do rozsáhlých polností. Poslední z usedlostí je již vzdálena vodnímu zdroji natolik, že
má dodnes v zahradě patrnou existující vodní nádrž na záchyt a hospodaření s vodou. Souměrnost tvaru obce porušila
až zástavba vzniklá v sedmdesátých letech jižně od posledních budov obce, původně realizovaná pro soustředěnou
zemědělskou živočišnou výrobu, dnes přebudovaná na Retro auto muzeum. Za zmínku a povšimnutí stojí rozlehlost
zahrad kolem usedlostí, ve kterých bylo situováno množství ovocných stromů pro samozásobení.
K roku 1900 náležela obec farou a poštou do Maršovic, bylo zde evidováno 122 českých obyvatel a 32 domů.
I tuto obec za druhé světové války postihla šikana českého národa okupanty, a obyvatelé se museli k 1. dubnu 1944
vystěhovat, neboť se obec nacházela v prostoru vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov. K roku 1991 bylo v obci vedeno
již jen 48 obyvatel, 16 trvale obydlených domů a 17 trvale obydlených bytů, a v roce 2001 zde žilo 42 obyvatel.
Tikovice v katastrálním území Zderadice jsou lokalitou, která byla tvořena původně dvěma statky založenými
v přímém sousedství drobné pramenné oblasti, na historických mapách či dle morfologie terénu je ještě patrné
přirozené koryto obklopené zeleným travnatým nezoraným pásem, kterým odtékala z tohoto místa s několika malými
vodními plochami voda do další vodoteče, napájející z levé strany Maršovický potok; na soudobých snímcích již tento
pás není patrný, voda proudí přímým směrem odvodňovací strouhou. Je jisté, že zakladatelé této lokality využili zdroje
vody, byť skrovného, a současně využili této polohy usedlostí v síti okolních sídel, aby se snížila každodenní dostupnost
rozlehlých polností. K roku 1900 zde byly evidovány 4 domy a 21 obyvatel, o sto let později 8 obyvatel a 3 trvale
obydlené domy a tři trvale obydlené byty. V nedávné minulosti bylo v okolí statků povoleno vybudovat několik
rodinných domů, a původní charakter zemědělských samot uprostřed rozsáhlých lánů se tím vytratil. V současné době je
uváděno 7 obyvatel a 6 domů.
Vráce je uváděna jako samota, původně zemědělský dvůr v katastrálním území Zderadice. Leží západně od
komunikace z Neveklova do Hodětic, a je stále bilancována jako samota, neboť zástavba na protilehlé straně
komunikace se počítá územně již do Mstětic. Samota, stejně jako roztroušené usedlosti východně od komunikace 11438
z Neveklova, je zachycena na mapách z poloviny devatenáctého století, komunikace z Neveklova je již v současné trase.
V roce 1991 zde bylo vedeno 5 obyvatel, jeden trvale obydlený dům a dva trvale obydlené byty, k roku 2001 jsou zde
Stránka 79
evidováni 4 obyvatelé, a k roku 2009 jeden dům. K situování samoty do tohoto místa nebyl shledán žádný důvod, snad
jen přítomnost cesty na Neveklov.
Zástavbu sídla Záhoří tvořila původně jednostranná zástavba čtyř usedlostí polouzavřeného čtvercového
půdorysu budov, situovaná v řadě podél západního okraje silnice III/11447 z Neveklova do Mstětic a Maršovic, mezi
nimiž vyvěrala a dodnes vyvěrá drobná vodoteč odtékající směrem na východ, a donedávna byla situovaná i vodní nádrž;
výjimku tvořila zemědělská usedlost situovaná osamoceně u lesa vzdálená cca 170 m od komunikace. Zástavbu doplnily
tři rodinné domy volně stojící východně od komunikace. Osada byla k roku 1900 označována jako víska náležející farou a
poštou k Maršovicím. V této době zde byly evidovány 4 domy a 24 obyvatel. Za druhé světové války se ves stala součástí
vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé byli nuceně k 31. 12. 1943 vystěhováni. K roku 1991 zde bylo
přihlášeno 20 obyvatel, 5 trvale obydlených domů a 6 trvale obydlených bytů.
Malá ves Zahrádka v katastrálním území Zahrádka u Benešova se poprvé připomíná v roce 1382, kdy je
v písemnostech uveden Vilém ze Zahrádky. Z roku 1388 je znám Bernard zvaný Ujec ze Zahrádek, v letech 1391 až 1419
Vilém Chrt ze Zahrádky. V roce 1531 je jako majitel Zahrádky doložen Adam Štítný ze Štítného, a potom Oneš ze
Štítného, který v roce 1534 prodal tvrz, dvůr a pustou ves Zahrádku Prokopu Klenovskému ze Ptení. Tehdy je poprvé
doložena existence tvrze v Zahrádce. Od jmenovaného koupil ves s příslušenstvím v roce 1551 Kryštof Ota z Losu, který ji
pak prodal Vilému Malovci z Malovic, za něhož přestala tvrz v Zahrádce sloužit jako sídlo, protože nový majitel vlastnil
od roku 1564 tvrz v Maršovicích, kde sídlil. Tvrz v Zahrádce se uvádí ještě v roce 1579, kdy už zboží patřilo k Tloskovu.
Brzy poté tvrz zpustla a zmizela beze stop. Podle místní tradice stávala tvrz uprostřed vsi nad potokem.
Zahrádku tvoří nepravidelná, částečně rozvolněná zástavba zemědělskými usedlostmi a chalupami podél
silnice a Janovického potoka, oproti jiným okolním vesnickým sídlům se jedná však spíše o menší usedlosti než
rozlehlejší dvorce či statky čtvercového uskupení budov, takový dvůr je možno nalézt v okolí až v Libči u státní silnice.
Důvodem lokace sídla mohla být údolní chráněná poloha u cesty a u potoka, který byl zdrojem vody i energie (pohonu
různých mechanických zařízení) nebo prvotní přítomnost obranného bodu (tvrze), stejně tak jako skutečnost, že se v síti
sídel rozmístěných v území s pravidelnými rozestupy jednalo při kolonizaci území o logické místo pro obhospodařování
okolních polností.
Z historických mapových podkladů devatenáctého století lze vysledovat, že Zahrádka neležela na významné
cestě z Maršovic na Bystřici nebo Benešov, respektive tato cesta nebyla dnešního významu, a dnešní silnice III/11451
zde v polovině devatenáctého století ještě neexistovala. Cesta procházející středem zástavby sídla Zahrádky byla
místního významu a procházela středem severní i jižní části tohoto sídla. Odpojovala se od tehdy významnější hlavní
silnice z Neveklova přes Dlouhou Lhotu do Nesvačil a Bystřice v prostoru Bezejovic, a odtud jednou trasou sledovala
Janovický potok podél jeho pravého břehu, kde míjela rozlehlý podlouhlý, dnes již dávno zaniklý rybník, jehož hráz
končila u samoty západně od Bezejovic, a druhou jižněji položenou trasou směřovala polnostmi přímo k jižní části
Zahrádek. Zahrádky spojovala tato druhá cesta s jižním okrajem Dlouhé Lhoty. Státní silnice v poloze, jak ji známe dnes,
tedy procházející severní část Zahrádek, a míjející zcela její jižní část i ves Libeč, vznikla až v prvé polovině dvacátého
století, když původní klikatící se cesta již zvyšujícímu se automobilovému provozu přestala vyhovovat. Přesto ještě
v padesátých letech minulého století u Bezejovic trasa komunikace III/11437 z Bystřice do Neveklova před napřímením u
Bezejovic byla hlavní komunikací, ze které se komunikace na Maršovice odpojovala.
K roku 1900 náležela ves farou a poštou do Maršovic a měla 178 obyvatel českých, 30 domů, poplužní dvůr,
cihelnu a 3 mlýny. Počet obyvatel redukovaly v minulém století dějinné události, zejména světové války (za druhé
světové války byli obyvatelé zcela vystěhováni, neboť se obec stala součástí prostoru cvičiště Zbraní SS Benešov), a poté
změny, které nastolily socialistické vlastnické vztahy a způsob zemědělského hospodaření, posléze i potřeba menšího
počtu zaměstnanců v zemědělství a odliv lidí za prací a jiným způsobem bydlení do města. V sedmdesátých letech byla
západně od hlavní komunikace při západním okraji zástavby založena základna zemědělské živočišné výroby.
K roku 1991 bylo v obci evidováno jen 38 obyvatel, 11 trvale obydlených domů a 23 trvale obydlených bytů,
nadpoloviční podíl stavebních fondů (17 objektů) již tehdy nebyl využíván jako zemědělské usedlosti, ale byl využit jako
rekreační chalupy. V roce 2001 bylo evidováno v obci 35 obyvatel, k roku 2009 evidováno 30 adres.
Zaječí leží v katastrálním území Zahrádka u Benešova, je pravděpodobně nejstarší osadou správního území
Maršovic, a vynikala zde ojedinělou historicky cennou starobylou prostorově čistou zástavbou vsi okrouhlicového typu,
která byla vytvořena převážně zemědělskými usedlostmi, soustředěnými kolem úměrného, prostorově příjemného
středového prostoru s kapličkou. Z historických map, ale zejména z leteckých fotografií vzniklých v polovině minulého
století, lze vysledovat, že obec vznikla v logickém místě na křižovatce cest, umožňujících přístup či příjezd ke všem
okolním polím, a současně vznikla u ojedinělého vodního zdroje mezi pramennými oblastmi několika vodotečí, které
posléze vytvářejí potok Tisem. Urbanisticky čistá forma zástavby okrouhlice přečkala tisíciletí, a byla, bohužel, významně
a nevratně znehodnocena až v nedávné době, kdy byla nekoncepčně povolena novodobá zástavba vně soustředěného
souměrného prostoru na jihozápadním okraji původního zastavěného území, porušující historickou chráněnou
Stránka 80
urbanistickou souměrnost půdorysu i polohu návsi v těžišti obce, a novodobou vilovou zástavbou i vesnický charakter
architektury.
Zaječí bylo poprvé písemně zmíněno v darovací listině, v níž kníže Boleslav II. daroval v roce 999 osadu
novému klášteru svatého Jana Křtitele na Ostrově u Davle. Tato listina se však ztratila zřejmě již ve středověku. Je jisté,
že prošla staletími s různým počtem obyvatel, a lze předpokládat, že nejvíce obyvatel zde žilo kolem roku 1900, kdy zde
bylo evidováno 154 obyvatel českých a 19 domů. Obec v té době náležela farou a poštou do Neveklova, nikoliv do
Maršovic. O století později zde bylo vedeno již jen 37 obyvatel českých, 15 trvale obydlených domů a 15 trvale
obydlených bytů. V současnosti je zde přihlášeno cca 42 obyvatel ve 22 domech. I tato ves se stala za druhé světové
války součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. 12. 1943 vystěhovat.
Zálesí 1. díl se nachází v katastrálním území Maršovice u Benešova, asi 1 km východně od Maršovic. Jedná se
zřejmě o obdobný případ, jaký byl jmenován u Podmaršovic, nebo Tikovic, tj. o prostorově od Maršovic odloučený
samostatný zemědělský dvorec či dvorce, zajišťující obhospodaření polností vzdáleností odlehlejších od sídel vesnické
zástavby rozptýlených v území pro jeho rovnoměrné obhospodařování, kde však pro větší soustředění zemědělských
staveb nebyly zcela příznivé podmínky nebo nebyl k dispozici větší rozsah pozemků pro obdělávání. Tuto skutečnost lze
interpretovat také takovým výkladem, že prvotními kolonizačními jednotkami zemědělského využití krajiny zde byly
v návaznosti na vodní zdroj poměrně rovnoměrně územně rozptýlené větší dvorce, kolem nichž v některých případech
vhodných územních podmínek vznikla další okolní zástavba, další dvorce nebo zemědělské usedlosti či zemědělské
chalupy, tvořící menší či větší sídlo.
Zástavbu Zálesí 1. díl tvoří dva na sebe prostorově navazující dvorce – statky a jedno prostorově odloučené
stavení vedené dnes v katastru nemovitostí jako stavba pro rodinnou rekreaci (samota) u potoka. V druhé polovině
dvacátého století zde v blízkosti statků vznikla chatová zástavba ve dvou lokalitách s celkem 21 chatami. První zmínka o
Zálesí 1. díl pochází z roku 1552. K roku 1890 zde bylo 20 obyvatel, k roku 1991 zde bylo vedeno 13 obyvatel, 2 trvale
obydlené domy a 3 trvale obydlené byty. K roku 2001 zde bylo přihlášeno 12 obyvatel, v roce 2009 zde bylo evidováno
23 domů, tj. včetně chatových objektů, zanesených v katastru nemovitostí jako stavby pro rodinnou rekreaci.
Z katastrálních map lze zjistit, že výše zmíněná samota původně osamocenou stavbou nebyla, v blízkosti
existoval již však v katastru Rudoltice u Vrchotových Janovic Hůrecký mlýn, dnes již neexistující (parcela vedena jako
zbořeniště), a dům pod hrází Hůreckého rybníka, dnes rovněž neexistující.
Zálesí 2. díl, v katastru Zahrádka u Benešova, byla a je samota při Janovickém potoku, na dnes již neexistující
cestě z osady Libeč do Hůrky a Podmaršovic. Cesta procházela středem pozemku této zemědělské usedlosti, což i
potvrzuje její původní zemědělské využití; dnes je hospodářský objekt, situovaný původně mezi dvorní částí a zahradou,
zbořeništěm, a hlavní stavba je využívána k rekreačním účelům. K roku 1991 zde byl veden 1 obyvatel, 1 trvale obydlený
dům a jeden trvale obydlený byt, v roce 2001 zde již trvale nežil žádný obyvatel, ani dnes zde není evidován žádný
obyvatel, pouze jeden dům (jedna adresa).
Zderadice, někdy též Zděradice, jsou obcí v katastrálním území Zderadice, ležící cca 2 km na sever od
Maršovic. Ves se poprvé připomíná v roce 1381, k roku 1407 zde sídlil Příbek z Lysé. Potom zprávy o Zderadicích mizí, až
kolem roku 1531 se objevuje údaj, že zderadické zboží držel spolu s blízkým pustým hradem Stajicemi Aleš Karlík
z Nežetic, který je tehdy připsal Lidmile z Vitiněvsi, manželce Mikuláše Karlíka. Při této příležitosti se ve Zderadicích
poprvé uvádí tvrz. Lidmila Karlíková držela oba statky ještě roku 1543, brzy nato je však prodala Janu Kosohorskému
z Říčan na Maršovicích. Zderadická tvrz přestala sloužit jako šlechtické sídlo a rychle zpustla. V roce 1555, kdy Maršovice
s připojenými statky koupil Václav Beneda z Nečtin, se už tvrz neuvádí. Podle místní tradice stávala tvrz na východním
okraji vsi na výšině nad potokem, kde je usedlost zvaná Zderadičky. Nedochovaly se po ní však žádné stopy.
Na starší původ tohoto sídla ukazuje charakter zástavby – ves je okrouhlicí se stavbami zemědělských
usedlostí či dvorců soustředěných do kruhového urbanistického půdorysu sídla kolem nepravidelné návsi s rybníčkem,
situované uprostřed sídla v jeho těžišti. Tak jako u několika jiných sídel již výše zmíněných, jedná se o dvorce či větší
usedlosti často čtvercových či obdélných půdorysů s dvorem uprostřed, situovaných v půdorysu obce volně, obklopené
zahradami, nikoliv poskládané organizovaně, či do husté zástavby, například do řadové zástavby podél komunikací,
apod. Pokud nahlédneme do historických map, vesnice měla skutečně souměrný okrouhlý tvar, do minulého století jen
poněkud narušený posledním statkem na východě obce, který později porušila výstavba zemědělské haly na západním
okraji obce, poté neúměrná přestavba výše jmenovaného statku, a naposledy výstavba zemědělské haly jižně nad obcí.
Velmi zajímavé je zkoumat a odhadovat prvotní příčiny lokace tohoto sídla. Morfologicky je poloha logická,
v chráněné poloze proti větrnosti, při styku třech údolí; dvěma přitékají do zastavěného prostoru sídla Zderadický a
Bukovský potok a další drobné vodoteče, Zderadický potok posilující. Třetím údolím Zderadický potok odtéká. Náves je
uložena v úrovni cca 392 m n. m., údolí jsou sevřena úbočími, která dosahují již kilometr odtud vzdušnou čarou
nadmořských výšek 466 m n. m. vrcholem Stejc, 474 m n. m. vrcholem Drábovky, nebo 499 m n. m. na výšině nad
Záhořím, která je dokonce o více než 100 výškových metrů výše nad úrovní středu obce. Množství usedlostí jistě ovlivnil
Stránka 81
dostatek vody, možnost uprostřed návsi založit poměrně velký rybník, i okolní úrodný terén, dobře využitelný pro
rostlinnou výrobu, byť svažitý.
Na leteckých fotografiích z poloviny minulého století (vojenské snímkování z roku 1953), které jsou velmi
dobře využitelné k rozborům historického urbanistického vývoje, je velmi dobře čitelné, že ves je současně umístěna na
křižovatce polních cest vedených výhodně po vrstevnicích a zpřístupňujících rozsáhlé kvadranty ploch obhospodařované
orné půdy. Jedna cesta, vedená ze západu na východ, propojovala silnici III/11447 mezi Mstěticemi a Maršovicemi se
Zderadicemi, a poté Zderadice se Zahrádkou; dnes je západní část této cesty hlavní přístupovou komunikací do Zderadic,
označenou číslem III/11447a, která ve Zderadicích končí, a úsek ze Zderadic do Zahrádky je již zapomenut a není
využíván, navíc přerušen nedávno realizovanou novou zástavbou na východě Zderadic. Cesta kolmá k předchozí trase
propojuje polesí Buková a polnosti severně od Zderadic se Zderadicemi, a přes střed Zderadic pokračuje k rozsáhlým
lánům orné půdy jižně od Zderadic až k severovýchodnímu cípu zástavby Maršovic. Poloha vhodná z hlediska přístupu
k okolním lánům orné půdy i pro hospodaření v lesích byla dalším důvodem, který vedl původní lokátory k založení sídla.
Když si uvědomíme, že tito zakladatelé osídlení neměli mapy, nýbrž jen tradované zkušenosti o tom, jak využít terénu
k založení sídel a cest, vodních zásob, mezí, větrolamů apod., je jejich rozhodování o místech a způsobu osídlení daleko
moudřejší a prozíravější i odpovědnější oproti rozhodnutím současných úřadů. Jako příklad nevhodného rozhodnutí
z poslední doby může mj. sloužit i rozhodnutí, kterým byl umístěn areál zemědělské výroby na výšinu nad obcí,
poškozující vzhled a panorama obce, místo toho, aby byl například přestavěn a rozšířen stávající areál v údolní poloze,
vzniklý v druhé polovině minulého století.
Sídlo Zderadice je jedním z poněkud větších sídel řešené oblasti, k roku 1900 je uváděno jako ves, která
náležela farou a poštou do Maršovic; bylo zde evidováno 172 obyvatel českých a 30 domů. Tak jako ostatní okolní obce i
tato ves se stala součástí prostoru, který si zabrali němečtí okupanti pro účely vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov, a
její obyvatelé se museli k 31. prosinci 1943 vystěhovat. K roku 2001 zde bylo evidováno 84 obyvatel a k roku 2009 se
uvádí 34 domů.
Ze všech uvedených údajů k historickému vývoji území a obcí nacházejících se na něm lze shrnout řadu
poznatků. V území vznikla nová drobná zemědělská sídla, propojená cestami v rozsahu, dochovaném v zásadě do dnešní
doby, v průběhu kolonizace, tj. cca v průběhu 11. století. Sídla v řešeném území byla zakládána zejména u zdrojů vody či
v místech, kde vodu bylo možno zadržet v rybnících či vodních nádržích; dostatek vody a možnost ochrany proti ohni a
vodě byly rozhodujícími při lokaci nových sídel. Pro zemědělské obhospodařování byly odlesněny pozemky zejména ve
střední a jižní části řešeného území, kde byly podmínky pro zemědělství vhodnější, zřejmě s ohledem na terénní reliéf a
úrodnost půd. V daném území při kolonizaci ustoupila patrně potřeba obrany poněkud do pozadí, území neobsahovalo
významné hodnoty, které by bylo třeba účinně bránit (významné obchodní cesty, brody, majetná sídla, apod.). Prvotní
lokalizační jednotkou byl uzavřený větší dvorec, kolem kterého vznikala časem další zástavba formou obdobných statků
či usedlostí obvykle asi již menších rozměrů. Zemědělská sídla byla v řešeném území tvořena zpravidla zemědělskými
usedlostmi nebo dvorci situovanými v prostoru sídla nepravidelně, rozptýleně, bez zahuštění, mnohde v rozlehlejších
zahradách a sadech, s dispozičně uzavřeným či téměř uzavřeným, obvykle čtvercovým či obdélným půdorysem budov
každé takové usedlosti s hospodářským dvorem uprostřed. V těsné blízkosti větších dvorců byla situována vodní nádrž.
Osamocené dvorce nebo vesnice byly převážně situovány na křižovatkách cest umožňujících časově i modelací terénu
přijatelnou dostupnost obhospodařovaných polností i okolních sídel. Jediným větším urbánním útvarem bylo sídlo
Maršovice, jehož zástavba se však nerozrůstala s ohledem na jeho menší význam v struktuře okolních sídel.
Převažující činností bylo v území zemědělství, a to jak rostlinná, tak živočišná produkce, a produkce ovoce i
zeleniny. Lesní hospodaření lze předpokládat v menším měřítku. Zemědělská produkce si zejména v předminulém století
a ještě začátkem minulého století v řešeném území vyžadovala daleko větší počet obyvatel, než je tomu v současnosti,
avšak za existence prakticky obdobného počtu staveb – zastavění sídel. Vysvětlením, které se nabízí, je větší obložnost
staveb (statků) jejich obyvateli, než je tomu v současnosti; na statcích bydleli nebo byli ubytováni pro zemědělskou
činnost zřejmě v hojném počtu námezdní rolníci. Jejich počet se snížil až mechanizací zemědělství, snížením počtu
dobytka, ale i dalšími historickými danostmi, jako byly války, odchod populace z venkova do měst nabízejících výdělky
v jiných druzích zaměstnání (v rozvíjejícím se průmyslu) a jiný komfort života. Z tohoto pohledu plyne pro územní
plánování řešeného území poučení, že by měla být sledována hospodárnější využitelnost stávajících zastavěných území a
návrat pracovních příležitostí, byť jiné struktury, než tomu bylo v minulosti.
Z urbanistického vývoje lze tedy odvodit poučení i doporučení další urbanistické strategie vývoje sídla. Větší
rozvoj zástavby se nedoporučuje, aby bylo možno udržet a rozvíjet kvalitu krajiny a její rekreační i zemědělský potenciál.
Kvalita bydlení může být zvýšena situováním základní občanské a technické vybavenosti, a rovněž pracovních příležitostí
jako součásti obytných sídel. V řešeném území v Maršovicích by měl vzniknout prostor místního centra obsahující
vybavenost školskou, kulturní, sportovní, obchodní a stravovací přiměřenou budoucímu demografickému umírněnému
rozvoji obyvatel.
Stránka 82
E.2.2. OCHRANA PAMÁTEK
Z hlediska archeologické památkové péče je řešené území územím s archeologickými nálezy, proto podléhá
ustanovení § 21 až § 24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Podle databáze Státního
archeologického seznamu se na tomto území nenacházejí žádné archeologické památky. Nacházejí se zde ale území
archeologických nálezů, která se vážou k lokaci původních míst osídlení, a ve kterých je nutno respektovat a zohlednit
požadavky orgánu památkové péče, a to:
- Dlouhá Lhota – středověké a novověké jádro vsi na východním svahu vrchu Skála (423 m n. m.).
- Libeč – středověké a novověké jádro vsi nad soutokem Zderadického a Janovického potoka pod severním svahem
vrchu Homole (393 m n. m.).
- Maršovice – středověké a novověké jádro vsi, na návrší nad vsí při jihozápadním okraji vsi (447 m n. m.), kostel
Zvěstování P. Marie, jihozápadně od něj bývalá tvrz.
- Mstětice – novověké jádro vsi, cca 1 km severozápadně od vrchu Stejc (466 m n. m.).
- Řehovice – středověké a novověké jádro vsi při prameni Zderadického potoka, cca 1100 m západně od vrchu Stejc (466
m n. m.).
- Stejc (Stajice) – zřícenina hradu, vrch Stejc asi 1000 m severozápadně od Maršovic a asi 800 m jihozápadně od
Zderadic
- Strnadice – středověké a novověké jádro vsi při prameni Maršovického potoka, na západním svahu vrchu Březina (457
m n. m.).
- Tikovice - středověké a novověké jádro vsi, západně od Maršovic, asi 600 m severoseverozápadně od návrší Harvaniny
(458 m n. m.).
- Zahrádka – středověké a novověké jádro vsi na levém břehu Janovického potoka u jeho soutoku s bezejmennou
vodotečí.
- Zaječí – středověké a novověké jádro vsi při prameni Tisemského potoka (potok Tisem).
- Zálesí (1. díl) – novověké jádro vísky nad Hůreckým rybníkem, na levém břehu Janovického potoka.
- Zderadice – středověké a novověké jádro vsi, na obou březích Zderadického potoka, mezi vrchy Stejc a Drábovky (474
m n. m.).
V řešeném území se nacházejí tyto nemovité kulturní památky: fara, hrad Stejc (zřícenina), kostel Zvěstování
Panny Marie, výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého, vše v k. ú. Maršovice, a boží muka severozápadně od sídla
Mstětice, k. ú. Zderadice.
FARA
Fara (č. p. 1): je vedena ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem rejstříku ÚSKP
24582/2-107, identifikátor záznamu (IdReg.) 135651, zapsáno do státního seznamu před rokem 1988, památkou od 3. 5.
1958, katastrální území Maršovice u Benešova, pozemky č. parc. stavební 6 (fara, hospodářská budova, stodola, ohradní
zeď), č. parc. pozemkové 15 a č. parc. pozemkové 17 (poslední jmenovaný pozemek zahrada – předmět ochrany ohradní
zeď). Vlastnictví: Římskokatolická farnost Křečovice, č. p. 29, 257 56 Křečovice.
HRAD STEJC
Hrad Stejc, zřícenina, je vedena ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem rejstříku
ÚSKP 14683/2-267, identifikátor záznamu (IdReg.) 125080, zapsáno do státního seznamu před rokem 1988, památkou
od 3. 5. 1958, katastrální území Maršovice u Benešova, pozemky č. parc. pozemková parcela 216/1 a č. parc. pozemková
parcela 216/2 (poslední jmenovaná ochrana jen v rozsahu příkopu a vnějšího valu). Hrad Stejc – rovněž Hrad Stajice či
Stajický hrad se nacházel na vrcholu dnes zalesněné hůrky Stejc (466 m n. m.) u Maršovic, s širokým rozhledem do
krajiny. Zachován je pahorek hradu obklopený valem. Hrad je poprvé připomínán v roce 1348 v přídomku Jindřicha ze
Stajic. Hrad se stal na konci 14. století sídlem či shromaždištěm loupežníků z širokého okolí, z nichž někteří jsou dokonce
známi ze zápisů tzv. Rožmberské popravčí knihy. V roce 1406 byli obleženi a dobyti skupinou žoldnéřů, najatých
Herbertem z Kolovrat a lehnickým purkrabím Petříkem, aby odsud škodili Rožmberkům. Ti proto vyslali proti hradní
posádce ozbrojený oddíl, který hrad Stajici obsadil. Hrad zůstal zřejmě brzo po druhém dobytí opuštěn. Jako pustý se
připomíná roku 1531. Posledním z rodu Stajíčků ze Stajic byl Jindřich (1454). V 19. století byla ve zříceninách nalezena
pečetidla Beneše ze Stajic a Hanuše z Maršovic, velký gotický klíč a jiné předměty, které jsou dnes již nezvěstné.
AREÁL KOSTELA ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE
Původní kostel stejného zasvěcení jako dnes, Zvěstování Panny Marie, původně stál v Maršovicích o několik
desítek metrů níže oproti současné stavbě, pravděpodobně někde v místech dnešního obydlí řídícího učitele školy či
školního dvoru. Stáří tohoto kostela lze jen odhadovat ze zmínek o maršovické církevní obci, prvá pochází z roku 1350,
kdy je v ordináři Pražské diecéze jmenována „církev v Maršovicích v děkanátu benešovském“, další je pak z roku 1384.
Stránka 83
Význam Maršovic i počet jejich obyvatel vzrostl v prvých desetiletích osmnáctého století, a bylo tedy nutno
obnovit místní farní správu. K tomu došlo v roce 1730, kdy hrabě Pachta z Rájova povolal kněze augustiniánského řádu
Ferdinanda Schiszku, který se stal prvním knězem v Maršovicích po obnově farnosti. Před tím byla přestavěna již výše
v textu zmíněná fara, která dostala krásnou barokní podobu, a stala se tak perlou maršovické architektury. Protože
neexistují žádné plány z té doby, neví se s jistotou, nicméně podle stavebních prvků na faře se zdá, že původní fara
nebyla zbourána, a její části zůstaly zachovány v zadním traktu fary. Také ve starých knihách jsou zmínky o přestavění
fary, nikoliv o vystavění nové. Fara je jednopatrovou stavbou s mansardovou střechou, s portálem v ose.
Někdy v té době také byla vystavěna krásná cenná barokní márnice, nesoucí podobné architektonické prvky
jako fara. V suterénu márnice se nachází románská kostnice s narovnanými kostmi kolem stěn a s mohylou uprostřed.
Kosti pocházejí zřejmě ze starého hřbitova; je možné, že suterén márnice je pozůstatkem starší stavby, možná kostela,
důkazy pro toto tvrzení však dnes nejsou k dispozici. Márnice je stavbou se zaoblenými nárožími a barokní bání,
opatřenou trojúhelníkovými štíty po všech stranách, kolem portálu a na stěnách jsou ploché štukové rámce. Je sklenuta
kopulí.
Starý kostel byl poškozen požárem sousedního dvora v roce 1768, a bylo proto rozhodnuto o jeho zbourání
a výstavbě nového kostela stejného zasvěcení o několik kroku dále.
Nový kostel Zvěstování Panny Marie, dle katalogu Arcibiskupství pražského filiální kostel Panny Marie
(Zvěstování Páně), je pozdně barokní stavba z let 1774 až 1775 od Leopolda Vávry z Neveklova. Jedná se o jednolodní
obdélný kostel s presbytářem uvnitř trojboce a vně segmentově ukončený, s obdélnými přístavky po obou stranách a se
západní hranolovitou věží. Nároží jsou zaoblena, stěny členěny pilastry, nesoucími vysokou římsu, kolem oken a portálů
jsou ploché štukové rámy. Věž je členěna římsou na dvě části, v dolní je portál, v horní části je okno. Nad presbytářem je
sanktusová vížka. Presbytář, členěný pilastry s jónskými hlavicemi, je sklenut plackou a plochou konchou. Kouty lodi jsou
zaobleny a členěny dvojicemi pilastrů, v podélných stěnách lodi po oltářní nice a po jejích stranách vždy po pilastru, na
pilastrech leží vysoká římsa. Loď i podvěží jsou sklenuty plackou. Zděná kruchta je vysunuta v podobě balkónu do lodi.
Ve stejné době, kdy byl stavěn nový kostel, byl zřejmě přesunut i hřbitov do současného místa. Hřbitovní
brána je barokního původu.
Stavba na školním dvoře v těsném sousedství stávající márnice, sloužící jako depozitář školy, ač není
zaznamenána ve starých mapách, díky své podobě při bližším zkoumání nabízí domněnku o svém spojení s původním
farním areálem, i zde ale důkazy nejsou.
Důležitou osobností přelomu 19. a 20. století byl Antonín Suk, řídící učitel, regenschori, sbormistr, nejstarší
bratr hudebního skladatele Josefa Suka. Antonín, sám výborný hudební skladatel i hudebník se do Maršovic přiženil a
stal se důležitou osobností v dějinách Maršovic. Zemřel v roce 1925 a je pohřben ve hrobce naproti vchodu do kostela.
Kostel Zvěstování Panny Marie (bez č. p.) je veden ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod
číslem rejstříku ÚSKP 21903/2-107, identifikátor záznamu (IdReg.) 132824; zapsáno do státního seznamu před rokem
1988, památkou od 3. 5. 1958, katastrální území Maršovice u Benešova, pozemky č. parc. stavební 3, č. parc. stavební 4,
č. parc. pozemkové 14 a č. parc. pozemkové 1155 (poslední jmenovaný pozemek bez ochrany - socha sv. Vojtěcha).
Vlastnictví: Římskokatolická farnost Křečovice, č. p. 29, 257 56 Křečovice.
VÝKLENKOVÁ KAPLIČKA SV. JANA NEPOMUCKÉHO
Výklenková kaplička je vedena ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem rejstříku
ÚSKP 23897/2-109, identifikátor záznamu (IdReg.) 134926, zapsáno do státního seznamu před rokem 1988, památkou
od 3. 5. 1958, katastrální území Maršovice u Benešova, pozemek č. parc. (stavební parcela) 173, pozemek bez ochrany.
BOŽÍ MUKA
Boží muka jsou vedena ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem rejstříku ÚSKP
26182/2-240, identifikátor záznamu (IdReg.) 137344, zapsáno do státního seznamu před rokem 1988, památkou od 3. 5.
1958, katastrální území Zderadice, lokace: cca severně od obce Mstětice, u silnice na Záhoří, pozemek č. parc.
(pozemková parcela) 445/2, pozemek bez ochrany.
Mimo jmenované památky se v řešeném území nacházejí tyto objekty, které jsou v zájmu památkové péče a
které je nutno respektovat a zachovat: kaple v Zaječí, kaple v Dlouhé Lhotě, kaplička Bohorodičky u silnice za
Maršovicemi směrem na Bystřici, kaplička u Řehovic, kaplička v Zahrádce, zvonička v Řehovicích, zvonička ve Strnadicích,
zvonička v Zahrádce, zvonička ve Zderadicích, kříž na městečku v Maršovicích, kříž nad Zderadicemi, kříž ve Strnadicích
u pomníku, aj.
Do řešeného území zasahuje prostor regionu lidové architektury (RLA) Sedlčansko, kde převládá v historické
zástavbě převážně zděná zástavba z doby okolo poloviny 19. století a pozdější. V územním plánu je vyznačena hranice
Stránka 84
regionu a obsaženy podmínky k zachování a respektování staveb lidové architektury.
V návrhu územního plánu Maršovice jsou veškeré plochy a objekty v zájmu památkové péče respektovány.
E.3. VÝCHOZÍ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE A ODŮVODNĚNÍ DOPORUČENÉ VELIKOSTI SÍDLA
ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU ROZVOJE SÍDEL S OHLEDEM NA DEMOGRAFII A JEJÍ PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ
Na katastrální výměře území všech čtyř katastrů řešeného území (Maršovice, Strnadice, Zahrádka,
2
Zderadice), o celkové výměře 24,17 km , žije v současnosti (k 1. 1. 2015) celkem 712 obyvatel, z toho v produktivním
věku cca polovina. V demografickém vývoji lze vysledovat po dobu existence sídel různou hladinu osídlení, s minimem
počtu obyvatel v dějinných milnících (zejména ve třicetileté válce, která vojenskými zásahy, hladem a nemocemi
zdecimovala počet obyvatel v celé zemi, a poté v období druhé světové války, která znamenala (byť dočasně)
vystěhování obyvatel z řešeného území v souvislosti s vybudováním vojenského cvičiště a shromaždiště jednotek SS).
Mezi těmito časovými úseky, kdy bylo území téměř vylidněno od trvale bydlících obyvatel, jsou známa i období
největších kapacit obyvatelstva. K těmto obdobím patří druhá polovina a konec devatenáctého století (téměř 2000
obyvatel), a období do prvé světové války. Ani v období třicátých let - prosperity prvé republiky minulého století, kdy se
vyrovnával úbytek populace daný válečnými událostmi prvé světové války, již řešené území tohoto stavu nedosáhlo. Od
této doby počet obyvatel stále klesal, zejména od sedmdesátých let, kdy obyvatelé zřejmě odcházeli do měst, až
k dnešnímu datu klesnul na polovinu počtu obyvatel, který v území byl evidován před druhou světovou válkou. K roku
1991 bylo v řešeném území evidováno celkem 725 obyvatel, k roku 2008 jen 720, je zřejmé, že v posledních desetiletích
počet obyvatel poměrně dlouhou dobu stagnuje a pohybuje se kolem hodnoty nepodstatně převyšující počet 700
obyvatel.
Počet obyvatel v území korespondoval s potřebami zajištění zemědělské výroby odehrávající se na statcích
v době, kdy zemědělská činnost nebyla mechanizována a vyžadovala lidskou pracovní sílu. Lidé v území bydleli, za prací
denně necestovali, mnohde bydleli s rodiči, a měli rovněž větší počet dětí, než je tomu v současnosti. To vše vysvětluje
značně větší počet obyvatel, než je tomu dnes, kdy v řadě případů se jedná o druhé bydlení nebo rekreační objekty, kde
lidé nemají trvalý pobyt, případně i o opuštěné nebo velmi málo obydlené stavby. S příslušným počtem obyvatel
souvisely i příslušné další živnosti a obchody, které bylo zapotřebí pro daný počet obyvatel zajistit. Ještě v době, kdy se
zemědělství začalo mechanizovat a počet obyvatel v něm již redukovat, byly (k roku 1932) uváděny v řešeném území
tyto živnosti a obchody: V městysi Maršovice (včetně přísl. Podmaršovice, Zálesí, 539 obyvatel, poštovní úřad, telefonní
úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: bednář,
družstvo pro rozvod elektrické energie v Maršovicích, holič, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, družstevní lihovar,
výčep lihovin, meliorační družstvo, 2 obuvníci, pekař, porodní asistentka, pokrývač, 2 rolníci, sedlář, 3 obchody se
smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Maršovice, švadlena, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, zámečník,
obchod se zvěřinou a drůbeží. Ve vsi Zahrádka (včetně přísl. Bezejovice, Dlouhá Lhota, Libeč, Zaječí, Zálesí, 548 obyvatel,
samostatná ves se později stala součástí Maršovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna,
2 hostince, kolář, krejčí, 3 mlýny, 4 obuvníci, 9 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr,
3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek. Ve vsi Zderadice (přísl. Kříže, Mstětice, Řehovice, Tikovice, Vráce, 408 obyvatel,
samostatná ves se později stala součástí Maršovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: bednář,
3 hostince, kovář, krejčí, 3 obuvníci, 27 rolníků, 4 trafiky, truhlář. Strnadice nebyly tehdy součástí správního území.
Z uvedeného je zřejmé, že ve třicátých letech minulého století přes dvojnásobný počet obyvatel vůči
současnosti území nabízelo množství pracovních příležitostí, a dojíždění za prací bylo minimální. Počet zaměstnaných
v zemědělství s vývojem techniky klesal, byť se jedná o oblast, kde zemědělská výroba vždy převažovala nad ostatní
činností. V současnosti je minimální naopak počet pracovních příležitostí, množství ekonomicky aktivních obyvatel
včetně školáků (cca 350 obyvatel) za prací denně odjíždí, což je nekomfortní, zvyšuje zátěže komunikací a tedy i (byť ne
významně) životního prostředí.
Vývoj počtu obyvatel ilustruje následná tabulka:
1869
1900
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2015
712
699
502
369
351
293
275
275
?
280
- Podmaršovice
21
24
19
13
9
7
7
6
6
11
- Zálesí 1. díl
25
19
18
10
13
9
9
13
12
8
k. ú. Maršovice:
- Maršovice
Stránka 85
k. ú. Strnadice
- Strnadice
143
122
57
51
39
29
53
48
42
39
64
79
70
52
101
82
61
43
18
7
121
114
116
77
59
58
46
34
26
40
68
88
67
54
57
34
32
32
24
24
- Zahrádka
149
178
134
89
89
64
45
38
35
37
- Zaječí
117
157
99
61
63
50
38
37
42
50
5
5
6
5
3
3
3
1
0
0
- Mstětice
139
132
97
95
88
80
65
50
47
58
- Řehovice
131
143
105
75
76
60
45
34
40
41
- Tikovice
24
21
20
15
10
15
13
8
7
6
- Vráce
5
6
4
6
7
4
6
5
4
8
- Záhoří
18
26
22
19
19
19
17
20
19
16
- Zderadice
194
172
148
101
104
94
88
81
84
87
Celkem
1936
1985
1484
1092
1088
901
803
725
?
712
k. ú. Zahrádka
- Bezejovice
- Dlouhá Lhota
- Libeč
- Zálesí 2. díl
k. ú. Zderadice
Z tabulky je patrný prakticky nepřetržitý úbytek počtu obyvatel, zejména v připojených částech. Tento vývoj
nebyl na českém venkovu výjimečný, podobně výrazně depopulační byl vývoj i v okolních územích. Rozhodující zde byly
a jsou kromě výše uvedených důvodů dějinných i ztráty migrační ve prospěch okresních měst a Prahy, dalším důvodem
byl obecný úbytek obyvatelstva vymíráním.
Z historie lze odvodit poučení, že území unese větší počet obyvatel, ale za předpokladu nabídky pracovních
příležitostí a vybavenosti v řešeném území. Množství pracovních příležitosti a kvalita vybavenosti v řešeném území tak
bude ovlivňovat zájem o území a tedy množství obyvatel, kteří zde budou chtít bydlet. S ohledem na současné
zkušenosti se ani počet pracovních příležitostí, ani sortiment a kvalita vybavenosti a služeb, nebude v území příliš
zvyšovat. Momentem, který by mohl zvýšit zájem o území, bude rychlá dostupnost Prahy po vybudování a otevření
dálnice D3.
Z doplňujících informací statistických údajů lze zjistit tyto údaje o území:
Statistické údaje ke dni 26. 07. 2015 pro katastrální území 691976 Maršovice u Benešova:
Pozemky KN/ZE
druh pozemku
způsob využití
Ostatní údaje
2
počet parcel
výměra m
typ údaje
způsob využití
počet
orná půda
795
5 280 318
č. p.
bydlení
zahrada
187
157 361
č. p.
garáž
1
travní porost
383
863 028
č. p.
jiná stavba
4
lesní pozemek
128
806 743
č. p.
občanská vybav.
6
5
2 136
č. p.
rodinný dům
13
20 082
č. p.
ubytovací zařízení
1
8
49 374
č. p.
zemědělské stav.
2
105
vodní plocha
nádrž přírodní
vodní plocha
nádrž umělá
vodní plocha
rybník
vodní plocha
tok přirozený
26
12 786
č. p.
zemědělská usedl.
25
vodní plocha
tok umělý
93
22 097
č. e.
rodinná rekreace
27
14
Stránka 86
vodní plocha
zamokřená plocha
1
338
bez č. p. / č. e.
bydlení
zastav. plocha
společný dvůr
4
696
bez č. p. / č. e.
garáž
10
zastav. plocha
zbořeniště
5
1 472
bez č. p. / č. e.
jiná stavba
22
293
95 628
bez č. p. / č. e.
obchod
1
1
2 342
bez č. p. / č. e.
občanská vybav.
6
158
108 291
bez č. p./č. e.
technická vybav.
5
1
zastav. plocha
2
ostatní plocha
hřbitov – urnový háj
ostatní plocha
jiná plocha
ostatní plocha
manipulační plocha
45
48 336
bez č. p./č. e.
výroba
ostatní plocha
neplodná půda
83
51 406
bez č. p./č. e.
zemědělská stav.
39
ostatní plocha
ostatní komunikace
165
91 181
bez č. p./č. e.
3
ostatní plocha
silnice
21
69 487
rozestavěno
ostatní plocha
sport. a rekr. plocha
1
6 120
celkem budov
278
ostatní plocha
zeleň
15
3 350
LV
350
celkem KN
2 430
7 692 572
par. KMD
2 430
7 692 572
4
Statistické údaje ke dni 26. 07. 2015 pro katastrální území 762105 Strnadice:
Pozemky KN/ZE
druh pozemku
způsob využití
Ostatní údaje
2
počet parcel
výměra m
186
1 156 450
č. p.
bydlení
4
35
42 927
č. p.
zeměděl. usedlost
15
1
5 201
č. e.
rodinná rekreace
3
travní porost
131
338 182
bez č. p. /č. e.
jiná stavba
5
lesní pozemek
46
216 993
bez č. p. /č. e.
technická vybav.
1
zemědělská stav.
6
orná půda
zahrada
ovocný sad
typ údaje
způsob využití
počet
vodní plocha
nádrž přírodní
2
1 089
bez č. p. /č. e.
vodní plocha
rybník
3
11 653
celkem budov
34
vodní plocha
tok umělý
4
1 892
LV
78
vodní plocha
zamokřená plocha
6
3 662
spoluvlastník
zastav. plocha
společný dvůr
1
422
35
23 092
41
10 887
7
17 549
zastav. plocha
ostatní plocha
jiná plocha
ostatní plocha
ostatní plocha
neplodná půda
23
10 458
ostatní plocha
ostatní komunikace
31
22 795
ostatní plocha
silnice
1
9 780
ostatní plocha
zeleň
1
1 135
celkem KN
554
1 874 169
par. KMD
554
1 874 169
104
Statistické údaje ke dni 06. 09. 2015 pro katastrální území 790133 Zahrádka u Benešova:
Pozemky KN/ZE
druh pozemku
orná půda
způsob využití
Ostatní údaje
2
počet parcel
výměra m
740
4 943 541
typ údaje
č. p.
způsob využití
bydlení
počet
49
Stránka 87
zahrada
125
109 282
č. p.
jiná stavba
4
14 990
č. p.
rodinný dům
travní porost
535
1 429 857
č. p.
zemědělská stav.
2
lesní pozemek
252
1 108 900
č. p.
34
16
4 169
č. e.
rodinná rekreace
15
ovocný sad
1
10
vodní plocha
nádrž přírodní
vodní plocha
nádrž umělá
2
2 751
bez č. p. / č. e.
garáž
1
vodní plocha
rybník
4
31 193
bez č. p. / č. e.
jiná stavba
6
vodní plocha
tok přirozený
37
44 948
bez č. p. / č. e.
občanská vybav.
4
vodní plocha
tok umělý
11
2 338
bez č. p. / č. e.
průmyslový obj.
1
vodní plocha
zamokřená plocha
3
884
bez č. p. / č. e.
zemědělská stav.
25
zastav. plocha
zbořeniště
5
1 939
152
94 252
celkem budov
150
zastav. plocha
rozestavěno
2
ostatní plocha
dobývací prostor
18
24 507
LV
232
ostatní plocha
jiná plocha
92
46 852
spoluvlastník
399
ostatní plocha
13
34 341
ostatní plocha
neplodná půda
187
86 372
ostatní plocha
ostatní komunikace
213
126 604
ostatní plocha
silnice
30
103 474
ostatní plocha
zeleň
6
13 132
celkem KN
2 445
8 224 326
par. KMD
2 445
8 224 326
Statistické údaje ke dni 06. 09. 2015 pro katastrální území 792331 Zderadice:
Pozemky KN/ZE
druh pozemku
způsob využití
Ostatní údaje
2
počet parcel
výměra m
orná půda
549
3 865 524
č. p.
bydlení
zahrada
131
146 986
č. p.
občanská vybav.
2
9 411
č. p.
rodinný dům
travní porost
383
940 038
č. p.
rodinná rekreace
1
lesní pozemek
196
981 292
č. p.
zemědělská stav.
1
19
6 977
č. P.
zemědělská used.
42
14
ovocný sad
typ údaje
způsob využití
počet
32
1
14
vodní plocha
nádrž přírodní
vodní plocha
nádrž umělá
4
14 090
č. e.
rodinná rekreace
vodní plocha
rybník
7
33 809
bez č. p. / č. e.
administrativa
1
vodní plocha
tok přirozený
20
6 301
bez č. p. / č. e.
doprava
3
zastav. plocha
společný dvůr
2
114
bez č. p. / č. e.
garáž
1
zastav. plocha
zbořeniště
5
1 079
bez č. p. / č. e.
jiná stavba
5
133
87 574
bez č. p. / č. e.
občanská vybav.
2
1
2 394
bez č. p. / č. e.
občanská vybav.
1
1
zastav. plocha
ostatní plocha
dobývací prostor
ostatní plocha
jiná plocha
88
32 717
bez č. p. / č. e.
výroba
ostatní plocha
46
32 023
bez č. p. / č. e.
zemědělská stav.
ostatní plocha
neplodná půda
158
48 021
rozestavěno
ostatní plocha
ostatní dopravní pl.
1
5
vodní dílo
10
1
hráz ohr.
2
Stránka 88
ostatní plocha
ostatní komunikace
169
92 696
celkem budov
ostatní plocha
silnice
78
74 629
bytová zástav.
ostatní plocha
sport. a rekr. plocha
2
19 366
celkem jed.
ostatní plocha
zeleň
2
452
celkem KN
1 996
6 395 499
par. KMD
1 996
6 395 499
132
byt
2
2
LV
195
spoluvlastník
Koncepce územního plánu dle zadání v návrhovém období předpokládá a umožňuje mírné zvýšení počtu
obyvatel, tj. mírný rozvoj některých sídel řešeného území zvýšením využití a obydlení stávajících staveb v zastavěném
území, a dále nárůstem obyvatel v nově navržených nepříliš rozsáhlých zastavitelných plochách, a v návaznosti na to
navrhuje plochy základní občanské vybavenosti.
Návrh územního plánu prověřil plochy navržené k zástavbě předchozím územním plánem a jeho změnami, a
současně prověřil možnosti hospodárnějšího využití stávající zástavby určené pro zástavbu BV a SV. Ve stávající zástavbě
bylo navrženo při přestavbě objektů situovat byty o uvedeném odhadovaném počtu, nebo na některých nezastavěných
parcelách umístit rodinný dům, v nově navrhovaných plochách k zástavbě byla orientačně navržena parcelace a
výstavba nových rodinných domů s těmito odhadovanými počty (vztaženo na rodinné domy):
ÚPn 2015 výstavba nových rodinných domů
ve stávající zástavbě
v zastavitel. plochách BV, SV
celkem
10
70
80
- Podmaršovice
1
0
1
- Zálesí 1. díl
1
0
1
4
20
24
- Bezejovice
2
3
5
- Dlouhá Lhota
4
13
17
- Libeč
2
0
2
- Zahrádka
2
2
4
- Zaječí
2
2
4
- Zálesí 2. díl
0
0
0
- Mstětice
3
9
12
- Řehovice
3
13
16
- Tikovice
2
2
4
- Vráce
0
0
0
- Záhoří
0
3
3
- Zderadice
4
4
8
40
141
181
k. ú. Maršovice:
- Maršovice
k. ú. Strnadice
- Strnadice
k. ú. Zahrádka
k. ú. Zderadice
Celkem
Stránka 89
Pro rozvoj území lze předpokládat řádově v návrhovém období, případně v období cca 10 let, ve srovnání
s územním plánem z roku 1998 (viz levá část tabulky) tento vývoj počtu obyvatel:
počet obyvatel ÚPn 1998
1991
1998
nárůst
výhled
275
275
185
460
6
6
0
13
13
48
- Bezejovice
počet obyvatel návrh ÚPn 2015
2001
2015
+ ST
+N
∑ výhled
?
280
028/056
197/395
505/731
6
6
11
003/006
000/000
014/017
0
13
12
8
003/006
000/000
011/014
48
12
60
42
39
011/023
056/113
106/175
43
15
0
15
18
7
006/011
008/017
021/035
- Dlouhá Lhota
34
54
35
89
26
40
011/023
037/073
088/136
- Libeč
32
32
10
42
24
24
006/011
000/000
030/035
- Zahrádka
38
38
10
48
35
37
006/011
006/011
049/059
- Zaječí
37
37
12
49
42
50
006/011
006/011
062/072
1
1
0
1
0
0
000/000
000/000
000/000
- Mstětice
50
50
27
77
47
58
009/017
025/051
092/126
- Řehovice
34
34
9
43
40
41
009/017
037/073
087/131
- Tikovice
8
8
6
14
7
6
006/011
006/011
018/028
- Vráce
5
5
0
5
4
8
000/000
000/000
008/008
- Záhoří
20
20
10
30
19
16
000/000
008/017
024/033
- Zderadice
81
81
25
106
84
87
011/023
011/023 109/133
725
717
341
1058
?
712
115/226
397/795
k. ú. Maršovice:
- Maršovice
- Podmaršovice
- Zálesí 1. díl
k. ú. Strnadice
- Strnadice
k. ú. Zahrádka
- Zálesí 2. díl
k. ú. Zderadice
Celkem
1224/
1733
Poznámky k tabulce: přesný počet obyvatel jednotlivých sídel k roku 2015 není v údajích statistického úřadu
k dispozici. Dle údaje z Českého statistického úřadu je znám celkový počet obyvatel správního území Maršovice k roku
2015 celkem 750. Dle podrobné informace získané na městysu Maršovice je počet obyvatel k roku 2015 celkem 712.
Průměrný počet obyvatel na jeden trvale obydlený byt se v okrese Benešov pohybuje kolem 2,82, v tabulce byl počet
obyvatel odborně odhadován z předpokladu možnosti vzniku nových bytových jednotek, ve stávající zástavbě i
v navrhovaných zastavitelných plochách BV a SV, přičemž jeden rodinný dům byl orientačně uvažován o jedné bytové
jednotce se 2,82 obyvateli nebo o dvou bytových jednotkách s 5,64 obyvateli. Vysvětlivky: + SV je počet obyvatel
v obytných objektech (rodinných domech) s jedním bytem / se dvěma byty na objekt, odborně odhadovaný nárůst
v zastavěném území, + N je počet obyvatel v nově navrhovaných zastavitelných plochách BV a SV, dle doporučené
parcelace, v obytných objektech (rodinných domech) s jedním bytem / se dvěma byty na objekt. Výhled stanovuje počet
obyvatel za předpokladu 2,82 obyvatele na byt a objekt o jedné bytové jednotce / dvou bytových jednotkách.
Výsledky lze interpretovat takto: Pokud bychom zprůměrovali výsledek, tedy 1224 + 1733 = 2997:2 = 1499
obyvatel, získáme nárůst za předpokladu, že počet bytů v objektu s bydlením nebo v rodinném domě by byl 1,5 a
Stránka 90
současně v případě, že by se jednalo vždy o domácnost o 2,82 obyvatelích v jednom bytě, a za předpokladu, že by se
efektivněji využila stávající zástavba. Pokud by nárůst spočíval jen v nové výstavbě rodinných domů, za předpokladu, že
počet bytů v rodinném domě by byl 1,5 a současně v případě, že by se jednalo vždy o domácnost s 2,82 obyvatelích
v jednom bytě, je reálné, že se výpočet bude blížit hodnotě 712 + 596 = 1308 obyvatel. Pokud by byly za předchozích
podmínek v domácnosti průměrně 2 osoby místo 2,82 osob, pak výsledek by byl 928 obyvatel (přírůstek v nové
zástavbě). V úvahu je třeba vzít, že v návrhovém období se nezačne populace chovat jinak než je tomu v současnosti,
tedy nárůst počtu bytů ve stávající zástavbě ani nových rodinných domů ve skutečnosti nebude příliš stoupat.
V případě 2,82 obyvatele na byt a dva byty na objekt s bydlením nebo na rodinný domek se jedná
o teoretický velmi optimistický, respektive málo reálný scénář, který má zejména sloužit pro dimenzování ploch
občanské vybavenosti, přičemž horní hranice výpočtu (1773 obyvatel) je již velmi nepravděpodobná, a slouží více méně
zjištění horní mezi.
Výhledový stav počtu obyvatel v území při naplnění záměrů územního plánu, spočívajících pouze v rozšíření
půdorysu sídel na nové zastavitelné plochy (v Maršovicích v zásadě pouze potvrzující nově zastavitelné plochy již
obsažené v územním plánu z roku 1998) by mohl dosahovat odborným odhadem dolní mez 712 + 397 = cca 1100
obyvatel, což je počet obyvatel současného stavu + návrhu jen v nových plochách za předpokladu 1 byt v RD a 2,82
obyvatel na byt.
Tento počet obyvatel odpovídá i návrhu územního plánu z roku 1998 bez započtení nárůstu počtu obyvatel
vzniklého pozdějšími změnami (ty tvořily nárůst cca 200 obyvatel). Se změnami územní plán uvažoval s počtem cca 1300
obyvatel, pokud by bylo přičteno jisté zkapacitnění stávající zástavby, se kterým tento územní plán nekalkuloval, bylo by
možno uvažovat s počtem cca 1400 – 1500 obyvatel.
Reálný výhledový stav počtu obyvatel v území při naplnění záměrů návrhu územního plánu, spočívajících
v lepším využití zastavěných území a v umírněném rozšíření půdorysu sídel na nové zastavitelné plochy by mohl
dosahovat odborným odhadem dolní mez 712 + 115 + 397 = cca 1200 obyvatel, což je počet obyvatel současného stavu
včetně jeho zkapacitnění a počet obyvatel návrhu v nových plochách za předpokladu 1 byt v objektu obsahujícím bydlení
nebo v RD a 2,82 obyvatel na byt.
Reálný výhledový stav počtu obyvatel v území při naplnění záměrů územního plánu, spočívajících v lepším
využití zastavěných území a v umírněném rozšíření půdorysu sídel na nové zastavitelné plochy by mohl dosahovat
odborným odhadem střední mez 712 + 170 + 596 = cca 1500 obyvatel, což je počet obyvatel současného stavu včetně
jeho zkapacitnění a počet obyvatel návrhu v nových plochách za předpokladu 1,5 bytu v RD a 2,82 obyvatel na byt.
Při naplnění záměrů návrhu územního plánu by správní územní městyse Maršovice mohlo mít cca 1300 –
1500 obyvatel. Tento počet však ještě dlouho nebude dosažen, rozhodně ne v příštích čtyřech letech.
Navržený počet obyvatel však již potvrzuje reálnou potřebu počítat s mateřským i základním školstvím
(alespoň nižších ročníků) a s prodejnou potravin nebo smíšeného zboží (například typu Albert, Lidl, apod.) v městysu
Maršovice pro zajištění základní nezbytné vybavenosti ve spádovém území.
Výsledkem výše uvedené úvahy o demografickém vývoji a počtu obyvatel je předpoklad, že výhledově po
naplnění záměrů zobrazených v tomto územním plánu by mohl počet obyvatel dosahovat počtu kolem 1400 osob.
Stávající populace, tj. vlastníci pozemků v řešeném území, sice má v současnosti zájem o výstavbu rodinných
domů, ale deklarovaný ve většině případů formou žádostí o změnu územního plánu obce za účelem zhodnocení svých
polností pro budoucí prodej, nežli pro uspokojení vlastní potřeby bydlení. Tak vznikla situace, že plochy určené územním
plánem obce k bydlení převážně nebyly využity, změnami územního plánu byly navrhované plochy ještě rozšířeny, často
do urbanisticky nevhodných či málo vhodných míst, a dle požadavků obyvatel by měly být zabírány stále nové plochy
polností.
Řešené území nemá nabídku pracovních příležitostí, jejich počet se po roce 1989 snížil v souvislosti se
zánikem státního nebo družstevního zemědělství a stagnací zemědělství, a se zánikem přidružené výroby. Většina
ekonomicky aktivních obyvatel tak musí za prací dojíždět, obdobně na tom je populace s dojížďkou za vzděláním,
školstvím, zdravotnictvím, sociálními službami, kulturou, obchodem a dalšími službami. Řešené území je v tomto ohledu
nedostatečné a závislé na dojížďce osobním automobilem.
Z dnešního počtu obyvatel může být cca 300 až 350 obyvatel ekonomicky aktivních (celorepublikově je to
48,7 %, žáci, studenti a učni se nezapočítávají), tedy počet pracovních příležitostí spádového území by měl pokrýt co
nejvíce pracovních příležitostí tak, aby byly v blízkosti bydlení a nevyžadovaly přesun do okolních měst či okresního
města.
Pokud by bylo uvažováno, že z počtu 1400 osob by mohlo být ve výhledu cca 600 – 680 osob ekonomicky
aktivních (tj. v produktivním věku), měla by nabídka pracovních příležitostí v místě (ve spádovém území) dosahovat při
Stránka 91
dosažení uvedeného počtu 1400 obyvatel počtu ideálně 600 pracovních míst, ale alespoň 400 pracovních míst. Tato
pracovní místa by měla být rozmístěna po sídlech, nikoliv jen soustředěna v Maršovicích, přičemž v Maršovicích by měla
být soustředěnost pracovních míst největší. Pracovní místa se proto v návrhu územního plánu uvažují i v územích výroby
i v územích SV.
Bydlení v kvalitní přírodě je tedy v řešené oblasti možné za cenu dojížďky za prací a veškerou občanskou
vybaveností, a za cenu smíření s absencí technické vybavenosti. Řada pozemků uvnitř zastavěného území není zcela
účelně a hospodárně využita, řada stávajících objektů je neobydlena nebo obydlena velmi řídce, případně občasným
rekreačním pobytem, stavby nebytové nenabízejí pracovní příležitosti a jsou často ve stavu brownfields. Území je
z tohoto pohledu užíváno nehospodárně.
Z uvedených důvodů není navrhován další významnější rozvoj ploch území určených k novému zastavění,
nýbrž je zejména navrhováno dostavět a přestavět prostor území současně zastavěného, navázat na předchozí územní
plán a pokud je to urbanisticky vhodné a územně technicky možné akceptovat jeho dosud nenaplněné rozvojové plochy,
a současně v souladu se zadáním územního plánu pokud možno ucelit tvar sídel bez připuštění jejich srůstání, radiálního
rozšiřování nebo vzniku samostatných drobných lokalit či samostatných staveb v krajině (revidovat nevhodné změny
původního územního plánu.
Rozvoj řešeného území v čase je třeba v daném případě vázat jednak možnostmi kapacit veřejného vybavení
a dále možnostmi realizace zejména technického vybavení ve vybraných sídlech.
Pro ucelenost a samostatnost sídla (či několika blízkých sídel, správní území, atd.) ve veřejné vybavenosti je
(obecně) vhodný optimální počet obyvatel pohybující se kolem 1600. Pro tento počet obyvatel je totiž možno založit
funkční a vybavenou samostatnou základní školu (9 tříd po 25 žácích), a mateřskou školu (3 oddělení po 20 dětech), i
prosperující obchod se smíšeným zbožím, kalkulováno dle soudobých urbanistických ukazatelů. Z výše uvedených údajů
o vývoji počtu obyvatel je zřejmé, že tento stav počtu obyvatel v území sice byl dosahován, ale v jiných podmínkách, a
v současné době i výhledu a vzhledem k potřebě zachování přírodních hodnot ani nebude sledován. Územní plán z roku
1998 uvažoval v návrhovém období cca kolem 1100 obyvatel, následné změny navýšení počtu obyvatel neobsahují, ale
lze je odhadnout do výše cca 200 obyvatel, tj. celkově cca 1300 obyvatel. Tento počet obyvatel nebyl zatím dosažen a
ještě dlouho nebude. Pokud by se návrh v tomto územním plánu pohyboval kolem 1200 – 1400 obyvatel ve výhledu, což
u vyšší hodnoty znamená téměř dvojnásobek současného stavu počtu obyvatel v řešeném území, bylo by možno založit
základní školu, případně alespoň její nižší ročníky, a dle potřeby rozšířit i mateřskou školu. Pro školství, obchod a služby
jsou v návrhu územního plánu určeny plochy, které by rozvoj a uspokojení základní občanské vybavenosti umožnily
v Maršovicích, kde jsou rovněž plochy pro možnost situování nových pracovních příležitostí. Tím by se Maršovice staly
významnějším místem, než je tomu dnes, kam by obyvatelé okolních obcí směřovali za prací, vybaveností a službami i
školstvím, a snížila by se délka a četnost dojížďky do okolních měst (Benešov), a tím i hybnost na komunikacích, zvýšila
by se kvalita života obyvatel i kvalita životního prostředí.
Poněkud větší tlak na výstavbu a tedy nárůst obyvatel by mohl nastat s výstavbou dálnice D3, ale je třeba jej
už nyní podmínit výstavbou veřejných prostorů a komunikací, technické vybavenosti a základní občanské vybavenosti
před výstavbou rodinných domů. Podmíněnost těchto investic v územních plánech je u obecních úřadů, u obyvatel –
vlastníků nemovitostí i developerů nepopulární, ale jediné možné řešení, aby byla zachována kvalita krajiny a životního
prostředí, a tedy i komfort a hodnota užíváni nemovitostí. Vzhledem k tomu, že územní plán má být každé 4 roky
vyhodnocen a aktualizován, a stavba dálnice D3 v tomto období ještě zřejmě nebude v Maršovicích budována, bude
možnost ještě tyto trendy zachytit, a na danou situaci včas reagovat.
Územní plán může pomoci vzniku a rozvoji pracovních míst v řešeném území jednak potvrzením či
stanovením nových smíšených ploch v územním plánu, které umožní drobné podnikání, jednak potvrzením stávajících
ploch (areálů) výroby nerušící zemědělské, s umožněním přidružené výroby a drobné nerušící průmyslové výroby a
služeb. V daném případě počet nových pracovních míst (oproti zanedbatelnému počtu v současnosti) na plochách
pracovní činnost umožňujících (výroba, smíšené obytné venkovské území) nelze vypočítat ani odhadnout. Optimální by
bylo, kdyby se ve výhledu počet pracovních příležitostí zvýšil a byl pokud možno rozmanitý. Ve smíšeném obytném
území je možné podnikat jen omezeně, respektive provozovat jen aktivity drobnými firmami, které nejsou v současné
době právními předpisy příliš podporovány.
E.4.
MOŽNOSTI ROZVOJE ÚZEMÍ, KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT
V současnosti je třeba spatřovat možný rozvoj sídel řešeného území v postupném naplňování volných nebo
přestavbových prostor v zastavěných územích a po etapách, tak jak bude probíhat postupné budování technické
infrastruktury (voda, kanalizace) naplňování několika volných lokalit navržených pro výstavbu izolovaných rodinných
domů venkovského charakteru, jejichž výstavba již byla převážně obsažena v předchozím územním plánu; tuto
Stránka 92
postupnou výstavbu by měl doprovázet souběžně vznik technické a dopravní infrastruktury eliminující současně i její
absenci ve stávající zástavbě. Tento rozvoj bude záviset jak na zájmu fyzických osob, tak na investicích obce do
chybějícího technického a občanského vybavení.
Z obecních investic se jeví (kromě nezbytného vybavení stávajícího území sídel technickou infrastrukturou),
potřebné provést opravy nebo úpravy stávajících veřejných prostranství a některých dopravních staveb, které
významnou měrou přispějí k zlepšení technického a estetického stavu sídel. Významnější nárůst obyvatel se sice
v krátkém období nepředpokládá, pokud by k nárůstu do navrhovaného stavu postupně sídla směřovala, bude nutno
věnovat obecní investice též do mateřského a základního školství.
Z hlediska soukromých investic je možno očekávat zájem o výstavbu rodinných domů, nebo menších staveb
ke komerčnímu využití, povolených regulativy ve smíšených územích, časově i množstevně svázaný s ekonomickou
situací státu a populace. Ochranu hodnot přírody a krajiny je třeba zajistit jednak tím, že nebude připuštěna zástavba
mimo tvarově ucelené obvody stávajících sídel, a jednak tím, že bude moderním způsobem řešeno chybějící vybavení
technickou infrastrukturou, zejména splaškové i dešťové odkanalizování, likvidace tuhých odpadů i bioodpadů, a
vytápění tak, aby území přírody nebylo poškozováno.
Těžkým zásahem do území bude výstavba a provoz dálnice D3, procházející v těsném sousedství sídel
Maršovice a Strnadice. Vliv této stavby je v návrhu územního plánu eliminován dostupnými nástroji ve výkresové i
grafické části.
E.4.1. URBANISTICKÁ KONCEPCE ZÁKLADNÍHO ČLENĚNÍ ÚZEMÍ
V hranicích řešeného území je stanoveno toto základní členění území:
 plochy zastavěného území včetně ploch přestavby, zastavitelné plochy;
 ostatní plochy s omezenou možností zástavby (tzv. nezastavitelné – plochy vodní, zemědělské, lesní, přírodní, apod.).
E.4.2. URBANIZMUS ZÁKLADNÍHO FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ
NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE
Ve správním území městyse Maršovice je možno vypozorovat tři územní oblasti, které jsou navzájem
přírodními podmínkami, a v návaznosti na ně urbanisticky – funkčně i prostorově navzájem poněkud odlišné. Severní a
severozápadní část správního území je charakterizována většími výškovými rozdíly, vyšším podílem lesů a poměrně
značně rozptýleným osídlením. Centrální část území je oproti tomu mírně zvlněná, charakterizována koncentrovanějším
osídlením a vyšším podílem orné půdy; náleží sem prostory Maršovic, Strnadic, a území jižně od Řehovic a Zderadic.
Konečně třetí část území s odlišným krajinným charakterem tvoří širší pás podél toku Janovického potoka s cenným
krajinným prostředím a poměrně hustým řetězcem menších sídel od Zálesí 1. díl přes Libeč a Zahrádku až k Bezejovicím,
situovaným povětšině kolem páteřní komunikace řešeného území, tvořící spojnici Maršovic s Benešovem.
Tato komunikace tvoří jednu z významných dopravních úhlopříček komunikačního systému nadřazených
komunikací obsažených v okolí řešeného území, přičemž druhou významnou úhlopříčku tvoří spojnice Neveklova
s Olbramovicemi; tyto komunikace se protínají v těžišti řešeného území – v Maršovicích.
Základní nadřazenou koncepci řešeného prostoru je možno shrnout tak, že je územním plánem navrženo
zachovat charakter a přírodní kvalitu těchto tří, vlastnostmi stejnorodých a ucelených krajinných prostranství, a
neporušenost krajiny, navrhnout velmi mírný rozvoj ploch pro bydlení a venkovský život souměrným dotvořením
půdorysu stávajících sídel, jejich vybavení občanskou a technickou vybavenosti, soustředěnou zejména v těžišti území,
v městysu Maršovice.
Jak bylo již v textu výše uvedeno, stávající i výhledová zástavba řešeného území je koncipována nikoliv
s přísnou segregací jednotlivých funkcí, nýbrž s jistou volností prolínání bytových a nebytových funkcí, a to ať vertikálně
(situování jednotlivých funkcí v objektu po podlažích, například provozovna – bydlení), tak horizontálně (situování
jednotlivých funkcí vedle sebe na sousedních pozemcích), za předpokladu, že se tyto funkce navzájem negativně
neovlivňují. I přes tuto volnost danou definováním jednotlivých polyfunkčních ploch se zakládá, respektive upřesňuje
jasné základní funkční uspořádání řešeného území do zón a osnova umírněného budoucího urbanistického rozvoje.
Koncepce rozvoje celého řešeného území z hlediska funkčního uspořádání spočívá zejména na zachování
přírodního potenciálu, přírodního charakteru území a zemědělství, na opětném zvýšení počtu obyvatel výstavbou uvnitř
a v několika případech i vně zastavěných ploch, a na vytvoření nových pracovních příležitostí zejména v drobné, bydlení
nerušící výrobní činnosti, a v obslužné sféře. Pro obyvatelnost obce a komfort bydlení je nutno zajistit takové podmínky,
aby se omezilo dojíždění z místa za prací a za základním vybavením a službami. Pro rozvoj ekonomické základny jsou
k dispozici stávající, dnes opuštěné nebo extenzivně využívané areály a stavby (Maršovice).
Stránka 93
Podmínky prostorového uspořádání předepisují zachování drobného měřítka staveb venkovského osídlení a
zakazují výstavbu staveb plošně i výškově vybočujících či stávající měřítko porušujících.
Urbanistické řešení návrhu územního plánu spočívá tak jako u předchozího územního plánu z roku 1998
v posílení obytné funkce sídel zástavbou uvnitř stávajících zastavěných území a situováním rozvojových ploch pro
bydlení v pokud možno vhodné poloze tak, aby mohl být zajištěn jejich vyhovující obytný standard, tj. aby vybudování
inženýrských sítí bylo pokud možno bezproblémové, technicky realizovatelné a ekonomicky únosné.
Návrh územního plánu předepisuje u sídel řešeného území formy venkovské zástavby, navazující na
charakter a urbanistickou konfiguraci původní historické zástavby, založené vesměs primárně většinou v členitém, proti
povětří chráněném terénu u prameniště, a navrhuje pokud možno její dotvoření v ucelených tvarech kolem takového
historického jádra, pokud možno ponechaného v těžišti sídla. Rozšiřování zástavby v pásech podél komunikací není
navrženo a připuštěno, a je s ohledem na historii krajiny a ochranu přírody i základní urbanistické principy kvalifikováno
v návrhu územního plánu jako nepřípustné.
Rozvoj pracovních příležitostí je umožněn jednak v rámci smíšených obytných území, jednak v plochách
občanského vybavení a v plochách výroby a skladování zemědělských. Územní plán umožňuje zachování živočišné a
rostlinné výroby v řešeném území především ve stávajících areálech, umístěných vhodně vůči zástavbě, aby bylo
zajištěno obhospodařování okolní krajiny.
Systém izolovaných drobných sídel propojených místními cestami v zemědělské krajině zahrnující i
nezanedbatelné procento lesních pozemků, s relativně větším sídlem Maršovice v těžišti území, je doplněn systémem
přírodních pásů a center (ÚSES), který je významným pro existenci živočichů, krajinný ráz, a kvalitu životního prostředí.
E.4.3. LIMITY ROZVOJE PRO OPTIMÁLNÍ PODMÍNKY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Optimální rozvoj řešeného území je ovlivněn zejména mírou zatížení prostředí lidskou činností a možností
respektive schopností člověka i přírody eliminovat negativa z této činnosti.
Vyrovnaný stav je dán množstvím populace v řešeném území, způsobem, jak tato populace s řešeným
územím nakládá, a jaké vhodné technické prostředky používá k likvidaci negativních dopadů ze své činnosti.
Limity území jsou dány zákonem (zákony), limity byly stanoveny územním plánem z roku 1998 a budou
stanoveny (upraveny) rovněž tímto novým územním plánem po jeho schválení. Základními limity obsaženými v územním
plánu jsou zejména tyto limity:
Limitem, regulujícím radiální zástavbu podél komunikací, je potřeba dosažení a zachování uceleného tvaru
sídel, a dosažení úsporného hospodaření s pozemky v zastavěném území (zvýšení hustoty obyvatel na měrnou jednotku
zastavěného území).
Limitní počet obyvatel (do 1400 obyvatel) lze vztáhnout v návrhovém období tohoto územního plánu či do
doby vzniku dalšího nového územního plánu k naplnění ploch současně zastavěného území, které jsou nevyužity a mají
rezervy, a k naplnění ploch výstavby, které byly většinou již stanoveny v předchozím územním plánu či případně v jeho
změnách, za předpokladu současného vybudování technické infrastruktury, zejména zásobování pitnou vodou a
odkanalizování ve vybraných sídlech s relativně větším počtem obyvatel (ve srovnání počtu obyvatel jiných sídel
řešeného území).
Limity vyvolává existence památkově chráněných objektů a souborů a dochované historické urbanistické a
architektonické hodnoty zástavby (včetně lidové architektury).
Limity jsou dány ochrannými pásmy komunikací a technické infrastruktury.
Limity jsou stanoveny pro ochranu přírody a krajiny. Nelze snižovat rozsah lesů, limitem je rovněž stanovený
rozsah ÚSES - nutno jej respektovat dle regulativů. Nutno je nezasahovat do kvalitní zemědělské půdy (I. a II. třídy
ochrany) nebo půdy, do které byly vloženy investice formou meliorací.
Dalším limitem, regulujícím územní rozvoj, je izolinie nadměrného hluku, stanovená pro budoucí D3.
Omezuje zástavbu kolem této komunikace.
E.4.4. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ
ZASTAVITELNÝCH PLOCH
(§ 53 odst. 5., písmeno f) stavebního zákona)
Návrh územního plánu se zabývá účelným využitím zastavěného území a pro zajištění rozvoje obce zakládá
v souladu se zadáním nové zastavitelné plochy.
V současnosti je zastavěné území dle provedených místních průzkumů využito v některých částech málo
Stránka 94
intenzivně, zejména ve využití a obsazení stávajících obytných i hospodářských objektů v historických jádrech obcí.
Zastavěná území mají v některých svých částech co do obsazení a využití stávajících budov potenciál a rezervy. Je často
obtížné stanovit z tohoto pohledu hranice území přestavby, a nástroji územního plánování zajistit lepší a intenzivnější
využití stávající zástavby.
Pro zjištění stavu v území byl vytvořen výkres, dokumentující současný stav, plochy, které byly určeny
předchozím územním plánem z roku 1998 určeny k zastavění a zastavěny nebyly, plochy změn 1 až 4 a plochy, které
navrhly k zástavbě soukromé i právnické osoby buďto dříve v žádostech o změnu územního plánu, nebo sdělily na dotaz
městyse, co by se mělo změnit v návrhu nového územního plánu oproti územnímu plánu dosud platnému. Výkres byl
významným materiálem pro další projekční činnost.
Co se týká funkčního využití zastavěného území, je navrženo co nejúčelněji s ohledem na potřeby území,
umožňuje poměrnou volnost povolením smíšené obytné venkovské zástavby a funkcí, umožňujících kombinaci bydlení,
občanské vybavenosti, drobné výroby, zemědělského samozásobení – tj. různých druhů drobnějšího podnikání
přípustného v kombinaci s venkovským bydlením.
K přestavbě se vymezují obvykle zejména areály a stavby, které jsou nefunkční, částečně či zcela opuštěné,
nehospodárně využité, využité pro nevhodný účel, případně ve stavu brownfields. Ve správním území městyse Maršovic,
konkrétně v Maršovicích, se jedná zejména o plochu areálu jižně od kostela, o část plochy výroby a skladování –
zemědělské v jihovýchodní části městyse, a o plochy výroby a skladování – výroby nerušící v severozápadní části
městyse. K významným plochám přestavby patří Bezejovice. Většina statků a usedlostí má historicky vzniklé části
(chlévy, stodoly, mlaty) málo využité nebo nevyužité, v těchto případech ale není území k přestavbě vyznačováno.
Pokud se jedná o zastavitelné plochy, návrh územního plánu vychází z územního plánu z roku 1998, jehož
základní koncepce byla akceptovatelná s ohledem na urbanistické zásady rozvoje venkovských sídel a krajiny a zatížení
urbanizací. To však již není možno konstatovat o některých dalších změnách územního plánu, z nichž některé jsou přímo
v rozporu se základními urbanistickými principy tvorby venkovského prostředí a krajiny. Nový územní plán je veden
snahou pokud možno odstranit tyto závady. V některých případech však už stavby dle změn byly povoleny či
realizovány, v těchto případech je v návrhu územního plánu hledáno řešení, jak snížit dopad těchto realizovaných staveb
na rozumný a komplexní rozvoj sídel a kvalitu krajiny. Výsledkem prověření dopadu všech ploch navržených k zástavbě
územním plánem, jeho změnami i novými žádostmi obyvatel na velikost a tvar sídel, veřejné vybavení, životní prostředí
a krajinu je právě předkládaný návrh územního plánu. Nad rozsah zastavitelných ploch stanovených územním plánem
z roku 1998 a jeho změn je zastavitelných ploch navrženo minimum, a to většinou jako korekce tvaru a rozměru sídel.
Účelné využití zastavěného území a návrh nových zastavitelných ploch vychází ze znalosti demografických
údajů o území a z předpokládaného možného dlouhodobého vývoje. Byť výsledný počet obyvatel kalkuluje teoreticky
s počtem dvojnásobným oproti současnosti, realita bude zřejmě jiná, a v územním plánu obsažená stávající zastavěná
území se budou účelněji využívat a nové zastavitelné plochy se budou naplňovat jen velmi zvolna. Oživení zájmu by
mohla vyvolat stavba dálnice, pokud by byl znám již neměnný termín realizace, či by byla výstavba zahájena.
Vyšší počet obyvatel nad předpokládanou hodnotu je třeba posuzovat jako nežádoucí pro zachování hodnot
životního prostředí a atraktivity krajiny. Zemědělská rostlinná i živočišná produkce v území doplněná pracovními
příležitostmi v drobné nerušící výrobě a službách by měla zajišťovat obživu rozhodné části ekonomicky aktivních
obyvatel správního území. Byť tento stav je dnes velmi optimistický, vývoj i struktura pracovních příležitostí by k tomu
měla směřovat a vést k co nejvíce vyváženému poměru bydliště – pracoviště.
E.4.5. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ
Územní plán obsahuje vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, a ploch pro
asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, a dále obsahuje vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných
prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením, v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních
čísel pozemků, názvů katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona.
Mezi veřejně prospěšné stavby a opatření ve smyslu § 170 zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění (stavební
zákon), obecně náleží: veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, například pozemní komunikace, významná pěší
propojení a prvky cyklistické infrastruktury, prvky a zařízení železnice (v řešeném území se železnice nenachází), apod.,
dále veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury (pro zásobování vodou, odkanalizování splaškových i dešťových
vod, pro zásobování plynem, elektrickou energií, apod.), veřejně prospěšné stavby a opatření pro ochranu před
povodněmi a snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami (úpravy vodních toků, revitalizace
drobnějších vodních toků, plochy pro zvyšování retenční schopnosti území, nezastavitelné pásmo na břehu podél
vodního toku), dále veřejně prospěšná opatření pro rozvoj přírodního dědictví (územní systém ekologické stability
nadregionální, regionální, lokální, interakční prvky), veřejně prospěšná opatření na ochranu archeologického dědictví
Stránka 95
(archeologické lokality), a veřejně prospěšná opatření pro obranu a bezpečnost státu (v řešeném území se takové stavby
nenacházejí).
Mezi nejvýznamnější veřejně prospěšnou stavbu v území patří stavba dálnice D3 včetně všech souvisejících
staveb dopravní a technické infrastruktury, terénních úprav, případných úprav vodních toků či odvodu a likvidace
srážkových vod, výsadby zeleně a protihlukových opatření, které budou v krajině tvořeny modelováním terénu
v přírodních křivkách. Tato veřejně prospěšná stavba je stanovena a prohlášena za veřejnou v nadřazené územně
plánovací dokumentaci - v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje.
Veřejně prospěšnými stavbami pro rozvoj a kvalitní dopravní obsluhu správního území městyse Maršovice
jsou úpravy parametrů komunikací III. třídy na šířku min. 7,5 m, a doplnění doprovodných pásů zeleně alejí, případně
směrové a výškové řešení těchto komunikací zajišťující bezpečnost provozu.
Veřejně prospěšnými stavbami pro rozvoj a kvalitní dopravní obsluhu správního území městyse Maršovice
jsou úpravy stávajících a návrhy nových místních obslužných komunikací v zastavěném a zastavitelném území sídel
včetně chodníků, technické vybavenosti, uliční zeleně, parkovišť, zastávek autobusů atd. (veřejná prostranství)
odůvodněné potřebou zvýšení kvality dopravního provozu a estetiky sídel a potřebou zajištění předepsaného příjezdu k
zástavbě (ploch bydlení a ploch smíšených obytných venkovských) a jejího napojení na systém stávajících komunikací a
sítí.
Důvodem k využití místních zdrojů vody je zajištění kvality pitné vody, vhodné hospodaření s vodou a úspory
plateb cizímu dodavateli.
V území je nutno jako veřejně prospěšné stanovit lokality pro situování a zachování možných zdrojů pitné
vody, pro situování plošných vodárenských zařízení, pro čištění odpadních splaškových vod, pro hospodaření se
srážkovými vodami (zadržení, vsakování, usazování srážkových vod apod.).
Vymezení územního systému ekologické stability a jeho doplnění o ty části, kde nebyl dosud vymezen, nebo
není funkční, je potřebné k zajištění jeho celkové funkce bez dílčích přerušení, k zajištění stability krajiny a migrace
živočichů. Regionální systém ÚSES je stanoven v nadřazené územně plánovací dokumentaci - v Zásadách územního
rozvoje Středočeského kraje.
Mezi veřejně prospěšné stavby a opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo ve smyslu § 101 zákona č.
183/2006 Sb. v platném znění (stavební zákon), obecně náleží: veřejně prospěšné stavby občanského vybavení (městská
– obecní správa, integrovaný záchranný systém, školství, kultura, zdravotní a sociální služby, obchod, hřbitovy, sport a
rekreace, případně veřejné vybavení ostatní nespecifikované dle potřeb sídelní struktury), veřejná prostranství se sídelní
zelení - parky, kompozičně významná zeleň, apod.).
V území se stanovuje pro výše uvedené účely zejména: prostor pro situování občanského vybavení - školství
a kultury v Maršovicích (pozemek je ve vlastnictví městyse Maršovice), prodejny potravin nebo smíšeného zboží
v Maršovicích, občanského vybavení - centrum včetně mateřské školy v Řehovicích, pozemek pro účely hasičského
záchranného sboru ve Strnadicích, pozemek pro situování občanského vybavení v Dlouhé Lhotě,
E.5. KONCEPCE STAVEB DOPRAVNÍHO VYBAVENÍ
Řešeným územím procházejí v současnosti jen silnice nižších - III. tříd a cesty, které pokrývají potřebu
dopravní obsluhy a přístupnosti sídel a cílů v krajině (lesních pozemků i pozemků zemědělského půdního fondu).
Většina sídel vznikla u paprskového křížení cest, z nichž některé byly významnější, některé zpřístupňovaly zemědělsky
využívané pozemky, a všechny navzájem propojovaly navzájem sousední sídla. Obecným jevem území je, že místní
komunikace a veřejná prostranství s místními komunikacemi nedosahují předepsané či potřebné šíře, řada komunikací
je pokryta novým či zachovalým živičným povrchem, ale je jen 3 m široká. Pro stávající malou intenzitu dopravních
pohybů při vzájemné ohleduplnosti účastníků provozu tyto komunikace v současnosti fungují, pro možnost výstavby a
pro zvýšení provozu je třeba uvažovat jejich rozšíření.
V území se vyskytují cyklistické a pěší turistické trasy.
Železniční a lodní doprava se v území nevyskytují, letecká doprava má v blízkém okolí letiště, které řešené
území ovlivňuje leteckým ochranným pásmem.
E.5.1. DOPRAVA AUTOMOBILOVÁ
Správní území městyse Maršovice v současnosti neprotínají významné frekventované komunikace I. nebo II.
třídy sítě státních nadřazených silničních tras. Z tohoto pohledu je území poměrně ušetřeno od průjezdné dopravy, která
je orientována na silnice I/3, I/18, II/105 a II/114. Tyto silnice svými trasami vymezují území ve tvaru lichoběžníku,
Stránka 96
při jehož rozích jsou města Bystřice, Olbramovice, (Kosova Hora), Sedlčany a Neveklov, a v jehož vnitřku je i řešený
prostor. V řešeném území se v současnosti nacházejí pouze komunikace III. třídy, z nichž významnější a frekventovanější
(silnice III/11444 přes Strnadice, III/11447 přes Záhoří, Mstětice, Maršovice na Libohošť, a III/11451 přes Zahrádku,
Libeč) vytvářejí úhlopříčky lichoběžníku, které se protínají v Maršovicích. Další významnější komunikací III. třídy je
poměrně přímá, a proto používaná silnice III/11438 po západním okraji řešeného území, úsek Neveklov – Vráce –
Hodětice. Ve výčtu je třeba doplnit ještě komunikaci III/11437, úsek z Bezejovic do Neveklova.
Největším plánovaným zásahem do řešeného území je návrh dálnice D3, který má procházet jeho středem
ve směru cca sever – jih. Vnese do řešeného území průjezdnou dopravu po této komunikaci v řádu více než 30 000
pohybů za 24 hodin, ale i zvýšení zatížení stávajících komunikací v řešeném území dopravou z území okolních, směřující
k navržené mimoúrovňové křižovatce Maršovice. To je jedním z největších problémů a staveb, které řešené území
zasáhnou, a navždy změní a ovlivní, zejména proto, že komunikace nejsou šíří na zvýšení dopravních zátěží dimenzovány
a procházejí obytnou zástavbou sídel, a rovněž dálnice je v členitém území stavbou náročnou, která změní poměrně
neporušený krajinný ráz zemědělsky využívané krajiny s drobnými sídly, a ovlivní celé řešené území i jeho sídla, zejména
Maršovice a Strnadice, které bezprostředně míjí. Dálnice přinese jak rychlé dosažení Prahy, tak zájem o výstavbu, neboť
území bude z Prahy přístupné ve velmi krátkém časovém intervalu, ale zvýšením dopravních pohybů i zvýšený ruch do
zástavby sídel, zvýšené zátěže hluku a zhoršení čistoty ovzduší v území kolem komunikací.
Výstavba dálnice D3 se dle posledních informací předpokládala ve výhledu kolem roku 2030, není do
územního plánu však zanesena jako územní rezerva, ale stavba návrhového období. Součástí dálnice budou i přeložky
stávajících komunikací 11437 a 11450 mezi Dlouhou Lhotou a Zaječím, přeložka stávající komunikace 11447 mezi
Mstěticemi a Maršovicemi včetně odbočky na Řehovice, přeložka komunikace 11444 mezi Maršovicemi a Strnadicemi, a
přeložka cesty ze Strnadic na jihovýchod včetně nadjezdu.
ZÚR StčK kromě dálnice D3 navrhují přeložku komunikace II/114 formou jižního obchvatu Neveklova, což je
investice, která se objevuje v širších vztazích, nikoliv v řešeném území.
Pro zlepšení dopravních vazeb v území se navrhuje v návrhu nového územního plánu městyse Maršovice
prodloužení komunikace propojující Zahrádku a Dlouhou Lhotu v pokračování trasy směrem severním na Tisem,
respektive na komunikaci II/114.
INTENZITY AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY
Z důvodu nárůstu intenzit vlivem stavby dálnice D3 hraje pro návrh ploch s rozdílným způsobem využití
velmi významnou úlohu zjištění současných zátěží, a stanovení výhledových zátěží na komunikacích v řešeném území a
z těchto zátěží odvození hluku z provozu na stávajících i navrhovaných komunikacích.
Z celostátního sčítání dopravy (CSD) ŘSD po roce 2010 (každých 5 let) nelze získat žádné informace, protože
na komunikacích III. třídy v řešeném území nejsou průzkumy dopravních intenzit prováděny s ohledem na nízkou
četnost dopravních pohybů.
Z druhé poloviny května roku 2013 je k dispozici vzorek měření na jedné z více frekventovaných komunikací
III/11447 Neveklov – Mstětice – Maršovice, měření bylo prováděno 10 dní společností GEMOS CZ, s.r.o., za účelem
zjištění překračování rychlosti cca 150 m od začátku sídla Maršovice. V průměru bylo zjištěno 793, tj. cca 800 pohybů
všech vozidel / 24 hod. v součtu obou směrů, přičemž nejvyšších hodnot bylo dosaženo v pátek (993 pohybů) a v neděli
(1041 pohybů).
Z dokumentace EIA zpracované pro dálnici D3 jsou k dispozici zátěže komunikační sítě předpokládané pro
rok 2030 pro srovnání bez realizace dálnice D3, a s realizací dálnice D3, varianty západní (vložené do návrhu územního
plánu městyse Maršovice). Nárůst zátěží v roce 2030 ukazuje následující tabulka, číselné údaje jsou ve složení: všechna
vozidla za 24 hodin/lehká nákladní vozidla (do 3,5 t) za 24 hodin/ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hodin v součtu
obou směrů.
silnice
úsek
2030 bez dálnice D3
2030 s dálnicí D3
820/060/060
600/030/020
2080/150/130
1860/140/130
III/11447
(Neveklov) Záhoří - Maršovice
III/11451
(Nesvačily) Bezejovice - Maršovice
III/11447
(Božkovice, Libohošť) - Maršovice
410/040/040
040/000/000
III/11444
Strnadice - Maršovice
140/000/020
060/000/000
III/11438
(Neveklov) Vráce – (Hodětice)
260/020/010
neuvedeno
-
33330/2640/6710
D3
MÚK Tisem – MÚK Vrchotovy Janovice
Stránka 97
Je pravděpodobné, že uvedené zátěže pro rok 2030 jsou poněkud mírně navýšeny oproti současným
zátěžím, které nejsou publikovány. Z uvedených výsledků výpočtů vyplývá, že v řešeném území na komunikacích III. třídy
by se měla intenzita dopravních pohybů poněkud snížit, pokud je prognóza výpočtu věrohodná. Řešené území bude ale
zatíženo cca 33330 pohyby za 24 hodin z provozu na dálnici. Maršovicemi (prostorem náměstí) bude projíždět kolem
2000 vozidel v součtu obou směrů za 24 hodin, což i tak by mělo být dle uvedených materiálů nižší hodnota, než je
předpokládána v roce 2030 bez dálnice D3.
Poněkud nevěrohodně však v uvedených materiálech vyznívají údaje o tom, že k MÚK Maršovice bude
z okolních území směřovat za 24 hodin jen 30, respektive 60 všech vozidel obousměrně přes Strnadice, nebo jen 40
všech vozidel přes Libohošť, zejména pokud uvážíme psychologii řidiče, který se například nebude vracet směrem k MÚK
Vrchotovy Janovice na jih, když směřuje k Praze, nebo si trasu prodlužovat. Z této úvahy pak plyne, že z okolního území
směrem k MÚK Maršovice lze očekávat větší či dokonce podstatně větší zatížení, než je uvedeno, a tím také větší
průjezd městysem Maršovice, než je uvedeno (kolem 2000 pohybů za 24 hodin). Z jihovýchodu, východu i jihozápadu
bude na mimoúrovňovou křižovatku Maršovice směřovat množství automobilů nikoliv jen ze správního území
Maršovice, ale z širšího okolí. Nejvíce bude zasažena severozápadní část Maršovic a náměstí.
Ke snížení počtu vozidel na silnici III/11451 z Maršovic na Zahrádku je navrhováno propojení Zahrádka –
Dlouhá Lhota – Tisem (II/114). Toto propojení by část zátěží směřujících na mimoúrovňovou křižovatku Maršovice
mohlo distribuovat na mimoúrovňovou křižovatku D3 s II/114. Část tohoto propojení existuje (Zahrádka – Dlouhá Lhota)
další část (Dlouhá Lhota – Tisem) je polní cestou.
Pokud budeme důvěřovat výpočtu předpokládaného zatížení na komunikaci III/11447 mezi Neveklovem a
Maršovicemi po zprovoznění D3, uvedenému v dokumentaci EIA, mělo by dojít ke snížení zátěží řádově o 200
dopravních pohybů za 24 hodin, na cca 600 pohybů v obou směrech za 24 hodin, a pak by realizace obchvatu Mstětic,
vedená v návrhu územního plánu Maršovic jako územní rezerva, byla neopodstatněná.
KONCEPCE AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY
Prostorem jsou a zůstanou vedeny komunikace III. třídy, které jsou nositelem průjezdné automobilové
dopravy i dopravy směřující do řešeného území a z řešeného území jako zdroje a cíle dopravních pohybů. Tyto
komunikace, které se kříží v městysu Maršovice, zůstanou nadále kostrou dopravní obsluhy řešeného území, navíc získají
funkci přivaděčů automobilové dopravy z řešeného území a jeho okolí k mimoúrovňové křižovatce Maršovice, neboť do
řešeného území v těsném sousedství městyse Maršovice bylo stanoveno dle nadřazené územně plánovací dokumentace
vložit návrh dálnice D3. Zhotovitel návrhu nového územního plánu městyse Maršovice byl povinen převzít trasu dálnice
D3 včetně mimoúrovňové křižovatky Maršovice, existující v podrobnosti dokumentace k územnímu rozhodnutí,
posouzenou dokumentací EIA, neboť se jedná o veřejně prospěšnou stavbu dle PÚR ČR a ZÚR StčK.
Návrh územního plánu městyse Maršovice obsahuje několik odchylek oproti dokumentaci k územnímu
rozhodnutí D3. Jednou je odchylné situování přeložky silnice z Řehovic na komunikaci III/11447 v blízkosti MÚK
Maršovice. Upravená trasa zohledňuje lépe terénní reliéf a směr jízdy. Oproti dokumentaci DÚR D3 opravuje rovněž šíři
mostu nad místním biokoridorem mezi Zderadicemi a Dlouhou Lhotou tak, aby byla 20 m, a doplňuje podchod pod
navrhovanou D3 a polní cesty severně od Maršovic, které návrh D3 přerušil, aniž by je nahradil.
V celém správním území městyse Maršovice se navrhuje šíři vozovky komunikací III. třídy v místech, kde
tomu tak není, upravit na 7,5 m v kategorii S 7,5/60; trasy procházejí nezastavěným územím – krajinou, kde lze tento
parametr zajistit technicky i majetkově. Komunikace III. třídy se navrhují jako dvoupruhové s šířkou jízdního pruhu 3,0
m. Silnice je předepsáno doplnit doprovodným stromořadím.
Šířkové parametry veřejných prostranství obsahujících stávající místní pozemní komunikace se upravují
tehdy, pokud je to nezbytné pro bezpečný provoz, a pokud nelze v návrhu najít jiné řešení (například návrhem nových
místních obslužných komunikací, úpravou stávající komunikace pro jednosměrný provoz, a dále pokud je to potřeba pro
možnost situování nových staveb, apod. Nové komunikace v navrhované zástavbě rodinnými domy jsou navrženy ve
veřejném prostranství o minimální šíři 8 m. Územní plán obsahuje návrh realizace místních komunikací pro možnost
umístění nových rodinných domů. V případě, že by podrobnější dokumentace (parcelace) následně prokázala potřebu
nepodstatných úprav situování navrhovaných tras, zobrazených v územním plánu, regulativy závazné části územního
plánu takové úpravy umožňují.
Návrh místní komunikační sítě vychází z historicky založeného systému obsluhy území a zohledňuje stávající
polohu místních komunikací a cest v zastavěných částech sídel i mimo jejich zástavbu. V odůvodněných případech se
komunikační systém doplňuje o nové propojení (například Mstětice).
V návrhu územního plánu (v hlavním výkresu funkční plochou) jsou potvrzeny i významnější cesty
zemědělské i lesní dopravy - stávající účelové polní a lesní cesty i jejich přeložky vyvolané stavbou D3.
Stránka 98
OCHRANNÁ PÁSMA KOMUNIKACÍ
podle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (silniční zákon)
Silniční ochranné pásmo (ochranné pásmo komunikací) tvoří prostor, jehož hranice je určena svislými
plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:
 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace anebo od osy
větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma
hranice silničního pozemku,
 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy
 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.
V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za
podmínek v povolení uvedených:
a) provádět stavby, které podle zvláštních předpisů vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu
b) provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky.
V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy
o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních
komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové
kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního
provozu. Strany rozhledového trojúhelníka se stanovují 100 m u silnice označené značkou jako silnice hlavní a 55 m u
silnice označené značkou jako silnice vedlejší.
DOPRAVA V KLIDU
Návrh ploch klidové dopravy vychází ze základních potřeb obcí zajistit vhodné odstavování a parkování
vozidel v optimálních dostupných vzdálenostech zejména od objektů vybavenosti. Zásadou pro stanovení potřebných
kapacit klidových ploch byl předpoklad, že parkování a odstavování vozidel u rodinné zástavby bude prováděno na
vlastních pozemcích majitelů domů.
Zástavba rodinnými domy má převážně možnost odstavu vozidla v garáži nebo v ploše pozemku kolem
rodinného domu.
V současnosti v řešeném území nebyly zjištěny nedostatky při potřebě odstavení nebo parkování osobních
vozidel, vyjma možnosti parkování návštěvníků území na veřejných prostranstvích.
Charakter zástavby v řešeném území umožňuje v převážné většině případů odstavování vozidel na vlastních
pozemcích. Pro návštěvníky sídel i pro účely budoucí vybavenosti je navrženo odstav a parkování osobních vozidel řešit
pokud možno na navrhovaných veřejných prostranstvích a pozemcích vybavenosti. Řešení bude předmětem
podrobnější dokumentace. Stanovení kapacit parkovacích míst potřebných pro občanskou vybavenost bude vždy
navrhováno v souladu s platnou ČSN 736110.
HROMADNÁ DOPRAVA OSOB
Systém hromadné dopravy osob je v území založen na autobusové přepravě. Autobusová doprava
nepokrývá všechna sídla. Maršovice jsou pokryty izochronou dostupnosti 300 m od zastávky autobusové dopravy na
náměstí prakticky v celém rozsahu, okrajové části jsou v izochroně 500 m. Bezejovice jsou od zastávky v dostupné
vzdálenosti 300m, Dlouhá Lhota svým severním okrajem navržené zastavitelné plochy přesahuje izochronu 500 m,
posun zastávky tak, aby se nacházela uprostřed obce, není však reálný a nezbytný. Libeč je v izochroně 300 m,
osamocené stavby v izochroně 500 m. Zahrádka má zástavbu v izochroně 300 m, izochrony Libče a Zahrádky se
překrývají. Mstětice a Vráce mají rozptýlenější zástavbu pokrytu, byť vzdálenost zastávek je pro řadu staveb do 500 m.
Podmaršovice nejsou napojeny na systém hromadné dopravy (jedná se o několik staveb) a v návrhu se nepředpokládá je
napojovat. Řehovice jsou dostupné z rozcestí u usedlosti Kříže na komunikaci III/11438. Část zástavby není dostupná ani
v izochroně 500 m. Zde by mohla být zastávka autobusu pro mírné zkrácení pěší chůze posunuta cca směrem
severovýchodním, ale musela by být z dopravně bezpečnostního pohledu situována nevhodně do zatáčky, proto byla
ponechána na stávajícím místě. Strnadice jsou dobře pokryty izochronou 300 m. Tikovice jsou územím mimo dosah pěší
docházkové vzdálenosti k zastávce autobusu, jedná se však o několik domů, ke kterým není reálné prostředky hromadné
dopravy přibližovat nebo zastávky umísťovat. Vráce a Záhoří jsou přímo na zastávkách autobusové hromadné dopravy.
Zaječí, Zálesí 1. díl, Zálesí 2. díl a Zderadice nejsou v hranicích izochron dostupnosti hromadné dopravy. Zatímco
v případě Zálesí 1. díl i Zálesí 2 díl se jedná o převážně rekreační objekty, a tedy dostupnost hromadné dopravy zde není
provozně a ekonomicky odůvodnitelná, u obce Zaječí a Zderadice je situace odlišná. Zástavba obce Zaječí je od
autobusové zastávky na silnici II/114 vzdálena 700 až 1000 m, přičemž není reálné, aby sem autobus ze své trasy zajížděl
s ohledem na počet obyvatel - přepravované kapacity ze sídla. Obdobně jsou na tom s dostupností zastávky Zderadice,
Stránka 99
od rozcestí je do obce cca v průměru kilometr. Uprostřed Zderadic je však vytvořen prostor pro otočení autobusu, aby
sem linka autobusu mohla zajíždět a mohla sem být zastávka situována.
Izochrony dostupnosti 300 ani 500 m tedy prostor sídel v řešeném území nepokrývají zcela, avšak s ohledem
na přepravní kapacity se nenavrhují nové zastávky, nebo jejich posun, vyjma Zderadic.
V řešeném území je provozována autobusová doprava linka č. 200060 Benešov, autobusová stanice –
Neveklov (trasa přes Bezejovice, Dlouhou Lhotu, Zahrádku, Libeč, Maršovice, rozcestí na Zderadice, Mstětice, Záhoří), č.
200076 Benešov, autobusová stanice – Křečovice, Strážovice (trasa dtto jako předchozí, pokračuje z Neveklova na
Křečovice a Strážovice, ale i přes Strnadice), a č. 200077 Neveklov – Votice, autobusová stanice (přes Mstětice,
Maršovice, Strnadice, Šebáňovice, Vrchotovy Janovice). Po silnici z Neveklova na Hodětice projíždí č. 200075 Křečovice –
Nahoruby (přes Strážovice, Hořetice, Kříže, Vráce, Neveklov). Spoje jsou velmi řídké.
E.5.2. ŽELEZNIČNÍ A LODNÍ DOPRAVA
Plochy železniční dopravy, stanic, tratí, vleček se v řešeném území nevyskytují. Splavné řeky a lodní doprava
se v řešeném území nevyskytuje.
E.5.3. REKREAČNÍ (CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ) DOPRAVA
Morfologie terénu vesměs umožňuje obyvatelům řešeného území cyklistickou dopravu účelovou (za
zaměstnáním, za nákupy, apod.) i rekreační, byť v některých úsecích jsou cesty z důvodu stoupání namáhavější.
Cyklistická doprava vede po stávajících komunikacích a cestách neoznačených pro cyklistický provoz. Na správním území
městyse Maršovice nejsou zřízeny zvláštní stezky pro cyklisty. V řešeném prostoru jsou pro cyklistický provoz užívány
vyjma místních komunikací a cest stávající komunikace III. třídy, propojující jednotlivé lokality osídlení, na nich je ale
pohyb cyklistů provázen zvýšeným nebezpečím, protože motorová vozidla zde mohou dosahovat a dosahují vyšších až
nepovolených rychlostí, vozovky jsou v některých úsecích úzké a stav povrchu špatný.
ZÚR StčK obsahují návrh hlavní cyklotrasy z Prahy přes Týnec nad Sázavou, Neveklov Kosova Hora a dále
směrem jižním Tábor, Jindřichův Hradec, Mikulov, Vídeň. Trasa je vedena v řešeném území na komunikaci III. třídy
III/11438, ale není samostatně značená vodorovným značením na této komunikaci. Jedná se o trasu Greenway č. 11
Praha – Wien. Je to jediná cyklotrasa značená na cykloturistických mapách, procházející řešeným územím. Od této trasy
se v prostoru u Sedlečka odpojuje trasa č. 0095 směrem na Šebáňovice, Vrchotovy Janovice a dále, což je vše již území
širších vztahů.
Pro mobilní i stacionární rekreační činnost je v území málo lákadel, chybí zde služby, případně i ubytování,
které by návštěvníky lákalo k příjezdu a setrvání. Krajina nabízí v některých partiích řešeného území daleké rozhledy a
malebnost prostorů, sídla nejsou však vybavena významnějšími kulturními pamětihodnostmi a estetika sídel je na nízké
úrovni. Proto je případně spíše navštěvována pěšími turisty, kteří sem cestují z Prahy na jednodenní výlety autem nebo
autobusem.
Řešené území protíná pěší turistická značená trasa KČT, a to od severozápadu na jihovýchod. Ze systému
tras KČT se odpojuje v rozcestníku na náměstí v Neveklově, pokračuje přes Kouty, Zderadice, s odbočkou ke zřícenině
hradu Stejc pokračuje na Maršovice, Manělovice a Slavkov k železniční a autobusové stanici Olbramovice, kde končí.
Z rozcestí na náměstí v Maršovicích se odpojuje od výše popsané zelené trasy trasa žlutá, která odtud pokračuje na
Zálesí 1. díl, Libohošť, Manělovice a Vrchotovy Janovice, aby se posléze opět potkala se zelenou a dosáhla s ní výše
zmíněné nádraží v Olbramovicích.
Návrh územního plánu městyse Maršovice respektuje tyto trasy a nenavrhuje jejich množstevní rozšíření.
Pouze v prostoru kolem Zderadic a Maršovic upravuje trasování zeleně značené trasy, a to z důvodu návrhu dálnice D3;
k úpravě trasy by došlo v době její realizace. Turisté nebudou muset cestovat po komunikaci III. třídy, pro překonání D3
je navržen podchod, který však dosud dokumentace D3 neobsahuje.
Pěší propojení mezi sídly je převážně po úzkých místních cestách šíře 3 m mnohde i asfaltových, užívaných i
cyklisty a automobilovou dopravou. Tento stav se nenavrhuje upravovat nebo doplňovat, pouze v některých úsecích by
bylo vhodné doplnit zpevněné výhybny, aby vozidla nezajížděla do nezpevněného terénu (pole). Místní pěší doprava je a
nadále bude soustředěna v těžištích sídel, a to u objektů vybavenosti a podél místních komunikací. Pěší vazby zůstávají
v územním plánu zachovány. Pěší dostupnost případně situovaných tříd základní školy v Maršovicích se s ohledem na
vzdálenosti z okolních sídel nepředpokládá.
E.5.4. LETECKÁ DOPRAVA
V blízkosti řešeného území (u Nesvačil) je letiště Benešov. Ochranná pásma zasahují do řešeného území.
Stránka 100
E.6. KONCEPCE STAVEB TECHNICKÉHO VYBAVENÍ
E.6.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
Zásobování vodou z obecních zdrojů obecním vodovodem a propojování soustav zásobování pitné vody je
potřebné navrhovat s ohledem na stále větší změny klimatu a potřebu průběžné bezporuchové dodávky hygienicky
nezávadné pitné vody.
V současné době není řešené území komplexně zásobeno z veřejného vodovodu. Spotřebitelé odebírají
vodu převážně individuálně z vlastních domovních studní, v řadě případů v relativní blízkosti soukromých domovních
zařízení na likvidaci splaškových odpadních vod (septiků). Zásobování obcí včetně jejich částí a jednotlivých staveb
stojících v území samostatně (územně odloučených od půdorysu sídla) z individuálních zdrojů - domovních studní
(samozásobení) se předpokládá vzhledem k nízkému stávajícímu i výhledovému počtu obyvatel a vyšším investičním
nákladům i do výhledu (za předpokladu navrženého způsobu likvidace splaškových vod, viz kapitolu níže, by to neměl
být hygienický závadný způsob); Rovněž za předpokladu pravidelných kontrol dodržování ukazatelů vyhlášky MZd
376/2000, kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu. V případě, že kvalita pitné vody nebude vyhovovat této
vyhlášce, bude třeba, aby si uživatel zajistil individuální úpravu vody ze studny a doplnění spotřeby balenou pitnou
vodou sám na vlastní náklady. Obecní studny v obcích jsou využívány jen v některých případech.
Prvou výjimkou v této koncepci zásobování pitnou vodou je ve správním území Maršovice sám městys
Maršovice, kde je realizován obecní vodovod. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je městys Maršovice. Vodním
zdrojem pitné vody je prameniště s původně pěti kopanými studnami v lokalitě Strnadice (rok uvedení do provozu
1981), dnes je zde 8 kopaných studní zhotovených z betonových dílcových skruží (studny S1 až S6 o průměru 150 cm, S7
a S8 o průměru 180 cm) s ponornými čerpadly. Hloubky studní jsou v rozmezí 8,5 až 16 m. Všechny studny jsou o Q max.
= 0,75 litrů/s, tedy maximální výtěžnost prameniště je 6 litrů za vteřinu. Kolem studní je vymezeno PHO I. stupně, které
je oploceno. Ze studní je voda gravitačně vedena přívodním řadem PE DN 110, délka 0,90 km do vodojemu (VDJ) ve
2
Strnadicích, rovněž zprovozněného v roce 1981, kde je i úpravna vody. VDJ Maršovice je zemní, 2 x 50 m . Z VDJ je voda
gravitačně vedena zásobním řadem PE DN 110, délka 1,775 km do armaturní šachty před městys. V něm je voda
rozváděna řady LPE DN 110 celkové délky 2,525 km. Jakost vody ve studních není průběžně kontrolována a upravována.
V prameništi by bylo možno zřídit a zprovoznit další studně a kapacitu vodního zdroje zvýšit.
V souvislosti s návrhem stavby dálnice D3 dosud nebylo podrobněji hydrogeologicky ověřováno, zda výkop
pro zahloubení dálnice o hloubce cca 6 m, byť nejkratší vzdálenost od nejbližší studně je cca 230 m, neovlivní existenci
nebo kapacitu prameniště - vodního zdroje pro Maršovice. Tento průzkum bude nutno provést ještě před vydáním
územního rozhodnutí na stavbu, a pokud by existovalo nebezpečí, že by zásobování Maršovic bylo ohroženo, bude
nutno před zahájením výkopu pro D3 provést takové stavby a opatření (včetně přeložky obecního vodovodu), aby
zásobování pitnou vodou Maršovic nebylo přerušeno.
V Maršovicích se rovněž nacházejí studny k individuálnímu zásobování vodou. Jakost vody není pravidelně
kontrolována, lze očekávat nedodržení ukazatelů vyhlášky MZd 376/2000, kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu.
V městysu nejsou využívány obecní studny.
Systém zásobování pitnou vodou v Maršovicích dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje
vyhovuje, a tento koncepční plán nepředpokládá jeho změny ani v budoucnosti. Předpokládá, že bude kvalita vody
trvale sledována, a případně upravována. Územní rozvoj Maršovic je umírněný, a odpovídá v zásadě rozvoji již
obsaženému v předchozím územním plánu. Kapacita vodního zdroje Strnadice by měla pro zásobování městyse pitnou
vodou dostačovat.
Další výjimku v koncepci zásobení území pitnou vodou založené na využívání domovních studní tvoří také
Zderadice, které jsou zásobovány obecním vodovodem z vodního zdroje (prameniště) severovýchodně od sídla. Zde jsou
tři kopané studny zhotovených z betonových dílcových skruží (studna S1 je jímací a sběrná o průměru 300 cm, S2 a S3
jsou jímací o průměru 150 cm a jsou gravitačně propojeny se studnou S1). Hloubky studní jsou v rozmezí 4 až 5,5 m.
Celková odhadovaná vydatnost Q max. = 1,3 litry/sec. Kolem studní je vymezeno PHO I. stupně, které je oploceno. Voda
je upravována v šachtě umístěné v ochranné m pásmu sběrné studny S1. Ze studní je voda gravitačně vedena přívodním
řadem PE DN 90, o délce 322,6 m. Po obci je voda rozváděna řady LPE DN 90 o celkové délce 1,587 km. Vlastníkem a
provozovatelem vodovodu je tak jako v případu Maršovic městys Maršovice. Vodovod byl vybudován a je v provozu od
roku 1975. V obci se rovněž nacházejí studny individuálního zásobování vodou. Obecní studny se zde nepoužívají.
Systém zásobování pitnou vodou v obci Zderadice dle aktuálního Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací
Středočeského kraje vyhovuje, a tento koncepční plán nepředpokládá jeho změny ani v budoucnosti. Předpokládá, že
bude kvalita vody trvale sledována, a případně upravována. Územní rozvoj Zderadic je zanedbatelný a odpovídá
Stránka 101
v zásadě rozvoji již obsaženému v předchozím územním plánu. Kapacita vodního zdroje Zderadice by měla pro
zásobování obce pitnou vodou dostačovat.
Třetí výjimku lze jmenovat u Zálesí 1. díl. Zásobování pitnou vodou je zde částečně zajišťováno vodovodem,
jehož provozovatelem je samospráva chatové oblasti, zdrojem vody je tamní obecní (?) studna; částečně je využíváno
domovních studní. Systém zásobování pitnou vodou v obci Zálesí 1. díl dle aktuálního Plánu rozvoje vodovodů a
kanalizací Středočeského kraje vyhovuje, a tento koncepční plán nepředpokládá jeho změny ani v budoucnosti.
Výhodné by bylo pokud možno rozvést vodovod v celém sídle Zálesí 1. díl za průběžné kontroly kvality vody u studny.
Kromě zmíněného rozvodu vody v Zálesí 1. díl byl proveden z některých studen rozvod vody po několika
domech také v Mstěticích, Zahrádce a Zaječí. Všechny tyto stavby vznikly v Akci Z a neexistuje k nim žádná dokumentace
ani odpovědný veřejný správce, bylo by třeba je dokumentovat, vybavit odpovídajícím způsobem technologicky a
případně legalizovat, pokud nejsou zřízeny oficiálně.
V tomto územním plánu se doporučuje a je zobrazena možnost:
- propojení stávajících obecních vodovodů Maršovice a Zderadice, buďto podél silnic nebo při polní cestě z Maršovic do
Zderadic (nutno zajistit podchod a propojení dle návrhu územního plánu),
- výhledové propojení obecního vodovodu v Maršovicích s nadřazeným vodovodním zásobovacím řadem z Benešova do
Sedlčan (v ZÚS StčK veden jako VPS V12 Přivaděč Benešov – Sedlčany s napojením sídel Jírovice, Mokrá Lhota, Bystřice,
Líšno, Nesvačily, Drachkov, Vrchotovy Janovice, Vojkov, Kosova Hora, včetně 2 vodojemů – skupinový vodovod
Benešov – Sedlčany s odběrem vody z VSSČ (Želivka). Nejkratší propojení na tento přivaděč je přes Libohošť, nebo
delší z Nesvačil přes Zahrádku, s možností zásobení i Zahrádky a Libče.
- vybudování veřejného obecního vodovodu ve Strnadicích (rozšíření maršovického obecního vodovodu do Strnadic), za
předpokladu úpravy tlaku potrubí, případně zvýšení kapacity vodojemu Strnadice.
- vybudování veřejného obecního vodovodu v obci Mstětice a (nebo) v obci Řehovice dle rozsahu a doby naplňování
rozvojových ploch a kapacit vodních zdrojů (nutno nejprve nalézt vodní zdroje s dostatečnou kapacitou).
Nouzové zásobování řešeného správního území pitnou vodou je dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací
Středočeského kraje v případě potřeby předepsáno zajistit dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den a
obyvatele cisternami ze zdroje Pecerady. Zásobení pitnou vodou je předpokládáno doplňovat balenou vodou. Nouzové
zásobování užitkovou vodou má být dle jmenovaného dokumentu zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, pokud
je v obci k dispozici, dále z obecních studní a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se
bude muset postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
Předchozí územní plány obvykle kalkulovaly specifickou spotřebu vody pro obyvatelstvo venkovských sídel
včetně občanské vybavenosti od 120 do 140 litrů na osobu a den. Tuto hodnotu v současnosti s ohledem na cenu a
potřeby úspor pitné vody nové územní plány mění na průměrných 100 litrů na osobu (EO) a den. Pro výpočet množství
obyvatel, které lze obsloužit z kapacity zdroje, se pak užívá dvojnásobek průměrné denní potřeby v l/s na osobu, což je
0,002315 litru/s/osobu. Za použití tohoto údaje lze zkoumat různé kombinace vodních zdrojů a počtu obyvatel odbytišť.
Zásoba vody pro zásahy hasičského záchranného sboru je v současnosti zajištěna ve stávajících vodních
nádržích u některých sídel dle požárního řádu městyse Maršovice stanoveného Obecně závaznou vyhláškou městyse
Maršovice č. 2/2012. U těchto nádrží je navrženo a předpokládáno územním plánem vyčištění za účelem možnosti
zadržení a akumulace většího množství vod a údržba hráze a okolí, včetně přístupu pro vozidla záchranného hasičského
sboru. Veškeré investice do vodních nádrží jsou současně investicemi, které jsou významu vodohospodářského, zejména
pro období přívalových dešťů, zamezující vodní erozi a škodám na pozemcích, kterými v obci vodoteč prochází, a také
pro období sucha jako prvek napomáhající ekologické stabilitě. V Maršovicích jsou na vodovodních řadech osazeny
hydranty použitelné pro hasební účely.
E.6.2. ODKANALIZOVÁNÍ
ODKANALIZOVÁNÍ – SPLAŠKOVÉ VODY
Oddílnou obecní kanalizaci a čištění splaškových vod v malých obecních čistírnách odpadních vod je důležité
navrhovat pro zlepšení hygienických podmínek, a zlepšení stavu životního prostředí včetně čistoty povrchových vod.
Soustavná kanalizace v sídlech řešeného správního území Maršovic není vybudována, neexistují zde obecní
splaškové kanalizace ani obecní čistírny odpadních vod. Splaškové vody trvale i přechodně bydlících obyvatel řešeného
území jsou převážně akumulovány v bezodtokých jímkách u objektů, a jsou vyváženy na pole, nebo jsou zachycovány
v septicích před jejich přepouštěním do vodotečí nebo vsakováním, pouze v Maršovicích je drobná soukromá lokální
čistírna odpadních vod vybudovaná pro několik objektů. Ojediněle se již vyskytují i domovní ČOV s následným odtokem
přečištěných vod do vod povrchových.
Stránka 102
V městysu Maršovice neexistuje splašková kanalizace ani obecní ČOV, je zde pouze kanalizace dešťová
realizovaná z betonového potrubí DN 400, celková délka 960 m. V převažujícím počtu případů jsou splaškové odpadní
vody akumulovány v jímkách a vyváženy na pole, nebo čištěny v septicích s následným odtokem do povrchových vod.
V cca 5 % případů trvale žijících obyvatel jsou odpadní vody čištěny v domovních mikročistírnách s následným odtokem
do povrchových vod. U třech obytných domů jsou odpadní vody čištěny v lokální ČOV s následným odtokem do dešťové
kanalizace. Vlastníkem lokální ČOV je Sdružení ČOV Maršovice. ČOV je typu Biocleaner BC 50.
V městysu Maršovice je navrženo vybudovat novou kanalizační síť. Oddílná kanalizace v celkové délce 2700 m
bude vybudována z kameninových nebo plastových (propylenových) kanalizačních trub profilu DN 250 a DN 300. Pro
čištění splaškových vod je uvažováno s výstavbou nové čistírny odpadních vod. ČOV se navrhuje mechanicko-biologická,
s nitrifikací. Na čistírnu budou přiváděny oddílnou kanalizací pouze splaškové vody. Mechanický stupeň čistírny je tvořen
jemnými, strojně stíranými česlemi doplněnými jímkou na zachycování písku. V případě, že na čistírnu budou odpadní
vody přečerpány, bude čerpací stanice vybavena mělnícím čerpadlem a uzpůsobena i jako objekt pro zachycení písku.
Toto řešení zcela nahradí mechanickou část čistírny, je provozně osvědčeno na mnoha čistírnách a provozovatele
zbavuje problémů s hygienickým ukládáním shrabků na čistírně a s jejich následnou likvidací. Biologická část bude
rozdělena do několika samostatných technologických linek. Aktivační systém bude řešen jako klasický systém s nitrifikací
a se separací kalu ve vertikálních dosazovacích nádržích. Aktivace bude provzdušňována jemnobublinnými elementy.
Jako zdroj vzduchu budou použita dmychadla s režimem automatického střídání strojů. Přebytečný kal bude
uskladňován v zásobnících kalu, kde bude za mírného provzdušňování udržován v aerobním stavu. Takto bude kal
průběžně zahušťován a stabilizován. Stabilizovaný kal bude odvážen na některou jinou z ČOV vybavených tímto
technologickým zařízením mimo správní území Maršovic. Kalová voda bude průběžně odtahována zpět do čistícího
procesu. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do recipientu - Maršovického potoka. Stávající lokální čistírna bude
odstavena.
ČOV v Maršovicích navrhnul projektant Vodohospodářské inženýrské služby, a.s., Křížová 472/47, 150 39 Praha
5, e-mail: [email protected], hlavní inženýr projektu Ing. M. Butor, tel. 606 644 463, Ing. P. Plášek 604 224 700; na
stavbu je vydané stavební povolení.
ČOV je navržena na 460 obyvatel, což je na pokrytí nové výstavby v městysu Maršovice dle územního plánu
z roku 1998 pro výhledové období k roku 2020 - 2025 (dnes cca 280 – 300 obyvatel), ale nikoliv na pokrytí stávajícího,
natož výhledového stavu obyvatel správního území, pokud by sem měla být dovážena ze sídel správního území
splašková voda v cisternách (i v případě, že by byly splaškové vody částečně likvidovány individuálně v mikročistírnách
na pozemcích staveb), což předpokládá Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, viz odstavec níže. Plocha návrhu nového
územního plánu má proto již rezervu pro případné zkapacitnění této ČOV dnes povolené stavebním povolením.
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje uvádí, k ostatním sídlům správního území, že
(vyjma Maršovic) s ohledem na malé množství obyvatel u sídel řešeného území, a rozptýlenost, respektive malou
hustotu jejich zástavby, a vzhledem k tomu, že k zásobování pitnou vodou jsou a budou zde užívány vlastní soukromé
místní podzemní zdroje, není investičně ani provozně výhodné budovat v těchto sídlech kanalizační síť splaškové
kanalizace a čistírny odpadních vod, a proto předepisuje jako nezbytné zajistit po roce 2015 v řešeném území
rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování splaškových odpadních vod, s tím,
že veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách by byly odváženy v cisternách a likvidovány v roce 2020
na nově budované čistírně odpadních vod v obci Maršovice.
Územní plán z roku 1998 navrhoval realizaci oddílné splaškové kanalizace a odkanalizování splašků do
místních malých čistíren odpadních vod u sídel Maršovice, Strnadice, Zderadice, Mstětice a Řehovice, tedy u relativně
poněkud větších sídel řešeného území, kde je navržen a předpokládán i jejich (byť nevýznamný) rozvoj. Tato koncepce
se návrhem územního plánu prozatím nemění a potvrzuje.
Nabízí se tedy dvě varianty, a to prvá dle koncepce Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského
kraje, kdy by v řešeném území byla do roku 2020 nejpozději situována splašková kanalizace a ČOV (s kapacitou cca pro
celé správní území městyse Maršovic) pouze v Maršovicích, a z okolních obcí správního území by sem byla splašková
voda z rekonstruovaných nebo z nových bezodtokých akumulačních jímek odvážena v cisternách, nebo další varianta dle
územního plánu z roku 1998, kdy by splaškové vody byly likvidovány nejprve (v prvé etapě) v připravované čistírně
odpadních vod v Maršovicích, a posléze vybudována místní oddílná splašková kanalizace a současně malé čistírny
odpadních vod i v obcích Zderadice, Strnadice, Mstětice a Řehovice, ve kterých se v návrhu územního plánu městyse
Maršovice navrhuje jejich realizace. Realizace obecní kanalizace a obecních čistíren odpadních vod ve jmenovaných
sídlech je současně navržena tam, kde se předpokládá i realizace obecního vodovodu. Jejich dimenzování by mělo být na
výhledový stav počtu EO, včetně blízkých malých sídel, kde se ČOV nepředpokládá vybudovat, aby potřeba likvidace
odpadních splaškových vod z řešeného území byla řešena na správním území městysu Maršovice. Kapacita čistírny
Maršovice by byla po vybudování okolních čistíren využita na rozvoj městyse. Technologie a provoz malých čistíren je
Stránka 103
stále více propracován, je stále více bezobslužný, a jejich pořízení je postupně stále více investičně dostupné. Výhodou
rozděleného čištění splaškových vod z jedné čistírny do několika situovaných s odtokem do různých recipientů by bylo i
rozdělení odtoku přečištěných vod do více recipientů – potoků, protože jejich vodnost kolísá a může být za nepříznivých
srážkových podmínek i velmi malá.
U ostatních sídel nebo samot se navrhuje situování nových akumulačních jímek nebo nových moderních
domovních mikročistíren odpadních vod. Splašková voda by byla z akumulačních jímek přivážena k likvidaci do čistíren
odpadních vod cisternou (cisternami). Kapacita čistíren by měla být navržena s rezervou tak, aby vyhověla výhledovému
návrhovému počtu obyvatel všech sídel, kde se jejich situování navrhuje, a současně tak, aby vždy byla čistírna
dimenzovaná pro ta sídla správního území, která jsou pro odvoz splaškových vod cisternami v jejím nejbližším okolí
(z důvodu nejkratších jízd cisteren).
U obou variant se nevylučuje u některých staveb případná souběžná realizace nových moderních
domovních čistíren (například u sídel Bezejovice, Podmaršovice, Zálesí 2. díl, Kříže, apod.
Územní plán situováním ploch s rozdílným způsobem využití umožňuje obě výše uvedené varianty.
Obdobně bude postupováno u staveb individuální rekreace.
U sítí je nutno předpokládat tato ochranná pásma:
 u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně: 1,5 m od vnějšího líce potrubí na každou
stranu,
 u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm: 2,5 m od vnějšího líce potrubí na každou stranu
 u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m
pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
 OP musí zůstat nezastavěná a trvale přístupná.
ODKANALIZOVÁNÍ – DEŠŤOVÉ VODY
Je nepochybné, že v posledních letech vzniká stále větší potřeba hospodaření nejen s podzemními, ale i
s povrchovými a srážkovými vodami. Je nutno předpokládat, že při větším počtu přívalových dešťů nebude veškerou
vodu ze střech a zpevněných ploch na pozemku rodinných domů a z veřejných komunikací možno vsakovat v místě
vzniku, a bude nezbytné řešit jejich odvod do vodotečí, přitom je bude nutno v území před zaústěním do přírodních
koryt zachytit a regulovat v retenčních a čisticích nádržích.
V řešeném území se dešťová kanalizace v sídlech prakticky nevyskytuje. Pro odvádění povrchových vod jsou
užívány příkopy, strouhy, a propustky. Výjimku tvoří betonová potrubí, která dílčím způsobem odvádějí povrchové či
dešťové vody z částí území sídel Dlouhá Lhota, zde se nachází pro odvodnění části území obce dešťová kanalizace DN
600 délky 75 m a DN 400 délky 340 m, dále Libeč DN 300, délka 100 m, Maršovice DN 400, celková délka 960 m,
Mstětice DN 400, délka 50 m, Podmaršovice DN 400, délka 50 m, Řehovice DN 400, délka 150 m, Zahrádka a Zálesí 2. díl,
v obou případech zde dešťovou kanalizaci tvoří betonové potrubí DN 400 délky 80 m, Zderadice, kde z území obce
částečně vodu odvádí dešťová kanalizace DN 400, celková délka 200 m, též Zaječí (rozsah nezjištěn). Povrchová voda je
odváděna do místních vodotečí. Podklady o situování dešťových kanalizací nejsou k dispozici.
Projekty odvodnění sídel neexistují. Návrh dešťové kanalizace by měl být vždy součástí kompletního
projektu rekonstrukce komunikační sítě a veřejných obecních komunikačních a parkových prostor v budoucnu.
Odvádění dešťových vod včetně jejich retence, sedimentace a vypouštění do vodotečí by neměl být technickým
problémem s ohledem na existující systém stávajících rybníků a situování recipientů v řešeném území (všemi sídly
s výjimkou Dlouhé Lhoty protékají vodoteče). Koncepce zachycování a odvodu dešťových vod souvisí s šetrným
nakládáním a s možností využívání a vsakování srážkových vod. Retence dešťových vod bude s ohledem na jejich
předpokládané množství a možnosti vsakování do terénu jednak trubní, jednak v retenčních nádržích u sídel.
Při průzkumu, jak bylo v dřívější době nakládáno s povrchovými vodami, se lze poučit jednak o tom, že byly
zakládány soustavy rybníků, jednak o tom, že u každého statku byla zakládána nádrž, která zachycovala pramennou,
potoční nebo dešťovou vodu za účelem využití v hospodářství nebo i k hasebním účelům. Dodnes je v řešeném území
patrno u statků a usedlostí množství takových drobných vodních ploch nebo pozůstatků po nich.
Záchyt dešťových a následně s tím potočních vod a hospodaření s nimi je stále významnější potřebou
v souvislosti s klimatickými změnami podnebí. V regulativech je kladen důraz na zachycení vod ze střech a zpevněných
ploch na pozemcích staveb, na jejich využití pro zálivku rostlin a vsakování v místě dopadu. Na vodních tocích se navrhují
rekonstrukce stávajících vodních nádrží za účelem zajištění jejich funkčnosti a zachycení většího objemu vody, územní
plán navrhuje možnost zřízení nových retenčních nádrží pro možnost zachycení vod z přívalových dešťů, případně
usazování mechanických nečistot a kalů. Zachycení vod vzdutých na potocích srážkami je vhodné navrhovat obecně před
vstupem vodoteče do sídla, zachycení srážkových vod ze střech a zpevněných ploch je vhodné na toku po průchodu
Stránka 104
sídlem. Těmito zásadami se návrh územního plánu řídí. Tam, kde je to možné a vhodné, navrhuje se nad sídlem obnova,
vytěžení sedimentů či prohloubení a zvětšení stávajících rybníků, nebo nové záchytné vodní plochy; retenční, usazovací
a zklidňovací nádrže by pak měly být součástí ploch TI společně s navrhovanou čističkou splaškových vod, zejména
v sídlech Maršovice, Strnadice, Zderadice, Mstětice a Řehovice, kde se předpokládá vybudovat obecní vodovod,
splaškovou i dešťovou kanalizaci. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici podrobnější dokumentace a výpočty, je tímto
způsobem stanovena koncepce, a nelze vyloučit, že velikost nebo tvar ploch k tomuto účelu návrhem územního plánu
vymezených (k hospodaření s povrchovými vodami) bude třeba v budoucnu upravit změnou tohoto územního plánu na
podkladě podrobnější projektové dokumentace. Velikost ploch k situování technické vybavenosti byla však zvolena
raději poněkud větší, aby k tomu nemuselo docházet. Základem koncepce odkanalizování srážkových vod je tedy jejich
zachycení, využití a likvidace v místě vzniku; vody, které nelze tímto způsobem řešit, budou oddílnou dešťovou kanalizací
gravitačně svedeny na okraj obce, zde zachyceny v retenčních nádržích, zklidněny a postupně přepouštěny do vodních
toků.
Současná sídla mají v některých případech kusé odkanalizování dešťových vod, a to příkopy, propustky nebo
trubním systémem a propustky, obvykle kombinovaným způsobem, a to co nejkratší cestou do vodoteče. V sídle je tak
větší množství vypouštěcích míst, které mohou v krátkém časovém úseku způsobit značný nárůst průtoku vod obcí, aniž
by byly pod obcí vody zachyceny, zpomaleny a regulovány. Jednou variantou je ponechat tento způsob odvedení vod do
vodoteče a pod obcí instalovat retenční nádrž na zpomalení odtoku a uklidnění toku, druhou variantou je navrhnout a
provést dešťovou kanalizaci trubním způsobem až k této retenční nádrži. Tento způsob je dražší i technicky náročný,
proto je navrhován prvý způsob. Množství zpevněných ploch v obcích ani jejich plánovaný nárůst není tak rozsáhlý, aby
způsobil při přívalových deštích rozliv potoka a škody v obci. Dešťová kanalizace a dešťové usazovací a retenční nádrže
jsou ve výkresové části vyznačeny pro (relativně) větší sídla: Maršovice, Mstětice, Řehovice, Strnadice a Zderadice (v
nich je předpokládána i případná veřejná kanalizace do společné jedné obecní ČOV.
VSAKOVÁNÍ VOD
Vsakování vod v řešeném území souvisí jednak s možností likvidace přečištěných odpadních vod do vod
podzemních, jednak s možností zadržování a hospodaření se srážkovými vodami a jejich zasakováním v místě dopadu.
Možnost vsakování závisí na vlastnosti horninového prostředí a svažitosti terénu, a je v řešeném území různá.
Možnost zasakování odpadních vod respektive odvod do vod podzemních připouští zákon č. 254/2001 Sb.
v případech, pokud nebude ovlivněna jakost vod podzemních. Tento způsob likvidace odpadních vod je možné povolit
výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci po předchozím předčištění, a tímto územním
plánem není takové řešení jako významné či hlavní podporováno a sledováno. Případ existence individuálních zdrojů pro
zásobování podzemní vodou pro pitné účely (domovních studní) za současného odvodu odpadních vod do vod
podzemních na pozemku rodinného domu nebo domu pro individuální rodinnou rekreaci je i přes stále výkonnější
domovní čistírny odpadních vod nejméně vhodný. Je přípustný u osamocených staveb rodinných domů, statků či
objektů pro individuální rodinnou rekreaci, které jsou územně odloučeny od sídel.
V urbanizovaných územích ve správním území městysu Maršovice (u staveb rodinných domů, u staveb pro
rodinnou rekreaci, u polyfunkčních domů, u staveb veřejné vybavenosti pro školství, kulturu, u staveb výrobních, apod.)
je navrženo uplatňovat takové hospodárné nakládání s dešťovými vodami, které umožní jejich zadržování, vsakování i
přímé využívání (opatření ke snížení a zpomalení dešťového odtoku). Tj. je předepsána akumulace dešťových vod ze
střech v nádržích, s možností využití pro zálivku zahrad (obecně ploch zeleně) nebo pro následné odpařování a vsakování
v místech, kde je to možné, s následným případným zpožděným zpomaleným odtokem nadbytečných (zbytkových) vod
do vodotečí. Pokud vsakovací podmínky na pozemku stavby nejsou příznivé, je předpokládán odvod srážkových vod vně
pozemku do systému odvodnění území, který se předpokládá příkopy, strouhami anebo trubní kanalizací přes případné
trubní retence a dešťové usazovací nádrže do vodotečí.
VODNÍ TOKY A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Řešeným územím protéká a území odvodňuje do Sázavy Janovický potok, do kterého z levé strany postupně
ústí řešeným územím protékající potoky Maršovický, pramenící nedaleko Strnadic, dotovaný potokem Zderadickým a
Bukovským, který se do Zderadického potoka vlévá ve Zderadicích, potokem Záleským, a dále několik dalších
bezejmenných vodotečí. U sídla Bezejovice do Janovického potoku ústí potok Zahořanský. U sídla Zaječí pramení potok
Lumský a Tisem, posledně jmenovaný, dotovaný Lumským potokem se posléze vlévá do Janovického potoka mimo
řešené území. S výjimkou krátkých úseků v některých zastavěných částech sídel jsou toky přírodního charakteru
s vysokou ekostabilizační hodnotou. Podél západní hranice řešeného území (západně od Strnadic) vede rozvodnice mezi
povodím řeky Sázavy a řeky Vltavy.
Vodní plochy vzniklé bez zásahu člověka (vodní plochy přírodního původu) se v řešeném území nenacházejí.
Stránka 105
Existuje zde ale z minulosti zbytek systému rybníků - řada menších či malých vodních nádrží, v současnosti bez většího
hospodářského a vodohospodářského významu a využití.
V územním plánu městyse Maršovic je vyznačeno jediné známé záplavové území těchto vodotečí, a to
záplavy Janovického potoka. V tomto území se nenavrhují žádné nové polyfunkční nebo obytné stavby. Ostatní vodní
toky v řešeném území nemají stanovené záplavové území. V územním plánu nejsou navrhovány nové stavební pozemky
do blízkosti vodních toků, kde hrozí potenciální riziko zaplavení. V území nejsou realizována ani územním plánem
navrhována protipovodňová opatření a stavby. Takové stavby jako stavby ve veřejném zájmu by bylo možno v územním
plánu, v jeho textu i výkresové části, definovat a lokalizovat plochami s rozdílným způsobem využití (například rozlivové
plochy, suché poldry, další vodní nádrže) v případě, že by byla k dispozici výpočty a lokalizací (místem) zdůvodněná
potřeba ochrany života a stávajících majetků. To by bylo možno například až na základě podrobnější vodohospodářské
nebo hydrologické studie povrchových vod v řešeném území.
Všechny toky v území mají přírodní charakter, souvislé úpravy koryt se nevyskytují. S ohledem na to, že
zástavba není ohrožována povodněmi ve větším rozsahu, nenavrhují se úpravy koryt.
Pro potřeby správy a údržby toků je v souladu s § 49, zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) nutno zachovat
podél toků oboustranně nezastavěný pruh o šířce 8 m od břehové čáry u významných toků (Maršovický potok, Janovický
potok, Zahořanský potok), a 6 m od břehové čáry u dalších drobných vodních toků (Zderadický potok a další výše
jmenované i bezejmenné potoky).
Vodní útvary povrchových vod (vodní nádrže, rybníky) v řešeném území se vyskytují na Maršovickém potoce
u Strnadic, dále se na tomto potoce po jeho proudu nachází jeho největší vodní plocha rybník Musík nad Maršovicemi.
Na Zderadickém potoce lze jmenovat zejména rybníky Karlík, Stejc a Zderadický rybník. Nejvýznamnější a nejvodnatější
potok řešeného území - Janovický - obsahuje větší rybníky Libohošťský a Hůrecký dříve, než vstoupí na řešené území.
V řešeném území je množství dalších menších vodních nádrží, v řadě případů drobnější nádrže byly založeny i u statků
z hospodářských důvodů, některé se dochovaly a jsou opravovány, jiné jsou bohužel majiteli pozemků likvidovány.
Vodní nádrže jsou vhodným nástrojem k zadržení, setrvání a zpomalení odtoku vody z řešeného území,
k regulaci přívalových vod, k zavlažování, k hasebním účelům, k odparu a tím zlepšování kvality ovzduší, k chovu ryb, a
také k dalšímu hospodaření s vodami. Nejsou v řešeném území vyhrazeny k dalšímu možnému účelu - pro organizované
rekreační účely (přírodní koupaliště, plovárny). Zakládání, udržování a užívání vodních ploch je velmi významnou
vodohospodářskou činností, kterou naši předci velmi dobře znali a provozovali, a ke které je třeba se s ohledem na
změny klimatu i společenské potřeby velmi rychle navrátit. Soustava vodních nádrží v řešeném území bude průběžně
postupně opravena a rekonstruována, zkapacitněna odstraněním naplavenin, a užívána v souladu s vodohospodářskými
cíli. V soustavě rybníků byly z výše uvedených důvodů dále doplněny alespoň některé rybníky, jejich dřívější existence je
jednoznačná, a které v průběhu historického času zanikly, například u soutoku Maršovického a Janovického potoka, a
pod sídlem Zahrádka. Pod Maršovicemi je navrženo situování vodní plochy nebo suchého poldru k záchytu vod a snížení
nebezpečí záplavy v prostoru Libeč – Zahrádka.
E.6.3. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
Řešené území ani jeho blízké okolí dosud není plynofikováno.
Širším okolím (východně od Benešova) prochází nadřazený páteřní vysokotlaký plynovod DN 500 Praha –
Tábor, od kterého odbočují veškeré VTL plynovody, zásobující území okresu Benešov. Z nich je jako významnou pro
řešené území možno jmenovat větev DN 200 do Benešova a dále směrem na Týnec nad Sázavou v dimenzi DN 150
3
3
3
s VTLRS Benešov 5000 m /hod., Benešov Mydlářka 5000 m /hod., Bukovany 500 m /hod., Týnec nad Sázavou 3000
3
3
m /hod., a Metaz Týnec 1200 m /hod., a dále větev DN 200 směřující od předávací stanice Zvěstov do Votic, která dále
3
3
v dimenzi DN 150 pokračuje na Sedlec – Prčice, s VTLRS Jankov 600 m /hod., Votice 7000 m /hod., Heřmaničky 600
3
3
m /hod., a Sedlec – Prčice 3000 m /hod. Plynárenská vedení a zařízení jsou ve správě Středočeské plynárenské, a.s.,
závod Votice.
Výstavba další větve VTL plynovodu DN150, PN 40 z oblasti Struhařova – Bystřice zabezpečí plynofikaci
Bystřice s umístěním VTLRS pro Bystřici v lokalitě Líšno východně od Bystřice.
Zásobování měst a obcí v okrese Benešov je zajišťováno středotlakými plynovody. Kromě rozvodů
v zastavěných částech větších sídel byly realizovány i některé STL plynovody regionálního významu, jako například
v území širších vztahů STL plynovod Votice – Olbramovice – Vrchotovy Janovice.
V současnosti kolem jmenovaných plynovodů dochází k poměrně intenzivní plynofikaci, nově plynofikované
lokality jsou většinou v blízkosti stávajících plynárenských zařízení. V blízkosti řešeného území se připravuje plynofikace
Bystřice. Reálná možnost plynofikace obcí je v koridoru cca 10 km od plynárenských rozvodných zařízení ve správě
Středočeské plynárenské, a.s., pokud by současně byla zajištěna ekonomie nákladů na výstavbu a návratnosti investice.
Stránka 106
Městys Maršovice se již dostal do této vzdálenosti, neboť z Bystřice by trasa plynovodu přes Nesvačily, Zahořany a Libeč
do Maršovic byla délky cca 7 – 9 km (9 km měřeno z Líšna), Vrchotovy Janovice jsou vzdáleny po komunikaci přes
Šebáňovice a Strnadice od Maršovic 6,5 km.
Územní plán z roku 1998 ve svých změnách obsahuje plynofikaci městyse Maršovice z VTL plynovodu, který
navazuje na větev zásobující Bystřici v prostoru mezi Dolním a Horním Podhájím, pokračuje severním obchvatem
Bystřice na Jírovice, Nesvačily a Bezejovice, a odtud kolem Dlouhé Lhoty na Neveklov a dále na Netvořice. Z tohoto VTL
plynovodu by se měla v oblasti u Bezejovic odpojit větev VTL plynovodu na Maršovice, ukončená při severním okraji
Maršovic regulační stanicí VTL/STL. Tento záměr se v návrhu nového územního plánu městyse Maršovic objevuje
v potvrzení záměru, obsaženého ve změně předchozího územního plánu Maršovic č. 2 a 3. Nutno však konstatovat, že
platné ZÚR StčK, a ÚAP ORP Benešovska neobsahují ani návrh VTL trasy z oblasti Struhařova či Sušice do Líšna, ani návrh
VTL trasy z této oblasti kolem Bystřice do Neveklova, je tedy pravděpodobné, že se s těmito záměry dosud v dohledné
době nepočítá. Pokud by bylo s ohledem na kapacitu zařízení a výsledky ekonomického posouzení trasy reálné dovést
středotlaké potrubí z oblasti sídla Vrchotovy Janovice, s možností zásobovat po cestě i další obce včetně Strnadic
v řešeném území, otevřelo by se pro městys Maršovice další řešení bez VTL regulační stanice, případně řešení etapové
pro následné zokruhování STL sítí po přivedení VTL plynovodu na severní okraj sídla Maršovice.
Jako další možné alternativní řešení lze nabídnout osazení VTL/STL regulační stanice u Bezejovic a výstavbu
STL plynovodu Bezejovice – Strnadice, tj. zásobování Maršovic STL rozvodem.
Řešeným územím nevedou a nejsou navrhovány dálkovody hořlavých kapalin. Zásobování plynem může být
řešeno též formou dovozu zkapalněných ropných plynů (propan, butan, propan-butan, isobutan) do plynových
zásobníků.
OCHRANNÁ PÁSMA PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ
Ochranná pásma se řídí podle energetického zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění, § 68.
Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu.
Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu
s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení
plynárenského zařízení do provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v
bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí:
a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1
m na obě strany od půdorysu,
b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu,
c) u technologických objektů 4 m od půdorysu.
V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit plynárenská zařízení, jejich
spolehlivost a bezpečnost provozu. Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí dojít
k poškození plynárenského zařízení.
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti
nebo majetku osob, fyzická či právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod,
těžební plynovod či plynovou přípojku:
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího
umístění v ochranném pásmu,
b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, neuvedených v písmenu a), zemními pracemi,
zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých
byl udělen.
V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy,
provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu;
vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu
pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu nebo přípojky lze pouze na základě souhlasu provozovatele
přepravní soustavy provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.
Ochranné pásmo anodového uzemnění je 100 m na všechny strany, ochranné pásmo kabelových rozvodů
v souvislosti s plynárenským zařízením je 1,5 m kolmé vzdálenosti od půdorysu kabelu na obě strany.
BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ
Bezpečnostní pásma se řídí dle energetického zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění, § 69. Bezpečnostní
pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví,
Stránka 107
bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění
stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto
dokladů, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu.
Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami
vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti
nebo majetku osob, lze v bezpečnostním pásmu:
a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník veřejně prospěšné stavby prokáže nezbytnost jejího umístění
v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za
provoz příslušného plynového zařízení,
b) umístit stavbu neuvedenou v písmenu a) pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby,
která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.
Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.
Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb. v platném znění: Bezpečnostní pásma plynových zařízení:
druh zařízení:
Podzemní zásobníky (od oplocení) mimo samostatně umístěných sond
3
3
Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního obsahu nad 5 m do 20 m
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního obsahu nad 3000 m
3
Plynojemy do 100 m
3
Plynojemy nad 100 m
Plnírny plynů (od technologie)
Zkapalňovací stanice stlačených plynů
Odpařovací stanice zkapalněných plynů
Kompresorové stanice (od technologie)
Regulační stanice vysokotlaké do tlaku 40 barů včetně
Regulační stanice s tlakem nad 40 barů (dříve VVTL)
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů včetně, do DN 100
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů nad DN 100 do DN 300 vč.
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů nad DN 700
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů do DN 100 včetně (dříve VVTL)
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů nad DN 100 do DN 500 včetně
(dříve VVTL)
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů nad DN 500 (dříve VVTL)
Sondy podzemního zásobníku plynu od jejich ústí, s tlakem do 100 barů
Sondy podzemního zásobníku plynu od jejich ústí, s tlakem nad 100 barů
velikost pásma:
250 m
20 m
40 m
60 m
100 m
150 m
200 m
300 m
30 m
50 m
100 m
100 m
100 m
200 m
10 m
20 m
15 m
20 m
30 m
45 m
65 m
80 m
120 m
160 m
80 m
150 m
E.6.4. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Z nadřazených inženýrských sítí je možno jmenovat v území širších vztahů celostátně významnou existující
trasu přenosové sítě ČR č. 413 VVN o napětí 400 kV (z elektrárny Prunéřov) z rozvodny Hradec u Kadaně do rozvodny
Sokolnice u Brna.
V okolí řešeného území se vyskytují rozvodny 110/22 kV Benešov (významná pro řešené území, při
západním okraji města, další rozvodna 110/22 kV je na jižním okraji města), a rozvodna 110/22 kV Sedlčany. Týnec nad
Sázavou má rovněž RS 110/22 kV. Rozvodny tvoří 4 napájecí body ze soustavy 110 kV a jsou navzájem propojeny sítí
vedení 22 kV. U Votic je dle ZÚR StčK navržena územní rezerva pro vybudování rozvodny 110/22 kV, která by byla
propojena s vedením 110 kV východně od Benešova.
Stránka 108
Zásobování elektrickou energií je zajišťováno rozvodnou sítí vysokého napětí. Veškeré vedení vysokého
napětí je realizováno jako venkovní stožárové či sloupové nebo sloupové závěsné kabelové, a je provozováno
o unifikované napěťové hladině 22 kV. Trasa VN 22 kV tvoří v řešeném území energetickou páteř, přicházející z oblasti
hlavního napájecího bodu ze sítě 110 kV, z rozvodny VVN a VN Benešov. Trasa vstupuje do řešeného území ve směru od
Tvoršovic, do oblasti severně od Bezejovic, a pokračuje ve svém jihozápadním až západním směru ke Mstěticím (se
slepými větvemi na Zahořany, na Dlouhou Lhotu, Zahrádku - Libeč- Hůrku, na Zaječí); východně od Mstětic se větví, a to
jednak směrem severozápadním na Záhoří a Neveklov, jednak směrem jihovýchodním na Maršovice (se slepými větvemi
na Mstětice, Řehovice), a poté na Strnadice, za nimiž řešené území opouští, pokračuje na Šebáňovice, Vrchotovy
Janovice, Kosovu Horu a rozvodnu Sedlčany. Větve vedení 22 kV buďto končí slepě u některých sídel, nebo pokračují do
dalších území a propojují další páteřní trasy. U míst odběru jsou situovány distribuční trafostanice 22/0,4 kV.
Zabezpečení zvýšeného odběru elektrické energie z důvodu nové výstavby se předpokládá nejprve výměnou
stávajících transformátorů u stávajících stanic (rekonstrukcí), v případě zjištěné potřeby bude v přestavbových územích
vyžadujících vyšší dodávku elektrické energie a v nově navrhovaných zastavitelných plochách situována nová distribuční,
případně též velkoodběratelská trafostanice, zasmyčkovaná do stávající elektrické sítě. Její potřeby budou vycházet
z požadovaných příkonů dle konkrétních zjištěných potřeb. Vzhledem k tomu, že se jedná v řadě míst o smíšená území,
odběr lze obtížně stanovit. Nově navrhovaná liniová vedeni elektrické energie mohou být mimo plochy zástavby vedena
venkovním vedením na sloupech, z hlediska zachování kvality krajiny se ale doporučuje ukládání do podzemních tras.
V zastavěných a zastavitelných územích budou rozvodná vedení elektrické energie ukládána do podzemních kabelových
tras.
Ve všech sídlech i podél významnějších frekventovaných cest v jejich blízkosti bude doplněno nebo nově
situováno veřejné osvětlení propojené kabelovými rozvody. Návrh územního plánu osvětlení neřeší.
OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ
Ochranná pásma byla stanovena zákonem č. 458/2000 Sb., v platném znění, u vedení od krajního vodiče na
obě strany. Pro zařízení vybudovaná před jeho účinností platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších
předpisů, viz níže zjednodušený výpis ze zákona:
zařízení
OP z. 458/2000 Sb.
venkovní vedení VN nad 1 - 35 kV včetně
7m
2m
1m
12 m
venkovní vedení VVN nad 110 - 220 kV včetně
15 m
venkovní vedení VVN nad 220 – 400 kV včetně
20 m
podzemní vedení do 110 kV včetně
1m
podzemní vedení nad 110 kV
3m
venkovní elektrická stanice a stanice nad 52 kV
20 m
elektrická stanice stožárová a věžová do 52 kV
7m
elektrická stanice zděná a kompaktní do 52 kV
2m
elektrická stanice vestavěná
1m
dříve
10 m
25 m
1m
10 m
30 m
popis
pro vodiče bez izolace
pro vodiče s izolací základní
pro závěsná kabelová vedení
od krajního kabelu
od krajního kabelu
od oplocení nebo od vnějšího líce zdiva
od vnější hrany půdorysu stanice
od vnějšího pláště ve všech směrech
od obestavění
V ochranném pásmu je zakázáno mj. zřizovat stavby, provádět bez souhlasu vlastníka zemní práce,
vysazovat trvalé porosty a uskladňovat hořlavé a výbušné látky.
E.6.5. KONCEPCE VÝROBY TEPLA A TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TUV)
Do řešeného území je z centrálních energetických zdrojů přiváděna pouze elektrická energie. Teplo pro
vytápění, ohřev vody a vaření je tedy produkováno z tohoto zdroje, ale v současnosti především z pevných paliv (hnědé
uhlí, dříví). S ohledem na cenu elektrické energie je vytápění pevnými palivy obyvateli preferováno, přičemž s ohledem
na sociální situaci obyvatel se nepředpokládá, že by domácnosti byly ve větší míře vybaveny ekologickými kotli na pevná
paliva. Z hlediska zásobování energetickými zdroji a jejich odběru je možno území hodnotit jako nenáročné, nejsou zde
odběratelé pro větší průmyslovou nebo zemědělskou výrobní produkci, vyžadující významné odběry energetických
zdrojů. Kromě výše uvedených zdrojů je možno v současnosti předpokládat v omezeném rozsahu a jmenovat vytápění
topnými oleji, propan-butanem, bioplynem, alternativními zdroji, jako je využití solární energie nebo tepla ze zemních
vrtů, tepelná čerpadla, a pod. Fotovoltaické elektrárny se v území nevyskytují.
Nový územní plán navrhuje v řešeném území orientaci vytápění a výroby teplé užitkové vody na elektrickou
Stránka 109
energii. U rodinné zástavby se předpokládá rozvoj vytápění využitím sluneční nebo zemní tepelné energie. Lze připustit i
spalování kapalných plynů a LTO, a rovněž pevných paliv, především dříví, to vše v novodobých moderních kotlích,
snižujících negativní dopad spalin na kvalitu životního prostředí (ovzduší). Územní plán umožňuje případnou plynofikaci
městyse Maršovice a případně i dalších sídel, zejména podél STL trasy.
E.6.6. SÍTĚ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ – SPOJE, PŘENOS INFORMACÍ
Řešené území je vybaveno stávajícími sdělovacími rozvody společnosti O2 Czech Republic, a.s. V území
širších vztahů je situováno kabelové vedení spojující telefonní ústřednu Benešov s Neveklovem, z tohoto vedení směřuje
síť kabelových rozvodných tras i do řešeného území. Z Neveklova vede do řešeného území trasa přes Záhoří, Mstětice,
Maršovice a Podmaršovice do Zálesí 1. díl. Další trasa napojená na výše uvedené kabelové vedení z Benešova do
Neveklova obsluhuje Zaječí, Dlouhou Lhotu, Zahrádku a Libeč. V Maršovicích je komunikační zařízení, ze kterého jsou
vedeny venkovní rozvody.
Sloupové rozvody telekomunikační sítě nejsou v návrhu územního plánu zobrazeny. Stávající vrchní vedení
bude postupně ukládáno do podzemních tras. V případě zájmu o rozšíření sítě do nových lokalit je možno připustit
situování kabelových rozvodů ve veřejných prostorech (komunikacích). Jejich další rozšiřování se ale s ohledem na
rozvoj mobilního přenosu zvuku a dat příliš nepředpokládá.
Z hlediska rozvodu nadzemních a podzemních sítí se připouštějí v zastavěném a zastavitelném území sídel
pouze rozvody kabelové uložené do komunikací a veřejných prostranství, sloupová vedení budou kabelovými postupně
nahrazena v plném rozsahu. Lokality nové výstavby navrhované územním plánem je možno vybavit rozšířením
stávajících zařízení situováním úložných kabelových zařízení. Překládané i nové sdělovací kabely budou ukládány do
země.
Řešené území je vybaveno vzdušnými sítěmi elektronických komunikací (přenos zvuku, obrazu, informací,
dat, apod.). Území je pokryto signálem operátorů mobilních telefonních stanic. V řešeném území se nachází základnová
stanice – příhradový stožár mobilního operátora T-Mobile, a.s., severovýchodně od Zderadic u vrchu Drábovky (474 m n.
m.). Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny požadavky na situování nových staveb nebo nových spojových zařízení nebo
ploch, územní plán nenavrhuje žádné plochy ani linie pro rozvoj spojů - telekomunikací.
Nad řešeným územím prochází několik tras vzdušných radioreléových spojů. Ve směru severozápad –
jihovýchod nad Maršovicemi protíná řešené území radiový směrový spoj T - Mobile, a.s., Vodafone, a.s., a páteřní trasa
Českých radiokomunikací, a.s. - trasa RS Cukrák - RS Votice - Mezivrata. Ochranné pásmo je zástavbou respektováno.
Nad řešeným územím dále procházejí dvě trasy radiového směrového spoje T – Mobile, a. s., a to z telekomunikační
věže Českých radiokomunikací a. s. RS Strahov na Jindřichův Hradec a na Tábor. Ochranná pásma jsou zástavbou
respektována.
OCHRANNÁ PÁSMA TELEKOMUNIKAČNÍCH ZAŘÍZENÍ
Ochranná pásma se zřizují dle § 92 zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích k ochraně telekomunikačních
zařízení.
Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního
rozhodnutí o umístění stavby. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního
vedení. V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno
a) provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce,
b) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo
podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení, nebo které by mohly ohrozit
bezpečnost a spolehlivost jeho provozu,
c) vysazovat trvalé porosty.
Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem nabytí právní moci územního
rozhodnutí o ochranném pásmu. Účastníkem územního řízení o ochranném pásmu je Český telekomunikační úřad.
Ochranné pásmo nadzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle
zvláštního právního předpisu a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat
jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení anebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy
nebo rušení.
E.7.
KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
Občanské vybavení, jako nejvíce heterogenní z urbanistických funkčních složek, je představováno velmi
rozsáhlým souborem nevýrobních i výrobních zařízení, sahajících od správy a administrativy přes školství a výchovu až
Stránka 110
po sport a rekreaci. Cílem rozvoje této obslužné funkce je zvýšení standardu kvality a pohotovosti všech služeb, které
občanské vybavení nabízí obyvatelům sídla i těm, kteří za službami dojíždějí. Kromě toho však představují zařízení
občanského vybavení významný podíl z celkového objemu pracovních příležitostí a znamenají významnou složku pro
přitažlivost trvalého bydlení.
Faktory, které vymezují a ovlivňují rozvoj zařízení občanského vybavení, vycházejí z demografické,
ekonomické a sociální skladby obyvatel, z prostředí sídla, tj. geografické polohy a dominující funkce a v neposlední řadě
z dopravních možností území. Významné jsou rovněž vazby jednotlivých druhů občanského vybavení jak na základní
funkční složky, tak i na ostatní veřejnou infrastrukturu. Zatím co vazby na bydlení se s rozvojem osobní dopravy
postupně uvolňují, výrazně se zvyšuje intenzita vazby na dopravní infrastrukturu.
Zařízení základního i vyššího občanského vybavení jsou dle druhů, četnosti výskytu a frekvence využívání
obyvatelstvem situovány do centrálních, obytných a dalších částí sídel a ovlivňují jejich výtvarnou kompozici a také
prostorovou skladbu. Sídlotvorná role vybraných zařízení občanského vybavení nabývá obzvláštního významu v centrech
obcí, kde jsou spolu s bydlením základní podmínkou zachování běžného denního života. Kvalita a vyváženost sítě
občanského vybavení a její vazba na další funkce jsou zásadními faktory udržitelného rozvoje území, neboť výrazně
působí jak na ekonomickou a sociální strukturu obyvatel, tak i na životní prostředí sídel.
Při návrhu územní organizace občanského vybavení je nutné zejména respektovat požadavky jednotlivých
druhů zařízení na kvalitu, rozsah (kvantitu, kapacitu), a na lokalizaci pozemků. Potřebné plochy pozemků pro jednotlivé
druhy zařízení občanského vybavení jsou vyjádřeny v ukazatelích, které odpovídají základním požadavkům na výstavbu a
provoz, a to jak pro sídlo, ve kterém je zařízení umístěno, tak pro příslušné zájmové území. Pro každý obor zařízení lze
stanovit druh účelové jednotky (např. pro základní školu je účelovou jednotkou 1 místo) a pro příslušnou účelovou
jednotku doporučit průměrnou hodnotu plochy pozemku.
Podle druhů činností jsou občanská zařízení členěna na obory zařízení, tj. správy a administrativy, záchrany a
ochrany obyvatelstva, školství a výchovy, kultury, zdravotnictví a sociální péče, tělovýchovy a sportu, a dalších
specifických, jako například vědy a výzkumu, církví, maloobchodu, stravování, ubytování, dále nevýrobních služeb,
výrobních a opravárenských služeb, a podobně. Vybavenost může být takzvaně nekomerční, zajišťovaná zejména
státem, městem nebo obcí, případně jinou pověřenou institucí, nebo komerční, zajišťovaná podnikatelským subjektem.
Druhy vybavenosti se umísťují dle výhledového počtu obyvatel sídla, optimálních docházkových vzdáleností,
a specifických podmínek jeho okolí (blízkost obdobné vybavenosti v jiném sídle, blízkost města, apod.).
Současná i budoucí kapacita řešeného území nebude dosahovat takového počtu obyvatel, aby se území
stalo nositelem vyšší občanské vybavenosti, ba ani některých druhů základní občanské vybavenosti. Zůstane oblastí,
která bude vždy částečně nebo cele spádovat do nejbližšího většího sídla (Neveklov, Bystřice) nebo města Benešov (za
prací, vyšší občanskou vybaveností, správní úřady, apod.). Významným se stane do budoucna po vybudování dálnice D3
sídlo hlavní město Praha, kam obyvatelé budou moci směřovat zejména za prací s menšími časovými ztrátami.
V řešeném území se stavby a zařízení základního občanského vybavení (nerozlišeno na veřejné nekomerční
a komerční) vyskytují pouze omezeně, a to především v městysu Maršovice. Je zde obecní úřad, pošta, mateřská škola o
dvou odděleních (cca optimální počet 50 dětí), jedna lékařská ordinace o dvou praktických lékařích, drobný obchod se
smíšeným zbožím, restaurace, psí útulek, z dalších služeb lze jmenovat různé dobrovolné spolky zejména Sdružení
dobrovolných hasičů v Maršovicích, Dlouhé Lhotě, Strnadicích, Zahrádce a Zderadicích, Sokol Maršovice, Myslivecké
sdružení, spolky pro kulturní a zájmovou činnost, a farní úřad. Zdravotně – sociální služby v domácím prostředí pro
řešené území zajišťuje farní charita Starý Knín (služba mimo řešené území). Jako službu lze jmenovat rovněž psí útulek.
V okolních obcích se občanská vybavenost vyskytuje velmi sporadicky – například hospoda ve Mstěticích.
Pro větší komfort bydlení v řešeném území by bylo třeba zejména území dovybavit základní školou, alespoň
třídami pro nižší ročníky, a moderní prodejnou potravinářského a nepotravinářského sortimentu (smíšené zboží), a dále i
krytou sportovní halou či tělocvičnou (případně i při ZŠ), kterou by mohli užívat občané i děti pro kulturu těla (míčové
hry, aerobik, posilování, apod., neboť Sokol nemá vlastní budovu sokolovny). Pro tyto stavby jsou v návrhu územního
plánu rezervovány zastavitelné plochy. Základní občanské vybavení je umožněno situovat i v jiných plochách, než
v plochách OV nebo OK, například i v plochách SV.
E.7.1. SPRÁVA OBCE A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM, CIVILNÍ OCHRANA
Správa obce je a zůstává situována ve stávajícím objektu. Záchranná služba a profesionální hasičský
záchranný sbor v řešeném území nemají základnu navrženou. Činnost dobrovolných hasičů v řešeném území má tradici,
a jejich situování je umožněno regulativy. Vhodná plocha v Maršovicích se jeví ve stávající poloze, v případě potřeby i
zvětšené (rozšířené) nebo případně v areálu zemědělské výroby v návaznosti na dílny opravy a údržby zemědělských
strojů a techniky.
Stránka 111
Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní se nestanovuje. Zóna havarijního
plánování jaderných zařízení se v řešeném území nevyskytuje.
Stálý, tlakově odolný úkryt (kryt CO) se v území nenachází a nenavrhuje. Pro individuální ukrytí CO se
předpokládá využití podsklepení rodinných domů (improvizovaný úkryt). Shromaždiště obyvatel území před evakuací
před odvozem z postižené oblasti se navrhuje vybudovat na ploše ZN při budoucí mimoúrovňové křižovatce u Maršovic,
skladování materiálu CO a humanitární pomoci se doporučuje uvažovat v blízkosti této plochy jako součást využití
plochy OK (obchodní zařízení). Dočasné provizorní pohotovostní ubytování se navrhuje v objektu se současnou
restaurací Na Radnici (Maršovice 58).
Vyvezení a dočasné uskladnění případných nebezpečných látek v řešeném území mimo zastavěné území a
zastavitelné území obce se nenavrhuje. V území nejsou zdroje těchto látek. Záchranné, likvidační a obnovovací práce
k odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, budou prováděny za
pomoci složek sídlících mimo řešené území. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území se neuvažuje,
nebezpečné látky v území nejsou a nebudou skladovány.
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 litrů na
den a na obyvatele cisternami Středočeských vodovodů a kanalizace, a.s. Zásobování pitnou vodou bude doplňováno
balenou vodou. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně
příslušného hygienika. Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií není navrženo.
3
Zdroje požární vody v katastrálním území městyse Maršovice a jejich vydatnost v m dle Obecně závazné
vyhlášky městyse Maršovice č. 2/2012 – Provozní řád městyse Maršovice:
č.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
3
m
800
4 000
14 000
700
2 000
2 500
1 000
30
1 500
50
400
název
Na Městečku, č. parc. 54/1, k. ú. Maršovice
Trcovka, č. parc. 927, k. ú. Maršovice
Musík, č. parc. 1125, k. ú. Maršovice
Návesák, č. parc. 496, k. ú. Strnadice
Návesák, č. parc. 7, k. ú. Zderadice
U prodejny, č. parc. 592/15 k. ú. Zderadice
U Šetinů, č. parc. 757, k. ú. Zderadice
Nad hospodou, č. parc. 316/1, k. ú. Zahrádka
U Mikšíkové, č. parc. 1019/2, k. ú. Zahrádka
U Turků, č. parc. 486/2, k. ú. Maršovice
Návesák, č. parc. 1664/1, k. ú. Zahrádka
osada
Maršovice
Maršovice
Maršovice
Strnadice
Zderadice
Mstětice
Mstětice
Dlouhá Lhota
Zaječí
Podmaršovice
Libeč
majitel
Městys Maršovice
Líšno a. s., Konopiště 24
Městys Maršovice
Městys Maršovice
Alena Bulínová, Zderadice 19
Městys Maršovice
Josef Zavadil, Mstětice 27
Městys Maršovice
Vladimíra Chlistovská, Opřetice
Milan Turek, Podmaršovice 2
Městys Maršovice
E.7.2. ŠKOLSTVÍ A KULTURA
Ukazatele (potřeba):
2
2
Mateřské školy: 40 míst/1000 obyvatel, na 1 místo připadá 12 m podlažní plochy, 35 m pozemku. Základní
2
2
školy: 136 žáků/1000 obyvatel, na 1 místo připadá 8,3 m podlažní plochy, 35 m pozemku. Střední školy: 0,1-0,2 (např.
2
školy uměleckého charakteru) až 12 žáků (gymnázium) na 1000 obyvatel, na jedno místo připadá 12-30 m podlažní
2
plochy, 50-70 m plochy pozemku. Školy speciální a zvláštní: 1,2 (MŠ), 3,3 (ZŠ) 1,5 (učňovská škola) míst/1000 obyvatel.
2
2
Na 1 místo cca 25 m podlažní plochy, 43 – 45 m pozemku.
Docházkové vzdálenosti: u MŠ, případně speciálních škol, se oproti dřívějším uváděným hodnotám zvýšily
s ohledem na rozvoj automobilismu, což však nemá vliv na potřebu pokud možno situovat zařízení tak, aby docházka či
jízda vozidlem v řešením území byla co nejkratší, nejlepší je pěší dostupnost bez potřeby dojíždění, což je však ve
správním území drobných sídel nereálné. U ZŠ: vhodné cca do 1 km, pokud možno bez úrovňových nebo nezajištěných
přechodů přes frekventované komunikace (zejména důležité pro nižší ročníky). Ve správním území drobných sídel je to
rovněž nereálné, svoz dětí je možno zabezpečit školním autobusem. U středního školství se připouští soběstačnost žáků
a možnost dojížďky.
Obvyklé orientační parametry pro zajištění kvalitní funkce školských zařízení (výměry v ha):
MŠ
tříd
2
žáků max.
50
nezastav. min.
0,15
zastavěno
0,15
hřiště
-
 min.
0,30
 cca
0,40
Stránka 112
MŠ
MŠ
ZŠ
ZŠ
ZŠ
ZŠ
3
4
9
12
18
24
75
100
270
360
540
720
0,25
0,30
0,54
0,72
1,10
1,44
0,15
0,30
0,40
0,40
0,40
0,70
1,00
1,00
1,00
1,30
0,35 - 0,40
0,50 - 0,60
1,00
1,10
1,80
2,20
0,50
0,60
1,20 - 1,50
1,60 - 2,00
2,40 – 3,50
3,10 - 3,50
V současnosti je v řešeném území situována mateřská škola v Maršovicích, č. p. 70, 257 55 Maršovice,
o kapacitě 2 oddělení, jedno oddělení má kapacitu 24 dětí, druhé 28 dětí, v současnosti využita kapacita na 100 %
umístěním 52 dětí, mateřská škola je tedy bez rezervy, byť několik dětí je přiváženo až z prostoru mimo správní území
Maršovic. K dispozici má MŠ vlastní jídelnu. Výhledové rozšíření kapacity MŠ ve stávající budově o jedno oddělení by
bylo možné, avšak za předpokladu uvolnění prostoru budovy užívaného pro provoz ochotnického divadla, tedy nalezení
vhodného místa pro divadlo a rekonstrukce či úpravy budovy MŠ pro daný účel.
Nejbližší mateřské školy jsou v Neveklově (od stávající MŠ v Maršovicích vzdálena cca 5 km), ve Vrchotových
Janovicích (cca 7 km), Olbramovicích (cca 7, km), Bystřici (cca 9 km), Kosově Hoře (cca 10 km), rezervy a plánovaný
rozvoj sídel nezjišťovány. Dojíždění do větších vzdáleností je nekomfortní pro trvalý pobyt v území, obyvatelé pak
vyhledávají městské prostředí.
Pro návrhový počet obyvatel (cca do 1400 trvale bydlících obyvatel v řešeném území) je třeba předpokládat
dle urbanistického ukazatele potřebu cca 56 míst v MŠ. To jsou cca 2 oddělení, ta jsou v současnosti již ale naplněna, i
když počet obyvatel je poloviční, avšak i dětmi dováženými z území za hranicemi správního území městyse. Pokud by
bylo otevřeno ještě jedno oddělení, bylo by možno tuto potřebu do budoucna zabezpečit a mít ještě rezervu pro děti
z prostoru mimo správní území. Potřebu několika dalších míst může zajistit například i soukromá mateřská škola. Dle
urbanistického ukazatele je současná potřeba správního území zajištěna, a dosažení dvojnásobného počtu obyvatel je
dlouhodobý cíl výsledného výhledového počtu obyvatel. Řádově odpovídá současný prostor MŠ a jejího okolí (zahrady)
velikosti předpokládané urbanistickým ukazatelem (stávající plocha OV je o výměře 0,28 ha = cca 0,3 ha).
Pro situování mateřských škol je ideální, aby byly v pěší docházkové vzdálenosti. Obvykle se zakládají
minimálně dvojtřídní, tedy při potřebě uspokojit požadavek umístění cca 40 – 50 dětí. Dle urbanistického ukazatele to
předpokládá obec o cca 1000 obyvatelích s populací, kde nepřevažuje starší obyvatelstvo. Takový počet obyvatel nemá
žádné sídlo řešeného území ani v současnosti ani v návrhovém období. Řešením pro menší obce je například vznik
soukromé mateřské školky o několika dětech, například v rodinném domě, což regulativy ploch umožňují.
Ve správním území Maršovic není situována základní škola. V okolí jsou základní školy v Neveklově (od
Maršovic vzdálena cca 5 km), ve Vrchotových Janovicích (cca 7 km), v Olbramovicích (cca 7 km), v Bystřici (cca 9 km),
Křečovicích (cca 11 km), převážně však s velkou pravděpodobností (s ohledem na velikost škol) zajišťující potřeby sídla,
ve kterém jsou umístěny, případně okolního správního území.
Pro návrhový počet obyvatel (cca do 1400 trvale bydlících obyvatel v řešeném území) by bylo třeba
předpokládat dle urbanistického ukazatele potřebu zabezpečit volná školní místa pro cca 190 žáků, což je 7 tříd. Ideální
by bylo do budoucna, pokud by bylo dosaženo dvojnásobného počtu obyvatel vůči současnému stavu, zřídit devítitřídní
školu, s rezervou i pro žáky z prostoru mimo správní území, využitou jako specializované třídy. Zda a v jakém časovém
horizontu bude dosažen tento počet obyvatel nelze zodpovědně předjímat. V každém případě je třeba ale uvažovat
plochu alespoň pro nižší ročníky, pro které je nevhodné a nekomfortní zajišťovat dojíždění do okolních základních škol.
Pro takovou školu (například 4 třídy nižšího stupně + specializovaná učebna + tělocvična + školní družina) je v návrhu
územního plánu vymezen pozemek u mateřské školy; pozemek je o výměře cca 0,42 ha, tedy pro tento účel dostačující,
byť by zde nebyl k dispozici prostor pro situování typového školního hřiště s oválem (běžeckou dráhou). Pro devítitřídní
školu by tento pozemek neměl dostatečnou velikost, pro zajištění komfortu a zejména pozemku pro venkovní školní
hřiště se uvažuje obvykle zastavěná plocha orientačně 0,4 ha, plocha pozemku min. 1,2 ha (bez hřiště).
Pro plnohodnotnou základní školu, případně i střední školu, by bylo vhodné přestavět a využít část
sousedního areálu – plochy OK (brownfields); plocha pro sport by formou tělocvičen pro školu i veřejnost potom mohla
být situována jako součást této plochy OK (východně v navržené ploše OV by pak mohla být v tomto případě venkovní
školní hřiště). Plocha byla v návrhu územního plánu městyse Maršovic vymezena jako plocha komerční vybavenosti
právě z výše uvedených důvodů možné potřeby nebo vhodnosti situovat zde stavby školství, kultury, sportu,
zdravotnictví, administrativy; a to jak základní, tak vyšší občanské vybavenosti; tyto stavby by dovolily zachovat
urbanistické stopy a hmoty zpustošeného areálu na dominantním místě (školy často byly na takových dominantních
místech situovány).
Gymnasia a střední školy, soukromá gymnázia či odborné školy a ostatní typy škol (například zvláštní,
Stránka 113
umělecké, střední odborné, speciální apod.) nejsou v řešeném území situovány a není zde s ohledem na stávající a
navržený počet obyvatel předpoklad jejich vzniku. Menší specializované zařízení (soukromé školské zařízení) lze situovat
i v území smíšeném obytném.
S ohledem na předpokládaný výhledový počet obyvatel není umístění žádných středních škol v řešeném
území návrhem územního plánu předepsáno.
V řešeném území se objekty určené a užívané výhradně pro kulturu nevyskytují. S ohledem na velikost sídla
se nepředpokládá vznik samostatných zařízení pro kulturu (divadlo, apod.), K využití pro kulturu lze uvažovat zřejmě jen
prostory, které jsou součástí zařízení správních, administrativních, školských, ubytovacích, sportovních, jako například
společenský sál, klubovna, a podobně. Takové stavby jsou v plochách OV, OK, SV územního plánu přípustné. Muzea se
v řešeném území nevyskytují s výjimkou soukromého muzea „Retro auto muzeum“ ve Strnadicích s výstavou cca 150
historických poválečných automobilů zejména ze zemí někdejšího východního bloku. Vznik jiných muzeí nebo výstavních
prostorů územní plán nenavrhuje, ale v některých plochách s rozdílným způsobem využití ani nevylučuje.
E.7.3. ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
Orientační doporučené urbanistické ukazatele pro zdravotnictví: praktický lékař pro dospělé nad 14 let: 1
úvazek lékaře /1640 obyvatel, praktický lékař pro děti a dorost 0 až 19 let: 1 úvazek lékaře /920 obyvatel, praktický lékař
gynekolog: 1 úvazek lékaře / 3280 žen, praktický lékař stomatolog: 1 úvazek lékaře / 1250 obyvatel (sídlo + spádová
oblast). Orientační urbanistický ukazatel pro sociální péči: 2 až 3 % obyvatel starších 65 let vyžaduje poskytování sociální
péče.
Zdravotní služby praktického lékaře jsou poskytovány v Maršovicích v ordinaci v budově úřadu městyse
Maršovice. Stomatologické a gynekologické lékařské pracoviště se zde nevyskytuje. Lékařská pohotovostní služba pro
dospělé i děti je poskytována v Benešově. Nemocnice v Benešově (Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.)
poskytuje ambulantní i lůžkovou péči specializovaných lékařských oddělení (včetně stomatologie a gynekologie).
Zdravotnictví v objektu k tomuto účelu určeném (zdravotní středisko, poliklinika) se v řešeném území
s ohledem na stávající a navrhovaný počet obyvatel nepředpokládá situovat, byť soustředění ordinací několika lékařů do
jednoho objektu pro zdravotnictví by bylo v Maršovicích výhodné a žádoucí. Pro řešené území by bylo příznivé, kdyby
zde byla ordinace praktického lékaře pro dospělé, i ordinace praktického lékaře pro děti, byť i jen jako provozovaná
v určenou dobu v týdnu, jak je tomu u lékaře pro dospělé.
Služby sociálního zabezpečení jsou poskytovány pro řešené území specializovanou společností z Benešova.
Do výhledu by bylo možno uvažovat s mobilní docházkovou péčí do bydliště osoby s potřebou sociálních služeb, se
základnou v Maršovicích, a s přípravou obědů pro důchodce a seniory pro správní území. V některých plochách
územního plánu se nevylučuje situování sociálních služeb právními subjekty za úplatu nebo situování ubytování
s pečovatelskou službou.
E.7.4. SPORT A KRÁTKODOBÁ REKREACE
2
Sportovní a sportovně rekreační plochy by měly dosahovat 15 m na obyvatele, tělovýchovné plochy 4 až 6
m na jednoho obyvatele. Tělovýchovnými plochami se rozumí čisté plochy všech sportovních zařízení v územích
sloužících sportu a rekreaci i v dalších polyfunkčních a monofunkčních plochách (tzn. zejména v územích obytných,
smíšených, a občanského - veřejného vybavení nekomerčního i komerčního charakteru), bez započtení vnitroareálové
zeleně, komunikací, ploch pro parkování a ostatních doplňujících zařízení.
2
Organizovaný sport, tělovýchova a zájmová činnost má v řešeném území zastoupení ve spolcích TJ Sokol
Maršovice (fotbalové hřiště), Sbor dobrovolných hasičů, a Myslivecké sdružení (pokud činnost tohoto sdružení zařadíme
do sportovních, rekreačních a zájmových aktivit). Městys Maršovice vlastní pozemky fotbalového hřiště, č. parc. 408/2,
408/13, 420/2, 420/77 a další, k. ú. Maršovice), sportoviště a rekreační plochu Kantorák (Na Kantoráku či Na Kantorce, č.
parc. 731/2, k. ú. Maršovice), sportoviště v Mstěticích (k. ú. Zderadice, č. parc. 592/8 a 592/42, fotbalové hřiště,
tenisový kurt) a travnaté hřiště (na č. parc. 355/5, k. ú. Zderadice – severně od obce Zderadice).
Pro neorganizovaný sport nejsou (kromě hřišť městyse Maršovic) k dispozici v řešeném území žádná
sportovní nebo dětská hřiště vyjma hřiště na č. parc. 511/1 ve Strnadicích (pozemek v soukromém vlastnictví) a
drobného dětského hřiště ve Strnadicích (pozemek městyse Maršovice). Zastoupena je na správním území městyse
Maršovice pěší turistika a cykloturistika. S ohledem na stávající a navrhovaný počet obyvatel by obyvatelé měli mít
k dispozici alespoň jedno celoročně užitné kryté sportovní zařízení – tělocvičnu pro kulturu těla a různé míčové hry,
posilovnu, bowling, apod. Sokol nevlastní takovou budovu s tělocvičnou (sokolovnu). Regulativy ploch s různým
způsobem využití umožňují vznik takového zařízení, ať již samostatného nebo jako součást staveb a areálů, výhodné se
jeví umístění jako součást školského zařízení nebo kulturního a sportovního zařízení v plochách OK (například lokalita
Stránka 114
OK v Maršovicích u kostela). V plochách SV může být situováno sportovní zařízení menšího plošného nebo hmotového
rozsahu (například tělocvična, posilovna, apod.). Nové plochy s možností situování sportovního zařízení nový územní
plán navrhuje v Maršovicích, Bezejovicích, Dlouhé Lhotě (plochy OS, OK).
E.7.5. OSTATNÍ - OBCHOD A SLUŽBY
Z hlediska zabezpečení obchodu a služeb nejsou navrhovány žádné konkrétní plochy, regulativy umožňují
situování takových zařízení v řadě funkčních ploch, optimálně v těžištích jednotlivých sídel nebo v těžišti řešeného území
v centru Maršovic, kde by mohla být situována prodejna smíšeného zboží. Orientační urbanistické ukazatele srovnávající
2
sumář výměr prodejních ploch s počtem obyvatel doporučují cca 1,1, m plochy na obyvatele, což pro cca 700 stávajících
2
obyvatel lze zajistit (v součtu cca 700 m ploch obchodu a služeb by bylo možno v Maršovicích, Zderadicích, případně
Řehovicích nebo Strnadicích umístit jako součást ploch SV nebo OK). Problémem je současná nadvláda obchodních
řetězců, neumožňující vznik malých konkurenčních prodejen. Obyvatelé musí většinou absolvovat týdenní nákupy
v některé větší obchodní hale typu Kaufland, apod.
Pokud by v řešeném území byl zájem obchodních řetězců situovat prodejnu obchodu potravinářským nebo
2
smíšeným zbožím (pro výhledový počet cca 1500 m prodejní plochy), její umístění se doporučuje v navržené ploše při
vjezdu do Maršovic poblíž budoucí mimoúrovňové křižovatky s dálnicí D3. Umístění prodejny by zde mělo územní logiku
s ohledem na automobilovou dopravu při příjezdu do Maršovic i následné cestě do okolních sídel při sjezdu z dálnice D3.
Součástí tohoto prostoru by mohla být i malá čerpací stanice pohonných hmot pro osobní automobily.
Ideální by bylo, aby v některých obcích byl umístěn obchod s potravinami, ale malý počet obyvatel sídel
tomu nedává příliš reálnosti, aby sortiment potravin byl rozmanitější a potraviny byly stále čerstvé.
Veřejné stravování (restaurace, vinárny, kavárny) jsou zastoupeny v řešeném území několika zařízeními,
například v Maršovicích a Mstěticích, v Dlouhé Lhotě. V Maršovicích (restaurace Na Radnici, Maršovice 58, kapacita 40
osob, salonek 80 osob) je umístěna vhodně na náměstí, ve Mstěticích („U Cigiho“) je restaurace umístěna vhodně
u sportovní plochy, hostinec v Dlouhé Lhotě je situován v centru obce. Nové restaurace územní plán umožňuje situovat
regulativy zejména v plochách „Plochy smíšené obytné - venkovské“.
Další obchodní plochy, nevýrobní i výrobní služby mohou být součástí ploch SV, OK, VN, VZ.
E.8.
KONCEPCE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Koncepce životního prostředí vychází z potřeby uchovat kvalitu životního prostředí a zajistit zlepšení stavu
v případech, když je jakýmkoliv způsobem narušena. Kvalitu životního prostředí je možno (z hlediska možností profese
územního plánování) v řešeném území zajistit a zlepšovat zejména:
- vhodným situováním, rozmístěním a rozsahem různých druhů ploch s rozdílným způsobem využití v řešeném území, a
tím ovlivnit zátěže řešeného území, vyvolané lidskou činností. Úlohu v tom hraje například rozsah ploch pro bydlení a
výroby, způsobující druhotné zátěže území (ovlivnění čistoty vody, ovzduší apod.), zejména při absenci technického a
občanského vybavení
- omezením záborů nových ploch krajiny k nové zástavbě
- přestavbou a lepším využitím stávajících zastavěných ploch v sídlech
- snížením dopravních pohybů a vzdáleností mezi bytovými funkcemi a nebytovými funkcemi, zejména mezi bydlením a
pracovními místy, a tím snížit negativní vliv hluku a škodlivin v ovzduší,
- vhodným návrhem koncepce automobilové dopravy s cílem odvést průjezdnou automobilovou dopravu z dosahu
hygienicky chráněných funkcí, nebo negativní vlivy této dopravy co nejvíce eliminovat,
- vhodným návrhem technického vybavení zajišťujícím kvalitní čištění odpadních vod, návrhem vytápění zdroji šetrnými
k životnímu prostředí (ovzduší),
- vhodnou ochranou zeleně a návrhy jejího rozšíření, minimálními zábory zemědělského půdního fondu.
Z těchto principů vychází návrh územního plánu.
Plochy pro bydlení mají povoleny takové funkce, které bydlení nemohou negativně ovlivnit. U ploch
smíšených se předpokládá různý podíl nebytové funkce, ale současně takové vyžití, které případné kvalitní bydlení
umožní. V zastavěném území, ale i v plochách lokalit potvrzených nebo nově navrhovaných k zástavbě, je navrženo
situovat plochy veřejných prostranství obsahující zeleň, nebo plochy parkové zeleně, a to i v případech, že se jedná o
zástavbu izolovanými rodinnými domy. Rozsah ploch zeleně, případně i veřejné zeleně, je předepsán ve výrokové části.
Plochy s rozdílným způsobem využití, které by mohly být rizikové pro stav životního prostředí, a negativně
ovlivňovat okolí, jsou funkčním uspořádáním ploch a jejich regulativy vyloučeny, v území nejsou předpoklady k situování
průmyslu, nebo provozů s negativním dopadem za hranice areálu určeného pro výrobu, a to včetně vlivu nákladové
Stránka 115
dopravy. Přestože jsou lokalizovány výrobní plochy zemědělství prostorově mimo sídla (na jejich okraji), je předepsáno,
že mohou být umístěny takové funkce, které nemají vliv na čistotu ovzduší.
Na stav životního prostředí má vliv i množství zachované, doplněné a navržené zeleně v řešeném území, a to
nejen v zastavěném území, ale i v území nezastavěném. Z tohoto pohledu například sice nedochází k nárůstu ploch
lesních kultur (pozemků určených pro funkci lesa), ale ani k jejich snížení. Zvyšuje se podíl krajinné zeleně v souvislosti
s kompletním návrhem územního systému ekologické stability, a zeleně doprovodné podél vodotečí, cest a komunikací.
Zvyšuje se podíl krajinné zeleně a veřejných rekreačních ploch zeleně, navrhují se parkové úpravy veřejných prostranství
sídel. Navrhuje se rekultivace ploch zasažených dřívějším situováním výrobních zařízení a ploch, jejichž situování
v kontextu s vývojem je dnes nežádoucí nebo je třeba modernizovat (zemědělská výroba).
Je navržena stabilizace prvků ÚSES. Parametry prvků ÚSES odpovídají metodice MMR a MŽP a požadavkům
obsaženým v ZÚR StčK.
Na stav a kvalitu životního prostředí má nemalý vliv i estetický vjem sídel, ať již se jedná o kvalitní hmotové,
výškové, architektonické a barevné ztvárnění celků či jednotlivých trvalých staveb a odstranění vzhledově i stavebně
nevyhovujících objektů, kvalitní vzhled a vjem parteru v sídlech, sadové úpravy, uklizenost (a to nejen na veřejně
frekventovaných plochách, ale i uvnitř majetkově vyhrazených pozemků a areálů, zejména pokud jsou dvory a zahrady
viditelné z veřejných prostor), odstranění otevřených skladovacích ploch a skládek, reklamních tabulí, apod. Pokud je
tento stav možno ovlivnit regulativy územního plánování, je tak učiněno.
Jako významný problém byl v území zjištěn požadavek některých vlastníků na situování staveb zemědělské
(živočišné) výroby na pozemcích, které zájemci o takovou výstavbu vlastní, často v návaznosti na stávající okraje
zástavby obcí, na náhorních, pohledově exponovaných, a z krajiny i v krajině daleko viditelných místech, přičemž
zástavba hal a zásobníků by vytvářela nežádoucí dominanty v rozporu s krajinným rázem a vzhledem sídel, kde stavbou
největších hmot byly stodoly statků a usedlostí. V návaznosti na hodnocení zásahu vzhledu do krajiny je nutno zvažovat i
kapacity chovů v těsné blízkosti obydlených území, četnost průjezdů nákladové dopravy takovým územím, hygienické
dopady skladování živočišných odpadů a jejich likvidace (většinou rozvoz po přilehlých polích), vznik zápachu, potřeba
dostatečných a stálých zdrojů pitné vody, apod. V území je třeba sledovat zakládání menších chovů dobytka v bývalých
statcích nebo dříve založených areálech, ale i v nových objektech, ale tak, aby životní prostředí a život obyvatel touto
zemědělskou činností, která je jednou z nejvýznamnějších ekonomických činností v řešeném území, neutrpěl.
V řešeném území je evidována stará ekologická zátěž – kontaminovaná plocha opuštěné skládky TKO
jihovýchodně od Maršovic, 9197001 Dušetiny.
E.8.1. MORFOLOGIE TERÉNU, GEOLOGIE, RADON
Morfologicky se jedná o území pahorkatiny se středně zvlněným reliéfem, který se od severozápadu k jihu
mění na mírně zvlněný převážně v plynulých měkkých tvarech, uprostřed území a na východě historicky tvarovaný též
erozivní činností vodních toků (Maršovický potok a Janovický potok). Správní území patří konkrétně do celku Benešovské
pahorkatiny, která je součástí Středočeské pahorkatiny, a která podélnou osou vyplňuje prostor mezi Benešovem a
Sedlčany, v řešeném území posléze na jihovýchodě přechází přes morfologicky o něco málo klidnější terén v pahorkatinu
Vlašimskou. Benešovská pahorkatina je tvořena prvohorními vyvřelinami (paleozoikum – karbon, perm), převážně
granodiority středočeského plutonu; dle mapy České geologické služby se v řešeném území jedná zejména o granit až
granodiorit maršovického typu (ID 1753), v menší míře vystřídaný granodioritem, tonalitem a křemenným dioritem
sázavského typu (ID 1783); tyto horniny skalního podloží jižně od hranic řešeného území vystřídá granit až granodiorit
sedlčanského typu (ID 1755). Toky vodotečí doprovázejí obvykle kvartérní sedimenty písčitohlinité až hlinitopísčité (ID
12), či hlinitokamenité (ID: 13), mnohde v širokých pásech.
Uvedené horniny skalního podloží často vystupují na povrch mělkým pokryvem hlinitých až hlinitopísčitých
půd. V severovýchodní části jsou to asociace hnědozemí, v jihozápadní části pak asociace hnědých půd. Půdní typy se
vyskytují jak v přírodním, tak převážně v zemědělsky zúrodněném stavu.
Základové podmínky jsou s výjimkou zmíněných nejnižších poloh potočních niv dobré.
Území nemá významnější zásoby nerostných surovin, s výjimkou dříve evidované zásoby cihlářských hlín
nedaleko Bezejovic (dnes již v mapové aplikaci České geologické vrstvy není obsaženo), s těžbou se nepočítá, a územní
plán Maršovic ji nepředpokládal, ani nepředpokládá. V prostoru kolem Vápenky východně od Bezejovic je evidováno
pod číslem ID ÚM: 5441 opuštěné úložné místo lom Bezejovice – těžená surovina vápenec.
Dle mapové aplikace České geologické služby – orientační mapy radonového indexu podloží se nachází
většina území v prostoru o převážně vysokém radonovém riziku. Jedná se o plochu podélnou osou převážně probíhající
ve směru jihozápad – severovýchod, a kopírující průběh Benešovské pahorkatiny. Výjimku v řešeném území tvoří prostor
o středním radonovém riziku kolem obce Strnadice, kde končí výběžek směřující sem od západu. Výměrou drobné a
Stránka 116
nepodstatné lokality o nízkém radonovém riziku jsou v řešeném území ojedinělé a nevyskytují se v místech zástavby ani
v jejím okolí.
Veškeré obytné stavby musí mít proveden radonový průzkum na ověření přítomnosti půdního radonu v podloží
a podle zjištěného stupně musí být navržena a provedena stavba tak, aby bylo vnikání radonu do objektu zabráněno.
E.8.2. OCHRANA PŘÍRODY
V území se nenacházejí lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, řešené území není
chráněno jako přírodní park. V řešeném území se rovněž nevyskytují zvláště chráněná území v kategorii přírodní
rezervace a přírodní památka ani jejich ochranná pásma. V území nejsou evidovány významné krajinné prvky. V území je
evidován jeden památný strom – lípa malolistá (Tilia cordata) u kostela v Maršovicích.
OCHRANA LESA
Ochrana pozemků určených pro funkci lesa je stanovena dle § 14 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů v platném znění (lesní zákon):
Zpracovatelé nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se
přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování
lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější.
Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů (stavební zákon) zájmů chráněných lesním zákonem, rozhodne
stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj
souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.
E.8.3. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)
Řešené území je možno charakterizovat značnými a rozsáhlými krajinářskými hodnotami a kvalitou přírodního
prostředí s většími i menšími plochami lesních porostů i polností v mírně členitém terénu. Neporušená krajina a
urbanisticky ucelený koncept sídel v krajině je poněkud pohledově znehodnocen poněkud roztříštěnou rozptýlenou
zástavbou situovanou mimo obvod sídel, zejména v oblasti Mstětice – Řehovice, a též pásovým osídlením kolem
komunikace v oblasti Libeč – Zahrádka.
Jednou z nejcennějších oblastí řešeného území je pás podél Janovického potoka, kterým je veden cca ve směru
jih – sever regionální biokoridor s regionálními biocentry. Regionální biokoridor vstupuje do Středočeského kraje
v oblasti Vlašimské pahorkatiny u Střezimíře z přírodního parku Jistebnická vrchovina v blízkosti měst Sudoměřice u
Tábora a Tábor. Regionální územní systém ekologické stability prochází kolem sídla Vrchotovy Janovice, kde se nachází
regionální biocentrum 838 Zrcadlo, od kterého pokračuje směrem severním regionální koridor RK 295 Vápenka –
Zrcadlo již územím k regionálnímu centru 1379 Vápenka, a odtud regionálním biokoridorem RK 1219 Vápenka – Hamry
k RC 1382 Hamry severně od hranic řešeného území, a dále pokračuje k Týnci nad Sázavou k nadregionálnímu
biokoridoru K61. Regionální ÚSES je v řešeném území převážně funkční, v některých případech, tam, kde je třeba rozšířit
jeho parametry, je veden v kategorii navrhovaný (k založení), Tato hlavní osa územím tvořená regionálním biokoridorem
k sobě váže v řešeném území lokální biokoridory, vedoucí k tomuto regionálnímu prvku od západu. Jedná se postupně
ve směru od jihu k severu o tyto lokální biokoridory a lokální biocentra:
- Lokální biokoridor podél Maršovického potoka, který v prostoru jižně od jeho prameniště do řešeného území vchází
z prostoru Šebáňovic. Blízko hranic řešeného území (uvnitř řešeného území) nadchází biokoridor v návrhu dálnici D3
tzv. ekoduktem (biokoridorem vedeným na mostním objektu). Větev funkčního lokálního biokoridoru směřující od
Strnadic do Maršovic přijímá z levé strany funkční větev lokálního biokoridoru doprovázející levostranný přítok
Maršovického potoka, a končí u rybníka Musík v Maršovicích. Maršovicemi není reálné biokoridorem projít, a proto je
navrženo pokračování lokálního biokoridoru navrženým jižním obchvatem Maršovic, posléze kolem pravobřežního
přítoku Maršovického potoka až k místu východně od Maršovic, kde se tato drobná vodoteč vlévá do Maršovického
potoka; podél něj pak biokoridor pokračuje k Libči. V Libči lokální biokoridor ústí do výše zmíněného biokoridoru
regionálního.
- Do biokoridoru vedeného podél Maršovického potoka ústí ještě před jeho zaústěním do regionálního koridoru větev
lokálního biokoridoru vstupující do řešeného území ze západu, která se větví, jeho severní větev prochází mezi
Mstěticemi a Řehovicemi, a poté doprovází Zderadický potok do Zderadic. Jeho funkční větev končí před obcí
Zderadice, kterými opět nemůže procházet s ohledem na šíři a charakter prostoru, a proto Zderadice obchází jižně
částí dnes neexistující, která je navržena k založení. Další odnože tohoto biokoridoru obcházejí Řehovice i Tikovice, aby
se poté zaústily do výše popsaných biokoridorů.
Stránka 117
- Kolem sídla Zaječí prochází další větev lokálního biokoridoru, která směřuje do Zderadic, a zde jednak navazuje na
biokoridor směřující na Libeč, jednak na větev směřující od Zderadic na severovýchod, podchází propustkem
navrhované těleso dálnice, a ústí do regionálního biocentra RC 1379 Vápenka.
Lokální biokoridory obsahují v předepsaných vzdálenostech a plošných výměrách lokální biocentra.
Prvky územního systému ekologické stability jsou převážně funkční, v některých případech ale musí být
doplněny dosud neexistujícími částmi stanovenými k založení, nebo částmi stávající prvky rozšiřujícími do rozměrů
stanovených metodickými pokyny. Územní systém ekologické stability pokrývá řešené území rozvětvenou, navzájem se
propojující sítí lokálních koridorů a center, které ústí do regionálního ÚSES procházejícího po východním okraji řešeného
území. Systém ÚSES je čitelný a srozumitelný na výkresu koncepce uspořádání krajiny, ÚSES.
ZÚR StčK stanovují respektovat výše uvedené plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na
regionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability území. Stavby dopravní a
technické infrastruktury stanovují připouštět pouze v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému
snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině. ZÚR stanovují úkol zpřesnit v územních
plánech vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES a požadavky
specifických oborových dokumentací tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost.
Územní plán upřesnil vedení hranic regionálních i lokálních prvků ÚSES z ÚAP ORP tak, aby pokud možno
procházely po hranicích pozemků mapy katastru nemovitostí a stanovil omezující podmínky pro stavební činnost
v tomto území.
Při návrhu prvků lokálního (místního) významu územního systému ekologické stability byly sledovány a
dodržovány tyto parametry dané metodikou navrhování ÚSES: maximální délka místního biokoridoru 2000 m, minimální
2
šířka místního biokoridoru 15 m, minimální výměra místního biocentra 30 000 m (3 ha), pokud v něm bude pravé lesní
prostředí o výměře min. 1 ha (tzv. jádro) s pásem kolem jádra (ekotonem) o šíři min. 40 m.
Prvky ÚSES byly vedeny po hranicích parcel, případně po hranicích ploch s rozdílným způsobem využití,
pokud hranice parcel nebyly v potřebné blízkosti. Bylo zkontrolováno dodržení minimální rozlohy u biocenter a
minimální šíře u biokoridorů. Byla zkontrolována návaznost prvků ÚSES na okolní územní plány, pokud existují, jsou
platné a pro stanovení návaznosti ÚSES použitelné.
Územní systém ekologické stability obsahuje dále interakční prvky vytypované stávající rozptýlené a liniové
či doprovodné zeleně významné v krajině jako úkryty živočichů, krajinotvorné prvky i prvky proti větrné a vodní erozi.
Plošná lesní nebo krajinná nelesní zeleň samostatná v krajině či navazující na rozsáhlejší plochy dřevinných porostů
nebyla do této kategorie zanesena, byť je nositelem stejných či obdobných funkcí a hodnot.
V území nebyl dosud zpracován a projednán plán kompletních pozemkových úprav – a není k dispozici mapa
plánu společných zařízení, která by mj. prvky ÚSES konkretizovala do mapy KN. Katastrální mapy obsahují mnohdy
kresbu hranic budov, komunikací i zeleně odlišnou od skutečného stavu, neobsahují vymezení vodotečí, skutečného
průběhu cest, apod. Kresba nového územního plánu správního území Maršovic vychází ze zjištěných skutečností a
dostupných materiálů, nikoliv z geodeticky zaměřených a přesně vymezených hranic.
E.8.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ZVLÁŠTNÍ - NATURA 2000 – EVL
Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které
jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné, či omezené svým výskytem jen na určitou oblast
(endemické).
V řešeném území ani v jeho blízkém okolí se žádné evropsky významné lokality (EVL), respektive ptačí
oblasti (PO) nenacházejí. Nejbližší území soustavy Natura 2000 – EVL CZ0213047 Minartice, s předmětem ochrany
evropsky významným druhem kuňkou ohnivou (Bombina bombina), je vzdáleno vzdušnou čarou od jižní hranice
řešeného území v nejbližších bodech cca 3,3 km jihozápadním směrem.
E.8.5. KRAJINA, KRAJINNÝ RÁZ, PROSTUPNOST KRAJINY
Z hlediska krajinných hodnot je řešené území možno hodnotit jako území venkovské s malebnou krajinou,
s rozsáhlými lesními porosty, s obdělávanými polnostmi, případně s lučními porosty a pastvinami, s rozvětveným
systémem vodních toků a množstvím vodních nádrží přirozených i umělých. Územím protékají vodoteče (potoky), které
jsou vesměs doprovázeny pásy vyšší doprovodné liniové pobřežní zeleně. Lesní porosty zůstaly převážně v místech
členité morfologie s terénními útvary, louky a polnosti jsou situovány většinou ve zvlněných nebo rovinných polohách.
Stáří lesních porostů je s ohledem na hospodaření v lesích proměnlivé. Plochy polností jsou v řešeném území mnohde
rozsáhlé bez členících ploch zeleně, jen v menší míře jsou v nich obsaženy plochy s mezemi, remízky, či prvky členícími je
a vytvářejícími drobnější měřítko krajiny. Drobnější měřítko obstarává však rozvlněný terén, zalesněné pozemky a četné
Stránka 118
vodoteče, které doprovází břehová zeleň, a tím je rozlehlost polí méně výrazná a krajina je malebnější a členitější.
Z hlediska krajinného rázu se jedná o typ B - krajina s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem
(„harmonická“): masový výskyt přírodních a agrárních prvků, plošně omezený výskyt sídelních prvků a ojedinělý výskyt
industriálních prvků (cca 60 % rozlohy ČR). Obecně se jedná o zachování přírodních a krajinných estetických hodnot a
zachování harmonického měřítka krajiny při její zástavbě a využívání. Krajinnými prvky vyžadujícími z tohoto aspektu
respekt a ochranu jsou dominantní přírodní prvky a přírodní terénní dominanty, zejména lesní masívy a stráně s lučními
porosty spolu s lesní hmotou tvoří pohledově významné prostředí, které je z pohledu ochrany krajinného rázu
nezastavitelné rozptýlenou zástavbou. Dalšími prvky vyžadujícími respektování jsou vodní plochy a toky, tvořící spolu
s doprovodnou zelení v krajině pohledově a esteticky významné prvky. Pro vnímání krajiny a její estetiky je v řešeném
území řada existujících rozhledových míst. Závadu krajinného rázu (estetiky krajiny) tvoří zejména novodobé zemědělské
haly situované nevhodně do míst mimo údolní polohu. Za negativní jev lze posuzovat také větší rozptýlenost staveb
v krajině mimo půdorysně kompaktní tvar vlastního sídla.
Současný stav prostupnosti krajiny řešeného území je příznivý. Existuje zde množství komunikací, polních a
lesních a pěšin a neexistují zde významné liniové bariéry a oplocená území. V současném stavu využití území nejsou
prostory, kde by neprostupnost krajiny byla významněji závadná.
Zajištění prostupnosti krajiny je řešeno prostřednictvím vymezených ploch dopravní infrastruktury. Pro
zlepšení prostupnosti krajiny je přípustné vytváření nových účelových komunikací ve všech typech ploch s rozdílným
způsobem využití, a to pokud nedojde k negativnímu ovlivnění hlavního způsobu využití dotčené plochy s rozdílným
způsobem využití nebo k negativnímu ovlivnění zájmů ochrany přírody a krajiny. Potřebu zachování, případně zlepšení
propustnosti území je nutné zohlednit při konkrétních technických řešeních staveb dopravní infrastruktury.
Významnou bariérou v krajině, která bude znamenat snížení prostupnosti, bude dálnice D3, i přes některé
prvky, kterými by měla propustnost v některých místech zajištěna (mosty, propustky), a to nejen pro člověka, ale i pro
živočichy. Z důvodu bezpečnosti silničního provozu se předpokládá kolem dálnice oplocení, které bariérový efekt nad
prvky násypů a výkopů a nemožnost překonání pro pěší ještě posílí. Návrh dokumentace k územnímu rozhodnutí neřešil
přerušení komunikací a cest zajišťujících dnes přístupnost polností, a přerušení turistických a cyklistických tras. Územní
plán tyto přeložky obsahuje, a měly by být i součástí DÚR.
E.8.6. KLIMA A OVZDUŠÍ
Meteorologické a klimatické poměry jsou pro život člověka v řešeném území příznivé.
Území se povětšině nachází v pátém klimatickém regionu (symbol MT 2), který zahrnuje v Čechách západní,
jižní a východní část Plzeňské pahorkatiny, severní a východní část České křídové tabule, značnou část Středočeské
pahorkatiny, Chebskou, Sokolovskou a Budějovickou pánev, na Moravě pak jihovýchodní část Českomoravské vrchoviny,
vyšší polohy Boskovické brázdy a pahorkatiny Opavsko-Hlučínské. Charakterizován je jako mírně teplý, mírně vlhký,
O
s průměrnou roční teplotou 7 – 8 C, s průměrným úhrnem srážek 550 – 600 (700) mm. Převažující směry větrů jsou JZ,
Z, SZ, SV.
Charakter klimatických poměrů v řešeném území může být lokálně v některých částech ovlivněn lesními
porosty a jeho vyvýšenou zvlněnou polohou.
Celé území se nachází z globálního pohledu znečištění ovzduší ve velmi příznivém prostředí. Zmínit lze pouze
polétavý prach, plynné škodliviny jsou zanedbatelné. V řešeném území ani v jeho okolí se nevyskytují významnější zdroje
znečištění. Znečištění ovzduší je vyšší pouze lokálně kolem některých větších sídel, kdy tuhá paliva jsou stále ještě zcela
převažujícím topným médiem, a více než 90 % zástavby stále užívá hnědé uhlí v kombinaci s dřevem, spalované navíc
často v zastaralých topeništích. Způsob vytápění územní plánování neovlivní, situaci by spíše mohla řešit cenová politika
zvýhodňující vybraná topná média nezatěžující životní prostředí, a souběžná sankční opatření.
Území má relativně dobré rozptylové podmínky vzhledem k dobrému provětrávání a relativně malé četnosti
bezvětří a inverzních stavů. Pro lokalitu Benešovska byla dohledána větrná růžice, která má platnost i pro řešené území,
byla zpracována Českým hydrometeorologickým ústavem v Praze Komořanech a je platná ve výšce 10 m nad zemí;
četnosti jednotlivých směrů větru (směr odkud vítr vane) jsou uvedeny v %.
celková růžice
m/s
S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
CALM
součet
1,7
5,40
2,90
4,01
5,59
3,59
6,30
9,30
7,60
17,00
61,69
5,0
2,50
1,90
1,80
3,60
2,01
6,00
7,60
5,90
31,31
Stránka 119
11.0
0,10
0,20
0,20
0,80
0,40
1,70
2,10
1,50
součet
8,00
5,00
6,01
9,99
6,00
14,00
19,00
15,00
07,00
17,00
100,00
Z tabulek odborného odhadu větrné růžice vyplývá, že výskyt slabých větrů do rychlosti 2 m/s, a tudíž
zhoršených rozptylových podmínek lze očekávat s četností 61,69 %, což představuje 225,2 dny za rok. Četnost velmi
stabilní a stabilní mezní vrstvy je odhadnuta na 30,81 %, tj. 112,5 dnů za rok. Dále lze očekávat, že asi 80 % těchto
případů se vyskytuje v zimních měsících.
Pro případ poměrně čistého ovzduší, kdy současný stav kvality ovzduší v sídlech zhoršují lokální zdroje
vytápění, zejména u rodinných domů, to neznamená větší problémy, za předpokladu orientace vytápění obytných
budov na jiné ekologické zdroje vytápění nebo za předpokladu zlepšení kvality spalování. Čistota ovzduší bude ale
zhoršena kolem budoucí trasy dálnice D3; jednak se zvýší prašnost, jednak plynné složky z provozu spalovacích motorů
automobilové dopravy.
Zhoršenými rozptylovými podmínkami a zhoršením kvality ovzduší kolem dálnice D3 mohou být zasaženy
zejména sídla Maršovice a Strnadice. Dokumentace EIA k DÚR dálnice D3 by měla prokázat, že zhoršení kvality ovzduší
nepřekročí stanovené hygienické limitní hodnoty znečištění. Převažující západní, severozápadní a jihozápadní proudění
(celkem 48 % četnosti) bude vzduch znečištěný emisemi z provozu na D3 nebo koncentrovaně znečištěný z doby
bezvětří nebo z doby slabého větru (doba zhoršených rozptylových podmínek) bohužel odnášet směrem do Maršovic.
Směrem k sídlu Strnadice bude situace s ohledem na převládající proudění větru, rozptyl a množství škodlivin v ovzduší
o něco příznivější. Maršovice budou však uvnitř zástavby v údolní méně provětrávané poloze zasaženy emisemi
z automobilové dopravy projíždějící tímto sídlem (nejen k mimoúrovňové křižovatce).
Studie znečištění ovzduší a studie zatížení hlukem jsou obsaženy v dokumentaci EIA k dálnici D3. Vycházejí
z předpokládaných zátěží v roce 2030 na dálnici D3 a komunikacích řešeného území (jsou uvedeny v kapitole E.5.1.,
Intenzity automobilové dopravy tohoto Odůvodnění). Jak bylo v kapitole o dopravě již konstatováno, do roku 2030 je
ještě poměrně dlouhá doba, a hypotetické zatížení komunikací automobilovou dopravou může být jiných hodnot, které
jsou odhadovány ve výpočtu zátěží, bohužel reálně i větších, než je předpokládáno v dokumentaci EIA. Již dnes se
u některých komunikací předpokládané zátěže v dokumentaci EIA jeví jako zcela podhodnocené, zvláště když bude
zohledněno rozsáhlé území za hranicemi správního území Maršovice, ze kterého bude doprava směřovat právě
k mimoúrovňové křižovatce Maršovice.
E.8.7. ZATÍŽENÍ HLUKEM
Na podkladě výše uvedených výpočtových předpokládaných intenzit automobilové dopravy po vybudování
D3 byla vyhotovena hluková studie, která je rovněž obsažena v dokumentaci EIA, a která stanovila zasažení území
hlukem z provozu dálnice. Ze situací je patrné, že hlukovou zátěží budou zasažena v řešeném území (jmenovaná od
severu na jih) sídla Zaječí, Dlouhá Lhota, Zderadice, Maršovice, Strnadice. Sice je dokumentováno, že by u těchto sídel
nemělo dojít k překročení maximálních přípustných hladin hluku, avšak k zasažení hlukem tak jako tak dojde, a v jaké
míře, nelze v současnosti s jistotou stanovit, protože výpočty hlukových hladin vycházejí z předpokladů dopravních
pohybů v roce 2030, které mohou být podhodnoceny. Kromě toho bude docházet k zatížení hlukem u jader obcí,
kterými procházejí komunikace III. třídy dopravující vozidla k MÚK Maršovice. V součtu by nejhorší situace měla nastat
v Maršovicích, kde se bude sčítat hluk z dopravy na D3 a hluk z dopravy na komunikacích, které se v Maršovicích kříží a
pokračují k D3. V celkovém dopadu to zhorší pohodu bydlení v Maršovicích, vyvolá nepříliš vítaný zájem o novou
výstavbu v územích poněkud odlehlých od MÚK (výhoda ticha a přírody snadno a rychle dosažené z D3 a sjezdem z ní na
MÚK Maršovice), výhodou pro obyvatele správního území městyse Maršovice bude jen snadnější a kratší dostupnost
Stránka 120
hlavního města Prahy.
Maximální přípustné hodnoty hluku ze silniční dopravy stanoví zejména Zákon č. 471/2005 Sb., úplné znění
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších
změn, a Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. ze dne 24. srpna 2011 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Základní limitní hodnoty jsou tyto:
Hygienické limity ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, hluku z dopravy na silnicích III. třídy a místních
komunikacích III. třídy a dráhách., jsou rovny:
pro denní dobu od 6°° do 22° (16 hodin denní doby)
LAeq,T = 55 dB
pro noční dobu od 22°° do 6°° (8 hodin noční doby)
LAeq,T = 45 dB
Hygienické limity ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, hluku z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy
a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z
dopravy na ostatních pozemních komunikacích, jsou rovny:
)
pro denní dobu od 6°° do 22° (16 hodin denní doby)
LAeq,T = 60 / 70* dB
)
pro noční dobu od 22°° do 6°° (8 hodin noční doby)
LAeq,T = 50 / 60* dB
)
* uveden hygienický limit hluku pro tzv. „starou hlukovou zátěž“. Starou hlukovou zátěží se rozumí hluk
v chráněném venkovním prostoru a chráněných venkovních prostorech staveb, který vznikl před 1. lednem 2001 a je
působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách.
Podle Nařízení vlády 272/2011 Sb. se korekce + 10 dB použije v případě staré hlukové zátěže z dopravy na
pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 2) a 1) nařízení vlády. Tato
korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah
nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém
nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním
prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při
umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě
výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných
nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí.
Údajů o předpokládaném hluku z provozu na dálnici z hlukové studie obsažené v dokumentaci EIA pro
dálnici D3 bylo použito při stanovování ploch s rozdílným způsobem využití v návrhu územního plánu.
Územní plán stanovuje podmínky, aby nová zástavba nebyla realizována v místech předpokládaného
překročení limitních hodnot stanovených platnými hygienickými předpisy. Stavební opatření proti šíření hluku (zdi, valy)
se nenavrhují a územní plán je v řešeném území nepřipouští. Ochrana proti hluku z provozu na dálnici D3 musí být
zajištěna modelací terénu, a to navíc v krajině tak, aby tato modelace nebyla provedena v nepřirozených geometricky
nesourodých tvarech cizích okolní krajině.
E.8.8. ODPADY
V řešeném území je dosud evidována stará ekologická zátěž – kontaminovaná plocha opuštěné skládky TKO
jihovýchodně od Maršovic, 9197001 Dušetiny, u které však již proběhla rekultivace (výsadba dřevin).
Území zástavby sídel i jejich okolí je nutno hodnotit jako obvykle poznamenané lidskou činností a chováním,
kde drobné skládky odpadků, odpadů, stavební suti či různých navážek zemin a dalších materiálů a odhozených různých
předmětů jsou běžnou realitou. Lepší z hlediska volně skladovaných materiálů to není ani na soukromých pozemcích,
kde se vyskytují skládky různých materiálů včetně stavebních, případně i otopu. Tomu stavu však nelze regulativy
územního plánu účinně bránit.
Likvidace tuhých komunálních odpadů: v řešeném území není situována skládka TKO. Veškeré tuhé komunální
odpady jsou odváženy k likvidaci na skládky mimo řešené území. Domovní odpad je shromažďován v nádobách pro
směsný odpad, případně již v nádobách na tříděný odpad.
Zřízení vlastní skládky nebo vlastního sběrného dvora se neuvažuje a není navrhováno. Třídění odpadu bude
dáno zákonnými ustanoveními.
E.8.9. OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN
Ve správním území městyse Maršovice se nenacházejí dle portálu České geologické služby žádné plochy
sledované z hlediska limitů a evidence nerostných surovin (výhradní ložiska, chráněná ložisková území, dobývací
prostory, apod.).
Stránka 121
Ve správním území městyse Maršovice se nenacházejí dle České geologické služby žádné bodové či plošné
sesuvy, či bodové nebo plošné svahové nestability, či náchylnosti ke svahovým nestabilitám. Nevyskytují se zde
poddolovaná území.
F.
VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
K návrhu Zadání územního plánu obce Maršovice vydal věcně a místně příslušný Krajský úřad Středočeského
kraje dne 11. 12. 2013 pod č. j. 165588/2013/KUSK, pod spisovou značkou SZ_165588/2013/KUSK, souhrnné vyjádření,
ve kterém neuložil zpracovat vyhodnocení vlivů územního plánu obce Maršovice na životní prostředí (tzv. SEA), a to za
předpokladu, že v případě zařazení ploch z platné územně plánovací dokumentace, které byly součástí procesu
posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), budou do nové ÚPD převzaty a zapracovány podmínky pro tyto plochy ze
schválené ÚPD, a to v rozsahu odpovídajícímu platné legislativě. Jedná se o podmínky ke změně č. 4 ÚPSÚ Maršovice,
obsažené ve stanovisku SEA č. j. 188665/2010/KUSK ze dne 26. 11. 2010.
V uvedeném stanovisku byly obsaženy tyto podmínky:
Pro lokality Z 4-4 a Z 4-6: Lokalita Z 4-4 zasahuje malým rozsahem do zákonného VKP lesa a údolní niva
Zderadického potoka a lokálního biokoridoru. Lokalita Z 4-4 i Z 4-6 je potenciálně cenná z hlediska výskytu zvláště
chráněných druhů (zejména obojživelníků a plazů). Ve fázi přípravy výstavby je tedy nutné provést podrobnější
biologický průzkum obou lokalit, zajistit, aby nedošlo k negativnímu zásahu do biotopů, případně zajistit příslušná
opatření k eliminaci škodlivého vlivu na zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin, případně požádat příslušný orgán
ochrany přírody o výjimku ze zákazu u zvláště chráněných druhů. Změnu Z 4-6 ponechat jako územní rezervu nebo
využití plochy podmínit realizací dálnice D3. Pak bude přeložka sloužit jako opatření na snížení dopravních intenzit v obci
Mstětice, protože je navrhována v souvislosti s plánovanou D3, která do území vnese vyšší dopravní zatížení.
Změna Z 4-4 obsahovala změnu plochy vymezené platným ÚPSÚ pro výrobní území nespecifikovaná (bývalá
odchovna prasat) na plochu funkce smíšené území venkovské zástavby, dále změnu trasy místní komunikace a rozšíření
zastavitelné plochy smíšeného území venkovské zástavby a plochy sady a zahrady. Současně obsahovala zrušení návrhu
přeložky silnice III/11447.
Návrh nového územního plánu vyhodnotil část změny, týkající se přeložky místní komunikace, a rozšíření
zastavitelné plochy smíšeného území venkovské zástavby za nevhodné, nepotřebné a nežádoucí z hlediska
urbanistického, dopravního, i z hlediska životního prostředí a zásahu do něj. V návrhu územního plánu je obsažena a
akceptována část jmenované změny na území smíšené na č. parc. 91, 686/3 a 686/2, k. ú. Zderadice, která je již
přístupná z veřejné komunikace, proto se další připojení nenavrhuje. Propojení další komunikací není potřeba a není
žádoucí, a není proto v návrhu územního plánu obsaženo a potvrzeno, naopak je potvrzen místní systém ekologické
stability (lokální biokoridor a lokální centrum). V daném případě není návrhem nového územního plánu zasahováno do
zákonného VKP údolní niva Zderadického potoka a lokálního biokoridoru. Část změny, týkající se přeložky silnice
III/11447, respektive změna Z 4-6, je v návrhu nového územního plánu trasologicky akceptována, přeložka je obsažena
v návrhu územního plánu ve formě územní rezervy, jak je ve stanovisku KÚ StčK požadováno (po prověření jejího
podélného spádu a potřebnosti), tedy situována návrhem nového územního plánu v jiném území, než tomu bylo
v územním plánu sídelního útvaru z roku 1998, přibližně v trase dané změnou 4-6). Vzhledem k tomu, že se jedná
o územní rezervu, není předmětem závazné části - projednávání. Změna územního plánu, kdy územní rezerva pro tuto
komunikaci bude nahrazena návrhem této komunikace, bude požadovat podrobnější ověření až po realizaci D3 a
případném zvýšení zátěží na stávající komunikaci III. třídy a po zjištění a vyhodnocení potřeby přeložky. Návrh nového
územního plánu omezil novou výstavbu v okolí stávající komunikace III/11447, připustil v jejím okolí smíšené území
(možnost situování nebytových prostor směrem ke komunikaci), a bude na zvážení, zda přeložku bude nutno ve výhledu
vůbec realizovat s ohledem na negativní dopad přeložky na krajinu, náklady výstavby a efekt (vyloučení průjezdu územím
o několika stavbách s možným smíšeným využitím).
Lokalita Z 4-5 a Z 4-7: zařadit do územního plánu se souhlasem orgánu ochrany přírody a vodoprávního úřadu.
Změna Z 4-5 (zástavba v logickém pásu zeleně pod hrází rybníka ve Mstěticích) byla hodnocena pořizovatelem
a zhotovitelem nového územního plánu jako nevhodná a nežádoucí, byla do návrhu územního plánu však převzata,
protože byla ve změnách č. 4 schválena a zastupitelstvo městyse na této změně při pořizování návrhu nového územního
plánu trvalo. Změna Z 4-7, byť rovněž schválena ve změnách č. 4, byla vyhodnocena v průběhu pořizování návrhu nového
územního plánu jako změna odporující základním urbanistickým principům a v rozporu se schváleným Zadáním
územního plánu (povolování samostatných izolovaných staveb v krajině), a nevhodná z důvodu zásahu do ÚSES a jeho
nevhodného tvarování. Do návrhu nového územního plánu nebyla převzata a potvrzena.
V lokalitě Z 4-13 respektovat stanovisko orgánu ochrany přírody.
Změna Z 4-13 byla při projednávání změn č. 4 ze seznamu vypuštěna.
Stránka 122
K lokalitě Z 4-10 a Z 4-11: požadavek prověření akustickou studií ve fázi projektové EIA nebo DÚR.
Požadavek akustické studie směřuje k přípravě realizace (DÚR). U změny Z 4-10 i Z 4-11 byly pořizovatelem i
zhotovitelem návrhu nového územního plánu vyhodnocena jako nevhodné zejména z hlediska negativního dopadu na
měřítko a charakter stávající zástavby, na krajinný ráz a životní prostředí. Bohužel v obou případech již byly v územích dle
změn realizovány stavby. Na akceptování těchto změn zastupitelstvo městyse Maršovice v průběhu pořizování návrhu
územního pláno trvalo. Požadavek akustické studie k plochám z hlediska zatížení okolního území automobilovou
dopravou je obsažen v regulativech návrhu nového územního plánu.
Lokalitu Z 4-14 vymezit jako územní rezervu nebo z návrhu vyřadit. Vymezení této lokality je v této fázi
bezpředmětné a vyhodnocením bylo prokázáno, že lokalita může mít v současné době potenciální negativní vlivy na
některé složky životného prostředí. Odkanalizování v lokalitě Z 4 – 14 by bylo možno dočasně řešit jímkami s vyvážením,
po realizaci ČOV by byly odpadní vody odváženy na ČOV, dešťové vody odváděny do dešťové kanalizace.
Lokalita Z-14, předpokládající vybudování ČSPH, vedená ve změně č. 4 jako územní rezerva, nebyla potvrzena,
a to z toho důvodu, že návrh D3 doznal změn, a navíc byla nalezena a navržena v novém územním plánu vhodnější
plocha pro ČSPH, která nebude vyžadovat rozšiřování do volné krajiny západně od D3.
Lokalitu Z 4-15 zapracovat jako podmíněně využitelnou vzhledem k plánované dálnici D3 ve stabilizované
poloze nebo ji vymezit jako územní rezervu. Jinak je nutné respektovat navržené specifické podmínky na obsah územní
studie pro změnu využití, a to zejména se zaměřením na prověření akustické zátěže po realizaci dálnice D3, také na
likvidaci dešťových vod a řešení z hlediska vlivu na krajinný ráz.
Lokalita 4-15 nebyla do změn č. 4 přijata.
Využití lokality Z 4-17 je podmíněno zpracováním územní studie, jejíž podmínkou je mj. řešení odvádění
dešťových vod. Odvádění splaškových vod je v případě této lokality řešitelné individuálními objekty (ČOV nebo jímkami
s vyvážením). Záměr navyšuje dopravní zatížení v obci Maršovice, proto je nutno v rámci přípravy zástavby (EIA, DÚR)
zpracovat akustickou studii z vyvolané dopravy vůči exponované obytné zástavbě v obci.
Jedná se o lokalitu rodinných domů Maršovice JIH, na kterou územní studie byla zpracována. Je navržena
gravitační splašková kanalizace, která v nejnižším místě bude čerpací stanicí přečerpána do gravitační kanalizace
městyse, navržené v rámci odkanalizování Maršovic do ČOV. Dešťové vody je předepsáno zadržovat na pozemcích RD
s následným vsakováním a využitím pro zálivku. Dešťové vody z pozemních komunikací jsou svedeny do doprovodných
zelených pásů, které v sobě mají navržený pás štěrku, zajišťující retenci, vsakování a současně zásobník vody pro rostliny
zeleného pásu. Zbytkovou vodu je navrženo svést na pole, případně dostávající vodní nádrže. Tento návrh odkanalizování
je v souladu s koncepcí návrhu nového územního plánu. Je předpoklad, že celá lokalita by měla být povolena na základě
územního rozhodnutí, které by mělo obsahovat podrobnější výpočty hospodaření s odpadními vodami dle konkrétního
návrhu. Požadavek akustické studie směřuje k přípravě realizace (DÚR).
K návrhu Zadání územního plánu obce Maršovice vydal věcně a místně příslušný Krajský úřad Středočeského
kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, dne 27. 11. 2013 pod č. j. 168313/2013/KUSK, pod spisovou značkou
SZ_168313/2013/KUSK/2, stanovisko orgánu ochrany přírody, ve kterém vyloučil významný vliv předložené koncepce na
příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti stanovené příslušnými
vládními nařízeními. Z uvedeného důvodu se nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivu územního plánu Maršovice na
území Natura 2000.
Krajský úřad Středočeského kraje výše uvedeným způsobem rozhodl, protože se v řešeném území nevyskytuje
zvláště chráněné území, ani území Natura 2000 (EVL, resp. PO) a zadání územního plánu nepožaduje vymezení nových
rozvojových ploch pro výrobu a průmysl ani jiných charakterem obdobných nebo rozsáhlých ploch, u kterých by se
předpokládaly významné střety v území z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví obyvatel.
G. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJ O BAREVNOSTI HLAVNÍHO VÝKRESU
značka
BV
RI
OV
OK
OS
ZP
název plochy
Plochy bydlení – individuální, v rodinných domech venkovského typu
Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci
Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura
Plochy občanského vybavení – komerční zařízení
Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení
Plochy veřejných prostranství – s převahou parkově upravených ploch
R/G/B
255/185/185
255/200/081
255/090/159
153/101/204
255/255/001
110/245/200
Stránka 123
SV
DS
TI
VN
VZ
VV
OP
ZS
LH
ZK
ZN
Plochy smíšené obytné – venkovské (smíšené malých sídel)
Plochy dopravní infrastruktury – silniční
Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě
Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, drobná a řemeslná výroba
Plochy výroby a skladování – zemědělské
Plochy vodní a vodohospodářské
Plochy zemědělské - orná půda
Plochy zemědělské - zahrady a sady
Plochy lesní – lesní hospodářství
Plochy smíšené nezastavěného území – zeleň krajinná převážně vysoká
Plochy smíšené nezastavěného území – zeleň krajinná převážně nízká, přírodní
louky a pastviny
H.
229/153/153
255/215/255
106/169/200
196/204/204
180/145/074
204/255/255
240/228/198
179/230/051
113/180/113
136/210/136
196/255/138
PŘIPOMÍNKY A NÁMITKY
Bude doplněno v průběhu projednávání návrhu územního plánu.
I.
ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI
Textová část odůvodnění obsahuje 79 stránek textu (textová část, strana 46 až 124), jednu tabulku a 7
výkresů (grafická část), z toho 2 informativní výkresy (č. 4.6 a 4.7) pouze v digitální podobě (na CD).
J. POUČENÍ
 Územní plán se vydává opatřením obecné povahy.
 O námitkách rozhoduje správní orgán, který vydává opatření obecné povahy.
 Opatření obecné povahy, které musí obsahovat rozhodnutí o námitkách v části odůvodnění, správní orgán oznámí
veřejnou vyhláškou.
 Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky.
 Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné
povahy vydal.
 Proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek.
 Povinnost, která je stanovena zákonem, a jejíž rozsah je v mezích zákona určen opatřením obecné povahy, lze
exekučně vymáhat jedině tehdy, jestliže bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo, a v němž
byla osoba, jež tuto povinnost má, jmenovitě uvedena.
 Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat rozklad.
 Změna nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách může být důvodem změny opatření obecné povahy.
 Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení
přezkumného řízení lze vydat do 3 let od účinnosti opatření. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode
dne jeho právní moci.
Stránka 124

1_a_3 TEXT+ODŮV. ÚP MARŠOVICE NÁVRH 23.11.2015

Transkript

Podobné dokumenty

Kokořínsko jsou hlavně pískovce

Zápis a schválená usnesení z VZ ze dne 29. 7. 2014

MěÚ Benešov - Obec Čakov

Možnosti využití konceptu sociálního zemědělství v politikách

Karlovarský kraj - Toužim, Bečov nad Teplou, Žlutice, Valeč

2015 - Městské muzeum v Čelákovicích

ostředecký zpravodaj

ZÚR StčK, textová část odůvodnění, příloha č.2 opatření

VELIKONOCE - Nové Hrady

Drenážní žebra