závěrečná zpráva 5.5. - Komplexní monitorovací systém přírodního

Komentáře

Transkript

závěrečná zpráva 5.5. - Komplexní monitorovací systém přírodního
Vytvoření komplexního monitorovacího systému
přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
Číslo projektu: CZ0138
„Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu“
Rak pruhovaný Orconectes limosus, samec (vlevo)
a samice s vajíčky (vpravo), ř. Prudník. Foto A. Šobáňová.
5.5 Monitoring raka pruhovaného
(Orconectes limosus) v řece Osoblaze
a jejích přítocích
Závěrečná zpráva
Zpracovatel: doc. RNDr. Zdeněk Ďuriš, CSc.
Termín: 14. 1. 2011
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
Obsah
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Úvod .......................................................................................................................................... 3
Název průzkumu ........................................................................................................................ 3
Cíl průzkumu ............................................................................................................................. 3
Použitá metodika ........................................................................................................................ 4
Výsledky.................................................................................................................................... 4
Návrhy a doporučení k managementu ......................................................................................... 6
Závěr.......................................................................................................................................... 8
Bibliografické údaje k zájmovému území ................................................................................... 9
Seznam použitých informačních zdrojů ...................................................................................... 9
Příloha.................................................................................................................................. 11
DATA NA CD
Závěrečná zpráva v elektronické podobě
Nálezová data projektu, export z aplikace NDOP (formát *.xls)
Fotodokumentace (formát *.jpg ) a popisy k fotodokumentaci (formát *.txt)
Mapové podklady (měřítko 1: 10 000, formát *.tif)
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5)
– závěrečná zpráva
2
EKOTOXA.s.r.o.
1
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
ÚVOD
Raci jsou společně s velkými druhy mlžů v podstatě jedinými zástupci větších forem
bezobratlých živočichů našich vod, ve kterých plní nezastupitelnou roli velkých mikro- (mlži)
a makrofágů (raci), a mimo to vystupují v roli cenných bioindikátorů kvality vody (Dyk,
1976; Sládeček a kol., 1981). K nejvýznamnějším druhům raků v povodí Odry patří rak říční
Astacus astacus (L.) (Ďuriš, 2001), kriticky ohrožený druh fauny ČR (zákon č. 114, vyhláška
č. 395/1992 Sb.). Kromě něj mohou být ve vodách severní Moravy a Slezska nalezeni i raci
bahenní Astacus leptodactylus Esch. (ohrožený druh), kteří byli v oblasti severní Moravy
a Slezska zjištěni doposud jen ve stojatých vodách Karvinska (Dolný, Ďuriš, 2001; Horká,
2006). Rak kamenáč Austropotamobius torrentium (Schrank, 1803) se na území Moravy
a Slezska nevyskytuje.
Dalšími druhy raků, pro faunu ČR však nepůvodními a nežádoucími, jsou rak
pruhovaný Orconectes limosus (Raf.) a rak signální Pacifastacus leniusculus (Dana). Jedná se
o invazní druhy zavlečené k nám ze Severní Ameriky koncem 19. a ve 20. století (Ďuriš,
Holzer, 1988; Ďuriš, Kozák, 2000). V povodí Odry byl dosud nalezen jeden ze dvou druhů
invazních raků, a to rak pruhovaný Orconectes limosus, který byl během průzkumů v r. 2006
zjištěn na Osoblažsku ve VT Prudník (Ďuriš, Horká, 2007). Ve vodním toku (dále VT)
Osoblaha byl přitom potvrzen výskyt populace raka říčního, a to od Arnultovic do Bohušova,
tj. do vzdálenosti cca 8 km nad soutokem s Prudníkem. V současné době jsou v celé Evropě
populace domácích druhů raků decimovány račím morem, jehož původcem je zavlečená
plíseň Aphanomyces astaci. Oba severoamerické druhy O. limosus i P. leniusculus jsou k této
nemoci imunní a zároveň jsou jejími přenašeči. Evropské druhy raků, rak říční, bahenní
i kamenáč jsou k račímu moru naopak velmi citlivé, a v posledních letech byl v několika
tocích severní Moravy v důsledku této choroby zaznamenán hromadný úhyn právě raků
říčních. Jednalo se o řeku Olši a některé její přítoky (Kozubíková a kol., 2006, 2007, 2008,
2009).
V rámci daného výzkumu v letech 2009–10 byly prozkoumány toky: Osoblaha, Prudník,
Hrozová (Trója), Matějovický potok, Pavlovický potok, Hraniční potok a bezejmenný
pravostranný přítok Prudníku. Ze zájmových druhů raků byl potvrzen výskyt raka říčního
a raka pruhovaného.
2
NÁZEV PRŮZKUMU
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích
3
CÍL PRŮZKUMU
a) Provedení inventarizačního průzkumu v řece Osoblaze a jejích přítocích s cílem ověřit
výskyt raka pruhovaného (Orconectes limosus)
b) V případě potvrzení výskytu raka pruhovaného navržení opatření zabraňujících jeho
šíření
3.1
SPECIFIKACE ROZSAHU PRŮZKUMU
Aktuální inventarizace výskytu raka pruhovaného v řece Osoblaze a jejích přítocích;
vytvoření nálezové databáze dat s doplňkovými údaji; doporučení vhodných
managementových opatření ochrany přírody (opatření zabraňující šíření raka pruhovaného).
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5)
– závěrečná zpráva
3
EKOTOXA.s.r.o.
4
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
POUŽITÁ METODIKA
Při zjištění výskytu raků byly v zájmové oblasti použity následující metody průzkumu
podle doporučené metodiky AOPK ČR (Štambergová, 2009; Štambergová a kol., 2009):
1. Ruční a vizuální průzkum potencionálních úkrytů raků (otvory v březích – nory,
prostory pod plochými kameny, a kořeny stromů, štěrbiny v kamenném záhozu břehů,
apod.).
2. Instalace vrší s návnadou s expozicí 3–7 dnů. Vrše byly instalovány na klidnější místa
toku pokud možno do hlubších partií v příbřežní zóně, jako návnada byly použity
mražené ryby – plotice (Příloha, obr. 7). Vrše byly uvnitř zatíženy kamenem
a upevněny na břehu.
3. Hledání vývržků a trusu vodních predátorů raků (vydra, norek, ondatra, vodní ptáci)
na vystouplých kamenech, skalnatých výchozech a při březích.
Terénní šetření bylo prováděno v období listopad – prosinec 2009 a květen – říjen 2010.
Lokality byly navštíveny nejméně jednou, k definitivnímu potvrzení výskytu či absence raků
bylo nutné některé z lokalit navštívit vícekrát. Přítomnost nor indikovala možný výskyt raků,
ten byl ale potvrzen vždy až jejich přímým pozorováním nebo odlovem.
U odchycených raků bylo zaznamenáno pohlaví a provedeno rozdělení do délkových
kategorií podle Štambergové, 2009. Raci byli měřeni posuvným měřítkem od rostra po konec
telsonu. Zjištěné druhy raků byly fotograficky zdokumentovány (výběr fotografií viz Příloha,
kompletní fotodokumentace s popisy a daty pořízení snímků je uložena na přiloženém CD).
Vzhledem k tomu, že spodní část toku Osoblahy a přítok Prudník jsou osídleny populací
invazního raka pruhovaného (O. limosus) silně infikovanou račím morem (Kozubíková a kol.,
2008, 2009), byl kvůli zamezení možnosti přenosu spor račího moru do nepostižených částí
povodí zvolen postup průzkumu po proudu. Záměrem bylo začít ve vodách dosud
nezasažených račím morem, a poté dále směrem po proudu zjistit případnou horní hranici
výskytu raka pruhovaného.
Ve VT Osoblaha jsou vykazovány pouze lokality s přímým zjištěním přítomnosti raků.
Lokality, kde se raky odlovit nepodařilo, nejsou zde vykazovány, pokud je doložen spojitý
výskyt nad i pod nimi. Hlášeny jsou pouze počty přímo odlovených raků, početnost populace
však byla hodnocena i s přihlédnutím k dalším vizuálně zjištěným rakům, k jedincům
detekovaných dotykem v norkách, a k pobytovým znakům – četnost čerstvých norek (tvar
norek, absence sedimentu uvnitř, čerstvé výhrabky před nimi) a potenciálu dalších vhodných
úkrytů.
Řešitel daného úkolu je držitelem výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny
č.j. 1368/PO2008/AOPK; č. spisu S/1066/PO/2008/AOPK.
5
VÝSLEDKY
Při terénních průzkumech VT Osoblaha a jeho přítoků byl potvrzen výskyt 2 druhů
raků: kriticky ohroženého raka říčního Astacus astacus a nepůvodního raka pruhovaného
Orconectes limosus.
Populace raků byly zjištěny v následujících vodních tocích:
1. VT Osoblaha – v horní části toku nebyl během orientačního průzkumu výskyt raků
zjištěn, v úseku od hranice obcí Jindřichova a Arnultovic až po ústí do VT Prudník byl
potvrzen výskyt kriticky ohroženého raka říčního A. astacus. Úsek od soutoku po
státní hranici s Polskem je obsazen rakem pruhovaným O. limosus.
2. VT Hrozová (pravostranný přítok Osoblahy) – v horní části toku nebyl výskyt raků
zjištěn, od obce Pelhřimovy po ústí s Osoblahou byl potvrzen výskyt raka říčního.
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5)
– závěrečná zpráva
4
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
3. VT Prudník (levostranný přítok Osoblahy) – v celé části toku na území ČR byl
potvrzen výskyt populace raka pruhovaného.
4. VT Hraniční potok (pravostranný přítok Prudníku) - hr. úsek toku v k.ú. Bartultovice –
zjištěna populace raka říčního, a to i v bezejmenném pravostranném přítoku po
st. hranici v k.ú. Bartultovice.
Soubor dat zahrnující zaznačení profilů jednotlivých toků pomocí souřadnic GPS,
uvedení druhu raka, data nálezu, nálezce, počtu jedinců, metody sběru, byl vložen do
nálezové databáze NDOP. Souhrnná tabulka výskytu raků a mapy s popisem (měřítko
1:10 000, formát *.tif) jsou součástí CD.
Údaje o aktuálních velikostech populací druhů.
1. rak říční – populace ve všech místech nálezů jsou součástí souvislé populace,
s výjimkou izolovaných nálezů (Hraniční potok u Bartultovic, ap.). Proto je možné je
hodnotit jako jedinou celkovou populaci. Ve většině lokalit populace jeví znaky
kvalitní, věkově řádně strukturované populace. Zastoupeni jsou jak mladí jedinci, tak
i samice s vajíčky a velmi vzrostlí jedinci. Mimořádně velcí samci (nad 11 cm délky
těla) jsou vzácní. Je to dáno spíše nižší úživností lokalit, poměrně nízkým sloupcem
vody a nižší nabídkou vhodných úkrytů.
2. rak pruhovaný – jedinci odlovení z toku Prudníku při svém relativně nízkém počtu
nevykazují odlišnosti v délkách těla od populací tohoto druhu jinde v ČR. Vedle
průměrně velkých jedinců byla nalezena i poměrně malá (5.6 cm) vejconosná samička
(evidentně ve věku 1 roku), ale i velmi vzrostlý samec o délce těla téměř 9 cm. Jde
o rozměry běžné u tohoto raka z tekoucích vod. V úživných stojatých vodách jedinci
výjimečně dosahují i přes 10–11 cm délky.
Popis aktuálního stavu biotopů.
1. VT Osoblaha – přes určité znečištění toku komunálními vodami a stokem dešťových
vod je tok díky prokysličení mnohými stupni i přirozenými peřejemi kvalitně
oživeným tokem co do makrozoobentosu a populace raků říčních. Kombinace
přirozených hlinitých břehů se starším kamenným záhozem, proměnný podélný
i příčný profil dna, různé typy sedimentů a často solidní přirozené i umělé zastínění
jsou vedle potravních zdrojů a zejména možností úkrytů faktory, které pozitivně
podporují výskyt raků říčních ve VT Osoblaha směrem proti proudu až po hranici obcí
Arnultovice a Jindřichov. Předpokládáme, že rak říční vystupuje ještě cca 1 km výše
v Jindřichově (tento druh nebyl bezprostředním předmětem výzkumu, proto průzkum
proti proudu nebyl námi dále realizován). Za velmi pozitivní považuji aktuální absenci
raků pruhovaných ve VT Osoblaha nad ústím Prudníku a přítomnost raků říčních
bezprostředně před ústím tohoto přítoku. Poměrně silný proud vody a mocné vrstvy
transportovaného štěrku před soutokem s Prudníkem zřejmě spolu s nižší teplotou
vody přispívají k tomu, že do Osoblahy raci pruhovaní z Prudníku dosud nepronikli,
nebo ji opět opustili. Přitom při našem průzkumu v r. 2006 a 2007 nebyli raci říční
v dolní části Osoblahy na území ČR zjištěni v délce cca 8-9 km, přestože byly
prozkoumány desítky starých račích nor. Jako vysvětlení se nabízel úhyn raků říčních
v důsledku nákazy račím morem od raků pruhovaných z Prudníku.
2. VT Prudník – velmi kvalitní, místy přirozeně meandrující tok se širokou variabilitou
habitatů, hloubek a profilů dna a jeho sedimentů. Staré kamenné resp. betonové
zpevnění je překryté sedimenty a vegetací. Značné zastínění v lesních úsecích příznivě
ovlivňuje složení bioty toku. Je proto škoda, že zrovna zde došlo k prvnímu průniku
raka pruhovaného na území Moravy a Slezska v ČR. Populace je silně infikovaná
račím morem (jedna z nejvíce v ČR – viz Kozubíková a kol., 2008, 2009).
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5)
– závěrečná zpráva
5
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
3. VT Hrozová – velmi kvalitní, místy přirozeně meandrující potok se širokou
variabilitou habitatů, hloubek a profilů dna a jeho sedimentů. Místy převažují bahnité
a štěrkovité recentní náplavy překrývající kvalitní jíly, což snižuje variabilitu habitatů
vhodných pro raky. Místo toho potok oplývá značnými deposity větví a dřeva po
povodních, které mohou sloužit rakům jako útočiště. Jako částečně hraniční tok byl
potok ušetřen významnějších stavebních úprav, což rakům nepochybně prospělo.
4. Hraniční potok u Bartultovic – hydrologicky je v Polsku napojen na vodoteče
s předpokládaným výskytem raka pruhovaného. V hraničním úseku představuje úzký,
cca 1–2 m široký přirozeně meandrující tok. Je příznivě zastíněný stromovou vegetací.
Hlinité břehy v meandrech jsou strmé, dno místy zanesené měkkým sedimentem. Raci
říční se vyskytují ojediněle, resp. v malých seskupeních norek v příhodných místech
výstupů zpevněných hlín a jílů. Omezení množství příhodných úkrytů a nadměrné
množství měkkých sedimentů a listového opadu omezují širší rozvoj místní populace
raků.
6
NÁVRHY A DOPORUČENÍ K MANAGEMENTU
Definování ohrožujících faktorů druhů a jejich biotopů na lokalitě.
Z hlediska daného výzkumu je ochranářsky významným druhem raků v povodí vodního
toku Osoblahy rak říční, a jeho nejvýznamnějším ohrožujícím faktorem jednoznačně aktuální
výskyt a potenciální šíření invazního raka pruhovaného.
Mapování výskytu velkých vodních bezobratlých poskytly v posledních desetiletích
v ČR, mj. i v povodí Odry, cenné informace o současném rozšíření a stupni ohrožení
bioindikačně významných a chráněných druhů, ale i o šíření pro faunu ČR nepůvodních
druhů. Protože komplexnější literární údaje z předchozí doby téměř chybějí, není možné zcela
objektivně posoudit současný trend vývoje výskytu, stavu populací a stupně ohrožení těchto
živočichů v povodí Odry, ale pro srovnání se dá vycházet z celorepublikových a evropských
údajů.
Z pěti druhů raků, vyskytujících se nyní na území ČR, byl donedávna v povodí Odry
zjištěn pouze rak říční. Jeho výskyt je vázán spíše na údolní a podhorské toky a antropogenně
méně zatížené lesní úseky potoků. Novodobě tedy byl zjištěn, a nyní i potvrzen, stabilní
výskyt populace raka pruhovaného v toku Prudník a ve spodní části toku Osoblaha na území
ČR. Jde o alarmující skutečnost, jejíž budoucí dopad je v současné době možné poměrně
reálně zhodnotit:
Rak pruhovaný je vektorem šíření letálního plísňového onemocnění evropských
raků známého jako „račí mor“. Plíseň Aphanomyces astaci byla do Evropy zavlečena
v 19. století ze Severní Ameriky, a američtí raci jsou vůči ní imunní. V Evropě má na
svědomí mnohonásobné vlny masových úhynů raků a zdecimování jejich populací na pouhé
zlomky procenta původního bohatství evropské populace. Je zřejmé, že vedle jiných faktorů
i absence raků jako významných bentických konzumentů mrtvé i živé organické hmoty vedla
k těžkému a širokému narušení a zhroucení kvality vodních ekosystémů.
Šíření amerických raků a račího moru Evropou je dlouhodobě sledováno mezinárodní
Astakologickou společností (IAA) a orgány ochrany přírody většiny států Evropy. Na výzkum
důsledků pronikání tohoto nežádoucího druhu a pokusů o jeho eliminaci byly a jsou
v některých zemích (Velká Británie, Německo, Francie aj.) vynakládány značné prostředky.
Efekt je však nízký. Raci pruhovaní a račí mor se šíří dále, často v důsledku stále
nedostatečné osvěty široké i odborné veřejnosti. Raci jsou laickými zásahy (rybáři, potápěči)
přesazováni do nových toků a stojatých vod, spory račího moru jsou zavlékány do dosud
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5)
– závěrečná zpráva
6
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
neinfikovaných vod na neošetřené vlhké výstroji, náčiní, s vodou a rybí násadou a převozem
lodní a stavební techniky pro práci ve vodě, ap.
Původním místem vysazení raka pruhovaného v Evropě bylo pomezí Polska a Německa.
Polsko je také zemí, kde je rak pruhovaný rozšířen nejvíce, jeho konkrétní výskyt u hranic
s ČR není dosud detailně zmapován. Jeho výskyt v toku Prudník, který na Osoblažsku
přechází přes hranici do ČR a po 4,6 km ústí do Osoblahy, není překvapivý. Osoblaha po
soutoku s Prudníkem přetíná státní hranici a pokračuje dále do Polska, kde se vlévá do Odry.
Je zřejmé, že raci se dostali do Prudníku na polském území buď přímo, nebo proti proudu
Osoblahy. Zásadním faktem je, že v místě výskytu raka pruhovaného dochází dříve či
později k vyhlazení raků říčních a jiných původních druhů raků. Během průzkumu byly
v r. 2006 v dolním toku (na území ČR) Osoblahy (od soutoku s Prudníkem po Bohušov)
nalezeny zřetelné pobytové znaky raků říčních – typické norky v hlinitých a jílovitých březích
svědčících o zcela nedávné (do 1 roku) přítomnosti tohoto významného druhu. Přes velmi
intenzivní a opakovaný průzkum norek nebyl žádný rak říční, ani jiný rak, v letech 2007
a 2008 na tomto úseku nalezen. Výskyt raka říčního byl tehdy v kvalitní populaci zjištěn
v řece Osoblaze až nad Bohušovem a dále proti proudu až do Arnultovic. Během terénního
šetření v letech 2009–10 byli však raci říční vícekrát zjištěni v celé části toku Osoblahy od
Jindřichova (Arnultovic) po soutok s VT Prudník. Lze konstatovat, že zřejmě došlo buď
k znovuosídlení rakem říčním v úseku od Bohušova po soutok s Prudníkem, nebo aspoň
k posílení jeho populace v daném úseku. Raci pruhovaní jsou přitom v Prudníku stále
přítomni, jejich výskyt byl potvrzen v úseku od soutoku s Osoblahou po česko-polskou
hranici.
Přestože nyní nic nesvědčí o tom, že by nepůvodní raci pruhovaní pronikali z Prudníku
proti proudu Osoblahy, těsná blízkost raka pruhovaného nevěstí osoblažské populaci raka
říčního optimistickou budoucnost. V dohledné době může dojít k pronikání amerického
raka (spontánně, ale i v důsledku přenosu člověkem) proti proudu a spory račího moru
budou dále šířeny s pomocí ryb (zachyceny ve slizu pokožky, vysazování ryb rybáři)
proti proudu VT Osoblahy. V dané oblasti pak lze očekávat hynutí raků říčních
v důsledku račího moru. Je vysoce pravděpodobné, že v horizontu několika let může
osoblažská populace raka říčního zaniknout. Vzhledem ke skrytému životu raků může ujít
pozornosti jak šíření amerického raka, tak i zánik raka říčního. Je pak otázkou času, kdy další
laický přenos raků a zavlečení spor račího moru bude příčinou úhynu našich raků v dalších
povodích a stojatých vod na území ČR, v prvé řadě například v povodí řeky Opavy.
Konkrétní návrh managementu.
Management ochrany raků říčních ve VT Osoblaze a přítocích by měl být jednoznačně
zaměřen na omezení letálního vlivu dalšího šíření raka pruhovaného. Je možné, že aktuální
hydrologické překážky jsou zatím dostatečnou ochranou před šířením invazních raků
z Prudníku do Osoblahy. Nelze ale s jistotou tvrdit, že nedojde k nové vlně šíření u tohoto
druhu. Určitý význam pak mají dokonce umělé stupně na toku, které mohou šíření zpomalit.
Smutným faktem je, že v podstatě neexistují zásahy, které by šíření spolehlivě zastavily
a případně likvidovaly nežádoucí druh raka, aniž by došlo k poškození původních druhů raků
i jiných organizmů.
Monitoring vlivu nepůvodních raků na populaci raka říčního by měl zahrnovat
následující aspekty:
1. Pravidelný (2–3 roky) monitoring výskytu a stavu populací obou druhů.
2. Orientační míry patogenity račího moru u raků pruhovaných (při monitoringu –
diagnostika genetickými metodami).
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5)
– závěrečná zpráva
7
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
3. Osvěta – omezení vysazování ryb z regionů osídlených rakem pruhovaným, zákaz
neodborného odlovu a přenášení raků do jiných lokalit.
4. Vytipovat tzv. „archy“ – izolované lokality, kam mohou být vysazeni raci říční
z Osoblahy za účelem zachování lokální genetické linie. Ti mohou sloužit k budoucí
repatriaci v případě zániku původní populace.
5. V případě zjištění náhlých úhynů nebo potvrzené absence raka říčního ve VT Osoblaha
nad soutokem s VT Prudník, resp. nového šíření raka pruhovaného, svolat workshop
odborníků a ochranářů za účelem projednání situace a aktuálních možností ochrany
původních raků.
Návrh monitoringu – rak říční a rak pruhovaný.
Monitoring obou druhů raků by měl vycházet z publikované metodiky (Štambergová,
2009), pro dané účely je možné monitoring realizovat ve zjednodušené formě zahrnující
zejména:
1. Potvrzení výskytu a identifikace druhů na lokalitách vzdálených od sebe cca 2–5 km
(Osoblaha od Jindřichova po VT Prudník a v příhraniční části Osoblahy), resp. na
vstupu do ČR a u ústí (Prudník). Zónu mezi výskytem obou druhů nutno dodatečně
mapovat v intervalu 1–1,5 km.
2. Tok Osoblahy by měl být monitorován ručním odlovem raků směrem po proudu.
V případě prvního nálezu raka pruhovaného v Osoblaze je možné pokračovat dále po
proudu, nelze ale okamžitě přecházet do jiných povodí a přítoků bez naprostého
osušení či dezinfekce kontaminované výstroje.
3. V případě použití vrší, platí zásady, jakoby se průzkum konal v kontaminovaných
vodách.
4. Monitoring provádět v intervalu 2–3 roků, v případě stabilní situace 3–4 roků osobami
vykazujícími odbornou (astakologickou) praxi.
5. V případě nálezu raka pruhovaného mimo VT Prudník a navazující poproudový úsek
Osoblahy je nutné sledovat šíření raka pruhovaného v intervalu max. 2 roky.
7
ZÁVĚR
Setrvání kvalitní populace raka říčního ve VT Osoblaha v úseku Jindřichov/Arnultovice
– soutok s VT Prudník je poměrně potěšující vzhledem k tomu, že migrační schopnosti raka
pruhovaného jsou značné a spodní úsek VT Osoblahy nemá migrační bariéry, které by
protiproudovou migraci druhu mohly významně omezit. Tento jednoznačně pozitivní, byť
poněkud udivující výsledek poukazuje na následující možnosti: (1) Rak pruhovaný do VT
Osoblahy z Prudníku aktuálně neproniká. (2) Rak pruhovaný zatím migruje proti proudu VT
Osoblahy v natolik nízkých počtech jedinců, při kterých je letální vliv spor račího moru na
raky říční prakticky nezjistitelný. (3) Rak pruhovaný do dolní části VT Osoblahy nad ústím
VT Prudník v minulých letech pronikl, ale z nezjištěných důvodů se nyní stáhl.
Je nanejvýš žádoucí výskyt obou druhů – raka říčního i pruhovaného v povodí
VT Osoblaha nadále monitorovat a v případě úhynu původních či šíření nepůvodních raků
novou situaci analyzovat.
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5)
– závěrečná zpráva
8
EKOTOXA.s.r.o.
8
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ
ĎURIŠ Z., 2006. Specifikace výskytu zvláště chráněných a bioindikačně významných druhů
bezobratlých živočichů vázaných na vodní toky ve správě Povodí Odry, s.p. - Osoblaha,
Vidnávka, Moravice a jejich přítoky. – Zpráva, depon. Povodí Odry, s.p., Ostrava: 14 s.
ĎURIŠ Z., HORKÁ I., 2007. První nález invazního raka pruhovaného Orconectes limosus
(Rafinesque) na území Moravy a Slezska v ČR. Časopis Slezského Muzea v Opavě, 56:
49-52.
KOZUBÍKOVÁ, E., PETRUSEK, A. ĎURIŠ, Z., MARTÍN M.P., DIÉGUEZ-URIBEONDO,
J., OIDTMANN, B., 2008. The old menace is back: Recent crayfish plague outbreaks in
the Czech Republic. Aquaculture, 274, 208–217.
KOZUBÍKOVÁ, E., FILIPOVÁ, L., KOZÁK, P., ĎURIŠ, Z., MARTÍN, M.P., DIÉGUEZURIBEONDO, J., OIDTMANN, B., PETRUSEK, A., 2009. Prevalence of the crayfish
plague pathogen Aphanomyces astaci in invasive American crayfishes in the Czech
Republic. Conservation Biology, 23: 1204-1213.
ŠTAMBERGOVÁ, M., SVOBODOVÁ, J., KOZUBÍKOVÁ, E., 2009. Raci v České
republice. Metodika AOPK ČR. Praha, 255 s.
9
SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ
DOLNÝ A., ĎURIŠ Z., 2001. Výskyt ohrožených bezobratlých na důlních odkalištích
v Karviné. Živa, 49/87(6): 268-270.
ĎURIŠ Z., 2001. K problematice výskytu raků na Karvinsku. Zpravodaj Ostravského Muzea,
6(3): 26-29.
ĎURIŠ Z., HOLZER M., 1988. Les écrevisses en Tchécoslovaquie. L'Astaciculteur
de France, (16): 1-4.
ĎURIŠ Z., HORKÁ I., 2001. K výskytu raka bahenního Pontastacus (= Astacus)
leptodactylus Eschscholtz na Karvinsku. Časopis Slezského zemského muzea z Opavě
(A), 50 (supl.): 78-84.
ĎURIŠ Z., HORKÁ I., 2007. První nález invazního raka pruhovaného Orconectes limosus
(Rafinesque) na území Moravy a Slezska v ČR. Časopis Slezského Muzea v Opavě, 56:
49-52.
ĎURIŠ, Z., KOZÁK, P., 2000. The „Golden Crayfish“ in Czech Republic. - Crayfish News,
22(1): 8-9.
DYK V., 1976. Z dějin lovu, spotřeby, výzkumu a snah po obnově stavu raků. Dějiny vědy
a techniky, 76: 80-91.
HORKÁ I., 2006. Astacus leptodactylus, Eschscholtz, 1823 – rak bahenní. In: Mlíkovský J.,
Stýblo P. (eds): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky: 403. Praha: ČSOP.
KOZUBÍKOVÁ, E., PETRUSEK, A. ĎURIŠ, Z., KOZÁK, P. GEIGER, S., HOFFMANN R.,
OIDTMANN, B., 2006. The crayfish plague in the Czech Republic – review of recent
suspect cases and a pilot detection study. Bulletin Francais de la Pêche et de la
Pisciculture, 380-381: 1313-1323.
KOZUBÍKOVÁ, E., PETRUSEK, A. ĎURIŠ, Z., OIDTMANN, B., 2007. Aphanomyces
astaci, the crayfish plague pathogen, may be a common cause of crayfish mass
mortalities in the Czech Republic. Bull. Eur. Ass. Fish Pathol., 27(2) , 79-82.
KOZUBÍKOVÁ, E., PETRUSEK, A. ĎURIŠ, Z., MARTÍN M.P., DIÉGUEZ-URIBEONDO,
J., OIDTMANN, B., 2008. The old menace is back: Recent crayfish plague outbreaks in
the Czech Republic. Aquaculture, 274, 208–217.
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5)
– závěrečná zpráva
9
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
KOZUBÍKOVÁ, E., FILIPOVÁ, L., KOZÁK, P., ĎURIŠ, Z., MARTÍN, M.P., DIÉGUEZURIBEONDO, J., OIDTMANN, B., PETRUSEK, A. (2009): Prevalence of the crayfish
plague pathogen Aphanomyces astaci in invasive American crayfishes in the Czech
Republic. Conservation Biology, 23: 1204-1213.
SLÁDEČEK V. a kol., 1981. Biologický rozbor povrchové vody. Komentář k ČSN 83 0532 části 6: Stanovení saprobního indexu. Úřad pro normalizaci a měření, Praha.
ŠTAMBERGOVÁ, M., 2009. Metodika mapování raků. In: H. Janáčková, A. Štorkánová &
O. Vítek (eds.). Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných
území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha, 181-185. http://www.nature.cz/
ŠTAMBERGOVÁ, M., SVOBODOVÁ, J., KOZUBÍKOVÁ, E., 2009. Raci v České
republice. Metodika AOPK ČR. Praha, 255 s.
Poděkování
Za účinnou pomoc v terénu a při vyhodnocení výsledků autor děkuje následujícím
spolupracovníkům a studentům Ostravské univerzity: Mgr. Ivona Horká, Hana
Hájíčková a Anna Šobáňová.
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5)
– závěrečná zpráva
10
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
10 PŘÍLOHA
Fotodokumentace
Obr.1: Samec raka říčního (Astacus astacus),
VT Osoblaha, Dolní Povelice, 26.6.2010, foto Z. Ďuriš
Obr.2: Samec raka říčního (A. astacus), spodní strana,
VT Osoblaha, Dolní Povelice, 26.6.2010, foto Z. Ďuriš
Obr.3: Samice raka říčního s vajíčky, VT Osoblaha,
Dívčí Hrad, 29.11.2009, foto Z. Ďuriš
Obr.4: Samice raka říčního s mláďaty, VT Hrozová,
obec Hrozová, 11.7.2010, foto A.Šobáňová
Obr.5: Samec raka pruhovaného (Orconectes limosus),
VT Osoblaha u hranice s Polskem, 11.7.2010,
foto A. Šobáňová
Obr.6: Samec raka pruhovaného (O. limosus), spodní
strana, VT Osoblaha u hranice s Polskem, 11.7.2010,
foto A. Šobáňová
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5)
– závěrečná zpráva
11
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
Obr.7: Vrše na chytání raků a použitá rybí návnada,
VT Osoblaha, Pitárné, 2.12.2009, foto Z.Ďuriš
Obr.9: VT Osoblaha, pod obcí Dívčí Hrad u ústí
Liptaňského potoka, 11.7.2010, foto Z.Ďuriš
Obr.8: VT Hrozová, obec Hrozová, samice raka říčního
s mláďaty, 11.7.2010, foto A.Šobáňová
Obr.10: VT Prudník, cca 300 m od soutoku s VT Osoblaha,
Studnice u Osoblahy 26.6.2010, foto Z.Ďuriš
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5)
– závěrečná zpráva
12
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
EKOTOXA.s.r.o.
Zájmové území – povodí řeky Osoblahy –ortofoto mapa
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5) – závěrečná zpráva
13
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
Zájmové území – povodí řeky Osoblahy –RZM 50
Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích (průzkum 5.5) – závěrečná zpráva
14

Podobné dokumenty