Maddie Láskyplná: Drakologie

Komentáře

Transkript

Maddie Láskyplná: Drakologie
Základní fyziologie draků
Drak je homoiothermní tvor. Jinými slovy, je alespoň částečně teplokrevný a
jeho tělní teplota je regulována vnitřně. Tyto vlastnosti mu umožňují
přizpůsobit se různému podnebí v jeho rozsáhlém přirozeném prostředí a
udržovat jeho aktivitu ve dne a v noci po celý rok, protože není závislý na
slunečním teple jako jiní plazi. Drak má obvykle křídla a jeho kosti jsou
duté, aby mohl unést svou váhu. Jsou zde také draci, obvykle přeživší ze
vzdálené minulosti, s krátkýma nohama a bez křídel. Tito tvorové z dávných
dob jsou inteligentní a dosti agresivní. Náleží k samostatnému druhu,
známému jako "červi z hlubin", druhu na pokraji vyhynutí. Dožívají se mnoha
let. Jsou záznamy o dracích, kteří žili 500, a dokonce 1000 let, ale není znám
žádný případ, kdy by drak v takovém věku zemřel. Na druhé straně, umírali i
dříve, a to nešťastnou náhodou, na nemoci, nebo následkem činnosti jejich
nejneúnavnějšího nepřítele: člověka.
Jako většina bytostí i draci jsou děleni na dobré a zlé. Málokdo mohl
proniknout do tajů dračí magie a moudrosti. Nenechte se plést řečmi o tom,
že draci nejsou schopni myslet. Ne, tak to vážně není, draci jsou inteligentní
a velice chytří tvorové, i když samozřejmě existují. Draci jsou známí asi
hlavně svojí oblibou lesklých a třpytivých šperků, kovů a kamenů. Je také
zmínka o tom, že své nejoblíbenější kousky draci očarovávali tak, aby kdyby
jim je někdo vzal, náhle onemocněl, nalepila se na něj smůla nebo dokonce
se proměnil v draka (kdo viděl/četl Letopisy Narnie – Plavba Jitřního Poutníka
a vzpomene si na Eustáze, který byl po doteku zlata proměněn v draka, či na
velmi populárního draka Šmaka z Hobita, který je zářným příkladem dračí
lásky ke zlatu). Draci měli také hodně nepřátel - např. rytíře, mágy a spousta
jiných lidí, kteří se jich báli. A tak jsou draci přirozeně velmi odolní. Jejich
kůže je velice silná, dokáže odrazit každý šíp (kromě elfských šípů) a také
absorbuje neuvěřitelné množství magické energie. Nejméně odolnými částmi
na těle draka jsou oči a někdy i křídla.
Anatomie dračího těla
Stavba dračího těla
Jejich tělo je podlouhlé, hadovité. Dělíme jej na tři části:
- hrudní
- krční
- ocasní
Končetiny:
Nejčastěji má drak
šest končetin (dva
páry nohou a
křídla). Oba páry
nohou jsou
přilehlé k tělu.
Přední jsou tenčí a
lehčí, motoricky
zdatnější a
rychlejší. Zadní
slouží hlavně k
opoře, jsou
mohutnější a
mechanicky
silnější.
Křídla:
Křídla slouží hlavně k letu a jsou poháněny skupinou mohutných svalů na
zádech v oblasti lopatek.
Hrudní část těla
V hrudním koši jsou uschovány veškeré důležité orgány vyjma jedových žláz,
mozku a většiny smyslových orgánů. Ty jsou umístěny v lebce. Celá Hrudní
část je kryta většími šupinami kromě končetin. Ty jsou kryty menším kvůli
mechanické hybnosti. Břišní část je od hlavy až k ocasu krytá buďto silnými
svaly, nebo mohutnými krunýři podobnými šupinami.
Ocas
Slouží jak pro udržení stability na zemi, tak pro kormidlování ve vzduchu a
je většinou zakončen rohovým útvarem. Jak ocas, tak všech šest končetin
dokážou draci velmi efektivně využít v boji.
Krční část
Skládá se ze samotného krku a hlavy. Zatímco krk slouží pouze k dopravě
potravy a k větší možnosti ohybu hlavy, hlava je hlavním centrem myšlení a
smyslového vnímání. Nos je umístěn na špičce hlavy a dělíme jej na dva
základní druhy. Ostré jsou postupně zúžené a nosní dírky jsou umístěné po
stranách, zatímco tupé jsou širší, zakončené prudce s nozdrami natočenými
přímo před jedince.
Kostra
Drak je největší známý létající tvor. K udržení jeho ohromné váhy ve vzduchu
musí být jeho tělesná stavba odlišná od ostatních plazů. Kosti křídel jsou
napojena na široká bedra, na které se upíná silné svalstvo křídel, proto
potřebují draci unikátní kloubový systém, nevyskytující se u jiných druhů.
Jejich kosti jsou tvrdší než železobeton, ale mnohem lehčí. Je důležité si
všimnout, že kosti draků jsou duté jako ptačí a snižují tak jejich hmotnost.
Jednoduše - jakýkoliv tvor s fyziologií draka může létat velmi dobře a velkou
rychlostí.
Křídla a let
Dračí křídla jsou vyvinuté na principu paže kteréhokoliv živočicha, to jest, že
sestávají z palce a čtyř velmi dlouhých prstů spojených blánou, jako u
netopýra. Je důležité pochopit, že stavba ramene, paže a ruky je stejná jako
odpovídající stavba dračích křídel. Je také důležité chápat, že blána křídla
není přirostlá blízko u ramene, jak můžou chybně ukazovat některé
biologické náčrty, ale blízko spodní části zad draka přiléhá ke stehnu. To je
velmi důležité, protože jestliže by křídla byla připojená ke hřbetu u ramen,
drak by létal, ale pouze ve svislém postavení - hlavu nahoru, zadek a ocas
dolů - a to by byla vážná nevýhoda pro rychlost a také pro obratnost. Když
jsou křídla připojena až u kyčlí, drak může létat v horizontální pozici a
používání hlavy a ocasu jako kormidla dovoluje velkou obratelnost
(přinejmenším určitě vyšší, než ve vertikálním postavení). To také připouští
větší povrch křídel (rozhodující prvek v létání).
Tvary křídel draka
1. Blány křídel jsou připojena blízko ramene
Toto je nejméně pravděpodobný typ křídla. Povrch je malý a činí let a
dokonce plachtění obtížnými, za to zadek draka má sklon "padat" k zemi.
Nicméně toto uspořádání přináší dobré výsledky, jestliže drak visí ve
vzduchu.
2. Blány křídel jsou připojeny k tělu pod hrudí
3. Blány křídel jsou připojené blízko stehen
Tím pádem mají křídla větší povrch. Dlouhý krk a ocas zajišťuje rovnováhu a
umožňuje drakům rychle získat nebo ztratit výšku. Toto je určitě
nejvhodnější typ křídel.
Svalový systém
Dračí svalový systém je nejvíce fascinující a velmi komplikovaný. Drak má v
čelistech ohromnou sílu, Průměrně 2 tuny na cm2 (například by mohl docela
jednoduše kousat ocel). Draci jsou celkově velmi silní. Jejich končetiny
mohou zvednout a nést těžká břemena bez velkých potíží, ale platí to pouze
na zemském povrchu, protože ve vzduchu by drak nemohl unést na dlouho
více než jednu polovinu této váhy. Draci nemohli běhat, protože, jak už je
patrné z obrázku, jejich svaly na nohou a pažích nebyly tak vyvinuté (běh byl
možná možný až po dalších vývojích draka).
Dračí oči
U draků se vyskytují 3 typy očí. Buď normální (jaké mají savci - kulatá
zornice), svislá zornice anebo oči bez zorniček (oči potom vypadají jako
krystaly).
Dračí oči jsou obvykle ukazovány jako oči plazí se svislou štěrbinou
zřítelnice. Nutno snad podotknout, že draci vidí v šeru dobře (tuto schopnost
mají i kočky, psi, koně a skot).
Rohy, trny, drápy a ostny
Na dračím těle se nachází mnoho rohovitých výrůstků. Liší se účelem,
umístěním i stavbou. Některé slouží jako zbraně, jiné jako obrana a některé
jen na okrasu či zastrašení. U některých jedinců se první roh objevuje už u
nosu, jeho původní účel byl zřejmě jakožto mléčný zub, později však působí
jen jako okrasa, či k zastrašení. Na tvářích se u některých též objevují lícní
trny, u některých se dokonce mezi nimi vyskytují pružné blány a jde jimi
hýbat a roztáhnout je. Hlava takřka každého draka je zakončena korunou,
oddělujíce lebeční část od krční. Uspořádání rohů je pro každého draka
individuální, někdy jsou to pouze dva velké rohy, jindy celé seskupení.
Většinou se tam však vyskytne jeden či dva hlavní (nejdelší) rohy. Vyjma
toho že působí jakožto zastrašovací prostředek a okrasa, slouží též jako štít
na zátylek. Koruna má vliv na postavení draka ve skupině, jsou to však jen
nepodložené dohady.
Ze zad většiny jedinců vyrůstají trny (hřbetní hřeben), táhnoucí se od hlavy
až k ocasu. Jedná se výrůstky z páteře plnící výhradně obranou však někdy i
zastrašující funkci. Dají se rozdělit na dva druhy „Pilovité“ a „Ploutvovité“
Pilovité jsou přibližně stejně velké (v poměru k tělu) a táhnou se tak až k
ocasu. Ploutvovité jsou charakteristické tím, že za korunou následuje jeden
velký, někdy až několika metroví trn. Ten je následován dalším, o něco
menším. Tak celá řada pokračuje, až se trny stanou tak malými, že dál
pokračují jako pilovité uspořádání. Nazývá se ploutvovité, jelikož když si
drak lehne, tvoří souvislý, nebo velmi hustý rohovitý, ploutvi podobný útvar.
V tomto případě, nebo když jsou mezi trny natáhnuté tenké blány, plní i
zastrašující funkci. Dávají totiž drakovi větší vzezření. Rohovité či blanité
ploutve se někdy vyskytují i na ocasu zakončeny ocasním ostnem. Každý z
prstů na končetinách je zakončen drápem. Jejich funkce je jednoznačně
útočná. Jen na konci křídel svůj účel už neplní, teď už slouží pouze k okrase
a zastrašení. Podobnou funkci plní i ostny na kloubech předních končetin a
křídel, pouze u nich se netuší jejich původní účel, možná jim bylo právě
krášlení. Poslední z těchto útvarů, a zároveň další charakteristický znak
každého jedince je jeho ocasní osten. Ocasní ostny mají nejrůznější tvary a
rozměry, některé jsou jednoduché, dýkám podobné ostny. Jiné zase tvoří
klepetu podobný útvar, složený z dvou proti sobě rostlými ostny. Jsou různě
křivené, zatočené nebo tvoří část ocasní ploutve. Můžou dokonce mít vzhled
bodci poseté koule. Byly zjištěny případy, kdy na konci ocasu hořel magický
oheň.
Pokrytí a zbarvení těla draků
Dračí tělo je kompletně pokryté tuhými,
lesklými šupinami. Toto šupinové brnění
obvykle nemají na krku nebo na břiše,
možná kvůli jeho zvyku hrabat si doupata,
ale ne všichni magizoologové s tím souhlasí.
K ochraně jeho "měkkého" břicha (tedy
alespoň slaběji chráněného, než zbytek jeho
těla) drak často nosí náprsní krunýř z
drahokamů. Použitím jeho slin, které mají
silně lepivé vlastnosti a které vylučuje v
prázdném žaludku, si draci často lepí
drahokamy na svůj krk a břicho, právě tak
pro ochranu, jako na ozdobu.
Dračí šupiny
- jsou pětiúhelníkovité, ve tvaru kapky se
dvěma delšími a dvěma kratšími stranami, a
velmi krátkou pátou stranou, přirostlou ke
kůži. Drak je může naježit, kdykoli si je chce
vyčistit. Drak je velmi čistotný tvor a pečuje o
své šupiny a kůži, aby je udržel čisté a
šupiny aby byly v bezvadném stavu. V
normálním postavení se šupiny velmi
úhledně překrývají a jsou, díky tenounké
dutině v povrchu, uchycené jedna o druhou
a takto umožňují dokonalou svobodu
pohybu. Spodní část šupin se skládá z
pevného vlasovitého útvaru, pevně zakořeněného v pokožce. Na vlasovém
míšku jsou drobné žlázy, vylučující látku, která drží šupiny pevně na kůži.
Tato látka je bohatá na minerály, které určují tvrdost a zbarvení dračích
šupin. Vnější povrch je tvořen rohovitou průsvitnou tkání, které dodávají
šupinám jejich obvyklý lesk. Drak nepotřebuje svlékat kůži jako většina
jiných plazů. Jak šupiny rostou, automaticky se obnovují jako lidské nehty a
vlasy. Také z těla neodpadávají, vyjma v případě nemoci.
Zbarvení
Je nemožné popsat obrovskou různorodost barev, která dodává drakům
jejich nádherné zbarvení, ale může být přibližně rozdělená na tři široké
barevné skupiny:
Modré: v rozsahu od tmavomodré k stříbrné a perleťové.
Červené: v rozsahu od barvy mědi k tmavě červené a zarudle černé.
Zelené: zahrnuje každý představitelný odstín zeleně a žlutě až k tmavě
hnědé, smaragdovou zeleň a leštěné zlato.
Ačkoli tyto tři hlavní barevné skupiny nejsou obvykle smíchány, dračí
zbarvení je málokdy rovnoměrné. Obecně mají dračí šupiny různé odstíny z
jedné hlavní barevné skupiny s kovovým leskem, který je těžké definovat.
Když jsou šupiny pobledlé a mají neprůsvitný zevnějšek, tak to je znamení
nemoci. Mnoho draků je známo svými šupinami, jako například Ancalagon
Černý, Smaug zlatý a Spars zelený.
Dračí dech
Jedním z hlavních charakteristických znaků všech draků, který je odděluje
od jiných ras, je jejich schopnost chrlit oheň. Tahle schopnost je umožněna
díky dvou vakům na vnitřní straně ústní dutiny s vývodem směrem do
tlamy. Momentálně se vedou dohady o tom, jestli je v obou vacích stejná
látka, nebo je každý napuštěn jinou a jejich spojením vzniká reakce. Tak či
tak, výsledek bude stejný, dračí dech.
Samotný dech by se dal taky rozdělit. A to dle stylu jejich působení. Máme
zde klasické ohně, zákeřné otravné a uspávací plyny, kyseliny, či různé
druhy vodních par. Zpravidla se dají jednotlivé druhy dechů přiřadit k
drakům určité barvy. Ale mluvme raděj obecně, a konkrétně jen u
výjimečných případů.
Nejrozšířenějším druhem dračího dechu je oheň. Ten může mýt velké
spektrum různých barev. Nejčastěji mívá barvu tradičního ohně, byly však
zaznamenány (a celkem běžně jsou) i jiné barvy. Rozšířený je například
zelený oheň, zlatý oheň, purpurový oheň či černý oheň. Nejsou to však jediné
dechy mezi draky. Ledoví draci, a někteří vodní, dokážou svým dechem
zmrazit nejen vodu ale i předměty a dokonce živé bytosti. Jiní mořští draci
dokážou chrlit proud vody či vzduchu o velmi vysoké teplotě, ve snaze
ochromit tak svou kořist.
Specialitou snových draků je jejich uspávací dech. Mračno omamující látky
vypuštěné na cíl, ho dokonale ochromí a dělá z něj lehkou kořist či loutku.
Obdobou je jedový dech, který pomalu cíl dusí a zabíjí. Tento dech se může
zdát jako nejpodlejší, ale zdaleka nemá na poslední dav.
Předposlední je kyselinový dech. Je sice velmi vzácný ale stejně nebezpečný.
Drak jím vytvoří velkou hustou vlnu agresivní kyseliny, která cíl pomalu
rozežere za živa. Drak pak kořist jednoduše posbírá či spořádá.
Obdobnou schopnost mají zrzaví draci, jejichž ohniví dech působí navíc
zranění lehkou kyselinou, která mimoto dokáže zničit zbroj jejich soupeře.
Poslední je obdobný dech kyselině, jedná se o chrlení magmatu. Vyskytuje se
výhradně u ohnivých draků, ale není to podmínkou. Jedná se vlastně o
chrlení hosté, velmi rozežhavené látky která cíl zcela obklopí a za živa upeče
nebo uvězní pod tvrdou skořápkou z lávy.
Draci mají v tlamě u jazyka či na dolním patře u zubů dvě zvláštní žlázy, ze
kterých každá chrlí jinou speciální chemikálii, kterou produkuje jejich tělo.
Žlázy jsou nakloněny tak aby se několik metrů za tlamou draka chemikálie
smíchaly. Po spojení tyto chemikálie vytvářejí napalm (látka, která zapaluje
cokoliv včetně vzduchu, člověk ji také dokázal vyvinout pomocí vědy a nyní je
používá k vojenským účelům armáda), který zapálí v určitém sloupci vzduch.
Tím samozřejmě vznikne dračí plamen. Drak dokáže ovládnout rychlost
chrlení i hustotu chemikálií, také naklonění žláz aby se oheň setkal dříve či
později. Tím samozřejmě dokáže ovládat oheň, aby chrlil více nebo méně, byl
žhavější či studenější, dosáhl dál či blíž.
Teplota dračího ohně není přesně určena kvůli počtu typů draků. Je
samozřejmé, že ohniví draci mají plamen silnější, vodní zase slabší. Teplota
by se zhruba dala určit od 800°C, přes 1000°C, do 1200°C. Může však být i
vyšší, toto jsou ty nejběžnější. Drak ale nemusí chrlit pouze oheň, to ne,
dokáže v rychlých proudech vyvinout i sloupce vody, čiré energie či chrlit
něco naprosto jiného. Jedna věc je však jistá. Smrt způsobená tím že vás
spálí drak na uhel a ještě míň byla jistě velmi bolestivá a nikdo by ji nechtěl
zažít.
Základní dračí plemena
Je známo deset základních dračích plemen, které se prolínají i samotnou
učebnicí Fantastických zvířat od pana M. Scamandera. Mezi tato plemena
tedy patří:
Čínský ohniváč (Chinese
Fireball)
Rysy
Je pokryt hladkými purpurovými
šupinami. Kolem hlavy má věnec
zlatých špičatých rohů. Má tupý
čenich a vystouplé oči.
Vejce
Zářivě karmínová se zlatými
skvrnami, jsou velice cenné pro
čínské čáry a kouzla.
Potrava
- savci, prasata, lidé
Poznámky
Jméno získal podle plamenů, které mu jdou z tlamy, když se rozčílí. Čínský
Ohniváč je velice tolerantní a dokáže se smířit s tím, že své území sdílí až se
dvěma dalšími draky. Známý jako „lví drak“. Jediný orientální drak.
Hebridský černý (Hebridean
Black)
Rysy
Dosahuje délky až 30stop, váží 24tuny= střední drak. Černé drsné
šupiny s jasně purpurovými oky. Podél
hřbetu se táhne hřeben nízkých, ale
ostrých destiček, na konci ocasu má
šípovitý bodec, křídla připomínají
tvarem netopýra.
Potrava
- vysoká zvěř, velcí psi kusy dobytka
Poznámky
Britský drak, agresivnější než Velšský Zelený, jediný exemplář vyžaduje
teritorium až 100 čtverečních mil.
Události
Kouzelnický klan McFustyových, který na Hebridských ostrovech sídlí celá
staletí, se tradičně hlásí k zodpovědnosti za péči o tyto domorodé draky.
Maďarský trnoocasý
(Hungarian Horntail)
Rysy
Připomíná ještěra, černé šupiny, žluté
oči, bronzově zlaté rohy.
Vejce
Barva cementu, pevná skořápka,
mláďata používají ocas, již při proražení
skořápky (vyvinuté trny).
Potrava
- kozy, ovce a je-li to možné i lidé
Poznámky
Nejnebezpečnější ze všech dračích plemen
Norský Ostrohřbetý (Norwegian
Ridgeback)
Rysy
Má uhlově černé destičky na hřbetě,
výjimečně agresivní (i vůči svému
druhu), velice vzácný.
Vejce
Černá, schopnost chrlení ohně již v 1-3 měsíce věku mláděte
Potrava
- většina suchozemských savců, ALE jsou známy případy, kdy se drak krmí
vodními živočichy
Poznámky
Velice podobný Maďarskému Trnoocasému
Události
1802 – norské pobřeží – uchvátil tento drak velrybí mládě – velice neobvyklé
Novozélandský Opálooký
(Antipodean Opaleye)
Rysy
Drak střední velikosti ( 2-3tuny),
nejkrásnější dračí plemeno, perleťově
duhové šupiny, lesklé mnohobarevné
oči bez zorniček (jim vděčí za své
jméno), chrlí nemírně intenzivní rudé
plameny, není moc agresivní a jen
málokdy zabíjí, nemá-li hlad.
Vejce
Jsou světle šedá. Mudlové si je často pletou se zkamenělinami
Potrava
- ovce, i větší kořisti
Poznámky
Pochází z Nového Zélandu (občas migruje do Austrálie), nesídlí v horách, ale
v údolích (neobvyklé!).
Události
Řádění draka koncem 70.let tohoto století zabil obrovské množství klokanů,
se připisovalo opálookému samci, kterého z jeho domovského území vyhnala
dominantní samice.
Obyčejný Velšský Zelený
(Common Welsh Green)
Rysy
Krásně splývá se svým okolím, má
zelenou barvu, vydává melodický řev,
oheň chrlí v tenkých pramíncích.
Vejce
Zemitě hnědá se zelenými skvrnami
Potrava
- ovce, lidem se vyhýbá (není-li vyprovokován)
Poznámky
Sídlí v horských oblastech (ve své rezervaci), mírumilovný (tedy není moc
agresivní).
Události
Ilfrakombský incident: Roku 1932, napadl drak zalidněnou pláž
s opalujícími se mudly, situaci zachránila jistá kouzelnická rodina, která tam
trávila dovolenou, pomocí paměťových kouzel (největší série za
poslední století)- tato rodina získala Merlinův řád první kategorie
Peruánský
Zmijozubý (Peruvian
Vipertooth)
Rysy
Nejrychlejší letec ze všech
dračích plemen, dosahuje
délky 15stop, měděné
lesklé šupiny s černým
hřbetním pruhem, krátké
rohy a neobyčejně
jedovaté zuby, také má
křídla, a létá.
Potrava
- kozy, krávy, lidé
Poznámky
Nejmenší za všech plemen
Události
Mezinárodní sdružení kouzelníků na konci 19.stolení bylo nuceno vyslat
vyhlazovací četu, kvůli jeho oblibě v lidské potravě a následnému
přemnožování.
Rumunský
Dlouhorohý
(Romanian
Longhorn)
Rysy
Tmavozelené šupiny a
dlouhé třpytivě zlaté rohy
(jimiž probodne a rozpárá
svou oběť, než si ji upeče),
umí létat, rohy, rozemleté
na prášek jdou nesmírně ceněnou ingredienci do lektvarů, ale jsou kvůli
vzácnosti hodnoceny jako „neobchodovatelný materiál kategorie B“
Poznámky
Sídlí v dračí rezervaci (nejvýznamnější světová rezervace, sjíždějí se tam
kouzelníci z celého světa)
Události
Draci jsou předmětem intenzivního chovatelského programu, protože se
jejich počet drasticky snížil (kvůli vzácnosti rohů)
Švédský Krátkonosý
(Swedish ShortSnout)
Rysy
Atraktivně vyhlížející
stříbrnomodré zvíře, jeho
kůže je velice žádaný
materiál na výrobu
ochranných rukavic a
štítů, plamen, který chrlí
je jasně modrý (za
chviličku změní dřevo i
kosti na popel), zabíjí lidi
mnohem méně, než ostatní plemena (ale to není zvláštní zásluha, protože
v místech kde se nachází moc lidí není).
Poznámky
Sídlí v divokých a neobydlených horských oblastech
Ukrajinský Železnobřichý
(Ukrainian Ironbelly)
Rysy
Kovově šedé šupiny, tmavorudé oči a
spáry velice dlouhé a ostré, největší
dračí plemeno, dosahuje váhy až
6tun, obtloustlý a létá pomaleji než
zmijozubí či dlouhorozí draci.
Poznámky
Nesmírně nebezpečný (dokáže svou
vahou drtit budovy)
Údálosti
Železnobřiší draci jsou pod nepřetržitým dohledem ukrajinských
kouzelnických institucí od roku 1799, kdy jeden drak unesl z Černého moře
celou plachetnici.(naštěstí bez posádky)
Vzácná dračí plemena
Polární Stříbrný (Polar Silver)
Rysy
Ve svém prostředí těžko rozpoznatelný (dokonale splývá s okolím),
stříbrnobílé zbarvení, jasně modré oči, dva dlouhé rohy na zátylku, patří ke
středně velkým drakům (okolo 3-4 tuny), vytrvalý letec, nejlepší plavec mezi
draky, chrlí led, ledové krystalky, sníh - má ledový dech.
Vejce
Bílé s tyrkysovými skvrnami
Potrava
- tuleni, tučňáci, kosatky
Severoamerický duhový opeřený (North American
Rainbowlike Plumose)
Rysy
Patří mezi středně velké draky (okolo 3 tun), povrch těla má pokrytý jemným
peřím, jeho peří má blíže nespecifikovatelné barvy a však při celkovém
pohledu vytváří dojem barev duhy, je dost podobný Čínskému Ohniváči,
výborný letec (lítá bez křídel), k letu používá svou obrovskou magickou sílou,
obrovská manévrovací schopnost.
Vejce
Atramentovo modré barvy
Potrava
- bizoni, kozy, krávy, ale nikdy ne lidé a také se diskutuje o tom,jestli to není
vegetarián,je o tom hodně teorií,ale je nazýván "dračím vegetariánem"
Poznámky
Jeden z nejmagičtějších draků na světě, v minulosti se dokonce vědělo o
případech, kdy tento drak pomáhal lidem, dnes už je to mýtus.
Údálosti
O jeho životě se dnes ví dost málo, někteří kouzelníci dokonce vypsali
odměnu za jakoukoli informaci o tomto drakovi
Draci světa
Asijští draci
V čínské a japonské kultuře jsou draci nejmocnějším symbolem prospěšných
božských sil, přivolávají déšť. Představuj symbol síly, královské moci a
svrchovanosti. Pro Číňany je drak, společně s jednorožcem, želvou a fénixem,
jedním ze čtyř mocných ochranných tvorů země.
Asijští draci obecně mívají hadovitá těla, koňskou hlavu a čtyři tlapy, vždy se
třemi až čtyřmi velkými zahnutými drápy. Popis učence Wang Fu, z období
dynastie Hana (206 př. n. l.- 220 n. l.) jim přisuzuje jelení parohy, hlavu
velblouda, oči démona, krk hada, vypouklé břicho, kapří šupiny, orlí drápy,
tygří tlapy a volské uši.)
Rozlišuje se na 117 druhů asijských draků. 81 z nich je údajně prostoupeno
energii jang- aktivní, dominantní, mužskou silou. Zbývajících 36 druhů má
energii jing- pasivní, přijímající, ženskou sílu.
Existují rozdíly mezi asijskými draky mužského a ženského pohlaví. Dračí
samci mívají obvykle tužší a méně uspořádanou hřívu, rohy tenčí u hlavy a
silnější na vnějším konci a často se zobrazují, jak koncem ocasu třímají kyj.
Dračice zase mívají hezčí, upravenější hřívu, rohy dole silnější a nahoře
zúžené, a bývají zpodobňovány, jak koncem ocasu drží vějíř.
V závislosti na svém druhu a věku mohou asijští draci mít křídla nebo je mít
nemusejí. I draci bez křídel ovšem mohou „plout“ vzduchem a to za pomoci
kouzel. Draci mohou mít na čele přirozeně působící výčnělek, který Číňané
nazývají chi´ih-muh, usnadňující jim let bez křídel. Draci kteří tento
výčnělek nemají, disponují hůlkou zvanou po-shan, která slouží ke stejnému
účelu. Pěkným příkladem draka asijského typu bez křídel je Falko, šťastný
drak z Nekonečného příběhu.
Mnoho asijských draků získává část své síly díky perle zvané „perla
moudrosti“ nebo „dračí drahokam“, kterou mívají schovanou pod bradou,
pod jazykem, nebo vloženou v čele.
Zvuk dračího hlasu se údajně podobá našemu cinkání zvonků.
Mnoho asijských draků má také schopnost měnit podobu, brát na sebe
lidskou- přízemnější- zvířecí podobu, například ptáka nebo ryby. Draci,
proměněni v člověka nebo zvíře, jsou vždy nádhernými jedinci toho kterého
druhu.
Druhy čínských draků:
Fe-lian a Šen-ji, Fu-T´sang Lung, Gou Mang a Rou Šou, Hadi Pa
Ch´i-lung, Jing-Long, Ju-lung, K´uh-lung, Lei Čen-cu, Li-lung, Lung, Lungwang, Pai Lung
Druhy japonských draků:
Fuku-rju, Han-rju, Ka-rju, Kiyom, Ri-rju, Ryo-Wo, Sui-rju, Tatsu, Tobi-tatsu
(Hai-rju), Ukasima, Uwibami, Yamata
Draci Afrika a Oceánie
Představují směsici všech typů draků. Jsou mezi nimi Amfitery, rohatí hadi,
dvounozí draci a mořští hadi a jiní. Draci z těchto oblastí bývají jak dobří tak
zlí. Populárním dračím motivem jsou v těchto oblastech Duhoví hadi. Často
šlo o wurmy, kteří měli duhové šupiny, a byli proto spojováni s duhami a
příchodem dešťů. Duhoví hadu spadají někdy mezi amfitery nebo do konce
do kategorie okřídlených hadů.
Druhy afrických draků:
Aido Hwedo, Akhekhu, Amemait, Apep, Bida, Denwen, Gandareva,
Humbaba, Kongamato, Kur, Mehen, Mokolo-Mbembe, Nabuchodonozorův
drak, Nehebkou, Nguma-monene, Ninki Nanki, Tiamat, Wadjet
Oceánie - druhy draků:
Aranda, Bobbi-bobbi, Bunjip, Duhový had, Galeru, Hotu-puku, Julunggul,
Jurlunger, Kakurii, Katare, Marakihau, Taniwha, Tarrotarro, Tuteporoporo,
Warramunga
Evropští draci
Velký význam mají draci v heraldice. Heraldický drak je nejčastěji spojován
s králem Arturem. Artušovský drak má čtyři nohy, žebrovitá netopýří křídla,
břicho krokodýla, drápy orla a hadovitý ocas. Heraldická saň (dvounohý
drak) se velmi podobá artušovskému draku, jen se pohybuje po dvou. Jiní
heraldičtí draci mají vlčí hlavu, hadí tělo, drápy orla, netopýří křídla, ostrý
jazyk a ocas. Zatímco již některé z římských kohort používaly draky jako svůj
emblém, draci coby heraldičtí tvorově se netěšili zvláštní oblibě, až do
tudorovského období.
V dávnějších dobách byla většina evropských draků vlastně symbolem
dobrých věcí, podobně jako jejich asijští bratranci. Nicméně ve středověku se
drak stal symbolem všeho zlého. Představoval ďábla, peklo, hřích, tmu,
ničení, válku a nenasytnost.Ve středověku byl během tridua (procesí před
svátkem Nanebevstoupení Páně) každou vesnicí nesen obraz nebo socha
draka coby představitele zla a hříchu. Během posledních tří dnů svátku si
venkované obrazem pohazovali a kamenovali ho, aby se tak zbavili zla a
hříchu.
Draci hrají důležitou roli v artušovském mýtu a legendě. Věří se že,
heraldický drak vznikl díky králi Artušovi. Královo poslední jméno
(Pendragon) znamená „dračí hlavu“ a Artušova zlatá helma se prý podobala
hlavě draka.
V evropských zemích existovalo mnoho různých typů draků a dost často jsou
po nic pojmenována města, jako je to mu v případě měst Worms,
Drachenfell, Drakeford, Draguignan mnoha jiných.
Druhy draků:
Agathodemon, Aitvaras, Alicha, Amfitera, Amphisbaena, Arassas, Belthir,
Bisternský drak, Cirein Croin, Čudo-Judo, Dračí velryby, Draket, Guivre,
Hadí draci, Hydra, Kartáginský hadí drak, Ketus, Klasičtí draci, Knucker,
Koštěj, Lambotonský wurm, Ledoví draci, Lindorm, Mořští hadi, Muirdris,
Nessie, Nidhoggr, Ohniví draci, Okřídlení hadi, Paiste, Saň, Serra,
Stoorworm veliký, Tarasque, Tatzelwurm,Uroboros
Američtí draci
Většinu lidí obecně nenapadne, že v Americe se vyskytují draci stejně tak
často jako kdekoli jinde. V amerických domorodých kulturách najdeme velmi
mnoho draků. Jistě jste slyšeli o aztéckém bohu Quecalcoatlovi. Velikém
opeřeném hadu. Quecalcoatl a jeho předchůdce Kulkulcan jsou druhem
draků podobným Amfiterám o kterých jsem si řekli v minulé hodině. Ještě
starší variantou téhož opeřeného draka je Palulukon. Po americké divočině
se potulují draci těch nejrozmanitějších druhů.
Druhy draků - Severní Amerika:
Amhuluk, Angont, Az-I-Wu-Gum-Ki-Mukh-Ti, Gaasyendietha, Gowrow, Had
z Gloucesterského moře, Haietlik, Kikituk, Kolowisi, Meshkenabec, Msikinepeikwa, Ogopogo, Pal-rai-juk, Palulukon, Piasa, Polární červi, Rohatí
hadi, Sisiutl, Tatoskot, Tcipitckaam, Teehooltsoodi, Uktena, Wakandagi
Druhy draků - Střední Amerika:
Coatlcue, Chac, Icamna, Kulkulkan, Pán devíti větrů, Quecalcoatl, Xiuhcoatl
Druhy draků - Jižní Amerika:
Bachue, Iemisch, Ihuaivul, Usanci, Lampalugua, Pohádkový drak
(Zagroškudla)

Podobné dokumenty