vydání č. 3 - Asociace prádelen a čistíren

252
ýERVEN
2010
3
Další þíslo vyjde 10. 9. 2010
UzávČrka pro inzerci
nejpozdČji do 13. 8. 2010
ý. ú. 111 97 40 297/0100
Z obsa
hu:
Připravuje
me INTER
Asociace
CLEAN 20
a veřejné
10
Historie ro
zakázky
zpouštěd
el
Destilačn
ské kaly
čuje výrob
a čipů
7-8
9
Rozhovor
10
Texcare As
ia
Jak to vidí
3
4-5
í čistíren
Jak pokra
2
11
kožešník
Upozorněn
13-14
í pro práde
lny
Kontrola pra
cího proces
15
u
Příprava cert
ifikace...
Novinky v ob
oru
16
18
19
Ergonometrická konstrukce žehlící a napaĜovací soupravy VARIOLOAD
umožĖuje práci bez fyzické námahy
INFO 3_10.indd 1
4.6.2010 11:47:01
PěIPRAVUJEME MEZINÁRODNÍ KONFERENCI INTERCLEAN 2010
Již v plném proudu jsou pĜípravy na letošní Mezinárodní konferenci o praní, chemickém þištČní a pĤjþování prádla INTERCLEAN 2010.
PĜedsednictvu a sekretariátu Asociace se podaĜilo zajistit pro hlavní pĜednáškový program na dopoledne prvního dne konference 6 odborných
pĜednášek, které budou pro návštČvníky konference jistČ velmi zajímavé. Hlavními tématy jsou pro letošek:
- úspory energií a vody v našich provozech
- nové textilní a technické materiály
- ochrana životního prostĜedí
Podle uvedených témat jsou voleny i hlavní pĜednášky dopoledne prvního dne konference. Uvádíme pĜedbČžný program tČchto pĜednášek:
1. ZELENÉ PRÁDELNY – úspory energií a vody v provozech prádelen. PĜednáší Ing. ZdenČk Kadlþík
2. NÍZKOTEPLOTNÍ PRACÍ PROSTěEDKY – úspory energií. PĜednáší zástupce firmy Bezema AG, Švýcarsko
3. ýESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA A VÝVOJ NOVÝCH TEXTILIÍ. PĜednáší Miloš Beran, CTPT
4. ROZVOJ TECHNICKÝCH TEXTILIÍ U NÁS A V EVROPċ. PĜednáší zástupce CLUTEX-Klastr technických textilií, TU Liberec
5. ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ - ZMċNY V LEGISLATIVċ OCHRANY OVZDUŠÍ (SPE OHLAŠOVÁNÍ - POPLATKY) A OSTATNÍ
PODMÍNKY ŽP) PĜednáší Ing. Pavel Machálek, ýeský hydrometeorologický ústav Praha
6. ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ – VYUŽITÍ ODPADNÍCH VOD Z PRÁDELEN. PĜednáší Ing. Karel PlotČný, ASIO Brno
Vedle hlavního programu poþítáme samozĜejmČ i s odbornými pĜednáškami jednotlivých vystavovatelských firem. V souþasnosti, kdy píšeme tuto
informaci, uzavíráme s vystavovateli pĜíslušné smlouvy o úþasti, takže jejich seznam Vám pĜineseme v dalším þísle Informátoru.
Rámcový program konference vychází z našich dobrých zkušeností z dĜívČjších roþníkĤ:
PondČlí 4. 10. 2010: 10.00 slavnostní zahájení konference a výstavy
10.15 – 13.00 hlavní pĜednáškový program
13.00 – 14.00 spoleþný obČd úþastníkĤ a vystavovatelĤ
14.00 – 15.00 Kolegium Asociace Paý, pokraþování výstavy
15.00 – 18.00 pokraþování pĜednáškového programu
19.00 – 24.00 Spoleþenský veþer
Úterý 5. 10. 2010: 9.00 – 13.00 pokraþování pĜednáškového programu
13.00 – 14.00 spoleþný obČd, ukonþení konference
Vážení þtenáĜi, vážení þlenové Asociace prádelen a þistíren, vČĜíme, že i v letošním roce si najdete þas na návštČvu konference a také Kolegia
Asociace. Rádi bychom, abyste si teć, za þerstvé pamČti, poznamenali do svých diáĜĤ správnČ termín konání letošní konference, protože je posunuta
o 14 dnĤ dopĜedu k zaþátku mČsíce Ĝíjna. Jak jsme Vás již v prvním þísle našeho þasopisu informovali, náš obvyklý Ĝíjnový termín letos koliduje
s Veletrhem EXPODETERO v MilánČ, a proto se pĜedsednictvo rozhodlo naši akci posunout.
Vážení kolegové, tČšíme se, že se opČt letos setkáme nejen jako posluchaþi pĜednášek, návštČvníci výstavních stánkĤ, ale i jako hosté Spoleþenského
veþera, který již tradiþnČ poĜádáme v Moravské chalupČ, s dobrým jídlem, lahodným vínem a oblíbenou cimbálovou muzikou Jana ŠafaĜíka ze
Strážnice. V pĜíjemném prostĜedí si mĤžeme podebatovat o spoleþných problémech, otázkách a také úspČších.
Ing. Jan Matula, Ing. Radek Vašíþek, sekretariát konference
Informátor 3/2010
INFO 3_10.indd 2
2
4.6.2010 11:47:05
ASOCIACE A VEġEJNÉ ZAKÁZKY
Vážení þtenáĜi,
servis prádla pro Psychiatrickou léþebnu Bohnice“, zadávané
v letošním prvním þísle našeho þasopisu jsme uveĜejnili problepodle zákona 137/2006 Sb., o veĜejných zakázkách, ve znČní
matiku, týkající se zadávání veĜejných zakázek na kompletní servis
pozdČjších pĜedpisĤ, formou otevĜeného Ĝízení, jehož oznámení
prádla.
bylo v informaþním systému o veĜejných zakázkách uveĜejnČno
V mČsíci bĜeznu vydal ÚĜad pro ochranu hospodáĜské soutČže
dne 25.9.2009 pod ev. þ. 60036483 a v ÚĜedním vČstníku Evv této vČci rozhodnutí, které následnČ otiskujeme.
ropské unie dne 26.9.2009 pod ev. þ. 2009/S 186-267842,
PĜedsednictvo Asociace se touto problematikou bude i nadále za- rozhodl takto:
bývat a bude se snažit nČkteré pojmy, z našeho pohledu ne zcela
I.
zĜejmé, vyjasnit.
Zadavatel – Psychiatrická léþebna Bohnice, Iý 00064220, se
sídlem Ústavní 91, 181 02 Praha 8, nedodržel postup stanovený v ustanovení § 55 odst. 1 písm. c) zákona þ. 137/2006 Sb.,
Rozhodnutí ÚOHS, þ. S302/2009/VZ-4159/2009/510/IFa
VČc: Komplexní servis prádla pro Psychiatrickou léþebnu Bohnice o veĜejných zakázkách, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, ve spojeÚþastníci: 1. Prádelna Kyselý, a. s. 2. Psychiatrická léþebna Bohnice ní s ustanovením § 55 odst. 3 písm. c) cit. zákona o veĜejných
zakázkách, tím, že nevymezil minimální úroveĖ kvalifikaþního
Typ správního Ĝízení: VeĜejná zakázka
pĜedpokladu tak, aby odpovídal druhu, rozsahu a složitosti pĜedTyp rozhodnutí: § 119 odst. 2 zák. 137/2006 Sb. - náklady Ĝízení
mČtu veĜejné zakázky, pĜiþemž uvedený postup zadavatele mohl
Rok: 2009
podstatnČ ovlivnit výbČr nejvhodnČjší nabídky, a dosud nedošlo
Datum nabytí právní moci: 14. 4. 2010
V BrnČ dne 23. bĜezna 2010 k uzavĜení smlouvy.
Jako opatĜení k nápravČ výše uvedeného postupu ÚĜad pro ochraÚĜad pro ochranu hospodáĜské soutČže pĜíslušný podle § 112 zá- nu hospodáĜské soutČže podle § 118 zákona þ. 137/2006 Sb., o vekona þ. 137/2006 Sb., o veĜejných zakázkách, ve znČní pozdČjších Ĝejných zakázkách, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, ruší pĜedmČtné
pĜedpisĤ, ve správním Ĝízení zahájeném dne 22. 10. 2009 na základČ zadávací Ĝízení, jehož oznámení bylo v informaþním systému o veĜejných zakázkách uveĜejnČno dne 25. 9. 2009 pod ev. þ. 60036483
návrhu ze dne 21. 10. 2009, jehož úþastníky jsou
l navrhovatel – Prádelna Kyselý, a. s., Iý 26723883, se sídlem a v ÚĜedním vČstníku Evropské unie dne 26. 9. 2009 pod ev.
Vlasákova 333, 258 01 Vlašim, za niž jedná dr. Konrad Stocker, þ. 2009/S 186-267842.
II.
pĜedseda pĜedstavenstva, ve správním Ĝízení na základČ plné
Podle § 119 odst. 2 zákona þ. 137/2006 Sb., o veĜejných zakázmoci ze dne 18. 11. 2009 zastoupená JUDr. Martinem VychopnČm, advokátem, Advokátní kanceláĜ Camrda, Premus, Peter, kách, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky
VychopeĖ, Vachoušek a partneĜi, se sídlem Masarykovo nám. þ. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální þástka nákladĤ Ĝízení
o pĜezkoumání úkonĤ zadavatele pro úþely zákona o veĜejných
225, 256 01 Benešov,
l zadavatel – Psychiatrická léþebna Bohnice, Iý 00064220, se síd- zakázkách, se zadavateli – Psychiatrická léþebna Bohnice, Iý
lem Ústavní 91, 181 02 Praha 8, zastoupená MUDr. Martinem 00064220, se sídlem Ústavní 91, 181 02 Praha 8 – ukládá:
uhradit náklady Ĝízení ve výši 30 000,– Kþ (tĜicet tisíc korun
Hollým, Ĝeditelem, ve správním Ĝízení na základČ plné moci
ze dne 27. 10. 2009 zastoupená JUDr. Vladimírem Töglem, ad- þeských).
Náklady Ĝízení jsou splatné do dvou mČsícĤ od nabytí právní moci
vokátem, se sídlem Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5, ve vČci
pĜezkoumání úkonĤ zadavatele ve veĜejné zakázce „Komplexní tohoto rozhodnutí.
Zajímavosti Ɣ Zajímavosti
l Velmi hodnocenou cenu
pro nejlepšího dodavatele za
rok 2008 udČlila i u nás známá textilní firma Hugo Boss
nČmecké firmČ Veith, která
výrobci odČvĤ dodává tvarovanou žehlicí techniku.
l Na odstranČní tukových
a olejových neþistot z prádla
i pĜi nízkých teplotách praní
30-40 °C nabízí Seitz zvláštní
odstraĖovaþ tukĤ pod názvem
Viva Oleo. MĤže být použit
i na barevné nebo tmavé textilie, je biologicky odbouratelný
a testovaný na alergické pĤsobení.
l Elektrolux pĜidal do Ĝady 4000 novou praþku, která
3
INFO 3_10.indd 3
souþasnČ pracuje i jako sušiþ.
Vyrábí se pro 6,5 a 12 kg prádla. MĤže celý cyklus provést
automaticky nebo jen prát nebo
jen sušit. ProudČní vzduchu je
patentováno. Jinou inovací firmy je tzv. VGS systém, který
vydává hlasové pokyny k obsluze praþky.
l Další zdokonalení mokrého þištČní? Autorem je Hashimoto, majitel firmy Happy
specializované v Kyotu na
údržbu drahých odČvĤ. Buben
praþky nemá obvyklá unášecí
žebra, ale je ve vnitĜku vlnkovitý, podobnČ jako kdysi valcha. Buben se lázní naplĖuje
úplnČ. PĜi pohybu bubnu se
odČv vznáší v lázni a mecha-
nicky pohybuje jen víĜením
láznČ. Je to vskutku to nejmenší možné mechanické namáhání vĤbec.
l Firma Mewa slavila v roce 2008 100 let od svého založení. Dnes je to jedna z nejvČtších
leasingových firem pĤsobící ve
43 zemích Evropy. Nabízí leasing pracovního obleþení, textilních hadrĤ a rohoží. ZamČstnává
3 115 pracovníkĤ a obsluhuje
více než 130 000 zákazníkĤ.
l Nejdražší vlna na svČtovém trhu je kašmírová. Kdysi
vrchol luxusu, dnes dostupnČjší, ale stále velmi drahá. MČkká, teplá, hĜejivá, jemná jak
peĜíþko. Je produktem ruþní
práce a tradiþních technologií. Vzácná je již surovina. Ve
vnitĜním Mongolsku se pasou
stáda kašmírských koz. Jejich
vlas se stĜíhá a posílá na další
zpracování do severoþínského Yinchnanu nebo Šanghaje.
Výsledkem je snČhobílá nebo
barevná spĜadená jemná vlna.
RoþnČ se této exkluzivity vyrobí asi 20 000 tun.
l V americkém Seatlu byla
zĜízena ekologicky orientovaná
þistírna Blue Sky. ýistí v tekutém oxidu uhliþitém a používá
i mokré þištČní. Vozidla þistírny
jezdí na plyn. Poþítá se s další
stavbou tČchto þistíren v jiných
místech USA.
Informátor 3/2010
4.6.2010 11:47:09
HISTORIE ýISTÍRENSKÝCH ROZPOUŠTċDEL (6)
Alternativní rozpouštČdla
Alternativní rozpouštČdla jsou ta, která až již v užívání (omezeném) jsou pĜedevším zálohou pro budoucnost. Vzhledem na
pokraþující legislativní hon na PER není vĤbec jisté, že v þistírenství pĜežije a chemické þistČní se neobejde bez záložní alternativy. Nejtvrdší kampanČ proti PER se vedou v nČkterých
státech USA (Kalifornie, Florida) jako dČdictví po nekorektních
a þasto i na nepravdách založených argumentacích Greenpeace
a jiných ekologických organizacích. PĜíklad? Tvrdili napĜ. zcela
vážnČ, že když spoleþnČ vezete v autČ oblek z þistírny a nákup
ze supermarketu, nČkteré potraviny se již za 1 hodinu obohatí PER natolik, že jsou nepoživatelné a ohrožují zdraví konzumentĤ. To je samozĜejmČ nesmysl, ale mnozí Ameriþané uvČĜili
a podle toho se i chovají.
Organických rozpouštČdel jsou
Takovému (a samozĜejmČ i jistovky, ba tisíce, ale jen nemno- ným) hodnocením se u nových
hé splĖují základní podmínky pro rozpouštČdel nelze vyhnout.
chemické þistČní:
Myslím, že je tĜeba, aby þtenáĜ
l dokonalou rozpustnost tukĤ vČdČl, že evropské hodnocení
a olejĤ pĜi bČžné teplotČ
nových rozpouštČdel je vždy
l pĜimČĜený bod varu, který za- hodnČ skeptické a nositelem
jišĢuje pohodlné þištČní desti- skepticismu je i významná evlací
ropská organizace CINET. Ta
l nemísitelnost s vodou
napĜ. ve svém informaþním
l pokud možno inertní chování bulletinu pĜed þasem hodnotila
vĤþi barevným textiliím
GreenEarth takto „výsledky þisl nízkou toxicitu a sluþitelnost tČní ubohé“. To prostČ ale není
se životním prostĜedím
pravda! V novČjším stanovisku
l pĜijatelnou cenu
z roku 2003 z ostrého tónu slevila, ale GreenEarth a Ameriþané
O tom, že hledání nových roz- se pochvaly nedoþkali. NegativpouštČdel je obtížné, svČdþí fakt, ní stanoviska ovlivĖují veĜejnost
že po zákazu FCIR trvalo asi 10 a pĜebírají ho další odborníci
let než se zavedly KWL aþ vlastnČ (kteĜí koneckoncĤ jsou v oficichemicky o úplnou novinku ne- álních organizacích zastoupeni)
šlo. Složitost výzkumu dokazuje a tak není divu, že Evropa za
i studie Dr. Föllnerové a Dr. Krus- USA zaostává. Je otázka, zda ku
manna z roku 1996 – ti když hle- prospČchu vČci. Na druhé stranČ
dali nová rozpouštČdla pro þistČní jsou Ameriþané vždy mnohem raprostudovali desítky nejrĤznČjších zantnČjší a pružnČjší v pĜijímání
organických slouþenin patĜících technických novinek než zbytek
mezi alkoholy, estery, ketony, uh- svČta a tak technologický náskok
lovodíky i terpeny a pro þistČní USA není náhodný. Okruh zkoujakž takž vhodná se ukázala jen maných rozpouštČdel je výraznČ
dvČ (4-metyl-2-pentanol a betapi- omezen také tím, že halogenová
nen). A stejnČ jenom teoreticky, rozpouštČdla jakéhokoliv druhu
když uplatnČní v praxi stály v ces- jsou navždy z praxe vylouþena
tČ obrovské pĜekážky. PĜi vývoji a mezi nimi alternativu hledat
rozpouštČdla GreenEarth se v in- nelze. Do praxe se tak dosud dostituci IFI (International Fabricare stala jen dvČ rozpouštČdla a zaInstitut) odpracovalo pĜes 1000 tím se nezdá, že budou doplnČna
hodin pĜi zkouškách, které trvaly dalšími. Jsou to:
déle než 18 mČsícĤ, když se hod- Ɣ deriváty silikonĤ (siloxany,
notil
cyklosilany)
l þisticí výkon
Ɣ deriváty glykoéterĤ
l výsledky þistČní
l náklady
Deriváty silikonĤ pro praxi
l toxicita a vztah k životnímu objevila firma General Electric
prostĜedí
Silicons a o pozdČjší vývoj þistiInformátor 3/2010
INFO 3_10.indd 4
cích strojĤ se zasloužil Realstar.
Dnes je výrobcĤ rozpouštČdla
celá Ĝada a obchodních názvĤ
produktĤ také: GreenEarth, Pure
Green, Cyklosilan, Silikon, Fluid
245, Siloxane SF atd. Držitelem
patentĤ na výrobu je objevitel
GES a uživatelé platí licenþní
poplatky. Základní výrobní schéma je: kĜemiþitý písek – kĜemík
– chlorsilany – hydrolýza a destilace – silany. Pro použití v þistírenství jde o olejovitou kapalinu o bodu varu 210 ºC a s malou
rozpustností ve vodČ. Je to hoĜlavá kapalina s bodem vznícení
7 ºC a mezí výbušnosti dolní
0,52 %, horní 7,0 %. ýisticí stroj
tedy musí být konstruovaný pro
hoĜlavá rozpouštČdla s odpovídajícím zabezpeþením. Hustota
produktu je 0,927 g/cm3. Lidem
a životnímu prostĜedí není nijak
nebezpeþný. V roce 2004 pracovalo v USA na 50 strojĤ a rozpouštČdlo se postupnČ šíĜí i do
Evropy. K þištČní v cyklosilanu
zaujal v roce 2002 stanovisko
i VÚ Hohenstein a konstatoval,
že pĜi správném použití nemá
rozpouštČdlo žádné výrazné nedostatky. S þistČním jsou spokojeni i provozovatelé. Zboží
má pĜíjemný a mČkký omak.
Problematické je þistČní objemných zakázek (deky, spací pytle, prošívané bundy), u kterých
trvá nepĜijatelnČ dlouho sušení.
Výsledky þistČní lze srovnat
s KWL.
Jiným alternativním rozpouštČdlem již v praxi osvČdþeným je
Rynex. Chemicky je to smČs metyl a etyléterĤ v blíže neurþeném
pomČru s pĜídavkem 10-15 %
vody. Étery glykolu byly již
dĜíve známy z praxe jako dobrá
rozpouštČdla nitrocelulózových
lakĤ. Obchodní produkty nemusí mít vždy zcela stejné složení
a ani fyzikální konstanty protože
obsahují:
Ɣ monometylglykoléter
Ɣ dimetylglykoléter
Ɣ monoetylglykoléter
Ɣ dietylglykoléter
Ɣ vodu
To vše v rĤzném pomČru, který je souþástí know-how výrobce, jen o pĜídavku vody se ví,
že þiní 10-15 %. Rynex a jeho
souþásti jsou dobĜe biologicky
odbouratelné. Je to þirá bezbarvá
kapalina o specifické hmotnosti
0,90 g/cm3 a s neutrálním pH.
CH2 - OH
|
CH2 -O - CH3
Glykol
CH2 - O - CH3
|
CH2 - OH
Monometylglykoléter
CH2 - O - CH2 - CH3
|
CH2 - O- CH2 - CH3
Dietylglykoléter
Étery glykolu jsou hoĜlavé
s bodem vzplanutí 50 ºC, smČs
s pĜídavkem vody má bod vzplanutí kolem 90 ºC, a je tedy požárnČ mnohem bezpeþnČjší. ýisticí stroj musí být samozĜejmČ
opČt konstruován pro hoĜlavé
rozpouštČdlo – KWL stroje lze
adaptovat velmi snadno. Rynex
rozpouští ve vodČ rozpustné
neþistoty lépe než PER i bez
pĜídavkĤ vody a v tom je jeho
velká výhoda. Navíc také dobĜe
suspenduje oleje. Unese urþité
množství vody i bez pĜídavku
zesilovaþĤ. Jeden z provozovatelĤ rynexové þistírny s bohatými zkušenostmi, protože vyþistil
v tomto rozpouštČdle 120 tun
šatstva, se vyjádĜil takto: „zĤstanu u Rynexu, þistí lépe než PER
a je levnČjší. Výsledky þistČní
jsou výborné.“ Ne vždy tomu tak
bylo. U Rynexu byly problémy
s obtížným oddČlováním vody
v odluþovaþi od rozpouštČdla
(povšimnČte si, že hustota obou
rozpouštČdel je blízká) a byly
také problémy se zápachem þistČného zboží. Ten se zĜejmČ podaĜil odstranit jiným složením
rozpouštČdla. O tČchto problémech se dnes nemluví. Rynexových þistíren je asi 100 a poþet
4
4.6.2010 11:47:09
HISTORIE ýISTÍRENSKÝCH ROZPOUŠTċDEL (6)
postupnČ roste. Je to rozpouštČI proti novým rozpouštČdlĤm,
dlo, které mĤže mít zajímavou považovaným za neškodné, se
budoucnost.
þas od þasu objeví výhrady. TČžko posoudit, zda objektivní. Tak
PĜekvapující zpráva se ob- napĜ. v polovinČ roku 2008 instijevila v americkém þasopise tuce Enviroment Canada a HeAmerican Drycleaner þ. 5/2008 alth Canada uveĜejnily zprávu
když uvedl, že v USA je na 150 o toxicitČ nČkterých silikonových
strojĤ, které pracují s rozpouš- rozpouštČdel. Je mezi nimi i detČdlem n-propylbromid. Toto
rozpouštČdlo je v EvropČ v þistírenství zcela neznámé. Do
praxe se pĜed lety dostalo jako
náhrada za chlorovaná rozpouštČdla (trichloretan, trichloretylen a perchloretylen), která se
stala nežádoucími pro životní
prostĜedí nebo zdraví þlovČka. Uplatnilo se k þistČní (odmašĢování) kovových souþástí
a elektroniky. Podle amerických
pĜedpisĤ patĜí mezi regulovaná
organická rozpouštČdla. Chemicky jde o látku jednoduchou
odvozenou od propanu náhradou
jednoho atomu vodíku bromem:
kamytelcyklopentasiloxan, který
je souþástí již používaného rozpouštČdla GreenEarth. Prý sice
pĜímo neohrožují lidské zdraví,
ale mohou mít bezprostĜednČ
nebo dlouhodobČ škodlivé úþinky na životní prostĜedí, protože
v nČm pĜetrvávají dlouhodobČ
a mají bioakumulaþní potenciál.
Tyto instituce chtČjí látku zakázat. Proti tomuto tvrzení se ostĜe
ohradil zástupce firmy GreenEarth s tím, že rozsáhlé studie prokázaly neškodnost silikonových
rozpouštČdel. Orientace v tČchto
protichĤdných tvrzeních je obtížná a snad jediné nezpochybnitelné
rozpouštČdlo je voda!
-izk-
CH3 - CH2 - CH2 -Br
CH3 H7 -Br
Je to bezbarvé rozpouštČdlo
pronikavého zápachu s bodem
varu 71 ºC a hustotou 1,353. Je
málo rozpustné ve vodČ – jen
2,5 g/litr pĜi 20 ºC, ve styku
s vodou nebo vodními parami
hydrolyzuje. Na trh se dostává
pod rĤznými obchodními názvy
jako napĜ. Abror, EuSolv nebo
Solvon. Je pĜijatelné z hlediska ochrany životního prostĜedí,
protože jeho páry neodbourávají ozónovou vrstvu. Podle údajĤ
EPA je maximální inhalovaná koncentrace v þase 8 hodin
25 ppm. Vliv na lidské zdraví
není zatím pĜíliš prozkoumaný, soudí se však, že by mohlo poškozovat nervový systém.
Lidské zdraví je poškozováno
v závislosti na koncentraci ve
vzduchu, ploše kontaktu s pokožkou a délce pĤsobení. Kaly
z destilace nejsou považovány za toxický odpad. ýisticí
schopnost je velmi dobrá, když
hodnota Kauri-butanol testu je
125. V literatuĜe se liší údaje
o hoĜlavosti a výbušnosti par se
vzduchem. Uvidíme, jaký bude
další osud n-propylbromidu.
5
INFO 3_10.indd 5
Firbimatic Trio
je zajímavá nová konstrukce z roku 2007. Stroj mĤže nejen chemicky þistit, ale také prát
ve vodČ a samozĜejmČ i sušit. Proto název trio: mĤže sloužit jako praþka, chemický þisticí
stroj a jako sušiþ.
Informátor 3/2010
4.6.2010 11:47:09
Lapauw
Již po nČkolikáté pĜedstavujeme v našem seriálu významnou
firmu z našeho oboru, tentokráte belgického výrobce žehlicí
techniky. V roce 1933 pan Camille Lapauw, otec souþasného
majitele Romaina, zaþal s výrobou kompresorĤ a þerpadel
pro místní podnikatele, kteĜí
v okolí Heule pČstovali len. V té
dobČ ale již mnozí malí vlastníci pĤdy byli ze svých majetkĤ
vypuzeni a aby se vĤbec nČjak
uživili, zaþali s prádelenstvím.
Prádelny se musely vybavit
základním zaĜízením. Výrobci
v Belgii nebyli a tak noví prádelenští podnikatelé požádali
o pomoc Lapauwa. MČl totiž
v kraji dobrou reputaci a lidé
mu dĤvČĜovali. Lapauw neotálel a zaþal s prádelenskou
výrobou. V roce 1945 pĜedstavil první žehliþ o prĤmČru
500 mm. Byl celý zhotoven
ruþnČ a mČl nový, nekonvenþní
design. Válec byl totiž obepnut
dvČma koryty, což zajistilo rovnomČrnČjší pĜítlak a vČtší úhel
opásání. Ten byl již tehdy neobvykle vysoký 196º. PozdČji
se Lapauw pustil i do výroby
praþek, odstĜedivek, košilových finišérĤ a jiných zaĜízení
pro prádelny. Synu Romainu,
který postupnČ pĜebíral výrobu byla již Belgie malá a zaþal
s exportem do zahraniþí. Dnes
mu ve výrobČ a obchodu pomáhají dva synové (vnukové
zakladatele). Firma zamČstnává 149 lidí a výrobní haly mají
plochu 20 000 m2. RoþnČ vyrobí asi 350 praþek, ty nejvČtší až
pro náplĖ 400 kg. Jen asi 10 %
výroby je urþeno pro belgický
trh, vČtšina výrobkĤ putuje na
export, nyní hodnČ i do Ruska. Klientela oceĖuje robustní a jednoduchou konstrukci,
dlouhou životnost a dokonalý
servis a dodávku náhradních
dílĤ.
NejvČtším pĜínosem firmy
pro prací techniku jsou dČlená
koryta, která firma vyrábí již
pĜes 60 let. Koryto je v dolní
þásti dČleno kloubem, který
umožĖuje dokonalé pĜimknutí
Informátor 3/2010
INFO 3_10.indd 6
obou þástí k nábalu. PĜítlak je
vyvozován hydraulicky. U nČkterých žehliþĤ je koryto dokonce dČleno dvČma klouby
na tĜikrát. PĜibližnČ ve stejné
dobČ pĜišel Lapauw také s vČtším úhlem opásání než bylo
dosud obvyklé. Rozdíl þinil
asi 15 % proti bČžným standardĤm. PĜitom jasnČ platí: vČtší
úhel = delší žehlicí dráha =
vyšší výkon žehliþe. Lapauw
je také pĤvodcem pružných
koryt, když tuto technologii
Vysoký úhel opásání 286º u trojitČ dČleného koryta
pĜivedl na svČt poþátkem 90.
let, ale marketingovČ ji ovládli jeho soupeĜi Kannegiesser mČĜení teploty, rychlosti válcĤ, s pĜihlédnutím na žehlení smČpĜítlaku, pĜíkonu motoru, stop sí. NejvýkonnČjší plynové žeha Jensen.
tlaþítko atp. NejvČtší žehliþ liþe mají dva válce s prĤmČrem
U souþasných žehliþĤ jsou 4000 XXL má prĤmČr válce 1600 mm. U plynových žehliþĤ
válce pohánČny pĜímo pĜes 1600 mm, dvakrát dČlené ko- firma udává o 20 % vyšší výplanetovou pĜevodovku frek- ryto, žehlicí dráhu 4000 mm kon než u parních a o 30 % nižvenþnČ Ĝízeným motorem. Ten a extrémní úhel opásání 286º. ší spotĜebu energie. PĜi prvním
je montován u prvního válce PĜi vysokém výkonu je žehliþ startu trvá nahĜátí koryt u plya další jsou pohánČny karda- velmi kompaktní. Plynové žeh- nu asi 15 minut.
novým hĜídelem. Tento me- liþe vyrábí firma již od roku
U nás žehliþe Lapauw pĜíliš
chanismus pohonu zajišĢuje 1994. Mají integrovaný hoĜák
konstantní obvodovou rychlost a ohĜev topného oleje. Jde- rozšíĜené nejsou. Možná ku škoválcĤ po celou dobu životnos- li o vícekorytový žehliþ, má dČ prádelen, protože jejich techti žehliþe. PĜechodové mĤstky každé koryto vlastní vyhĜívací nické Ĝešení má vysokou úroveĖ
žehliþe jsou vytápČny. Jinak je systém, což umožĖuje pĜesné a urþitČ se Ĝadí k tomu nejlepší-izkvybavení žehliþĤ standardní: nastavení teplot koryt napĜ. mu na trhu.
Kompaktní žehliþ 4000 XXL
6
4.6.2010 11:47:12
Destilaþní þistírenské kaly a firma Geiss
Starší zamČstnanci þistíren si snad vzpomenou, jakým kaly se shromažćují v místČ
problémem byla pĜed 25-30 lety likvidace destilaþních kalĤ produkce zpĤsobem respektuz þistírenských strojĤ. Rostlo již vČdomí, že nejsou bezpeþné jícím všechny normy, Geiss je
a pĜitom pĜimČĜený zpĤsob ekologické likvidace neexistoval. dopravuje do zpracovatelského
V ýSR bylo sice pár spaloven nebezpeþného odpadu, ale pat- závodu, tam se podrobí dĤkladĜily chemickému prĤmyslu a nemČly zájem o externí zákazníky. Kaly vČtšinou konþily na skládkách uhlí kotelen a z Rý i v komunálním odpadu.
Problémem likvidace se zabývala i technologická
komise Sdružení Paý a ponČkud nadČjnČji se jevila solidifikace kalĤ vápnem a vodním sklem na
silikátový nosiþ. S technologií pĜišel ing. PospČch
z Bratislavy a zkoušeli jsem ji s ing. Kynþlem
v nČkolika þlenských podnicích. To jsme již vČdČli o systému Geiss a tiše závidČli NČmcĤm bezproblémovou likvidaci. Chválit nahlas se nikdo
neopovážil, protože oficiální stanovisko totality
bylo, že všechno zlo pochází ze západu a zejména
potom z NSR.
Richard Geiss založil firmu na mČlo na 6 000 þisPatentovaný voštinový buben
likvidaci kalĤ již v roce 1959, tíren a o zákazpozdČji se pĜestČhovala do Of- níky nebyla nouze.
fingen a soustavnČ rostla co do Prvotním zájmem podnikatele nému analytickému rozboru
velikosti i moderních technolo- byla likvidace kalĤ z þistíren- a pĜípadnČ roztĜídí, na výkongií až do dnešní podoby se 72 ství, pozdČji sbíral kaly i ze ných kolonách oddestilují zbytzamČstnanci. Datum založení strojírenství, farmaceutického ky rozpouštČdel, hoĜlavé zbytbylo naþasováno dobĜe, proto- i chemického prĤmyslu. Fir- ky se využijí k výrobČ páry pro
že v následných letech probíhal ma vymyslela již zaþátkem své technologie závodu a rozpoušþistírenský boom, NČmecko existence optimální systém: tČdla redestilují tak, aby kvali-
tou odpovídala novým a vrací
se ke spotĜebitelĤm. Dokonalý
uzavĜený cyklus šetĜící životního prostĜedí! Firma zpracovává
nejen PER kaly, ale také kaly
trichloretylenové, acetonové,
alkoholové, xylenové, toluenové a KWL kaly. Zákazníky má
v celém NČmecku.
Podmínkou odvozu kalĤ
je jejich separace u zákazníka – nelze míchat napĜ. kaly
PER a kaly KWL, protože jde
o rozpouštČdla s odlišnými
vlastnostmi a jiným zpĤsobem
zpracování. Geiss má špiþkovou technologii a dosahuje výtČžku 99,98 % rozpouštČdel obsažených v kalech. To je obdivuhodný výsledek a znamená,
že se rozpouštČdla prakticky
úplnČ vrací do obČhu aniž by
jakkoliv poškozovala životní
prostĜedí.
Zbytky po destilaci obsahují
hodnČ olejĤ a tukĤ, jsou hoĜlaDokonþení na str. 8
Sušiþe Danube v menší prádelnČ
7
INFO 3_10.indd 7
Informátor 3/2010
4.6.2010 11:47:16
Destilaþní þistírenské kaly a firma Geiss
Dokonþení ze str. 7
vé a spalováním ve speciálních
kotlích se využívají k výrobČ
technologické páry, což výraznČ snižuje provozní náklady.
Destilaþní kolony jsou vesmČs
vytápČny parou a navíc se pára
používá v urþitých pĜípadech
k destilaci pĜímo.
Firma Geiss dodává regenerovaná rozpouštČdla do obchodní
sítČ co do vlastností a složení
naprosto shodná a rovnocenná
s novými a se všemi potĜebnými atesty. PĜed mnoha lety,
když bylo primárním zájmem
likvidovat kaly a nikoliv vyrábČt rozpouštČdla, vznikl pro
výrobky firmy nelichotivý název „regenerát“. Ten sugeroval
nČco náhradního a ménČ hodnotného, což již dávno není
pravdou. VždyĢ s rozpouštČdly
je to jako s ocelí: nikoho ani
nenapadne zpochybĖovat výrobek, aþ je zhotoven z vČtší þásti
z recyklovaného šrotu.
Snad nejvČtším pĜínosem firmy je ucelený logistický systém, který nabízí. Zákazník
(þistírna) je zaĜazen do databáze
a nejménČ jednou za tĜi mČsíce
kontaktován servisními pracovníky firmy. TČm oznámí kolik
sesbírala kalĤ a kolik þistírna
potĜebuje nového rozpouštČdla
a již se o nic dále nestará. Kaly
se sbírají do hermeticky uzavĜených zásobníkĤ, které dodává
Geiss podle potĜeb þistírny. PĜi
odvozu kalĤ dostane zákazník
certifikát o ekologické likvidaci
kalĤ, o tom, že je správnČ skladuje, dostane návod na evidenci atp. NČmecké pĜedpisy jsou
nejpĜísnČjší v EvropČ a napĜ.
platí, že každý kdo prodá více
než 10 litrĤ nebezpeþného
rozpouštČdla musí zneþistČné
a použité rozpouštČdlo odebrat
zpČt. Aktivita firmy Gess je tedy
velmi vítaná a cenČná. Kaly se
vozí flotilou zvláštních nákladních vozĤ. Ty musí vyhovovat
pĜedpisĤm a náklad musí být
zabezpeþen tak, aby ani v pĜípadČ autohavárie neunikl do
životního prostĜedí. Vozy mají
záchytné vany, dvojité stČny
Informátor 3/2010
INFO 3_10.indd 8
Patentovaný voštinový buben u sušiþek (také u praþek) Miele zaruþuje optimálnČ šetrné zacházení s textiliemi. BČhem sušení prádlo klouže na vzduchovém polštáĜi, voštiny mají lepší
unášecí efekt a textilie se pĜi sušení ménČ krþí
atp. Celý bezpeþnostní dopravní
systém musel reagovat na pĜedpisy z roku 1991, které pĜesnČ
vymezují povinnosti producentĤ a dopravcĤ o nebezpeþných
látkách, ochranČ vod, ovzduší,
pĤdy, emisních limitech atd. Za
pĜijatelnou dopravní vzdálenost
považuje firma Geiss 1000 km
a odpady se do Offingenu svá-
ží zhruba z této vzdálenosti. Na závodĤ v zahraniþí – ty jsou
pĜekážku rozvoje firmy jsou ovšem ekonomické jen od urþité
státní hranice.
velikosti a nové zpracovány na
kal jsou vzdálenou budoucností
Aþ Evropa funguje v rám- i proto, že þištČní v klasických
ci EU jednotnČ, pĜece se státy rozpouštČdlech je v útlumu.
brání dovozu odpadĤ národními Geiss vyrobí roþnČ až 25 000
pĜedpisy a ty jsou pro nebezpeþ- tun rozpouštČdel takže množství
ný odpad zvláštČ pĜísné. ěeše- zpracovaných kalĤ lze odhado-izkním by bylo budování dalších vat na statisíce tun.
Zajímavosti
l ýistírny na oxid uhliþitý
Fred Butler jsou ve Švédsku od
ledna 2009 zavĜeny. DĤvod? Vysoké administrativní náklady a
nelítostná cenová válka þistíren
ve Stockholmu. Kupec se zatím
nenašel.
l Cenu za ochranu ŽP pro
rok 2008 Porýní-Falcka získala
prádelna Zischka v Simmeru za
úspory vody a energie pĜi praní.
Prádelna realizovala s firmou
Ecolab koncept Performance.
Tím poklesla spotĜeba vody z 9 l/
kg na 4 l/kg. Tím se roþnČ ušetĜí 55 000 m3 zemního plynu pĜi
poklesu spotĜeby energie z 1,3
kWh/kg na 0,85 kWh/kg prádla.
Roþní úspora energie þiní více
než 4 000 MWh resp. 380 000 m3
plynu.
l Prací prostĜedky jsou stále koncentrovanČjší a dávkování
nižší. VýraznČ. Henkel udává, že
u jeho PP bylo v roce 1970 prĤmČrné dávkování 280 g/praþka
(domácí), dnes je u Persilu Megaperls jen 67,5 g/praþka což
znamená snížení o 76 %.
PostupnČ rostl a v roce 1968 pĜesáhl obrat již 1 mld. USD. Závod Tatramat u Popradu byl založen v roce
1972 a v roce 1996 pĜejmenován
na Whirlpool Tatramat. MateĜská
firma v roce 1997 dosáhla již obrat
8,5 mld. USD a prodávala ve 140
státech svČta, mČla 44 výrobních
závodĤ s roþní výrobou 26,4 mil.
spotĜebiþĤ, na výrobČ se podílelo
45 500 zamČstnancĤ. Na výzkum
a vývoj vydává firma roþnČ 250
mil. USD.
l PĜekvapující zpráva: nejmodernČjší generace letadel (Airbus A350, Boeing 787 Dreamliner) mají konstrukci z více než 50
% nikoliv z kovĤ, ale z vlákenl V USA bylo v roce 2008 asi
ných kompozitĤ. Proþ? Tyto materiály jsou sice dražší než kovy, 37 000 þistíren a pĜetlak kapacit
þiní na americkém trhu 20-30 %.
ale 10x pevnČjší.
Asi 24 500 þistíren (70 %) þistí
l Jaká je historie firmy Whirl- v PER, zbytek v alternativních
pool? Podnik byl založen v roce rozpouštČdlech, které se ovšem
1911 jako Upton Machine Comp. prosazují þastČji. Zejména KWL
na výrobu praþek se ždímaþkou. a silikonová rozpouštČdla.
8
4.6.2010 11:47:18
Jak pokraþuje výroba þipĤ u firmy Datamars
Jde o firmu známou svými
aktivitami i v ýR. Není stará,
byla založena v roce 1988 majitelem Paris Hassanem, dnes
sídlí ve švýcarském LuganuBedanu a je vlastnČna investiþní spoleþností. Výrobou jsou
þipy a s nimi spojené identifikaþní systémy. V identifikaci
textilií je lídrem trhu. Je to
jediný výrobce systémĤ, který
se nespoléhá na subdodavatele
a vyrábí si vše sám s odĤvodnČním, že jen tak mĤže zajistit
tu nejvyšší kvalitu všech komponent.
ZamČstnává na 200 pracovníkĤ
a provozuje velký produkþní závod v Thajsku. V produkci systémĤ není žádný revolucionáĜ, ale
výroba novinek plynule vychází
z pĜedcházejících technických
Ĝešení. ýipĤ se vyrábí Ĝada druhĤ a jsou úþelovČ konstruovány
s pĜihlédnutím na zpĤsob použití
a jednoznaþným trendem již nČkolik let je zmenšování velikosti
þipĤ a zvyšování citlivosti antén.
Firma zajišĢuje úplné identifikaþní Ĝešení s montáží a také servis. U prádelen mohou mít þipy
vliv na technologii prádelny,
kterou je pĜípadnČ tĜeba pĜizpĤsobit a mohou fungovat i souþasnČ s þárovým kódem. S tím
vším ale musí dodavatel poþítat
pĜedem. Datamars uvádí, že plné
pĜizpĤsobení prádelny þipové
technologii trvá 3-4 roky a že až
poté lze oþekávat splnČní všech
pĜedpokladĤ kladeným na novou technologii. Ani pro textilie
není urþen jen jeden jediný þip
a jiný druh se volí pro pracovní
prádlo, jiný pro rovné, jiný pro
rohože, mopy atd. Odlišnost je
ve velikosti odþítací vzdálenosti.
Pro pracovní odČvy se napĜ. doporuþuje þip s prĤmČrem 22 mm,
pro mopy 15 mm, pro rohože
zvláštČ plochý 15 mm atd. Sto
pracovních cyklĤ je garantováno
výrobcem, zákazníci uvádČjí životnost mnohem delší a to 300400 cyklĤ. PrapĤvodním urþením þipĤ bylo pracovní obleþení
a po jejich miniaturizaci došlo
k rozšíĜení do dalších sortimentĤ. Elektronici považují podmínky prádelny za nejtČžší provozní
podmínky vĤbec. NapĜ. vojenské
9
INFO 3_10.indd 9
standardy vyžadují funkþnost pĜi
124 ºC, ale prádlo se žehlí až pĜi
200 ºC, nároþné je zajištČní odolnosti vĤþi horkým alkalickým
lázním atp. Potíže dČlá i kovová
technologie prádelny (z hlediska rušení) a proto byla vyvinuta
zvláštní funkce omezující rušení
Noise Canceling Technology.
Nízkofrekvenþní þipy Datamars
125-135 kHz i vysokofrekvenþní 13,56 MHz se vyrábí v souladu s normou ISO 18000 a jsou
kompatibilní s jinými výrobky
a stejnČ tak i þteþky odpovídají
normČ ISO 415693 a mohou þíst
i þipy jiných výrobcĤ. Interface
umožĖuje bezproblémový vstup
do poþítaþových sítí. Výhodu
þipĤ pĜed þárovými kódy vidí
Datamars pĜedevším v možnosti
hromadného odþítání napĜ. více
kusĤ prádla bez ruþního kontaktu. Hromadné odþítání je dnes
technologicky zvládnuto a jeho
zavedením v pĜíjmu a výdeji
umožní sledování všech kusĤ
prádla a navíc umožĖuje automatické propojení s tĜídícími
a vydávacími systémy. ObecnČ
je známo, že þipy jsou dražší pĜi
poĜízení, ale levnČjší pĜi manipulaci, na což se nČkdy zapomíná.
ještČ pracovní prádlo, ale zaþíná
již expanze do zdravotnických
textilií, rovného prádla, rohoží,
mopĤ, ba i do þisticích hadrĤ.
Stále dĤležitČjší oblastí aplikace
jsou domovy dĤchodcĤ a znaþení
osobního prádla chovancĤ. Pro nČ
jsou vyvinuty zvláštní malé þipy.
V poslední dobČ se rozšíĜilo i þipování mopĤ. DĤvod? Mopy jsou
drahé a þasto se kradou. KromČ
toho se musí pĜi používání v nemocnicích sledovat jejich hygienické použití, což þipy usnadĖují.
Nemocnice ví, kolik má mopĤ
v používání, jak þasto se používají, jaká je jejich životnost atp.
Totéž platí i pro rohože. Ceny
þipĤ v posledních letech mírnČ
klesají, ale žádné velké cenové
rezervy nejsou. ZlevnČní pĜináší
vČtší výroba. ýipovou perspektivu v prádelnách Datamars vidí
v optimalizaci vnitĜních procesĤ
prádelny a v budoucnu bude leasingový provider nasazovat þipy
již se zĜetelem k celému logickému ĜetČzci od dodávky špinavého prádla až po expedici þistého
vþetnČ napĜíklad etiket oznaþujících kvalitu. Takové komplexní
Ĝešení nemĤže prádelna provést
sama.
Z hlediska velikosti prádelny þipy dosud nakupovaly pĜedevším velké firmy a v obČhu
bylo i nČkolik milionĤ kusĤ þipĤ
u jedné firmy. Datamars vidí
další zákaznický potenciál ve
stĜedních a menších prádelnách
s jednoduchým identifikaþním
systémem a stolními anténami.
Jenom asi 10 % prádelen této
velikosti zatím užívá þipy a spíše
dávají pĜednost þárovým kódĤm.
PĜáním Datamarsu je tuto situaci
zmČnit. Nejvíce zákazníkĤ (asi
70) má firma zatím v NČmecku
a tento její trh je nejvČtší v EvropČ. ýipy jsou hodnČ rozšíĜeny
i v USA, ale proti NČmecku je
trh menší a stále mnoho prádelen
pracuje s þárovými kódy. Protože ale roste cena práce a podniky
zaþínají šetĜit zamČstnance, situace se zaþíná mČnit ve prospČch
þipĤ. Stejný vývoj pĜedpokládá
Datamars i v evropských zemích,
zaþíná napĜ. již v Polsku. NejdĤležitČjší aplikaþní oblastí je stále
Již bylo Ĝeþeno, že na identifikaci osobního, spodního a svrchního prádla obyvatel domovĤ
seniorĤ a také hotelĤ, škol a soukromých klinik vyvinula firma
uprostĜed roku 2008 nový zvláštČ malý þip tzv. personal chip
s prĤmČrem jen 10 mm a tloušĢkou 1 mm. Odþítací vzdálenost
je 20 cm. Béžová barva a malá
velikost þip v prádle zneviditelĖuje a je použitelný opravdu
na všechny druhy textilií. Snáší
všechny podmínky praní a sterilizace a lze jej na prádlo pĜišívat
podobnČ jako knoflíky. Je kom-
patibilní s normou ISO 15693.
Nasazení þipu usnadĖuje novČ
vyvinutá ruþní þteþka používaná
pĜi tĜídČní a také rekonstruovaná
stolní anténa.
Nespí ani konkurence. Nový
þip pro osobní prádlo má i nČmecký partner Tagsyst, firma
WDW. Bílý þip s oznaþením
370 L-HL má prĤmČr 15,5 mm
a tloušĢku 2,8 mm a lze ho na
prádle používat stejnČ jako knoflíky, tedy pĜišívat automatickou šiþkou s výkonem 10 þipĤ/
min. Garantovaná životnost je
200 cyklĤ. Identifikaci prádla
se vČnuje na svČtovém trhu stále více firem a Datamarsu roste
konkurence v nabídce úplných
systémových Ĝešení. U známých
firem (Datamars, Tagsys) je systém samozĜejmostí, ale pĜibývají
i firmy menší, které si dosud na
systém netroufaly. Mezi nimi je
napĜ. Technico (Ĝešení pro domovy seniorĤ, nemocnice a uživatele rohoží), vlastní Ĝešení nabízí Gera.ident-Systeme GmbH
(odþítací technika a nosiþe dat
vlastní konstrukce vþetnČ tunelové antény). Diester Electronic
pĜišel s nabídkou tzv. mČkkého
þipu, který je do jisté míry pružný a s výhodou použitelný tam,
kde se konkurenþní þipy mohou
deformovat žehlením. ýip snáší
teploty –20 až 65 ºC, ZaĜízení
pro þipovou identifikaci nabízí
i firma Thermo Tex (jinak známá
pĜedevším
termopĜenosovým
tiskem identifikaþních štítkĤ).
Prádelny mĤže tato rostoucí
nabídka a konkurence jen tČšit,
protože snad pĜinese zlevnČní identifikaþních technologií,
které jsou poĜád ještČ drahým
pĜepychem pro vČtšinu provozovatelĤ.
-izk-
Zajímavosti
l RozpouštČdlo Green Earth
se rozšíĜilo již i do Koreje a první
stroj v Soulu byl instalován koncem roku 2008. Nositelem licence
je firma Gecko Holdings.
l Doþkáme se laserové detá-
še? Možná ano, na trhu jsou laserové systémy pro þistČní povrchových ploch od tukĤ, lakĤ, lepidel
a oxidaþních zplodin atp. Zatím se
osvČdþily na pevných (kovových)
plochách, ale kdo ví, zda nedojde
i k aplikacím na textiliích?
Informátor 3/2010
4.6.2010 11:47:19
ROZHOVOR S PREZIDENTEM EXPO DETERGO
Jaké máte vzpomínky na tuto
akci?
Vždy jsem považoval INTERCLEAN za dĤležitou pĜíležitost pro zákazníky þeského trhu
k získání poznatkĤ o tom, co
se dČje ve svČtČ. OsobnČ jsem
navštívil tuto výstavu více než
jednou. VČĜím, že tato pĜíležitost
bude opČt þeským trhem využita
tím nejlepším zpĤsobem, a doufám, že se budu moci znovu zúchemických þistírenských stro- þastnit této akce v zemi, kterou
jĤ. To dokazuje i skuteþnost, že považuji za velmi významnou
podíl strojĤ vyrobených v Itálii v evropském mČĜítku.
pĜedstavuje pĜes 95 % celkové
Máte nČjaký vzkaz speciálnČ
evropské produkce. VdČþí za
pro
þeské odborníky z oboru?
to vysoké úrovni technologie
Jsem
pĜesvČdþen, že þeští oda inovace, kterou italské výborníci
z oboru mohou využít
robky vykazují, a mnoha paEXPO
DETERGO
jako pĜíležitentĤm, které byly v této oblastost
k
prohloubení
znalostí
a poti vytvoĜeny.
znání
vývoje
trhu
a
všeho
novéJsme si jisti, že perchloretylén, stejnČ jako další rozpouš- ho, co bude pĜedstaveno bČhem
tČdla, budou mít stále význam- tohoto veletrhu. Pro mne osobnČ
nČjší roli, vezmeme-li v úvahu, bude potČšením pĜivítat a potkat
že stroje používající rozpouš- všechny návštČvníky z ýeské retČdla pĜedstavují dnes nejlepší publiky. Budu je oþekávat i jako
zpĤsob, jak pracovat souþasnČ prezident veletrhu EXPO DEekologicky a úþinnČ z hledis- TERGO i na stánku firmy RENka energetického, díky tomu, ZACCI k pĜátelskému pĜivítání.
že tato technologie umožĖuje
Velice Vám dČkujeme za
nižší spotĜebu elektrické enerVaše
odpovČdi.
gie na kg vyþištČných odČvĤ
Nezbývá
než popĜát panu Gave srovnání s jakoukoliv jinou
brio
Renzaccimu
a jeho týmu
technologií, bez zbyteþné spobezproblémový
veletrh
a mnoho
tĜeby vody, mimoĜádnČ cennéspokojených
návštČvníkĤ
a vyho zdroje.
stavovatelĤ. PevnČ vČĜíme, že
Pouhých 10 dnĤ pĜed veletr- se spoleþnČ setkáme na výstavČ
hem EXPO DETERGO zaþíná s co nejvČtším poþtem þeských
mezinárodní konference o pra- návštČvníkĤ. Asociace prádelen
ní, chemickém þištČní a pĤjþo- a þistíren ýR a firma KOVOvání prádla INTERCLEAN SLUŽBA OTS, a.s. pro vás pĜi2010, která se koná 4. a 5. Ĝíjna pravují, jako již tradiþnČ, autobusový zájezd na tento veletrh;
2010 v BrnČ.
I Vy jste se této výstavy pĜed o dalších podrobnostech budete
nČkolika lety osobnČ zúþastnil. vþas informováni.
Je nám velkou ctí, že vám mĤžeme zprostĜedkovat
rozhovor s prezidentem veletrhu EXPO DETERGO
2010, panem Gabriem Renzacci, který poskytl exkluzivnČ þeským þtenáĜĤm pro þasopis Informátor
a zpravodaj Clean hit. Tento veletrh je nejvČtší svČtovou výstavou v oboru prádelenství a þistírenství poĜádanou v tomto roce a pĜi pracovní vytíženosti pana
Renzacciho nebylo lehké ho jakožto osobu nejpovolanČjší v roli prezidenta veletrhu vyzpovídat.
Pane prezidente, v jakém
stadiu jsou pĜípravy veletrhu
EXPO DETERGO?
PĜíprava veletrhu EXPO DETERGO je již v pokroþilém stadiu. Celá organizace postupuje
plnou rychlostí a odezva vystavovatelĤ je nade všechna optimistická oþekávání.
Jaký je hlavní dĤvod pĜemístČní veletrhu na výstavištČ
do Milana Rho?
PĜemístČní na výstavištČ Milano Rho má nČkolik dĤvodĤ, pĜiþemž tČmi hlavními jsou:
1. Špiþková
infrastruktura
s vysokou úrovní služeb, jaké se
nám dostane jedinČ v tomto místČ.
2. Požadavek vycházející od
vystavovatelĤ, jejichž poþet opČt
vzrostl, na moderní a úþelné výstavní plochy.
Všechna tato oþekávání mohou
být naplnČna na výstavišti Milano
Rho, které je dnes nejnovČjším,
nejmodernČjším a nejúþelnČjším
veletržním systémem v EvropČ.
Ovlivnila globální hospodáĜská krize poþet pĜihlášených
vystavovatelĤ a prodej výstavních ploch?
MĤžeme Ĝíci, že ekonomická
krize už zaþíná být za námi a vi-
díme již stále silnČjší pĜíznaky
oživení, také v oboru technologií
praní a ošetĜování odČvĤ. To potvrzují i údaje, které máme v rukou k dnešnímu dni, kdy jsme
dosáhli obsazení pĜes 15 000 m²
þisté výstavní plochy s asi 300
rĤznými vystavovateli pĜi podílu
25 % zahraniþních vystavovatelĤ
z 20 zemí.
NávštČvníci byli zvyklí na
listopadový termín veletrhu;
jaký je dĤvod zmČny termínu
na polovinu Ĝíjna?
Po shromáždČní všech námČtĤ od vystavovatelĤ z minulých
roþníkĤ jsme zvážili, že nejlepší doba pro tuto velmi významnou mezinárodní akci by mohla
být polovina Ĝíjna, nejen z dĤvodĤ klimatických, ale hlavnČ
proto, aby þas konání vyhovoval potĜebám koneþných uživatelĤ, kteĜí tak mohou lépe plánovat své nákupy v závČreþné
þásti roku.
Itálie drží ve svČtČ prim
v oblasti výroby chemických
þisticích strojĤ. Jaké pĜedpokládáte vývojové trendy v používání perchloru v nejbližší
budoucnosti?
Itálie je dnes nepochybnČ
leaderem v designu a výrobČ
Pojeďte s námi
na veletrh čistírenské a prádelenské techniky
15.-17. října 2010
Předběžné přihlášky
- registrace na veletrh
autobusovým zájezdem z Br na - Prahy - Plzně
www.
kovosluzbaots.cz
do italského Milána
Informátor 3/2010
INFO 3_10.indd 10
10
4.6.2010 11:47:19
NejvČtší výstava prádelenské techniky Texcare Asia
Tato nejvČtší výstava prádelenské
techniky v roce 2009 se konala 28. až
30. Ĝíjna ve výstavním centru Pekingu.
Úþast pĤvodnČ oznámilo 90 firem z celého svČta, nakonec bylo vystavovatelĤ
133, kteĜí mČli k dispozici výstavní plochu pĜes 10 000 m2.
Své národní pavilony mČla Itálie a NČmecko. ýína je nejvČtší zemí svČta a pĜíležitost proniknout na její trhy neopominul žádný vČtší výrobce. HospodáĜský
rozvoj ýíny v posledních letech je neuvČĜitelný a pĜinesl i vČtší poptávku po službách. Jejich standard ve vČtších mČstech
se již blíží vyspČlé EvropČ. Pro výrobu
strojĤ a techniky a pracích a pomocných
prostĜedkĤ se otevírá nový obrovský trh.
Prezentace na nČm ale není jednoduchá.
ýínská mentalita je jiná než evropská
a jen v samotném Pekingu, který má 17,5
mil. obyvatel, se mluví 5 hlavními jazyky a mnoha dalšími jazyky národnostních
menšin. ýína vyžaduje to nejlepší, co je
na svČtovém trhu a prodej druhoĜadých
produktĤ nepĜichází do úvahy. Je to tedy
pĜíležitost pro renomované svČtové výrobce. Domácích výrobcĤ jsou mraky,
ale se svČtovou konkurencí se nemohou
srovnávat ani co do ceny, energetické nároþnosti, konstrukþní a technologické vyspČlosti a ani co do kvality.
Enormní zájem nČmeckých výrobcĤ
EXPOdetergo International
Tento milánský veletrh bude letos nČjvČtší evropskou pĜehlídkou prádelenské
a þistírenské techniky. Aþ do zahájení chybí
nČkolik mČsícĤ, již teć je pĜihlášeno více
než 200 vystavovatelĤ a neschází nikdo,
kdo v naší branži nČco znamená. Z výrobcĤ
prací techniky jsou to napĜ. ABS, American
Dreyer, Danube, Elektrolux, Girbau, Kannegiesser, Jensen, Lapauw, Miele, Milnor
i exotická Sankosha z Japonska a turecký
Tolkar. Detergenty bude prezentovat Bufa,
Bussetti, Christeyns, Ecolab, Kreussler,
11
INFO 3_10.indd 11
Nord Cemica, Chemika Sud, Seitz, þistící
stroje Firbimatic, Imesa, Italclean, Maestrelli, Realstar, Renzacci. Mezi vystavovatele bude patĜit i Datamars, Tygsys, Tamfelt, Spring press, Waretex a mnozí další.
Veletrh bude tedy skvČlou pĜíležitostí vidČt
všechny novinky výrobcĤ.
Veletrh se koná od 15. do 18. Ĝíjna 2010
v nových výstavních prostorách Fieramilano
ve þtvrti Rho. Výstavní pavilony þ. 4 a 6 jsou
pĜístupny východní branou vždy od 10 do 18
hod. PĜímo u pavilonĤ je parkovištČ P4 se sní-
(Kannegiesser, Bufa, Seitz aj.) o asijskou prezentaci je zdĤraznČn i skuteþností, že poĜadatelem pekingského veletrhu je veletržní spoleþnost ve Frankfurtu a také velkým národním pavilonem.
NejnovČji do portfolia veletrhĤ pĜibude
i Texcare Moskva. Bude se konat od 30.
9. 2010. Výstavy se holt stČhují za zákazníky!
U všech Texcare je obvyklé, že nejde
jen o výstavu, ale také o Texcare Forum
s pĜednáškovou prezentací nejlepších odborníkĤ o nejnovČjších trendech oboru.
I Forum vzbudilo obrovskou pozornost.
Na výstavu pĜišlo 5900 návštČvníkĤ z 51
zemí a poĜadatelé byli spokojeni. -izkženým parkovným 5 euro/den. Výstavní plocha je prvnČ dČlena na osm zón, které umožní
lepší orientaci návštČvníkĤ a logiþtČjší uspoĜádání stánkĤ v poĜadí þistírny, prádelny, žehlení, textilie, chemické produkty, logistika,
Ĝízení a služby. Na organizaci se podílí Ĝada
orgnizátorĤ v þele s Assoformitore Association, což je italská obdoba naší APaý.
Díky organizátorské práci Kovoslužby
Praha a naší Asociace Paý se chystá již tradiþní autobusový výjezd pro naše zájemce
do Milána. Naskýtá se skvČlá pĜíležitost
vidČt novou techniku oboru. I když na ni
vČtšinou podniky nedosáhnou i informace
mají svoji cenu.
-izk-
Informátor 3/2010
4.6.2010 11:47:21
VýmČník na pĜedehĜev vzduchu
u moderního sušiþe Jensen
Ve velkých þistírnách musí být
i dopravní systémy
Informátor 3/2010
INFO 3_10.indd 12
12
4.6.2010 11:47:23
Jak to vidí kožešník II.
Tak a je to tady, po nČkolikáté jsem dostal krásný dotaz od
zákazníka, který mi pĜinesl ukázat þerstvČ zakoupený výrobek a ptá se: „...je tento výrobek z kĤže?“, já jsem se podíval na
pĜinesený výrobek a Ĝekl jsem pravdu, „…ne.“. Zákazník podČkoval a prodejní firma mi pak volala a... no nemohu použít
slovník zástupce dané firmy, slušné byly snad jen citoslovce.
Proto jsem se rozhodl k tomuto problému vyjádĜit.
Trocha teorie: co je to kĤže?
KĤže je vrchní pokryv tČla
obratlovcĤ. Pro kĤže menších
velikostí se používá výraz kožka. Skládá se z pokožky, škáry
a podkožního vaziva. Pokožka
je (lat. Epidermis) povrchová, zrohovatČlá, obvykle tenká
vrstva kĤže, která vytváĜí lícní
ochranné útvary (chlup, peĜí,
šupinky, desky atd.). Škára je
(lat. Corium) vláknitá nejhustší vrstva kĤže tvoĜící podložku
pokožky. Podkožní vazivo je
mezivrstva, která volnČ spojuje škáru se svaly a jinými
orgány tČla. Po vyþinČní a odstranČní vlasu se z kĤží vyrobí
usnČ. Podle výrobního postupu
a úþelu zpracování se usnČ rozdČlují na usnČ rukaviþkáĜské,
odČvní, galanterní, obuvnické,
þalounické a technické. Výrobky z usní se proto zjednodušenČ
nazývají koženými výrobky.
Vlastnosti výrobkĤ z usní jsou
naprosto nezamČnitelné, hlavnČ
pak tažnost, omak, prodyšnost,
vysoká odolnost proti neþistotám (to je ovlivnČno kvalitou
výrobních procesĤ pĜi výrobČ
a následnČ cenou hotového výrobku), vysoký stupeĖ odolnosti v otČru, odČru a v neposlední ĜadČ originalita pĜírodního
vzhledu, v neposlední ĜadČ je
useĖ trvanlivá a má dlouhou
životnost, kterou prodlužuje
správné ošetĜování v prĤbČhu
používání, uskladĖování a kvalitní údržba.
Štípenka – Ĝezanka a koženka, nebo „moderní kĤže“
Pakliže je useĖ tenþená, respektive tzv. „štípaná“, což je
vlastnČ plošné rozĜíznutí (štípání) na dvČ i více vrstev, znamená to, že takovýto materiál
postrádá podkožní vazivo, nebo
postrádá horní vrstvu s pokožkou, a tím zmČní své charakteristické vlastnosti do té míry, že
13
INFO 3_10.indd 13
se již nejedná o useĖ, ale o materiál nazývaný štípenka (kožní
vlákna jsou pĜerušena).
Pro porovnání si vezmČme
pĜíklad u dĜeva, pokud se jakýkoliv materiál pĜekryje dĜevČnou dýhou nebo umČlou folií
nikdo si už nedovolí Ĝíci, že se
jedná o dĜevo. Pokud se tedy
þást vrstvy usnČ použije jako
nosný materiál, na který se vytvoĜí umČlý líc rub, nebo obojí,
tak se nemĤže jednat o useĖ.
Vlastnosti takového materiálu jsou navíc zcela rozdílné od
usnČ, nulová tažnost (která je
nahrazena do urþité míry elasticitou), špatná prodyšnost a hlavnČ snadný odČr, který zapĜíþiní
mimo jiné i rychlé zašpinČní
tohoto materiálu. Trvanlivost
výrobkĤ je i pĜi peþlivém ošetĜování velmi nízká. Chemické
þištČní je nároþné a nákladné,
lze jej provádČt jen speciálními
postupy s dobarvením a samozĜejmým domaštČním.
Dalším materiálem, o kterém
je snaha tvrdit, že je usní, jsou
tzv. Ĝezanky, nČkde i tento druh
materiálu je zaĜazen v názvosloví jako drcená štípenka, nebo
pĜírodní koženka. To ostatnČ
není tak dĤležité, hlavní je to,
že se jedna o materiál, který je
vytvoĜen z rozemletých zbytkĤ
(postruhovaných) usní (rozĜezané drtČ, odpadu), které jsou
spojené pojidlem (lepidlem). Ze
vzniklé hmoty je tlakem a teplotou vytvoĜen plošný materiál.
Celý problém je ale v tom, že se
u tČchto materiálĤ nČkteĜí odborníci pokouší tvrdit, že pokud
v nČjakém materiálu je víc než
50 % usnČ (pĜírodní kožní hmoty), tak se jedná o kĤži. Což je
z logiky vČci nesmysl – krásné
pĜirovnání k tomu je i klasická
dĜevotĜíska, je v ní dĜevo, ale
není to dĜevo, že!!! A to nemluvČ o problému urþení onČch
50 %, jak – jedinČ rozborem,
takovýto nároþný rozbor je
v bČžné praxi nemožný, už vidím ten opasek, kabelku, nebo
bundu, z které odebíráte vzorky
(o velikosti 10 x 10 cm) a nČkolik týdnĤ þekáte na rozbor. A to
jsme se ještČ nedostali na otázku, jakých 50 %, objemových,
nebo váhových...? To bychom
pak mohli Ĝíci, že þím více je
obsažena ménČ kvalitní useĖ
s rozvolnČnými vlákny v nČjakém materiálu, tím víc je usní!
Nebo þím více je pĜeplnČné
usnČ, tedy useĖ nepĜimČĜenČ
nasáklé rĤznými chemikáliemi,
þímž zvýšila svoji váhu, tím
více je tento materiál usní. To
je také krásný nesmysl. A tak
se k tČmto materiálĤm pĜidávají pĜívlastky jako recyklovaná kĤže, eurokĤže, nebo snad
název nejkurióznČjší tzv. „moderní kĤže“. OsobnČ považuji
za nejdrzejší název tohoto materiálu použitím názvu „pravá
kĤže“. Tento nápad nazývat
Ĝezanku usní je to, že textilní
materiál, který obsahuje i malé
procento pravé stĜižní vlny je
možné oznaþit peþetí „pravá
stĜižní vlna“, ano ta tam je, ale
jen þásteþnČ, jedná se totiž vždy
o smČsový materiál. Ale useĖ
je vrchní pokryv tČla obratlovcĤ (po vyþinČní - jak uvedeno
výše), proto nelze považovat
spojené zbytky usnČ za useĖ.
Tento materiál má oproti usni
naprosto rozdílné vlastnosti,
nulová tažnost, témČĜ žádná
elasticita, špatná prodyšnost
a hlavnČ snadný odČr až do té
míry, že se materiál jakoby dČlí,
drolí a i v mírnČ namáhaných
þástech rozpadá, to už nemluvČ
o snadném opotĜebení a zašpinČní tohoto materiálu. Trvanlivost výrobkĤ je nízká a údržba
témČĜ nemožná. Chemické þištČní je témČĜ neproveditelné
(pĜedpoklad použitého pojidla
s obsahem polyvinylchloridu),
pĜípadnČ vysoce nároþné a velice rizikové, lze jej provádČt
jen speciálními postupy.
Zvláštní kategorií materiálĤ, které napodobují usnČ, tedy
kĤží je všeobecnČ známý plošný materiál tzv. koženka. Jedná
se o umČle vytvoĜený materiál,
který je vytvoĜen na základním
nosném textilním materiálu
(tkaném nebo pleteném pĜípadnČ i na netkaném) na kterém je
nástĜikem, nátČrem vytvoĜena
pružná þást potažena, povrstvena folií s vytvoĜením líce
(raženého povrchu) v nČkterých pĜípadech i rub. Líc je dále
upraven rastrem k napodobení
povrchového vzhledu podobného pĜírodní usni. Paradoxem
je to, že nČkteré charakteristické vlastnosti koženek, jako
je stálost, pružnost a elasticita,
vodoodpudivost, odolnost proti
neþistotám a snadná odstranitelnost neþistot stíráním slabým
mýdlovým roztokem jsou pĜedností tohoto materiálu. Nevýhodou je snadná sorpce barviva,
které je následnČ neodstranitelné. CelkovČ však je koženku s ohledem na umČlý vzhled
a chemický omak možné hodnotit jako materiál ménČ kvalitní a to i s ohledem na menší
životnost. Možnost chemického
þištČní je pouze s vysokým rizikem poškození, to je sražení,
ztvrdnutí, popraskání, oloupání
apod. Možnost ošetĜení je závislá na druhu použitého pojidla.
Takovéto základní rozdČlení
je ignorováno a používá se velké množství rĤzných, rádoby
odborných názvĤ, které zastírají pĤvod a charakter materiálu.
Dodavatelé výrobkĤ z tČchto
materiálĤ pak tvrdí, že je to odborné názvosloví ze zahraniþí,
pĜitom se jedná o špatný, neodborný pĜeklad, nebo možná
o vČdomý úmysl.
Je to klamání zákazníkĤ
VlastnČ nejde o nic jiného
než klamavČ informovat zákazníky a vlastnČ udČlat ze zákazníkĤ hlupáky. Bohužel, se
k tomu snaží zneužít odborníky
z pĜíbuzných oborĤ, je smutné
jak ve snaze vyhovČt výrobcĤm a potažmo i dodavatelĤm
v názvosloví pojmenování výrobkĤ, zapomínáme na poctivé
a kvalitní Ĝemeslo, vycházející
z národních tradic. Nemusí nás
zajímat názvosloví v EvropČ
a ve svČtČ, nehledČ na osobDokonþení na str. 14
Informátor 3/2010
4.6.2010 11:47:28
Jak to vidí kožešník II.
Dokonþení ze str. 13
ní názor, že tato argumentace
je nesmysl. PĜirovnání usní,
tedy kĤže k odČvním materiálĤm, kdy i malé procento pravé
stĜižní vlny, nČkterý výrobce
oznaþí výrobek znaþkou „vlna“
je nesprávné, v rozporu se zákonným pĜedpisem a pĜi troše
rozumu zcela nelogické. Proto
bych rád apeloval na všechny
odborníky v oboru a v pĜíbuzných oborech, nepodléhejme
tČmto snahám a zachovejme si
i v tomto oboru národní autoritu
a zdravý rozum.
Použil jsem úmyslnČ pĜirovnání z nábytkáĜského oboru a to
zcela zámČrnČ, neboĢ i když
víme, že jakýkoliv výrobek je
z napodobeniny dĜeva, nebrání
nám to v nákupu, proþ? Protože
mají tyto materiály zvýraznČné
ty vlastnosti, které je dČlají pro
zákazníka pĜitažlivČjší a to jak
cena, tak údržba, barevnost nebo
stálost tvaru atd. Proto budujme
dobré jméno kvalitních štípenek
a koženek, zdĤrazĖujme urþité
pĜednosti tČchto materiálĤ, ale
nepodvádČjme zákazníky, to by
ostatnČ mČl uznávat každý solidní výrobce a dodavatel.
Dnes již každý zákazník uzná,
že cena výrobku je ovlivnČna
nejen použitým materiálem,
ale hlavnČ modelem, stĜihem
a nápadem módních návrháĜĤ
a jménem urþité znaþky. Každý materiál má jiné vlastnosti.
Koženka nižší cenu, nižší užitné vlastnosti, snadné odstranČní
neþistot otČrem a rychlé stárnutí, kratší životnost na rozdíl od
pĜírodní usnČ (kĤže) s vyšším
komfortem užitných vlastností.
ZávČrem…
Celá tato problematika totiž
zavdává oprávnČnému podezĜení, že se možná jedná až
o úmysl, koženku a štípenku
vydávat za useĖ, tedy kĤži a to
ve snaze co nejvČtších ziskĤ,
odbytu a efektu prodeje. To je
však už pĜípad pro nČkoho jiného, osobnČ pevnČ doufám,
že by se jakýkoliv odborník
takovéto snaze urþitČ nepropĤjþil.
HodnČ úspČchĤ vám pĜeje
Jaroslav Kudláþek
Nazývejme vČci pravými
jmény
Nikdo neubírá urþité i dobré vlastnosti štípenek, Ĝezanek
a koženek, ale nelze mást zákaznickou veĜejnost tím, že se
jedná o kĤži. OsobnČ se domnívám, že nekvalitní kĤže mĤže
mít pro zákazníka nČkteré horší
vlastnosti, než kvalitnČ vyrobená koženka, nebo štípenka
(kvalitní Ĝezanku jsem ještČ nevidČl), nicménČ nelze se tváĜit
že þervené koleþko je vlastnČ
zelený þtvereþek, nebo ano...?
NITRA
V tomto pĜípadČ nejde o
západoslovenské mČsto, ale
zkratku znamenající Northern
India Textile Research Association, tedy Severoindický
výzkumný ústav. Ten nedávno
publikoval zprávu o zkouškách
ultrazvukového zaĜízení v praní. Není úplnČ jasné, jde-li o
ultrazvukovou detáš nebo praní. První výsledky jsou prý velmi povzbuzující a metodou lze
dobĜe odstranit silné zneþištČní, napĜíklad na límcích a manžetách košil. OdstranČní špíny
je efektivnČjší než bČžným kartáþováním a drhnutím zašpinČných míst. Podle NITRY ultrazvuk pĤsobí nejen na povrch
textilie, ale také na strukturu
vláken. ZpĤsob je rychlejší, šetĜí þas i peníze a pĜitom se pracuje pĜi nižších teplotách a za
použití mírnČjších detergentĤ Praþka Fagor Industrial, kromČ toho, že prádlo pere, o nČj také peþuje. Snaží se prodloužit jeho
životnost. Zachovat jeho kvalitu, barvu a vazbu vláken
než obvykle.
Informátor 3/2010
INFO 3_10.indd 14
14
4.6.2010 11:47:28
FIRMY V SOUýASNÉ EKONOMICKÉ SITUACI HLEDAJÍ
NOVÉ ZAKÁZKY A SNIŽUJÍ SVÉ NUTNÉ NÁKLADY
Centrální registr produktĤ a firem HospodáĜské komory ýeské republiky Axis4.info je
internetový katalog firem s podrobným oborovým a regionálním þlenČním. Registrovaným
firmám pĜináší nové zakázky, finanþní úspory a zviditelnČní na internetu.
Na projektu Centrálního registru Axis4.info se
také podílí více než 185 mČst od krajské úrovnČ
až po obce s rozšíĜenou pĤsobností. Na jejich webových stránkách mĤžete najít odkazy na vyhledávání firem v tomto registru.
Realizátorem projektu je spoleþnost Axis4,
a.s., exkluzivní partner HospodáĜské komory
ýeské republiky.
„Do Centrálního registru Axis4.info se doposud aktivnČ zapojilo více než 21 000 firem,“ Ĝíká
Mgr. Radek Žákovský ze spoleþnosti Axis4, a.s.,
která Centrální registr provozuje. „Vývoj však
ukazuje na nezbytnost nabízet úþastníkĤm více
než pouhou registraci,“ uvádí. „Firmy v souþasné ekonomické situaci nejen stále více hledají
nové zakázky, ale zároveĖ se snaží snižovat své
nutné náklady. A pĜesnČ to jim nyní Axis4.info
umožĖuje.“
V dobČ ekonomické krize þeští výrobci hledají zpĤsob, jak získat nové zakázky na zboží,
služby þi jak nalézt vhodného partnera pro
výrobní kooperaci. Jakým zpĤsobem mĤže
Centrální registr Axis4.info pomoci?
Nové zakázky pro firmy jsou právČ jednou
z hlavních oblastí, na kterou se Centrální registr
Axis4.info zamČĜuje. ProstĜednictvím eTržištČ
Axis4.info získávají registrovaní klienti ovČĜené
poptávky od provČĜených dodavatelĤ. Dochází
tedy k adresnému propojování zadavatelĤ s dodavateli. Naši zaškolení odborníci vyhledávají
nejvhodnČjší dodavatele mezi registrovanými firmami Axis4.info a tČm potom odesílají relevantní poptávky do jejich mailových schránek. Klient
Axis4.info obdrží jen takovou poptávku, kterou
mĤže jeho firma skuteþnČ zrealizovat. To je naší
nejvČtší pĜedností.
Jak už jsem uvedl, firmy se v dnešní dobČ snaží
snižovat své nutné náklady. Koncem roku 2009
jsme firmám registrovaným v Axis4.info poskytli možnost nakupovat vybrané produkty
s výraznou slevou a bezkonkurenþním servisem, tzv. Systém výhodných nákupĤ. Díky naší
velké nákupní síle jsme pro naše klienty vyjednali
a vyjednáváme exkluzivní obchodní podmínky.
Firmy mohou prostĜednictvím Systému výhodných nákupĤ nakupovat vybrané produkty, které
každodennČ potĜebují ke svému podnikání, za
ceny a s dodacími podmínkami, jež by si samy,
jako malá nebo stĜední firma, u dodavatele bČžnČ
nevyjednaly. Tím mohou výraznČ snižovat své
externí režijní náklady. Staþí se pĜipojit k Axis4.
info a už druhý den mĤže firma dostupné produkty nakupovat levnČji.
Firmy tak nakupují s výraznými slevami natrvalo, bez námahy a okamžitČ poté, co se
pĜipojí k Axis4.info. Za krátkou dobu existence
Systému výhodných nákupĤ zde firmy nakupují
zboží v prĤmČru za 450 000 Kþ mČsíþnČ.
NejžádanČjšími produkty v Systému výhodných nákupĤ jsou tonery a catridge do laserových
i inkoustových tiskáren a veškerý kanceláĜský
sortiment. Firmy, které pro tisk používají renovované kazety, uspoĜily díky pĜechodu na námi
vyjednané podmínky pĜi nákupech v prĤmČru
48 % svých nákladĤ. U kanceláĜského sortimentu se dosažená úspora firem pohybuje v prĤmČru
okolo 16 %.
Velmi poptávaným produktem je levnČjší
nákup pohonných hmot. Po dobu od 1. 5. 2010
do 31. 5. 2010 probČhl pilotní provoz tohoto nového produktu v Systému výhodných nákupĤ
Axis4.info. „Pro klienty Axis4.info jsme vyjednali slevu na nákup benzínu a nafty,“ Ĝíká Radek
Žákovský. „V síti þerpacích stanic Agip (ENI)
v ýeské republice tak naši klienti získají slevu
1,- Kþ. K platbČ používají naši kreditní kartu
Agip MULTICARD Routex. Ta je akceptovatelná
u 338 þerpacích stanic po celé ýeské republice 124 þerpacích stanic sítČ Agip a 214 þerpacích
stanic sítČ OMV. Poþínaje 1. 6. 2010 bude karta
Agip k dispozici všem klientĤm Axis4.info, kteĜí
dosud nevlastní tankovací kartu Agip.“
Skladba komodit se v Systému výhodných nákupĤ prĤbČžnČ doplĖuje podle aktuálního zájmu
zúþastnČných firem. Axis4.info trvale provádí
analýzy trhu, nákupního chování firem a vyjednává u vybraných a žádaných produktĤ vysoce
nadstandardní podmínky nákupu.
Pro koho je Centrální registr Axis4.info urþen?
Tento projekt je od svého prvopoþátku realizován na podporu podnikání malých a stĜedních
firem. Ale urþitČ platí, že je urþen všem, kterým
mĤže pĜinést užitek bez ohledu na velikost a zamČĜení firmy.
Co tedy Ĝíci na závČr?
ýlenem Axis4.info se mĤže stát jakákoliv
firma, která si zakoupí pĜístup do registru. Zaplacením þástky 3540 Kþ bez DPH na období 12
mČsícĤ, pak mĤže firma využívat témČĜ všechny
produkty a služby, jež Axis4.info poskytuje.
Více informací zájemci naleznou na www.axis4.
info, pĜípadnČ mohou kontaktovat naši zelenou linku 800 900 501 nebo mail [email protected], kde jim
pracovníci našeho klientského servisu odpoví na
jejich dotazy a poradí s registrací.
DČkujeme Vám za rozhovor pane magistĜe.
Upozornění pro prádelny a chemické čistírny
Ze Státního úĜadu inspekce práce (www.suip.cz) jsme obdrželi dopis s jehož znČním vás
níže seznamujeme. K tomuto dopisu nemáme žádné bližší informace.
Výtah z dopisu ze Státního úĜadu inspekce práce:
Jaké poptávky v Centrálním registru Axis4.
info zpracováváte a kde je získáváte?
Co se týká poptávek tak v Axis4.info zpracováváme poptávky od jakékoli tuzemské firmy,
veĜejné zakázky a dále pak veškeré poptávky,
které pĜichází ze zahraniþí na HospodáĜskou komoru ýeské republiky a spolupracujeme také ze
sítí Enterprise Europe Network, která nám také
poskytuje poptávky ze zahraniþí.
Co ještČ kromČ nových zakázek Centrální
registr Axis4.info svým registrovaným þlenĤm
pĜináší?
15
INFO 3_10.indd 15
Výbor vrchních inspektorĤ práce, poradní výbor Evropské komise, který sdružuje zástupce
orgánĤ inspekce práce všech þlenských zemí EU, vyhlásil informaþní a inspekþní kampaĖ zamČĜenou na zlepšování podmínek a þinnosti pĜi nakládání s nebezpeþnými látkami v malých
a stĜedních podnicích. V ýR bude tuto kampaĖ, která potrvá až do bĜezna 2011, zajišĢovat
Státní úĜad inspekce práce a jeho organizaþní jednotky – oblastní inspektoráty práce.
Celoevropskou kampaĖ zamČĜenou na nakládání s nebezpeþnými látkami na pracovištích
bude doprovázet slogan „Nebezpeþné látky: identifikuj, vyhodnoĢ a pĜijmi opatĜení“. Portugalská inspekce práce, která je koordinátorem kampanČ v evropském mČĜítku, zahájila pĜípravy na tuto kampaĖ již v prosinci 2009. KampaĖ si klade za cíl zlepšit soulad s evropskou
legislativou pĜi nakládání s nebezpeþnými látkami na pracovištích a pĜispČt ke snížení poþtu
nemocí z povolání a pracovních úrazĤ v EU.
SÚIP se zapojí do informaþní a inspekþní þásti této kampanČ v oblastech nábytkáĜského prĤmyslu a chemického þištČní, kde byly vybrány prádelny a þistírny. Inspekþní
þást, tzn. kontrolní þinnost u vybraných subjektĤ bude pobíhat od 15. 9. 2010 do 31. 12.
2010. Informace budou v kampani pĜedávány jednoduchým a praktickým zpĤsobem, napĜ.
ve formČ letákĤ a plakátĤ specifických pro þinnost v jednotlivých výše uvedených sektorech. Dále budou informace zveĜejĖovány na webových stránkách s poskytnutím nástrojĤ,
které pomohou k hodnocení rizik spojených s používáním nebezpeþných látek na pracovištích. Informace o kampani se objeví v prĤbČhu roku 2010 na webových stránkách kampanČ
(www.chemicalscampaign.eu) a webových stránkách SÚIP (www.suip.cz). KampaĖ by mČla
demystikovat hodnocení rizik pĜi používání nebezpeþných chemických látek.
Budeme se snažit získat z ÚĜadu IP další doplĖující informace, pokud je obdržíme, budeme
vás ihned o nich informovat prostĜednictvím našich webových stánek www.apac.cz.
Sekretariát
Informátor 3/2010
4.6.2010 11:47:31
Kontrola pracího procesu 3
Dalším z ukazatelĤ, kterým mĤžeme hodnotit kvalitu praní, je ukazatel bČlosti vypraného prádla, který je v normČ Textilního zkušebního ústavu v BrnČ, PNJ 601-80-2005 Textilie. Hodnocení jakosti
praní. Vliv praní na textilie zaĜazen mezi základní ukazatele.
BČlost praného prádla nás bude zajímat zejména u prádla ložního,
stolního a koupelnového, které se v hotelích, nemocnicích, atd. používá nejþastČji bílé bez vzorĤ, protože bílé prádlo nejvíce navozuje
pocit þistoty a z ryze praktického hlediska není tĜeba se pĜi odstraĖování skvrn starat o možné odbarvení vzoru nebo textilie.
VybČlení prádla lze docílit bČlícím procesem pomocí chemikálií, ale ten se spíše používá pro odstraĖování skvrn. BČlosti bílého
prádla se obvykle dosahuje pomocí opticky zjasĖujících prostĜedkĤ
(OZP). Tyto chemické slouþeniny mají za úkol vytvoĜit brilantní
bČlost prádla. OZP absorbují okem neviditelné UV záĜení z dopadajícího svČtla a pĜevádČjí je na záĜení viditelných modrofialových
paprskĤ (fluorescence). OZP je možno aplikovat na textilie samostatnou technologickou operací pĜi výrobČ textilií anebo souþasnČ
s praním, bČlením apod. Na OZP jsou kladeny podobné požadavky
jako na barviva (stálosti v rĤzných chemikáliích, odolnost pĜi tepelném zpracování).
Zkušební tkanina, kterou používáme k hodnocení jakosti praní,
tzv. klĤcek, je nažloutlá tkanina bez pĜídavku opticky zjasĖujících
prostĜedkĤ. Po padesáti cyklech praní bývá klĤcek vybČlen a je na
nČm patrná pĜítomnost OZP. „Množství“ bČli dodané klĤcku urþitým pracím postupem je mČĜitelné a hodnotí se ve tĜech veliþinách:
– stupeĖ bČlosti vyjadĜuje tu bČlost, kterou vnímá lidské oko
– základní stupeĖ bČlosti je hodnota bČlosti po odfiltrování ultrafialového podílu svČtelného zdroje a potlaþení optického bČlícího
efektu
– barevný odstín bČli udává odchylku odstínu klĤcku od standardu
neutrální bČli.
Ukazatel
Hodnoty stanovené pro jakostní praní po 50 cyklech kontrolního praní
stupeĖ bČlosti
základní stupeĖ bČlosti
135
80
þerveno-fialová < -1,5
modro-zelená < +2,5
barevný odstín bČli
Všechny tyto hodnoty jsou získávány pĜístrojovým mČĜením
a mohou být vyjádĜeny v rĤzných hodnotách dle zpĤsobu mČĜení.
Námi používaná metoda mČĜení bČlosti se Ĝídí normou ýSN EN
ISO 105-J02 Textilie. Zkoušky stálobarevnosti – ýást J02: PĜístrojové stanovení relativní bČlosti. Vzorce v této normČ, které jsou
použity pro výpoþet bČlosti a barevného odstínu jsou doporuþeny
CIE (Mezinárodní komise pro osvČtlování).
Aniž je potĜeba mČĜit bČlost, lze pod UV svČtlem zjistit, zda je
textilie opticky zjasnČná. Opticky zjasnČná textilie pod UV svČtlem fluoreskuje.
Prádelna, která nesplní obvyklým pracím procesem hodnoty
uvedené v tabulce, mĤže hledat pro nízký stupeĖ bČlosti pĜíþiny
ve volbČ pracího prostĜedku (nebyl bez zjasĖovaþĤ?), v dávkování pracího prostĜedku (pĜíliš nízké dávkování?), v použití chloru
pro bČlení („zhasnutí“ zjasĖovaþe), pĜítomnosti železa ve vodČ
(žloutnutí, hnČdnutí prádla). U nízkého základního stupnČ bČlosti
lze pĜedpokládat zabarvení jinými textiliemi, barvivem v pracím
roztoku anebo opČt v nízkém dávkování pracího prostĜedku. Dalšími zkouškami (zjištČní obsahu železa, tvrdosti vody, pĤsobením
siĜiþitanĤ, thiosíranĤ, atd.) lze vČtšinou odhalit pĜíþinu nízkých
bČlostí.
Ing. Elen Klašková,
vedoucí chemické zkušebny
Textilní zkušební ústav, s. p.
ZAJÍMAVOSTI
l Obrovský krok na lepší využití dĜeva uþinili britští
a ameriþtí chemici, když objevili ionickou kapalinu, ve které se
dĜevo rozpouští. Z roztoku lze
pĜídavkem vody a acetonu vysrážet þistou celulozu.
l Z celkového poþtu 5000
Informátor 3/2010
INFO 3_10.indd 16
þisticích strojĤ v NČmecku je
podle odhadĤ místních expertĤ
asi 3000 ks PER strojĤ a 1 000
kusĤ KWL starších 2 let. Stroje
jsou dávno úþetnČ odepsány, vyžadují mnoho oprav, jsou vČtší
než je potĜeba a pracují nehospodárnČ.
16
4.6.2010 11:47:37
Moderní kalhotové žehliþe jsou dĤležitou souþástí vybavení
þistíren. Vlevo žehliþ Elektrolux F4TWC na kalhoty po mokrém þištČní Lagoon, vpravo žehliþ Sankosha DF74E. Kalhoty jsou v þistírnách nejþastČjším zbožím s podílem 50-60 %
a výkon žehliþe je kolem 50-60 kalhot za hodinu
ZAJÍMAVOSTI
l SvČtový rekord v žehlení
košil ustavila Švýcarka Eufemia Stadler. Zaþala žehlit v pátek 13. 2. 2009 v 10.00 hodin
a skonþila v nedČli 15. 2. 2009
v 19.38. Za 57 hodin a 38 minut vyžehlila ruþnČ žehliþkou
555 košil. Žehlila nepĜetržitČ
jen s 5minutovými pĜestávkami
každou hodinu.
Moderní þisticí stroj Elektrolux na oxid uhliþitý
17
INFO 3_10.indd 17
Lis se doporuþuje na bavlnČné
zboží.
l Waretex Berlín dodává
zvláštní taštiþku na þipy, která
se jedním stehem i s vloženým
þipem pĜišije na prádlo. Aby se
okraje netĜepily, jsou svaĜeny za
tepla. Vyrábí se v rĤzných velikostech pro rĤznČ velké þipy.
l Stará lodžská textilka Poznanski z roku 1852 se zmČnila
k nepoznání, když Poláci pĜebudovali opuštČnou fabriku na
velké nákupní a kulturní stĜedisko s více než 300 obchody,
poþetnými restauracemi, kiny,
galeriemi, diskotékami atd.
Objekt má plochu 150 000 m2
a návštČvníkĤm slouží vláþek.
Lodž mČla nejvČtší koncentraci textilek v Polsku a v 19.
století i v celé EvropČ, a nazývala se Manchesterem východu.
l Dvoustanicovým lisĤm
není odzvonČno. Na pĜání je
dodává firma Milnor, která
vidí jejich výhodu v tom, že lis
zpracovává dvČ dávky prádla
souþasnČ a tím se zkracuje þas
lisování. V pĜedlisu se odstraní volná voda a v hlavním lisu
dojde k úplnému odvodnČní.
l Rekordmanem v prĤmČru válce je žehliþ firmy Stahl
Master 2010. Má prĤmČr žehlicího válce 2010 mm. Vyrábí se v šíĜích 3000-3500 mm.
Úhel opásání je poctivých 180º
a žehlicí dráha 3140 mm. Je dodáván s odpovídající vkládací
a skládací technikou.
Informátor 3/2010
4.6.2010 11:47:46
PĜipravuje se certifikace chemických þistíren odČvĤ
Obor þištČní odČvĤ prochází
v posledních desetiletích revoluþním vývojem. Sílí celosvČtový tlak na náhradu perchloretylénu (PER) jiným rozpouštČdlem. Tyto tlaky zesilují zejména
v USA. PĜíkladem je Kalifornie,
stát s nejvČtším HDP z celých
USA a zároveĖ jedna z nejsilnČjších ekonomik v celosvČtovém
mČĜítku. Od 1. þervence 2010
v Kalifornii nabývá úþinnosti
zákon, který naĜizuje odstranČní všech þisticích strojĤ na bázi
PER z þistíren tzv. korezidenþního typu (tj. kde k þistírnČ pĜiléhá
stČnou, stropem nebo podlahou
jakýkoli obytný prostor), dále
odstranČní všech strojĤ na bázi
PER starších 15 let bez ohledu
na jejich umístČní a zákaz prodeje jakýchkoli nových strojĤ na
bázi PER. Podle tohoto zákona
tedy v Kalifornii nebude fungovat po 1. lednu 2023 žádný
stroj na bázi PER. Ostatní státy
USA se postupnČ vydávají stejným smČrem regulace. Je možné pĜedpokládat, že dĜíve nebo
pozdČji takový silný odpor proti
PER dorazí i do Evropy.
OdČvní výroba rovnČž prošla
revolucí jak z hlediska materiálĤ tak i zpracování. Tyto zmČny kladou stále vyšší nároky na
dodavatele služby þištČní, který
musí udržovat tempo rozvoje
svých znalostí a dovedností, aby
mohl svým zákazníkĤm nabídnout službu, která nesrovnatelnČ
pĜekoná jejich domácí úsilí. Rostoucí poþet reklamací a také stížností na þeské þistírny ukazuje,
že ne vždy jsou þistírny schopny
se s tímto tlakem vyrovnat. KromČ toho výrobci nabízejí stále
více odČvĤ s možností jednoduššího domácího praní, což þistírnám zasazuje velmi bolestivou
ránu do jejich tržeb.
ýistírny dále þelí vysychajícímu zdroji kvalifikovaných
pracovníkĤ. V naší zemi se obor
þištČní a praní formálnČ nevyuþuje na žádné škole, zkušené
vyuþené pracovnice postupnČ
odcházejí do dĤchodu a tak jsou
firmy nucené pĜijímat a školit
vlastními silami nové nezkušené pracovníky. Nízké prĤmČrné
mzdy v našem oboru napovídají,
že k žádnému výraznému obratu
ani nemĤže dojít.
Asociace prádelen a þistíren
(APaý) si uvČdomuje, že jednou
z nejdĤležitČjších podmínek pro
pĜežití þistíren je ještČ silnČjší
Informátor 3/2010
INFO 3_10.indd 18
akcent na kvalitu služby. V poslední dobČ se ze strany výrobcĤ
a prodejcĤ odČvĤ stále þastČji
ozývají hlasy, které žádají doporuþení nebo kontakt na urþitý
seznam kvalitních þistíren, který
by mohl být pĜedán zákazníkĤm jako záruka nadstandardnČ
kvalitní þistírny. Jak se s tímto
požadavkem vyrovnat? RozhodnČ není správné ani možné
zveĜejnit subjektivnČ sestavený
seznam provozoven, o kterých
se nČkdo domnívá, že jsou lepší
než jejich konkurenti. Takovým
zpĤsobem by byla závažnČ porušena hospodáĜská soutČž mezi
firmami. PĜedsednictvo APaý
proto rozhodlo, že zaþnou pĜípravné práce na vytvoĜení systému dobrovolné certifikace þistíren. V souþasnosti Komise pro
chemické þistírny tento systém
významnČ rozpracovala a oþekává se, že na podzim roku 2010
bude systém pĜedložen Kolegiu
APaý ke schválení.
Certifikace þistíren odČvĤ
bude probíhat podobnČ jako certifikace prádelen, která v rámci
APaý úspČšnČ funguje již Ĝadu
let. Komise pro chemické þistírny si stanovila jako hlavní zásadu tuto tezi: certifikace bude
dobrovolná, objektivní, transparentní, spravedlivá a dostupná.
Cílem certifikace bude stanovení kritérií pro þistírny s nadstandardní kvalitou služby. Kvalita provozovny ovšem nebude
posuzována subjektivnČ, ale
objektivnČ na základČ pĜedem
daných pravidel „hry“. Oþekává
se také, že kritéria pro certifikaci
budou sloužit ostatním firmám
jako motivace k vylepšení svých
provozĤ a systému práce. Další
efekt certifikace je možné spatĜit
ve zvyšování prestiže celé Asociace a také v pozitivním pĤsobení na spotĜebitelskou veĜejnost a sdČlovací prostĜedky pĜi
vylepšování image našeho oboru. Je nutné zdĤraznit, že žádná
firma nemĤže být nucena nechat
se certifikovat, ale je zĜejmé, že
držení certifikátu jistČ bude na
trhu významnou konkurenþní
výhodou.
Zásadní otázkou zĤstává, jak
zajistit objektivitu a transparentnost certifikaþního procesu.
Za tímto úþelem APaý oslovila
ještČ další dva partnery. Garantem nezávislosti a technické
správnosti bude Textilní zkušební ústav Brno (TZÚ). Za stranu
spotĜebitelĤ a tedy široké neodborné veĜejnosti bylo osloveno
Sdružení obrany spotĜebitelĤ
(SOS), které by mČlo vnést pohled pĜíjemcĤ naší služby a také
tlumoþit dlouholeté zkušenosti
se stížnostmi spotĜebitelĤ v rámci celé ýR. Tento navrhovaný
koncept by mČl zaruþit objektivitu celého procesu. Komise složená ze zástupcĤ tČchto tĜí stran
nemĤže být v budoucnosti nijak
napadána, že nČjaké firmČ stranila nebo byla pĜespĜíliš nároþná.
Souþástí certifikaþního procesu by také mČl být audit provozovny za úþasti certifikaþní
komise a „mystery shopping“
(tedy objednávka služby þištČní pĜedem pĜipraveného balíku
odČvĤ anonymním zástupcem
certifikaþní komise). Jsou také
zvažovány návrhy znalostního
a dovednostního testu pracovníkĤ provozovny a namátková
kontrola vyþištČného šatstva.
Je zĜejmé, že nový systém
certifikací þistíren není ještČ
dokonþen. Výše uvedené informace jsou pouze návrhem, který zatím nebyl schválen. Je také
evidentní, že certifikace nebude
zadarmo a proto souþasná jednání smČĜují k co nejvČtšímu
stlaþení ceny pĜi zachování kvality. Je také zapotĜebí zdĤraznit,
že výše uvedené návrhy mohou
projít zmČnami, než bude stanovena jejich definitivní podoba.
Komise pro chemické þistírny
však již nyní pĜivítá jakékoli
návrhy nebo reakce ze strany
þlenských firem a bude se snažit je zapracovat do svých návrhĤ. PĜípadné reakce je možné
adresovat sekretariátu APaý.
Co bude výstupem a tedy benefitem certifikace? Za prvé,
udČlení písemného certifikátu
na dobu urþitou s možností obnovení certifikátu (obnovení
certifikátu bude za jednodušších
podmínek než vstupní certifikaþní Ĝízení). Firma bude dále
oprávnČna používat v celém
svém „corporate image“ jedineþné logo prokazující její nadstandardní kvalitu. Držitel certifikátu
bude prezentován veĜejnosti jak
na speciální webové stránce, tak
i v dalších písemných materiálech u prodejcĤ a výrobcĤ a také
v médiích, která o tuto informaci
projeví zájem. Je tedy zĜejmé, že
investice do takového certifikátu
se firmČ musí vyplatit, protože
tím získává silnou konkurenþní
výhodu. Ing. Martin Adamy
NČco o firmČ Bardusch
Mnozí z vás o ní slyšeli - je to
jeden z lídrĤ evropského trhu.
Rodinnou firmu založila prababiþka dnešního vlastníka Carl
F. Bardusche Caroline v roce
1871 s tím, že bude prát prádlo
dĤstojníkĤm z tehdejší vojenské
školy v Ettlingen. U tohoto sortimentu nezĤstalo a rozšíĜil se
o prádlo z domácností, hospod
a hotelĤ. S pĤjþováním prádla
zaþala firma Bardusch již v roce
1950 a o 5 let pozdČji se etablovala i v praní ruþníkových pásĤ
z toalet.
Od roku 1964 pĤsobí firma i ve
Švýcarsku a nČmecká expanze
zaþíná v roce 1969 vybudováním poboþky v Mannheimu. Od
roku 1965 se zvČtšuje i prortfolio služeb o rohože a mopy, které
se o nČco pozdČji leasují. Firma
má dnes v NČmecku 2500 zamČstnancĤ, 20 poboþek a 90 000
zákazníkĤ, u kterých se stará
o více než 1 milion pracovníkĤ
s pracovním ochranným obleþením.
Novinkou v portfoliu služeb
je nabídka na þištČní místností
a prostor a firma dodává i zásobníky na pitnou vodu. V BadenWürtenbergu, kde firma sídlí,
má velmi dobrou povČst a v roce
2008 získala ocenČní jako nejlepší poskytovatel služeb. V nejvČtším závodČ Ettlingen pere dennČ
70 tun prádla, z toho 28 tun ze
zdravotnictví, 10 tun rohoží, 4-5
tun ruþníkových pásĤ a zbytek
je pracovní obleþení. V závodČ
je 500 zamČstnancĤ a 7 pracích
linek a samozĜejmČ i klasické
washextraktory. Voda na praní se
bere pĜímo z horské Ĝeky Alb nedaleko prádelny a pĜed použitím
je filtrována od suspendovaných
neþistot. Voda z vodovodu se používá jen pĜi pĜívalových deštích,
kdy je tok mimoĜádnČ zneþištČn.
Firma þistí i odČv z usní a velké
množství pracovních rukavic.
Využitá kapacita v chemickém
þištČní pĜedstavuje dennČ 7-10
tun. Technologie jsou nejmodernČjší vþetnČ tČch šetĜících vodu
a energie. Souþasným Ĝeditelem
podniku je Rudolf Fang.
18
4.6.2010 11:47:49
Novinky oboru XLI
Automatizovaný výdej prádla
Chceme-li v prádelenství, textilním leasingu
a zdravotnictví snižovat náklady a zvyšovat produktivitu, je zde jen jediná cesta: omezovat vedlejší ruþní manipulace a snažit se je automatizovat. Jednou z oblastí zájmu je výdej osobních
ochranných pracovních odČvĤ zdravotníkĤm
automatickými systémy. Již existují a osvČdþily
se. Odborné þasopisy uvádČjí zkušenosti z deseti nemocnic v Beneluxu, Francii a Holandsku,
které automatický výdej již nČkolik let používají
k naprosté spokojenosti prádelen, managementu nemocnic i zdravotníkĤ. NejvČtší nemocnice
mají do systému zapojených 3 500 uživatelĤ
a celkový poþet zamČstnancĤ obsluhovaných
systémy je více než 20 000. Systémy nabízí nČkolik evropských firem a jsou na trhu bČžnČ dostupné. Nemocnice pĜedevším vysoce hodnotí
nepĜetržitou dostupnost prádla a pĜesný pĜehled
o používání pĜidČlených textilií. Také ovšem
sníženou pracnost pĜi manipulaci s prádlem.
Základem systému je soustava dopravníkĤ,
na kterých se skladuje a tĜídí prádlo. Dopravníky mezi sebou komunikují. Jsou zpravidla
šnekové, prádlo je zavČšené na drátČných ramínkách. SamozĜejmou podmínkou je þipová
identifikace prádla. Systém je Ĝízen poþítaþem,
který uchovává také všechny informace o jednotlivých kusech prádla a jeho nositeli. Na
pĜiloženém obrázku je modelový pĜíklad tĜídícího systému pro 1000 zamČstnancĤ.
Dopravníky jsou konstrukþnČ pĜimČĜenČ tuhé
Prádlo, þekající na výdej
a samonosné. Konstrukce je modulární a pĜizpĤsobitelná požadvkĤm zákazníkĤ. Ramínka jsou
vedena šnekem nebo dČrovanými dopravními
pásy. Prostor potĜebný pro instalaci je asi 0,1
m2/jednoho uživatele. Systém pro 1000 zamČstnancĤ nemocnice vyžaduje tedy plochu asi 100
m2. PĜi nedostatku plochy lze Ĝešit dopravníky
ve dvou vrstvách nad sebou. Systémy mohou
pracovat buć s orientací na urþitého zákazníka,
který dostává vždy a pouze svoje vlastní prádlo
Schéma mechanizovaného výdejního skladu
A - nakládání prádla (uniforem) na šnekový dopravník. PĜi nakládání dochází k odþítání identifikaþního þipu s údaji o prádle a uživateli, B - skladovací systém, C - dopravní systém, který dopravuje
ramínka s prádlem k výdeji, D - automatické vykládací zaĜízení, které vybírá požadované ramínko,
E - dveĜe na výdej þistého prádla osobČ, která se identifikuje, F - vhoz špinavého prádla, prádlo se
identifikuje automaticky, G - Ĝídící systém
(toto Ĝešení se vyžaduje pĜednostnČ) nebo tĜídí
prádlo podle barvy, druhu a velikosti a vydává ho komukoliv, kdo tato kritéria udá (tento
systém je jednodušší). Zákazníci systému se
identifikují elektronickým klíþem, nebo magnetickým štítkem. Po registraci do systému dostává každý uživatel kredit (je závislý na funkci
v systému nemocnice) tj. maximální poþet kusĤ
prádla, které mĤže v urþitém þase ze systému
získat. PĜi výdeji se uživatel identifikuje a zvolí druh prádla, který potĜebuje. BČhem 15-20
sekund je výdejovým systémem obsloužen.
Špinavé prádlo se odhazuje do otvoru sbČrného systému a to bez osobní identifikace. Antény systému si samy prádlo identifikují. Poþítaþ
souþasnČ aktualizuje osobní kredit uživatele.
Manipulace ze strany prádelny se omezuje na
navČšení þistého prádla na šroubový dopravník.
Velikost skladovacího systému lze volit podle
pĜání zákazníka v závislosti na velikosti nemocnice a zaruþuje nezbytnou zásobu prádla napĜ.
pro volné dny, svátky atp.
Takový systém samozĜejmČ nČco stojí, ale
má nesporné uživatelské výhody, zejména
u Redukci ruþních manipulací
u PĜesný pĜehled o prádle, který témČĜ vyluþuje ztráty a zneužití ze strany uživatelĤ
u Rychlejší rotaci prádla, pracovního obleþení þi uniforem
u NepĜetržitý výdej 24 hodin dennČ
u Úspory místa proti tradiþním ruþním
systémĤm.
Automatizovaný systém je objektem zájmu
pĜedevším leasingových firem obsluhujících
zdravotnictví. Nemyslím ale, že nemocnice
by mČla náklady na systém pĜenášet výhradnČ
na tyto firmy. Investice by mČla být spoleþná,
protože benefity systému využívá nemocnice
i prádelna (leasingová firma) spoleþnČ. -izk-
INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a þistíren, 616 00 Brno, El. Voraþické 27, telefon/fax: 549 245 642, IýO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Rovná 3a, Brno.
Vychází 6x roþnČ. Toto þíslo vyšlo v nákladu 850 výtiskĤ. Vytiskla MORAVIA TISK VYŠKOV. Za obsah odpovídá ing. Jan Chrištof, prezident Asociace prádelen a þistíren.
Vydavatel podle zákona není odpovČdný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátĤ. Registrace u Min. kultury ýR, registrováno pod MK ýR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb.
19
INFO 3_10.indd 19
Informátor 3/2010
4.6.2010 11:47:49
E
d EXPOdetergo
I N T E R N AT I O N A L
16. Mezinárodní veletrh prádelenské a čistírenské techniky, žehlení,
provozování čistírenství a prádelenství
f ieramilano
www.expodetergo.com
RASSEGNE S.p.A.
EXPO Detergo S.r.l.
Piazzale Carlo Magno, 1 - 20149 Milano, Italy
Tel. +39 02.4997.6228 - Fax +39 02.4997.6252
[email protected] - www.rassegne.it
Via Angelo Masina, 9 - 20158 Milano, Italy
Tel. +39 02.3931.4120 - Fax +39 02.3931.5160
[email protected]
Direzione e Coordinamento di Fiera Milano S.p.A.
Socio Unico
INFO 3_10.indd 20
15.-18. říjen 2010
Società Unipersonale - Società soggetta a direzione e coordinamento
di ASSOCIAZIONI FORNITORI AZIENDE MANUTENZIONE DEI TESSILI
4.6.2010 11:47:51