technický receptář

TECHNICKÝ
RECEPTÁŘ
660 receptur pro kutily i profesionály
Jan Škeřík
FCC PUBLIC
Kniha obsahuje 660 výrobních předpisů, receptur a technologických návodů,
které v podmínkách běžné laboratorní, dílenské i amatérské praxe umožňují přípravu a zpracování širokého sortimentu nejrůznějších chemických prostředků.
Patří mezi ně čisticí prostředky, lepidla, tmely, nátěrové hmoty, pájecí a označovací látky, prostředky pro barvení – patinování, moření a pasivaci kovů, sušicí a
impregnační látky, chladicí a nemrznoucí směsi atd.).
Popsané výrobní receptury, většinou podložené vlastními zkušenostmi autora
a ověřené ve výrobě, předpokládají jen základní laboratorní a dílenské pomůcky.
Předpisy jsou voleny tak, aby u většiny výrobních postupů nebyly třeba složité a
nákladné přístroje nebo výrobní aparatury.
Kniha je určena nejen domácím kutilům, kteří propadli kouzlu soběstačnosti.
Také pracovníci mnoha výzkumných a dílenských profesí v ní najdou mnoho
zajímavých informací a inspirace.
ISBN 80-901985-6-2
© FCC PUBLIC, 1999
4
OBSAH
Předmluva ...................................................................................................... 11
Než začneme pracovat
................................................................................. 12
I. Prostředky pro základní čištění materiálů
1. Tuhá čistidla na kovy .................................................................................... 15
2. Prášková čistidla na kovy .............................................................................. 17
3. Pastovitá čistidla na kovy .............................................................................. 18
4. Tekutá čistidla na kov .................................................................................... 19
5. Čisticí prostředky na sklo, keramiku a porcelán .......................................... 20
6. Čisticí prostředky na odstraňování skvrn ..................................................... 22
II. Odrezovací prostředky
1. Návody na odrezovací roztoky ..................................................................... 31
III. Brusné a lešticí prostředky na různé materiály
1. Podstata broušení a leštění ............................................................................ 34
2. Základní brusné a lešticí prostředky ............................................................. 34
3. Základní brusné a lešticí nástroje a technologie ........................................... 35
4. Třídění brusných a lešticích prostředků podle velikosti zrna ....................... 38
5. Volba správného opracovávacího prostředku a vhodné technologie ............ 40
6. Prostředky pro hrubé a jemné broušení kovů ............................................... 40
7. Prostředky pro leštění kovů .......................................................................... 41
8. Mazací pasty pro brusné a lešticí kotouče .................................................... 44
9. Chemické leštění kovů v lázních ................................................................. 45
10. Elektrolytické leštění kovů ........................................................................ 46
11. Prostředky pro leštění plastů ....................................................................... 49
12. Prostředky pro broušení a leštění nátěrů .................................................... 50
IV. Odmašťovací prostředky
1. Chemické odmašťování ................................................................................. 53
2. Elektrolytické odmašťování ........................................................................... 56
V. Mořicí a opalovací prostředky na kovy
1. Chemické moření a opalování kovů ............................................................. 57
2. Elektrolytické mořicí lázně .......................................................................... 63
5
VI. Pasivace kovových povrchů
1. Pasivace chromátováním ............................................................................... 64
2. Pasivace fosfátováním ................................................................................... 65
3. Oxidace hliníku ............................................................................................. 67
4. Pasivační roztoky s inhibičními vlastnostmi ................................................ 70
VII. Chemické barvení a patinování kovů
1. Barvení oceli a železa ................................................................................... 71
2. Barvení zinku ................................................................................................ 75
3. Barvení cínu .................................................................................................. 76
4. Barvení mědi a jejích slitin ........................................................................... 77
5. Barvení hliníku .............................................................................................. 81
6. Barvení kadmia ............................................................................................. 82
7. Barvení stříbra ............................................................................................... 82
8. Barvení zlata .................................................................................................. 83
VIII. Chemické pokovování
1. Mědění ........................................................................................................... 84
2. Niklování ....................................................................................................... 84
3. Chromování ................................................................................................... 85
4. Zinkování ....................................................................................................... 85
5. Kadmiování ................................................................................................... 86
6. Cínování ........................................................................................................ 86
7. Stříbření ......................................................................................................... 87
8. Zlacení ........................................................................................................... 89
9. Platinování ..................................................................................................... 89
IX. Galvanické pokovování
1. Pracovní podmínky ....................................................................................... 91
2. Mědění ........................................................................................................... 94
3. Niklování ....................................................................................................... 95
4. Chromování ................................................................................................... 96
5. Zinkování ....................................................................................................... 97
6. Kadmiování ................................................................................................... 98
7. Cínování ........................................................................................................ 98
8. Stříbření ......................................................................................................... 99
9. Mosazení ..................................................................................................... 100
10. Železení ..................................................................................................... 102
11. Antimonování ............................................................................................ 102
12. ZIacení ....................................................................................................... 103
13. Hliníkování ................................................................................................ 104
6
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
Kobaltování ............................................................................................... 105
Platinování ................................................................................................. 105
Rhodiování ................................................................................................ 106
Wolframování ............................................................................................ 106
Indiování .................................................................................................... 107
Paladiování ................................................................................................ 108
Galvanické pokovování nekovových materiálů ........................................ 108
X. Odstraňování kovových povlaků
1. Odstraňování niklových povlaků ................................................................ 111
2. Odstraňování měděných a mosazných povlaků .......................................... 112
3. Odstraňování chromových povlaků ............................................................ 113
4. Odstraňování zinkových a kadmiových povlaků ........................................ 113
5. Odstraňování cínových povlaků ................................................................. 114
6. Odstraňování olověných povlaků ............................................................... 114
7. Odstraňování stříbrných a zlatých povlaků ................................................ 115
XI. Kalicí, popouštěcí, cementační a nitridační prostředky
1. Kalicí lázně .................................................................................................. 117
2. Prostředky na ochranu před zakalením ....................................................... 118
3. Popouštěcí lázně .......................................................................................... 119
4. Cementační lázně a pasty ............................................................................ 120
5. Prostředky na ochranu před ocementováním ............................................. 121
6. Nitridační lázně ........................................................................................... 121
7. Prostředky na ochranu před onitridováním ................................................ 122
8. Prostředky na ochranu před oduhličením a okujením ................................ 122
9. Bezpečnost a hygiena při práci se solnými lázněmi ................................... 123
10. Odhadování teplot při tepelném zpracování ocelí ................................... 123
XII. Pájecí a svařovací prostředky
1. Pájecí roztoky pro jemné součásti .............................................................. 126
2. Pájecí roztoky pro větší předměty a cínování ............................................. 127
3. Pájecí roztoky pro hrubé a znečištěné součásti .......................................... 130
4. Pájecí pasty pro jemné součásti .................................................................. 131
5. Pájecí pasty pro větší dílce .......................................................................... 131
6. Pájecí prostředky pro pájení vysokotavitelnými pájkami .......................... 133
7. Svařovací prostředky pro různé kovy ........................................................ 133
8. Nízkotavitelné pájky .................................................................................. 137
9. Vysokotavitelné pájky ................................................................................ 140
10. Pájky pro drahé kovy ................................................................................ 141
7
XIII. Prostředky pro označování a razítkování různých materiálů
1. Inkousty na kovy ......................................................................................... 143
2. Inkousty a vypalovací pasty na sklo ........................................................... 147
3. Inkousty na porcelán a keramiku ................................................................ 151
4. Inkousty pro kovová razítka ........................................................................ 151
5. Inkoust pro pryžová razítka ........................................................................ 152
6. Inkousty na filmy, fotografie a fólie ........................................................... 153
7. Razítkovací prostředky pro speciální použití ............................................. 154
8. Neviditelné inkousty tzv. sympatetické ...................................................... 156
XIV. Lepicí prostředky
1. Základní složky lepidel ............................................................................... 157
2. Úprava lepicích prostředků před aplikací ................................................... 159
3. Úprava základních materiálů před lepením ................................................ 159
4. Lepený spoj ................................................................................................. 168
5. Skladování lepidel a jejich ředidel .............................................................. 174
6. Bezpečnost a hygiena při práci s lepidly a jejich ředidly ........................... 175
7. Přehled lepicích prostředků podle jejich složení ........................................ 175
8. Receptury pro přípravu některých speciálních .................................................
a neobvyklých lepicích prostředků ............................................................. 180
XV. Tmelicí a těsnicí prostředky
1. Základní složky tmelicích prostředků ......................................................... 191
2. Rozdělení tmelicích prostředků podle složení ............................................ 192
3. Rozdělení tmelicích prostředků podle použití ............................................ 195
4. Úpravy základních materiálů před tmelením ............................................. 196
5. Nanášení tmelů ............................................................................................ 197
6. Vytvrzování tmelů ....................................................................................... 197
7. Vlastnosti vytvrzených tmelů ...................................................................... 198
8. Úpravy vytvrzených tmelů .......................................................................... 198
9. Skladování tmelů a jejich ředidel ................................................................ 198
10. Bezpečnost a hygiena při práci s tmely .................................................... 199
11. Receptury pro přípravu některých speciálních a neobvyklých
tmelicích a těsnicích prostředků ............................................................... 199
XVI. Receptury pro přípravu vakuových tuků, vosků a tmelů ............. 211
XVII. Receptury pro přípravu některých speciálních mazacích prostředků
1. Mazací prostředky pro obrábění a tváření kovů ......................................... 215
2. Mazací prostředky na kůži .......................................................................... 217
3. Další mazací prostředky .............................................................................. 219
8
XVIII. Nátěrové hmoty
1. Rozdělení nátěrových hmot ........................................................................ 223
2. Barevné odstíny nátěrových hmot .............................................................. 224
3. Základní složky a přísady nátěrových hmot ............................................... 225
4. Úprava nátěrových hmot před nanášením .................................................. 226
5. Úprava podkladů před nanášením nátěrů ................................................... 228
6. Nátěrové systémy ........................................................................................ 230
7. Zhotovování nátěrů ..................................................................................... 233
8. Bezpečnost a hygiena při práci s nátěrovými hmotami .............................. 236
9. Receptury pro přípravu některých speciálních a neobvyklých
nátěrových hmot .......................................................................................... 240
XIX. Receptury pro přípravu některých impregnačních prostředků
251
XX. Chladicí a nemrznoucí směsi
1. Chladicí směsi ............................................................................................. 255
2. Prostředky snižující bod mrznutí vody ....................................................... 258
XXI. Sušicí látky pro různé materiály ...................................................... 261
XXII. Roztoky vytvářející požadovanou relativní vlhkost ..................... 265
XXIII. Čisticí a ochranné látky na elektrické kontakty
1. Problematika znečišťování elektrických kontaktů ...................................... 270
2. Odstraňování nečistot rozpouštědly ............................................................ 271
3. Návody na přípravu některých čisticích a ochranných prostředků
na kontakty .................................................................................................. 273
XXIV. Přehled názvů některých chemických látek
použitých v recepturách
.............................................................. 277
XXV. Možnosti nákupu chemických potřeb a surovin ............................ 283
9
následuje několik ukázek textu
I. PROSTŘEDKY PRO ZÁKLADNÍ ČIŠTĚNÍ MATERIÁLŮ
Z nejrůznějších předmětů denní potřeby, pomůcek pro domácnost, dílů přístrojů a strojů, popř. i výrobků uměleckého zaměření, je po určité době nutné
odstranit běžné nečistoty a nánosy (exhalační a korozní zplodiny, prach, tuky,
vytvořené vrstvy oxidů apod.), ať již z důvodů estetických nebo často i funkčních.
Rovněž před jakýmikoliv dalšími úpravami konstrukčními (např. lepením) nebo
povrchovými (tmelením, nátěry) je nutné většinu základních materiálů důkladně
očistit, aby následné práce bylo možné realizovat v odpovídající kvalitě.
Pro všechny tyto účely (a pro mnoho dalších) se aplikují prostředky k základnímu čištěni materiálů, které v podobě receptur k jejich přípravě uvádějí následující části této kapitoly.
1. Tuhá čistidla na kovy
1. Tuhé univerzální čistidlo na kovy I
Ve větší porcelánové misce se dobře rozetře (se 600 ml vody)
120 g dextrinu
400 g jemné křídy 60 g uhličitanu hořečnatého
140 g křemenné hlinky (oxidu křemičitého)
Po důkladném prohnětení se ze směsi vytvoří požadované tvary (hranolky,
kostky), které se usuší a uskladní.
2. Tuhé univerzální čistidlo na kovy II
Při mírném zahřívání se roztaví
500 g kyseliny olejové (elainu nebo též oleinu)
120 g stearinu
Po rozmíchání se k horké směsi přidá 380 g křemenné hlinky, směs se znovu
rozetře a odlévá se do forem nebo se ručně tvaruje. Pak se hotové čistidlo nechá
zcela vychladnout.
3. Tuhé mýdlové univerzální čistidlo na kovy I
V široké porcelánové misce se za tepla ve 100 ml vody rozpustí 850 g jádrového mýdla. Do rozpuštěné směsi se přidá 80 g oxidu železitého a 20 g uhličitanu
amonného. Po rozmíchání a ochlazení se čistidlo krájí na požadované tvary.
15
2. Prášková čistidla na kovy
8. Práškové čistidlo na měd a mosaz
V třecí misce se důkladně rozetře a promísí
400 g kyselého vinanu draselného (vinného kamene)
200 g oxidu železitého (tzv. anglická červeň, barvicí a lešticí pigment)
400 g křemenné hlinky (oxidu křemičitého)
Hotový prášek se prosívá hustým sítem.
9. Práškové čistidlo na měd
V porcelánové třecí misce se smísí
400 g oxidu křemičitého, práškového
300 g kyselého síranu sodného
200 g infuzoriové hlinky (oxidu křemičitého)
100 g bezvodého síranu vápenatého (tzv. pálené sádry)
Po dobrém promísení a rozetření se hotový čisticí prášek uskladní v dobře
uzavřené plechovce nebo širokohrdlé lahvi. Při čištění měděných součástí a dílců
se k čistidlu přidává malé množství vody.
10. Práškové čistidlo na hliník
V třecí misce se mísí
400 g oxidu hořečnatého
600 g jemné práškové křídy
Dobře rozetřená směs se proseje hustým mlynářským sítem.
11. Práškové čistidlo na stříbro
V třecí misce se dobře rozetře
780 g křemenné hlinky
100 g práškové jemné křídy
120 g oxidu železitého (lešticí červeně)
Po dokonalém promíchání se prášková směs proseje hustým sítem (nejlépe
z mlynářského hedvábí).
12. Práškové čistidlo na nikl
V porcelánové misce se dobře promísí a rozetře
450 g křemenné hlinky (oxidu křemičitého)
170 g oxidu hořečnatého
380 g oxidu železitého (lešticí červeně)
Získané práškové čistidlo se po rozmíchání proseje hustým sítem.
17
VII. CHEMICKÉ BARVENÍ A PATINOVÁNÍ KOVŮ
Tato povrchová úprava spočívá v chemickém působení patinovacích lázní na
povrch základního kovu. V průmyslové praxi se kovy barví a patinují nejen
z důvodů ozdobných nebo estetických, ale i z důvodů ochranných, neboť vytvořená vrstva barevných sloučenin částečně chrání podklad i před korozními a povětrnostními vlivy. Avšak s ohledem na velmi malou tloušťku vzniklého barevného povlaku má i antikorozní ochrana jen omezenou účinnost.
Při vlastním barvení se předměty většinou ponořují do příslušných lázní, méně
časté je patinování potíráním (štětcem, tkaninou, chomáčkem vaty apod.). Nádoby pro lázně mohou být skleněné (akvária), porcelánové, z neměkčeného PVC,
tvrdé pryže, olověné nebo smaltované.
Obarvené předměty se po oplachu studenou a teplou vodou a vysušení (proudem teplého vzduchu nebo v pilinách) mohou překartáčovat žíněným, mosazným
nebo jemným ocelovým kartáčem, čímž se nejen zvýrazní kontury, ale barevný
povrch se vyleští a zesvětlí. Lze použít i jelenici nebo měkkou tkaninu (flanel).
Obarvené kovy se doporučuje konzervovat proti působení povětrnosti i korozním a exhalačním vlivům konzervačními oleji zředěnými benzínem, roztoky vosků (včelí, karnaubský, parafin), silikonovými pastami nebo transparentními laky.
Složení následujících lázní je většinou upraveno tak, aby poměr jednotlivých
složek odpovídal objemu 1 litru hotové lázně.
1. Barvení oceli a železa
164. Lázeň pro modrý a hnědý odstín
Těchto odstínů se nejsnáze dosáhne na součástech broušených a leštěných. Za
tím účelem se odmaštěné dílce vloží do roztavené směsi 450 g dusičnanu draselného a 550 g dusičnanu sodného. Má-li se získat hnědý odstín, vloží se dílce do
roztavené směsi při 240 °C; pro modré zabarvení je vhodná teplota 300 °C. Po
stejnoměrném obarvení se předmět opláchne vodou, osuší se a konzervuje se
olejem nebo speciálním voskem, který získáme roztavením a smísením 50 %
montážního vosku a 50 % žluté vazelíny.
165. Lázeň pro modré zabarvení I
1000 ml vody
100 g hexakyanoželezitanu (ferikyanidu) draselného
100 g chloridu železitého
Po ponoření ocelových součástek do vroucí lázně se nejprve objeví barva šedá
a pak modrá až modročerná.
72
VIII. CHEMICKÉ POKOVOVÁNÍ
Pokovování bez použití elektrického proudu, tzv. chemickým způsobem, je
velmi výhodné vzhledem k menší nákladnosti v porovnání s elektrolytickým
pokovováním (nejsou zapotřebí zdroje stejnosměrného proudu, měřicí přístroje,
regulační zařízení atd.). Pracovní postupy při chemickém pokovování jsou dosti
jednoduché, vrstva se vytvoří v krátké době, ovšem není možné vytvořit tlusté
vrstvy jako při elektrolytické metodě. Chemicky lze pokovovat i součásti nekovové, z plastů, skla, keramiky, kůže, dřeva apod.
1. Mědění
227. Mědicí lázeň I
Měď se vylučuje chemickým způsobem dosti snadno a na železe, oceli nebo
slitinách lze získat vyhovující povlak. Použije se roztok
1000 ml vody
8 až 50 g síranu měďnatého
8 až 50 g kyseliny sírové koncentrované
Pokovuje se po dobrém očištění a odmaštění pouhým ponořením do uvedené
lázně na dobu několik sekund. Poměděné součásti se vyjmou, opláchnou se vodou a osuší.
228. Mědicí lázeň II
Lázeň vhodná především pro vylučování mědi na zinku se připraví rozpuštěním těchto složek v 1 000 ml vody:
30 g síranu měďnatého
50 g kyseliny vinné
50 ml amoniaku
Pracovní teplota lázně je 20 až 25 °C, pokovuje se ponorem.
2. Niklování
229. Niklovací lázeň
Niklové povlaky se vyloučí na oceli, mědi nebo mosazi ponořením do roztoku
1 000 ml vody
60 g chloridu nikelnatého krystalického
70 g síranu nikelnatého krystalického
10 g fosfornanu sodného
30 g citranu sodného
84
362. Pastovitá pájka
Tato pasta je výhodná pro některé speciální práce, při nichž nelze manipulovat
kovovou tyčinkovou pájkou. Lze ji připravit podle tohoto návodu:
V třecí misce se rozetře
160 g chloridu amonného
340 g práškového olova
500 g práškového cínu
Uvedené práškové kovy lze získat také ze slitiny, která se připraví roztavením
zmíněných množství olova a cínu v kovovém kelímku. Hotová slitina se horká
nalije do plátěného sáčku a kašovitý tuhnoucí kov se dřevěnou palici rozdrtí v sáčku
na malé kousky. Prosátím kovové drti se získá prášková slitina. Směs kovů
s chloridem amonným se pak rozetře s potřebným množstvím glycerinu nebo
minerálního oleje na pastu požadované hustoty.
363. Pájecí pasta I
Složka A:
V široké porcelánové kádince nebo obdobné nádobě ve vodní lázni se za stálého míchání roztaví:
220 g lanolinu čistého
580 g parafinového oleje
Složka B:
V jiné nádobě se rozpustí:
90 g chloridu zinečnatého
9 g chloridu amonného
100 ml vody
Po důkladném promísení obou složek se horká pasta slije do kelímků, kde se
nechá zchladnout.
364. Pájecí pasta II
Podobně jako podle minulé receptury se připraví i tato pájecí pasta:
Složka A:
600 g žluté technické vazeliny
200 g lanolinu čistého
Složka B:
200 g chloridu zinečnatého
20 g chloridu amonného
160 ml vody
Obě složky se dobře promísí a ještě horká pasta se uskladní v kelímcích.
132
6. Pájecí prostředky pro pájení vysokotavitelnými pájkami
Při tzv. tvrdém pájení, blížícím se pracovními teplotami svařování (při pájení
se spojovaný kov netaví, při svařování ano), se používají pájky s vysokým bodem
tání, tzv. vysokotavitelné pájky. Zdrojem tepla většinou bývá svařovací hořák
nebo dmuchavka. K tomu jsou třeba speciální pájecí prostředky, bud práškové,
pastovité, nebo kapalné.
365. Práškový pájecí prostředek pro nerezavějící ocel
400 g fluoridu draselného
100 g kyseliny borité
500 g přetaveného práškového boraxu
Uvedené suroviny se v třecí misce dobře promíchají a důkladně rozetřou, až
vznikne jemný prášek. Hotový pájecí prostředek se přesype do zásobní láhve.
366. Práškový pájecí prostředek pro hliník
Pro tvrdé pájení hliníku se osvědčuje tato prášková směs:
300 g chloridu lithného
100 g chloridu zinečnatého
500 g chloridu draselného
100 g fluoridu draselného
367. Pájecí roztok
340 ml kyseliny fosforečné koncentrované
330 ml etylalkoholu denaturovaného
330 ml vody
Hotový roztok se uchovává v zásobní láhvi.
368. Pájecí pasty
Práškové pájecí prostředky je možné v třecí misce smísit buď s vodou, nebo
s minerální bílou vazelínou na pastovité hmoty s hustotou podle potřeby a použití.
7. Svařovací prostředky pro různé kovy
Při svařování se spojované konce kovových částí z téhož nebo podobného materiálu vyhřejí na tzv. svařovací teplotu, během níž se spojí dohromady – svaří.
Svar vytvoří s ostatním materiálem jeden mechanicky pevný celek.
Je mnoho způsobů a metod svařování. Většina používá ještě přídavnou látku –
tavidlo neboli svařovací prostředek. Bývá to prášková látka, jejímž hlavním úkolem je podporovat vytvoření spolehlivého svaru a především vázat vznikající oxidy.
133
XIII. PROSTŘEDKY PRO OZNAČOVÁNÍ A RAZÍTKOVÁNÍ
RŮZNÝCH MATERIÁLŮ
1. Inkousty na kovy
Často je třeba trvale a nesmazatelně označovat nebo popisovat kovové součástky, štítky, nářadí apod. K tomu se používají speciální inkousty na kovy. Zásadně se tyto inkousty dělí na dva základní druhy, a to na inkousty, které přilnou
k povrchu kovu, a na inkousty vytvářející označení chemickou reakcí s kovem
předmětu. Označení inkousty posledního druhu je pochopitelně mnohem trvanlivější.
K vlastnímu nanášení razítkovacího inkoustu je nejvhodnější nové, dosud nepoužité razítko z pryže a polštářek nebo skleněná destička pokrytá hrubší tkaninou, kterou prosytíme razítkovacím inkoustem. Předměty lze označovat také novým ocelovým psacím perem, trubičkovým perem, skleněnou kapilárou nebo
seříznutou tyčinkou z plastu (novodur, organické sklo atd.). Má-li být razítko
dobře čitelné a nestíratelné, doporučuje se razítkovaný kov očistit a odmastit.
400. Inkoust na ocel a železo I
Za normální teploty se smísí a rozpustí
540 ml destilované vody
104 g síranu měďnatého krystalického
90 g kyseliny seleničité (POZOR, JED!)
180 g kyseliny vinné nebo citrónové
Po rozpuštění se přilije 360 ml koncentrované kyseliny solné a hotový inkoust
se přefiltruje do láhve se zabroušenou zátkou.
401. Inkoust na ocel a železo II
V 1 litru denaturovaného alkoholu se za studena rozpustí 100 g přírodního
šelaku a 100 g tiskařské černě (nebo jiného barviva, např. eosinu apod.)
402. Inkoust na nekorodující ocel
Ve 410 ml destilované vody se v baňce za mírného zahřívání rozpustí 580 g
krystalického chloridu železitého. Po úplném rozpuštění se přidá 10 ml koncentrované kyseliny solné.
Inkoust se nanáší na očištěný a odmaštěný povrch buď razítkováním pryžovým razítkem, nebo popisováním. Tmavšího zabarvení písmen se dosáhne přidáním 15 ml koncentrované kyseliny mléčné.
143
8. Receptury pro přípravu některých speciálních
a neobvyklých lepicích prostředků
V některých případech je výhodnější nejen v laboratorních a výrobních provozech, ale i v amatérské praxi použít místo syntetických pryskyřic jiné druhy speciálních lepidel, které jsou uvedeny v této části.
Lze je použít ke spojování nejrůznějších materiálů (skla, porcelánu, kovů, keramiky, minerálů a jiných). Spolu s recepturou a způsobem použití je popsán
i základní výrobní postup, takže je možné tato lepidla snadno vyrobit i v malém
množství bez nákladných průmyslových zařízení.
467. Lepidlo na porcelán
V porcelánové třecí misce se promíchá
350 g mastixu přírodního 500 g šelaku šupinkového 100 g terpentýnu 50 g oxidu titaničitého (titanová běloba)
Oxid titaničitý se přidá až po rozpuštění prvních tří složek. Vše se roztírá, až
vznikne zcela homogenní směs hotového lepidla.
468. Lepidlo na porcelán, sklo a keramiku I
V třecí misce se smíchá a rozetře
170 g křemeliny práškové
300 g síranu barnatého
160 g azbestu
110 g jemného prosetého písku
260 g vodního skla koncentrovaného
Lepidlo tuhne při normální teplotě. Získaný spoj vzdoruje teplotám do 100 °C
a má značnou chemickou odolnost proti nejrůznějším chemikáliím.
469. Lepidlo na porcelán, sklo a keramiku II
V třecí misce se rozetře
160 g práškového skla
250 g azbestu
500 g vodního skla koncentrovaného
Lepidlo tuhne při normální teplotě. Spoj vzdoruje teplotě do 150 C° a účinkům chemikálií.
470. Lepidlo na sklo
V baňce ve vodní lázni (při teplotě asi 40 °C) se smíchá
180
XX. CHLADICÍ A NEMRZNOUCÍ SMĚSI
1. Chladicí směsi
V technické i amatérské praxi se často při nejrůznějších pracích objevuje nutnost ochladit různé součásti, chemická činidla nebo přístrojové části, popř. celé
aparatury pod bod mrazu. Není-li k dispozici klimatická komora nebo chladicí
box, lze požadované látky ochladit speciálními chladicími směsmi, skládajícími
se buď jen z vodných roztoků některých solí, nebo ze směsí sněhu nebo ledu
s různými chemickými prostředky. Je ovšem nutné si pamatovat, že takto připravené směsi nebo roztoky působí pouze po dobu, než sníh či led úplně roztají,
nebo u vodných roztoků do doby, než se použitá sůl zcela rozpustí.
621. Vodné roztoky
Teplota látek před smísením se předpokládá 10 až 15 °C. Uvedená množství
soli se rozpustí vždy v 1 000 ml vody.
Použitá látka
Nejnižší dosažitelná teplota (°C)
850 g octanu sodného krystalického
-4,7
300 g chloridu amonného
-5,1
750 g dusičnanu sodného
-5,3
1100 g thiosíranu (sirnatanu) sodného krystalického
-8,0
300 g dusičnanu sodného
-11,0
2500 g chloridu vápenatého
-12,4
600 g dusičnanu amonného
-13,6
1500 g rhodanidu draselného
-23,7
Snížení teploty roztoků rozpouštěním solí v 1 000 ml vody
Použitá látka
Počáteční Pokles Nejnižší
teplota (°C) teploty konečná
(°C)
teplota (°C)
120 g síranu draselného
14,7
3,0
11,7
360 g chloridu sodného krystalického
12,6
2,5
10,1
140 g síranu hlinito-draselného
10,8
1,4
9,4
140 g fosforečnanu sodného krystalického 10,8
3,7
7,1
750 g síranu amonného
13,2
6,4
6,8
200 g síranu sodného krystalického
12,5
6,8
5,7
300 g uhličitanu amonného
15,3
12,1
3,2
850 g síranu hořečnatého krystalického
11,1
8,0
3,1
160 g dusičnanu draselného
13,2
10,2
3,0
255
623. Směsi dvou látek se sněhem
Směs dvou solí
140 g síranu sodného krystalického
105 g síranu draselného
245 g chloridu draselného
45 g dusičnanu draselného
553 g dusičnanu sodného
480 g dusičnanu amonného
140 g dusičnanu draselného
260 g chloridu amonného
120 g chloridu draselného
194 g chloridu amonného
620 g dusičnanu sodného
107 g dusičnanu draselného
96 g síranu sodného
690 g síranu amonného
1 000 g uhličitanu sodného
1 000 g dusičnanu amonného
188 g chloridu amonného
440 g dusičnanu amonného
120 g chloridu amonného
505 g síranu amonného
90 g dusičnanu draselného
740 g dusičnanu amonného
520 g dusičnanu amonného
550 g dusičnanu sodného
90 g dusičnanu draselného
670 g rhodanidu amonného
320 g dusičnanu amonného
540 g rhodanidu amonného
140 g chloridu amonného
375 g dusičnanu sodného
20 g dusičnanu draselného
1 120 g rhodanidu draselného
390 g rhodanidu amonného
545 g dusičnanu sodného
Nejnižší dosažitelná teplota (°C)
-3,1
-11,8
-17,7
-17,8
-18,0
-19,4
-20,0
-22,0
-22,1
-22,5
-25,0
-25,8
-28,2
-30,6
-30,7
-34,1
-37,4
257