VLIV ZOOTERAPIE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZA ŘÍZENÍCH

Dobrovolnické centrum Fakultní nemocnice v Motole
VLIV ZOOTERAPIE VE
ZDRAVOTNICKÝCH ZA ÍZENÍCH
Sborník z odborné konference
14. kv tna 2012
Obsah
Program konference……………………………………………………………………….....3
Úvodní slovo…………………………………………………………………………………...5
Terapeutické možnosti využití zví at v klinické praxi…………………………………......7
Canisterapie- teoretický úvod………………………………………………………………..8
Canisterapie jako sou ást bazáln stimulující pé e u dlouhodob imobilních pacient . 12
Specifika canisterapie u d tí s kochleárním implantátem…………………………….......16
Canisterapie na d tské neurologické klinice ve FN v Motole………………………….....25
Canisterapie v Klaudiánov nemocnici Mladá Boleslav………………………………....29
Canisterapie v psychiatrické lé ebn Havlí k v Brod……………………………………31
Kazuistiky – canisterapie v logopedické praxi…………………………………………….34
Fyzické vlivy felinoterapie na klienta seniora……………………………………………..37
Hipoterapie v konceptu následné pé e……………………………………………………..42
Využití psychoterapie pomocí kon v d tské psychiatrii……………………………….....44
(P ísp vky ve sborníku neprošly jazykovou ani textovou korekturou.)
2
Program konference
Vliv zooterapie ve zdravotnických za ízeních
8:45
Registrace
9:30
Zahájení konference
Bc. Jana Hurdová, Dobrovolnické centrum FNM
Mgr. Jana Nováková, MBA, nám stkyn pro ošet ovatelskou pé i FNM
9:40
Terapeutické možnosti využití zví at v klinické praxi
Prim. MUDr. Zoran Nerandži
M stská nemocnice v Litom icích
10:10
Canisterapie - teoretický úvod
Canisterapie jako sou ást bazáln stimulující pé e u dlouhodob imobilních
pacient
Olga Jachková , Dis., Alena Divínová , Dis.
Nemocnice Valašské Mezi í í a.s.
10:40
Specifika canisterapie u d tí s kochleárním implantátem
Mgr. Zuzana Fra ková
Jiho eská univerzita v B, Zdravotn sociální fakulta, Výcvikové
canisterapeutické sdružení Hafík
11:10
Canisterapie na d tské neurologické klinice ve FN v Motole
MUDr. Karolína Eckschlagerová, Bc. Jana Hurdová,
MUDr. Martin Kudr, Milena Wachtlová
Dobrovolnické centrum FN v Motole
11:40
Canisterapie v Psychiatrické lé ebn Havlí k v Brod, praktická ukázka
Marcela Siebenburgerová
St edisko hiporehabilitace Pirueta, Psychiatrická lé ebna Havlí k v Brod
12:10
Využití Psychoterapie pomocí kon v d tské psychiatrii
MUDr.Andrea Mašková, Ing.Magda Škardová, Mgr.Kate ina
P evorová, Ing.Martina Mrštinová
St edisko hiporehabilitace Pirueta, Psychiatrická lé ebna Havlí k v Brod
12:40 – 13:30
13:30
Pauza
Canisterapie v Klaudiánov nemocnici Mladá Boleslav
Monika Theimerová, Alena Nováková, Miroslava Vrabcová
Dobrovolnické centrum, Klaudiánova nemocnice v Mladá Boleslav
3
14:00
Kazuistiky – canisterapie v logopedické praxi, praktická ukázka polohování
Mgr. Iva Bajtlerová
cAnitera, klinická logopedie, centrum canisterapie
15:00 – 15:10
Pauza
15:10
Fyzické vlivy felinoterapie na klienta - seniora
Mgr. Eva Kadlecová
Pedagogická fakulta PedF UK
15:40
Hipoterapie v konceptu následné pé e
Mgr. Daniela Münichová, Bc. Eliška Opi ková
Psychiatrická lé ebna Bohnice
16:30
Zakon ení konference
4
Úvodní slovo
Milí p íznivci zooterapie,
jsme moc rádi, že se nám poda il uspo ádat tvrtý ro ník konference o zooterapii. Tento rok
jsme zam ili pozornost p evážn na zdravotnický personál, ale jsou samoz ejm vítání
všichni, kdo se o tuto metodu zajímají, nebo ji již praktikují. Velice nás t ší Váš zájem.
P ikláním se k názoru, že práv
prohlubující se spolupráce mezi odborníky z oblastí
zooterapie a zdravotnickým personálem povede k efektivn jšímu zkvalitn ní pé e o zdraví
pacient . Cílem letošní konference je prohloubení pov domí práv zdravotnického personálu
v dané problematice.
Na programu
jsou zajímavé p ísp vky odborník
z ad canisterapie, felinoterapie a
hiporehabilitace. V jednotlivých p ísp vcích zazní zkušenosti s ur itými skupinami pacient ,
diagnózami
i organiza ními záležitostmi praktikování zooterapie a to
nejen ve
zdravotnických za ízeních. V ím, že naleznete odpov di na své otázky, pop ípad se otev ou
nové, kterými se budeme moci nadále zabývat.
Na záv r mi dovolte pod kovat všem p ednášejícím, že se pro dnešní den zastavili ve své
práci a p ijeli se s námi pod lit o své zkušenosti, i vám poslucha m za as, který jste se zde
rozhodli strávit.
P eji p íjemný den
za Dobrovolnické centrum FN v Motole
Bc. Jana Hurdová
koordinátorka dobrovolník pro canisterapii a zooterapii
5
Vážené kolegyn , vážení kolegové,
dostáváte do rukou sborník p ísp vk
z konference“Vliv zooterapie ve zdravotnických
za ízeních“, konané na p d Fakultní nemocnice v Motole.
Zám rem po ádání konference je soust edit p íznivce zooterapie a vytvo it jim podmínky pro
p edávání nových poznatk a vým nu zkušeností.
V eských zdravotnických za ízeních se zooterapie postupn stává sou ástí podp rné pé e. Je
prokázané, že p ítomnost zví ete má vliv nejen na psychické, ale i fyzické zdraví lov ka.
P ínos zooterapie dokazují p ísp vky z praxe.
P eji hodn úsp ch na cest k zooterapii.
Mgr. Jana Nováková, MBA
Nám stkyn pro ošet ovatelskou pé i
6
Terapeutické možnosti využití zví at v klinické praxi. Možnosti a hranice.
Prim. MUDr. Zoran Nerandži
Souhrn
Základem je ídící proces jako systém. Smyslem ídícího procesu je zajišt ní kontinuity
celého systému rehabilitace s optimalizací jednotlivých metod, které se vzájemn prolínají a
jednotliv mohou v ur itých fázích nabývat v tšího nebo menšího významu. Kontinuitu
rehabilita ního procesu zajiš uje pouze rehabilita ní léka jako vedoucí rehabilita ního týmu.
Terapeutické využití zví at je rovnocennou metodou jako všechny ostatní. Nevýhodou je
finan ní náro nost, obtížný výb r a výcvik zví ete, stejn jako výb ru vhodného vedoucího
terapeuta. Výhodou p i správné indikaci je komplexní p sobení na klienta bez ohledu lidské
spole enské normativy (krása, pohlaví, v k, finan ní zázemí, inteligence, spole enské
postavení, politické nebo náboženské p esv d ení). Lé ebné nasazení zví at v rehabilita ním
procesu m že být v institucích nebo v domácích podmínkách. D ležité je definovat cíle, jež
sledujeme. Jde o proces od aktivizace po integraci v nejvyšší možné kvalit života zdravotn
nebo jinak vy azených lidí. B žn se zam ují metody a cíle. Metoda je prost edek vedoucí
k díl ímu cíli, nap íklad zlepšení svalové síly, obratnosti a sebeobsluhy. Teprve systém
(týmová práce) je schopen dovést ke strategickému cíli, kterým je kvalita života. Celý systém
však selhává asto na kompeten ních sporech, kde nejsou vít zové, ale jen poraženi.
Kontakt
Prim. MUDr. Zoran Nerandži
M stská nemocnice v Litom icích
[email protected]
7
Canisterapie
Jachková Olga, DiS
•
Vztah lov ka ke zví at m je starý jako lidstvo samo.
•
Role zví at se však v moderní spole nosti m ní.
•
Z pozice tvora, který lov ku sloužil, p echází spíše do role partnera. Zvlášt psi, kte í
lov ka doprovázejí již tisíce let, jsou pro mnohé z nás partnerem z nejv rn jších.
•
A práv z pozitivního vlivu tohoto vztahu erpá canisterapie => lé ba psí láskou.
•
Canisterapie nedokáže vylé it bolavá t la ani r zné neduhy, které s sebou léta p ináší,
nabízí však možnost uspokojit pot ebu n žnosti.
•
Pes projevuje sv j zájem spontánn , nevynáší nad lov kem hodnotící soud, nevadí
mu t lesné ani psychické zm ny, nerozlišuje mezi krásou a ošklivostí.
•
Respektuje lov ka takového, jaký skute n je!
Canisterapie v nemocnici Valašské Mezi í í a.s. se provádí:
• skupinov / individuáln
•
spolupráce fyzioterapeuta
•
pravidelné intervaly - 2x za m síc
•
vy len né prostory - odd lení x cvi ebna
•
výb r vhodných klient
•
písemný souhlas klienta – vždy
- na základ intervence léka e
Jak to funguje?
• Nemocnice má podepsanou smlouvu s KAMARÁDI OTEV ENÝCH SRDCÍ o.s.,
která v pravidelných intervalech (1x pololetí) zasílá fakturu nemocnici za provedené
služby paní Kratochvílové a jejich canisterapeutických ps .
Smlouva je k dispozici na editelství
8
9
PÍSEMNÝ SOUHLAS
• Každý pacient, který je aktivn p ítomen canisterapii podepíše písemný souhlas, který
je následn uložen v chorobopise.
Pokud je klient i u canisterapie fotografován, podepíše i souhlas s po ízením této
fotografie
10
K dispozici musí být i o kovací pr kazy a identifikace vycvi ených ps – SÁRA
K dispozici musí být i o kovací pr kazy a identifikace vycvi ených ps – SAZINKA
•
P ed samotným p íchodem psa s jeho cvi itelkou, provede fyzioterapeut/ka v
sou innosti léka em/kou výb r vhodných kandidát na tuto poskytovanou
službu.
Kontakt
Jachková Olga, DiS
Stani ní sestra ONP I., ONP II, Nemocnice Valašské Mezi í í a.s,
tel.:571 758 571, email: [email protected]
11
Canisterapie jako sou ást bazáln stimulující pé e o dlouhodob ležící
pacienty
Alena Divínová, Dis.
BAZÁLNÍ STIMULACE
je v decký
pedagogicko-ošet ovatelský koncept
podporující vnímání,
komunikaci a pohybové schopnosti
lov ka
Senzorické systémy
•
Somatoviscerální
•
Vestibulární
•
ichový
•
Chu ový
•
Sluchový
•
Zrakový
12
Základní prvky BS
• SOMATICKÁ stimulace
• VESTIBULÁRNÍ stimulace
• VIBRA NÍ stimulace
Nástavbové prvky BS
• OPTICKÁ s.,AUDITIVNÍ s.,TAKTILN -HAPTICKÁ
s.,OLFAKTORICKÁ s.,ORÁLNÍ s.
V konceptu BS podporujeme
•
vnímání vlastního t la
•
rozvoj vlastní identity
•
vnímání okolního sv ta
•
navázání komunikace se svým okolím
•
orientaci v prostoru a ase
•
lokomo ní schopnosti
• zlepšení funkcí organismu
CANISTERAPIE rozvíjí a stimuluje:
•
Oblast sociáln emo ní (vztahy, adaptivní a sociální chování)
•
Oblast kognitivní
•
Oblast t lesnou
•
Oblast e ovou
13
Cíl CANISTERAPIE
•
Motivace ke zvýšení fyzické aktivity
•
Odreagování
•
Rozvoj jemné motoriky+ zlepšení prokrvení periferií
•
Odbourání úzkosti, pocit osam ní, deprese, stresu
•
Poskytnout pocit bezpe í, jistoty
•
Zlepšit psychický stav klienta díky kontaktu se psem
Koncept BS se uplat uje v pé i o
•
d ti a dosp lé s poruchami smyslového vnímání,
hybnosti, komunikace
•
pac. v komatózních stavech
•
pac. dlouhodob upoutané na l žko
•
pac. v intenzívní pé i
•
geriatrické pac., seniory s demencí
•
umírající pac. (hospicová pé e)
•
pac. neklidné, dezorientované
•
pac. po CMP
•
žáky a d ti se speciálními vzd lávacími pot ebami
Možné diagnózy, u kterých se canisterapie provádí
•
Parkinsonova choroba
•
Roztroušená skleróza
•
Stavy po CMP
•
Projevy autismu
•
Duševní poruchy
14
•
Demence
•
Smyslová postižení
•
Sociální izolace
•
DMO
Ú INKY p ítomnosti psa v LDN
•
uvoln ní atmosféry, rozptýlení
•
t šení se a vzpomínání, debaty
•
„vzpomínková terapie“
•
odtran ní pocitu osam ní
•
d ležitý t l sný kontakt (být pohlazen a moci pohladit)
•
posílení skupinové sounáležitosti
•
posílení sebeuv dom ní, sebev domí
Kontakt
Alena Divínová, DiS.
Nemocnice Valašské Mezi í í, a.s.
tel.:571 758 571, email: [email protected]
15
Specifika canisterapie u d tí s kochleárním implantátem
Mgr. Zuzana Fra ková
Tento p ísp vek se v první ásti zabývá praktickou canisterapií u dít te se sluchovou vadou.
Toto je dále popsáno v kasuistice. V druhé ásti je zaznamenán sekundární vliv canisterapie
na rodiny d tí se sluchovým postižením.
Klí ová slova: Canisterapie – AAT – sluchové postižení – kochleární implantát
O canisterapii se zajímám již od roku 2002. V roce 2004 jsem se stala lenkou Výcvikového
canisterapeutického sdružení Hafík, o.s. a aktivn se ú astním praktické canisterapie u klient
r zných v kových skupin i postižení. Od roku 2006 jsem za ala soustavn
pracovat
s d tskými klienty se sluchovým postižením. Nyní bych Vám cht la p estavit jednu ze
zpracovaných kazuistik, která popisuje ty i roky canisterapie u klienta se sluchovou vadou.
V další ásti bych se zabývala významem canisterapie pro rodiny s d tmi se sluchovým
postižením, které na canisterapii docházeli minimáln dva roky.
Kazuistika
Chlapec, narozen 9/2003.
Tato kazuistika mapuje chlapc v vývoj v souvislosti s canisterapií od jeho 3 do 7 let v ku.
Sluchová ztráta 130 decibel .
Chlapec žije v úplné rodin , dob e fungující. Má o dva roky starší sestru, se kterou si
velmi dob e rozumí. Rodina žije v malé obci (cca 1000 obyvatel), v rodinném dom .
Na sluchovou vadu poprvé upozornila matka a to v deseti m sících v ku chlapce.
Návšt va u odborného léka e, kam rodinu nasm roval pediatr, prob hla o m síc pozd ji.
Screening sluchu nebyl proveden. Byla diagnostikována vrozená vada (connexin 26)
percep ního typu. Ve
trnácti m sících v ku chlapec za al navšt vovat Speciáln
pedagogické centrum pro sluchov postižené v eských Bud jovicích (dále jen SPC). SPC
rodin poskytlo komplexní pé i a pomohlo nasm rovat p i rozhodování kompenzace chlapce.
16
Chlapec po návšt v specialisty a SPC za al užívat sluchadla a o rok pozd ji (tedy ve 2 letech
a 3 m sících) prob hla operace kochleárního implantátu.
Chlapec ve 3 letech za al navšt vovat mate skou školu (dále jen MŠ) v míst bydlišt .
B hem docházky do MŠ se po et d tí m nil, ale vždy se pohyboval okolo 20 d tí. Chlapec
má asistenta. Nyní má odklad školní docházky a bude se intenzivn p ipravovat na integraci
do místní školy. Dle slov matky chodí chlapec do mate ské školy moc rád a d tský kolektiv
ho p ijal bez problém . V tšina d tí chlapce znala od narození, proto jim kochleární implantát
nep ipadá vyjíme ný, jiný. Matka se domnívá, že i ve škole to bude jednodušší. U itelé jsou
na jejího syna p ipraveni a už te ví, co to kochleární implantát je, jak funguje, apod.
Chlapec se stýká s kamarády i ve svém volném ase. Dále navšt vuje hasi ský a
výtvarný kroužek, kde se velmi dob e za lenil. V rámci SPC se aktivn ú astní canisterapie
od svých 3 let.
Canisterapie
Rodi m byla canisterapie doporu ena speciální pedagožkou (logopedkou) z SPC jako
podp rná metoda celkového rozvoje chlapce. Rodina nejprve váhala, chlapec m l negativní
zkušenost se psem v míst bydlišt . Po rozhovoru o cílech a pozitivech canisterapie rodina
souhlasila. Canisterapie probíhala v prostorách speciáln pedagogického centra za p ítomnosti
speciální pedagožky a matky. Canisterapie probíhala od zá í 2006 do ervna 2010. Spole n
se speciální pedagožkou a rodinou (matkou) byly vždy na za átku bloku sestaveny cíle terapie
za asistence psa.
Harmonogram canisterapie:
období
celkem
návšt v
metoda
ú atníci
I.Blok
9/2006-6/2007
15
AAT
chlapec se sestrou
II. Blok
9/2007-6/2008
14
AAT
individuáln
III. Blok
9/2008-6/2010
28
AAT
skupina 5 d tí
I. blok návšt v
Chlapec je velmi fixován na matku. Ke komunikaci používá citoslovce. Na n které
pojmy používá vlastní znak. Znakový jazyk neumí. Po ítá do 2. Barvy nepojmenuje ani
nerozezná. Sluchem se zatím moc dob e neorientuje. Je roztržitý, odbíhá za matkou, je t žké
17
chlapce zaujmout. V prvním bloku se canisterapie ú astnila o dva roky starší sestra chlapce,
která je jeho vzorem. Sestra se mu snaží vysv tlovat situace. Má snahu ud lat všechny úkoly
za n j. Canisterapie probíhá vždy v pátek od 8h v sudé týdny, délka 45 min, v prostoru
speciáln pedagogického centra pro sluchov postižené v eských Bud jovicích.
Cíle canisterapie v tomto bloku jsou:
Odbourat strach ze ps
Zlepšení komunikace
Zvýšení slovní zásoby
Zlepšení jemné motoriky
Posílit sebev domí, spoléhat se sám na sebe, osamostatn ní se
P i první návšt v se chlapec choval velmi odtažit , nekomunikoval. Seznámila jsem ho
se psem, ukázala pom cky (obojky, vodítka, kartá e na esání, misky, apod.). Spole n
s matkou a se sestrou psa u esal. P i dalších návšt vách je chlapec již komunikativn jší, ale
stále se velmi asto obrací na matku. Za íná komunikovat se psem. Snaží se psa ovládat.
Nejd íve se nau il povely znakem, pozd ji je za íná opakovat pomocí e i, ale delší výrazy
komolí. Rozumí krátkým v tám. Na konci tohoto bloku sám za íná komunikovat
s canisterapeutkou. Snaží se vypráv t o svých zážitcích. Pamatuje si ásti t la psa, ale neumí
je pojmenovat. Mluví v jednoslabi ných výrazech – hop, dej, dík, pac. Dále se snaží vyslovit
– sedni, lehni, z sta , hledej a ásti t la psa.
Strach ze psa se poda ilo odbourat ve velmi krátké dob , tedy b hem p ti sezení. Avšak
cizích ps se stále bojí, matka to ale nevidí jako problém, naopak je ráda, že k cizím ps m
nechodí.
Jemná motorika byla procvi ována na barevných obojcích a vodítkách, kdy je dle barev
musel vybrat a psovi p ipnout. Dále pak pomocí pamlsk , kterými psa krmil nebo je
schovával po místnosti. N kdy m l za úkol piškoty rozlámat. Na konci tohoto bloku um l
chlapec sám, bez dopomoci sundat a zapnout obojek i vodítko.
Díky ovládání psa, kdy byl motivován k používání hlasu, došlo k podpo e sebev domí.
To potvrzuje matka i speciální pedagožka. Za al si více v it. Neobrací se u každé hry na
matku. Pokud za n j chce ud lat úkol (hru) sestra, ekne: „Ne, sám!“ P i nové h e však nechce
18
spolupracovat, nechává se vést sestrou nebo se obrací na matku, proto nové hry za azuji až na
konec sezení. Další sezení však již novou hru d lá s pomocí matky. Hru sta í 3-5x zopakovat
a chlapec je schopný pracovat sám. Na konci bloku je chlapec v kontaktu s matkou b hem
sezení 3-5x. Sám vyhledává hry, p i kterých m že psa ovládat (cvi it). V ervnu se zú astnil
se svou sestrou rehabilita ního pobytu s canisterapií. Když rodi e sourozence p ivezli, ob
d ti nás velmi p ekvapily, cht ly zde z stat samy (ostatní d ti také byly bez rodi ). Chlapec
vydržel bez kontaktu s rodi i celý den bez sebemenších problém .
Chlapec je integrován v b žné mate ské škole. Dob e za len n. I p esto jsme MŠ
nabídli ukázku canisterapie. Návšt va prob hla za ú elem provázanosti s individuálními cíli
canisterpie. Chlapec ukázal svého ty nohého kamaráda a p edvedl, jak se psem umí zacházet.
Návšt va byla velmi povedená. Chlapec je nyní ve své t íd obdivován a touto návšt vou se
podpo ilo chlapcovo sebev domí.
Díky psovi dále získal základní matematické p edstavy. Nejprve nechápal význam
po t . Pozd ji chápe, že pes se krmí po jednom pamlsku. Dále rozeznává rozdíl mezi jedna a
dva, kdy dával dle pokyn pamlsky do misek. V druhé polovin bloku jsme tu samou hru
použili pro íslice od jedné do p ti. U í se po ítat ásti t la psa – nos, o i, uši, tlapy, ocas. Na
konci bloku skute n po ítá do p ti.
Po ukon ení tohoto bloku byl p edán matce dotazník s otev enými otázkami
sm ovanými na canisterapii a jejímu významu pro chlapce i pro rodinu. Matka je
s canisterapii velmi spokojená. Je ráda, že takovýto program mohou navšt vovat a
v canisterapii cht jí pokra ovat. O canisterapii mluví s rodinou, známými a v mate ské škole.
U chlapce vidí nejv tší zlepšení v samostatnosti, zdá se být klidn jší v p ítomnosti psa, také se
chlapec snaží více komunikovat. Dále by cht la zlepšit poznávání barev a artikulaci. Chlapec,
dle slov matky, o pejskovi mluví všude a tém
po ád. Vždy se na canisterapii t ší.
II. blok návšt v
Chlapec se snaží komunikovat. Používá jednoslabi ná slova, citoslovce. Delší slova
komolí, vynechává písmena. Znakový jazyk neumí, používá cca 30 znak a vlastní znaky
vytvo ené rodinou. Rozumí krátkým pokyn m. Z po átku sezení je stydlivý. Na matku se
obrací pouze v p ípad neúsp chu nebo neporozum ní. Na canisterapii chodí namotivován,
19
t ší se. Tento blok navševuje sezení sám. Sestra je již na základní škole. Canisterapie probíhá
vždy v pátek od osmi hodin v sudé týdny, délka 45 min.
Cíle canisterapie v tomto bloku jsou:
Zlepšení komunikace, artikulace
Zvýšení slovní zásoby
Osamostatn ní se – canisterapie bez matky
Rozpoznat barvy
Rozpoznat fyziologické pot eby psa
Jak již bylo e eno výše, chlapec komunikoval v jednoslabi ných výrazech, posunky.
B hem tohoto bloku návšt v jsme se výrazn zam ili na orální komunikaci. U výraz , které
již znal, bylo vyžadováno jejich vyslovení. Zpo átku alespo snaha o vyslovení, postupem
asu byla kontrolována i kvalita výslovnosti, kdy p ítomná speciální pedagožka – logopedka
b hem canisterapie navázala kontakt s chlapcem a písmeno/slovo správn vyvodili/vyslovili.
Chlapec se na konci bloku snažil o isté vyslovení dvouslabi ných slov jako voda, miska,
pejsek, Rony, ahoj, noha, ocas, záda, apod., která se vztahovala ke psovi. Pokud se soust edil
a byl namotivován (nap . „Rony ti nerozumí.“) výslovnost se mu povedla.
Tento blok se chlapec u il, jak se správn o psa starat, co pes pot ebuje. Velmi rychle
pochopil, že miska má být plná vody a sám jí obstaral. Že pes mezi hrami chce chvilku
odpo ívat. Že pes nem že sníst všechny pamlsky najednou. Dále jsme si povídali, jak Rony
vyr stal, prohlíželi fotky št at, jak bydlí doma, kde spí, co d lá celý den. Chlapec byl velmi
zvídavý a sám kladl otázky. V této ásti se asto obracel na matku, která „tlumo ila“ na co se
chlapec ptá a vysv tlovala odpov di, aby je chlapec pochopil. Slovní zásoba se zvedla o
pojmy týkající se canisterapie a ps o cca 50 slov.
Na žádost matky jsme za ali trénovat barvy. Barevné misky, kelímky, vodítka a obojky
jsme používali jako pom cky k trénování. Chlapec nerozeznal žádnou barvu. Sluchovou
cestou si za 3 návšt vy nezapamatoval ani jedinou barvu, proto po porad se speciální
pedagožkou jsem za ala používat znaky (ze znakového jazyka) ty základních barev (modrá,
ervená, žlutá, zelená) chlapec hned první sezení, kdy jsem za ala zna it, pochopil, že každá
barva má sv j název. Po dalších dvou sezeních a trénování doma byl schopný po ukázání
20
znaku správn barvu ur it. Další m síc trvalo, aby sám znak ukázal. Když toto zvládnul,
za ala jsem barvy p idávat na celkový po et deset. Chlapec se barvy u il formou hry. Do
barevných misek dával piškoty, ale pouze když správn ur il barvu. Rony je poté mohl sníst.
Krmení psa pro chlapce bylo velkou odm nou. Ješt více byl však motivován, když m l
poznat barevné vodítko a poté mohl Ronyho vodit a cvi it.
Posledním cílem v tomto bloku bylo, aby se chlapec spolehl sám na sebe a neobracel se
p i nezdaru na matku. Nejprve matka ze sezení odcházela na pár minut. Chlapci vždy na
za átku objasnila, kam jde (nap . na toaletu, telefonovat). Chlapec byl velmi dob e na
canisterapii namotivován a tak mu ani nevadilo, že matka za átek sezení netráví s ním.
Postupn se tento interval prodlužoval na p l hodiny. Pak však byl chlapec nemocný a
vynechal t i návšt vy. První návšt va po nemoci byla pouze s oporou matky, další však již
jako by navázal tam, kde jsme skon ili p ed nemocí. Poslední ty i návšt vy prob hly bez
p ítomnosti matky.
Na konci tohoto bloku byl s matkou a speciální pedagožkou vypln n dotazník
s otev enými otázkami. Matka používá canisterapii jako motiva ní prvek. Na canisterapii
jezdí chlapec za odm nu a v canisterapii vidí stále samá pozitiva. Chlapec o psovi už jen
nemluví. Nejoblíben jší hra dva dny po canisterapeutickém sezení je, že si se sestrou a
s kamarády hraje na pejsky, p i emž hrají hry jako na sezeních. Jako nejv tší pokrok za tento
rok matka shledává, že se chlapec nau il barvy, sama si již nev d la rady jak je chlapce
nau it. Dále íká, že p i canisterapii se více snaží o správnou výslovnost, protože pes reaguje
na hlas. Také chlapec chce, aby mu rozum lo okolí. Je ráda, že chlapec vydrží sám a dodává,
že tím se jí „otevírají dve e“ (nap . m že nechat chlapce hrát si u kamarádky, u babi ky,
apod.) a má také chvilku pro sebe beze strachu o n j.
Speciální pedagožka je také s canisterapií spokojená. Chlapec si na canisterapii více
vštípí a déle si pamatuje pojmy, které se zde nau il. Díky kontaktu se psem a navázání
p átelského vztahu s ním se nau il dodržovat pravidla. Je lépe motivován i na logopedii a p i
ní (i když pes není p ítomen) lze chlapce motivovat práv psem. Pedagožka také oce uje
rozší ení slovní zásoby a chlapcovu snahu o zlepšení artikulace. Díky canisterapii dokáže
chlapec vycítit pot eby psa, je citlivý a ohledupln jší.
21
III. blok
Chlapec se snaží komunikovat. Používá jednoslabi ná slova, n která dvouslabi ná.
Ostatní slova komolí. Znaky používá minimáln a jen pokud také n kdo zna í. Rozumí delším
v tám, ale ne souv tím. Je zvídavý, vyptává se na nové v ci. Matku na sezeních pot ebuje
pouze okrajov . T žší úkol se snaží vy ešit sám. Tento blok navšt vuje skupinovou
canisterapii (4 d ti se sluchovým postižením a jeho sestra s ADHD) se dv ma psy (Rony a
Borek). Canisterapie probíhá v soukromých prostorech, vždy v pátek 1x za 14 dní od 14:00,
délka 60 minut. Kontakt se speciální pedagožkou je nep erušen, na sezeních není p ítomna,
ale cíle a pr b h skupinové canisterapie je s ní nadále konzultován.
Cíle canisterapie v tomto bloku jsou:
Dbát na správnou výslovnost
Zvýšení slovní zásoby
Základy pé e o psa, chování psa ( e t la psa)
Skupinová spolupráce
Chlapec chápe po prvních dvou blocích základy pé e o psa. Psa umí ovládat, je k n mu
citlivý, empatický. Jelikož rodina uvažuje o integraci chlapce do základní školy v míst
bydlišt , domluvila jsem se se speciální pedagožkou, že bychom chlapce p esunuli do
skupinové canisterapie, kde by se m l nau it spolupracovat v malé a neznámé skupin .
P edpokladem je, že ve skupin se chlapec bude chovat jinak než na individuálním sezení.
Jako pozitivum vidím, že skupina nebyla r znorodá, jednalo se celkem o
ty i d ti se
sluchovým postižením, toho asu ve v ku 5-6 let a sestru chlapce (t . 7let).
Chlapec se ve skupin choval velmi p irozen , bez v tších problém . Zpo átku byl
problém v prost edí (v místnosti rušivé elementy - hra ky), který jsme následn vy ešily
s matkou tím, že p ijela s d tmi na canisterapii vždy o n co d íve, aby si stihli vše
prohlédnout, než za ne samotná canisterapie.
Postupn b hem bloku se chlapec nau il rozpoznat e t la psa. Dokáže ur it s jistotou 6
pozic t la psa a vysv tlit co znamenají. Dále se nau il celé jméno rasy Ronyho a Borka.
Pojmenuje dalších 10 plemen ps .
22
Spolupráce ve skupin je bez rivality. Na matku se neobrací. Nevyžaduje p ítomnost
matky p i canisterapii. Na konci sezení vždy matce vypráví, co jsme d lali.
Je velmi pozorný. Na každé sezení p ináší pamlsky. N kdy i obrázek, v tšinou se psí
tématikou.
P i canisterapii je kontrolována výslovnost všech zú astn ných d tí. Chlapec je
mnohem více kontrolován i svou matkou. Sám se velmi snaží. Na každé sezení p ijde s nov
nau eným slovem.
Na konci tohoto bloku dostala matka dotazník, který byl rozd len do t ech ástí. První
zjiš ovala osobní anamnézu dít te. Druhá je zam ena na problematiku canisterapie a její
význam pro dít a jeho rodinu. T etí ást na metodiku.
Matka po tomto bloku íká, že psi (Rony, Borek) se stali nejlepšími p áteli jejich d tí.
Díky pejsk m je chlapec sebev dom jší, nebojí se
íct, co chce, lépe spolupracuje,
osamostatnil se. „Chlapec si uv domil, že se vše neto í jen kolem n j, ale uv domil si, že má
zodpov dnost také za n koho jiného, když je s pejsky.“
Canisterapie a ovlivn ní rodiny dít te
Matka o canisterapii slyšela již d íve, ješt než za ali docházet do SPC, ale pouze ve
spojení s mentálním i t lesným postižením. Kdyby nedostala možnost navšt vovat se svým
synem canisterapii p es SPC, sama by tuto metodu nevyhledala. Nyní je však ráda, že tento
program SPC nabídlo a velmi si ho chválí. Canisterapii hodnotí jednozna n pozitivn . Syn se
na pejsky t ší, vypráví o nich. „I když zpo átku byly mé pocity rozpa ité ze synovy reakce,
vše se rychle zm nilo. Pejsk se bál, m l špatnou zkušenost, canisterapie uvolnila pouto mezi
mnou a synem. Já te již vím, že d ti mohou chvíli fungovat beze mne.“
Chlapec je sebev dom jší i jinde, nejen s pejsky. Zvlášt
v mate ské škole a na
kroužcích to matce velmi pomohlo. Již se nebojí cizích ps , ale nehladí je, pokud je nezná.
Matka používá psa také jako motiva ní prvek, údajn minimáln 2x týdn . „Na pejsky jezdí
d ti za odm nu.“ Doma také používají k u ení pom cky se psí tématikou.
23
Význam canisterapie pro rodinu s dít tem se sluchovým postižením
Tohoto výzkumu se zú astnily ty i rodiny, které na canisterapii docházeli alespo dva roky.
Rodiny canisterapii hodnotí jednozna n pozitivn
Rodi e motivovali dít psem i v domácím prost edí
Nau ené dovednosti p i canisterapii se promítly i do všedního života d tí a jejich
rodi
Používali hry z canisterapeutických jednotek pro rozvoj svého dít te v domácím
prost edí
Zlepšila se komunikace v rodin mezi d tmi a jejich rodi i
A jak sami íkají…
„Chlapec si uv domil, že se vše neto í jen kolem n j, ale uv domil si, že má
zodpov dnost také za n koho jiného, když je s pejsky.“ (rodina chlapce se sluch. post.)
„… canisterapie byla naším záchytným bodem, dcera m la psa za odm nu a já jsem
m la na konci také chvilku as na sebe.“ (rodina dívky se sluchovou vadou,
kochleární implantát)
„Pro nás je d ležité, aby rozum la jiným lidem a komunikovala s nimi - v tom nám
canisterapie velmi pomohla.“ (rodina – neslyšící, s dívkou, kochleární implantát)
Kontakt
Mgr. Zuzana Fra ková
Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík, o.s.
[email protected]
24
Canisterapie na d tské neurologické klinice ve FN v Motole
MUDr. Karolína Eckschlagerová, Bc. Jana Hurdová,
MUDr. Martin Kudr, Milena Wachtlová
Souhrn
V p ísp vku p ibližujeme canisterapii na d tské neurologické klinice ve FN v Motole,
organiza ní záležitosti, diagnózy pacient , s kterými se dobrovolník se psem setkává, význam
canisterapie pro tyto pacienty a konkrétní aktivity vybraného canisterapeutického týmu.
Organiza ní záležitosti canisterapie
V sou asné dob pacienty na d tské neurologické klinice navšt vují dobrovolníci se
3 psy. Jedná se o plemena rhodéský ridgeback Sunny, k íženec chodského psa s mali ákem
Brit, parson russell terier Kasey. Všichni dobrovolníci jsou zaregistrováni v Dobrovolnickém
centru FN v Motole, prošli výcvikem dobrovolník a mají možnost docházet na pravidelné
supervize. Canisterapeuti tí psi jsou v nemocnici
ozna eni šátky a vodítkem se žlutým
nápisem ,,Dobropes“. Ozna ení šátk v modré barv je ur eno pro psí ,,pány“ a ervená barva
pak pro psí ,,dámy“. Dobrovolník je ozna en žlutým tri kem, nebo vestou a visa kou.
Na d tské neurologické klinice se koná p evážn
skupinová canisterapie.
Canisterapeutického programu se ú astní pacienti, kte í se cht jí této aktivity ú astnit, mají
písemný souhlas rodi
a ošet ujícího léka e. Souhlas s ú astí dít te na canisterapii je
v p ijímací složce pacienta
na barevném papí e. Samoz ejmostí je i ú ast rodi
na
canisterapii.
Prostory pro canisterapii jsou p ímo p ed odd lením d tské neurologické kliniky ve 3
pat e. Výhodou tohoto prostoru je práv blízkost k odd lení. Na každém odd lení, kam
dobrovolníci docházejí je tzv. kontaktní osoba, na kterou se dobrovolníci mohou obracet. Na
d tské neurologické klinice spolupracujeme s herní terapeutkou, která je p ítomna po celou
dobu canisterapie. Organiza n zajiš uje písemný souhlas ošet ujícího léka e a souhlas rodi
s ú astí dít te na canisterapii, p ipravuje prostor pro program tzn. židle, podložky na zem,
doprovází pacienty do prostoru ur eného pro canisterapii, zajistí aby byly dostate n oble eni,
má p ehled o p ítomných pacientech, dále informuje zdravotní sestry a p ítomné rodi e.
V dob nep ítomnosti herní terapeutky, organiza ní záležitosti zajiš uje koordinátor.
25
Dobrovolnické centrum pravideln po ádá sch zky s kontaktními osobami. Zdravotní sestry
znají aktuální stav pacient , proto na canisterapii nechodí nap . pacienti bezprost edn po
zákroku.
Pacienti v rámci canisterapie mají možnost také docházet na tzv. Psí dny, které se
konají 1x za 6 až 8 týdn v prostorách 8. patra nemocnice. Na programu jsou návšt vy více
dobrovolník s pejsky. O t chto dnech mají pacienti možnost setkat se s r znými plemeny
ps . Mohou si vybrat pejska, který je jim nejsympati t jší a strávit s ním as, nebo si obejít
všechny p ítomné pejsky, trénovat povely, i plnit r zné úkoly. Vždy na n
eká i malá
odm na. O psích dnech se nám osv d il doprovodný program, jako je malování tri ek se psí
tématikou. Tri ko si malý pacient odnáší sebou zp t na odd lení a tak p i pohledu na n j si
m že vzpomenout na p íjemné chvilky s pejsky – zážitek ,,p etrvává“.
Vždy respektujeme p ání pacienta. Canisterapie je nabídkou, jak si pacient m že zp íjemnit
as v nemocnici.
Diagnózy a význam canisterapie
Spektrum diagnóz na d tské neurologii je velmi pestrý. Nejvíce pacient
je
hospitalizováno pro epilepsii i pro podez ení na tuto chorobu. Mezi další asté diagnózy pat í
neuroinfekce, v letních m sících se asto jedná o borreliosu. Mén
asté, ale závažné, jsou
autoimunitní zán ty nervové soustavy. Do d tské neurologie pat í rovn ž pé e o pacienty se
svalovým onemocn ním. Na odd lení dále asto p icházejí d ti k dovyšet ení pro opožd ní
psychomotorického vývoje, d ti s psychosomatickými obtížemi a d ti s tzv. neurokutánními
chorobami (tzn. s vrozeným postižením nerv a zárove k že).
V kové rozmezí je od narození do 19 let, ale canisterapie se ú astní d ti obvykle ve
v ku do 13 do 14 let. Starší d ti se ob as p ijdou podívat, ale her se aktivn neú astní. Z
tohoto vý tu je z ejmé, že n kte í pacienti na odd lení stráví pár dní, jiní jsou hospitalizováni
dlouhodob a asto také opakovan . Canisterapie tak má adu význam . Prvním, asto
opomíjeným, nebo zleh ovaným, je rozptýlení d tí, které sv j as musí trávit v nemocnici.
Na program s pejskem pacienty doprovází velmi asto rodi e. D ti se svými rodi i tak stráví
necelou hodinu v úpln jiných myšlenkách, odreagují se od myšlenek na nemoc a na erpají
trochu "nové energie". ada rodi
si po canisterapii chválí, že poprvé v nemocnici vid li své
dít jako zdravé - op t se smát a ádit. To jim pak dodává další sílu. Program dobrovolnice
Mileny Wachtlové s
26
Kasey je mimo toto rozptýlení zam en na podporu jednoduchých standardních návyk jako
je išt ní zub a pravidelný p íjem tekutin. D ti, které navšt vují canisterapii pravideln se
tak nau ily nosit si s sebou láhev s vodou. Po konzultaci s herní terapeutkou, nebo ošet ujícím
léka em, se pak v pr b hu her a Kaseyného vystoupení pracuje s d tmi na rozvoji
motorických a logopedických dovedností.
Pro pacienty, kte í se do nemocnice vrací na opakované hospitalizace, je canisterapie
obvykle jednou z mála v cí, na co se mohou t šit. Canisterapie nikdy nebude mít za cíl
pacienty vylé it, ale m že se velmi ú inn zapojit do podp rné pé e a pacient m pomáhat v
rehabilitaci a integraci do "zdravého" prost edí.
Program konkrétního canisterapeutického týmu Milena Wachtlová - Kesey
Kasey je velice aktivní osmi kilová fenka, žádný labrador flegmatik. Nikdy dop edu nevíme,
kolik d tí se s námi setká, jak budou velké – staré, event. jaký mají handicap. Proto máme
n kolik variant programu a nedochází tak ke stereotypu. Program návšt vy rozd luji do
n kolika ástí
Seznámení
Vždy prolomí bariéru, n koho požádám o vodu pro pejska a d tem doporu ím, aby také m ly
po ruce n jaké pití. (dodržování pitného režimu)
D ti se p edstavují, já se snažím si zapamatovat jejich jména, vyzvídám, jaké mají doma
zví átko a ev. jak se o n j starají. P edstavuji Kasey, n které d ti si ji hned pohladí, dají jí
pamlsek, jiné jsou zatím ned v ivé. eknu n jakou veselou p íhodu.
Osv ta
Kartá ek na zuby a d tská zubní pasta Perli ka vyvolá u Kasey vlnu radosti a já tak mohu
s d tmi prodiskutovat jejich išt ní zoubk , pravidelnost i techniku, zatímco si fenka ode mne
nechá spokojen drbat zuby. M j p vodní zám r byl, aby se d ti svým pejsk m staraly o
zoubky, ale velmi rychle jsem zjistila, že i ony mají velké nedostatky, takže si spíš na pejskovi
ukazujeme, jak by si m ly istit zoubky sob .
Nemyslete si, že mám tak hodnou a oddanou fenku, ona jí totiž Perli ka chutná, ale to
prozradím jen vám..
27
Ukázka dovedností
To je vlastn procvi ení cvik , které už umíme, dalo by se íct i takové varietní vystoupení.
Jelikož je Kasey velice temperamentní a tvrdohlavá, nemám nikdy jistotu, že sedni je sedni a
lehni je lehni. N kdy si lehne nap l nebo d lá t eba poklonu a já se tak mohu d tí zeptat,
jestli jim to maminka taky musí opakovat. Nebo se ptám, jestli si myslí, že Kasey špatn slyší.
Snažím se prost , aby i tato ást byla interaktivní. A nev ili byste, jak nám tyhle nedostatky
otvírají srdce d tí i jejich doprovod . Protože každý vidí rád, že chybuje i druhý..
Hra
Záv re nou ástí je házení lehou kého balonku a jeho aportování. D ti sedí do kroužku, jedno
kamkoliv hodí a vedle sedící d cko Kasey s balonkem p ivolává. Vám se to možná zdá
jednoduché, ale je to opravdový hlavolam pro všechny. N které dít se totiž stydí, nepromluví
nebo špitá, jiné se vrhá do hry a ješt není na ad . N kdo má potíž s koordinací a Kasey mu
neúnavn hází balonek do klína a chce po n m, aby ho chytil. V ím, že když tohle chce
maminka nebo jiný dosp lý, dít ztratí trp livost. Ale pejsek i dít jsou hraví a vždycky se
spolu dohodnou.
Popsala jsem vám tady trochu netradi ní canisterapii, toto plemeno je totiž pro klasickou
canisterapii nevhodné.
Jsem ráda, že to co s Kasey d láme p ináší n komu radost, že se d ti m žou rozptýlit a
nestarat se chvíli o svoje bolístky.
Kontakty
Bc. Jana Hurdová, Dobrovolnické centrum FN v Motole, e: [email protected]
MUDr. Karolína Eckschlagerová, Dogsandfun, e: [email protected]
MUDr. Martin Kudr , FN v Motole, klinika d tské neurologie, e: [email protected]
Milena Wachtlová, Dobrovolnické centrum FN v Motole, e: [email protected]
28
Canisterapie v Klaudiánov nemocnici Mladá Boleslav
Monika Theimerová
Canisterapeutický program v DC funguje od února 2011.
Od ervna 2010 vedení ON MB s hlavním hygienikem nemocnice p ipravovalo návšt vní ád
pro pobyt ps v ON MB a od 1.9.2011 byl do metodických pokyn
vložen pokyn Návšt vní
služba s živými zví aty.
Spolupráci nám nabídl místní veteriná MVDr. Old ich Setunský.
V sou asnosti dochází do ON MB 14 canisterapeutických tým na t i odd lení.Všichni mají
složené canisterapeutické zkoušky,absolvovali dobrovolnické školení se všemi náležitostmi.
V LDN - u pacient canisterapie má
- pozitivní vliv na vyrovnání se s osam lostí
- vyburcování z nostalgie a deprese
- nahrazení nedostatku fyzického kontaktu a pot eby
- pes nerozlišuje podle vzhledu i onemocn ní, ale podle vnit ních hodnot – ke všem
zachovává
stejný vztah
- je zde n kdo, kv li komu má život ješt smysl
V DD p i nemocnici se pes :
- stává d tem dobrým kamarádem, uspokojuje jejich citové pot eby, pomáhá rozvíjet sociální
vztahy
- d ti poznávají ásti psího t la, nap . že má p íjemnou srst a h eje, drápky jsou ostré, enich,
který je studený a vlhký apod.
- d ti mohou psa esat, krmit, istit zuby, p ipnout mu vodítko, obojek, sami ho vedou, což
zárove zvyšuje jejich sebev domí
- pro zlepšení jemné motoriky pes p ináší házené mí ky a je za to následn odm ován
pamlskem
- motivuje d ti i v oblasti e ové, snaží se opakovat
jednoduchá slova, oslovovat psa
29
jménem
Na RHB odd lení:
- „ pracuje “ na doporu ení fyzioterapeuta
- procvi uje jemnou motoriku horních kon etin u pacient s ur itou diagnozou (házení
mí ku, dávání pamlsk , esání…)
- motivuje procvi ování e i, ch ze, obrat
- pot ší svou návšt vou a pacient radostn ji p istupuje ke svému cvi ení.
Personál celé nemocnice:
Pes pot ší svou p ítomností, rozveselí , zlepší náladu, kterou mohou p edat svým pacient m.
Kontakt
Monika Theimerová – koordinátorka dobrovolník i dobrovolnického programu ON MB
e-mail : [email protected]
tel. 731 542 877
30
Canisterapie v Psychiatrické lé ebn Havlí k v Brod
Siebenburgerová Marcela
„Není snad zví ete, které bychom znali lépe než psa, které bychom více milovali a kterému
bychom více d v ovali …Lé ebné ú inky života se psem nejsou objevem moderní
pychologie, lidé je znají již tisíce let.“
Dr. Nicholas J. Saunders
Jasným d kazem je nález 12 000 let starého paleolitického hrobu na území severního
Izraele, kde byly nalezeny kosterní poz statky lov ka a psa poh beného spole n . Paže
lov ka byla obto ena kolem krku psa a ruka spo ívala na jeho rameni, jako kdyby i po smrti
cht la zd raznit sílu vazby, která mezi nimi existovala za života.
Název canisterapie(dále CT) se vžil jako ozna ení zp sobu terapie, který využívá
pozitivního p sobení psa na zdraví lov ka. Jinak lze CT definovat jako zví ecí asisten ní
aktivitu a zví ecí asisten ní lé bu provád nou s jedním konkrétním živo išným druhem.CT
klade d raz p edevším na ešení problém psychologických, citových a sociáln – integra ních
a p sobení na fyzické zdraví lov ka je u ní druhotné a zahrnuje spíše složku motivace k
rehabilitaci a povzbuzení imunity prost ednictvím psychiky.Uplat uje se zejména jako pomocná
(podp rná) psychoterapeutická metoda.
V Psychiatrické lé ebn v Havlí kov brod (dále PL HB) provádíme pedagogickopsychologickou CT na psycho-geriatrickém odd lení, psychiatrickém rehabilita ním odd.pro
dosp lé a dokonce i na akutním p ijímacím odd. s pudly. Trpasli í pudl skýtá hned n kolik
výhod: jedná se o váhov lehké psíky, neagresivní a nezanedbatelným p ínosem je nelínavost
t chto psík a jejich asté koupání.
31
Pacienty jsme rozd lili do t í skupin:
Individuální terapie
1. skupina není skupinou v pravém slova smyslu. Jedná se o pacienty s hlubokou
demencí, depresí v po áte ní t žké fázi, mnohdy imobilní a tém
nekomunikující. K nim
p ichází terapeut obvykle s jedním psem. Pr b h terapie je práv tou základní CT, trvající pár
minut. Pacientovi pes vysko í do klína nebo ho terapeut zvedne a opatrn uloží. Zde je
výhodou drobný, lehký a klidný pes. Málokterý z pacient reaguje na procházející zví e, ale
psík, který sedí, leží v klín a jeho ruka se dotýká teplého t la (norm. teplota – 39°C) a hebké
jemné p íze (m kká struktura pudlí nelínavé srsti) dokáže probrat k reakci, i dokonce slovu i
dlouhodob ml ící a nereagující pacienty. asto není t eba slov a mezi zví etem a lov kem
se objevuje cosi nehmatatelného a velmi dojemného. Vid t úsm v nebo i dojetí ve tvá i, která
se jevila zcela prázdnou, zaznamenat pohyb i reakci je úsp ch a cíl tohoto typu terapie.
Do individuální terapie pak pat í i "nov "(3roky)provád ná terapie na odd.7A-akutním
p ijímacím odd., p es po áte ní opatrnost a pochybnosti se ukázalo, že i na tomto odd. je
canisterapie p ínosem a nedošlo dosud k žádným komplikacím nebo problematickým situacím
ani pro pacienty, ani pro terapeuty. Situaci samoz ejm
usnad uje i skute nost, že
canisterapeutka pracuje jako zdravotní sestra práv na tomto odd. a pacienty zná, má p ístup k
jejich dokumentaci a postoje personálu celého odd.jsou velmi vst ícné, spolupracují léka i i
sestry na odd..
Skupinová terapie:
2. skupina jsou pacienti – senio i s dg. Demence lehkého a st edního stupn a pacienti
se schizofrenií a depresí v rehabilita ní fázi lé by. Pracujeme obvykle s 10 lennou skupinou.
Terapii provádí 2 - 4 psi a 1 canisterapeut + 1-2 terapeuti . Doba terapie je 30 minut. D ležitý
je pravidelný termín. Terapie probíhá v místnostech ur ených pro Paprsek - terapeutické
centrum . Ú astníci terapie jsou posazeni na židlích nebo k eslech sestavených tak, aby sed li
t sn
vedle sebe a tvo ily p lkruh kolem terapeuta. Po úvodním pozdravu a uvítání
(zmi ujeme datum, den, hodinu – význam pravidelnosti – orientace v ase, cvi ení pam ti) si
zopakujeme jména ps a terapeut . Následuje p edstavení pacient . Pak vysko í fenky na klín
krajních pacient , ty si je pomazlí a pohladí. Terapeuti je povzbuzují a otázkami je motivují
k opakování jmen pejska na klín . Po chvíli následuje otázka: „Kdo sedí vedle Vás? Jak se
32
pan(í) jmenuje? Zeptáte se jí, jestli si chce pochovat Vašeho pejska?“ Již druhou, t etí hodinu
nebyl pro ú astníky problém oslovit souseda, p endat si psíka z klína do klína. Záv rem lekce
pacienti odm ní pudlíky kousky piškot . Význam všech t chto inností pro uv domování si
sebe sama, zlepšování komunikace, procvi ování kognitivních funkcí atd. je z ejmý.Jako
velká výhoda se ukázalo, že terapii provozují také terapeuti, kte í na Paprsku pracují a
pacienty dob e znají.
3. skupina – ú astní se 10 až 12 pacient s psychiatrickými diagnózami. Probíhá na
odd.6 a 6A – dolé ovacích, na klubovnách – po dobu terapie uzav ených pro ostatní pacienty.
Zde se jedná o ur itou formu komunity, spojenou se skupinovým vedením. Pacienti sedí
klasicky v kruhu a po úvodním p ivítání a pomazlení se psy, pudlíci ulehnou doprost ed
kruhu na své polštá e , které jim pacienti ušili v pracovní terapii. Skupinu vede canisterapeut.
Jeho úkolem je snažit se prost ednictvím ps
pomáhat pacienty uvolnit, zbavit nap tí,
uzav enosti, obav z projevu nebo naopak tlumit jejich p íliš rušivý projev (odpoutání
pozornosti, pohledy ke zví at m). Díky ú asti ps se da í zapojit do práce skupiny i dosud
velmi špatn zvládnutelní pacienti. Skupiny se t ší oblib a pacienti je vyhledávají s velkým
zájmem.
Canisterapie má v naší psychiatrické lé ebn letitou tradici a t ší se velké oblib pacient
i personálu a podpo e vedení lé ebny. V názorné ukázce, která bude následovat, Vás doufám
p esv d ím, pro tomu tak je.
Kontakt
Marcela Siebenburgerová
canisterapeutka
Kn ž 28
58291 Sv tlá nad Sázavou
mail: [email protected]
tel.737 724 934
http://hipoterapie.crespo.cz/canis.asp
33
Kauzuistiky - canisterapie v logopedické praxi
Mgr. Iva Bajtlerová
Souhrn:
lov k je odjakživa sou ástí jednoho velkého ekosystému. Dosud je možné najít
lidská spole enství, která žijí v naprosté harmonii s p írodou. Pro civilizovaný sv t je bohužel
toto soužití již dávnou minulostí. Je nutné si uv domit, že vývoj lidstva má obrovský dopad
na celé životní prost edí, ve kterém žijeme. „Od sv ta zví at nás v sou asnosti nejvíce odlišuje
odd lení lov ka a jeho nad azení nad p írodou.“1 Tím, že se lov k snaží neustále vyzrát nad
smrtí a až nep irozen ovládat vývoj lidského života, se stále snaží paradoxn prokázat svou
odlišnost od sv ta zví at. S rozvojem spole nosti, dochází k velkému nár stu civiliza ních
chorob, které jsou hrozbou dnešní doby. I p es veškeré možnosti moderní medicíny, se ale
op t navracíme k p írod .
V p ednášce se autorka zabývá jednotlivými kauzuistikami reprezentujícími vhodné typy a
metody animoterapie - canisterapie pro oblast rozvoje komunikace a jejich aplikací v rámci
reeduka ního procesu pacient s poruchami e i.
Metodika: Vychází ze základních metodických postup logopedické terapie, s d razem na
povahu e ové vady. Canisterapie je pln sou ástí reeduka ního plánu v rámci celkového
rozvoje psychomotorického vývoje. Autorka erpá z vlastní praxe a seznamuje jednotlivé
kauzuistiky v rámci uceleného souboru typ a metod canisterapie.
Typy _ AAA,AAT AAE,
Metody na rozvoj :)
jemné a hrubé motoriky
slovní zásoby
schopnosti asociace
soust ed ní a relaxace
koordinaci ruka – oko
1
Nerandži , Z.: Animoterapie aneb Jak nás zví ata umí lé it. Praha: Albatros, 2006, s. 16.
34
rozumových schopností
matematických p edstav
grafomotorických schopností.
Všechny typy a metody jsou v souladu s obecnými principy a byly ov eny více jak 7letou
praxí s využitím canisterapie v rámci logopedie.
Výsledky: Canisterapii lze úsp šn využít v klinické praxi jako podp rnou metodu nebo jako
alternativu ostatních metod. Výsledky lze p edevším sledovat v úvodní fázi terapie - první
setkání s terapeutem, kdy p ítomnost psa v ambulanci p sobí jako p ekvapení i zvláštnost a
klientovy obavy mizí. Další oblastí velmi dob e ošet itelnou pomocí canisterapie jsou
neurotické poruchy e i. Naopak u autismu se jeví canisterapie jako možná, ale jen se
hlubokou znalostí terapie d tí a dosp lých s poruchami autistického spektra.
Záv r: Canisterapie se jeví jako velmi dobrá podp rná metoda v terapii, p i diagnostice a lze
ji využít i v modifikacích test - motoriky, laterality, zrakové a sluchové percepce.
Literatura:
1. AMBLER Z, BEDNA ÍK J, R ŽI KA R. a kol. Klinická neurologie I. ást obecná.
Praha: Triton; 2004
2. CSEFALVAY Z. Afaziológia pre klinickú prax. Martin: Osveta; 1996
3. CSEFALVAY Z, KOŠ ÁLOVÁ M, KLIMEŠOVÁ M. Diagnostika a terapie afázie,
alexie, agrafie. Praha: AKL R; 2003
4. DVO ÁK, J. Logopedický slovník. Ž ár n/S.: Logopaedika clinica; 1998
5. JAMB REK, B. Bilingvální vzd lávání neslyšících. Praha: Septima; 1998
6. JANOTOVÁ, N., EHÁKOVÁ, K. Surdopedie. Praha: SPN; 1990
7. KALVACH Z, ZADÁK Z, JIRÁK R, ZAVÁZALOVÁ H, SUCHARDA P. a kol.:
Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, a.s.; 2004
8. KEREKRETIOVÁ, A. Palatolália. Bratislava: UK; 1997
35
9. KOŠ ÁLOVÁ M, BEDNA ÍK J, MECHL M, VOHÁ KA S, ŠNÁBL I.
Multimediální atlas poruch e i a p íbuzných kognitivních funkcí. Brno: Masarykova
universita; 2006: available from: URL: http://portal.med.muni.cz/clanek-312multimedialni-vyukovy-atlas-poruch-reci-a-pribuznych-kognitivnich-funkci.html
Leták.
10. KOUKOLÍK F. Lidský mozek. Praha: Portál, s.r.o.; 2000
11. KULIŠ ÁK P, LEHE KOVÁ H, MIMROVÁ M, NEBUDOVÁ J. Afázie. Praha:
Triton; 1997
12. KULIŠ ÁK P. Neuropsychologie. Praha: Portál, s.r.o.; 2003
13. LECHTA V. Logopedické repetitórium. Bratislava: SPN; 1990
14. LECHTA V. Symptomatické poruchy re i u detí. Bratislava: UK; 2000
15. LECHTA V. Diagnostika narúšenej komunika nej schopnosti. Martin: Osveta; 1995
16. PREISS M.a kol. Klinická neuropsychologie. Praha: Grada Publishing s.r.o.; 1998
17. PULDA M. V asná sluchov - e ová výchova malých sluchov postižených d tí.
Brno: MU; 1996
18. MAT J EK Z. Dyslexie. Praha: SPN; 1998
19. MIKULAJOVÁ
M.,
RAFAJDUSOVÁ
I.
Vývinová
dysfázia.
Bratislava:
VI.nákladem; 1993
20. NEUBAUER K. Poruchy e ové komunikace u dosp lých osob. Praha: AKL
R;
1997
21. NOVÁK A. Foniatrie a pedaudiologie. Praha: VI.nákladem; 1994 - dosud vyšlé díly
22. OHNESORG K. Fonetika pro logopedy. Praha: SPN; 1974
23. Í AN P. a kol. D tská klinická psychologie. Praha: Grada Publishing s.r.o.; 1997
24. SOVÁK M. Uvedení do logopedie. SPN, Praha, 1978 a další vydání
25. SOVÁK M. Defektologický slovník. SPN, Praha, 1978
26. SVOBODOVÁ K. Logopedická pé e o d ti s kochleárním implantátem. Praha:
Septima; 1997
27. ŠKODOVÁ E., JEDLI KA I., a kol. Základy klinické logopedie. Praha: Portál; 2004
28. VOHRADNÍK M. Poruchy e ové komunikace a velofaryngeální insuficience.
Praha: Scriptorium; 2001
Kontakt
Mgr. Iva Bajtlerová, cAnitera klinická logopedie a canisterapie, kurzy, komplexní pé e,
Husova 24, Pod brady 29001, [email protected], Odborné konzultace: +420 734 210312
36
Fyzické vlivy felinoterapie na klienta-seniora
Mgr. Eva Kadlecová
Souhrn
lánek shrnuje konkrétní vlivy interakce s ko kou na
lov ka, zejména na seniora.
Charakterizuje vlivy, které má na lov ka osam lého nebo žijícího v instituci. Záv rem uvádí
vý et konkrétních fyzických, psychologických a sociálních ú ink na lov ka, a to na základ
nejr zn jších zahrani ních výzkum i vlastních zkušeností.
Felinoterapie se ím dál ast ji používá p edevším ve form aktivit za asistence zví at
v nejr zn jších za ízeních. Zatím nej ast ji se však používá v domovech pro seniory. Protože
i já jsem p i praktikování felinoterapie pracovala zejména se staršími lidmi, ráda bych se
v tomto p ísp vku zam ila na to, jaké ú inky má interakce s ko kou práv na n .
Ko ka má oproti jiným živo išným druh m tu výhodu, že je finan n , pohybov i asov
nenáro ná; stejn jako nap . pes však vyžaduje láskyplnou pé i a pozornost a oplácí ji
nepodmín ným p ijetím.
U starších lidí bývá problémem, že se po celý život n koho starali, nesli za n koho
odpov dnost, a nyní jim je tento pocit odep en. Ko ka dá staršímu lov ku znovu možnost o
n koho se starat.
Ješt lépe patrné jsou její pozitivní vlivy tam, kde senio i žijí v instituci. Krom svého
majetku, domova a v cí, na které byli zvyklí, p icházejí totiž i o všechny své p irozené
sociální kontakty, které je s domovem poutaly. Jsou zbaveni veškeré d ív jší odpov dnosti,
dostávají se bez možnosti výb ru mezi cizí lidi a snadno mohou dojít k pocitu, že byli zbaveni
kontroly nad vlastním životem.
P ítomnost zví ete tento pocit zna n usnad uje. Z vlastních zkušeností i ady výzkum víme,
že zví e p sobí jako „facilitátor“ sociálních vztah , usnad uje seznamování lidí a komunikaci
mezi nimi. Množství výzkum
3,10
potvrzuje, že i když na objektivních škálách z stává
psychický stav lidí stejný, subjektivn vnímané blaho se za p ítomnosti zví ete v instituci
zvyšuje a zárove klesá pocit deprese.
Jedním z faktor , které jsem sama p i této práci poci ovala jako velmi významné, je
skute nost, že množství lidí v institucích zejména menších m st pochází z venkova; sami byli
37
po celý život obklopeni zví aty, zejména pak ko kami, a tak jim zví e pomáhá vzpomínat na
vlastní život, zážitky, vlastní zví ecí milá ky a život na venkov v bec.
Je také výzkumn potvrzeno10, že starší lidé reagují mnohdy intenzivn ji na dotek než na
verbální komunikaci. Ko ka dává lov ku p íležitost dotýkat se milujícím zp sobem; v naší
spole nosti, kde se nepodporuje fyzická intimita mezi staršími dosp lými, to m že být jediná
sociáln p ijatelná a zárove hodnotná p íležitost k vyjád ení intimity7.
Pacienti nereagující a regredující získávají p i uvedení ko ky pocit zodpov dnosti a vlastní
ceny, který dlouho nem li možnost okusit15. Pacienti s Alzheimerovou chorobou díky
p ítomnosti psa i ko ky zvýšili svou aktivitu a zlepšili komunikace s ostatními3.
U lidí, kte í jsou zárove fyzicky nemocní, p sobí ko ka jako aktiviza ní initel; rozptyluje
jejich myšlenky, rozhání pocit rezignace, lidé se p estávají soust edit na své úzkosti a bolesti a
m že se tak snížit i spot eba analgetik1,12. Interakce se zví etem se asto zú astní i pacienti,
kte í s lidmi komunikují obtížn : zví e nevyžaduje e , nemá zájem o v k, pohlaví, rasu nebo
postavení lov ka11. Nejd ležit jším faktorem u nemocných lidí však je, že zví e zvyšuje
jejich motivaci k uzdravení, jejich touhu navrátit se do normálního života, v emž podle
mnohých odborník spo ívá jejich nejv tší lé ebná síla.
Podle n kterých výzkum návšt va zví ete sníží nejen pacientovu úzkost, ale také krevní tlak
a tepovou frekvenci, ú inn ji než návšt va jiného lov ka.
Jaké jsou konkrétní pozitivní ú inky ko ky na lov ka?
Tyto ú inky m žeme rozd lit do t í skupin: na fyzické, psychické a sociální.
K ú ink m fyzickým pat í zejména a p edevším prevence a rozptylování stresu. Stres, jak
víme, je dnes jednou z nejvýznamn jších p í in zejména civiliza ních chorob. Zat žuje nás
nejen psychicky, ale rovn ž fyzicky – hormonáln
nebo t eba p sobením na srdce. Je
prokázáno, že za p ítomnosti ko ky, na rozdíl od interakce s lov kem, m že dojít
k výraznému poklesu krevního tlaku1,3. Podle ady výzkum
8
majitelé ko ek mén navšt vují
léka e, prod lají mén infarkt ; senio i chovající ko ky mén navšt vují léka e, mají nižší
krevní tlak a lepší copingové dovednosti v náro ných situacích5. Zví e pomáhá i p i
zotavování po infarktu a srde ních onemocn ních. U lidí, kte í žijí se zví etem, byl prokázán
nižší krevní tlak, menší fyziologické reakce na stres a po nich rychlejší návrat k normálním
hodnotám6.
38
Pes má navíc tu výhodu, že je nutné s ním chodit pravideln ven, což je samoz ejm velmi
p ínosné pro naše zdraví. U seniora, který má omezené možnosti pohybu, se však tato v c
m že prom nit v nevýhodu a ko ka se stává p ijateln jší alternativou.
Po interakci se zví etem dochází podle n kterých výzkum
5
ke zvýšení hladiny serotoninu
v krvi, což lze využít nap . p i lé b deprese.
Podle n kterých odborník p ináší ko ka zlepšení zdraví podle tzv. „social support theory“: ta
tvrdí, že sí sociálních vztah se váže na množství stresu v život
lov ka, který pak p sobí
na jeho kardiovaskulární a imunitní systém lov ka, takže lov k se silnou sítí osobních
vztah k okolí je zdrav jší3,6. Ko ka je z tohoto hlediska zkrátka dalším druhem sociální
podpory lov ka.
Podle Odendaala9 vedla p ítomnost zví ete k prokazatelnému nár stu hladin prolaktinu,
oxytocinu a endorfin . Prolaktin bývá ozna ován za „rodi ovský“ hormon. Oxytocin zase za
hormon „konejšivý“, který snadno uklidní i vystresovaného
lov ka. Zvyšuje schopnost
empatie, podporuje pocity bezpe í a jistoty. Tím je výrazným pomocníkem proti stresu,
vzbuzuje klidnou a laskavou náladu a vyvolává d v ru. Kone n endorfiny jsou vlastn
narkotika, endogenní opioidy mozku, které nám dávají pocit pokojné, euforické blaženosti.
Jsou to analgetika podobná opiu, která pomáhají t lu zmírnit bolest a mohou nám p ivodit
euforické pocity.
Pokud jde o psychologické ú inky ko ky na lov ka, zdá se, že n kterým lidem p ináší
interakce s ko kou podobné psychologické výhody jako interakce s jinými lidmi, n kdy
dokonce v tší. Získáváme „zadarmo“ emo ní podporu, p estáváme se soust edit na své
problémy, navíc máme tendenci jednat se zví aty jemn a pomalu, takže se p i tom sami
uklid ujeme. Interakce se zví aty v mnoha znacích p ipomíná situaci poradenství
(opravdovost, up ímnost, empatie, nesouzení, d v ra; zví e nep erušuje a lze ho navíc objímat
a hladit).
P estože málokdy dochází k objektivním zm nám na škálách deprese po interakci se zví etem,
samotní klienti i jejich léka i jsou si jistí, že zví e snižuje apatii a zlepšuje náladu pacient .
Nap . pacienti s Alzheimerovou chorobou jsou za p ítomnosti zví ete klidn jší a mén
úzkostní, což umož uje další práci na jejich kognitivních dovednostech. Velký význam má i
to, že z neustálých p íjemc pé e se po „adoptování“ zví ete stávají její poskytovatelé, což,
jak všichni víme, má na naši psychiku nedozírný vliv.
39
Kone n k sociálním ú ink m pat í, jak už bylo e eno, zejména schopnost zví ete „prolomit
ledy“. Lidé v instituci v p ítomnosti ko ky více mluví s jinými, vzpomínají a snižuje se tak
jejich sociální izolace. Dokonce bylo zjišt no, že partnerské páry, které mají doma zví e, mají
bližší vztah, partne i jsou v soužití spokojen jší a lépe reagují jeden na druhého než páry,
které zví e nemají.
ím bližší je vztah jednotlivc ke zví eti, tím víc interakcí mají se svým
partnerem; navíc mají tyto páry celkov
ast jší interakce spolu i s jinými lidmi6.
Jak vidíme, interakce se zví etem je nám prosp šná v mnoha nejr zn jších oblastech. Podle
mého názoru, je-li to jen trochu možné, by starším lidem m la být dána možnost pravideln
pe ovat o zví e, protože jen tak m že mít tato interakce maximální ú inky. Ko ka je díky své
nenáro nosti, osobnosti a jemnosti pro staršího lov ka ideálním spole níkem.
Výb r z použité literatury
1. ALLEN, M. Purr therapy. Cats Magazine, 1998, ro . 54, . 9, s. 32. ISSN 0008-8544.
2. CONNOR, K., Miller, J. Help from our animal friends. Nursing Management, 2000, ro .
31, . 7, s. 42-6.
3. JOHNSON, R., MEADOWS, R., HAUBNER, J. et al. Animal-Assisted Activity Among
Patients With Cancer: Effects on 4. KOLLUS, B. The Feline Gift. Cats Magazine, 1999, ro .
55, . 10, s. 36. ISSN 0008-8544.
5. Benefits of pet ownership on seniors explored in detail. DVM: The Newsmagazine of
Veterinary Medicine, 2004, ro . 35, . 4, s. 38. ISSN 00127337.
6. MARCEL, D. L. Couples who own cats or dogs have closer relationships, are more
satisfied in marriage and... Dog World, 1998, ro . 83, . 5, s. 10. ISSN 0012-4893.
7. McColgan, G., Schofield, I. The importance of companion animal relationships in the lives
of older people. Nursing Older People, 2007, ro . 19, . 1, s. 21-23. ISSN 1472-0795.
8. Motomura, N., Yagi, T., Ohyama, H. Animal assisted therapy for people with dementia.
Psychogeriatrics, 2004, ro . 4, . 2, s. 40-42. ISSN 1346-3500.
9. Odendaal, J. Zví ata a naše mentální zdraví – Pro , co a jak. Praha: Nakladatelství Brázda,
2007 ve spolupráci s eskou zem d lskou univerzitou v Praze.
10. PROSSER, L., STAIGER, P. Older people's relationships with companion animals: a pilot
study. Nursing Older People, 2008, ro . 20, . 3, s. 29-32. ISSN 14720795.
11. PROULX, D. Animal-assisted therapy. Critical Care Nurse, 1998, ro . 18, . 2, s. 80-84.
40
12. SABLE, P. Pets, attachment, and well-being across the life cycle. Social Work, 1995, ro .
40, . 3, s. 334-41.
13. Mood, Fatigue, Self-Perceived Health, and Sense of Coherence. Oncology Nursing
Forum, 2008, ro . 35, . 2, s. 225-232. ISSN 0190-535X.
14. SQUIRES, S. Is Your Pet Good for Your Health? Dogs and Cats May Help Human
Owners Cope With Illness and Stress. The Washington Post, 15. 9. 1987, s. z09.
15. WHITELEY, H. E. The Healing Power of Pets. Saturday Evening Post, 1986, ro . 258, .
7, s. 22. ISSN 0048-9239.
Kontakt
Mgr. Eva Kadlecová, [email protected]
41
Hipoterapie v konceptu následné pé e
Mgr. Daniela Munichová, Bc. Eliška Opi ková
Následná pé e se stává pom rn horkým tématem sou asného zdravotnictví. D vodem je
nejen stárnutí obyvatel, ale také zna ná ást klientely, jejichž akutní onemocn ní p echází do
stádia chronického, nebo pomalu progreduje. Tato situace dlouhodob
zat žuje nemocné,
jejich rodiny, i celý zdravotnický systém.
V celkovém kontextu pé e má zcela nezastupitelnou roli rehabilitace klient ve všech
rovinách a to na fyzické, psychické i sociální. Zde nám m že velmi pomoci hipoterapie. Tu
m žeme využít v následujících oblastech.
Na FYZIOTERAPEUTICKÉ ROVIN , kdy je nástrojem
pouze stimulace pohybem
ko ského h betu, se jedná zejména o klientelu z oblasti neurologických poruch (mozkové
cévní ischemie, nebo
mozkové krvácení.s r zn velkým rozsahem následného postižení
pohybového systému, progredující neurodegenerativní onemocn ní postihující p edevším
pohybový systém (nap . roztroušená skleróza), nebo vrozené neurologické poruchy ve
fixovaném stadiu (dosp lí s DMO).
Cílem je zde zejména udržení stavu a sob sta nosti p edcházení dalším p idruženým obtížím,
nebo zpomalení progrese onemocn ní a celkové zlepšení kvality života.
Pro k :
Výhody: snadná optimalizace zát že, vysoká efektivita, pozitivní motivace, lidé u ježd ní
zpravidla vydrží.
Nevýhody: asto obtížná manipulace s klientem p i nakládání i vykládání, dlouhodobá a
náro ná p íprava kon , nutnost dopravy klient , vysoké riziko poškození p i neodborném
p ístupu.
Techniky: optimáln dlouhý asový úsek, na koni s optimálním pohybem, v optimální poloze
42
Na PSYCHOTERAPEUTICKÉ A SOCIALIZA NÍ ROVIN
se jedná zejména
neurodegenerativní
demencí,
onemocn ní
mozku
(demence),
další
typy
klientelu
s psychickými onemocn ními v chronickém stadiu, dosp lé klienty s mentální retardací. Tito
klienti jsou asto krom vlastního onemocn ní nebo postižení poškozeni také dlouhodobou
hospitalizací.
Cílem je zde v první ad smysluplná aktivace, optimální využití a rozvoj zbytkových funkcí,
motivace pro spolupráci, vytvo ení citové vazby s kon m a dosycení dotykového hladu.
Výhody: kombinace fyzické, psychické i emo ní stimulace v krátkém
asovém úseku,
rozmanitost nabízených technik, vytvá ení citových vazeb, posilování sociálních dovedností,
pocit výlu nosti
Nevýhody: vysoce náro né na personální vybavení a p ipravenost koní
Techniky: pé e o kon , práce ze zem (rozvoj prostorové orientace, pam ti a pohybových
dovedností), ježd ní nebo vozatajství (nácvik postup , rovnováha, koordinace).
Do této oblasti pé e pat í i zážitková terapie pro klienty, kte í se nemohou p ímo aktivn
ú astnit. Jsou to nap . vyjíž ky ko árem, hlazení voln se pohybujících zví at.
ZÁV R: P i hledání cest, jak vrátit nebo udržet dlouhodob nemocným klient m
kvalitu života a jeho smysl, m že být hipoterapie vítaným a efektivním pomocníkem.
Pro ilustraci bychom nyní rády uvedly dv kazuistiky.
Kontakt
Psychiatrická lé ebna Bohnice
Mgr. Daniela Münichová , [email protected]
Bc. Eliška Opi ková , [email protected]
43
Využití Psychoterapie pomocí koní V D TSKÉ PSYCHIATRII
MUDr.Andrea Mašková, Monika Kuchtová
Ing.Magda Škardová, Mgr.Kate ina P evorová, Ing.Martina Mrštinová
Souhrn:
Vývo jové hledisko v d tském v ku, p ehled psychiatrických diagnóz u d t í,
problemat ika hiporehabilita ního kon
pro d tské pacient y/klient y (výb r, p íprava),
kazuistiky dvou d tí za len ných do Psychoterapie pomocí koní
Vývojové hledisko
(prenatální období, novorozenec, kojenec, batole, p edškolní v k, školní v k, dospívání)
– odlišnost i v úko lech rodi
u jednotlivých stadií a odlišnosti terapeutického p ístupu
– batolata (vytvo ení bezpe ných hranic, strukturování zkušenosti, podmínky pro rozvo j
autonomie, pocitu hrdosti), p edškolní dít (rozší ení dyadického vztahu o pozit ivní vztahy s
více osobami najednou), školní dít (vztahy k cizím osobám, realist ické možnosti dít te),
adolescence (p izp sobení se pot ebám dospívajícího, podmínky pro kvalit ní separaci)
- pro menší d ti je základní hra a neverbální techniky, ado lescent i mají tendence p enášet
konflikt y do jednání a mít ernobílé vyhran ný vztah k terapeutovi
- dít samo pomoc nevyhledá, má tendence k so matizaci a externalizaci problém (nedokáže
problém uchopit), obtíže vnímá jinak (nap . že „zlo bí“), malá kapacita pro introspekci a
sebepoznání
Právní pozice dít te (práva dít te, otázka d v rnosti sd lení)
Závislost dít te na rodin a prost edí (výhodná je rodinná terapie)
Porozum ní terapeuta dít ti (pro dít
asto nová dimenze- d íve tresty za zlobení)
Psychoterapeutický zásah
-obnovení podmínek zdravého vývoje- mate ský vztah, stimulace, citová podpora
-podn cování rozvoje osobnosti – prosazování pokroku a p izp sobování
-omezování nežádoucích jev – sebepoškozování
- motiva ní korektivní zkušenost (nové zm ny v motiva ní skladb osobnosti)
44
Skupinová psychoterapie (zlepšení komunikace, komunikace citových prožitk , katarze,
korektivní sociální zkušenost, schopnost p ijímat odpov dnost, vývoj sociálních dovedností,
nové formy chování, pocit sounáležitosti)
Poruchy psychického vývoje
Vývojové poruchy e i a jazyka
dané schopnosti jsou z eteln pod úrovní odpovídající mentálnímu v ku dít te - užívání
expresivního mluveného jazyka , receptivní (chápání e i), porucha artikulace (dyslalie)
Vývojové poruchy školních dovedností
dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, dysortografie
Vývojové poruchy motorických funkcí
Neobratnost, dyspraxie – snížen výkon p i vizuáln prostorových kognitivních úkolech
Pervazivní vývojové poruchy
kvalitativní zhoršení vzájemných spole enských interakcí a zp sob komunikace, omezený
stereotypn se opakující repertoár zájm a aktivit, projeví se v prvních 5 letech života, m že
se družit s mentální retardací nebo n jakým chorobným stavem – anomálie fragilního
chromozomu X
D tský autismus
projeví se p ed 3 rokem v ku, 4x ast jší u chlapc , projev deficit
se m ní s v kem -
abnormální vývoj v oblasti sociální interakce a komunikace, omezené opakující se chování,
rigidita, odpor ke zm nám, pohybové stereotypie, chyb ní sociáln emo ní vzájemnosti,
porucha v imagina ní a spole enské napodobující h e, zájem o nefunk ní prvky p edm t ,
rituály nefunk ního charakteru (R
Rett v syndrom , Asperger v syndro m)
Poruchy chování a emocí v d tství a adolescenci
Hyperkinetické poruchy
porucha pozornosti a hyperaktivita, impulsivní porušování spole enských pravidel,
poruchy chování se vznikem p ed 6 rokem, poruchy u ení a neohrabanost
45
Poruchy chování
Socializovaná porucha chování- trvalé dissociální a agresivní chování, skupinová delikvence,
neuspokojivé psychosociální prost edí
Porucha opozi ního vzdoru- do 10 let v ku, trvalé vzdorovité a provokativní chování, ale není
vážné agresivní a dissociální chování
Emo ní poruchy
Separa ní úzkostná porucha – za átek kolem 7-8 let v zát žové situaci, sv domité d ti málo
schopné vyjád it opozici a agresi obvyklým zp sobem- strach z odlou ení znemož uje dít ti
vzdálit se od matky, somatické obtíže p i nároku na odlou ení, komplikuje nap .docházku do
školy, vliv má celá rodina ( asto hyperprotektivní p ístup)
Fobická úzkostná porucha – p edškolní v k, stupe úzkosti je extrémního stupn - strach
podmín ný vývojovou fází ze specifického p edm tu nebo situace
Sociální úzkostná porucha- p ed 6 rokem v ku, narušuje sociální vývoj dít te – strach z cizích
lidí a cizího prost edí vede k vyhýbání
Elektivní mutismus – chápání jazyka je normální, schopnost
e ového vyjad ování
dosta ující, sociální schopnosti zachovalé, ale v n kterých situacích dít
nemluví, bývá
narušené psychosociální prost edí
Reaktivní porucha p íchylnosti – d sledek zanedbávání a špatného zacházení – celkové
neprospívání dít te, chudé sociální interakce, agrese v i sob a jiným
Tikové poruchy
Motorická nebo vokální tiková porucha – mimovolné, rychlé, opakující se, nerytmické
pohyby, bezú elná hlasová produkce s náhlým za átkem, koprolalie, nelze ovládat ale lze
potla it
Tourett v sy (kombinovaná vokální a mnoho etná motorická
porucha)
Jiné poruchy
Neorganická enuréza a enkopréza – dg.až po 5 roce,
p ítomna od narození, nebo s pozd jším za átkem (5-7 let)
Koktavost (balbuties) – narušení rytmického toku e i asto
sdružené s pohyby obli eje i t la
46
Psychotické poruchy
(Schizofrenie)
Poruchy p íjmu potravy
(mentální anorexie, mentální bulimie)
Hiporehabilita ní k
pro klienty d tské psychiatrie
Výb r kon :
-
vynikající charakter ve vztahu k lov ku, r zné typy temperamentu dle diagnózy,
dobrý vztah k d tem, trp livý, nelekavý, samostatný, pozorný, d v ivý, odolný,
korektní mechanika pohybu
-
p im ená velikost kon , ší ka h betu kon
(hlavn
u d tí s kombinovaným
postižením)
-
lehká ovladatelnost p i vod ní i ježd ní, práce ze zem (vod ní, couvání, vysílání na
kruh, r zné p ekážkové dráhy), ochotný spolupracovat
P íprava kon :
-
ovladatelnost p i vod ní, práce na lonži, práce ze zem
-
obsedání kon ve 3 letech, za azení do terapie od 5 let v ku
-
základní p iježd ní pod sedlem
-
snášení kontaktu po celém t le, reakce na doteky
-
reakce na neobvyklé situace, hluk a pom cky
-
ochota p istoupit k ramp a v klidu stát p i nasedání a sesedání pacienta
Techniky používané s d tmi p i PPK:
-
kontakt, išt ní
-
vedení kon na dvou lonžích zezadu
-
vedení kon na lonži (do kruhu) - voltiž
-
vedení kon u hlavy
-
samostatné na jízdárn – krok, klus, cval
-
práce ze zem
47
Organizace, cíle a nápl PPK pro d tské pacienty/klienty
•
-
Organizování lekcí pro d tské odd.PL
2x týdn uzav ená koedukovaná skupina 4 d tí (d ti školního v ku), délka trvání lekce
105 minut, doprovod zdravotnický asistent
-
1x týdn otev ená koedukovaná skupina 6 d tí (p edškolního a mladšího školního
v ku), délka trvání lekce 75 minut, doprovod paní u itelka MŠ PL
-
hlavní terapeutka dochází na primá ské vizity na d tské odd lení PL- zp tné vazby
Organizování lekcí pro ambulantní d tské pacienty/klienty:
-
d ti s kombinovanými vadami, DMO, autismus, po operacích mozku nebo srdce
-
1x týdn individuáln nebo ve skupin
-
délka trvání lekce 30-60 minut
-
doprovod rodi e, zdraví sourozenci (aktivní ú astníci lekce)
Cíle PPK u d tí:
-
dle diagnózy a dle v ku…
nap . cíle PPK u d tí s poruchami chování:
-
k
hodnotný pomocník terapeuta
-
vymezuje hranice, neverbální komunikace, vyžaduje p izp sobení chování, autorita,
velikost, impozantnost
-
vybudování motivace, p im ené sebev domí, správné sebehodnocení
-
zlepšování koncentrace pozornosti
-
odstranit agresi, antipatii
-
spolupráce, kreativita., zažít pocit úsp chu
Nápl lekcí PPK u d tí:
-
povídání o koních, seznámení s ko mi, prohlížení knih a obrázk , promítání DVD
-
kontakt s ko mi, krmení koní
-
išt ní koní, vod ní koní
-
práce ze zem
-
ježd ní v sedle, s madly na jízdárn i po areálu lé ebny
-
u ení se základním informacím o koních, ásti postroj
-
v domostní, dovednostní, poznávací sout že (hry, kvízy, tajenky, jednoduchá
p ekážková dráha, orientace po vyzna ené cest , vlastní vystoupení na hudbu apod.)
48
•
Kazuistika, dívka s dg.Porucha opozi ního vzdoru
- RA: Rodi e 8 let rozvedeni, pacientka žije s matkou a o 6 let mladší sestrou. Dcera
sest enice matky má 10 let schizofrenii, bratranec otce prý hysterie
- OA: 14 létá dívka, od narození pla tivá, vyžadovala pozornost, PM vývoj v norm , e
p ekotná, do 3 let nesrozumitelná, vlastní slova, hyperaktivní, potíže s dodržováním istoty,
dodnes ob asné no ní pomo ení
- ZŠ prosp ch výborný, nástup na 8-leté gymnázium, neu ila se, nezvládala u ení, po roce
na dop. školního psychologa waldorfská škola, po p l roce problémy s kamarády
- od 2 t . psychiatrická ambulance pro hyperaktivitu, špatné návyky- medikována
Chlorprothixenem, unavená, skoro vymizely negativní afekty, ale i pozitivní, p estala brát
léky, po zm n školy zklidn ní, potíže znovu na gymnáziu
- vymyká se výchovné kontrole matky, stylizuje se do gotiky, neplní školní povinnosti,
vulgární v i autoritám, negativistická, vrstevník m se spíše straní, má jednu kamarádku,
znají se od l.t ., vyznává styl EMO, obléká se do erného, chodí se sklopenou hlavou s vlasy
p es obli ej, kreslí figurky s patkou vlas
p es oko, tvrdí, že má právo být smutná,
sebepoškozování
Pr b h hospitalizace - od po átku lé by se straní ostatních, postává se sklopenou hlavou u
zdi, obli ej p ekrytý vlasy, nikoho nekontaktuje, na výzvu poslechne, nekonfliktní,
negativistická, emo n nestabilní.
- Medikace (olanzapin, fluoxetin)
- komunitní výchovný režim, individuální psychoterapie, PPK, muzikoterapie, bazén,
pracovní terapie.
- délka hospitalizace 6 týdn
- propušt na do pé e ambulantního psychiatra
- doporu eno zm nit školu
Pr b h PPK:
- skupinová terapie, za azena po 5 dnech hospitalizace
- cíl: zapojení mezi ostatní, zlepšení komunikace, stabilizace emotivity
- první lekce - uzav ená, stojí stranou se sklopenou hlavou, do komunikace se zapojuje
pouze po výzv , odpovídá krátce, jednoslovn , potichu, výrazn živ a impulzivn reaguje na
otázky o škole a vztahu s matkou, mírné emo ní oživení patrné v kontaktu s ko mi
49
- druhá lekce - do komunikace se nezapojuje, nejeví zájem, kon kontaktuje po výzv ,
krátce, nekomunikuje s ním, patrné nap tí, b hem išt ní kon odbíhá, naštvaná, nechce ke
koním chodit, odmítá pracovat, její chování je pro kon nesrozumitelné, vyžaduji od ní
zodpov dnost v i klisn , ta ji vyzývá ke kontaktu, po 15 minutách išt ní dokon uje, plete z
h ívy copánek, za íná spolupracovat, ob as se usm je
- ostatní lekce - ježd ní, práce ze zem , ježd ní na lonži-po výzv se do aktivit zapojuje,
zvládá je dob e, uvoln ná, komunikuje zpo átku velmi málo, tiše, postupn živ ji, aktivn jší,
spolupracuje i s ostatními d tmi, snaživá, klisn p ináší k svátku pamlsky, za íná se zajímat o
nové informace
Hodnocení PPK:
- asový pr b h 3 týdny (6 lekcí)
- zapojení do kolektivu
- navázání spolupráce
- oživení komunikace
- zvýšení sebehodnocení
- nácvik sociálních dovedností
•
Kazuistika - chlapec s dg. Hyperkinetická porucha chování s výraznou
agresivitou
- RA: rodi e rozvedeni, matka znovu provdána, ot ím ve výkonu trestu, otec neznámého
pobytu, nevyhovující pé e v rodin , má 5 sourozenc , nyní spole n se sestrou v DD, 2
mladší sourozenci v KÚ, 18 letý bratr bydlí u babi ky.
- OA: 10 letý chlapec, již doma m l problémy s chováním i ve škole, agresivní, v pé i
psychiatra pro hyperkinetickou poruchu chování, rodi e léky nepodávali. Od po átku pobytu
v DD špatná adaptace, hlu ný, vulgární, impulsivní, rozbíjí v ci, vyhrožuje, v afektu
nezvladatelný.
- navšt voval ZŠ pro d ti s poruchami chování, 4 t . s dobrým prosp chem
50
Pr b h hospitalizace:
- za azen do skupiny menších d tí, provokativní, konfliktní, nerespektuje autority
- p i azen mezi v tší chlapce, zpo átku odmítá, klidn jší, bez výrazn jších poruch chování,
brýle
- po 4 dnech zhoršení chování, agresivní, vulgární, konfliktní, odd len od d tí
- zm na medikace, po 14 dnech klidn jší, vst ícn jší, nadšený ze školy, radost z pochvaly,
za azen do PPK
- chování op t zhoršené, agresivní, dysforický, sebepodce uje se
- na dovolence v DD chování beze zm ny, agresivní k sourozenc m
- napadá personál i d ti, bez zábran, nekritický, zm na medikace, zhruba týden zlepšení,
klidn jší, zapojuje se, pomáhá, ob as vzn tlivý, uk i ený
Pr b h PPK:
- za azen do skupiny po m síci hospitalizace
- cílem zmírn ní agresivity a zlepšení sebehodnocení
- první lekce - snaživý, chce se zapojit, navázat kontakt s terapeutkou, v kontaktu s ko mi
nejistý, patrný respekt z kon , ke kontaktu s kon m se vrací vícekrát, pozornost slabá, získané
informace si nevybavuje
- druhá lekce - snaží se spolupracovat se všemi zú astn nými, respektuje pokyny
terapeutky, snaživý, ob as impulsivn reaguje na ostatní d ti
-t etí lekce – ježd ní- po celou lekci se snaží zapojit, zvládat aktivity
správn , radost z pochvaly, respektuje pokyny, na záv r se nechá
vyprovokovat chlapcem ve skupin ke rva ce
- tvrtá lekce - ježd ní - od po átku neklidný, nepozorný, podrážd ný, jeho chování obtížn
usm rnitelné, nerespektuje pokyny, b hem ježd ní sesedá, nem že to již prý vydržet být v
klidu, odchází od kon , na záv r se do stáje vrací, hladí kon
- pátá lekce - práce ze zem - snaží se prosadit, zvládat aktivity, chce usp t v sout žích,
raduje se velmi intenzivn (k i í, lehá si na zem), obtížn koriguje své chování, pozornost
slabá, úkoly t eba vizuáln ukazovat
- šestá lekce - ježd ní, sout ž tým - velmi snaživý, chce usp t, p ipravil si originální,
nápadité a rytmické vystoupení na hudbu, spolupracuje, klidn jší, na celkovou prohru reaguje
p im en , vít z m podává ruku, radost z pochvaly, získává obrázek kon
51
Hodnocení PPK:
- asový pr b h 3 týdny (6 lekcí)
- poda ilo se navázat spolupráci
- vybudovat motivaci
- zvýšit intenzitu koncentrace
- zažít pocit úsp chu, zlepšení sebehodnocení
- zmírn ní agresivity (slovn agresivní v i d tem, nikdy
v i koni i terapeutce)
Kontakt
MUDr.Andrea Mašková, Monika Kuchtová
St edisko hiporehabilitace Pirueta
Psychiatrická lé ebna Havlí k v Brod
http://hipoterapie.crespo.cz
[email protected]
52
Sborník p ipravilo:
Dobrovolnické centrum FN v Motole
V Úvalu 84, 150 06 Praha 5
Tel: 224 4331 970,971
e-mail: [email protected]
www.dcmotol.cz
Za podporu této konference d kujeme
Fakultní nemocnici v Motole,
Výrobci krmiv Hill´s
53