RUSKO, ZAKAVKAZSKO A STŘEDNÍ ASIE

RUSKO,
ZAKAVKAZSKO,
STŘEDNÍ ASIE
Lenka Pošepná
VYMEZENÍ REGIONU
• Rusko
– Asijská část
– Evropská část
• Zakavkazsko
– Gruzie
– Arménie
– Azerbajdžán
• Střední Asie
–
–
–
–
–
Kazachstán
Uzbekistán
Kyrgyzstán
Tádžikistán
Turkmenistán
HANICE MEZI EVROPOU A
ÁSIÍ
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Pohoří Ural
Řeka Ural
Řeka Emba
Kaspické moře
Řeka Kuma
Řeka Manič
Azovské moře
Černé moře
Úžina Bospor
Úžina Dardanely
Fyzická geografie:
HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST
• Severní ledový oceán
–
–
–
–
Barentsovo moře
Karské moře
Moře Laptěvů
Východosibiřské moře
• Tichý oceán
– Beringovo moře
– Ochotské moře
• Šelichovův záliv
• Atlantský oceán
– Azovské moře
– Černé moře
Fyzická geografie:
HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST
•
Ostrovy (Rusko)
–
–
–
–
–
Nová země
Severní země
Novosibiřské ostrovy
Wrangerův ostrov
Sachalin
•
–
•
Od pevniny ho odděluje Tatarský průliv
Kurily
Poloostrovy (Rusko)
–
–
–
Kola
Jamal
Gydský
•
–
–
Tajmyr
Čukotský
•
–
Obský záliv
Od Ameriky ho odděluje Beringův
průliv
Kamčatka
Fyzická geografie:
VERTIKÁLNÍ ČLENITOST
•
Západ nížinatý
– Východoevropská nížina
– Západosibiřská nížina
• Tyto dvě nížiny jsou od sebe
odděleny pohořím Ural
(Narodnaja, 1895m)
–
–
–
–
•
Severosibiřská nížina
Kaspická nížina
Turanská nížina
Vyjímka: Velký Kavkaz, Ural
(Narodnaja, 1895m) (Elbrus,
5642m)
Východ hornatý
–
–
–
–
Kazachská plošina
Altaj (Belucha, 4506m)
Sajany
Středosibiřská vysočina
Fyzická geografie:
VODSTVO
• Sibiřské veletoky:
– Ob – Irtyš
• Nejdelší asijská řeka
– Jenisej
• S přítokem Angarou
–
–
–
–
Lena
Indigirka
Kolyma
Amur
• Přítok Ussuri = tygr
ussurijský
– Řeky tekoucí od jihu k severu
= velké záplavy v období jara
Fyzická goegrafie:
VODSTVO
• Evropské rusko
– Řeky
• Volha
– Nejdelší a nejvodnatější
řeka Evropy (3534km)
– Vlévá se do Kaspického
moře
– Umělými kanály je
propojena na horním toku s
Baltským mořem a na
dolním toku s Azovským
mořem
• Severní Dvina
• Pečora
– Jezera
• Ladošské (největší v Evropě)
• Oněžské (2. největší v
Evropě)
Fyzická geografie:
VODSTVO
• Kaspické moře
– Největší jezero na
světě
– Tektonického původu
– Slané
– Těžba ropy
Fyzická geografie:
VODSTVO
• Aralské jezero
– Bezodtoká oblast Turanské
nížiny
– Vlévá se do něj Amudarja a
Sirdarja, ale žádná řeka
nevytéká
– Odčerpává se voda k
zavlažování
– Vysichá
– ??? Jaký to má dopad na
obyvatelstvo žijící v jeho
oblasti???
Fyzická geografie:
VODSTVO
• Bajkal
– Nejhlubší jezero na světě
(1637m)
– Největší rezervoár sladké
vody na světě
– Tektonický původ
(kriptodeprese)
– Do jezera přivádí vodu cca
350 řek a odvádí ji pouze
Angara
– Vyvynuli se zde endemické
druhy rostlin a živočichů
• Tuleň bajkalský
Fyzická geografie:
KLIMA A VEGETACE
• Mírný pás
– Zakavkazsko
• Vysokohorské klima
• Horské tundry
– Střední Asie
• Kontinentální klima pouště a polopouště
– Karakum a Kyzylkum
• Na ně navazují stepi a
lesostepi, které zasahují i
do evropského Ruska
– Evropské Rusko
• Listnaté a smíšené lesy
(díky oceánskému a
přechodnému klimatu)
• Subpolární pás
– Tajgy
• Medvědi, vlci
• Polární pás
– Lesotundry, tundry
RUSKÁ FEDERACE (RUSKO)
• Největší stát světa
• Hlavní město: Moskva (Evropa)
EVROPSKÉ RUSKO
• Menší rozloha (1/5)
• Vyšší hustota osídlení (4/5)
• Evropoidní rasa
• Pravoslavná církev
• Méně nerostného bohatství
• Zemědělsky využívané
• Koncentrace zpracovatelského
průmyslu a služeb
ASIJSKÉ RUSKO
• Větší rozloha (4/5)
• Nižší hustota osídlení (1/5)
• Evropoidní a mongoloidní rasa
• Pravoslavná církev, tradiční
náboženství, islám
• Velké nerostné bohatství
• Málo zemědělsky využívané
(dominuje těžba dřeva)
• Těžební průmysl
Politická geografie
• Do 16. století = Velkoknížectví
Moskevské
– Menší rozloha (v Asii pouze
po řeku Ob)
•
Po odražení hlavního náporů kočovníků
z východu – připojování dalších
federací směrem na východ = začalo
se formovat carské Rusko
– Na západě silné a hustě
osídlené země
– Na východě menší odpor –
rozšíření území až k Tichému
oceánu
– Šíření ruského etnika, jazyka,
písma a kultury
Politická geografie
•
1924 – vznik SSSR (Sovětského
svazu)
– Svazový státní útvar
– 15 států
• Evropa:
– Rusko, Bělorusko, Moldávie,
Ukrajina, Estonsko, Lotyšsko,
Litva
• Asie:
– Arménie, Azerbajdžán, Gruzie,
Kazachstán, Kyrgystán,
Uzbekistán, Tádžikistán,
Turkmenistán
•
RVHP (Rada vzájemné
hospodářské pomoci)
– Obchodní organizace sdružující
socialistické státy (po celém světě)
– Které státy nejspíš spadaly do
RVHP?
•
SSSR i RVHP zanikly v r. 1991
Socioekonomická geografie:
OBYVATELSTVO
•
Nerovnoměrné osídlení
–
•
Vysoký celkový úbytek obyvatel
–
–
•
Rusové (81%)
Tataři (3,8%)
Ukrajinci (3%)
Jakuti
Více žen, než-li mužů
–
–
•
Nízký přirozený přírůstek
Emigrace
Národnostní složení:
–
–
–
–
•
Především kolem velkých řek
Důsledek ztrát za II. sv. války
Nižší průměrná délka života mužů (60 let)
Velké sociální rozdíly:
–
–
Asi 1/3 obyvatel žije pod hranicí chudoby
Důsledky:
•
•
•
•
•
•
Vysoká rozvodovast
Alkoholismus
Nemocnost
Úmrtnost
Počet vězňů
Počet vražd
Socioekonomická geografie:
ZEMĚDĚLSTVÍ A TĚŽBA
Zemědělství
• Zemědělská půda pouze 13%
rozlohy
Těžba
• Velké nerostné bohatství na Sibiři
– Není ještě plně využívané
– Investice zahraničních států
(především Japonska)
– Orná půda pouze 7,4%
•
Dominuje lesnictví a těžba dřeva
•
•
•
Velké přepravní vzdálenosti mezi
oblastmi těžby a oblastmi
zpracovatelského průmyslu –
nutnost nákladní dopravy
Ropa, zemní plyn, černé i hnědé
uhlí, železná ruda, měď, uran…
Nejvýznamnější ložiska ropy se
vyskytují kolem řeky Ob
– Import ropy i do ČR
• Ropovod Družba
Socioekonomická geografie:
DOPRAVA
• Transibiřská magistrála
– Moskva – Vladivostok
(9288km)
• Bajkalsko – amurská magistrála
(4200km)
• Silniční doprava:
– Různá kvalita silničních
komunikací
• V jádrových oblastech
kvalitní
• V periferních nezpevněné
– Často jediný způsob, jak
přepravovat suroviny i
na dlouhé vzdálenosti
– Vybavenost automobily
• Nižší než v Evropě
• Rychle vzrůstá
Jádrové oblasti:
MOSKVA A JEJÍ ZÁZEMÍ
•
Celosvětový ekonomický i
politický vliv
• 9 milionů obyvatel (porovnej s
Prahou)
• Byla zbudována jako centrum
textilního a později strojirenského
průmyslu
• Po pádu socialismu –
restrukturalizace na Hi-tec
• Oblast s nejnižší nezaměstnaností v
Rusku
• Dobrá úroveň služeb, zásobování
obyvatelstva i školství
• Významný dopravní terminál
= Vysoká imigrace
– Musí být regulována
•
Kulturní památky: Kreml, chrám
Vasila Blaženého
• Centrum těžkého průmyslu
– Těžké a vojenské strojirenství
– Metalurgie železa a barevných
kovů
– Dřevařský průmysl
– Využití zdejších i
importovaných surovin ze
Sibiře
• Města:
–
–
–
–
Perm
Ufa
Čeljabinsk
Jekatěrinburg
Jádrové oblasti:
JIŽNÍ URAL
Jádrové oblasti:
VOLŽSKO – VJATSKÝ REGION
• Těžba ropy a zemního plynu
• Vedou tudy ropovody a
plynovody ze Sibiře
• Strojirenský, chemický a
dřevařský průmysl
• Význam řek Volhy a Vjatky
– Vodní doprava surovin
• Na jih dřevo
• Na sever ropa z Azerbajdžánu
• Na sever obilí ze
Zakavkazska
• Města:
– Nižnij Novgorod
– Toľjatti
– Volgograd
Jádrové oblasti:
PETROHRAD
•
Starší jména:
– Sankt Peterburg
– Leningrad
•
Významné přístavní město
– Spojení se západní Evropou
– Přístav v zimních měsících zamzá
•
Dříve hlavní město Ruska
– Množství kulturních památek
– Vysoké školství
– Význam města klesl po odpojení
Pobaltských republik ze SSSR
•
Průmysl
– Elektrotechnický, potravinářský
•
Centrum vědy a výzkumu
Jádrové oblasti:
JIH ZÁPADOSIBIŘSKÉ NÍŽINY
• Nejvýznamnější oblast
těžby ropy a zemního
plynu v Rusku
– Silný dopad na původní
ekosystém (tajgy,
rašeliniště, mokřady)
• Města:
– Omsk
– Novosibirsk
• Významná výzkumná
základna
Periferní oblasti:
VÝCHODNÍ SIBIŘ
•
•
Hornatá oblast
Vysoké náklady na život:
– Topení
– Oblečení
– Dovoz potravin
• Permafrost – mohou vypěstovat
jen omezené množství potravin
•
Velké nerostné bohatství
– Rozvoj těžby v oblastech, kde vede
Transibiřská magistrála a
Bajkalsko – amurská magistrála
•
Stoupá význam oblastí blízkých
Číně a Japonsku
– Vladivostock
– Nachodka
STŘEDNÍ ASIE
•
•
•
•
•
Kazachstán
Uzbekistán
Kyrgyzstán
Tádžikistán
Turkmenistán
Zopakuj si fyzickogeografickou
charakteristiku oblasti…
• Vertikální členitost území
• Vodstvo
• Klima
Politická geografie
• V minulosti nájezdy
kočovných kmenů ze
sousedních států
• Až od 19. století se tyto
republiky staly součástí
carského Ruska a později i
SSSR
• Po rozpadu SSSR – návrat k
islámské tradici:
– Nové hlavní město
Kazachstánu Astana (dříve
Alma-Ata)
Socioekonomická geografie:
OBYVATELSTVO
• Málo osídlený makroregion
– Především kvůli suchému klimatu
– Nejlidnatější stát: Uzbekistán
• Kulturně a nábožensky se blíží
sousedním státům
– Iránu a Afghánistánu
– Znovuobrození ISLÁMU
• Menšiny (Rusové a Ukrajinci) jsou
nuceny emigrovat do Ruska
• Způsob života
– Kočovníci
– Život v Oázách podél řek
Socioekonomická geografie:
ZEMĚDĚLSTVÍ
• Kočovné pastevectví
– Ovce, kozy, skot, velbloudi
• V oázách – intenzivní rolnictví
– závislé na umělém zavlažování
(viz Aralské jezero)
– Pěstování bavlny (hlavní
plodina zavedená za SSSR)
• V Kazachstánu – Celiny = stepy
přeměněné na rozsáhlá pole (za
sovětské éry)
– Obilí – zásobení okolních států
Socioekonomická geografie:
TĚŽBA
• Za SSSR = bavlníkový
komplex
• Po rozpadu SSSR =
investice zahraničních
států do využití
nerostného bohatství
– Především ropa a
zemní plyn
Socioekonomická geografie:
KOSMICKÉ CENTRUM - BAJKONUR
• V Kazachstánu
• Dnes si ji pronajímá
Rusko
• 1957 – vypuštěna 1.
umělá družice Země –
Sputnik 1.
• Slouží i ke startům
kosmických raket
ZAKAVKAZSKO
• Gruzie
• Arménie
• Azerbajdžán
Zopakuj si fyzickogeograficou
charakteristiku oblasti:
• Vertikální členitost povrchu
• Podnebí
• Hranice mezi Evropou a Asií
POLITICKÁ GEOGRAFIE
• Hlavní migrační, obchodní i
nájezdnická trasa (z Indie a
Střední Asie do Anatolie –
Turecko (poloostrov Malá Asie)
– Důsledek: velká etnická
diverzita = autonomní
republiky
• Abcházie, Adžázie, Jižní
Osetie, Náhorní Karabach
• Po dlouhou dobu (2 století)
součástí Ruska (carského i
SSSR)
– Kulturní, ekonomické i
sociální vztahy spíše s Evropou
(Moskvou) než s Asií)
Socioekonomická geografie:
OBYVATELSTVO
•
Nejosídlenější jsou hlavní města:
–
–
–
–
Jerevan (Arménie)
Baku (Azerbajdžán)
Tbilisi (Gruzie)
Zároveň jsou tato města i
hospodářskými jádry oblasti
•
Etnická uzavřenost obyvatel
–
•
•
Neuzavírají sňatky mezi jednotlivými
etniky
Arméni a Gruzijci – pravoslavní
Azerbajdžánci (Azerové) - muslimové
Socioekonomická geografie:
ZEMĚDĚLSTVÍ
• Lepší podmínky než
Střední Asie
• Severní úpatí Kavkazu
– obilí, chov skotu a
ovcí
• Západní Gruzie
– Čaj, citrusy, ovoce,
víno
Socioekonomická geografie:
TĚŽBA
• Ropa:
– Z Kaspického moře
– Dříve z oblasti Baku,
dnes už téměř vytěžené
– Většina se exportuje do
Ruska
– Silně poškozené
životní prostředí