Untitled

digifoto od A do Z
Obsah
Úvod
Nákup fotoaparátu
Rozbor budoucího uživatele, aneb K čemu bude fotoaparát sloužit?
Základní technologie
Porovnání způsobu nákupu z různých hledisek
Parametry digitálních přístrojů
Hlavní typy digitálních fotoaparátů, rozdíly, použití
Jaké atributy sledovat, jak se přístroje liší
Prověření techniky po nákupu
Multikriteriální výběr
Technika a příslušenství
Parametry fotoaparátu
Příslušenství
Ateliérové vybavení
Fotografování v ateliéru
Fotografování venku
Instalace digitálního fotoaparátu
Nabíjení baterie
Vložení baterie
Vložení karty
Zapnutí
Úvodní nastavení
Použití menu
Přetažení fotografí do PC
Ovládání digitálního fotoaparátu
Výrazy používané ve fotografování
Co obsahují všechny fotoaparáty
Kde hledat ovládací prvky?
Zapnutí aparátu a jeho držení
Ikony na ´kolečku´
Ovládaní displeje/hledáčku
Fotíme: režim automatika P
Zoom
Spoušť
Blesk
Scénické režimy základní
3
5
5
5
7
8
8
9
10
10
13
13
15
18
20
20
21
21
21
21
21
21
21
22
23
23
23
24
24
24
24
25
25
25
26
26
Makro režim
27
Prohlížení
27
Vymazání snímku
Rady pro fotografování
Výstrahy pro použití
27
28
29
3
digifoto od A do Z
Internetové portály o fotografování
Úprava fotografií
Jak můžeme fotografie upravovat?
Úprava fotografií v programu Adobe Photoshop
Tisk fotografií
Tisk ve fotolabu
Přímý tisk
Tisk na tiskárně
Typy tiskáren
Slovník pojmů
Přílohy
Literatura (zdroje)
4
29
31
31
32
35
35
35
35
36
37
44
45
digifoto od A do Z
Úvod
Cílem našeho projektu je zpracování manuálu práce s digitálním fotoaparátem, od A
do Z. Projekt je určen především pro začínající uživatele. Tedy takové, kteří nemají
žádné, nebo malé zkušenosti s fotografováním, neorientují se v momentálních
trendech a technologiích a stejně tak nerozumí pojmům ze světa fotek a objektivů.
Mají společnou jednu věc, a to, že chtějí začít s fotografováním.
Tato práce poskytuje ucelený návod, jak začít s tvorbou vlastních fotografií. Postupuje
po jednotlivých krocích, které na sebe logicky navazují. Začíná kapitolou nákup,
kde je čtenář seznámen se základními typy fotoaparátu, rozdíly mezi jednotlivými
typy, způsoby nákupu nového přístroje a možnými úskalími, kontrolou koupeného
fotoaparátu. Součástí je i porovnání momentálně aktuálních zařízení a doporučení
ke koupi. Dále se zabývá detailnějším popisem charakteristik fotoaparátů a
příslušenství, které je možno dokoupit. Popisuje také základní nastavení fotoaparátu,
aby uživatelé mohli začít fotografovat a instalaci propojení s počítačem, aby si
mohli fotky prohlédnout, popřípadě vytisknout. Další kapitola je věnována ovládání
digitálního fotoaparátu a popisu základních technik focení. Celý projekt je zakončen
počítačovou úpravou fotografií a případným tiskem.
Věříme, že se tato práce stane odrazovým můstkem pro začínající fotografy, kteří
po přečtení získají základní povědomí o problematice digitálních fotografií. Stejně
tak doufáme, že může dobře posloužit i zkušenějším uživatelům a to především
komplexním přístupem celé práce.
5
digifoto od A do Z
6
digifoto od A do Z
Nákup fotoaparátu
Rozbor budoucího uživatele, aneb K čemu bude fotoaparát sloužit?
Z pohledu nákupu fotoaparátu je nutné nejdříve popsat našeho budoucího uživatele.
Určit typ člověka, způsob použití přístroje. Bez této identifikace bychom dost dobře
nemohli určit vlastnosti fotoaparátu. Nevěděli bychom, co kupující od přístroje
očekává a s velkou pravděpodobností by se náš výběr nestřetl s kladenými požadavky.
Tedy, jací uživatelé mohou být?
Jako základní dělení bychom mohli použít dle věku uživatele. Zcela jistě budeme
kupovat jiný přístroj pro naše děti (v takovém případě půjde spíše o levnější přístroj,
s co nejmenší velikostí a váhou, důležitá může být image přístroje), nežli pro dospělého
uživatele, který je ochoten utratit více peněz, ale požaduje kvalitu (zde se stává výběr
již poněkud složitější). Další skupinou mohou být osoby důchodového věku, pro
které by mohla být důležitá především jednoduchost a přívětivost ovládání.
Protože chceme, aby naše práce měla co největší dosah, rozhodli jsme se pro
typického průměrného uživatele. Tento člověk chce fotoaparát, který bude
spolehlivý (kvalitní firma, dobrý servis, záruka), bude relativně dobře vypadat (dnes
je image důležitou částí prodávaných výrobků, a to i pro běžné uživatele), bude mít
jednoduché a pochopitelné ovládání (typicky žádná složitá nastavení, prostě fotit) a
nebude mít přemrštěné požadavky na kvalitu výsledných fotografií (důležitější spíše
použitelnost, nežli profesionální fotografie). Také výbava a příslušenství je velice
důležité.
Doufáme však, že tato práce bude nabízet dostatek zajímavých informací a postřehů,
aby dobře posloužila i ostatním skupinám.
Základní technologie
Mezi základní používané technologie patří klasické analogové fotoaparáty, digitální
fotoaparáty a také, v dnešní době naprosto běžné, digitální fotoaparáty v mobilních
telefonech.
Klasické fotoaparáty pracují na principu
světlotěsně uzavřené komory, do které vstupuje
světlo malým otvorem pomocí optické soustavy.
Druhou část, kterou klasické fotoaparáty mají,
je světlocitlivá záznamová vrstva, na kterou
dopadající světlo vykresluje obraz. Obraz
musí být zaznamenán v naprosté tmě. Tato
světlocitlivá záznamová vrstva je nám dobře
známý film.
Klasický fotoaparát
Analogové fotoaparáty by se dnes daly označit jako přežitek doby. Mnoho odborníků
se shoduje na tvrzení, že analogové fotoaparáty zaspaly vývoj. Firmy, které je
vyráběly, mizí z trhu. Ačkoliv jsou tyto fotoaparáty stále v prodeji, jejich pořízení
bychom nedoporučovali. Jedná se o starší technologii, podpora těchto typů bude
spíše upadat a pro našeho typového uživatele je tato technologie možná až zbytečně
složitá. Náš uživatel chce kvalitně a rychle fotit. Pořízení klasického fotoaparátu může
být zajímavou volbou pro profesionálněji laděné fotografy. Obecně se dá říci, že co
se týče kvality fotografie (rozlišení, atd.), klasický fotoaparát má neustále navrch.
Nejlepší digitální zrcadlovky, full frame, se blíží úrovni kvality filmu (klasických
fotoaparátů).
7
digifoto od A do Z
Digitální fotoaparáty pracují na podobné technologii, jako fotoaparáty klasické.
Jádrem přístroje je světlocitlivá plocha snímače
na bázi technologie CCD nebo CMOS. Na
plochu senzoru je promítán obraz přes systém
optických čoček v objektivu. Světelná energie,
která přichází ze snímaného prostoru (scény),
je v jednotlivých pixelech (obrazových bodech)
převáděna na elektrický signál a uložena v
podobě vázaného náboje (u technologie CCD).
Náboj vzniká postupně během expozice čipu,
kdy je otevřena uzávěrka fotoaparátu a světlo
může dopadat na čip. Princip vzniku elektrického Kompaktní digitální fotoaparát
náboje je založen na fotoelektrickém jevu s
tím rozdílem, že náboje neodtékají okamžitě do
vnějšího obvodu, ale jsou izolovány v nábojových zásobnících v elektricky izolované
struktuře čipu.
Mezi hlavní výhody digitálního fotoaparátu patří (vůči klasickému):
•
•
•
•
•
jednoduché a intuitivní ovládání (podpořeno LCD displejem)
možnost okamžitého prohlížení fotografií, mohu vyfotit znovu
relativní velikost a hmotnost, praktičtější
kvalita fotografií je na dostatečně vysoké úrovni i pro profesionální fotografy
možnosti úprav snímků v počítači, způsob práce s fotografiemi, odpadá nutnost
expozice
Mezi hlavní nevýhody digitálního fotoaparátu patří:
•
pro profesionálního fotografa jsou některé vlastnosti digitálního fotoaparátu
svízelné např. šumy, hloubka ostrosti snímků, moaré atd.
• dynamický rozsah čipů je dalším slabým místem digitálních fotoaparátů
– schopnost zaznamenat extrémní hodnoty kontrastu (v extrémních rozsazích
nedělá rozdíly)
• klasický fotoaparát má vyšší rozlišení obrazu (pokud ho nebudeme srovnávat
s těmi úplně nejlepšími digitálními fotoaparáty), a tedy teoreticky vyšší kvalitu
výsledné fotografie
• způsob tvorby fotografií může být pro budoucího uživatele problémem (v
dnešní době ale existují specializované
firmy zabývající se pouze tvorbou
fotografií z digitálních fotoaparátů)
Posledním typem dnes běžně využívaných zařízení pro
potřeby focení, se stává mobilní telefon. Sice nedosahuje
kvalit svých specializovaných sourozenců, ale nutno
podotknout, že se kvapem blíží. I v dnešních mobilních
telefonech je běžné, že obsahují výměnné paměťové
karty. Závažný problém, který bylo nutno vždy řešit (a to
omezený prostor), je dávno překonán.
Mobilní telefon nikdy nebude poskytovat nepřeberné
množství různých efektů a možností, které mají
digitální fotoaparáty. Ale z hlediska našeho využití by to
nemuselo nutně vadit.
8
I takto může vypadat
mobilní fotoaparát
digifoto od A do Z
Dalším důležitým aspektem je kvalita fotografií. Dnešní mobilní telefony nejsou
natolik kvalitní, aby se mohli se specializovanými srovnávat. Je to samozřejmě dáno
samotným charakterem zařízení. Mobilní telefon by měl být co nejmenší a jeho
hlavní činnost tkví v telefonování, popř. psaní SMS. Fotoaparát je jakási přídavná
funkce. Samotná velikost mobilních telefonů přímo determinuje velikost snímací
čočky na fotoaparátu, a tím mobilní fotoaparát znevýhodňuje. Např. možnosti
přiblížení (zoom), či již zmíněný problém hloubky ostrosti.
Mobilní fotoaparát může být praktickým a pohotovým řešením pro naprostou většinu
z nás. Ale na dovolenou bychom si asi raději vzali něco lepšího, kvalitnějšího. Zde se
znovu dostáváme k typickému uživateli.
Jako shrnutí k této kapitole budiž závěr, že pro naše potřeby budeme vybírat
pouze z běžných digitálních fotoaparátů. Schopnosti a důležité atributy budou více
rozepsány v kapitole technický popis.
Porovnání způsobu nákupu z různých hledisek
Po krátkém přehledu použitelných technologií nám k nákupu ještě zbývá způsob
pořízení daného zařízení. Mezi hlavní možnosti pořízení patří klasický nákup
v kamenném obchodu a nákup po internetu. Zde odhlížíme od způsobů pořízení na
inzerát, či před nákupním střediskem od pochybného člověka. Tyto možnosti jsou
nedoporučitelné. Je zde vysoké riziko, že bychom mohli být oklamáni.
Určitě je důležité, ať již zvolíme jakýkoliv způsob koupě, mít dostatečné informace.
Internet je v tomto případě ideálním informačním kanálem.
První možnost, kamenný obchod, je sázka na jistotu. Výhoda tohoto typu koupě
je nasnadě. Můžeme se zeptat na důležité atributy, kterými si nejsme jisti. Nebo
na rozdíly mezi jednotlivými typy fotoaparátů. V případě, že budeme mít štěstí,
můžeme v obchodě potkat opravdového guru, který nám vyjasní náš pohled na věc.
Také se ovšem může stát, že přítomný prodavač o problematice moc neví a chce
pouze prodat (většinou výrobek s nejvyšší marží). Zde je nutnost mít alespoň takové
informace, abychom se nenechali jednoduše napálit. Dalšími výhodami jsou možnost
vyzkoušení práce s fotoaparátem, ovládání, bezchybnost funkce atd. Také si můžeme
být jisti, že nebudeme mít větší potíže při možné reklamaci.
Mezi hlavní výhody nákupu po Internetu patří jednoduchost, srovnání cen
internetových obchodů, zařízení nám přijde domů (poštou, balíkem) a většinou
na tomto stylu nákupu něco ušetříme. Mohou však nastat i problémy. Může nám
přijít jiné zařízení, nebo to stávající se poškodí při přepravě. Také reklamace
vyžadují složitější přístup. V dnešní době masivního internetového nakupování se
pravděpodobnost těchto potíží neustále zmenšuje.
Abychom tyto nepříjemné situace maximálně zmírnili, je dobré si námi
vybraný obchod zkontrolovat, jak jsou s ním zákazníci spokojeni. Je v seznamu
důvěryhodných společností? Důvěryhodností internetových obchodů se v ČR zabývá
organizace APEK (Asociace pro elektronickou komerci), která vydává tzv. certifikáty
kvality. Pokud si vybereme společnost s tímto certifikátem, významně snížíme riziko
takového nákupu. V případě zájmu, seznam momentálně certifikovaných obchodů
naleznete na adrese http://www.certifikovany-obchod.cz/.
Dále má každý, kdo si objedná nějaký produkt přes Internet (nebo telefon, důležité
je, aby to bylo vzdáleně, bez možnosti kontroly výrobku), právo na vrácení zboží do
14 dnů a to bez udání důvodu. Vychází z legislativy ČR.
9
digifoto od A do Z
Ať si vyberete jakýkoliv způsob nákupu nového zařízení, dostatečně se před koupí
informujte. Jak na daný produkt (co servis, záruka), tak samozřejmě i na společnost,
které svěříte své peníze.
Parametry digitálních přístrojů
Tato část je pouhým úvodem do problematiky digitálních fotoaparátů. V kapitole
technických parametrů je tento základní přehled více a detailněji rozepsán.
Hlavní typy digitálních fotoaparátů, rozdíly, použití
V této kapitole budeme rozlišovat tři hlavní typy digitálních fotoaparátů, a to
kompakty, elektronické zrcadlovky (nepravé zrcadlovky, SLR-like) a digitální
zrcadlovky (DSLR).
Kompaktní digitální fotoaparáty
Kompaktní digitální fotoaparáty jsou asi nejrozšířenějšími. Představují rozumný
kompromis pro běžného uživatele, který používá fotoaparát pro běžnou potřebu (je
dostatečně malý a kompaktní pro každodenní používání) a stejně tak dosahuje kvality
focení, která bohatě stačí pro uchování těch nejdůležitějších okamžiků, které chceme
zaznamenat.
Co se týče technických parametrů, dnes se běžně můžeme setkat s rozlišením od 4 do
8 MPixelů. V případě 8 MPixelů se dostáváme na rozlišení kolem 3460x2300 pixelů.
Pro běžného uživatele zdaleka převyšuje kladené požadavky. Mezi další vlastnosti
patří 3 – 4 násobný optický zoom, vestavěný blesk a velice jednoduchá obsluha
umožňují okamžité focení bez jakékoliv přípravy. Kompaktní fotoaparáty, jak je již
z názvu patrné, jsou velice malé konstrukce a hodí se na cesty a běžné použití. Mezi
další pozitiva zcela jistě patří velice dobrá energetická výdrž. Díky těmto vlastnostem
je tento typ tak rozšířený.
Největšími problémy zůstává právě menší konstrukce celého přístroje, která se
podepisuje na některých kvalitativních vlastnostech fotoaparátu. Objektiv musí být
také menší => menší možnosti zoomu (optického), malý senzor (dohání svoji velikost
tím, že zesiluje dopadající světlo => to vytváří šumy, protože jde o umělé vylepšení),
vysoký šum v obraze a pomalá reakce na spoušť. Vestavěný blesk také nebývá moc
silný (použití tak na 3 až 4 metry) a často vytváří efekt červených očí díky umístění
blízko osy objektivu.
Přes tyto nevýhody zůstává právě tento typ digitálního fotoaparátu nejvíce rozšířený.
I pro našeho modelového zákazníka bude pravděpodobně tím nejlepším řešením.
Elektronické zrcadlovky (SLR-like)
Elektronické zrcadlovky vyplňují prostor mezi kompaktními digitály a opravdovými
digitálními zrcadlovkami. Základním rozdílem oproti kompaktům je zpracování
hledáčku fotoaparátu. U běžných kompaktů máte buď možnost použít běžného
hledáčku (někde vedle objektivu), čímž vidíte téměř to samé, co fotíte. Takové řešení
má ale celou řadu nevýhod. Mezi nejdůležitější patří:
• jsou nepřesnosti mezi tím, co vidíte v hledáčku a mezi tím, co vidí senzor
• nemůžete kontrolovat zaostření, hloubku ostrosti atd.
Tyto problémy může zčásti vyléčit použití LCD displeje a focení přes něj. Kontrola
zaostření či hloubka ostrosti je však velkým problémem i při tomto použití.
Elektronická zrcadlovka tyto problémy odstraňuje použitím tzv. elektronického
hledáčku. V hledáčku, kterým se díváte na focenou scénu, je jakýsi malý displej
10
digifoto od A do Z
(EVF – Electronic ViewFinder). Na tomto displeji vidíte obraz, jaký vidí i senzor.
Tento typ fotoaparátu již patří mezi větší přístroje. Díky tomu máme k dispozici větší
objektiv a také větší plochu senzoru. Tím pádem jsou výsledné fotografie kvalitnější,
mají věrnější podání barev, redukce šumu, větší zoom atd. Oproti opravdovým
digitálním zrcadlovkám neumožňují výměnu objektivu.
Digitální zrcadlovky (DLSR)
Jsou označovány za královskou třídu. Patří mezi to nejkvalitnější zařízení, jaké si
můžete dnes koupit. Hojně využívány profesionály. Mají výměnné objektivy, které
jsou většinou součástí tzv. setů. Obraz v hledáčku je naprosto bezkonkurenční,
umožňují ruční ostření i zoom a větší kontrolu nad hloubkou ostrosti. Používají
systémy měření expozice a ostření, které patří mezi nejlepší a nejrychlejší.
Samozřejmostí je veliký senzor, který umožňuje bezchybný výsledný efekt fotografií.
Rychlost reakce na spoušť je okamžitá.
Mezi nevýhody patří vysoká hmotnost a velikost, nelze fotit přes displej (v nečinném
stavu je většiny přístrojů senzor zakrytý) a také vyšší cena.
Jaké atributy sledovat, jak se přístroje liší
V této kapitole si popíšeme, jakým způsobem můžeme jednotlivé přístroje odlišit
(kromě ceny) a na jaké charakteristiky bychom se měli soustředit. Zatímco výsledné
fotografie se mohou někomu líbit více (jsou subjektivní), přístroj je omezen svými
charakteristikami, anebo naopak některými vlastnostmi vyniká nad ostatními.
Rozlišení
Rozlišení senzoru nám říká, jak kvalitní (detailní) fotografie bude schopen přístroj
maximálně vyfotit. Pokud se budeme na výsledné fotografie dívat v malém LCD
displeji, nejspíše nezjistíme žádné rozdíly. Pokud však budeme chtít tuto fotografii
např. vytisknout na A4 plochu, rozdíly budou ihned patrné. To samé platí o možných
výřezech a přiblíženích hotové fotografie. Jednoduše řečeno, fotografie pořízena
s vyšším rozlišením v sobě uchovává více informací.
Objektiv (značka, optický zoom, širokoúhlý)
Kvalitu fotek zásadně ovlivňuje kvalita objektivu. Můžeme posuzovat dle značky
objektivu (firmy). Velikost objektivu určuje kromě jiného schopnost zoomu. Většinou
popsáno násobkem, např. 20x ukazuje na 20-ti násobné optické přiblížení. Dále mají
digitální fotoaparáty možnost použití digitálního zoomu (který je vždy větší, např.
400x), ale zde již jde o přiblížení, které snižuje kvalitu fotografie. Když je objektiv
širokoúhlý, výsledné fotografie jsou také širokoúhlé. V poslední době se dostávají
do popředí LCD monitory, které mají také širokoúhlý poměr stran a i v odvětví
digitálních fotoaparátů se tento rozměr začíná objevovat. V praxi to znamená, že
výsledná fotka není v poměru 4:3, ale např. 16:9.
Senzor
Senzor je druhou částí, která determinuje výslednou kvalitu fotografií. Můžeme
říci, že kvalita senzoru a objektivu je pro celkový výsledek nejdůležitější. Senzor
je popisován celou řadou ukazatelů. Např. citlivost ISO, hloubkou ostrosti atd.
Jednotlivé vlastnosti senzorů budou popsány v dalších pokročilejších kapitolách.
Velikost, váha, výdrž baterie, velikost paměti
Záleží na použití. Na dovolené musíme fotoaparát neustále nosit s sebou, připravený
na okamžité zachycení zážitků. Určitě nechceme, aby nám v té nejpotřebnější chvíli
11
digifoto od A do Z
došla baterie, nebo paměť. Na paměti záleží, kolik fotek můžeme uložit. V dnešní
době je toto řešeno pomocí výměnných minikaret, takže můžeme mít kapacitu do
zásoby.
Další vlastnosti
Fotoaparáty mají celou řadu dalších vlastností, které je dobré sledovat. Např.
automatické zaostřování, automatická expozice, použití různých filtrů, schopnost
nahrávání krátkého videa atd.
Prověření techniky po nákupu
V momentě, kdy si přineseme náš nový přístroj domů a začneme ho testovat, je dobré
vědět, co může být chyba fotoaparátu a co ne. Tato kapitola dá přehled o chybách,
které může přístroj mít, a které je možné reklamovat.
Objektiv je základem každého fotoaparátu. U některých přístrojů je možnost výměny
(u digitálních zrcadlovek) a u některých ne (kompakty). Na objektiv fotoaparátu
právem klademe veliké nároky. Případné chyby
budou na všech našich fotografiích a nám bude
tato chyba neustále na očích. Nejčastějšími vadami
objektivů jsou barevná vada a sférické zkreslení.
Nejjednodušší způsob, jaký můžeme použít pro
zjištění vad, je fotografie při extrémních podmínkách
pro fotoaparát (největší zoom, odraz světla atd.).
Barevná vada se projevuje nejvíce na kontrastních
hranách umístěných na pozadí bílého světla.
Vada se projevuje zejména na okrajích obrazu.
Projevuje se typickým fialovo-zeleným duhováním
hran. Nejlépe tuto vadu odhalíme při extrémních
podmínkách pro digitální fotoaparát, např. při
maximálním přiblížení.
Barevná vada
Pro zjištění sférického zkreslení a rozostřených rohů
obrazu je nejlepší použít fotografii čtverečkovaného, čistě bílého papíru. Měli
bychom zajistit rovnoměrné nasvícení papíru a umístit ho přísně kolmo na osu
objektivu. Pak budou ihned vidět všechny vady. Znovu je dobré vyzkoušet např. při
maximálním přiblížení.
Další časté vady, na které bychom se měli zaměřit, se týkají ostření, automatické
expzice, senzoru, blesku a softwarových chyb. Detailnějším popisem se dále zabývá
kapitola technické parametry.
Závěrem je nutné podotknout, že určit, jak velké chyby jsou dostatečným argumentem
pro reklamaci, je složité. Půjde především o cenu a značku našeho fotoaparátu. A
vždy bude takové zvažování subjektivního charakteru. Pokud by nám, na základě
námi zjištěných nepřesností, nebyla reklamace uznána, stále se tyto testy vyplatí
provést. Zjistíme tím totiž hraniční schopnosti našeho přístroje a můžeme s nimi
v běžném užívání počítat, popř. je zcela neutralizovat.
Multikriteriální výběr
Teď, když víme, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy digitálních fotoaparátů,
víme, kde bychom měli nakupovat a co zkontrolovat po nákupu fotoaparátu, zbývá
nám pouze výběr. Rozhodli jsme se pro porovnání pomocí multikriteriálního výběru.
Přestože kritéria a jim přidělené váhy jsou subjektivní, zákazník uvidí, jak jsou
12
digifoto od A do Z
nastaveny. A je schopen rozhodnout, jakým způsobem by se výsledek změnil, při
použití trochu jiných vah. Tento výběr je pouze orientační, každý člověk má trochu
jiné preference.
Postup multikriteriálního výběru
Při hodnocení pomocí multikriteriálního výběru porovnáváme jednotlivé měřitelné
atributy digitálních fotoaparátů. Jedná se o objektivní porovnání, proto mezi kritérii
nejsou subjektivní zkušenosti s daným přístrojem, nebo image fotoaparátu.
Postup je následující. Nejdříve určíme kritéria, která jsou podle nás nejdůležitější a
těm přiřadíme váhy (znovu dle důležitosti). Pak vybereme určitý rozsah přístrojů,
které budeme porovnávat. Rozhodli jsme se, že uděláme dva nezávislé výběry, a to
méně kvalitních kompaktních fotoaparátů a těch kvalitnějších. Shromáždíme hodnoty
námi zvolených kritérií u každého přístroje, znormujeme tyto hodnoty (maximální
hodnoty budou horní hranicí a minimální budou dolní hranicí), přidělíme body podle
umístění ve znormovaném intervalu a pronásobíme vahou. Tím dostaneme bodový
výsledek každého přístroje. Vyhrává fotoaparát s největším bodovým ohodnocením.
Kritéria
Hlavním kritériem bude zcela jistě cena fotoaparátu. Rozhodli jsme se pro dvě
skupiny. První do 5000 Kč a druhá od 5000 do 15000. Dalším důležitým kritériem
je velikost rozlišení v MPixelech. Třetím kritériem je velikost (měřeno zabíraným
objemem). Čtvrtým kritériem hodnocení senzoru a citlivosti ISO (rozsah). Pátým
kritériem jsme zvolili rychlost závěrky (jako nejkratší dobu). Posledním pak
maximální optický zoom.
Ktirérium
K1
Cena
K2
Rozlišení
K3
Velikost
K4
Senzor (citlivost)
K5
Rychlost závěrky
K6
Zoom (optický)
Celkem
Jednotky
Kč
MPix
cm3
ISO
k 1 vteřině
násobek
---
Optimum
Min
Max
Min
Max
Min
Max
---
Váha
20%
25%
15%
10%
10%
20%
100%
Závěr
Pro potřeby našeho srovnání jsme vybrali
4 momentálně aktuální přístroje, pro obě
kategorie. V první skupině do 5 000 Kč jsme
vybrali tyto fotoaparáty:
•
•
•
•
•
•
•
•
Olympus FE-290
Nikon CoolPix S510
Sony DSC-W90
Canon PowerShot A720-IS
Ve druhé skupině byly tyto:
Sony DSC-T70
Canon IXUS 970 IS
Olympus Mju 1030 W
Nikon CoolPix S600
Canon PowerShot A720-IS
13
digifoto od A do Z
Výsledky a rozdíly mezi srovnávanými
přístroji jsou zaznamenány v tabulkách
v příloze.
Jako nejlepší z první skupiny fotoaparátů
dle našeho srovnání vychází fotoaparát
Canon PowerShot A720-IS. Je nutné však
říci, že mezi fotoaparáty nejsou téměř
žádné rozdíly, a pokud vybereme přístroj
od některé z těchto 4 značek, nemůžeme
udělat velikou chybu.
Nikon CoolPix S600
Výhercem z druhé skupiny je fotoaparát Nikon CoolPix S600. Ani zde nejsou podle
výsledků testu moc veliké rozdíly. Ale dá se říci, že kritéria, která byla zvolena hlavně
pro levnější fotoaparáty, zde úplně nestačí. Např. fotoaparát od Sony má dotykový
displej, což není zohledněno ve výsledku testu. Dále Canon je speciálně upravený
proti nárazu a vodě, což se znovu v kritériích neprojeví. Také rozsahem funkcí se
jednotlivé přístroje dost liší.
14
digifoto od A do Z
Technika a příslušenství
Parametry fotoaparátu
Rozlišení a velikost snímače, typ snímače, redukce prachu
Rozlišení je považováno za jeden z rozhodujících faktorů svědčících o kvalitě
fotoaparátů. Je to z větší části pravda, ale srovnávat 10MP kompakt s malinkým
čipem vůči zrcadlovce s políčkem blížícím se velikosti filmového políčka, není úplně
vhodné.
Filmové políčko má velikost 24x36mm a tuto velikost nyní mají jen asi 4 zrcadlovky.
Tzn. že nasazením objektivu 50mm máme skutečně 50mm na digitálním i filmovém
přístroji. Další zrcadlovky mají čip menší – kolem 23x15mm – to je crop faktor asi
1,5-1,6x. Tzn. že objektiv 50mm se chová na digitálu jako 75-80mm na filmu.
U kompaktů a EVF je crop faktor řádově mnohem vyšší = 4 až 7. Tím logicky např.
úroveň šumu při stejném počtu MP a jiné velikosti políčka musí být u kompaktů
mnohem horší než u zrcadlovek. Samotný snímač je buď typu CMOS nebo CCD. Pro
běžné uživatele jsou rozdíly minimální a nezajímavé.
Nejnovější fotoaparáty Canon i jiné umožňují samočištění bez nutnosti jej nechat
čistit odborným servisem.
Citlivost
Citlivost snímače se obvykle uvádí v ISO (dříve ASA). Výhodou digitálu je, že ji
pro každý snímek mohu měnit, kdežto u filmu se víceméně musím držet citlivosti
vloženého filmu (můžu ho ale tzv. přetáhnout). Citlivost je jedním z faktorů expozice.
Vyšší citlivost samozřejmě znamená možnost využití rychlejších časů či zaclonění.
Od cca citlivosti 200-400 můžeme počítat již s viditelným šumem, který je u hodnot
800 až 1600 u kompaktů již poměrně značný. U zrcadel je šum viditelný cca od
ISO400-800. Obvyklý rozsah u kvalitních fotoaparátů je od 50 do 1600 v krocích:
50, 100, 200, 400, 800, 1600 při EV1/2, při EV1/3 200, 250, 320, 400, 500, 640, 800
atd. (Nikon D70). Zrcadlovky umí obvykle i 3200, event. 6400. Špičkou je Nikon
D3, který zvládá ISO až 25 600.
Vyvážení bílé
Vyvážení bílé, fotíme-li do formátu RAW, ztrácí smysl nastavovat – nastavíme až při
převodu. Samozřejmě, aby JPG (náhledy nebo i finální fotky) vypadaly dobře, tak je
vhodné WB (white balance) nastavit. Většinou si fotoaparát dobře poradí, dáme-li
automat. Pokud ne, máme na výběr cca z 5-7 přednastavených barevných teplot
– označeny jsou od žárovky přes denní světlo, večerní až po stín). Nastavení žárovka
nám, nadneseně, udělá ze žlutého světla bílé. Digitální zrcadlovky můžeme nastavit
ručně na přesně danou barevnou teplotu nebo podle vzorové bílé (vyfocení bílého
papíru A4).
Měření a kompenzace expozice
Kompenzace expozice (EV) opět při focení do RAW nemá význam. V RAWU pro
plné zachování barev a kvality fotografie je možné změnit EV dle kvality fotoaparátu
od cca plus minus 0,2 do 0,5EV. Pro JPG význam má. Pokud např. máme tak světlou
scénu, že máme nastaven nejrychlejší čas, nejnižší ISO a clonové číslo na nejnižší
hodnotu, tak můžeme ještě ztmavit scénu posunutím EV. Rozsah EV bývá cca +- 2 až
+- 3 v krocích buď po polovině nebo třetině (u zrcadel s možností přepnutí). Využít
je možné + i – EV kompenzaci při focení fotek s vysokým expozičním rozsahem
15
digifoto od A do Z
nebo přímo HDR snímků. Běžná fotka s nebem může mít velmi tmavou zem a velmi
světlé nebe.
Ze tří fotek pak složím takovou, že nebe bude tvořit část fotky se záporným EV, kde
je nejtmavší a země fotka s kladným EV, kde je lépe prosvětlena. Pak v editoru jen
navolím plynulé přechody fotek. To je ale záležitost spíše kompaktů. Zrcadlovky
mají expoziční rozsah vyšší nebo mají přímo integrované funkce D-Lighting (Nikon)
na prosvětlení tmavých scén v různých intenzitách nastavení. Elegantní řešení je
použití filtrů – polarizačního či šedého přechodového nebo i kombinace.
Blesk, externí blesk
O interním blesku se dá říci, že ho ty lepší digitální
fotoaparáty (zrcadlovky) vůbec neobsahují.
Ukompaktů je ale obvykle jediným možným
zdrojem externího světla. U blesku by nás měl
zajímat jeho výkon a možné funkce – předblesk
pro redukci červených očí, blesk na konci závěrky
atp. Výkon vyjadřuje směrné číslo, u interního
blesku je cca 12, u externích 28-58. Externí blesk
můžeme připojit k zrcadlovkám a nyní i k novějším
EVF zrcadlovkám. Pozor si dejme především na
podporované režimy a správnou patici. Blesky
rozlišujeme na systémové a nesystémové. S těmi Externí blesk
systémovými si fotoaparát rozumí a přenáší se
informace o nastavení fotoaparátu a výkon blesku se tomuto nastavení přizpůsobí.
Nesystémové jenom blesknou. Dejme si pozor, že se výkon rapidně mění se zoomem
blesku – blesk se snaží nazoomovat stejně jako máme objektiv. Čím delší zoom, tím
vyšší výkon.
Blesky obvykle bývají natáčecí a mají rozptylku na focení se širokoúhlými objektivy
(cca 14-17mm). Další funkce externího blesku jsou např. bleskání v určitých
intervalech po určitou dobu – pro noční focení, slave mód – odpálí jej jiný blesk.
Výkon je u těch slabších kolem 28-36. Střední třída je kolem 40-44. Nejlepší mají
50-58.
Z blesků se dají vytvořit sestavy, kdy
řídící blesk či zařízení bezdrátově řídí
v prostoru rozložené blesky a předává
jim informace o výkonu. Vhodné je to
pro architekturu-interiéry nebo focení lidí.
U Nikonu je řídícím bleskem SB800 a
podřízené SB800 nebo SB600. U Canonu
je řídící 580ka a podřízené 430ky.
Makroblesk
Speciálními blesky jsou tzv. makro
blesky pro focení detailů – makro se seskládá z řídící jednotky a dvou až tří blesků
upevněných z boků a seshora objektivu. Mají spíše nižší výkon (směrné číslo cca 10)
a jsou naklápěcí. Druhou možností je kruhový blesk, který se nasadí též na objektiv,
ale hlavice je kolem celé přední čočky. Cílem je u obou rovnoměrně nasvítit malý
prostor před objektivem.
Formáty fotek a barevné profily
Standardně umí všechny fotoaparáty ukládat v komprimovaném formátu JPG.
Míru komprese a velikost obrázků můžeme nastavovat ve fotoaparátu. Vhodné je
16
digifoto od A do Z
samozřejmě fotit na co nejlepší kvalitu. Občas se objevuje nekomprimovaný TIFF.
Zrcadlovky a nyní i mnohé EVF mají možnost ukládat tzv. RAWy. Mají různé
označení dle výrobců – CR2 u Canonu nebo NEF u Nikonu atp. RAW je vždycky
tak velký jako je rozlišení snímače a je možné jej komprimovat – jakoby zabalit,
tím ale nesnížíme jeho kvalitu, jen to prodlužuje ukládání. RAW není fotka, jen
obsahuje informace o nafocené scéně, jaké RGB hodnoty byly na každém pixelu.
To nám pak umožní v kvalitním RAW editoru de facto znovu nastavit fotoaparát, jak
potřebujeme – můžeme změnit křivky, EV, nastavení bílé, míru doostřování, redukci
šumu a další desítky možností. Záleží jen na kvalitě editoru – nejlepší jsou Nikon
Capture a Capture One. Základní převod umožňuje i Adobe Photoshop. Tento formát
načítají i poslední verze běžných prohlížečů obrázků jako ACDsee nebo IrfanView.
Jelikož načítání RAWu v PC je poměrně zdlouhavé, ideální je fotit na RAW a menší
JPG náhled.
U kompaktů, které umí i videa, se obvykle ukládají v .avi nebo .mov.
Rozhraní a napájení
Rozhraní fotoaparátu je především USB zdířka, TVout a u nejlepších modelů i Wi-Fi
nebo FireWire modul pro rychlý přenos dat do PC. Do některých se dá přidat i GPS
lokátor.
Napájení je buď originální specifickou baterií výrobce, alternativní baterií od
nějakého jiného výrobce nebo přes tužkové či mikrotužkové (ideálně nabíjecí)
baterie. Důležitá je kapacita baterie a tím pádem celková výdrž fotoaparátů. Záleží
především na používání blesku, LCD displeje atp. U zrcadlovek není problém výdrž
přes 1000 fotek. Alternativní baterie se používají spíše na vlastní nebezpečí.
Záznam na karty
Jen málo fotoaparátů má vnitřní paměť a když, tak obvykle velmi malou. Nutností
je tedy paměťová karta. Jejich ceny v poslední době se dostaly na velmi příjemnou
úroveň. Je několik druhů karet – CF Compact Flash, SD Secure Digital, XD pro
Olympusy a další. Tyto jsou nejrozšířenější. Důležitými parametry je kapacita karty –
kolik se nám tedy vejde na ní fotek a přenosová rychlost. Pro fotoaparát s rozlišením
6MP by měla dostačovat 1-2GB karta. Pro 8-10MP 2-4GB karta a pro vyšší rozlišení
ideálně 4-8GB karta. Či několik menších – to je výhodnější zejména, pokud karta
selže. Výhodné je mít čtečku karet, která urychlí přenos do PC. Možné je mít i různé
data banky s kapacitou řádově v desítkách GB. Nejlepší zrcadlovky mají dvě zdířky
na karty a můžeme nastavit zapisování na obě karty zároveň.
Příslušenství
Objektivy, mezikroužky a konvertory
Výměnné objektivy jsou výsadou zrcadlovek. Zmíníme
se o nich poněkud více, protože zrcadlovky si kupuje
stále více amatérů díky jejich dobré cenové dostupnosti.
Většinou máme při koupi zrcadlovky možnost
koupit samotné tělo nebo tělo s tzv. setovým, cenově
zvýhodněným, objektivem. Jejich kvalita je až na
výjimky (Nikkor 18-70/f3,5-4,5) velmi nízká.
Objektivy rozdělujeme na ty s pevným a proměnlivým
ohniskem (zoomem). Pevné objektivy obvykle mají
vyšší kvalitu obrazu ve srovnání s podobně drahými
zoomy. Objektivy jsou značeny výrobcem, délkou
17
Objektiv
digifoto od A do Z
ohniska a maximální clonou. Hlavními výrobci jsou Nikon (Nikkor), Canon, Sigma,
Tamron, Tokina a další.
Nejnižší ohniskové vzdálenosti jsou kolem 8-10mm – rybí oka, úhel snímání je u
14mm asi 114°. Standardní „širokáče“ – širokoúhlé objektivy, tedy takové kterými
zabereme poměrně úhel před námi, mají kolem 10-30mm a jsou vhodné především
na architekturu a přírodu. Standardní ohnisko je od 30-80mm.
Nad cca 80mm to jsou tzv. teleobjektivy. Úhel snímání je menší než cca 30°. Jsou
vhodné na focení zvířat v přírodě na dálku, portréty a další. Nejdelší ohniska jsou
až 1200mm a můžeme je ještě prodloužit např. konvertory, viz dále. Standardní tele
objektiv je ale 100-200mm (u 200mm je úhel snímání 12°).
Pozor si dávejme na výše zmíněný crop faktor – při koupi 18-70mm budeme mít ve
skutečnosti 27 až 100mm (u crop faktoru 1,5). Velmi specifické jsou makro objektivy,
mají zvětšovací poměr až 1:1. Obvyklý zoom je od 60 přes 105 do cca 150mm. Musí
mít vynikající světelnost. Úplná specialita jsou tilt a shift objektivy. Tilt objektiv
naklápí, shift ho posouvá. Dobré jsou pro focení architektury, kdy dokáží srovnat
sbíhání linií.
Radou pro výběr vhodné objektivu je tedy zejména jeho použití a finanční možnosti
– z toho se odvíjí značky, ohniska a míra kvality (např. řada L od Canonu s kvalitními
skly).
Konkrétně bychom měli vybírat nejprve dle bajonetu fotoaparátu, abychom ho dokázali
vůbec nasadit. Dále dle světelnosti, čím vyšší, tím samozřejmě lépe. U teleobjektivů
je vhodné rychlé ostření a stabilizátor. Vyzkoušet kresbu v krajních polohách zoomu,
zda přesně ostří s Vaším fotoaparátem (zvlášť Canon má občas problémy s objektivy
vlastními nebo i Sigmou). Důležitá je i váha, rozměr a mechanické provedení.
Průměr objektivu má vliv na koupi dodatečného příslušenství – filtry. Velmi dobré
je si též najít srovnávací testy, MTF křivky a posoudit tak optickou kvalitu a kresbu
objektivu. Mezi vady patří chromatická (barevná) vada, monochromatická aberace,
sférické zkreslení, reflexe v protisvětle, vinětace, špatně rozostřené pozadí (bokeh)
– důležité zejména pro portrét a makro, dále barevné podání a difrakce. Vysvětlení
lze nalézt v odborné literatuře. Obecně řečeno platí, čím dražší objektiv, tím méně
znatelné vady.
Telekonvertory (extendery)
Po nasazení mezi tělo a objektiv dokáží prodloužit ohniskovou
vzdálenost objektivu – buď 1.4x nebo 2x nebo dokonce 3x.
Cenou za to je však ztráta světelnosti. Např. z 300mm/f2.8
Vám dvojnásobný telekonvertor udělá 600mm/f5.6. Dále
mohou zhoršit kresbu objektivu. Vhodné (a skoro i nutné) jsou
pro focení přírody, sportu.
Mezikroužky
Telekonvertor
Mezikroužky přibližují fotografovaný předmět – ideální
samozřejmě pro makro. Opět se montují mezi tělo fotoaparátu a objektiv. Existují
tři základní velikosti – 12, 24 a 36mm a dají se vzájemně kombinovat. Použít se
dají na jakýkoliv objektiv. Nejlepší makroobjektivy mají měřítko až 1:1. Kombinací
12+36mm lze tohoto dosáhnout i s jinými objektivy. Pozor však opět na ztrátu
světelnosti, delší expoziční časy a hlavně drasticky sníženou hloubku ostrosti. Clonit
je nutné na f/8 až f/16, aby na fotce vůbec bylo něco ostré. Levnější variantou jsou
předsádkové čočky, které se stejně jako filtry šroubují na objektiv. Fungují de facto
jako lupy. Milovníci makra mohou použít i tzv. rezervní objektiv, tedy klasický
18
digifoto od A do Z
objektiv nasazený obráceně. K tomu jsou však potřeba reversní souprava pro
korektní namontování.
Paměťové karty a čtečky
Čtečky karet jsou vhodné především pro rychlejší přenos fotek do PC. Starší
fotoaparáty mají spíše pomalé USB 1.1.
Battery gripy
Battery gripy se dodávají většinou jen k zrcadlovkám a slouží nejen pro prodloužení
funkčnosti přístroje, ale i k tomu, aby se lépe držely a fotily na výšku – mají totiž
většinou ještě jednu spoušť. Vkládají se do nich většinou standardní baterie, do
některých ale třeba i tužkové. Vhodné především na portréty, kde většina fotek je na
výšku. Nevýhodou je, že zvyšují váhu.
Stativy, monopody
Monopody jsou stativy o jedné nožicce, vhodné jsou např. pro focení přehlídek,
kde není prostor mezi ostatními fotografy rozložit normální stativ. Slouží hlavně ke
snížení váhy, kterou fotograf drží v ruce.
U stativů – trojnožek - sledujme především jejich hmotnost, nejnižší a nejvyšší
výšku, jejich nosnost a možnosti natáčení hlavy – mělo by být 3D. Některé obsahují
vodováhu a další podobné vychytávky. U těch dražších se prodává hlava odděleně od
těla stativu. Dále existují speciální stativy, které se např. připevňují na strom atp.
Filtry
Filtry byly používány především pro
objektivy u digitálních zrcadel, ale
v poslední době je můžeme namontovat
i na EVF a kompakty. Rozhodující je
průměr, kvalita (výrobce) a druh filtru.
Průměry jsou dle objektivů a můžeme
použít i různé redukce. Univerzálním
řešením pro vícero objektivů s různým
průměrem je systém držáku a do něj
zasouvaných filtrů. Mezi výrobce patří
Cokin, Hoya, BW, Kenko, Hama a
další.
Polarizační filtr
Základním filtrem je UV, dále se často používá polarizační (cirkulární a lineární),
šedivý neutrální, šedivý přechodový o různé síle a pak spousta barevných filtrů –
tobacco, modrý, sépiový. Speciální filtr a těžko napodobitelný v PC je infračervený.
Batohy
Pro profesionála je batoh nepostradatelnou pomůckou. Do těch nejlepších a
největších se dá vložit 1-2 těla, několik objektivů včetně teleobjektivu, příslušenství
a i notebook či databanka. I pro amatéry má smysl, protože poskytuje dobrou ochranu
před prachem, vodou, kterou nemají fotoaparáty moc rády. Ideální je si batoh před
nákupem vyzkoušet a promyslet, na co vše ho budu potřebovat. Oblíbená je např.
značka Tamrac.
Podvodní pouzdra
Pro focení pod vodou můžeme využít jednorázové fotoaparáty s filmem v hodnotě
200Kč. Nebo i náš fotoaparát ale s kvalitním podvodním pouzdrem. Ta se zhotovují
19
digifoto od A do Z
na konkrétní modely fotoaparátů a nejsou moc levné. Vhodnější na dovolenou je tedy
půjčení.
Dálková ovládání
Dálkové ovládání je vhodné nejen pro focení autoportrétů, ale např. i noční focení.
Nahrazuje de facto drátěnou spoušť u filmových fotoaparátů. Výhodou je, že se
fotoaparát nepohne ani o kousek při mačkaní spouště.
Flashmetry, expozimetry
Digitální fotoaparáty mají tu výhodu, že ihned vidíte, co
fotíte a tím pádem můžete upravit expozici, pokud není
ideální. Většina fotoaparátů obsahuje i histogram (ty lepší i
histogram pro jednotlivé barevné složky), takže si i můžeme
kontrolovat správnost expozice. To u filmů možné nebylo a i
venkovní focení bylo měřeno přes expozimetry. Flashmetry
jsou především do ateliéru pro nastavení fotoaparátu při
focení se zábleskovými světly. Pokud chceme ušetřit,
můžeme jít cestou pokus omyl, ale zbytečně tím zatěžujeme
závěrku.
Flashmetr
Čistící soupravy
Prach je poměrně velký problém digitálních zrcadlovek. Při výměně objektivu se čip
dostává do přímého kontaktu se vzduchem a tedy i prachem. Nejnovější zrcadla již
obsahují samočištění čipu. Pokud ho ta vaše nemá, řešení je zakoupit si ofukovací
balonek, štětec, jednorázové čistící papírky. Nebo svěřit čištění servisu (Nikon nabízí
10 čištění zdarma pro fotoaparáty zakoupené v ČR).
Ateliérové vybavení
Tato kapitola je spíše nadstavbová. Měla by ukázat, že focení v ateliéru není jen pro
profesionály a že i amatér v pohodě focení v ateliéru zvládne.
Světla – záblesky
Základem každého ateliéru jsou primární světelné zdroje
– trvalá světla, nebo záblesková. Záblesková se dále
dají dělit na ty s odděleným generátorem, ale u většiny
levnějších světel je generátor součástí světla. Obecně
řečeno trvalá světla nejsou moc vhodná – halogenová
mají špatnou teplotu světla a dražší modely s dobrou
teplotou světla jsou hodně drahé. Navíc se zahřívají,
jsou energeticky neúsporná, výkonnostně slabá. Ideální
jsou záblesková světla s teplotou kolem 5500K (de
facto běžná teplota přirozeného světla venku, večer je
ale teplejší).
Záblesk - bowens
Nejpodstatnější je na záblesku asi výkon, dále výrobce, způsob chlazení, délka
bleskového výboje, rychlost nabíjení atp. Mezi nejlevnější patří značky Photon,
Walimex. Kvalitní jsou např. Bowens, Broncolor, Profoto a další. Čeští výrobci
produkují značky Fomei, Compactron. Bowens jsou anglické, většina ostatních
čínské. Pro menší ateliér velikosti 4x5x3m je dostačující výkon kolem 200-300W,
pro středně velké ateliéry a na ven je vhodnější 500-750W, pro velké ateliéry pak
1000W a více. Set levného 300W záblesku se stojanem a deštníkem značky Proton
nebo Walimex se dá koupit kolem 7 - 9000Kč.
20
digifoto od A do Z
Pro focení v exteriéru je možné používat i sestavu externích blesků s lehkými stativy
a deštníky. Výhodou je nízká váha, nabíjení na baterie – nevýhodou nevyrovnaný
výkon, spíše slabší. Záblesky můžeme samozřejmě též používat venku, nutné je mít
ale zdroj energie. Existují speciální generátory s cenou cca 20 000Kč za ty nejlevnější
a 100 000Kč za ty nejlepší, které utáhnout i 2x1500W záblesky.
Příslušenství ke světlům
Na záblesk se většinou nasazuje „něco“ k vytvarování, usměrnění světla. Může to
být reflektor, komínek, klapky, beauty dish, deštník – bílý, stříbrný, zlatý, odrazový,
průsvitný nebo různé softboxy – strip, octa, čtvercové. Většinou je ateliér vybaven i
sekundárními zdroji světla – odrazkami různého povrchu, velikosti. Specialitou jsou
obrovské para deštníky či ring flashe (podobné světlo jako makro blesky, ale výrazně
výkonnější). Vhodné např. pro focení svateb, dosáhne se uspokojivého nasvícení a
fotky vypadají velmi dobře.
Stojany
Na stojanu je důležitá jeho výška, stabilita, hmotnost. Do ateliéru je vhodný stropní
systém (ale dost drahý), speciálním stojanem je tzv. šibenice neboli žirafa, kde je
vysouvací rameno umožňující dát záblesk přímo nad předmět, aby nestál stojan
v cestě.
Pozadí
Klasické jsou papírová barevná pozadí, občas se používají batikovaná či jen zdi.
Vhodné jsou samozřejmě i architektonicky dobře zařízené místnosti.
Odpalování
Světla se dají odpalovat kabelem – připojeno k fotoaparátu k jednomu světlu a zbytek
světel se odpálí přes tzv. funkci slave. Další možnost je infračervený odpalovač,
který vlastně simuluje zablesknutí jednoho světla. Nejčastěji používaným je radiové
odpalování, má dosah až desítky metrů a je poměrně hodně spolehlivé. Přijímač
může být na jednom nebo na všech světlech.
Další vybavení a samotný ateliér
Pro focení produktů se používají
tzv. fotografické stoly – lehce
průsvitné, prohnuté, takže vytvářejí
efekt nekonečného pozadí. Světelné
stany jsou vhodné pro produktovou
fotografii a lesklé předměty. Dále pro
focení lidí je vhodné zrcadlo, větrák.
Samotný ateliér by měla být spíše
prostornější místnost složená z hlavní
místnosti pro focení, dále koutku pro
make up a sociálního a jiného zázemí. Fotoateliér
Denní světlo by mělo být potlačeno,
občas jsou ale speciální daylight ateliéry, kde se fotí jen s denním světlem. Černě
vymalované zdi umožňují 100% kontrolu nad světlem, od bílých se světlo odráží a
změkčuje.
Řekněme, že pro začátečníka bude dostačující ateliér cca 4x5m s šedivým a světlým
pozadím a cca 3-4 světly o výkonu 300-500W a několika softboxy, deštníky či
reflektory. Pronájem ateliéru se dá sehnat od cca 200Kč na hodinu. Vybavení
21
digifoto od A do Z
vlastního – odmyslím-li prostor – vyjde tak na 20 (základní) přes 50-80 (průměrný)
a více jak na 100 000Kč (kvalitní).
Fotografování v ateliéru
V první řadě bychom si měli určit, co chceme fotit, jaký požadujeme výsledek a pak
teprve zkoumat, jak toho dosáhnout. Důležitý je počet světel, úhly svícení, vzdálenost
od předmětu, příslušenství na světlu, intenzita, pozadí.
Co se týče nastavení expozice, určovat by ji měl flashmetr. Nebo odhadem přes
histogram. Flashmetr je ale lepší, protože můžeme měřit i kontrasty a různé zdroje
světla. Každopádně je nejvýhodnější manuální nastavení a na výslednou fotku nemá
výrazný vliv čas, jen clona a ISO. Čas by se měl nastavovat na nejrychlejší X-sync
– synchronizace, kterou se světly zvládne (obvykle 1/125 – 1/500s).
Zpět ke svícení, které bude asi většina amatérů považovat za něco složitého. Není to
tak, stačí mít jen cit pro světlo a fotku a během pár hodin můžete v pohodě zvládat
práci se 4 a více světly. Vhodné je např. světla postupně přidávat – od jednoho ke
čtyřem a více a uvědomovat si, co které světlo zasvěcuje a jak. Důležitý je úhel
světla vůči objektu, difúze (rozptýlení) a kontrast – rozdíl světlých a tmavých míst na
objektu. Zmínit se může i šíře pokrytí světla, tedy jak velkou plochu světlo vysvítí.
O úhlech světla platí, že bychom měli používat spíše horní a boční svícení, nikoliv
spodní. Spodní je možné pouze jako pro vysvícení stínů od horního světla a musí být
výkonově nižší než horní světlo. Dále samozřejmě platí, že čím větší difúze světla,
tím je světlo měkčí a stejně tak stíny – jsou též prokreslenější. Kontrast při čistě
horním svícení nevzniká, při bočním ano. Jak je silný, záleží na intenzitě světel a
jejich difúzi. Důležité je si promyslet, jak nasvítit produkt a jak pozadí – oboje ale jde
zvládnout i jedním světlem. Nákresů na všelijaká svícení existují desítky a stovky a
buď je možné si je jedno po druhém zkoušet nebo experimentovat sám.
Fotografování venku
Odmyslím si, že budu využívat venku záblesky nebo
externí blesky, zbývá mi Slunce a sekundární zdroje
světla (odrazky). Denní světlo je velmi proměnlivé
– má rozdílné barvy i difúzi. Na denním světle se podílí
samotné slunce, rozptýlené světlo z oblohy a odražené
světlo od okolních předmětů.
Teplota denního světlo se pohybuje od 4000 do 5000K Odrazky
– západ a východ Slunce, 5500K – přímé polední slunce,
6500K – slunce přes mraky, 7000K – zataženo, až po 9000K – slunce na horách.
Každé světlo dokáže poskytnout dobré podmínky pro focení – krajinek, architektury
i lidí. Je jen na zkušenosti každého fotografa, jak dané světlo využije. Nedá se říct,
že je světlo špatné, záleží jen na jeho zvládnutí. Velmi rozdílné jsou podmínky pro
focení v mlze nebo ve stínu oproti focení v zimě a přímého slunce. Velmi dobrý článek
s konkrétními příklady a návody lze najít na URL http://www.fotografovani.cz/art/
fotech_df/rom_2_01_daybasic.html.
Pro focení lidí venku je vhodná odrazka – ideálně 5v1 – zachovává stejnou barvu
jako má momentálně slunce, resp. ji lze trochu pozměnit. Obsahuje černou část
pro odstínění, dále bílou difúzní pro zjemnění světla, bílou odrazovou pro jemný
odraz, stříbrnou odrazovou pro silnější světlejší odraz a žlutou-zlatou odrazovou pro
nažloutlý odraz světla. Jsou dostupné v různých velikostech a tvarech. Pro focení
architektury a přírody v denním světle jsou de facto nutné filtry – UV, polarizační,
skylight, šedivý a pro specifické fotky infračervený.
22
digifoto od A do Z
Instalace digitálního fotoaparátu
Nabíjení baterie
Prvním krokem po rozbalení fotoaparátu je nabití baterie. Baterii necháme
poprvé nabít úplně, ne jen částečně. Nabíječka baterií se obvykle prodává přímo
s fotoaparátem a bývá do klasické domácí elektrické zásuvky.
Vložení baterie
Nabitou baterii vložíme do fotoaparátu, kryt baterie bývá na spodní straně.
Vložení karty
Otvor pro vložení karty bývá obvykle u baterie. Kartu
vložíme do fotoaparátu. Ten je nyní připraven k prvnímu
použití.
Zapnutí
Fotoaparát zapneme a vypneme tlačítkem Power nebo On/
off (pozice On je zapnuto, pozice Off znamená vypnuto).
V případě, že fotoaparát má krytku na objektivu, je třeba ji před zapnutím sundat
(malé kompakty krytku nemají).
Úvodní nastavení
Po prvním zapnutí fotoaparátu je potřeba nastavit některé věci, které ovlivní pozdější
kvalitu fotografií. Toto nastavení je nutné udělat pouze jednou, univerzálně. Další
pohyby s tímto nastavením budete dělat pouze, když vás fotografování zaujme a
současné nastavení vám nebude vyhovovat. Konkrétní postupy se nachází u každého
aparátu v manuálu, zde je pouze obecné nasměrování. Pokud se zatím o focení příliš
nezajímáte, je možná lepší, nechat si toto od někoho jednorázově nastavit a pak se
tím již nezabývat.
Použití menu
Menu je tlačítko na zadní straně fotoaparátu. Jeho stisknutím se dostanete na volby
všech možných nastavení, které nemají své tlačítko na těle fotoaparátu.
Nastavení jazyka češtiny
Ihned po vstupu do menu nastavte český jazyk, bude se vám pak lépe s fotoaparátem
pracovat.
Nastavení času
Pokud správně nastavíte v menu čas a datum, budete moci zpětně zjistit, kdy jste
který snímek pořídili.
Nastavení ostření a měření expozice
Existuje několik režimů ostření a několik režimů měření expozice. Standardně
se používá měření expozice s prioritou středu. Fotoaparát měří expozici na všech
místech snímku, ale přednost dává tomu, co je uprostřed. Je asi nejuniverzálnější.
Nejčastěji používané ostření je ostření na střed (na středový obdélník, nikoliv však
bodové ostření).
23
digifoto od A do Z
Nastavení vyvážení bílé
Nastavení vyvážení bílé si zatím nechte na automatické. Vyvážení bílé se pokouší
odhadnout, v jakém prostředí se s aparátem pohybujete, aby barvy vypadaly stále
stejně (tedy aby bílá byla bílá a nikoliv nažloutlá atp. ). Více o vyvážení bílé najdete
v kapitole 4.
Nastavení kvality snímků (rozlišení) a formátu ukládání snímků
Existuje několik formátů na ukládání snímků, z nichž nejběžnější je jpg a raw. Každé
má své výhody a nevýhody. V případě, že se se snímky nechcete v počítači příliš
zabývat a s focením teprve začínáte, nastavte si raději jpg. Soubor typu jpg přečte i
základní program v PC. U raw tomu tak není.
Kvalita snímku je závislá na možnostech fotoaparátu, pohybuje se i nad 10Mpx. Je
na vašem zvážení co budete se snímky po vyfocení dělat. Pokud si chcete své fotky
prohlížet pouze na monitoru v PC, stačí vám rozlišení do 4MPx. Pokud chcete dělat
z fotek výřezy nebo velkoformátové fotografie, je lepší nechat vyšší kvalitu. Lepší
fotografie zabírají více místa a déle se ukládají (délka ukládání fotografií závisí též
na rychlosti paměťové karty).
Stabilizátory
Většina fotoaparátů má v současnosti nějaký stabilizátor. Existují dva druhy. První,
optický, tlumí mechanicky třes ruky. Druhý, digitální, se snaží totéž dělat technicky.
Optický stabilizátor je výrazně efektivnější. V případě, že máte optický stabilizátor
na svém fotoaparátu, zapněte jej, vaše schopnost vyfotit nerozmazanou fotografii se
asi dvakrát zlepší.
Přetažení fotografí do PC
Jak přetáhnout hotové fotky do počítače, abyste si je
mohli prohlédnout a zavzpomínat?
Najděte na boční straně fotoaparátu kryt, pod kterým
jsou jednotlivé výstupy. Najděte USB výstup, spojte
kabelem s USB vstupem ve vašem PC (kabel je téměř
vždy přiložen k fotoaparátu). Na fotoaparátu nastavte
mód prohlížení a zapněte jej. Potvrďte na displeji
fotoaparátu PC.
USB výstup fotoaparátu
V PC by se vám měl objevit nový hardware (obvykle
disk E-H) ve složce Tento počítač. Otevřete jej a
zkopírujte fotografie na pevný disk počítače. Fotografie si můžete prohlédnout nebo
s nimi dále pracovat dle páté kapitoly této příručky.
Další možností jak dostat fotografie do PC je přímo
z karty. Vyžaduje to ale odpovídající čtečku na PC.
Jestliže ji máte, vyjměte kartu z fotoaparátu a vložte do
čtečky. Karta se pak chová jako běžný USB flash disk,
který se objeví v počítači. Další postup je jako u přesunutí
přes kabel.
Kabel na propojení
fotoaparátu a počítače
24
digifoto od A do Z
Ovládání digitálního fotoaparátu
Dostáváte se ke kapitole ovládání digitálního fotoaparátu. V této kapitole se
podíváme na umístění základních ovládacích prvků každého fotoaparátu a na to, jak
s fotoaparátem začít fotit. Dozvíte se, které režimy focení jsou pro začátek nejlepší
a jak si snímky ihned prohlédnout. Na závěr se podíváme na základní pravidla
fotografování, aby vaše snímky byly co nejlepší. Pro pokročilejší uživatele jsou
na konci základy práce s poloautomatickými režimy a další zajímavosti. Ovládání
digitálního fotoaparátu je intuitivní záležitostí. Přesto se může stát, že něco nebudete
moci najít. Protože je tento návod obecný a není to manuál, nejsou zde konkrétní
postupy individuální pro každý fotoaparát.V případě jakýchkoliv nejasností u
konkrétního nastavení si můžete pomoci manuálem.
Výrazy používané ve fotografování
Každý začínající fotograf by se měl dozvědět něco více o pojmech, běžně používaných
ve fotografii. Znalost těchto pojmů a porozumění jim, umožní Vám, uživatelům,
s fotoaparátem lépe pracovat a chápat jeho možnosti a nedostatky. Pojmy najdete
ve slovníčku. Pro tuto kapitolu vás zajímají hlavně pojmy clona, expozice, hloubka
ostrosti, čas závěrky.
Co obsahují všechny fotoaparáty
• objektiv (1)
• displej / hledáček (nebo obojí) – zobrazuje, co bude na výsledné fotografii (2)
• zoom – umožňuje pro focení přiblížit vzdálenější předměty
• spoušť – spouští určujeme okamžik zafixování ostření a měření a následně
vyfocení snímku (3)
• blesk – přisvítí scénu v případě, že je v okolí málo světla (4)
• ´kolečko´ - umožňuje nastavit režim, ve kterém chceme fotit (foto, video,
přehrávání fotek, automatický režim aj.) (5)
• tlačítko on/off – slouží k zapnutí a vypnutí fotoaparátu (6)
• Menu a přilehlá tlačítka – pro nastavení vlastností a funkcí, na které nejsou
samostatná tlačítka (7)
Na každém fotoaparátu se kromě výše vyjmenovaných částí nacházejí ještě další
tlačítka. Ta umožňují přístup do menu a zrychlené ovládání některých funkcí.
Význam tlačítek a funkcí na kolečku a dalších částech fotoaparátu najdete v další
kapitole. Jedná se například o blesk, stabilizátor, makro režim a další. Důležité je, že
každý fotoaparát má trochu jinak poskládané jednotlivé ovládací prvky, proto některé
ikony bude mít i ten Váš a některé třeba ne (anebo na jiném místě). Pokud některé
konkrétní tlačítko nemůžete najít, jejich popis a umístění bývá na počátku návodu
k použití.
25
digifoto od A do Z
Kde hledat ovládací prvky?
U každého fotoaparátu se umístění a rozsah tlačítek liší. Ikony ovladačů zůstávají
stejné. Ovládací tlačítka se nachází na zadní a vrchní straně fotoaparátu. Na vrchní
straně obvykle bývá zoom, spoušť, někdy makro a ´kolečko´ (viz obrázky výše).
Z boku, zepředu ani zespodu se tlačítka nenachází, jen z boku bývají datové výstupy
pro přenos fotografií ven z fotoaparátu.
Zapnutí aparátu a jeho držení
Zapnutí fotoaparátu
Fotoaparát zapneme a vypneme tlačítkem Power nebo On/off, kde pozice On je
zapnuto, pozice Off znamená vypnuto. V případě, že fotoaparát má krytku na
objektivu, je třeba ji před zapnutím sundat (malé kompakty krytku nemají).
Držení fotoaparátu
Držení fotoaparátu je důležité pro lepší, méně nerozmazaný snímek. Fotoaparát
držíme pevně, oběma rukama, s lokty u těla. Ruce se potom nechvějí. Fotoaparát lze
také položit na pevný, nehybný podklad. Pro lepší snímky pomůže stabilizátor (viz
prvotní nastavení fotoaparátu) nebo stativ.
Ikony na ´kolečku´
Kolečko je ovládacím prvkem na fotoaparátu, kterým nastavíte,
jakým režimem chcete fotit. Pro začátek je nejlepší naučit se
pracovat s automatickým režimem, režimem scény a přehrávat
snímky. Pokud Vás fotografování zaujme, přijdou na řadu
poloautomatické režimy a později i režim manuální.
•
•
•
P – automatický režim
SCN – režim scény, v menu tohoto režimu jsou různé
scénické režimy
přehrávání – umožňuje přehrávání dříve pořízených fotek
Kolečko
Další ikony
Někdy se na ´kolečku´ nachází ještě další ikony či režimy, jsou to režim inteligentní
ISO, režim jednotlivých snímků, režim pro tisk nebo také některé režimy scény.
Jednotlivé režimy budou rozebrány níže.
Ovládaní displeje/hledáčku
Všechny kompakty jsou v dnešní době vybavené LCD displejem, který umožňuje
vidět to, co se po zmáčknutí spouště stane snímkem. Podobnou funkci má i hledáček
(na některých kompaktech není).
Displej
Fotografování s displejem se je snazší, nemusíte držet aparát u oka a fotíte. Přepínání
displeje a hledáčku se dělá tlačítkem EVF/LCD nebo v menu.
Hledáček
V určitých situacích je lepší hledáček. Jeho použití šetří baterii oproti LCD displeji,
což je dobré, když nemáte přístup k elektřině. V přímém slunečním svitu toho na
displeji také mnoho neuvidíte, i zde se vyplatí přepnout na hledáček, pokud ho Váš
fotoaparát má.
26
digifoto od A do Z
Ikony na displeji
Displej (hledáček) Vám dá mnoho informací o stavu fotoaparátu. Informace jsou
zobrazeny formou ikon.
Displej zobrazuje stav baterie, blesku, nastavení stabilizátoru obrazu , počet
zbývajících fotek do zaplnění karty, citlivost, režim ostření (jak je nastaveno v menu),
v jakém fotíme režimu (stejné ikony jako na kolečku), režimy zobrazení displeje,
čas, clonu a jiné. Jen některé informace pro Vás budou důležité od začátku. Počet
informací na displeji lze nastavit, u každého fotoaparátu individuálně. Konkrétní
nastavení a popis displeje najdete v manuálu.
Některé důležité ikony:
•
Baterie – od plné po prázdnou
•
Blesk – zapnutý
•
•
•
Stabilizátor obrazu
ISO – citlivost, ideální pro focení je do 100 až 200, u lepších aparátů do 400
Clona a čas – př. f2.8 a 1/60
, vypnutý
Fotíme: režim automatika P
Automatický režim je nejvhodnějším režimem pro začínající fotografy. Senzory
fotoaparátu reagují na vnější podmínky. Fotoaparát si ve zvolené oblasti sám ostří
a měří expozici, nastavuje čas i clonu za vás. Vy jako fotograf určujete, na jakou
vzdálenost (místo) chcete ostřit a exponovat.
Automatický režim má také své nevýhody. Některé světelné a jiné situace nedokáží
senzory v aparátu dobře odhadnout. Tento problém částečně řeší přednastavené scény
(viz níže), částečně potom použití poloautomatických či automatických režimů.
Jedná se o specifické podmínky, zajímavé pro pokročilejší fotografy. Další možností
je korekce expozice (blíže zmíněno u poloautomatických režimů).
Zoom
Zoom, tedy možnost přiblížení objektů pomocí optiky fotoaparátu, umožňuje
fotit vzdálené celky a výseky, např. krajiny. Existují dva druhy zoomu, optický a
digitální.
Optický zoom je ten, který je důležitý při výběru Vašeho fotoaparátu. Znamená
opravdové přiblížení foceného objektu. Naopak digitální zoom je pouhým
přibližováním jednotlivých bodů fotky. Jedná se o pouhé zvětšování obrazových
bodů. Zoom je značen dvěma písmeny, W a T, kde T je přiblížení a W je oddálení,
v rámci možností fotoaparátu.
Spoušť
Spoušť slouží k vyfocení požadovaného snímku. Má dvě polohy. První poloha,
tzv. namáčknutí, zmrazí ostření a expozici. Namáčknutí spouště se obvykle projeví
pípnutím, snímek pak vidíte tak, jak bude vypadat po vyfocení. Druhou částí je
domáčknutí spouště, čímž snímek exponujete. Mezi namáčknutím a domáčknutím
nesmíte spoušť pustit, jinak se expozice i ostření přepočítá znovu a pravděpodobně
jinak. Je však možné při namáčknuté spoušti hýbat s fotoaparátem (tedy s kompozicí
fotografie - viz část o kompozici), ale ne se hýbat dopředu a dozadu, snímek by byl
neostrý.
27
digifoto od A do Z
Blesk
Na většině kompaktů lze blesk nastavit do pozic automatický blesk, nepoužívat blesk
nikdy a vždy. Blesk je vhodný pro osvětlení předmětů či osob v malé vzdálenosti
od fotoaparátu. Dosah interního blesku bývá maximálně 4 m. Na delší vzdálenost
nemá smysl blesk používat. Automatický režim blesku se orientuje podle světla,
proto někdy bleskne i když to není užitečné. Na ovládání blesku bývá na většině
fotoaparátů samostatné tlačítko.
Scénické režimy základní
Fotoaparát sám nastaví některé hodnoty pro kvalitnější fotografii v dané situaci,
toto jsou nejpoužitelnější z nich. Každý režim má přednastaveny určité hodnoty
(času, clony, barevného vyvážení a blesku), které umožňují fotoaparátu lépe zvládat
nezvyklé světelné situace. Všechny níže popsaná zlepšení fungují pouze do hranice
možností fotoaparátu.
Portrét
Umožňuje fotografovat osoby tak, že osoba je ostrá a pozadí za ní je mírně neostré,
což upoutává pozornost zpět na portrétovanou osobu. Pozadí musí být dostatečně
vzdálené, aby ho aparát rozostřil. V automatické režimu by bylo ostré i pozadí a
portrétovaná osoba by tolik nevynikla.
Krajina
Umožňuje fotit krajiny tak, že i nejbližší i nejvzdálenější objekty jsou ostré. Má
nastavenou velkou hloubku ostrosti a přidává modré a zelené barvy pro lepší
snímek.
Sport
Na režim sport fotíme pohybující se objekty. Je nastaven velmi krátký čas, proto
pro focení v tomto režimu potřebujeme dostatek světla. Krátký čas zmrazí pohyb,
fotografie je pak ostrá, což by se v automatickém režimu nejspíš nepodařilo.
Západ slunce
Režim západ slunce má jiné nastavení barev než ostatní režimy, je zde přidána
červená. Také umožňuje udělat fotku tmavší (více barevnou a do červena), než ve
stejnou chvíli umožní režim automatický. V automatickém režimu vyjde západ
slunce nezajímavý, nebarevný.
Sníh
Fotografie pořízené na sněhu bez tohoto režimu bývají zašedlé. Do fotoaparátu totiž
proudí příliš mnoho světla odraženého od sněhu. Tento režim vám pomůže, aby sníh
na fotografiích byl opravdu bílý.
Pláž
Umožní vám vyfotit modrou oblohu a zářivé pláže. Režim eliminuje případné
podexponování (ztmavení) působením silného slunečního světla.
Oslava
Ovlivněním vyvážení bílé barvy umožní vyfotit osoby a jídlo v restauraci
v přirozených barvách.
28
digifoto od A do Z
Ostatní
Výše uvedený výčet režimů není úplný, ale obsahuje základní situace, do kterých
se fotograf běžně dostane. Některé fotoaparáty mají i 25 různých přednastavených
režimů. Jsou to například – domácí mazlíčci
, děti
, noční portrét
, jídlo
, světlo svíčky
, vysoká citlivost, hvězdná obloha
, ohňostroj
, letecké
fotky
a další. Některé z těchto režimů (různé noční) mají přednastaveny dlouhé
časy. Na ty je třeba použít stativ nebo se jim ze začátku vyhnout. Člověk udrží čas
okolo 1/20s, v závislosti na použitém zoomu, stabilizátoru a pevných rukách. Vhodné
je též použít samospoušť, aby se s aparátem během expozice vůbec nehýbalo.
Makro režim
Stále oblíbenější mezi začínajícími fotografy je
focení v tzv. makro režimu. Jedná se o focení
malých předmětů na malou vzdálenost (v řádech
centimetrů). Můžete si takto vyfotit květinu,
motýla, kapky rosy nebo jakékoliv jiné věci, které
vás napadnou. Tento režim má přednastavenu
malou hloubku ostrosti, což umožní předmětům
na fotografii vyniknout.
Makrorežim
Prohlížení
Volba prohlížení se obvykle nachází na ´kolečku´. Otočením na symbol prohlížení
se objeví poslední fotografovaný obrázek. Použitím zoomu můžete určit, zda bude
na displeji zobrazen jeden nebo více snímků, nebo si jeden konkrétní snímek můžete
přiblížit a prohlédnout si některé detaily. Mezi snímky se pohybujete šipkami
rozmístěnými okolo tlačítka menu.
Vymazání snímku
Snímky, které se vám evidentně nelíbí již na displeji fotoaparátu, lze vymazat. Na
zadní straně fotoaparátu se nachází ikona odpadkového koše //. Po stisknutí se objeví
dotaz na potvrzení vymazání. V případě, že potvrdíte, tak je snímek definitivně
vymazán. Promazání udělaných snímků se může hodit i na delší dovolené,
v případě, že nemáte v zásobě náhradní paměťovou kartu. Dejte se pozor na volbu
vymazání všech snímků nebo naformátování karty, která se nachází v menu většiny
fotoaparátů.
29
digifoto od A do Z
Rady pro fotografování
Fotografování je založeno na několika jednoduchých pravidlech. Tato pravidla
vycházejí z lidského vnímání estetiky a z technických možností fotoaparátu.
Kompozice
Základním kompozičním pravidlem je pravidlo
třetin. Říká, že objekty na fotografii by měly být
umístěny v průsečíku třetin (body 1-4).
1
2
3
4
Pokud fotíte krajinu, horizont by měl být v první
nebo druhé třetině, nikoliv v půlce. Lidské oko to
vnímá jako harmonické. Toto pravidlo platí i při
fotografování na výšku.
Třetiny
Linie, křivky
Pokud chcete na něco na fotografii upozornit,
fotografii zvýraznit, pěkně vypadají různé linie,
nebo křivky silnic, hor atp.
Blesk v protisvětle, siluety
Při fotografování v protisvětle máte dvě možnosti.
Chcete-li vyfotit siluetu, měřte expozici na obloze
a vyfoťte. Pokud chcete, aby focený objekt (často
osoba) byla vidět, požijte nucený blesk a objekt si
osvětlete bleskem. Nebo se pokuste bodově zaměřit
na osobu, v tom případě budete mít přepálené
pozadí.
Hloubka
Linie
Pokud má mít fotografie hloubku, je třeba do popředí
umístit nějaký předmět nebo osobu. Na fotografii pak lépe vynikne vzdálenost.
Hloubka
Silueta
30
digifoto od A do Z
Světlo a kontrast
Další věcí, kterou oko vnímá, jsou kontrasty. Pokud
není na fotografii dost kontrastů, zdá se vybledlá a
nezajímavá. Pro kontrasty je velmi důležité světlo.
Ať už světlo přirozené nebo umělé, výrazně
ovlivňuje fotografii. Největší kontrasty vznikají
při šikmém osvětlení, vše vypadá plastičtěji než u
osvětlení shora. Pokud je světla na fotografování
málo, je potřeba použít stativ. Při použití stativu
vypněte stabilizátor.
Pokud máte nějaký nápad na kompozici, která
neodpovídá pravidlům, neváhejte a zkuste to také.
Pokud je za tím určitý záměr, je jistě někdy dobré
pravidla porušit.
Kontrast
Na začátku Vaší fotografické kariéry je lepší
používat scénické režimy a režim automatický, než vše ručně nastavovat. Pokud
vás fotografování zaujme, přejdete časem přirozeně k režimům poloautomatickým
a manuálnímu.
Výstrahy pro použití
Jak udržet fotoaparát funkční co nejdéle
S fotoaparátem je potřeba zacházet ohleduplně. Nevystavujte Váš aparát přílišnému
teplu, vlhku, dešti a dávejte pozor na vniknutí písku a prachu do fotoaparátu. Při
rychlém přechodu z tepla do zimy a naopak, se čočky mohou zapařit. Proto zapněte
fotoaparát až po nějaké době, až se tělo fotoaparátu přizpůsobí venkovní teplotě.
Nepokládejte na fotoaparát žádné těžší předměty či nádoby s tekutinou. Fotoaparát
nesnese silnější mechanické otřesy a nárazy.
Obal
Velkým pomocníkem pro delší životnost přístroje je obal. Zmenšuje riziko
mechanického opotřebení v období mezi jednotlivými fotkami a při cestování.
Zároveň snižuje riziko pocákání, vniknutí prachu a písku do fotoaparátu.
Internetové portály o fotografování
Pro uživatele, které fotografování zaujalo je zde pár odkazů na internetové portály
zabývající se fotografováním. Z českých webů uveďme: http://fotografovani.cz/,
http://www.digineff.cz/, http://www.fotoroman.cz/, http://www.fotopatracka.cz/,
http://www.fotoaparat.cz/, http://www.photoart.cz/, http://www.digifotomag.cz/cz/,
http://www.digimanie.cz/, http://digiarena.zive.cz/. Ze zahraničních lze doporučit
http://photozone.de/, http://www.kenrockwell.com/, http://dpreview.com/, http:
//photo.net/ a další.
31
digifoto od A do Z
32
digifoto od A do Z
Úprava fotografií
Při úpravě fotografií je nejdůležitější, pro jaké účely danou fotku upravujeme. Pokud
si chceme fotku vytisknout, je nutné ji mít v co nejlepší kvalitě a nezmenšovat její
velikost.
Pokud si chceme fotografií uložit na počítači nebo ji poslat někomu přes internet, je
vhodné danou fotografií zmenšit.
Jak můžeme fotografie upravovat?
Otáčení o 90 stupňů
Pokud fotografii fotíme na výšku a chceme ji otočit, stačí zvolit požadovaný
směr otáčení (otočit o 90 stupňů ve směru hodinových ručiček nebo proti směru
hodinových ručiček).
Úprava ostrosti
Pokud je fotka málo ostrá, je možné použit automatickou úpravu obrázku, která
upraví nejenom ostrost, ale také barvy – barvy a ostrost působí pak více přirozeně.
Odstranění červených očí
Problém červených očí se objevuje při focení s interním bleskem. Červené oči se
musí označit a posléze nahradit, tato činnost vyžaduje určité znalosti v oblasti práce
s počítačem. Další možností je nastavení redukce červených přímo na fotoaparátu
(některé fotoaparáty nemají tuto funkci).
Zmenšení fotografie
Pokud máte nastavené velké rozlišení na Vašem fotoaparátu, je vhodné si fotky
upravit na menší (tyto fotky není vhodné použít pro tisk). Zmenšené fotografie jsou
sice méně kvalitní, ale pro běžné použití (posílaní jako příloha v emailu, prohlížení
na počítači) jsou dostatečné. Zmenšení se provádí dvojím způsobem:
Uvedete procentuální velikost nové fotografie: původní fotografie má velikost 100%
a Vy uvedete např. 25 nebo 45, což znamená, že oproti původní velikosti se daná
fotka zmenší na čtvrtinu nebo necelou polovinu.
Druhou možností zmenšení fotografie je možnost nastavit přímo rozměry požadované
fotografie v pixelech – tuto volbu nedoporučuji.
33
digifoto od A do Z
Úprava fotografií v programu Adobe Photoshop
Adobe Photoshop je patrně jeden ze světově nejoblíbenějších a také nejkvalitnějších
grafických bitmapových editorů. Jeho velkou výhodu je, že funguje na platformách
Windows i Mac. Současná desátá verze s označením CS3 stojí na českém trhu řádově
20 000Kč a je i v češtině. Pro širokou veřejnost najde spíš uplatnění odlehčená verze
Photoshop Elements (poslední verze 6, lokalizováno do češtiny) s cenou řádově
kolem 2500Kč. Právě na ní si vzhledem k dostupnosti ukážeme některé úpravy.
Úvodní obrazovka po spuštění Photoshop 6 Elements.
PS Elements 6 je postaven tak, že podporuje kromě samotné editace fotek také jejich
získávání a zpracování pro finální výstupy typu kalendáře. Dále umožňuje vytvářet
knihy fotografií, online galerie, sdílet fotky, tvořit obaly CD, přání, prezentace nebo
i objednávat tisk fotek. Samostatným programem je Organizátor pro správu fotek.
Některé funkce chybí – např. vytváření akcí. Zachována je ale podpora formátu
RAWu a PSE 6 obsahuje jednoduchý převodní plugin (Camera Raw). Ten je možný
aktualizovat z Internetu.
Základní prostředí editoru s otevřeným obrázkem - režim plné editace.
34
digifoto od A do Z
Celé prostředí je velmi intuitivní a běžné úpravy fotografií lze po seznámení
s programem dosáhnout řádově v několika málo minutách.
Popis prostředí programu
Editor – v horní části je menu s mnoha
položkami.
Rozbalené horní menu - Vylepšit.
V levé části máme na výběr nástroje – po
výběru se nám objevuje nastavení nástroje
podmenu, uprostřed samotná fotografie.Po
rozkliknutí nástroje z levého sloupce se
nám zobrazí pod horním menu nastavení
nástroje. Např. u retušovacího štětce to je
jeho tvar, velikost a zda bude účinný ve
všech vrstvách dokumentu.
Podrobné nastavení nástroje retušovací štětec
Vpravo jsou uspořádaná podokna – efekty, vzorník
barev, historie kroků, navigátor, vrstvy a další. Výrazná
jsou tlačítka na přepínání systému upravování fotek
– od plné editace (nejnáročnější) přes rychlé úpravy
až po průvodce úpravami.
Základní nastavení Photoshopu, pozornost věnujme
i barevnému nastavení - vhodné je mít fotky, monitor,
photoshop, prohlížeč obrázků i tiskárnu v jednom
barevném profilu.
35
Jednoduché vytváření
fotografických knih, koláží,
prezentací, obalů CD, DVD
a dalších grafik.
digifoto od A do Z
Ukázka rychlých úprav - stačí popotáhnout a ihned vidíme výsledek úprav.
Průvodce se nás přímo zeptá, co zamýšlíme s fotografií udělat. Např. oříznout fotografii,
opravit pleťový tón či zesvětlit nebo ztmavit fotku. Po výběru získáme k dispozici
jednoduchá „tahadla“ a vysvětlení k nim. Několika posunutími tahadel lze dosáhnout
požadovaného výsledku.
Po
rozkliknutí nástroje z levého sloupce se nám zobrazí pod horním menu nastavení
nástroje. Např. u retušovacího štětce to je jeho tvar, velikost a zda bude účinný ve všech
vrstvách dokumentu.
36
digifoto od A do Z
Tisk fotografií
Tisk ve fotolabu
Největší výhoda ve využití fotolabu spočívá v bezstarostném tisku fotografií. Mimo
samotný tisk fotografií jsou nabízeny také doplňkové služby (prodej doplňků na
fotoaparát, alba, dárkové poukázky, potisk triček a další).
Tisk fotografií ve fotolabu je možný dvojím způsobem.
První možnost je s nafocenými fotkami bez jejich úpravy přijít do fotolabu a nechat
si je vytisknout. Přijít můžete jednak s celým fotoaparátem nebo pouze s paměťovou
kartou. Bez kontroly vybraných fotek se může stát, že zaplatíte i za fotky, které
se Vám nelíbí. Co se týče kvality fotek, jednotlivé fotoalby nabízejí před tiskem
základní úpravy (jasová korekce, barevná korekce, změna rozlišení, změna poměru
stran, doostření). Tyto základní úpravy jsou ve většině případů dostatečné pro aspoň
standardní kvalitu výsledné fotografie.
Druhou možností je nechat si fotografie vytisknout po jejich úpravě (základní
úpravy jsou popsány v části Úprava fotografií). V tomto případě musíte požadované
fotografie nahrát na přenosný disk, CD, DVD nebo jiné médium a donést do fotoalbu
či poslat přes Internet. Každý fotolab podporuje jiný formát fotografií a médium, na
kterém dané fotografie přijímá. Nejčastěji jsou podporovány formáty JPG, TIFF nebo
BMP.
Formát
60
9x13 10x15 13x18 15x20 20x30 30x40 40x60 60x90
(cm)
x120
Cena
4
4
6
10
48
96
192
432
576
(Kč)
60
x180
864
Všechny formáty od 20x30 cm výše jsou charakterizované jako velkoformátové
tisky.
Přímý tisk
Při přímém tisku se k fotoaparátu připojí
tiskárna a zvolená fotografie se vytiskne po
stisknutí tlačítka určeného pouze pro tento
účel.
Tento způsob tisku není vhodný kvůli chybám
fotografie, které nejsou na první pohled
z displeje patrné. Prioritně se pro tento typ tisku
používají termosublimační tiskárny.
Tisk na tiskárně
Tento typ tisku si získává čím dál větší oblibu. Po upravení fotografie zvolíte tisk
daného obrázku a nastavení tiskárny Vám nabídne možnosti, jak danou fotografií
vytisknout. Dejme si pozor i na použitý papír.
37
digifoto od A do Z
Typy tiskáren
Typ tiskárny
Inkoustová
Termosublimační
Tepelná autochromní
S pevným inkoustem
Tepelná vosková
Laserová
Průměrná cena na 1 fotografii
4,-Kč
7,-Kč
6,-Kč
Cena jedné fotografie je vypočítána z nákladů na cartridge dané tiskárny a počtu
fotografií (velikost A4), které je možné vytisknout. Ceny jsou spíše orientační
z důvodu změny cen cartridgí. Do této ceny není započítaná cena samotné tiskárny.
U všech typů tiskáren nejsou uvedeny ceny z důvodu jejich řídkého použití (také není
uvedena jehličková tiskárna, která slouží primárně pro tisk dokumentů).
38
digifoto od A do Z
Slovník pojmů
Aberace , chromatická aberace
Aberace je optická vada objektivu, která se projevuje jako barevné (většinou
modro-fialové, někdy červené a zelené) kontury na kontrastních částech snímku.
AE - Automatický program
Program AE je plně automatický režim. Dá se nastavit na každém fotoaparátu a v
podstatě nedovolí uživateli žádný zásah do snímku.
AEB - Auto bracketing
Při použití této funkce sejme fotoaparát několik snímků v sérii (obvykle 3-5), každý s
odlišným nastavením expozice.
AF - autofokus
Autofokus, neboli automatické ostření, je dnes již naprosto běžné u všech
fotoaparátů.
AF metering field – autofokusový bod, ostřící bod
Bod na který autofokus zaostřuje.
AiAF
Artificial intelligence Auto Focus. Automatický ostřící systém (AF - autofokus), který si
na záladě speciálního softwaru vybírá ostřící bod, na který zaostří i v případě, že je
hlavní objekt umístěn mimo střed.
Aperture
Aperture, neboli česky clona je jedna z nejdůležitějších součástí každého
fotografického objektivu.
Aperture Priority – Priorita clony
Program priority clony umožňuje manuálně nastavit clonu a přístroj k ní automaticky
přiřadí správný expoziční čas. Označuje se A nebo Av.
Bajonet
Bajonet je příruba, pomocí které se přichytí objektiv na tělo přístroje u DSLR.
Barevná teplota
Barevná teplota charakterizuje spektrum bílého světla.
Barevná vada
Chromatická vada – vada optického zobrazení, způsobená odlišným lomem světla
různých vlnových délek.
Barevný šum
Nesprávné podání barev snímku, například tečky v oblasti, která má být čistě černá
nebo bílá.
Blesk
Blesk je ve fotografii zařízení vytvářející velmi krátký světelný záblesk (typicky trvající
tisíciny vteřiny) s barevnou teplotou přibližně 5500 K k osvětlení snímané scény.
Card reader/writer - čtečka paměťových karet
Čtečka paměťových karet je zařízení, do něhož lze vložit paměťové karty a po
připojení k počítači přenášet data mezi vloženou kartou a PC.
CCD
CCD je elektronická součástka používaná pro snímání obrazové informace.
39
digifoto od A do Z
Centre-weighted average metering – měření se zvýhodněným středem
Jeden ze způsobů měření expozice.
Citlivost
Citlivost ve fotografické technice označuje jeden z klíčových parametrů, spolu s
clonou a expozičním časem ovlivňuje expozici výsledného snímku.
CF
Compact Flash je název jednoho z nejpoužívanějších druhů paměťových karet.
Clona
Clona je jedna z nejdůležitějších součástí každého fotografického objektivu.
Clona a hloubka ostrosti
Vztah mezi zacloněním objektivu a hloubkou ostrosti.
Computer controlled flash – počítačem řízený blesk
Téměř všechny současné kompaktní blesky nebo externí blesky jsou řízeny
počítačem.
Converter/ Lens converter - konvertor
Optický člen, který po upevnění mezi objektiv a tělo fotoaparátu zpravidla prodlouží
jeho ohniskovou vzdálenost.
Crop faktor
Crop faktor označuje koeficient, kterým se přepočítává ohnisková vzdálenost, jakou
jakou by měl objektiv se stejným zorným úhlem na kinofilmovém fotoaparátu.
Čtečka karet
Čtečka paměťových karet je zařízení, do něhož lze vložit paměťové karty a po
připojení k počítači přenášet data mezi vloženou kartou a PC.
Databanka
Databanka je v podstatě přenosný pevný disk (HDD) na který je možno zálohovat
snímky přímo z paměťové karty.
Digitální zoom
Digitální zoom nabízí v podstatě stejný efekt jako optický zoom (tedy přiblížení
objektu).
Direct print – přímý tisk
Tisk snímků z fotoaparátu na tiskárně bez použití počítače.
Distortion - zkreslení
Zobrazovací vada čoček projevující se ve špatném zobrazení přímek.
DPI
Body na palec - Dots per inch (1 palec = přibl. 2,54 cm).
DPOF
Digital Print Order Format - formát přímého tisku fotografií
Ekvivalentní ohnisková vzdálenost
Ekvivalentní ohnisková vzdálenost je pojem sloužící k lepší představě o úhlu záběru
objektivu.
Electronic viewfinder, EVF
Elektronický hledáček u některých digitálních fotoaparátů.
40
digifoto od A do Z
E-TTL
E-TTL je označení pro systém měření expozice fotografického blesku, používaného v
zrcadlovách firmy Canon.
Exif
Exif (zkratka z anglického Exchangeable image file format) je specifikace pro formát
metadat, vkládaných do souborů digitálními fotoaparáty.
Exposure – expozice
Expozice označuje ve fotografii jak proces vystavení světlu dopadajícímu na film nebo
senzor, tak jeho celkové množství. Expozice se měří v EV (exposure value).
Exposure correction (compensation/ control)
Expoziční kompenzace znamená ruční posunutí expozice oproti hodnotě změřené a
nastavené automatikou.
Exposure time - expoziční čas
Expoziční čas vyjadřuje dobu, po kterou musí být vystaven snímač dopadu světla, aby
byla dosažena správná expozice.
Filtr
Filtr má v digitální fotografii dva významy, příslušenství k objektivu a nastavení při
úpravě snímků v PC.
Firmware
Firmware je software, který zajišťuje fungování fotoaparátu.
Fisheye lens – rybí oko
Rybí oko je výraz pro objektiv se speciální perspektivou.
Fixed focal length – objektiv s pevným ohniskem
Objektivy s pevným ohniskem mají neměnný úhel záběru.
Fix focus – pevně zaostřený objektiv
Fix focus objektivy jsou pevně zaostřeny na tzv. hyperfokální vzdálenost, takže
poskytují snímky, na nichž je ostré vše od cca 1,5-2m do nekonečna.
Flash synchronisation – synchronizace blesku
Tato funkce koordinuje otevření závěrky s okamžikem odpálení a dobou trvání
záblesku.
Formát
Tento termín v oboru počítačů znamená typ souboru, např. JPEG, TIFF nebo DOC. Ve
fotografii a dalších oblastech také označuje dvourozměrnou dimenzi obrazu.
Histogram
Grafické znázornění rozložení jasu (udává relativní počty světlých a tmavých
obrazových bodů) scény. Tyto informace lze využít k posouzení expozice snímku.
Hloubka ostrosti
Hloubka ostrosti fotografického objektivu vyjadřuje rozdíl vzdálenosti nejbližšího a
nejvzdálenějšího předmětu, které se na výsledné fotografii ještě lidskému oku jeví
jako ostré.
Hledáček
Zařízení, které umožňuje sledovat fotografovanou scénu.
41
digifoto od A do Z
Image stabiliser – stabilizátor obrazu
Opticko-mechanický nebo elektronický systém, který brání roztřesení snímku při
použití delších časů, nebo při použití dlouhého ohniska.
JPEG
Joint Photographic Experts Group. De fakto norma pro kompresi digitálnch obrázků s
možností nastavení úrovně komprese.
Kelvin scale – Kelvinova stupnice
Teplotní stupnice, která začíná absolutní nulou (přibližně –273° Celsia = 0 Kelvina).
Kompaktní fotoaparát
Kompaktní fotoaparát se vyznačuje tím, že nemá oddělitelný objektiv.
Kompenzace expozice
Kompenzace nebo korekce expozice znamená ruční posunutí expozice oproti
hodnotě změřené a nastavené automatikou.
Komprese
Data mohou být komprimována s cílem ušetřit místo (paměť) nebo zkrátit dobu
přenosu snížením objemu přenášených dat.
LCD
Liquid Crystal Display. LCD displeje jsou velmi rozšířené u hodinek, kalkulaček,
digitálních fotoaparátů a přenosných počítačů.
Lens - čočka
Skleněný nebo plastový optický prvek vybroušený a vyleštěný do určitého tvaru,
obvykle části koule (sférická čočka).
Lens adapter
Adaptér mezi koncem objektivu (u kompaktů tělem přístroje) fotoaparátu a
předsádkovou čočkou.
Light meter – expozimetr
Přístroj, který měří množství větla na fotografované scéně a na základě nastavené
citlivosti ISO ukazuje expoziční čas a clonu potřebné pro správnou expozici.
Li-Ion rechargeable battery, Lithium battery
Velmi lehký akumulátor s velkou kapacitou (až dvojnásobnou oproti Ni-MH
akumulátoru), bez problematického paměťového efektu.
MAKRO
Nastavení fotoaparátu nebo objektivu, při kterém se zkracuje nejmenší zaostřovací
vzdálenost, dovoluje pořídit dokonale zaostřené fotografie zblízka u malých a velmi
podrobných objektů.
Macro converter - makropředsádka
Makropředsádka je čočka, která se nasazuje před objektiv a umožňuje zkrátit
minimální zaostřovací vzdálenost objektivu.
Megapixel
Megapixel je jednotka, která udává u digitálních fotoaparátů rozlišení snímače,
zkratka je většinou Mpx.
Měření se zvýhodněným středem
Jeden ze způsobů měření expozice.
42
digifoto od A do Z
MF - manual focus
Manuální neboli ruční zaostřování.
Moiré
Rušivý vzor vznikající při vzájemném složení obrazů v různých rozlišeních. Může se
objevit například při zobrazení drobného kosočtverečného vzoru na obrazovce.
Multi-spot exposure metering – vícebodové měření expozice
Tento systém měří expozici na několika místech záběru. Fotoaparát po každém
měření přepočítá průměrnou expozici.
Negativ
Film s vrstvou fotocitlivé emulze, který po exponování a vyvolání obsahuje obraz
pořízený fotoaparátem v doplňkových barvách, tedy barevně převrácený, neboli
negativní.
Nepravá zrcadlovka , EVF zrcadovka
Kompaktní fotoaparát, který svými funkcemi a rozměry připomíná DSLR, ale místo
hledáčku má displej.
NiCd battery
Nikl-kadmiový akumulátor. Dříve velmi používaný typ hlavně u tužkových AA
akumulátorů.
Ni-MH battery
Nikl-metalhydridový akumulátor. Používají se převážně jako tužkové AA akumulátory,
ale také jako aku do mobilních telefonů, notebooků apod.
Noise – šum
Šum se projevuje nechtěnými barevnými tečkami ve snímcích - zejména pořízených
v noci při dlouhém času závěrky nebo při vysoké citlivosti.
Noise reduction – redukce šumu
Redukce šumu je softwarové odstranění rušivého šumu.
Objektiv
Objektiv je čočka nebo soustava čoček, používaná ve fotoaparátu k soustředění světla
na senzor nebo na film. Mezi objektivy fotoaparátu, kamery, dalekohledu, mikroskopu
a dalších optických zařízení není v principu rozdíl, liší se ale svou konstrukcí.
Ohnisková vzdálenost
Ohnisková vzdálenost je vzdálenost čočky (objektivu) od jejího ohniska. Ohnisková
vzdálenost se udává v milimetrech.
PictBridge
Protokol (doporučení výrobce) umožňující přímé propojení tiskárny a digitálního
fotoaparátu.
Pixel
Pixel je označení bodu, ze kterých se skládají fotografie.
Polarisation filter – polarizační filtr
Polarizační filtr je jeden z nejčastěji používaných a nejužitečnějších filtrů ve
fotografii.
Díky efektu, který poskytuje, je možno odfiltrovat odlesky z
nekovových předmětů - tedy od skoro všech předmětů, aspoň trochu se leskne
všechno. Tím dochází k daleko sytějšímu podání barev, zvýraznění bílých mraků
na obloze a podobně.
43
digifoto od A do Z
Poměrové měření
Způsob měření expozice, který je možné použít pro většinu běžných situací.
Priorita clony
Program priority clony umožňuje manuálně nastavit clonu a přístroj k ní automaticky
přiřadí správný expoziční čas. Označuje se A nebo Av.
RAW
RAW je formát, který poskytuje snímky v té nejvyšší kvalitě.
Red eye reduction – redukce červených očí
Technická opatření pro potlačení efektu červených očí při fotografování s bleskem.
Resolution - rozlišení
Vyjádření podrobnosti obrazu (dots per inch/centimetre) podporované daným
zařízením.
Rychlost závěrky
Rychlost závěrky, nebo přesněji expoziční čas vyjadřuje dobu, po kterou musí být
vystaven snímač dopadu světla, aby byla dosažena správná expozice.
Scenický program
Režimy vhodné pro určité situace a typy záběrů.
Spot metering – bodové měření
Bodové měření expozici měří na velmi malé ploše (některé přístroje jen cca 1% až
3.5%) ve středu hledáčku, zjistí jas v jednom konkrétním místě scény.
Selective measurement – výběrové měření
Při selektivním měření světla se stejně jako při bodovém měření měří jen vybraná část
obrazu - většinou střed.
Self-timer – samospoušť
Funkce, která pořídí snímek s prodlevou.
Sekvenční snímání
Automatické pořízení více snímků za sebou.
Shutter – závěrka
Mechanický nebo elektronický systém řídící dobu expozice.
Shutter Priority – priorita času
Režim řízení expozice, kdy manuálně nastavíme požadovaný expoziční čas a přístroj
automaticky dopočítá a nastaví clonu potřebnou pro správnou expozici.
Světelnost objektivu
Světelnost je jedním ze základních parametrů fotografických objektivů. Udává
schopnost objektivu propouštět světlo.
Stabilizátor
stabilizátor výrazně eliminuje pohybovou neostrost u snímků, které jsou díky němu
daleko ostřejší.
Studio flash – studiový blesk
Stacionární vysoce výkonný blesk, používaný hlavně při fotografování v atelieru.
TTL měření
Zkratka anglického výrazu Through-the-lens, čili skrz objektiv.
44
digifoto od A do Z
Tripod – stativ
Stojan, na nějž lze upevnit fotoaparát a stabilizovat jej tak, zejména při dlouhých
expozičních časech, kdy je nutno zabránit roztřesení fotoaparátu.
USB
USB umožňuje snadné připojování periferií k počítači bez nutnosti instalovat karty
nebo měnit konfiguraci částí operačního systému.
Velikost snímače
Velikost snímače je jeden z faktorů, který se nepřímo podílí na celkové kvalitě snímku,
především na množství šumu. Velikosti snímačů se označují ve zlomcích palce,
například 1/2,5 „
Viewfinder - hledáček
Část fotoaparátu, díky níž vidíte fotografovanou scénu.
Vinětace
Vinětace je poměrně běžná optická vada objektivu a setkávám se s ní především u
širokoúhlých objektivů a zoomů.
White balance – vyvážení bílé barvy
Nastavení správné barevné teploty.
Zrcadlovka, SLR
Zrcadlovka je fotoaparát, používající k zobrazení scény v hledáčku zrcadlo na rozdíl
od aparátů, které mají pro hledáček zvláštní průzor, eventuálně scénu zobrazují
elektronicky.
Zoom
Zoom (neboli transfokátor) je objektiv s proměnnou ohniskovou vzdáleností.
Zoom faktor
Zoom faktor je údaj, který označuje rozsah zoomu.
45
digifoto od A do Z
Přílohy
Název
fotoaparátu
Olympus FE-290
Nikon CoolPix
S510
Sony DSC-W90
Canon
PowerShot A720
IS
K1
K2
K3
K4
K5
K6
Výsledek
3990
7,1
144
576
1/2000
4x
477,6
4490
8,1
99
1936
1/1500
3x
554
4990
8,1
121
3100
1/1600
3x
500,5
4990
8
273
1520
1/2000
6x
562
K1
K2
K3
K4
K5
K6
Výsledek
1
0
0,74
0
1
0,33
477,6
0,5
1
1
0,54
0
0
554
0
1
0,87
1
0,2
0
500,5
0
0,9
0
0,37
1
1
562
Tabulka 1: Porovnání do 5000 Kč
Název
fotoaparátu
Olympus FE-290
Nikon CoolPix
S510
Sony DSC-W90
Canon
PowerShot A720
IS
Tabulka 2: Normalizace porovnání do 5000 Kč (výsledek vynásoben 1000)
Název
fotoaparátu
Sony DSC-T70
Canon IXUS 970
IS
Olympus Mju
1030 W
Nikon CoolPix
S600
K1
K2
K3
K4
K5
K6
Výsledek
1
0
1
1
0
0
450
0,38
0,98
0
0
1
1
621
0
1
0,62
0
0
0,3
403
0,85
0,98
0,98
1
0
0,5
762
Tabulka 3: Porovnání nad 5000 Kč
Název
fotoaparátu
Sony DSC-T70
Canon IXUS 970
IS
Olympus Mju
1030 W
Nikon CoolPix
S600
K1
K2
K3
K4
K5
K6
Výsledek
7390
8,1
105
3120
1/1000
3x
450
8990
10
150
1520
1/1600
5x
621
9990
10,1
122
1520
1/1000
3,6x
403
7790
10
106
3120
1/1000
4x
762
Tabulka 4: Normalizace porovnání nad 5000 Kč
46
digifoto od A do Z
Literatura (zdroje)
[WIKI]
elektronická encyklopedie, Fotoaparát
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotoapar%C3%A1t
[FOTO]
on-line fotoromán, Roman Pihan
http://www.fotoroman.cz/techniques2.htm
[DIGI]
webové stránky věnované problematice fotografování a fotoaparátů
http://www.digimanie.cz/
[MEGA]
megapixel, centrum digitální fotografie
http://www.megapixel.cz
[AFGA]
webové stránky věnované problematice fotografování
afgakademie.ifotovideo.cz
47
Publikace vznikla pro účely kursu
4SA426 - Presentace a komunikace informací
© CVAK 2008
Jaroslav Kalina, Kateřina Rejmonová, Anna Slouková, Jan Penkala, Luďěk Veselý,
Pavel Gezo, Tomáš Zilvar