Fulltext PDF

Transkript

Fulltext PDF
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Screening karcinomu plic
Annette McWilliams a Stephen Lam
Cíl přehledového článku
Pokroky v zobrazovacích technologiích a výzkum
biomarkerů dávají naději, že incidence a úmrtnost na
karcinom plic bude možné snížit screeningovými
vyšetřeními, srovnatelnými se současnými možnostmi
u karcinomu děložního hrdla, prsu a tlustého střeva.
Současné poznatky
Spirální výpočetní tomografie, vícestopé skenery
a autofluorescenční bronchoskopie poskytují
bezprecedentní citlivost při záchytu karcinomu plic
i v preinvazivním stadiu. Vysoká senzitivita těchto
vyšetření je však spojena s nízkou specificitou. Vhodnější
výběr osob s nejvyšším rizikem karcinomu plic za použití
biomarkerů ve sputu, krvi nebo vydechovaném vzduchu,
stejně jako lepší pochopení genetických předpokladů
mohou zlepšit jejich pozitivní předpovědní hodnoty,
minimalizovat další nadbytečná vyšetření či léčbu a snížit
náklady na screening.
Souhrn
Možnosti vyšetření biomarkerů ve sputu, vydechovaném
vzduchu či krvi se jeví jako slibné kroky k prvnímu
screeningu k odhalení osob s nejvyšším rizikem
karcinomu plic, kdy u pacientů zjišťujeme nejen věk, ale
i anamnézu kouření, zde se pak ukazuje jako
nejpřínosnější vyšetření spirální výpočetní tomografií
nebo autofluorescenční bronchoskopií.
Klíčová slova
výpočetní tomografie, časná detekce, plicní novotvary,
screening
Lung cancer screening.
Curr Opin Pulm Med 2005;11:272−277.
© 2005 Lippincott Williams & Wilkins, Inc.
British Columbia Cancer Agency, Vancouver, Canada
Adresa pro korespondenci: Dr. Stephen Lam, British Columbia Cancer
Agency, 600 West 10th Avenue, Vancouver, V5Z 4E6 BC, Kanada
E−mail: [email protected]
Zkratky
CT
ELCAP
výpočetní tomografie
Early Lung Cancer Action Project
Úvod
Karcinom plic je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor [1]. V důsledku tohoto onemocnění zemře každoročně
více než 1,3 milionu osob. Ve Spojených státech a Kanadě umírá
na karcinom plic více osob než na karcinom prsu, tlustého střeva
a prostaty dohromady [2]. Zvýšené riziko rozvoje karcinomu plic
přetrvává u bývalých silných kuřáků i řadu let po zanechání kouření [3,4]. Celkem 50 % nově diagnostikovaných pacientů s karcinomem plic jsou bývalí kuřáci [5]. I když antikuřácké iniciativy
u mladých lidí hrají důležitou roli při prevenci karcinomu plic
v budoucnosti, u osob již ohrožených je – kromě zanechání kouření
– nutná další strategie, např. časná detekce karcinomu plic.
Screening je prokazatelně účinný při snižování výskytu a úmrtnosti karcinomu děložního hrdla, prsu a tlustého střeva. Tohoto
cíle je dosaženo včasným záchytem dysplazií vyššího stupně
a karcinomu in situ. Dřívější snahy v 80. letech minulého století
o využití sputa nebo rentgenového snímku hrudních orgánů
k včasnému záchytu karcinomu plic nedokázaly snížit úmrtnost
na karcinom plic [6]. K tomuto neúspěchu došlo patrně v důsledku vzácného výskytu maligních buněk ve vykašlaném sputu
a nízkou rozlišovací schopností prostého snímku hrudních orgánů. Nové poznatky o biologii a molekulární biologii karcinomu
plic společně s pokrokem v zobrazovacích technologiích umožňují
vypracovat účinnější strategie pro screening karcinomu plic [7].
Jaká léze je cílem pro screening?
K pochopení možných přínosů a omezení nových screeningových metod je důležité definovat cílové léze, které chceme detegovat. Vyšetření, které dokáže odhalit pokročilý invazivní karcinom plic, nemusí být stejně užitečné při detekci preinvazivního
nebo mikroinvazivního stadia karcinomu plic.
Důležitým prognostickým indikátorem je velikost nádoru,
která je jedním ze základních parametrů mezinárodního systému
stagingu TNM. Důležitou otázkou u časné detekce je schopnost
screeningového vyšetření odhalit karcinom plic, který dosud nemetastázoval do regionálních lymfatických uzlin nebo systémově
do ostatních orgánů. V případě povrchových nemalobuněčných
karcinomů plic (NSCLC) lokalizovaných v centrálních dýchacích
cestách, které jsou diagnostikovány flexibilní bronchoskopií
s negativním nálezem na prostém snímku hrudních orgánů nebo
výpočetní tomografii (CT), studie sledující výsledky chirurgické
léčby u pacientů léčených fotodynamickou terapií nebo jiným
endobronchiálním způsobem léčby prokazuje, že incidence
metastáz do lymfatických uzlin a frekvence dlouhodobého vyléčení koreluje s povrchovými rozměry a charakteristikami nádoru. Pokud je povrchový průměr větší než 1 cm2 nebo je prokázána rostoucí nodularita nádoru, má nádor větší tendenci infiltrovat hlouběji do bronchiální stěny. Nádory, které zasahují do
chrupavčité vrstvy, mají vyšší tendenci metastázovat do regionálních lymfatických uzlin nebo systémově [8,9•]. V důsledku
toho četnost vyléčení těchto tzv. radiologicky okultních karcinomů plic po endobronchiální léčbě klesá z přibližně 95 %
Curr Opin Pulm Med/CS 2005;2:55–59
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
55
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Screening karcinomu plic – McWilliams a Lam
u nádorů s plochou povrchu do 1 cm2 na přibližně 46 % u nádorů
s plochou povrchu 2 cm2 a více [9•,10].
U periferních karcinomů plic několik autorů zveřejnilo údaje
o metastatickém potenciálu resekovaných nemalobuněčných
karcinomů plic. Například incidence postižení regionálních lymfatických uzlin závisí na velikosti nádoru. Incidence uzlinového
postižení N1/N2 je u tumorů do 10 mm přibližně 8 %, u tumorů
mezi 11 a 20 mm 21 % a u tumorů větších než 20 mm 33 %
[7,9•,11–13]. Ačkoli se objevily určité nesrovnalosti ohledně vlivu
velikosti nádorů na přežití u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic ve stadiu IA, množí se důkazy o tom, že čím je
nádor menší, tím lepší je dlouhodobé přežívání. Velká retrospektivní studie hodnotící více než 7 500 pacientů po resekci nemalobuněčného karcinomu plic ve stadiu I zjistila významné rozdíly v přežití ve většině kategorií velikostí (5–15 mm, 16–25 mm,
36–45 mm, > 45 mm) s výjimkou rozdílu mezi skupinami
26–35 mm a 36–35 mm [14–16,17•].
Tato zjištění ukazují, že cílem pro screeningové vyšetření bude
detekce osob s počínajícím karcinomem plic, který v průměru
nepřesahuje 1 cm. V tomto ohledu nepřekvapuje, že dřívější
screeningové studie využívající prostý rentgenový snímek hrudníku neprokázaly žádný přínos, neboť řada nádorů velikosti menší než 2 až 3 cm nebyla odhalena. Při zpětné kontrole karcinomů diagnostikovaných nízkodávkovým screeningovým spirálním CT plic nebylo na prostém snímku hrudníku odhaleno 77 %
všech karcinomů zachycených na CT, včetně 79 % nádorů do
20 mm a 50 % nádorů větších než 20 mm [18]. Se zavedením
multidetektorových přístrojů CT a tenkých řezů lze nyní odhalit
noduly nepřesahující 1 mm. Pokrok v technologii výpočetní
tomografie slibuje, že lze zachytit větší počet karcinomů plic
menších než 1 cm, které lze léčit kurativně.
Karcinom plic – rozdíly mezi pohlavími
Některé poznatky ukazují, že ženy mohou mít při shodné anamnéze kouření vyšší riziko rozvoje karcinomu plic než muži,
avšak tato otázka je stále předmětem diskusí. V nedávné studii
u 2 490 vysoce rizikových pacientů, kteří podstoupili screeningové CT hrudních orgánů pro detekci karcinomu plic, byl zjištěn významně vyšší poměr šancí pro karcinom plic u žen oproti
mužům [19]. Při hodnocení Nurses’ Health Study a Health Professionals Follow-up Study však nebylo u žen se srovnatelnou
anamnézou kouření zjištěno zvýšené riziko karcinomu plic [20].
Ženy však měly oproti mužům významně vyšší riziko adenokarcinomu (HR 1,32). V japonské studii screeningového CT byl
karcinom plic odhalen u žen stejně často jako u mužů [21]; většina
žen byly nekuřačky. Vyskytoval se většinou bronchioloalveolární
karcinom nebo vysoce diferencovaný adenokarcinom. Významně vyšší výskyt mutací v doméně tyrosinkinázy genu pro receptor
pro epidermální růstový faktor a lepší odezva na inhibitory tyrosinkinázy typu gefitinibu byly zjištěny u asijských žen – nekuřaček
s bronchioloalveolárním karcinomem nebo adenokarcinomem
při srovnání s bělošskou populací Severoameričanů [22,23]. Otázka, zda je screeningové CT přínosnější u žen než u mužů, obzvláště v asijských zemích, a otázka úlohy screeningu u asijských žen
nekuřaček vyžadují další výzkum.
Screening karcinomu plic spirální
výpočetní tomografií
Použití spirálního CT při screeningovém vyšetření karcinomu
plic hodnotilo několik výzkumných skupin [24–33,34•]. Ve větši56
ně těchto studií bylo více než 60 % karcinomů plic odhaleno ve
stadiu I s průměrnou velikostí menší než 15 mm. Oproti prevalenčnímu screeningu jsou nádory diagnostikované během opakovaného screeningu obecně menší a častěji ve stadiu I. Je zřejmé,
že nízkodávkové spirální CT odhalí karcinom plic menší velikosti
a v časnějším stadiu než prostý radiogram hrudníku. Otázka,
zda-li v rámci screeningu může spirálové CT snížit úmrtnost na
karcinom plic, je předmětem probíhajících randomizovaných
klinických studií v Severní Americe [35] a Evropě (Van Iersel
CA, et al., nepublikované údaje přednesené na 11. mezinárodní
konferenci o screeningu karcinomu plic, Řím, Itálie, 15.–17. října
2004).
Ačkoli spirální CT se jeví jako slibný screeningový nástroj,
má řadu možných omezení. Vysoká senzitivita je spojena s nízkou specificitou, neboť se řada nenádorových chorob může projevit jako malé nekalcifikované noduly. Při změně snímacího protokolu z jednodetektorového CT a tloušťky řezu 5 až 10 mm na
16detektorové snímání a tloušťku řezu 1 mm, podíl pacientů
s jedním nebo více plicními noduly vzrostl z přibližně 30 % na
více než 80 % [36•] (McWilliams A, et al., nepublikované údaje
přednesené na 11. mezinárodní konferenci o screeningu karcinomu plic, Řím, Itálie, 15.–17. října 2004). Počet plicních nodulů
také vzrostl v průměru ze dvou na osobu na téměř šest. Osmdesát
procent z těchto nodulů bylo menších než 5 mm. Ačkoli většina
nodulů menších než 5 mm je nezhoubná, ve studii provedené
British Columbia Cancer Agency (BCCA), mělo při prvním
záchytu přibližně 15 % maligních nodulů velikost 4 mm a méně
a 30 % bylo menších než 8 mm. Navíc některé karcinomy se
během jednoho roku rychle zvětší. Například v pilotní studii
NCI Lung Screening Study s použitím spirálového CT s 5mm
kolimací se u 75 % karcinomů diagnostikovaných během první
roční kontroly při počátečním vyšetření při vstupu do studie
neobjevily žádné viditelné abnormality, avšak během roku dosáhly stadia III/IV. Tyto metastazující karcinomy vyrostly během
jednoho roku z malých nodulů menších než 5 mm [37•]. Jedním
faktorem, který se může podílet na „přehlédnutí nodulů“ je
kromě šířky řezu užití nízké dávky (nízký proud v rentgence)
při screeningovém CT ve srovnání se standardním klinickým
CT plic. Redukovaný proud v rentgence také prokazatelně
ovlivňuje kvalitu obrazu a přesnost hodnocení CT nálezu [38•].
Růst nádoru na kontrolních snímcích CT je prokazatelně
předpovědním faktorem maligního potenciálu [36•]. Bohužel nelze říci, že všechny rostoucí noduly jsou maligní. Jako rostoucí
léze se mohou projevovat i granulomy, hamartomy, infarkt,
parenchymální lymfatický uzel nebo zánět. Přibližně 15–30 %
videothorakoskopií/videothorakotomií plicních nodulů podezřelých z maligního původu na screeningovém CT prokázalo benigní charakter [26–33,39•]. Z toho vyplývá riziko 0,1 až 0,7 % zbytečné biopsie či léčebného výkonu v důsledku samotné účasti
ve screeningovém programu.
Nález vícečetných malých plicních nodulů na vícestopém
snímku při vyšetření CT vytváří významnou pracovní zátěž pro
hodnotící radiology, neboť každý nodul je nutné měřit a sledovat
nejméně po dobu dvou let. V současné době se připravuje několik nástrojů na pomoc při detekci a sledování těchto nodulů.
Tyto techniky však stále ještě spolehlivě neodhalí noduly menší
než 5 mm. Vzhledem k tomu, že většina nodulů má tuto velikost,
je možné je přehlédnout [40,41•,42]. Může se však vyskytnout
také falešně pozitivní nález, což může prodloužit dobu hodnocení
radiologů. Bohužel ani malé plicní noduly nelze ignorovat, neboť
Curr Opin Pulm Med/CS 2005;2:55–59
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Screening karcinomu plic – McWilliams a Lam
periferní karcinomy plic musejí být detegovatelné od určité velikosti a nástup vícestopých CT přístrojů tuto hranici stále posunuje [33,36•]. Zjištění rozsahu, do jakého tyto diagnostické počítačové techniky šetří čas radiologům a zlepšují správnost diagnostiky časného karcinomu, bude vyžadovat srovnávací studie.
National Cancer Institute ve Spojených státech založil registr
Lung Image Database Consortium k dalšímu hodnocení těchto
diagnostických počítačových technik [43].
Ačkoli volumetrické měření není dosud spolehlivou metodou hodnocení růstu nodulů menších než 5 mm, trojrozměrné volumetrické měření růstu nodulů nám umožňuje lépe
pochopit biologickou aktivitu časného karcinomu plic. Ačkoli
většina periferních karcinomů plic zachycených na CT
zdvojnásobí svůj objem za 50 až 350 dnů, některé karcinomy
mohou růst velice pomalu se zdvojnásobením objemu za více
než dva roky, což dává prostor nadměrné diagnostice, pokud
je screening použit u starších osob nebo u osob s kompetitivní
příčinou úmrtí [44-47].
Screeningové vyšetření samotným spirálním CT vede k většímu podílu diagnostikování adenokarcinomu než karcinomu
plic. Další informace ohledně rozdílu v podskupinách periferních adenokarcinomů menších než 1 cm a jejich radiologických,
patologických a prognostických vlastností se zaznamenávají, včetně dopadu, jaký bude mít na diskutované kurativní chirurgické
postupy. Na CT snímku má největší prognostickou hodnotu
počet nesolidních komponent nebo komponent typu „ground
glass“. Malé nesolidní léze s více než polovičním podílem komponent typu „ground glass“ mají nejlepší prognózu; u těchto
lézí přichází v úvahu částečná resekce před úplnou lobektomií,
ačkoli randomizované klinické studie dosud nebyly dokončeny
[13,48–50,51•,52•]. Většina z těchto údajů však pochází ze screeningových studií provedených v Japonsku, kde přibližně 50 %
vyšetřovaných pacientů byli nekuřáci. Tyto údaje nelze extrapolovat na populaci kuřáků, neboť biologické chování a prognóza
adenokarcinomu může být naprosto odlišná [53]. Proto je zapotřebí další prospektivní hodnocení biologické aktivity adenokarcinomu u kuřáků a hledání nejlepšího způsobu chirurgické
kurativní léčby.
Studie provedená BCCA při použití kombinace autofluorescenční bronchoskopie a CT prokázala, že 25 % odhalených případů karcinomu nebylo na CT zobrazeno [33,36•]. Všechny tyto
karcinomy byly in situ nebo mikroinvazivní karcinomy z dlaždicových buněk v centrálních dýchacích cestách. V současné
době samotné screeningové vyšetření CT neodhalí tyto časně
vyléčitelné karcinomy, a proto může snižovat účinnost screeningových programů. Ve studii Early Lung Cancer Action Project
(ELCAP) byly nalezeny dva intervalové endobronchiální karcinomy, které se nezobrazily na vstupním CT vyšetření [24]. Většinu z těchto malých povrchových bronchiálních karcinomů je
možné léčit místo chirurgického zákroku endobronchiálně, např.
elektrokauterizací nebo kryoterapií, s možnou úsporou nákladů
[54•]. V populaci s významnou incidencí dlaždicobuněčného
karcinomu je pro odhalení těchto lézí důležité vyšetření centrálních dýchacích cest. Úlohu a nákladovou efektivitu autofluorescenční bronchoskopie v programu screeningu karcinomu plic
je nutné dále prozkoumat.
Možné škody způsobené screeningem karcinomu plic, např.
riziko vyšetřovacích výkonů a radiací navozeného karcinomu
plic, je nutné ještě upřesnit. Dávka, kterou přijmou plíce při jednom nízkodávkovém CT vyšetření, je 2,5 až 9,0 mGy, s odpoví-
dajícím zvyšování celkové dávky při opakovaných vyšetřeních.
Předpokládané zvýšení výskytu karcinomu plic při každoročním ozáření na CT vyšetření během 25 let screeningu je 1,8 %
u vyšetřovaných pacientů (95% IS, 0,5–5,5) [55•].
Vyšetření a další sledování plicních nodulů
zachycených při výpočetní tomografii
Nové počítačem asistované metody hodnocení růstu se vyvíjejí
za použití trojrozměrné rekonstrukce a volumetrické analýzy [44].
Nejčasnější dobu růstu lze spolehlivě stanovit: pro noduly 2 až
4 mm 12 měsíců, pro noduly 5 až 7 mm 5 měsíců, pro velikost
8 až 9 mm 3 měsíce a 1 měsíc pro noduly 10 mm a větší, které
byly zjištěny na vstupním screeningovém CT [56••]. Interval pro
kontrolní CT vyšetření ke zhodnocení růstu je kratší, v řádu
1 až 4 měsíců pro plicní noduly, které se objeví na každoročním
kontrolním vyšetření v důsledku předpokládané kratší doby
zdvojnásobení velikosti nodulu. Na základě současných metod
zobrazení a segmentačních algoritmů lze noduly menší než 1 cm
monitorovat následujícím způsobem: čistě nesolidní léze (typu
„ground glass“) velikosti 8 mm se hodnotí za 12 a 24 měsíců,
malé solidní/částečně solidní léze menší než 5 mm se hodnotí
za 9 až 12 měsíců a poté za 24 měsíců. Léze o velikosti 5–10 mm
se hodnotí za 3, 12 a 24 měsíců. Abnormality o velikosti 10 mm
a více se hodnotí na základě individuálního uvážení s dalším
bezprostředním vyšetřením buď aspirací tenkou jehlou, pozitronovou emisní tomografií, CT vyšetřením s podáním kontrastní látky nebo bronchoskopicky.
Transthorakální jehlová biopsie plicních nodulů obnáší významné riziko komplikací, především pneumothoraxu. Nový
elektromagnetický naváděcí systém pracující v reálném čase pro
bronchoskopické vyšetření, spojený s CT vyšetřením, je v současné době prokazatelně bezpečnou a přesnější metodou k získání bioptického vzorku z periferních plicních lézí. Přístroj využívá CT jako navigační mapy a používá malý senzor zaváděný
bioptickým kanálem bronchoskopu a externí magnetický detektor, podobně jako při prostorové navigaci katétru k nodulu,
ze kterého se vzorek odebírá [57••]. Pro odebrání vzorku lézí
menších než 1 cm je nutné doladění této technologie.
Dvoustupňová strategie screeningu
Při screeningu se na rozdíl od klinického vyšetření, kdy pacienti
přicházejí s příznaky nebo abnormálním nálezem na zobrazení
hrudních orgánů, vyskytuje karcinom plic v prevalenci obvykle
nižší než 2 %, a to i u tzv. vysoce rizikové populace definované
věkem a anamnézou kouření. Při specificitě 49–90 % je pozitivní předpovědní hodnota spirálního CT nebo bronchoskopie 10 %
a méně. Screeningový test s nízkou pozitivní předpovědní hodnotou má významné důsledky v dalších nadbytečných diagnostických vyšetřeních a léčbě s přidruženou morbiditou, a dokonce i mortalitou. To zvyšuje náklady na screeningový program
bez odpovídajícího přínosu a může dokonce účastníky poškodit
[58•]. Přesnější definice rizika by zvýšila prevalenci onemocnění,
a tudíž pozitivní předpovědní hodnotu screeningového vyšetření. K lepšímu stanovení rizika karcinomu plic může napomoci
další výzkum individuální genetické vnímavosti ke vzniku
a rozvoji karcinomu plic, např. schopnost samoopravy DNA
[59,60].
Pro screening karcinomu plic se hodnotí řada biomarkerů ve
sputu nebo krvi. Příkladem mohou být markery DNA v séru,
proteomické profily v séru, mikrosatelitní alterace, metylace
Curr Opin Pulm Med/CS 2005;2:55–59
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
57
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Screening karcinomu plic – McWilliams a Lam
promoterové části tumor suprimujících genů v buňkách sputa,
mutace specifických onkogenů, konvenční cytologie sputa,
zobrazovací analýza buněk ve sputu a detekce změn spojených
s malignitou [7,33,61,62•].
Vynikajícím objevem je použití kondenzátu vydechovaného
vzduchu k detekci karcinomu plic prostřednictvím prchavých
organických sloučenin nebo molekulárních markerů [63,64•].
Phillips et al. [63] udávají při vyšetření produktů oxidačního
stresu, jako jsou alkany nebo monometylované alkany ve
vydechovaném vzduchu, pro detekci karcinomu plic senzitivitu
90 % a specificitu 83 %. Pokud se podaří tuto technologii zjednodušit a lépe definovat chemické látky odlišující pacienty s karcinomem od pacientů bez karcinomů, může tato metoda hrát
významnou úlohu ve screeningu, neboť ji bude možné zařadit
do běžného spirometrického vyšetření. Potenciál biomarkerů
v dechu, sputu nebo krvi jako první krok při screeningu tkví
v tom, že můžeme identifikovat osoby s nejvyšším rizikem karcinomu plic, a tím významně zlepšit pozitivní předpovědní hodnotu spirálního CT nebo autofluorescenční bronchoskopie, které
bude možno používat selektivněji.
Závěr
Ačkoli ještě čekáme na výsledky randomizovaných klinických
studií ke zhodnocení účinnosti spirálního CT pro screening karcinomu plic, rychlý vývoj zobrazovacích technologií umožňuje
detekci karcinomu plic menší velikosti, hodnocení rychlosti růstu
a získávání vzorků z těchto lézí minimálně invazivním přístupem k objasnění molekulární biologie. Lepší poznání genetické
predispozice a vývoj vyšetření hodnotících biomarkery ve sputu, krvi nebo vydechovaném vzduchu také umožní selektivnější
screening a lepší nákladovou efektivitu.
Odkazy a doporučená literatura
Práce zvláštního významu, publikované v období časově blízkém naší zprávě,
byly zvýrazněny:
• = zvláštní význam
• • = mimořádný význam
1. Ezzati M, Lopez AD. Estimates of global mortality attributable to smoking in
2000. Lancet 2003; 362:847−852.
2. Jemal A, Tiwari RC, Murray T, et al. Cancer statistics, 2004. CA Cancer J
Clin 2004; 54:8−29.
3. Peto R, Darby S, Deo H, et al. Smoking, smoking cessation, and lung cancer
in the UK since 1950: combination of national statistics with two case−control
studies. BMJ 2000; 321:323−329.
4. Halpern MT, Gillespie BW, Warner KE. Patterns of absolute risk of lung
cancer mortality in former smokers. J Natl Cancer Inst 1993; 85:457−464.
5. Tong L, Spitz MR, Fueger JJ, et al. Lung cancer in former smokers. Cancer
1996; 78:1004−1010.
6. Marcus PM, Bergstralh EJ, Fagerstrom RM, et al. Lung cancer mortality in
the Mayo Lung Project: impact of extended follow−up. J Natl Cancer Inst
2000; 92:1308−1316.
7. McWilliams A, MacAulay C, Gazdar AF, et al. Innovative molecular and
imaging approaches for the detection of lung cancer and its precursor lesions.
Oncogene 2002; 21:6949−6959.
8. Kato H. Photodynamic therapy for lung cancer−a review of 19 years’ expe−
rience. J Photochem Photobiol B 1998; 42:96−99.
9. Pasic A, Postmus PE, Sutedja TG. What is early lung cancer? A review of
the literature. Lung Cancer 2004; 45:267−277.
• Přehled klinických, patologických a výsledných údajů časného karcinomu
plic v centrálních dýchacích cestách a v periferních částech plic, které lze
léčit lokálně s vysokou pravděpodobností vyléčení.
10. Vonk−Noordegraaf A, Postmus PE, Sutedja TG. Bronchoscopic treatment
of patients with intraluminal microinvasive radiographically occult lung cancer
not eligible for surgical resection: a follow−up study. Lung Cancer 2003;
39:49−53.
11. Kondo D, Yamada K, Kitayama Y, et al. Peripheral lung adenocarcinomas:
10 mm or less in diameter. Ann Thorac Surg 2003; 76:350−355.
12. Ishiwa N, Ogawa N, Shoji A, et al. Correlation between lymph node microme−
tastasis and histologic classification of small lung adenocarcinomas in conside−
ring the indication of limited surgery. Lung Cancer 2003; 39:159−164.
58
13. Asamura H, Suzuki K, Watanabe S, et al. A clinicopathological study of
resected subcentimeter lung cancers: a favorable prognosis for ground glass
opacity lesions. Ann Thorac Surg 2003; 76:1016−1022.
14. Patz E, Rossi S, Harpole D, et al. Correlation of tumor size and survival
in patients with stage IA non−small cell lung cancer. Chest 2000; 117:
1568−1571.
15. Yanagi S, Sugiura H, Morikawa T, et al. Tumor size does not have prognostic
significance in stage IA NSCLC. Anticancer Res 2000; 2092B:1155−1158.
16. Gajra A, Newman N, Gamble GP, et al. Impact of tumor size on survival in
stage IA non−small cell lung cancer: a case for subdividing stage IA disea−
se. Lung Cancer 2003; 42:51−57.
17. Wisnivesky JP, Yankelvitz D, Henschke CI. The effect of tumor size on
curability of non−small cell lung cancers. Chest 2004; 126:761−765
• Velká retrospektivní přehledová práce více než 7 500 resekovaných pri−
márních nemalobuněčným karcinomů plic v 1. stadiu, hodnotících velikost
nádoru a vztah s prognózou.
18. Sone S, Li F, Yang Z−G, et al. Characteristics of small lung cancers invisible
on conventional chest radiography and detected by population based scree−
ning using spiral CT. Br J Radiol 2000; 73:137−145.
19. Henschke CI, Miettinen OS. Women’s susceptibility to tobacco carcinogens.
Lung Cancer 2003; 43:1−5.
20. Bain C, Feskanich D, Speizer FE, et al. Lung cancer rates in men and
women with comparable histories of smoking. J Natl Cancer Inst 2004;
96:826−834
• Analýza prospektivních údajů ze dvou velkých kohortových studií Nurses’
Health Study of Women a Health Professiuonals Follow−up Study of Men.
Hodnocení výskytu karcinomu plic ve vztahu k věku, pohlaví a anamnéze
kouření.
21. Sone S, Yang Z−G, Honda T, et al. Results of three−year mass screening
program for lung cancer using mobile low−dose spiral computed tomography
scanner. Br J Cancer 2001; 84:25−32.
22. Gazdar AF, Shigematsu HHJ, Minna JD. Mutations and addiction to EGFR:
the Achilles ‚heal‘ of lung cancers? Trends Mol Med 2004; 10:481−486.
23. Paez JG, Janne PA, Lee JC, et al. EGFR mutations in lung cancer: correla−
tion with clinical response to gefitinib therapy. Science 2004; 304:
1497−1500.
24. Henschke C, McCauley D, Yankelevitz D, et al. Early lung cancer action
project: overall design and findings from baseline screening. Lancet 1999;
354:99−105.
25. Henschke C, Naidich D, Yankelevitz D, et al. Early lung cancer action project:
initial findings on repeat screening. Cancer 2001; 92:153−159.
26. Kaneko M, Eguchi K, Ohmatsu H, et al. Peripheral lung cancer: screening
and detection with low−dose spiral CT versus radiography. Radiology 1996;
210:798−802.
27. Sobue T, Moriyama N, Kaneko M, et al. Screening for lung cancer with low−
dose helical computed tomography: Anti−Lung Cancer Association Project.
J Clin Oncol 2002; 20:911−920.
28. Swensen SJ, Jett JR, Sloan JA, et al. Screening for lung cancer with low−
dose spiral computed tomography. Am J Respir Crit Care Med 2002;
165:508−513.
29. Swensen S, Jett J, Hartman T, et al. Lung cancer screening with CT: Mayo
Clinic experience. Radiology 2003; 226:756−761.
30. Diederich S, Wormanns D, Semik M, et al. Screening For early lung cancer
with low−dose spiral CT: prevalence in 817 asymptomatic smokers. Radio−
logy 2002; 222:773−781.
31. Nawa T, Nakagawa T, Kusano S, et al. Lung cancer screening using low−
dose spiral CT: results of baseline and 1−year follow−up studies. Chest 2002;
122:15−20.
32. Pastorino U, Bellomi M, Landoni C, et al. Early lung cancer detection with
spiral CT and positron emission tomography in heavy smokers: 2−year re−
sults. Lancet 2003; 362:593−597.
33. McWilliams A, Mayo J, MacDonald S, et al. Lung cancer screening: a diffe−
rent paradigm. Am J Respir Crit Care Med 2003; 168:1167−1173.
34. Henschke CI, Yankelevitz DF, Smith JP, et al. CT screening for lung can−
cer: assessing a regimen’s diagnostic performance. J Clin Imaging 2004;
28:317−321
• Tato práce uvádí nejnovější výsledky u 2 968 pacientů, kteří podstoupili
vstupní a poté každoroční opakované screeningové vyšetření CT v rámci
studií ELCAP−I a ELCAP−II.
35. Aberle DR, Black WC, Goldin JG, et al. Experimental design and outcomes
of The National Lung Screening Trial (NLST): a multicenter randomized
controlled trial of helical CT vs chest−x−ray for lung cancer screening. Am J
Respir Crit Care Med 2003; 167:A736.
36. McWilliams A, Mayo J, Ahn MI, et al. Behaviour of screening detected pulmo−
nary nodules [abstract]. Eur Respir J 2004; 24(suppl 48):490S.
• Tento abstrakt hodnotí dlouhodobé sledování a chování více než 2 000
malých plicních nodulů zachycených při screeningovém vyšetření.
37. Gohagan JK, Marcus PM, Fagerstrom RM, et al. Final results of the lung
screening study, a randomized feasibility study of spiral CT versus chest
x−ray screening for lung cancer. Lung Cancer 2005; 47:9−15.
• Tato studie ukazuje, že randomizovaná klinická studie spirálního CT je pro−
veditelná s vysokou přírůstkovou rychlostí (rapid accrual rate) a nízkým
rizikem zkřížení.
38. Mayo JR, Kim KI, MacDonald S, et al. Reduced radiation dose helical chest
CT: effect on reader evaluation of structures and lung findings. Radiology
2004; 232:749−756.
• Důležitá studie prokazující, že nižší proud v rentgence může snižovat kva−
litu zobrazení a ovlivňuje diagnostickou přesnost spirálního CT.
Curr Opin Pulm Med/CS 2005;2:55–59
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Screening karcinomu plic – McWilliams a Lam
39. Crestanello JA, Allen MS, Jett JR, et al. Thoracic surgical operations in
patients enrolled in a computed tomographic screening trial. J Thorac Car−
diovasc Surg 2004; 128:254−259.
• Aktualizovaná zpráva o zkušenosti z Mayo Clinic o screeningovém CT.
Většina zjištěných plicních nodulů nebyla maligního původu. Osmnáct pro−
cent operací bylo provedeno u pacientů s benigním onemocněním.
40. Brown MS, Goldin JG, Suh RD, et al. Lung micronodules: automated me−
thod for detection at thin−section CT−initial experience. Radiology 2003;
226:256−262.
41. Arimura H, Katsuragawa S, Suzuki K, et al. Computerized scheme for auto−
mated detection of lung nodules in low−dose computed tomography ima−
ges for lung cancer screening. Acad Radiol 2004; 11:617−629.
• Vývoj nového diagnostického počítačového software pro detekci plicních
nodulů na nízkodávkovém screeningovém CT hrudních orgánů a retrospek−
tivní použití v databázi pacientů, kteří absolvovali screening.
42. Gur D, Zheng B, Fuhrman CR, et al. On the testing and reporting of computer−
aided detection results for lung cancer detection. Radiology 2004; 232:5−6.
43. Armato SG III, McLennan G, McNitt−Gray MF, et al. Lung Image Database
Consortium: developing a resource for the medical imaging research com−
munity. Radiology 2004; 232:739−748.
44. Yankelevitz D, Reeves A, Kostis W, et al. Small pulmonary nodules: volu−
metrically determined growth rates based on CT evaluation. Radiology 2000;
217:251−256.
45. Aoki T, Nakata H, Watanabe H, et al. Evolution of peripheral lung ade−
nocarcinomas: CT findings correlated with histology and tumor doubling
time. AJR Am J Roentgenol 2000; 174:763−768.
46. Hasegawa M, Sone S, Takashima S, et al. Growth rate of small lung can−
cers detected on mass CT screening. Br J Radiol 2000; 73:1252−1259.
47. Winer−Muram H, Jennings SG, Tarver RD, et al. Volumetric growth rate of
stage I lung cancer prior to treatment: serial CT screening. Radiology 2002;
223:798−805.
48. Watanabe S, Watanabe T, Arai K, et al. Results of wedge resection for
focal bronchioloalveolar carcinoma showing pure ground−glass attenuation
on computed tomography. Ann Thorac Surg 2002; 73:1071−1075.
49. Suzuki K, Asamura H, Kusumoto M, et al. ‚Early‘ peripheral lung cancer:
prognostic significance of ground glass opacity on thin−section computed
tomographic scan. Ann Thorac Surg 2002; 74:1635−1639.
50. Nakata M, Sawada S, Saeki H, et al. Prospective study of thoracoscopic
limited resection for ground−glass opacity selected by computed tomogra−
phy. Ann Thorac Surg 2003; 75:1601−1606.
51. Nakamura H, Saji H, Ogata A, et al. Lung cancer patients showing pure
ground−glass opacity on computed tomography are good candidates for
wedge resection. Lung Cancer 2004; 44:61−68.
• Retrospektivní analýza 100 pacientů s částečnou resekcí primárního karci−
nomu plic a vztah mezi výsledkem léčby s charakteristikami CT a histopa−
tologií.
52. Kishi K, Homma S, Kurosaki A, et al. Small lung tumours with the size of 1
cm or less in diameter: clinical, radiological, and histopathological charac−
teristics. Lung Cancer 2004; 44:43−51
• Retrospektivní přehled resekovaných primárních karcinomů plic velikosti
do 1 cm a jejich korelát s patologií a nálezem na CT.
53. Li F, Sone S, Abe H, et al. Low−dose computed tomography screening for
lung cancer in a general population: characteristics of cancer in non−smo−
kers versus smokers. Acad Radiol 2003; 10:1013−1020.
54. Pasic A, Brokx HAP, Noordegraaf AV, et al. Cost−effectiveness of early
interventions: comparison between intraluminal bronchoscopic treatment
and surgical resection for T1N0 lung cancer patients. Respiration (Herrlis−
heim) 2004; 71:391−396.
• Jedná se o studii v uspořádání případ−kontrola hodnotící nákladovou efekti−
vitu bronchoskopické léčby ve srovnání se standardní chirurgickou resekcí
u pacientů s časným centrálním bronchogenním karcinomem.
55. Brenner DJ. Radiation risks potentially associated with low−dose CT scree−
ning of adult smokers for lung cancer. Radiology 2004; 231:440−445.
• Stanovení rizika karcinomu plic vztaženého k radiaci při každoročním scree−
ningovém CT ve všeobecné populaci pacientů ve věku 50 až 75 let.
56. Kostis WJ, Yankelevitz D, Reeves AP, et al. Small pulmonary nodules:
reproducibility of three−dimensional volumetric measurement and estimation
of time to follow−up CT. Radiology 2004; 231:446−452.
• • Důležitá studie, která stanoví nejkratší dobu do průkazu spolehlivosti růstu
plicních nodulů různé velikosti za použití nejnovější techniky CT a volume−
trického měření.
57. Becker HD, Herth F, Ernst A, et al. Bronchoscopy biopsy of peripheral lung
lesions under electromagnetic guidance: a pilot study. J Bronchol 2005;
12:9−13.
• • Toto je první práce o inovativní technologii, která používá CT jako navigační
mapu a zevní magnetický detektor k naváděnému bronchoskopickému ka−
tétru k odběru vzorku periferního plicního nodulu v reálném čase.
58. Lafata JE, Simpkins J, Lamerato L, et al. The economic impact of false−
positive cancer screens. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2004; 13:
2126−2132.
• Falešně pozitivní výsledky při screeningu jsou běžné, proto je nutné hod−
notit přidružené zdravotní výdaje na další vyšetření.
59. Spitz MR, Wei Q, Dong Q, et al. Genetic susceptibility to lung cancer: the
role of DNA damage and repair. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2003;
12:689−698.
60. Xu Z, Wei Q, Wang X, et al. DNA repair gene XPD polymorphism and lung
cancer risk: a meta−analysis. Lung Cancer 2004; 46:1−10.
61. Miller YE, Petty TL, Lam S. The early detection of lung cancer using bron−
choscopy and cytologic analysis. In: Lung cancer: principles and practice,
3rd edn. Edited by Pass HI, Carbone DP, Minna JD, et al. Philadelphia:
Lippincott Williams & Wilkins; 2005:189−199.
62. Belinsky SA. Gene−promoter hypermethylation as a biomarker in lung cancer.
Nat Rev Cancer 2004; 4:707−717.
• Přehledová práce hodnotící využití metylačních biomarkerů při detekci karci−
nomu plic.
63. Phillips M, Cataneo RN, Cummin ARC, et al. Detection of lung cancer with
volatile markers in the breath. Chest 2003; 123:2115−2123.
64. Carpagnano GE, Foschino−Barbaro MP, Restaa O, et al. Endothelin−1 is
increased in the breath condensate of patients with non−small−cell lung can−
cer. Oncology 2004; 66:180−184.
• Toto je další studie, která při detekci karcinomu plic prokazuje potenciální
využití vyšetření biomarkerů ve vydechovaném vzduchu.
Curr Opin Pulm Med/CS 2005;2:55–59
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
59

Podobné dokumenty

Dokumenty z 13. Setkání lékařů ČR a SR 2014

Dokumenty z 13. Setkání lékařů ČR a SR 2014 torakoskopické biopsie byly odhaleny změny v malých dýchacích cestách, které byly v souladu s  astmatem (eozinofilie, hyperplazie pohárkových buněk), ale neočekávaně byly nalezeny instesticiální ne...

Více

Výroční zpráva 2009 - Ústav biologie obratlovců, vvi

Výroční zpráva 2009 - Ústav biologie obratlovců, vvi samčích ornamentů. Předpokládá se, že ornamentace způsobená karotenoidními barvivy čestně signalizuje individuální kvalitu. U hýla rudého, sociálně monogamního pěvce s výskytem mimopárových paterni...

Více

PC T5 PRO lp 24–80 W 220–240 V 50/60/0 Hz, HO

PC T5 PRO lp 24–80 W 220–240 V 50/60/0 Hz, HO metal work as large as possible according to the specification from WAGO • Ballast must be earthed, either over the terminal • solid wire with a cross section of 1.0 mm² with or over the mounting s...

Více

Sestava 1 - Interdiac.eu

Sestava 1 - Interdiac.eu Díky vzájemné spolupráci se upevnila síť členských organizací a nové styčné plochy daly vzniknout novým trvalým vztahům. Tento princip stojí v pozadí nového růstu zamýšlených i nezamýšlených sítí, ...

Více

zde

zde Příklad výstupní relace je uveden na obrázku 1. Uživatel může do této první výstupní relace v širokém rozsahu vstupovat a přizpůsobit si výsledky získané z databáze modelovacího programu AGROTEKIS ...

Více

Zde - SC JU Praha

Zde - SC JU Praha něco na druhé straně. Ale ve většině případů už chodí po chodníku spolehlivě, tak cvičíme i zastavení se na obrubníku, čekání a potom společné přecházení ulice. Kde je velký dopravní ruch, chodíme ...

Více

PS_2014_1

PS_2014_1 V reflektování terapeutického vztahu jde o kvalitativní vývojový krok ve vědomí profesionálů v pomáhajících profesích od Já-Ty k Já-My, jak o tom psal Buber. V. CH.: Od doby, kdy proběhl tento rozh...

Více