kategorie D řešení - Zeměpisná olympiáda

ˇ
REŠENÍ
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
PRÁCE S ATLASEM
Celkem 30 bodů
1
Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), pravítko, kalkulačka, psací potřeby
12 bodů
Doplňte chybějící pojmy do textu:
Od roku 2009 se legendární rallye Paříž – Dakar jezdí v Jižní Americe. V roce 2013 startovala
z ..... Limy (0,5 b) .............. – hlavního města jihoamerického státu, ve kterém najdete prameny řeky
Marañón. V tomto státě se vedle španělštiny hovoří původními indiánskými jazyky: kečuánské, NEBO
aravacké, NEBO ajmarské (1 b) (vypište pojmenování alespoň jedné z indiánských jazykových skupin
vyskytující se na území daného státu).
Třetí etapa rallye končila ve městě .........Nazca (1 b)............, jež se jmenuje podle staré indiánské kultury
a jejíž jméno nese také jedna oceánská litosférická deska. Díky aktivnímu konvergentnímu rozhraní,
kdy se oceánská deska podsouvá pod Jihoamerickou pevninskou desku, vznikl jednak ..........Peruánskochilský (0,5 b) ............příkop a jednak vysoké pásmové pohoří Andy, které na jihoamerickém kontinentu
mají délku ....... 7800 km (2 b).
V další etapě závodu dostali řidiči nejasnou navigaci. V propozicích stálo, že mají pokračovat na
jihovýchod a dojet do města ...........Arequipa (0,5 b), které má mezi 0,5–1 miliónem obyvatel a leží pod
sopkou Misti. V tomto městě dostali závodníci za úkol jet dále asi 200 kilometrů na východ k západnímu okraji jezera ..............Titicaca (0,5 b), kde se průměrné roční srážky pohybují v intervalu ..... 500–1000
(1 b) mm.
Závod dále pokračoval na jih do chilského pobřežního města Arica. Následující etapy rallye byly jedny
z nejtěžších, neboť vedly v aridní krajině do velkých nadmořských výšek a pak dále do sousední Argentiny. Zde se pod horami rozprostírají semiaridní roviny zvané Gran Chaco, hojně využívané k zemědělské produkci. Zemědělství je vůbec klíčové hospodářské odvětví Argentiny, neboť představuje cca
.........50 (1 b) % zahraničního exportu země. Den odpočinku měli závodníci v druhém největším městě
Argentiny ......... Córdoba (1 b), které se jmenuje stejně jako španělské město na řece Guadalquivir.
Další etapy rallye vedly zpátky do Chile. Životní úroveň této země patří k nejvyšším v rámci celé Latinské Ameriky. Například ukazatel střední délky života je svojí hodnotou srovnatelný s některými evropskými státy – vyberte z nabídky zemí, pro kterou tvrzení platí: Makedonie (1 b) – Albánie – Srbsko. Závěrečné etapy rallye vedly podél pobřeží v klimaticky příjemném regionu, který se řadí k vegetačnímu
pásu středomořskému/ středomořského typu (0,5 b), do cíle v hlavním městě Santiago. Zde se mohly
posádky přesunout po železnici, která má v Chile rozchod .....vícerozchodný (1 b) a která pokračuje na
jih až do města ............... Puerto Montt (0,5 b) v zálivu Corcovado.
Hodnocení: za každou správně doplněnou odpověď udělit body uvedené v textu v závorkách.
Řešení: viz doplněné pojmy v textu; výpočet délky And 7 800 km (mapa Jižní Ameriky s největším měřítkem ve Školním atlase světa od Kartografie Praha, a.s. je 1 : 20 000 000, pohoří zde měří 39 cm; uznat ±
200 km)
-1-
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
2
6 bodů
V prosinci 2012 dala britská vláda své panovnici pěkný dárek – u příležitosti oslav 60. výročí
nástupu královny na trůn byla vládou pojmenována část Antarktidy jako „Země královny Alžběty“
(ve tvém atlase není zakreslena). O tomto území pojednává následující text, ve kterém jsou však
záměrně vynechané některé pojmy.
Doplň chybějící pojmy do textu:
„Země královny Alžběty pokrývá část Antarktidy o rozloze 169 tisíc čtverečních mil, tj. uznat vše
v rozmezí 430–440 tisíc čtverečních kilometrů (1 statutární míle odpovídá asi 1600 metrů).
Země královny Alžběty je vymezena jako trojúhelníkový výřez běžící od pólu až k moři, a to v šířce 60°
zeměpisné délky (viz schématický náčrt níže, který je ovšem orientován jinak než ve tvém atlase). Na
jedné straně je země ohraničena poledníkem 20° západní (vždy 1 b. za správnou odpověď NEBO 0,5 b.
za odpověď lišící se o max. 10° zem. délky; pokud není uvedena západní délka, ale jen stupně – vždy
o 0,5 b. méně) zeměpisné délky, takže britská polární stanice Halley do ní spadá, ale Norský mys již ne.
Na druhé straně je potom země ohraničena poledníkem 80° západní (vždy 1 b. za správnou odpověď
NEBO 0,5 b. za odpověď lišící se o max. 10° zem. délky; pokud není uvedena západní délka, ale jen
stupně – vždy o 0,5 b. méně) zeměpisné délky, takže Smyleyův ostrov do ní spadá, ale Vinsonův masív
již ne (hledané hodnoty jsou zaokrouhleny na desítky stupňů – např. 120° východní zeměpisné délky
apod.).
Jako nejvyšší bod ležící uvnitř Země královny Alžběty udávají české školní atlasy světa horu
Mt. Jackson, převyšující i takové alpské velikány jako je např. Grossglockner.
Pojmenování této rozlehlé oblasti „Země královny Alžběty“ rozlítilo vládu jistého velkého, asi
čtyřicetimiliónového jihoamerického státu – Argentiny – který má o tuto část Antarktidy také zájem.
Uvedený stát je tradičním místním britským rivalem a vede s Británií spor o Falklandy A/NEBO
Malvíny, nedaleké souostroví v jižním Atlantiku, které obývá něco přes 2 000 lidí.“
Hodnocení (s možnou výjimkou určování zeměpisné délky - viz výše přímo v textu): za každou správně
doplněnou odpověď 1 bod
Řešení: viz doplněné pojmy v textu
° 


° 
° 
-2-
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
3
12 bodů
V tabulce jsou uvedeny vybrané charakteristiky osmi afrických národních parků. Každý řádek náleží
jednomu parku.
Přiřaď z následujícího seznamu národních parků správný název ke každému řádku tabulky.
Národní parky:
Banc d’Arguin, Bicuari, Gemsbok, Krugerův národní park, Selous, Sinave, Tai, Zémongo
Národní park
Tai
Selous
Úmoří
Šířkové vegetační
pásmo
Bývalá koloniální
mocnost
nad 2 000
Atlantik
tropický deštný les
Francie
500–2 000
Atlantik
savana, step
Francie
500–2 000
Zémongo
Bicuari
Gemsbok
Banc d’Arguin
Krugerův národní park
Sinave
Průměrné
roční srážky
(mm)
100–1 000
do 300
do 100
300–1 000
500–1 000
Indický oc.
Atlantik
bezodtoké
Atlantik
Indický oc.
Indický oc.
savana, step
savana, step
poušť, polopoušť
polopoušť, step
lesostep
savana, step
Hodnocení: za každý správně přiřazený národní park 1,5 bodu
Řešení: viz tabulka
-3-
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
Německo, Británie
Portugalsko
Německo, Británie
Francie
Británie
Portugalsko
autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
REŠENÍ
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
PÍSEMNÝ TEST GEOGRAFICKÝCH ZNALOSTÍ
Celkem 40 bodů
Potřebné vybavení: kalkulačka, psací potřeby
4
5 bodů
Níže je seznam deseti regionů a měst Evropy a deseti produktů či hospodářských aktivit, které jsou
pro ně typické. Do tabulky přiřaď ke každému regionu (městu) jeden produkt (aktivitu) který
je pro něj nejcharakterističtější.
Produkty (aktivity): letiště, móda a design, námořní přístav, říční přístav, produkce vína, přesný
průmysl (optika), těžba a zpracování ropy, těžba uhlí, výroba osobních automobilů, výroba
závodních automobilů (Formule 1).
Region / město
Produkt / aktivita
Aberdeen
těžba a zpracování ropy
Duisburg
říční přístav
Hamburg
námořní přístav
Milán
móda a design
Stuttgart
výroba osobních automobilů
Donbas
těžba uhlí
Frankfurt nad Mohanem
letiště
Jena
přesný průmysl (optika)
Oxford a okolí
výroba závodních automobilů (Formule 1)
Tokaj
produkce vína
Hodnocení: po 0,5 b. za správné přiřazení
Řešení: viz tabulka
-4-
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
5
6 bodů
Mapy stabilního katastru vznikaly ještě v časech Rakouské monarchie, tj. během 19. století.
Z praktických důvodů měly tyto mapy poněkud neobvyklé, nedekadické měřítko. V tomto měřítku
1 palec čtvereční na mapě odpovídal 1 dolnorakouskému jitru ve skutečnosti.
a) Jaké bylo měřítko těchto map? Nápověda je k dispozici níže v rámečku.
Měřítko map bylo: 3 body
1 : 2 880
Hodnocení: za správnou odpověď 3 b., za cokoli jiného mezi 1 : 2 500 a 1 : 3 000 1 b., jinak 0 b.
Řešení: viz výše
Nápověda:
Měřítko vycházelo z nemetrické „rakouské“ měrné soustavy:
Jednotky délky:
- základní jednotka – 1 palec
- 1 střevíc = 12 palců
- 1 sáh = 6 střevíců
Jednotky plochy:
- základní jednotka – 1 sáh čtvereční (tj. čtverec 1 krát 1 sáh)
- 1 jitro = 1 600 sáhů čtverečních (tj. čtverec 40 krát 40 sáhů)
b) Jaký byl původní účel map stabilního katastru?
Zakroužkuj jedinou správnou možnost:
1 bod
topografický - vojenský - turistický - daňový - dopravní
Hodnocení: za správnou odpověď 1 b., pokud je zatrženo více možností 0 b.
Řešení: viz označený pojem v seznamu
2 body
c) Mapy v tomto měřítku se u nás pro některá území používají dodnes.
Spočítej, kolik hektarů má ve skutečnosti náměstí, které má na takové mapě plochu 3 cm2.
Výsledek zaokrouhli na dvě desetinná místa.
Rozloha je: 0,25 ha
Hodnocení: za správnou odpověď 2 b., za cokoli jiného mezi 0,2 a 0,3 ha 1 b., při správném výpočtu
ale jiné jednotce než hektar též 1 b., jinak 0 b.
Řešení: viz výše
-5-
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
6
10 bodů
Na území bývalé Jugoslávie se v 90. letech 20. století odehrály tři války – v Chorvatsku, Bosně
a Hercegovině a Kosovu. Celkem si vyžádaly 100 až 150 tisíc obětí a byly tak nejhoršími konflikty
v Evropě od konce 2. světové války. Jednou z hlavních příčin těchto válek byla národnostní
rozrůzněnost – existence „přeshraničních“ národnostních menšin v jednotlivých nástupnických
státech Jugoslávie.
a) Níže jsou vyobrazeny diagramy znázorňující národnostní složení těchto tří zemí –
6 bodů
Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Kosova – před válkou (na počátku 90. let). Pro
orientaci jsou též doplněny počty obyvatel zemí (v miliónech). Do každého diagramu doplň:
- název země (např. Země: Chorvatsko)
- jednotlivé národnosti (např. Národnost: Maďaři)
Nápověda: Celkem se v diagramech objevují čtyři národnosti – některé se opakují ve více zemích
(ovšem v jednotlivých diagramech nemusí být znázorněny vždy stejnou šrafurou)
Ostatní
Populace:
Ostatní
2,0 mil.
Národnost:
Populace:
4,8 mil.
Národnost:
Srbové
Srbové
Zem: Kosovo
Ostatní
Národnost:
Albánci
Populace:
Chorvaté
Národnost:
Srbové
Zem: Bosna
a Hercegovina
Chorvaté
Hodnocení: za každý graf 2 b.: 0,5 b. za správné
přiřazení země ke grafu + 0,5 b. za správnou
národnostní většinu + 1 b. za správnou národnostní
menšinu, v případě BaH tento 1 b. za menšinu =
0,5 b. za správné menšiny + 0,5 b. za jejich správné
pořadí
Řešení: viz diagramy
4,4 mil.
Národnost:
Národnost:
Zem:
Chorvatsko
Národnost:
Bosáci
b) Národnostní různorodost souvisela v Jugoslávii i s různorodostí náboženskou.
Níže jsou uvedena čtyři města ležící na území bývalé Jugoslávie.
Ke každému městu napiš převažující náboženství jeho obyvatel v současnosti, a to co
nejpřesněji (např. Oslo – protestantští křesťané, Teherán – šíitští muslimové apod.):
Dubrovnik – katoličtí (0,5 b.) křesťané (0,5 b.)
Novi Sad – 4 body
Podgorica – pravoslavní (0,5 b.) křesťané (0,5 b.)
pravoslavní (0,5 b.) křesťané (0,5 b.) Priština – sunnitští (0,5) muslimové (0,5 b.)
Řešení a hodnocení (po 0,5 b.): viz text
-6-
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
7
5 bodů
Studenti z osmi evropských měst pustili loďky po řekách, které jejich městy protékají. Jednalo se
o následující města:
Kaunas – Dijon – Innsbruck – Nižnij Novgorod – Clermont-Ferrand – Štrasburk – Záhřeb – Lublin
a) Do kterých moří jednotlivé loďky doplují?
Přiřaď k uvedeným mořím města z nabídky:
Baltské moře: Černé moře: Kaunas, Lublin
Innsbruck, Záhřeb
4 body
Středozemní moře: Dijon
Severní moře: Štrasburk
Nepřiřazená města: Nižnij Novgorod, Clermont-Ferrand
Hodnocení: po 0,5 b. za každé správně přiřazené město
Řešení: viz text v zadání
1 bod
b) Odhadni, ze kterého města dopluje loďka do moře nejdříve.
Musíme samozřejmě uvažovat situaci, že všechny loďky byly puštěny ve stejnou dobu a pohybovaly
se stejnou rychlostí.
Město: Kaunas
Hodnocení: 1 b. za správně uvedené město
Řešení: viz text v zadání
8
3 body
Přiřaďte k následujícím charakteristikám (1–3) odpovídající asijský region z nabídky A–E.
Ke každé charakteristice smí být přiřazen pouze jeden region, proto některé regiony zůstanou
nezařazeny.
B
1)Převážně sunitsko-muslimská populace až na výjimky turkického původu, početná ruská
menšina, ekonomika zaměřená na export nerostných surovin (zejména ropy a zemního
plynu).
2)Buddhistická nebo muslimská populace (nejlidnatější muslimský stát na světě), rychle se
rozvíjející ekonomika založená na exportu průmyslových výrobků.
3)Převážně muslimská populace, národnostně velmi heterogenní, politicky nestabilní,
ekonomika až na výjimky založená na exportu energetických surovin.
E
D
A) Jižní Asie
B) Střední Asie
C) Východní Asie
D) Jihozápadní Asie E) Jihovýchodní Asie
Hodnocení: 1 b. za správné přiřazení do dvojice
Řešení: viz text
-7-
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
9
9 bodů
Níže je vyobrazeno šest klimadiagramů, znázorňujících roční průběh srážek a teplot (od ledna do
prosince) v šesti evropských městech. Srážky znázorňují šedé sloupce a teploty černá křivka.
Pozor! každý graf má jiný rozsah stupnice na ose y.
Do záhlaví každého grafu napiš město, jemuž daný klimadiagram odpovídá.
Města: Aberdeen, Bergen, Kazaň, Porto, Štýrský Hradec, Valletta
Nápověda: města se nachází v těchto evropských státech: Malta, Norsko, Portugalsko,
Rakousko, Rusko, Velká Británie
Hodnocení: po 1,5 b. za správné přiřazení; poznámka: uznat pokud soutěžící zamění města ve dvojici
Porto–Valletta A/NEBO Štýrský Hradec–Kazaň A/NEBO Aberdeen–Bergen, ale ohodnotit pouze 1,5 b.
za celou takto zaměněnou dvojici
Řešení: viz záhlaví grafů
°C
mm
100
10
80
60
5
40
mm
mm
15
120
Sr
Zá
í
Li
Pr
Msto: Valletta
Msto: Aberdeen
Msto:Štýrský
ŠtýrskýHradec
Hradec
Msto:
mm
mm
°C
mm
mm
°C
°C°C
30
16
20
20
25
14
15
15
12
20
10
15
10
10
8
60
5080
80
40
40
60
60
30
40
20
40
20
610
55
10
20
20
°C°C
°C
5
15
15
0
10
10
-5
-10
55
-15
00
-8-
70
70
200
60
60
150
50
50
40
40
100
30
30
50
20
20
10
10
0
00
Msto: Bergen
Msto:Kaza
Kaza
Msto:
16
25
25
14
mm
20
mm
20
mm
°C
12
°C°C
15
15
10
10
10
8
55
6
00
4
-5-5
2
-10
-10
0
-15
Le Ún B Du Kv n c Sr Zá í Li Pr -15
Le
Ún
B
Du
Kv
n
c
Sr
Zá
í
Li
Pr
Le Ún B Du Kv n c Sr Zá í Li Pr
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
°C
°C°C
25
25
15
250
80
80
mm
mm
mm
-5
00
25
30
30
20
í Li Pr
Zá íí LiLi PrPr
n c
45
00
2
10
200
20
0
0
Le Ún B Du Kv n c Sr Zá í Li Pr 0
0 0 Le Ún B Du Kv n c Sr Zá í Li Pr -5-5
Le Ún
Ún BB Du
Du Kv
Kv n
n c
c SrSr Zá
Zá íí LiLi PrPr
Le
0
55
á í Li Pr
á íí LiLi PrPr
Du Kv
5
10
20
40
0
5
20
0
0
-5
0
80
120
70
90
90
80
100
80
60
70
70
50
80
60
60
40
50
60
50
30
40
40
40
20
30
30
10
20
20
20
Le Ún B Du Kv n c Sr Zá í
Le Ún B Du Kv n c Sr Zá í
Li
Li
Pr
Pr
Msto: Kaza
Msto: Valletta
Msto:Aberdeen
Aberdeen
Msto:
mm
mm
°C
mm
mm
°C
°C°C
100
10
0
00
250
250
200
200
10
20
0
0
10
5
10
15
88
0
6
610
-5
454
-10
22
-15
0
Le Ún B Du Kv n c Sr Zá í Li Pr
0
0
Le Ún B Du Kv n c Sr Zá í Li Pr
Le Ún
Ún BB Du
Du Kv
Kv n
n c
c SrSr Zá
Zá íí LiLi PrPr
Le
Le Ún
Le Ún
14
14
°C°C
12
12
60
150
50
40
100
30
2050
10
0
0
Le Ún B D
Le Ún B Du
10
10
88
100
100
66
44
50
50
22
Le Ún
Ún BB Du
Du Kv
Kv n
n c
c SrSr Zá
Zá íí LiLi PrPr
Le
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
D
D
mm
mm
°C
°C
70
200
16
16
mm
mm
B
B
Msto: Ber
Msto: Kaza
250
80
12
10
12
20
150
150
00
50
80
40
60
30
40
20
25
14
15
14
Msto:Bergen
Bergen
Msto:
mm
mm
°C
°C
100
60
25
30
20
16
16
mm
mm
mm
mm
5
10
10
B
10
15
mm
mm
°C °C
°C
10
15
15
Ún
0
°C
°C°C°C
15
20
20
120
90
140
140
100
80
120
120
70
80
100
100
60
mm
mm
mm
mm
20
25
25
Le
15
20
100
60
80
40
60
20
0
mm
mm
°C
°C
mm
mm
140
160
100
140
80
120
Msto: Aber
Msto: Štýrsk
90
140
80
120
70
mm
mm
20
°C
20
25
°C °C
mm
160
Msto: Štýrský Hradec
Msto: Porto
°C°C°C
°C
180
140
200
120
180
25
°C
°C
Msto: Porto
200
00
autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
10
2 body
Přiřaďte k následujícím státům (1–4) odpovídající začlenění do struktur Evropské unie
z nabídky A–E. Ke každému státu smí být přiřazena pouze jedna nabídka příslušností ke
strukturám Evropské unie , proto jedna nabídka ze skupiny A–E zůstane nepřiřazena.
1)Kypr
2)Litva
3)Lotyšsko
4)Lichtenštejnsko
B
C
D
E
A)nečlen Evropské unie
B)člen Evropské unie, člen eurozóny
C)člen Evropské unie, člen schengenského prostoru
D)člen Evropské unie, člen eurozóny, člen schengenského prostoru
E)nečlen Evropské unie, člen schengenského prostoru
Hodnocení: 0,5 b. za správné přiřazení
Řešení: viz text
-9-
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
REŠENÍ
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
PRAKTICKÁ CÁST
Celkem 30 bodů
Potřebné vybavení: kalkulačka, minimálně šest různých barev pastelek, psací potřeby
Odlesňování ve světě
Odlesňování patří mezi nejpalčivější globální problémy současnosti. Změnám rozlohy lesa ve světě
a jejich příčinám a následkům se proto budeme věnovat v tomto kole Zeměpisné olympiády.
11
6,5 bodu
3 body
a) Tabulka níže obsahuje údaje o rozloze kontinentů (či přesněji „světových makroregionů“)
a o rozloze lesa v nich v letech 1990 a 2005. Data jsou uvedena v tisících hektarů.
Abys mohl(a) s těmito daty pracovat, musíš si je upravit tak, aby byla srovnatelná pro různě velké
kontinenty.
V tabulce dopočítej tři poslední sloupce. Veškeré výpočty rovnou zaokrouhluj na 1 desetinné
místo. Nejdříve spočítej zalesnění (%) jednotlivých kontinentů v letech 1990 a 2005, tj. kolik
procent z celkové rozlohy daného kontinentu v daném roce zaujímal les. Poté spočítej změnu
zalesnění jednotlivých kontinentů mezi roky 1990 a 2005 (v procentech) podle vzorce:
100 .
zalesnění 2005
zalesnění 1990
Tento ukazatel přehledně vyjadřuje přírůstky (hodnoty nad 100 %) a úbytky lesa (hodnoty pod 100 %).
Kontinent
A) Afrika
B) Asie (bez býv. SSSR)
E) Evropa (bez býv.
SSSR)
D) bývalý SSSR
G) USA + Kanada +
Grónsko
F) Latinská Amerika
C) Austrálie a Oceánie
Hustota
Rozloha
zalidnění
kontinentu
2013
(tis. ha)
(obyv/km²)
Rozloha
lesa 1990
(tis. ha)
Rozloha
lesa 2005
(tis. ha)
Zalesnění
kontinentu
1990
(%)
2005
(%)
Změna
zalesnění
1990–2005
(%, když 1990 =
100 %)
37,1
2 962 656
699 361
635 412
23,6
21,4
90,7
20,8
20,7
99,5
111,7
472 647
156 518
555 560
167 482
33,1
35,4
106,9
849 929
38,6
38,7
100,3
613 223
32,4
32,6
100,6
924 166
49,2
45,8
93,1
206 254
25,0
24,3
97,2
156,2
2 688 257
12,4
2 197 189
29,3
2 018 518
18,7
4,5
1 879 038
849 116
558 607
848 682
608 782
992 826
212 514
Zdroj: Kabrda, J., Bičík, I. (2010): Dlouhodobé změny rozlohy lesa v Česku i ve světě. Geografické rozhledy 20, č. 1, s. 2–5.
- 10 -
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
Hodnocení: za kompletně správný výpočet: 1 b. za zalesnění 1990 + 1 b. za zalesnění 2005 + 1 b. za
změnu zalesnění; uznávat vše v rozmezí +/–0,1 % u zalesnění a +/–0,3 % u změny – odchylky mohou
být vyvolány jiným zaokrouhlováním
Řešení: viz tabulka na předchozí straně
3,5 bodu
b) Číselné hodnoty v tabulce jsou vyplněny, ale zatím nevíme, který řádek náleží
kterému kontinentu (= světovému makroregionu). Seznam světových makroregionů
(A–G) je uveden níže.
Přiřaď je tedy k jednotlivým řádkům tabulky do prvního sloupce označeného nadpisem
Kontinent.
Světové makroregiony:
A) Afrika
B) Asie (bez bývalého SSSR)
C) Austrálie a Oceánie
D) bývalý SSSR (= Svaz sovětských socialistických republik)
E) Evropa (bez bývalého SSSR)
F) Latinská Amerika
G) USA + Kanada + Grónsko
Hodnocení: za každý správně přiřazený makroregion 0,5 bodu
Řešení: viz tabulka na předchozí straně (1. sloupec)
- 11 -
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
12
5 bodů
Z tabulky je patrné, že zemská souš je lesem pokryta značně nerovnoměrně. Zjednodušeně se dá
říci, že dnes nacházíme rozsáhlé souvislé lesní plochy v pěti oblastech světa, i když i zde jsou již
člověkem značně poškozeny a zmenšeny.
a) Do následující mapy zakresli co nejpřesněji těchto pět oblastí s nejrozsáhlejšími
souvislými lesními plochami. Použij šrafování nebo vybarvení pastelkou.
b) K vyznačenému území vždy dopiš, o jaký biom (= šířkové vegetační pásmo) se jedná
(např. „savana“).
tajga
tajga
tropický
deštný les
tropický
deštný les
Hodnocení: za správné umístění každé z oblastí a pojmenování biomu dohromady 0,5 b. (bez uvedení
biomu 0 b.), za přesnost zákresu odpovídající řešení s odchylkami odhadem do 3 mm vždy dalšího 0,5 b.
Řešení: viz mapa
13
10,5 bodu
Nyní se již budeme věnovat změnám rozlohy lesa tak, jak jsi je spočítal(a) v tabulce. Z dat
v posledním sloupci tabulky vytvoř kartogram znázorňující za jednotlivé kontinenty změnu
zalesnění (v %) v období 1990–2005.
Poznámka: Kartogram je mapa znázorňující intenzitu nějakého jevu (v tomto případě změn
zalesnění) v předem daných územních jednotkách (v tomto případě kontinentech). Hodnoty daného
jevu jsou rozděleny do několika (obvykle 4–8) intervalů (skupin) a jednotlivé územní jednotky jsou
vykresleny odpovídající barvou. Pomocí kartogramů se v atlasech vyjadřuje například změna počtu
obyvatel, úroveň gramotnosti, míra nezaměstnanosti apod.
- 12 -
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
Svůj kartogram vytvoř do níže přiložené mapy. Nejdříve dopracuj legendu, kterou jsme předem
rozvrhli do čtyř intervalů – podle hodnot v tabulce stanov vhodné hranice intervalů (v %) tak, aby
se v každém intervalu nacházely kontinenty s navzájem co nejpodobnějšími hodnotami. Poté urči
barevnost pro jednotlivé čtyři intervaly tak, aby byla výsledná mapa přehledná a umožňovala
na první pohled rozpoznat kontinenty s přírůstkem a úbytkem lesa. Na základě takto stanovené
barevnosti vykresli kartogram – vybarvi jednotlivé kontinenty odpovídající barvou. Na ostrovy
použij barvu podle toho, ke kterému kontinentu podle tebe náleží, s menšími ostrovy (přibližně
Island a menší) se ale příliš nezdržuj. Na závěr se ujisti, že barevnost mapy plně odpovídá
barevnosti legendy a že je legenda správně popsána.
Změna zalesnění kontinentů v období 1990–2005 (%, když 1990 = 100 %)
SČ
TČ
(106,9)
(100,6)
SČ
(100,3)
SM
TM
TM
Legenda
105,0 – 110,0 %
SČ
100,1 – 104,9 %
100,0 %
95,0 – 99,9 %
TM
(90,7)
(93,1)
nárůst
TČ
SM
(99,5)
90,0 – 94,9 %
pokles
SM
(97,2)
Vysvětlivky zkratek vybarvení:
TČ – tmavě�červená, SČ – světle červená, SM – světle modrá, TM – tmavě modrá
Řešení: návrh viz mapa, žáci použijí místo popisu vybarvení. Pozor – konkrétní hranice intervalů
a barevnost se budou lišit, nutno hodnotit individuálně!
Hodnocení – celkem max. 10,5 bodu:
1. Stanovení hranic intervalů v legendě (max. 5 b.): 1 b. za správné seřazení položek a popisu ve směru
„největší pokles – 100 – největší nárůst“ + 1 b. za to že hranice intervalů (mezi 3. a 4. intervalem a 1. a 2.
intervalem) odpovídají nejvýraznějším „mezerám“ mezi hodnotami v tabulce (např. hranici mezi intervaly
nevedeme mezi 100,3 a 100,6, ale mezi 100,6 a 106,9) + 1 b. za to že v žádném intervalu nejsou méně
než 1 nebo více než 2 kontinenty + 1 b. za to že se intervaly „nepřekrývají“ ani mezi nimi nejsou „mezery“
- 13 -
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
2. Stanovení barevnosti v legendě (max. 4 b.): 2 b. za použití „teplých barev“ (červená a/nebo hnědá a/
nebo žlutá) pro nárůst a „chladných barev“ (modrá a/nebo zelená) pro pokles NEBO jen 1 b. při použití
výhradně „teplých“ nebo výhradně „chladných“ barev + 2 b. za správné seřazení barev / odstínů: BUĎ
světlejší blíže 100 a tmavší dále od 100 v případě kombinace „teplých“ a „chladných“ barev NEBO
světlejší pro nižší hodnoty a tmavší pro vyšší hodnoty v případě výhradně „teplých“ nebo výhradně
„studených“ barev; jen 1 b. celkem v případě nelogické, „divoké“ či duhové kombinace barev; 0 b. pokud
legenda vůbec není dopracována; brát ohledy na možný nedostatek barev / pastelek!
3. Vybarvení mapy (max. 2,5 b.): 1 b. za vybarvení jednotlivých kontinentů v souladu s legendou
(1 chyba: pouze 0,5 b., více chyb: 0 b.) + 1 b. za kompletní vybarvení mapy vč. větších ostrovů (logicky
přiřazených ke kontinentům), ale ignorovat menší ostrovy (ca Island a menší) + 0,5 b. za pečlivost
zpracování (vybarvení, text – estetický dojem)
Poznámka: i v případě špatného výpočtu hodnot v tabulce v 1. úkolu hodnotit kartogram podle těchto
kritérií (tj. považovat údaje za „správné“ a hodnotit pouze správnost vytvoření kartogramu – body za
špatný výpočet byly strženy již v 1. úkolu)!
14
6 bodů
Jak vyplývá z tabulky i mapy, jedním z nejvýznamnějších projevů současného odlesňování ve světě
je destrukce amazonského tropického deštného lesa.
a) Napiš tři hlavní příčiny úbytku lesních ploch v Amazonii.
Každou příčinu stručně popiš v rozsahu asi 1 řádku textu:
3 body
Hodnocení: po 1 b. za každou příčinu, max. ale 3 b.
Řešení: (příklady – viz poznámka pro opravujícího níže)
- těžba dřeva – plošná či výběrová (jen některé druhy) pro výstavbu, zpracování (pily, průmysl, papír,
export) či palivo / dřevěné uhlí
- expanze zemědělství – zisk půdy (kácení, vypalování) pro pastvu či pěstování plodin malými
samozásobitelskými zemědělci či velkými komerčními firmami (často exportní, plantážní plodiny, dnes
sója, biopaliva)
- zástavba a zábory půdy pro komunikace, přehrady, sídla či těžbu nerostů
- politika – státem řízené + nelegální odlesňování, nedostatečná ochrana lesa + kriminalita, nedodržování
a nevymáhání zákonů, korupce
- možno uvádět i „nepřímé“ příčiny (globalizace, liberalizace; přelidnění, chudoba, sociální nerovnost;
kolonizační kultura apod.)
b) Napiš tři hlavní důsledky odlesňování v Amazonii.
Může se jednak jak o místní, tak o celosvětové důsledky.
Každý důsledek stručně popiš v rozsahu asi jednoho řádku textu:
- 14 -
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
3 body
autor map a DTP: Jan D. Bláha
ˇ
ZEMEPISNÁ
OLYMPIÁDA
OKRESNÍ KOLO
kategorie D
ˇ
REŠENÍ
Hodnocení: po 1 b. za každý důsledek, max. ale 3 b.
Řešení: (příklady – viz poznámka pro opravujícího níže)
- eroze půdy, zvl. vodní – rychlá destrukce nekrytých tropických půd (relativně chudých na živiny); příp.
ztráta úrodnosti či vysoušení půd (až desertifikace); příp. sesuvy a povodně
- změna místního klimatu (změna teplotního a srážkového režimu)
- úbytek prostoru pro původní obyvatelstvo (přesun do rezervací či odchod do slumů), sociální problémy
(chudoba, kriminalita)
- pokles počtu druhů (biodiverzity) – ztráta cenných rostlinných a živočišných druhů (i pro medicínu
apod.), nahrazení druhově pestrých původních lesů chudými druhotnými společenstvy
- změna globálního klimatu – ničení zelené masy spotřebovávající CO2 – snižování možnosti spotřeby CO2
– zesilování skleníkového efektu / globální klimatické změny
Poznámka pro opravujícího:
Uvedené příklady jsou typové a „maximalistické“, odpovědi studentů se mohou lišit a budou kratší
a méně odborné. Uznávat i výše neuvedené možnosti. Je ale nutné aby: (1) odpovědi dávaly obsahový
smysl; (2) byl každý bod min. šesti slovy rozepsán (tj. nestačí „zemědělství“ či „eroze“ – potom pouze
0,5 b. namísto 1,5 b.); (3) pokrývaly opravdu podstatné body (tj. „méně cestovního ruchu“ sice může být
důsledkem, ale nepatří mezi 3 nejpodstatnější – i zde pouze 0,5 b. namísto 1,5 b.); (4) byly skutečnými
příčinami / důsledky (tj. „kácení stromů“ není příčina, ale pouze „odlesňování“ jinými slovy); a (5)
pokrývaly různé aspekty (např. „pastva“ a „pěstování plodin“ je stále jednou příčinou – tj. různé formy
zemědělství – ne dvěma příčinami).
15
2 body
Z tabulky i mapy vyplývá, že v některých makroregionech podíl lesních ploch narůstá.
a) Uveďte, co mají tyto makroregiony společného (z hospodářského hlediska):
b) Napište alespoň tři důvody, proč k tomuto trendu nárůstu lesních ploch dochází:
Hodnocení: 0,5 bodu za společnou charakteristiku regionů a po 0,5 bodu za každý důvod, max. však
1,5 bodu.
Řešení: Jedná se regiony vesměs vyspělých zemí v postindustriální fázi vývoje. Důvody mohou být:
a) intenzivní forma zemědělské výroby, která snižuje tlak na půdu a dovoluje tak ponechat méně úrodné
plochy pro zalesnění; b) přebytky v zemědělství a státní zemědělské dotace tlačí zemědělce nevyužívat
veškerou plochu – ta se za další státní dotace zalesňuje; c) roste vliv globalizované ekonomiky – některé
zemědělské produkty je levnější dovážet než pěstovat – promítají se v tom klimatické podmínky, levnější
pracovní síla i dotační systém- uvolněná plocha se zalesňuje či podléhá přirozené sukcesi; d) ochrana
přírody a krajiny – zvláště ekologicky cenná území spadají pod státní ochranu (národní parky) – lesy
se pak vrací do krajiny, jakožto důležitý stabilizační prvek těchto území; e) postindustriální společnost
spotřebovává méně dřeva, protože je nahrazováno jinými surovinami a materiály – ve stavebnictví, při
výrobě tepla a energie, případně se používá recyklace – například při výrobě papíru.
K hodnocení viz poznámka pro opravujícího pod otázkou 14
- 15 -
© Zeměpisná olympiáda 2013/2014
autoři: Libor Jelen, Jan Kabrda
autor map a DTP: Jan D. Bláha