Recenze v Hospodářských novinách

HN.IHNED.CZ 14. 6. 2013 / Klasická hudba
Jih Evropy míří na Moravu
I tak zapomenuté městečko jako Moravský Krumlov se může na několik hodin stát kulturní metropolí evropského
významu. Právě na taková místa přivádí hudební festival Concentus Moraviae umělce, za kterými se jinak jezdí do
Salcburku, Vídně nebo Berlína.
Přesně takhle zavítal ve středu na jižní Moravu Benátský komorní orchestr s Magdalenou Koženou - protagonisté
světové hudby stáli před pěti stovkami posluchačů z Brna a širokého okolí. "Tento festival není postaven na příjmech
ze vstupného, ale na geniu loci malých míst. Programy pak mohou mít i za účasti velkých hvězd jedinečnou
atmosféru domácích koncertů," říká dramaturg letošního ročníku, pražský dirigent Václav Luks. Červnové přehlídce
rozprostřené do dvou desítek míst regionu vtiskl pro letošek ducha italské kultury.
"Pokud bychom hledali severně od Alp kraje, které jsou podobné Itálii, jižní Morava by byla favorit," tvrdí Luks. V
moravských regionech je patrné, jak se hlásí k vlastní tradici, a s Itálií mají podobnou i schopnost těšit se z darů
života. Ostatně i kulturní výměna mezi Itálií a Moravou bývala intenzivní - řada vídeňských šlechticů měla letní
rezidence na jižní Moravě, kontakty měly také kláštery. V Kroměříži, arcibiskupském sídle, působila řada italských
hudebníků a zachovalo se tam množství rukopisů. A jedním z důležitých center pěstování italské opery mimo území
Itálie byly Jaroměřice nad Rokytnou.
Inspirace z Neapole
Koncert Magdaleny Kožené na zámku v Moravském Krumlově, naplněný živelným muzikantským projevem italského
orchestru dobových nástrojů a vášněmi a emocemi barokních árií, byl zcela jistě jedním z vrcholů festivalu. Ale skvělé
programy slibuje i hostování pěvkyně Roberty Invernizziové, francouzské cembalistky Céline Frischové nebo
barytonisty Tomáše Krále a koncerty českých souborů v čele s Collegiem Marianum spolupracujícím s alternativním
souborem Buchty a loutky. Festival chce představit benátské, neapolské a římské hudební tradice, ale i vyzařování
italské hudby do zbytku Evropy. Ukáže to i závěrečný koncert 29. června ve Velkém Meziříčí, kde vystoupí Luksův
soubor Collegium 1704 se sopranistkou Martinou Jankovou. Zazní Corelliho a Vivaldiho hudba a Händelova nedávno
objevená latinská kantáta Gloria.
Na myšlenku věnovat Concentus Moraviae "italskému slunci" přišel prý Luks v době, kdy v souvislosti s přípravou
projektů věnovaných Josefu Myslivečkovi jezdil za hudebními prameny do Neapole. "Až jsem se divil, že s italskou
dramaturgií ještě nikdo nepřišel," říká. Velkou radost má z faktu, že se na Moravě uskuteční český debut vynikajícího
barokního orchestru Café Zimmermann, který přijede s Vivaldiho hudbou. V souboru hrají i čeští hudebníci.
Jeden hráč, víc formací
Mezinárodní charakter takových těles je typický pro interpretaci staré hudby. Stejně tak účast některých hráčů ve
více formacích. Nejde však o jev nechvalně známý u nás ve středním proudu klasické hudby jako "kdo má čas".
"Evropská scéna staré hudby je poměrně mladá, vyrostla na zelené louce a funguje v nezávislých strukturách bez
institucí, které by ji zaštiťovaly," vysvětluje Luks. Prolínání lidí, cestování, jistý druh existenční nejistoty a zároveň
vzrušující střídání ansámblů ke staré hudbě bude patřit asi ještě hodně dlouho. Ostatně, v Benátském barokním
orchestru hrála ve středu houslistka a flétnistka Anna Fuseková, která se představí ještě se svým souborem Capella
Anna.