Technický manuál

KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
Ochrana životního prostředí je věcí nás všech. Voda, tedy i podzemní voda je naším velkým bohatstvím a životodárnou
tekutinou. Její čistotu musíme proto chránit. Jedním ze zdrojů znečištění mohou být kanály, proto normy požadují provádění
stok a objektů na nich jako vodotěsných konstrukcí. Ze zkušenosti i statistik je zřejmé, že většina provozovaných kanalizací
tento požadavek nesplňuje.
Plastové potrubní systémy PIPELIFE pro kanalizaci jsou moderním, technicky vyspělým a ekologickým výrobkem a v případě
správně provedené montáže tento požadavek splňují beze zbytku.
Věnujte tedy, prosím, pozornost následujícím informacím, abyste mohli plastová potrubí vyprojektovat nebo uložit
způsobem, který zaručí jejich dlouhodobý bezproblémový provoz.
1. Kanalizační potrubí z plastů - všeobecná část
Plasty jsou současné době považovány za nejvýhodnější materiál pro kanalizační potrubí, na které jsou při použití kladeny jak vysoké nároky
mechanické, tak i chemické, a které mají minimálně zatěžovat životní prostředí.
Následující pokyny jsou, až na specifika popsaná v příslušném systému, platné pro všechny kanalizační trubky v sortimentu Pipelife Czech.
POZNÁMKA: V následujícím textu se může pod pojmem trubky rozumět i celý systém včetně tvarovek.
Podrobnosti o jednotlivých systémech naleznete v příslušných produktových katalozích.
1.1. Mechanické vlastnosti
a. gravitační kanalizace
Dovolený provozní tlak trubek určených pro gravitační kanalizaci je max. 0,05 MPa, při tomto tlaku je s dostatečnou rezervou zaručena
plynotěsnost spojů i jejich těsnost vůči exfiltraci i infiltraci (zkoušky podle ČSN EN 1277 jsou součástí certifikace). Trubky však snáší přechodné
tlakové zatížení podstatně vyšší - do 0,5 MPa (5bar). Plastová potrubí je možno v případě potřeby čistit za pomoci tlakových čisticích vozů.
(Tlaky na trysce do 120 bar, viz dále).
Díky své pružnosti a konstrukci hrdel s pružným těsněním jsou plastové trubky schopny odolávat krátkodobým přetížením i dynamickému
zatěžování lépe než trubky tuhé. Trubky neprasknou ani při dlouhodobé deformaci 30%. Trubní řetězec má vysokou odolnost proti vlivům
sedání zeminy a technické seismicity (třída odolnosti D podle ČSN 73 0040, trubky z kameniny a azbestocementu jsou zařazeny o třídu níže).
Tyto vlastnosti předurčují plasty do oblastí s poklesy po čerpání podzemní vody, poddolovaných území apod. Plastové kanalizace jsou odolné
vůči silovému působení kořenového systému stromů.
strana 2
Odolnost celého systému proti sedání terénu je podtržena vhodným tvarováním hrdel a použitím pružného těsnění. Hrdlové spoje jsou těsné
i při dovolené deformaci trubky pod hrdlem a současném vyúhlování (zkouška podle EN 1277). V praxi nepřestávají těsnit ani při deformacích
přes 20 %.
Trubka PVC po 100% deformaci (= po dotyku
protilehlých stěn)
Zkouška deformace trubky (PP Master)
Trubní spoje jsou odolné proti prorůstání kořenů.
Plastové trubky mají velmi dobrou odolnost proti abrazi. V grafu jsou uvedeny hodnoty získané na TH Darmstadt - DIN 19 565. Povšimněte si
prosím, že úbytek tloušťky stěny u plastů je dle posuzovaného materiálu srovnatelný nebo menší než u kameniny.
postup metody v kostce:
trubka se rozřízne na dvě poloviny - korýtka. Korýtko se na
konci zaslepí a naplní vodou a stanoveným množstvím
přesně definované směsi vody a písku. Následně se
korýtko naklápí o určitý úhel a určitou frekvencí. Počet
cyklů je několik set tisíc. Písek se vyměňuje. U trubky DN
250 odpovídá běžně používaných 400 000 cyklů 1 800
tunám transportovaného písku!
Po celou dobu životnosti je u plastů zaručeno, že jejich stěna nebude poškozena materiálem, splaveným do kanalizace - posypem, škvárou a
podobně. Platí to pro trubky kompaktní, koextrudované i korugované.
Plasty mají dále zanedbatelnou nasákavost vody, stěna trubky nemůže být proto poškozena mrazem, nemůže se kontaminovat do hloubky.
Materiál trubek nepropouští radon.
strana 3
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
b. tlaková a podtlaková kanalizace
Pro kanalizaci tlakovou a podtlakovou jsou používány trubky o příslušné tlakové
odolnosti, které jsou spojovány hrdlovými spoji, svařováním nebo mechanickými
spojkami. Platí pro ně totéž co bylo řečeno v předchozím odstavci, pokud jde o
svařované spoje, je správně provedená montáž zárukou absolutní těsnosti po celou
dobu života, a to i v případě velkých půdních poklesů a podobně.
Dovolený tlak a podtlak
1.2. Chemická odolnost
Plasty se v široké míře používají k zušlechťování a zvyšování odolnosti povrchů četných materiálů. Je
proto pochopitelné, že potrubí z nich vyrobená jsou vhodná k transportu všech látek, které se mohou
běžně vyskytovat v kanalizaci a které jsou čističky odpadních vod schopny zpracovat. Dopravované
médium může mít pH v rozmezí 2 až 12, to znamená, že vody mohou vykazovat i silně kyselou
nebo silně zásaditou reakci (snáší např. působení kyselých kondenzátů z kondenzačních kotlů).
Plasty odolávají rovněž působení běžných složek půdy včetně složek umělých hnojiv. Nejsou odolné
dlouhodobému působení některých koncentrovaných ropných produktů, i když snáší občasný
průtok odpadních vod s jejich obsahem, následovaný průtokem odpadní vody normálního složení.
Velké výhody skýtají plasty v souvislosti s rostoucí agresivitou splašků. Trubky se proto osvědčily při
dopravě odpadních vod v různých průmyslových odvětvích. Ke stanovení vhodnosti pro dopravu
jednotlivých chemických látek máme k dispozici rozsáhlou databázi, tabulky v tomto manuálu
jsou pouze jejich malým výtahem. Pro stanovení chemické odolnosti systému je často rozhodující
odolnost těsnicích kroužků. Tabulka jejich odolnosti je rovněž součástí tohoto manuálu.
Chemická odolnost
1.3. Životnost
Jednoznačným kladem plastových potrubí je dlouhá životnost trubek - 100 let a více. Doporučená plánovací životnost potrubního systému
v případě správné pokládky je podle směrnice LAWA shodná s dříve používanou kameninou - minimálně 50 - 80 (100) let (LAWA Leitlinien
vyd. 1993 a 1998, LAWA - Länderarbeitsgemeinschaft Wasser je Zemské pracovní sdružení pro vodu v Německu). Byla stanovena mnoha na
sobě nezávislými metodami a je potvrzována zkouškami na dlouhodobě používaných potrubích. I po letech používání jsou stejně bezpečné
a funkceschopné jako v době pokládky. Vzhledem k dlouhé životnosti trub je vhodné, aby byly použity prvky se stejnou životností do celé
stavby (vyvarování se „slabých článků“ v podobě betonových šachet apod.)
1.4. Ekologie, obalový materiál
Trubní materiály lze ekologicky vyrobit a díky téměř neomezenému opakovanému použití také ekologicky výhodně používat.
Komentář k ekologii je součástí popisu jednotlivých systémů. Všechny materiály použité pro balení výrobků Pipelife Czech, s.r.o. jsou zařazeny
do kategorie „O“ - ostatní odpady. Hranoly, krabice, polyetylénové fólie a rašlové pytle lze nabídnout k využití jako druhotné suroviny, případně
bez problémů skládkovat nebo likvidovat ve spalovnách,
ocelové vázací pásky lze využít jako železný šrot.
strana 4
Firma PIPELIFE Czech s.r.o. přijala opatření k zabezpečení zpětného odběru obalů uzavřením Smlouvy o sdruženém plnění se
společností Eko-kom a.s. se sídlem na Praha 4, Na Pankráci 1685, přičemž jí bylo přiděleno klientské číslo EK – F00020655.
1.5. Ekonomické aspekty použití
Použití plastových trubek Pipelife Czech s.r.o. přináší uživateli
celou řadu výhod při srovnání s kameninovým, litinovým nebo
betonovým potrubím.
Ty počínají vysokou chemickou odolností, dlouhou životností a
velkou odolností vůči abrazi. Pokračují podstatně nižší hmotností,
která dovoluje omezit použití těžké mechanizace při pokládce a
dovoluje rychlejší, přesnější a bezpečnější práci, snižuje náklady
na dopravu a skladování.
3,7 kg
PVC
DN200
kamenina
DN200
37 kg
Příklad: Hmotnost kameninové trouby DN 200 FN 32 kN/m je 37 kg/m, KG DN 200 SN 4 je 3,7 kg/m , PP Jumbo SN 10 DN 200 3,2 kg/m.
Dále se plasty vyznačují výhodnými stavebními délkami (nižším počtem spojů), které v důsledku dále urychlují pokládku, omezují negativní
vliv lidského faktoru, zvyšují těsnost a snižují provozní drsnost systému. Pokud je na stavbě nutno trouby zkracovat, je použití plastů velkým
přínosem (cena a délka trvání jednoho řezu).
1.6. Zákonné požadavky na jakost výrobků
Společnost Pipelife Czech s.r.o. má zaveden, dokumentován a certifikován systém řízení
jakosti podle ČSN EN ISO 9001:2001. Dále má Pipelife Czech s.r.o. vybudován, zaveden a
certifikován systém environmentálního managementu podle ČSN EN ISO 14 001:2005.
Veškeré plastové potrubní systémy dodávané firmou Pipelife Czech s.r.o. odpovídají
požadavkům Zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, v souladu s
aktuálním nařízením vlády, kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky.
Kvalita certifikovaných výrobků je periodicky hodnocena nezávislou zkušebnou. Doklady
o shodě výrobků s požadavky výše uvedených předpisů jsou na www.pipelife.cz, případně
Vám je na vyžádání zašleme.
strana 5
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
1.7. Rozměry kanalizačních trub
U hladkých trubek jsou rozměry dány vnějším průměrem
trubky nebo tzv. jmenovitou světlostí (DN dle ČSN EN ISO6708),
který přibližně charakterizuje jejich vnitřní průměr (DN je
rozměr, který se nedá na trubce naměřit. DN slouží pouze jako
systém označování a jeho číselná hodnota se nemá používat
ve výpočtech, pokud to příslušná norma výslovně neuvádí.
Skutečná světlost trubky se vypočte odečtením dvojí tloušťky
stěny od vnějšího průměru trubky).
Pro trubky se strukturovanou stavbou stěny se historicky
vyvinulo dvojí vyjadřování rozměrů.
Podle zvyklostí běžných ve střední Evropě (zakotveného např.
v normách DIN, podle nichž se tyto trubky charakterizují) je
charakteristický rozměr trubky určen vnitřním průměrem
Rozdíl trubek dle skandinávské a DIN normy
trubky ( označuje se DN/ID), trubky mají vnější průměr větší
než je číselná hodnota DN, a jeho hodnoty se liší v závislosti na
konstrukci stěny.
Podle tzv. „skandinávské normy“ je charakteristický rozměr trubky určen vnějším průměrem trubky (DN/OD). Všechny trubky podle této
normy mají tedy stejný vnější průměr, ale dle konstrukce stěny různý vnitřní průměr.
Pipelife má v nabídce trubky podle obou norem.
2. PROJEKČNÍ PODKLADY KANALIZAČNÍHO POTRUBÍ PIPELIFE
Pro navrhování platí mimo jiné ČSN EN 75 6101 (Z2 1999) a ČSN EN 752-3, pro pokládku a zkoušení kanálů všeobecně platí ČSN EN 1610, ČSN
P ENV 1046, ČSN P ENV 1401-3, a další normy v nich citované.
2.1. Trasa potrubí
-
doporučený sklon potrubí je pro dešťovou vodu 1%
pro znečištěnou vodu platí spád
do DN100
2%
do DN200
1.5%
od DN200
200 : DN (%)
Při velkém spádu kanálu, při změnách směru a zvláště při
kombinaci těchto případů je nutno zajistit hrdla proti vytažení
vlivem rázů kapaliny použitím pojistek nebo dostatečným
obetonováním hrdel; pokud je to možné, nedovolit změny
spádu.
Spády a směry uvedené v projektu musí být dodrženy, ke
změně směru je nutno použít příslušné tvarovky, pro úhly
menší než 15° je možno použít kulový kloub nebo flexibilní
hrdlo.
strana 6
Dovolené vyskřípnutí spojů (vychýlení osy trubek
ve spoji) podle prEN 1401-3
Průměr trubek
do DN300
2%
DN300 - DN630
1.5%
nad DN630
Pružnosti trubek do DN 200 se dá při teplotě nad 20° C využít
pro tvorbu malého oblouku R, kde R je minimálně 300 x vnější
průměr trubky OD (například pro trubku 200 mm je R = 60m).
Pro trubky DN >200 mm je R minimálně 500 x OD. Příliš
velkému vychýlení trubek v hrdlech je přitom nutno zamezit,
například použitím betonových bloků v oblasti hrdel a cca v
polovině trubky. U korugovaných trubek lze využít hodnot
200 x OD a 400 x OD.
1%
beton
2.2. Hydraulika potrubí
Běžná povrchová drsnost vnitřní stěny plastových trubek je řádově 0,001 mm, drsnost celého systému, tedy včetně spojů, odboček apod.,
charakterizovaná provozní drsností Kb pro hladké potrubí PVC, pro PP MASTER a systém JUMBO PVC je:
rovné kanalizační potrubí (bez šachet a přípojek)
0,040 (mm)
rovné kanalizační potrubí s domovními přípojkami
0,067 (mm)
normální kanalizační stoka se vzdálenostmi šachet 45,1 až 50 m
0,125 (mm)
Údaje o dimenzování potrubí, průtočná množství a průtokové rychlosti pro různé velikosti spádu a provedení kanálu lze nalézt v podrobných
Hydraulických tabulkách kanalizačních potrubí, zpracovaných na základě Prandtl-Colebrookova vzorce:
Pro velký rozsah nejsou součástí tohoto technického manuálu - rádi Vám je na požádání zašleme. Tabulky lze v mezích přesnosti výpočtů a
praktického měření použít i pro hladké trubky SN8, pro trubky PP i PVC Jumbo, rovněž pro trubky PP MASTER.
Pro jednotlivé trubní systémy Pipelife jsou v příslušném produktovém prospektu uvedeny nomogramy.
Dovolená maximální rychlost média v trubkách je vysoká, až do 10 m/s, běžná provozní rychlost bývá do 5 m/s. Minimální rychlost by neměla
klesnout pod 0,6 m/s, jinak mohou v potrubí ve větší míře sedimentovat tuhé částice.
2.3. Krytí trubek, statika
2.3.1. Chování trubek v zemi
Plastové trubky se chovají jako poddajné, to znamená, že při zatížení reagují deformací úměrnou velikosti síly. Tento proces je vratný a
strana 7
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
nedochází ke zničení trubky. Podstatně se tím liší od trub tuhých, které zachovávají tvar až
do překročení tzv. vrcholové pevnosti, pak ovšem dochází k nevratné destrukci.
Trubka po uložení tvoří s okolní zeminou systém, jehož komponenty se vzájemně ovlivňují.
Málo hutněná nebo málo únosná zemina se při zatížení „slehne“ a její pohyb nutně následuje
poddajná plastová trubka. Velikost deformace je určena celkovým zatížením, vlastnostmi
trubky a vlastnostmi zeminy. Všeobecně platí, že čím nižší je tuhost zeminy, tím musí být
vyšší tuhost trouby a naopak.
U tuhých trub se únosnost (vrcholová pevnost) stanovuje zatěžováním až k destrukci.
U běžných plastů, používaných pro výrobu trub, se plynulým zatěžováním za normálních
teplot destrukce nedosáhne. Polypropylén, ale i relativně tužší PVC, snáší stlačení i na 100 %.
U polyetylénu je dokonce jednou z metod, používanou při opravách, právě stoprocentní
stlačení trubky.
Trubky poddajné
Pro srovnání odolnosti pružných trubek proti deformaci musel být zvolen jiný parametr. Je
jím KRUHOVÁ TUHOST, označovaná jako SN nebo SN (někdy také SR). Udává se v kN/m2 .
Stanovení kruhové tuhosti
Metod pro stanovení tohoto parametru je více; i když postupy jsou podobné a simulují
chování trubek v praxi (v zásadě je to poměrně malá deformace trubky a měření síly k tomu
potřebné), ve výsledcích se tyto metody mohou významně odlišovat. V naší republice se
kruhová tuhost běžně udává podle ČSN EN ISO 9969, jsou však používány i hodnoty (SR)
podle DIN 16 961. Výsledky zkoušek podle obou norem se od sebe značně liší (DIN udává
číslo až 8x větší). Při srovnávání hodnot je tedy velmi důležité vědět, podle které normy je
tuhost uvedena.
Deformace při stanovení kruhové tuhosti
Měření kruhové tuhosti
Chování při instalaci
Závislost deformace trubek na kruhové tuhosti a stupni hutnění :
δ=
x 100 [%]
D - vnější průměr nedeformované trubky
strana 8
Trubky tuhé
2.3.2. Statické výpočty
Trubky PIPELIFE o kruhové tuhosti 4 kN/m2 lze běžně pokládat s níže uvedeným krytím, ovšem jen pokud budou dodrženy následující
podmínky: dopravní zatížení není vyšší než max. kolový tlak 50 kN (třínápravové vozidlo o celkové tíze 300 kN , p = 16,7 kN/m2), měrná tíha
zeminy pro obsyp trubek je nižší než 20,5 kN/m3 , vnitřní úhel tření je nejméně 22,5 ° (je splněno ve většině běžných případů):
podmínky pro trubky SN4
min. krytí
max. krytí
0,8 m
4m
1m
3,5 m
na volných plochách bez provozu nebo s občasným lehkým provozem
pod komunikacemi zatíženými běžným provozem
Hodnoty v tabulce jsou stanoveny velmi univerzálně, pro deformaci do 6 %, což je v praxi všeobecně akceptovaná hodnota.
Projektant by volbu trubek měl dokládat statickými výpočty, vycházejícími z evropských norem (ČSN P ENV 1295-1). Lze použít výpočtové
metody dle TNV 75 0211, případně podle jiné uznávané metody. Předpokládá se přitom, že dlouhodobá vertikální deformace PVC trubky
uložené v zemi, s plánovanou životností 100 let, bude při zatížení cca 8 % (ČSN EN 1401, lokální deformace do 15% v důsledku nerovnoměrných
vlastností zeminy dle této normy nemají vliv dle této normy na funkční vlastnosti systému). Pro PP uvádí norma ČSN CEN/TC 1852/3 hodnoty
12% a 15 %. K výběru trubek může sloužit i tabulka 1 a 2 ČSN P ENV 1046.
Požaduje-li uživatel konkrétní maximální hodnotu deformace, je vhodné, aby ji předem stanovil ve smlouvě. Prokáže-li statický výpočet,
že deformace trubek by v konkrétním případě přesáhla dovolenou (nebo smlouvou stanovenou) mez a nelze-li zlepšit podmínky pokládky,
je nutno použít trubky s vyšší kruhovou tuhostí. Pipelife Czech s.r.o. nabízí široký výběr trubek o různé kruhové tuhosti. Dříve používané
obetonování trubek se dnes většinou nedoporučuje, neboť nemusí spolehlivě nést veškeré silové působení, daleko výhodnější je například
provést nad trubkou betonáž roznášecí desky (případně se síťovou výztuží).
Rozhodující veličiny pro statické výpočty jsou především:
způsob uložení (rýha nebo násyp)
šířka výkopu celková
úhel uložení, druh zeminy
výška krytí
způsob hutnění
šířka výkopu ve výši vrchlíku trubky
tloušťka použitého pažení a způsob jeho vytahování
druh dopravního a eventuálně dalšího statického zatížení
Do zatížení trubky je zapotřebí zahrnout i zatížení eventuálním násypem na původním terénu, zatížení stavbou nebo skladovaným
materiálem.
Na základě vašich údajů může Pipelife provést statické posouzení potrubí.
2.4. Srovnání systémů o různé kruhové tuhosti:
Pro Vaši informaci uvádíme tabulku chování trubek DN 300 o různé kruhové tuhosti /dle ČSN EN ISO 9969/ ve srovnatelných podmínkách
(hodnoceno podle německého předpisu ATV A 127)
Zvoleno je krytí 1,3 m, přítomnost podzemní vody ve výši 0,5 m nad vrcholem trubky. Zemina v okolí výkopu v úrovni účinné vrstvy soudržná
(G3 -směsná s jílem), obsypová zemina málo soudržná ( G2 - štěrk, písek), šířka jednoduchého výkopu 1 m, zatížení těžkou nákladní dopravou
(SLW 60).
strana 9
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
Provedení 1
Úhel uložení 90°, hutněno na DPr = 90°, uložení B1 dle ATV 127 – zemina je hutněna po vrstvách proti rostlému terénu (pažení vytahováno
postupně).
Provedení 2
Úhel uložení 90°, hutněno na DPr = 90°, uložení B2 dle ATV 127– lehké svislé pažení je vytaženo až po zásypu rýhy, pak provedeno hutnění
zeminy.
Dosažená deformace trubky
Uložení
SN4
SN8
SN10
SN16
B1
5,6
4,8
4,3
3,4
B2
7,1
6,0
5,5
3,9
Tyto hodnoty, další pokusy a především praxe dokazují, že při dodržení předepsaného postupu pokládky postačuje potrubí SN 4 pro
většinu běžných aplikací. Pro náročnější terén nebo méně vhodnou výšku krytí, při nerovnoměrných vlastnostech zeminy nebo při méně
pečlivé pokládce, případně je-li požadována vyšší bezpečnost díla, je vhodné použít trubky o vyšší kruhové tuhosti.
2.5. Šířka výkopu
Šířka výkopu má umožnit pohodlnou, dostatečně bezpečnou manipulaci s trubkou a správné zhutnění jejího obsypu (velikost pěchu). Viz
vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. - Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 31. července 1990
o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích. Na druhé straně nemá příliš snížit kladný vliv rostlého terénu na statické
podmínky uložení trubek. Má brát v úvahu vlastnosti (šířku) použité hutnicí techniky. Jsou-li trubky položeny paralelně, musí mezi nimi být
prostor pro hutnění zeminy, tj. minimálně o 150 mm širší než hutnicí nástroj.
Šířkou výkopu se rozumí šířka měřená ve výšce vrcholu potrubí. Doporučená šířka výkopu B podle ČSN EN 1610 (viz obr. pokládka trubek) je
uvedena v tabulce č.1. V závislosti na hloubce výkopu a kvalitě zeminy je nutno zvážit použití pažení.
Tabulka č. 1 - Minimální šířka výkopu v závislosti na průměru potrubí
Tabulka č. 2 - Minimální šířka výkopu v závislosti
na hloubce výkopu
minimální šířka výkopu D + x
DN
výkop
s pažením
výkop nepažený
β > 60˚
D + 0,40
> 225 až ≤ 350
D + 0,50
D + 0,50
D + 0,40
> 350 až ≤ 500
D + 0,70
D + 0,70
D + 0,40
strana 10
minimální
šířka m
> 1,00
není předepsána
≥ 1,00 až ≤ 1,75
0,80
> 1,75 až ≤ 4,00
0,90
> 4,00
1,00
β ≤ 60˚
≤ 225
D - vnější průměr trubky v m
hloubka
rýhy m
D + 0,40
β - úhel nepažené stěny výkopu
nejmenší pracovní vzdálenost mezi stěnou trubky a stěnou výkopu (pažením) je x/2
3. Praktické pokyny
3.1. Doprava, skladování a manipulace s trubkami a tvarovkami
(viz též příloha A ČSN EN 12 007-2 a ČSN EN 1610)
•
Trubky musí při dopravě a skladování ležet na podkladu celou svou délkou, aby
nedocházelo k jejich průhybům. Trubky je nutno chránit před ohybem na hranách. Jednotlivé trubky přesahující ložnou plochu vozidla o více jak 1 m je nutno
podepřít. Ložná plocha vozidel musí být prostá ostrých výstupků (šrouby, hřebíky). Na skladovací ploše nesmí být velké kameny. Podložné trámky by neměly být
užší než 50 mm.
•
Trubkami se při jakékoliv manipulaci nesmí házet, nesmí se sunout po ostrém
štěrku a jiných ostrých předmětech. Při transportu za pomoci vysokozdvižných
vozíků je nutno použít ploché, případně chráněné vidlice. Jsou-li trubky nebo palety s trubkami přepravovány jeřábem, je nutno použít vhodných popruhů nebo
nekovových lan, nikoliv lan ocelových, řetězů či nechráněných kovových háků.
•
Při skladování palet ve více vrstvách musí trámky palet ležet na sobě. Maximální
skladovací výška trubek vybalených z palet je 1,5 m, přičemž boční opěry hranice
trubek by neměly být vzdáleny přes 3 m od sebe. Neskladujte palety s trubkami v
blízkosti otevřených výkopů. Kratší trubky lze skladovat i svisle.
•
Trubky a tvarovky lze skladovat na volném prostranství. Přitom je účelné zabránit
přímému dopadu slunečních paprsků.
Skladovací doba takto uložených výrobků by zpravidla neměla přesáhnout
2 roky. Trubky by měly být ze skladu vydávány podle pořadí příchodu na sklad.
Skladování PVC na přímém slunečním světle může způsobit změnu barvy trubek
a nepatrně snížit jejich odolnost proti nárazu. Při velmi dlouhém skladování se
snižuje kvalita těsnicích kroužků, v tomto případě je lépe skladovat kroužky zvlášť
v chladnu, v prostorách bez slunečního světla.
•
Mráz většině plastů nevadí, lze je tedy skladovat i v zimě mimo vytápěné objekty.
V případě PVC ovšem nezapomeňte, že jeho odolnost proti prudkým nárazům
se s klesající teplotou (zvl. okolo 0 °C a při teplotách nižších) zmenšuje. Pokládku
pod 0 °C provádíte na vlastní riziko. Zvýšenou pozornost dávejte za mrazu také
při řezání a vrtání PVC. Při teplotách okolo - 10 °C se výrazně snižuje elasticita
těsnicích kroužků, což může způsobit nedostatky při pokládce.
•
Výrobky je nutno chránit před stykem s rozpouštědly. Neskladujte je blízko zdrojů tepla.
•
Tvarovky jsou někdy dodávány v krabicích. Pokud v nich hodláte skladovat PVC
tvarovky na venkovních prostranstvích, nepřikrývejte je tmavými fóliemi, neboť
na přímém slunci by mohlo dojít k vzestupu teploty i na 80 °C, což je teplota,
která může zapřičinit deformace výrobků. Ze stejného důvodu PVC výrobky neskladujte v jiných tmavých obalech bez odvětrání.
zdroj tepla
3. 2. Spojování trubek
•
Zkontrolujte zda trubky, tvarovky i těsnicí kroužky jsou čisté a nepoškozené (těsnicí
kroužky ani hrdla nesmí být znečištěny pískem či bahnem, na koncích trubek nesmí být rýhy, jež by způsobily netěsnost spoje). Doporučuje se zkontrolovat rovněž
správnou polohu kroužků v hrdle.
Pro hrdla hladkých trubek (KG SN 4, SN8, ale také pro PP MASTER SN 8, SN 12, JUMBO SN 10, SN 16) platí:
Kroužek se vkládá do drážky tak, že jazýček kroužku tvoří náběh pro zasouvanou
trubku a po jejím zasunutí působí proti vytažení.
uložení těsnicího kroužku
strana 11
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
UPOZORNĚNÍ:
JE NEPŘÍPUSTNÉ používat potrubí bez těsnicích kroužků (odstraňovat těsnicí kroužky z hrdel), ani u PVC trubek – PVC se sice dá
lepit, konstrukce hrdla však neumožní nalepení hladkého konce trubky do hrdla po vytažení kroužků!) Nedoporučuje se vytvarování
hladkého konce PVC trubky jako hrdla.
Nedoporučuje se také používat jiné tvary těsnicích kroužků, než pro které je konstruováno hrdlo nebo drážka korugované trubky
(zvláště z trubek jiných výrobců). Jinak není zaručena vodotěsnost spoje.
•
Hrdlo, dřík i těsnění potřete mazadlem. Mazadlo lze v nouzi nahradit například mazlavým mýdlem, je zakázáno použití tuků a olejů. Za
mrazu nesmí být použito mazadlo, které váže vodu, proto pro pokládku za sněžení, deště nebo mrazu používáme speciální mazadlo.
Na těsnicích kroužcích nesmí být led. Namazaný dřík nepokládejte na zem a chraňte jej před nalepením nečistot na mazivo.
•
Konec trubky zasuňte do hrdla na doraz, hloubku zasunutí označte např. fixem. Přitom je nutno dbát, aby nedošlo k vytlačení těsnicích
elementů mimo drážku hrdla, ani k posunutí ostatních trubek. Použití větších tvarovek vyžaduje větší přesuvné síly, a někdy je potřeba použít pomůcky - páku nebo montážní přípravek. Není dovoleno posouvat tvarovky údery těžkého předmětu. Poškození trubek
zabráníte podložením páky dřevěným trámkem.
•
Hladkou trubku povytáhněte zhruba o 3 mm na každý metr délky trubky (nejméně o 10 mm u 5 m trubky - je to opatření umožňující
trubkám ve spojích dilatovat při změnách teploty, není proto bezpodmínečně nutné u jednotlivých tvarovek). Nemusí se provést u
profilovaných trubek.
•
Při zkracování použijte obyčejnou jemnozubou pilu nebo řezač trubek; řez musí být proveden kolmo, otřepy se odstraní škrabkou
nebo pilníkem.
V případě řezání okružní pilou se pro PVC doporučují pilové kotouče s roztečí zubů ca 4 mm, hřbet zubu s podbroušením od roviny
řezu cca 5 – 10°, náběh čela zubu kolmý na rovinu řezu, řezná rychlost asi 65 – 70 m/s.
Pro PP je řezná rychlost zhruba poloviční, rozteč zubů může být větší, cca 6 mm, hřbet podbroušen o ca 25 °, čelo zubu má od svislice
odchylku asi 8°. Problémy může způsobit použití řezných kotoučů – materiál se na řezné ploše může spékat.
•
Zkrácený konec se u hladkých trubek opatří úkosem pod úhlem 15 °. Orientační délku zkosení - např. za pomoci pilníku - uvádí tabulka
(správné provedení ponechává asi 1/3 tloušťky stěny, na konci trubky přitom nesmí vzniknout špička).
Tvarovky zkracovat nelze!
DN
100
125
150
200
250
300
400
500
600
délka zkosení (mm)
6
6
7
9
9
12
15
18
23
Při jakékoliv úpravě tvarovek nebo těsnicích prvků systému nepřebírá výrobce zodpovědnost za kvalitu spojů
strana 12
4. POSTUP PŘI POKLÁDÁNÍ TRUBEK
Trubky se běžně pokládají tak, aby voda protékala směrem od hrdla k dříku. Orientace těsnění „proti směru“ toku (při použití přesuvek
apod.) však nemá vliv na těsnost systému.
4.1. Účinná vrstva
Plastová trubka dosahuje optimálních vlastností pouze při spolupůsobení okolní zeminy, která jí pomáhá vhodně roznášet působící síly Trubka je tak chráněna před dlouhodobým překročením dovolené deformace, jež by mohlo mít negativní vliv na její životnost.
Pro funkci trubky je nejdůležitější takzvaná účinná vrstva, což je zemina pod trubkou, vedle ní a dále v minimální tloušťce 15 cm nad horním
okrajem trubky (min. 10 cm nad spojem). Zemina se zde sype z přiměřené výšky a tak, aby nedošlo k poškození nebo posuvu potrubí. V celé
účinné vrstvě, tj. ve vrstvách L, BO, KO podle obrázku, je dle ČSN EN 1610 nutno použít zeminu neagresivní vůči materiálu trubky, bez ostrohranných částic (ostré kameny, skleněné střepy); pro hladké trubky do DN 200 o zrnitosti max. 22 mm, od DN 250 max. 40 mm, jedná-li se o
stejnozrnné složení, doporučujeme použít zrno poněkud menší. ( Pro jednotlivé systémy je možno specifikovat i jiné podmínky pokládky,
najdete je v příslušných kapitolách). Zvláště pečlivě je třeba vybírat materiál účinné vrstvy v komunikacích, kde jsou trubky vystaveny nejen zvýšenému zatížení statickému, ale i přenosu dynamického působení vozidel. V řadě případů, především pod vozovkou,
musí projektovat navrhnout výměnu zeminy.
Schéma uložení potrubí ve výkopu:
B = šířka výkopu (šířka ve výši vrchlíku trubky)
α = úhel uložení potrubí
–› = směr zhutnění zeminy
β = sklon stěny výkopu
HZ = horní zásyp
KO = krycí obsyp
BO = boční zásyp
UV = účinná vrstva
L = lože trubky
Norma ČSN EN 1610 povoluje pro použití v účinné vrstvě tyto materiály:
Stejnozrnný štěrk
Zrnitý materiál s odstupňovanou zrnitostí
Písek
Netřiděný zrnitý materiál
Drcené stavební materiály
V okolí trubky nesmí vzniknout dutiny. Proto se v zásypu nedají použít materiály, jež mohou během doby měnit objem nebo konzistenci zemina obsahující kusy dřeva, kameny, led, promočená soudržná zemina, organické či rozpustné materiály, zemina smíchaná se sněhem nebo
kusy zmrzlé zeminy. U trubek s profilovanou vnější stěnou by zemina měla vyplňovat i mezery mezi vlnami.
4.2. Podloží trubek
Trubky se ukládají do výkopu na pískovou nebo štěrkopískovou spodní vrstvu (lože, podsyp, viz L v obrázku …..) o minimální tloušťce 10 cm,
v kamenitém podloží a na skále min. 15 cm (šířku viz výše). V nevazných zeminách a při vhodné zrnitosti lze pokládku provést i přímo. Zeminu
není nutno hutnit, nesmí však být příliš nakypřená. Podloží nesmí být zmrzlé!
Úhel uložení α má být větší než 90 ° (v EN 1610 je uvedeno jako parametr b; hodnota b podle projektu musí být dodržena). Trubky musí na
terénu ležet v celé délce, je nutné zabránit vzniku bodových styků, např. na výčnělcích horniny nebo na hrdlech (vyhloubení montážních
jamek v okolí hrdlových spojů). Pokládka na podkladní prahy nebo přímo na beton je zakázána, vyžaduje-li situace použití podložní betonové
desky, je nutno opatřit tuto desku ložem, jak je popsáno výše.
strana 13
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
Lože musí být zhotoveno před položením trubky (úprava spádu
trubek podložením kameny nebo lokálním násypem hlíny není
dovolena). Při silně se měnících vlastnostech zeminy (rozdílná
únosnost podloží) je možno na přechodových místech použít
dostatečně dlouhou přechodovou zónu z písku a/nebo
geotextilií, případně jiných materiálů. Leží-li připojovací hrdlo
odbočky výše než průběžná část, nezapomeňte i na jeho
důkladné podepření.
4.3. Zásyp potrubí v účinné vrstvě
Násyp a hutnění se provádí po vrstvách cca 10 - 15 cm (dle účinnosti použité techniky), vždy po obou stranách trubky. Hutní se ručně, nožním
dusáním nebo lehkými strojními dusadly, nad vrcholem trubky se nehutní až do výšky 30 cm. Zvláště pečlivě se má hutnit zemina do dosažení
výšky alespoň jedné třetiny průměru trubky. Při hutnění je nutno kontrolovat jednotlivé trubky, zda se výškově nebo směrově neposunuly.
Stupeň hutnění předepisuje projekt, pomůcku pro praxi (počet průchodů zvoleného mechanismu pro dosažené hutnění) viz např. v ČSN P
ENV 1046.
Není-li pro zásyp potrubí vhodný původní materiál, musí projekt předepsat zásyp zeminou vhodnou. Pokud při provádění výkopu v soudržné
zemině dovolí projekt její použití v účinné vrstvě, je dobré chránit ji před navlhnutím a zmrznutím.
Způsob vytahování pažení může výrazně ovlivnit statiku potrubí a měl by být uveden v projektu. Je-li vytahováno až po zhutnění příslušné
vrstvy, způsobí opětovné uvolnění zeminy, proto je nejlépe vytahovat pažení po částech - vždy jen o výšku vrstvy, která se následně bude
hutnit.
Při pokládání v terénu s výskytem podzemních vod je nutno zabránit vyplavení zásypového
materiálu. Výkop musí být při pokládce zbaven vody (poznámka: plastová potrubí
jsou lehká a velmi spolehlivě těsní. Proto síly vztlaku mohou nabýt značných hodnot.
Doporučuje se s tímto efektem počítat a neponechávat trubky zbytečně bez zhutněného
zásypu). Jsou-li pro odvodnění výkopu použity drenáže, je nutno po dokončení prací
zrušit jejich funkci.
Zabraňte zbytečnému zatěžování trubek na stavbě, například pojížděním nedostatečně
zasypaného potrubí vozidly.
4.4. Zasypání výkopu nad účinnou vrstvou (hlavní zásyp potrubí)
K zásypu se použije materiál, který je možno bez potíží zhutnit, přednostně hrubozrnný materiál nebo materiál se smíšeným zrnem. Je-li
zaručeno pečlivé zhutnění, smí se při dodržení obsahu vody v tomto materiálu použít i další materiály. Velikost částic (kamenů) je zde do 150
mm. Nad 30 cm od vrcholu trubky se hutní i zemina nad trubkou. Těžkou hutnicí techniku lze použít až od 1 metru nad troubou.
Podle ČSN 736006 (8/2003) by stoky a kanalizační přípojky měly být značeny výstražnou fólií v barvě šedivé.
4.5. Přesnost pokládky
Dovolené horizontální odchylky trubního řadu od skutečné osy stoky jsou do 40 mm na každou stranu, vertikální odchylky nemají přesahovat
následující hodnoty:
•
do sklonu potrubí 1% ................... ± 10 mm
•
při sklonu nad 1 % ......................... ± 30 mm proti kótě dna určené projektovou dokumentací
V niveletě dna nesmí vzniknout protispád.
Lehké plastové trubky mají tendenci během hutnění „vyplavat“ - doporučuje se proto průběžná kontrola polohy a případná opatření jako
přisypání zeminou nebo použití vzpěr.
strana 14
4.6. Uložení trubek ve “volném” prostoru a v chráničkách
Plastové trubky nejsou samonosné. Je proto nutno zabránit jejich uložení jen na vzdálených bodech (například hrdlech). Lze je uložit na
korýtkách (s přerušením v oblasti hrdel nebo jinou úpravou zabraňující průhybu trubek) nebo za pomoci objímek o dostatečné nosnosti a
velikosti styčné plochy. Vzdálenost objímek nebo podložek by neměla být větší než desetinásobek vnějšího průměru trubky. V chráničkách je
pro uložení a vystředění trubek (ochraně proti pohybům způsobeným kolísáním podzemní vody) možno použít například kluzných středicích
prvků (takzvaných ježků), ale i jiných vhodných podložek. Potřebné údaje mají být uvedeny v projektu.
4.7. Vstup do betonových šachet, průchod základy
Průchod potrubí pod základy budov a podobně vyžaduje minimální krytí 15 cm nad trubkou, v opačném případě je nutno použít ochranné
trubky.
Dle vyhl. 137/1998 Sb. (§ 11 bod 4) musí být všechny prostupy vedení technického vybavení do staveb nebo jejich částí, umístěné pod úrovní
terénu, plynotěsné. Prostup základem, stěnou šachty apod. lze v duchu této vyhlášky realizovat např. použitím pískovaného hrdla KGAMS
(hladký kanál), šachtové zděře nebo jiného vhodného produktu. Z důvodu rozdílné roztažnosti plastů a betonu není vhodné zabetonování
běžného hrdla nebo jiné tvarovky s hladkým povrchem. Za spolehlivé není považováno ani vyplnění prostupu maltou či betonem.
Vliv nestejného sedání potrubí a šachty (základů) se eliminuje použitím krátkých kusů trubek (0,5 až 1 m), zaústěných do průchodky. Spoj blízko
průchodu se při sedání může chovat jako jakýsi kloub, který zabrání nadměrnému namáhání trubek. Neumísťujte spoj přímo do průchodu
základy.
4.8. Přechod svislého odpadu do kanalizace
Pro přechod ze svislé větve na ležatou se doporučuje použití dvou 45° kolen. Lepší (i když prostorově náročnější) řešení je použití “zklidňovacího
kusu” asi 25 cm dlouhého, vřazeného mezi tato dvě kolena. Použití “zklidňovacího kusu” se doporučuje zvláště u vyšších budov. Je vhodné
tento přechodový útvar staticky zajistit (např. podkladní betonovou deskou opatřenou zhutněnou zeminou a vhodným obsypem tvarovky).
V této souvislosti upozorňujeme na nebezpečí tepelné deformace trubek (zvláště z PVC) při izolování průchodu s použitím roztaveného
asfaltu.
strana 15
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
4.9. Provedení dodatečné odbočky na stávajícím kanalizačním potrubí
2xD
4.9.1. U hladkých trubek:
Za pomoci dvou přesuvek (u PVC systému kat. označení KGU) a odbočky (KGEA).
Ze stávajícího vedení se vyřízne kus odpovídající délce tvarovky plus asi dvěma
průměrům trubky. Konce trubek se zkosí. Odbočka KGEA se nasune na trubku,
odřezaný kus trubky se zkrátí na potřebnou délku (=cca 2 Ø trubky) a patřičně zkosí
na obou koncích. Jedna přesuvka KGU se nasune na konec původní trubky, zároveň
s jeho koncem, druhá se nasune na konec zkráceného kusu, opět zároveň s jeho
koncem. Upravený kus se vloží mezi odbočku a původní trubku a obě přesuvky se
přesunou zpět asi o polovinu jejich délky. Při spojování se nesmí zapomenout na
použití maziva.
vyřezat
D
2xD
KGU
vložit
KGU
přesunout obě KGU
4.9.2. U hladkých nebo korugovaných trubek
KGU
Za pomoci mechanické sedlové odbočky :
•
Vyvrtat otvor korunovým vrtákem příslušného průměru
•
Odstranit otřepy z řezu
•
Nasadit mechanickou odbočku a zajistit ji utažením matice za pomoci speciálního klíče
2xD
Následně se do hrdla sedlové odbočky zasune mazivem opatřený dřík odbočovací trubky (hladká KG).
Pozor: Mechanická odbočka se dodává ve dvou provedeních - pro hladké trubky KG a pro korugované trubky (Pragma, PP Jumbo). Odbočky
nelze zaměnit !!!
4.9.3. Za pomoci nalepovací odbočky KGAB (lepení je vhodné pouze pro hladké PVC trubky!):
V trubce se v místě plánovaného odbočení vyvrtá (vyřeže ) otvor vhodné velikosti, jeho hrany se zbaví otřepů (uvnitř trubky opatrná kontrola
hmatem). Dosedací plocha trubky, případně i tvarovky se důkladně očistí, nakonec např. pomocí dodávané čisticí kapaliny (MRG). Lepený
povrch trubky i tvarovky se natře lepidlem, nalepovací odbočka se během otevřeného času lepidla (do 60 s) nasadí na trubku a fixuje vhodným
třmenem, SK páskou, drátem apod. Pamatujte na možnost nedokonalého styku lepených ploch v případě deformace trubky - zkontrolujte
před lepením a případně upravte! Do doby naprostého zaschnutí lepidla nesmí být spoj namáhán na tah nebo smyk (podle venkovní teploty
a druhu lepidla cca 20 až 30 hodin). Před zasypáním potrubí se doporučuje spoj vhodně fixovat pro snížení mechanického namáhání odbočky.
Lepení nedoporučujeme provádět při teplotách pod +10 °C a za vlhka.
strana 16
4.10. Kombinace kanalizačních trubek s hladkými hrdly a dříky (PVC, PP Master, PP Jumbo, PVC Jumbo)
s jinými trubními systémy
Kombinaci plastových trubek s trubkami z jiných materiálů, jaká je často potřeba při opravách nebo rozšiřování stávající kanalizace, můžete
velmi lehce provést za pomoci přechodových tvarovek. Jsou k dispozici tvarovky pro přechod z PVC na litinu i kameninu a naopak. Pro spojení
s trubkami Pipelife Jumbo (PVC I PP) a PP Master nejsou potřebné žádné speciální přechodové tvarovky, neboť hrdla mají stejné provedení
jako u trubek hladkých.
MONTÁŽNÍ POSTUPY PŘECHODOVÝCH TVAROVEK NA JINÉ TRUBNÍ MATERIÁLY SE PONĚKUD LIŠÍ PODLE DRUHU TVAROVEK.
a) kombinace s kameninou
b) kombinace s litinou
Viz tabulka, s trubkami PRAGMA® podle postupu uvedeného u Pragmy
Kombinace s kameninou
Objednací číslo
KGUSM + KGRR
...
Přechod na kameninové hrdlo
(přechod PVC - kamenina) těsnicí
kroužek nutno objednat !
Těsnicí kroužek natáhnout na začátek
KGUSM a bez mazadla nasadit do kameniny
KGUS ...
Přechod na kameninovou trubku
Těsnicí kroužek natáhnout na konec
kameninové trubky a KGUS nasadit bez
mazadla
bez hrdla (včetně těsnicího
kroužku) (přechod kamenina
- PVC)
KGRR ...
Náhradní těsnicí kroužek pro
KGUSM ... a KGUS
Kombinace s litinou
KGUG ...
KAME ...
Přechod na konec litinové trubky
Nejdříve nasadit na konec litinové
bez hrdla (přechod litina - PVC)
trubky kroužek a poté těsnění ve tvaru
těsnění KAME nutno objednat
kloboučku. Těsnění nasunout poté do
zvlášť
hrdla KGUG potřeného mazadlem
Dvojité těsnění pro přechod do
Na PVC trubce nedělat úkos. Na PVC
hrdla litinové trubky (přechod PVC
nasadit nejdříve kroužek a těsnění ve
- litina)
tvaru kloboučku. Potom nasunout hrdlo
litinové trubky, potřené mazadlem
4.11. Armatury proti zpětnému vzdutí (Zpětné klapky)
Jsou určeny pro ochranu staveb (sklepů apod.) proti zvýšené hladině
podzemní vody nebo při záplavách. Mohou sloužit také jako ochrana proti
vnikání hlodavců do potrubí nebo jako čisticí kus. Dodávají se plastové
(PVC, PP) armatury do DN 630, v provedení s jednoduchou plastovou nebo
nerezovou klapkou, v případě potřeby je možno řadit dvě armatury za sebou.
Do DN 400 jsou armatury opatřeny aretační páčkou, která blokuje klapku v
poloze zavřeno.
strana 17
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
Mohou se umístit do šachtičky ve sklepě nebo i mimo objekt, šachta má umožnit volný přístup pro kontrolu nebo čištění, případně pro aretaci
(Norma pro použití zpětných armatur předepisuje kontrolu zhruba 2 x ročně). Montují se tak, aby klapka byla ve svislé poloze, při použití se
aretační páčka nesmí ponechat v poloze mezi krajními stavy. Při instalaci je nutno potrubí z vyšších pater budovy připojit za klapku po směru
toku splašků, jinak by v případě uzavření klapky mohly splašky z vyšších pater samy zaplavit klapkou ochráněné prostory.
Instalace zpětné klapky a odpadů:
- situace: Vzdutá hladina podzemní vody, klapka správně funguje (je uzavřena).
4.12. Provedení zkoušky vodotěsnosti
Zkouška se provádí podle ČSN 75 6909/Z1 (a ČSN EN 1610) po zásypu rýhy a odstranění pažení. Před zkouškou je nutno uzavřít veškeré otvory
a uzavírací prvky (zátky) zajistit proti vytlačení. Potrubí je rovněž třeba zajistit proti vlivu sil působících při zkoušce a v nejvyšším bodě opatřit
odvzdušňovacím prvkem. Před zkouškou se potrubí naplní vodou tak, aby mohl uniknout vzduch. Po naplnění se nechá vodní náplň ustálit
po dobu jedné hodiny a po uplynutí této doby se provede zkouška vodotěsnosti.
Při zkoušce je nutno zabránit vlivu případných změn teploty, neboť by mohly ovlivnit přesnost měření! Kontroluje se při ní také těsnost
jednotlivých spojů. V případě pokládky ve svažitém terénu, kde lze předpokládat výšku vodního sloupce přes 5 m, musí projektant předepsat
vyšší zkušební tlak.
ČSN EN 1610 dovoluje rovněž jednodušší zkoušku tlakem vzduchu, v případě nevyhovujících hodnot je však směrodatná zkouška vodou.
Vzhledem k velké stlačitelnosti vzduchu je nutno vzít v úvahu nebezpečí poranění osob, hrozící při uvolnění zátek a jiných tlakově
exponovaných dílů.
4.13. Tlakové čištění trubek
MAX 120 bar
Vzhledem k trvale hladkým a nepřilnavým stěnám je vazba
případných nečistot na trubku, bez ohledu na dobu působení,
velmi volná, na rozdíl od trub z kameniny a betonu, kde se s
časem utužuje spojení nečistot a stěn trubek (často tak pevné, že
potřebný tlak vody trouby poškozuje). Intervaly potřebného čištění
plastů mohou být výrazně delší a samotné čištění spočívá spíše v
odplavení usazenin.
Všeobecně se nejlepších výsledků dá dosáhnout použitím spíše
nižších tlaků spojených s větším průtokem vody, neboť je tak
zaručeno čištění celého průřezu trubky a dosaženo větší účinnosti
čištění (tryska 2,8 mm při 120 barech poskytuje 5x větší energii než
strana 18
tryska 1 mm při 340 barech) . Doporučený tlak pro plasty je cca 60 barů, v případě potřeby je však bez problémů možno provádět čištění
tlakem 80 - 120 barů. Doporučená rychlost pohybu trysky je 6 - 12 m /min.
Související normy:
prEN 14 654-1: 2004 Management and control of operation in drains and sewers – Sewer Cleaning (platná pro všechny druhy potrubí)
prCEN/TR 14 920 Jetting resistance of drain and sewer pipes – Moving jet test method
Orientační tabulka tlakových ztrát na 10 m hadice
Jmenovitý průřez hadice
Průtok l/min
12 mm (½”)
20 mm (¾”)
25 mm (1”)
32 mm (⁵/₄”)
25
0.5
-
-
-
50
2.8
0.1
-
-
80
7.0
0.7
-
-
100
n/a
1.1
-
-
120
n/a
1.6
-
-
140
n/a
2.2
-
-
150
n/a
2.5
0.8
-
180
n/a
4.4
1.2
-
200
n/a
n/a
1.5
-
250
n/a
n/a
2.3
0.7
300
n/a
n/a
3.4
1.0
350
n/a
n/a
n/a
1.3
400
n/a
n/a
n/a
1.8
450
n/a
n/a
n/a
2.3
Pomlčka znamená nepatrnou ztrátu, n/a překročení kapacity hadice
Pramen: Dánský technický institut
strana 19
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
5. CHEMICKÁ ODOLNOST
5.1. Chemická odolnost neměkčeného polyvinylchloridu (PVC-U)
Data v tabulce odpovídají současným poznatkům. Jsou stanovena měřením na zkušebních tělesech v laboratorních podmínkách, od nichž se
skutečné podmínky mohou lišit. Zvláště je nutno mít na zřeteli zvýšenou možnost koroze vlivem vysokého mechanického napětí.
Klasifikace materiálů v tabulce je zjednodušena do tří skupin:
+ Odolný - za běžných podmínek (tlak, teplota) materiál není nebo je jen zanedbatelně napadán médiem
o Podmíněně odolný - médium napadá materiál a vede k jeho botnání. Životnost je podstatně zkrácena. Důležité je většinou
přihlédnutí ke koncentraci média a dalším provozním podmínkám.
- Není odolný - materiál je pro médium nepoužitelný, resp. je použitelný za zvláštních podmínek
Bez označení - nezkoušeno
Stručná tabulka na základě DIN 8061/příloha 1
Sloučenina
acetaldehyd
acetaldehyd
acetaldehyd + kys. octová
acetanhydrid
aceton vodný
aceton
alkoholické nápoje
allylalkohol
alkoholy mastné (vyšší)
amoniak kapal.
amoniak plynný
amoniaková voda
anilin čistý
benzaldehyd vod. roztok
benzen
benzin
benzin-benzen směs
benzoan sodný vod. roztok
benzoan sodný vod. roztok
bělící louh 12,5 % akt. chloru
borax vod. roztok
boritan draselný vod. roztok
brom kapalný
brom plynný
bromičnan draselný vod. roztok
bromičnan draselný vod. roztok
bromová voda
butadien
butan plynný
butandiol
butanol
butylacetát
butylfenol
celulóza vod.
cyklohexanol
cyklohexanol
dextrin vod.
dusičnan amonný vod. roztok
dusičnan amonný vod. roztok
dusičnan draselný vod. roztok
dusičnan stříbrný vod. roztok
dusičnan vápenatý vod. roztok
dvojchroman draselný vod. roztok
etylacetát
etylakrylát
etylalkohol (zákvas)
etylalkohol a kys. octová (kvasná směs)
etylalkohol denat. ( 2 % toluenu)
etylalkohol vod. roztok
etylenchlorid
etylenoxid kap.
etyléther
fenolové vody
fenolové vody
fenylhydrazin
fluorid amonný vod. roztok
strana 20
konc. %
100
40
90/40
100
stopy
100
běžná
96
100
100
100
nasyc.
100
0,1
100
100
80/20
do 10
do 36
zř.
1
100
níz.
zř.
zř.
nasyc.
100
50
do 10
do 100
100
100
nasyc.
100
100
18
nasyc.
zř.
nasyc.
do 8
50
40
100
100
provozní
provozní
96
96
100
100
100
1
do 90
100
do 20
teplota
20°C
o
o
+
o
+
o
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
o
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
40°C
60°C
o
+
o
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
o
o
o
o
o
+
+
o
+
o
o
+
o
+
o
-
o
o
+
+
+
+
o
+
o
+
+
o
o
+
o
o
-
Sloučenina
fluorid měďnatý vod. roztok
formaldehyd vod. roztok
fosgen plynný
fosgen kapal.
vývojka
ustalovač
fruktóza (hroznový cukr) vod. roztok
glycerin vod.
glykokol vod.
glykol vod.
hexantriol
hydroxylaminsulfát vod. roztok
chlor plynný, suchý
chlor plynný, vlhký
chlor kapalný
chloramin vod. roztok
chlorečnan sodný vod. roztok
chlorid amonný vod. roztok
chlorid antimonitý vod. roztok
chlorid cínatý vod. roztok
chlorid draselný vod. roztok
chlorid draselný vod. roztok
chlorid fosforitý
chlorid hlinitý vod. roztok
chlorid hlinitý vod. roztok
chlorid hořečnatý vod. roztok
chlorid hořečnatý vod. roztok
chlorid měďný vod. roztok
chlorid sodný viz sůl jedlá
chlorid vápenatý vod. roztok
chlorid vápenatý vod. roztok
chlorid zinečnatý vod. roztok
chlorid zinečnatý vod. roztok
chlorid železitý vod. roztok
chlorid železitý vod. roztok
chloristan draselný vod. roztok
chlornan sodný vod. roztok
chlorová voda
chlorovodík vlhký
chlorovodík suchý
chroman draselný vod. roztok
chromový kamenec vod. roztok
chromový kamenec vod. roztok
kresol vod.
kyanid draselný vod.
kys. adipová, vod. roztok
konc. %
2
zř.
100
100
běžná
běžná
nasyc.
každá
10
běžná
běžná
do 12
100
0,5
zř.
do 10
zř.
90
nasyc.
zř.
nasyc.
100
zř.
nasyc.
zř.
nasyc.
nasyc.
zř.
nasyc.
zř.
nasyc.
do 10
nasyc.
1
zř.
nasyc.
40
zř.
nasyc.
do 90
do 10
nasyc.
kys. antrachinonsulfonová vod. suspense
o
o
o
kys. benzoová
kys. boritá vod. roztok
kys. bromovodíková vod. roztok
kys. bromovodíková vod. roztok
kys. chloristá vod. roztok
kys. chloristá vod. roztok
kys. chlorná vod. roztok
kys. chlorsulfonová
kys. chromová vod.
každá
nasyc.
do 10
48
do 10
nasyc.
do 20
100
do 50
teplota
20°C
40°C
60°C
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
o
+
+
+
+
+
o
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
o
+
o
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
o
+
+
o
+
+
+
+
o
o
+
o
o
+
+
+
o
+
o
o
+
+
+
+
+
+
+
o
o
o
+
o
+
o
+
o
Sloučenina
kys. chromsírová (čistící směs)
kys. citronová vod. roztok
kys. citronová vod. roztok
kys. diglykolová
kys. dusičná
kys. dusičná
kys. fluorokřemičitá vod. roztok
kys. fosforečná
kys. fosforečná
kys. glykolová vod. roztok
kys. křemičitá vod. roztok
kys. maleinová vod. roztok
kys. maleinová vod. roztok
kys. máselná
kys. máselná vod. roztok
kys. mléčná vod. roztok
kys. monochloroctová vod. roztok
kys. monochloroctová
kys. mravenčí vod. roztok
kys. mravenčí vod. roztok
kys. octová vod. roztok
kys. octová ledová
kys. olejová
kys. pikrová
kys. sírová vod. roztok
kys. sírová vod. roztok
kys. sírová vod. roztok
kys. solná vod. roztok
kys. stearová
kys. šťavelová vod. roztok
kys. šťavelová vod. roztok
kys. vinná vod. roztok
kys. vinná vod. roztok
kyslík
louh draselný vod. roztok
louh draselný vod. roztok
louh sodný roztok
lučavka královská
manganistan draselný vod.
manganistan draselný vod.
mastné kyseliny obecně
melasa
metanol vod.
metanol
metylchlorid
metylénchlorid
minerální oleje
mladina
mléko
moč
močovina vod. roztok
nitrozní plyny
octan olovnatý vod. roztok
octan olovnatý vod. roztok
oleje a tuky
oleum
ovocné šťávy
oxid fosforečný
oxid siřičitý suchý
oxid siřičitý vlhký
oxid siřičitý kapal.
oxid siřičitý vlhký
oxid uhličitý suchý
oxid uhličitý vlhký
oxidy dusíku vlhké a suché
oxidy dusíku vlhké
konc. %
50/15/
35
do 10
nasyc.
30
do 50
98
do 32
do 30
nad 30
37
kaž.
35
nasyc.
čistá
20
do 10
85
100
100
50
do 25
100
běžná
1
do 40
40 - 80
96
do 30
100
zř.
nasyc.
do 10
nasyc.
do 40
50 - 60
do 40
6
do 18
100
provozní
32
100
100
100
provozní
do 10
konc.
zř.
nasyc.
10
už.
100
každá
50
100
každá
100
teplota
20°C
40°C
60°C
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
o
o
+
o
o
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
o
+
o
o
o
o
-
+
+
o
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
o
o
o
+
+
+
o
+
+
o
+
o
+
o
+
o
o
Sloučenina
ozon
ozon
parafinické alkoholy
peroxid vodíku vod. roztok
persíran draselný
persíran draselný
pivo
propan plynný
propan kapalný
propargylalkohol vod. roztok
prostředky pro ochranu rostlin:
karbolineum, nikotinové proparáty
pyridin
rtuť
sirouhlík
sirovodík suchý
sirovodík vod. roztok
síran amonný vod. roztok
síran amonný vod. roztok
síran hořečnatý vod. roztok
síran hořečnatý vod. roztok
síran měďnatý vod. roztok
síran měďnatý vod. roztok
síran nikelnatý vod. roztok
síran nikelnatý vod. roztok
síran sodný vod. roztok
síran sodný vod. roztok
síran zinečnatý vod. roztok
síran zinečnatý vod. roztok
směs kyselin (dusičná/sírová/voda)
směs kyselin (dusičná/sírová/voda)
směs kyselin (dusičná/sírová/voda)
směs kyselin (dusičná/sírová/voda)
směs kyselin (dusičná/sírová/voda)
soda, vod. roztok
soda, vod. roztok
spřádací lázně viskózové
sůl jedlá vod. roztok
sůl jedlá vod. roztok
svítiplyn benzenu prostý
škrob vod. roztok
tetrachlormetan tech.
tetraetylolovo
thionychlorid
toluen
trichloretylén
trietanolamin
trimetylpropan vod. roztok
uhličitan draselný vod. (viz potaš)
uhličitan sodný
vinylacetát
voda včetně mořské
voda sodová
vodík plynný
vyšší mastné alkoholy
xylén
konc. %
10
100
100
do 20
zř.
do 30
100
7
běžná
každá
100
100
nasyc.
nasyc.
zř.
nasyc.
zř.
nasyc.
zř.
nasyc.
zř.
nasyc.
zř.
nasyc.
zř.
50/50/0
10/20/
70
10/87/3
50/31/
19
48/49/3
nasyc.
zř.
nasyc.
zř.
běžná
100
100
konc.
100
100
100
běžná
nasyc.
100
+
100
100
100
teplota
20°C
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
o
+
+
-
40°C
60°C
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
o
+
o
+
o
+
o
+
o
+
o
o
+
+
+
+
+
+
-
o
+
o
+
+
o
+
o
+
+
o
+
+
o
+
+
strana 21
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
5.2. Chemická odolnost polypropylenu
Značení koncentrace:
kaž.
konc.
níz.
obv.
zř.
vod.
nasyc.
jakákoli koncentrace
koncentrovaný roztok
nízká koncentrace
obvyklá koncentrace
zředěný roztok
vodný roztok
za studena nasycený roztok
Sloučenina
aceton
amoniak plynný
amoniak vodný roz.
amoniak vodný roz.
amylalkohol čistý
anhydrid kys. octové
anilin
asfalt
benzaldehyd
benzaldehyd vod.
benzen
benziny
borax vod.
brom kapalný
bromové páry
bromová voda
brzdová kapalina
butan kapalný
butan plynný
butylacetát
cyklohexan
cyklohexanol
cyklohexanon
dehet
dibutylfalát
dibutylsebakát
dietyleter
dihexylfalát
dinonyladipát
dioktylftalát
dvojchroman draselný vod. roztok
dimetylformamid
1,4-dioxan
dusičnan amonný vod. roztok
dusičnan draselný vod. roztok
dusičnan sodný vod. roztok
dusičnan vápenatý vod. roztok
etylacetát
etylalkohol
etylalkohol vod. roztok
etylalkohol vod. roztok
etylbenzen
etylenchlorid
2-etylhexanol
etylchlorid
fenol
formaldehyd vod.
formaldehyd vod.
formaldehyd vod.
ustalovač
vývojka
fridex
fosforečnan amonný vod.
fosforečnan sodný vod.
glycerin
glycerin vod.
strana 22
konc. %
100
100
konc.
10
100
100
100
nasyc.
100
nasyc.
100
vys.
nasyc.
100
100
100
100
100
100
100
nasyc.
100
100
kaž.
nasyc.
nasyc.
nasyc.
100
100
96
50
100
100
100
100
nasyc.
40
30
10
10
obv.
každá
nasyc.
100
vys.
teplota
20°C
60°C
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
-+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
o
o
x
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
100°C
o
o
o
+
+
+
o
+
o
o
+
+
o
+
+
+
+
o
+
+
+
+
o
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
-
+
+
-
Sloučenina
glykokol vod.
glykol
glykol vod.
glykol vod.
heptan
hexan
hlinité soli
hydrogenuhličitan sodný vod.
hydroxid draselný
hydroxid draselný
hydroxid draselný
hydroxid sodný
chlor kapalný
chlor plynný (suchý)
chlor plynný (vlhký)
chlorbenzol
chlorečnan sodný vod.
chlorid amonný vod.
chlorid draselný vod.
chlorid sodný
chlorid vápenatý vod.
chloristan sodný vod.
chlornan draselný vod.
chlornan sodný vod.
chloroform
chlorová voda
chlorové vápno
chlorovodík plynný
chromové činící lázně
chromsírová směs
isooktan
isopropylalkohol
jodid draselný vodný
jodová tinktura
kafr
kamenec
kresol
kresol vod.
kyselina benzoová
kyselina benzoová vod.
kyselina boritá
kyselina boritá vodná
kyselina citronová vod.
kyselina dusičná
kyselina dusičná
kyselina dusičná
kyselina fluorovodíková
kyselina fosforečná
kyselina fosforečná
kyselina fosforečná
kyselina chlorovodíková
kyselina chlorsulfonová
kyselina mléčná vod.
kyselina mléčná vod.
kyselina mléčná vod.
kyselina mravenčí
konc. %
zřeď.
100
vys.
zřeď.
100
100
každá
nasyc.
50
25
10
100
100
100
10
100
5
každá
nasyc.
nasyc.
nasyc.
5
nasyc.
25
100
nasyc.
vys.
100
100
nasyc.
nasyc.
100
nasyc.
100
nasyc.
100
nasyc.
nasyc.
50
25
10
40
nasyc.
50
10
nasyc.
100
90
50
10
98
teplota
20°C
60°C
100°C
+
+
+
+
o
o
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
o
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
o
o
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
Sloučenina
kyselina mravenčí
kyselina mravenčí
kyselina mravenčí
kyselina octová ledová
kyselina octová vod.
kyselina octová vod.
kys. olejová
kyselina sírová
kyselina sírová
kyselina sírová
kyselina sírová
kyselina stearová
kyselina šťavelová vod.
kyselina vinná vod.
lanolin
lněný olej
majonéza
manganistan draselný vod.
mentol
mléčné výrobky
metanol
metanol vod.
metyletylketon
metylchlorid
minerální oleje (bez aromátů)
močovina vod.
motorová nafta
motorové oleje
mýdlo a mýdlové vločky
mýdlový roztok
n-butanol
nitrobenzen
ocet obv.
octan amonný vod.
oktan
olej do dvoutaktních motorů
olej olivový
olej rostlinný
olej sojový
olej transformátorový
oleum
oxid fosforečný
oxid siřičitý
parafin
parafinový olej
peroxid vodíku vod.
peroxid vodíku vod.
peroxid vodíku vod.
peroxid vodíku vod.
persíran draselný vod.
petroléter
pivo
propan kapalný
propan plynný
pyridin
rybí tuk
sádlo vepřové
saponát na nádobí
silikonový olej
síran amonný vod.
síran draselný vod.
síran sodný vod.
sirouhlík
sirovodík
siřičitan sodný vod.
solanka
konc. %
90
50
10
100
50
10
100
96
50
25
10
100
nasyc.
nasyc.
nasyc.
100
50
100
nasyc.
nasyc.
100
100
obv.
každá
100
každá
100
zřeď.
100
100
90
30
10
3
nasyc.
100
100
100
100
každá
nasyc.
nasyc.
100
zřeď.
nasyc.
teplota
20°C
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
60°C
+
+
o
+
+
o
+
+
+
+
+
100°C
+
+
+
+
+
o
+
+
+
o
o
o
+
o
o
-
+
+
o
+
+
o
o
+
o
o
o
-
+
-
Sloučenina
soli chromu 2+, 3+
solvina
sulfit sodný vod.
škrob - roztok
terpentýn
tetraboritan trisodný vod.
tetrahydrofuran
tetrahydronaftalen
tetrachloretan
tetrachlormetan
thiofen
thiosíran sodný vod.
trikresylfosfát
trioktylfosfát
toluen
topné oleje
trichloretylén
uhličitan amonný vod.
uhličitan draselný (potaš)
uhličitan sodný (soda)
uhličitan sodný (soda)
vazelína lék.
víno
voda
voda mořská
vodní sklo
xylen
konc. %
nasyc.
nasyc.
každá
nasyc.
100
100
100
100
100
nasyc.
100
100
každá
nasyc.
nasyc.
10
100
100
teplota
20°C
60°C
+
+
+
+
o
+
o
o
o
o
o
+
+
+
o
+
o
+
+
+
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
o
+
+
+
+
-
100°C
+
+
+
+
+
+
+
+
o
-
o
+
+
+
o
+
o
+
+
o
+
+
+
+
+
+
o
+
+
+
+
+
strana 23
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
5.3. Chemická odolnost těsnicích kroužků pro PVC kanalizační systém
SBR
NBR
-
(styren - butadienový kaučuk) = materiál pro kroužky standardní
akrylonitrilový kaučuk = materiál pro kroužky olejivzdorné
Pokud není stanoveno jinak, jsou odolnosti tabelovány pro pokojovou teplotu.
Použité zkratky: A - velmi odolný
B - odolný
C - podmíněně odolný
D - není odolný
- - nebylo odzkoušeno
Medium
SBR
NBR
Medium
SBR
NBR
Acetaldehyd
Aceton
Acetanhydrid
Acetylen
Akrylonitril
Amoniak plynný, horký
Amoniak plynný, studený
Amoniaková voda
Amylacetát
Amylalkohol
Anilin
Anilinchlorhydrát
Anilinové barvy
Benzaldehyd
Benzén
Benzin olovnatý
Benzin-Benzén-Ethanol 50/30/20
Benzin-Benzén 50/50
Benzin-Benzén 60/40
Benzin-Benzén 70/30
Benzin-Benzén 80/20
Benzylalkohol
Benzylchlorid
Borax, vod. roztok
Butan plynný
Butanol
Butylacetat
Buten kapalný
Butylenglykol
Butyraldehyd
Cyklohexan
Cyklohexanol
Cyklohexanon
Diacetonalkohol
Dibutylether
Difutylfalát
Dichlorbenzen
Dichloretan
Dietylamin
Dietylenglykol
Dietylether
Dimetylether
Dimetylformamid DMFA
Dioktylftalát
Dioxan
Dusičnan amonný, vod. roztok
Dusičnan draselný, vod. roztok
Dusičnan sodný
Dusičnan sodný, vod. roztok
Estery kys. akrylové
Etanol, Etylalkohol 20 °C
Etanol, Etylalkohol 50 °C
Etanolamin
Etylacetát
Etylakrylát
Etylbenzén
Etylchlorid
Etylendiamin, 1,2-Diaminoetan
Etylendiamin
Etylenglykol, 1,2-Etandiol
Etylenchlorid, 1,2-Dichloretan
Etylenchlorhydrin
C
B/C
B
C
C
B
B
C
A
C
A
B
C
D
D
D
D
D
D
D
C
A
D
A
D
D
A
C
D
C
D
B
D
D
D
D
D
A
D
D
C
D
D
A
A
A
A
A
B
B/C
D
D
D
B
B
A
D
B
D
D
D
A
D
C
B
B
D
B
D
B
D
D
D
A
D
D
D
B/C
B/C
D
D
A
B
A
D
B
A
D
B
B
D
B/C
D
D
D
D
D
A
D
D
D
D
D
B
A
B
A
D
B
C
C
D
D
D
B/C
B
B
A
D
D
Etylénoxid, 1,2-Epoxyetan
Fenol
Fluor, suchý
Fluorid amonný, vod. roztok
Formaldehyd
Formamid
Fosforečnan sodný, vod. roztok
Fosforečnan amonný, vod. roztok
Furan
Glukóza
Glycerin
Glykol
Heptan
Hexan
Hexantriol
Hydroxid draselný
Hydroxid draselný, konc.
Hydroxid draselný 50 %
Hydroxid sodný
Hydroxid vápenatý, vod. roztok
Chlór, suchý plyn
Chlór, vlhký plyn
Chloralhydrát, vod. roztok
Chloramin, vod. roztok
Chlorid amonný, vod. roztok
Chlorid barnatý
Chlorid draselný, vod. roztok
Chlorid hořečnatý, vod. roztok
Chlorid nikelnatý
Chlorid rtuMnatý
Chlorid sodný, vod. roztok
Chlorid vápenatý, vod. rozrok
Chlorid zinečnatý, vod. roztok
Chlorid železitý, vod. roztok
Chloroform
Chlorové vápno
Chlorovodík plynný
Chroman draselný, vod. roztok
Izobutylalkohol
Izopropanol
Izopropylacetát
Izopropylether
Izopropylchlorid
Jod
Kafr
Karbolineum
Kostní olej
Křemičitan sodný, vod. roztok
Kys. adipová - vod. roztok
Kys. bromovodíková, vod. roztok
Kys. citronová
Kys. dusičná 30 % 80 °C
Kys. dýmavá 60 °C
Kys. fluorovodíková do 65 % horká
Kys. fluorovodíková nad 65 % horká
Kys. fluorovodíková do 65 % studená
Kys. fluorovodíková nad 65 % studená
Kys. fosforečná koncentrovaná, horká
Kys. fosforečná studená, pod 45 %
Kys. chloroctová
Kys. chloroctová
Kys. chlorsulfonová
D
D
D
A
A
A
A
A
D
A
A
B
D
D
A
A
A
A
A
D
D
D
A
A
A
A
A
A
A
A
A
B
B
D
D
D
B
A
A
D
D
D
A
D
D
D
A
A
C
B
D
D
C
C
B
B/C
D
A
C
D
D
C
D
D
A
A
B
A
A
D
A
A
B
A
A
A
B
B
A
B
A
D
D
D
A
A
A
A
B
A
A
strana 24
A
B
B
D
D
D
B
B
B
D
B/C
D
B
B
B
A
A
A
C
B
D
D
D
D
C
B/C
D
B
C
D
D
Medium
SBR
NBR
Medium
Kys. chromová
Kys. karbolová
Kys. maleinová
Kys. mléčná horká
Kys. mravenčí
Kys. olejová
Kys. salicylová
Kys. sírová 10 % 60 °C
Kys. sírová 25 % 60 °C
Kys. sírová nad 50 % 60 °C
Kys. sírová dýmavá
Kys. solná 10 % 80 °C
Kys. solná 30 %
Kys. solná 37 %
Kys. vinná
Kys. uhličitá
Lanolin
Laurylalkohol, n-Dodecylalkohol
Lněný olej
Letecký benzin
Mastné alkoholy
Mazací oleje
Melasa
Metan
Metanol, Metylalkohol
Metylenchlorid
Metyletylketon, MEK
Minerální oleje
Mléko
Močovina, vod. roztok
Motorové oleje
Nafta
Naftalén
Nitroglycerin
Ocet 3,5 - 5 %
Ocet 10%/50 °C
Ocet 25%/50 °C
Ocet 75%/50 °C
Octan olovnatý, vod roztok
Octan vápenatý, vod. roztok
Olej Nr. 1 dle ASTM
Olej Nr. 2 dle ASTM
Olej Nr. 3 dle ASTM
Oleum
Olivový olej
Oxid siřičitý
D
D
A
C
B
D
A
B
B
D
D
D
B/C
B/C
A
A
D
B
D
D
A
D
A
C
B
D
D
A
A
D
D
D
B
B
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
A
B
D
B
A
B
B
D
D
D
B/C
B/C
A
A
A
B
A
A
A
A
A
A
B/C
D
D
A
A
A
A
A
C
D
B
D
D
D
A
B
A
A
A/B
D
A
D
Palivo Nr. 1 dle ASTM (izooktan)
Palivo Nr. 2 dle ASTM (izooktan/toluen)
Palivo Nr. 3 dle ASTM (toluen/izooktan)
Parafin
Parafinový olej
Perchloretylén 50 °C
Petroleter
Petrolej
Pivo
Propan
Propanol-1, Propylalkohol 50 °C
Propylalkohol 50 °C, Propanol-1
Propylenglykol
Převodový olej
Pyridin
Ricinový olej
Rostlinné tuky
Rtuť
Síran amonný, vod. roztok
Síran nikelnatý
Síran sodný, vod. roztok
Síran zinečnatý
Síran železnatý, vod. roztok
Sirouhlík
Sirovodík suchý
Sirovodík suchý 80 °C
Sirovodík vodný roztok
Sirovodík vodný 80 °C
Strojní minerální olej
Terpentinový olej
Tetrachloretylén
Tetrahydrofuran
Toluen 20 °C
Topný olej
Topný olej na bázi uhlí
Trafooleje
Trichlormetan, Chloroform
Uhličitan draselný, vod. roztok
Uhličitan sodný, vod. roztok
Uhličitan amonný, vod. roztok
Vápenné mléko
Vazelína
Vinylacetát
Xylény
Zemní plyn
Živočišné tuky
SBR
NBR
D
D
D
D
D
D
D
D
A
D
B
B
A
D
D
C
A
A
A
A
A
B
D
C
C
C
C
D
D
D
D
D
D
D
D
D
A
A
A
B
D
D
D
-
A
C
D
A
A
D
A
A
A
A
B
B
B
A
D
A
A
A
A
A
A
A
B
D
C
C
C
C
A
B
D
D
D
A
D
B
D
A
B
A
C
A
D
D
B
A
Doufáme, že s pomocí údajů tohoto manuálu budete schopni správně projektovat, skladovat i pokládat všechny potrubní systémy pro
kanalizaci dodávané firmou Pipelife Czech. Informace o nich naleznete v příslušných produktových prospektech.
Prosím používejte ve Vašich objednávkách naše katalogová čísla.
Naše technické poradenství spočívá na zkušenostech a výpočtech. Vzhledem k tomu, že neznáme a nemáme možnost ovlivnit podmínky
použití námi nabízených výrobků, platí veškeré údaje jako nezávazné pokyny. V případě škody se naše ručení vztahuje pouze na hodnotu
námi dodaného zboží. Záruky se vztahují na kvalitativní parametry našich výrobků. Právo změny údajů vyhrazeno.
Vydání 08/2006
strana 25
KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál
strana 26
strana 27
ISO 9001
ISO 14001
Pipelife Czech s.r.o.
Kučovaniny 1778, 765 02 Otrokovice
tel.: 577 111 213, fax: 577 111 227
e-mail: [email protected]
www.pipelife.cz
Pipelife Slovakia s.r.o.
Kuzmányho 13, 921 01 Piešťany
tel./fax: +421 337 627 173
www.pipelife.sk