Jímací objekty podzemní vody a role hydrogeologa při jejich provádění

Transkript

Jímací objekty podzemní vody a role hydrogeologa při jejich provádění
Hydrogeologie a
právo k 1.1. 2012
část 1.
Pro začátek několik
úvodních proklamací
Ústava ČR v hlavě 1, článku 1, odstavci 1 říká, že Česká
republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát
založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
Znalost a dodržování právních předpisů je proto nezbytnou
podmínkou pro další rozvoj a zvýšení prestiže jakékoliv
lidské činnosti, hydrogeologii nevyjímaje.
Současně však platí, že žádný zákon, vyhláška, nařízení vlády
či předpis nižší právní síly jako jsou normy, metodické
pokyny, metodická doporučení, výklady, apod. nemohou
postihnout rozmanitosti případů, ke kterým dochází v
každodenní praxi. Zde proto bezvýhradně platí ctít duch
předpisu, ale současně používat odbornost a zdravý rozum.
Dva příklady z praxe:
O čem dnes budeme především
hovořit a diskutovat
•
•
•
Vyhláška č. 5/2011 Sb. o vymezení
hydrogeologických rajónů a útvarů podzemní
vody
Vyhláška č. 49/2011 Sb. o vymezení útvarů
povrchových vod
Vyhláška č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o
rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech
povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního
úřadu v aktuálním znění.
Vše ve vazbě na předpisy vyšší i nižší právní síly.
Vše na příkladech konkrétních hydrogeologických
úkolů.
Kterých předpisů se budeme
dále dotýkat?
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů
Zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu:
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání
území, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení,
veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění pozdějších
předpisů
vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, ve znění pozdějších
předpisů
vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, včetně zákona č. 150/2010 Sb.
prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu:
vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o
rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení,
souhlasů a vyjádření vodoprávních úřadů, ve znění
pozdějších předpisů
vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření
množství vody, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro
vodní díla
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve
znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky
k tomuto zákonu:
vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci, ve
znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a
vyhodnocování geologických prací, oznamování
rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob
výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti
projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické
práce
vyhláška č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací, ve
znění pozdějších předpisů
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o
státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů
prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu:
vyhláška č. 298/2005 Sb. o požadavcích na odbornou kvalifikaci a
odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti
prováděné hornickým způsobem a o změně některých
právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 239/1998 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a
bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě zemního plynu a při
vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých
předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti
prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších
předpisů.
vyhláška č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a
činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k
projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto
činností, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 5/2011 Sb. o
vymezení hydrogeologických
rajónů a útvarů podzemní vod,
způsobu hodnocení stavu
podzemních vod a náležitostech
programů zajišťování a
hodnocení stavu podzemních
vod
Ve smyslu § 3 uvedené vyhlášky spravuje informační systém
veřejné správy MŽP, pro naši potřebu se jedná především o
evidenci hydrogeologických rajónů a vodních útvarů podzemní
vody.
Seznam hydrogeologických rajónů a útvarů podzemní vody je
uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.
Příklad z přílohy č. 6 :
Číslo vodního útvaru podzemních vod je pětimístný kód
např. 11100 Kvartér Orlice
Příslušný hydrogeologický rajón má čtyřmístný kód
např. 1110 Kvartér Orlice
Všechny vodní útvary začínající jedničkou jsou útvary svrchní.
všechny vodní útvary začínající dvojkou až šestkou jsou útvary
základní s výjimkou útvaru 44200, který je útvarem svrchním a
útvarů 47100, 47200 a 47300, které jsou útvary hlubinnými.
Ve smyslu uvedené vyhlášky je tak v ČR vymezeno celkem 152
hydrogeologických rajónů, přičemž 111 rajonů náleží tzv. základní
vrstvě, 38 rajónů svrchní vrstvě a 3 rajóny jsou řazeny ve vrstvě
bazálního křídového kolektoru. Hydrogeologické rajóny jsou přitom
územní celky, vymezené na základě přírodních podmínek. Doporučuje
se proto, aby byly dále používány pro hodnocení kvantitativního stavu
vodních útvarů. V současnosti platná hydrogeologická rajonizace je
podrobně dokumentovaná ve Sborníku geologických věd č. 23 (ČGS
Praha, 2006)
Dle komentované vyhlášky č. 5/2011 Sb. je vodních útvarů podzemní
vody v současnosti 174, tzn. že v některém hydrogeologickém rajónu je
vymezeno více vodních útvarů s vyjádřením vlastního stavu
navazujícím návrhem opatření na zlepšení tohoto stavu. Na rozdíl od
hydrogeologických rajónů totiž podléhají vodní útvary různým vlivům
(např. antropogénní činnosti), které mohou měnit jejich stav. V rámci
šestiletých hodnocení v rámci plánů oblasti povodí se tak bude
provádět jejich aktualizace a do budoucna, budou li aplikována účinná
opatření na zlepšení jejich chemického stavu, může dojít k situaci, kdy
se počet hydrogeologických rajónů a útvarů podzemní vody ztotožní.
Vyčleněním útvarů podzemní vody
ve smyslu vyhlášky č. 5/2011 Sb.
stojíme před klíčovým problémem
dnešní hydrogeologie, kde nám
legislativa příliš nepomůže a musíme
nasadit odbornost a cit.
Jedná se o pojem
„Přirozená hydrogeologická
stratifikace horninového souboru“
Co říká vodní zákon v § 2, odstavec 7?
Útvar podzemní vody je vymezené
soustředění podzemní vody v
příslušném kolektoru nebo kolektorech;
kolektorem se rozumí horninová vrstva
nebo souvrství hornin s dostatečnou
propustností umožňující významnou
spojitou akumulaci podzemní vody
nebo její proudění či odběr
Co říká článek 5.3.5.1 ČSN 755115 ?
V případech, kdy vrtaná studna zastihuje více
útvarů podzemní vody, je zpravidla nutno
provést ve studni další těsnění zajišťující
vzájemné oddělení těch zvodnělých
kolektorů, na které jsou vázány rozdílné
útvary podzemní vody. Odtěsnění kolektorů je
nutno provést prokazatelně funkčním
způsobem podle zpracované projektové
dokumentace s uvedením konstrukčních
parametrů a technologického postupu
těsnicích prací.
Co říká vyhláška č. 22/1989 Sb., o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a
bezpečnosti provozu při hornické
činnosti…?
v § 203 se říká, že „vrt musí být
proveden a při opuštění likvidován tak,
aby bylo zamezeno nežádoucímu
propojení zvodněných nebo
plynonosných horizontů…
Co říká o vodním útvaru či o „zvodnělém
horizontu“ odbornost a hydrogeologický cit?
Asi to, co říká v § 2, odstavci 3 zákona č.
254/2001 Sb., tzn. že vodní útvar je
vymezené významné soustředění podzemní
nebo povrchové vody v určitém prostředí,
charakterizované společnou formou jejich
výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a
znaky hydrologického režimu.
Vodní útvary se člení na útvary povrchových
vod a útvary podzemních vod.
Jinými slovy, soustředěné množství podzemní
vody lišící se svým časově prostorovým
režimem tvorby a jakostí vody od jiného
soustředěného množství podzemní vody
je základním článkem
přirozené hydrogeologické stratifikace
horninového souboru,
který nesmíme svou činností trvale
narušovat!!!
Útvar podzemní vody dle vyhlášky č. 5/2011
Sb. s tím zpravidla nemá nic společného
Převážná většina problémů v dnešní
hydrogeologii, především ztráta vody
ve studnách či negativní ovlivnění její
jakosti a s tím spojené mediální kauzy
vyplývají z toho, že hloubení studní,
provádění vrtů pro tepelná čerpadla,
výstavba hlubších inženýrských staveb,
apod. nerespektuje přirozenou
hydrogeologickou stratifikaci a
projektanti mnohdy ani netuší, že něco
takového v přírodě existuje.
Role hydrogeologa je v tomto naprosto
unikátní a nezastupitelná!
Vyhláška č. 49/2011 Sb. o
vymezení útvarů povrchových
vod
Analogií útvarů podzemních vod jsou útvary povrchových
vod. Ty se dělí do dvou kategorií:
- řeky a
- jezera (nádrž na toku, rybník, umělé a přirozené jezero).
Na rozdíl od taxativně vyjmenovaných útvarů podzemní
vody ve vyhlášce č. 5/2011 Sb. však vyhláška č. 49/2011 Sb.
v přílohové části uvádí pouze popisné charakteristiky
kategorií řeka a jezero, na základě kterých je útvar zařazen
do příslušného typu útvarů povrchových vod.Každý útvar
povrchové vody je označován 8-mi místným číselným
kódem
Např.:
10443000 Orlice po ústí toku do toku Labe
V současnosti je na území ČR vymezeno 1141 útvarů
povrchových vod, z nich 71 v kategorii jezera (útvary
stojatých vod). Informace o útvaru povrchových vod lze
najít např. na portálu www.voda.gov.cz
Pro potřeby hydrogeologické
praxe se kloním k názoru
uvádět prozatím název toku a
číslo hydrologického pořadí ve
známém tvaru
1- 01- 02- 057
Vyhláška č. 432/2001 Sb. o
dokladech žádosti o
rozhodnutí nebo vyjádření a
o náležitostech povolení,
souhlasů a vyjádření
vodoprávního úřadu
v aktuálním znění.
Jedná se o dokument,
který zásadním
způsobem zapojil
hydrogeology do
procesu přípravy
staveb a činností.
Aplikaci této vyhlášky, včetně vazby na
předpisy vyšší i nižší právní síly si ukážeme
na příkladech konkrétních
hydrogeologických úkolů v tomto pořadí:
- studny
- vrty pro tepelná čerpadla
- zasakování odpadních vod do půdní vrstvy
- likvidace dešťových vod jejich zasakováním
- stanovení ochranných pásem vodního zdroje
- vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních
- základní zpráva v rámci zákona o integrované prevenci

Podobné dokumenty

6. I. ÚDRŽBA A POUŽÍVÁNÍ „OKNOPLAST

6. I. ÚDRŽBA A POUŽÍVÁNÍ „OKNOPLAST montáži veškerých větších konstrukcí. Přímé připevňování pomocí hmoždíků může být provedené v dolní vodorovné části zárubně pod podmínkou patřičného zajištění proti možnosti proniknutí dešťové vody...

Více

Dopady těžby břidlicového plynu na životní prostředí

Dopady těžby břidlicového plynu na životní prostředí t!žké kovy a radioaktivní materiály z ložiska. Zkušenosti z USA ukazují, že dochází k mnoha nehodám, které mohou poškozovat životní prost"edí a lidské zdraví. Porušení právních požadavk% jsou zazna...

Více

4887

4887 Za dodržení podmínek tohoto územního rozhodnutí odpovídá zpracovatel projektové dokumentace pro stavební povolení. Dodržení těchto podmínek bude dokladováno v žádosti o stavební povolení. Budou dod...

Více

Tepelná čerpadla IVT

Tepelná čerpadla IVT Electric, která poskytla IVT jako jedinému výrobci v Evropě exkluzivní práva na jejich montáž do tepelných čerpadel. Díky nasazení těchto nových kompresorů je možné dosáhnout teploty topné vody až ...

Více