DUB KORKOVÝ

Salvatore Liporace
DUB KORKOVÝ
Text: Alessandra CappellettiFotografie: Botanické studio Miláno,
Obrázky: Ruben Roig Benardo
Sardinie je ostrovem, kde se sluncem prozářená členitá pobřeží
otvírají v desetitisíce pohádkových zátok. Jsou to místa, která
berou svou malebností dech každému jeho návštěvníkovi a po nichž
v Létě dychtí každý turista. Ten, kdo však obrátí svůj zrak na
opačnou stranu do vnitrozemí, aby pohlédl na zdejší vegetaci,
užasne nad botanickými divy tohoto ostrova.
Rozmanité subtropické druhy stromů, přestože se rozšířily i do
jiných středozemních oblasti', snad pouze v těchto místech dosahují
tak majestátného vzhledu. Zdá se, že k člověku, který zná jejich
hodnotu, promlouvají, šeptajíce mu svou minulost...
Korkové duby (Quercus suber) mají botanické jméno podle své silné
korkové kůry. Ta pokrývá nejstarší části dřeva těchto jedinečných
stromů, nabývá rok po roce na mohutnosti a svými nesčíslněkrát se
opakujícími zářezy jakoby připomínala vzhled pobřeží.
Korkový dub, po staletí využíván především v průmyslové výrobě na
zpracování korku, vstoupil teprve nedávno mezi bonsajisty a zaujal zde
výsadní místo mezi nejoceňovanějšími druhy stromů.
Oblastí rozšíření korkového dubu je především Středomoří, zahrnující
Itálii, kde roste bujný porost na Sicílii a v Toskánsku, dále je to Tunis,
Maroko, Francie a Portugalsko. Tento stálezelený strom, náležící k druhu
Fagaceae, může dosáhnout výšky až dvaceti metrů. Z členitého kmene
o průměru 120-150 cm vyrůstají zkroucené větve, jež jsou taktéž
pokryté korkovou kůrou se silnými zářezy. Tmavězelené listy, bělavé na
spodní straně, jsou oválné, na okraji hladké nebo vroubkované. Květy,
rozkvétající od dubna do května, se vyvíjejí v samčí z nažloutlých, dolů
visících trsů, a v samicí, které vyrůstají v listovém úžlabí. Obojí květ se
nachází na stejném stromě. Plody jsou žaludy o délce 2 - 3 cm,
zpoloviny pokryté šupinatou kopulí, která pokračuje stopkou.
Porosty středomořských korkových dubů se vyskytují na území
s převládající křemičitou půdou a zasahují až do vyprahlých území ve
výšce 700 m. n. m., kde v zimě snášejí teploty i několik stupňů pod
bodem mrazu. Ale pěstovaný strom, ze kterého již byl jednou proveden
sběr kůry, vyžaduje zvláštní pozornost a péči. Špatně snáší nevlídné
podnebí. Trpí výkyvy teploty i nedostatkem vody, a proto potřebuje
časté zalévání. V severněji položených oblastech, je-li pěstován
v kontejneru jako mobilní zeleň, vyžaduje v zimním období přístřeší
zimní zahrady nebo skleníku.
Přestože je korkový dub stromem vhodným k pěstování,
z bonsajistického pohledu není lehké ho nalézt a použít. Ceněné
přednosti, jako jsou křivolakost kmene a větví, jakož i silná korková
kůra zvedající se do hřebenu, lze najít jen výjimečně, a to u stromů
1 bonsai
rostoucích desetiletí v těžkých životních podmínkách, Sběr tohoto
botanického druhu z volné přírody je velmi obtížný vzhledem
k extrémní choulostivosti kořenového balu, který je složen z tenkých
a křehkých kořínků. Nesmíme ani zapomenout, že si dub vytváří již od
malého semenáčku silný kůlový kořen, který je třeba, nejlépe
postupně, odstranit. Následné ujmutí se dubu je proto dost obtížné.
Ačkoli korkový dub, jak již bylo zmíněno, potřebuje časté zalévání,
nepřítelem číslo jedna pro jeho kořenový bal je přebytek vody. Proto je
potřeba umístit ho do vzdušného substrátu, nejlépe do čisté akadamy,
jejíž větší zrno dáme na dno květináče. K dokonalé drenáži nám dobře
poslouží vrstva jemného štěrku. Tak zabráníme přemokření substrátu.
Použití lávového kamene, přestože je výživný a vzdušný, se
neosvědčilo, neboť tenké kořeny dubu jím hluboce prorostou a každý
pokus o jejich odstranění ze substrátu znamená nenapravitelné
potrhání těchto jemných kořenů.
Série snímků s označením B představuje dub v srpnu v jižní
Itálii po jeho vyzvednutí z přírody. Po tomto sběru, který je
charakteristický razantním prořezáním, aby se snížila výška
stromu, následuje období zakořenění. V této době je vhodné
dub umístit na stanovišti stíněném stříškou z průhledné fólie,
která vytváří vhodné mikroklima. Přesto všechno od okamžiku
získání takové yamadori je zapotřebí ozbrojit se trpělivostí
a předtím, než přistoupíme k dalším úpravám či přesazování
stromu, dáme přednost jeho dokonalému zakořenění. To
poznáme podle bujného nárůstu nových výhonů. Případné
zásahy musí být provedeny pouze rukama odborníka nebo pod
jeho dohledem, aby nedošlo k poškození kořenového balu
stromku a tím k jeho uhynutí.
Budoucí bonsai je také dobré na jaře a na podzim
přihnojovat, a to nejlépe organickým materiálem (Bio Gold,
Anagakoro, chlévská mrva). Prořezávání koruny dubu probíhá
pak opakovaně během vegetačního období, abychom udrželi
a vyrovnali explozivní růst stromu, především výhonků
rašících kdekoliv na starém dřevě. Tato vlastnost dubu
korkového, i když se po drastickém snížení výšky stromu
musíme smířit s rychlým růstem mnoha nových větví rašících
z báze rostliny blízko kořenových náběhů, přesto přináší
nemalé těžkosti při naší snaze dosáhnout souměrného
zavětvení. Abychom zamezili tendenci růstu "trsu" tvořeného
z množství větví, které raší z každé části kmene
Klasická rafinovaná elegance se snoubí se
gf starobylostí silného kmene stromu, vytvořeného
časem. Tento dub jakoby vypráví o prožitých
těžkostech, jež uchovává v duši záhybů své
korkové kůry, vyjadřuje získanou vyrovnanost
starého moudrého šamana...
Dub korkový Patnzie Capellaro De Martino vybraný
P na Gmkgo 2003, který též obdržel čestné uznání
« na evropském kongresu Areo di Trento 2005.
a neuspořádaně se natahuji do všech
stran, musíme okamžitě provést
důkladný výběr větvi a neustále
sledovat a eliminovat častý růst
nevhodných výhonků. Základní primární větve necháváme relativně
volně růst, tak aby rychle zesílily,
zatímco obrost koruny často štípeme.
Tím dosáhneme jejího rychlého
otištění. Bezprostředně po řezu, což je
zásah téměř vždy viditelný, je prozíravé
nechat po nezbytně dlouhou dobu jednu
větev volně růst a tím umožnit rychlé
zacelení ran. U tohoto druhu navíc
vytékající míza z větve stimuluje
množení buněk listů nebo dřeva, což
nám dovoluje brzy v naší práci
pokračovat.
Naše fotografie různých podob dubu
korkového představují pouze malou část
rozmanitosti tvarů, kterými vyniká tento
fascinující prostý strom, dřevina silného
charakteru, která se ale přesto v rukách
zkušeného umělce mění na poddajnou.
Jedná se o italské yamadori,
opracovávané během mnoha let
a v mnoha případech jsou to díla ještě
nedokončená. Všechny tyto stromky bez
rozdílu jsou předurčené stát se
mistrovským dílem, nehledě na to, co
tradiční umění bonsají definuje jako
vážné nedostatky: nezapěstované nebari jinak charakteristické pro tento botanický
druh, viditelné stopy po prořezávání,
absence ideální souměrnosti větví
a prozatím nedokonalý tvar koruny.
Křivolakost, kónický tvar a starobylá kůra,
která modeluje povrch kmene a vytváří
představu rychle za sebou následujících
mořských vln, kontrastují s desetitisící
větviček nově rostoucích a vyrážejících
jako chapadla medúzy od vrcholu tohoto
bonsai
2^5
stromu ukazuje foto A2. Základní
prořezání (foto A I ) viditelné na
zadní straně stromu ve spojení
s chybějícím výběrem větví
umožnilo růst dvou vrcholů, ze
kterých vyrostlo množství
neuspořádaných větviček.
Naprosto chyběly hlavní větve.
Rána po řezu kmene, ještě
otevřená, byla pokryta vrstvou
hojivé pasty (foto A3). Jeden ze
dvou vrcholů byl odstraněn,
druhý ponechán, aby - kromě
jiného - převzal funkci
"odváděcího komína"
mízy a tím urychlil
zhojení rány. Bylo
rozhodnuto, že
se strom
nechá rok
odpočívat, nebude se
prostřihávat ani proštípávat,
čímž se zvětší průměr
větví a za houstne olistění
(foto A 4 - A5).
V následujícím roce (foto
A6) byl aplikován drát na
větve poté, co byla nakloněna
velká kultivační nádoba pro
nalezení konečné pozice
bonsaje. Tento sklon
maximálně zvýrazní
krásu tvaru kmene
stromu.
Foto A7 znázorňuje tvarování
kosterních větví koruny. Větve stromu nyní působí
neuspořádaným dojmem. Na levé straně stromu (foto
A8) se začíná projevovat počátek formování tvaru
budoucí bonsaje. Pokračoval jsem v zamaskování řezu
(foto A9) a upravil jsem sklon bonsaje umístěním
podpěry tak, aby i zadní strana bonsaje podpořila
vzhled opečovávaného, harmonického stromku, jak si
tento ceněný exemplář zaslouží.
20
bonsai
1
bonsaje prázdné prostóry a vytvarovat z jeho
zelené hmoty ideální obsah tam, kde
předtím byla pouhá spleť vegetace ^
"""" (foto A10). * ,
Během několika let, pozorným
a opakovaným zaštipováním
a zkracováním obrostu,
dosáhneme konečného
žádaného olistění.
Stejným postupem
dosáhneme
i prodloužení
spodních
¡-<
větví až
^mmím
rvíbS
k ideálnímu
kónickému
tvaru bonsaje.
Kresba
> představuje
budoucí
vzhled stromu.
^iŠÍli
mít schopnost představivosti, projekce
budoucnosti a hlubokou znalost druhu.
Jen tak se můžete pustit do v \
P dobrodružství, které však mnohým
méně zkušeným přinese pouze
nemilá překvapení a frustraci.
Tento dub korkový, fotografovaný
v Botanickém studiu v Miláně, sice
dosáhl majestátného kmene, í
ale vyrůstá z něj pouze
několik málo útlých
větviček, což je
pravděpodobně způsobeno
jeho nedostatečným zakořeněním. Tato
polystyrénová nádoba totiž postrádá
dostatečnou drenáž, která by zabezpečila
správný odtok přebytečné vody.
Odborník okamžitě pozná schopnosti
a potenciál exempláře, aniž by se nechal
oklamat smutným dojmem a viditelnými
stopami po řezech na přední straně
stromu (foto Bl).
Po okamžitém odrátování větví bylo
rozhodnuto, že se nějaký rok počká,
dokud strom nedosáhne dokonalejšího
zavětvení a dostatečného nárůstu kořenů.
Po ozdravění stromu, což nám potvrdil
jeho čilý růst, bylo přistoupeno
Často vídám holé, téměř bezlisté korkové
kmeny, jak jsou ponižovány a týrány na
úkor vzhlednějších stromů nekompetentní
a urychlenou péčí jejich majitelů. Zkušené
oko bonsajisty však vidí i na takto
obnaženém kmeni zárodek velikosti
stromu, kterou dokáže rozvinout pouze
čas a šikovná ruka pěstitele. Je zapotřebí
28
bonsai
k přesazení. Tato delikátní operace
považovaná za riskantní, vzhledem
k osobitým vlastnostem kořenového balu
korkového dubu, jak bylo výše popsáno,
začala rozříznutím polystyrénové nádoby
(foto B3 - B4 - B5). Tím se opatrně
obnažily tenké kořínky, aniž by byly
polámány a utrpěly trauma. Hutný
nepropustný substrát smíchaný s lávovým
kamenem byl s velkou opatrností za ,
pomoci dřevěných hůlek odstraněn, tak
aby nebyly poškozeny vrcholky kořenů.
Rostlina byla přesazena (foto B6, čelní
pohled) do obdélníkové nádoby, kterou
vyžadoval masivní kmen, změkčený
liniemi rýhování korkové kůry. Barva
připomínala sluncem vysušenou půdu, ze
které korkový dub pochází.
Pár let trpělivosti bylo odměněno vyzrálou
dokonalostí, která stromu umožnila zúčastnit
se prestižních výstav (obrázek Bl).
bonsai
J.Q
Iv tomto třetím případě jakoby nás příroda
; chtěla ohromit rozmanitostí tvarů, jakými
|f dovede vymodelovat stromy.
Takovým je i jedinečný dub ve tvaru
polokaskády - hankengai (foto C1-C2). Tato
H forma jakoby se vzpírala zákonům botaniky,
¿¡v jež by chtěly určovat, aby duby rostly rovně
jako sloupy, a to i na územích více
sužovaných atmosférickými vlivy.
Kmen zkroucený do hadovité spirály působí
dojmem, jako by se vrhal do propasti, ale
náhle se obrací k nebí, aby svůj vrchol
směřoval ke slunci a k životu.
Tento strom svou originalitou,
majestátností a vzdorem vůči železným
zákonům přírody, jinými slovy svým silným
povahovým rysem, o sobě prozrazuje, že má
v genech tvrdohlavost divokého koně.
Chtěl jsem se postavit čelem k tomuto
; nesnadnému úkolu a vytvořit elegantní ť
bonsai beztoho, aniž bych tento jedinečný
strom jakýmkoli způsobem ovládl. Naopak
jsem se snažil zvýraznit co nejvíce jeho
nespoutaný osobitý charakter (foto C3 - C4
- C5). Musel jsem přitom respektovat
biologický čas rostliny, který si žádal vždy
alespoň jeden rok pauzy mezi jednotlivými
zásahy. Budoucí vzhled bonsaje je
znázorněn opět na skice.
Překlad z italštiny Dagmar Součková