Stáhnout jako PDF

Transkript

Stáhnout jako PDF

Pojistný
obzor
Ročník 85
2008
2
Časopis
českého
pojišťovnictví
OBSAH
EDITORIAL NA AKTUÁLNÍ TÉMA
Práce mne žene dopředu
Rozhovor s Vladimírem Mrázem, čestným prezidentem ČAP
(Mgr. Ema Novotná)
LEGISLATIVA A PRÁVO
K novele zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
(Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.)
Zohlednění rovného zacházení s muži a ženami v rámci pojištění (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.)
Z nových právních předpisů
(JUDr. Jiřina Kotrbatá)
EKONOMICKÉ INFORMACE
Otázky položené nad statistikami
(Mgr. Ing. Ondřej Martínek)
Pojišťovny a zajišťovny přečkají hypoteční krizi lépe (Lukáš Čížek)
Solventnost II: QIS4 ve střední Evropě a vybrané otázky ke skupinovému dohledu
(Mgr. Kamil Žák, Ing. Helena Palátová)
POJISTNÉ PRODUKTY
Provoz vozidla v zrcadle nových právních úprav
(Michal Šimon)
„Neodůvodněné“ výjezdy k dopravním nehodám ve vztahu k náhradě škody (JUDr. Tomáš Beran)
Reakce českých řidičů v krizových situacích: využíváme asistenčních služeb?
(Radek Jalůvka)
Riesterova důchodová reforma – možná inspirace?
(Ing. Petr Pavlík)
Úder blesku a likvidace pojistných událostí – II. díl
(Ing. Martin Liška)
Sezóna cestovního pojištění
(Ing. Vladimír Fuchs)
Pojištění a management rizik v makléřském obchodě Recenze publikace Jiřího Janaty (prof. Ing. Milík Tichý, DrSc.)
ZE SVĚTA
Každý problém má své řešení:
Exkluzivní rozhovor s Michaelou Kollerovou, generální ředitelkou CEA
(Mgr. Ema Novotná)
Kaprunská tragédie: případ se uzavírá
(Jozef Gáfrik)
Jaké zkušenosti lze čerpat ze Švýcarského testu solventnosti?
(Giovanni Gentile)
Z DOMOVA
Zasedání shromáždění členů ČAP
(redakce)
Úprava Kodexu etiky v pojišťovnictví
(Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.)
Konference ČAP – Regulace a dohled v pojišťovnictví EU a ČR
(redakce)
Z tiskových zpráv členských pojišťoven
(redakce)
Pojišťovna roku 2007
(Jana Čechová)
Každé 20. vozidlo nemá povinné ručení
(Jana Čechová)
INSURANCE DIGEST
Every issue has a solution
Michaela Koller, the Director General of the CEA, exclusively for Pojistný obzor
(Ema Novotná)
What can be learned from the experience with the Swiss Solvency Test?
(Giovanni Gentile)
3
4
6
7
8
10
12
14
18
20
20
22
24
26
27
28
30
31
33
34
34
35
36
37
39
41
Vážení čtenáři,
Foto: ČAP
Tři měsíce uplynuly jako voda a my vám přinášíme letní vydání časopisu Pojistný obzor
a v něm dva zajímavé rozhovory. Ing. Vladimír
Mráz se počátkem května rozloučil s funkcí
generálního ředitele pojišťovny, u jejíhož zrodu počátkem 90. let stál. České pojišťovnictví
jej ještě předtím ocenilo tituly Osobnost pojistného trhu, Manažer roku a historicky první
čestný prezident České asociace pojišťoven
(ČAP). Interview, ve kterém Vladimír Mráz
vzpomíná na své začátky v pojišťovnictví nebo
prozrazuje, kam povedou jeho další kroky, naleznete na stranách 4 a 5.
Nesmírně si cením návštěvy generální ředitelky CEA Michaely Kollerové na březnové konferenci České asociace pojišťoven. V jejím průběhu poskytnula Pojistnému obzoru exkluzivní
rozhovor. Tato úspěšná a sympatická dáma se
Dear readers,
Three months slipped away and we are
pleased to bring you the summer issue of
the “Insurance Horizon” magazine which features, among other articles, two interesting
interviews.
Vladimír Mráz bid farewell to the position of a
General Manager of the insurance company
– he was one of its co-founders at the beginning of the 1990’s. Before he waved goodbye,
he had been acknowledged as the Personality of the Insurance Market, the Manager of
the Year and the first Honorary President of
the Czech Insurance Association (CAP). In the
interview on pages 4 and 5, Vladimir Mráz recalls his beginnings in the industry and also
reveals which steps he will take next.
I highly appreciate the visit of Mrs. Michaela
Koller, CEA’s Managing Director at this year’s
conference, which took place this March in
Prague and was organized by the Czech Insurance Association. Mrs. Koller gave us an
exclusive interview. This likeable and successful lady strives, among other things, to explain
which processes slow down the development
of the united insurance market.
An important part of the second issue is devoted to the themes that appear in more than
one article. The amendments regarding the
Motor Third Party Liability Act and the Police
Act have become common denominator in
the “Legislation and Law” and “Insurance
mimo jiné pokouší vysvětlit, co zpomaluje rozvoj jednotného pojistného trhu.
Významnou část druhého čísla jsme věnovali
tématům, která se prolínají hned několika rubrikami. Novely zákona o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla a zákona o policii se tak staly
společným jmenovatelem sekcí „Legislativa
a právo“ a „Pojistné produkty“. Problematikou
se dopodrobna zabývali specialisté České asociace pojišťoven Jaroslav Mesršmíd a Michal
Šimon.
Motorová vozidla jsou vůbec klíčovým tématem čísla. V průběhu jarních měsíců vyvolávaly někdy až absurdní návrhy poslanců, které
se příslušných zákonů týkaly, vlny bouřlivých
diskuzí. Pokud by například schvalovacím procesem prošla určitá varianta zákona o policii,
museli by účastníci dopravní nehody řešit nastalou situaci jinak než doposud. Jak by tomu
bylo v případě tzv. „neodůvodněných“ výjezdů
policie k haváriím ve vztahu k náhradě škody,
objasňuje Tomáš Beran. Motoristická témata uzavírá zajímavý výzkum, který se zaměřil
na české řidiče a jejich reakce v krizových situacích při nehodě na dálnicích. Řekli byste,
že 64 procent dotázaných v nouzi jako první
zavolá asistenční službu? Já ano, jen mě zaráží, že pouhých 33 procent by nejprve zapnulo
výstražná světla a umístilo v odpovídající vzdálenosti trojúhelník. Z vlastní zkušenosti vím, že
vůbec nejhorší je, když postáváme u porouchaného automobilu. Relativně v bezpečí je
totiž člověk až daleko za svodidly...
Pojistné matematiky a ostatní ekonomicky zaměřené odborníky budou jistě zajímat příspěvky týkající se Solventnosti II. Jaké problematické oblasti studie QIS4, která momentálně
probíhá, lze očekávat v regionu střední Evropy,
mimo jiné objasňují Kamil Žák a Helena Palátová. Hned několik zahraničních korespondentů
projevilo zájem publikovat své příspěvky v Pojistném obzoru. Během své návštěvy v Praze
mohl Giovanni Gentile ze Swiss Re zajišťovny
reflektovat zkušenosti s testem solventnosti
v zemi helvetského kříže – Švýcaři mají díky
tzv. testu SST před zeměmi Evropské unie
dvouletý náskok.
Do diskuze na v Česku stále ožehavé téma
s názvem „Důchodová reforma“ přispívají zástupci z Celostátního svazu německého pojišťovnictví. Jak transformace probíhá na západě
od našich hranic, zjistíte na stranách 20-23. Na
reflexi reformy důchodového systému na Slovensku se můžete těšit příště.
Nelze upozornit na všechny články aktuálního
čísla, přesto věřím, že si i ostatní témata své
čtenáře najdou.
Products” sections. Jaroslav Mesršmíd and
Michal Šimon, CAP specialists, dealt with
these issues in a great detail.
Motor vehicles are actually the key topic of
this issue: the proposals heard in the Parliament regarding the above mentioned acts
were sometimes next to absurd and produced
highly charged discussions in the spring. For
example, if the Police Act underwent the approval process in a certain way, the participants of the car accident would have had to
deal with the situation differently than they
do now. Tomáš Beran explains what they will
have to go through in case of “unjustified” call
of the police to the site of accident and how
this will relate to the accidents’ compensation.
An interesting research eventually concludes
the “motor topics”. It focuses on the Czech
drivers and their reactions in emergencies,
when they have an accident on motorways.
Would you assume that of all the respondents
in distress, 64 percent firstly call the assistance service? I would. Yet I am puzzled that
only 33 percent would switch on the hazard
lights and place the emergency car warning
triangle where they are supposed to. From my
own experience I know that the worst thing
to do is to hang around the broken car. The
relatively safe position for a man is actually far
behind the crash barriers...
Actuaries and other financial professionals will
certainly be interested in the articles concerning Solvency II. Kamil Žák and Helena Palá-
tová explain, among other things, what kind
of problems Central Europe can expect due to
the QIS4 study, which is currently in progress.
Several foreign correspondents expressed
an interest in publishing their contributions in
Insurance Horizon. During his visit in Prague,
Giovanni Gentile from Swiss Re could mirror
Swiss experience with the solvency test –
thanks to the so-called SST, the Swiss are two
years ahead of the EU countries.
A continuous debate concerning the thorny
issue of “Pension reform” is going on in the
Czech Republic. The representatives of GDV
revealed the state of the transformation which
takes place in the west of the Czech borders.
You can check these hot reflections out on
pages 20-23. The reform of Slovak pension
system will be scrutinized in the next issue.
It is impossible to draw attention to all articles
contained in the current issue. But I believe
you will find, together with other readers, your
way to the remaining subjects.
Příjemné léto a zajímavé čtení vám přeje,
Ema Novotná
šéfredaktorka Pojistného obzoru
I wish you a pleasant summer and interesting
reading,
Ema Novotná
Editor-in-Chief, Insurance Horizon
Na aktuální téma
Pojistný obzor 2/2008
3
Na aktuální téma
Práce mne žene dopředu
mgr. EMA NOVOTNÁ
ŠÉFREDAKTORKA
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Foto: archiv Kooperativy pojišťovny
říct „Proč ne?“. Tehdy jsem pracoval jako vedoucí provozu v autoservisu, ale nijak zvlášť
mě to tam nebavilo. Když mi moji dlouholetí
kamarádi z pojišťovny nabídli, jestli nechci
nastoupit k nim, a ještě se stovkou navíc
na výplatní pásce, neváhal jsem. Neplánoval
jsem tu nějakou dlouhou kariéru. Postupně
jsem však zjišťoval, že pojišťovnictví je nesmírně zajímavý obor. Dodnes mě fascinuje
diverzifikace jednotlivých profesí, které se
zde vzájemně protínají: ekonomika, matematika, technika, byznys apod. Pojistný průmysl je snad nejkomplexnější ze všech oblastí.
Za ta léta si nevzpomínám, že bych pak chtěl
někdy z pojišťovnictví odejít. A když jsem
v roce 1990 opouštěl Českou pojišťovnu, logicky jsem zůstal v oboru, který jsem dělal
spoustu let.
Na počátku 90. let jste se spolupodílel
na vzniku první komerční pojišťovny
v bývalém Československu. Letos v květnu jste předal žezlo Martinu Divišovi.
S jakými pocity jste opouštěl své „téměř
dospělé dítě“?
Kooperativa pro mě byla a navždy bude mým
„dítětem“ a ani můj odchod z funkce, po téměř osmnácti letech, nic na tomto vztahu
nemůže změnit. Nebývá obvyklé, aby v čele
společnosti stál jeden člověk tak dlouho, ale
s ohledem na mých šedesát osm let se domnívám, že nastal ten pravý čas na odchod.
Když se ale vrátím k pocitu, s jakým jsem
společnost opouštěl, není špatný – těší mě,
že je Kooperativa ve výborné kondici a přeji
jí, aby se s novým vedením dostala do ještě
lepší kondice.
Můžete zavzpomínat na začátky, kdy jste
se s pojišťovnictvím teprve seznamoval?
Co vás na tomto oboru tak zaujalo, že
jste v něm vydržel 40 let?
Když jsem v roce 1968 nastoupil do pojišťovny, neměl jsem žádné větší ambice, než si
4
Na aktuální téma
Tvrdíte, že cesta k úspěchu musí člověka
bavit. Jak moc složitá byla vaše cesta?
Nechtěl jste někdy boj vzdát?
Otevřeně řečeno, nikdy. Nejsem typ, který
by měl chuť něco vzdávat. Nad věcmi, co se
nepovedou, se dost trápím. Ale s pocitem,
že jsem něco vzdal, bych žít nedokázal. Co
je ale vlastně cesta k úspěchu? Když už je
po letech práce vidět dobrý výsledek. Nicméně si musíme uvědomit, že úspěch se
nikdy nedostaví zásluhou jednoho člověka.
Je to vždy kolektivní výsledek, který určitým
způsobem navenek zosobňuje právě představitel firmy.
Co vás v okamžicích, kdy nešlo všechno
zcela podle vašich plánů, nejvíce motivovalo k překonávání překážek?
V životě se musí umět i prohrávat, ale záleží
také jak a co. Pro mě vždy bylo na prvním
místě, a dodnes je, zaměstnání. Kooperativa
měla v turbulentním ekonomickém prostředí
své potíže, ale nikdy se nenacházela v krizové situaci, vždy se nám dost rychle podařilo
Vladimír Mráz v květnu
2008 odstoupil z funkce
generálního ředitele
Kooperativy pojišťovny a.s.,
VIG. Rozhovor s ním co
by čestným prezidentem
ČAP a legendou českého
pojišťovnictví naleznete
na následujících řádcích.
najít cestu ven. Myslím, že v našem případě
nikdy nešlo o to, že bychom prohrávali. Jen
se třeba nedařilo všechno tak, jak by si člověk právě představoval.
Držel jste se po celou dobu vaší kariéry nějaké zásady, kterou jste nikdy neporušil?
Nejsem z těch, které provází celý život jediné motto. Slavné výroky a moudra používám
podle potřeby a situace. V řízení se člověk
musí naučit hlavně respektovat své spolupracovníky a dávat jim prostor, o což jsem
se vždy snažil. U mě musela být navíc práce vždy spojena s něčím smysluplným, ne
s vyděláváním peněz za každou cenu. Nikdy
jsem se nechtěl zpronevěřit myšlence, že
by moje práce nikomu nesloužila. Patřím
do generace, která věří, že pojišťovnictví je
užitečným institutem. A našel jsem v něm
celoživotní zalíbení.
Existuje nějaká „formule“, která člověka
k úspěchu bezpečně dovede?
Všichni moji kolegové vědí, že cesta k cíli
vede přes cílevědomou práci a schopnost
vybírat si k sobě ty správné lidi. Je důležité
vědět, co chci dělat a kam chci dojít. Myslím,
že to není žádný zázrak. Když se tak ohlížím
zpátky, připadá mi zábavné, jak jsme odhadovali expanzi naší pojišťovny – spíše jsme si
stavěli cíle o kousek nižší, než byly nakonec
výsledky, kterých jsme dosahovali.
Letos jste byl mimo jiné zvolen Manažerem roku. Co pro vás toto ocenění
znamená?
„Změřit a zvážit“ úspěšnost manažera je
úkol mimořádně složitý. Manažerská asociace každým rokem vybírá známá jména, o jejichž profesionalitě nelze pochybovat. V Česku existuje několik různých pohledů na řízení
a úspěch v soutěžích, které vyhodnocují
nejlepší finanční instituce a jejich manaže-
ry. A přesto, že je v každém ocenění určitá
míra relativity, tento titul, stejně jako další,
které jsem kdy obdržel, mě samozřejmě
těší. Byl jsem však trochu překvapen, protože ani ve chvílích, kdy se snažím být sám
k sobě velmi upřímný, nemám pocit, že bych
byl geniálním manažerem. Spíše si myslím,
že jsem poctivým manažerem a svoji funkci
jsem zastával poměrně dlouho.
Loď finanční skupiny Vienna Insurance
Group ještě opouštět nebudete. Můžete
blíže specifikovat, jakým směrem se nyní
bude vaše cesta ubírat?
Skupina VIG za poslední léta výrazně expandovala – v oblasti nákupů se stala lídrem
střední a východní Evropy. Když už nějakou
pojišťovací společnost koupíte, pak je třeba
ji stabilizovat, řídit, kultivovat a nechat ji expandovat v rámci svých trhů. Byl jsem požádán, abych pomohl s některými menšími
společnostmi v rámci holdingu DBIH, který
je součástí VIG a vlastní 15 pojišťoven. Mým
úkolem v představenstvu bude péče o pojistně-technický rozvoj těchto společností.
V rámci jakého časového horizontu se
chcete do nového úkolu pustit?
V tomto směru bych nechtěl být nijak konkrétní. Mám otevřený mandát… Čtyřicetiletý manažer si může v porovnání s manažerem mého
věku pochopitelně dávat daleko smělejší plány. Nicméně když se podívám třeba na Dr. Helmuta Zilka, předsedu dozorčí rady VIG, který
je aktivní i ve více než osmdesáti letech, řekl
bych, že pokud mi to zdraví dovolí, budu pro
pojišťovnictví ještě nějaký čas užitečný.
Můžete uvést důvody, které vás stále ještě v pojišťovnictví drží? Máte přece jen
spoustu jiných zájmů – jste milovníkem
umění, hrajete golf, rád zahrádkaříte …
Snažím se stíhat všechno. Třeba na zahradě
rád relaxuji. Řadu předsevzetí, které bych
ještě chtěl stihnout, jsem si dal mimo jiné
i v oblasti výtvarného umění. Nicméně to, co
mne žene dopředu, je práce. Bez ní si život
nedovedu představit.
bych si ještě rád vylepšil němčinu. Také mě
zajímá oblast počítačové techniky. Rozhodně
bych nechtěl, aby vlak „jel mimo mě“.
Jste jednou z výrazných osobností českého pojistného trhu. Mohl byste nám
prozradit, koho vy osobně vnímáte
a uznáváte jako osobnost v pojišťovnictví a proč?
Toto je ošidná otázka. Výtvarný umělec bývá
nejlépe zhodnocen, až když umře. Pak už
nikdo nemůže nic přidat, ani ubrat. Na stole
Dlouhou dobu jste působil v prezidiu České asociace pojišťoven (ČAP). Mohl byste
zrekapitulovat, do jaké míry se její pozice
během 15 let působení v rámci pojistného trhu změnila?
Od roku 1993, kdy asociace vznikla pod vedením Vlasty Uzla a za naší účasti, jsme se snažili, aby ČAP hrála roli jakéhosi profesního sdru-
Ani ve chvílích, kdy se snažím být sám k sobě velmi
upřímný, nemám pocit, že bych byl geniálním manažerem.
Spíše si myslím, že jsem manažerem poctivým.
mám právě vydanou knihu o Vlastimilu Uzlovi (pozn. red.: bývalém generálním řediteli
České pojišťovny a prezidentovi ČAP), který
byl nejen mým přítelem, ale i vzorem, a je zapsán do dějin českého pojišťovnictví. V pojišťovnách je dnes spousta skvělých osobností.
Řadu jich obdivuji. Pokud se mám zmínit
o některých jménech, pak určitě Ladislava
Bartoníčka, který je velmi schopným manažerem. Dále věřím, že Martin Diviš a Jakub
Strnad povedou Kooperativu a Českou podnikatelskou pojišťovnu od úspěchu k úspěchu, v intencích, které bych si sám přál.
Říkáte, že by se člověk měl celý život
vzdělávat, poznávat nové věci. Existuje
ještě nějaká oblast poznání, které byste
se chtěl do budoucna věnovat?
Svým dětem jsem slíbil, že si vyzkouším
univerzitu třetího věku. Například v dějinách
umění bych si potřeboval znalosti prohloubit… Vždy jsem zápasil s učením jazyků.
V mládí jsem je trochu zanedbával a mezery jsem později musel tvrdě dohánět. Proto
Ing. Vladimír Mráz (68)
Čestný prezident České asociace
pojišťoven zastával do počátku května 2008
funkci generálního ředitele a předsedy
představenstva Kooperativy pojišťovny a.s.,
VIG. Čtyři roky po dokončení pražské ČVUT,
v roce 1968, nastoupil Vladimír Mráz co by
likvidátor do České státní pojišťovny. Rok
po sametové revoluci byl spoluzakladatelem
první soukromé pojišťovny na území
bývalého Československa. Po rozdělení
státu se stal nejvyšším šéfem České
Kooperativy, později Kooperativy. Vladimír
Mráz se ve světě pojišťovnictví pohybuje
úctyhodných čtyřicet let, letos získal, kromě
jiných, ocenění Manažer roku 2007
a Osobnost pojistného trhu.
K jeho zálibám patří příroda, vážná hudba
a umění.
žení, které se v rámci trhu snaží vytvořit nějaké
standardy chování, a která pro své členy dělá
užitečné věci. Ať už to bylo vzdělávání, časopis
Pojistný obzor, desítky organizovaných seminářů apod. Chybějící know-how trh tehdy velmi potřeboval. Velký vliv asociace nepochybně
měla, má a bude mít na legislativu – společný
názor, kam by měl český pojišťovací svět jít,
a poznání, kam se ubírá v Evropě, je pro členy
ČAP důležité. Za dobu svého působení jsem
zažil práci na desítkách právních norem, které
určovaly podmínky, v nichž pojišťovnictví pracuje. Myslím si, že asociace udělala během
těch let velký kus práce. Jak se měnila legislativa a situace na trhu, i ČAP procházela určitým
vývojem a současná forma je jejím logickým
pokračováním.
Na jaké oblasti by se ČAP měla nadále
zaměřit?
Kromě legislativy určitě na ekonomiku, respektive na oblasti související s daňovými předpisy,
pravidly pro investování… Co postrádám, je
snaha po dodržování rozumných zásad v oblasti obchodu. Nadále se setkáváme s případy
dumpingu, soutěží, které nejsou zcela fair…
Myslím si, že etika v obchodu je něčím, co
zatím není ideální ani na „západ od Prahy“.
Přesto je chování obchodních zástupců pojišťoven ve Velké Británii na daleko vyšší úrovni
než v České republice. Český trh je v rámci toho evropského poměrně malý, proto by
etice mělo být z důvodu ochrany svých zájmů
a zájmů své klientely do budoucna věnováno
daleko více pozornosti.
Pane řediteli, děkuji vám za rozhovor
Na aktuální téma
5
Legislativa a právo
K novele zákona o pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla
ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC.
Legislativním procesem
nedávno prošla novela
zákona o pojištění
odpovědnosti z provozu
vozidla (POV). Jaké
změny přináší?
SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE
Zdrojem pro přípravu novely zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která
je uveřejněná ve Sbírce zákonů jako zákon
č. 137/2008 Sb., byla zvláště směrnice
2005/14/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Cílem
této směrnice je především odstranit překážky, jež brání rozvoji daného segmentu jednotného pojistného trhu, a zjednodušit i zlepšit
podmínky získání pojistné ochrany a odpovídající náhrady škody.
I. Minimální limity plnění
vzrostly
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
(POV) je ve všech členských státech EHP
povinné. Ze zmíněné směrnice vyplývají dvě
základní změny, které se promítly do novely
zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Jako první lze označit zvýšení
minimálních limitů pojistného plnění – ten
vzrostl v případě věcné škody z platných
18 milionů Kč na 35 milionů Kč, a to bez
ohledu na počet poškozených. Pokud je součet nároků více poškozených vyšší než limit
uvedený v pojistné smlouvě, pak se pojistné plnění každému z nich snižuje v poměru
tohoto limitu k součtu nároků všech poškozených. Minimální limit pro škody na zdraví
nebo usmrcením již v České republice požadavky směrnice splňuje, nebylo tedy třeba
zákon měnit. V této souvislosti považujeme
za účelné uvést, že v přechodných ustanoveních novely se počítá s tím, že minimální limit
u věcné škody u smluv uzavřených před účinností novely zákona se musí zvýšit na již výše
uvedenou úroveň, ovšem počínaje dnem
1. června 2012.
6
II. Plnění z garančního fondu
Druhá změna se týká plnění z garančního fondu u škod způsobených provozem nezjištěných vozidel, za něž odpovídá nezjištěná osoba. Doposud se plnilo za škodu na zdraví nebo
usmrcením. Přijetím novely se začne z fondu
plnit i za škodu na věci nebo ušlém zisku vzniklém v souvislosti se škodou na zdraví, ale jen
tehdy, budou-li splněny tyto dvě podmínky:
 současně s touto škodou byla poškozenému
způsobena i závažná škoda na zdraví,
 a škoda vzniklá poškozením, zničením nebo
ztrátou věci, jakož i škoda vzniklá odcizením
věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji
opatrovat, nebo ušlém zisku, přesáhla
10 000 Kč.
Za závažnou škodu na zdraví se přitom považuje usmrcení nebo těžká újma na zdraví či
škoda na zdraví trvalého charakteru, která ztěžuje společenské uplatnění poškozeného.
III. Zelená karta – jediný
doklad o POV
Z hlediska změn v zákoně, které nevyplývají
přímo ze směrnice (tj. jsou v kompetenci členského státu), musíme upozornit na skutečnost, že jediným dokladem o pojištění se stává
tzv. zelená karta. Ta byla doposud vydávána
pojistníkovi na jeho žádost po uzavření po-
jistné smlouvy. Kartu lze charakterizovat jako
mezinárodní osvědčení prokazující skutečnost,
že k vozidlu byla uzavřena smlouva o pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla uvedeného v tomto osvědčení. Jinými
slovy to znamená, že pojišťovny již nebudou
vydávat (klasický) doklad o pojištění. Zelenou
kartou budou řidiči prokazovat sjednané pojištění nejen v zahraničí, resp. ve státech, které
jsou na zelené kartě uvedeny, jako tomu bylo
doposud, ale už i na území České republiky.
IV. Příspěvek ČKP
Větší účinnost v boji proti nepojištěným vozidlům by měl přinést tzv. příspěvek Kanceláři
[České kanceláři pojistitelů (ČKP), pozn. red.].
Tento příspěvek je povinen uhradit vlastník
tuzemského vozidla za předpokladu, že je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu s daným zákonem. Za úhradu příspěvku
odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem
vozidla jeho provozovatel, není-li současně
vlastníkem. Výše denních sazeb pro jednotlivé
druhy vozidel je stanovena v příloze zákona.
Výše příspěvku se pak vypočítá vynásobením
denní sazby počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti. ČKP
odhaduje počet skutečně nepojištěných vozidel na cca 180-200 tisíc (viz příspěvek „Každé
dvacáté vozidlo jezdí bez povinného ručení“
v rubrice Z domova). Rozdíl mezi počtem vozidel evidovaných v Centrálním registru vozidel
a počtem pojištěných vozidel se ale značně
liší. Můžeme se nicméně přiklonit k názoru
odborníků, že jde často o vozidla stará, dávno
Příspěvek do garančního fondu ČKP by měl zajistit větší
účinnost v boji proti nepojištěným vozidlům.
nepoužívaná, přičemž jejich vlastníci je „opomněli“ odhlásit z registru. Nicméně provozování vozidel bez pojištění lze označit za protispolečenské jednání a je nutno mu čelit.
Nakonec totiž na provoz nepojištěných vozidel
doplácejí zodpovědní vlastníci, kteří plní svoje
povinnosti a platí řádně a včas pojistné. Každý
nezodpovědný vlastník by si měl uvědomit,
že provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti se nevyplatí i z toho důvodu, že za tento
přestupek lze nově udělit pokutu v rozmezí od 5 do 40 tisíc Kč.
Budou následovat další
změny?
Závěrem je nutné zdůraznit, že touto novelou
není problematika pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zdaleka uzavřena. Evropská komise
se zabývá například důvody rozdílů v pojistném
mezi jednotlivými členskými státy, možnostmi
tvorby panevropského produktu, aby například
vlastník vozidla, který přesídlí dočasně do jiného
členského státu, nemusel uzavírat novou pojist-
Zohlednění rovného zacházení
s muži a ženami v rámci pojištění
Konkrétně článek 5 této směrnice se přímo
dotýká pojištění, respektive pojistně-matematických faktorů. Bod 1 tohoto článku ukládá
členským státům povinnost nepoužívat kritérium pohlaví za účelem pojištění u jednotlivých
pojištěnců, aby nedocházelo k rozdílům ve výši
pojistného a v pojistném plnění. Vzhledem
k tomu, že dané ustanovení v pojištění vlastně
zakazuje odlišnost pohlaví aplikovat, rozpoutala se mezi členskými státy EU ostrá diskuze,
mnohdy zazněl i nesouhlas. Především pak
na základě analýz dopadů, které provedli evropští pojistitelé, došlo k přijetí kompromisu, tzv.
opt-outu [možnosti zvolit výjimku, pozn. red.].
Členské státy tak v bodě 2 článku 5 získaly
možnost rozhodnout o povolení přiměřených
rozdílů ve výši pojistného a pojistného plnění,
je-li pohlaví určujícím faktorem při hodnocení
rizika založeném na přesných pojistně-matematických a statistických údajích.
Analýza situace v ČR
Otázka rozhodnutí o opt-outu vyvstala samozřejmě i v České republice. V rámci České
asociace pojišťoven (ČAP) byla v roce 2005
zpracována příslušná analýza, která dospěla
k následujícím závěrům:
 Rozlišování pohlaví při stanovení sazeb není
diskriminací.
 Případný zákaz tohoto rozlišování by vedl
ke zvýšení sazeb pojistného pro jedno
pohlaví, aniž by to přineslo úsporu pohlaví
druhému. Poškozen bude spotřebitel, v ČR
pak zejména ženy.
 Tuzemským pojišťovnám hrozí nebezpečí konkurenční nevýhody v případě, že pro pojišťovny z jiných členských států EU nebude podle
jejich národního zákonodárství zákaz platit.
Analýza ČAP obsahovala samozřejmě i konkrétní propočty, které upozorňovaly na dopady
u jednotlivých typů pojištění. V rámci sjednocení
sazeb u životního pojištění pro případ smrti by
například došlo k výraznému zdražení pro ženy
a poměrně malé slevě pro muže. Situaci bylo
potřeba objasnit i u důchodového pojištění, kde
vyšší pojistné nebo nižší anuity u žen způsobuje
fakt, že ženy v průměru pobírají doživotní důchod déle, neboť se dožívají vyššího věku.
Výjimka pro všechny
pojistné produkty
Příslušné ústřední správní úřady měly tuto analýzu k dispozici za účelem jejího využití v rámci
nou smlouvu. Diskuze a prováděné analýzy či
z nich plynoucí doporučení zatím ale nesměřují
k nějaké právní úpravě formou směrnice. Jinak
je tomu v České republice: v rámci vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o Policii České
republiky (sněmovní tisk 440), se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR momentálně
projednávají i další dílčí změny zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (viz článek
Michala Šimona v rubrice Pojistné produkty).
Jedním ze základních
poslání EU je odstraňovat
diskriminaci, a to i mezi muži
a ženami. Směrnice Rady
2004/113/ES proto mimo
jiné zavádí zásadu rovného
zacházení v přístupu ke zboží,
službám a jejich poskytování.
přípravy návrhu právní úpravy. Pro rozhodování
o opt-outu v České republice bylo také důležité, že mezitím probíhal legislativní proces
v jednotlivých členských státech EU. Postupně
se ukazovalo, že nedochází k přijímání zákazu,
ale spíše opt-outu (i když v různém rozsahu).
První návrh tuzemské právní úpravy zahrnoval
výjimku ze zákazu používat rozdílů v pohlaví při
výpočtu pojistného a pojistného plnění pro vybraná pojistná nebezpečí. Jako určitý problém
však vyvstalo například to, že pojišťovny pracují
s velkou škálou rizik, jež se neustále rozšiřuje
o rizika nová. Právní úprava by tak neumožňovala dostatečnou pružnost tuzemských pojistitelů.
Výsledky implementace směrnice ve vybraných
členských státech EU, včetně klíčových pojistných trhů, prokazovaly jako nejvhodnější variantu
udělení výjimky kompletně pro všechna pojistná
odvětví. Výjimky tak lze využít za příslušných
podmínek u všech pojistných produktů.
Právní řešení opt-outu
Uvedená konstrukce získala nakonec podporu i v České republice. Poslanecká sněmovna
schválila ve třetím čtení dne 19. března 2008
jako součást návrhu antidiskriminačního zákona
i novelu zákona o pojišťovnictví a zákona o po-
7
jistné smlouvě, které obsahují právní řešení opt-outu. Jeho podstatu lze shrnout následovně:
 Pokud pojišťovna používá pohlaví jako určující faktor při stanovení rozdílné výše
pojistného a rozdílného výpočtu pojistného
plnění, má povinnost zabezpečit, že tyto
rozdíly jsou založeny na přesných pojistně-matematických a statistických údajích
a jsou přiměřené.
 Při stanovení rozdílnosti výše pojistného
apod. pojišťovna vychází z veřejně dostupných údajů, nebo ze statistik společně
vytvářených pojišťovnami. Pokud nejsou
takové údaje veřejně k dispozici, je pojišťovna povinna publikovat a pravidelně aktualizovat vlastní statistické údaje.
Členské státy EU mohou díky Směrnici 2004/113/ES
rozhodovat o povolení přiměřených rozdílů ve výši
pojistného a pojistného plnění, je-li pohlaví určujícím
faktorem při hodnocení rizika založeném na přesných
pojistně-matematických a statistických údajích.
Takové řešení bylo možné zvolit zvláště proto,
že v České republice existují kvalitní, spolehlivé a objektivní externí statistické zdroje, které
napomáhají věrnému oceňování rizika, což patří k základním principům pojištění.
Pozn.: Legislativní proces se zpozdil a pokračuje i po schválení senátem. O výsledku budeme informovat v dalším čísle.
Z nových právních předpisů
JUDR. JIŘINA KOTRBATÁ
předsedkyně české sekce mezinárodního sdružení pro pojistné právo (AIDA)
1. Pod č. 56/2008 Sb. bylo vyhlášeno úplné
znění zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jak vyplývá z pozdějších změn.
2. Zákon č. 76/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
ve znění zákona č. 110/2007 Sb. Účinnost
15. 3. 2008. Mění se zejména § 12 Veřejná zakázka podle výše předpokládané hodnoty.
3. Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení
finančních limitů pro účely zákona o veřejných
zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného
Českou republikou – ministerstvem obrany,
pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu.
Účinnost 15. 3. 2008.
4. Pod č. 89/2008 Sb. bylo vyhlášeno úplné
znění zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách
pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá
z pozdějších změn.
8
5. Vyhláška č. 103/2008 Sb., kterou se mění
vyhláška č. 14/2008 Sb., o způsobu vnějšího
označení, odznacích, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštního barevného provedení
a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování
příslušnosti k Policii České republiky.
Účinnost 15. 4. 2008.
6. Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon
o nabídkách převzetí). Účinnost 1. 4. 2008.
Zákon zapracovává příslušné předpisy ES
a upravuje nabídku převzetí určenou vlastníkům
účastnických cenných papírů vydaných akciovou společností se sídlem v ČR, jejíž účastnické
cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v ČR a některé otázky spojené s nabídkou převzetí se zahraničním prvkem
a některé další otázky s tím spojené.
7. Zákon č. 122/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb.,
o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů. Účinnost 1. 7. 2008.
Trestní zákon se mění zejména tak, že se vkládá nový § 129a Poškozování finančních zájmů
Evropských společenství a mění se ustanovení
o trestních činech podílnictví, podílnictví z nedbalosti a legalizace výnosů z trestné činnosti.
8. Zákon č. 123/2008 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1963
Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 7. 2008.
Mimo jiné byl do občanského soudního řádu
vložen nový § 174a, který stanoví, že je-li návrh
na vydání elektronického platebního rozkazu
podán na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce a nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku 1 000 000 Kč, soud
může vydat na návrh žalobce elektronický platební rozkaz. Za návrh se platí soudní poplatek
300 Kč (do 15 000 Kč) a při částce vyšší 2 %
z této částky.
9. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Účinnost 1. 7. 2008. Zákon mění celkem
63 zákonů v souvislosti s vydáváním výpisu
z evidence Rejstříku trestů v elektronické
podobě na žádost správních a jiných orgánů,
včetně zákona o pojišťovnictví, zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech
pojistných událostí a zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem.
10. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.
Účinnost 1. 7. 2008.
některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o přeměnách obchodních společností a družstev.
Účinnost 1. 7. 2008. Mění se celkem 24 zákonů.
Drobná změna se týká i zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. V zákonu o pojišťovnictví se v § 36 odst. 1 slova „obchodním
zákoníkem“ nahrazují slovy „zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev“. V zákonu o kolektivním investování se v § 96 doplňuje
odst. 5, který zní: „Investiční fond, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a zajišťuje,
že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální
hodnoty, se nesmí zúčastnit přeshraniční fúze“.
12. Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podni-
kání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony.
Účinnost 1. 7. 2008.
13. Zákon č. 132/2008 Sb., o systému jakosti
při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních
činností a o zabezpečování jakosti vybraných
zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd. Účinnost 1. 5. 2008.
14. Zákon č. 137/2008 Sb., kterým se mění zákon
č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů a další zákony. Účinnost 1. 6. 2008, část
1. 1. 2009. Rozsáhlá novela přináší řadu změn zákona č. 168/1999 Sb., mezi nejvýznamnější patří:
§ 1 – doplňuje se věta „Povinnost pojištění
odpovědnosti musí být splněna i v případě
ponechání vozidla na pozemní komunikaci.“
§ 3 Pojistná smlouva je nahrazena novým textem, nové jsou § 3a Limity pojistného plnění
(částka 18 000 000 Kč se u věcné škody zvyšuje
na 35 000 000 Kč) a § 3b Stanovení výše pojistného. Mění se § 6 Rozsah pojištění odpovědnosti, § 9a Škodní zástupce pojistitele v jiném
členském státě je nahrazen novým textem,
nové jsou § 9b Škodní zástupce pojistitele z jiného členského státu pro Českou republiku,
§ 9c Škodní zástupce pojišťovny pro Českou republiku a § 9d. V § 10 Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (postih) se za odstavec 2
vkládá nový odstavec 3 „Provozovatel vozidla
odpovídá společně a nerozdílně s pojištěným
za pohledávku pojistitele na náhradu vyplacené
částky proti pojištěnému podle odstavce 1 písm.
b) nebo f), neprokáže-li, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit. Právo na náhradu vyplacené
částky podle odstavce 1 písm. f) (řidič se odmítne bezdůvodně podrobit testu na alkohol) proti
provozovateli vozidla nevzniká v případě, kdy
provozovatel vozidla utrpěl v době, kdy vozidlo
sám neřídil, škodu podle § 6 odst. 2, za kterou
odpovídá pojištěný, a to do výše, ve které mu
podle tohoto zákona vzniklo právo na plnění
z pojištění odpovědnosti.“ Změny se dále dotýkají § 15 Evidence pojištění odpovědnosti,
§ 16, 16a, 16b Přestupky a jiné správní delikty,
v § 18 Kancelář se mění zejména odst. 3, který se
týká vzniku členství v České kanceláři pojistitelů
a § 18a Informační povinnosti Kanceláře. Mění
se i § 24 Garanční fond – nově poskytuje Kancelář plnění i za škody na věci nebo ušlém zisku způsobené provozem nezjištěného vozidla,
za kterou odpovídá nezjištěná osoba (viz článek
na str. 6–7). Dále poskytuje plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, které bylo odesláno
z jiného členského státu do ČR jako státu cílového určení, nebylo-li k tomuto vozidlu sjednáno pojištění a ke škodné události došlo ve lhůtě
do 30 dnů ode dne, kdy kupující osoba vozidlo
převzala, i když vozidlo nebylo v ČR registrováno. § 24a Náhradní plnění z garančního fondu je
nahrazen zcela novým textem, nově je vložen
§ 24c, který je účinný od 1. 1. 2009 a týká se
povinnosti vlastníka vozidla uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez pojištění (viz příspěvek J. Mesršmída
na str. 6–7). Doklady o pojištění odpovědnosti
vydané podle dosavadní právní úpravy pozbývají
platnosti dnem 31. 12. 2008.
Ilustrační foto: ČAP
některé zákony na úseku cestovních dokladů.
Účinnost 25. 4. 2008.
16. Vyhláška č. 156/2008 Sb., o zdokonalování
odborné způsobilosti řidičů a o změně vyhlášky č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon
č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování
odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění
zákona č. 478/2001 Sb.
Účinnost 7. 5. 2008, část 1. 7. a 1. 9. 2008.
Ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů
pro účely profesní způsobilosti patří i výuka
uplatnění vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů vztahujících se k silniční dopravě, včetně základů odpovědnosti za škodu
způsobenou provozem vozidla.
9
Ekonomické informace
Otázky položené nad statistikami
MGR. ING. ONDŘEJ MARTÍNEK
POVĚŘENÝ VEDENÍM PRACOVNÍ SKUPINY STATISTIKY
ČESKÁ ASOCICACE POJIŠŤOVEN
a) s tatistika SŽP uzavírá období s modelem daňové podpory platným do 31. 12. 2007,
b) č tvrtletní statistika pojistného trhu přináší první
signály mapující chování pojistníků v podmínkách „reformního batohu“.
tvrzení bylo vystaveno na plný odpočet. Na jejich
pojistných smlouvách však bylo předepsáno a daňově potvrzeno cca 47–48 % pojistného. A tady
nám vznikají první otázky. Daňová reforma se limitu 12 tis. Kč dotkla pouze nepřímo – snížením mezní daňové sazby a zrušením společného zdanění
manželů. Jak se tedy zachovají pojistníci, jež svým
partnerům s nízkými nebo žádnými příjmy hradili
pojistné, které následně v rámci společného zdanění uplatnili jako daňový odpočet? Jak se zachovají pojistníci, kteří už dnes nevyužívali plný odpočet, když úpravami daňových sazeb se maximální
možná daňová úspora snížila zhruba na polovinu?
Společným výsledkem obou statistických zkoumání je však více otázek než odpovědí.
Příspěvky pro zaměstnance
V dubnu 2008 zveřejnila Česká asociace pojišťoven (ČAP) výsledky dvou základních sběrů statistických údajů – roční výkaz o Soukromém životním pojištění (SŽP) a čtvrtletní statistiku o vývoji
pojistného trhu. Díky legislativním změnám, které
proběhly k 1. lednu 2008, znamenají obě statistiky
jistý předěl:
SŽP: rekapitulace
Podáním daňových přiznání za rok 2007 se uzavírá
jedna etapa státní podpory SŽP prostřednictvím
daňových nástrojů. Podívejme se tedy, jak pojistníci a jejich zaměstnavatelé prostor stanovený legislativou pro životní pojištění využívali. V roce 2007
bylo uzavřeno téměř 467 000 nových smluv splňujících podmínky daňové uznatelnosti s obchodní
produkcí více než 10 mld. Kč. Ke konci roku tak
členské pojišťovny ČAP spravovaly pojistný kmen
více než 3 mil. smluv s kmenovým pojistným přes
31 mld. Kč. Za sledované období bylo na těchto
pojistných smlouvách předepsáno 28 mld. Kč pojistného, ze kterého si pojistníci v rámci stanoveného limitu 12 tis. Kč mohli uplatnit daňový odpočet
v souhrnu více než 22 mld. Kč. Za tímto účelem
pojišťovny vystavily pojistníkům 3 mil. potvrzení
o pojistném zaplaceném na SŽP.
Využíváme limitu?
Zajímá-li nás, jak pojistníci stanovený limit 12 tis. Kč
využívali, vidíme, že pouze 13,2 % daňových po-
10
Větší daňové změny se odehrály v oblasti příspěvků zaměstnatele. Členské pojišťovny ČAP
v souhrnu (nekonsolidovaně) evidují příspěvky
od více než 33 000 podniků. Smluv s příspěvkem
zaměstnavatele bylo ke konci sledovaného období
402 000 s kmenovým pojistným zaměstnavatelů
22 mld. Kč a kmenovým pojistným zaměstnanců
téměř 9 mld. Kč. V roce 2007 na zaměstnavatele připadal předpis pojistného ve výši 22 mld. Kč
a na zaměstnance ve výši 6 mld. Kč. Podíváme-li se opět, jak zaměstnavatelé využívali zákonem stanovený limit 8 tis. Kč., můžeme shodně
konstatovat, že plnou výši limitu zaměstnavatelé
využívají pouze u 12,2 % pojistných smluv. Podíl
pojistného je na těchto smlouvách opět vyšší,
ale ne už tak výrazně – představuje totiž zhruba
18,7 % pojistného. I zde nám provedené daňové
změny pokládají jednu velkou otázku: podniky
nejsou nadále omezovány limitem 8 tis. Kč, jediným omezením tak je limit osvobození od daně
z příjmů na straně zaměstnance ve výši 24 tis. Kč
společný pro SŽP a penzijní připojištění se státním
příspěvkem (PPSP). Jak se tedy podniky v nových
podmínkách zachovají? Budou dál dělit svou podporu mezi SŽP a PPSP, protože tak mají nastaveny
systémy, nebo využijí nabídnutou volnost a pone-
Ovlivní legislativní změny
trh se soukromým životním
pojištěním? Jaké tendence
v chování pojistníků lze
vysledovat v poreformních
podmínkách? Výsledky
členů ČAP za 1. čtvrtletí
na mnohé odpovídají.
chají na zaměstnancích, kam si chtějí „svých“ až
24 tis. Kč umístit? Jak se v tom případě zachovají
zaměstnanci – zůstanou u SŽP, nebo dají přednost
PPSP, nebo budou diverzifikovat riziko a využijí
obou možností?
Více otázek než odpovědí
Kolem nových daňových podmínek v oblasti SŽP
zatím spíše vyvstávají otazníky. První ucelenou odpověď na již položené otázky můžeme dostat až
po ukončení daňového roku 2008. Do té doby musíme čekat nebo hledat nějaké pomocné nástroje
– situaci by jistě například více osvětlil průzkum
mezi podniky (iniciovaný ze strany ČAP), které přispívají svým zaměstnancům na SŽP. Tak by bylo
možné dozvědět se, jakým způsobem přistoupily
k využívání sloučeného limitu 24 tis. Kč osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnanců.
První čtvrtletí s „reformním
batohem na zádech“
V závěru hodnocení vývoje pojistného trhu za rok
2007 jsme si položili otázku, jak ovlivní změněné
ekonomické podmínky letošního roku hlavní tendence roku uplynulého: dojde k posílení pojištění
jako nástroje zajištění proti rizikům, nebo bude potlačena role pojištění jako zbytného statku ustupujícího zajištění ostatních potřeb obyvatel? Jako kdyby nám výsledky chtěly naznačit, že „a) je správně,
ale b) také trochu“. Jak tento jinotaj vysvětlit?
Neživotní pojištění za 1. čtvrtletí 2008 meziročně
vzrostlo o 5,4 %. Z porovnání srovnatelných údajů
za rok 2007 (-1,5 %) dostáváme jednoznačný signál, že role pojištění coby nástroje zajištění proti
rizikům posiluje. Běžně placené životní pojištění
ve sledovaném období vzrostlo o 9,9 %, což je přibližně dvojnásobné tempo proti 4,6 % v předchozím roce. I tento fakt můžeme interpretovat jako
Využití limitu 8 tis. Kč zaměstnavateli (v %)
18,65
Podíl pojistného na SŽP
zaplaceného zaměstnavateli
12,24
Využití limitu 12 tis. Kč pojistníky (v %)
47,69
Potvrzení u smluv na:
Podíl počtu smluv na SŽP
s příspěvkem zaměstnavatele
Počet smluv s příspěvkem
zaměstnavatele:
87,76
81,35
8 tis. Kč a více
Do limitu 8 tis. Kč
posílení role pojištění jako nástroje zajištění proti
rizikům.
Do limitu 12 tis. Kč
Podíl počtu vydaných potvrzení
o pojistném zaplaceném na SŽP
Podíl zaplaceného pojistného na SŽP
uvedeného na potvrzeních za danou pojišťovnu
Vrátíme-li se zpět k celkovým údajům o trhu, zaznamenáme téměř dvojnásobné tempo růstu trhu
– celkově růst o 5,9 % proti prvnímu čtvrtletí 2006,
kdy byl zaznamenán růst 3,2 %. V letošním roce
však je tento růst rovnoměrněji rozdělen mezi oba
hlavní segmenty – životní pojištění +6,7 % a neživotní pojištění +5,4 %, když ve stejném období
minulého roku byla situace výrazně odlišná: životní pojištění +12,5 % a neživotní pojištění -1,5 %.
Zrychlení tempa růstu vykazuje i počet pojistných
smluv ve kmeni, který se zvýšil o 6,6 %, což je
podstatný nárůst ve srovnání s předchozím rokem
(4,0 %). Nárůst kmene neživotního pojištění se
zvýšil méně dramaticky 6,2% (5,5 % v roce 2007),
a ukazuje tedy spíše na růst průměrného pojistného. Výraznou akceleraci tempa růstu pojistného
kmene hlásí životní pojištění -7,3 % v roce 2008
vůči 2,7 % v roce 2007 – a tu můžeme považovat
za dopad zvýšené obchodní produkce běžně placeného životního pojištění.
celoroční průběh s výraznými nárůsty jednorázového pojistného, nyní se zdá, že se situace může
opakovat, ale v opačném směru. Smlouvy se
samostatným jednorázovým pojistným vykazují
jak pokles pojistného (o 18 %), tak obchodní produkce z těchto smluv v Kč (pokles o téměř 5 %).
Třetí sledovaný ukazatel – obchodní produkce v ks
– má ovšem tendenci stejně jako loni růstovou
(+6,9 %). Jednorázové pojistné k existujícím běžně
placeným smlouvám si zachovává nadprůměrný
růst (+18,3 %), ale se sníženým tempem, neboť
za celý rok 2007 zaznamenalo téměř 29 %. V rámci trhu se životním pojištěním tedy před námi stojí
otázka, zda se potvrdí trend zvýšeného růstu běžně
placeného pojistného na jedné straně a trend stagnace jednorázově placeného pojistného na straně
druhé, a jak tyto trendy ovlivní letošní výsledek. Ze
statistik za 1. čtvrtletí můžeme usuzovat, že dojde
ke zpomalení tempa růstu ze 14 % za celý rok 2007
na přibližně polovinu (tedy cca 7 %) za rok letošní.
V neživotním pojištění si zákonné pojištění odpovědnosti drží stabilní nárůst o 8 %. Havarijní pojištění opět vykázalo stabilní růst na úrovni 3 %. Trvá
také pokles u pojištění odpovědnosti z provozu
motorového vozidla, i když došlo k jeho zpomalení
z 3,3 % v roce 2007 na 0,8 % v roce 2008. Pokračuje tak zřejmě proces vyrovnávání sezónnosti
založené na liberalizaci trhu k 1. 1. 2000. Na rozdíl
od minulého roku lze pozorovat obrat u podnikatelských pojištění, jež dosáhla růstu o 8 % proti
poklesu o 1,4 % v minulém roce. Dostupné údaje
naznačují, že právě růst podnikatelských pojištění je hlavním motorem růstu celého neživotního
pojištění. Je ale také evidentní, že při nárůstu pojistného kmene pouze o 1 % se hlavní část růstu
odehrává prostřednictvím růstu průměrného pojistného. Otázkou pro další čtvrtletí tedy zůstává,
zda se růst průměrného pojistného u podnikatelských pojištění potvrdí, či nikoliv.
Tempo se zřejmě zpomalí
Koncentrace pokračuje…
Růst běžně placeného pojistného je základní pozitivní tendencí trhu životního pojištění a dochází
k němu ve všech třech sledovaných ukazatelích –
z hlediska obchodní produkce v ks 7,6 %, obchodní
produkce v Kč 19,6 % i předepsaného pojistného
9,9 %. Jestliže však v minulém roce výsledek
v životním pojištění za 1. čtvrtletí předznamenal
Při analýze výsledků roku 2007 jsme se mimo jiné
dívali na výsledky pod úhlem koncentrace trhu
nebo jeho segmentů, drželi jsme se však členění podle členských pojišťoven jako individuálních
subjektů. V březnu letošního roku byla oznámena dohoda mezi rakouskými koncerny Vienna
Insurance Group (VIG) a Erste Bank Group (EBG)
Vada na „kráse“
Radost z pozitivního vývoje kazí pouze vývoj jednorázově placeného životního pojištění. Tento segment zaznamenal ve srovnání s loňským růstem
38,1 % v 1. čtvrtletí pokles o téměř 1 %. Zde se
nabízí otázka, zda je to signálem cyklického poklesu, jakých jsme už viděli v minulosti několik, nebo
zda se jednorázové životní pojištění aktuálně ocitlo v pozici zbytného statku ustupujícího zajištění
ostatních potřeb pojistníků.
Rovnoměrný růst
13,20
12 tis. Kč a více
86,80
52,31
o prodeji pojišťovacího koncernu Sparkassen Versicherung Group (SVG). Tato transakce se ovšem
dotkne i našeho pojistného trhu, neboť v barvách
VIG už dnes působí na našem trhu Kooperativa
a ČPP a v barvách SVG Pojišťovna ČS, které dohromady vytvoří jednu velkou pojišťovací skupinu.
Druhým takto definovaným velkým pojišťovacím
koncernem na našem trhu jsou od loňského roku
Generali společně se skupinou České pojišťovny.
Jakou část trhu tedy v 1. čtvrtletí 2008 obhospodařovaly tyto dvě skupiny? Celkově mají stejně
jako loni necelých 70 % trhu. Skupina VIG/SVG
si však polepšila z 32 % na 33 %, kdežto skupina
ČP/Generali zůstala i přes mírný pokles na 37 %.
Na trhu neživotního pojištění si obě skupiny přes
mírný pokles udržely cca 76% podíl, když si tentokrát svůj podíl 35,5 % podržela skupina VIG/SVG
a skupina ČP/Generali lehce poklesla, konkrétně
ze 41 % na 40 %. Na trhu životního pojištění si
obě skupiny společně polepšily o 2 % na 60 %
z loňských 58 %. Skupina ČP/Generali si při mírném nárůstu uchovala 31% podíl a skupina VIG/
/SVG vzrostla z 27 % na 29 %. Bude proto zajímavé sledovat další vývoj koncentrace pojistného
trhu, protože už dnes obě finanční skupiny společně s Allianz a ČSOB Pojišťovnou ovládají 90 % trhu
neživotního pojištění. Na trhu životního pojištění
má tato skupina ještě doplněná o ING pojišťovnu
dohromady 85 % trhu. A na celkovém trhu se uvedená vedoucí skupina podílí cca 88 %.
Udrží se nastolený trend?
Jak již bylo řečeno v úvodu, statistické informace z minulého čtvrtletí více otázek položily, než
zodpověděly. Odpovědi z oblasti SŽP bychom se
měli dozvědět, až budou vyplněna daňová přiznání za rok 2008. Nové informace o vývoji pojistného trhu však budeme mít už o prázdninách a již
dnes je můžeme netrpělivě očekávat, abychom
se podívali, zda se trendy z 1. čtvrtletí potvrdily,
nebo změnily. Dovolím-li si tip na závěr, považuji
se za optimistu, pokud jde o vývoj v dalších obdobích letošního roku, a i přes zpomalení dynamiky životního pojištění očekávám, že celkový růst
pojistného trhu v roce 2008 by se měl pohybovat
minimálně na úrovni 5 %.
11
LUKÁŠ ČÍŽEK
BENFIELD PRAHA
Pokud se na problematiku podíváme zblízka,
zjistíme, že jen účet prvních tří největších smolařů, tedy švýcarské UBS s americkými Citigroup
a Merill Lynch, již nyní vykazuje velmi nelichotivých 105 miliard dolarů, tedy zhruba polovinu
ročního výkonu české ekonomiky!
Kromě přímých škod z nesplácených hypoték
bankéři také tratí ze zmařených investic, protože mezinárodní účetní standardy nutí banky
přehodnotit reálnou hodnotu majetkových podílů ve společnostech postižených hypoteční
krizí. Ta je však z důvodů problematické likvidity v současné době téměř nulová – nikdo
totiž nechce kupovat, akvizice problematických
portfolií nejsou jednoduše na pořadu dne. A tak
nejenže bankovní ústavy „hasí“ již nahlášené
ztráty dosahující několika miliard dolarů, bojují
navíc s propadem trhu hypotečních zástavních
listů. Ten se ve Spojených státech snížil během prvního čtvrtletí 2008 o 80 % v porovnání
se stejným obdobím minulého roku. Je tedy
zřejmé, že zabezpečení alternativních druhů
příjmů bude hrát pro výsledky bank v roce 2008
zásadní roli.
Podpora národních bank
nestačí
Injekce miliard dolarů od centrálních bank na trhu
bezesporu zvýšily likviditu, na druhou stranu
však překotné snižování úrokových měr (od září
minulého roku snížila Americká centrální banka
základní sazbu z 5,25 % na současných 2,25 %,
tedy téměř na polovinu) dále prohlubuje problém
výnosnosti držby finančních aktiv.
Aktiva pojišťoven se tolik
neznehodnocují
Důsledky krize pociťují
i zajišťovny
V podobných nesnázích jako bankovní sféra se
ocitly i pojišťovny. Americká jednička AIG oznámila počátkem května ztrátu za první kvartál
v hodnotě 7,8 miliard dolarů, přičemž hlavním
zdrojem ztrát se stala dceřiná společnost AIG
Financial Products. Její kumulativní škoda se
vinou hypoteční krize vyšplhala již na 19,7 miliardy dolarů (13 miliard USD lze přičíst samotnému úvěrovému riziku, 6,7 miliardy tvoří pokles
hodnoty investic). Zprávu nenechala bez odezvy
ratingová agentura Standard and Poor’s a bezprostředně po vyhlášení čtvrtletních výsledků
snížila americkému gigantu kreditní rating z AA
na AA-. I přes tyto události je zřejmé, že pojistný
sektor přečká krizi s menšími ztrátami než bankovnictví. Židle se pod šéfy pojišťoven tedy kývou podstatně méně než pod managementem
bankovních institucí.
Pojišťovny a zajišťovny mají ještě jednu výhodu. Jejich investice historicky směřují spíše
do bezpečnějších nástrojů, například do depozit, cenných papírů a nemovitostí. Hypoteční
krize tak naštěstí významněji aktiva pojišťoven
neznehodnotila. Zatímco americké společnosti
preferují investiční strategie formou vkladů, evropské pojišťovny a zajišťovny alokují významnou část prostředků do obligací a nemovitostí
– jednoduše řečeno do velmi bezpečných investičních nástrojů. Větší popularitu si v poslední době získávaly hedgeové fondy a podobné
rizikovější investice, jejich rozsah ale zůstal
omezený.
Při bližším pohledu na oblast zajištění se zdá
být jedinou firmou, která je hypoteční krizi výrazněji exponovaná na straně aktiv, XL Capital
(viz graf). Americký gigant drží v investicích
ohrožených současnými turbulencemi 20,7 %
základního kapitálu, což je více než dvojnásobek druhé v pořadí Swiss Re. Jedním z příkladů nepodařené investice XL je společnost
Security Capital Assurance, jejíž hodnota ze
zářijových 700 milionů dolarů klesla na nulu.
Některé garance poskytnuté managementem
SCA mohou navíc znamenat, že XL Capital
bude muset za drženou SCA splácet další, dosud nereportované závazky. XL ke všemu čelí
žalobám menšinových akcionářů SCA, kteří
obviňují XL, že jim při nákupu akcií SCA nepo-
Americká hypoteční krize se obecně dotkne pojišťoven
a zajišťoven méně než bank, a to díky historickým
investicím do bezpečnějších finančních nástrojů.
12
Ilustrační foto: archiv
Pojišťovny a zajišťovny přečkají
hypoteční krizi lépe
Finanční svět s obavami
očekává každou novou
zprávu, která oznámí další
škody způsobené americkou
hypoteční krizí. Naneštěstí
dosud nahlášené ztráty
v hodnotě více než 240 miliard
dolarů nejsou pravděpodobně
konečnou sumou.
Ilustrační foto: archiv
skytoval dostatečné množství informací o masivním množství rizikových hypoték.
Důsledky hypoteční krize na straně aktiv pociťují téměř všichni zajistitelé. Na příkladu
Partner Re a Renaissance Re lze demonstrovat, že i zajišťovny, neočekávající vinou
krize výrazné poškození svých investic, řeší
ojedinělé případy poklesu investovaných majetkových podílů k nule. Zmíněné firmy, které
vlastní dohromady více než padesát procent
akcií Channel Re, nyní v rozvaze u této akvizice uvádí nulu. V porovnání s XL, pro kterou
jsou garance poskytnuté prostřednictvím SCA
stále velkou neznámou, mohou být Partner Re
a Renaissance Re v klidu – Channel Re totiž
žádné záruky neposkytoval.
Dotkne se krize i pasiv?
Jaký bude mít americká hypoteční krize vliv
na závazky (tj. pasiva zajišťoven), zajistitelé
v tuto chvíli pouze tuší. Škody budou přicházet
zejména z oblasti pojištění D&O (pojištění manažerů a statutárních orgánů) a E&O (pojištění
profesní odpovědnosti). Přesnější odhady ale
můžeme očekávat až s určitým zpožděním.
V současné době řeší americké soudy 56
případů žalob, ze kterých mohou D&O plnění
vyvstat. Ocenit přesný rozsah škod z důvodů
prodlevy soudních řízení je momentálně zcela vyloučené. Přesto se na trhu objevují první
čísla. Odhady D&O plnění souvisejících s hypoteční krizí se v USA nejčastěji pohybují mezi
6 a 10 miliardami dolarů. Bezpochyby vzrostou
nejen vinou plnění z E&O pojistek, ale mohou
narůst i kvůli vedlejším efektům. Mezi ně se
například řadí žhářství coby častější jev u dlužníků, kteří již nejsou schopni hypotéky splácet.
V porovnání s očekávanými škodami bankovního sektoru jsou ale stále důsledky spíše zanedbatelné.
Zajistný makléř Benfield Praha (z Prahy sjednává
zajištění pro více než 60 středo- a východoevropských pojišťoven), byl v dubnu a květnu hned dvakrát oceněn za své aktivity v Rusku. Titul „Nejlepší
mezinárodní zajistný broker 2007“ udělili účastníci
makléři, který jako jediný obsluhuje ruský trh ze
zahraničí, na zajistné konferenci v Moskvě. Druhé ocenění v kategorii „Nejlepší zajistný broker
v Rusku a postsovětských republikách“, obdržel
Benfield v hlasování 350 odborníků, které oslovil
a výsledky publikoval britský časopis Reactions.
Aktiva zajistitelů ohrožená hypoteční krizí
% základního kapitálu (rok 2007)
23 %
20 %
18 %
15 %
13 %
10 %
8%
5%
3%
AWAC
Endurance
Hiscox
Catlin
Paris Re
Arch
ACE
Validus
Everest
Munich Re
SCOR
Platinum
Hannover Re
Montpelier
Beazley
Axis
Amlin
Max Capital
Swiss Re
XL
0%
Zdroj: Benfield Praha
13
Solventnost II: QIS4 ve střední
Evropě a vybrané otázky ke
skupinovému dohledu
Základní myšlenky
režimu Solventnost II jsou
víceméně stanoveny, stále
ale ještě zbývá dořešit
mnoho oblastí.
mgr. KAMIL ŽÁK, ing. HELENA PALÁTOVÁ,
PRACOVNÍ SKUPINA PRO SOLVENTNOST II
Právě probíhající čtvrtá kvantitativní dopadová studie (QIS4) je z technického hlediska bezesporu jednou z nejvýznamnějších
událostí na evropských pojistných trzích.
Nejen z tohoto důvodu se pracovní skupina České asociace pojišťoven pro Solventnost II do jejího průběhu aktivně zapojuje.
Příkladem tohoto zapojení je také seminář
za účasti zástupců ČNB na téma vyplňování
„spreadsheetu“ (tj. výpočetní tabulky zveřejněné Evropskou komisí) QIS4.
V první části tohoto článku se zaměříme na očekávané problematické oblasti
studie QIS4 v regionu střední Evropy. Tyto
oblasti jsou založeny na zkušenostech získaných v průběhu třetí kvantitativní dopadové studie (QIS3) a rozboru rozdílů mezi
QIS3 a QIS4 provedeným v předchozím
čísle.
Ve druhé části článku se zabýváme problematikou skupinového dohledu, konkrétně
zachycením diversifikačních efektů a skupinové podpory. Oblast skupinového dozoru
zasáhne většinu ze společností na českém
pojistném trhu, neboť jsou součástí mezinárodních pojišťovacích skupin.
V souvislosti s tématem diversifikačních
efektů a skupinové podpory rovněž upozorníme na praktické účetní aspekty a implikace tohoto přístupu.
QIS4 ve střední Evropě –
očekávané problematické
oblasti
Přes veškeré rozdíly mezi QIS3 a QIS4, kterým jsme se věnovali detailně v minulém
čísle, je základ výpočtů shodný. Ty pojišťovny, které si podle postupů QIS3 upravily či
nastavily některé vnitřní procesy, si mohou
toto nastavení úspěšně otestovat. Jedná
14
se jak o výpočty samotné, tak i o postupy
reportování a interpretace výsledků.
Z poznatků a zkušeností sesbíraných v průběhu studie QIS3 vyplynulo, že běžně používané modely neodpovídaly požadavkům,
které na ně klade připravovaný režim solventnosti.
Existující modely bylo často velmi pracné
a časově náročné přizpůsobit požadavkům
studie QIS3. Jednalo se zejména o oblasti
modelování šoků na aktivech, modelování
zajištění, modelování vzájemných interakcí aktiv a závazků v šokových scénářích,
stanovení run-off schémat či rozdělení závazků do předepsaných kategorií. V rámci
studie QIS4 budou otestovány další detaily, které mohou znamenat nové požadavky
na modely.
Další problematickou oblastí, která neumožňuje rychlé řešení, zůstane i nadále oceňování opcí a garancí. To je v současnosti
v mnoha případech řešeno pomocí velmi
zjednodušených postupů a přístupů, aniž
by byla provedena analýza vhodnosti těchto zjednodušení. Zjednodušené přístupy se
budou používat i nadále v případech, kdy
tento přístup poskytuje odpovídající výsledky. Veškeré přístupy však budou muset být
popsány a jednotlivé předpoklady doloženy,
minimálně pro účely dohledu. V některých
případech byla pro účely studie QIS3 hodnota opcí a garancí dokonce ignorována.
Slabé stránky se objevily i v souvislosti
s aktuálně používanými IT systémy, které
neumožňují sledovat dostatečné množství
informací pro výpočty požadované v QIS3,
resp. QIS4. Tento problém se vyskytoval
na straně aktiv i pasiv. I zde je QIS4 vhodným testem nastavení vnitřních přístupů
pojišťoven a zamyšlení nad případným zlepšením.
QIS4 se také zaměřuje na interní modely,
zejména porovnání jejich výsledků a výsledků standardní formule. V této oblasti se
všeobecně očekává vyšší aktivita v rámci
skupin. Většina společností ani skupin působících v našem regionu však zatím nemá
plně implementovány vlastní interní modely, ani částečné interní modely. Mnohé interní modely se nacházejí v různých fázích
vývoje. Je tedy otázkou, jaké informace
tato část studie QIS4 poskytne. V této souvislosti zaráží cíl Evropské komise dosáhnout 60% zapojení.
Otázky ke skupinovému
dozoru – diversifikační
efekty a skupinová
podpora
V této části čerpáme z článku Evropské
komise týkajícího se využití diversifikačních efektů v rámci skupiny a poskytování
skupinové podpory, který byl vydán 13. prosince 2007 v Bruselu. Tato témata jsou
nyní na evropské půdě velice aktuální.
Rámcově byla sice definována již v návrhu
směrnice Solvency II, ale konkrétní postupy a přístupy budou popsány až v imple-
Pracovní skupina ČAP pro Solventnost II se ve spolupráci
s ostatními orgány asociace aktivně zapojuje do diskuze
o budoucí podobě režimu dohledu v pojišťovnictví.
mentačních opatřeních druhého a třetího
stupně.
Z uvedeného článku přebíráme sice jednoduchý, ale velmi názorný příklad k režimu
skupinové podpory a vlivu diversifikačních
efektů. Tento příklad byl připraven v rámci
Evropské komise a byl přednesen na pracovní skupině Evropské komise v listopadu
2007.
V oblasti skupinové podpory se nabízí dvě
různé otázky, a to je-li skupinová podpora
nezbytná pro využití diversifikačních efektů, a zda by měla být výše skupinové podpory limitována.
Příklad Evropské komise ilustruje čtyři možnosti, které kombinace těchto otázek nabízejí. Tyto možnosti jsou demonstrovány
na velmi jednoduché fiktivní skupině. Jedná se o holdingovou mateřskou společnost
(neprovozuje tedy vlastní pojišťovací, ani
zajišťovací činnost) se dvěma stejně velkými dceřinými společnostmi – každá se solventnostním kapitálovým požadavkem
(SCR) ve výši 50. Dále se předpokládá výše
diversifikačních efektů 40 % (tzn. skupinový SCR ve výši 60 % ze součtu jednotlivých
SCR) a minimální kapitálový požadavek
(MCR) obou entit ve výši 1/3 SCR.
1. Ž
ádné diversifikační
efekty
První možnost představuje situaci, kdy skupina nebude využívat žádné diversifikační
efekty. Každá společnost by tedy držela kapitál ve výši svého SCR a skupinový SCR by
se rovnal součtu jednotlivých hodnot SCR.
Situace v dceřiných společnostech bude
tedy následující:
Dceřiná společnost A
Aktiva
Použitelný kapitál
Pojistné závazky
Pasiva celkem
1000
50
950
1000
Dceřiná společnost B
Aktiva
1000
50
Pojistné závazky
950
Pasiva celkem
1000
Mateřská společnost by na sólo bázi vykázala:
Mateřská společnost (sólo báze)
Mateřská společnost by na sólo bázi vykázala následující:
Účast ve společnosti A
50
Účast ve společnosti B
50
100
Aktiva celkem
50
50
100
Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti:
60
Další závazky
40
Pasiva celkem
100
Mateřská společnost (konsolidovaná báze)
Aktiva
2000
100
Pojistné závazky
1900
Pasiva celkem
2000
Aktiva
2000
2. V
yužití diversifikačních
efektů
Ve druhém případě by již skupina mohla
těžit z diversifikačních efektů tak, že by
nemusela držet kapitál ve výši součtu individuálních SCR, jednotlivé společnosti by
však stále měly vykazovat kapitál ve výši
svého SCR. Rozdíl na skupinové úrovni by
mohl být pokryt jinými závazky. Tato možnost s sebou nese nevýhody spojené s držením dalšího závazku na skupinové úrovni.
Proti prvnímu případu ale již tento závazek
nemusí být kapitálem.
tedy stejná jako v prvním případě:
Aktiva
1000
50
Pojistné závazky
950
Pasiva celkem
1900
Další závazky
40
Pasiva celkem
2000
3. V
efektů a jejich alokace
Třetí možnost ruší předchozí nevýhodu tím,
že umožňuje alokovat skupinové diversifikační efekty na jednotlivé entity formou
snížení jejich individuálních SCR. Skupina
by tak držela kapitál ve výši součtu jednotlivých (upravených) SCR. Problematickou
otázkou zde zůstává způsob alokace diversifikačních efektů mezi jednotlivé entity.
V uvedeném příkladě se předpokládá jejich
proporcionální rozdělení mezi obě společnosti. SCR obou dceřiných společností by
proto bylo sníženo o 40 % na hodnotu 30.
Situace v dceřiných společnostech tak
bude následující:
1000
Aktiva
60
Pojistné závazky
1000
Aktiva
980
50
30
Pojistné závazky
950
Pojistné závazky
950
Pasiva celkem
980
Pasiva celkem
1000
Aktiva
980
30
Pojistné závazky
950
Pasiva celkem
980
15
30
30
60
Aktiva
Diversifikační efekty a skupinovou podporu režim
Solventnosti II zatím nedokázal vyřešit. Vzhledem
k zastoupení mezinárodních společností na českém
trhu ovšem jde o téma velmi aktuální.
1960
16,7
60
16,7
Pojistné závazky
1900
Ostatní aktiva
27,0
Pasiva celkem
1960
60,0
První případ zachovává všechny předpoklady
nezměněné. Tehdy může mateřská společnost
přislíbit skupinovou podporu maximálně ve výši
33,3. To znamená, že by skupina musela držet
použitelný kapitál minimálně ve výši 67,7 (tj. 33,3
součet MCR a 33,3 dodatečný kapitál) místo 60
(výše skupinového SCR podle příkladu 3).
vypadat následovně:
4. V
efektů a využití
skupinové podpory
Čtvrtá a poslední možnost obsažená v materiálu
komise zahrnuje dvě důležitá pravidla: jednotlivé
entity musí držet minimálně kapitál ve výši svého MCR a skupinová podpora je míněna mimo
jiné i jako prostředek k usnadnění řízení kapitálu
na skupinové úrovni (tj. umožňuje držet kapitál
kdekoli v rámci skupiny). Tato situace však musí
být důsledně ošetřena smluvně.
V uvedeném příkladu se předpokládá využití
skupinové podpory v nejvyšší možné hodnotě,
obě dceřiné společnosti by tedy držely kapitál
v hodnotě svého MCR (tj. 16,7) a skupina by
garantovala skupinovou podporu ve výši 67
(tzn. diversifikační efekty 40 + kapitál na skupinové úrovni 27).
Situace v dceřiných společnostech pak
Aktiva
966,7
16,7
Pojistné závazky
950,0
Pasiva celkem
966,7
Aktiva
966,7
16,7
Pojistné závazky
950,0
Pasiva celkem
966,7
Mimo rozvahu: skupinová podpora dceřiné
společnosti A (B) = 33,3
16
Aktiva
Aktiva dceřiných společností
33,3
Pojistné závazky
950,0
Ostatní aktiva (v mateřské společnosti)
Aktiva celkem
1933
27
1960
60
Pasiva celkem
983,3
1960,0
Pojistné závazky
1900
Aktiva
Pasiva celkem
1960
33,3
Pojistné závazky
950,0
Vzhledem k tomu, že se čtvrtá možnost jeví jako
nejlepší řešení, je obsažena v návrhu směrnice. V případě hodně výrazných diversifikačních
efektů může být požadovaný skupinový SCR jen
o málo větší než součet individuálních MCR.
Skupina se tedy může rozhodnout pro každou
dceřinou společnost samostatně, zda a v jaké
výši využije skupinovou podporu k pokrytí rozdílu mezi SCR a MCR této společnosti. V určitých
případech se pak může stát, že využití skupinové podpory povede s ohledem na stanovené
limity k vyššímu kapitálovému požadavku.
Pro využití této teorie v praxi je nezbytné zajistit dostatečné množství okamžitě převoditelného kapitálu v rámci skupiny tak, aby byla
pokryta skupinová podpora ve výši, kterou
slíbila mateřská společnost v rámci smlouvy.
Návrh směrnice k tomu (mimo jiné) v článku
246(3) stanoví podmínku, že „neexistují žádné
současné nebo předvídatelné praktické, organizační nebo právní překážky, které by bránily
urychlenému převodu použitelných vlastních
zdrojů“. Na základě předložených materiálů
a probíhající diskuze se předpokládá, že výše
skupinové podpory bude limitována (například
maximální výší 50 % z rozdílu mezi součtem
individuálních MCR a SCR).
Tuto problematiku článek dále rozvádí a diskutuje o ní pomocí dvou případových studií.
Pasiva celkem
983,3
1960,0
33,3
33,3
66,7
1966,7
66,7
Pojistné závazky
1900,0
Pasiva celkem
1966,7
Druhý případ předpokládá diversifikační efekty
ve výši pouze 20 % (proti 40 % v předchozích
případech). To znamená zvýšení skupinového
SCR na 80. Pokud se skupina rozhodne využít
skupinovou podporu v její maximálně možné
výši (tj. 46,7), bude muset skupina držet dodatečný kapitál ve výši 46,7, přičemž jeho část
Časový plán Solventnosti II 2007–2012
2006
2007
Příprava návrhu směrnice
(Komise)
2008
2009
Projednání a přijetí návrhu
směrnice (Rada a EP)
2010
2011
2012
Provedení směrnice
(členské státy)
CEIOPS: práce na technickém doporučení nutném pro prováděcí opatření/sbližování
dozoru/příprava na provedení směrnice/vzdělávání
Komise: přípravné práce
na prováděcích opatřeních
Přijetí prováděcích opatření
červenec 2007
zveřejnění návrhu směrnice
QIS 2
QIS 3
QIS 4
duben-červenec 2008
Zdroj: Evropská komise
do výše 20 bude držena v dceřiných společnostech (protože skupinová podpora je 46,7, musí
držet použitelný kapitál v celkové výši 53,3).
Skupina tedy bude muset v tomto případě držet
použitelný kapitál ve stejné výši (80) jako tehdy,
když skupinovou podporu nevyužívala.
Ostatní aktiva (v mateřské společnosti)
Aktiva celkem
Situace v dceřiných společnostech pak
1953,3
26,7
1980,0
80,0
Pojistné závazky
1900,0
Pasiva celkem
1980,0
Aktiva
976,7
26,7
Pojistné závazky
950,0
Pasiva celkem
976,7
Aktiva
976,7
26,7
Pojistné závazky
950,0
Pasiva celkem
976,7
Mateřská společnost by na sólo bázi
vykázala:
26,7
26,7
Ostatní aktiva
26,7
80,0
Účtování o skupinové
podpoře
Výše popsaný postup je stále ještě spíše vizí
než přesným postupem dopracovaným tak, aby
mohl vejít v praxi. Jedním z aspektů, které se
ještě musí vyřešit, je bezesporu právní forma
dokumentu skupinové podpory a její účetní zachycení.
Zástupci pracovní skupiny pro Solventnost II
ekonomické sekce ČAP předběžně diskutovali
nad těmito tématy. Na základě této diskuze bylo
poskytnuto ministerstvu financí odborného stanoviska, které ovšem v současnosti nemá oporu v žádném oficiálním dokumentu.
Prvním praktickým problémem je definice právní formy dokumentu, jenž zajišťuje funkčnost
skupinové podpory. Z dosavadních diskuzí vyplývá, že přesné definování formy dokumentu
není důležité. Současné znění v návrhu směrnice (citované výše) se zdá dostačující. Zásadní
podmínkou je vynutitelnost poskytnutí skupi-
nové podpory. Lze předpokládat, že dokument
by měl mít podobu písemné dohody (smlouvy)
mezi jednotlivými entitami. Jeho součástí by
měly být i přesně stanovené podmínky, za kterých dojde k převodu kapitálu. Tato dohoda
(smlouva) vytvoří pro některé (slabší) entity aktivum a pro ostatní závazek, přičemž její konsolidovaná hodnota bude nulová. S ohledem na to,
že vyčíslení aktiva nebo závazku pro jednotlivé
entity není v podstatě možné, bude v souladu
s IAS 37 podoba skupinové podpory zveřejněna
v příloze účetní závěrky, ale pravděpodobně se
o ní nebude účtovat. K přesunu kapitálu tedy
dojde až v okamžiku potřeby podle podmínek
definovaných v dohodě (smlouvě). Příkladem
takovéto podmínky může být prolomení MCR
jednotlivé entity.
Závěrem
Přestože základní myšlenky nového režimu
Solventnost II jsou víceméně stanoveny,
stále ještě zůstává mnoho nedořešených
oblastí. Jednou z nich je bezesporu výše
diskutovaná problematika diversifikačních
efektů a skupinové podpory. S ohledem
na zastoupení mezinárodních společností
na českém pojistném trhu je toto téma velmi aktuální.
Pracovní skupina České asociace pojišťoven pro Solventnost II se nicméně ve spolupráci s ostatními orgány ČAP aktivně zapojuje do diskuze o budoucí podobě režimu
dohledu v pojišťovnictví.
17
Pojistné produkty
Provoz vozidla v zrcadle nových
právních úprav
MICHAL ŠIMON
SPECIALISTA PRO NEŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Novelizace zákonů
č. 361/2000 Sb.,
a č. 168/1999 Sb. ovlivní
provoz na pozemních
komunikacích. Na co se
budou muset čeští řidiči
nejspíše připravit?
V souvislosti s probíhající vládní novelou zákona o Policii České republiky, kterou projednával Parlament České republiky a kterou
jsme se poprvé zabývali v Pojistném obzoru
1/2008, jsou mimo jiné navrženy i změny, jež
upravují dva zákony bezprostředně se týkající
provozu vozidla. Konkrétně se jedná o zákon
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a také o zákon č. 168/1999 Sb.,
o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou
provozem vozidla. Jaké dopady může novelizace
motoristům přinést?
Z pohledu běžného motoristy je největší pozornost věnována návrhům na změnu ustanovení
§ 47, který upravuje povinnosti účastníků silničního provozu při dopravní nehodě (DN). Týká
se jak stanovení limitu výše vzniklé škody, při
kterém je nutné přivolat na místo havárie policii, tak i situací, v nichž sice nevznikne limitem stanovená škoda, ale dojde např. ke škodě
na majetku třetí osoby, nebo ke škodě na zdraví. Novelizace se také věnuje situacím, kdy se
účastníci nehody nedohodnou na míře účasti,
či zpoplatnění zásahů policie u DN, kdy nebyla
dána povinnost nehodu ohlásit. Zásadní diskuzi
vyvolala především dvě témata, kterým se budeme podrobně věnovat na následujících řádcích. Jde o přehodnocení limitu škody a z toho
vyplývající nejasnosti u stanovení míry účasti
jednotlivých aktérů dopravní nehody. Pojďme
se nejprve zaměřit na problematiku týkající se
výše škody.
I. Změna limitu
Dne 25. února 2008 byl v parlamentu předložen návrh novely zákona o Policii České republiky (PČR), kterým se již detailně zabýval článek
„Zákruta 361/2000“ v PO 1/2008. Zmiňovaný
návrh prosazuje, aby policie vyjížděla pouze
k nehodám, u nichž by limit škody přesahoval
částku 250 000 Kč. Pro toto zvýšení hovoří následující fakta:
 Z policejních statistik vyplývá, že zhruba
85 % všech šetřených nehod tvoří případy
se zjevnou škodou do stávajícího limitu,
tj. do 50 000 Kč.
 Výjezdy a vyšetřování těchto nehod nadměrně vyčerpává kapacity policie.
 Policejní dopravní složky se nemohou
z personálních důvodů věnovat své hlavní
činnosti, tj. dohledu nad bezpečností v silničním provozu a její prevenci.
 Ve většině evropských států policie šetří pouze takové případy, při kterých dojde
ke značné hmotné škodě nebo ke škodě
na zdraví.
Z hlediska postupu policie v ostatních evropských státech lze argument uvedený českými
strážci zákona považovat za relativně opodstatněný. Jak je patrné z přehledu na str. 19, v jednotlivých státech se nejčastěji využívá modelu,
který stanovuje účastníkům nehody povinnost
hlásit škody policii, při nichž došlo ke škodě
na zdraví.
Z výše uvedených argumentů i funkčních zahraničních příkladů lze usoudit, že současný
vládní návrh má jisté opodstatnění. Nicméně
pokud má být zachována logika neúčasti policie
při „drobných dopravních nehodách“ bez následků škod na zdraví, pak je zcela na místě se
zamyslet, zda je navrhovaný limit 250 000 Kč
z hlediska praxe optimální.
Názor pojistného trhu
Navrhovaný limit vládního návrhu je problematický jak pro pojistný trh, tak pro spotřebitele. Základní argumenty proti navrhované výši
jsou:
 U škod, které přesahují limit 100 000 Kč,
dochází ve většině případů zároveň ke škodě na zdraví (v takových případech již zákon účastníkům DN ukládá povinnost policii přivolat). Stanovení vyššího limitu než
100 000 Kč by tedy s ohledem na argumentaci PČR o nutnosti snížení šetření havárií
téměř nic neřešilo.
 Odhadnout škodu 250 000 Kč na jednom
z poškozených vozidel je z pohledu běžného účastníka DN velice složité.
 S největší pravděpodobností by se rozšířilo pole působnosti pro páchání pojistných
podvodů na dražších vozidlech.
 Stanovením limitu na 100 000 Kč dojde
i nadále k zajištění a nestrannému vyšetření Policií ČR, čímž budou dostatečně
ochráněna práva účastníků DN s vyšší
škodou.
 Průměrný „věk“ vozového v parku se v České republice pohybuje mezi 13 a 14 lety – lze
tedy vyvodit, že cena takto starého vozidla
se pohybuje pod hranicí 100 000 Kč.
Navrhované změny si primárně kladou za cíl motivovat
řidiče k bezpečnému chování v silničním provozu.
18
Pojistné produkty
II. Sporná míra účasti
V souvislosti s dalšími povinnostmi, jež se týkají přivolání policie k dopravní nehodě, počítá
vládní návrh se zcela novým pojetím: policie by
totiž nemusela být volána ke škodám, které by
vznikly na majetku třetích osob, tedy i v případě, kdy se jedná o škodu na vozidle služebním, nebo v majetku leasingové společnosti.
Argumentace policie se i v tomto případě opírá
především o statistiky, ze kterých vyplývá, že
více než 40 % všech šetřených nehod spadá
do stávajícího limitu (tj. 50 000 Kč) a tyto byly
policii oznámeny pouze z důvodu škody na majetku třetí osoby.
Názor pojistného trhu
podruhé
Uvedená změna nepředstavuje z pohledu pojistného trhu takové riziko jako např. změna
limitu škody, nicméně zde je důležité upozornit na dopad v případě přijetí tohoto návrhu.
Pokud by návrh prošel v této podobě, odpadla by účastníkům dopravní nehody povinnost
přivolat policii i v případě, že by se nedohodli
na míře účasti vzniklé škody. V praxi by pak návrh účastníkům DN dovoloval nezaznamenat
ani průběh, příčinu, ani následek havárie, což
by do značné míry zkomplikovalo šetření pojistných událostí. Zejména by se výrazně ztížila
situace poškozených při zajišťování dostatečných důkazů pro potřeby uplatňování svého
nároku na náhradu škody vůči odpovědnostní
pojišťovně viníka.
Nutné (možné) řešení
V rámci zabezpečení dostatečné ochrany práv
poškozených je nasnadě využívat řešení, které se osvědčilo ve většině evropských zemí.
Právní předpis by měl ukládat účastníkům
dopravní nehody povinnost sepsat společný
záznam o dopravní nehodě, který podepíší
a neprodleně předají pojistiteli. Požadovaný zá-
Výjezdy policie k dopravním nehodám v zahraničí
Německo: zákon stanoví povinnost volat policii pouze k dopravním nehodám se škodou na zdraví. Řidiči ji však mohou volat i v případě způsobení vysoké škody na majetku
nebo podezření na způsobení nehody vážným porušením předpisů. Police má vždy
povinnost přijet a zdarma nehodu vyšetřit, nicméně řidiči jsou motivováni využívat k dokumentaci nehody „Evropské hlášení“ a řešit banální nehody bez její účasti.
Rakousko: účastníci musí zavolat policii k těm dopravním nehodám, při kterých došlo
ke škodě na zdraví. Pokud je důvodem k výjezdu policie pouze dokumentace dopravní
nehody, uhradí účastník nehody, který trval na přítomnosti policie, za její výjezd správní
poplatek ve výši 36 EUR.
Irsko: zákon řidičům ukládá povinnost oznamovat policii všechny dopravní nehody –
teprve na základě poskytnutých informací policie rozhodne, zda na místo nehody vyjede, či nikoliv. Pokud kdokoliv z účastníků na její přítomnosti trvá, musí přijet.
Švédsko: zde platí povinnost volat policii k dopravním nehodám, při nichž došlo ke škodě na zdraví nebo na majetku třetích osob (není-li jeho majitel, nebo správce přítomen:
týká se např. zaparkovaných vozidel nebo nemovitostí). Tehdy musí policie k DN přijet,
v ostatních případech zákon policii výjezd neukládá.
Nizozemsko: povinnost volat policii není právně zakotvena, k nehodám se škodou na
zdraví ale obvykle policie dorazí s ambulancí. Stav na místě dopravní nehody dokumentují její účastníci prostřednictvím „Jednotného evropského hlášení“.
Zdroj: ČAP
znam musí obsahovat identifikaci místa a času
dopravní nehody, jejích účastníků i vozidel, příčiny, průběhu a jejích následků. Pro tyto účely
bude možné využívat tiskopis „Záznam o dopravní nehodě“, tzv. Evropské hlášení. Tento
proces bude zaveden pouze v těch případech,
kdy zúčastněným nevznikne povinnost oznámit nehodu policii.
Případ drobných nehod
V neposlední řadě představuje vládní návrh
revoluční myšlenku – zavedení zpoplatnění
výjezdu policie k těm dopravním nehodám,
u nichž nebyla její přítomnost povinná.
Tvůrci vládního návrhu mají snahu přenést odpovědnost za řádné zdokumentování skutečně
drobných dopravních nehod na samotné aktéry. Z policejních statistik totiž vyplývá, že v loňském roce bylo zhruba 10 % všech šetřených
dopravních nehod se škodou do 10 000 Kč.
Motivací pro samotné účastníky vyřešit drobnou havárii bez přítomnosti PČR je jednak
zrychlení samotného procesu šetření u DN,
což má vliv na obnovení průjezdnosti místa,
ve kterém k nehodě došlo, a jednak zvýšení
bezpečnosti všech účastníků silničního pro-
vozu. V neposlední řadě také odpadá postih
od policie za způsobení malého dopravního
přestupku.
Stanovisko pojistného trhu vystihuje názor
JUDr. Tomáše Berana, který naleznete na další
straně.
Pozn: Tento text vznikal před projednáním
návrhu zákona o policii v parlamentu. Poslanci
novelu schválili 25. 6. 2008 s těmito změnami:
proti platnému stavu bude nově stotisícový
škodní limit a povinnost účastníků zdokumentovat nehodu. Návrh ještě musí projít senátem.
Foto: ČAP
Z argumentů jednoznačně vyplývá, že stanovení hranice neúčasti policie u dopravních
nehod do 250 000 Kč je problematické. V konečném důsledku by její akceptování vedlo
nejen k poškozování spotřebitelů, pojišťoven,
ale i k obohacování spekulantů. Navíc hlavní
cíl návrhu – oprostit policii od účasti na „drobných nehodách“ – by nad hranici 100 000 Kč
nic neřešilo.
Do jakého limitu byste ocenili škodu na vyfoceném
vozidle? Do 50, 100, nebo 250 tisíc korun?
Odpověď není jednoduchá...
Pojistné produkty
19
Pojistné produkty
„Neodůvodněné“ výjezdy k dopravním nehodám ve vztahu k náhradě škody
JUDr. Tomáš Beran
S novým zákonem o Policii ČR a s ním souvisejícím prováděcím zákonem, který nedávno projednávala Poslanecká sněmovna pod číslem tisku
440/0, se mimo jiné rozproudila bouřlivá diskuze
nad povinností účastníků nehody volat Policii ČR
(PČR) k dopravním nehodám.
Pokud poslanci navrhovanou právní úpravu přijmou v podobě uvedené v tisku 440/0, pro poškozeného by to znamenalo, že by měl výrazné
ztíženou situaci při prokazování míry (ne)viny
na nehodě. Policie totiž až doposud sloužila jako
víceméně objektivní arbitr při posuzování viny.
V budoucnosti by mnohem větší míra odpovědnosti ležela na samotném poškozeném, který by
si musel zajistit dostatek důkazů na to, aby svůj
nárok na náhradu škody dostatečně prokázal.
Silniční provoz a dopravní nehody, které provází
odpovídající dohled policie, se již jednou staly,
a to zcela pochopitelně z důvodu jejich rozsahu
a důsledků, věcí veřejnou. Je tedy s podivem,
když citovaný návrh předpokládá, že si účastníci
nehody budou muset náhle sami zajišťovat vlast-
ní podklady a důkazy – ať již z hlediska důkazního,
nebo i z hlediska odborného „určovatele“ viny
na nehodě. Určování viny na dopravní nehodě je
přeci nutné především kvůli společenským dopadům zahrnout mezi věci veřejné! Dokladem
toho budiž příslušná míra úpravy stávajících pravidel silničního provozu. Tato otázka je však spíše
politického, nikoliv právního charakteru.
Co se samotných nákladů za neodůvodněné
zavolání policie týče, jejich vtažení do režimu náhrady škody, kterou by poškozený mohl uplatnit
vůči viníkovi, lze jednoznačně vyloučit. Aby se
jednalo o nárok z titulu náhrady škody, muselo by
jít o náklad, který oprávněně vzniknul v souvislosti s porušením povinnosti viníka nehody. Jestliže však zákon jednoznačně stanoví podmínky
pro situaci, kdy vyžádání asistence policie bude
bezplatné a poškozený je nedodrží, nemůže se
na základě tohoto svého porušení domáhat úhrady uvedených nákladů proti viníkovi.
Zde je nutné upozornit na jednoznačně chybějící příčinnou souvislost mezi vznikem takového
Reakce českých řidičů v krizových
situacích: využíváme asistenčních
služeb?
nákladu a porušením povinnosti viníka nehody,
které k nehodě vedlo. V takovém případě poškozený tento nárok z povinného ručení viníka
uplatnit nebude moci.
Závěrem lze ještě zmínit jednu otázku, která
v souvislosti s touto úpravou často vyvstává.
Je vůbec přípustné, aby policie takovou platbu
za výjezd k dopravní nehodě požadovala, když
je její výkon činnosti hrazen z prostředků daňových poplatníků? Odpověď na tuto otázku se
čtenářům patrně nebude příliš líbit. Pokud totiž
zákon taková pravidla stanoví, pak tento postup
v rozporu s ním není. Vyloučit fakt, že by takováto platba mohla být považována v rozporu s některým ze základních práv podle Listiny anebo
v rozporu s pravidly stanovenými v Ústavě, samozřejmě nelze.
Pozn: Parlament dne 25. 6. 2008 zpoplatnění
výjezdu PČR k DN zamítnul. Návrh ještě musí
projednat senát.
Dramatické jarní nehody
na dálnici D1 iniciovaly
průzkum chování českých
řidičů na našich silnicích.
RADEK JALŮVKA, CEO
IPSOS TAMBOR
Agentura Ipsos Tambor provedla v březnu 2008
průzkum, který zaměřila na chování motoristů
a jejich počínání při malé nehodě či poruše automobilu na dálnici. Dále se dotazovala na způsob
řešení vzniklé situace – například jaký typ pomoci
bychom si přivolali. A co výsledky průzkumu, jenž
byl realizován telefonicky na reprezentativním
vzorku 1000 řidičů z České republiky, ukazují?
Hlavní zjištění
Při poruše na dálnici by dvě třetiny řidičů volaly
asistenční službu: našly by si v materiálech od vo-
20
Pojistné produkty
zidla kontakt na tu, kterou jim doporučila pojišťovna či leasingová společnost. Zato pouhá třetina
řidičů by v případě poruchy vozidla na dálnici jako
první zapnula výstražná světla a umístila výstražný
trojúhelník. Z průzkumu dále vyplynulo, že čeští
řidiči spoléhají na asistenční služby a vědí kam se
při řešení krizových situací obrátit: respondenti
během dotazování překvapivě dokázali, že přestože na trhu existuje celá řada společností poskytujících asistenční služby, většina řidičů přesně ví,
kterou zavolat. Naopak zarážející je, že motoristé
stále podceňují význam výstražných trojúhelníků,
výstražných světel i reflexních vest, které mohou
pomoci předejít vzniku další rizikové situace.
Dvě třetiny dotázaných řidičů spoléhají při poruše
na dálnici na asistenční služby, ovšem pouhá třetina
by místo správně označila a zabezpečila.
v%
n = 1000
Graf 1: Kterou asistenční službu byste zavolal/a?
21 %
16 %
Nevím
14 %
Asistenční službu mé pojišťovny,
mého povinného ručení,
mé leasingové společnosti
Spíše důvěřuji
ABA 1240/Autoklub
Bohemia Assistance
Vůbec nedůvěřuji
7 %
50 %
5 %
Nevím/Nedokážu posoudit
1 %
Asitstenční službu mé opravny,
mojí značky auta
15 %
27 %
Zdroj: Ipsos Tambor
Jak postupovat při poruše
na dálnici
Třetina oslovených řidičů by v případě poruchy vozidla jako první zapnula výstražná světla
a umístila trojúhelník, dvě třetiny by rovnou zavolaly asistenční službu a pětina by se nejdříve
poradila s rodinou či přáteli (viz Graf 3). Je ale
takový postup bezpečný? Policie ČR (viz www.
policie-cr.cz „Co dělat při dopravní nehodě“)
radí, abychom co nejrychleji učinili všechna bezpečnostní opatření (zapnuli výstražná světla, oblékli si reflexní vestu, umístili výstražný trojúhelník) a dostali se na bezpečné místo za svodidla
na pravé straně dálnice. Čekání ve vozidle totiž
může být osudné – snadno se stane, že projíždějící auto ve vysoké rychlosti nestihne provést
vyhýbací manévr, a způsobí tak další vážnou dopravní nehodu.
Spoléháme na smluvní
asistenční služby
Z dalších otázek, které v průzkumu padly, vyplynulo, že pětina dotázaných by při havárii či poruše
vozidla zavolala asistenční službu, kterou jim doporučila pojišťovna či leasingová společnost (viz
Graf 1). Kontakt by motoristé hledali v materiálech od vozidla. Dvě třetiny respondentů, dohromady přesně 65 % (viz Graf 2), celkově důvěřuje
asistenčním službám a jediné, čeho by se při jejich volání obávaly, je vysoká cena (15 %) a dlouhá
čekací doba (11 %), než přijede.
Osobní zkušenost
respondentů
Desetina dotazovaných Čechů již někdy v minulosti využila servisu asistenční služby. Je zajímavé, že přestože má řada z nich velmi podobné
názvy, lidé si je nepletou, a přesně vědí, koho mají
volat a na jaké číslo.
Naprosto důvěřuji
Spíše nedůvěřuji
Jiné
44 %
v%
n = 1000
Graf 2: Do jaké míry důvěřujete asistenčním službám?
Zdroj: Ipsos Tambor
Graf 3: Představte si situaci, kdy se vám na dálnici porouchá auto. Do cíle vám zbývá
ještě 100 km a nenacházíte se v blízkosti žádného města ani vesnice. Auto
najednou přestalo jet, ale není na něm žádná viditelná závada. Vy tedy nevíte,
z jakého důvodu nejede, a musíte zastavit u krajnice. Co uděláte?
v%
n = 1000
64
Zavolám asistenční službu
Zavolám rodině/přátelům
35
33
Zapnu výstražná světla a umístím trojúhelník
16
Snažím se sám/a zjistit, co se porouchalo,
a snažím se to opravit
Pozn. Tazatelé měli možnost zvolit více odpovědí. Zdroj: Ipsos Tambor
A jak obstáli zástupci nabízející pomoc motoristům v nouzi? Výrazná většina řidičů hovořila o pozitivních zážitcích. Ovšem vnímání času a ceny
může být relativní. Záleží na mnoha faktorech,
zejména pak jak se postižení dokážou vyrovnat
se stresovou situací. V průběhu výzkumu se
nicméně ukázalo, že asistenční služby často zabezpečují i pomoc na dálku, tedy radou, případně
dalšími informacemi, které pomohou řidiči nenadálý problém vyřešit. Závěrem uvádíme typické
vyjádření jednoho z řidičů: „Dvakrát poradili pouze po telefonu a pomohlo to, vždycky vše proběhlo v pořádku.“
Agentura Ipsos Tambor působí více než 15 let
v oblasti výzkumu trhu. Díky dynamickému
vývoji v posledních 5 letech se původní společnost Tambor stala v roce 2006 součástí sítě Ipsos – jedné z největších světových výzkumných
sítí. Ipsos Tambor patří mezi 3 největší firmy
na českém trhu, spolupracuje s pobočkami sítě
Ipsos v 51 zemích světa, disponuje více než
stovkou zkušených pracovníků v ČR. Kromě
výzkumu trhu nabízí i poradenskou činnost.
Ipsos Tambor je členem profesních organizací ESOMAR a SIMAR, řídí se podle jejich etických principů a metodických pravidel. Více na www.ipsos-tambor.cz.
Ještě k problematice asistenčních služeb
Proč se spoléhat na smluvního poskytovatele asistenčních služeb?
Vybraný partner pojišťovny poskytuje
kvalitní, prověřené služby. Likvidace pojistné události tak probíhá rychleji a bez
komplikací.
Jste poškozeným a nemáte možnost využít asistenci v rámci svého havarijního
pojištění?
Doporučujeme požádat o zprostředkování
asistence viníka dopravní nehody, případně
o telefonní číslo na „jeho“ službu.
Nechce s vámi účastník DN spolupracovat?
Zavolejte smluvního poskytovatele asistenční služby vaší pojišťovny. Zajistíte si tak, že
vám budou poskytnuty kvalitní služby a díky
snadnější komunikaci s touto asistencí bude
vaše pojistná událost rychleji likvidována.
Chraňte sami sebe!
Zpozorněte v případech, kdy u nehody zastaví nesmluvní poskytovatel asistenční
služby, kterého nikdo nevolal.
REDAKCE ČAP
Pojistné produkty
21
Pojistné produkty
ING. PETR PAVLÍK
PORADCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA
KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, A. S. VIG
Do povědomí německé veřejnosti, ale i té české
se proto zákon dostal pod názvem „Riesterova
reforma“. Jejím základním aspektem je zavedení státní podpory doplňkovému systému penzijního spoření ve II. pilíři důchodového systému
– tzv. „Riesterově penzi“ (Riester-Rente).
Reforma reflektuje nejen akutní potřebu diverzifikovat zdroje krytí důchodů v důsledku nepříznivých prognóz demografického vývoje, ale
reaguje také na stále rostoucí počet občanů,
kteří ukončili svou účast ve veřejném důchodovém systému a formálně přecházeli do režimu
práce „na volné noze“. Součástí reformy byla
i parametrická změna vzorce výpočtu důchodu,
zaměřená na zmírnění stoupajícího tlaku veřejného důchodového PAYG-systému. Souhrnně
můžeme Riesterovu reformu označit za první
významný krok vedoucí od rigidního průběžného
systému k fondovému systému financování.
Záměry reformy
Důvody, jež vedly k následujícím změnám, lze
shrnout do tří bodů:
1) Zamezit rostoucím nákladům na pracovní
sílu, stabilizovat dlouhodobě udržitelnou
příspěvkovou sazbu do veřejného důchodového systému do roku 2020 pod hranicí
20 % a do roku 2030 pod 22 % (v roce 2008
je příspěvková sazba 19,1 %, z toho 9,55 %
hradí zaměstnavatel a 9,55 % zaměstnanec).
Součástí reformní strategie je i návrh na prodloužení důchodového věku z 65 let na 67
let s tím, že mezi lety 2012 a 2035 by se měla
věková hranice každoročně zvyšovat o jeden
měsíc. V této souvislosti přijala německá vláda
tzv. „iniciativu 50 plus“, která má zlepšit možnosti pracovních příležitostí pro starší občany.
2) Ve snaze zajistit dlouhodobou finanční stabilitu budou penze z veřejného důchodového systému postupně snižovány z úrovně
průměrného náhradového poměru 70 %
na zákonem garantovanou hladinu cca 64 %
čistého předdůchodového příjmu do roku
2020. Rozdíl mají postupně kompenzovat
zaměstnanecké a soukromé důchody, které
mají generovat příjmy o náhradovém poměru
6,3 % v roce 2020, 10,3 % v roce 2030 a až
13 % v roce 2050.
3) Limitovaný růst státních penzí bude postupně nahrazován příjmy přicházejícími
z doplňkových zaměstnaneckých nebo
soukromých penzí s tím, že tyto doplňkové
systémy budou z počátku podporovány státními příspěvky.
Základní parametry
Riesterovy penze (RP1)
 Účastníkem RP mohou být pojištěnci veřejného důchodového systému a státní zaměstnanci, kteří se rozhodnou přesunout část pojistného ve prospěch RP (v roce 2008 max.
2 100 EUR – viz tabulka č. 2). Živnostníci mají
od roku 2005 možnost využívat tzv. Rürupovu
penzi, která má obdobné podmínky jako RP
(Bert Rürup, v letech 2001–2005 předseda
expertní komise pro důchodovou reformu).
 Operátorem RP jsou ve většině případů komerční pojišťovny.
 Státní podpora je poskytována při uzavření
smlouvy na jeden z certifikovaných produktů
RP a účastník řádně platí příspěvky s tím, že
tyto může hradit zaměstnavatel, zaměstnanec či oba.
Riesterova reforma byla prvním významným, a navíc
úspěšným krokem směřujícím od rigidního průběžného
systému k fondovému systému financování.
 Vlastní státní podpora, o kterou musí účastník každoročně žádat, má formu jak přímého
státního příspěvku, tak daňového odpočtu.
 Státní příspěvek se člení na tzv. „základní příspěvek“ a „příspěvek na dítě“.
 Základní příspěvek náleží osobám s nárokem
na státní podporu.
 Základní příspěvek náleží také tomu z manželského páru (například ženě v domácnosti),
pokud uzavře vlastní smlouvu na RP a druhý
z manželů platí povinné pojistné na základní
důchodové pojištění.
 Příspěvek na dítě je vyplácen, pokud v minulém roce vznikl nárok na přídavek na dítě.
 Pokud se rodiče nedohodnou jinak, náleží
příspěvek na dítě matce.
 Maximální výše státních příspěvků je poskytována v závislosti na výši příspěvků placených účastníkem na RP v procentech vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné
důchodové pojištění.
 Od roku 2008 je maximální státní příspěvek
poskytován účastníkům, jimiž placené vlastní
příspěvky na RP spolu se státním příspěvkem
dosahují 4 % jejich výdělků (tabulka č. 1).
Foto: Deutscher Bundestag / Jens Neumann / Edgar Rothmann
Riesterova důchodová reforma
– možná inspirace?
Před sedmi lety Německo
schválilo nový penzijní
zákon, který začal platit
od 1. ledna 2002. Prosadil
jej tehdejší ministr práce
a sociálních věcí Walter
Riester.
Walter Riester, spolkový ministr práce
a sociálních věcí v letech 1998–2002
1
22
Pojistné produkty
RP = doplňkové spořicí penzijní pojištění
V případě nižších příspěvků účastníků je státní
příspěvek odpovídajícím způsobem krácen.
1. Maximální výše státních příspěvků
Od
roku
Příspěvek
placený
účastníkem
Státní
základní
příspěvek
Státní
příspěvek
na dítě
2002
1%
38 EUR
46 EUR
2004
2%
76 EUR
92 EUR
2006
3%
114 EUR
138 EUR
2008
4%
154 EUR
185 EUR
Zdroj: Německý zákon o daních z příjmu
(Einkommensteuergesetz, Abschnitt XI.)
 Od roku 2009 je plánováno zvýšení státního
příspěvku na děti narozené na 300 EUR ročně a osobám mladším 21 let, které uzavřou
smlouvu na RP, bude vyplácen jednorázový
bonus ve výši 100 EUR.
 Příspěvky na RP mohou být odečteny ze základu daně z příjmu, pokud je úspora na daních
vyšší než státní příspěvky. Nejvyšší možné odpočty zachycuje následující tabulka.
2. Maximální výše daňově odečitatelných
výdajů
Od roku
Odečitatelné výdaje (ročně)
včetně státních příspěvků
2002
525 EUR
2004
1 050 EUR
2006
1 575 EUR
2008
2 100 EUR
Zdroj: Německý zákon o daních z příjmu
(Einkommensteuergesetz, Abschnitt XI.)
Certifikační podmínky RP, které musí být splněny pro získání státní podpory:
1. Prostředky musí být vázány do 60 let věku
účastníka.
2. Musí být zajištěna výplata doživotní měsíční
anuity s konstantní, nebo rostoucí výší, alternativně jsou možné platby z fondových či
bankovních účtů vázaných na penzijní pojištění
ve výplatní fázi ve věku od 85 let. Jednorázová výplata části prostředků je možná, avšak ta
může činit maximálně 30 % kapitálu na začátku výplatní fáze.
3. Na začátku výplatní fáze musí být poskytovatelem RP (zpravidla komerční pojišťovnou) garantována minimálně nominální hodnota vložených
příspěvků (příspěvky účastníků a státní příspěvky). Smlouvy mohou zahrnovat penzi pro případ
poklesu schopnosti výdělečné činnosti a pozůstalostní penze.
4. Existuje zákonná ochrana prostředků během
spořící fáze.
5. Smlouvy uzavírané od 1. 1. 2006 musí vycházet
z použití unisex úmrtnostních tabulek.
O oblibě RP…
…svědčí skutečnost, že zatímco v prvním roce fungování reformy se účastníky soukromého spoření
na stáří staly 3 miliony osob, v letech 2002–2007
došlo k nárůstu o dalších 5 milionů osob (+174 %)
na dnešní kmen o rozsahu 8 milionů osob. Přičemž
jen za rok 2007 přibyl 2,1 milion účastníků. Poptávka po produktech typu RP výrazně vzrostla zejména po roce 2005, kdy došlo ke zjednodušení, a tím
i většímu zprůhlednění schématu RP. Převážná
většina uzavřených smluv (68 %) představuje individuální pojištění. Smlouvy kolektivního pojištění
se podílejí 1 %, zbývajících 38 % připadá na ostatní
smlouvy, u kterých není poskytovatelem RP subjekt pojistného průmyslu (např. banky či podílové
fondy apod., které splňují licenční podmínky RP).
Podnikové
zaopatření
na stáří
Reformovaný německý důchodový systém, posilující význam soukromého a zaměstnaneckého
zabezpečení, je koncipován jako takzvaný třívrstvý model (viz schéma). V první vrstvě se nachází
základní péče o důchodce. Jejím zdrojem může
být také renta vyplývající z dodatečného pojištění
i renta z povinného pojištění ve výkonu povolání.
Ve druhé vrstvě nalezneme dodatečné zabezpečení, kdy je zdrojem buď pojištění, penzijní fondy,
nebo Riesterova penze. Ve třetí vrstvě, tedy úplně
nahoře, se vyskytují produkty, které poskytují kapitálové výnosy: kapitálové životní pojištění, akcie,
fondy, renty a výnosy z naspořených peněz, nemovitosti atd. Významným prvkem úspěšnosti reformy je skutečnost, že si obyvatelstvo uvědomilo
nutnost vytvářet dodatečné zdroje příjmů na penzi.
Přispěla k tomu zejména cílená mediální informační kampaň vedená tehdejší vládou.
Třívrstvý model
platný od 1. 1. 2005
Třípilířový model
platný do 31. 12. 2004
Veřejné
důchodové
pojištění
Tři úspěšné pilíře
Soukromé
zaopatření
na stáří
3. vsrtva
Kapitálové produkty
Životní pojištění, renty, fondy apod.
2. vsrtva
Doplňkové kapitálové zaopatření
Riesterova penze + podnikové zaopatření
1. vsrtva
Základní zaopatření
Veřejné důchodové pojištění
Zdroje:
Dirk Czaya (2008) Die Riester-Rente in Deutschland (prezentace pro ČAP dne 2. 4. 2008)
Börsch-Supan, A. H., Wilke, CH. B. (2003) The German Public Pension System: How it Was, How it Will Be, University
of Michigan Retirement Research Centre, WP 2006-041
http://www.mrrc.isr.umich.edu/publications/Papers/pdf/wp041.pdf
Einkommensteuergesetz, Abschnitt XI http://bundesrecht.juris.de/estg/index.html
National Strategy Report on Old-Age Pension Provision 2005, Federal Republic of Germany.
http://ec.europa.eu/employment_social/social_protection/docs/2005/de_en.pdf
Wagner, J. (2007) German government sweetens Riester pension, IPE news,
http://www.ipe.com/news/German_government_sweetens_Riester_pension_25382.php
Jednání ČAP a GDV: také o důchodové reformě
Již mnoho let se pravidelně každý rok koná
společné pracovní jednání zástupců České
asociace pojišťoven (ČAP) a Celostátního
svazu německého pojišťovnictví (GDV).
Letos se toto setkání uskutečnilo v Praze,
dne 2. dubna. Hlavním předmětem diskuze je vždy pro obě strany velmi podnětná
výměna zkušeností z obou pojistných trhů.
Jednou ze zásadních oblastí, která bezpochyby ovlivňuje rozvoj českého i německého
pojišťovnictví, letos byla důchodová reforma, v Německu nazývaná „Riester Rente“.
Aktuální informace, jež se nám podařilo získat od německých kolegů, čtenářům zprostředkovává článek na této dvoustraně.
-jm-
Pojistné produkty
Pojistný obzor 2 /2008
23
Pojistné produkty
Úder blesku a likvidace pojistných
událostí – II. díl
ING. MARTIN LIŠKA
INSERVIS MVC S.R.O.
Následky úderu blesku
na majetek
Při posuzování příčiny škody se musíme seznámit
s tím, jaké účinky může úder blesku mít. Jak je
možné, že elektrický výboj dokáže způsobit rozsáhlou devastaci rodinného domu a jindy „pouze“
poškodí citlivou elektroniku?
Jak již bylo jednou uvedeno v prvním díle, při bleskovém výboji dochází k toku proudu řádově desetitisíců ampér a teplota v dráze bleskového výboje
dosahuje úrovně až 30 000 °C. Působení přímého
bleskového výboje na věci lze zjednodušeně rozdělit do několika částí:
 tepelné působení – vysoká teplota bleskového výboje může spolu s dostatečnou energií
způsobit zapálení lehce vznětlivých materiálů
(dřevěných součástí budov, střech apod.),
 mechanické působení – průchod blesku stavebním materiálem může vysokou teplotou
dále způsobit prudké a náhlé odpaření vody,
které je obsaženo v příslušné konstrukci (vlhké dřevo, zdivo). Tlakem vzniklé vodní páry,
uzavřené v objemu materiálu, může dojít až
k fyzikálnímu výbuchu, při němž se nahromaděná pára uvolní a na příslušnou konstrukci
má destruktivní následky. Takto lze vysvětlit
trhliny ve zdivu, popraskání konstrukce krovů
apod. Zaznamenány byly také statické poruchy
zejména u starších staveb v důsledku otřesu
terénu při úderu blesku do země či předmětů
v bezprostřední blízkosti,
 působení elektrodynamických sil – průchodem proudu vodiči dochází ke vzniku elektrodynamických sil. Elektrodynamické síly využíváme běžně v praxi např. u elektromagnetů
a elektromotorů. Při průchodu proudu bleskového výboje kovovými předměty a vodiči
elektroinstalace může dojít k vytržení vodičů
ze zdí, uvolnění a destrukci jiných zasažených
kovových předmětů. Jsou známy případy, kdy
došlo k vytrhání vodičů i pod keramickými obklady v kuchyni,
 přepětí v důsledku úderu blesku – vysoké hodnoty napětí a proudu při úderu blesku
do rozvodů napětí, po zavlečení do elektrických a elektronických přístrojů, způsobí jejich
poškození nebo zničení.
Jak je vidět, působení přímého úderu blesku může
zapříčinit i zdánlivě málo pravděpodobné následky. Vlivem šíření výboje různými konstrukcemi
jsou pak leckdy patrné na neočekávaných místech. Nejmarkantnější škody samozřejmě vznikají
na objektech bez vnější ochrany před bleskem.
Charakteristika škod
na elektronických zařízeních
Zvláštní kapitola se věnuje popisu účinku blesku
na elektronická zařízení. K jejich poškození dochází zpravidla zavlečením části bleskového proudu
po rozvodech napájecího napětí, případně jinými
cestami (anténními svody, rozvody datových sítí,
telefonními přípojkami apod.). Napájecí obvody
a vstupy elektronických zařízení jsou ve většině
Posouzení příčiny škody a její likvidace může být
problematické – podíl nerozhodných případů se navyšuje,
není-li provedena podrobná prohlídka a místní šetření.
24
Pojistné produkty
V pokračování článku
z minulého čísla se
zaměříme na praktické
postupy, které by mohly
pomoci likvidátorům
posoudit, zda v daném
případě došlo k přímému
úderu blesku, nebo ke
škodám z jiných příčin.
případů vybaveny ochrannými obvody, které jsou
však navrženy tak, aby eliminovaly přepětí a přepěťové špičky způsobené běžným kolísáním napětí
a průmyslovým přepětím. Energie úderu blesku je
však řádově vyšší, standardní zabudované ochranné obvody a filtry proto nejsou účinné.
Průmyslové přepětí…
…vzniká jako nežádoucí důsledek při spínání a vypínání spotřebičů, zejména indukčního charakteru.
Těmito spotřebiči jsou např. veškeré elektromotory, elektromagnety, transformátory, tedy i běžné
domácí spotřebiče. Vzniklé napěťové špičky se
potom šíří po napájecích rozvodech do jiných zařízení. Správně navržené elektronické zařízení by
však mělo odolat působení „běžného“ přepětí,
které je definováno v příslušných odborných normách.
Jak rozlišit škodu přepětím
a úderem blesku?
Působení blesku a průmyslového přepětí je v zásadě shodné – vždy se jedná o impulzní přepětí,
resp. proudový impulz, který přesahuje jmenovité
parametry, na které je zařízení konstruováno. Rozdíl je v parametrech: při úderu blesku se napětí
i proud poruchového děje pohybují o mnoho řádů
výše než u průmyslového přepětí. Působením průmyslového přepětí se mohou zničit citlivé elektronické součásti, nedochází však k masivní destrukci
polovodičových součástí, plošných spojů a dalších
konstrukčních prvků. Pokud takové stopy na zařízení při prohlídce zaznamenáme, je to podstatná
informace podporující předpoklad, že bylo zařízení
zasaženo zavlečením bleskového proudu.
Přechod energie blesku je typický tím, že se jedná
o místní působení velmi vysoké energie (výskyt
značně vysokého napětí řádově až stovky kV a tok
proudů až stovky kA) po velmi krátkou dobu (řádově milisekundy – 10–3 s). Elektronické součásti
jsou v důsledku působení takto vysokých energií
v řadě případů mechanicky poškozeny (od prasklých až po „vystřelená“ pouzdra polovodičových
součástí, explodované elektrolytické kondenzátory, roztavené či dokonce odpařené vodivé dráhy na plošných spojích, kontaktech, přepínačích
apod.). Lokální akumulací tepelné energie vzniká
v řadě případů i požár zasaženého přístroje. Nejvíce zasaženy přitom bývají bloky vstupů/výstupů,
přívodů napájení a zdrojů, vnějších řídicích a ovládacích systémů. Obecně tam, kde je zprostředkován styk s vnějším prostředím, ze kterého poruchový děj přichází.
Následující fotografie dokládá typický stav – vyznačena místa v kroužcích dokumentují, kde
došlo v důsledku energeticky obsažného přepětí
k mechanickému poškození (roztržení) pouzder integrovaných obvodů. Jaký můžeme díky fotografii
vyvodit závěr? Je pravděpodobné, že tuto škodu
způsobil blesk.
1
Jsou viditelné škody na budovách přímým úderem blesku?
(popište)
ANO/NE
 Popis budovy (počet podlaží, konstrukce, střecha…)
 Popis umístění budov (areálu) v okolí, dominanty, okolní objekty…
2
Došlo k poruchám na zařízeních v objektu (areálu)?
– telefony (ústředna)
ANO/NE
– počítačová síť
ANO/NE
– EPS, EZS, silnoproudé rozvody, osvětlení, rozvaděče
ANO/NE
3
Jsou na částech zařízení viditelné stopy poruchy (ožehnutí,...)?
(pokud ano, popište, doložte fotodokumentací, věci předložte)
ANO/NE
4
Došlo k výpadku napájení nízkého napětí (nn)
ANO/NE
– z vnějších příčin (v rozvodně, mimo objekt,…)?
ANO/NE
– výpadkem jističů v rozvaděči, aniž vznikly škody?
ANO/NE
Došlo k poškození vodičů (nn, sdělovací,...)?
ANO/NE
6
Došlo k restartu počítačů, „měkkému“ selhání elektronických systémů?
ANO/NE
7
Došlo k obdobným poruchám/škodám v blízkém okolí?
ANO/NE
5
8
Je instalována vnější ochrana na budově?
ANO/NE
 Byla vnější ochrana od zahájení provozu revidována? Kdy?........ (datum revize)
ANO/NE
 Byly přitom zjištěny nedostatky?
ANO/NE
 Byly tyto nedostatky odstraněny?
ANO/NE
 Byla vnější ochrana revidována po úderu blesku?
ANO/NE
Foto: Inservis MVC
Kdy?........ (datum revize)
Základní postupy při
prohlídkách a posouzení
pojistného krytí
Posouzení příčiny škody a její likvidace z rizika
blesk může být velmi problematické pro zjednodušené postupy likvidace (Desk-top Claim Handling – likvidace „od stolu“), které nyní řada pojišťoven aplikuje u škod z občanského pojištění a škod
malého rozsahu v průmyslu. Zda se jedná o úder
blesku podle definice v pojistných podmínkách,
obecně zhodnotí komplex otázek (a příslušných
odpovědí), které je nutno vyhodnotit jako celek.
I tak zůstane řada případů, ve kterých nebude
možné rozhodnout s jistotou. Podíl těchto „nerozhodných“ případů se podstatně navyšuje v okamžiku, kdy nebyla provedena podrobná prohlídka
a místní šetření.
Jako vodítko pro posouzení, zda se pravděpodobně jednalo o škodu v důsledku úderu blesku,
doporučujeme sestavit seznam otázek a provést
následné vyhodnocení odpovědí.
 Byly zjištěny stopy úderu blesku, nedostatky a/nebo závady? (popište)
ANO/NE
9
Je zřízeno vyrovnání potenciálů (pospojováním)?
ANO/NE
10
Došlo před škodou při stavebních nebo jiných úpravách k případnému narušení
ochrany před bleskem?
ANO/NE
11
Silový přívod (nn) je zřízen podzemním kabelem/venkovním vedením?
12
Jsou instalovány bleskojistky, přepěťové ochrany silových rozvodů?
13
Kde jsou ochrany zapojeny?
14
Obsahují instalace budovy vedení sdělovací (telekomunikační, datová, měřicí, řídicí,
signalizační apod.)?
15
Jsou sdělovací rozvody mimo budovu zřízeny podzemním/nadzemním vedením?
16
Jsou zařízení připojená ke sdělovacím a datovým vedením chráněna přídavnou
ochranou?
17
Jaké (obdobné) škody již vznikly v minulosti účinkem blesku nebo přepětím?
Vyhodnocení získaných údajů z otázek i dalších informací (např. z Českého hydrometeorologického
ústavu), by mělo odpovědět na základní otázky:
1. Byla v daném místě a čase bouřka s výskytem
blýskavic? (Zpravidla postačuje hlášení z nejbližší pozorovací stanice ČHMÚ, případně hodnověrné svědecké pozorování.)
2. Došlo k úderu blesku na pojištěné místo? (Vyhodnocení odpovědí na otázky 1–7.)
3. Jakými cestami byla energie blesku zavlečena
na poškozená zařízení? (Vyhodnocení odpovědí
na otázky 2–7, také s informacemi o způsobu
vedení rozvodů, tj. otázky 9–11.)
4. Odpovídá charakter škod typickým důsledkům úderu blesku? (Odpověď na otázku 3,
zjištění vizuálních stop po úderu, zkoumání
ANO/NE
ANO/NE
ANO/NE
stop na poškozených předmětech – elektronika viz výše.)
Závěr
Tento příspěvek si alespoň částečně kladl za cíl pomoci likvidátorům při jejich práci. Zájemcům o bližší informace můžeme doporučit odbornou literaturu k dané problematice, případně odborné články
v zahraničních publikacích. Z uvedeného seznamu
je patrné, že vyhodnocení není vždy jednoznačné
a na některé otázky se získat odpověď nepodaří.
V takovém případě záleží na pojistiteli, zda sleví
na přísnosti pojistných podmínek ve prospěch klienta, nebo zda bude riskovat dlouhé spory…
Pojistné produkty
25
Pojistné produkty
Sezóna cestovního pojištění
Kvalitní služby prodejců
cestovního pojištění a
zvýšená informovanost
klientů mnohdy zamezí
problematickým pojistným
událostem.
ING. VLADIMÍR FUCHS
EUROP ASSISTANCE
Cestovní pojištění je obecně pokládáno za rychloobrátkový produkt s významným vlivem na budování vztahu s klientem. Má sezónní význam
a k jeho občasnému upozaďování může svádět
například běžný prodej pojištění po internetu,
automatické zahrnování cestovního pojištění
do balíčku k jiným produktům (platební karty, letenky, zájezdy…) či poměrně nízká cena pojištění
v absolutních částkách (v relativních již toto srovnání neplatí). Jistě ale nelze popřít skutečnost,
že zejména u pojištění léčebných nákladů v zahraničí jde o problematiku často hluboce zasahující do života klienta, případně i jeho blízkých.
V turistické sezóně se tak cestovní pojištění vždy
dostává do zaslouženého zájmu pracovníků pojišťoven, odbytových kanálů, ale také například
médií. Pojďme si nyní stručně shrnout některé
zásadní prvky a trendy, jež provázejí letní sezónu
tohoto produktu.
Prodej cestovního pojištění
Kvalita prodeje cestovního pojištění má významný
vliv na spokojenost zákazníků. Nehovoříme nyní
o objemu prodejů daného zprostředkovatele, ale
zejména o kvalitě poradenství. Prodej cestovního
pojištění ovlivňuje velký rozsah různých odbytových cest, ale i ráz sezónnosti produktu. V rámci
odbytu cestovního pojištění se nedostatky mohou
objevit zejména v externí distribuci u sezónních
prodejců (např. u cestovních agentur a kanceláří),
kteří nemají dostatečné kapacity ke školení svých
zaměstnanců či brigádníků. Stejná rizika se objevují i u prodejců, jež prodej pojištění nemají jako
hlavní činnost (např. letecké společnosti, banky).
Další riziko sníženého povědomí zákazníka o nakupovaném produktu skýtá rychle se rozvíjející
prodej pojištění po internetu. U něho by mělo být
samozřejmostí dostupné call centrum s vyškolenými pracovníky, kteří budou schopni klientům
jejich případné specifické dotazy k produktům
zodpovědět.
26
Pojistné produkty
Informace chrání v nouzi
Z naší zkušenosti můžeme definovat hned několik
prvků, které se nejvíce opakují při problematických
pojistných událostech. Jejich výskytu lze pravděpodobně předcházet zkvalitněním informovanosti
a kompetence prodejců. Témata, která by při školení prodejců měla zaznít, jsou následující:
 Upozornění na výluky: u prodejců, kteří se
nespecializují přímo na cestovní pojištění, se
častěji stává, že klient není při prodeji upozorněn na důležité výluky a omezení. Opakovaně
se do této kategorie dostává zejména výluka
preexistence zdravotních obtíží, které mnohdy
bývají důvodem následného zamítnutí plnění.
Preexistence se nejčastěji týká onemocnění
srdce a krevního oběhu, diabetu, vředů (této
problematice jsme se již věnovali v PO II/2006
v příspěvku „Pojistná událost v hlavním vysílacím čase“). Další výlukou, kterou by prodejce
měl rozhodně zmínit, je „alkohol“. Nicméně
v dnešní době se stalo aktuální i upozornění
na výluky pro jednání pod vlivem dalších návykových látek.
 Komplexní rozbor výluk rizikových sportů,
vysokohorské turistiky a jiných typických zástupců z této skupiny, které si klienti nemusí
při koupi pojištění uvědomovat, by měl být
základním prvkem při prodeji. Pokud je prodejce aktivně neuvede, může klienta nesprávně
pojistit.
 Aktivace pojistné smlouvy: produkty cestovního pojištění jsou často aktivovány netradičním způsobem, např. použitím kreditní karty,
výjezdem, pro který je třeba mít doklad apod.
 Problematika uplatnění pracovního úrazu
v rámci turistické pojistky, o který se klient
po návratu ze zahraničí snaží, se v letní sezóně
vyskytuje také častěji. Tyto případy ale spíše
než do oblasti školení prodejců spadají do kategorie pokusů o pojistné podvody.
 O frekventovaných variantách pojištění se
spoluúčastí klienta, jež bývají součástí služeb
nabízených k platebním kartám, je třeba při
prodeji také transparentně informovat.
 Rovněž problematika vlivu evropské zdravotní karty EHIC je pro školení prodejců stále
velice aktuální. Každý prodejce by měl dobře
rozumět průnikům i rozdílům v krytí v rámci
systému EHIC a komerčního cestovního pojištění a tato umět klientům vysvětlit.
 Upozornění na kontaktování asistenční
služby při jakýchkoliv potížích je základním
pravidlem, které by nemělo být opomenuto.
Vhodným školením prodejců mohou pojišťovny
usnadnit roli sobě i klientům při preventivní činnosti proti pojistným podvodům, ale i proti potenciálně nepříjemným mediálním kauzám, které
provázejí každou turistickou sezónu.
Likvidace a pojistné podvody
Pojistné podvody z letních období cestovního pojištění mívají nejrůznější podobu. Pokusy o podvody se objevují jak ze strany poskytovatelů zdravotní péče, tak i ze strany klientů.
Pojistné podvody ze strany lékařských zařízení jsou typické zejména v oblasti ambulantních
ošetření. Lékařští specialisté naší společnosti
nejčastěji identifikují „prohřešky“ předražování
výkonů a také vykazování ambulantních výkonů,
které vůbec nebyly provedeny. Jedná se zejména o pojistné události v Řecku, Egyptě, Bulharsku
a Chorvatsku. Dalším častým negativním jevem
objevujícím se ve výše uvedených destinacích je
provizní spolupráce delegátů některých cestovních kanceláří a lékařů působících v cílových destinacích či hotelech. Tyto postupy se často pohybují
na hraně etických principů. Lékaři obcházejí klienty a snaží se jich dotazovat, zda jim nic nechybí
a zda nepotřebují nějakou péči – vždy se odkazují
na bezplatnost služeb, které jsou poté účtovány
Cestovní pojištění se posouvá směrem ke službám: roste
zájem o předcestovní asistenci, rozšiřuje se nabídka
specifických připojištění i jejich limitů...
pojišťovně. Touto praxí jsou generovány zbytečné
návštěvy lékařů, předepsané léky, ale také čas,
který klienti musí trávit administrací úkonů s lékaři. U exotických destinací jsme také zaznamenali
pokusy o podvody při proplacení neuskutečněné
hospitalizace. S takovými událostmi si musí asistenční služby standardně poradit a být pro pojišťovnu schopným partnerem. Účinnou prevencí ze
strany pojišťoven by mohla být zlepšená komunikace směrem k průvodcům a delegátům cestovních kanceláří. Prevence ze strany asistenčních
společností je pak zaměřena především na detailní komunikaci s lékařskými zařízeními a lékaři
v dané lokalitě (mezi běžné nástroje asistenčních
společností patří smluvní ceny, centralizace objemů, ale i seznamy zařízení, se kterými se pro porušování dohodnutých principů nespolupracuje).
Tato pravidla platí jak pro kvalitu, tak i pro cenu
služeb jednotlivých zařízení.
Ze strany klientů jsou pokusy o pojistné podvody
častěji zaznamenávány například při ošetřeních
jiné osoby na cizí platnou pojistku, při pojistných
událostech ztráty zavazadel (z hlediska obsahu
ztracených věcí i způsobu ztráty či odcizení) a v již
zmíněné oblasti vykazování pracovních úrazů
v rámci pojistných událostí pro turistické pojistky.
Neobvyklé není ani uplatnění jedné pojistné události u více pojistitelů.
Trendy v oblasti cestovního
pojištění
Pro letní pojistnou sezónu v oblasti asistenční
činnosti lze vysledovat několik zajímavých trendů.
Mezi ně patří i výraznější posun cestovního pojištění směrem ke službám. Jako příklad můžeme
uvést služby předcestovní asistence, které jsou
při rozšiřující se škále exotických destinací stále častěji využívány (poskytnutí informací před
výjezdem např. na očkování, zdravotní situaci
a rizika v cílových destinacích, vízová politika cílové země…). Významně se též rozšiřuje škála
specifických připojištění a jednotlivé limity těchto
připojištění (např. sportovní rizika, sportovní výbava, oblast golfu, odpovědnostní rizika, zpoždění
přepravního prostředku.). Ze strany klientů lze
sledovat na jedné straně zvýšení povědomí o pojištění, zvýšení využívání on-line distribučních cest
pro koupi pojištění a na druhé straně zvýšení poptávky po kvalitnějších krytích jak z hlediska výše
limitů, tak i komplexnosti pojištěných rizik. Tento
prvek se také projevuje u vícenásobného pojištění. Stále přibývá klientů, kteří neváhají investovat
do dalšího kvalitního komplexního krytí platného
pouze po čas vybrané dovolené, a to i přesto, že
mají platné běžné základní dlouhodobé pojištění.
Pojištění a management rizik v makléřském obchodě – recenze
PrOF. INg. mILÍK TIChÝ, DrSC.
Úvodní statě publikace, kterou počátkem roku
vydalo nakladatelství Professional Publishing,
pojednávají o pojistných trzích, jejich vývoji
v posledních letech, o celosvětově přijatém
pojistném a jeho struktuře. Vynechány nebyly ani velké pojištěné škody. Zajištěním rizika
a alternativními metodami
pojištění a zajištění se zabývá jedna ucelená kapitola.
Samostatnou úvahu autor
věnuje tzv. kaptivnímu pojištění, které není v Česku
zatím rozšířeno, a naše podniky s ním obecně nejsou
seznámeny. Výklad o elektronickém obchodě, který je
atraktivním postupem blízké
budoucnosti, lze rozhodně
považovat za důležitý. Vývoj
na těchto úsecích by měl
pojišťovací makléř neustále
sledovat. Kapitola o českém pojistném trhu uvádí
požadavky na práci makléře
a dále charakterizuje metody výběru makléřské
společnosti.
Těžiště publikace spočívá zejména v popisu
obecného postupu rizikového managementu
a některých jeho základních metod, jako například periodické inspekce, komparativního hodnocení pracovišť, stanovení
rizikového profilu podniku
a metody „Risk Focus“.
Výklad ještě doplňuje popis
prověrky rizikového managementu.
Další samostatná kapitola
se zabývá přípravou rizikové
zprávy a tvorbou pojistného
programu, tedy ústředními
body práce makléřské společnosti. Publikace poskytuje návod jak postupovat
v obecném případě a jak
hodnotit rizika, aby upisovatel získal z rizikové zprávy
ucelený obraz o situaci. Text
se zabývá některými speci-
fickými obory – např. chemickým inženýrstvím,
průmyslem papíru a celulózy či farmakologií –
a dále obecnými úvahami o technických rizicích,
škodách na životním prostředí, o ochraně elektronických zařízení a také o bezpečnosti tunelů.
Autor se podrobně věnoval likvidaci škod, jejímž
managementem je pojišťovací makléř pověřen.
Tato činnost se též řadí mezi nejdůležitější body
spolupráce s klientem a v knize lze nalézt řadu
instruktivních příkladů ze skutečných událostí.
Čtenáři jistě ocení rejstřík a slovníček základních termínů.
Publikaci můžeme doporučit především jako
studijní materiál pro zaměstnance makléřských
firem, je ale také vhodná pro zaměstnance pojišťoven a specialisty na průmyslové a podnikatelské pojištění. Další okruh případných čtenářů
patří do oblasti studentů vysokých i odborných
škol, kteří mají o pojišťovnictví zájem.
Autor: Ing. Jiří Janata, CSc.
Vydal: Professional Publishing, Praha, 2008
180 stran. Doporučená cena 288 Kč.
Pojistné produkty
27
Ze světa
Každý problém má své řešení
Michaela Kollerová,
generální ředitelka Evropské
pojišťovací a zajišťovací
federace (CEA) exkluzivně
pro Pojistný obzor.
MGR. EMA NOVOTNÁ
ŠÉFREDAKTORKA
Paní ředitelko, současnou pozici zastáváte
již déle než rok. Můžete, prosím, zrekapitulovat vaši dosavadní činnost v CEA?
Tento rok byl jednoznačně náročný. Federace
prošla mnoha interními změnami: zrušili jsme
například naši pobočku v Paříži. Bruselskou
kancelář jsme restrukturalizovali a zároveň jsme
přijali nové zaměstnance. I přes tyto změny se
nám podařilo neztratit z dohledu naše klíčové
poslání, tedy hájení zájmů našich členů. Evropská komise má neustále na pořadu jednání
rozsáhlou agendu, která se týká pojišťovnictví,
Solventností II počínaje, přes otázky týkající se
důchodů nebo motorových vozidel. CEA byla
a je neustále aktivní v oblastech, které chod pojišťoven ovlivňují.
Za celou dobu existence CEA jste se stala
první dámou, která uspěla ve výběrovém
řízení na pozici generální ředitelky. Vnímáte, že určitá témata se vám právě z tohoto
důvodu hůře řeší?
Opravdu se mi nikdy nestalo, že by měly být rozdíly mezi ředitelem a ředitelkami. Osobně jsem
nic takového nezažila – zřejmě i díky bruselskému prostředí, kde se se všemi zachází poměrně
rovnocenně. Když se podívám na členské asociace CEA, tak devět z třiatřiceti členů kormidlují
generální ředitelky.
Při své práci se zabýváte řešením složitých
úkolů. Které z nich, bez ohledu na gender,
vnímáte jako nejobtížnější?
Mohlo by to vyznít až příliš sebejistě, ale já se
domnívám, že na každý problém existuje řešení.
Hlavní je umět si určit priority. Myslím, že je důležité stanovit si nejprve správně priority a pak
už se nesnažit zvládnout vše najednou.
Mohla byste se naopak pochlubit některými
úspěchy, kterých se vám podařilo dosáhnout
a na něž jste právem hrdá?
Rozhodně bych zmínila tři věci. Zaprvé, jednoznačně nejdůležitějším přínosem federace je
v evropském měřítku reputace, kterou CEA
má v rámci evropských institucí. S potěšením
musím konstatovat, že naše pověst i v průběhu interní restrukturalizace neutrpěla. Ba právě
naopak. Podařilo se nám ji ještě více posilnit
– zejména pak díky velkému množství informací, kterým přispíváme na evropská jednání.
Domnívám se, že Evropská komise si nás za to
váží. Zadruhé musím s potěšením konstatovat,
že cítíme velmi silnou podporu od našich členů. Představili jsme mnoho, někdy i poměrně
kontroverzních změn. Přesto nám naši členové
projevovali obrovskou podporu. Za třetí velký
úspěch považuji transformaci naší společnosti. Zaměstnanci CEA si společně se změnami
ve vedení prošli obtížným obdobím – došlo
na výrazné personální změny: polovina bývalých pracovníků v CEA zůstala, nicméně druhá
Naším hlavním posláním v Bruselu je především
vysvětlovat rozdíly, které se dějí v rámci evropských trhů.
Bez vaší pomoci bychom to nezvládli.
28
Ze světa
Foto: CEA
Letošní konference, která se pod záštitou České
asociace pojišťoven konala 26. března a věnovala se aktuálnímu stavu a vývoji regulace a dohledu v pojišťovnictví EU a ČR, se zúčastnila i generální ředitelka Evropské pojišťovací a zajišťovací
federace (CEA), Michaela Kollerová. K stěžejním
tématům následujícího rozhovoru se řadí zásadní
změny odehrávající se v Bruselu – ať již na půdě
Evropské komise nebo samotné federace.
polovina lidí je zcela nová. Naši zaměstnanci
jsou nejen výborně kvalifikovaní, ale mají také
nesmírnou motivaci. Koncentrují se na dosažení
stanovených cílů v rámci všech materiálů, kterými se momentálně zabýváme, samozřejmě
s přihlédnutím k faktu, že vždy musíme hájit
zájmy našich členů, jak jen nejlépe umíme. Dosažené úspěchy v těchto třech oblastech dělají
z nové CEA podnětné a vzrušující pracoviště.
Jaké hlavní cíle jste si coby generální ředitelka CEA stanovila?
Jak jsem již říkala, CEA musí v prvé řadě dobře
hájit zájmy svých členů. Musíme být schopni evropským institucím a dalším, v evropském měřítku zainteresovaným stranám vysvětlovat, na jakých principech pojišťovnictví pracuje, a proč je
důležité, abychom měli odpovídající regulační
systém zákonů. CEA coby evropský mluvčí pojišťovnictví a zajišťovnictví musí zabezpečit, aby
se pojišťovnictví a fakt, že se významně podílí
na ekonomickém růstu a zaměstnanosti, dostaly
v rámci Evropské unie do povědomí. Toto období
je klíčové pro rozvoj vnitřního trhu a CEA zajis-
tí, aby byl hlas pojišťovnictví slyšet v úsilí, které
bude korunováno dokončením jednotného trhu
pro finanční služby. CEA musí dále zastupovat
evropské pojišťovny a zajišťovny na širší, tedy
světové scéně. Musíme například vést kampaň
proti kolaterálním požadavkům v USA.
Jak to vypadá s restrukturalizací CEA? Které změny byly ve vašich očích nejdůležitější
a nejrozsáhlejší? Jaké klady nové uspořádání federace přinese?
Osobně věřím, že se nám daří měnit strukturu
federace velmi dobře. Zrušení pařížské pobočky
nebylo jednoduchým krokem, ale pomohlo nám
zkvalitnit efektivitu práce. Obecně bych řekla, že
se zlepšily i koordinace i komunikace, což byla
rozhodně důležitá změna. Nicméně se zabýváme i reformou uspořádání komise, zpracováním
interních dat a také změnami v přístupu a zpracovávání informací. Všechny tyto okruhy máme
pod drobnohledem, nemyslím si tedy, že bych
dokázala vyzdvihnout jedno konkrétní téma. Jde
o kombinaci všeho dohromady – stejně jako to
máte s jednotlivými dílky puzzle. Naším cílem
je nakonec vytvořit dobrý celkový obraz. Učinili jsme obrovský kus práce, posunuli jsme se
nesmírně kupředu a věřím, že jsme na správné
cestě. Nyní musíme dokončit nedořešené otázky, abychom si vytvořili pevné základy pro naši
další práci.
Pojďme se nyní věnovat dalšímu vážnému
tématu. Zastáváte společně s Evropskou komisí stejný názor na překážky, které zpomalují rozvoj jednotného pojistného trhu?
Ve skutečnosti na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Komise není homogenním
orgánem. Tvoří ji mnoho generálních ředitelství,
která se starají o různorodé iniciativy. Když se
tedy podíváme na pracovní plán komise, pak
na něj musíme jednoznačně nahlížet z pohledu
různých sektorů. CEA v mnoha oblastech bezvýhradně sdílí komisí stanovený přístup – například v Solventnosti II či změnách v rámci postupů dohledu. Naopak v jiných oblastech bychom
se přiklonili k jinému názoru – po komisi bychom
požadovali provedení mnohem podrobnějších
analýz, abychom pak dokázali lépe určit dopad
těchto konkrétních návrhů.
Mohla byste v kostce shrnout, jaké stanovisko CEA zastává v rámci návrhu nové směrnice Solventnost II?
Obecně tuto směrnici podporujeme. Jistě, některé drobné technické záležitosti by se ještě
daly zlepšit. Nicméně podpora Solventnosti II
a ekonomického přístupu založeného na riziku
je ze strany pojišťovnictví naprosto zřejmá. Naši
práci také soustředíme na témata proporcio-
nality, tak aby znění směrnice mohly použít jak
velké skupiny, tak i středně velké i malé společnosti. Přístup komise také podporujeme v rámci
naší práce na skupinovém dohledu.
Přejděme nyní ke středoevropským záležitostem. Do jaké míry jste seznámena s problematikou českého pojišťovnictví?
Ráda bych měla větší znalosti, nicméně díky
bilaterálním jednáním – jako například s výkonným ředitelem ČAP – mám šanci se o trhu dozvědět více. Naše oddělení statistik významně
těží z informací jednotlivých trhů, které od našich členů získáváme. Právě to nám ohromně
pomáhá, abychom lépe porozuměli souvislostem. Ovšem pro nás jsou zároveň nezbytně
nutná pravidelná setkání. Z tohoto důvodu se
osobně velice ráda účastním konferencí, jako
je tato – pomáhají mi totiž proniknout k jádru
problémů. Musím konstatovat, že dnes na mě
například udělala ohromný dojem prezentace
ředitelky odboru dohledu v pojišťovnictví, doktorky Silberové z ČNB, která představila systém
regulace dohledu v České republice. Myslím, že
několik stupňů, které na konferenci objasnila,
Solventnost II teprve představí.
Můžete české pojišťovnictví okomentovat
z mnohem širší, řekněme evropské perspektivy?
Z podkladů, které v CEA máme, je evidentní, že český trh v sobě skrývá velký potenciál.
Ve srovnání s ostatními západoevropskými zeměmi, kde jsou již trhy mnohem saturovanější,
vykazuje ten český naprosto mimořádný růst.
Pokud se konkrétně zaměřím na země střední
a východní Evropy, pak se české pojišťovnictví
drží nastoleného trendu společně s ostatními
zeměmi tohoto regionu.
Mohla byste, prosím, zhodnotit vzájemnou
spolupráci CEA a ČAP?
Naši spolupráci považuji za ohromně přínosnou.
Jsem nesmírně ráda, že se Česká asociace pojišťoven aktivně účastní našich výborů a pracovních skupin. Bez vámi poskytnutých informací,
ať už písemných nebo i ústních, bychom v podstatě nebyli schopni pracovat. Naším hlavním
posláním v Bruselu je především vysvětlovat
rozdíly, které se dějí v rámci evropských trhů.
Bez vaší pomoci bychom to nezvládli – proto
potřebujeme dobrou zpětnou vazbu.
Smím se nyní zeptat na méně formální otázku? Byla jste už někdy v České republice
na dovolené?
Doposud jsem k vám cestovala jen služebně.
Ve své dřívější pozici jsem se zde před lety
účastnila shromáždění – při té příležitosti jsem
absolvovala okružní cestu Prahou s průvodcem, nicméně Hradčany jsem stále ještě nestačila prozkoumat. Zatím jsem je vždy viděla
jen zdálky.
Jak se Vám líbí atmosféra Prahy?
Asi nevíte, že pocházím z Bavorska, což není
daleko od českých hranic. Jsem přesvědčená,
že sdílíme podobné tradice – dobré pivo, klobásy, pečínky a knedlíky. Proto kdykoliv přijedu
do Prahy, vždy se sháním po jídle, na které jsem
z domova zvyklá a které v Bruselu není k mání.
Paní ředitelko, velice děkuji za váš čas.
Michaela Kollerová
O CEA
je od ledna 2007 generální ředitelkou Evropské pojišťovací a zajišťovací federace
(CEA). Za sebou má již mnohaleté zkušenosti z oblasti finančních služeb na evropské
i mezinárodní úrovni. Evropské pojišťovnictví a zajišťovnictví pravidelně reprezentuje
na jednáních a panelových diskuzích, které
organizují evropské instituce. Od roku 2001
do doby, než začala pracovat pro CEA, se
Michaela Kollerová angažovala coby členka
řídícího výboru Evropské skupiny spořitelen.
Současná generální ředitelka CEA dříve působila v několika poradních skupinách založených Evropskou komisí. Jmenovitě se mimo
jiné podílela na vzniku Výboru pro evropské
bankovnictví.
CEA je Evropská pojišťovací a zajišťovací
federace, která prostřednictvím svých 33
členů (tj. národních pojišťovacích asociací)
reprezentuje všechny druhy pojišťoven a zajišťoven. CEA zastupuje podniky, jejichž podíl
na celkovém evropském přijatém pojistném
činí přibližně 94 %. Pojištění zásadně přispívá k rozvoji a růstu evropské ekonomiky.
Evropské pojišťovny vytvářejí přijaté pojistné
v hodnotě 1 110 mld. eur, zaměstnávají více
než milion zaměstnanců a do hospodářství
investují více než 7 200 mld. eur.
Ze světa
29
Ze světa
Jozef Gáfrik
Generální guvernér rakouské centrální banky Klaus
Liebscher i přes vzniklé administrativní komplikace
znovu potvrdil (viz rámeček), že pozůstalí po obětech tzv. kaprunské tragédie dostanou definitivně
první splátku odškodného v červnu tohoto roku.
Liebscher zároveň předsedal zprostředkovatelské
komisi, která se významně zasadila o dořešení případu. Celkově má být obětem neštěstí vyplaceno
13,4 milionů eur, které si podle dohodnutého klíče
rozdělí Rakouská republika, pojišťovna Generali
a Gletscherbahn Kaprun AG (tj. provozovatel lanové dráhy, na níž se neštěstí přihodilo).
Mezinárodní tragédie
Při požáru v jednom z tunelů pozemní lanovky
11. listopadu 2000 zahynulo v plamenech a kouři
celkem 155 pasažérů z různých zemí, především
však z Německa, Rakouska, USA a Japonska.
I tato mimořádná geografická rozptýlenost států,
ze kterých oběti pocházely, byla jedním z důvodů, kvůli nimž se případ řešil tak dlouho. A protože hrozilo, že prosazení požadavků pozůstalých
soudní cestou by trvalo ještě léta, navíc s nejistým
efektem, nakonec došlo k dohodě mimosoudní.
Podle německého advokáta Bernarda Podosovnika, zastupujícího celkem jedenáct rodin, to byla
už prakticky jediná cesta, jak bylo vůbec možné
dospět k nějakému řešení, i když do značné míry
jen symbolickému. V tomto smyslu se vyslovil pro
německý ekonomický list Handelsblatt.
Speciální systém odškodnění
Pojišťovna Generali společně s bankou a provozovatelem lanovky vypracovala pro odškodnění
zvláštní bodovací systém, který zohledňuje stupeň
příbuzenského poměru k obětem. Ti, co neštěstí
přežili – a takových šťastných jedinců bylo z celého vlaku jen dvanáct – dostanou každý po 32 360
eur, zatímco například vdovám a vdovcům připad-
30
Ze světa
ne po 24 270 eur. Představitelé zainteresované
pojišťovny přitom zdůraznili, že jejich ústav udělal
už v průběhu minulých let několik jednostranných
kroků, které jdou nad rámec pojišťovací smlouvy.
Provozovatel byl totiž celkově pojištěn jen na 46
milionů německých marek (v přepočtu asi 23 milionů eur), přičemž plnění za možné škody na zdraví
osob bylo zohledněno jen zlomkem této sumy.
Paralelně s úsilím zmíněné rakouské komise se
o řešení případu pokoušel i kontroverzní americký advokát Ed Fagan, který chtěl záležitost řešit
na půdě USA. Jak známo, tam bývá odškodné
zpravidla mnohem vyšší. Neuspěl však - americký
soud mu loni případ odebral.
Vyplacení odškodného, resp. bolestného, znamená zároveň zánik jakéhokoliv dalšího nároku na náhradu škody, a Rakouská republika tím považuje
věc za uzavřenou. Podle vídeňského tisku s řešením souhlasilo 95 procent ze 420 osob, které
požadovaly náhradu.
Osudové rozhodnutí
Vyšetřování katastrofy ukázalo, že mnohé z obětí
se při požáru dopustily fatální chyby – pěšky se
vydaly tunelem směrem nahoru, tedy tam, kam
Předseda zprostředkovací Komise požární
katastrofy v Kaprunu a Generální guvernér
rakouské centrální banky Dr. Klaus Liebscher
dne 13. května 2008 veřejnosti sdělil, že požadované nabídky na finanční vyrovnání byly
od téměř všech žadatelů k rozhodnému dni,
tj. 30. dubnu 2008, dodány v termínu. Nejdříve však na počátku, či v polovině června t.
r. bude možné oznámit, zda se řešení komise uskuteční. Nejprve totiž musí být zpětně
dodané texty týkající se vyrovnání přezkoumány z hlediska úplnosti. Chybějící informace, případně podklady si komise musí doda-
Foto: archiv
Kaprunská tragédie: případ se
uzavírá
Jeden z vůbec
nejkomplikovanějších
pojistných případů
na území Evropy, který
se odehrál u našich
rakouských sousedů, se
po více než sedmi letech
uzavírá.
na základě fyzikálních zákonů proudily prudce
jedovaté spaliny z hořící gumy a umělé hmoty.
V nich se naneštěstí většina udusila. Ti, kteří přežili, se rozhodli pro delší, ale správnou cestu směrem dolů.
Tunel, v němž k tragédii došlo, byl uzavřen a zakonzervován a provozovatel vybudoval novou
lanovku. Neštěstí dnes už připomíná pomník
na místě této smutné události (viz foto) a otazníky nad (ne)dostatečností pojistek, které státy
požadují od provozovatelů podobných dopravních
zařízení.
tečně vyžádat – mnoho žadatelů mimo jiné
nepřipojilo bankovní spojení, soudní povolení (či samotnou žádost) k opatrovnictví. Jako
maximální dodatečnou lhůtu pro předložení
chybějících podkladů komise stanovila konec letošního května. Teprve pak Rakouská
republika, společnost Gletscherbahnen Kaprun AG a pojišťovna Generali Versicherungs
AG posoudí, zda bude možné deklarovat přijetí srovnávací nabídky na vyrovnání ve výši
13,4 mil. eur.
-jm-
Jaké zkušenosti lze čerpat ze
Švýcarského testu solventnosti?
GIOVANNI GENTILE
SWISS RE
Testování Švýcarského
testu solventnosti (SST)
proběhlo v roce 2005.
K jeho implementaci
došlo o rok později – před
Solventností II má tedy
dva roky náskok.
TRANSLATION: ČAP
Co má společného hurikán na Floridě se zemětřesením v Japonsku? V podstatě velmi málo
– zejména proto, že tyto skutečnosti se zatím
nepromítly do požadavků na regulatorní kapitál
evropského pojistného trhu. Tento fakt možná nikoho nepřekvapuje vzhledem k tomu, že
pravidla, podle nichž se evropský trh doposud
řídil, jsou téměř 30 let stará a nezohledňují ani
vývoj v oblasti řízení rizik, ani inovaci pojistných
produktů v posledním desetiletí. V důsledku
rámcové směrnice Solventnost II, kterou prosazuje Evropská komise, nicméně ke změnám
určitě dojde.
Moderní regulační standardy
Evropská komise zveřejnila novou rámcovou
směrnici v červenci 2007 a nyní čeká na její
schválení Evropským parlamentem. Jakmile
dojde k implementaci těchto pravidel (za předpokladu, že zůstanou v současné navrhované
podobě), Evropská unie bude mít nejprogresivnější a nejmodernější regulační standardy
na světě, a to jak v rámci pojišťovnictví, tak
i zajišťovnictví.
Nový regulační režim zlepší porozumění rizikům, kterým pojišťovny ve skutečnosti čelí.
Díky režimu tak dojde ke zlepšení ochrany
pojistníků i transparentnosti pro akcionáře.
S příchodem nového regulačního režimu již
mnoho předních evropských pojišťoven zřídilo
pozici „Chief Risk Officer“ (tzv. vedoucího řízení rizik). Řízení rizik se tímto oddělilo od vývoje produktů, stanovování sazeb a upisování
rizik. K implementaci systémové směrnice
Solventnost II nemá dojít dříve než v roce
2011. Postup pojišťoven však již nyní naznačuje, že směrnice stačila změnit kulturu řízení
rizik v pojišťovnictví.
Foto: Swiss Re
Větší transparentnost
v pojišťovnictví
Giovanni Gentile, autor článku
Díky směrnici Solventnost II dojde k většímu
zprůhlednění procesů uvnitř pojišťovnictví.
Za účelem zdokonalení efektivity kapitálu
bude nový regulační režim využívat nejnovějších finančních postupů. Vůbec poprvé
mohou být všechna rizika, kterým pojišťovny čelí, vyčíslena stejným způsobem. Díky
tomu mohou pojišťovny získat přehled a zároveň schopnost odhadnout závislosti mezi
nimi. Solventnost II by také měla přinést
použití diverzifikace ve všech rizikových kategoriích, a to i s ohledem na geografické
oblasti. Ve srovnání se sedmadvaceti různými režimy, které máme dnes, dojde poprvé
ke sjednocení regulačního režimu pro celou
Evropskou unii, což povede ke snížení počtu
případů neefektivního řešení přeshraničních
pojistných událostí, které je vlastní současné
struktuře pojišťovnictví.
Integrovaný rizikový model
Jedním z klíčových prvků Solventnosti II je zavedení integrovaného rizikového modelu. Aktiva i pasiva pojišťovny budou hodnocena tržně
konzistentními metodami, dojde k utřídění rizik,
která budou ověřena z hlediska jejich souvztažností. Podobně jako v bankovním sektoru budou pojišťovny muset ověřit, zda jejich kapitál
solventnosti dokáže pokrýt předpokládané nároky na plnění, ale i případné neočekávané velké škody. Za starého režimu společnosti pouze
jednoduše kontrolují jednotlivá rizika v různých
druzích pojištění, bez celkového pohledu na věc
– v důsledku by se tak mohlo stát, že budou
podceněny vzájemné závislosti a kumulace odlišných rizik.
Jak jsem již zmínil na začátku tohoto příspěvku,
souvislost mezi hurikánem na Floridě a zemětřesením v Japonsku neexistuje. Jelikož nepředpokládáme, že se tyto události dějí v jednom okamžiku a mezi těmito dvěma škodami
není žádná souvislost, vznikne diverzifikační
efekt, který sníží náklady na převzetí těchto rizik
a povede k lepší efektivitě kapitálu. Dnes platná
směrnice Solventnost I tyto diverzifikační efekty nereflektuje. Směrnice Solventnost II však
neřeší jen zlepšení kapitálové efektivity. Zabývá se také správným oceňováním rizik, a tedy
i rozpoznáním závislostí mezi různými druhy
pojištění. Přírodní katastrofa, jakou je kupříkladu obrovská povodeň, může vyvolat požadavky
na náhradu škody hned v několika různých druzích pojištění: v rámci pojištění majetku, úrazu
či životního pojištění.
Plnění požadavků solventnosti mají v dnešní době nejčastěji na starosti finanční útvary,
nebo útvary Compliance. Přestože tyto útvary
hrají v pojišťovnách důležitou roli, nezabývají
se analýzou pojištění a rizik finančního trhu.
Ze světa
31
Ze světa
Solventnost II požaduje, aby všichni odborníci
pracovali společně, napříč funkcemi, aby vytvořili model integrovaného rizika, který by dokázal zlepšit porozumění rizikům, jež na sebe
pojišťovny vzaly.
Švýcarský test solventnosti:
o 2 roky napřed
Fakt, že všechny výše zmiňované výhody nejsou jen šedou teorií, již prokázal Švýcarský test
solventnosti (Swiss Solvency Test, tj. SST).
SST, který je se Solventností II srovnatelný, byl
testován v roce 2005 a o rok později zaveden
do praxe. Na Solventnost II nicméně v některých zemích pohlížejí skepticky – především
malé a specializované pojišťovny, které se obávají, že se jim výrazně zvětší objem práce. Místní orgány dohledu upozorňují na to, že nemají
dostatečné zdroje a někteří politici se obávají,
že dojde k diskriminaci místních společností
ve prospěch větších mezinárodních skupin.
Ve Švýcarsku některé z těchto obav také panovaly, ovšem nakonec se nepotvrdily ani ve zkušebních kolech, ani během oněch dvou let, kdy
byl test SST uveden do praxe.
Již v testovacích kolech bylo švýcarským orgánům dohledu i pojišťovnám jasné, že stávající
metody nepostihovaly skutečná rizika, kterým
pojišťovny doposud čelily. Testy zároveň ukázaly, že dokonce i malé a velmi úzce zaměřené
pojišťovny dokážou nové principy bez obtíží
implementovat. Ve Švýcarsku působí okolo
pěti velkých a dvou set malých pojišťoven. Švýcarský test solventnosti se nicméně od směrnice Solventnost II v jednom liší. Švýcarské
Díky novému režimu solventnosti bude moci český
regulátor vidět nejen závazky, jež má pojistitel v jejich
zemi, ale také výsledky celé skupiny.
úřady všem zajistily „standardní model“, který
společnosti mohly používat jako základ. Ten si
přizpůsobily a vytvořily si interní model. Poté,
co malé a středně velké společnosti absolvovaly testovací kolo, dospěly k závěru, že model má mnoho výhod a větší množství práce
s ním spojené i jeho komplikovanost jsou bohatě kompenzovány tím, že jim pomáhají získat
komplexnější přehled o rizikové struktuře jejich
společnosti.
Solventnost II zefektivní rozložení rizik mezi
pojistitele, zajistitele a kapitálové trhy, protože
všechna řešení přenosu rizika jsou přijímána
nezávisle na právním uspořádání. Důvodem je
fakt, že z ekonomického hlediska všechny přenosy rizika vedou ke snížení rizika, a umožňují
tedy snížit kapitál solventnosti. Ve Švýcarsku
byli menší pojistitelé schopni využít informací
o distribuci rizik, které jim test SST poskytnul,
k rozšíření svých obchodních aktivit.
Přínos malým pojistitelům
Celkově lze říci, že malí pojistitelé ve Švýcarsku
z nového režimu Solventnosti profitují nejvíce,
nestali se z nich tedy poražení. Především se
nepotvrdily obavy, že malí pojistitelé přestanou
existovat, nebo že je případně pohltí silnější
konkurence. Malí pojistitelé na trhu stále jsou.
Nyní však tyto společnosti mají nástroj umož-
ňující jim analyzovat svá rizika, který předtím
neměly. Větším pojistitelům nový režim tak
velké změny nepřinesl, většina z nich totiž již
s ekonomickými modely pracovala.
Režim Solventnosti II může přinést místním
regulátorům, kteří se momentálně obávají, že
ztratí svůj vliv důležitou výhodou – další informace. V budoucnosti tak český regulátor například uvidí nejen závazky, jež má pojistitel v jejich
zemi, ale i výsledky celé skupiny. Regulátoři si
je ale zároveň mohou intenzivně vyměňovat se
svými dohlížejícími kolegy v jiných zemích.
Po neprošlapané cestě
Přestože všechny výše zmíněné obavy musí
být brány vážně, pojišťovnictví bude pokračovat
tímto novým směrem bez ohledu na to, jakou
podobu směrnice systému Solventnosti II bude
mít. Některé z plánovaných změn se již v mnoha společnostech uskutečnily – a to i přesto,
že není zcela jasné, jakou bude mít směrnice
Solventnost II ve finále podobu. Evropa má díky
této směrnici velkou šanci vydobýt si pozici lídra
globálního pojišťovnictví a byla by škoda, kdyby
se myšlenka rámce Solventnosti II vytratila vinou politických zájmů, jež by směrnici dokázaly
rozmělnit.
Přehled vybraných modelů solventnosti
Modely založené na jednotlivých
rizikových faktorech
Modely založené na
vícerizikových faktorech
Modely, které zevrubně kvantifikují
rizika a jejich vzájemné závislosti
Scénáře
EU
Solventnost I
Solventnost II
 návrh CEIOPS
 standardní model GDV
 model CEA podle ESA
Solventnost II
 model CEA podle ESA
 interní modely
Solventnost II
Nizozemsko
Solventnost I
Velká Británie
Solventnost I
Švýcarsko
Solventnost I
Nizozemský test solventnosti
Zvýšené kapitálové požadavky
pro pojistitele NŽP
Zvýšené kapitálové požadavky pro pojistitele ŽP
Standardy individuální kapitálové přiměřenosti (ŽP i NŽP)
Švýcarský test solventnosti
Ratingové agentury
S&P, Moody‘s, AMBest
IAA
Návrh IAA
Pozn.: NŽP - neživotní pojištění, ŽP - životní pojištění, CEIOPS - Výbor evropských dohledů v pojišťovnictví a zaměstnaneckém penzijním pojištění
GDV - Celostátní svaz německého pojišťovnictví, CEA - Evropská pojišťovací a zajišťovací federace, ESA - Evropský standardní přístup,
IAA - Mezinárodní asociace aktuárů
Zdroj: Sigma 4/2006 s využitím Swiss Federal Office of Private Insurance, Swiss Re Economic Research & Consulting
32
Ze světa
Z domova
Foto: ČAP
Zasedání shromáždění členů ČAP
26. března 2008
redakce
Tomáš Síkora, výkonný ředitel ČAP, přítomné
nejprve podrobně seznámil s tím, jak si asociace vedla v roce 2007. Jmenovitě v rámci legislativy zástupci asociace řešili a připomínkovali
celkem 14 návrhů zákonů ve vztahu k pojišťovnictví, vypracovali 14 stanovisek a komentářů
k legislativě EU.
Mezi klíčové projekty, kterými se asociace
v průběhu loňského roku zabývala, rozhodně
patřilo soukromé zdravotní pojištění, důchodová reforma, Solventnost II, systém výměny
informací o podezřelých okolnostech (SVIPO),
Profily nových členů
Triglav pojišťovna, a.s.
Triglav pojišťovna, a. s., vznikla v roce 2000
z původní Všeobecné pojišťovny, kdy jediný
akcionář, mateřská společnost Zavarovalnica
Triglav ze Slovinska, odkoupil 100 % akcií této
společnosti.
Triglav pojišťovna dnes působí na celém území
České republiky. Vedle generálního ředitelství
v Brně jsou již vybudovány oblastní agentury
v Praze, Českých Budějovicích, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Liberci a Olomouci.
Pojišťovna patří ke středně velkým subjektům
na neživotním pojistném trhu v ČR. V roce
2007 dosáhla na českém neživotním pojistném trhu 0,7% podíl. Z hlediska předepsaného pojistného se mezi neživotními pojišťovnami umístila na jedenácté příčce. Rozvojový
plán na příští léta však předpokládá do roku
2010 dosažení 1,2% podílu na zmíněném neživotním trhu, a tím desátého místa.
Triglav pojišťovna je součástí mezinárodního finančního konglomerátu Skupiny Triglav,
který tvoří kromě pojišťoven na území střední
a jihovýchodní Evropy také zajišťovna (Triglav
RE), banka a společnosti zabývající se správou
investic.
databáze neetických zprostředkovatelů. Česká
asociace pojišťoven modernizovala a neustále
vylepšovala svůj extranet a intranet, na němž
byly spuštěny nové informační aplikace, v rámci zvyšování finanční gramotnosti byly na webových stránkách www.cap.cz vyvěšeny tzv. Produktové infolisty věnované životnímu pojištění.
Vladimír Mráz dále představil změny Kodexu
etiky v pojišťovnictví, kterým se ČAP připojila
k základním etickým pravidlům pro celý český
finanční trh (viz vložený článek J. Mesršmída
„Úprava Kodexu etiky v pojišťovnictví“ na
Ing. Martin Diviš, MBA
– viceprezident ČAP
Vystudoval Západočeskou univerzitu, zaměření
management a marketing, kde získal titul Bc.,
a dále Zemědělskou
universitu v Praze (Ing.).
Foto: archiv
Kooperativy pojišťovny V roce 2005 dokončil
postgraduální studium
MBA na Prague International Buisness School.
V roce 1995 začal pracovat v Kooperativě
jako tiskový mluvčí. Od roku 1999 byl zodpovědný za reklamní strategii, sponzoring a PR.
Od roku 2001 byl ředitelem Odboru marketingu a komunikace s odpovědností za všechny
marketingové aktivity druhé největší pojišťovny v ČR. V roce 2005 byl jmenován vrchním
ředitelem a členem nejužšího vedení Kooperativy a poté členem představenstva firmy se
zodpovědností za pojištění vozidel, marketing,
vývoj produktů, spolupráci s asistenčními
službami, strategickou spolupráci s Finanční
skupinou ČS a likvidaci pojistných událostí.
Dne1. listopadu 2006 se stal náměstkem generálního ředitele firmy a od května 2008 je
jejím generálním ředitelem. Ing. Martin Diviš,
str. 34). ČAP rozšířila svou členskou základnu
o Triglav pojišťovnu a v současnosti má 27 členů. Shromáždění členů v závěru zvolilo prezidium, jeho novými členy se stali Ing. Martin
Diviš a Dalibor Šajar, který byl do prezidia kooptován v září 2007 (viz Profily nových členů).
Za celoživotní přínos pro rozvoj pojistného trhu
a za zásluhy o budování silné pozice ČAP se
historicky prvním čestným prezidentem ČAP
stal Vladimír Mráz. Rozhovor s ním si můžete
přečíst v rubrice Aktuálně na straně 4.
MBA, je zároveň členem koncernového vedení Vienna Insurance Group a viceprezidentem
České asociace pojišťoven.
Mezi jeho koníčky patří zejména létání – ve volném čase pilotuje menší dopravní letadla a je
plně kvalifikovaným obchodním pilotem.
Dalibor Šajar – člen
prezidia ČAP
V Prezidiu České asociace pojišťoven reprezentuje společnost ING
Dalibor Šajar, generální
ředitel Obchodní služby
ING ČR a člen Výkonné
Foto: archiv ING
rady ING ČR/SR.
Dalibor Šajar (1973) pracuje v ING od června
2004, kdy nastoupil na pozici Obchodního ředitele. V současnosti je generálním ředitelem
Obchodní služby ING ČR a členem Výkonné
rady ING ČR/SR. Dalibor Šajar před nástupem
do ING pracoval na různých manažerských
pozicích v oblasti obchodu a financí společnosti Kimberly Clark v České republice i Velké
Britanii. Zkušenosti dále sbíral ve společnosti
Mazard & Gerard Prague.
Jeho hlavními koníčky jsou sport a cestování.
Z domova
33
Z domova
Úprava Kodexu etiky
v pojišťovnictví
Cílem Etického kodexu
finančního trhu je sjednotit
základní etická pravidla pro
celý český finanční trh.
Pracovní skupina Expertní skupiny pro finanční
sektor (MF, ČNB, MPO, spotřebitelé, ČAP a další vybrané asociace) připravila Etický kodex
finančního trhu. ČAP se k tomuto Etickému
kodexu připojila a sladila s ním Kodex etiky v pojišťovnictví. V asociaci se touto otázkou zabývala
pracovní skupina v rámci legislativní sekce, která
navrhla doplnění Kodexu etiky v pojišťovnictví
ve dvou bodech (viz níže). Ostatní ustanovení
z Etického kodexu finančního trhu jsou v něm
v zásadě obsažena, což potvrdilo jeho kvalitu –
ukázalo se, že Kodex etiky v pojišťovnictví má
vysoký standard etických požadavků, takže plně
dostačuje provést jeho doplnění o sice o stručné, zato významné navrhované úpravy:
Přijaté úpravy Kodexu etiky v pojišťovnictví:
1. Bod 5.1 Kodexu se doplňuje takto:
„Členové ČAP se při své činnosti řídí zásadami
uvedenými v Kodexu a v Etickém kodexu finančního trhu“.“
Pro členy ČAP se tímto stane kromě Kodexu etiky v pojišťovnictví závazný i druhý kodex.
2. Bod 5.2 kodexu ČAP se doplňuje takto:
„Spory mezi pojišťovnami a stížnosti klientů,
týkající se porušení pravidel Kodexu, může
v ČAP řešit v rámci smírčího jednání Etický
výbor ČAP. Tento výbor se při svém jednání,
tj. posuzování stížnosti, bude řídit jednacím
řádem, který schvaluje, stejně jako členy Etického výboru, prezidium asociace. Klient musí
však uplatnit svou stížnost nejdříve vůči
pojišťovně.“
V souladu s Etickým kodexem finančního trhu se
tedy změní proces posuzování stížností klientů
na porušení Kodexu etiky v pojišťovnictví. Nejdříve musí stížnost posoudit příslušná pojišťovna. Pokud klient nebude s výsledkem spokojen,
může se obrátit na ČAP.
Pozn.: Novelizovaný Kodex etiky v pojišťovnictví i Etický kodex finančního trhu lze nalézt
na www.cap.cz
Foto: ČAP
Konference ČAP – Regulace
a dohled v pojišťovnictví EU a ČR
redakce
Za řečnickým pultem Tomáš Síkora společně
s přednášejícími (zleva) Michaelou Kollerovou,
Ines Alpertovou a Zuzanou Silberovou
ČAP uspořádala 26. března 2008 konferenci,
která se věnovala aktuálnímu stavu a vývoji
regulace a dohledu v pojišťovnictví jak v rámci
Evropské unie, tak České republiky. V hotelu
Dorinth Donn Giovanni se sešlo téměř 100
účastníků – zástupců členských pojišťoven,
ministerstva financí a České národní banky.
Po úvodním slovu výkonného ředitele ČAP Tomáše Síkory vystoupila s příspěvkem „Pojišťovnictví a zajišťovnictví: nové výzvy pro EU“ Ines
Alpertová, národní expert útvaru pojišťovnictví
34
Z domova
EK. Zasloužený potlesk sklidila se svou prezentací „Budoucí výzvy pro evropský pojistný
trh“ generální ředitelka Evropské pojišťovací a
zajišťovací federace (CEA) Michaela Kollerová.
Exkluzivní rozhovor, v němž mimo jiné hovoří o
akuálních problémech, kterými se CEA zabývá
na evropské úrovni, naleznete v tomto čísle
na straně 28. Český úhel pohledu na aktuální
otázky a záměry v oblasti regulace českého
pojišťovnictví prezentoval náměstek ministra
financí ČR Milan Šimáček, kterého vystřídala
Zuzana Silberová, ředitelka odboru dohledu
v pojišťovnictví, sekce dohledu nad finančním
trhem z České národní banky. Příspěvek Dr.
Silberové s názvem „Dohled nad pojišťovnictvím v ČR – stav a vize“ pochválila zástupkyně
CEA, která se vyjádřila následovně: „Ohromný
dojem na mě udělala prezentace ředitelky odboru dohledu v pojišťovnictví, která představila
systém regulace dohledu v České republice.
Myslím, že několik stupňů, jež na konferenci
objasnila, Solventnost II teprve představí.“
Z tiskových zpráv
členských pojišťoven
(podle data vydání)
Z významných událostí:
Kooperativa pojišťovna – 17. dubna 2008
Vítězem jubilejního 15. ročníku soutěže Manažer roku se stal Vladimír Mráz, dnes již
bývalý generální ředitel a předseda představenstva společnosti Kooperativa pojišťovna.
Soutěž se konala pod záštitou předsedy vlády České republiky, vítěze vybrala z 68 finalistů patnáctičlenná Národní komise složená
ze zástupců vyhlašovatelů a organizátorů
soutěže a manažerů oceněných v předchozích ročnících.
Generali – 21. dubna 2008
Penzijnímu fondu Generali se v roce 2007 zvýšil počet klientů o 11 %. Celý trh penzijního
připojištění přitom zaznamenal nárůst o 9 %.
Zhodnocení prostředků vložených účastníky
za rok 2007 činí rekordních 4,1 %. Průměrné
zhodnocení prostředků účastníků penzijního
fondu za období od založení penzijního fondu
Generali v roce 1995 do roku 2007 činí 6,3 %
ročně.
AXA pojišťovna – 13. května 2008
Rodina společností finanční skupiny AXA se
rozrostla o AXA pojišťovnu. Česká národní banka udělila 12. května 2008 AXA pojišťovně povolení k poskytování neživotního pojištění. AXA
pojišťovna tak rozšíří své komplexní produktové portfolio životního pojištění o první produkty
neživotního pojištění – pojištění automobilů,
nemovitostí a odpovědnosti za škodu.
Česká pojišťovna – 16. května 2008
Česká pojišťovna je připravena odškodnit klienty cestovní kanceláře Prácheň z Písku, která
jí oznámila úpadek. Během následujících šesti
měsíců bude požadavky klientů na vrácení peněz evidovat asistenční služba a poté je předá
České pojišťovně, která klienty odškodní.
Triglav pojišťovna – 20. května 2008
Pojišťovna Triglav, výhradně zaměřená na neživotní pojištění, představila výsledky hospodaření za rok 2007: loni předepsala hrubé pojistné
v celkovém objemu 21,7 mil. eur a vyplatila
pojistné plnění ve výši 8,8 miliónů eur. Dosažený index růstu pojistného v porovnání s rokem
2006 je 1,25. V rámci zdokonalování služeb klientům a firmám hodlá Triglav v ČR začít nabízet
nové druhy pojištění (úrazové, cestovní, životní),
jiné, jmenovitě občanské pojištění a pojištění
odpovědnosti, bude v průběhu roku inovovat.
Personálie:
Wüstenrot, životní pojišťovna – 18. března
2008
Novou členkou představenstva životní pojišťovny Wüstenrot s odpovědností za řízení správy
pojistných smluv, likvidace pojistných událostí
a pojistné matematiky a zajištění je od 18. března, kdy obdržela souhlas od ČNB, Anna Petiková. Do Wüstenrot přichází s odbornými znalostmi a bohatými zkušenosti z pojišťovnictví,
především z pojišťovny Generali, kde působila
od roku 1995. Nahradila Haralda Mayer-Rönneho, který však Wüstenrot zcela neopouští a nadále bude v pojišťovně působit jako konzultant.
Kooperativa pojišťovna – 7. května 2008
Novým generálním ředitelem Kooperativy se
stává Ing. Martin Diviš, MBA. V čele druhé největší pojišťovny českého trhu tak nastává vůbec první změna na nejvyšším výkonném postu – až do dnešního dne pojišťovnu od jejího
vzniku v roce 1991 vedl Vladimír Mráz – jedna
z klíčových osobností českého pojišťovnictví
posledních dvou dekád.
AXA – 14. května 2008
Představenstvo AXA pojišťovny od poloviny
května posílil Ludvík Bohman (35), s jehož
nominací vyslovila ČNB souhlas. Již od dubna
pracuje ve vedení finanční skupiny AXA jako
ředitel právního oddělení. Do skupiny AXA přišel po více než pěti letech v České pojišťovně
na pozici ředitele právního odboru.
Nové produkty pojišťoven:
Allianz – 1. dubna 2008
Allianz pojišťovna nabízí nový typ jednorázového investičního životního pojištění MaxIndex.
MaxIndex nabízí stoprocentní ochranu vloženého kapitálu a maximalizaci výnosů díky unikátnímu zamykání dosažených výnosů. Klient
navíc získá zcela bezplatné pojištění pro případ
smrti úrazem.
Kooperativa pojišťovna – 3. dubna 2008
Se zcela novým produktem životního pojištění
vstupuje na trh od dubna Kooperativa – druhá
největší pojišťovna českého trhu. Uvádí na trh
RUBIKON – komplexní rizikové životní pojištění za běžné pojistné. Produkt je na českém
trhu naprosto unikátní, a to jak množstvím, tak
i variabilitou pojištěných rizik.
Česká pojišťovna – 10. dubna 2008
Česká pojišťovna prostřednictvím dceřiné
společnosti ČP ZDRAVÍ nabídla nový pojistný
produkt „Pojištění denní podpory ve výši regulačního poplatku při pobytu v nemocnici“.
Od února do začátku dubna si pojistku sjednalo
8067 lidí, kterým ČP Zdraví v případě hospitalizace tzv. regulační poplatky vrátí.
AMCICO AIG Life – 16. dubna 2008
Novinku uvedla v dubnu na trh pojišťovna
AMCICO AIG Life: pojištění pro případ závažných onemocnění. AMCICO-VitaLife ochrání
pojištěného pro případ onemocnění některým
z 32 závažných onemocnění nebo pro případ
úrazu.
Z domova
35
Z domova
AEGON – 22. dubna 2008
Pojišťovna AEGON v těchto dnech uvádí
na trh nový produkt, vytvořený na míru diabetikům (kterých v současné době žije v ČR
více než 700 tisíc). Jedná se o životní pojištění
Invest & Live s připojištěním DIALife, které
představuje možnost pojistit se pro případ
smrti a čtyř závažných onemocnění, kterými jsou diabetici nejvíce ohroženi – mrtvice,
oslepnutí, selhání ledvin a amputace nohy
nad kotníkem. AEGON se tak stal vůbec první
pojišťovnou v Evropě, která takovýto produkt
diabetikům nabízí.
Pojišťovna České spořitelny –
28. dubna 2008
Pojišťovna České spořitelny rozšířila nabídku investičního životního pojištění o novinku
zvanou FLEXI INVEST2008. Tento moderní
pojistný produkt kombinuje životní pojištění s širokým pojistným krytím a s možností
zhodnocení vložených prostředků prostřednictvím investování do podílových fondů.
ČSOB Pojišťovna – 30. dubna 2008
ČSOB Pojišťovna uvedla na trh nové pojištění
rodinných domů a domácností Domov Expres,
jímž si lze snadno a rychle pojistit trvale i do-
časně obydlenou nemovitost a její vybavení
proti všem hlavním rizikům.
Uniqa – 5. května 2008
UNIQA pojistí povinné poplatky za pobyt v nemocnici. Produkt s názvem NEMOCNICE
nabízí pojišťovna za jednotné pojistné 500 Kč
ročně, přičemž plnění ve formě denní dávky
za každý den pobytu v nemocnici je odstupňováno od 60 až do 200 korun podle pohlaví
a věku klienta.
Česká podnikatelská pojišťovna –
29. května 2008
ČPP nabízí nově spolu s Pojišťovnou VZP celoroční, komplexní cestovní pojištění – s jednoduchým názvem Europojištění. Platí ve všech
zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarsku a Čechy často navštěvovaném
Chorvatsku.
Ostatní
republice zaměřuje výhradně na pojištění motorových vozidel a své služby u nás bude poskytovat zatím pouze zákazníkům leasingové
společnosti LeasePlan Česká republika.
Česká asociace pojišťoven (ČAP) –
30. dubna 2008
Podle výsledků ČAP za první čtvrtletí 2008 vykázalo nejvýraznější tempo růstu ve srovnání
se stejným obdobím předchozích let neživotní
pojištění. Celkové předepsané pojistné vzrostlo
proti prvnímu čtvrtletí 2007 téměř o 6 %. Proti
stagnujícím výsledkům z předchozích dvou let
registruje segment neživotního pojištění více
než pětiprocentní nárůst.
Česká asociace pojišťoven – 2. června 2008
Za dva měsíce od ničivé vichřice Emma zlikvidovaly pojišťovny 80 procent pojistných událostí nahlášených na území České republiky
a vyplatily pojistná plnění ve výši 597,4 mil. Kč.
Vyplývá to z aktuálních statistik ČAP, které
k 30. dubnu zaevidovaly celkem 35 070 pojistných událostí s celkovou škodou 1,22 mld. Kč.
Euro Insurances – 2. dubna 2008
Na český trh vstoupila nová pojišťovna Euro
Insurances. Tato irská pojišťovna se v České
Foto: AČPM
Pojišťovna roku 2007
JANA ČECHOVÁ
Zleva Miroslav Singer, viceguvernér ČNB,
Vladimír Mráz, letošní Osobnost pojistného trhu
a Dominik Štros, místopředseda AČPM
HAUSKA & PARTNER
Asociace českých pojišťovacích makléřů
(AČPM) letos vyhlásila již osmý ročník ankety
Pojišťovna roku 2007. Jejím cílem je posoudit
služby pojišťoven na českém trhu z pohledu
nezávislých zprostředkovatelů pojištění. K hodnotícím kritériím se tak například řadí, jak dokážou pojistitelé uspokojit požadavky pojistníků,
jak kvalitní produkty nabízejí a jak spolupracují
se svými obchodními partnery. Celkem 550
registrovaných pojišťovacích makléřů získalo
v letošním ročníku příležitost ohodnotit 36 pojišťovacích společností, které na českém trhu
působí.
36
Z domova
„Hodnocení profesionálních makléřů vychází z podrobné znalosti jednotlivých produktů a osobních
zkušeností s kvalitou poskytovaných služeb každého z pojistitelů. To jsou aspekty, jimiž si soutěž
vydobyla vysokou prestiž mezi pojistiteli i pojistníky,“ podotýká předseda AČPM Zdeněk Voharčík.
Prestižní první místa ve čtyřech hlavních kategoriích získaly: Kooperativa v rámci neživotního
pojištění a Pojišťovna České spořitelny v životním
pojištění. Evropská cestovní pojišťovna se stala
nejlepším specializovaným pojistitelem. Titul Pojistný produkt roku 2007 vybojovalo životní pojištění Flexi Pojišťovny České spořitelny.
Prezidium Asociace českých pojišťovacích makléřů udělilo titul Osobnost pojistného trhu Ing. Vladimíru Mrázovi za jeho celoživotní vynikající a mimořádný přínos k rozvoji českého pojišťovnictví
(viz rozhovor na str. 4-5).
Slavnostní vyhlášení výsledků ankety Pojišťovna
roku 2007 za přítomnosti viceguvernéra ČNB
Miroslava Singera a představitelů většiny pojišťoven na českém pojistném trhu se uskutečnilo
dne 21. května 2008 v Top Hotelu Praha.
Každé 20. vozidlo nemá povinné
ručení
V loňském roce způsobili
řidiči vozidel bez pojištění
odpovědnosti, tzv.
povinného ručení (POV),
celkem 4 687 škod.
JANA ČECHOVÁ
HAUSKA & PARTNER
Podle předběžných statistik přesáhne celková výše zmiňovaných škod 450 mil. Kč.
Z garančního fondu (GF) jsou prostřednictvím České kanceláře pojistitelů (ČKP) hrazeny právě škody způsobené nepojištěnými
vozidly – za rok 2007 byla poskytnuta pojistná plnění ve výši 276,2 mil. Kč. Kumulativní
objem závazků garančního fondu pak dosáhl
v tomto období výše 2,67 mld. Kč.
Jednu ze základních zákonných povinností
řada majitelů vozidel stále ignoruje – jednoduše jezdí bez pojištění odpovědnosti. Pokud takto nepojištěný řidič způsobí v silničním provozu škodu, vstupuje do hry Česká
kancelář pojistitelů. Ta z garančního fondu,
který spravuje, uhradí poškozeným jejich
oprávněné nároky a veškerou vyplacenou
úhradu škody následně vymáhá na viníkovi.
„V posledních letech nedochází k výraznějšímu nárůstu počtu škodních událostí, zvyšuje
se však jejich závažnost. Evidujeme relativně více vážných škod na zdraví s vysokými
finančními nároky a dlouhou dobou výplaty,
což navyšuje celkový objem závazků garančního fondu,“ vysvětluje JUDr. Ing. Jakub
Hradec, výkonný ředitel České kanceláře
pojistitelů.
Lidé podceňují rizika
Při nehodě často nejde jen o hmotné škody,
které se obvykle pohybují v řádech desetitisíců korun. Pokud nepojištěný viník způsobí
poškozenému újmu na zdraví, mohou náklady na jeho léčbu a následnou zdravotní péči
dosáhnout milionů korun.
Zvyšuje se závažnost
nepojištěných škod
Nejvyšší škoda způsobená nepojištěným vozidlem v loňském roce se přiblížila částce
35 milionů korun. „Pojistné plnění poškozenému vyplatí ČKP prostřednictvím garančního fondu, nicméně tyto finanční prostředky vymáhá,
a to velmi úspěšně na viníkovi, který je v konečném důsledku musí zaplatit,“ říká Jakub Hradec
a dodává: „Počínání majitelů vozidel bez pojištění odpovědnosti lze přirovnat k ruské ruletě.
Stačí chvilka nepozornosti na silnici, jež změní
celý jejich život. Škodu po způsobené nehodě
pak budou splácet až do smrti. Ve srovnání s tím
je zaplacení povinného ručení ve výši několika
tisícovek ročně zanedbatelnou položkou.“
Celkový počet nepojištěných škod a jejich vztah k pojištěným škodám
Kalendářní
rok
Evidované
nepojištěné škody
Počet evidovaných
škod POV
Podíl nepojištěných
škod
2003
4 584
308 017
1,5 %
2004
4 920
301 830
1,6 %
2005
5 098
303 358
1,7 %
2006
4 853
308 413
1,5 %
2007
4 687
300 878
1,6 %
Pozn.: POV = pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zdroj: ČKP
Z domova
37
Nepojištěný viník za škodu
tak či tak zaplatí
V posledních letech se zvyšuje závažnost škodních
událostí – ČKP eviduje relativně více vážných škod
na zdraví s vysokými finančními nároky a dlouhou
dobou výplaty.
Rizikoví mladí muži
Mezi viníky nepojištěných škod se nejčastěji
řadí muži (80 %), spíše mladší – dvě třetiny jsou
v kategorii do 36 let. Nehody často způsobují
pod vlivem alkoholu nebo v důsledku nepřiměřené rychlosti. Výrazně vyšší frekvence nepojištěných škod pod vlivem alkoholu potom vychá-
Fenomén Disko nehody
Diskotéky a vesnické zábavy bývají především v letních měsících líhní nejen dobré nálady, svádějí také k usednutí za volant v ne
zcela střízlivém stavu. Z podkladu Centra
dopravního výzkumu vyplývá, že u tzv. disko
nehod, jejichž pachatelé se do značné míry
podílejí na případech nepojištěných škod,
které řeší ČKP, lze vystopovat řadu společných negativních atributů:
 Dvě třetiny těchto havárií se odehrají
o víkendu v pozdních nočních hodinách
nebo brzy nad ránem.
 Významnou roli, která se na smrtelných
tragédiích podílí, hraje alkohol, případ-
zí na nehody způsobené o letních víkendových
večerech a nocích (tzv. disko nehody – viz rámeček). Příkladem může být havárie, kterou způsobil 15letý mladík na otcově pionýru. Vinou nepřiměřené rychlosti vyjel mimo vozovku do lesa,
kde havaroval a došlo k těžkému zranění jeho
spolujezdce. Způsobená škoda na zdraví spolujezdce přesáhla 20 milionů korun. Za chlapce
splácí škodu jeho rodiče.
ně drogy a touha zvednout si adrenalin
v krvi jízdou na prázdné silnici ve vysoké
rychlosti.
 V až 50 % případech havárií mladých
v obcích a 72 % na dálnici je zjištěno,
že účastníci utrpí různě těžká poranění,
protože se před jízdou ve vozidle nepřipoutali.
 Ve voze se mnohdy veze více pasažérů,
než povolují normy.
 Ve třetině všech diskotékových případů
se srazí jedno vozidlo s dalším, často
i několik najednou.
 Jedna pětina takovýchto havárií se odehraje v táhlých levotočivých zatáčkách.
-noe-
Po výplatě plnění z garančního fondu poškozenému ČKP přímo uplatňuje vyplacenou
částku po nepojištěném pachateli. Jestliže
dotyčný ve stanovené lhůtě dluh neuhradí,
ani neuzavře s ČKP dohodu o splácení, předává kancelář případ k externímu vymáhání,
v další etapě pak soudům. ČKP dosahuje vysoké úspěšnosti při prosazování práv na náhradu vyplaceného plnění z GF od viníků
u soudů, jež převyšuje 95 %. „Tím, že způsobí nehodu a musí splácet své závazky vůči
garančnímu fondu, často tito lidé způsobují
problémy nejen sami sobě. Můžou totiž dramaticky zasáhnout do rodinného rozpočtu,
do životní úrovně celé rodiny. V případě, že
viník při nehodě sám zemře, přechází splácení pohledávky na jeho dědice,“ doplňuje
Jakub Hradec.
Na viníky doplácí poctiví
plátci
Na nezodpovědné chování řidičů, kteří vyjíždějí na silnice s vozy bez povinného ručení,
doplácí poctiví plátci povinného ručení. Z jejich peněz členské pojišťovny ČKP povinně
odvádění do fondu členské příspěvky. Prostřednictvím svých pojišťoven tak do GF přispívají slušní motoristé, kteří povinné ručení
platí: v průměru 50–200 Kč ročně v závislosti
na kategorii vozidla.
GF – přehled vyplaceného plnění za nepojištěné viníky
Sankce budou vyšší
3 000,00
2 216,23
Vyplacené pojistné plnění
Nárůst celkového závazku
2 500,00
2 216,23
Celkový kumulativní objem závazků
456,56
276,16
447,14
264,76
379,11
1 769,09
257,56
212,62
500,00
835,02
365,02
1 000,00
554,97
1 389,98
1 500,00
110,32
mil. Kč
2 000,00
0,00
2003
Zdroj: ČKP
38
Z domova
2004
2005
2006
2007
Přimět majitele a provozovatele vozidel, aby
více dbali zákonných povinností a sjednali
pro své vozidlo pojištění odpovědnosti, by
měly přísnější sankce, které na základě novely zákona č. 168/1999 Sb. vstoupily v platnost od začátku letošního června. Pokuta
za provozování vozidla bez povinného ručení
se zvyšuje na nejméně 5 000–40 000 Kč. Řidiči si také připlatí za pokutu, pokud při silniční kontrole na požádání příslušníka Policie
ČR nepředloží doklad, kterým prokáže platné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Další zpřísňující opatření, která na majitele
a provozovatele nepojištěných vozidel dopadnou, nabudou účinnosti od ledna 2009.
Insurance Digest
Every issue has a solution
Michaela Koller, Director
General of the European
insurance and reinsurance
federation (CEA), exclusively
for Pojistný obzor.
EMA NOVOTNÁ
EDITOR IN CHIEF
CZECH INSURANCE ASOCIATION
Michaela Koller attended this year’s conference, which took place at the end of March
under the auspices of the Czech Insurance Association (CAP). The conference was devoted
to the current situation and trends in the regulation and supervision in the insurance sector
within the EU and the CR. The following interview focuses on major changes that take place
in Brussels – be it in the European Commission, or the CEA itself.
You have been holding your office for
already one year. Can you look back
and sum up your one-year-long activity
in the CEA?
It was clearly a challenging year. We went
through a lot of changes internally: closing
the Paris office and restructuring the office
in Brussels with new staff members, but we
succeeded in ensuring that we didn’t lose
sight of our key focus, which is representing
the interests of our members. The European
Commission has a full agenda of initiatives
that impact on the insurance sector; from
Solvency II to pension and motor issues, and
the CEA has been active in all the areas that
affect insurers.
In the history of CEA, you have been the
very first lady who succeeded at the position of Director General. Do you find certain
issues more difficult to handle because of
this fact?
It has never really occurred to me that there
should be any difference between male and
female directors. Personally, I have not experienced any. It is probably thanks to the Brussels environment, where treatment of men
and women is pretty much equal. Also, when
I take a look at the CEA’s membership, of 33
members, 9 have female directors general at
the helm of their association.
Certainly, there are some difficult issues
to manage at your work. Regardless of the
gender, which do you personally reckon as
the worst?
It might sound overly self-confident, but I don’t
think there are any issues for which we cannot
find a solution. The key is to prioritize. So I think
the challenge is first to get your priorities right
and then not to try to do everything at once.
On the contrary, can you name some of your
achievements that you are proud of?
There are certainly three issues, I would mention. The most important asset of the federation at the European level is its reputation with
the European institutions. That has not suffered during the internal restructuring. Indeed,
on the contrary, we have built up our reputation – we are providing a lot of input into the
European debate and I think we have been
make the new CEA secretariat a stimulating
and exciting place to work.
What are the main objectives you would like
to achieve as the CEA’s Director General?
First and foremost the CEA must represent the
interests of its members well. We need to be able
to explain to the European institutions and other
European stakeholders how insurance functions
and why it is important to have an appropriate
regulatory framework2 for the industry. The CEA,
as the European voice of the (re)insurance industry, must make sure that the huge contribution of
insurance to economic growth and employment
in the EU is recognized. This is a key period in the
development of internal market and the CEA will
ensure that the voice of the insurance industry
is heard in the drive to complete an integrated
Our main job is to explain the differences that happen in
European markets. Without your help we would not be
able to manage this.
recognized for that by the European Commission. Secondly, I am pleased to say that I feel
very strong support from our members. We
introduced many changes and sometimes
even changes that were rather controversial,
yet throughout our members have demonstrated their strong support. The third big
achievement is clearly within the office. The
CEA staff went through a difficult period with
the change of management. We went through
a significant recruitment program: half of the
old staff stayed in the CEA but the other half is
new. Our staff members are not only very well
qualified, but also extremely motivated. They
are firmly focused on achieving their goals on
all the many dossiers1 with which we are currently involved; making sure that we represent
the interests of our members to the very best
of our ability. These three issues combined
market for financial services. The CEA must also
represent European (re)insurers on the wider
world stage; campaigning against the collateral
requirements3 in the US, for example.
Regarding the restructuring of the CEA,
how is it going? Which changes do you consider the most important and the greatest in
terms of scope? What will be the benefits of
the new structure?
Personally I believe that the restructuring of
the federation is going really well. The closing
of the Paris office was a difficult step, but it
helped to improve the efficiency of our office.
In general, I would say that coordination and
communication are better. This was certainly
an important change. Nevertheless, we are
also looking into the reform of our committee
structure, and also our internal data processing
Insurance Digest
39
and information handling. All these things are
currently under scrutiny so I don’t think we can
pull out one single issue. It is a combination of
everything – like pieces of puzzle. The aim is
to produce a good picture in the end. We have
made enormous progress and I believe we are
on the right track. Now we need to finalize outstanding questions so that we have a robust
foundation for our work.
Let us get to another, rather serious, topic
now. Do you hold the same opinion with the
European Commission regarding the obstacles which slow down the development of
the united insurance market4?
There is actually no simple answer to this question. The Commission is not one homogenous
body. It consists of many different directorates
taking lots of different initiatives. Therefore
when we look at the current Commission
Michaela Koller
is the Director General of the CEA, a representative organization for the European insurance and reinsurance industry. Amongst
other projects, she testifies regularly on
behalf of the European insurance and reinsurance industry in hearings and panel debates organized by EU institutions or stakeholders. Since 2001 and prior to joining
the CEA in February 2007, Michaela Koller
has been a Member of the Management
Committee of the joint office of the European Savings Banks Group and the World
Savings Banks Institute. In her earlier career
she was the Head of the European Office
of German Building Societies and deputy
managing director in charge of the interest
representation of the European Federation
work plan, we definitely need to differentiate
between sectors. In certain areas, we wholeheartedly share the Commission’s approach;
for example on Solvency II or changes to supervisory practices. Yet there are other areas
where we might have different views. There
we would probably ask the Commission to undertake more in-depth analyses5 of the sector
so that the impact of particular proposals can
be better measured.
Can you comment the CEA view of the proposal of the directive Solvency II6?
We are broadly supportive of this new directive.
Obviously there are small technical issues that
could be improved, but there is clear support
from the industry for a risk-based economic approach. We are concentrating our work also on
proportionality issues, so that the directive can
be applied by big groups and small- and mid-
of Building Societies.
Michaela is a German national and holds a
law degree from Augsburg University. She
is married with two children and lives in
Brussels.
About the CEA
CEA is the European insurance and reinsurance federation. Through its 33 member
bodies, the national insurance associations,
the CEA represents all types of insurance
and reinsurance undertakings that account
for approximately 94 % of total European
premium income. Insurance makes a major
contribution to Europe’s economic growth
and development. European insurers generate premium income of €1,110bn, employ
over one million people and invest more
than €7,200bn in the economy.
Selected insurance terminology from the text
Vybraná pojistná terminologie z textu
dossiers – dokumenty, materiály
regulatory framework – regulační
systém zákonů
3
collateral requirements – kolaterální
požadavky
4
development of the united insurance
market – rozvoj jednotného pojistného
trhu
5
in-depth analyses – hloubkové,
podrobné analýzy
1
2
40
Insurance Digest
directive Solvency II – směrnice
Solventnost II
7
Chief Executive – výkonný ředitel/-ka
8
statistical department – oddělení
statistik
6
Czech Insurance Association –
Česká asociace pojišťoven
Czech National Bank – Česká národní
banka
sized companies alike. And there is our work
on the group supervision issues, where we are
supportive of the Commission’s approach.
To what extent are you familiar with the
Czech insurance market?
I wish I knew more about it, but from bilateral
meetings – such as with your Chief Executive7
– I get a chance to learn more about the market.
In our statistical department8 we benefit hugely
from the input we receive from individual member markets. This greatly helps us to increase
our understanding, but it is essential for us to
have these regular meetings, and it is also the
reason why I like to attend conferences such
as this one – it gives me the right insight. Today, I must say, I was impressed by the outline
given of the supervisory regulation that exists
in the Czech Republic. I think that a number of
measures that were explained at the conference by the Insurance Companies Supervision
Director of the Czech National Bank will only be
introduced elsewhere by Solvency II.
Can you comment on the Czech insurance
market from the European point of view?
Based on the information we have in the office,
we see that this is a market with a lot of potential. Compared to the western European countries, where markets are more saturated, there
is growth that is quite extraordinary. Looking
more specifically at Central and Eastern European countries, the Czech market is broadly in
line with the trend in those countries.
Can you also comment on the co-operation
between the CEA and the CAP?
I consider the cooperation to be hugely beneficial. I am very happy about the association’s active participation in our committees and working groups. In fact, we could not do our work
without the written and oral contributions that
we receive from you. In Brussels, our main job
is to explain the differences that happen in European markets in the first place. Without your
help we would not be able to manage this –
that is why we need good feedback.
Do you like the atmosphere of Prague?
You might not know, but I come from Bavaria,
which is close to the Czech border. I believe we
share similar traditions like good beer, bratwursts, roasts and dumplings. So whenever I come
to Prague, I always search for food I am used to
from home and I normally cannot get in Brussels.
Thank you for your time, indeed.
Insurance Digest
What can be learned from the
experience with the Swiss
Solvency Test?
The Swiss Solvency Test
(SST) was tested in 2005
and implemented in 2006,
and is therefore two years
ahead of Solvency II.
GIOVANNI GENTILE
SWISS RE
Modern regulatory
standards
The European Commission published the new
framework directive in July 2007 and now
awaits the decision of the European Parliament on it. Once the rules, if they remain in
their current proposed form, have been implemented the EU will have the worlds most
progressive and modern regulatory standards
in both the insurance and reinsurance industries.
The new regulatory regime will bring a better
understanding of the risks an insurance company is really facing and hence better protection for policy holders and more transparency
for shareholders. In anticipation of the new
regulatory regime many of the leading European insurance companies have already introduced the function of a Chief Risk Officer and
have separated the risk management from
product development, pricing and underwriting. This shows that although the implementation of the Solvency II Framework Directive
is not planned before 2011, the directive has
already changed the risk culture of the insurance industry.
Greater transparency
Solvency II will bring the insurance industry
much greater transparency. The new regulatory regime will use the newest techniques in
finance to improve capital efficiency. For the
first time all the risks an insurance company
is facing can be quantified in the same way,
providing an overview and the ability to assess
dependencies. Solvency II should also bring
the acceptance of diversification in all risk
classes and over different geographical areas.
And for the first time the EU will have one single regulatory regime compared to the 27 different regimes that are in place today, thereby
reducing the cross-border inefficiencies inherent within the current industry structure.
Integrated risk model
One of the key elements of the Solvency II Directive is the introduction of an integrated risk
model. Assets as well as liabilities of an insurance company will be evaluated with market
consistent methods, the risks will be quantified and they will be checked for correlations.
Similar to the banking industry the insurance
companies will have to check if their solvency
capital can cover expected claims as well as
possible unexpected large losses. Under the
old regime the companies would simply check
the separate risks in the different business
lines, without a consolidated view, meaning
inter-dependencies and the cumulation of the
different risks could be underestimated.
As mentioned at the beginning of this article,
there is no correlation between a hurricane
in Florida and an earthquake in Japan. As
it is not expected that these incidents happen at the same time and there is no connection between the two losses, there is
a diversification effect, lowering the cost of
taking on these risks and improving capital
efficiency. The Solvency I directive that is
in place now does not reflect these diversification effects. But Solvency II is not only
about improving capital efficiency. It is also
about assessing a risk correctly and therefore identifying dependencies between
business lines. A natural catastrophe like
a huge flood can create claims in many different departments: property insurance, casualty insurance and life insurance.
Today it is often the Compliance or Finance
Department that is in charge of fulfilling the
solvency requirements. While they have a role
to play, these departments are not engaged
in analyzing the insurance and financial market risks. Solvency II requests that all experts
work together cross-functionally to generate
an integrated risk model capable of improving the insight in to the risks that have been
taken.
Photo: Swiss Re
What does a hurricane in Florida have to do
with an earthquake in Japan? Actually, very
little, but so far this has not been reflected
in the regulatory capital requirements of the
European insurance industry. This is perhaps not surprising given that the rules that
govern the industry are almost 30 years old
and take into account neither developments
in risk management nor the innovations in
insurance products of the last decade. With
the Solvency II Framework Directive of the
European Commission, however, things are
set to change.
The author of this article – Giovanni Gentile
Insurance Digest
41
Insurance Digest
In the future, a Czech regulator, for example, will not only
see the liabilities an insurer has in their country but will
also see the results from the whole group.
Swiss Solvency Test: 2 years
ahead
That all the advantages mentioned above are
not just dull theory is shown by the Swiss Solvency Test (SST). Comparable to Solvency II,
the SST was tested in 2005 and implemented
in 2006. However, Solvency II is still treated
with skepticism in some quarters, especially
by small and specialized insurers who are
afraid of an increase in work load. Local regulators call attention to their scarcity of resources
and some politicians fear that the local insurance companies will be discriminated against
in favor of larger international groups. Some
of these fears also existed in Switzerland, but
they have not emerged in either the test runs
or during the last two years after the introduction of the SST.
Already during the test runs it was apparent
for the Swiss regulators and the companies
that the methods that had been in place did
not capture the true risks the companies were
facing. The tests also showed that even small
and very specialized insurance companies
could easily implement the new principles.
Switzerland has about five big companies and
200 smaller ones. However, one difference
from Solvency II is that the Swiss authorities
provided a “standard model” that could be
used as a basis for adaptation creating a type
of internal model. After the test run the small
and mid-sized companies came to the conclusion that the additional workload and the complexity of the model was more than compensated for by the additional insights they got
into the risk structure of their company.
Solvency II will make the risk distribution
among the primary insurers, reinsurers and
the capital markets more efficient, because all
risk transfer solutions are accepted independent of the legal outline. This is because from
an economic view point they all bring a risk reduction and therefore allow for a reduction in
solvency capital. In Switzerland smaller insurers were able to use the information the SST
provided about the distribution of their risks to
expand their business.
Benefit for small insurers
Over all, it can be said that in Switzerland the
small insurers are not the losers of the new
Solvency regime but the ones that benefit
most. For one, the fear that the smaller insurer will disappear or be taken over by bigger
competitors did not materialize. The companies are still around. At the same time these
smaller companies now have a tool at hand to
analyze their risk that they didn’t have before.
For the bigger insurers the changes were not
that big because most of them already worked
with economic models.
Additional information could be the one important advantage the local regulators that are
now afraid to lose their say, can take out of the
new Solvency II regime. In the future a Czech
regulator for example will not only see the liabilities an insurer has in their country but will
also see the results from the whole group. At
the same time they may have an intensified
exchange with their supervising colleagues in
other countries.
Walking on the new path
Even though all the mentioned concerns have
to be taken seriously, the insurance industry
will continue to walk on this new path irrespective of the form the Solvency II Framework Directive will take. Some of the planned changes
have already taken place in many companies
– even though it is not yet clear what the final
Solvency II Directive will look like. With Solvency II, Europe has a great chance to take a lead
in the global insurance industry and it would be
a pity if the spirit of the Solvency II framework
gets lost because political interests dilute the
Directive.
Overview of selected solvency models
Single-risk-factorbased models
Multi-risk-factor based models
Models which comprehensively quantify risks
and their interdependencies
Scenarios
EU
Solvency I
Solvency II
 CEIOPS proposal
 GDV standard model
 CEA ESA model
Solvency II
 CEA ESA model
 internal models
Solvency II
The Netherlands
Solvency I
UK
Solvency I
Switzerland
Solvency I
Dutch Solvency Test
Enhanced Capital Requirements non life insurers
Enhanced capital requirements life insurers
Individual Capital Adequacy Standards (life and non-life)
Swiss Solvency Test
Rating agencies
S&P, Moody‘s, AMBest
IAA
IAA proposal
Footnote: CEIOPS - Committee of Eropean Insurance and Occupational Pensions Supervisors, GDV - German insurance association, CEA - Comité Européen des
Assurances, ESA - European Standard Approach, IAA - International Association of Actuaries
Source: Sigma 4/2006: Swiss Federal Office of Private Insurance, Swiss Re Economic Research & Consulting
42
Insurance Digest
POJISTNÝ OBZOR
Odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví
2/2008
Ročník LXXXV
Co vzkazuje Ing. Vladimír Mráz, čestný prezident České asociace pojišťoven, čtenářům
Pojistného obzoru, prozradí následující osmisměrka:
„Pojišťovnictví je obor, ve kterém stojí za to pracovat. Přináší totiž kromě peněz také …“
(Dokončení je v tajence osmisměrky)
Vydavatel: Česká asociace pojišťoven
Redakční rada:
Mgr. Mario Böhme, prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.,
Mgr. Ondřej Karel, Ing. Josef Keller, Marcela Kotyrová,
Ivana Menclová, Ing. Jaroslav Mesršmíd CSc.,
PhDr. Miloš Novák, Ing. Tomáš Síkora,
Ing. Eva Svobodová, Michal Šimon, Ing. Marek Vích.
Šéfredaktorka: Mgr. Ema Novotná
Adresa: Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4
Telefon:(+420) 222 350 161
Fax:
(+420) 261 142 409
E-mail: [email protected], [email protected]
Grafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o.,
Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4
Tisk: DOT Tiskárna s.r.o., Hálkova 2, 120 00 Praha 2
ISSN 0032-2393
Distribuce:
A.L.L. PRODUCTION
F. V. Veselého 15, 193 00 Praha 9
Telefon:(+420) 234 092 851
Fax:
(+420) 234 092 813
Objednávky a předplatné na adrese:
A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1
E-mail: [email protected]
www.predplatne.cz
Předplatné na Slovensku:
L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34
Telefon:(+421) 244 373 311
Fax:
(+421) 244 453 711
E-mail: [email protected]
ANUITA - ARTIKL - BANKA - BYRETA - ČERPÁNÍ - DĚDINA - JISTINA - JMÉNO
- KAVÁRNA - KLAUN - KLAUZULE - KOMPAS - KOŘIST - KREDIT - KRYTÍ KVĚTEN - LEPORELO - MAKETA - MAKLÉŘ - MOTTO - NÁHON - NÁKLON NANUK - NÁPLAST - NÁVRAT - NEVDĚK - NEVINA - OBSTARÁNÍ - ODHADCE
- ODPOVĚDNOST - PÁSMO - PLÁTCE - PLNĚNÍ - PLURALITA - POHOVOR POJISTITEL - POSTŘEH - POZEMEK - PRÁVO - PROGRAM - PROSPĚCH - PŘÍHODA
- PŘIPOJIŠTĚNÍ - PŘIPSAT - REAKTOR - RIZIKO - RODOPIS - ROZDÍL - SAZBA
- SAZEBNÍK - SHODA - SKART - SMĚNA - SNÍŽIT - SOLÁR - SPLÁTKA - SPONKA
- STUDOVNA - ŠKATULKA - ŠVESTKA - ÚSPORA - VAGON - VAKUS - VÁZANOST
- VĚŘITEL - VRATKA - VÝLUKY - VYPOČÍST - ZÁBAVA - ZÁLOHA - ZÁVAZEK
Podávání novinových zásilek povoleno
Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, čj. 1692/94
ze dne 27. 7. 1994; Českou poštou, s.p. OZSeČ
Ústí nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn. P - 330/98.
Evidenční číslo: MK ČR E 1060.
Inzerce: veškeré informace podá redakce.
Nevyžádané rukopisy nevracíme.
Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při
zachování autorských práv.
© Česká asociace pojišťoven
www.cap.cz
Cena výtisku: 75 Kč
Roční předplatné: 240 Kč
Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace
odborného pojišťovacího tisku.
www.piassurance.eu
Na aktuální téma
3
Česká asociace pojišťoven
Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4, Česká republika
tel.: +420 222 350 150
fax: +420 261 142 409
e-mail: [email protected]
http://www.cap.cz

Stáhnout jako PDF

Transkript

Podobné dokumenty

Tisková zpráva - Česká kancelář pojistitelů

Žádost o pojištění Lady Plus

Informace a pokyny na cestu k zájezdu do Francie – Provence

zde - Arcadia Air

PHP/Nette Developer

AIG Truck - Pojištění od AIG v České republice

Jarní Paříž

AIG Traveller - Pojištění od AIG v České republice