leden 2014 - EDUCAnet České Budějovice

leden 2014 - EDUCAnet České Budějovice

Leden/January 2014
EDUCAnet České Budějovice
Školní noviny
School Newspaper
Studentka z Japonska
Student from Japan
Uvnitř tohoto vydání:
Rozhovor s Natsumi
2
Interview with Natsumi
3
(Ne)obyčejný román:
Pikle
4
(Un)unusal romance: 5
Intrique
Fun with English
6
Slovo šéfredaktora
Word from editor
Z našich studentů mám tu
čest největší– dostal jsem
možnost naši vzácnou návštěvu ubytovat a díky tomu
tak většinu informací dostanete přímo z první ruky.
Těšte se tedy na dvojjazyčná vydání, exkluzivní fotografie, rozhovory a mnoho
dalších zajímavostí.
Tak ať se máme na začátku nového roku všichni co
nejlépe!
Among all the students I
was privileged to provide
our dear guest Natsumi
with accommodation at my
place. Therefore, you can
look forward to bilingual
editions, exclusive photogrepahs, interviews and the
most up-to-date news.
Lukáš Navara
7. ledna– Tento měsíc nás potěšila svou
velice vzácnou návštěvou výměnná studentka Natsumi z Japonska!
V rámci mezinárodního programu zde
bude bydlet až do začátku března, aby
měla dostatek času poznat českou kulturu, architekturu i jazyk.
A že rozhodně neplýtvá časem dokazuje
její nabitý program prvního týdne– hned
po škole tak navštívila například zámek v
Hluboké nad Vltavou, Český Krumlov, různá nákupní centra a mnoho dalšího.
Podívejte se nyní na exkluzivní rozhovor,
který jsme s ní udělali první sobotu po
jejím příjezdu.
January, 7th - This month we are honoured with a very special guest. From faraway Japan arrived an exchange student
Natsumi!
She is going to stay here for next two
months, so she can learn everything about
our culture, architekture and language.
As a proof that she's not wasting her
time she spent her first week here in old
castles Hluboká nad Vltavou and Český
Krumlov. She also visited our shopping
malls, church, city and of course our
school.
So now please enjoy our exclusive interwiev which was make the first Saturday
after her arrival.
Více na straně 2.
More at page 3.
(Ne)obyčejný román: Pikle
(Un)usual romance: Intrigue
Nadporučík Juff se rozhodl zapít
hořký rozvod úspěchem a převzít
firmu Cheese and Milk Company.
Jak se mu to podaří?
Lieutentant Juff decided to sweep
out his bitter divorce with succes
and take over Cheese and Milk
Company. Will he be succesful?
Více na straně 4.
More at page 5.
Školní noviny
School Newspaper
Rozhovor s výměnou studentkou Natsumi
Kde jsi se narodila a kolik je ti let?
Narodila jsem se v Tsurouce a je mi 16.
Natsumi v Českém Krumlově
Natsumi in Český Krumlov
Společně s Natsumi nás navštívil její učitel Joe, který nás
též učil jednu hodinu zeměpisu.
With Natsumi arrived her teacher Joe who visited us in
Geography class.
Co politika v Japonsku? Kdo nyní vede vaší
zem?
Nejdůležitějšími jsou císař a premiér. Císař
Proč jsi chtěla navštívit právě Českou Repub- byl před druhou světovou válkou velice důleliku?
žitý, ale dnes už tak moc ne.
Má hezké budovy, kulturu a tradice. Navíc je
tu levně a nachází se v srdci Evropy.
Řekneš mi něco o svých přátelích v Japonsku?
A jaký byl tvůj let?
Všichni jsou blázniví, všichni milují karaoke,
V pohodě. Využila jsem rakouské letiště.
ale já jsem to nikdy nedělala. Moji přátelé
Překvapilo mě, že tam vše bylo v červené.
rádi fotí sami sebe– dělají selfies. Trávím s
Letěla jsem ekonomickou třídou, ale i tak to
nimi čas ve škole a společně také jíme.
bylo pohodlné a dokonce i jídlo bylo výborné.
Kdybys musela do konce života jíst jen jedno
Co se ti u nás líbí nejvíce?
jídlo, které by to bylo?
Budovy. V Japonsku totiž tak staré budovy
To je těžká otázka. Ale asi jen samotnou rýži.
kvůli zemětřesením nemáme. Ale máme staré chrámy.
Jenom rýži? Bez zeleniny nebo ryb?
Jenom rýži. Můj děda dělá velmi dobrou rýži.
Liší se hodně EDUCAnet od tvé školy v JaV Japonsku máme jinou rýži– je delší a chuťoponsku?
vě bohatší než česká nebo čínská.
Ano. EDUCAnet má dobrý systém výuky, protože sem chodí méně studentů a vyučování
Prozraď nám prosím, jaké jídlo a pití je v
končí brzy.
Japonsku nejoblíbenější?
Nejvíce lidí jí suši a smažené nudle. Rádi
Brzy? A kdy tedy končíte vy?
pijeme zelený čaj.
Kolem sedmé hodiny večer.
Používáš pouze hůlky?
To je hodně pozdě! Ale do toho času započíTak napůl. Často používáme i vidličku nebo
táváš i kroužky, že?
jen naše ruce.
Ano, ale jsou povinné a každý má nějaký.
Co jsi dostala k Vánocům?
Co si myslíš o našich učitelích a svých spolu- Nic, protože všichni byli příliš zaneprázdnění.
žácích?
Vánoce jsem strávila se svou rodinou ale
Učitelé jsou dobří a hodní kámoši, ale studárky jsme si nerozdávali.
denti se moc stydí. Většinou mi nerozumí, ale
já hodně mluvím, takže brzy mi rozumět určiJaké jsou tvé koníčky?
tě začnou.
Běhání a hraní sportů. Basketbal na prvním
stupni, softbal na druhém stupni a teď hraju
Které předměty máš nejraději?
baseball a jsem v tom dobrá. Také se ráda
Tělocvik a světový zeměpis.
dívám na fotbal.
A které ráda nemáš?
Matematiku, protože je dost těžká.
Máš zvířata?
Ne. Já se zvířat bojím.
Udělala jsi někdy ve škole rošťárnu?
Ne.
Jaké máš nejraději knihy, hudbu a filmy?
Kokuhaku, Greeeen, Koizora
Co se ti kdy stalo nejvtipnějšího?
Máš nějaké moto, kterým se v životě řídíš?
Náš tým čekal velmi důležitý zápas, takže
Pořád se usmívej!
jsme navštívili chrám, kde se pomodlili. Museli nosit takové legrační červené úbory. Ale
Kdo je pro tebe nejdůležitějším člověkem v
spoustu legrace zažívám s mými přáteli každý životě?
den.
Kira– má nejlepší kamarádka.
Natsumi a naši chlapci v Českých Budějovicích.
Natsumi and our boys in České
Budějovice
Stránka 2
Apple, Microsoft nebo Google– kterou značku máš nejraději?
Apple, protože má roztomilé logo. Mám iPod
Touch a iPhone 5 a musím ocenit jejich dobrou synchronizaci.
Chceš našim studentům něco vzkázat?
Víc se mnou mluvte, prosím! :)
Leden/January 2014
Interview: Exchange student Natsumi
Where were you born and how old are
you?
I was born in Tsuruoka and I am 16.
And what about lessons/classes you
hate?
Math because it’s very hard.
rice. We have different rice in Japan– it’s
longer and more tasty than Czech or Chinese rice.
Why did you decide to travel in Czech Republic?
It has nice buildings, culture and traditions. It’s also cheap and in heart of Europe.
Have you ever made some prank in
school?
No.
Tell me something about the most typical
food and drink in Japan.
The most popular is sushi and roasted
noodles. We like to drink green tea.
And how was your flight?
It was okay. I used Austria airport. There
was everything in red so I was surprised. I
used and economy class, but comfort was
OK and even food was delicious.
What was the funniest moment of your
life?
Our team had very important match, so
we visited a temple, where they prayed.
They had to wear red outfits, so it was funny. But I have lot of fun with friends everyday.
What you like the most about our country? Apple, Microsoft or Google, which elecBuildings. In Japan we don't have old build- tronic brand do you like the most?
ings because of earthquakes. But we have Apple because logo is cute. I have iPod
old temples.
Touch and IPhone 5 and it communicates
well each other.
What about EDUCAnet? Is it a lot different
from your school in Japan?
What about politics in Japan? Who leads
Yes, it is. EDUCAnet has a good education your country?
system because there is less students and The most important are emperor and
finish soon.
prime minister. Emperor was very important before World War II, but nowadays
Finish soon? So when your school finish? he’s not.
About 7 PM.
Tell me something about your friends in
That’s very late! You count your bees with Japan.
it, right?
Everyone is crazy, everyone loves karaoke,
Yes. But everyone has to have some.
but I haven’t do it. My friends like to take a
pictures of themselves- selfies. I spend my
What do you think about teachers and
time with them in school and when we are
classmates?
eating.
Teachers are good and kind homies but
students are shy. Usually the don’t underIf you had to eat only one food for the rest
stand me, but I speak a lot, so they will
of your life, which one?
understand soon.
It’s a difficult question, but maybe just
rice.
Which lessons/classes you like the most?
P.E. a World Geography.
Just rice? Without vegetables or fish?
Just rice. My grandfather does very good
Do you use chopsticks only?
So-so. We often use fork and our hands
too.
What did you get on Christmas?
Nothing because everyone was too busy. I
spent Christmas with my family but without
presents exchange.
What are your hobbies?
Running and play sports. Basketball in
elementary, softball in Junior High school
and now I play baseball. I am good at it. I
like to watch soccer.
Do you have pets?
No. I am afraid of animals.
What’s your favourite book, music and
movie?
Kokuhaku, Greeeen, Koizora
Do you have some motto that you follow in
your life?
Constantly smile!
Who is the most important person in your
life?
Kira- my best friend.
Do you want to send some message to
our students?
Please talk with me more! :)
Hledáme nový název školních novin
Dnes se soutěží prakticky všude a ve všem
ve všech kategoriích. A jelikož my soutěžíme
rádi, budeme se účastnit celostátní soutěže
školních časopisů a novin.
Porotci této soutěže hodnotí mimo jiné
grafiku, originalitu, redakci a název. Jak jste
si možná všimli, tak co se týče redakce i
názvu, tak trochu pokulháváme.
Prosíme tedy kohokoliv z vás, kdo by chtěl
začít pracovat jakýmkoliv způsobem pro
naše noviny, hlaste se u šéfredaktora na
výše zmíněném e-mailu.
Co se týče názvu, tak ten vyřešíme historicky první celoškolní anketou, kde vy sami
Stránka 3
rozhodnete, jaký název preferujete. V příštím vydání vám představíme nový název i s
lehce pozměněnou grafikou.
Hlasovat můžete skrze svůj e-mail, pokud
noviny odebíráte a na facebooku přímo na
stránkách EDUCAnetu ČB. Hlasování bude
ukončeno 7. února. Každý student může
hlasovat až pro tři názvy. Toto jsou návrhy
pro které můžete hlasovat:
1. EDUCALL ČB
2. EDUCAnet News
3. EDUCAnet Express
4. EDUCAnet Dnes
5. Ajťák
6. Modrý koule
7. Školoviny
8. Mo(u)drý student.
Školní noviny
School Newspaper
(Ne)obyčejný román 3: Pikle
„Konečně!“ zařval nadporučík Juff, když ho
propustili z nemocnice a on tak mohl nasát čistý
vzduch.
„Jste připraven?“ zeptal se pan Losos opírající se
o svou limuzínu.
„Ale jistě že. Kde máte auto?“
Pan Losos se zatvářil stylem „to snad nemyslí
vážně a zaklepal na karoserii: „Toto je moje auto.“
Juff uznale pokýval hlavou a pak společně nastoupili.
„Stevardsi, jeďte do mého oblíbeného klubu,
ano?“ řekl majitel a nalil do dvou skleniček šampaňské.
„Yes, sir Losos.“
Limuzína se dala do pohybu. Juff se trochu lekl,
když Losos vypil obě skleničky vína naráz. Nakonec se rozhodným hlasem zeptal: „Kam to jedeme?“
Pan Losos, nevěnujíc svou drahocennou pozornost hloupé otázce, si sundal své kožené rukavice,
zapálil si dýmku a zamyslel se: „Budeme se zaměřovat na to podstatné.“-popotáhl tabák- „Musíme se
domluvit na našem plánu. Ale tady ho nechci-“ zakašlal z jeho věčného kouření- „rozebírat.“
Nadporučík Juff kývl hlavou, jako že chápe a
s odporem se podíval na dýmku. Pana Losose to
trochu vyvedlo z míry. „Copak? Chcete taky?“
Juff se zakřenil a řekl: „Pche. Nenávidím dýmky.
Miluji pouze Kubánské doutníky uválené na
stehnech mladých Kubánek.“
„No co. Tabák, jako tabák, ne? Ostatně, teď to
prý dělají Kubánci. A už jsme tady!“ Překvapený
Juff byl vystrčen z vozu a stanul před malým barem
s názvem Černá růže.
Vešli dovnitř. Hrála příjemná hudba z dob gramofonových desek (to jsou ta obří černá cédéčka) a
barman s knírem a velkým doutníkem pozdravil:
„Dobrý den, pane Lososi! Koho dnes máte
s sebou?“
Pan Losos si odložil klobouk na dubový věšák a
posadil se k baru. „To je nadporučík Juff. Má 49,7%
Cheese and Milk Company. Je to můj konkurent,
ale to není nic, co by bylo na škodu. Pane Juffe,
prosím, přisedněte si k nám. Teď mě tak napadá,
barmane, proč kouříte vždy tak velikánské doutníky?“
„Víte, pane Lososi, to je proto, že se říká, kdo jak
velký kouří doutník, tak má i velké péro.“
Nadporučíka Juffa napadlo: „A tohle ti nevadí co,
autore?“ a přisedl si panu Lososovi. „Pane Lososi,
tady to vypadá, jako z nějakého detektivního filmu.“
Losos ho zarazil: „Neremcejte furt, Juffe. Pojďme
si probrat ten plán. Takže- chci, abyste převzal
vedení firmy, ale na to musíte být majoritní akcionář. Vy máte 49,7%, můj podělaný parchant 49,9%
a 0,2% má Superman. Kdybyste nebyl tak hloupý,
mohl jste skrze muže z oceli ovládnout celou firmu.
Ale teď musíte nějakým způsobem svést i Marietu
Lososovou, která má zbývajících 0,2%.“
„To asi nepůjde.“
„Co, co? Proč by to nemělo jít? Vždyť nevypadáte tak špatně.“
„No, víte, Marieta je svému muži příšerně věrná.“
„O to se nemusíte starat, Juffe. Každou ženu lze
zlomit. Uspořádáme večeři při svíčkách, dáme ji do
pití omamné látky a uvidíte, poddá se vám. Bude to
až směšně jednoduché. Však se nebojte. Vše zařídím. Hlavně nezapomeňte být v 8 hodit v restauraci
Zlatá makrela. Zavolám vám taxi?“
„To bude dobrý nápad. Přeji hezký den, pane
Lososi.“
„Samozřejmě. Teď už běžte.“
čík Juff udělá cokoli, jen aby získal ty podělané dvě
desetiny!“
„Ale no tak drahý, neboj se o mě. Vždyť víš, že
jsem ti naprosto věrná,“ řekla Marieta Lososová,
jedna z nejhezčích žen ve městě, zatímco se převlékala do bílých večerních šatů.
„No ano, ale…“
„Opravdu nemusíš mít strach, lásko. Ještě mě
napadlo, nebudeš na mě posílat detektiva Jonsona,
že ne? Byla bych opravdu nerada, kdyby…“
„Neboj se, drahá.“
„Přísahej! Já znám tenhle tvůj pohled! Určitě ho
tam pošleš!“
„Dobrá, dobrá! Slibuji, že ho tam nepošlu. Ale ty
mi přísahej, že mi budeš věrná!“
Žena se pousmála: „Ale miláčku, vždyť to už
jsem ti přeci slibovala už na naší svatbě.“
„No jo. Svatba. Svatba. To je pravda,“ rozpomněl
se Lev, nejbohatší muž ve městě.
„Tak já už musím jít, drahý, ať nepřijdu pozdě.“
„Dobře, dobře. Mám zavolat šoféra?“
„Kdepak. Půjdu pěšky. Alespoň se protáhnu.“
Lev si dal obličej do dlaní. „Jé. Tak tě odvezu já.
Ale pozor na alkohol!“
„Mám to vymyšlené. Uvidíš, že do půlnoci budu
zase doma.“
Nastoupili do auta a jeli. Když byly před poslední křižovatkou, která je dělila od luxusní restaurace
schopné zruinovat miliardáře, řekla Marieta svému
muži: „Počkej drahý. Raději vystoupím už tady, aby
nepojal zbytečné podezření.“ Marieta dala pusu
svému muži a vystoupila.
„Drž se!“ houkl za ní ještě Lev a odjel.
Marieta vstoupila do restaurace, nechala si svléct
kabát a pokračovala ke stolu, kde už seděl nervózní
nadporučík Juff. Marieta ještě zběžně obhlédla
restauraci a zahlédla pana Losose, který byl téměř
nenápadně schovaný za včerejšími novinami.
„Tak jste konečně tady!“ řekl Juff a políbil Marietě ruku. „Cože jste se tak zdržela, drahá?“
„Prosím, ještě mě tak neoslovujte. Možná až
později,“ řekla Marieta a zajiskřilo jí v očích.
Juff byl potěšen a nechal si přinést jídelní lístky.
„Omluv mě, Marieto, musím si odskočit,“ řekl lišák
Juff a vyrazil směr toalety.
Marieta se dívala do jídelního lístku, zatímco Juff
přišel k panu Lososovi. „Myslím, že vše probíhá
skvěle, pane. Není tak věrná, jak jsem si myslel. Už
se nemůže dočkat, až se začneme muchlovat.“
„No vidíte, Juffe. Hlavně to nezvorejte,“ zapředl
pan Losos a začetl se znovu do článku, který už
uměl prakticky nazpaměť.
Juff se vrátil ke stolu. „Už jste si vybrala?“
„Ale jistě, pane Juffe. Dokonce jsem nám oběma i
objednala.“
„Znamenitě. Zapálím svíčky.“ Vzal zapalovač a
zapálil svíčku se speciálními vonnými látkami.
Jídlo dorazilo. „Tak rychle?“ zeptal se číšníka
Juff.
„To je naše tajemství pane,“ řekl číšník a kvapně
odešel. Juff se podíval na jídlo a náhle bylo vidět
jeho zděšení v očích. „Co… co… to je?“
Marieta odpověděla s klidem: „Coby? Vepřové.
Vy nemáte rád vepřové? Já ho přímo miluji.“ Marieta samozřejmě moc dobře věděla, že Juff nemá
rád vepřové, ale chtěla ho trápit, protože přesně to
bylo v jejím plánu.
Juff si nechtěl „nadrženou“ Marietu rozházet a tak
řekl: „Ach ano. Jistě. Já také. Ehm. No… takže
dobrou chuť.“
„Vám také,“ řekla s milým úsměvem Marieta.
Pan Losos se nervózně začal dívat přes okraj svých
„Marieto, prosím tě, nechoď tam!“ prosil svou novin. Juff si dal do pusy první sousto.
ženu Lev Losos a držel v ruce pozvánku do Zlaté
Náhle se mu chtělo zvracet. Kuckavě řekl: „Pro…
Makrely. „Na tom se mi vůbec nic nezdá. Nadporu- promiňte, musím si odskočit.“ A tryskem utíkal na
pány. Pan Losos se vydal za ním.
Stránka 4
Těsně u záchodu ho zastavil jakýsi podivný pán
s krabičkou jakýchsi prášků: „Vidím, že už podruhé
jdete směr toalety. Mohu vám nabídnout náš speciální lék na prostatu?“ Juff ho odstrčil tak silně, že
prodavač vrazil do stojánku s lahůdkami a převrátil
ho.
Teď přišla ta správná chvíle. Marieta vyměnila
svíčku a podplatila číšníka, aby vyměnil etikety
přichystaného vína a nealkoholického vína a to
nealkoholické poté donesl. Přičemž to měl udělat
s každou lahví, kterou si objednají. Když číšník
odnášel to Lososem připravené, brumlal si sám pro
sebe: „To jsou dneska kšefty. Jeden mě podplatí,
abych jim donesl tohle víno, a ona mě podplatí,
abych donesl jiné. Já už tomu nerozumím. Možná,
kdyby si normálně vybrali ročník a vinařství, nemuseli bychom tady dělat tyhle šaškárny.“
Když Juff přestal zvracet, začal na něj křičet pan
Losos: „Co to vyvádíte, Juffe?!“
„Ona objednala vepřové…“
„To mě nezajímá! Takhle jí do hrsti nedostaneme!“
„Jo, dobrý,“ řekl Juff a umyl si zbytky zvratků.
Poté se odebral za Marietou. Nadporučík Juff nechal vepřové odnést, jako že je nějaké zkažené a
nechal si raději donést humra. Marieta po nějaké
chvilce začala předstírat, že je opilá, protože Juff
nevěděl, že víno je vyměněné.
Když byl svůdník o pár lahví a pár chodů jídla
později pevně přesvědčen, že Marieta je na šrot,
podsunul jí dokument o prodání akcií za symbolickou cenu s tím, že se jedná o výzkum ohledně kvality jídla. „Tak co. Podepíšete?“ zeptal se už nervózně Juff.
„Ale ano, jistě“ řekla jakoby opile Marieta, elegantním písmem napsala na listinu s akciemi podpis, rozloučila se a kvapně se jakože vypotácela
z restaurace.
Pan Losos si okamžitě přisedl k překvapenému
Juffovi. „Paráda, že jo? To se vám povedlo, Juffe.“
Juff se smutně zadíval do stolu. „Co je? Ty nemáš
radost?“
„Ale mám. Jenže Marieta mi nedala ani pusu na
rozloučenou.“
„Prosím tě, to je jen formalita Juffe.“
„Jo… No, obávám se, že nemám peníze na zaplacení.
„Neboj, o to se postarám. Vrchní! Doneste účet!“
zvolal žoviálně Losos a dostal účet. Marieta ale
celou dobu vybírala jen ta nejdražší jídla. Juff si
toho z nervozity nevšiml a Losos na to nepřišel,
protože si četl noviny. Až teď, když jim vrchní
donesl účet, zaznělo celým městem sborové a vyděšené: „NEEEEE!“ Marieta se jen pousmála a utíkala
domů.
Leden/January 2014
(Un)usual novel 3: Intrigue
“Finally!” shouted lieutenant Juff when he was
released from hospital so he could breathe fresh air
again.
“Are you ready?” asked mister Losos leaning
against to his limousine.
“But of course! So… Where is your car?”
Mister Losos gave the look “I hope he’s kidding
right now.” and knocked on the coachwork. “This
is my car.”
Juff approvingly nodded his head and then both
got in the car.
“Stevards, go to my favourite club, yes?” said
the owner a poured in two glasses some champagne.
“Oui, Monsieur Losos.”
Limousine started moving. Juff was surprised,
when Losos drank both glasses of wine himself.
Finally he asked with intent style: “Where are we
going?”
Mister Losos who’s was not paying his expensive attention to this silly question, took of his
leather gloves, lighten up his pipe a started thinking: “Let’s focus on important things”-snived
tabacco- “We have to talk about our plan of takeover Cheese and Milk Company. But I don’t want
to-“-he coughted because of his smoking habit“talk about it here.”
Lieutenant Juff nodded to agree and with disgust
looked on the pipe. Mister Losos was a little bit
surprised. “What? You want too?”
Juff made a acidly face and said: “Pche. I hate
pipes! I love only original Havana rolled on femurs of young Cuban girls.”
“What’s the difference? Tabaco like tabaco, am I
right? Whatsoever I heard, that these days Havana
are being made by old ugly Cuban men. Oh! Here
we are!” Surprised Juff was pushed out of car and
he found himself standing in front of bar called
Dark Rose.
They enter. Inside was playing nice music from
ages of gramophone discs (giant black CDs) and
bartender with a big moustache and even bigger
Havana. He said hello: “Oh, good day, mister
Losos! Who’s your companion?
Losos hang his hat on oak hanger and sat on bar
chair. “This is lieutenant Juff. He owns 49.7% of
Cheese and Milk Company. I know, it’s a concurrent company but it’s not a big problem. Mister
Juff, please, sit next to me. You know, bartender,
I’ve been always wondering- why are you constantly smoking so huge cigars?
“You know, mister Losos, it’s because of the
formula- man’s penis length depends on the length
of his cigars.”
Juff though: “Yes, that’s right- bigger cigar,
smaller penis.” And sat down. “Mister Losos, this
bar looks like from some detective movie.
Losos shat him up: “Don’t speak bullshit, Juff.
Let’s talk about our plan. So- I want you to take
over leadership of company. To do that, you have
to be major actioner. You have 49.7%, my stupid
son another 49.9% and Superman has 0.2%. If you
weren’t so stupid, you could merry the Man of
Steel and control the whole company. Now you’ll
have to seduce Marieta Losos who owns the rest0.2%.”
“That’s impossible.”
“Eh? What? Why? You’re not so bad looking.”
“You know, Marieta is loyal to her husband.”
“Don’t care about it Juff. Every woman has her
price. We’ll do some nice dinner with candles and
we’ll give mind control drugs into her drink a soon
she will surrender. It will be ridiculously simple.
Don’t worry, I’ll take care about everything. Just
Stránka 5
please don’t forget, that you must be at 8 PM in
restaurant Golden Markel. Will I call you a taxi?”
“That’s a good idea. Have a nice day, mister
Losos.”
„Of course. Now leave.”
“Marieta, please! Don’t go there!” begged his
wife Lev Losos while he was holding invitation to
Golden Makrel. “Something’s weird about it.
Lieutenant Juff will do anything to get these shitty
0.2 percents!”
“Oh, come on, dear. Don’t worry about it. You
know that I am completely faithful,” said Marieta
Losos, one of the most beautiful woman in town
while she was dressing up into white gown.
“Well yes, but…”
“No buts, my love! Oh! I just remembered, you
won’t be sending detective Jonson to spy me, will
you? I would be terribly sad, if…”
“Of course, my dear.”
"Swear! I know this look! I'm sure you'd send
him up there! "
"Okay, okay! I promise that I will not send him
there. But swear to me that you will be faithful! "
The woman smiled, "but honey, I already promised it at our wedding."
"Oh, yeah. Wedding. Wedding. It is true,” remembered Lev, the richest man in town.
"I got to go, my dear, so I won't be too late."
"Okay, okay. Should I call the chauffeur? "
"Of course not. I'll walk. At least I stretch myself. "
The Lev put his face in his hands. "Gee. So I'll
take you. But beware of the alcohol! "
"I've got this, my darling. You'll see that by
midnight I'm home again. "
They get up into the car and drove. When they
were before the last intersection, which is separated from the luxury Restaurant capable of ruin
billionaire, Marieta said to her husband: "Wait,
expensive. You better get out here already, so he
would not have unnecessary suspicion." Marieta
kissed her husband and got out.
"Carry on!" he shouted at her and drove off.
Marie came into the restaurant, left the Strip's
coat and went to the table where sat nervous Lieutenant Juff. Marieta still briefly glanced up and
saw Mr. Losos restaurant, which was almost unobtrusively hidden behind yesterday's newspaper.
"So you're finally here!" said Juff to Marieta and
kissed her hand. "Why are you so late, my dear?"
"Please do not address me like this again. Maybe
later on, "said Marieta and twinkle in her eyes.
Juff was pleased and let bring menus. "Excuse
me, Marieta, I have to go," said Juff and headed
the direction of toilets.
Marie looked to the à la carte menu, while Juff
came to Mr. Losos. "I think everything is going
fine, Sir. She’s not so faithful, as I thought. I can't
wait until we start to make out. "
"Well, you see, the Juffe. Mainly don’t screw
up, "said Mr. Losos and began to read again the
article, which he had virtually memorized.
Juff returned to the table. "Have you chose?"
"But surely, Sir Juffe. Even I also ordered for
both of us. "
"Very Well. I light the candles." He took a lighter and lit a candle with special scented substances.
The food arrived. "So quickly?" he asked a
waiter Juff.
"It's our secret, Sir," said the waiter and quickly
left. Juff looked at food and suddenly has horror in
his eyes. "What ... what ... is that?"
Marie replied with equanimity: "This? Pork.
You don't like pork? I love it directly." Marieta, of
course, very well knew that Juff doesn't like pork,
but she wanted to tease him, because it was precisely in its plan.
Juff did not want to "horny" Marieta let down so
he said: "Ah, Yes. Of Course. I also. Ahem.
Well ... so enjoy. "
"You too," she said with a pleasant smile. Mr.
Losos nervously began to look over the edge of his
newspaper. Juff put in his mouth first bite.
Suddenly he wanted to vomit. With struggles
said: "... excuse me, I have to pee." And then he
ran at the gents. Mr. Losos followed him.
Close to the toilet stopped him a strange man
with a box of pills: "I see that this is the second
time you go the direction of toilets. May I offer
you our special remedy for the prostate gland?"
Juff pushed him away so strongly that a salesman
ran into a delicatessen and stand over him.
Now came the right time. Marieta replaced the
candle and bribed a waiter to replace labels of nonalcoholic alcoholic wines. And he had to do with
each of the bottles, which will follow. When the
waiter walked away with wine prepared by Salmon, muttered to himself: "This is the business
today. One of bribing me, brought to this wine,
and she asked me to brought different one. I don't
understand it. Maybe if you normally select vintage and winemaking, we wouldn't have to do
these antics."
When Juff stopped vomiting, Mr. Losos began to
yell at him: "What are you doing, Juff?"
"She ordered pork." "I don't care! We won’t fool
her like this!” "Yeah, right," said Juff and washed
his remnants of vomit. Then he went back for
Marieta. Lieutenant Juff had pork take away, as it
is corrupt and had better bring lobster. Marieta
after a moment began to pretend to be drunk, because Juff didn’t know that wine is renewed.
Marieta after a while began to pretend to be drunk
because Juff did not know that the wine is exchanged.
When a seducer after a couple of bottles and a
couple of courses of food later firmly believes that
Marieta is on the scrap, he gave her a documentary
about the selling of shares Cheese and Milk Company for a symbolic price, saying that it is a research on the quality of the food. "So what. Sign?"
he asked nervously.
"Yes, yes" said Marieta, with an elegant font
drunkenly wrote on the document with the shares
of the signature, said goodbye and rush like stagger from the restaurant.
Mr. Salmon immediately sat with the foreign
Juff. "Cool, right? It will have succeeded, Juff."
Juff sadly peered into the table. "What is it? Aren't
you happy? "
"Yes I am. But Marieta didn’t give me even a
kiss to goodbye. "
"Please, it's just a formality Juff."
"Yeah ... Well, I'm afraid I don't have the money
to pay the bill.”
"Don't worry, I'll take care of it. Servant! Get
account!” exclaimed jovially Losos and got an
account. Marieta was the whole time picking out
only the most expensive dishes. Because of Juff’s
nervousness and Losos reading a newspaper, no
one noticed it. Until now, when they brought the
top bill, sounded through the town in
choir:"Nooooo!"
Marieta just smiled and ran home.
EDUCAnet České Budějovice
Fun with English
Sudoku
Punny jokes
Did you hear about the guy whose
whole left side was cut off? He's all
right now.
I'm reading a book about anti-gravity.
It's impossible to put down.
It's not that the man did not know
how to juggle, he just didn't have the
balls to do it.
I'm glad I know sign language, it's
pretty handy.
I used to have a fear of hurdles, but I
got over it.
He drove his expensive car into a tree
and found out how the Mercedes
bends.
When William joined the army he
disliked the phrase 'fire at will'.
A new type of broom came out, it is
sweeping the nation.
Atheists don't solve exponential
equations because they don't believe
in higher powers.
Interesting website
Snail! By Dan Černý
OUCH!
You wouldn‘t beleave
where I was right now!
Do you want to have a good laugh? Well
then visit the site Uncyclopedia which is
a parody of the well-known site Wikipedia.
Chcete se dobře pobavit? Navštivte Necyklopedii– stránku parodující slavnou
Wikipedii.
I‘ll never sunbath without swimsuit again!
Napište nám svůj názor
nebo článek!
[email protected]
Translate to English and solve the answer
e
l
k
i
c
y
b
e
s
l
i
p
u
p
s
s
r
l
e
w
a
r
d
r
o
b
e
e
o
c
o
s
i
g
n
a
c
g
s
o
s
n
l c
h o
o d
n c
k l
m o
i w
c n
r a
o o
s o
o l
f f
t e
l
o
i
d
a
r
s
t
w
g
a
e
e
t
w
l
i
e
s
c
o
y
a
l
p
l
c
o
o
l
k
l
s
o
o
s
e
e
p
i
c
u
t
n
e
r
m
w
n
l
p
p
l
d
n
r
i
e
n
t
e
r
t
e
a
o
y
o
a
i
p w
i o
g r
o h
a t
l l
n r
e f
w h
s e
s i
u v
n o
s m
f
o
o
l
y
e
l
e
p
h
a
n
t
t
Šéfredaktor: Lukáš Navara Revize a tisk: Mgr. Jaroslova Dědková Web: Mgr. Petr Kuba
Speciální poděkování Mgr. Radku Holceplovi za opravu chyb v angličtině.
V publikaci se mohou vyskytovat gramatické chyby.
Škola
Rádio
Lízat
Třída
Klaun
CocaCola
Spát
Uhlí
Vstoupit
Kráva
Poznámka
Tajenka:
Okno
Cíl
Slon
Pozdě
Apple
Microsoft
Mléko
Výhra
Epický
Hra
Brzy
Cítit
Opice
Šatník
Syrový
Uplatnit
Zprávy
Ztratit
Kolo
Hodit
Hebký
Turismus
Syn
Tuna
Film
Hlupák
Žáci
Sova
Zavřít
Pronajmout
Nos
Dveře
Husa