New Castle

NEW CASTLE DISEASE
Tato publikace si bere za cíl, díky poznatk m z komunit Nequilo a Vila Graça,
Bié, Angola, presentovat informace pro další podobné komunity, tedy pro ty
kde není veterinární st edisko, kde ho není možné vybudovat, nebo nap . kde
rozvojová agentura není schopna implementovat udržitelný ND kontrolní
program.
Zpracoval: Pavel Trefil (29.1.2007)
1. Úvod
Produkce dr beže je známá jako nesmírn d ležitá zem d lská aktivita nejen v
rozvojových zemích. Ve srovnání s ostatními druhy masa, spot eba dr bežího masa
výrazn stoupá. Nap . podle odhadu Dr. Simonse, tajemníka sv tové WPSA, bude
b hem krátké doby (cca 10 let) z celkové spot eby masa p edstavovat dr beží maso
více než 50 %. Hlavním d vodem je dietetická hodnota dr bežího masa. Dr beží
vejce jsou v podstat nesmírn kvalitní živou konzervou obsahující celou adu
d ležitých bílkovin, vitamin , tuk apod. Dr bež je navíc díky svému unikátnímu
reproduk nímu ústrojí snadno multiplikovatelná a je ji možné chovat velmi efektivn .
V mnoha zemích není spot eba dr bežího masa limitována náboženským vyznáním.
V posledních n kolika dekádách ale byla veškerá pozornost v nována p edevším
produkci komer ní dr beže v zem d lských oblastech, tradi ní chov dr beže na
vesnicích byl v tšinou naprosto ignorován.
Dr bež v tradi ních vesnických chovech zajiš uje vzácný zví ecí protein a to ve
form masa a vajec a zde je p edm tem bu vým nného obchodu pop . prodeje,
pokud komunita disponuje finan ními prost edky.
O dr bež se v t chto komunitách v tšinou starají d ti, nebo ženy, p i emž dr bež
ve vesnici plní i další role u kterých je jen velmi t žko vy íslit jejích monetární
hodnotu. Slepice jsou velmi aktivní p i kontrole hmyzu v oblasti, poskytují velmi
kvalitní hn j, jsou požadovány pro celou adu rituál , festival , jsou nezbytné v celé
ad tradi ních ceremoniál a využívá se jí v tradi ní medicín .
A koliv p ínos dr beže v tradi ních vesnických chovech je z pohledu zisku svalové
hmoty a po tu snesených vajec jen minimální na druhou stranu jsou zde velmi nízké
náklady na jejich chov, kontrolu nemocí, management a dopl kové krmení .
Jakákoliv nízko nákladová strategie, která zvýší produktivitu této vesnické dr beže
sníží chudobu lidí v dané lokalit a zlepší jejich výživu. Zvýšení dostupnosti
dr bežího masa a vajec m že vyústit ve zlepšení p íjmu protein , hotovosti a p ístup
k dalším zdroj m.
2. D ležitost Newcastelská nemoc u dr beže chovaných ve vesnických
chovech v rozvojových oblastech
(synonyma: Pseudomor, Newcastle disease)
Nejv tší p ekážkou chovu dr beže v tradi ních vesnických chovech ve v tšin
rozvojových zemích je Newcastle nemoc (ND) (Spredbrow 1988).
V t chto zemích m že pak cirkulující druh ND viru zp sobovat až 100 % úhyn u
nevakcinované dr beže.
Propuknutí této nemoci je nep edvídatelné a odrazuje vesni any od chovu dr beže
ve své lokalit .
Na nespornou klí ovou roli ND p i dr beže v t chto oblastech poukazuje fakt, že
tato nemoc má spoustu lokálních jmen jako je nap . Konoku, Twase Obgo, Adza
apod.
Je jasné, že pokud v oblastech, kde se ND vyskytuje a bude tato nemoc pod
kontrolou, pak se zde bude chov dr beže rychle zvyšovat a zlepšovat.
3. Charakteristické znaky Newcastle choroby
Newcastle choroba (ND) je vysoce kontagiózní choroba zp sobena paramyxovirem,
který v tšinou napadá dr bež všech v kových kategorií, holuby, voln žijících ptáky
a n které druhy exotických pták s celosv tovým rozší ením. Dr bež je pro tento vir
nejvnímav jší organismus. Tato nemoc je p enosná i na lov ka (intrakonjuktiváln )
a probíhá za p íznak ch ipky. U holub ND probíhá jako nervové onemocn ní.
Inkuba ní perioda záleží na kmenu tohoto viru a pohybuje se v pr m ru od 4 do 20
dn . Virus je snadno inaktivován formalinem, alkoholem, merthiolatem, mýdlem,
lysolem a UV sv tlem. ND vir m že ale na druhou stranu p ežít ve trusu nemocných
jedinc více než 6 m síc , ale v podmínkách na vesnici vir obvykle p ežije delší
dobu. Vakcinace je rutinní záležitostí prevence a kontroly této nemoci . Na druhou
stranu není mnohdy jednoduché transportovat a udržovat tuto vakcínu proti ND ve
vhodných teplotních podmínkách, které se pohybují 24-360 C.
3.1 Klinické p íznaky ND – Gallus domesticus
Klinické p íznaky ND jsou rozdílné u r zných druh pták , stá í jedinc , jejich
tropismu, stavu imunitního obranného mechanismu a samoz ejm záleží i na
podmínkách prost edí. Proto nem žeme pouze na klinických p íznacích 100 %
rozhodnout, že se jedná o ND.
•
•
•
•
•
•
•
•
Dr bež infikovaná ND virem m že uhynout bez jakýchkoliv klinických p íznak
a projev nemoci
Dr bež je na epý ená a zdá se, jako by táhla k ídla a pe í po zemi
Dr bež je letargická a apatická
P i bližším ohledání je možné pozorovat zvláštní respiratorní p íznaky jako je
mírný šelest p i dýchání, slabé sípání, kýchání
Zdu ení, otok hlavy a b hák
Zelený pr jem - vodnatý
Prokazatelný pokles snášky
Ob asný výskyt deformovaných (nepravidelný tvar) vajec
•
•
•
•
•
Nervové p íznaky –t es, chv ní, strnutí šíje, spasmatické k e e a
paralýza k ídel a nohou se za nou vyskytovat teprve p i rozvinutí
nemoci
Úmrtnost m že být až 100%
Kr ty, holuby v míst výskytu mohou být rovn ž ovlivn ni - ***
Kachny jsou v tšinou resistentní ale n kdy i ony mohou být nemocí postiženy
Zmodrání h ebínku
*** - U holub lze pozorovat na epý ené pe í, apatie, hubnutí , anémie, vodnatý
pr jem. Charakteristické jsou nervové poruchy - tremor hlavy, paralýza kon etin a
k ídel, poruchy vid ní až neschopnost letu. |Morrtalita u holoubat je cca 20- 60%,
starší holubi zpravidla p ežijí.
3. 2 Posmrtné nálezy
Posmrtné nálezy jsou charakteristická, na druhé stran nejsou 100 %.
ND m že být o ekávaný, pokud nalezneme následující :
•
•
•
•
•
P ekrvení a mukozní exudát v pr dušnicích, ztlušt ní vzdušných vak
P ekrvení plic
Krvácení sliznice p edžaludku
Krváceniny a nekrotické v edy lymphoidních míst (ileocekalní plak ) ve st ev
P ekrvení folikul u slepic ve snášce
3. 3 Klasifikace ND viru
ND vir m že být klasifikován v 3 hlavních patotypech :
1. velogenním -
- vysoká úmrtnost s intestinálními lézemi vysoká úmrtnost doprovázená nervovými
p íznaky
2. mezogenním
- nízká úmrtnost doprovázená respiratorními a
nervovými p íznaky, snížená snáška vajec
3. lentogenním
- slabé, nez etelné respiratorní infekce, úmrtnost
hlavn u ku at (mohou se používat jako
vakcina ní kmeny)
3. 4 Epidemiologie ND
3.4.1 Cesta infekce
Virová infekce ND se do organismu dostane nejen p es respira ní trakt , o ní sliznici,
ale i cestou zažívacího traktu. Nakažení touto cestou však obvykle vyžaduje velmi
vysoké dávky viru a samoz ejm záleží na virulenci každého kmene ND. Vir je
rozši ován jednak kýcháním a dále trusem. Virus ND je v tšinou termolabilní a
nep ežívá delší dobu v prost edí, stejn tak jako v diagnostických vzorcích. Pouze
n kolik kmen tohoto viru je termostabilních.
3.4.2 ND v komer ních hejnech
Jedná se o vertikální i horizontální p enos. U vertikálního p enosu (matka, vejce,
ku e) u vysoce patogenních kmen dojde k úhynu embrya a v tšinou se virus neší í
dál, naproti tomu u nízko patogenních kmen m že dojít k dalšímu p enosu.
Ve velkochovech se virus dostane do hejna v rámci porušením biologického
zabezpe ení (krmením, lidmi, vejci, dopravním prost edkem), cestou introdukce
infikovaných zví at na farmy, kde je rozdílné stá í dr beže, nebo aerosolem
(vzduchem) ze sousední farmy. Jakmile jsou ptáci infikováni, k rozší ení viru uvnit
hejna dochází v tšinou cestou kapénkové nákazy. A to i mezi odd lenými hejny na
jedné farm , tedy pohybem vzduchu (obsahujícím virové infek ní partikule) uvnit
farmy.
Všeobecn je p ijímán názor, že virus se nep enáší prost ednictvím vajec (tzv.
transmise vertikální), výjimkou mohou být pouze nepatogenní kmeny, protože
nezp sobí úhyn embrya.
3.4.3 ND v hejnech dr beže na vesnici
Epizotologie ND
Obvykle k nákaze dochází cestou infikovaného jedince. Rozší ení nemoci se d je
zpravidla zavedeným pohybem dr beže v dané oblasti, tedy v tšinou p es místní trh,
nebo obchodníky s dr beží. Nov nakažený jedinec pak snadno infikuje celé
izolované vnímavé hejno a to pak má za d sledek 100 % úhyn celého hejna.
Endemická ND
Endemická forma ND, která zp sobuje pouze ojedin le úmrtí, je v tšinou nalézána
ve vesnickém chovu dr beže. Po et uhynulé dr beže je pom rn malý, a proto není
pod oficiálním dohledem. Hodn jedinc je zde imunní proti ND a ND virus v podstat
putuje mezi vnímavými jedinci. Tato endemická forma ND asto zvyšuje úmrtnost u
mladých jedinc . Existuje p edpoklad, že populace cca 1000 ks dr beže je
dostate ný na vznik endemické formy ND. Tato populace se m že vyskytnout nap .
ve v tší vesnici, pop . ve n kolika menších, áste n propojených vesnicích.
Sezónnost výskytu ND
Lidská aktivita ovliv uje výskyt ND. Nap íklad v Ugand je ND spojována
s p íchodem suchého po así. Ve skute nosti tento fakt ale není spojen s p íchodem
suchého po así, ale s e skute ností, že farmá i nejsou tolik zam stnáni, navšt vují
své známé, a dávají dr bež p i návšt v jako dar. V mnoha oblastech drobní
zem d lci p esn v dí, kdy ND se za ne ší it, nebo jsou schopni poznat první
p íznaky a ihned dávají tyto jedince na trh k prodeji a iniciují tak za átek
v tšího výskytu ND v dané oblasti. Proto je nezbytné pro každou oblast p esn
definovat zp sob ší ení ND a pokud možno vyvodit p í inu.
Impakt vakcinace
Zde je nutné si uv domit, že vakcinace je prevence proti této nemoci, nikoliv ale proti
jejímu dalšímu ší ení. U vakcinovaných dr bežích jedinc vystavených virulentnímu
kmeni viru nedojde k jakýmkoliv vn jším projev m této nemoci, ale zcela ur it dojde
k namnožení infek ního viru a tito jedinci budou tento virulentní virus i když
v podstatn menším množství oproti nevakcinovaným jedinc m dále produkovat, a
tento vir bude dostate ný na infekci dalších ku at.
Obr. . 1
ND m že být p enesena z jedné lokality (vesnice) do druhé jednak lidmi, automobily,
zví aty, p epravními nádobami, koši, p epravními klecemi, ale i infikovanými produkty
(sko ápkami vajec, pe ím, kostmi, st evy apod.)
4. Sb r a poskytnutí vzork pro diagnosu ND
Diagnóza ND je d ležitá z mnoha d vod .Jedná se o nemoc,která se ší í p es
hranice, p es jednotlivé státy, a proto je nezbytné informovat Office International des
Epizooties (OIE) pokud se n kde objeví. Potvrzení infekce pomáhá mezinárodním
autoritám lépe porozum t epidemiologické situaci v zemích kde k výskytu ND
dochází a to umožní vyvinutí kontrolního systému. Jakmile se zavede kontrolní
systém je velmi d ležité, aby se p esn v d lo, zda se objevuje úmrtnost mezi
vakcinovanými hejny. Vakcinace nikdy ze 100 % neochrání hejno, ale následný
úhyn umožní lépe porozum t co se v hejnu v dané oblasti d je, zda se v hejnu
vyskytly další nemoci, které po redukci úhyn v d sledku vakcinace ND jsou více
viditelné.
4.1. Vzorky tkán
Protože je ND virus b žn termolabilní, je nezbytné poslat vzorky správn zabalené
a to na ledu. Všude, kde je to možné snažte se dodržet následující informace:
erstvé vzorky. Vzorky sleziny, plic, celé hlavy by m ly být jednotliv
zabaleny v igelitovém pytlíku a zaslány k analýze na ledu
Když to není možné nebo když si nejsi jist, že vzorky dorazí do 24 hodin
po odb ru, udržuj vzorky v co nejchladn jších prostorách. Vzorky sleziny,
plic, celé hlavy a dlouhých kostí by se m ly zakonzervovat v 50% glycerolu a
takto je urychlen poslat.
Chladící box by m l být jasn popsán takto:
Jméno a adresa odesílatele vzork
Datum a lokalita odebraných vzork
V k hejna, pohlaví, plemeno, vakcinace a ošet ení hejna, klinické p íznaky,
úhyn
Diferencia ní diagnostika
4.2. Vzorky séra
Technika odb ru krve
Krev od domácí dr beže se zpravidla odebírá ze žíly na k ídle. Je nezbytné použít p i
odb ru každého vzorku novou sterilní jehlu, ale i st íka ku. Nepoužíváme jiné
techniky odb ru (nap . na íznutí žíly skalpelem, nožem apod.) než jehlou ze žíly,
protože pokud majitel uvidí velké krvácení vám již neumožní opakovaný odb r. Je
nezbytné mít možnost jedince ozna it, tak aby mohlo docházet k opakovanému
odb ru krev od stejného jedince (zna ka, tetováním, nást iková barva apod.).
Zkumavky musí byt ozna eny nesmytelnou tužkou, na zkumavce musí být napsáno
íslo vzorku, datum odb ru.
Vzorky krve pro sérologii nesmí být zmraženy, dokud sérum není separováno
od krevních sraženin. Vzorky sera mohou být zmraženy, pokud neobsahují
krevní elementy.
5. Kontrola ND
Vakcinace je pouze jedna z cest jak kontrolovat ND. Vakcíny v sou asné dob
používané jsou vyráb ny pro komer ní chovatele dr beže, tedy pro velkochovy, kde
je dr bež jednoho stá í chována ve velkém množství. Výrobci ND vakcíny v tšinou
produkují vakcínu termolabilní a ve velkých dózách (500, 1000, nebo 2 500). Tato
vakcína musí být držena zpravidla v chladnu od vyrobení až po aplikaci. Na rozdíl od
velkochov , dr bež na vesnicích je chována v malém množství, r zného stá í a na
víc voln pobíhá po celé vesnici. Zde je velké balení termolabilní vakcíny naprosto
nevhodné, nehled na to, že mnohdy komunity ani nedisponují finan ními
prost edky, které by umožnily její nákup.
ešením pro africké vesnice by m la být termostabilní vakcína prodávaná v malých
dosách.
5.1. Vakcinace
ND vakcíny v sou asné dob používané , jako je La Sota (Live vaccine thermolabile),
Hitchner B1 (thermolabil), ITA-NEW/NEW COVER (inactivated, thermostable) NDV4HR (live vaccine thermostable), I-2 (live vaccine, thermostable), ND Clone LZ.58
(Nobilis ND Inkukhu) vakcína je živá , áste n termostabilní – Intervet South Africa,
ale jsou jich v desítky!
Nejú inn jší vakcina ní postup je nakapání vakcíny do oka, na sliznici nosu. V tšina
živých vakcín si vyžaduje aplikaci opakovan b hem jednoho m síce. Toto kápnutí
vakcíny do oka je d ležité, protože v blízkosti oka se nacházejí Harderovovi žlázy,
tedy klí ového orgánu pro vývoj imunitní odpov di.
Na druhé stran je možné vakcínu aplikovat do:
pitné vody, avšak s menším ú inkem u holub
individuáln oráln
injek n – inaktivované vakcíny , revakcinace zpravidla po p l roce
5.2. Kdy vakcinovat
Po aplikaci vakcíny, se imunita nevyvine ihned. Pro plnou imunitní odpov
je
nezbytné po ítat se 2 týdny. Dr bež by proto m la být vakcinovaná cca 1 m síc p ed
obvyklým propuknutím nákazy.
P i použití kapání do oka cca 3 x ro n je pak dr bež nejlépe chrán na p ed ND. P i
orálním podávání je nutné opakovat cca po 3 týdnech tzv. booster aplikace, po které
bude následovat každé 3 m síce další aplikace vakcíny. P i tímto zp sobem
vakcinace s uvedeným intervalem se navodí imunitní ochrana vylíhlých ku at.
Inaktivované vakcíny se zpravidla aplikují každých 6 m síc . V oblastech, kde se
výskyt ND opakuje n kolikrát ro n zpravidla sta í vakcinovat + m síc p ed
pravidelným výskytem ND.
6. Prevence ND
Spo ívá p edevším:
•
•
•
•
•
•
v vakcinaci
v kontrole postvakcina ní imunity
v zabrán ní volnému p ístupu pták do chovu dr beže
v zabrán ní všech typ p enos podle schématu . 1
ve specifická imunoprofylakci živými lentogenními vakcínami
a v použití mezogenní vakcíny v oblastech hodn zatížených ND
( u holub jsou ú inn jší inaktivované vakcíny s holubí variantou)
Nejvhodn jší doba vakcinace
i úrove postvakcina ní imunity se stanovuje
sérologicky (HIT). Vyšet ením náhodného vzorku cca 30 sér (nebo vaje ného vzorku)
z hejna dr beže se ur í imunita s 95% jistotou. Za pozitivní imunitu hejna se
považuje 75-80% pozitivních z vyšet ovaných vzork , tj. titr cca 1:16 až 1:20.
7. Terapie ND
Ve vysp lých zemích se neprovádí pokud je potvrzen výskyt ND, informovaný
p íslušný orgán vymezí :
1. ohnisko nákazy
2. ochranné a kontrolované pásmo
p íslušný orgán na ídí aby:
1. všechna dr bež byla v ohnisku nákazy utracena a vylou ena možnost dalšího
ší ení nákazy
2. všechny kadávery byly odstran ny tak, aby se vylou ila možnost ší ení
nákazy
3. všechny živo išné produkty byly odstran ny tak, aby byla vylou ena možnost
dalšího ší ení nákazy
4. byla provedena o ista a desinfekce všech prostor, kde byla chována dr bež,
všech cest k nim a dopravních prost edk , v etn obutí.
5. prostory, kde byla chována dr bež , musí minimáln 30 dn z stat prázdné
Použitá literatura:
V tší ást této publikace vychází jednak z publikace Alders et al., 2002 – O controlo
da doenca de Newcastle nas galinhas do sector familiar a dále z publikace Jurajda
Brno 2001 – Kompendium chorob dr beže a ptactva a na základ odborné
konzultace s MVDr. Soubustovou.