sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích

sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích

sborový list
OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH
06-08/2011
Čas dovolených a prázdnin 2011
ve sboru ARCHA
Boží požehnání do dalších dnů
a vše nejlepší !
narozeniny
v září a říjnu
Kotasová Dana
Hambálek Martin
55 let
55 let
Heinová Markéta
25 let
Hrudová Rut D.
95 let
Kalvachová Pavlína
35 let
Tabačan Martin
35 let
Tesárek Ondřej
30 let
Naději jsem složil ve jméno Tvé, je tak dobrém tvým věrným.
Ž 52,11
Akce v září
5. 9.
18:00
7. 9.
8. 9.
8. 9.
9. - 11. 9.
10. 9.
18:15
9:00
17:00
11. 9.
9:00
12. 9.
15. 9.
18. 9.
20. 9.
23. 9.
25. 9.
1. 10.
17:30
17:00
19:00
18:00
17:00
Staršovstvo - pracovní sejití
Začíná nový cyklus biblických hodin na téma
Novozákonní starožitnosti
Sejití maminek - dále každých 14. dní
Sejití vedoucích Awany
Reunion v Krkonoších - následná akce po Englisch Campu
Školení hlavních vedoucích klubů Awany v ČR v Arše
Bohoslužba se službou kaz. Tomáše Holubce a s vysluhováním
Večeře Páně
Vzdělávání s Maryllin Farnik na téma Výchova dětí
- dále každé 2. pondělí v měsíci
Awana - začátek klubového roku
Bohoslužba za sloupem
Začátek podzimního běhu Kurzu Alfa
Klub deskových her
Sborový zájezd do Bystrého v Orlických horách
Svatební den Davida Karaby a Kristýny Novotné
2
777 slov úvodem aneb „Kristus – výzva života“
Jedním z biblických textů, které mě o letních
prázdninách oslovily a zasáhly, bylo jedno z
mnoha setkání Krista s farizeji a zákoníky. Příběh připomíná Marek ve svém evangeliu (Mk
7:1-13). Všechno začalo zdánlivě nevinně. Příchozí farizejové a zákoníci si všimli malé drobnosti. Zajímavé je, že to nebylo ani tak něco na
Kristu, ale na jeho učednících. Marek o tom napíše: „A uviděli některé jeho učedníky jíst chleby
‚nečistýma' (to jest neumytýma) rukama. (Mk
7:1 B21)“
Moji milí, obyčejné konstatování evangelisty, jeden jediný pohled náboženských vůdců a
jeden úžasný vhled Ježíše Krista otevírající nám
oči, abychom si směli uvědomovat, co v Kristu
získáváme.
1. Ježíš nás učí na věci nejen
pohlédnout, ale věci také
prohlédnout.
Jedno drobné písmenko. „Prohlížím-li“ něco,
pak to zkoumám. Přemýšlím nad tím a zajímám se o to. Pokud si chci prohlédnout auto, nespokojím se pouze s tím, že projdu kolem,
ale nahlédnu dovnitř, otevřu kapotu, abych se pokochal motorem, sednu si za volant,
abych vyzkoušel, jak se v něm sedí atd.
Naproti tomu „pohlédnout“ tuto touhu zkoumat neobsahuje. Spokojím-li se s pohledem na auto, stačí, aby kolem mne projelo, a jsem spokojen. Ten propastný rozdíl si
někdy až bolestně uvědomujeme i v mezilidských vztazích: „Stačil jediný pohled, abych
poznal, co seš zač!“
Naproti tomu nás Ježíš osvobozuje od pout předsudků a učí nás nejen slovy apoštola
Pavla, abychom „všecko zkoumali, dobrého se drželi, zlého se chránili v každé podobě
(1Te 5:21), ale také nás zastavuje svým zlatým pravidlem: „ Chovejte se k lidem přesně
tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám (Mt 7:12 B21),“ neboť pravdivý život zkoumá
motivy a dívá se skrz.
2. Ježíš nás učí nejen poslouchat, ale také naslouchat.
Opět prostá záměna předpony slova. Umět „naslouchat“ znamená, že můj sluch
hraje aktivní roli. Naslouchám-li hudbě, pak si vychutnávám všechny souhry tónů a melodie ve mně rozeznívají nejrůznější struny, abych vychutnával slyšenou hudbu celou svou
bytostí. A třeba i tančil, když mě chvála Bohu zvedne ze židle a jako Davida mě nutí tančit. Navzdory tomu, že mnou někteří v srdci pohrdnou stejně jako Míkal Davidem (2S
6:16).
3
Naproti tomu ten, kdo jen „poslouchá“ nic takového nemůže prožít, protože je to
jen hudba. Možná pěkná, ale jen hudba. O mnoho bolestivěji si tento propastný rozdíl
uvědomujeme nejen v mezilidských vztazích, ale také a především ve vztahu k Bohu. Farizejové a zákoníci také jen poslouchali. Ne však lidi, ale Boží přikázání. Nenaslouchali
Bohu, ale spokojili se s tím, že slyšeli Jeho nařízení a vystavěli si své vlastní tradice. Dokonce jeden židovský rabín jménem Josef pověděl: „Ten, kdo jí neumytýma rukama, hřeší
stejně jako ten, kdo obcuje s nevěstkou.“
Jsem vděčný Kristu, že nám ukazuje na osobního, milujícího Boha. On není v prvé
řadě náš soudce čekající na chybu člověka, ale milující otec, který čeká na zápraží, aby
nám vyběhl vstříc a mohl nám tiše šeptat: „Ty jsi ten (ta), jehož (jíž) hluboce miluji.“ Svou
lásku k nám dokazuje i tím, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby
skrze něj byl svět spasen. (J 3:16n)“
3. Ježíš nás učí rozdílu mezi „s“ a „bez“.
Dvě prosté předložky, ale každá naprosto jiná. První z nich - „s“ znamená, že něco
mám. Zřetelně to poznám při koupi zájezdu. Pokud si jej koupím „s“ plnou penzí, odpadne mi mnoho starostí. Naproti tomu si koupit zájezd „bez“ plné penze není nic lákavého.
Buď něco mám nebo nemám.
Víra bez lidí je divná. Naopak. Čím blíže jsem k Bohu, tím blíže mám k druhým lidem. Nelze to oddělit. Není dobře žít svou víru někde v koutku. Uzavřít se do opevněných
hradeb našich srdcí anebo modliteben. Potřebujeme druhé, abychom znovu a znovu poznávali, jak moc má Bůh rád hříšníky, s jako mocí dokáže proměňovat srdce člověka. Potřebujeme druhé, abychom rozpoznávali, že jsme také jen a pouze omilostnění hříšníci.
Jsem vděčný Kristu a všem, na kterých je jejich upřímný vztah k Bohu k nepřehlédnutí, neboť naplňují Petrovu prosbu: „Žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují
jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu ‚v den navštívení‘. (1Pt
2:12)“
Chtěl jsem se s vámi podělit o tuto zprávu milosti, kterou jsem já sám přijal. Bůh
nás ve svém synu přišel osvobodit od všech předsudků, naučit nás naslouchat Božímu láskyplnému hlasu a ukázat nám, jak bohatí jsme díky společenství víry s druhými lidmi.
Moji milí, přeji každému z nás, aby mohl v tomto školním roce nalézt tyto výzvy víry v Kristu a v srdci měl mnoho prostoru pro Ducha svatého.
Martin Tabačan
Pro Vás, kdo chcete prožít společnou bohoslužbu
s větším prostorem pro soukromí a osobní ztišení před Bohem,
je připravena na neděli
18. září 2011 v 19:00 hod.
Bohoslužba za sloupem
CO BOHU VONÍ?
Srdečně zveme!
4
Z posledních stránek diáře Archy
BOHU DÍKY!
Kalendář nás nemilosrdně popostrčil opět do babího léta. Pestré léto pomalu ukládáme do vzpomínek. Zároveň si moc přejeme, aby nezůstalo u vzpomínek. Tábor dorostu,
tábor besídky a Awany, English Camp, Relax, sborová dovolená i další menší akce přinesly mnoho významných příležitostí k duchovní i osobní proměně. Modleme se jedni za
druhé, aby to dobré, co letní akce přinesly, zůstalo, vzrostlo a zakořenilo. Jsme Bohu
vděčni, mnohé dobré věci mezi námi konal. Děkujeme též všem, kteří na přípravách a vedení těchto akcí strávili stovky hodin nezaplacené a nezaplatitelné práce! Děkujeme také
všem, kdo sice necestovali a netábořili, ale modlili se a duchovně stáli na stráži!
POZVÁNÍ K MODLITBÁM
Od září se obnovuje režim pravidelných aktivit v Arše. Za jednu z našich priorit považujeme modlitby. Řada z Vás má příležitost ke společným modlitbám v rámci svých
skupinek nebo při generačních setkáních (mládež, evergreeni apod.). Pro Vás, kdo nemáte
takovou šanci, nebo chcete věnovat čas výhradně modlitbám, jsou určeny další příležitosti.
Modlitební setkání probíhá pravidelně v neděli ráno od 08:00 hod. v kavárně Archy pod
vedením br. Jaroslava Polívky. Další modlitební skupinkou je setkání vedené Dušanem
Beníškem, a to ve středu před biblickou hodinou od 17:30. Pokud však pracujete déle, můžete přijít i později. Srdečně zveme! Doporučujeme Vaší pozornosti také iniciativu, která
se jmenuje Modlitební stráž. Jde o celostátní modlitební aktivitu, do níž je možno se zapojit. Podrobnosti najdete na [email protected] .
SVATBY
Málokteré letní období v Arše se obejde bez svateb. Nejinak je tomu letos. Na společnou cestu životem jsme v srpnu vyprovodili Tomáše a Iulku Kratochvílovi. Občanský
sňatek uzavřeli na Kunětické hoře a přímluvnými modlitbami jsme jim sloužili následně v
Arše. Tomáš se za Iulkou přestěhoval do Pardubic. Nadále provázejme tuto mladou rodinu
modlitbami. Na 1. října se již také pilně připravují další snoubenci: Kristýna Novotná a
David Karaba. Těšíme se na to, že budeme při jejich vstupu do manželství moci být s nimi
(svatební bohoslužba s požehnáním začíná od 11:30 hod.). Svatební „rej“ však není jen
radost, ale také nemálo práce. Prosíme, aby ochotní pomocníci a pomocnice se hlásili u
sestry Dagmar Kalvachové Polabinské. Děkujeme!
SESTRY Z CHOLTIC
Ještě donedávna do společenství Archy patřila dvojice žen, kterým jsme mnozí z nás
říkali „sestry z Choltic“. Irena Mňuková a Marie Koubová byly naše sestry v Kristu a zároveň rodné sestry. Byly nerozlučnou dvojicí, která spolu sdílela nejen všední starosti a
radosti, ale také víru v Krista. Pro sestru Irenu nebylo jednoduché, když před pěti lety nebeský Otec k sobě povolal sestru Marii. Poslední roky sestra pobývala převážně v domově
důchodců v Přelouči. V červenci ji Pán Bůh přestěhoval k sobě. Věříme, že obě sestry mohou sdílet to podivuhodné společenství spolu i s Kristem, o kterém se nám zatím ani „nesní“.
5
CO S PENĚZI?
Písmo nás učí, že desetina z toho, co vyděláme či jiným způsobem od pečujícího
nebeského Otce dostaneme, nepatří nám. Tato desetina (či desátek) je určena k tomu, abychom prostřednictvím ní poděkovali tomu, který nás zaopatřuje. Archa je z Boží milosti
též zaopatřována (ponejvíce právě z našich desátků a jiných darů). Důležitým úkolem starších sboru je hledat a rozhodovat o tom, jak máme za všechno toto zaopatření nebeskému
Otci děkovat. Věřím, že jedním z nejvýznamnějších způsobů projevu této vděčnosti je
podpora křesťanů, kteří se věnují sdělování evangelia lidem, kteří Krista ještě neznají.
Proto se snažíme systematicky a dlouhodobě podporovat některé zahraničně-misijní projekty. Velmi ilustrativně nás do problematiky zahraniční misie uvedl v červnu bratr Caleb
Lindsley, který s rodiči - misionáři žil uprostřed domorodého kmene v Nové Guineji. Jsme
vděční, že jsme se prostřednictvím Marka a Moniky mohli podílet na letním táboru DD
Obnovljenie (Mariupol, Ukrajina) vedeném sestrou Irinou Klimovou. Nadále chceme být
angažováni v podpoře sestry Iriny a též v náročné práci Honzy a Jarky ve střední Asii. Dne
20. listopadu budeme mít možnost se s nimi setkat a o jejich službě se dozvědět nezprostředkovaně. Rezervujte si proto tento termín pro tuto jedinečnou příležitost.
ČLUN NOE VYPLUL!
Předposlední prázdninový den se stal historickým okamžikem v dějinách Archy. 30.
srpna jsme vypustili na vodu samostatný člun křesťanské základní školy NOE. Slavnostního otevření školy se v jejích prostorách v salesiánském středisku Don Bosco zúčastnilo
několik desítek spolupracovníků, podporovatelů a též představitelů veřejné správy. NOEho podpořil náměstek hejtmana pan Roman Línek, starosta pátého městského obvodu Jiří
Hájek a v neformálním setkání také senátorka a ředitelka školy Svítání paní Miluše Horská. Především jsme vděční Bohu, že nás provedl řadou nadpřirozených zkušeností a úsilí
i oběti mnohých požehnal. Modleme se za paní ředitelku i paní učitelku, také za šest prvňáků a tři druháky, kteří tvoří první třídu školy.
DALŠÍ ČLUNEK NOEHO?
Jen co jsme vyslali na náročnou plavbu školu, museli se starší sboru zabývat další
závažnou otázkou týkající se školy NOE. Od začátku projekt školy počítal s tím, že budouli proto příhodné okolnosti a bude-li Bůh chtít, měla by k základní škole přibýt i školka.
Dlouho se to však jevilo jako utopie. Nebyly učitelky, nebyly prostory, nebyla pracovní
kapacita týmu věnujícího se škole. Během jara tohoto roku se však pojednou objevily dvě
zkušené pracovnice s dětmi, které by splňovaly kvalifikační předpoklady pro tuto práci. A
zcela nečekaně jsme za několik měsíců byli informováni, že salesiánské středisko by bylo
ochotné poskytnout další prostory pro provoz školky. Po několika měsících modliteb a intenzivní práce tedy dostala rada školy návrh na rozšíření registrace školské právnické osoby NOE o provoz mateřské školky. Rada velmi pečlivě návrh zvážila, podpořila a požádala zřizovatele NOE, tedy staršovstvo Archy, o kladné rozhodnutí v této věci. Starší sboru
na své zářijové poradě tento návrh prostudovali a schválili. Činíme tak v bázni před Bohem a také v důvěře v něj. Podaří-li se přípravu projektu dokončit a zrealizovat, bude mateřská školka nést též jméno NOE a bude spadat pod ředitelku NOE. Prosíme o modlitby
za tuto novou etapu práce NOE a za sestry Janu Markovou a Janu Málkovou (obě z církve
Slovo života), které mají hlavní díl příprav na starosti.
S vděčností Bohu i Vám, spolupracovníkům a přátelům
Sam. Jindra
6
PROGRAM BIBLICKÝCH HODIN
ZÁŘÍ – PROSINEC 2011
7. 9.
14. 9.
21. 9.
28. 9.
5. 10.
12. 10.
19. 10.
26. 10.
2. 11.
9. 11.
16. 11.
23. 11.
30. 11.
7. 12.
14. 12.
S
B
Í
R
K
Y
V Kristových stopách - mix příběhů
Proč se učedníci tak moc báli? Lk 8,22-25
Jak dovnitř, když to dveřmi nejde? Mk 2
Proč Galieo mlčel? Sk 18, 12-17
Setkání s hostem
Tak který je to Herodes? Sk 12,1-9, 20-24
V čem je nám synagoga blízká? Sk 13,13nn
Ježíšův vztah ke svátkům J 7
Setkání s hostem
Jakým jazykem mluvit o Bohu? Sk 2,1-11
Co mít s sebou na cestu? Lk 8,1-3, 9,1-6
O jaké blízké se mám starat? 1Tm5,3-16
Jaká infekce nám hrozí? Lk 11,37 - 12,12
Setkání s hostem
Na co čekáme? Zj 20,1-15
5.6.2011
2 920 Kč
3.7.2011
2 790 Kč
12.6.2011
9 897 Kč
10.7.2011
3 181 Kč
19.6.2011
6 471 Kč
17.7.2011
2 589 Kč
26.6.2011
2 646 Kč
24.7.2011
2 410 Kč
31.7.2011
2 998 Kč
7.8.2011
1 533 Kč
kasička vestibul
1 700 Kč
14.8.2011
3 957 Kč
kasička Kvasín
1 100 Kč
21.8.2011
2 670 Kč
28.8.2011
4 857 Kč
7
Základní škola NOE
V úterý 30. srpna byla slavnostně otevřena NOE – Křesťanská základní škola. Pro
mnohé z nás byl tento okamžik hmatatelným důkazem, že Bůh vyslýchá modlitby a dělá
zázraky. Když se ohlédneme zpět, musíme si přiznat, že naše sny, představy a plány o škole od počátku provázely nejrůznější obavy: Máme se do toho všeho pustit? Budeme mít na
všechno zařizování čas a síly? Seženeme dost pomocníků? Kde bude škola sídlit? Najdou
se potřebné finance? Vyberou si rodiče školu pro své děti? Projde naše žádost na úřadech?
Obstojíme v tomto městě v očích veřejnosti?
Bůh nás ale tím vším provedl a postupně dával vše, co jsme pro vznik školy potřebovali. Velmi si vážíme podpory našeho sboru i dalších církví v Pardubicích. Mohli jsme
vidět a vidíme, jak si Bůh použil spoustu našich bratrů a sester, aby své dílo uskutečnil.
Možná si říkáte, moje pomoc byla nepatrná. Ale my vidíme, že stokrát nepatrná pomoc je
ve výsledku velká pomoc.
V úterý 30. srpna byl tedy řádný důvod k oslavám. Společně jsme pracovníci školy,
rodiče a děti, křesťané z pardubických církví, představitelé města a další podporovatelé
vstoupili do vybavené, uklizené a vyzdobené školy. Bylo vidět, že účastníci jsou v dobré
náladě. A i my pracovníci školy jsme si oslavu opravdu užili. Zazněly chvalozpěvy hudební skupinky Jirky Čermáka. Následovaly přejícné projevy představitelů města. Ředitel8
ka školy ve svém projevu představila biblického Noeho jako člověka, který něco uměl –
postavil loď, měl dobrý charakter – dalo se s ním přes rok vydržet na jedné lodi a zbožného muže, který plnil Bohem daný úkol. A to by měly být i cíle, které chceme v křesťanské
základní škole naplňovat. Samuel Jindra pak navázal slovem o Janu Ámosi Komenském,
který považoval za důležité vychovat člověka vzdělaného, mravného a zbožného. Nakonec
bratr kazatel v modlitbě škole požehnal. K uvolněné atmosféře přispěl svými písněmi také
mladý umělec Kalwich. Když byla slavnostně přestřižena páska, mohli se účastníci zúčastnit kvízu na školní pomůcky. To by totiž bylo, že bychom účastníky oslavy propustili
ze školy, aniž by měli možnost zavzpomínat na školní léta. Naštěstí kvíz nebyl těžký, spíš
zábavný, navíc spojený s občerstvením.
Na závěr tedy zbývá jen říct – oslavu otevření školy jsme si užili, jsme rádi, že jste
v tom byli s námi. A především – Bohu díky!
Markéta Chmelová
9
Letní tábor besídky a Awany - Miletínské Lázně
Tábor u Miletína je pro děti z pardubického sboru Církve bratrské tradicí. Avšak děti z trutnovské farnosti jely na tento tábor poprvé. Samotnému táboru předcházelo několik
pracovních setkání, takže tým vedoucích vedeným Radkem Kalenským se společně na tábor připravoval několik týdnů předem.
Hlavní biblickou postavou, která nás celým táborem provázela, byl David. Dopoledne se děti seznámily s určitou událostí z jeho života. Na tuto část jsme se všichni těšili,
protože dramatické pojetí bylo poutavé a nápadité. Pak děti pod vedením svých vedoucích
s tímto tématem dále pracovaly ve svých pracovních listech, diskutovaly, učily se veršíky.
I k této části programu přistupovaly děti s nadšením a velmi se snažily, aby veršíky uměly.
Dopolední program byl zakončen pohybovou hrou.
Pískot Radka, svolávajícího nás na oběd, nikdo nepřeslechl, všichni jsme přišli včas
k jídlu a pochutnali si. Po obědě nastalo vyhlášení bodování spojené s odměnami a potom
přišel „děda Lebeda“ – polední odpočinek. Nutno dodat, že platil pro děti, vedoucí chystali
odpolední program.
Odpoledne se děti samy rozdělily podle vlastního zájmu do jednotlivých aktivit –
kurzíků: tábornický, rukodělný, hudebně dramatický. Dále si mohly vyzkoušet fyzikální
pokusy, zahrát společenské hry nebo v lese stavět domečky. Odpoledne jsme také věnovaly sportovním hrám, které probíhaly v opravdu přátelském duchu.
Večerní programy byly pestré, při nich fyzická kondice nehrála roli, zde byl potřeba
důvtip, rozhodnost, znalosti. Mladším dětem se velmi líbil večer s Večerníčkem, starším
Riskuj, všem se líbil Binec, plížená, Miletín hledá talent, ale nejsilnější zážitky měli
všichni z noční stezky ke kapličce pro glejt.
Neodmyslitelnými průvodkyněmi letošního tábora byla paní Vlastička (v podání
Štěpánky) se slečnou Milunou (v podání Míši). Jejich dialogy, narážky, připomínky a rady
nás vždy pobavily.
Nedílnou součástí tábora byla modlitba a písničky. V neděli za námi přijel trutnovský vikář P.Miroslaw a sloužil mši, které se celý tábor zúčastnil. Pro nás to byl velký projev jednoty a cítili jsme, že skutečně máme jednoho Boha.
Dalším silným duchovním zážitkem byl společný boj s Goliášem. Na velké krabice
byly napsány hříchy a jejich důsledky. Z těchto krabic byla sestavena postava Goliáše v
nadživotní velikosti. Každý jsme si vzali do ruky papírové koule a na Radkův povel jsme
první ranou shodili hlavu, další ranou trup s rukama a nakonec nohy. Mohli jsme si prožít
jednotu a radost z vítězství i nad vlastními nedostatky.
Tábor se dětem i nám vedoucím líbil. Touto cestou chceme poděkovat vašemu sboru, že nás vzal „pod křídla“. Bez vašeho zázemí – Dáša, Eva s Evou (kuchyň), Markéta
(zdravotnice), Radek s Dášou (celkový chod tábora) - bychom takový tábor nezrealizovali.
Děkujeme také všem vedoucím za vytvoření pohodového týmu.
Vedoucí tábora z Trutnova
10
Mládež o prázdninách
ENGLISHCAMP 2011
Letos opět proběhl English camp. Za americký tým přiletělo 20 Američanů z našeho
partnerského sboru Fellowship Bible Church v Arkansasu.
Tento pardubický English camp byl za ta léta největší co do počtu. Letos celkem
přijelo a přiletělo téměř 80 lidí. Počasí nám zpočátku moc nepřálo, ale v druhé polovině
týdne bylo nádherné.
Byl to Bohem požehnaný čas, Hospodin nás ochraňoval během celého pobytu. Používal si mnoho lidí ke své slávě. Několik mladých lidí udělalo důležitá rozhodnutí ve svém
životě a mohli se tak dál posunout ve vztahu k Ježíši.
Jaký byl denní program na kempu?
Dopoledne se konala výuka angličtiny, odpoledne jsme sportovali a hráli hry, po večeři probíhaly večerní duchovní programy, dále jsme zpívali kempové písně a hymnu, po
těchto večerních programech následovaly diskuzní skupinky. Některé diskuze byly velmi
hluboké, spousta mladých lidí pokládala náročné otázky.
Speciálním večerním programem byla čajovna a také labyrint (stezka se stanovišti,
na kterých se mohli lidé zastavit a zamyslet se nad sebou samým, životem, Ježíšem a Biblí).
Byl to pro mě velice náročný týden, ale přesto jsem za něj Bohu vděčná.
Jako zdravotnice jsem měla velmi mnoho ošetření a také tři výjezdy do nemocnice,
ale nakonec vše dobře dopadlo.
Už teď (téměř rok dopředu) se těším na další English kemp.
Kristina Widenská
11
RELAX 2011
Letošní letní mládežnický Relax byl zahájen v sobotu 13. 8. 2011 v dopoledních hodinách. Balení všeho potřebného trvalo déle, než jsme si mysleli, ale nakonec vyrazilo několik plně naložených aut směr Srbsko. Abychom zahnali dlouhou chvíli a cestu si trochu
prodloužili, zastavili jsme se cestou v nedlouho otevřeném leteckém muzeu v Praze.
Hned následujícího dne jsme navštívili Černošický sbor. Tato modlitebna byla vystavěna v podobě Archy stejně jako ta naše. Možná právě v tom bylo pro nás zajímavé navštívit sesterskou budovu postavenou podle dost odlišných plánů.
V pondělí jsme si přivstali a vyrazili jsme na vodu. Zapůjčených platových loděk
jsme se dočkali a natěšení jsme i vyrazili na cestu. Stany, spacáky a některé další věci nám
odvezl na místo Tomáš autem, takže jsme jeli nalehko. První den se spustil déšť, a jak řekl
Bobr, měli jsme vodu shora i zdola. Zastavili jsme na oběd a schovali se pod střechou,
déšť ale nemínil přestat a tak nás provázel i dál. Víc vody do lodi se ale dostalo v případě,
kdy někdo loď svou neopatrností potopil. Častěji se ale stávalo, že to některý mládežník
způsobil jinému z prostého důvodu, že by přece svého kamaráda neošidil o ten jedinečný
zážitek, kterým bylo lovení vlastní lodi. Některým z nás se to dokonce podařilo ještě, než
jsme vůbec vyrazili.
Noc jsme přečkali pod střechou Jeníčkovic chaty v polovině cesty zpět na základnu.
Mile nás uvítal pan Jeníček teplou večeří.
Další ráno jsme museli jeho pohostinnost opustit a pokračovat v cestě. Sluníčko svítilo a o to víc jsme se koupali. Za Berounem se strhla bitva, ve které málokdo našel vlastní
loď.
Všichni jsme se vrátili unavení a vděční za chvilku odpočinku. Další dny jsme hráli
společenské hry, přemýšleli nad Martinovými programy a chodili jsme sportovat i za nepříznivého počasí. Brendball jsme vydrželi hrát i v prostřed prudkého deště - tedy nakonec
nevydrželi a šli jsme se schovat.
Za zmínku stojí i noční hra připravena našimi vedoucími. Čekala nás noční procházka za občasného doprovodu pocestného, převozníka, či hrozivého obra (ten nás spíše
popohnal, než doprovodil). Myslím, že mnoho z nás na ten herecký výkon vzpomíná ještě
dnes, musím říct, že naši vedoucí jsou opravdu dobrými herci. Příběh skončil úchvatným
výhledem ze skalního převisu na dole se klikatící koryto Berounky, mihotavá světýlka a
dokonce na mlhu válející se pod námi v údolí. Když jsme pozvedli hlavy, naskytl se nám
pohled na krásné noční nebe s hvězdami, které z Pardubic stěží uvidíme.
Po křížové cestě, která mnohé z nás znovu nabila novým duchovním nadšením,
jsme zazpívali pár chval našemu Bohu za zvuku kytary a další den už nás čekal návrat
zpátky do Pardubic.
Vojta Kukla
12
Požehnaná sborová dovolená v Mladých Bukách
6.8.– 13.8.
S rozhodnutím, že přeci ve svém věku nemůžu být „zóňačka“ či „zóňák“ (od slova
bezpečná zóna z kázání Radka Kalenského ze dne 21.8.), jsem přislíbila Dáše Kalvachové,
že napíši článek o letošní sborové dovolené.
A hned na úvod musím říci, že vy, co jste na ní nebyli, máte čeho litovat. „Sborovka“ se opět úžasně vydařila. A s pocitem, že je to poslední sborová dovolená organizovaná
Jindrovými, Kuklovými a Žouželkovými, jsme si ji všichni patřičně vychutnávali.
Je to jako včera, co Samuel s Hankou začali vloni koncem listopadu shánět vhodný
objekt pro sborovou dovolenou. Neměli to lehké, protože vlastně nevěděli, pro kolik lidí
mají objekt shánět, pro 50 či pro 80? Byl jim doporučen hotel U pralesa v Antonínově
údolí blízko Mladých Buků. A u něho nakonec zůstalo. S určitou skepsí jsem sledovala
papír s nabídkou na nástěnce. Moc se nezaplňoval. Ale nakonec se nás přihlásilo právě
tolik, kolik bylo potřeba k pohodlnému obsazení celého hotelu. A tak v sobotu 6. srpna se
nás U pralesa sešlo 35 usmívajících se účastníků (z toho 4 děti).
Jako vždy nám počasí přálo. Je-li slunce v duši, tak se prodere i navenek a člověk
vnímá jen to pěkné. Přes hrůzostrašnou předpověď počasí jsme zmokli jen jednou.
Každé ráno po snídani jsme měli půlhodinové vyučování na téma“Čtyři pasti a
ctnosti následníků Krista“. Samuel ho připravil tak poutavě, že jsme se pokaždé snažili
stanovenou půlhodinku trochu natáhnout. Do oběda jsme pak už stihli jen křížovou cestu,
malé procházky spojené s hledáním hub a borůvek nebo společná sdílení. Hanďa Jindrová
nalákala sestřičky na výrobu šperků z korálků. A tak si bystrý pozorovatel mohl u oběda
všimnout nových bimbajících náušnic, křížků ve výstřihu či náramků na něžných ručkách
dam.
Letos se účastnily jen čtyři děti rozličného věku (od 7 do 13 let). A tak to Renata
Zelená, která se jim věnovala, zatímco probíhalo Samovo vyučování, neměla zrovna lehké. Ale jako zkušená Awaňačka to zvládla. A ty čtyři děti dokázaly uvolnit atmosféru natolik, že si Sváťa Hekal ke konci dovolené liboval, že to bylo s těmi dětmi vlastně mnohem veselejší.
Odpolední výlety již byly delší. Od hotelu na Rýchory to bylo 5 km, do Svobody 2
km a dál do Jánských Lázní 4 km. Tam jsme se obvykle setkali v cukrárně při doplňování
kalorií. Někteří z nás zvládli Sněžku, prohlídku dolu v Obřím dole, kterou zorganizoval
Pavel Kukla. Jiný den jsme zase společně vyjeli lanovkou na Černou horu a někteří jsme ji
zdolávali pěšky, jiní na půjčených kolech nebo na koloběžkách. Dokonce jsme zvládli turnaj ve volejbale. Právě ve stejnou dobu byly totiž v okolí na sborové dovolené poděbradský a hradecký sbor CB.
Každý večer pro nás organizátoři připravili zajímavé programy, které by bylo škoda
vynechat. Tradiční turnaj v petanque, ve kterém letos zvítězil Dušan Beníšek. Jeden večer
nám zajímavě vyprávěl o východních Krkonoších pan Václav Hejzák, tatínek Dáši Kalenské. Jiný večer nám tři sestřičky (singly) vydaly svá svědectví o tom, jak přišly k Bohu.
Jednou za námi přijeli Dáša a Radek Kalenských ze své chalupy a povídali jsme si, jak
jinak, než o problematice výchovy dětí.
13
Poslední večer uzavřel Samuel sborovou dovolenou ztišením, usebráním a zamyšlením se nad mottem celé dovolené:
„Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys
zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.“ (Mi 6,8)
Ještě jsem toho spoustu nenapsala, hlavně to jsou moje niterné zážitky, které nelze
sdělit, ty se musí prožít. Ale ten pocit vzájemné lásky, vzájemného naslouchání, hluboké
vnitřní sounáležitosti nás všech, to chození s Bohem, které jsme tam prožívali, to vše si
ponesu v srdci jako cenný šperk. A děkuji vám všem zúčastněným na jeho tvorbě.
Hana Černíková
Zahraniční okénko - Výjezd na Ukrajinu
Letošních 14 dní výjezdu jsme prožili v horách západní Ukrajiny. Což od nás
z Čech je zhruba 800 km cesty a přátelé z Mariupolu to měli cca 1 400 km. Příroda Karpat
s rozlehlými lesy a travnatými loukami s pasoucími se zvířaty je hodně odlišná od přírody
Mariupolu, kde je nekonečná rovina. Ukrajina má hory i na Krymu, jenže ty jsou vyprahlé
a skalnaté. Takže zde v Karpatech jedna z velice častých činností, ke které jsme nemuseli
vybízet, bylo sbírání hub – byla to skoro mánie!
Z původního plánu dětského tábora v Karpatech se uskutečnila spíše průzkumná
česko-ukrajinská expedice, za což jsme zpětně rádi. Ukrajinskou skupinu tvořila: Irina
14
(53), Jula (17), Nazar (13), Valik (14), Ljoša (21). Musíme říci, že i tak málo dětí nám
hned v prvních dnech připomnělo, že se jedná o děti z dětského domova. První den totiž
dokázaly roztrhat pláštěnky, promáčet jediné tenisky, promáčené ponožky v horším případě zahodit, v lepším pohodit nevyprané k sušení. Druhý den šel tedy na túru jedej
v pantoflích, druhý po instrukci, že má vzít vodu, táhl s sebou krosnu s obsahem na celé
dva týdny… což jsme zjistili, až když jsme si batoh střídali v nesení. Podobné situace se
opakovaly s různými obměnami celý pobyt, k tomu si připočtěte občasné puberťácké
reptání a výkyvy nálad.
Ale byly i chvilky, kdy se tato parta sjednotila a např. jsme hráli hry, oslavili narozeniny Iriny a popovídali si v upřímných rozhovorech. Pro horské túry se ukázala jedinou
motivací rozporcovaná šiška českého salámu v cíli. Absolvovali jsme ale také návštěvu
vesnice Koločavy (rodiště Nikoly Šuhaje), muzeum a četnickou stanici. Pokořili jsme nejvyšší horu Goverla (2061m) a spluli jsme na raftech 16 kilometrový úsek řeky Černý Čeremoš, děti jezdily na koních. Při závěrečném hodnocení rafting, jízda na koních a sbírání
hub dostalo od účastníků nejvyšší bodové ohodnocení.
První srpnový týden jsme pobývali u Siněvirského jezera v Podkarpatské Rusi a
druhý v Ivanofrankovské oblasti ve vesnici Verchovina. Místní lidé – Rusíni a Huculové –
jsou velice milí a pohostinní. Českou republiku mnozí znají, protože zde u nás pracovali
nebo pracují. Podcenili jsme rozlehlost Karpat a složitosti s dopravou a při cestování jsme
byli znovu rádi, že nás byla jen malá skupina do mikrobusu, protože při větším počtu bychom měli obtíže společně se někam přesunout. V jedné oblasti Irině nabídli pro příští
roky možnost stanování zdarma pro děti z dětského domova. Takže pokud propočtou, že
přes náklady na dopravu a náklady na vybavení ke stanování je tato nabídka výhodná, třeba se tam někdy vrátí a uskuteční tábor.
Při zpáteční cestě jsme se při přestupu ve Lvově sešli s dvěma kluky, Vovou (24) a
Pašou (23), kterým jsme před sedmi lety dělali vychovatele. Nyní jsou již oba ženatí, Vova
má dva syny. Bylo to od nich velice milé, že si kvůli setkání s námi domluvili půldenní
volno z práce a přijeli do Lvova, kde jsme spolu mohli prožít čtyři hodiny krásného rozhovoru.
Věříme, že jsme povzbudili Irinu Klimovou v její práci. Znovu jsme si uvědomili,
v jak těžké každodenní službě stojí. Děkujeme všem, kteří jste nám přispěli. Díky tomu
jsme mohli dopřát zážitkovou dovolenou těm dětem, které by jinak neměli žádný prázdninový program. Mohli jsme nakoupit salámy, guláše, bonbóny, darovat novou společenskou karetní hru a kvalitní turistickou mapu Karpat (precizně vypracovanou na základě
dlouhodobé práce českých dobrovolníků v terénu a vydanou krátce před naším odjezdem
v květnu 2011).
Na závěr dovolte citaci Růženy Svobodové (novinářky a pracovnice v humanitární
organizaci České srdce, z roku 1919):
„ …Najde-li se úplný sirotek, který by nikoho neměl a nikdo o něj nestál, neočekávejte dítě dobře vychované, milé, přítulné. Jenom láska vychovává člověka. A nebyl-li
k němu nikdo laskavý, zatvrdil se. Nepěstoval-li ho nikdo, je plný zlých návyků. Nechtějte
hned, aby dítě bylo první den dokonalé, uctivé, ochotné, čistotné a vděčné. Nezná těchto
ctností. Je třeba mu je pozvolna vnuknout. Nestačí člověka nasytit a obléct, je třeba poznat
v něm a vzkřísit v něm duši. V každém z nás spí andělství a ďábelství… Ovšem učiní-li někdo z opuštěného, zanedbaného sirotka užitečného člověka, je to skutečný dobrodinec….“
M+M+S Kalvachovi
15
Centrum Filípek
Možnost celodenního hlídání dětí předškolního věku
podle vašich potřeb, od 1. září 2011.
Individuální přístup k dětem
Výtvarná výchova
Hudební hrátky
Základy výuk angličtiny
Kreativní činnost
Hry s míčem
Vycházky do přírody a na hřiště
více informací získáte zde:
GSM - 604 949 515 a 777 817 406
WEB - centrumfilipek.wz.cz
ADRESA:
Jiráskova 29, 1. poschodí
Pardubice (Sokolovna)
16
Z
A
J
I
Š
T
Ě
N
P
I
T
N
Ý
R
E
Ž
I
M
A
S
V
A
Č
I
N
K
Y
Konference Přihořívá 2011
Kutná Hora
sobota 22. října - neděle 23. října
... znám a proto mluvím … neboť vím, komu jsem uvěřil
Termín pro přihlášení za sníženou cenu:
Poslední možný termín pro přihlášení:
30.09.2011
14.10.2011
Podrobné informace, pokyny pro vyplnění přihlášky a způsobu placení, možnostech
ubytování a stravování, podrobnou nabídku seminářů naleznete na webu CB:
cb.cz/prihoriva
Pokud nemáte možnost přístupu na internet, obraťte se na s. Marii Kampovou.
David Beňa
Pavel Černý
Daniel Fajfr
Petr Grulich
Jan Hábl
Pavla Habrdová
Matěj Hájek
Stručná nabídka seminářů:
MILOST VE STARÉM ZÁKONĚ
Je Bůh Starého zákona (pouze) rozhněvaný Bůh? Co Starý zákon říká
o Boží lásce a milosti? Jak se Jeho milost projevuje? A jaké má pro ni
Hospodin důvody?...
JISTOTA SPASENÍ, SKUTEČNOST NEBO PŘÁNÍ?
Skutečně můžeme mít jistotu? Nebo jen naději spasení? A když jsem
již jednou spasen, mohu o spasení přijít? ….
QUO VADIS, CB?
Panelová diskuse s krátkým úvodem o dalším směřování Církve bratrské. O našich silných stránkách a slabinách, o výzvách, nadějích a
nebezpečích. ….
TUNELOVANÝ JEŽÍŠ
Otázka však zní, zda to, čemu a komu věříme, odpovídá celému zjevení Bible. Nebo snad i my máme sklony si z ní vybírat pouze věci, které
nám jsou blízké a jinými duchovními pravdami se už nezabývat? ….
ANI ANDĚLÉ, ANI DÉMONI.
O formování charakteru podle J. A. Komenského.
Člověk je zvláštní bytost. Na jednu stranu je schopen nesmírně krásných a vznešených věcí. Na stranu druhou je schopen dopouštět se
neskonalých nízkostí. Kdo vlastně člověk je? A kdo být má?...
EVANGELIUM JAKO NADĚJE
… KDYŽ JE NADĚJE V NEDOHLEDNU
… Jak vlastně vnímá svět handicapovaný člověk, který díky svým
omezením nemůže dělat věci, nad kterými mnozí z nás ani nepřemýšlí?
Jak takovéto lidi integrovat do společenství sboru?
ÚVAHY NAD ŽÍZNÍ SRDCE VE SVĚTLE MYŠLENÍ C. S. LEWISE
…V našem srdci je určité místo, prostor prázdnoty probouzející touhu, žízeň po naplnění….
17
Aleš Hejlek
Pavel Hošek
Petr Kučera
Petr Kučera
B. Matulík
David Novák
Tereza a Přemysl
Pytrovi
Slavoj Raszka
Josef Robek
Josef Sliž
Zdeněk Uhlík
Jiří Unger
Jan Valeš
JÁ A OKOLÍ, TO JE SVĚDECTVÍ EVANGELIA
– AŤ CHCI NEBO NECHCI!
… Osobní křesťanská víra jako životní styl a postoj – souvisí s tím
nějak nesení evangelia? Je tolik omylů a mýtů kolem evangelizace a
misie …… Překážky v osobní evangelizaci …..
TAK JSME Z OPICE NEBO NE?!
….. Jak chápat vztah mezi kapitolami o stvoření v Bibli a tím, co se na
školách učíme v biologii? …
SINGL – TRÁPENÍ NEBO PŘÍLEŽITOST?
Komenský prohlásil o manželství: 'Bez něho i v něm těžko bývá'. Je
singl plnohodnotná alternativa k manželství? ….
VZTAH S NEVĚŘÍCÍM
V posledních letech se množí manželské svazky věřících a nevěřících
lidí. Do jakého rizika snoubenci vstupují? Proč se nad tím křesťané
pozastavují? Je to hřích? …..
EVANGELIZACE V 'TRADIČNÍM' SBORU
Znamená spojení 'tradiční sbor' (skoro) nadávku, nebo konstatování
reality, která v sobě nese přednosti i slabiny? ….
CHOZENÍ DUCHEM NA HRANĚ
… Podle čeho se řídit v etických oblastech, které nejsou až tak černobílé? Existuje nějaká cesta mezi fundamentalismem a liberalismem?
ENTER ANEB OKUSTE A VIZTE (ŽALM 34:9)
Chvála a uctívání ... o čem to vlastně všechno je? …..
EVANGELIZACE A MISIE JAKO DNA SBORU
Každý z nás podvědomě touží naplnit to, co od něho Ježíš očekává.
Proto je velmi důležité, abychom věděli, jak se na evangelizaci dívá
Ježíš Kristus, jak viděla evangelizaci první církev a kam zařadit
evangelizaci v našich sborech. …
KŘESŤAN MANAŽEREM
Může být křesťan manažerem? Může být manažer křesťanem? ….
DUCHOVNÍ BOJ
Dnešní církev chce žít v ideálech a chybí ji potřebné zkušenosti. ..
MODLITBY JAKO SOUČÁST A ZÁKLAD EVANGELIZACE V MOCI
DUCHA SVATÉHO
Můžeme i dnes počítat s Boží mocí? Co pro to můžeme udělat? Jak
toto zmocnění získat? Společně nahlédneme do modlitebního života
Ježíše a Jeho učedníků v rané církvi. …
PREZENTACE SBORU NAVENEK
Velká část sborů nemá jasnou představu o tom, jak komunikovat se
svým nevěřícím okolím …..
NEJČASTĚJŠÍ LŽI O BOHU
Bůh je nejdůležitější i nejvýraznější osobou vesmíru. Být křesťanem
znamená, že Bůh se stává pro náš život důležitější než naši rodiče nebo nejbližší přátelé. …
18
Služby CB
Knihovna
(půjčování knih vždy po shromáždění)
Audio půjčovna
Irena Hambálková
Eva Heinová
Daniela Stříhavková
tel.
tel.
tel.
466 415 226
777 505 987
732 340 476
Dagmar Kalvachová
Martin Hambálek
Radomír Kalenský
Daniel Čapek
Martin Tabačan
Marek Kalvach
Petr Kalvach
Jiří Čermák
manželé Lašutovi
Marie Kampová
Daniel Chráska
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
737 342 615
466 415 226
466 648 082
777 040 730
774 134 301
736 466 891
777 043 356
731 686 693
603 112 271
732 157 375
466 412 253
(půjčování MC vždy po shromáždění)
Prodej knih a hudby, Kavárna
Kurzy Alfa
Awana klub
Práce s dorostem
Schůzky mládeže
Evergreeni
Chválící skupinka
Správce budovy
Kancelář sboru, pokladník
Varhanní doprovod
ELIM
Pardubice
o. s.
křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii
Výbor pobočky:
Vladimír Lukáš – předseda
Eva Widenská
Petr Kalvach st.
Revizor hospodaření:
Jaroslav Žítek
Struktura činnosti.
Kavárna a knihkupectví - vedoucí Dagmar Kalvachová (Dubinská)
Seniorklub - vedoucí Vladimír Lukáš, zástupce - Petr Kalvach st.
Volejbalový kroužek - vedoucí Jiří Žouželka
Číslo účtu (pro vaše případné sponzorské dary). 1036025167/5500
19
Pravidelná setkání
NEDĚLE
Modlitební chvíle
Bohoslužba
Bohoslužba
08.00 hod.
09.00 hod.
09.15 hod.
ÚTERÝ
Kurz Alfa
18.00 hod
STŘEDA
Modliteby za sbor
Biblická hodina
17.15 hod.
18.15 hod.
Archa, klubovna
Archa, malý sál
Klub maminek
Awana klub
Biblická hodina
09.00 hod.
17.00 hod.
18.30 hod.
Archa, sudé týdny
Archa
Kvasín, sudé týdny
Dorost
16.30 hod.
Archa, klubovna
ČTVRTEK
PÁTEK
Archa, kavárna
Archa, velký sál
Kvasín
Církev bratrská
Pardubice
Archa
Lonkova 512
530 09 Pardubice
[email protected]
SOBOTA
Mládež
18.00 hod.
Archa, malý sál
NEDĚLE
Evergreeni
18.00 hod.
Archa, malý sál
Číslo účtu sboru CB Pardubice 1201277369 / 0800
Konstantní symbol 558
Variabilní symbol
Při úhradách používejte prosím jako variabilní symbol své rodné
číslo datum narození (bez čísla za lomítkem),
před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby.
dary, desátky
splátky dluhů ARCHY
úhrada akce mládeže
úhrada tábora AWANA
úhrada sborové dovolené
zahraniční misie
úhrada Awana klubu
účelové dary pro křesťanskou školu
68........
78........
33........
11........
77........
55........
66........
99........
www.cb.cz/pardubice
Kazatel
Samuel Jindra
tel. 723 929 999
[email protected]
Druhý kazatel
Martin Tabačan
tel. 774 134 301
[email protected]
Starší sboru
Pardubice
Dušan Beníšek
tel. 603 399 349
Radomír Kalenský
tel. 606 788 791
Dagmar Kalvachová Pol.
tel. 736 658 176
Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích.
Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte prosím
redakci Sborového listu.
Samuel Jindra [email protected]
Dagmar Kalvachová Pol. [email protected]
Petr Kotas
tel. 602 309 227
Daniel Pirkl
tel. 777 876 926
Jakub Řehák
tel.775 322 268
Uzávěrka příštího čísla říjen 2011.
Kvasín
Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč.
Zdeněk Šenkýř
tel. 469 666 966
20