ZDE - Domov pro seniory Pyšely

Leden 2015
12. ročník, č. 1
pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely
Obsah lednového čísla:
Měsíc leden
………………………………….……………...strana 1
Společenská rubrika …………………………..………..……...strana 2
Kulturní a společenské akce ……………..…………….……...strana 3
Novoroční vtipy...…………..….……………….…………….strana 4
Tři králové………….………...…………………………….strana 5 - 6
Významné dny v lednu ...………………………….…………. strana 7
Křížovka………………….. …………………………….……strana 8
Vážení a milí čtenáři,
Leden je měsíc ticha, ledu a sněhu, strádání a hladu. Listnaté
stromy jsou holé, kromě dubu zimního, jemuž listí opadá až
na jaře. Hadi a ještěrky na zimu znehybněli, i když se musí
často budit, aby neumrzli. Ptáci se živí plody, které zůstaly
na stromech a keřích, rádi zavítají na připravená krmítka. I
za mrazů zpívá střízlík a na potoce skorec. Probíhá kaňkování
lišek, tokají krkavci, probíhá honcování (páření) zajíců.
V lednu je podle tradiční čínské medicíny potřeba posilovat
močový měchýř. V měsíci lednu Slunce putuje ve znamení
Kozoroha a 20. ledna vstupuje do znamení Vodnáře. V lednu
přibývá dne o 1 hodinu a 10 minut. 6. ledna končí čas Vánoc a
začíná masopust.
V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.
Leden jasný, roček krásný.
V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína
Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest a obzvláště když
poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
-1-
Společenská rubrika
V měsíci lednu své narozeniny oslavují:
paní Zdeňka Mašková
pan Josef Streit
paní Květoslava Parýzková
pan Václav Macoun
Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní
pohodu.
Srdečně zveme oslavence a samozřejmě i všechny ostatní klienty na
Kavárnu, kde vše společně oslavíme.
Dne 13. ledna 2015 od 13.30 hodin v jídelně v přízemí
-2-
Kulturní a společenské akce na měsíc leden
9.1. Aktivizace s Naďou Vereckou
od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. patře
13.1. Kavárna – párty nejen pro všechny oslavence
od 13.30 hod. v jídelně v přízemí
15.12. Výplata kapesného
21.1. Setkání s dětmi z MŠ Želivec – od 10. hodin
na 1. patře
22.1. Návštěva žáků z Kunic – od 13.30 hod.
na II. patře
23.1. Beseda s klienty – od 13.30 hodin na hale
II. patra
23.1. Aktivizace s Naďou Vereckou
od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. patře
-3-
Novoroční vtipy..
Přeje pan Krško sousedovi: „Tak hodně štěstí do nového roku!“
„Neblbněte, vždyť je únor“ říká soused.
„A sakra, to zase bude doma mazec,“ zakleje pan Krško. „Přetáhl
jsem Silvestra ještě víc než loni.“
Ve veliké kuráži vypadnou na Silvestra po půlnoci z hospůdky
návštěvníci, měsíček svítí jako rybí oko a tak se začnou dohadovat.
„Je stříbrný.“ povídá první
„Ne, je zlatý.“ odporuje druhý.
„Stříbrný – jen se pořádně podívej.“
„Podívej se ty, je zlatý.“
Jde kolem třetí, tak ho ty dva zastaví.
„Pane,“ škytne ten první,“ řekněte nám, je ten měsíc stříbrný nebo
zlatý?“
„Který?“ odpoví ten třetí, „ten vpravo nebo ten vlevo?“
Na taneční zábavě přijde chlapík za kapelníkem a říká, aby mu
zahráli státní hymnu.
„Teď na Silvestra?“
„Víte, já už bych chtěl jít domů, ale jedna dáma mi sedí na
klobouku.“
Opilec se vrací ze silvestrovské zábavy: Prosím vás, jak se dostanu
na nádraží ?
Musíte jít stále rovně . . .
A do háje ! Tak to se na nádraží dneska nedostanu !
Aničko, vyzvídá Pepa, kolik máme ještě peněz na Silvestra ?
Na jídlo máme odloženou pětistovku a na alkohol stovku !
říká s úsměvem Pepova žena.
Poslouchej, zlatíčko, a ty nevíš nic o tom, že přejídat se není
zdravé?
-4-
Tři králové
Mudrci z Východu, tradičně označovaní jako Tři králové, jsou postavy
z Matoušova evangelia, které navštívily Ježíše krátce po jeho narození
v Betlémě a přinesly mu dary, zlato, kadidlo a myrhu. Upřesnění, že byli tři, že
to byli králové a jejich jména, nejčastěji Kašpar,Melichar a Baltazar, přinesla až
pozdější tradice, v Novém zákoně se tyto údaje nevyskytují.
V západní liturgické tradici je svátek Tří králů ztotožněn se slavností Zjevení
Páně a církev jej na Západě i Východě slaví 6. ledna. Tentosvátek je svou
podstatou totožný se slavností Narození Páně, je dvanáctým dnem Vánoc a
fakticky jím Vánoce vrcholí a končí. Svátek Tří králů upomíná na okamžik, kdy
se Kristus zjevuje nejen izraelskému národu, ale všem; dává se rozpoznat jako
král všech, které zastupují mudrcové z daleka.
V evangeliu podle Matouše se dále vypráví, jak se jich král Herodes vyptával na
hvězdu a poslal je do Betléma, aby mu pak oznámili, kde se dítě
nachází. Hvězda jim pak ukazovala cestu až k domu, kde byl Ježíš s Marií,
poklonili se mu a předali dary. Mudrci pak na pokyn ve snu odcestovali a místo
Herodovi neoznámili. Herodes se rozlítil a protože se obával svého postavení po
narození Mesiáše-krále židů, nechal usmrtit všechny chlapce do věku dvou
let. Josef však předtím na pokyn ve snu vzal Ježíše a Marii a utekli do Egypta.
Podle legendy byli tři mudrci či mágové z bible pohané, hvězdopravci zřejmě
z Persie, babylonští kněží kultu Zarathursty. Jejich znalost pohybů hvězd a
pozornost vůči nim je spojována sproroctvím z knihy Numeri,
kde Balaám předpovídá, že z rodu Jákobova vyjde hvězda, nový král Izraele.
V evangelním příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu.
Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje církevní spisovatel Órigenés na počátku 3.
století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které Ježíši přinášejí.
Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. Caesaria z
Arles (pravděpodobně podle zmínky v 72. žalmu). Počet mudrců však v
jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi po
dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě
až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně
datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě
objevují, je kancléř pařížské Sorbonny ve 12. století, Petr Comestor.
Středověk je také obdobím, kdy byly těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary.
Tyto tři dary měly také představovat veškerou hmotu, neboť zastupují veškerá v
té době známá skupenství. Jednotliví králové pak podle různých výkladů
představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je
jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.
-5-
Tři králové nebyli nikdy oficiálně svatořečeni, avšak jsou uctíváni
jako patroni poutníků a hříšníků. Ostatky svatých Tří králů podle legendy
nalezla svatá Helena, která je přivezla do Konstantinopole a později
darovala milánskému biskupovi. Po dobytí Milána
roku 1158 císařem Fridrichem Barbarossou kolínský arcibiskup Rainald
z Dasselu převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do
chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty
mnoha poutníků, jeden z významných zlatotepců Mikuláš z Verdunu pro ně
zhotovilrelikviář ze vzácných materiálů. Od roku 1948 je tento relikviář umístěn
v centrální gotické lodi před hlavním oltářem kolínského dómu.
Existuje vysvětlení, podle kterého je příběh o narození Ježíše, jako i příběhy o
narození Hora a alta, založen na astronomii. Před zimním
slunovratem Slunce na 3 dny umírá a poté je vzkříšeno. Místo tohoto vzkříšení
ukazuje hvězda na východě (Sirius), která ve spojení se třemi králi, což je
označení pro hvězdy v pásu Orionu, ukazuje přesné místo, kde následující den
Slunce vyjde.
V katolických zemích se o svátku Zjevení Páně (6. ledna) píše
posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů zkratka K † M † B † nebo latinský
ekvivalent C † M † B † (nebo † C † M † B ) jako formule požehnání. Místo
českého K se používá latinské C (Casparus – Kašpar). Zkratka se vykládá jako
iniciály tří králů (Kašpar, Melichar, Baltazar). Původní text zní Christus
mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto
příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky
symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy
znaménka „plus“ mezi iniciálami.
-6-
Významné dny – výročí v měsíci LEDEN
1. leden 1990 – Moravské město Zlín se vrátilo ke svému původnímu
jménu (v letech 1949–1989 se jmenovalo Gottwaldov)
5. leden 1968 – Začalo pražské jaro: Prvním tajemníkem KSČ byl
místo Antonína Novotného zvolen Alexander Dubček
8. leden 1935 – Narodil se Elvis Presley, americký zpěvák
(† 16. srpna 1977)
9. leden 1890 – Narodil se Karel Čapek, český spisovatel
(† 25. prosince 1938)
9. leden 1991 – Listina základních práv a svobod se stala po
přijetí Federálním shromážděním součástí ústavního řádu ČSFR
18. leden 1409 – Václav IV. vydal Dekret kutnohorský, jímž se
na Karlově univerzitě měnil poměr hlasů mezi cizinci a Čechy.
Univerzitu záhy opustila drtivá většina studentů a profesorů
20. leden 1785 – Národní obrození: v Nosticově divadle v Praze se
hrálo první české představení, dával se překlad německé
veselohry Odběhlec z lásky synovské.
30. leden 1933 – Adolf Hitler byl německým prezidentem Paulem
von Hindenburgem jmenován říšským kancléřem
31. leden 1943 – Bitva u Stalingradu: polní maršál Friedrich
Paulus se spolu s takřka
100 000 vyhladovělými německými vojáky vzdal Sovětům
31. leden 1962 – Zemřel Vlasta Burian, český herec (* 9. dubna 1891)
-7KŘÍŽOVKA NA LEDEN
1. ženské jméno 2.2
2. hnědo-oranžová barva
3. druh sovy
4. mléčný výrobek
5. horní končetina
6. čidlo zraku
7. symbol králů
8. 1+1
9. neutrální číslo
10. výborně
11. nejhorší ohodnocení ve
škole
-8-