baroko - Základní škola Kolín V

Transkript

VY_12_INOVACE_VV.8.A.01
VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 8. ROČNÍK
BAROKO
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Slovo barroco pochází z portugalštiny a označuje orientální perly nepravidelných tvarů,
typické pro evropské klenotnictví konce 16. a celého 17. století. Později se význam tohoto
slova rozšířil, takže nabylo smyslu něčeho neobvyklého, podivného, bizarního, ať už jde o
předmět, myšlenku nebo výraz. K nástupu baroka jako kulturního fenoménu dochází
v posledních letech 16. století a v evropské kultuře se projevuje přibližně do 60. let 18. století.
Ovlivní všechny druhy umění od literatury přes urbanismus, divadlo i pomíjivou architekturu
příležitostných oslav, až po výtvarné umění.
Po téměř dvě století je celá Evropa a jejím prostřednictvím také velká část světa barokní.
Spíše než o jednom baroku by vzhledem k množství různých forem a obsahů, jež zahrnuje,
bylo vhodnější mluvit o různých barokních směrech. Vždy a všude se však baroko vyznačuje
teatrálností a oslnivostí, klade důraz na emotivnost a snahu přesvědčit působením na city.
Všechny tyto příznačné rysy činí z baroka poslední velký evropský styl před Velkou
francouzskou revolucí, a tedy před naší současnou epochou. Jen jeden stát se k tomuto
souznění národů nepřipojil, totiž Francie. V 17. století se vydává odlišnou cestou uměleckého
výrazu. Snaha o přísnost, vznešenou harmonii a přímé linie má tvořit protipól k barokní
přemíře křivek. Tato francouzská zvláštnost dostala jméno klasicismus. Ludvík XIV. přenesl
svůj dvůr do Versailles a pozval tam nejlepší představitele všech uměleckých oborů. Stavba
Versailles po třicet let přitahovala nejnadanější umělce své doby.
Baroko se jako umělecký fenomén zrodilo ve městě papežů, Římě. Má stimulovat citovost
společnosti a oslnit smysly, a tak si věřící naklonit. Takto vzniklé umění má neobyčejně
dramatický charakter, s oblibou používá křivek a šikmých linií, neobvyklého kroucení a
všeho, co může vzbudit překvapení a obdiv.
Baroko se ujalo v rozlehlých oblastech, vedle Evropy i na některých místech Orientu a na
velké části amerického kontinentu.
(Zkráceno)
Dějiny umění, ARGO, 1998, str. 149 – 151
<=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/7/79/Holy_Trinity_Column.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/co
mmons/1/1e/Wilanow_palace.jpg =>
ÚKOLY:
1. Název výše zmíněného uměleckého směru (baroko) je odvozen od slova pocházejícího:
a) z francouzštiny
b) ze španělštiny
c) z jiného jazyka
2. Toto slovo neoznačuje:
a) orientální perly pravidelných tvarů
b) perly typické pro evropské klenotnictví
c) něco podivného
3. Baroko zasáhlo velmi široké časové období:
a) konec 16. a celé 18. století
b) konec 16. a celé 17. století
c) konec 16. až 18. století
4. Který z následujících států je považován za kolébku tohoto uměleckého směru?
a) Francie
b) Itálie
c) Portugalsko
5. Klasicismus je umělecký směr, který:
a) se neobjevil ve Francii
b) tvoří protipól baroku
c) se vyznačuje teatrálností
6. Ke každému z následujících slov uveď, zda je typické pro BAROKO ( B ),nebo pro
KLASICISMUS ( K ):
a) oslnivost –
b) přísnost –
c) přímá linie –
d) přemíra křivek –
e) emotivnost –
f) vznešená harmonie –
g) šikmé linie –
7. Které z následujících tvrzení nevyplývá z textu?
a) Baroko se ujalo také na některých místech Orientu.
b) Baroko můžeme vystopovat v Americe.
c) Baroko se rozvíjelo především ve Francii.
8. Kde bys hledal(a) Versailles?
a) ve Francii
b) v Itálii
c) v Portugalsku
METODICKÝ POKYN:
Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné
informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy.
DATUM: 15.4.2012
ILUSTRACE
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
ILUSTRACE – zvláštní obor grafiky, uplatňující se technikou kresby nebo jednotlivými
technikami grafickými, kupř. leptem, litografií, dřevorytem apod., v novinách, časopisech
nebo knižní produkci. Termín je v dnešním pojetí užíván až po roce 1840. V širším smyslu
znamená „osvětlení“ jakéhokoli textu komponovaným obrazem, tedy i pomocí fotografie
nebo díla malířského (ale i sochařského nebo architektonického) prostřednictvím jeho
mechanické reprodukce.
Vlastní knižní ilustrace, začleňující se do širší disciplíny knižní grafiky, prošla složitým
historickým vývojem počínaje antikou. Zhruba lze její dějiny rozdělit na dvě základní
historické etapy: prvou vyplňuje ilustrace v ručně psaných knihách (iluminované rukopisy) a
druhou tvoří výzdoba v knihách tištěných, tj. od doby vynálezu knihtisku kolem roku 1440.
Velkého rozmachu dosáhla knižní ilustrace v 19. stol. v souvislosti s postupnou demokratizací
knižní produkce a s tím, jak se kniha stávala pozvolna duchovním majetkem stále širších
sociálních skupin, zbavena dřívější výlučnosti jako privilegium vládnoucích vrstev. To ovšem
kolem poloviny 19. stol. způsobilo úpadek technické kvality tisku a s ním také úpadek
ilustrace, takže od 80. let pozorujeme v Anglii markantní snahu o renesanci knižně grafické
práce, jež se záhy rozšířila i do ostatních zemí a zasloužila se o postupné zvyšování úrovně
knih a jejich výtvarné výzdoby.
Česká knižní ilustrace ve svém dějinném vývoji prošla obdobným procesem. Nového
stupně dosáhla kolem poloviny 19. stol., kdy se stále intenzivněji podílela na sílícím národně
osvobozeneckém úsilí. J. Mánes zasáhl i do této disciplíny rozhodujícím způsobem jako
tvůrce výtvarného doprovodu k Rukopisům. K. Purkyně, nazývaný „prvním českým
moderním ilustrátorem“, provedl kolem roku 1867 výzdobu Cervantesova Dona Quijota. M.
Aleš uzavřel tuto historickou etapu v plném významu svého klasického postavení jako tvůrce,
jenž i české knize dal řadu vynikajících realizací (doprovod k Čelakovského Ohlasu písní
ruských). Konec 19. stol. vymezil české ilustraci její nejvlastnější moderní počátky
v souvislosti s celkovým rozmachem knižně grafické tvorby, nesené „dominantním hnutím za
krásnou knihu“, jež bylo obdobou podobných tendencí v zahraničí. Ve dvacátých a třicátých
letech 20. stol. nastupuje celá plejáda výtvarných umělců. J. Lada, J. Čapek, J. Zrzavý a další
jsou charakteristickými představiteli tohoto rozmachu české ilustrace, jež se po druhé světové
válce rozrostla téměř do nepřehlednosti. J. Trnka, O. Janeček, K. Lhoták, A. Born ad. jsou
zástupci nejrůznějšího pojetí ilustrační tvorby, v níž důležitou částí se stala také ilustrace pro
děti, plníc významnou funkci pedagogicko – estetickou. Současná česká ilustrace překonala
starší typ popisně názorného přístupu k literární předloze a soustřeďuje se zvláště k volným
obrazovým parafrázím, domýšlejícím básníkovo slovo a dávajícím čtenáři možnost uvolnění
vlastní představivosti.
(Zkráceno)
Encyklopedie českého výtvarného umění, ACADEMIA, Praha 1975, str. 184 – 186
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/Adolf_Born_-_Book_World_Fair_2010_Prague.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Hrusice_CZ_Josef_Lada_bust_323.jpg
ÚKOLY:
1. Které z následujících tvrzení neodpovídá textu?
a) Ilustrace není oborem grafiky.
b) Ilustrace se uplatňuje také v časopisech a novinách.
c) Ilustrace může využívat techniku leptu i dřevorytu.
2. Ilustrace může využívat:
a) pouze fotografii a malířské dílo
b) dílo sochařské, ale ne architektonické
c) jak díla sochařská, tak i malířská
3. Počátky vlastní knižní ilustrace můžeme nalézt:
a) v egyptském umění
b) v mezopotámském umění
c) v antickém umění
4. Doplň, na jaké základní etapy můžeme rozdělit dějiny ilustrace?
_____________________________
_____________________________
_____________________________
5. Největšího rozmachu dosáhla ilustrace:
a) kolem roku 1440
b) v 19. století
c) v 80. letech 19. století
6. K úpadku ilustrace došlo:
a) kolem poloviny 19. století
b) v 80. letech 19. století
c) koncem 19. století
7. Uveď důvod, proč tento úpadek nastal:
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
8. Je pravda, že se česká ilustrace významně podílela na národně osvobozeneckém boji
českého národa?
a) ano
b) ne
9. Kteří ilustrátoři z následující řady jmen nepatří do skupiny tvořící hlavně v 19. století?
J. MÁNES, M. ALEŠ, J. TRNKA, K. PURKYNĚ, J. ČAPEK, A. BORN
10. Doplň jméno umělce, který byl nazýván prvním českým moderním ilustrátorem –
________________________________,
a uveď název knihy, kterou ilustroval - __________________________________ .
11. K uvedeným časovým obdobím vyber z textu příslušná jména ilustrátorů:
a) druhá polovina 19. století - ____________________, _________________
b) 20. a30. léta 20. století - ______________________, __________________
c) druhá polovina 20. století - _____________________, _________________
12. Současná česká ilustrace se soustřeďuje:
a) pouze na popisně názorný přístup k literární předloze
b) na volné obrazové parafráze, které doplňují text
c) na obrazové parafráze, které s textem nesouvisejí
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 15.4.2012
GOTIKA
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Adjektivum „gotický“ vymyslili humanisté za italské renesance. Bylo hanlivým označením
barbarské kultury (pocházející od Gótů, kteří vpadli do Evropy na začátku středověku), která
se na Západě vyvíjela od 12. do 16. století. Název se nejprve vztahuje na architekturu, později
na všechna umění a nakonec na veškerou kulturu tohoto období. Gotické umění bylo dlouho
přijímáno s odporem a jeho díla byla leckdy ničena.
Prvním dílem gotického umění je v polovině 12. století stavba chóru baziliky Saint-Denis a
představuje úplně novou architekturu, kde je žebrová klenba doplněna příčným lomeným
obloukem. Klenba spočívá na tenkých sloupech. Díla gotických architektů se opírají o tři
základní požadavky: zvětšení oken, zvýšení stavby a hledání homogenního prostoru. Opěrný
oblouk se poprvé objeví kolem r. 1180 na chrámu Notre-Dame v Paříži.
Sochařská výzdoba uvnitř budov ustupuje trochu do pozadí, aby nenarušovala plynulý
přechod v místech, kde sloupy dosedají na pilíře. Tyto strnulé protáhlé sochy ke sloupům
těsně přiléhají.
Gotika se velmi rychle rozšiřuje po celém území francouzské koruny a odtud postupuje do
celé Evropy.
Od druhé poloviny 13. století se však mnohé země od francouzského vzoru odchylují.
Každá oblast dá gotickému umění originální zabarvení ve svém vlastním duchu. Gotické
umění se rozšiřuje po velmi rozsáhlém prostoru. Na severu zapouští kořeny až ve Skandinávii,
na východě dospívá do Polska; na jihu zasáhne část křesťanského Orientu až po Kypr a
Rhodos. Gotická kultura se tak jeví jako jednotící prvek v politicky rozdrobené Evropě.
Itálie přesto tvoří výjimku. Gotickému umění zůstává dlouho uzavřena a posléze mu
dodává vlastní osobitou interpretaci.
Kromě toho v polovině 14. století vzniká v Toskánsku nové umění – renesance, která
postupně kolem poloviny 16. století panování gotiky ukončí.
( Zkráceno )
Dějiny umění, ARGO, Praha 1998, str. 83 – 87
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:St_Denis_Front.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NotreDameDeParis.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Praha%2C_
Katedr%C3%A1la%2C_JV_01.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/KUTNA_HORA_%28js%29_7.jpg
ÚKOLY:
1. Za počátek rozvoje gotického uměleckého směru bývá považováno:
a) 11. století
b) 12. století
c) 16. století
2. Slovo GOTICKÝ původně označovalo:
a) architekturu 12. až 14. století
b) všechny druhy umění 12. až 16. století
c) barbarskou kulturu
3. Tento způsob uměleckého vyjádření byl:
a) věřejností přijímán s radostí
b) přijímán s velkým odporem
c) veřejnosti lhostejný
4. Prvním gotickým dílem byla stavba:
a) bazilika Saint – Denis
b) katedrála Notre – Dame
c) katedrála sv. Víta
5. Označ, kde jsou uvedeny znaky vztahující se pouze ke gotice:
a) žebrová klenba, valená klenba, kupole, zvýšení stavby
b) příčný lomený oblouk, křížová klenba, zvětšená okna, pilíře
c) zvýšení staveb, žebrová klenba, příčný lomený oblouk, tenké sloupy
6. Které z následujících tvrzení nevychází z textu?
a) Sochařská výzdoba v tomto období ustupuje do pozadí.
b) Gotika se postupně z německých zemí rozšířila do celé Evropy.
c) Ve 13. století dochází k odklonu od francouzských vzorů.
7. Gotické umění zasáhlo rozsáhlé území:
a) od Skandinávie na severu až po Itálii na jihu
b) vedle části Evropy i část Orientu
c) všechny státy Evropy a také Kypr a Rhodos
8. Tento umělecký směr byl postupně nahrazen dalším :
a) renesancí
b) barokem
c) rokokem
9. Vylušti, komu byl zasvěcen gotický chrám postavený na našem území.
1 O, 2 A, 2 B, 2 R
__________________________________
10. Ve kterém městě bys tuto stavbu hledal(a)?
____________________________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 19.4.2012
ČESKÁ KRÁLOVSKÁ KORUNA
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
ČESKÁ KRÁLOVSKÁ KORUNA, TZV. SVATOVÁCLAVSKÁ, r. 1347
Královskou korunu dal zhotovit Karel IV. ke své korunovaci na českého krále. Dílo
zlatníků a dalších mistrů uměleckých řemesel vycházelo ze starší přemyslovské koruny. I tím
chtěl Karel zdůraznit návaznost své vlády na rod Přemyslovců – vždyť jeho matka Eliška byla
přemyslovskou princeznou a dědičkou českého království. Proto také označil v žádosti papeži
Klimentu VI. korunu za svatováclavskou. Navazoval tak na výrok svého pradědečka Přemysla
Otakara II., že „chce z těla Václavova přijmout korunu a plnou moc královské důstojnosti“.
Na návrhu se podílel Parléř.
Koruna je tvořena uvnitř polokulovitou vévodskou mitrou se zlatými půloblouky. Mitru
snad nosil Vratislav II. a spojil ji s kovovou čelenkou, když byl r. 1085 korunován českým
králem.
Karlova zlatá koruna vybíhá do čtyř liliových trojlistů a je posázena drahokamy – safíry,
rubíny a spinely, doplněnými perlami. Z deseti největších safírů (drahokamů modré barvy) na
světě je jich na této koruně šest.
Karel IV. vydal ke své korunovaci i řád, který měl být navždy závazný. Určil v něm mj. ,
že koruna má být uložena na věky v katedrále sv. Víta v kapli sv. Václava.
Tato Karlova vůle se ale nevyplnila. Již jeho syn Václav IV. nechal korunu počátkem
husitských nepokojů převézt na bezpečnější Karlštejn, odkud ji později tajně odvezl z Čech
císař Zikmund. Po navrácení byla opět na Karlštejně, za Jiřího z Poděbrad na hradě
Velhartice, za třicetileté války se jí zmocnili Habsburkové a odvezli ji do Vídně. Tam byla
odvezena ještě jednou, ale vždy se pod tlakem českého národa vrátila. Jen v r. 1938 byla na
několik týdnů v trezoru státní banky v Nitře a před stejným nebezpečím, německým
nacismem, byla pak po dobu 2. světové války zazděna v trezoru v podzemí Pražského hradu –
ve staré chlebové peci. Od roku 1945 jsou korunovační klenoty trvale uloženy v klenotnici
nad Svatováclavskou kaplí tak, jak si to přál Karel IV.
Do souboru korunovačních klenotů patří ještě schránka na korunu ze stejné doby, jablko a
žezlo z 16. století a brokátový, zlatem vyšívaný plášť a pás ze století osmnáctého.
Průvodce výtvarným uměním, J. Adamec, P. Šamšula, PRÁCE, Praha 2000, str. 91
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bd/B%C3%B6hmen_Reichskleinodien_-_Krone_1.jpg
ÚKOLY:
1. Doplň podle textu:
Česká královská koruna patří do souboru __________________________________ .
2. Který král dal zhotovit tuto korunu ku příležitosti své korunovace?
a) Přemysl Otakar II.
b) Vratislav II.
c) Karel IV.
3. Označ, které z následujících tvrzení neodpovídá textu:
a) Král chtěl zdůraznit návaznost své vlády na Přemyslovce.
b) Dílo zlatníků nevycházelo ze starší přemyslovské koruny.
c) Eliška z rodu Přemyslovců byla dědičkou českého krále.
4. Doplň jméno významného umělce této doby, jenž se podílel na návrhu královské koruny:
______________________________
5. Pokus se odhadnout, co znamená slovo MITRA:
a) rostlina, která se používá při svatebních obřadech
b) pokrývka hlavy králů a kněží
c) druh katolické bohoslužby
6. Co vyplývá z daného textu?
a) Z deseti safírů (zelená barva) na světě je jich na královské koruně šest.
b) Karlova koruna vybíhá do tří liliových trojlistů.
c) Na Karlově koruně najdeme safíry, rubíny a spinely.
7. Spoj správně jméno panovníka s místem uložení královské koruny:
Václav IV.
katedrála sv. Víta
Karel IV.
Vídeň
Jiří z Poděbrad
Karlštejn
Zikmund
Velhartice
Habsburkové(třicetiletá válka)
mimo Čechy
8. K místu uložení královské koruny doplň časový údaj:
a) Nitra __________________________
b) Pražský hrad (podzemí) ___________________________
c) Svatováclavská kaple ________________________
9. Z kolika předmětů se skládá (podle textu) celý soubor korunovačních klenotů?
a) z pěti
b) z šesti
c) ze sedmi
10. Který umělecký směr je charakteristický pro dobu vlády Karla IV.?
__________________________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 27.4.2012
VÝTVARNÁ VÝCHOVA - 7. ROČNÍK
PRAŽSKÝ HRAD
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Zatímco jinde v Evropě se sídla panovníků střídala, Pražský hrad je ojedinělým příkladem,
kdy hlava státu – zprvu knížata, potom králové – a v nejnovější době prezidenti republiky
pobývají na jediném místě od 9. stol. Tehdejší hradiště, až na západní část již v dnešním
rozsahu, dostalo první kamenné kostely; v něm r. 973 vzniklo pražské biskupství a první –
ženský – klášter v Čechách. Ve 12. stol. byl celý hrad s palácem a opevněním postaven
z opuky, ve 14. stol. a počátkem 15. stol. tu Karel IV. a Václav IV. vybudovali nový palác a
od r. 1344 se stavěla katedrála sv. Víta. Pozdní gotika přispěla k výstavbě Hradu velkým
severním opevněním a především grandiózním Vladislavským sálem; z renesančních doplňků
lze připomenout Ludvíkovo křídlo, Starou sněmovnu a šlechtické paláce. Již v r. 1614 jako
jedna z prvních pražských barokních staveb byla vybudována Matyášova západní brána a ze
sklonku baroka pochází přístavba západní části Hradu a sjednocení střízlivými fasádami.
Dostavba Svatovítské katedrály v 19. stol. a 20. stol. dotvořila obraz Pražského hradu, ve 20.
stol. ještě upravovaného v detailech. Jízdárna a Královská zahrada s Míčovnou a letohrádkem
na severu, Malá Strana na jihu a městečko Hradčany na západě obklopily Hrad a vytvořily mu
za staletí svého trvání jedinečné prostředí.
Kolem roku 1762 vzniklo před Matyášovou branou z r. 1614 první hradní nádvoří,
v podstatě čestný dvůr – cour d’honneur. V této části, k níž na jihu přiléhají zahrady
s válcovým Matyášovým altánem z r. 1614 a nad níž za přítomnosti prezidenta republiky
v Praze vlaje prezidentská vlajka, jsou reprezentační místnosti hlavy státu a byt pro význačné
státní návštěvy.
Druhé hradní nádvoří vzniklo v 16. stol. na místě zasypaného příkopu před dochovanou
románskou hradbou, ale teprve kolem r. 1762 scelila různorodé renesanční budovy jednotná
úprava Mikuláše Pacassiho.
Jednou z významných úprav Hradu z období první republiky je řešení třetího hradního
nádvoří z r. 1928 dle návrhu architekta Josipa Plečnika.
K zpřístupněným částem Hradu patří od r. 1958 také jižní zahrady, západnější Rajská a
východnější Na valech, zřízené r. 1562 na navážce a v l. 1928 – 1931 moderně upravené.
V létě se tu, při patě Ludvíkova křídla z r. 1508 konávají nedělní promenádní koncerty.
Naše Praha, Miroslav Khol, PANORAMA, Praha 1982, str. 179, 180
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Prague_Castle%2C_March_2009
%2C_Panorama.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/Hrad_a%C3%A9rienne.jpg
ÚKOLY:
1. Z textu vyplývá, čím je Pražský hrad výjimečný ve srovnání s jinými evropskými sídly
panovníků. Tuto pozoruhodnost zapiš.
__________________________________________________________________
2. První panovníci pobývali na tomto místě:
a) od 8. století
b) od 9. století
c) od 10. století
3. V 10. století zde vznikl:
a) první ženský klášter a kamenný kostel
b) pouze ženský klášter
c) ženský klášter a pražské biskupství
4. K jednotlivým částem Hradu doplň příslušný umělecký sloh (podle textu):
a) Stará sněmovna - _________________________
b) Vladislavský sál - _________________________
c) Ludvíkovo křídlo - ________________________
d) Matyášova brána - _________________________
a) Dostavba Svatovítské katedrály v 19. století dotvořila obraz Pražského hradu.
b) Pozdní gotika přispěla k výstavbě Hradu velkým severním opevněním.
c) Ve 12. století byl celý hrad s palácem postaven z opuky.
6. Ve kterém století byly dokončeny poslední úpravy Hradu?
a) v 18. století
b) v 19. století
c) ve 20. století
7. Označ, který výrok odpovídá textu:
a) Hrad je obklopen Malou Stranou na jihu a Hradčany na východě.
b) Malá Strana obklopuje Pražský hrad na jihu a Královské zahrady na severu.
c) Pražský hrad obklopuje na severu letohrádek a na jihu městečko Hradčany.
8. Na každém nádvoří se nachází několik významných staveb. Rozhodni, které věty se
zakládají na pravdě (viz text):
a) První nádvoří vzniklo v 18. století.
ANO – NE
b) Na druhém nádvoří jsou reprezentační místnosti prezidenta.
ANO – NE
c) Třetí nádvoří navrhl architekt Pacassi.
ANO – NE
d) Katedrála sv. Víta se stavěla od roku 1244.
ANO – NE
e) První nádvoří bývá také označováno jako čestný dvůr.
ANO – NE
9. Součástí Hradu jsou také překrásné zahrady. Doplň jejich názvy:
_________________________, _________________________
10. Správně spoj následující údaje:
a) založení zahrad –
b) zpřístupnění zahrad –
c) modernizace zahrad -
1928 – 1931
1562
1958
11. Uveď, jaké kulturní akce se konají v zahradách Pražského hradu:
____________________________________________________
12. Jaká podmínka musí být splněna, aby na Hradě mohla vlát prezidentská vlajka?
____________________________________________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 15.5.2012
KARLŮV MOST
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Praha jako druhá ve střední Evropě měla již od šedesátých let 12. století kamenný most
pojmenovaný podle manželky krále Vladislava I. Juditin. Když jej v r. 1342 těžce poškodila
povodeň, založil Karel IV. r. 1357 souběžně s ním nový most, až do r. 1841 jediný v Praze, a
proto obecně nazývaný Pražský nebo také Kamenný, teprve r. 1870 nazvaný Karlův.
Most patřící Starému Městu pražskému byl na obou koncích opevněn branami s padací
mříží.
Východní Staroměstská mostecká věž s portrétními sochami Karla IV. a Václava IV. a se
sochou sv. Víta jako ochránce mostu, navržená stavitelem mostu Petrem Parléřem a stavěná
až do počátku 15. stol., má zároveň reprezentační charakter. Význam mostecké věže spočívá
hlavně v její výzdobě. Věž měla oslavit lucemburskou dynastii a naznačit i hlavní koncepce
politiky Karla IV. Byla to vlastně symbolická vstupní brána do Českého království. Samotná
výzdoba věže zpodobňuje středověkou představu vesmíru rozděleného do několika sfér. Nám
nejbližší je sféra pozemská, umístěná od vozovky až do zdobených konzolí gotického
oblouku. Lidská pozemskost je charakterizována hemžením, změnou, ale i lidskou
nedokonalostí a hříchem. Po hříchu musí následovat trest, tedy pád do sféry pekelné,
symbolizované vězením v pilíři mostu. Další sféry již normální smrtelník nedosáhne. Je to
sféra měsíční, symbolizovaná gotickým obloukem průjezdu. Následuje sféra sluneční a
poslední je sféra hvězdná.
Na malostranské straně jsou dvě věže: nižší pochází z první poloviny 12. stol., chránila již
vjezd na Juditin most a je od r. 1591 pouze renesančně upravená; dvojitá brána i s cimbuřím
vznikla asi v r. 1411. Vyšší z obou věží byla postavena teprve r. 1464 na náklad krále Jiřího
z Poděbrad.
V l. 1683 – 1714 bylo na gotický most postaveno třicet barokních soch nebo sousoší;
některé byly sneseny nebo poničeny při poškození mostu povodněmi v l. 1784 a 1890, jiné
nahradily kopie.
Naše Praha, Miroslav Khol, PANORAMA, Praha 1982, str. 181
Pražský poutník, Vladislav Dudák, BASET, Praha 1997, str. 67
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6e/Karl%C5%AFv_most-2.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/Staromestska_mostecka_vez.jpg
ÚKOLY:
1. Jak se nazýval most, který byl předchůdcem Karlova mostu?
a) Pražský
b) Juditin
c) Karlův
2. Podle koho dostal své jméno?
________________________________
3. Na obou koncích Karlova mostu jsou významné stavby. Jsou to:
a) kostely
b) kašny
c) věže
4. Stavitelem mostu byl:
a) Karel IV.
b) Petr Parléř
c) Václav IV.
5. Sochu sv. Víta můžeme spatřit:
a) na Staroměstské mostecké věži
b) na nižší malostranské věži
c) na vyšší malostranské věži
6. Kde je umístěno vězení?
__________________________________
a) Malostranská věž měla oslavit lucemburskou dynastii.
b) Mostecká věž měla naznačit politiku Karla IV.
c) Malostranská věž chránila vjezd na Juditin most.
8. Kolik sfér můžeme spatřit na mostecké věži?
Vypiš jejich označení -
____________________
______________________
_______________________
______________________
______________________
______________________
9. K údajům o malostranských věžích přiřaď správný letopočet:
a) renesanční úprava nižší věže –
12. stol.
b) vznik brány s cimbuřím –
1464
c) stavba nižší věže –
1591
d) stavba vyšší věže –
1411
10. V jakém uměleckém slohu byly postaveny sochy na Karlově mostě?
a) gotika
b) renesance
c) baroko
11. Uveď, kolik těchto soch (sousoší) bylo: __________________________
12. Znáš jinou významnou stavbu v Praze, na níž se také podílel Petr Parléř?
___________________________________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 10.6.2012
LIDOVÉ UMĚNÍ
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Do lidového výtvarného umění patří takové výtvarné projevy, které vznikly v lidu a pro
lid, které v nás vyvolávají umělecký zážitek a které kromě estetické hodnoty mají ještě jiné
funkce.
První stopy rozdělení slohového a lidového umění se dají tušit ve střední Evropě ve 12. a
13. století, ale nesporné hmotné důkazy pocházejí ve větší míře až z doby mnohem pozdější, u
nás asi z poloviny 17. století. Příčin, proč se nám z dřívějších období skoro nic nezachovalo,
bylo několik. Předměty zdobené k obřadům měly malou trvanlivost a omezenou časovou
existenci. Dřevěné, hliněné, tkané a pletené věci, byť zdobené, se spotřebovaly většinou
během života jedné generace. Mnoho bylo spáleno, zničeno, vydrancováno. Tvořivá síla lidu
však nezmizela.
Nejstarší projevy lidového výtvarného umění měly magicko – symbolický význam, který
se týkal zachování vlastního života, rodu i dobré úrody a udržoval se tradicí. Tuto základní
vrstvu ovlivnilo křesťanství, které přetvořilo různé předkřesťanské obřady a obyčeje ke svým
účelům, a tak je uchovalo.
Jeden proud lidového výtvarného projevu můžeme označit jako tradiční lidové umění,
které žilo a rozvíjelo se mezi lidem bez ovlivnění kulturou slohovou. Bylo často vázáno na
předměty pro jediný den (maska, koláč, kraslice, ...). Představují ho také výšivky, tkaniny,
pleteniny, nástěnná malba a kroje.
Za dobu největšího rozkvětu lidového výtvarného umění můžeme pokládat dobu od
poslední třetiny 18. až do poloviny 19. století. K nejstarším oborům patří vzorované tkaniny.
Jejich původ lze vysledovat již ve 14. století. Více než 400 let žila keramika, 300 let
výklenková skulptura a zhruba 200 let malovaný lidový nábytek. S řemeslem a manufakturní
výrobou úzce souvisejí dva obory: lidové sklo zdobené brusem a rytím, malované a hutnické,
a lidové obrázky na skle, jejichž vznik u nás klademe do roku 1770 a zánik o sto let později.
Lidový kroj se intenzivně formoval kolem poloviny 18. století.
Pojem lidové výtvarné umění se zrodil až v polovině 19. století a tehdy se jeho soudobě
ceněné doklady začaly systematicky sbírat. Lidové artefakty se shromažďovaly, studovaly a
vystavovaly jako národní projevy a posilovaly české povědomí. K. J. Erben a J. Kalinčiak
sebrali pro 1. národopisnou výstavu, pořádanou v Moskvě roku 1867, několik českých a
slovenských krojů a výšivek, dnes uložených v Leningradě. V témže roce se představilo české
lidové výtvarné umění v Paříži a konečně ve Vídni roku 1873.
Některé projevy a formy lidového výtvarného umění v našich zemích vyzrály do podob a
výrazů nejvyšší úrovně a specificky se odlišují od projevů jiných národů. Jsou to kraslice,
výšivky, kroje, štukem zdobené jihočeské štíty domů, dřevěné sochy, betlémy, obrázky na
skle, broušené sklo a kovové vazby modliteb.
Lidové výtvarné umění se stalo podnětem k moderním výtvarným projevům velkých
umělců na celém světě.
Lidové umění z Čech, Moravy a Slezska, Jitka Staňková, PANORAMA, Praha 1987, str. 7 - 11
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8e/Vajicka2.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Moravian_Slovak_Costumes_during_Jizda_Kralu.jpg
ÚKOLY:
1. Lidové umění se v Evropě oddělilo od umění slohového:
a) v 11. a 12. století
b) ve 12. a 13. století
c) ve 13. a 14. století
2. Vypiš aspoň tři důvody, proč se nám do současnosti dochovalo jen velmi málo památek
lidového výtvarného umění :
_____________________________
_____________________________
______________________________
a) Nejstarší projevy lidového výtvarného umění měly magicko – symbolický
význam.
b) Předměty lidového umění se netýkaly zachování rodu.
c) Projevy lidového umění ovlivnilo křesťanství.
4. Označ, co nepatří mezi tradiční lidové umění:
tkaniny, kostely, kroje, kraslice, Karlův most, malovaný nábytek, tištěné knihy, keramika
5. K největšímu rozkvětu lidového výtvarného umění došlo v období:
a) 70. léta 18. stol. – 40. léta 19. stol.
b) poslední třetina 17. stol. – polovina 19. stol.
c) 14. stol.
6. Pojem LIDOVÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ se začal používat v _________ století.
7. Uveď jména významných osobností, které se zabývaly shromažďováním památek
lidového umění:
_____________________ , _________________________
8. Kdy a kde se konala 1. národopisná výstava?
___________________ , __________________________
9. Ve kterých dalších významných městech se koncem 19. století představilo české lidové
výtvarné umění?
Milano, Paříž, Benátky, Berlín, Vídeň, Varšava
10. Doplň větu:
PRO ČESKÉ LIDOVÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ JSOU CHARAKTERISTICKÉ
_____________________ .
( Nápovědu najdeš v tajence )
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
velké moravské město
nespisovná čeština
umělecký sloh (Karel IV.)
materiál, na který se maluje
roční období (prázdniny)
římsky 1000
ten, kdo ryje do kovu
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 17.6.2012
GALERIE – KUTNÁ HORA
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
VÝSTAVA JAGELLONCI - pocta královskému rodu
Od 20. května do konce září budou moci zájemci a především milovníci historie navštívit
opravdu královskou výstavu, a to významem i velikostí. Ojedinělá expozice Jagellonci bude
k vidění v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. Právě za vlády Jagellonců toto město
dosáhlo svého rozkvětu.
Jagellonci, pocházející z Lipska, patří mezi velice důležité evropské rody, které se
zasloužily o rozvoj naší země. Za vlády nejvýznamnějšího Jagellonce Vladislava se České
království stalo stavovskou monarchií, taktéž se tento panovník zasloužil o připojení území
Uher, které patřily místním magnátům.
Vladislavský sál
Dalším příkladem prozíravosti Vladislava Jagelonského je stavba dodnes
nejvýznamnějšího sálu na Pražském hradě, který má přídomek právě po tomto panovníkovi –
Vladislavský sál. Tyto monumentální prostory představují jednu z předních ukázek pozdní
gotiky a v současnosti se užívají pro reprezentační shromáždění o státních svátcích a
slavnostním zasedání parlamentu.
Kutná Hora – iluminace
Vladislav se také zasloužil o uzavření Kutnohorského míru v roce 1485, kdy probíhaly
náboženské střety mezi katolíky a kališníky, a zajistil tak tomuto městu mír a zároveň rozkvět
především díky těžbě stříbra.
Z této doby také pochází knižní, dosud uchovaný, skvost – Kutnohorská iluminace
pocházející z 15. století. Toto pozdně středověké dílo obsahuje vyobrazení dobývání a
zpracování stříbra. Po dlouhých letech se v roce 2009 iluminace vrátila domů, do Kutné Hory,
kde je speciálně uschovaná v depozitáři Galerie Středočeského kraje, pro niž ji ve slavné
londýnské aukční síni vydražil za více než 17 milionů korun středočeský hejtman David Rath.
Utonutí v bažinách
Dalším významným členem rodu Jagellonců je Ludvík, který nastoupil na trůn už v raném
dětství. Tento král je známý především svou houževnatou snahou zamezit turecké expanzi, se
kterou se nakonec roku 1526 střetnul v osudové bitvě u Moháče. Bohužel se jagellonskému
dědici nepodařilo sestavit silnou armádu a srážka křesťanského vojska spolu s více jak
dvojnásobně početnou a výborně vycvičenou armádou tureckého sultána dopadla
katastrofálně. Ludvík se při útěku po prohrané bitvě utopil v bažinách kolem Moháče. Jeho
osobou vymřela jagellonská dynastie po meči. Výstava věnovaná královskému rodu
Jagellonců bude svým umístěním mapovat panovnické území, z Čech poputuje do Německa a
Polska. Návštěvníci se mohou těšit na originální a vzácné artefakty spolu s doprovodnými
zajímavými informacemi, díky nimž budou moci lépe poznat tento významný rod.
Středočeský magazín, 1/2012, str. 31
ÚKOLY:
1. Uveď celý název kutnohorské galerie - ______________________________________
2. O kterých významných představitelích rodu Jagellonců se zmiňuje text?
_____________________________
___________________________
_____________________________
___________________________
3. O co se Vladislav Jagellonský nezasloužil?
a) České království se stalo stavovskou monarchií
b) za vlády tohoto panovníka byla dokončena stavba Pražského hradu
c) k dosavadním územím připojil i Uhry
4. Kde můžeš navštívit Vladislavský sál?
a) na Staroměstské radnici
b) v Kutné Hoře
c) na Pražském hradě
5. Vladislavský sál představuje jednu z předních ukázek významného uměleckého slohu.
Jedná se o:
a) gotiku
b) renesanci
c) baroko
6. Slovo ILUMINACE označuje
a) obrazovou výzdobu tištěných knih
b) malovanou nebo kreslenou výzdobu ručně psaných knih
c) klamnou představu, smyslový přelud
7. V Kutnohorské iluminaci je zobrazeno:
a) dobývání a zpracování zlata
b) pouze zpracování stříbra
c) zpracování a dobývání stříbra
8. Ludvík Jagellonský se snažil zabránit rozpínavosti vojsk:
a) německých
b) tureckých
c) uherských
9. Jak tyto snahy dopadly?
a) bitvu s vojsky tureckého sultána vyhrál
b) křesťanská vojska s převahou vyhrála
c) Ludvíkova armáda byla Turky poražena
10. Kdo byl po smrti Ludvíka pokračovatelem rodu Jagellonců?
______________________________________________
11. Doplň, co znamenají výrazy:
VYMŘÍT PO MEČI - ____________________________________________________
VYMŘÍT PO PŘESLICI - _________________________________________________
12. Výstavu věnovanou královskému rodu Jagellonců bude možné také zhlédnout:
a) v Polsku a Rakousku
b) v Polsku a Německu
c) v Německu a Rakousku
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5d/Louis2.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Vladislaus_II_of_B
ohemia_and_Hungary.jpg
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 18.6.2012
VÝTVARNÁ VÝCHOVA -7. ROČNÍK
KRESBA TUŽKOU
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Kresba tužkou je základní a neopominutelnou kreslířskou technikou, která má širokou
škálu využití. Od záznamů, informačních kreseb a studijní kresby se posouvá až k různým
formám výtvarné výpovědi.
Lineární kresba tužkou využívá měkké a tvrdší tuhy. Měkké tuhy jsou vhodné pro velké
formáty, kde lze uplatnit přítlak, výrazné šrafování nebo kontrasty ploch. Méně měkké tuhy
lépe vyhovují rýsované kresbě, nešpiní návrhy, výtvarné poznámky či texty. Tvrdé tuhy se
pro kresbu hodí nejméně, protože zanechávají bledou stopu a nevytvářejí tak kontrast tmy a
světla. Rovněž málo reagují na přítlak, a proto nedostatečně odrážejí výtvarný rukopis.
Stínovaná kresba vychází z různých tónů šedí, kterých lze docílit zvládáním různě
intenzivního přítlaku, křížením a vrstvením linií nebo odlišnými tvrdostmi tužek. Někdy šedý
tón doplňuje výraznější lineární kresbu. Jindy se kreslířská linie proměňuje na hranici mezi
světlou a tmavou plochou, kde promlouvá tónový kontrast. Později se světlo a stín uplatňuje
v měkké modelaci objemů nebo vyjadřuje vzájemné vztahy výtvarného motivu a okolního
prostředí.
Spojení tužkové kresby s jinými výtvarnými technikami je poměrně omezené. Výraznější
vyjadřovací prostředek potlačuje čitelnost křehké stopy tužky – například ve spojení
s lavírováním nebo kolorováním působí linie tužky nevýrazně či dokonce mizí.
Velikost vhodných formátů je značně rozdílná. Tenká stopa tužky vyžaduje zprvu menší
formáty. Později, kdy žák nástroj dobře ovládá a kreslí měkkou tužkou s širší stopou, je
schopen vyjádřit se i na formátech skutečně velkých.
Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH 1996, Praha, str. 28 – 30
ÚKOLY:
1. Které z následujících tvrzení z textu nevyplývá?
a) Kresba tužkou patří mezi základní kreslířské techniky.
b) Kresbu tužkou můžeme zařadit mezi malířské techniky.
c) Kresbu tužkou můžeme využít při různých studijních kresbách.
2. Slovo LINEÁRNÍ znamená:
a) vytvořený v ploše
b) vytvořený čárami
c) vytvořený v prostoru
3. Jaké tuhy využíváme při kresbě tužkou?
a) měkké i tvrdší
b) pouze tvrdé
c) pouze měkké
4. Označ správnou výpověď:
a) Měkké tuhy jsou vhodné, pokud chceme vytvořit rýsovanou kresbu.
b) Měkké tuhy nešpiní návrhy.
c) Měkké tuhy použijeme, když pracujeme na velkých formátech.
5. Při výrazném šrafování nebo kontrastech ploch používáme tuhy:
a) tvrdé
b) měkké
6. Doplň tři důvody, proč se tvrdé tuhy hodí pro kresbu tužkou nejméně:
_____________________
_____________________
_____________________
7. Při kresbě tužkou různých tónů šedi nedosáhneme (podle textu):
a) odlišnými tvrdostmi tužek
b) rozmýváním vodou
c) křížením linií
8. Kombinovat kresbu tužkou s jinými výtvarnými technikami je možné:
a) vždy
b) nikdy
c) omezeně
9. Které tvrzení vyplývá z textu?
a) Kresbu tvrdší tuhou lze využít pouze na velkých formátech.
b) Na větší formáty kreslíme měkkou tužkou.
c) Pro kresbu tužkou volíme pouze malé formáty.
10. Praktické cvičení – pracovní list:
PRAKTICKÉ CVIČENÍ:
Nakresli jednoduchý list stromu (např. lípa) nejprve měkkou tužkou a vedle stejný list tužkou
tvrdou.
Pokus se aspoň část obou listů vystínovat.
MĚKKÁ TUŽKA
TVRDÁ TUŽKA
Porovnej oba obrázky.
Kterou tužkou se ti lépe pracovalo? ______________________________
METODICKÝ POKYN:
informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. Žáci vytvoří vlastní kresbu listu
/měkká x tvrdá tužka/. Porovnají výsledky práce.
DATUM: 15.10.2012
VÝTVARNÁ VÝCHOVA -8. ROČNÍK
SECESE
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
V posledním desetiletí 19. století umělci odvážně přetrhávají svá pouta s minulostí.
Umělecká řemesla zažívají nebývalý rozkvět. Řemeslníci navrhují předměty, které jsou
vzdáleny archeologickým kopiím i banálním průmyslovým výrobkům. Tato touha po novém
výrazu jde ruku v ruce s dalším usilováním vdechnout umění společenskou funkci a
zpřístupnit je všem. Umělci se snaží upevnit vazby mezi uměním a společností a obracejí se
k tvorbě bezprostředně související s každodenním životem (móda, šperky, knihy, plakáty,
obydlí ...).
Na počátku secesního umění nacházíme hledání anglických umělců, jako byl William
Morris. Pod vlivem tohoto ostrovního modern´stylu se podobné iniciativy množí v celé
Evropě. Společný duch získává rozličné názvy: art nouveau ve Francii a Belgii, Stile Liberty
v Itálii, Jugendstil v Německu, Sezessionstil v Rakousku, Modernisto v Barceloně.
Ve Francii užité umění dochází obliby díky Škole v Nancy. Její členové se v návrzích
nábytku pokoušejí uplatnit organickou sílu rostlin. Ve Španělsku prožívá mohutný umělecký
impuls Barcelona, která je scenérií fantastických staveb Antonia Gaudího. Tento stavitel
koncipuje katedrálu Svaté rodiny (La Sagrada Família), jež se vyčleňuje z tradic španělské
architektury.
Umělci se nechávají svést ornamentem, asymetrickou kompozicí a grafickým rytmem linie
připomínající čáru opsanou bičem. Proti rozbujelým křivkám, jež často evokují obraz květiny
nebo ženy, protestují germánští architekti a prosazují prostou výzdobu založenou na
hranatých formách.
Dějiny umění, ARGO 2001, Praha, str. 230, 231
Jak vlastně vypadala secese? Citujeme, upravujeme a zkracujeme podle Encyklopedie
světového malířství B. Mráze a M. Mrázové z r. 1988.
„Za hlavní znaky secesního slohu se považuje ornamentálnost, lineárnost a plošnost, záliba
v neobyčejných lomených barvách a estetickém využití rozličných materiálů. Vláčný secesní
ornament vyjadřuje . . . cítění, jež se vyhýbá citovým výkyvům i silnému vypětí vůle a tíhne
k náladovosti. Secesní linií je plynulá vlnící se křivka . . . hlavním znakem secesního cítění je
stylizace. Secese se vrací k přírodním tvarům (listy, květy, lidské a zvířecí tělo) . . . Těžiště
secese neleží v malbě a sochařství, ale v dekoraci, užitém umění . . . knižní grafice a ilustraci.
Barvami secese byly žlutá, modrá, zelená, černá a bílá . . . charakteristickými zvířaty byli páv
a labuť, květinou lilie.
Průvodce výtvarným uměním IV, P. Šamšula, J. Hirschová, ALBRA 2006, SPL-PRÁCE,
Praha, str. 40
ÚKOLY:
1. Secese je umělecký směr:
a) přelomu 17. a 18. století
b) přelomu 18. a 19. století
c) přelomu 19. a20. století
2. Základem tohoto uměleckého směru je rozvoj:
a) především malířství
b) hlavně sochařství
c) užitého umění
3. Označ, které tvrzení odpovídá textu:
a) Cílem secesního umění je oddělit výtvarné umění od společnosti.
b) Secesní umělci se specializovali na archeologické kopie a banální průmyslové
výrobky.
c) Představitelé tohoto umění se soustředí na tvorbu, která těsně souvisí
s každodenním životem lidí.
4. Kolébkou secesního umění byla:
a) Francie
b) Anglie
c) Itálie
5. V různých státech se tento umělecký styl označoval různými názvy. K níže uvedeným
státům doplň odpovídající název:
a) Itálie - __________________________________
b) Španělsko - ______________________________
c) Belgie - _________________________________
d) Rakousko - ______________________________
e) Francie - _________________________________
f) Německo - _______________________________
6. Ve kterém španělském městě můžete spatřit úchvatné stavby vytvořené v duchu secese?
a) v Nancy
b) v Madridu
c) v Barceloně
7. Autorem těchto staveb je:
a) William Morris
b) La Sagrada Família
c) Antonio Gaudí
8. Umělci ve svém výtvarném vyjádření nevyužívají:
a) rostlinné motivy a rozbujelé křivky
b) strohou kompozici a silné vypětí vůle
c) ornamentálnost a vlnící se křivky
9. Co z výše uvedeného textu nevyplývá?
a) V secesi umělci velmi často využívali ornament, který svými tvary připomínal
lidská a zvířecí těla.
b) Těžiště secesního umění spočívalo v malbě a sochařství.
c) Hlavním znakem secesního cítění je stylizace.
10. Víš, co znamená slovo STYLIZACE ?
a) jev vznikající při pozorování pohybu
b) zdůrazňování určitých obecných znaků
c) stanovení jednotných pravidel
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Charles_Rennie_Mackintosh_001.jpg/217pxCharles_Rennie_Mackintosh_001.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Prag_Prague_Hauptbahnhof_Eingang_%282005%29.JPG/264pxPrag_Prague_Hauptbahnhof_Eingang_%282005%29.JPG
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 21.10.2012
PEROKRESBA
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Kresba mokrou stopou zahrnuje ty kreslířské techniky, které využívají nástroje a barvy –
pera, dřívka nebo brku a tuše či inkoustu.
Perokresba vychází z citlivé lineární kresby. Její vlastnosti závisí na druhu pera a jeho
charakteristické stopě. Poutavost perokresby spočívá v kontrastu významných linií a bílých a
tmavších ploch, který se odráží v prokreslení detailů, členitých materiálů, objemů nebo
dekorativních motivů. Zajímavou variantou perokresby je kresba do mokrého podkladu, která
se rozpíjí a vyvolává tak nečekané výrazové účinky.
Stínovaná kresba perem pracuje se zhuštěním a zředěním krátkých čar, kterými citlivě
reaguje na proměny intenzity světla a stínu. Uspořádání čar a způsob podání kresby v sobě
skrývá rozdílné výrazové účinky.
Lineární a stínované kresbě nejlépe vyhovuje obyčejné pero v násadce. Pero má relativně
měkký a tupý hrot, který po povrchu papíru lehce klouže. Seříznuté francouzské pero je
vhodné pro dynamickou kresbu s proměnlivou stopou nebo pro kombinaci se stopou jiného
pera. Redispero lze použít pro dekorativní úlohy a pro písmařské pokusy, podobně jako pero
francouzské. Oba typy per zanechávají odpovídající šíři hrotu, a proto jsou označované
příslušným číslem.
Vzhled perokresby ovlivňuje také kvalita a tón užité barvy. Klasicky působí černá tuš,
kresba barevnými tušemi má spíše dekorativní ráz. Stopa tuše se nerozpouští. Inkousty a
mořidla jsou rozpustné ve vodě. Mezi inkousty převládají ostré, až nepříjemné odstíny, proto
působí nejlépe perokresba v jednom barevném tónu.
Perokresbu vhodně doplňují některé kreslířské techniky, například jemná kresba tužkou,
rudkou nebo uhlem. Příjemná je kombinace perokresby s vlepovanými plošnými či
plastickými prvky z papíru.
Kresba perem je převážně technikou komorní, pro kterou se ve školní praxi hodí spíše
menší velikosti formátů. Výjimku tvoří kombinace perokresby s jinými technikami.
Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH 1996, Praha, str. 40, 41
ÚKOLY:
1. Perokresbu zařazujeme mezi kresby:
a) suchou stopou
b) mokrou stopou
c) tmavou stopou
2. Východiskem pro tuto techniku je:
a) lineární malba
b) šrafování
c) lineární kresba
3. Označ, které výpovědi odpovídají danému textu:
a) Perokresba nespočívá v kontrastu linií a ploch.
b) Při perokresbě je důležité prokreslení detailů.
c) Perokresba je zajímavá kontrastem bílých a tmavých ploch a linií.
d) Stínovaná kresba nepracuje se zhuštěním krátkých čar.
e) Stopy tuší a inkoustů se nerozpouští.
f) Mořidla jsou rozpustná ve vodě.
ANO – NE
ANO – NE
ANO – NE
ANO – NE
ANO – NE
ANO - NE
4. Kresba do mokrého podkladu..... (označ správné pokračování nedokončené věty):
a) není variantou perokresby
b) dosahuje nečekaných výrazových účinků
c) se nerozpíjí
5. Na vynechaná místa doplň nástroj (nástroje), který nejlépe vyhovuje určitému typu kresby
(obyčejné pero, francouzské pero, redispero):
dekorativní práce -___________________________________________________
stínovaná kresba - ___________________________________________________
dynamická kresba s měnící se stopou - _____________________________________
lineární kresba - _______________________________________________________
kombinace se stopou jiného pera - ________________________________________
vytváření písma - ______________________________________________________
6. Šíře stopy zvoleného pera je různá, a proto je označována:
a) písmenem
b) číslem
c) kombinací čísel a písmen
7. Který typ pera neoznačujeme ani číslem, ani písmenem?
a) obyčejné pero
b) francouzské pero
c) redispero
a) Perokresbu nevhodně doplňují některé kreslířské techniky.
b) Vhodná je kombinace perokresby s vlepovanými prvky z papíru.
c) Pro perokresbu jsou vhodnější menší formáty.
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 22.10.2012
CHRÁM SV. BARTOLOMĚJE – otevření
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Chrám sv. Bartoloměje se otevře na první adventní neděli
Po čtyřech letech, kdy se v kolínské dominantě, chrámu sv. Bartoloměje, pilně pracovalo a
památka zůstávala pro veřejnost uzavřena, je znám termín jejího otevření. „Chtěli bychom
chrám otevřít na první adventní neděli (1. 12.) a uspořádat zde adventní koncert, “uvedl farář
Libor Bulín. Adventní mši bude sloužit kardinál Dominik Duka a slavnostního otevření se
zúčastní řada celostátně významných osobností. Pozván byl mimo jiné i ministr zahraničí
Karel Schwarzenberg, který si chrám prohlédl během návštěvy Kolína 6. října.
Přestože rekonstrukce interiéru ještě není u konce a v chrámu se bude pracovat i příští rok,
může už kostel sloužit církevním obřadům a otevřít se veřejnosti v provizorním režimu.
Chrám sv. Bartoloměje je zahrnut do programu záchrany architektonického dědictví
Ministerstva kultury ČR, z jehož fondu byly vloni použity dva miliony korun na pokračování
prací při zastřešování ochozu. Ten trpěl vlhkostí, která do něj proniká jak zvenku, tak i
zevnitř. Chrám má totiž specifickou konstrukci, která v jiných klimatických podmínkách
funguje dobře (např. v Itálii), ale v našem klimatu zdivo značně trpí. V současné době je
oprava vnějšího pláště z 90% hotova. Na opravu pláště navázaly opravy kaplí. Vloni
započala oprava Řeznické kaple a po jejím dokončení se práce přesunou do další kaple v jižní
části kostela.
Z venkovních prací došlo vloni na úpravu jižní zahrady před kostelem s rozpočtem 437
tisíc korun a na zajištění hradební zdi. „Předpokládáme, že vnější opravy kostela budou příští
rok dokončeny a čeká nás revize věží,“ řekl k plánům oprav technik Petr Čech.
Na opravu chrámu sv. Bartoloměje přispívá pravidelně i město Kolín. V letošním rozpočtu
pamatovalo na chrám částkou 800 tisíc korun a říjnové zasedání Rady města Kolína schválilo
ještě 400 tisíc korun. „Chápeme potřebu trvalých investic do této památky. Chtěli bychom,
aby se Bartoloměj stal klasickou památkou se všemi možnostmi využití: zvonice, nádvoří za
kostelem i kostnice,“ říká starosta Vít Rakušan. Právě kostnice s ceněnou figurální výzdobou
bude v nejbližší době potřebovat opravu. Nádvoří za kostelem, které získalo novou dlažbu,
bylo letos poprvé dějištěm dětské scény 49. Kmochova Kolína.
(Zkráceno)
Zpravodaj města Kolína, říjen 2012, ročník 18, číslo 10, str. 1, 2
ÚKOLY:
1. Jak dlouho probíhaly práce na chrámu sv. Bartoloměje?
a) tři roky
b) čtyři roky
c) pět let
2. Znovuotevření kolínské dominanty je naplánováno na:
a) první adventní sobotu
b) první adventní neděli
c) na druhou adventní neděli
3. Toto zpřístupnění památky bude provázeno:
a) adventní výstavou
b) adventním koncertem
c) pěveckým vystoupením
4. Adventní mši bude sloužit:
a) Libor Duka
b) Libor Bulín
c) Dominik Duka
5. Která z následujících výpovědí nevychází z textu?
a) Rekonstrukce ještě není dokončena, ale pro veřejnost bude otevřeno.
b) Kostel nemůže sloužit církevním obřadům, protože rekonstrukce není
dokončena.
c) V chrámu se ještě bude pracovat, ale církevní obřady se tu budou sloužit.
6. Na financování oprav chrámu se částkou dva miliony korun podílel(o):
a) městský úřad
b) krajský úřad
c) Ministerstvo kultury ČR
7. Označ, které věty vyplývají z textu:
a) Oprava vnějšího pláště ještě není z větší části hotova.
b) V letošním roce byla započata oprava Řeznické kaple.
c) Po dokončení opravy Řeznické kaple bude opravována kaple jižní.
d) Vloni byla upravena jižní zahrada za kostelem.
e) Opravy kaplí navázaly na opravu pláště.
8. Předpokládá se, že vnější opravy kostela budou dokončeny v roce:
a) 2012
b) 2013
c) 2014
ANO – NE
ANO – NE
ANO – NE
ANO – NE
ANO – NE
9. Která významná kulturní událost se odehrála na nádvoří za kostelem?
___________________________________________________________
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b1/Chr%C3%A1m_svat%C3%A9ho_Bart
olsom%C4%9Bje.jpg
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 29.10.2012
ALFONS MUCHA
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
ALFONS MUCHA (1860 – 1939), malíř, grafik a návrhář
Jako malíř bez profesionálního školení nastoupil do malířské dílny divadelních dekorací
vídeňské firmy, v 80. letech působil na Moravě. Od r. 1885 studoval na mnichovské
Akademii, později odjíždí do Paříže, kde studoval rok na Akademii Julian. Od r. 1888
pracoval samostatně, živil se převážně ilustrátorskou prací pro pařížská nakladatelství a
časopisy. V Paříži měl také vlastní školu. v roce 1904 se poprvé vydal do USA. Střídavě
působil v Americe a v Paříži. Ve Spojených státech byl činný jako malíř a pedagog. R. 1910
se vrátil do Prahy.
Muchovo dílo představuje jeden z nejpříznačnějších projevů evropského secesního umění,
pro které v Paříži kolem r. 1900 vznikla přezdívka Le styl Mucha. Spojením prvků českého
umění, s jeho sklonem k lidovému umění, a pařížské výtvarné kultury koncem století nalezl
Mucha svébytný projev, který je hlubokým odrazem doby. Kromě ilustrace se zabýval
malířstvím historických obrazů a v 90. letech vytvořil řadu plakátů pro divadlo. Z této doby
pochází řada návrhů na dekorační grafické práce – např. Čtyři roční počasí, Čtvero umění,
Denní doby, Měsíce a řada návrhů pro viněty, kalendáře, divadelní programy; ilustrace a
knižní grafika.
Po návratu do Čech se věnoval mýtu historie slovanských národů v cyklu dvaceti obrazů
Slovanská epopej. Byl také tvůrcem první československé poštovní známky v roce 1918.
( Zkráceno)
Encyklopedie českého výtvarného umění, ACADEMIA, Praha 1975, str. 320 – 322
Plakát (1894; Museo del Teatro, Barcelona) oznamující vystoupení Sarah Bernhardtové
v inscenaci Gismondy znamenal začátek úspěchu českého umělce Alfonse Muchy, jenž
vytvořil pro slavnou herečku řadu plakátů a četné návrhy kostýmů a klenotů. Jeho ženské
typy, inspirované díly Grassetovými, patří k nejsugestivnějším, nejvyšperkovanějším a
zároveň nejpopulárnějším postavám secesního umění.
Dějiny umění, José Pijoan, ODEON, Praha 1983, str. 94
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7
2/Alfons_Mucha__Czechoslovakian_poststamps.JPG/320px-Alfons_Mucha__Czechoslovakian_poststamps.JPG
ÚKOLY:
1. Alfons Mucha byl:
a) malíř, sochař a návrhář
b) malíř, grafik a architekt
c) grafik, návrhář a malíř
2. Co z textu nevyplývá?
a) Alfons Mucha začal pracovat bez výtvarného vzdělání.
b) Výtvarné vzdělání si A. Mucha doplnil později.
c) Před nástupem do vídeňské firmy vystudoval Mucha výtvarnou školu.
3. Ve kterém z následujících měst tento umělec nestudoval výtvarné umění?
a) Mnichov
b) Paříž
c) Vídeň
4. Označ, na které z uvedených vět lze odpovědět ANO a na které NE:
a) Mucha se nikdy neživil samostatně.
ANO – NE
b) Převážně pracoval pro pařížská nakladatelství.
ANO - NE
c) V Paříži nezaložil svou vlastní školu.
ANO – NE
d) V roce 1904 se podruhé vydal do USA.
ANO - NE
e) Do Ameriky se podíval pouze jednou.
ANO - NE
f) V USA se věnoval i pedagogické činnosti.
ANO – NE
g) Do Prahy se vrátil v roce 1810.
ANO – NE
5. Mucha ve své tvorbě spojil:
a) prvky českého umění s prvky vídeňskými
b) pařížské prvky s francouzskými
c) pařížské prvky s českými
6. Škrtni, čím se podle textu Mucha nezabýval:
malířstvím, ilustrací, sochařstvím, plakáty, kostýmy, nábytkem, šperky, známkami,
divadelními programy
7. Které z následujících děl nevytvořil?
a) Čtyři roční období
b) Měsíce
c) Denní doby
8. Cyklus dvaceti obrazů s historickou tematikou se nazývá:
a) Slovenská epopej
b) Slovanská epopej
c) Slovinská epopej
9. Ve kterém moravském městě byla tato rozměrná plátna dlouhou dobu uložena, než byla
v květnu 2012 převezena do Prahy?
a) České Budějovice
b) Moravský Krumlov
c) Havlíčkův Brod
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 27.10.2012
MALBA TEMPEROU
Mgr. Ivana Tichá
TEXT :
Malba temperou je nejvýznamnější malířskou technikou, užívanou ve výtvarné výchově.
Temperové barvy poskytují neomezenou možnost mísit odstíny a přiblížit se tak k barevnosti
našeho světa nebo k vyjádření pocitů a představ.
Malba temperou používá temperové barvy v tubách. Tuby jsou seřazeny v sadách od šesti
do dvaceti čtyř barev. Běloba v malém množství barevné tóny zjemňuje a ve větším množství
zesvětluje.
Podstatná je také velikost, tvar a kvalita štětců. Velikost štětce je značena na rukojeti
vyraženým číslem. Pro školní praxi je vhodná škála štětců od čísla 6 po číslo 14. Z tohoto
rozsahu si žáci vybírají sílu štětce přiměřenou požadovanému vyznění malby. Kvalita štětce je
závislá na použitém materiálu. Vlasové štětce jsou pružné, poddajné, a pro roztírání hutné
barvy se nehodí. Štětinové štětce jsou pevné, nepoddajné a dobře barvou modelují plochy.
Zanechávají širší stopu a nedovolují zbytečně se zabývat detaily. Tvar štětce dává malbě
charakteristický vzhled.
Kombinování malby temperou s jinými malířskými technikami nebývá časté. Temperové
barvy jsou výrazné a účinky jiných materiálů potlačují. Výjimkou je spojení s malbou
pastelem do mokrého podkladu, které umožňuje ztvárnit námět plný děje nebo bohatý na
konkrétní motivy. Spojení jemné lineární kresby a malby nebývá vhodné. Tah štětce působí
nápadně a slabou stopu kreslířského nástroje potlačuje.
Velikost formátů vychází především z pojetí námětu. Malba úzkými plochými štětci
umožňuje použít malé formáty od A4 výše, široké štětce vyžadují archy nebo pásy silnějšího
balicího papíru. Důležitá je i volba tvaru formátu, který ovlivňuje kompoziční řešení malby.
Příliš řídké barvy jsou průsvitné a působí jako akvarel nebo kvaš. Snadno se slévají, při
mísení působí kalně. Naopak, příliš pastózní vrstvy barev nedovolují malbu měnit a
přemalovat ji v druhé vrstvě. Také se v suchém stavu mohou lámat a odpadávat od podkladu.
( Zkráceno)
Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH, Praha 1996, 66 – 70
ÚKOLY:
1. Malba temperou nepatří:
a) mezi malířské techniky
b) mezi výtvarné techniky
c) mezi kreslířské techniky
2. Bělobu nepoužíváme:
a) ke zjemnění
b) ke ztmavení
c) k zesvětlení
3. Co je podstatné při výběru štětců používaných pro malbu temperou?
a) tvar, kvalita a délka štětce
b) velikost, barva a tvar štětce
c) kvalita, tvar a velikost štětce
4. V textu jsou zmiňovány dva typy štětců – doplň - ______________________________,
________________________________
5. Které z následujících tvrzení vychází z textu?
a) Vlasové štětce nejsou pružné, a proto se pro malbu temperou hodí.
b) Štětinové štětce jsou pro malbu temperou nevhodné.
c) Štětce štětinové barvou dobře modelují plochy.
6. Co z daného textu nevyplývá?
a) Malba temperou spojená s malbou pastelem do mokrého podkladu působí
velmi dobře.
b) Malbu temperou není příliš vhodné kombinovat s jinými technikami.
c) Velmi dobře vypadá spojení malby temperou s lineární kresbou.
7. Označ, na které z následujících vět lze říci ANO:
a) Široké štětce vyžadují menší formáty.
b) Při malbě úzkými štětci volíme menší formáty od A4 níže.
c) Příliš řídké barvy se neslévají.
d) Hodně pastózní vrstvy barev dovolují malbu měnit a nelámou se.
e) Pro práce na pásech balicího papíru volíme úzké štětce.
f) Pro školní praxi jsou vhodné štětce od čísla 6 po číslo 16.
Vylušti tajenku:
1. naše město
2. opak dne
3. SOS
4. nástroj na psaní
5. bílá tempera
6. chladno
7. rozměr
8. hodnota
9. barva v tubě
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Slovo, které ti vyšlo, zapiš: ____________________________________
Pokus se vysvětlit jeho význam: _______________________________________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 10.11.2012
ABSTRAKTNÍ UMĚNÍ
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Abstraktní, nepředmětné, nefigurativní – to jsou jen různá pojmenování pro umění, které
opravdu nezpodobňuje žádné předměty (proto nepředmětné), ani žádné figury (proto
nefigurativní). Jeho touhou a snahou je dát podobu jevům neviditelným, jako je třeba: úzkost
nebo radost, naslouchání, klíčení, jarní povětří atd. Neviditelné věci, nevyslovitelné pocity a
myšlenky dostávají pod rukama umělců viditelnou podobu.
Toto umění se vyvíjelo vlastní, osobitou cestou. Od počátku dvacátého století nabylo
mnoha podob a obohatilo i umění figurativní, na nějž jsme byly doposud zvyklí. Existují
spory o tom, kdo namaloval první abstraktní obraz. Mnozí soudí, že to byl Rus Vasilij
Kandinskij (1866 – 1944). Kandinskij se narodil v Rusku, v rodině vyhnance, přesto však
vystudoval práva. Zajištěného postavení a kariéry se však zřekl a odjel do Mnichova studovat
malířství. S výjimkou krátké doby po roce 1917 se již do Ruska nevrátil. Zůstal v Německu,
později ve Francii. Kandinského obraz Improvizace představuje ten druh nefigurativního
umění, v němž se umělci snažili o vyjádření svého vlastního citového vztahu ke světu.
( Zkráceno)
Průvodce výtvarným uměním, P.Šamšula, J. Hirschová,
SPL – PRÁCE, Praha 2006, str. 66 – 75
Mezi umělce, kteří zaměřili svou pozornost spíše na barvu a tvar, patřil také holandský Piet
Mondrian, jenž ve svých dílech postupně barevnost omezoval a využíval pouze vodorovné a
svislé linie. To se odráží i v názvu jednoho z jeho obrazů – „Kompozice s červenou, žlutou a
modrou“. Ve stejném duchu tvořili některá svá díla i další umělci – Paul Klee (švýcarský
malíř a grafik), Rus Kazimir Malevič ( „Černý čtverec na bílém poli“) a celá řada dalších.
Nejvýznamnějším představitelem české abstrakce byl malíř a grafik František Kupka, známý
nejen u nás, ale i ve světě. Největší přehlídka jeho děl byla uskutečněna v Japonsku. U nás si
můžeme sbírky jeho obrazů prohlédnout v Praze v Národní galerii a v Muzeu Kampa.
ÚKOLY:
1. Jakým názvem neoznačujeme abstraktní umění?
a) nefigurativní
b) konkrétní
c) nepředmětné
2. Co se ve svých dílech snaží umělci zaznamenat?
a) architekturu, krajinu, předměty
b) radost, smutek, klíčení
c) postavy, rostliny, kameny
3. Pro toto umění je charakteristické období:
a) počátek 19. století
b) počátek 20. století
c) konec 20. století
4. Kdo z následujících umělců bývá označován jako autor prvního abstraktního obrazu?
a) P. Mondrian
b) K. Malevič
c) V. Kandinskij
5. Které z následujících vět, jež se vztahují k V. Kandinskému, odpovídají textu?
a) Kandinskij se narodil v Rusku, v rodině vyslance.
ANO - NE
b) Vystudoval práva, ale tomuto povolání se nevěnoval.
ANO – NE
c) Vedle práv studoval i malířství.
ANO – NE
d) Malířství studoval v Německu.
ANO – NE
e) Do Ruska se po odjezdu do Mnichova již nikdy nevrátil.
ANO – NE
f) Zůstal po celý svůj život v Německu.
ANO – NE
6. Co bylo charakteristické pro abstraktní díla Mondriana?
a) neomezená barevnost, vodorovné a svislé linie
b) omezená barevnost a šikmé linie
c) vodorovné a svislé linie, omezená barevnost
7. Jak se nazývá jeden z jeho obrazů?
a) Kompozice s černou, žlutou a modrou
b) Kompozice s červenou, žlutou a moudrou
c) Kompozice s červenou, žlutou a modrou
8. K následujícím jménům přiřaď správné příjmení a národnost:
a) Kazimir
Kupka
b) František
Malevič
c) Paul
Kandinskij
d) Vasilij
Klee
Rus
Švýcar
Čech
Rus
9. Zmiňovaný představitel české abstrakce byl:
a) sochař a grafik
b) grafik a malíř
c) malíř a sochař
10. Největší přehlídka jeho prací se uskutečnila:
a) v Praze
b) v Japonsku
c) v Paříži
11. Kde v Praze si můžeme prohlédnout Kupkovy obrazy?
________________________________
________________________________
________________________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 11.11.2012
UMĚNÍ PŘÍRODNÍCH NÁRODŮ
Mgr. Ivana Tichá
Pod tímto názvem se skrývá umění národů střední a západní Afriky, skalní umění Sahary a
jižní Afriky, umění amerických indiánů, obyvatel Oceánie a arktických oblastí. Převážně jde o
kmeny a národy, které se téměř nesetkaly s civilizací a které zůstávaly ještě v 19. (případně i
20.) století na pravěké úrovni.
TEXT:
Klasické umění Střední Ameriky
Na jihovýchodě Střední Ameriky leží kulturní centrum Mayů. Jsou to volně rozprostřené
jednoposchoďové paláce, umístěné na plošinách, náměstí s oltáři a vysokými štíhlými
pyramidami. Na vrcholu těchto pyramid jsou chrámy, zakončené hřebenovými střechami, a
všechny pyramidy i paláce jsou zdobeny nízkými kamennými reliéfy. Mayské reliéfy často
kombinují bohatě oblečené lidské postavy s hieroglyfickými motivy. Propracovaný mayský
styl je také patrný ve vzácných nástěnných malbách v Bonampaku (asi 800 př. n. l.),
zobrazujících bitvu, válečné zajatce a oslavy vítězství.
Umění Aztéků a Inků
Velké středoamerické tradice vyvrcholily v umění a náboženství říše Aztéků (asi 1420 –
1519). Aztéčtí umělci vytvořili hrůzostrašnou podobu bohyně země a plodnosti Coatlicue.
Tvář této sochy je nahrazena dvěma hadími hlavami a propletení hadi vytvářejí její sukni.
Byly však vytvářeny mnohem jemnější a realističtější sochy, které spolu s mozaikami, šperky
a mistrovskými pracemi z peří dokládají mnohovrstevnost aztécké kultury.
Vpád říše Inků na území And v roce 1440 spadá do doby vzestupu Aztéků. Inkové měli
rozvinutou keramiku a zpracování kovů. Nejpůsobivějšími pracemi Inků jsou palácové a
pevnostní stavby z obrovských kamenů.
Severní Amerika
Eskymáci z nejdálnějšího severu vytvářeli z kostí, naplaveného dřeva a mamutoviny
miniaturní figurky lidí, medvědů, tuleňů a dalších arktických zvířat. Indiáni ze
severozápadního pobřeží tradičně vyřezávali sloupové totemy zobrazující náčelníky, duchy a
zvířata. Jižněji sídlící Kiowové vytvářejí dramatické masky lidožravých ptáků se zahnutými
zobany a s vlasy z cedrové kůry. Po celém kontinentu byly bohatě dekorovány zvláště zvířecí
kůže. Indiáni z planin pomalovávali zvířecí kůže loveckými scénami, indiáni z Oregonu a
Kalifornie zdobili keramiku geometrickými a zvířecími motivy.
( Zkráceno )
Guinnessova encyklopedie, MLADÉ LETÁ, Bratislava 1992, str. 516, 517
ÚKOLY:
1. Jako umění přírodních národů neoznačujeme:
a) umění obyvatel Oceánie a arktických oblastí
b) skalní umění Sahary a umění Egypta
c) umění indiánských kmenů
2. Tyto národy a kmeny se s civilizací:
a) vůbec nikdy nesetkaly
b) setkaly již před tisíci lety
c) setkaly, ale většinou až později (19., 20. století)
3. Kulturní centrum Mayů se nacházelo:
a) v jihovýchodní části Jižní Ameriky
b) v jihozápadní části Jižní Ameriky
c) v jihovýchodní části Střední Ameriky
4. Jak vypadaly mayské stavby?
a) Byly to paláce umístěné na vrcholech kopců.
b) Byly to víceposchoďové paláce na plošinách.
c) Byly to vysoké štíhlé pyramidy.
5. Stavby byly zdobeny reliéfy, na kterých můžeme spatřit:
a) bohatě zdobené zvířecí postavy
b) výjevy z budoucnosti
c) lidské postavy s hieroglyfickými motivy
6. Říše Aztéků se rozkládala:
a) v Severní Americe
b) ve Střední Americe
c) v Jižní Americe
7. Označ, které z následujících vět vycházejí z textu:
a) Aztéčtí umělci vytvořili bohyni války.
b) Aztécká bohyně země a plodnosti byla krásná žena.
c) Bohyně Coatlicue měla místo tváře hadí hlavu.
d) Propletení hadi vytvářeli její vlasy.
e) Aztéčtí umělci vytvářeli také mozaiky.
f) Aztéckou kulturu reprezentují mistrovské práce z peří.
8. Palácové a pevnostní stavby z obrovských kamenů byly dílem:
a) Mayů
b) Inků
c) Eskymáků
9. Přiřaď k sobě správné dvojice (podle textu):
a) Kiowové
b) Eskymáci
c) indiáni ze severozápadního pobřeží
d) indiáni z Kalifornie
e) indiáni z planin
- zdobená keramika
- masky lidožravých ptáků
- figurky lidí a zvířat
- sloupové totemy
- lovecké scény na zvířecích kůžích
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 12.11.2012
ROMÁNSKÉ UMĚNÍ
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Románské umění v českých zemích
Zhruba od r. 1100 až do počátku 13. století hrálo románské umění významnou roli i
v kultuře českých zemí. Byla to doba velkého hospodářského i kulturního rozmachu, z níž se
nám zachovalo množství památek. Patří mezi ně pozůstatky některých hradů. Ty byly
budovány ještě podle tradičního schématu s donjonem (Přimda), ale už s větším smyslem pro
životní komfort a pohodlí vladaře (nejstarší části Pražského hradu). Zajímavé jsou též
kamenné domy bohatších měšťanů (na Starém městě v Praze). Největší pozornost byla opět
věnována chrámovým stavbám-od rozlehlých trojlodních bazilik až k jednoduchým
venkovským kostelíkům. V oněch neklidných dobách bývaly kostely často opevněny a
opatřeny pevnou věží, která nebyla jenom zvonicí, ale měla i obranný charakter. Na českém i
moravském venkově se jich zachovaly celé desítky (přesvědčte se sami, zda právě kostelík ve
vaší obci nemá věž opatřenou úzkými střílnami!).
Protože venkovské kostelíky bývaly budovány drobnými místními vládci, rytíři či zemany,
kteří v nich mívali svoji tribunu (viz výše), sloužící jim za jakýsi bezpečný, zdola těžko
přístupný balkon, nazýváme je panskými neboli tribunovými kostely. A samozřejmě nesmíme
zapomenout ani na oblíbené české rotundy, které však jsou oproti ottonským daleko hezčí a
náročnější i co do výzdoby. Po r. 1100 mívají na svém vrcholu tzv. lucernu- malou věžičku se
zvonem, osvětlující shora chrámový prostor. Pokud je najdeme i v okolních zemích (Polsko,
Uhry), jedná se vždy o stavby vzniklé pod českým vlivem.
Průvodce výtvarným uměním II, SPL-PRÁCE, Praha 2000, str. 49
ÚKOLY:
1. Románské umění hrálo důležitou roli v období:
a) od r. 1100 – do konce 13. stol.
b) od r. 1100 – do počátku 13. stol.
c) od r. 1100 – do počátku 14. stol.
2. Doplň, jaké stavby se z tohoto období dochovaly:
______________________________
______________________________
______________________________
3. Označ tvrzení, které je (podle textu) pravdivé:
a) Věž kostela měla jen obranný charakter.
b) Věž kostela měla obranný charakter a sloužila také jako zvonice.
c) Věž kostela byla pouze zvonicí.
4. Která z vět z textu nevyplývá:
a) Místní kostelíky budovali místní vládci.
b) Místní kostelíky budovali rytíři.
c) Místní kostelíky budovali králové:
5. Jakým jiným názvem se také označovaly tribunové kostely:
___________________________
6. Vysvětli, podle čeho dostaly tyto stavby svůj název TRIBUNOVÉ:
a) scházeli se tam tribunové
b) podle balkónu uvnitř
7. Z textu můžeme usoudit, že slovo LUCERNA označovalo:
a) věžičku se zvonem
b) lampu před kostelem
c) lampu uvnitř chrámu
8. Napiš aspoň dvě synonyma ke slovu KOSTEL:
_______________________
_______________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 20.11.2012
VÝTVARNÁ VÝCHOVA – IX. ROČNÍK
KUBISMUS
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
V 1. pol. 20. stol. došlo k revolučním změnám v umělecké praxi. Tuto revoluci vedli
kubisté proti konvenčnímu názoru, že umění by mělo věrohodně vyjadřovat svět.
Kubismus, jedno z nejvýznamnějších uměleckých hnutí 20. století, byl založen
španělským malířem Pablem Picassem (1881-1973) a Francouzem Georgesem Braquem
(1882-1963). Hnutí trvalo od roku 1907 do roku 1920 a termín kubismus byl vytvořen
uměleckou kritikou jako hanlivé označení. Kubisté hledali novou odpověď na otázku, jak
vyjádřit skutečnost trojrozměrného světa na ploše dvojrozměrného plátna. Začali proto
analyzovat předměty, rozlomili je až na geometrické tvary a znovu je rekonstruovali se
záměrem ukázat mnohovýrazovost každé formy v jediném pohledu. Snažili se vyjádřit spíše
to, co o předmětu víme, než to, co ve skutečnosti vidíme. Rané kubistické analytické práce
obvykle zobrazují jednotlivé postavy nebo zátiší a byly malovány v omezené barevné škále
šedé a hnědé barvy.
Kubisté byli také ovlivněni posledními objevy afrického černošského umění; vůbec poprvé
je to patrno na pravé polovině Picassova obrazu Avignonské slečny, kde dvě tváře jsou jakoby
rozlomeny do jednoduchých tvarů podobných maskám.
Picasso a Braque pracovali od roku 1909 do roku 1913 v úzkém společenství a jejich práce
z tohoto období si jsou tak podobné, že někdy je těžké je rozlišit. V letech 1910- 1911 se
jejich obrazy staly téměř směsicí barev a linek – celý objekt byl často rozpoznatelný jen podle
malého vodítka jako je dýmka, knír nebo židle v pozadí. Aby zpomalili pohyb směrem
k abstrakci, začali umělci přidávat do obrazů předměty náležející reálnému světu, nejprve
písmena, později napodobovali skutečné struktury, jako dřevo nebo tkaninu, a nakonec
přidávali písek nebo výstřižky z novin, které byly nalepovány na plátno a vytvářely koláž.
V tomto období, které bylo nazvané syntetický kubismus, používali jasnější barvy.
(Zkáceno)
Guinnessova encyklopedie, MLADÉ LETÁ, Bratislava 1992, str. 548
ÚKOLY:
1. Ve výtvarném umění dochází k převratným změnám:
a) v 19. století
b) v 1. polovině 20. století
c) ve 2. polovině 20. století
2. Jaký názor kubisté zastávali?
a) Umění by mělo věrohodně vyjadřovat svět.
b) Umění nemusí věrohodně zachycovat skutečnost.
c) Umění musí přesně zobrazit realitu.
3. Jaké národnosti byli zakladatelé kubismu?
a) Španěl a Ital
b) Francouz a Ital
c) Francouz a Španěl
4. Doplň jejich jména:
_____________________, ______________________
5. Kubisté řešili zásadní otázku:
a) jak zobrazit předměty dvojrozměrné
b) jak zobrazit prostorové uspořádání předmětů
c) jak převést trojrozměrné na plochu (rovná se dva rozměry)
6. Termín KUBISMUS vznikl:
a) jako označení pro zobrazování krajiny
b) jako hanlivé označení moderního směru 20. století
c) jako označení uměleckého směru 19. století
7. Jak kubisté nepracovali?
a) Předměty rozlomili na geometrické tvary a skládali je dohromady.
b) Předměty zobrazovali pouze z jednoho pohledu.
c) Předměty rozložili a potom opět rekonstruovali.
8. Co je charakteristické pro raný analytický kubismus?
a) neomezená barevnost
b) postavy, zátiší, zvířata a krajiny
c) odstíny hnědé a šedé barvy
9. Které věty vyplývají z textu:
a) ANO – NE Africké černošské umění ovlivnilo tvorbu kubistů.
b) ANO – NE Tvorba Picassa a Braqua byla po celou dobu rozdílná.
c) ANO – NE Někdy bylo těžké jejich díla rozlišit.
d) ANO – NE Jejich některé obrazy byly složené pouze z linek a barev.
e) ANO – NE Do abstraktních obrazů tito umělci přidávali i konkrétní
předměty.
f) ANO – NE Ve svých dílech nevyužívali dřevo, písek, tkaniny.
g) ANO – NE Syntetický kubismus nepracoval s jasnějšími barvami.
10. V textu jsou zmiňovány dvě fáze kubismu. Uveď, o které jde:
_____________________________________________
_____________________________________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 26.11.2012
KOLÍN - ZALOŽENÍ MĚSTA
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Předchůdce dnešního města Kolína byla osada Starý Kolín, ležící sedm kilometrů
východněji u ústí potoka Klejnarky do Labe. Počátky této osady jsou spjaty s kolonizační
činností Sedleckého kláštera. Bohaté nálezy stříbrné rudy sem přivedly dolnoněmecké
kolonisty. Ti na příhodnějším místě, skalnaté výšině na levém břehu Labe, naproti vsi
Mnichovicím, jež patřily rovněž Sedleckému klášteru, založili za vlády Přemysla Otakara II.,
patrně mezi léty 1253 – 1261, královské město Kolín. Nové město si ponechalo nejen název
Kolín, ale bylo později v těsném spojení s původní osadou, a to jednak rychtou, jednak
některými platy plynoucími z „Nového Kolína“ starokolínské faře.
Nové místo bylo vybráno opravdu dobře; poblíže byl brod přes Labe, který přiváděl kupce
i pocestné. Nový Kolín nebyl však postaven na „zeleném drnu“, na místě před tím zcela
pustém. Od konce 6. stol. n. l. zde existovala slovanská sídliště, jako Hánín a Hroby. Od 2.
poloviny 9. stol. máme doloženo slovanské sídliště z chrámového návrší u sv. Bartoloměje,
které přetrvává až do století 12. V 11. století už můžeme mluvit o osadě Hroby, na protější
straně Labe v blízkosti brodu vzniká hradiště Hánín a tři km severně od centra budoucího
města i hradiště Hradišťko. Ve století 12. a 13. existují osady Hroby a Čakovice, zaniklé v 15.
století, na protějším břehu Labe pak Mnichovice a Brankovice.
Uprostřed nového města bylo rozsáhlé náměstí, z něhož vycházely ulice Klášterská
(Pražská), Labská, Čáslavská (Horská) a Kouřimská. Na nejvyšším místě areálu, v jeho
jihovýchodním cípu, byl vybudován chrám sv. Bartoloměje, svým založením raně gotický
s románskými prvky, jeho protějškem na severozápadním konci města byl dominikánský
klášter s kostelem Panny Marie. Město bylo chráněno dvojitou hradbou. Příkaz k vystavění
hradeb dal městu Přemysl Otakar II.
(Zkráceno)
Kolínsko, Z. Jelínek, Z. Helfert,
STŘEDOČESKÉ NAKLADATELSTÍ A KNIHKUPECTVÍ,Praha 1990, str. 73-74
ÚKOLY:
1. Které z následujících tvrzení odpovídá textu:
a) Předchůdce dnešního města Kolína nebyla osada Starý Kolín, ležící 7 km
východněji.
b) Osada Starý Kolín leží 7 km východněji u ústí potoka Klejnarky do Labe.
c) Předchůdce města Kolína byla osada Starý Kolín ležící 7 km od Vltavy.
2. Dolnoněmečtí kolonisté založili na skalnaté výšině na levém břehu Labe:
a) Sedlecký klášter
b) město Kolín
c) Starý Kolín
3. Královské město Kolín bylo založeno:
a) v polovině 12. století
b) v polovině 13. století
c) v polovině 14. století
4. Nové město Kolín bylo spojeno s původní osadou:
a) zcela, ve všech směrech
b) částečně
c) nebylo spojeno vůbec
5. Označ, které věty z textu nevyplývají:
a) ANO – NE Nový Kolín nebyl postaven na „zeleném drnu“.
b) ANO – NE Nový Kolín byl vybudován na pustém místě.
c) ANO – NE Od 7. století zde existovalo sídliště Hánín.
d) ANO – NE Od 6. století mluvíme o osadě Hroby.
e) ANO – NE Osada Čakovice zanikla v 15. století.
f) ANO – NE Ve století 12. a 13. existovaly osady Mnichovice a Brankovice.
g) ANO – NE Od 9. století je doloženo slovenské sídliště u sv. Bartoloměje.
6. Jak se nazývaly ulice, které vycházely z náměstí?
_______________________________, ____________________________
_______________________________, ____________________________
7. Chrám sv. Bartoloměje byl vybudován:
a) v románském slohu s gotickými prvky
b) v gotickém slohu s románskými prvky
c) v gotickém slohu s renesančními prvky
8. Oprav chyby:
Město bylo chráněno trojitou hradbou._____________
Příkaz k vystavění hradeb dal městu Přemysl Otakar I._________________
Ve městě také najdeme františkánský klášter.__________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 23.11.2012
Románské umění v českých zemích
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Zhruba od roku 1100 až do počátku 13. století hrálo románské umění významnou roli i
v kultuře českých zemí. Byla to doba velkého hospodářského i kulturního rozmachu, z níž se
nám zachovalo množství památek. Ty byly budovány ještě podle tradičního schématu, ale už
s větším smyslem pro životní komfort a pohodlí vladaře. Zajímavé jsou též kamenné domy
bohatších měšťanů. Největší pozornost však byla opět věnována chrámovým stavbám- od
rozlehlých trojlodních bazilik až k jednoduchým venkovským kostelíkům. V oněch
neklidných dobách bývaly kostely často opevněny a opatřeny pevnou věží, která nebyla
jenom zvonicí, ale měla i obranný charakter. Na českém a moravském venkově se jich
zachovaly celé desítky. A nesmíme zapomenout ani na oblíbené české rotundy, které však
jsou oproti ottonským daleko hezčí a náročnější i co do výzdoby. Pokud je najdeme i
v okolních zemích (Polsko, Uhry), jedná se vždy o stavby vzniklé pod českým vlivem.
S románskými stavbami byla spojena i sochařská výzdoba portálů či hlavic sloupů a
rozsáhlé malby, pokrývající často celé stěny chrámů. V českých zemích se projevily podobné
tendence jako v západní Evropě, ale u některých našich sochařských či malířských děl
můžeme sledovat novou snahu o postižení pozemské skutečnosti, tedy první pokusy o
zvládnutí lidské postavy a o její charakteristiku. Tato tendence se však plně prosadí až
v gotickém umění.
Volných soch se u nás zachovalo pramálo a vůbec nic se nedochovalo z přenosných
malířských děl, tedy obrazů. Poměrně bohaté jsou památky české knižní malby, stále
dokonalejší ve zkrášlování knih náboženskými motivy a v ilustrování biblických příběhů.
Velmi výraznou složkou středověkého umění bylo též tzv. užité umění neboli umělecká
řemesla. Sem patřila výroba rozmanitých předmětů z nejrůznějších materiálů. Velmi ceněna
byla práce s drahými kovy a drahými kameny. Největší pozornost byla věnována předmětům
spojeným s křesťanstvím. Pro potřebu bohoslužeb se vyráběly skvostné mešní kalichy a
monstrance ze stříbra i ryzího zlata posázené drahokamy. Kněží se odívali do nádherně
vyšívaných mešních rouch. Desky bohoslužebných knih byly zdobeny drobnými reliéfy ze
slonoviny. Zcela novým oborem bylo vytváření barevných oken, skládaných
z různobarevných tabulek skla, které spojovaly olověné pásky. Svého největšího rozmachu
toto umění dosáhlo až v gotickém období.
(Zkráceno)
Průvodce výtvarným uměním II, J. Adamec, P.Šamšula,
SPL – PRÁCE, Úvaly 2000, str. 49-55
<=
http://upload.wikimedia.org/
wikipedia/commons/thumb/2/
2c/Tismice__pr%C5%AF%C4%8Del%C
3%AD_rom%C3%A1nsk%C
3%A9_baziliky.jpg/320pxTismice__pr%C5%AF%C4%8Del%C
3%AD_rom%C3%A1nsk%C
3%A9_baziliky.jpg
=>
wikipedia/commons/thumb/6/
6a/Stary_Plzenec_CZ_Rotun
da_of_St_Peter_from_NNE_
with_Radyne_Castle_on_hori
zorn_117.jpg/360pxStary_Plzenec_CZ_Rotunda_
of_St_Peter_from_NNE_with
_Radyne_Castle_on_horizorn
_117.jpg
ÚKOLY:
1. Které z následujících období je v českých zemích spojeno s románským uměním?
a) 10. – 13. století
b) 11. – 13. století
c) 12. – 13. století
2. V tomto období byla největší pozornost věnována:
a) měšťanským domům
b) velkým chrámovým stavbám
c) všem církevním stavbám
3. Kostely v této době byly často opatřeny:
a) věží, která neměla obranný charakter
b) věží, jež byla zvonicí a sloužila i k obraně
c) věží sloužící pouze jako zvonice
4. K velmi oblíbeným stavbám patřily rotundy – to znamená :
a) stavby s čtvercovým půdorysem
b) stavby s obdélníkovým půdorysem
c) stavby s kruhovým půdorysem
5. Z malířských prací se nedochovaly především:
a) malby pokrývající stěny chrámů
b) volné obrazy
c) výzdoby portálů
6. Česká knižní malba velmi často doprovázela:
a) knihy se světskou tematikou
b) biblické příběhy
c) pohádky
7. Jakým jiným názvem označujeme UMĚLECKÁ ŘEMESLA?
_______________________________________
8. Označ, která sdělení z textu vyplývají ( ano/ne ):
a) V tomto období se nepracovalo s drahými kovy a drahými kameny. _______
b) V popředí zájmu umělců byly předměty spojené s křesťanstvím. ______
c) Mešní kalichy z cínu byly posázené drahokamy. _____
d) Kněží se oblékali do nezdobených mešních rouch. ______
e) Umělci využívali k výzdobě desek knih i slonovinu. ______
9. Novým uměleckým oborem se staly vitráže. Umělci používali při jejich vytváření:
a) různobarevné tabulky skla spojené dřevěnými rámečky
b) ocelové pásky, které spojovaly barevná skla
c) barevná skla spojovaná olověnými pásky
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 29.11.2012
MALBA AKVARELEM
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Malba akvarelem využívá všech barev kromě běloby, kterou nahrazuje prosvítající bílý tón
podkladu. Nedovoluje však mísit barvy do té míry jako malba temperou.
Vodové barvy jsou dostupné v několika modifikacích. Knoflíkové vodové barvy mohou
mít dvanáct až dvacet čtyři tónů. Jejich kvalita je jen průměrná. Převládající zemitý charakter
barev ztěžuje mísení odstínů, které rychle ztrácejí sytost.
Transparentní a jasné jsou anilinové barvy, jejichž dvanáct barevných tónů se výrazně liší.
Výborně se ve styku s vodou rozpouštějí a snadno vytvářejí libovolné barevné tóny. Jen při
nadměrném užívání běloby nebo po několikerém přemalování ploch se může objevit kalný
mat na povrchu malby. Anilinové barvy měly v minulosti jedinou nevýhodu, byly jedovaté.
Výrobci však dnes zaručují jejich plnou bezpečnost.
Klasické akvarelové barvy obsahují vyrovnanou a příjemně tlumenou škálu barev o
dvaceti čtyřech i více tónech. Barvy se dobře rozpouštějí a mísí. Pro školní praxi jsou však
finančně nedostupné. Další druh vodových barev jsou barvy krycí, které lze bez běloby
využívat jako vodových barev.
Důležitá je i vhodná volba štětců. Na rozdíl od malby temperou vyžaduje malba vodovými
barvami především kulaté vlasové štětce různých velikostí, které pojmou dostatek vody.
Velikost štětců je závislá na zvoleném formátu a druhu vodových barev. Knoflíkové barvy
vyžadují menší štětce, které se dotýkají pouze zvoleného odstínu. S velkými štětci lze
pracovat krycími barvami, jejichž misky jsou dostatečně široké.
Nabízejí se dva výtvarné postupy – malba na mokrém nebo suchém podkladu. Při malbě
na mokrém podkladu se barvy rozpíjejí, prostupují a vytvářejí živou, dynamickou podmalbu.
Druhý postup, řazení barevných ploch vedle sebe na suchém podkladu, vyžaduje rozvinutou
představivost, schopnost předvídat vztahy sousedících barev. Základy tohoto druhého postupu
jsou obsaženy v kolorované kresbě, kde barevné plochy doplňují zřetelnou linku dřívka nebo
pera a tuše či inkoustu.
(Zkráceno)
Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH 1996, Praha, str. 74-77
ÚKOLY:
1. Bělobu při práci akvarelovými barvami:
a) využíváme často
b) nevyužíváme
c) nahrazujeme jinou barvou
2. Text se zmiňuje o několika typech akvarelových barev. Uveď počet- ________ a vypiš
jejich přesné označení:
__________________
_______________________
_______________________
_______________________
________________________
3. Označ křížkem věty, které svým obsahem neodpovídají textu:
a) ------- Kvalita knoflíkových vodových barev je nadprůměrná.
b) ------- Anilinové barvy se při styku s vodou nerozpouštějí.
c) ------- Krycí barvy můžeme s bělobou využívat jako barvy vodové.
d) ------- Klasické akvarelové barvy mají pouze dvanáct barevných odstínů.
4. Podle počtu barevných odstínů doplň typ barev:
a) 12 - ________________________
b) 12 – 24
- __________________
c) 24 a více - ___________________
5. Na vynechaná místa doplň správné údaje (podle textu):
a) Nevýhodou _________________________ barev byla dříve jejich jedovatost.
b) Kvalita ________________________ barev je pouze průměrná.
c) Pro školní praxi jsou __________________________ příliš drahé.
6. Pro práci akvarelovými barvami vybíráme štětce:
a) ploché vlasové, které pojmou dostatek vody
b) menší kulaté, které pojmou málo vody
c) kulaté vlasové, které pojmou dostatek vody
7. Podklad, na který budeme malovat, může být:
a) pouze suchý
b) pouze mokrý
c) suchý i mokrý
8. Který z uvedených dvou postupů vyžaduje větší představivost?
a) malba na mokrém podkladu
b) malba na suchém podkladu
9. Co je charakteristické pro kolorovanou kresbu?
a) barevné plochy doplňují nezřetelnou linku dřívka nebo pera
b) barevné plochy nedoplňují zřetelnou linku dřívka nebo pera
c) barevné plochy doplňují zřetelnou linku dřívka nebo pera
10. Termín AKVARELOVÉ BARVY nahraď synonymem: _______________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 5.12.2012
PABLO PICASSO
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Pablo Picasso (1881 – 1973) byl vynikajícím uměleckým géniem 20. století. Jeho
vynalézavost v objevování nových cest uměleckého výrazu byla nedostižitelná, dominantní
pro umění 1. poloviny 20. století, a ovlivnila umělce na celém světě.
Piccaso se narodil ve španělském městě Malaga, a i když prožil většinu života ve Francii,
nikdy nezapomínal na svůj původ. Hrůzy španělské občanské války ho inspirovaly
k vytvoření monumentální Guerniky (1937), jedné z jeho nejvýznamnějších prací.
Pro nesmírnou rozmanitost jeho díla se stalo zvykem rozdělovat Picassovu tvorbu do
několika rozdílných údobí: první důležitá díla vyjadřují melancholii společenských
vyděděnců, jako obraz Starý kytarista (1903) z modrého období (1901 – 1904) a barevně
měkčí zobrazení lidí od cirkusu z růžového období (1905 – 1907). Po nich následovala další
vynikající díla, která přispěla k rozvoji kubismu.
V různých obdobích Picasso většinou pracoval současně různými styly. Na počátku 20. let
maloval masívní klasicistní koupající se postavy, a ve 30. letech vystavoval se surrealisty.
Některé z jeho emotivních imaginací jsou z předválečných let, zvláště obraz Plačící žena
(1937), kde zcela drasticky odtrhává námět, podobně jako pečlivě rozřezával tvary
v kubistickém období.
Picassův génius se neomezoval jen na malířství. Jeho grafika a sochy jsou také nesmírně
originální. Některé sestavoval dokonce z nalezených objektů, které imaginativně
transformoval. Na konci 40. let přidal novou uměleckou techniku – tvorbu keramiky. Jeho
pozdější malby jsou velmi působivé. Jejich náčrtkový styl je vytvářen s mocným zaujetím, a
je často založen na slavných dílech Velasqueze, Rembrandta a Maneta.
Guinnessova encyklopedie, MLADÉ LETÁ, Bratislava 1992, str. 549
<=
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/98/Pablo_picasso_1.jpg
ÚKOLY:
1. Většinu svých děl Piccaso vytvořil:
a) v 2. polovině 19. stol.
b) v 1. polovině 20. stol.
c) v 2. polovině 20. stol.
2. Tento umělec se narodil:
a) ve francouzském městě Malaga
b) v Paříži
c) ve Španělsku
3. K vytvoření významného obrazu Guernika ho inspirovala:
a) země jeho narození
b) španělská občanská válka
c) četba historických knih
4. Které z následujících období nenáleží k označení Picassovy tvorby?
a) modré období
b) fialové období
c) růžové období
5. Označ ty věty, které neodpovídají textu:
a) ------ První významná díla můžeme zařadit do růžového období.
b) ------ Z modrého období je obraz Stárnoucí kytarista.
c) ------ V růžovém období se soustředil na postavy z cirkusového prostředí.
d) ------ Picasso nepřispěl k rozvoji kubismu.
e) ------ Ve 30. letech vystavoval se surrealisty.
f) ------ Na počátku 20. let se specializoval na keramiku.
6. Svůj vynikající výtvarný talent neuplatnil:
a) v malířství
b) v sochařství
c) v architektuře
d) v užitém umění
7. Vytvoř vhodným spojením slov správné názvy Picassových děl:
a) Avignonské
kráska
b) Starý
slečny
c) Moje
žena
d) Plačící
kytarista
e) Kytara a
mandolína
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 10.12.2012
KOLÍN – POŽÁRY
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
V roce 1349 postihl Kolín zhoubný požár, který neušetřil ani předměstí. Město se po něm
velice těžko zotavovalo. Karel IV. proto udělil Kolínským 10. června zvláštní milost, podle
níž měli svým věřitelům po dobu tří let platit dávky ve výši jedné hřivny místo deseti. Později
následovala nařízení další, která městu skutečně ekonomicky pomohla; roku 1360 začíná Petr
Parléř s přestavbou ohněm zničeného chrámu sv. Bartoloměje. Tato přestavba ve slohu
vrcholné gotiky se dotkla pouze presbyteria, kde na místě původního raně gotického
trojdílného kněžiště vzniká vysoký chór s katedrálním závěrem. Raně gotické trojlodí
s bohatou plastickou výzdobou hlavic sloupů zůstalo zachováno. Kostel byl vysvěcen roku
1378, ale dokončen byl až v roce 1401. Naproti kostelu vznikla kolem roku 1400 gotická
budova dnešního arciděkanství.
Poslední desetiletí století 14. a první dvacetiletí století následujícího byla velice neklidná.
Kolín postihl 26. prosince 1395 další velký požár, který ušetřil jen asi 40 domů a
Bartolomějský chrám. Město však bylo zmíněným požárem a neklidnou vnitřní situací
zadluženo tak, že mu Václav IV. slevil z každoroční královské berně.
V roce 1413 postihl Kolín nový velký požár, který kromě deseti domů a farního chrámu
dominikánského kláštera zachvátil celé město včetně rychty, kde shořely městské knihy,
sirotčí peníze a válečná zbroj. V takovéto ekonomické situaci zastihla Kolín v roce 1420
husitská revoluce.
(Zkráceno)
Kolínsko, Z. Jelínek, Z. Helfert, STŘEDOČESKÉ NAKLADATELSTVÍ A
KNIHKUPECTVÍ, Praha 1990, str. 77-79
ÚKOLY:
1. O kolika požárech se text zmiňuje?
a) dvou
b) třech
c) čtyřech
2. Jeden ze zmiňovaných požárů ušetřil pouze 40 domů a chrám sv. Bartoloměje. Ve kterém
roce k této události došlo?
a) 1360
b) 1378
c) 1395
3. Po požáru v době vlády Karla IV. bylo město Kolín ve velmi těžké situaci. Jak král městu
pomohl?
a) osvobodil Kolínské na dobu tří let od placení dávek
b) snížil jim placení dávek věřitelům
c) nepomohl
4. Který významný umělec se podílel na obnově chrámu sv. Bartoloměje po požáru r. 1349?
Doplň jeho jméno - ________________________
5. Přestavba chrámu byla dokončena roku:
a) 1378
b) 1400
c) 1401
6. Tato přestavba probíhala ve slohu:
a) rané gotiky
b) vrcholné gotiky
c) renesance
7. K následujícím událostem doplň odpovídající letopočty:
a) vznik budovy dnešního arciděkanství ----- _______
b) požár zničil městské knihy ----- _________
c) počátek husitské revoluce ----- _________
d) požár ušetřil farní chrám dominikánského kláštera ----- _______
e) Petr Parléř začíná s přestavbou chrámu sv. Bartoloměje ----- _______
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 24.11.2012
GUERNICA
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Ke krvavé historické události, která pobídla Picassa k vytvoření vpravdě mistrovského díla
za jediný měsíc, došlo v roce 1937 před Mezinárodní výstavou v Paříži. Obrazy a pocity
vyvolané tříhodinovým bombardováním nacistickým letectvem a zničením Guernicy,
hlavního města Baskicka, byly v povědomí veřejnosti stále čerstvé. Dnes se uvádí první
vystavení slavného díla jako největší událost dotyčného roku přinejmenším v jednom
almanachu, ale ironií osudu se v něm nezmiňuje katastrofa, při níž zahynulo 1654 lidí a která
umělce inspirovala. Toto dílo bylo kontroverzní jak z hlediska reakce na politickou událost,
tak z hlediska uměleckého přístupu. Picasso původně maloval obraz jinak – barevnými tahy
štětcem. Černobílé pojetí bylo zcela jistě inspirováno válečnými fotoreportážemi. Uplatňuje
se tu zásadní znak kubistického hnutí, které stírá rozdíl mezi profilem a pohledem zepředu.
Divák tak vidí zobrazovaný předmět z několika různých úhlů zároveň.
Obraz je sice světský, ale často bývá srovnáván s náboženskými triptychy. Geometrický
střed obrazu probíhá vertikálně mezi symboly naděje (jedinou květinou, která byla zachráněna
pod zlomeným mečem) a rohem budovy, z níž vychází zděšená oběť s lampou. Tragédie
malého města zahrnuje celé Španělsko symbolem býka, znakem národní posedlosti býčími
zápasy v té době. Zdálo by se, že vyjadřuje vzdor, na rozdíl od ztýraného koně, který má
oddělené končetiny podobně jako oběť padlá pod ním. Picasso však tvrdil, že kůň
„reprezentuje lid“, zatímco býk je „brutalitou a temnotou“ fašismu. Hlava v dolním levém
rohu vykazuje ještě známky života, dítě v náručí zoufalé matky vypadá nehybně. Ústředním
symbolem v centru obrazu je jakési oko se žárovkou místo panenky. Vypadá také jako slunce,
avšak neozařuje temnotu a nechává lidstvo na pochybách, proč musí k podobným tragédiím
docházet, zejména na zcela nevinných lidech. Pokud šlo o významy skrytých témat a objektů
tohoto obrazu, zůstával Picasso velmi uzavřený.
( Zkráceno)
1000 geniálních obrazů, MLADÁ FRONTA, Praha 2007, str. 473
ÚKOLY:
1. Co neoznačuje slovo GUERNICA?
a) město ve Francii
b) město ve Španělsku
c) město v Baskicku
2. Obraz Guernica vznikl:
a) v průběhu roku 1937
b) během jednoho měsíce
c) v roce 1945
3. Ke zničení španělského města došlo:
a) během 2. světové války
b) při bombardování německým letectvem
c) po Mezinárodní výstavě v Paříži
4. Které z následujících vět odpovídají textu?
a) ANO – NE Picassův obraz byl původně barevný.
b) ANO – NE Picassův obraz je černobílý.
c) ANO – NE Picassův obraz zachycuje událost, při které zahynulo 1654 lidí.
d) ANO – NE Picasso se nechal inspirovat fotoreportážemi.
e) ANO – NE Picasso na obraze uplatňuje kubistický přístup.
f) ANO – NE Picasso se vyjadřuje pomocí symbolů.
5. Symbolem naděje je:
a) holubice
b) květina
c) dítě
6. Kůň podle autora obrazu představuje:
a) samotného autora
b) německý fašismus
c) španělský lid
7. Býk reprezentuje (dle Picassa):
a) celé Španělsko
b) španělský lid
c) krutost fašismu
8. Ústředním symbolem celého obrazu je:
a) oko připomínající slunce, které ozařuje vše kolem sebe
b) postava koně se zoufalým výrazem ve tváři
c) oko se žárovkou místo panenky
9. Celý obraz se stal symbolem:
a) boje člověka se zvířaty
b) hrůzy války
c) boje proti španělskému lidu
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 17.11.2012
AVIGNONSKÉ SLEČNY
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Picasso toto dílo namaloval zcela tajně. Obraz byl představen veřejnosti až v průběhu
Světové výstavy v Paříži r. 1937. Picasso mu zasvětil více než 450 předběžných studií a svedl
o konečnou podobu díla skutečný zápas. Do svého hledání vložil všechny své umělecké
znalosti, zkušenost a novátorskou odvahu.
Obraz není mimořádný svým námětem – zobrazené ženské akty mohly kupříkladu
odpovídat Třem Gráciím, oblíbenému námětu již od dob renesance. Připomínají Cézannovy
Koupající se ženy a některá díla Toulouse – Lautreka. Zvláštnost obrazu spočívá ve způsobu,
jímž Picasso námět ztvárňuje. Všech pět žen je do obrazu včleněno na způsob koláže, bez
jasně stanoveného prostoru, bez rovnoměrného osvětlení, aniž by spolu nějak komunikovaly.
Perspektiva je různá: stojící postava vlevo pózuje z profilu a hledí k pravé straně obrazu;
vedle ní jsou zpředu namalovány dvě ženy, které se sobě podobají a jejichž póza odpovídá
spíše poloze vleže; sedící žena ukazuje divákovi záda a zároveň obličej; konečně v pravé části
obrazu stojí žena, obrácená k nám ze tří čtvrtin. Postavy jsou zjednodušené, barvy stěží
odstíněné a plošně položené. Obraz vidíme jakoby skrz roztaženou oponu, avšak scéna není
umístěna do skutečného prostoru. Členěním těl a prázdných míst, která je oddělují, vzniká
nový výtvarný prostor. Hlavy obou žen vpravo připomínají africké masky podobné těm, které
byly v r. 1906 předvedeny na velké výstavě v Paříži.
Do přípravných kreseb Picasso začleňuje dvě mužské postavy: uprostřed sedícího
námořníka, vlevo sedícího mladíka držícího knihu, v němž můžeme spatřovat studenta
medicíny (na jiných skicách drží také lebku).
Obraz ve své konečné podobě zůstává neobjasněným tajemstvím, které diváka, jak je tomu
pro umění našeho století příznačné, nutí k osobnímu zamyšlení.
( Zkráceno)
Dějiny umění, ARGO, Praha 1998, str. 248, 249
Tento obraz je považován za jeden z prvních kubistických obrazů. Picasso jej vytvořil ve
svých dvaceti šesti letech.
ÚKOLY:
1. Světová výstava v Paříži se konala:
a) v 1. polovině 19. století
b) v 2. polovině 19. století
c) v 1. polovině 20. století
2. Jak toto dílo Picasso nevytvořil?
a) Pracoval, aniž by používal předběžné studie.
b) Na svém díle pracoval tajně.
c) Nejdříve si vypracoval velké množství předběžných studií.
3. Kterému z následujících obrazů se námět pro Avignonské slečny nepodobá?
a) Tři Grácie
b) Pět žen
c) Koupající se ženy
4. Označ věty, které odpovídají textu:
a) ------ Obraz je mimořádný svým námětem.
b) ------ Na obraze je zachyceno šest žen.
c) ------ Perspektiva je různá.
d) ------ Sedící žena ukazuje divákovi záda a zároveň obličej.
e) ------ Hlavy žen vpravo se nepodobají africkým maskám.
f) ------ Stojící postava vlevo hledí k pravé straně obrazu.
5. Jak vypadaly přípravné kresby?
a) Do přípravných kreseb zahrnul Picasso i dvě mužské postavy, stojícího
námořníka a sedícího mladíka.
b) V přípravných kresbách se objevují postavy mladíka, námořníka a studenta
medicíny.
c) Na rozdíl od konečné podoby obrazu se v přípravných kresbách objevují
postavy dvou mužů.
6. Ke kterému uměleckému směru řadíme tento Picassův obraz?
a) realismus
b) kubismus
c) symbolismus
7. Znáš některé další dílo Pabla Picassa?
_______________________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 6.1.2013
BAROKO II
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Baroko či barok je umělecko – kulturní směr, který vládl v Evropě mezi roky 1600 a 1750.
Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě a po jejích koloniích.
Ve středověku se slovem baroko označovalo vše nabubřelé, nesprávné a směšné. V 17.
století je zaznamenáno užití termínu „barokní“ ve významu kroucený. Podobně jako označení
mnoha jiných slohů bylo však i baroko pojmenováno až zpětně a i v tomto případě mělo toto
označení hanlivý přídech.
Příznačné pro tento umělecký směr je stírání hranic mezi architekturou, plastikou a malbou
s cílem vytvořit jednotný společenský účinek. Významně se uplatňuje ornamentální štukatura.
Baroko obecně dává přednost asymetrickým formám, vyklenutým a vydutým zaoblením,
nadsazeným proporcím, efektním perspektivám. Výrazným prvkem barokního umění je
pohyb. Baroko je dynamické, barokní stavbu, sochu, kašnu je nutné vnímat v pohybu –
obcházet.
Nejvýznamnějšími barokními architekty byli např. G. L. Bernini, F. Borromini, rodina
Dientzenhoferů, jejíž dva členové, otec Kryštof a syn Kilián Ignác, působili převážně
v českých zemích. Nejvýznamnějšími barokními malíři jsou především tito umělci:
Caravaggio, P. P. Rubens, Rembrandt van Rijn. Z autorů působících v českých zemích lze
jmenovat Karla Škrétu a Petra Brandla. Základním znakem barokního sochařství jsou
rozevláté šaty. Ital G. L. Bernini závazně určil podobu barokní sochy. Na něj do jisté míry
navazují ostatní barokní sochaři, včetně našeho nejvýznamnějšího sochaře Matyáše Bernarda
Brauna.
( Zkráceno )
http://cs.wikipedia.org
<=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Holy_Trinity_Colu
mn.jpg/360px-Holy_Trinity_Column.jpg
<=http://upload.wikimedia.
org/wikipedia/commons/th
umb/3/31/Las_Meninas%2
C_by_Diego_Vel%C3%A1z
quez%2C_from_Prado_in_
Google_Earth.jpg/417pxLas_Meninas%2C_by_Die
go_Vel%C3%A1zquez%2C
_from_Prado_in_Google_
Earth.jpg
ÚKOLY:
1. Baroko je umělecký směr, který vznikl:
a) ve Francii
b) v Itálii
c) v Německu
2. Zahrnuje evropské umění století:
a) 17. a 18.
b) 18. a 19.
c) 19. a 20.
3. Co slovo BAROKO neoznačovalo?
a) vše nabubřelé
b) kroucené tvary
c) přímé linie
4. Jaké tendence byly pro barokní sloh charakteristické?
a) Barokní umění kladlo důraz především na architekturu.
b) Hranice mezi architekturou, sochařstvím a malířstvím byly stírány.
c) Pro baroko bylo charakteristické vyzdvihování malířství.
5. Jak vypadaly barokní sochy?
a) Postavy byly vysoké a štíhlé, strnulé.
b) Postavy měly oblé tvary a rozevláté šaty, důležitým prvkem byl pohyb.
c) Postavy umělci zachytili realisticky, bez nadsázky, tak jak opravdu vypadaly.
6. K uvedeným jménům doplň, zda se jedná o architekta, sochaře či malíře (podle textu):
a) Borromini - ____________________
b) Rubens - ______________________
c) Rembrandt van Rijn - ______________________
d) Bernini - _________________________
e) Caravaggio - ____________________________
7. Uveď jméno českého barokního malíře ____________________________ a českého
barokního sochaře ______________________________ .
8. Většinu soch na pražském Karlově mostě vytvořil:
a) G. L. Bernini
b) M. B. Braun
c) P. P. Rubens
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 7.1.2013
KOLÁŽ
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Mezi výtvarnými činnostmi, v nichž se setkávají papír, nůžky a lepidlo nad plochou
čtvrtky, je na prvním místě koláž. Pro koláž lze vybírat různé druhy papírů, které hovoří
svými kontrastními vlastnostmi, například povrchem, barevným tónem, průsvitností a
tvárností. Tak mohou vznikat koláže ze svačinového nebo toaletního papíru, z různých druhů
balicích papírů, čtvrtek a lepenek. Specifický půvab v sobě nese koláž z hedvábných papírů,
nahlížená proti světlu.
Mnoho myšlenkových i výtvarných podnětů přinášejí nalezené papírové objekty –
jízdenky, účtenky, známky, novinové texty, papírové skládačky nebo obaly. Vlepují se do
kresby nebo do malby, s kterou tematicky či jinak souvisejí, a podporují tak její aktuálnost.
Jindy je lze využít v komponovaných kolážových listech.
Jiným prvkem pro koláže je tištěné písmo nebo text. Písmo lze pojmout jako tvarový
element a zkoumat ho v různých typových, proporčních nebo kompozičních variacích.
Výtvarné etudy zde nabízejí řadu možností – výběr tvarových variant jednoho písmene,
spojení písmen a obrázků, vyplnění geometrického tvaru písmeny a mnoho dalších.
Koláž lze dále obohacovat spojením s jinými materiály nebo dalšími výtvarnými postupy.
Například přistínování ploch perem či tužkou lépe vyvolává pocit objemu či prostoru.
Reprodukce fotografií a obrazů lze nejlépe uplatnit tak, aby nebylo možné poznat, co
jednotlivé útržky představovaly. Jinou možnost poskytuje výtvarný zásah do snímku a jeho
proměna pomocí dokresby nebo domalby.
( Zkráceno )
Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH 1996, Praha, str. 207
ÚKOLY:
1. Při vytváření koláže používáme:
a) pouze papíry různých druhů a nůžky
b) lepidlo, nůžky, papír
c) nůžky, lepidlo a výhradně čtvrtky
2. Označ věty, které nevycházejí z textu:
a) Při koláži můžeme kombinovat papíry různého druhu.
b) Balicí papíry nelze pro koláž využít.
c) Zajímavé práce vznikají z hedvábných papírů.
d) Barevné papíry využíváme pouze výjimečně.
e) Tištěné písmo při koláži nevyužíváme.
f) Koláž můžeme kombinovat s jinými výtvarnými postupy.
g) Při vytváření koláže nemůžeme uplatnit reprodukce fotografií a obrazů.
3. Škrtni ty materiály, které při vytváření koláže nepoužíváme (dle textu):
papír, lepenka, sklo, noviny, dřevo, plast, toaletní papír
4. Co můžeme vlepovat do kresby nebo do malby? (vycházej z textu)
a) koření, známky a jízdenky
b) papírové obaly, novinové texty a známky
c) jízdenky, účtenky a textil
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 10.1.2013
DADAISMUS
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
„Dada“ – toto slovo označuje v dětském jazyce koníka (z fr.) a bylo náhodně nalezeno ve
slovníku.
Oficiálně vznikl dadaismus v Curychu roku 1916. Dadaistické dobrodružství ovšem začalo
již o rok dříve za oceánem, v New Yorku. Tehdejší Picabiovy a Duchampovy práce v sobě
nesporně mají zárodky dadaistického ducha, který spočívá ve zpochybňování pravidel toho,
co tradice i současníci považují za umění. Toto hnutí, které se stalo výrazem protestu proti
společnosti, válce a buržoazii, je současně spontánní a revoluční, hravé. Dadaismus je
především způsob života, jenž vystupuje proti všem systémům hodnot, uměním počínaje.
Dadaismus se velmi rychle rozšířil do celé Evropy. Berlínský dadaismus propukne až
v roce 1918. Největší přínos této skupiny představuje fotokoláž. Dalším centrem byl Kolín
nad Rýnem. Dadaismus prožívá své vrcholné období, ale také svůj definitivní konec v Paříži.
Od roku 1919 přijíždějí jeho hlavní představitelé do Paříže, kde vyvolávají rozruch a
skandály. Roku 1921 spolu organizují jednu z nejproslulejších dadaistických manifestací –
výstavu koláží Maxe Ernsta, významného představitele dadaismu. O rok později je vyhlášen
zánik hnutí.
Dadaismus ovlivnil mnoho dalších generací umělců. Nápady dadaistů okamžitě využijí
surrealisté. Kromě nich poznamená vliv dadaismu také jiné tvůrce dvacátého století,
v padesátých letech i umělce ve Spojených státech.
( Zkráceno)
Největší malíři, č 103, Eaglemoss International, 2000, str. 3 – 6
.
<=
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/comm
ons/thumb/e/e2/Marcel_Duchamp_01.jpg/16
3px-Marcel_Duchamp_01.jpg
=>
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/comm
ons/thumb/1/14/Hans_Arp.JPG/168pxHans_Arp.JPG
ÚKOLY:
1. Název uměleckého směru byl odvozen:
a) od názvu osoby
b) od označení zvířete
c) od slovesa dát
2. Slovo DADA pochází:
a) z italštiny
b) z latiny
c) z francouzštiny
3. Tento umělecký směr se objevil poprvé:
a) v New Yorku r. 1915
b) v Paříži r. 1918
c) v Curychu r. 1917
4. Které z následujících vět neodpovídají textu?
a) ----- Umění (DADA) se stalo protestem proti soudobé společnosti.
b) ----- Dadaistická díla byla hravá a spontánní.
c) ----- Toto umění vycházelo z tradičních metod zobrazování skutečnosti.
d) ----- Dadaismus neznamenal způsob života.
e) ----- Dadaistické tendence se projevovaly pouze v malířství.
f) ----- Toto hnutí zasáhlo pouze jižní Evropu.
5. Centrem dadaismu se nestalo město:
a) Curych
b) Kolín
c) Paříž
6. Umělci berlínské skupiny při tvorbě svých prací upřednostňovali:
a) malbu
b) kresbu
c) fotokoláž
7. Zánik hnutí byl vyhlášen:
a) roku 1921 v Paříži
b) roku 1922 v Berlíně
c) roku 1922 v Paříži
8. Kterou skupinu umělců dadaismus neovlivnil?
a) umělce v USA (50.léta)
b) umělce 19. Století
c) surrealisty
9. Spoj správně:
a) Duchamp
b) Ernst
c) Picabia
d) Arp
e) Schwitters
Hans
Francis
Kurt
Marcel
Max
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 21.1.2013
BAROKNÍ REALISMUS
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Roku 1596 namaloval Caravaggio obraz se všedním námětem: Košík s ovocem. Tento
„otec“ barokního realismu přesně postihl povrch předmětů až do těch nejmenších detailů.
Caravaggio tak povýšil zátiší jako volnou sestavu předmětů na samostatný námět. A tak vedle
ovocných zátiší najdeme zátiší květinová, rybářská, uzenářská a další.
Vedle tradičních biblických námětů – i ty však zde dostaly novou podobu – se rozvinuly
náměty pro realismus charakteristické: portrét, žánr a zátiší.
Portrét – jeho charakteristickými rysy jsou jednak detailní popis fyzické podoby
portrétovaného a jednak jeho umístění do reálné krajiny v pozadí. Rámec své doby překročil
Jan van Eyck, který ve svých nejzdařilejších portrétech dokázal postihnout i osobnost
portrétovaného. V 17. století doznalo pojetí portrétu řadu změn. Jako účinný prostředek se
prosadil temnosvit – prudký kontrast mezi ostrým světlem a temným stínem. Významným
přínosem nizozemského malířství byl skupinový portrét. Mezi nejvýznamnější holandské
portrétisty 17. stol. patřil Frans Hals. Zcela výjimečné postavení má Rembrandt van Rijn.
Z tváří osob jím portrétovaných můžeme vyčíst jejich osudy, radosti i strasti, duševní stavy.
Zvláště přesvědčivé jsou v tomto směru Rembrandtovy autoportréty. Stejně netradičně pojal i
skupinové portréty.
Žánr – výjevy z všedního, každodenního života lidí různých společenských skupin. Tento
vnější svět dokázal zachytit jako málokterý z jeho současníků Jan Vermeer van Delf. Na jeho
obrazech mají tyto každodenní výjevy atmosféru vznešenosti, slavnostnosti.
Snad nejpádnějším dokladem stále důslednějšího směřování od nadpozemského světa
k pozemskému je proměna vztahu k přírodě. Příroda dříve sloužila jako kulisa biblických
příběhů. Holandští krajináři vypudili z přírody světce i obyčejné smrtelníky. Objevili krásu
všední přírody – lesní zátiší, větrný mlýn u řeky, pohled na moře. Založili tak tradici dalšího
druhu malířství – krajinomalby.
Barokní realismus se šířil nejprve z Itálie, pak i z Nizozemí do ostatních zemí Evropy.
Ovlivnil i umění Španělska (Diego de Silva Velazquez), poznamenal i české umění (Karel
Škréta, Jan Kupecký).
( Zkráceno)
Průvodce výtvarným uměním III, J. Bláha, P. Šamšula, PRÁCE, Praha 1996, str .71 – 79
ÚKOLY:
1. Jako zakladatel barokního realismu bývá uváděn:
a) Frans Hals
b) Caravaggio
c) Jan Vermeer van Delf
2. Hlavním rysem tohoto uměleckého směru je:
a) zobrazování výjevů na základě umělcovy fantazie
b) přesné zachycování skutečnosti včetně detailů
c) soustředění se pouze na biblické výjevy
3. Které z následujících námětů nejsou charakteristické pro barokní realismus?
postavy světců, zátiší, zobrazování chrámů, krajina, výjevy z běžného života, portréty
4. Označ ty výpovědi, které odpovídají textu:
a) ----- Obrazy realistů dokázaly zachytit vedle vzhledu i osobnost člověka.
b) ----- Významným přínosem německého malířství byl skupinový portrét.
c) ----- Frans Hals nebyl portrétista.
d) ----- V 17. století portrét nezaznamenal žádné změny.
e) ----- Zvláště zdařilé byly autoportréty Vermeera van Delfa.
f) ----- Z Rembrandtových obrazů můžeme vyčíst i duševní stavy zobrazovaných.
g) ----- Jan Vermeer van Delf nejčastěji maloval biblické náměty.
h) ----- Jako účinný prostředek se prosadil šerosvit.
5. Slovo ŽÁNR znamenalo zachycení života:
a) pouze příslušníků vyšší společenské třídy
b) různých skupin lidí bez rozdílu
c) lidí z chudých poměrů
6. Co bylo charakteristické pro krajinomalbu tohoto období?
a) Krajina byla součástí obrazu, vznikala v představivosti malíře.
b) Umělci pojali zachycení přírody jako samostatný námět.
c) Součástí krajiny byly i postavy prostých lidí.
7. V následujícím textu najdi chyby a oprav je:
Barokní realismus se začal šířit ze Španělska, ovlivnil tvorbu italských malířů, ale české
výtvarné umění neovlivnil.
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 15.1.2013
GOTICKÁ ARCHITEKTURA
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Nejvýraznější nositelkou nového slohu byla architektura. Ještě na sklonku románského
období se objevilo tzv. klenební žebro, které pomáhalo podpírat křížovou klenbu. Dalším
významným zlepšením bylo „zalomení“ (zahrocení) klenebních oblouků směrem nahoru. Tak
vznikl tzv. lomený oblouk. Odpovídalo to soudobé snaze o dosažení dojmu odhmotnění a
nutkání k pohybu vzhůru (k Bohu). Projevilo se to nejen ve tvaru oken a chrámových portálů,
ale i v celkovém pojetí chrámových vnitřků. Ty se sestávaly z nesmírně dlouhých a vysokých
lodí, zastropených strmými, hrotitými klenbami. Byly tu však i jiné novinky. K vyrovnávání
nebezpečných tlaků posloužily mohutné opěráky (opěrné pilíře), přistavené ke zdem. Se
stavebně důležitými místy je pak spojily opěrné oblouky. Výsledkem tohoto řešení bylo
složité „lešení“ mohutných opěrných pilířů, oblouků a tzv. fiál, tyčících se proti nebi.
Neodmyslitelnou součástí chrámů bývaly i složitě utvářené a náročně zdobené věže.
Novodobé výzkumy ukázaly, že proporce i tvary gotických katedrál vycházely ze složitých
kombinací geometrických obrazců, které pro středověkého člověka měly symbolický význam.
Kruh = vesmír, čtverec nebo osmiúhelník = město Boží, trojúhelník = Nejsvětější Trojice ... a
tak podobně. Svým celkovým vzezřením a tajemným přítmím je gotický chrám plný
duchovna už sám o sobě.
Tento vývoj byl nejvýraznější ve Francii, přesněji v okolí Paříže, kde se postupně
dostávaly ke slovu všechny technické i výtvarné novinky. Vůdčí role se ujala architektura
církevní, nikoliv světská. Opět to byly chrámy, tedy objekty určené náboženskému kultu, a
nikoliv praktická lidská obydlí, ba ani královská sídla. Nejslavnější z nich dostaly svoji
gotickou podobu ve 12. a 13. století a bývaly zasvěcovány matce Boží. Zvláště slavnými
katedrálami se mohou pochlubit města jako Paříž, Chartres, Lyon, Amiens či Remeš. Roky,
v nichž byly zahájeny stavby katedrál, prozrazují, že byly stavby budovány vlastně současně.
Francii a brzy po ní celou západní a střední Evropu zachvátila stavební horečka.
( Zkráceno)
Průvodce výtvarným uměním, J. Adamec, P. Šamšula, PRÁCE, Praha 2000, str. 58-63
ÚKOLY:
1. Nejslavnější gotické katedrály vznikaly:
a) v 11. a 12. století
b) ve 12. a 13. století
c) ve 13. a 14. století
2. O co se gotická architektura snažila především?
a) dosáhnout co nejvýše k Bohu
b) zastrašit návštěvníky chrámů
c) předvést bohatství církve
3. Čím tohoto cíle chtěli umělci dosáhnout?
a) bohatým zdobením interiérů
b) co nejvyššími stavbami
c) stavbou co nejrozsáhlejších chrámů
4. Který prvek se objevil již ke konci románského období?
a) lomený oblouk
b) opěrné pilíře
c) klenební žebro
5. K čemu sloužily opěrné pilíře přistavené ke zdem?
a) plnily funkci dekorační
b) vyrovnávaly nebezpečné tlaky
c) měly ukázat dovednost tehdejších umělců
6. Jak vypadaly věže gotických chrámů?
a) byly složitě utvářené, náročně zdobené a velmi nízké
b) byly bohatě zdobené postavami andělíčků
c) byly štíhlé, vysoké a bohatě zdobené
7. Co nepatří mezi typické prvky gotiky?
mohutné opěrné pilíře, lomené oblouky, baňaté kupole, fiály, obdélníková okna, kulaté
oblouky kolem chrámových dveří, hrotité klenby
8. Které z následujících vět neodpovídají textu?
a) Některé obrazce měly pro středověkého člověka symbolický význam.
b) Gotické katedrály nebyly tvořeny kombinací složitých geometrických obrazců.
c) Kruh nebyl symbolem vesmíru.
d) Nejsvětější Trojici symbolizoval trojúhelník.
e) Velké množství gotických staveb najdeme v okolí Paříže.
f) Vůdčí roli měla architektura světská.
g) Nejslavnější katedrály si můžeme prohlédnout také v Paříži a Londýně.
<=
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/
6f/Interieur2_kathedraal_Laon.JPG/180pxInterieur2_kathedraal_Laon.JPG
=>
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/
38/Facade-notre-dame-paris-ciel-bleu.JPG/162px-Facadenotre-dame-paris-ciel-bleu.JPG
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 22.1.2013
SURREALISMUS
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Slovo „surrealismus“ se zrodilo roku 1917. Surrealisté mají v oblibě rozmanité hry, při
kterých náhodně kombinují obrazy, jež vedle sebe dosud ještě nevystupovaly a vytvářejí tak
nový, překvapivý efekt. Tvůrčí metodou se stává náhoda. Předávají si čtvrtku papíru tak aby
ten, kdo má kreslit, neviděl, co vzniklo dříve. Každý další „spoluautor“ dokresluje nebo
dolepuje další fragment díla, které je výtvorem všech zúčastněných a také dílem náhody.
Roku 1922 se surrealisté odtrhnou od dadaistů.
Surrealisté prezentují své práce na výstavách, které se stávají příležitostí k nejrůznějším
provokacím, jimiž se projevuje revoluční charakter hnutí. Umělecké revoluci přidávají
surrealisté revoluci politickou a společenskou. Vystupují proti kolonialismu a fašismu.
Politická angažovanost se stane zdrojem konfliktů a hádek. Během 2. světové války naleznou
mnozí surrealisté útočiště ve Spojených státech amerických, a tak se jejich myšlenky rozšíří i
zde. Vrátí se do Paříže, ovšem každý sám a již nikdy nebudou existovat jako skupina.
Surrealismu vděčí za mnohé američtí abstraktní expresionisté.
(Zkráceno)
Největší malíři, č 101, Eaglemoss International, 2000, str. 3-6
Surrealismus programově útočil proti zvyklostem a lžím starého světa. Ve svém
uměleckém hledání se dal cestou intuice, snů, fantazie, podvědomí. Byl založený na snaze
zcela spontánně, automaticky, bez kontroly rozumu vypovídat o tom, co se děje v lidském
podvědomí. Tam někde hledali surrealisté zdroje nových představ. Bezprostředně vyjadřovali
své dojmy, pocity a sny. A bez jakýchkoliv logických souvislostí je spojovali v podivuhodnou
skutečnost. Přibližovali k sobě věci co možná nejvzdálenější, porušovali přírodní i
společenské zákony. Šokem dráždili a provokovali divákovu fantazii. Prolínání snu a
skutečnosti, reálného a fantastického, propojování odlišných časů a prostorů, spojení nadějí i
strachů – to všechno jsou typické znaky surrealistického hnutí, které se promítalo v umění
výtvarném, literárním i ve filmu.
(Zkráceno)
Průvodce výtvarným uměním IV, P.Šamšula, J. Hirschová, PRÁCE, Praha 2006, str. 85
Významní představitelé: Max Ernst, Joan Miró, Salvador Dalí, René Magritte, André Masson
ÚKOLY:
1. Označ, které tvrzení je pravdivé:
a) Tvůrčí metodou se nestává náhoda.
b) Surrealisté malovali především krajiny.
c) Překvapivého efektu umělci dosahovali náhodnou kombinací navzájem
nesouvisejících obrazů.
2. Jaký byl vzájemný vztah dadaistů a surrealistů?
a) Po celou dobu spolu úzce spolupracovali.
b) Jejich tvorba se od počátku výrazně lišila.
c) Po společných začátcích se obě skupiny od sebe oddělily.
3. Co bylo pro surrealisty příznačné?
a) ANO – NE --- Svými výstavami neprovokovali.
b) ANO – NE --- Jejich práce odrážejí revoluci společenskou, ale ne politickou.
c) ANO - NE --- Hnutí surrealistů má revoluční charakter.
d) ANO – NE --- Surrealisté odsuzují fašismus.
e) ANO – NE --- Spojovali obrazy, které se vedle sebe ještě neobjevily.
f) ANO – NE --- Tvořili spontánně, bez kontroly rozumu.
g) ANO – NE --- Nepropojovali sen a skutečnost.
4. Jak se myšlenky surrealistů dostaly do USA?
a) Američtí umělci zhlédli v Evropě jejich výstavy, a tak se jimi inspirovali.
b) Někteří surrealisté se na čas uchýlili do USA.
c) Surrealisté uspořádali v USA velkou výstavu svých obrazů.
5. Který umělecký směr byl surrealismem ovlivněn?
a) abstraktní kubismus
b) dadaismus
c) abstraktní expresionismus
6. Zdroje nových představ surrealisté hledali:
a) v realistickém umění
b) v antickém období
c) v podvědomí
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 27.1.2013
REMBRANDT VAN RIJN – 1. část
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Rembrandt (1606 – 1669) byl nizozemský malíř, kreslíř, grafik a rytec. Je považován za
jednoho z nejlepších malířů a grafiků západního umění. Slavným se stal již za svého života a
záhy byl považován za největšího nizozemského malíře. Ve svém díle prokazuje technicky
mistrné zvládnutí šerosvitu a figurální malby. Jeho tvorba zahrnuje portréty, zejména
autoportréty, a také holandské krajiny a obrazy s mytologickými či biblickými tématy.
Narodil se jako nejmladší z devíti dětí v nizozemském Leidenu. Byl jediný ze synů,
kterého dala rodina studovat. Chodil do latinské školy, protože rodiče z něj chtěli mít pastora.
V patnácti letech vstoupil do učení k místnímu malíři. V roce 1624 se rozhodl, že se půjde
dále učit do Amsterdamu k mistru Lastmanovi, ten se specializoval na malování portrétů.
V této době Rembrandt nejraději maloval obrazy s biblickou tematikou. Posléze se vrací zpět
do rodného Leidenu. Tam si zařídil vetešnictví. Rembrandt byl fascinován stářím. Maloval
starce, protože dospěl k závěru, že s ubývajícími tělesnými silami se prohlubuje duševní život.
Už v mládí začal pátrat ve své vlastní tváři. Zobrazil sám sebe na padesáti obrazech, ať už
jako ztroskotance, vznešeného pána nebo účastníka křížové výpravy. Maloval bez zábran.
Střídal lazury a pasty. Násadou štětce vyškrabával barevné nánosy. Každý jeho obraz je čirá
improvizace, do které vtělil část svého já. Také v grafice si počínal zcela svobodně, neboť se
jí učil sám.
Po smrti otce Rembrandt odchází z Leidenu do Amsterdamu, usadil se v zámožné rodině
obchodníka s obrazy Hendricka van Uylenburcha a založil si malířskou dílnu, kde učil své
žáky výtvarnému umění. Pomáhal svému obchodníkovi v prodeji, naučil se kupovat obrazy a
začal si zřizovat svou vlastní sbírku starých kreseb. Rembrandt měl se svými obrazy velký
úspěch, v jednom roce vytvořil kolem dvaceti podobizen. Stal se pravým umělcem. Prvním
důkazem byla zakázka od lékaře Tulpa. Rembrandt ho mistrně zobrazil, jak přednáší anatomii
a pitvá zločince, sňatého ze šibenice. Obraz Hodina anatomie doktora Tulpa (1632) visel
dlouho v místnosti cechu chirurgů.
( Zkráceno)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rembrandt
<=
http://upload.wikimedia.org/wik
ipedia/commons/thumb/5/57/Re
mbrandt_Harmensz._van_Rijn_
132.jpg/195pxRembrandt_Harmensz._van_Rij
n_132.jpg
=>
http://upload.wikimedia.org/wik
ipedia/commons/thumb/8/8c/Th
e_Anatomy_Lesson.jpg/320pxThe_Anatomy_Lesson.jpg
ÚKOLY:
1. Rembrandt svá díla tvořil:
a) v 16. století
b) v 17. století
c) v 18. století
2. Na co svou tvorbu nesoustředil?
a) na autoportréty
b) na sochařská díla
c) na krajinomalby
3. Za jeho života byla jeho díla společností:
a) nedoceněna
b) odmítána
c) vysoce ceněna
4. Která z výpovědí vychází z textu?
a) Rembrandt pocházel z velmi chudé rodiny, a proto nemohl studovat.
b) Jako jedinému z desíti sourozenců mu bylo umožněno studovat.
c) Rodiče si přáli, aby byl pastorem.
5. Jak vypadalo jeho vzdělávání po latinské škole?
a) Odešel do Amsterdamu, aby tady studoval malířství.
b) S malováním se seznámil u leidenského malíře, ke kterému vstoupil do učení.
c) Byl bez výtvarného vzdělání, přednost dával samostudiu.
6. Koho nebo co maloval v mládí nejraději?
a) malebné nizozemské krajiny
b) staré lidi
c) rodiny významných občanů
d) výjevy z bible
e) autoportréty
7. Po otcově smrti :
a) odchází do Amsterdamu, kde ho finančně podporuje zámožný obchodník
s obrazy
b) pracuje pro obchodníka s obrazy
c) v Leidenu zakládá malířskou dílnu, kde učil své žáky výtvarnému umění
8. Co je zobrazeno na obraze Hodina anatomie doktora Tulpa?
a) přednáška lékaře v posluchárně univerzity
b) setkání cechu chirurgů
c) pitva zločince
9. Rembrandtovy podobizny byly tak vynikající a byl o ně tak velký zájem, že během
jednoho roku jich tento umělec vytvořil velké množství:
a) přibližně deset
b) přibližně dvacet
c) přibližně třicet
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 4.2.2013
SALVADOR DALÍ
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Salvador Dalí (1904 – 1989) byl významný katalánský malíř, který se proslavil svými
surrealistickými díly. Rodák z Katalánska trval na tom, že má arabské kořeny. Tvrdil, že jeho
předkové byli potomci Maurů, kteří do Španělska vtrhli roku 711. Právě v tomto Dalí
spatřoval příčinu své lásky ke všemu, co je zlaté a přehnané, svoji vášeň pro luxus a svou
lásku pro orientální oblečení. Dalího výstřední a teatrální chování občas ale zastínilo jeho
práci. Rád dělal neobvyklé věci jen proto, aby upoutal pozornost. Na druhou stranu však vedla
tato cílená pozornost k uznání jeho tvorby širokou veřejností a ke zvýšení prodeje jeho děl.
V posledních letech žil Dalí ve věži zvané Galatea, jež byla součástí jeho muzea, kde dne 23.
ledna 1989 také nakonec zemřel na srdeční selhání. Dle jeho přání bylo následně jeho tělo
nabalzamováno a několik dní vystavováno v muzeu. Poté bylo pohřbeno tamtéž v podlaze
atria. Dalí odkázal veškeré své dílo španělskému státu.
Dalího díla jsou proslulá překvapující kombinací bizarních snových obrazů s prvotřídním
kreslířským a malířským projevem, pro nějž Dalí nacházel inspiraci v pracích starých
renesančních mistrů. Za svou kariéru namaloval více než 1500 obrazů. Vedle toho také
ilustroval knihy, navrhoval divadelní scény a kostýmy, vytvořil celou řadu kreseb a desítky
plastik a věnoval se různým dalším projektům.
Umělecký repertoár S. Dalího zahrnoval i film a fotografii. S Waltem Disneym
spolupracoval na krátkém animovaném filmu Destino, který byl po svém uvedení v roce
2003, dávno po Dalího smrti, nominován na cenu Americké filmové akademie. Také se
podílel na scénáři k filmu Andaluský pes. Více než 30 let spolupracoval na různých
projektech s fotografem Halsmanem, který mu pomáhal realizovat některé jeho myšlenky
fotograficky.
Mezi jeho úspěchy na poli architektury patří muzeum ve vesnici Port Lligat nedaleko
španělského města Cadaqués společně se surrealistickým pavilonem Dream of Venus na
světové výstavě Expo 1939.
Největší kolekci Dalího prací lze nalézt ve Španělsku – v muzeu Dalí Theatre and Muzeum
v katalánském Figueres. Druhá největší kolekce je pak v Muzeu Salvadora Dalího ve
floridském St. Petersburgu. Celkově se v tomto muzeu nachází více jak 1500 děl tohoto
slavného umělce. Další poměrně významné kolekce jsou umístěny také v galerii v Madridu a
v galerii v Kalifornii. Rozsáhlou sbírku jeho kreseb a soch vlastní pařížské muzeum, stejně
jako soustava galerií v Londýně.
( Zkráceno)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Salvador_Dal%C3%AD
<=
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Salvador_Dali_NYWTS.jpg/181p
x-Salvador_Dali_NYWTS.jpg
ÚKOLY:
1. Salvador Dalí tvořil:
a) v 18. století
b) v 19. století
c) ve 20. století
2. Z kterého státu pocházel?
a) z Katalánska
b) z Arábie
c) ze Španělska
3. V čem spatřoval příčiny svého obdivu pro vše zlaté a přehnané, pro orientální oblečení?
a) ve své zálibě pro jasné barvy
b) v dědictví po svých předcích
c) ve vášni pro luxus
4. Jaké bylo chování tohoto umělce?
a) slušné a spořádané
b) výstřední až divadelní
c) snažil se neupoutávat pozornost
5. Označ, které sdělení neodpovídá textu:
a) ----- Dalí bydlel ve věži zvané Golgotea.
b) ----- Věž byla součástí jeho muzea.
c) ----- Byl pochován v rodinné hrobce.
d) ----- Zemřel 23. 2. 1989.
e) ----- Jeho tělo bylo nabalzamováno.
f) ----- Nezemřel na srdeční selhání.
6. Jak naložil se všemi svými díly?
a) na sklonku života je rozprodal
b) dědicem ustanovil stát
c) přenechal je svým potomkům
7. Čím se jeho díla vyznačovala?
a) kombinací snových obrazů s nedokonalým kreslířským uměním
b) inspirací renesančními umělci
c) přesným kopírováním reality
8. Jeho tvorba zahrnovala:
a) pouze výtvarné umění
b) také tvorbu divadelních scén
c) plastiky, ale fotografii ne
9. Doplň jméno toho, s kým spolupracoval na animovaném filmu:
_____________________________
10. Na jakou cenu byl tento film nominován?
______________________________
11. Jak se jmenoval film, na jehož scénáři se podílel?
______________________________
12. Kde se osvědčil i jako architekt?
_________________________________
13. Prezentace Dalího prací:
největší sbírka ( uveď město ) - _____________________
další města - ________ , __________, __________ , ___________ , __________
14. Který umělecký směr reprezentoval?
a) dadaismus
b) futurismus
c) surrealismus
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 7.2.2013
REMBRANDT VAN RIJN – 2. část
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Rembrandt (1606 – 1669) navázal v rodině zámožného obchodníka s obrazy známost
s mladou Saskií van Uylenburchovou a vzal si ji za manželku. Byla to velmi bohatá
obchodníkova neteř. Manželský pár si koupil v roce 1639 velký dům, jaký tenkrát malíři
nemívali. Tam Rembrandt pracoval a přijímal návštěvy, svou dílnu přenechal svým žákům.
V této době byl třiatřicetiletý Rembrandt na vrcholu své slávy. Žil ve velkém domě ve
čtvrti mezi nejbohatšími lidmi, stýkal se s významnými filozofy a učenci židovského
prostředí. Maloval obrazy pro bohaté obchodníky a pro přední muže Nizozemska. Získal
mistrné dovednosti, dovedl využít jas a kontrast a soupeřil se všemi nejlepšími umělci své
doby. Jeho úspěšná malířská škola dostávala mnoho zakázek. Obrátil se na něj také střelecký
spolek se žádostí o velký skupinový portrét. Obrovské plátno z roku 1642 je v dějinách umění
známo pod názvem Noční hlídka. V tomto svém nejvýznamnějším díle mistrně využil jasu,
kontrastu a pohybu. Během práce na tomto portrétu mu zemřela manželka Saskie. Její smrt
v něm cosi zlomila a umělec se vydal na novou cestu. Maloval rád temné holandské krajiny,
ve kterých používal vynikající vystižení světla a stínu.
V 50. letech se i nadále těšil mezinárodní pověsti, avšak doma v Holandsku dostával
zakázky řidčeji. Nedařilo se mu také udržovat ceny na tak vysoké úrovni jako dříve. Příchod
finanční krize, která zničila okruh jeho věřitelů, znamenala umělcův bankrot. Roku 1657
musel prodat sbírky obrazů, kreseb a rytin a v následujícím roce i svůj dosud nesplacený dům.
Zestárl jako zchudlý muž, který měl stálý okruh svých přívrženců.
Za celý svůj život vytvořil velké množství uměleckých děl. Zhotovil přibližně 600 maleb,
téměř 400 leptů a 2000 kreseb.
( Zkráceno)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rembrandt
NOČNÍ HLÍDKA (1642)
Obraz má vlastně mylný název. Jak ukázala jeho restaurace, nejde o noční výjev, ani o
hlídku. Dílo vzniklo na objednávku spolku střelců. Objednavatelé si přáli, aby je zobrazil tak,
aby bylo každého pěkně vidět. Rembrandt je však neuspokojil. Místo vyrovnaných řad
strnulých tváří vytvořil scénu plnou děje. Skupina postav se právě vyhrnula na ulici. Ale ani
dva nemají stejné šaty, i když si členové spolku na slavné malování pořídili nové stejnokroje!
Samotný obraz měl pohnuté osudy: členové spolku jej nejprve odmítli převzít, protože
malíř nedodržel podmínky smlouvy. Později byl obraz přenesen na radnici v Amsterdamu.
Protože byl velký a nevešel se mezi dvoje dveře, plátno po stranách prostě o dva pruhy seřízli.
Ještě později byl obraz zmenšen o další pruh v horní části. Ten se však naštěstí po létech našel
a obraz byl alespoň zčásti opět doplněn.
( Zkráceno)
Průvodce výtvarným uměním III, J. Bláha, P. Šamšula, PRÁCE, Praha 1996, str .76
<=
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/
Rembrandt_Harmensz._van_Rijn_087.jpg/200pxRembrandt_Harmensz._van_Rijn_087.jpg
<=
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0b/Rembrandt_van_Ri
jn-De_Nachtwacht-1642.jpg/574px-Rembrandt_van_Rijn-De_Nachtwacht1642.jpg
ÚKOLY:
1. V každém z následujících sdělení je chyba. Najdi ji a oprav:
a) Rembrandtova manželka se jmenovala Saskie a byla to chudá neteř
obchodníka s obrazy.
_____________________________
b) Rembrandt se oženil s dcerou obchodníka s obrazy a společně s ní si pořídil
velký dům.
_____________________________
c) Saskie byla bohatá neteř obchodníka s nemovitostmi a po svatbě
s Rembrandtem si společně pořídili velký dům.
_____________________________
2. Jak vypadaly Rembrandtovy obrazy?
a) Rembrandt v nich využíval především lineární kresbu.
b) Působily veselým a hravým dojmem a zářily velkým množstvím jasných barev.
c) Pro obrazy tohoto umělce bylo charakteristické využívání jasu a kontrastu.
3. Obraz Noční hlídka byl:
a) namalován pro manželku Saskii
b) skupinovým portrétem
c) vytvořen Rembrandtovými žáky
4. Vrcholu své umělecké tvorby Rembrandt dosáhl:
a) ve dvaceti letech
b) ve třiceti letech
c) ve čtyřiceti letech
5. Označ, které z dále uvedených vět odpovídají textu:
a) ANO – NE Rembrandt rád maloval holandské krajiny.
b) ANO – NE Finanční krize jeho život nepoznamenala.
c) ANO – NE Svou sbírku obrazů, kreseb a rytin předal svým potomkům.
d) ANO – NE Zhotovil 600 kreseb.
e) ANO – NE V závěru svého života oplýval bohatstvím.
f) ANO - NE Zemřel ve svém velkém domě.
6. Postavy na obraze Noční hlídka byly zobrazeny:
a) ve vyrovnaných řadách, aby na každého člena spolku bylo dobře vidět
b) v okamžiku, kdy se celá skupina vyhrnula na ulici
c) ve stejnokrojích, které si pro tuto příležitost dali ušít
7. Které tvrzení týkající se Noční hlídky z textu nevychází?
a) členové střeleckého spolku nebyli tímto dílem nadšeni
b) rozměry plátna byly upraveny, protože se obraz nevešel do prostoru, kam měl
být pověšen
c) obraz se nikdy nedostal na radnici v Amsterdamu
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 11.2.2013
KARLŠTEJN
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Hrad Karlštejn, vystavěn 1348 – 1357
Dal jej zbudovat Karel IV. na místě, které údajně sám vybral, a podle plánů, na nichž se
prý údajně podílel. Oproti stavbám z počátků gotického období byla hlavní pevnostní částí
mohutná čtyřpatrová věž, která nahradila původní stísněné útočištní věže.
Hrad byl mnohokrát upravován a přistavován, dobyt však nebyl nikdy. Velkou přestavbou
prošel koncem 16. století, kdy věžím a palácům přibyly renesanční štíty a sgrafita. Poslední
významná úprava byla provedena přibližně před sto lety a podílel se na ní architekt Mocker,
který byl jedním z dostavovatelů Svatovítské katedrály. Snažil se hrad oprostit od pozdějších
úprav a restaurovat jej, to je navrátit mu původní podobu. Byly však přitom odstraněny i
některé sice pozdější, ale přesto cenné přístavby a úpravy z doby renesance.
Karel IV. věnoval stavbě a výzdobě Karlštejna stejnou pozornost, jako stavbě katedrály sv.
Víta. Hrad měl svůj kostel a několik kaplí. Z nich vyniká kaple sv. Kříže, určená k uložení
ostatků, vázaných ke Kristovu utrpení. Karel IV. kapli sám navrhl jako pokladnici a
klenotnici. Nechal ji obložit polodrahokamy a sklenout zlacenou křížovou klenbou.
V klenebních polích jsou vsazeny skleněné čočky, napodobující hvězdy. Největší poklad
kaple však představuje 129 deskových obrazů tzv. Kristova vojska, zasazených do jejích stěn.
Obrazy jsou dílem malíře Theodorika a jeho dílny a představují jedinečný soubor v celé
gotické Evropě.
Díky záznamům v knihách a účtech známe nejen jméno tohoto umělce, ale můžeme i dosti
přesně říci, kdy vznikaly deskové obrazy Kristova vojska (světci a světice, proroci,
evangelisté, apoštolové, církevní otcové a andělé) v kapli sv. Kříže. Přes mnohé znalosti je
osobnost Mistra Theodorika obestřena tajemstvími. Byl poučen italským, ale i nizozemským
malířstvím i uměním iluminace, zajímavé jsou i vazby na umění německé. Tento umělec byl
zcela nepochybně po Mistru Vyšebrodského cyklu druhou určující osobností českého
gotického malířství. Obrazy Mistra Theodorika a jeho školy jsou zvláštní kontrastem hladké
malby obličejů a bohatě zdobené malby pozadí, přecházející až na rámy obrazů a z nich na
obrazy sousední. Rámy byly často doplňovány zlacením a polodrahokamy jako celá kaple,
s níž tvořily celek.
( Zkráceno)
Průvodce výtvarným uměním, J. Adamec, P. Šamšula, PRÁCE, Praha 2000, str. 94-96
<=
wikipedia/commons/thumb/
3/31/Burgkarlstein02.jpg/24
8px-Burgkarlstein02.jpg
=>
wikipedia/commons/thumb/
0/01/Meister_Theoderich_v
on_Prag_002.jpg/218pxMeister_Theoderich_von_Pr
ag_002.jpg
ÚKOLY:
1. Hrad Karlštejn byl postaven:
a) v 13. století
b) ve 14. století
c) v 15. století
2. Který z panovníků dal podnět k vybudování hradu?
a) Karel III.
b) Karel IV.
c) Přemysl Otakar I.
3. Označ, které sdělení týkající se budování Karlštejna vychází z textu:
a) ----- Během velké přestavby v 16. stol. k věžím a palácům přibyly románské
štíty.
b) ----- Poslední velké úpravy byly provedeny přibližně před sto lety.
c) ----- Při těchto úpravách byly odstraněny přístavby z doby renesance.
d) ----- Hrad byl mnohokrát dobyt.
e) ----- V době renesance se na některých částech stavby objevila sgrafita.
f) ----- Hrad měl svůj kostel a kapli.
4. Jak se nazývá kaple určená k uložení ostatků, jež se váží ke Kristovu utrpení?
___________________________
5. Tuto kapli Karel IV. navrhl:
a) jako modlitebnu a klenotnici
b) pouze jako pokladnici
c) jako klenotnici a pokladnici
6. V některých z následujících vět jsou chybné údaje. Najdi je a oprav.
a) Karel V. nechal kapli sv. Kříže obložit drahokamy a zlatem.
________________________________________________
b) V klenebních polích jsou zlaté čočky, ty měly napodobit hvězdy.
________________________________________________
c) Do jejích stěn jsou zasazeny deskové obrazy.
________________________________________________
d) Autorem těchto obrazů byl malíř Theoretik.
________________________________________________
e) Deskové obrazy byly unikátní v celé gotické Evropě.
_________________________________________________
f) Obrazů bylo 139.
______________
7. Které z uvedených postav se neobjevují na deskových obrazech?
apoštolové, andělé, malíři, světice, řemeslníci, evangelisté, obchodníci
8. Čím se vyznačovala tvorba Mistra Theodorika?
a) zvláštním kontrastem hladké malby obličejů s nezdobeným pozadím
b) pozadí procházelo až na rámy obrazů
c) bohatě zdobenými malbami pozadí a obličeji malovanými širokými tahy štětce
9. V textu jsou zmiňováni ještě další významní umělci. Uveď jejich jména:
_______________________________________
_______________________________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 14.2.2013
GOTICKÉ SOCHAŘSTVÍ
Mgr. Ivana Tichá
TEXT:
Spolu s architekturou se rozvíjelo i sochařství. Celé portály, ba celá průčelí katedrál, byly
zdobeny desítkami, mnohdy i stovkami větších i menších kamenných soch a reliéfů,
zpodobňujících biblické osobnosti, velké postavy křesťanského světa, ale i docela obyčejné
smrtelníky. Dokonce i čerty, démony zde najdeme – jako představitele zla. Říká se, že tu
býval zpodoben celý svět s dobrem i zlem, jak si jej středověký člověk představoval a další
sochy, později převážně řezané ze dřeva, byly určeny do vnitřku chrámů a paláců. Nechyběly
ani sochy řezané ze slonové kosti nebo lité z ušlechtilého kovu; tzv. kovolitectví bylo jedním
z nejnáročnějších uměleckých oborů.
Sochařství se brzy zbavilo románské odtažitosti od života a vydalo se za sledováním krásy
vezdejšího světa. Sochařství to znamenalo zejména krásu lidské postavy. Polidštěním vztahů
k velkým křesťanským námětům přineslo i pozornost člověka k docela „lidskému“ utrpení i
radostem biblických postav. Stále častěji se objevuje postava Panny Marie s Ježíškem, nyní už
ne jako přísné „královny nebeské“, ale jako hezké mladé maminky s miminkem. Vzrůstající
obliba Panny Marie souvisela s tehdejším rozvojem úcty k ženám.
I názor na lidskou postavu procházel vývojem. Od tělesně věcných až nemotorných postav
dospělo sochařství postupně k elegantním, pružným figurám. Stále větší roli hrálo řasení šatu.
Znamenalo to postupné zjemňování záhybů šatu a vytváření elegantních, někdy velmi
rafinovaných obrazců. Přitom se stále více uplatňovalo „ esovité“ prohnutí stojící postavy, což
platilo zejména pro postavy Panny Marie s Ježíškem. V podstavě je to starý známý motiv, už
v antickém umění dokázal postavy oživovat pohybem a dodával jim mladistvý půvab.
(Zkráceno)
Průvodce výtvarným uměním II, J. Adamec, P. Šamšula, SPL – PRÁCE, Praha 2000, str. 67-71
<=
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/
6/64/Gothic_altar_veit_stoss.jpg/320pxGothic_altar_veit_stoss.jpg
ÚKOLY:
1. Gotické sochařství se rozvíjelo:
a) odděleně od architektury
b) společně s architekturou
c) pouze ojediněle
2. Velké množství soch a reliéfů nenajdeme:
a) na průčelí katedrál
b) na nádvořích chrámů
c) na portálech
3. Zobrazené postavy představovaly:
a) jen biblické postavy a čerty
b) postavy pouze z křesťanského světa
c) např. i postavy obyčejných lidí
4. Z jakých materiálů byly vytvořeny sochy uvnitř chrámů?
_________________ , ________________ , __________________ , _________________
5. Jak se lišily gotické sochy od románských?
a) Gotické sochy nezobrazovaly lidské radosti a utrpení.
b) Románské sochy nebyly zaměřené na biblické postavy.
c) Na krásu lidské postavy se zaměřili gotičtí sochaři.
6. Z jakého důvodu umělci stále častěji zobrazovali Pannu Marii?
__________________________________________________________________
7. Označ, které z následujících vět neodpovídají textu:
a) ----- Názor na zobrazování lidské postavy se nijak nevyvíjel.
b) ----- Umělci stále více zaměřovali pozornost na řasení šatu.
c) ----- Záhyby šatu nebyly jemné a elegantní.
d) ----- Figury byly pružné, zmizela jejich strnulost.
e) ----- Páteř zobrazovaných stojících postav nebyla „esovitě“ prohnutá.
f) ----- Toto prohnutí můžeme spatřit hlavně na postavách Krista.
8. Oživení postav pohybem se již objevovalo:
a) v románském umění
b) v antickém umění
c) až v gotickém období
9. Vysvětli význam slova, které ti vyjde v tajence:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
rodový znak
sochařský materiál
opak dobra
Ježíš ................ (doplň)
představitel zla
postava
TAJENKA : ________________________________
Vysvětlení významu : _________________________________________________________
METODICKÝ POKYN:
DATUM: 17.2.2013

baroko - Základní škola Kolín V

Transkript

Podobné dokumenty

ukázka tance 2 x Michael Jackson ukázka bojových umění