autor: michal bureš, [email protected], obor: architektura

HALOVÉ STAVBY PRO UMĚLE CHLAZENÉ LEDOVÉ PLOCHY
autor: Michal Bureš,
[email protected],
obor: Architektura - teorie a tvorba ATT,
školitel: prof. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc., téma disertační práce: Halové stavby pro uměle chlazené ledové plochy
1. Oblast výzkumu
soudobých potřeb, je patrně nejvyšší čas provést analýzu a revizi typologie.
6. Metoda a postup zpracování disertační práce
Předmětem doktorské práce je sledování problematiky halových staveb s umělou
ledovou plochou, především hal a stadionů pro lední hokej na území České republiky. Tematicky tedy spadá do oblasti typologie sportovních staveb se specifiky, která
přináší tento konkrétní druh.
- vytvoření aktuální, úplné a podrobné databáze fondu staveb pro uměle chlazené ledové plochy
u nás,
na jejímž podkladě bude možno s jistotou vyhledat shodné typologické znaky, obecné nedostatky
a pozitiva.
2. Hypotéza
4. definice a rozbor problému
Postup práce je stanoven takto:
1. definice tématu a stanovení cílů
2. rešerše dostupných zdrojů literatury a z internetu
3. sestavení seznamu zimních stadionů a dalších staveb pro krytá uměle chlazení kluziště (curlingové haly) ČR z dostupných zdrojů, především Sdružení zimních stadionů, včetně kontaktů a adres
a jejich rozčlenění do časových období - založení databáze staveb. Každá z dohledaných staveb
bude zanesena do „karty“ s daty, která lze dle zvolených kritérií třídit. Tím vzniknou okruhy typově blízkých staveb (kapacita hlediště, velikost sídla, datum vznku), z nichž budou zvoleni kandidáti
na podrobné průzkumy pomocí osobních návštěv. Předpokladem je, že na rozšiřování databáze
bude pokračováno i po skončení výzkumného projektu.
4. osobní návštěvy na vybraných stavbách dle výše popsanéo mechanismu. Velmi cenným zdrojem
informací o provozu, nákladech, údržbě a problémech budovy je rozhovor s jejím správcem, resp.
provozovatelem. Otázky a prohlídka jsou vedeny tak, aby byly zjištěny tyto důležité informace
(podklad pro katalog, jehož ukázka je přílohou této studie):
5. souhrn, zevšeobecnění a vyhodnocení získaných dat v rámci předem definovaných časových
období
6. Sledování tendencí ve výstavbě halových staveb pro umělé ledové plochy na podkladě předchozí analýzy. Poučení z moderních zahraničních staveb napomůže k vyslovení představy o budoucím
vývoji, resp. k porovnání možného špatného a naopak žádoucího směru vývoje. Rozvaha, za jakých
podmínek se stavba ze stávajícího fondu vyplatí modernizovat, kdy naopak a z jakých důvodů je
výhodnější nahradit novostavbou a kdy může modernizace spočívat v konverzi na stavbu s jiným
využitím.
7. Vyhodnocení a závěr s typologickými doporučeními a upozorněními.
Současné energetické a provozní nároky činí stávající fond krytých uměle chlaze� - Velká část zimních stadionů vznikala postupně, po etapách dobrovolnou (např. za příslib umísných ledových ploch ekonomicky neudržitelným.
tění dětí do školky) prací občanů v tzv. „Akci Z,“ bez patřičné koncepce a bez reflexe téměř století
trvající geneze tohoto druhu staveb
Energetická náročnost je dána následujícími aspekty:
- Kapacity hledišť a šatnového zázemí reflektovaly spíše požadavky sportovních svazů a nikoliv
- spotřebou elektrické energie
ekonomickou rozvahu
- spotřebou zemního plynu na vytápění. Průměrné roční náklady za rok 2012 přibliž- - Sportovní kluby, které se po roce 1989 osamostatnily a získaly do vlastnictví zimní stadiony s víně 1 mil. Kč.
rou v jejich rentabilní využití v tržním prostředí, se tak záhy ukázaly příliš slabé na udržení pro- hospodařením s vodou
vozu tak náročného zařízení a postupně přenechávaly správu obcím.
- v současné době je vlastníkem zimního stadionu 80 % měst do 99 tisíc obyvatel (v nichž ZS stojí) a
Provozní nároky představují:
pouze u měst nad 100 tisíc obyvatel je poměr opačný
- víceúčelovost - důležitá je volby způsobu tvorby ledu - přímá vs. nepřímá
- Politická vůle bývá vrtkavá, ale zájem veřejnosti na provozu kluzišť trvá. Proto je potřebné, aby
- celoroční využitelnost vs. sezónnost
názorová setrvačnost, která se projevuje i v konceptu nových staveb, a kterou často prosazují
- ekonomika provozu - mzdové náklady vs. příjmy z pronájmu ledu či celého stadio- provozovatelé zimních stadionů bez reflexe zahraničních tendencí, neměla i nadále právě tyto
nu
nepříjemné dopady v provozních nákladech
5. formulace cílů
nepřímé - dvouokruhové
rozvody chladícího potrubí v
ploše - před zalitím betonem
a kombinované se zpětným získáváním tepla:
C/ snižování energetické náročnosti
kanadská srovnávací studie zaměřená na rekuperaci odpadního tepla od Laurier Nicholsové z roku 2009došla na Neefektivní budova, 1 950 000 kWh/rok
Upravená budova, 840 000 kWh/rok
základě výběru velikostně příbuzných arén (hlediště pro
500 diváků, rozměr kluziště 26/61m) z celkového počtu 450 10. šatnové zázemí zimních stadionů
staveb v provincii Quebec, že celková roční potřeba ener- -typizační směrnice z roku 1980 „Vzorový projektový podklad – Ledové plochy umělé,
gie celé stavby je v průměru 1 500 000 kWh, přičemž rozpětí otevřené a kryté“ - důležitá především pro pochopení vývoje, protože je zde typomezi nejhospodárnějším a nejnehospodárnějším objektem logickými doporučeními zachycen tehdejší ideální stav, ale také pro souhrn všech
je 800 000 – 2 400 000 kWh. Toto je však spotřeba včetně chla- nutných technických zařízení a soudobých požadavků na ně, včetně předpokládadící technologie, větrání apod. Z níže přiložených grafů lze ných tehdejších ekonomických, provozních nákladů. Současným nárokům však již
Typická skladba ledové plochy
odečíst, jaká poměrná část energii připadá na vytápění. V plně nevyhovuje (doporučený rozměr šaten se zvyšuje ze 30 na 50 m2), výstroj hráčů
A-páteřní rozvody chladícího média
případě běžné stavby, kde není využíváno odpadní teplo, je je mohutnější a je potřeba více místa na lavici, apod. České normy jsou obecné a neB-trubky chlazení rozvedené v ploše
C-krycí betonová vrstva, na níž je samotná vrstva ledu kluziště na topení vynakládáno 42% celého množství energie, tj. 819 mají specifické požadavky na šatny staveb zimních stadionů.
000 kWh/rok. Pokud se však v technologiích aplikují všechny PRO ČESKÉ STADIONY JE TYPICKÁ PŘEDIMENZOVANOST ŠATEN. PŘEŽÍVÁ SYSTÉM, KDY VĚTŠINA
o výšce cca 40mm (D)
v dokumentu doporučené způsoby úspor, spočívající přede- HOKEJOVÝCH TÝMŮ - VČETNĚ DOROSTU - MÁ VLASTNÍ ŠATNU POUZE PRO SEBE, VE KTERÉ TRVALE
E-izolační vrstva
F-podkladní beton, vyhřívaný (obvykle) odpadním teplem z vším ve zpětném zužitkování odpadního technologického SKLADUJÍ (MOKROU,PROPOCENOU) KOMPLETNÍ VÝSTROJ. TYTO PROSTORY SE TAK MUSÍ TRVALE
chladící technologie, aby se zabránilo hloubkovému promrzá- tepla, zkrátí se náklady na vytápění na 11% z celkových 840 VYTÁPĚT A INTENZIVNĚ VĚTRAT, COŽ VYŽADUJE ZNAČNÉ PROVOZNÍ NÁKLADY. V ZAHRANIČÉ JE
000 kWh/rok, tj. pouhých 92 400 kWh/rok.
ní zeminy pod ledovou plochou
BĚŽNÉ, ŽE I HRÁČI A-TÝMŮ SVÉ VĚCI NA KAŽDÝ TRÉNINK A ZÁPAS PŘIVÁŽEJÍ (S VÝJIMKOU KLUBŮ
G-vrstvy podloží s drenáží
NEJVYŠŠÍCH SOUTĚŽÍ, KDE SE O TYTO VĚCI STARAJÍ KUSTODI.
Úspor bylo dosaženo pomocí těchto prostředků:
MÍRA „LUXUSU“ POSKYTOVANÁ HRÁČŮM PROVOZNÍM ZÁZEMÍM STADIONŮ SE OBECNĚ ZVYŠUJE,
1.Rekuperace tepla z odpadního vzduchu nuceného větrání ČÍM VYŠŠÍ JE VÝKONNOSTNÍ ÚROVEŇ HOKEJOVÉHO MUŽSTVA.
vnitřních prostor. Rekuperační jednotky dosahují efektivity 75%. Tímto způsobem je tedy možné uspořit až 250 000 kWh.
2.K nutnému vyhřívání podloží proti promrzání lze využít
odpadního tepla z kondenzátoru chladící jednotky (nízkoteplotní – do 21°C). Potenciální úspora je 35 000 kWh.
3.Ohřívání TUV. Zatímco chladící jednotka pracuje nepřetržitě, potřeba teplé užitkové vody během dne kolísá. Efektivní využití odpadního technologického tepla je tudíž podmíněno zřízením dostatečně kapacitních zásobníků teplé vody
HRÁČSKÁ ŠATNA - NIŽŠÍ VÝKONNOSTNÍ ÚROVEŇ HRÁČSKÁ ŠATNA - EXTRALIGA ČR
PŘÍKLAD ROZSAHU ZÁZEMÍ PRO
HRÁČE NEJVYŠŠÍ VÝKONNOSTNÍ
ÚROVNĚ - TRÉNINKOVÉ CENTRUM TÝMU SEVEROAMERICKÉ NHL - WINNIPEG JETS, MTS
ICEPLEX CENTRE VE WINNIPEGU, MANITOBA, KANADA, 2015
Halmstad Arena, na okraji města Halmstad na jihozápadě Švédska je komplex krytých sportovišť doplněný řadou venkovních
hřišť a ploch tvořící rozsáhlý areál pro širokou oblast s asi
90.000 obyvateli. V budově jsou celkem dvě plnohodnotná a jedno
menší kluziště, velká víceúčelová hala pro sportovní a kulturní
akce, dvě tělocvičny o rozměrech 22x42m (házená, florbal, atd.) a
aquapark. Propojení funkcí lze s výhodou využít na snížení počtu
obslužných prostor (sdílené šatny, apod.) a především celkové
snížení energetické náročnosti – přebytky tepla chladícího zařízení jsou využity např. na vyhřívání bazénů. Kapacita hlavní haly
je 4500 diváků, postavena byla roku 2009 podle projektu kanceláře
Tengbomgruppen a náklady na celou stavbu dosáhly 360 mil. SEK
(více než 1 000 mil. Kč)
Galt Gardens Arena, Cambridge, ontario, kanada, z roku 1922 s
tribunou pro 1100 diváků. Stavba prošla v roce 1997 rekonstrukcí,
která však pouze obnovila stávající stav a pouze zlepšila komfort
návštěvníků, zastřešení a fasády jsou ve své původní podobě
Stratford Arena (William Allman Memorial Arena), ve městě Stratford,
rovněž v provincii Ontario, která obdobně jako předchozí budova prošla rekonstrukcemi, ale stále si zachovává, alespoň v interiéru, ducha doby vzniku
roku 1924. Vnější plášť je přestavěn, avšak zastřešení a tribuny jsou původní.
literatura a zdroje informací:
PCU (Portage Credit Union) Centre v městě Portage la Prairie v provincii Manitoba je sportovně rekreační centrum postavené v roce 2010 podle
návrhu Stantec Architecture z Winnipegu a obsahuje dvě ledové plochy, z nichž jedna má tribunu o kapacitě 1975 a druhá 400 diváků. Součástí je
také aquacentrum s bazénem pro 6, 25m dlouhých drah a rozsáhlé fitness. Stavba stála 44 mil. kanadských dolarů (tj. cca 792 mil. Kč) a financována
byla z obecního a státního rozpočtu, pouze zhruba 5% prostředků pocházelo ze soukromých peněz. Zajímavé je, že tak nákladný projekt si mohlo
dovolit i relativně malé město (12 tisíc obyvatel ve městě, 20 tisíc včetně okolních obcí). Zázemí je úsporné, počty šaten jsou redukovány díky provozu dvou kluzišť. Veřejnosti slouží především kluziště s menší tribunou a hlavní hala pak místním hokejovým klubům. Stavba získala stříbrnou
kategorii hodnocení LEED.
do konce 19. století
vzniklo mnoho dalších staveb s uměle chlazenými ledovými plochami v USA, Londýně, Paříži, Berlíně, Vídni, atd.
Většina z nich však již neexistuje A POKUD ANO, PAK NESLOUŽÍ K
BRUSLENÍ NA LEDOVÉ PLOŠE.
Nahoře Ledový palác v Berlíně, vpravo St. Nicholas Rink v New
Yorku (autoři: Flagg & Chambers).
1. nadzemní podlaží
2. nadzemní podlaží
13. PŘÍKLADY KATALOGOVÝCH „KARET“ ZIMNÍCH STADIONŮ ZE VZNIKAJÍCÍ DATABÁZE (VÝKRESY JSOU BEZ MĚŘÍTKA, POUZE JAKO FORMÁLNÍ NÁHLEDY)
ZIMNÍ STADION SOKOLOV
Foto exteriér
Vlastník
Město Sokolov
Rokycanova 1929, 356 01 Sokolov
ZIMNÍ STADION BENEŠOV
Foto interiér
Foto exteriér
Foto interiér
Adresa / poloha
Boženy Němcové 1780, 356 01 Sokolov
50.1721903N, 12.6521769E
Vlastník
Město Benešov,
Masarykovo náměstí 100, 256 01 Benešov
Adresa / poloha
Hráského 1913, 256 01 Benešov
49°46'43.9"N 14°41'44.8"E
Počet obyvatel města......... k datu:
1.1.2014
23879
Město (sídlo)
Sokolov
Vývojové fáze:
(1) přírodní led od:
Název haly
Mapa
nadmořská výška
401
*pokud je znám pouze letopočet, je datum uveden k 1.1. daného roku
(2) umělá led. plocha od
1.1.1961
(3) kompletní zatřešení od:
1.1.1973
(4) další významné přestavby
2001-2002 – rekonstrukce chlazení ledové plochy, výměna mantinelů.
2009 – 2010 kompletní rekonstrukce (nahrazení) zastřešení, ochozů,
osvětlení, vnějšího pláště
Autor 2 (je-li znám)
Autor 3
Ing. Josef Zeman (zastřešení)
Autor / autoři 4
Ing. arch. V. Mudra, Ing. arch. M. Polák –
Sportprojekta Praha, s.r.o., statika: Ing. J. Kuňák
Kapacity hlediště a zázemí:
Kapacita hlediště celkem
4250
Počet míst k stání
3500
Počet míst k sezení
750
Počet šaten ≥ 50 m2
3
Počet šaten < 50 m2
11
Popis stavby
Tribuny podél všech stran, severní (dlouhá) k sezení, ostatní k stání, na kratších stranách restaurace a toalety, podél delší strany
hlavní vstup a VIP sekce
Rozměr hrací plochy: 28 x 58 m.
Počet a členění šaten: 3 šatny nad 50 m2 (74 m2, 65 m2, 66 m2) + prostory regenerace se saunou pro hlavní šatnu A-týmu 58 m2, 8
šaten 16-47 m2, 2 šatny pro bruslící veřejnost á 40 m2 (+ sociální zázemí 8m2), šatna pro rozhodčí 23 m2, šatna pro krasobruslaře 34
m2 (2 místnosti. Některé z šaten (menších rozměrů) mají k dispozici pouze společné umývárny.
Další vybavenost: regenerace a sauna pro šatnu A-týmu 60m2, fitness 50 m2, restaurace, kanceláře Správy sportovních zařízení
Sokolov.
Parkoviště: 70 stání pro OA a 4 stání pro autobusy.
Širší urbanistické souvislosti
Vztah k centru města: okrajová poloha v jižní části města
Návaznost na ostatní občanskou vybavenost: centrum města, kde jsou soustředěny administrativní (městský úřad, banky, apod.) a
kulturní stavby (muzeum, kulturní dům, zámek) je vzdáleno přibl. 1 km.
Návaznost na sportovní vybavenost: je součástí sportovního areálu, který dále obsahuje: lehkoatletický stadion s fotbalovým hřištěm,
tři tréninková fotbalová hřiště, z nichž jedno má povrch z umělé trávy třetí generace, 8 tenisových dvorců, 1 volejbalový kurt,
skatepark. Koupaliště je vzdáleno cca 600m podél Lobezského potokoa a krytý bazén v centrální části města zhruba 800m.
Dopravní dostupnost: vlakové a autobusové nádraží 1,8km severním směrem, přičemž lze využít linek městské autobusové dopravy,
individuální dopravou se lze vyhnout městskému centru sjezdem ze silnice II. třídy (210) napojené na rychlostní komunikaci R6 tečující
Sokolov na východě.
Počet obyvatel města......... k datu:
1.1.2014
16520
Město (sídlo)
Benešov, Středočeský kraj
Vývojové fáze:
(1) přírodní led od:
Mapa
nadmořská výška
368
*pokud je znám pouze letopočet, je datum uveden k 1.1. daného roku
(2) umělá led. plocha od
1.1.1976
(3) kompletní zatřešení od:
1.1.1981
Autor 2 (je-li znám)
Autor 3
(4) další významné přestavby
2001 - kompletní rekonstrukce ledové plochy
Autor / autoři 4
Provoz
Pozitiva / Negativa
+v rámci sportovního areálu, do nějž je ZS zasazen jsou i ubytovací kapacity, což umožňuje využití pro přípravná sportovní soustředění
- šatny umístěny i ve 2. podlaží, k přístupu na ledovou plochu je nutno překonat schodiště
Zdroje
PD přestavby ZS Sokolov, 2005, Sportprojekta Praha, s.r.o. ,
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sokolov
kniha: Ing. Josef Zeman a jeho inženýské dílo
www
http://www.hcsokolov.cz/klub/informace/stadion/
Výkresy
Vstup - technika
Počet míst k stání
1000
Počet míst k sezení
1500
Počet šaten ≥ 50 m2
6
Širší urbanistické souvislosti
Vztah k centru města: okrajová poloha v jihovýchodní části města
Návaznost na ostatní občanskou vybavenost: centrum města, kde jsou soustředěny administrativní (městský úřad, banky, apod.) a
kulturní stavby (muzea, divadlo) je vzdáleno přibl. 1 km. Zdravotní zařízení (nemocnice) je na vzdáleném okraji města (cca 2 km).
Návaznost na sportovní vybavenost: zimní stadion je situován ve sportovním areálu, jehož dalšími sportovišti jsou fotbalové hřiště,
tenisová přetlaková hala a plavecký bazén. Další významný sportovní areál s fotbalovým hřištěm, vzdálený 2 km je odtržen drážním
tělesem a hlavním silníčním tahem přetínajícím město v severojižním směru.
Dopravní dostupnost: vlakové a autobusové nádraží 1km západním směrem, individuální doprava je nucena k průjezdu městem.
Provoz
Zimní stadion je v provozu od 1.8. do 30.3., během odstávky ledu je plocha zakryta palubovkou a využívána pro florbal. Led v současnosti (2015) není příliš vytížený, nedaří se naplnit kapacitu tzv. hokejovými tábory, především kvůli nefungujícímu hotelu.
Kapacity hlediště a zázemí:
Kapacita hlediště celkem
2500
- Srovnávací analýza „Zimní stadiony a multifunkční haly s ledovou plochou v ČR,“ zpracovatel KPMG Česká republika, Ondřej Špaček
- Vzorový projektový podklad „Ledové plochy umělé otevřené a kryté,“ Sportprojekt, kolektiv autorů pod vedením Ing.arch. Schlegera, Olympia – Sportprint – 5995/80
- Arnošt Navrátil, Václav Mudra, Jaroslav Malý – Sportovní stavby, nakladatelství ČVUT, 04/2010, ISBN 978-80-0104525-1
- Licenční řád pro účast v Extralize ledního hokeje (www.cslh.cz/dokument/1142-1142-elh_licencni_rad.pdf)
- ČSN 13200-1 Zařízení pro diváky – Část 1: Obecné charakteristiky prostorů pro diváky
- ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny, únor 2013
- Peter Culley, John Pascoe – Sports Facilities and Technologies, 2009, Routledge, USA, ISBN-13: 978-0415458689
- Bílá kniha o sportu předložená Komisí dne 11.7.2007, KOM(2007) 391 v konečném znění
- Disertační práce: Bezpečnost provozu chladicích technologií na zimních stadionech, Ing. Lenka Puskeilerová,
Fakulta strojního inženýrství MU Brno, vedoucí práce: Prof. Ing. František Babinec, CSc., 2010
- článek: Porovnání chladicích systémů pro zimní stadiony z hlediska ekonomiky, Ing. Vladislav Taubr, Informační zpravodaj Sdružení zimních stadionů v ČR, číslo 31, květen 2006
- Technical guidelines of an ice rink, IIHF, Chapter 1-5 (kapitola 3 věnována technologiím)
- Laurier Nichols, P.E., Improving Efficiency in Ice Hockey Arenas, ASHRAE Journal, červen 2009
- článek Mikroklima zimních stadionů, Ing. Stanislav Pechač, doc Ing. Richard Nový, 2011, staženo z portálu www.
tzb-info.cz (článek vznikla jako výsledek řešení diplomové práce)
- Anton Puškár a kol., Obvodové pláště budov, vydavatelství Jaga Group, Bratislava 2002
– Stavební Fyzika, Ing. Jan Kaňka, Ing. František Kulhánek, skripta ČVUT
- Zřícení stadionu v Bad Reichenhall a jak mu bylo možné zabránit, Dipl.-Ing. Rolf Sennewald (přeloženo), časopis
Stavebnictví 08/08
- Mobilita, víceúčelovost, proměnnost ve sportovních stavbách, Miloš Kopřiva, Pavel Hladík, vydalo ČVUT, 2011
- http://cs.wikipedia.org
- http://en.wikipedia.org
- Malá encyklopedie ledního hokeje – Karel Gut, Václav Pacina, Olympia Praha, Šport Bratislava, 1986
- Magazín: Streets of Washington 30. září 2010 (http://www.streetsofwashington.com/2010/09/washingtons-first-convention-center.html)
- RIA Novosti, listopad 2014
- publikace: Naprej!, Česká sportovní architektura 1567-2012, Rostislav Švácha a kolektiv, nakladatelství Prostor,
interiér, design, 2012
- publikace: Ing. Josef Zeman a jeho inženýrské dílo, František Stejskal, vydala ČKAIT, 2000
- bakalářská práce Historické i novodobé změny pravidel ledního hokeje jako doklad vývoje hry, David Otáhal
pod vedením Ing. Rudolfa Potsche, Fakulta sportovních studií Masarykova Univerzita v Brně, 2014
- Sdružení zimních stadionů ČR
- http://www.zimnistadiony.cz/
- Jan Bárta, Aleš Brotánek, Josef Horný, Pavel Kecek, Miloš Solař, Petr Všetečka. Manuál energeticky úsporné architektury. Praha: Státní fond životního prostředí ve spolupráci s Českou komorou architektů, 2010. 228 stran.
ISBN: 978-80-904577-1-3
- Sborník Konference „Trvalá udržitelnost sportovních staveb,“ konané 18. - 21. 10. 2011 na FA ČVUT, Soubor přednášek (G. John, J. Joppien, P. Janata, M. Vlnas, A. Navrátil) věnovaných tématice trvalé udržitelnosti v oboru sportovních staveb a výstupy prací absolventů přidruženého workshopu.
-- O. Bellache, M. Ouzzane, D. Giguère and N.Galanis. Effects Of Multi-Pass Brine System On The Ice Temperature Of
Skating Rinks. Kanada, 2010
(staženo z www: https://www.nrcan.gc.ca/sites/www.nrcan.gc.ca/files/canmetenergy/files/Multi-passBrineSystem.pdf )
- článek v časopisu Vytápění, větrání, instalace 4/2007: Zimní stadiony z hlediska odvodu vlhkosti, Ing. Petr Andres, Flair a.s.
- Ing. Jan Kunc, článek z 29.5. 2006 Využití odpadního tepla při chlazení zimních stadionů, Zdroj: http://www.tzb-info.cz/3325-vyuziti-odpadniho-tepla-pri-chlazeni-zimnich-stadionu
Počet šaten < 50 m2
4
Popis stavby
Tribuny podél delších stran, na kratších stranách hlavní vstup a restaurace
Rozměr hrací plochy: 30 x 60 m.
Počet a členění šaten: 6 šaten á 50 m2, 4 šatny á 30 m2, šatna pro bruslící veřejnost 120 m2 (2 místnosti + sociální zázemí), šatna pro
rozhodčí 20 m2. Každé 2 šatny pro hokejová mužstva mají k dispozici společné umývárny.
Další vybavenost: posilovna s masérnou a saunou na celkové ploše cca 300m2, restaurace, 9 kanceláří v administrativní části a hotel
(mimo provoz) o kapacitě 14 pokojů, tj. min. 28 lůžek.
Parkoviště: 50 stání pro OA a 2 stání pro autobusy.
Ledová plocha byla v roce 2001 kompletně rekonstruována, neboť vlivem promrznutí podloží s vysokou hladinou spodní vody se
plocha vyboulila tak, že rozdíl oproti rovině činil 15 cm. Nově je pod chladící plochu instalována ochrana proti promrznutí, tj. po izolací
sekundární topný rozvod, který zaručuje stabilní teplotu podloží.
Pozitiva / Negativa
+ hmotově kompaktní, architektonicky patří k zajímavějším stavbám své doby
+ přehledný interiér s rozlehlou rozptylovou plochou před vstupem (terasa) = snadná orientace diváků
+ restaurace
+ přímé sousedství s venkovními sportovišti a bazénovou halou
- absence ubytování v rámci stavby, nebo alespoň nejbližšího okolí
Zdroje
-osobní návštěva, p. Ing. Pavel Khek, ředitel MSZ Benešov,
přísp. org., http://cs.wikipedia.org/wiki/Benešov,
Zdroje fotografií: vlastní
www
http://www.mszbenesov.cz/sluzba.php?sluzba=zs
Výkresy
+6,03m
Název haly
HRÁČSKÁ ŠATNA - NHL (MONTREAL CANAD.)
+9,6m
Vstup - technika
Půdorys 2.NP ..........1/400
Půdorys 2.NP ..........1/400
Půdorys 1.NP ..........1/400
Půdorys 1.NP ..........1/400
Řez podélný, Pohled severovýchodní ..........1/400
Vstup - diváci
Technologie
Chlazení: přímá tvorba ledu odparem směsi se sníženým obsahem čpavku, pístový kompresor ČKD Choceň o výkonu 500 kW.
Osvětlení haly: výbojkové.
Vzduchotechnika: ano, ale naddimenzovaná, provozně nákladná a tudíže se nepoužívá.
Využití odpadního tepla: ohřev vody pro rolbu a zkrápění sněžné jámy
Vstup - diváci
Konstrukce
Ocelová konstrukce se sloupy na osovou vzdálenost 5,8m a příhradovými vazníky na rozpon 47,7m. Výška spodních pásnic vazníků
nad ledovou plochou činí 9,6m a výška v hřebeni 12,8m. Střecha jednoplášťová, nezateplená, tvořená plechobetonovou deskou.
Vstup - provozní část, kanceláře
Konstrukce
Obloukové lepené dvoukloubové vazníky 240/1200mm o rozponu 58m, uložené po 4,8 m na původní železobetonové šikmé sloupy
ve tvaru Y, které vynášely ocelovou lamelovou obloukovou konstrukci. Celkový rozpon střechy (včetně betonové kce): 74m. Výška
oblouku nad ledovou plochou:19m, uložení lepených vazníků je ve výšce 10,8m.
Technologie
Chlazení: přímá tvorba ledu odparem čpavkové směsi.
Osvětlení haly: výbojkové (přístupné z provozních lávek).
Vzduchotechnika:nové (2010) zařízení pro nucené větrání a odvlhčování vzduchu.
Řez příčný ..........1/400
1498, Johannes Brugman, Lidvinin pád na ledu.
Rytina zachycující kromě trudného příběhu holandské patronky bruslařů Svaté Lidviny, také někdejší bruslaře nesporně
používající brusle nového typu, tj. s nožem vsazeným do boty 1565, Pieter Bruegel starší, Lovci v zimě, výřez.
(Kraso)bruslení, hokej (bandy) i curling na zamrzlém rybníku.
kolmo k ledu - viz postavA v druhém plánu vyobrazení.
12. příklady současných řešení hal pro uměle chlazená kluziště v zahraničí
šatny hokej
6.listopad 1932, zimní stadion Štvanice, Praha
Po průtazích a potížích byl otevřen první stadion s uměle chlazenou ledovou plochou v tehdejší ČSR. Autorem původního konceptu byl Josef
Fuchs, projekt však dokončil a přepracoval Karel Steigenhöfer. Hrací plocha byla otevřená až do roku 1956, kdy ji kompletně zastřešil statik Josef
Zeman. Další stadiony s umělou ledovou plochou přibývaly až po 2. sv. válce (Ostrava, Opava, Chomutov,...) a jejich zastřešování probíhalo pozvolna
od roku 1955, kdy byl jako první zastřešen zimní stadion Josefa Kotase v Ostravě (zbořen 2004). STATUS DO ZNAČNÉ MÍRY IKONICKÉ STAVBY ČESKOSLOVENSKÉHO HOKEJE A KULTURNÍ PAMÁTKY VZAL DEFINITIVNĚ ZA SVÉ DEMOLICÍ V ROCE 2011 PO DLOUHÉ DOBĚ ÚČELOVÉHO CHÁTRÁNÍ.
březen 1876, Glaciarium,
379 Kings Road, Chelsea,
Londýn
John Gamgee otevřel první trvalou, uměle chlazenou ledovou plochu na
světě. V měděných trubkách uložených v zemině
a plsti na betonové ploše o rozměru 12,2 x 7,3 m
proudila směs eteru, glycerinu, peroxidu dusíku a
vody, která plochu zalitou
vodou změnila v led. Provoz Glaciaria byl hrazen z
členských příspěvků bohaté vrstvy londýnské společnosti a fungovalo do
roku 1878, kdy jej Gamgee
nahradil větším kluzištěm
v Southportu.
podcenění vlivů vlhkosti na konstrukce mělo za následek
několik havárií i s tragickými následky - např. zřícení střechy stadionu v Bad Reichenhall, 2006
±0,0m
napojení rozvodů
trubek v ploše na
hlavní sběrač (většinou podél delší
strany kluziště)
(cca 7500 l), které akumulují vodu vyrobenou během nočních hodin a ta je pak připravena k rannímu použití. Úspory mohou být 130 000 kWh.
4.změnou systému nepřímého chlazení ledové plochy z tzv. 2-pass na 4-pass system,
lze dosáhnout úspor cca 90 000 kWh.
5.Chladící jednotka může být také použita jako tepelné čerpadlo, tj. při expanzi plynu
vzniká chlad, který je využíván pro tvorbu ledu a naopak při stlačování plynu vznikající teplo, které je při procesu chlazení odpadním, může být využito pro vytápění.
Roční úspora až 475 000 kWh.
6.Podhled s reflexní vrstvou (Low-e ceiling) odrážející chlad má podle testů schopnost ušetřit až 15% energie chlazení, protože snižuje podíl vyzářeného chladu do
vnějšího prostředí. Množství úspor je cca 67 500 kWh.
7.Modernizace osvětlení. V posledních letech zažívá obrovský rozvoj technologie
LED osvětlení, která je již dnes schopna výkonem plně nahradit energeticky náročné
výbojkové osvětlení výrazně úspornějším systémem. (i výměna výbojek za zářivkové trubice přináší nemalé úspory). Pořizovací náklady jsou sice vyšší, ale podstatně
delší životnost a nižší provozní náklady mluví jednoznačně pro LED osvětlení.
Úspory mohou dosáhnout až 50 000 kWh 7.
šatny veřejnost
11. VZNIK A VÝVOJ STAVEB PRO UMĚLE CHLAZENÉ LEDOVÉ PLOCHY
b/ Ventilace a odvlhčování
9. zásadní technologie zimních stadionů
- značný odpar vody z ledové plochy je třeba odvětrávat
a/ chlazení
- základním posláním zimního stadionu je vyrábět a udržovat v provozu ledovou plo- nebo odvlhčovat, aby bylo zabráněno vzniku mlhy nad ledovou plochou a kondenzaci vody na konstrukcích.
chu. Tvorba ledu je zjednodušeně na principu funkce lednice.
Jsou známy a používány tyto typy chlazení:
Funkční schéma adsorpčního odvlhčovače. Zapojení Recusorb umožňuje lepší využití regeneračního tepla a nižší výstupní teplotu suchého vzduchu
přímé - jednookruhové,
hotel
8. výčet staveb pro uměle chlazené ledové plochy v čr
a/ vznik 1955-1969 ….. celkem: 15
c/ vznik/zastřešení 1990-duben2015….. celkem: 82
1/kapacita hlediště nad 5000 diváků ….. celkem: 6
České Budějovice
Havířov
Chomutov Hodonín
Karlovy Vary KV Arena Jihlava
Liberec – Tipsport Arena Kladno
Ostrava - Poruba Litvínov
Praha – O2 Arena Olomouc
Třinec – WERK Arena
Opava
Ostrava stadion J. Kotase (zaniklý)
2/kapacita hlediště do 5000 diváků ….. celkem: 76
Pardubice
Ostrava - Ledňáček
Plzeň
Benátky nad Jizerou
Ostrov Praha – Štvanice (zaniklý)
Bílina
Plzeň – Kooperativa Arena
Praha – Sportovní hala
Blansko
Poděbrady
Šumperk
Bohumín
Polička
Zlín
Boskovice
Praha – Curlingová hala Roztyly
Brno – hokejová hala dětí a mládeže
Praha - Hvězda
b/ vznik/zastřešení 1969-1989 ….. celkem: 56
Brumov-Bylnice
Praha – Ice Arena Letňany
1/kapacita hlediště nad 5000 diváků ….. celkem: 10
Černošice
Praha – ZS Bronzová
Česká Třebová
Praha – Zbraslav (curlingová hala)
Brno - Rondo Český Krumlov
Rakovník
Děčín Český Těšín Roudnice nad Labem Hradec Králové Dvůr Králové Rožnov pod Radhoštěm
Karviná Frýdlant v Čechách Rumburk
Ostrava – ČEZ Aréna
Hlinsko v Čechách
Rychnov nad Kněžnou Praha – Eden Horní Benešov
Sedlčany Prostějov Hořovice
Skuteč Třinec – ZS v Lesní ulici Hronov
Studénka Ústí nad Labem Humpolec
Sušice Vsetín
Cheb
Světlá nad Sázavou Choceň
Tachov 2/kapacita hlediště pod 5000 diváků….. celkem: 46
Chotěboř trutnov Chrudim Pelhřimov
Třebechovice pod Orebem
Benešov Jablonec nad Nisou Písek Třemošná u Plzně (též curling)
Beroun Jaroměř
Praha
–
Kobra
Uherský Ostroh
Brno – hala Úvoz Jičín
Praha – Nikolajka Ústí nad Orlicí
Brno – Krasohala Kadaň Přerov Valašské Meziříčí
Břeclav
Klášterec nad Ohří Příbram Velká Bíteš
Česká Lípa Kravaře
Rokycany Velké Meziříčí
Domažlice Krnov
Slaný
Vlašim – Na Lukách
Havlíčkův Brod Kutná Hora
Soběslav
Vrchlabí
Jindřichův Hradec Lanškroun
Zlín – PSG Arena
Karlovy Vary „Plech Arena“ Sokolov
Ledeč nad Sázavou
Strakonice
Klatovy
Litoměřice
Šternberk Kolín
Litomyšl
Tábor
Stadiony, které se zatím
Kopřivnice
Lomnice nad Popelkou
Třebíč
nepodařilo spolehlivě zařadit: 5
Kralupy nad Vltavou
Moravská Třebová
Uherské Hradiště Moravské Budějovice
Kroměříž
Uherský Brod
Lovosice Louny
Most
Uničov
Náchod
Mariánské Lázně
Náměšť nad Oslavou
Velké
Popovice
Praha – Hasa
Mělník
Nejdek
Veselí nad Lužnicí
Rosice u Brna
Milevsko
Neratovice
Vimperk Nová Paka
Vlašim – starý ZS
Mladá Boleslav
Vyškov
Nový Jičín Nové Město nad Metují
Znojmo
Nymburk
Nový Bydžov Žďár
nad
Sázavou
Orlová-Lutyně
Opočno kanceláře
- revidovat typologii těchto staveb.
Vzhledem k tomu, že v minulosti vznikaly zimní stadiony povětšinou živelně - teprve
v roce 1980 vznikla typizační směrnice [2], která vytvořila kýženou oporu pro jednotný návrh zimních stadionů – a protože modernizace stadionů v posledních letech směřovaly spíše ke konzervování stávajícího stavu dispozic zázemí bez reflexe
c/ vznik stavby po roce 1989
Charakteristické pro stavby posledních dekád je povětšinou malý vliv autora na
- Hlavním taktickým cílem práce je:
stavební program. Ten je většinou zadán investorem (město, sportovní oddíl), je ne7. Databáze staveb pro uměle chlazené plochy na území ČR
měnný a obvykle se drží zavedených pravidel s nadbytečným množstvím šaten. Mo
dokonalé zmapování současné situace halových staveb pro umělé ledové plochy u nás v konfron- V počáteční fázi výzkumu, po rešerši dostupné literatury a stanovení cíle spočívajícího ve zkom- dernizací technologie chlazení se daří snižovat její prostorové nároky a lze je tak
taci s relevantními stavbami celosvětové produkce a nalezení skutečných technických, ekonomic- pletování databáze zimních stadionů byl z dostupných zdrojů a článků v periodikách sestaven se- například při rekonstrukci využít jiným účelům.
kých a společenských možností pro zlepšení jejich stavu.
znam těchto staveb. V České republice existuje oficiálně dohledatelných 158 krytých hal pro umělé ledové plochy, z nichž naprostá většina jsou zimní stadiony sloužící primárně hokeji. Tak velký Toto základní dělení je pak doplněno sekundárním rozdělením na stavby s diváckou
strategické cíle:
soubor objektů bylo třeba utřídit do menších skupin, které pak budou následně společně zpra- kapacitou vyšší a menší než 5000, jehož horní kritérium je dané Licenčním řádem, ktecovány. Jako hlavním kritériem bylo zvoleno období, v němž byla (většinou dříve zřízená) umělá rý musí splňovat kluby účastnící se extraligy ledního hokeje. Je to určitá mez, nad
- Studium vývoje zimních stadionů s kapacitou do 5000 diváků
ledová plocha zastřešena, tj. rok zastřešení je chápán jako datum vzniku halové stavby. Část z níž se stavba stává již velkou, většinou víceúčelovou halou se specifickým provozem
- Vytvoření databáze všech v současnosti provozovaných i dohledatelných zaniklých zimních sta- těchto staveb prošla v pozdější době rekonstrukcí, což na základní zatřídění nemá vliv, pouze s a neodpovídá tak zaměření této práce, cílené na menší haly/stadiony.
dionů v ČR
výjimkou, kdy původní stavba byla kompletně zdemolována a nahrazena novou. Tímto způsobem
- Revize typologie nově vznikajících staveb
vznikly tři základní skupiny:
+11,07m
- zmapování současné situace zimních stadionů a hal pro umělé ledové plochy u nás
a konfrontovat ji se současnými příklady ze světa.
Prvotním záměrem byl důkladný popis provozních a stavebně technických náležitostí spojených s navrhováním těchto staveb a objasnění vazeb mezi jednotlivými
technologickými celky – např. do jaké míry ovlivňuje sálání chladu z ledové plochy
konstrukci zastřešení?
b/ vznik stavby v období 1970-1989
Jak bylo řečeno výše, jedná se o období masové výstavby zimních stadionů, ať už krytých či nezastřešených formálně ukončené změnou politického režimu. Mnohé ze
zimních stadionů tohoto období byly navrženy pro neodpovídající kapacitu v době,
kdy spotřeba energie nebyla určujícím faktorem pro efektivní návrh, ale hlavní roli
hrály osobní vazby lidí na rozhodujících pozicích ve strukturách státního aparátu.
Takové stavby se ovšem v pozdějších letech staly přítěží pro městské rozpočty (viz
např. Benešov). Na druhou stranu vzniklo opravdu velké množství konstrukčně i
architektonicky rozmanitých staveb právě proto, že nebylo tak důsledně lpěno na
co nejnižší ceně. V dalším období již nevzniká mnoho nových lokalit, spíše dochází k
postupnému zastřešování otevřených kluzišť, modernizaci technologií či ledových
ploch a také rekonstrukci hal ve špatném anebo kapacitně nedostatečném stavu.
+12,8m
3. Rámcové cíle výzkumu
a/ vznik stavby v letech 1955-1969
Toto období začíná květnem roku 1955, kdy byl zastřešen první, dnes již neexistující zimní stadion J. Kotase v Ostravě a končí s 60. lety minulého století. Toto období představuje určitou předehru před největším boomem výstavby v 70.-80. letech,
které bylo velkou měrou umožněno tzv. Akcí Z, tedy dobrovolnou prací obyvatel
(Z znamenalo „zvelebení“). Ta samozřejmě probíhala od padesátých let, ale teprve v
normalizačním Československu byla využívána i pro investičně náročnější akce. Do
této skupiny spadá 15 staveb a jedná se o téměř všechny zimní stadiony tradičních
klubů hrajících nejvyšší hokejovou soutěž.