Zápis z workshopu

Transkript

Zápis z workshopu
Fórum pro spolupráci
v oblasti politiky trhu práce
Zápis z workshopu
Spolupráce mezi správami služeb
zaměstnanosti a podniky
Cílem semináře byla výměna zkušeností o možnostech spolupráce mezi správami služeb
zaměstnanosti a podniky. Seminář byl zaměřen na otázky aktuálního vývoje v oblasti
kooperace, modely dobré praxe a akvizici volných pracovních míst. Kromě toho se během
druhého dne akce uskutečnila exkurze do závodu Opel Wien GmbH (dříve General Motors
Powertrain - Austria GmbH).
DATUM
26. května 2011, 9:30-16:30
27. května 2011, 9:00-13:00
MÍSTO KONÁNÍ
Vídeň
hotel IBIS, Mariahilfer Gürtel 22-24
1060 Wien
MODERÁTORKA
Barbara, Willsberger, L&R Sozialforschung
JAZYKY
němčina, čeština, simultánní tlumočení
Fórum pro spolupráci
v oblasti politiky trhu práce
2
ÚČASTNÍCI
Jméno
Beran Jiří
Bürger Josef
Čopf Emil
Dudek Jan
Durajová Petra
Fukan Jiří
Grundtner Gerhard
Hoggard Martina
Hönlingerová Ivana
Höklová Monika
Horak Eva
Hořák Radek
Horyna Jan
Hrdlička Jiří
Hrdličková Ivana
Kolmerová Věra
Korntheuer Harald
Kořenová Věra
Král Přemysl
Kuhn Lewe
Kundela Lubomír
Marko Lubomír
Ondráková Ivana
Petera František
Pfeiffer Roswitha
Pitner Josef
Šmejkalová Jaroslava
Studeny Roland
Tarabová Ivana
Vodrazka Martina
Willsberger Barbara
Zach Edith
Zakrajšek Gašper
Zemanová Stanislava
Organizace
Úřad práce České Budějovice
Úřad práce Brno-město
Úřad práce Znojmo
Úřad práce Prachatice
Úřad práce Vyškov
Úřad práce Brno-město
AMS Landesgeschäftsstelle Wien / Servis trhu
práce zemské zastoupení Vídeň
TA-Service
TA-Service
EC-Employment Consulting
L&R Sozialforschung
Úřad práce Hodonín
TA-Service
Ředitel krajské pobočky Úřadu práce ČR
v Jihlavě
Ministerstvo práce a sociálních věcí České
republiky
Ministerstvo práce a sociálních věcí České
republiky
AMS Landesgeschäftsstelle Wien / Servis trhu
práce zemské zastoupení Vídeň
TA-Service
Úřad práce Vyškov
Workindenmark South
Úřad práce Třebíč
Úřad práce Břeclav
Úřad práce Brno-město
Úřad práce Ćeský Krumlov
AMS Horn / Servis trhu práce Horn
Úřad práce Brno-město
Úřad práce Vyškov
AMS Landesgeschäftsstelle Niederösterreich /
Servis trhu práce zemské zastoupení Dolní
Rakousko
TA-Service
AMS Landesgeschäftsstelle Niederösterreich /
Servis trhu práce zemské zastoupení Dolní
Rakousko
L&R Sozialforschung
AMS Waidhofen/Thaya / Servis trhu práce
Waidhofen/Thaya
Regionales Arbeitsamt Laibach / Regionální úřad
trhu práce Lublaň
Úřad práce Jindřichův Hradec
Kontakt
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Fórum pro spolupráci
v oblasti politiky trhu práce
Zahájení
Barbara Willsberger (L&R Sozialforschung) a Josef
Bürger (Úřad práce Brno-město) přivítali přítomné
účastníky semináře.
Prezentace
zaměstnanosti zasahují až po delším neúspěšném
hledání zaměstnání.
Spolupráce mezi dánskou správou služeb
zaměstnanosti a podniky
Dánská organizace služeb pro zaměstnavatele má čtyři
hlavní úkoly:
„
Aktuální
vývoj
v oblasti
spolupráce
mezi
organizacemi služeb zaměstnanosti a podniky v
Dánsku
Lewe Kuhn, Workindenmark, South
Pro dánský model trhu práce se vžilo označení „model
flexicurity“. Podniky v něm mají velkou flexibilitu při
zaměstnávání a propouštění pracovníků, protože
neexistuje ochrana před propuštěním. Zaměstnanci
však mají zároveň zaručen příjem, protože v případě
nezaměstnanosti dostávají podporu v nezaměstnanosti
ve výši 90 % svého posledního platu. Teprve po dvou
letech pobírání této podpory v nezaměstnanosti
přecházejí na dávky sociální pomoci. Pro dánský trh
práce je charakteristická vysoká fluktuace, protože
ročně změní pracoviště kolem 30 % Dánů.
Míra nezaměstnanosti činila v roce 2008 pouze 1,8 %.
Také Dánsko však pocítilo dopady ekonomické krize a
na jaře roku 2011 tak míra nezaměstnanosti dosáhla
5,8 %.
Dánská správa služeb zaměstnanosti
Správa služeb zaměstnanosti je v Dánsku rozdělena do
tří úrovní. Na místní úrovni působí 91 center
zaměstnanosti („jobcenter“), která zajišťují styk
s uchazeči o práci a s podniky. Tato centra pracují s
nezaměstnanými tak, aby je vedla k tomu, že si
dokážou pomoci vlastními silami. Příkladem je databáze
pracovních míst a uchazečů o práci „Jobnet“. Centrum
zaměstnanosti existuje v každé správní obci s výjimkou
7 menších obcí, které úzce spolupracují se sousedními
obcemi. Na regionální úrovni existují 4 regiony
zaměstnanosti. Regionální rada zaměstnanosti, která je
zřízena v každém regionu zaměstnanosti, každoročně
uzavírá s ministrem zaměstnanosti smlouvu, která
obsahuje cíle politiky trhu práce a požadavky na tuto
oblast na následující rok. Na celostátní úrovni působí
Dánská správa služeb zaměstnanosti, která se zabývá
především nedostatkem pracovních sil a jeho řešením.
Nejvyšší instancí správy trhu práce je dánský ministr
práce.
Vztahy mezi uchazeči o práci a podniky
Obsazování volných pracovních míst se v Dánsku
většinou
odehrává
bez
zapojení
středisek
zaměstnanosti. Probíhá většinou prostřednictvím
inzerce, zasílání žádostí uchazečů, práce na omezený
úvazek
nebo
osobních
kontaktů.
Střediska
3
„
„
„
střediska zaměstnanosti pomáhají při náboru
pracovníků v případech, kdy podnik má nedostatek
pracovních sil
na internetové stránce www.jobnet.dk uveřejňuje
inzeráty (co nejvíce) na volná pracovní místa.
V budoucnosti má Jobnet fungovat jako ústřední
internetová stránka, která bude pokrývat celý
dánský trh práce (včetně soukromých podniků).
vytváří volná místa pro ty nezaměstnané, pro něž je
obtížné uchytit se na trhu práce
pomáhá v případech, kdy zaměstnanec potřebuje
najít specifické řešení k tomu, aby si udržel svou
práci
Centra zaměstnanosti odrážejí ve své činnosti potřebu
pracovních sil na straně podniků. Na internetových
stránkách jednotlivých regionů zaměstnanosti například
mají uchazeči o práci k dispozici funkci, která jim
v podobě „semaforu“ zobrazí online, jakou šanci mají ve
svém povolání k získání zaměstnání v daném regionu.
Pro jižní Dánsko je to například adresa:
http://www.brsyddanmark.dk/Arbejdsmarkedsbalancen.
aspx. To vytváří povědomí o potřebě pracovních sil
v podnicích a pomáhá uchazečům získat reálnou
představu o svém uplatnění. Tato služba pro
zaměstnavatele je zaměřena především na získávání
pracovníků z řad nezaměstnaných, a to v prvé řadě v
oblastech, v nichž vládne nedostatek kvalifikovaných
pracovníků.
Z pohledu správy služeb zaměstnanosti („jobcentra“)
existují 3 podmínky úspěšné spolupráce mezi
podniky a centry zaměstnanosti:
1)
2)
informovanost a slaďování očekávání obou stran
cílené a efektivní využívání existujících zdrojů
„
občanům, kteří se nejsou schopni nebo nechtějí
angažovat sami, je nutno ukázat možnosti
ofenzivní postup středisek zaměstnanosti při
informování veřejnosti o volných pracovních
místech resp. vytváření nových pracovních míst by
se měl zaměřit na podniky v odvětvích, kde je
nedostatek pracovních míst
„
3)
cílená komunikace s podniky
Požadavky na zaměstnavatele
Zaměstnavatelé mají dát nezaměstnaným příležitost
k tomu, aby se dostali do situace „win-win“. Dále by měli
zveřejňovat volná pracovní místa, protože v Dánsku tato
povinnost neexistuje. Kromě toho by měli udržet
Fórum pro spolupráci
v oblasti politiky trhu práce
pracovníky v podniku co nejdéle, a to například i
v případě nemoci.
„
Velmi ilustrativním příkladem spolupráce je Jobcenter
Sønderborg. Tato správní obec se nachází na jihu
Dánska a má kolem 130.000 obyvatel. V poslední době
byl tento region poznamenán častými odchody firem a
přenášením (outsourcingem) výrobních kapacit do zemí
východní
Evropy.
V regionu
se
zvyšovala
nezaměstnanost. V důsledku toho se změnily
požadavky podniků na zaměstnance. Poptávka je
soustředěna především na pracovníky s vyšší kvalifikací.
Zároveň existuje problém změny demografické struktury.
Obec se nakonec zapojila do různých iniciativ v oblasti
zaměstnanosti. Díky účasti na globalizačním projektu se
pro Sønderborg podařilo získat 10 miliónů euro pro
nezaměstnané, určených na podporu při hledání
pracovních míst. Správa služeb zaměstnanosti byla
restrukturalizována:
z celkem
150
zaměstnanců
střediska zaměstnanosti Sønderborg pracuje 25
zaměstnanců úseku služeb pro zaměstnavatele v týmu,
v němž si vyměňují informace o nezaměstnaných a o
možných variantách zprostředkování práce. Dále se
uskutečnily konzultace o partnerstvích s podniky.
Podniky převzaly nezaměstnané se slabými vyhlídkami
na umístění (cca 5 nezaměstnaných na 1 podnik) a
získaly za to finanční příspěvek. Kromě toho byla
rozšířena nabídka kvalifikačních opatření, která
nezaměstnaným umožňují získat další kvalifikaci.
„
Workindenmark
Tato organizace je součástí sítě EURES dánského
ministerstva práce. Poskytuje veřejnou nabídku služeb
s cílem přitáhnout do Dánska zahraniční pracovníky a
poskytnout
zahraničním
pracovníkům
v Dánsku
podporu při integraci.
Workindenmark má 4 pracovní okruhy:
„
„
„
„
podpora dánských podniků při zaměstnávání
pracovníků ze zahraničí
podpora zahraničních pracovníků při hledání
zaměstnání v Dánsku
poskytování poradenských služeb při přicestování
do Dánska (kontakt s úřady, podání žádosti o EU
potvrzení o pobytu, daňový výkaz, zdravotní
pojištění, dánské osobní evidenční číslo aj.)
pomoc a podpora v Dánsku – pro rychlý vstup do
zaměstnání
Aktivity Workindenmark zaměřené na
zaměstnavatele:
„ práce organizace je rozčleněna podle oborů/odvětví
(např.: IT, zdravotnictví, stavebnictví)
„ provádění mailingových kampaní (informační
materiály pro podniky, za účelem náboru
zahraničních kvalifikovaných pracovníků)
„
„
„
4
kampaně prostřednictvím hlasových médií (externí
firma oslovuje podniky a zjišťuje jejich potřebu
pracovních sil)
vydávání newsletteru (pravidelné rozesílání
podnikům)
pravidelné pořádání společných akcí se sdruženími
zaměstnavatelů a zaměstnanců
cílené náborové akce
komplexní služby zaměstnanosti pro podniky (cílený
servis, v případě potřeby až po zaměstnání nového
pracovníka)
Zefektivnění spolupráce mezi správou služeb
zaměstnanosti a zaměstnavateli ve Slovinsku
Gašper Zakrajšek, Služba zaměstnanosti Slovinské
republiky (Zavod Republike Slovenije za zaposlovanje,
ZRSZ), Ljubljana
Všeobecné údaje o trhu práce ve Slovinsku:
V únoru 2011 činila oficiální míra nezaměstnanosti
podle údajů EUROSTAT 8,1%. Počet volných
pracovních míst, kterých bylo v roce 2008 ještě přibližně
240.000, klesl v roce 2010 na zhruba 175.000. V současné době je ve Slovinsku registrováno kolem 110.000
nezaměstnaných.
Pokud
jde
o
strukturu
nezaměstnaných, ukazuje se, že se v posledních dvou
letech
zvýšil
především
podíl
dlouhodobě
nezaměstnaných. Z celkového počtu registrovaných
nezaměstnaných připadalo v dubnu 2011 43,7 % na
dlouhodobě nezaměstnané. Nedostatek kvalifikovaných
sil je patrný především u expertů na výpočetní techniku,
mechaniků, kuchařů a zdravotnického personálu.
Zároveň existuje převis kvalifikovaných pracovníků ve
společenských vědách, úředníků, osob zaměstnaných
v kadeřnictví.
Služba zaměstnanosti Slovinské republiky (ZRSZ) je
nezávislý subjekt a veřejná instituce trhu práce. V čele
této organizace stojí generální ředitel společně s Radou
ZRSZ, jejímiž členy jsou také představitelé
zaměstnavatelů. Služba zaměstnanosti se skládá
z jednoho ústředního, 12 regionálních a 59 místních
pracovišť. Sídlem největšího regionálního pracoviště je
Lublaň, kde je také soustředěn největší počet
zaměstnanců organizace.
Zaměření činnosti Služby zaměstnanosti Slovinské
republiky (ZRSZ):
„ služby pro trh práce: celoživotní podpora v zaměstnání (profesní poradenství, odborná pomoc,
poradenství při rekvalifikaci…), zprostředkování
zaměstnání
„ poskytování pojištění pro případ nezaměstnanosti
a vyplácení souvisejících dávek (podpora v
nezaměstnanosti)
Fórum pro spolupráci
v oblasti politiky trhu práce
„
„
„
„
realizace opatření a programů aktivní politiky
zaměstnanosti (včetně programů s kofinancováním
z ESF)
vystavování pracovních povolení a povolení k
výkonu povolání pro cizince
vypracování analytických, strategických a dalších
odborných dokumentů v oblasti působnosti ZRSZ
předávání informací o trhu práce a ostatních
informací majících význam pro činnost ZRSZ
„
„
„
„
ZRSZ - Služby pro zaměstnavatele
„
evidence a zveřejňování volných pracovních míst
„
„
podpora při hledání vhodných pracovních míst
informace a doporučení ohledně opatření v oblasti
aktivní politiky zaměstnanosti
pomoc postiženým zaměstnancům při rozsáhlejším
propouštění kvůli rušení pracovních míst nebo
přezaměstnanosti (mobilní pracoviště, která
navštěvují zaměstnance na místě)
informování o zaměstnávání cizinců a o vyřizování
pracovních povolení
další formy spolupráce se zaměstnavateli:
regionální sdružení partnerů, návštěvy, veletrhy
pracovních příležitostí, poradenské akce, schůzky
„
„
„
Registrace volných pracovních míst
Zaměstnavatelé předkládají správě služeb pro
zaměstnavatele hlášení a zveřejňují údaje o volných
pracovních místech. Zveřejňování volných pracovních
míst je ve Slovinsku povinné. Volná pracovní místa
zveřejňuje buď ZRSZ nebo samotný zaměstnavatel.
Povinné zveřejňování volných pracovních míst zvyšuje
transparentnost na trhu práce, zlepšuje přehled potřeby
pracovních sil a je také užitečné z hlediska přípravy
opatření a programů a profesního poradenství. Výhodou
je také to, že takto je zajištěn kontakt se zaměstnavateli
a že všichni občané mají stejný přístup k volným
pracovním místům.
Nevýhody: Volné pracovní místo se musí zveřejnit i
tehdy, když už zaměstnavatel našel vhodné kandidáty.
Zde jde o byrokratickou překážku pro zaměstnavatele.
Výzva pro politiku zaměstnanosti: najít nejlepšího
uchazeče pro nejlepšího zaměstnavatele
„ společný projekt ZRSZ a ministerstva práce, rodiny,
a sociálních věcí
„ hlavním cílem je podporovat zaměstnávání
uchazečů o práci u nejlepších slovinských
zaměstnavatelů
„ Zaměstnanci malých, středních a drobných firem
vyplnili dotazník. Na základě jejich údajů byly
vytipovány podniky, které obdržely od zaměstnanců
zvlášť pozitivní hodnocení. Podniky, které byly
v celostátním hodnocení označeny jako nejlepší
zaměstnavatelé, obdržely ocenění („Zlatá nit“) a
byly propagovány v médiích.
5
ZRSZ koordinovala předběžný výběr uchazečů o
volná pracovní místa (výběr vhodných,
motivovaných uchazečů z databáze ZRSZ –
interview, testy); celkem bylo takto vybráno cca 3040 nezaměstnaných.
Vybraní kandidáti museli splnit úkol odpovídající
jejich kvalifikaci, např. uvařit menu.
Na základě dosažených výsledků byli vyhodnoceni
nejlepší uchazeči.
Závěrečná akce: slovinský ministr práce a
sociálních věcí předal vítězi/vítězce (nejlepšímu
uchazeči resp. nejlepší uchazečce) pracovní
smlouvu.
Zaměstnavatelé s „negativními referencemi“ –
„černá listina“
Služba zaměstnanosti Slovinské republiky vede v souladu se zákonem o řízení trhu práce seznam
zaměstnavatelů, kteří
„ porušili zákoník práce,
„ nevyplatili zaměstnancům mzdy nebo neuhradili
odvody a/nebo
„ porušili u svých zaměstnanců práva vyplývající
z pracovního poměru.
Zdroje: informace získané od daňové správy,
inspektorátu práce resp. přímo od zaměstnanců
Opatření: ZRSZ se může rozhodnout, že těmto
zaměstnavatelům nebude poskytovat informace o
registrovaných uchazečích o práci.
Aktivní politika zaměstnanosti
Je to soubor státních opatření v oblasti regulace trhu
práce, jejichž cílem je vytvořit rovnováhu mezi nabídkou
a poptávkou na trhu práce a odstranit strukturální
slabiny trhu práce.
4 oblasti, v nichž se uplatňují opatření politiky trhu
práce:
„ poradenství a podpora při hledání zaměstnání
„ školení a vzdělávání (např.: vzdělávání na
pracovišti)
„ podpora zaměstnanosti a samostatného podnikání
(dotace)
„ programy ke zvyšování sociálního začleňování
(např. veřejně prospěšné práce, sociální podnikání)
Pozornost je v současné době zaměřena především na
oblast školení a vzdělávání.
Střednědobá a dlouhodobá spolupráce
„ propagace
určitých
povolání
(„povolání
budoucnosti“): spolupráce se školami
Návštěvy u zaměstnavatelů: navázání a rozvíjení
spolupráce, výměna informací o volných pracovních
místech, shromažďování informací o potřebách
zaměstnavatelů a o specifických rysech a
požadavcích různých povolání; spolupráce slouží
také k plánování a provádění služeb a programů
Fórum pro spolupráci
v oblasti politiky trhu práce
„
„
„
ZRSZ, například při rozsáhlejším obsazování
pracovních míst nebo propouštění.
plánování aktivní politiky zaměstnanosti: opatření
v oblasti vzdělávání a školení pro budoucí potřeby
spolupráce se sdruženími zaměstnavatelů a dalšími
partnery: semináře; veletrhy pracovních příležitostí,
průzkumy, dohody se zaměstnavateli, …
výzkum trhu práce a zvyšování informovanosti
(internetové služby, kontaktní centra)
Webová stránka ZRSZ – sekce pro zaměstnavatele
„ webová stránka je nejdůležitější informační kanál,
má velký význam především pro malé podniky
„ umožňuje nahlížet do seznamu registrovaných
uchazečů o práci (bez osobních údajů),
„ do právě realizovaných programů aktivní politiky
zaměstnanosti a umožňuje
„ přístup k elektronickým službám (eServices),
„ odběr („předplatné“) elektronických informací,
zasílání důležitých informací elektronickou poštou a
„ stahování formulářů
e-Services
jsou výsledkem modernizace ZRSZ, která byla
zahájena před 5-6 lety. Jejich hlavním cílem je rozšíření
stávajících kanálů pro poskytování služeb, což umožní,
aby zákazníci ZRSZ měli k dispozici jednoduchý,
uživatelsky přívětivý, efektivní a spolehlivý elektronický
servis a obdrželi informace, které budou přístupné
kdykoli a kdekoli prostřednictvím internetu.
e-Services: nabídka pro zaměstnavatele
„ evidence a zveřejňování volných pracovních míst
(od roku 2005 se na internetových stránkách
zveřejňuje přes 80% volných pracovních míst)
„ ročně aktualizované seznamy zaměstnavatelů
„ virtuální burza pracovních příležitostí
„ vyhledávání
v životopisech
registrovaných
uchazečů o práci
„ výměna dat (hlášení podávaná ZRSZ, např.
ohledně programů aktivní politiky zaměstnanosti)
„ online nahlížení do vyřizovaných žádostí o pracovní
povolení
„ poštovní schránka zaměstnavatelů, tato poštovní
schránka je na straně zaměstnanců anonymizovaná
„ eCounselling – elektronické poradenství
„ statistické údaje (kolik lidí hledá práci atd.) jsou
přístupné online
„ všechny uvedené služby jsou bezplatné
Všechny elektronické služby jsou poskytovány pouze
registrovaným uživatelům.
Mechanismus
fungování
burzy
pracovních
příležitostí
Uživatelé se zaregistrují a vloží svůj elektronický
životopis do online databáze. Zaměstnavatelé se rovněž
zaregistrují online a zveřejní volná pracovní místa.
6
Program automaticky porovná data na obou stranách a
vyhledá pro zaměstnavatele vhodné životopisy. Pokud
zaměstnavateli uchazeč vyhovuje, může mu zanechat
v elektronické poštovní schránce zprávu. Uchazeč
může na tuto zprávu odpovědět.
Spolupráce mezi Servisem trhu práce (AMS) a
podniky na příkladu Regionálního zastoupení (RGS)
Waidhofen
Edith Zach, RGS Waidhofen/Thaya, Rakousko
Servis trhu práce v Dolním Rakousku
AMS Dolní Rakousko má celkem téměř 850
zaměstnanců, z nichž pracuje více než 750 na plný
úvazek. Celkem je v Dolním Rakousku 23 regionálních
zastoupení, v nichž na úseku služeb pro podniky
(Service für Unternehmen, (SfU) působí celkem 75
zaměstnanců.
Zaměstnanost v Dolním Rakousku
Srovnání let 2009 a 2010 ukazuje, že míra
zaměstnanosti nejprve od srpna 2009 do března 2010
stále klesala a od dubna 2010 se opět zvyšuje.
V roce 2010 opět vzrostl podíl zaměstnaných žen, a to
konkrétně o 0,7 %. U mužů naopak míra zaměstnanosti
stagnovala. Nejvýrazněji stoupla zaměstnanost v
posledním čtvrtletí roku 2010, když přírůstek
zaměstnanosti činil 0,8 %.
Nezaměstnanost v Dolním Rakousku
V roce 2010 nezaměstnanost postupně klesla o 1,5 %.
U mužů se snížila o 2,7 %, u mládeže (ve věku 15-24
let) o 3,3 % a u dlouhodobě nezaměstnaných (déle než
6 měsíců) o 5,1 %. Mírné zvýšení nezaměstnanosti bylo
naproti tomu zaznamenáno u žen. Zde se
nezaměstnanost zvýšila o 0,1 % a u osob nad 50 let o
3,6 %.
Trh pracovních míst v Dolním Rakousku
V roce 2010 byla na trhu pracovních míst patrná
stabilnější konjunktura. Pracovištím AMS došlo za celý
rok 2010 kolem 60.000 požadavků na obsazení volných
pracovních míst a bylo evidováno přes 4.500 volných
učňovských míst. Prostřednictvím dotací na práci na
krátký úvazek se v roce 2010 podařilo zajistit 7.000
pracovních míst (v 51 podnicích).
Trh práce v letech 2011-2014
V letech
2011-12
se
předpokládá
zpomalení
hospodářského růstu, od roku 2013 by ekonomika měla
opět růst dynamičtěji. Podniky budou rozšiřovat výrobu
a poptávat více pracovních sil (především zapůjčených).
Roční hospodářský růst bude v letech 2010-2014 reálně
činit 2,6 %. V letech 2011/2012 se mírně zvýší
nezaměstnanost.
Fórum pro spolupráci
v oblasti politiky trhu práce
Prognóza:
„ rozšíření nabídky pracovních sil
„ značné rozšíření aktivního zaměstnávání
„ zlepší se šance žen na získání zaměstnání
„ největší expanzi zaznamená sektor služeb (sociální
služby a zdravotnictví)
„ snížení počtu registrovaných nezaměstnaných od
roku 2013
„ ze snížení nezaměstnanosti budou mít prospěch
hlavní muži
3)
4)
Trh práce a služby pro podniky ve Waidhofenu an
der Thaya
V roce 2010 dosáhla míra nezaměstnanosti ve
Waidhofenu an der Thaya 7,7 % (oproti roku 2009 se
snížila o 11,7 %). Ve Waidhofenu pracuje 1,5 osoby (z
celkem 10 pracovníků AMS) na úseku služeb pro
podniky.
Cíle a úkoly služeb pro podniky
„ akvizice volných pracovních míst
„ vyšší transparentnost poptávky a nabídky
pracovních sil
„ optimální míra shody mezi požadavky a nabídkou
(„matching“)
„ obsazování volných pracovních míst => správný
člověk pro správné pracovní místo (také s využitím
podnikových dotací)
„ informování podniků o trhu práce
„ informování o dotacích pro podniky a vyřizování
dotací
Poradenské služby v rámci servisu pro podniky
(SfU)
Podpora podniků při hledání pracovních sil, zajišťování
kvalifikačního růstu pracovníků, v otázkách zákona o
zaměstnávání
cizinců,
dotací
(prostřednictvím
informování o různých možnostech jednání a
rozhodování v rámci vymezeném platnou legislativou)
5)
6)
7)
7
podrobnější jsou informace, tím efektivnější může
být hledání vhodného uchazeče. SfU se s podnikem
konkrétně dohodne na nejvhodnějším způsobu
výběru pracovníka pro obsazení volného místa.
Přijetí zakázky: SfU potvrdí zadavateli přijetí
zakázky. Podnik obdrží potvrzení zakázky, které
obsahuje údaje o ohlášeném volném pracovním
místě. Pokud je z pohledu podniku třeba provést
v zadání úpravy, vyžádá si SfU okamžité zpětné
hlášení.
Po vložení dat probíhá výběr vhodných
uchazečů („matching“): SfU porovnává profil
požadavků, vypracovaný pro danou zakázku,
s kvalifikací osob, které jsou vedeny v naší evidenci
jako uchazeči o práci.
AMS navrhne podniku vhodné uchazeče: Osoby,
které mají vhodnou kvalifikaci pro nahlášené místo,
pozve AMS do podniku k výběrovému pohovoru.
Počet navržených kandidátů je omezen podle
požadavků podniku. Pokud si to podnik vyžádá,
může být nabídka volného místa také zveřejněna,
například
v informačních
bulletinech
AMS,
samoobslužných automatech a na internetu.
Dohoda o plánu poradenských aktivit: Po
skončení výběrových pohovorů informuje podnik
AMS o jejich výsledku. Pokud se AMS nepodaří
vyřídit zakázku napoprvé, projedná s podnikem
novou strategii postupu při hledání a výběru a popř.
se s ním dohodne na časových intervalech, ve
kterých bude zakázka aktualizována.
Obsazení pracovního místa: Je důležité, aby
podnik rychle informoval AMS o tom, že místo je už
obsazené; odpadnou tím zbytečná předběžná
jednání se zájemci o práci.
Zprostředkovatelské služby SfU
Předvýběr může proběhnout na třech úrovních:
„ pouze telefonicky nebo pouze písemně
„ telefonicky a písemně
„ telefonicky, písemně a osobně
Výhodou předvýběru je to, že po jeho provedení obdrží
Informační služby v SfU
podnik pouze podklady nejvhodnějších uchazečů.
„ možnost obsazení volných pracovních míst
„ rámcové právní podmínky v oblasti trhu práce (např. „ burzy pracovních příležitostí: AMS pozve vhodné
uchazeče na jednání. Firma má možnost
právní důsledky odmítnutí nabízené práce, zákon o
prezentovat sebe a nabízené pracovní místo. Ti z
rovném zacházení)
uchazečů, kteří nemají o místo zájem, mohou burzu
„ opatření
na
podporu
obsazování
volných
po tomto představení opustit. Se zbývajícími
pracovních míst
uchazeči provede firma okamžitě výběrový pohovor.
Výhodou tohoto postupu je úspora času a rychlé
Průběh zprostředkování práce
1) Identifikace požadavků zákazníka: jednání mezi obsazení volných pracovních míst.
SfU a podnikem. Podnik se zkontaktuje s AMS
telefonicky, písemně, osobně nebo prostřednictvím „ zprostředkování přesně podle požadavků: Před
předáním návrhu na zprostředkování naváže AMS
internetu (www.ams.at). Podnik předá AMS
telefonicky kontakt s vytipovanými osobami a ověří,
informace o volném pracovním místě a požadavky
jestli
jejich
kvalifikace
přesně
odpovídá
na uchazeče.
požadavkům podniku. Vlastní zprostředkování se
2) Upřesnění a shrnutí požadavků zákazníka: SfU
vypracuje profil požadavků na zakázku. Čím
Fórum pro spolupráci
v oblasti politiky trhu práce
realizuje pouze v případě naprosté shody
kvalifikace s požadavky.
Výhoda: vyšší spokojenost podniku i evidovaných osob
se službami AMS.
Další priority služeb pro podniky:
AMS Waidhofen/Thaya stanovila další priority své
činnosti s cílem zvýšit kvalitu zprostředkování práce a
spokojenost zákazníků:
„ „livematching“: schůzky poradce s podnikem, který
hledá pracovní síly
„ patronáty nad nezaměstnanými osobami s vysokou
úrovní vzdělání
„ „after sales“: AMS se po určité době od obsazení
volného pracovního místa telefonicky informuje,
jestli výsledek zprostředkování skutečně odpovídá
představám podniku
„ „business dialog“: spolupráce mezi podniky a AMS
v konkrétních oblastech
„ mailing: podnikům je rozesílán newsletter, který
vydává ústředí AMS
@Motion Tour 2011
V době od 21.3 do 1.4.2011 navštívilo 75 pracovníků
dolnorakouského SfU celkem 1.200 firem a
prezentovalo jim paletu svých produktů. Rakouská
televize kromě toho vysílala k této akci reklamní spot.
Spolupráce mezi úřady práce a podniky v kraji
Vysočina
Jiří Hrdlička, ředitel krajské pobočky Úřadu práce České
republiky v Jihlavě
- rekvalifikace zaměstnanců
- vzdělávání ke zvýšení kvalifikace
SeZam - Rozvoj služeb a spolupráce úřadů práce se
zaměstnavateli v měnících se podmínkách na trhu
práce
„SeZam“ neboli v plném znění „Rozvoj služeb a
spolupráce úřadů práce se zaměstnavateli v měnících se
podmínkách na trhu práce“ je projekt financovaný z
evropských strukturálních fondů, jehož prostřednictvím
se ověřuje aplikace inovativních nástrojů spolupráce se
zaměstnavateli.
SeZam
je
v současné
době
nejdůležitějším nástrojem spolupráce se zaměstnavateli
v regionu. SeZam přímo navazuje na projekt Institutu trhu
práce, který byl ukončen v roce 2008.
Cíle návštěv v podnicích
„ poskytování poradenských služeb (nabídka výkonů
úřadu práce)
„ získávání informací o potřebě pracovních sil a
požadovaných kvalifikacích
„ zjišťování informací o pohybu pracovních sil u
zaměstnavatelů pro potřeby vypracování analýz a
prognóz trhu práce v regionu
„ ověření správnosti identifikačních a kontaktních
údajů zaměstnavatele
Rozesílání monitorovacího dotazníku
Úřad práce sleduje a analyzuje situaci na trhu práce.
K tomu potřebuje získat od zaměstnavatelů informace,
které se zjišťují prostřednictvím monitorovacího
dotazníku.
Údaje se zjišťují 2x ročně:
„
V roce 2010 činila nezaměstnanost v kraji Vysočina
přibližně 11 % (celkem 29.410 osob hledajících práci).
V květnu 2011 výrazně klesla, konkrétně na 8,3 %
(22.251 uchazečů o práci), ale na podzim roku 2011 se
opět očekává její nárůst. Přednedávnem došlo k restrukturalizaci českých úřadů práce. Od května 2011
z nich odešlo 400 zaměstnanců, kteří nyní pracují v nově zřízeném inspektorátu práce. Jejich úkolem je
kontrola ilegálně vykonávané práce.
Službami pro zaměstnavatele se na úřadu práce zabývá
až 10 pracovníků.
Co nabízí zaměstnavatelům Český úřad práce:
„ informování o volných pracovních místech
„ provedení předběžného a konečného výběru
vhodných uchazečů o konkrétní pozice
„ podpora zaměstnavatelů (veřejně prospěšná místa
resp. veřejně prospěšné práce)
„ podpora pro samostatně výdělečně činné osoby
„ chráněná pracovní místa pro postižené
„ vytváření nových pracovních míst (regionální
individuální projekty)
„ opatření na podporu kvalifikace
8
„
k 31.12. – u všech podniků, které mají více než 20
zaměstnanců, kvůli vypracování analýz a prognóz
trhu práce v regionu a hlášení o zaměstnání
postižených podle § 81-84 zákona o zaměstnanosti
k 30.6. – u podniků, které mají více než 100
zaměstnanců, kvůli zjištění pohybu pracovních sil
Spolupráce se zaměstnavateli v roce 2010
okres
návštěvy
v podnicích
Havlíčkův Brod
Jihlava
Pelhřimov
Třebíč
Žďár nad Sázavou
celkem
68
131
46
17
6
268
monitorovací
dotazník
(k 31.12.2010)
220
362
205
226
241
1254
Vytváření nových pracovních míst
Očekává se, že od roku 2012 zaměstnavatelům
odpadne zákonem stanovená povinnost hlásit volná
pracovní místa. V zájmu vytváření a udržení pracovních
Fórum pro spolupráci
v oblasti politiky trhu práce
míst je proto ještě těsnější spolupráce se
zaměstnavateli v oblasti lidských zdrojů.
Je třeba vytvořit zaměstnavatelům co nejlepší podmínky
k tomu, aby oni sami byli schopni vytvářet v regionu
nová pracovní místa
Projekt „Vzdělávejte se“
Tento úspěšný projekt pomohl zaměstnavatelům
v regionu úspěšně překonat problémy způsobené
globální hospodářskou krizí (např. zaváděním práce na
zkrácený úvazek a placeného vzdělávání). Projekt je
zaměřen na podporu dalšího vzdělávání a zvyšování
kvalifikace pracovníků. Spolupráce se zaměstnavateli
se díky tomu prohloubila a zefektivnila.
Projekt „Vzdělávejte se pro růst“
Tento projekt je podobný výše uvedenému projektu
„Vzdělávejte se“ pouze svým názvem. Projekt byl
zahájen koncem května 2011. Jeho cílem je podpořit
pouze ty firmy, které zaznamenávají růst. Růst českého
hospodářství mají podpořit opatření v oblasti dalšího
vzdělávání a řízení lidských zdrojů. Cílovými skupinami
projektu jsou zaměstnavatelé i zaměstnanci. Na
„rekvalifikaci“ byla vyčleněna 1 miliarda a na
„adaptaci“ 1,3 miliardy korun. V rámci první prioritní osy
„Adaptace“ provádí úřad práce výběr podniků, které se
podílejí na dalším vzdělávání určitého počtu pracovníků.
Druhá
prioritní
osa
„Rekvalifikace“
obsahuje
rekvalifikační
opatření
zaměřená
na
získání
požadovaných kvalifikací pro uchazeče o pracovní
místa. Zde je cílem především zvýšit kvalifikaci a
zaměstnatelnost.
K podporovaným oborům patří sociální služby,
strojírenství, stavebnictví, maloobchod, ubytování,
gastronomie a pohostinství, odpadové hospodářství,
cestovní ruch a energetika.
Novela zákona o zaměstnanosti
Od 1.1.2012 přestane pro zaměstnavatele platit
povinnost hlásit úřadu práce volná pracovní místa.
Dosavadní zkušenosti: Povinné hlášení volných míst
byla formalita, kterou mohli zaměstnavatelé obejít, ale
byla to přesto důležitá informace pro uchazeče.
Po novelizaci bude důležitým předpokladem nové
efektivní spolupráce mezi úřady práce a zaměstnavateli
důvěra ve správu služeb zaměstnanosti.
Týmová práce v praxi úřadu práce
Václav Pauch a Jan Dudek, Úřad práce Prachatice,
Česká republika
Představení projektu „Týmová práce v praxi úřadu
práce“: V tomto případě se jedná o projekt, který se
nepodařilo realizovat podle původních představ. Projekt
reorganizace úřadu práce sice nebyl v roce 2005
9
uveden do života, ale jeho neúspěch se stal poučením
pro přípravu budoucích projektů.
Do roku 2005 byly české úřady práce rozděleny do tří
oddělení:
„ zprostředkování – služby pro nezaměstnané,
vyhledávání vhodných volných pracovních míst (v
databázích), výplata podpory v nezaměstnanosti,
poradenství ve všeobecných záležitostech
„ poradenství – poradenství ve specifických
záležitostech, včetně otázek volby a změny
zaměstnání, rekvalifikace, organizace skupinových
setkání pro nezaměstnané („job clubs“)
„ trh práce – služby pro zaměstnavatele, vyhledávání
volných pracovních míst, vyřizování dotací pro
vytváření a udržení pracovních míst
Úřady práce pracovaly podle tohoto modelu 15 let.
Během této doby se projevily některé nedostatky:
„ jednotlivá oddělení preferovala své dílčí zájmy před
hlavním úkolem úřadu práce
„ roztříštěnost procesů
„ nedostatečný interní tok komunikací
„ stereotypy
„ provozní slepota
„ rutinní praxe brzdila inovativní přístup
„ „ponorková nemoc“ ve vzájemných vztazích mezi
zaměstnanci a vztazích mezi zaměstnanci a klienty
„ „syndrom vyhoření“
Nový organizační model úřadu práce měl odstranit
uvedené nedostatky. Byla plánována tato opatření:
„ zřízení několika pracovních týmů
„ v každém týmu měli být zastoupeni pracovníci
všech dřívějších oddělení
„ rozdělení okresu na „mikroregiony“
„ každý tým má na starosti „svůj“ mikroregion
„ tým odpovídá za poskytování služeb
nezaměstnaným a zaměstnavatelům ve svém
mikroregionu
„ tým odpovídá za provádění aktivní politiky
zaměstnanosti ve svém mikroregionu, tj. za
rozdělování dotací mezi zaměstnavatele a za
rekvalifikaci
„ tým je hodnocen podle předem stanovených kritérií
(např.: úspěšné zprostředkování práce, realizace
aktivní politiky zaměstnanosti, rozsah služeb pro
zaměstnavatele)
Návrh projektu vypracovali vedoucí pracovníci úřadů
práce, zaměstnanci s ním byli seznámeni na několika
pracovních schůzkách. Experiment však nebyl
dostatečně právně podložený (i když byl v souladu s
předpisy) a speciálně vyvinutý software se podařilo
nakonfigurovat jen s určitými nedostatky. Vedení úřadu
nakonec rozhodlo, že projekt bude realizován pouze v
případě, že pro něj bude více než polovina
Fórum pro spolupráci
v oblasti politiky trhu práce
zaměstnanců. V tajném hlasování se pro projekt
vyslovilo pouze 24 % pracovníků úřadu.
Projekt ztroskotal z těchto důvodů:
„ málo času na přípravu
„ projekt připravovali pouze vedoucí pracovníci
„ zaměstnanci nebyli dostatečně motivovaní
„ cíle projektu nebyly podrobně vysvětleny
„ vlastnímu projektu nepředcházel pilotní projekt
(ověření proveditelnosti, zjištění kritických míst,
mezer v projektu, …)
„ nepodařilo se překonat nejistotu pracovníků
ohledně jejich nových rolí
„ nebyl vypracován systém podpory resp. školení pro
přechodovou fázi
„ nebyly dostatečně propagovány výhody, které
přinese realizace projektu
„ nepodařilo se vyvrátit protiargument „víc práce za
stejné peníze“
„ mikroregiony nebyly vymezeny „spravedlivě“ kvůli
nedostatku času na přípravu
„ některým pracovníkům vyhovoval stávající stav
„ projekt neměl dostatečnou oporu v právních
předpisech a nebyl k dispozici vhodný software
Hodnocení projektu
I když projekt nakonec nebyl realizován, podařilo se
z něj vyvodit pozitivní závěry: Na základě připomínek a
podnětů pracovníků úřadu byly provedeny podstatné
změny kompetencí, přestože se organizační struktura
úřadu nezměnila. Kromě toho byla posílena
odpovědnost všech účastníků za procesy související
s hledáním a obsazováním volných pracovních míst.
10
Z „neúspěchu“ projektu získal Úřad práce v Prachaticích
největší užitek v letech 2007-2008. V té době se úřad
zapojil do procesu archivace a digitalizace písemných
dokumentů spojených se zaměstnaností a s výplatou
sociálních dávek. Od konce roku 2009 už Úřad práce
v Prachaticích nevede v oblastech zaměstnávání a
výplaty sociálních dávek žádné písemné archívy a
využívá
v plném
rozsahu
výhody
práce
s digitalizovanými dokumenty.
Exkurze do závodu Opel Wien GmbH
s prohlídkou
Účastníci workshopu navštívili 27.5.2011 výrobní haly
společnosti Opel Wien GmbH, která vyrábí převodovky
a motory do automobilů. Opel Wien GmbH je už řadu let
vůbec největším závodem divize Powertrain, která je
součástí koncernu Opel. V tomto závodě pracuje
přibližně 2.200 osob.
Učňovská dílna v závodě na výrobu motorů a
převodovek ve vídeňské městské části Aspern byla
založena v roce 1983.
Účastníci exkurze se dověděli, že spolupráce AMS a
vídeňského závodu Opel se zaměřuje hlavně na
odbornou přípravu učňů. Každým rokem přijímá závod
přibližně 30 nových učňů (z toho je často polovina
„hostujících“ učňů jiných firem). Ve firmě je pravidlem,
že každému z nich je po vyučení nabídnuto místo ve
firmě. Někteří z nich už mezitím složili mistrovské
zkoušky nebo dokonce získali titul inženýra.