brozuraFilmovaKromeriz

Transkript

brozuraFilmovaKromeriz
Perla Moravy
www.kromeriz.eu
KROMĚŘÍŽ
Po stopách filmových záběrů
Kroměříž filmová
AMADEUS
KROMĚŘÍŽ patří mezi města, jejichž
tvář můžeme velmi často vídat na filmovém
plátně a televizních obrazovkách. Není divu,
úchvatné kulisy historického města s reprezentativními měšťanskými domy a malebnými
uličkami, honosné interiéry Arcibiskupského zámku i tajemná a romantická zákoutí
unikátních zahrad, to vše se v historických
velkofilmech, pohádkových příbězích i dobových seriálech skvěle vyjímá. Každým rokem
přijíždí do Kroměříže několik filmových štábů,
aby tu našly působivé scenérie, které filmům
dávají punc jedinečnosti. Zajímavá pro místní
obyvatele je i skutečnost, že mnoho z nich si
v nejrůznějších projektech zahrálo, a to nejen
v okrajových rolích či komparzu.
Za ta léta už v Kroměříži vznikla pěkná řádka
filmových děl a nechybí mezi nimi ani snímky,
které patří ke zlatému fondu české a dokonce i světové kinematografie.
Neproslulejším dílem natáčeným v Kroměříži je bezesporu oscarový Amadeus
Miloše Formana. Některým z vás se vybaví i filmy Královská aféra, Nehynoucí
láska, Requiem pro panenku, Ucho, pohádka Peklo s princeznou nebo třeba
oblíbený televizní seriál Četnické humoresky.
Za umožnění fotografování v Arcibiskupském zámku a zahradách v Kroměříži patří poděkování Národnímu
památkovému ústavu a Arcibiskupství olomouckému.
Prožijte si i vy v Kroměříži svou
životní roli!
Když v roce 1983 přijel do Kroměříže americký štáb Miloše Formana, málokdo tušil, že je svědkem
vzniku jednoho z nejlepších filmů historie. Strhující drama závisti, intrik a vášnivé lásky k hudbě bylo
oceněno osmi Oscary a vzbudilo nebývalý zájem o Mozartovo dílo. Samotné natáčení způsobilo rozruch i v Kroměříži. Arcibiskupský zámek ve filmu představuje sídlo rakouského císaře v Schönbrunnu.
Ve Sněmovním sále vznikly záběry dirigujícího Mozarta a pozorný návštěvník zámku si vybaví i scénu
s kulečníkem z Loveckého pokoje. Pamětníci dodnes vzpomínají na bezprostřední kontakt s hereckými
hvězdami, jako byli Tom Hulce či F. Murray Abraham. Stejně vstřícný byl i štáb v čele s režisérem
Milošem Formanem a kameramanem Miroslavem Ondříčkem. I přes přísný zákaz
pořizování jakýchkoliv záznamů tolerovali nadšené amatérské fotografy a filmaře,
kteří věrně zachytili uvolněnou atmosféru natáčení. Film vznikal v době totality
a není divu, že mimořádnou pozornost natáčení věnovala i tehdejší státní bezpečnost. Film Amadeus je i po více než třiceti letech vrcholem „filmové Kroměříže.“
Filmovou Kroměříž a další filmová místa po celém Česku
můžete navštívit s novou mobilní aplikací, kterou pro Vás
nachystala agentura CzechTourism. Sledujte webové stránky
projektu „Česko – země jako z filmu“, mobilní aplikace je
dostupná zdarma pro iPhone a Android od června 2015.
www.zemefilmu.cz
USA, 1984
Režie: Miloš Forman
Scénář: Peter Shaffer
Kamera: Miroslav Ondříček
Hrají: F. Murray Abraham, Tom
Hulce, Elizabeth Berridge, Simon
Callow, Tereza Pokorná-Herzová, Roy
Dotrice, Christine Ebersole, Jeffrey
Jones, Charles Kay, Lenka Loubalová,
Kenneth McMillan, Cynthia Nixon,
Vincent Schiavelli, Vladimír Svitáček,
Jiří Krytinář, Karel Effa, Ivan Pokorný,
Janoslav Mikulín, Jitka Molavcová,
Aťka Janoušková a další.
Foto 1: © 1984 The Saul Zaentz Company.
All Rights Reserved.
Foto 2 (z natáčení): © Antonín Slugeň
ANGELIKA
Romantický příběh krásné Angeliky de Sancé a Joffreye
de Peyrac zřejmě není třeba představovat.
Filmové zpracování s Michèlle Mercierorovu a Robertem
Hosseinem v hlavních rolích patří k legendám stříbrného
plátna. Ne všichni však vědí, že před několika lety vznikla
nová verze Angeliky a že se část příběhu natáčela
i v Kroměříži. Hlavní roli v novém zpracování ztvárnila
mladá francouzská herečka Nora Arnezederová a tvůrci
se drželi literární předlohy Anne Golonové ještě více,
než tomu bylo v případě slavné série z 60. let minulého
století. Dobrodružný romantický snímek režiséra Ariela
Zeitouna se natáčel v průběhu roku 2012 z velké části
v České republice. Ve 40 natáčecích dnech filmaři navštívili Prahu, Telč, Křivoklát, Točník a samozřejmě Kroměříž.
Zdejší Arcibiskupský zámek jim nabídl působivé interiéry
a natáčení proběhlo za velkého zájmu místního komparsu.
Francie, Belgie, Česká republika, Rakousko, 2013
Režie: Ariel Zeitoun
Scénář: Philippe Blasband, Ariel Zeitoun
Kamera: Peter Zeitlinger
Hrají: Nora Arnezeder, Gérard Lanvin, Tomer Sisley, David Kross,
Simon Abkarian a další.
Foto 1: © AQS, a. s., divize Bioscop
Foto 2: © Archiv města Kroměříže
ČETNICKÉ
HUMORESKY
Četnické humoresky
patří k nejúspěšnějším
seriálovým
projektům České televize.
Scénář, herecké obsazení i prvorepublikové zasazení děje,
to vše oslovuje nejen diváky, ale i milovníky filmové turistiky,
kteří s oblibou vyhledávají místa, kde seriál vznikal. Není divu,
filmaři vyhledali exteriéry i interiéry nejkrásnějších míst střední
a jižní Moravy. Kroměříž jim nabídla celou řadu působivých
záběrů z městské památkové rezervace. Vrchního strážmistra
brněnské četnické pátrací stanice Karla Arazíma (v podání
Tomáše Töpfera), jeho kolegu Bedřicha Jarého (Ivan Trojan)
i další četníky v seriálu můžeme vidět v kroměřížských ulicích
Na Kopečku, na Malém
valu, Za Květnou
zahradou či v Pilařově
ulici a divák rozpozná
i velmi pěkné pohledy
na Podzámeckou
zahradu.
Na Kroměřížsku se ale
natáčelo i jinde, třeba
na poli u Litenčic nebo
na zámku v Hošticích.
Česká republika, 1997–
2004
Režie: Antonín Moskalyk, Pavlína Moskalyková
Scénář: Pavlína Moskalyková, Antonín Moskalyk, Petr Zikmund, Drahoslav Makovička, Miloš Fedaš.
Hrají: Tomáš Töpfer, Ivan Trojan, Petr Kostka, Stanislav Zindulka, Zdeněk
Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek, František Švihlík,
Alena Antalová, Andrea Elsnerová, Vlasta Peterková, Zdena Herfortová,
Olga Krasko, Miroslav Donutil, Viktor Preiss, Marek Vašut a další.
Foto 1: © Česká televize, Radomír Řezáč – hl. kameraman
Foto 2: © Archiv města Kroměříže
DĚDICTVÍ ANEB
KURVA SE NEŘÍKÁ
Dvojici komedií o nečekaně zbohatnuvším
Bohušovi Stejskalovi
dělí více než dvě
desetiletí. První díl
Dědictví režisérky
Věry Chytilové z roku
1992 satiricky zachycuje porevoluční společenský vývoj
v Čechách, zatímco pokračování z roku 2013 v režii
Roberta Sedláčka sleduje osudy hlavního hrdiny
po letech. V obou případech ztvárnil hlavní postavu
Bolek Polívka, který je i spoluautorem scénáře.
Pokračování Dědictví se natáčelo v létě roku 2013
například na farmě v Olšanech, na zámku u Sedlčan,
v domově seniorů v Pyšelích na Benešovsku a také
v Kroměříži. Přímo na Velkém náměstí Bolka Polívku
jedoucího na koni zastavuje ve filmu hlídka policie.
A ke ztvárnění filmové
protialkoholní léčebny
filmaři použili exteriéry v secesním areálu
Psychiatrické nemocnice
v Kroměříži.
Česká republika, 2014
Režie: Robert Sedláček
Scénář: Bolek Polívka
Kamera Michal Krejčí
Hrají: Bolek Polívka, Dagmar Havlová, Arnošt Goldflam,
Anna Polívková, Jitka Čvančarová, Břetislav Rychlík, Ivana
Chýlková, Karel Heřmánek, Marian Roden, Ivana Uhlířová,
Miroslav Donutil, Karel Gott, Milan Lasica, Jiří Pecha a další
Foto 1 a 3: © SPACE FILMS spol. s r.o.
Foto 2: © Archiv města Kroměříže
KRÁLOVSKÁ AFÉRA
Příběh vášnivé
a zakázané lásky, která
změnila celé Dánsko
a jeho historii, patří
k nejúspěšnějším filmům,
v nichž můžeme spatřit
záběry z Kroměříže.
Láska se rozhořela na začátku 70. let 18. století mezi Johanem Struenseem, německým
lékařem dánského krále Kristiána VII., a královou manželkou, mladičkou královnou Karolinou
Matyldou Hannoverskou. V Dánsku je toto téma součástí školních osnov, stalo se předlohou
více než 15 knih a dokonce bylo ztvárněno v podobě baletu a opery. Historický film získal
několik významných ocenění včetně Stříbrného medvěda na Berlinale a byl také nominován
na Oskara. Filmaři v České republice pobývali hlavně
v Ploskovicích, Českém Krumlově a v Kroměříži,
kde filmování probíhalo v dubnu roku 2011.
Štáb využil prakticky všechny atraktivní prostory
Arcibiskupského zámku. Natáčel ve Sněmovním sále,
v historických sálech 1. patra, v sale terreně, ve Staré
knihovně i ve Štukových sálech a jeho pozornosti
neušly ani Podzámecká a Květná zahrada.
Dánsko, Švédsko, Česká republika, 2012
Režie: Nikolaj Arcel
Scénář: Rasmus Heisterberg, Nikolaj Arcel,
Bodil Steensen-Leth
Kamera: Rasmus Videbæk
Hrají: Mads Mikkelsen, David Dencik, Alicia
Vikander, Mikkel Følsgaard, Trine Dyrholm
a další.
Foto 1: © Sirena Film
Foto 2: © Archiv města Kroměříže
NEHYNOUCÍ LÁSKA
Životopisný snímek
o Ludwigu van
Beethovenovi vychází
z historického faktu,
že v jeho pozůstalosti
byly nalezeny dopisy
určené ženě, kterou
skladatel oslovoval „Meine unsterbliche Geliebte“
(v češtině uváděné jako Nesmrtelná milenka; zde
Nehynoucí láska). Zatímco badatelé dosud marně
pátrají po totožnosti této ženy, anglický scenárista
a režisér Bernard Rose předložil vlastní verzi, v níž
převládá spíše romantismus a fikce než historická
skutečnost. Příběh se odvíjí jako pátrání Beethovenova
oddaného přítele Antona Schindlera, který po géniově
smrti (1827) hledá ženu jeho života. Děj výpravného
kostýmního snímku probíhá v retrospektivách zahrnujících epizody z celého skladatelova života s důrazem
na jeho vztahy s různými ženami a natáčel se v českém
prostředí – v Praze, Jaroměřicích, Buchlovicích či Kroměříži. Ve Sněmovním sále kroměřížského zámku se
například koná jeden z Beethovenových koncertů.
Velká Británie, USA, 1994
Režie: Bernard Rose
Scénář: Bernard Rose
Kamera: Peter Suschitzky
Hrají: Gary Oldman, Jeroen Krabbé, Isabella Rossellini, Johanna
ter Steege, Marco Hofschneider, Miriam Margolyes, Jan Čenský,
Marek Vašut, Tomáš Hanák, Pavel Vondruška, Jiří Patočka
a další.
Foto 1: © BONTONFILM a. s.
Foto 2: © Archiv města Kroměříže
O PRINCEZNĚ SE
ZLATÝM LUKEM
Pohádkový příběh zpracovaný Českou televizí vznikl v roce
2001. Na to, že jde o hodinové dílko a ne celovečerní film,
štáb točil poměrně dost záběrů v nádherných prostorách saly
terreny Arcibiskupského zámku, která ztvárnila pohádkový
trůnní sál. V jednotlivých rolích se objevili herci z tehdejšího
Městského divadla v Brně. Pohádka upoutá jak svou hlavní
myšlenkou – princezna je samostatná a emancipovaná a více
než nad vdáváním a ženichy přemýšlí nad vlastním místě
na světě, tak především písničkami, pod jejichž texty je podepsaný Arnošt Goldflam, hudbu složil Karel Cón. Za zmínku
stojí i originální kostýmy.
Česká republika, 2002
Režie: Rudolf Tesáček
Scénář: Jana Poslušná-Knitlová
Hrají: Pavla Ptáčková-Vitázková, Petra Jungmanová, Igor Ondříček, Jitka
Čvančarová, Petr Štěpán, Jan Apolenář, Roman Vojtek, Zdeněk Junák,
Erik Pardus, Monika Kobrová, Ladislav Cigánek, Jiří Horký, Libor Olšan.
Foto 1: © Česká televize, Honza Štangl – hl. kameraman
Foto 2: © Archiv města Kroměříže
PEKLO
S PRINCEZNOU
Ve filmové pohádce režiséra Miloslava Šmídmajera dostala
Kroměříž příležitost skutečně vyniknout. Zdejší dominanty
představují sídlo krále Leopolda (Petr Nárožný) a jeho dcery
Anety (Tereza Voříšková).
V Kroměříži filmový štáb „pekelné pohádky“ režiséra
Miloslava Šmídmajera musel vypořádat s celou řadou atraktivních, ale technicky obtížných scén. Šlo například o pád
královských dětí Jeronýma a Anetky do rybníka v Podzámecké zahradě či slézání Terezy Voříškové ze střechy Rotundy
v Květné zahradě. V Kroměříži se natáčely první obrazy
a scény z celé pohádky. A nebyly zrovna klidné – v Kroměříži vypukla válka, děla ostřelovala zámek a dělové koule
dopadaly i do rybníka a plašily ryby dobráckému vodníkovi.
V Kroměříži se také poprvé postavilo proti filmařům počasí.
Ve chvíli, kdy se natáčela nejobtížnější scéna svatebního
průvodu s více než 60 komparsisty a herci, složitými aranžemi a náročnými záběry, spustila se průtrž mračen. Ohrozila
nejen královskou svatbu ale i návrat Lucifera do pekla.
Stejně tak zůstává v paměti herců scéna, kdy se v prvním
patře pohádkového královského paláce objeví živý kůň!
Aby nepoškodil dřevěné historické parkety Arcibiskupského
zámku, museli filmaři statnému hřebci ušít speciální návleky,
které sice záměrně ve filmu nejsou vidět, ale evidentně patří
k nezapomenutelným zážitkům celého štábu. Až budete
historickými sály Arcibiskupského zámku procházet, zkuste si
živého koně mezi honosnými
interiéry sami představit.
Česká republika, 2009
Režie: Miloslav Šmídmajer
Scénář: Miroslav Buberle
Kamera: Martin Duba
Hudba: Petr Malásek
Hrají: Jiří Mádl, Tereza Voříšková,
Petr Nárožný, Václav Postránecký, Václav Vydra, Zlata Adamovská,
Martin Stránský, Filip Blažek, Barbora Kodetová, Alžbeta Stanková,
Miroslav Táborský, Jan Skopeček, Jiří Pecha a další.
Foto 1 a 2: © Bio Illusion s.r.o., Jiří Holan
POČETÍ MÉHO
MLADŠÍHO BRATRA
Početí mého
mladšího bratra
je snímkem
s autobiografickými
prvky, pod nímž
je podepsaný jako
autor scénáře
i režisér Vladimír
Drha.
Laskavý příběh ze života pojednává o tom, co všechno
se může odehrát v jednom pavlačovém domě, jehož
nájemníci v idylické pospolitosti prožívají své všední
osudy. Sám režisér o něm řekl: „Důležitější než děj je
samo prostředí, v němž se odehrává. Předměstský dvůr
s kamenitým dvorkem, prosklenou pavlačí, pěti byty
a jejich nájemníky. Žijí tu ve vlídné pospolitosti a všichni vzájemně vědí o svých trampotách a láskách.“ Právě
pro vytvoření správné atmosféry vybíral režisér osobně
místo pro natáčení a našel ho v Kroměříži ve starém
pavlačovém domě v Kojetínské ulici. „Je mi trochu líto,
že jsem natočil film v Kroměříži, kterou mám strašně
rád, a že jsem z ní nic neukázal . Ale to byl záměr, že
z baráku vůbec nevyjdeme ven,“ prozradil Vladimír
Drha, který se stejnou péčí vybíral i herecké obsazení.
Vedle Jiřího Bartošky, Lenky Termerové, Jaroslavy
Obermaierové či Jany Brejchové si jednu z rolí zahrál
i František Řehák, který
sám bydlel v takovém
pavlačovém domě, kde
„lidé chodili do cizího bytu
a oddělali sousedce polévku z plotny, aby neutekla.“
Česká republika, 2000
Režie: Vladimír Drha
Scénář: Vladimír Drha
Kamera: Vladimír Křepelka
Hrají: Dana Vávrová, Jiří Bartoška, Lenka Termerová,
Jaroslava Obermaierová, Jitka Ježková, Martha Issová, Antonie
Hegerlíková, Marie Durnová, Jana Brejchová, Miroslav Šimůnek,
František Řehák a další.
Foto 1 a 2: © Pavel Zrna
REQUIEM PRO
PANENKU
Psychologické drama Filipa Renče bylo inspirováno skutečnou
událostí, kdy v roce 1984 uhořelo šestadvacet chovanek Ústavu
sociální péče v Měděnci v severních Čechách.
Mrazivý thriller
je zjevně
metaforou
nelidskosti
české společnosti z období reálného socialismu.
Atmosféra snímku vycházející ze závažného tématu je
umocněna zimním počasím a skvělou hudbou. A jako
jeden z mála tento film zachycuje podzimní a zimní
pohledy na Kroměříž. Filmovým ústavem se po dobu
natáčení stal zámek ve Zdislavicích na Kroměřížsku, který
skutečně sloužil jako ústav pro mentálně postižené,
a také zámek Lešná v okrese Vsetín. Značná část
záběrů vznikla v Kroměříži a okolí, točilo se na Riegrově
náměstí, na Velkém náměstí u Arcibiskupského zámku,
v Kovářské a Ztracené ulici, kde branka a předzahrádka
současného objektu Charity představovaly vstup
do ústavu sociální péče pro mentálně postižené dívky.
Ve filmu lze najít i celou řadu pohledů na podzimní
krajinu v okolí zmíněných Zdislavic.
TŘICET PANEN
A PYTHAGORAS
Na tvorbě dílka, které
by se v dnešní době
dalo nazvat muzikálem, se podílely
významné herecké
osobnosti – Vlastimil
Brodský, Marie
Drahokoupilová,
Josef Somr, František
Filipovský, hlavní úlohy se zhostil režisér Jiří Menzel.
Malé roličky zpívajících dívčích idolů si „střihli“ i Karel
Gott a Václav Neckář. Kroměřížské scenérie využili
filmaři nejen při natáčení „školních“ záběrů, k nimž se
jim hodily interiéry i okolí budovy dnešní Justiční akademie (tehdy 4. základní školy Dukelských hrdinů), ale
točilo se také v zahradách a v ulicích města. Zajímavostí
je, že ve školních lavicích usedly kromě představitelky
hlavní dívčí role, tehdy populární Jaroslavy Schallerové,
v té době ještě neznámé tváře – Dagmar Patrasová
a Lenka Filipová. A na natáčení se podílel také ochotnický divadelní soubor tehdejšího kroměřížského
podniku PAL Magneton.
Československo, 1991
Režie: Filip Renč
Scénář: Filip Renč, Igor Chaun, Zdeněk Zelenka
Kamera: Juraj Fándli
Hudba: Ondřej Soukup
Hrají: Aňa Geislerová, Eva Holubová, Barbora Hrzánová, Filip
Renč, Soňa Valentová, Jaroslava Hanušová, Jan Schmid, Věra
Nováková, Eduard Cupák, Stanislav Tříska, Vlasta Mecnarowská,
Zuzana Dančiaková, Josef Klíma a další.
Československo, 1973
Režie: Pavel Hobl
Scénář: Zdeněk Svěrák, Pavel Hobl, Milan Šimek, Miloš Noll
Kamera: Jiří Kolín
Hudba: Angelo Michajlov
Hrají: Jiří Menzel, Jaroslava Schallerová, Vlastimil Brodský, Marie
Drahokoupilová, Lenka Filipová, Dagmar Patrasová, Zdeněk Svěrák, Josef Somr, František Filipovský, Angelo Michajlov a další.
Foto 1: © OOA-S, o.s., www.ooas.cz, 2015, Barrandov Studio a.s.
Foto 2: © Archiv města Kroměříže
Foto 1: © OOA-S, o. s. – www.ooas.cz, 2015, Barrandov Studio a. s.
Foto 2: © Archiv města Kroměříže
UCHO
Komorní psychologické drama Jana Procházky a Karla Kachyni
z roku 1970 patřilo k těm zapovězeným titulům, které ležely
na dně pomyslného trezoru vůbec nejhlouběji.
V době svého vzniku
se totiž vůbec nepromítalo a premiéru
v kinech mělo až
v červnu 1990.
Černobílý film umně
dávkuje atmosféru strachu tehdejšího totalitního
režimu, typickou vrtkavost a nejistotu i snahu nevybočovat z řady a neprotivit se výše postaveným ve státní
hierarchii. Celý příběh se odehrává během jedné noci,
poté co se manželský pár (Radoslav Brzobohatý
a Jiřina Bohdalová) vrací domů ze společenského
večírku tehdejší politické smetánky, do níž Ludvík coby
náměstek ministra patří. Zatímco lehce společensky
unavená Anna je v dobré náladě, Ludvík postupně
nabývá čím dál konkrétnějšího podezření, že v domě
někdo byl a zanechal tam odposlouchávací zařízení.
Film vznikal – mimo jiné – také v Kroměříži. Zámecká
sala terrena se proměnila v místo konání večírku, kde
hlavní představitelka v podání Jiřiny Bohdalové dostala
od tehdejšího prezidenta kytici, a ve vstupu
do Arcibiskupského zámku se točil příjezd
manželského páru na Pražský hrad.
Československo, 1970
Režie: Karel Kachyňa
Scénář: Jan Procházka, Karel Kachyňa
Kamera: Josef Illík
Hrají: Radoslav Brzobohatý, Jiřina Bohdalová, Jiří Císler, Miloslav
Holub, Jaroslav Moučka, Ladislav Křiváček, Alois Mottl, František
Němec, Bronislav Poloczek, Josef Šulc, Jan Teplý st., Bořivoj
Navrátil a další.
Foto 1: © Jaroslav Trousil, Ateliéry Bonton Zlín a. s.
Foto 2: © Archiv města Kroměříže
KROMĚŘÍŽ V DALŠÍCH FILMECH
V Kroměříži vznikly další velmi zajímavé snímky jako např.
Chateaubriand, životopisný film z r. 2010 zabývající se osudy
francouzského diplomata a spisovatele a jednoho z nejvýznamnějších představitelů romantismu. V roce 1991 se na kroměřížském
zámku natáčela také pohádka Juraje Herze Žabí princ. Pojednává
o princezně, která sice odmítá lásku a ženichy, ale nakonec se
přece jen zamiluje a po nezbytných periperiích se dočká svatby.
Kroměříž si „zahrála“ hlavní úlohu v sedmidílném slovenském
seriálu z roku 1978 Jedno malé sídlisko o životě dětí na sídlišti.
Seriál se točil na sídlištích Bělidla, Oskol i Slovan. Cinka Panna je
název příběhu o touze, sebevědomí, lásce k hudbě, o složitosti lidského rozhodování, o emancipaci a o jiném, nesmírně poetickém
cikánském světě. V prostorách arcibiskupského zámku zde natáčel
tento osud romské houslistky v Uhrách 18. století režisér Dušan
Rapoš. Místní interiéry i exteriéry využili filmaři také při natáčení
romantického filmu Kapitánská dcerka (podle jednoho z nejznámějších děl A. S. Puškina) nebo dobrodružného historického filmu
Carův kurýr, jehož hlavní postavou je hrdina jednoho
z nejslavnějších románů Julese Verna – kapitán Michail Strogoff.
V neposlední řadě se ve městě natáčela i řada seriálů – např.
francouzský seriál Napoleon s Gerardem Depardieu, americký
Mladý Indiana Jones, ruský seriál o Kateřině Veliké, seriál BBC
Tři mušketýři nebo seriály německé televize ZDF o Augustu
Silném, Baronu Trenckovi nebo Kateřině Veliké. Kroměříž se také
objevila v řadě televizních pořadů jako např. Šumná města nebo
O poklad Anežky České.
O tom, že je Kroměříž neustále u filmařů oblíbená svědčí i fakt, že se
zde stále natáčí. V roce 2014 si mnozí z místních filmových nadšenců zahráli jako kompars při natáčení dánského historického filmu
Tordenskiold vyprávějícího o přátelství mladého námořního viceadmirála a jeho sluhy. Film bude uveden do kin v roce 2016. Ve stejný rok
na podzim na obrazovkách budeme moci shlédnout třináctidílný seriál
České televize Já, Mattoni, jež mapuje život zakladatele slavné značky minerální vody Heinricha von Mattoniho. Tento snímek se natáčel
v kroměřížském zámku, zahradách nebo třeba v ulici Malý Val.
Foto Chateaubriand: © Pierre Guibert / VISUAL Press Agency , OKKO Production, Foto O poklad Anežky České: © Cyril Měsíc, Foto Tordenskiold: © Sirena Film, Foto Já, Mattoni: Aleš Vrtal
2
1
4
3
5
6
PO STOPÁCH FILMOVÝCH ZÁBĚRŮ
1) Arcibiskupský zámek (reprezentační sály a sala terrena): Amadeus, Angelika, Carův kurýr, Cinka panna,
Chateaubriand, Kapitánská dcerka, Kateřina Veliká, Královská aféra, Napoleon, Nehynoucí láska, O princezně se
zlatým lukem, Peklo s princeznou, Tordenskiold, Tři mušketýři, Ucho, Žabí princ
2) Podzámecká zahrada: Četnické humoresky, Královská aféra, Peklo s princeznou, Tři mušketýři (BBC)
3) Květná zahrada: Četnické humoresky, Já, Mattoni, Královská aféra, Peklo s princeznou, Třicet panen a Pythagoras
4) Velké náměstí a přilehlé ulice (Pilařova, Ztracená, Malý Val aj.): Četnické humoresky, Dědictví aneb kurva se neříká,
Já, Mattoni, Requiem pro panenku,
5) Justiční škola a okolí: Requiem pro panenku, Třicet panen a Pythagoras
6) Areál Psychiatrické nemocnice: Dědictví aneb kurva se neříká, Cestující bez zavazadel
Vydalo město Kroměříž v roce 2015.
Mapa: © PLANstudio
Grafika a tisk: m-ARK
www.kromeriz.eu

Podobné dokumenty

střela - časopis Střela Postřelmov

střela - časopis Střela Postřelmov Přišlo časné nedělní ráno. A už tu byli drábi a s rychtářem bubnovali po vesnici. Každý, kdo byl včera na robotě, musí se dostavit s koňmi a povozem na náves. Všem to bylo divné, snad nebudou muset...

Více

Film v Praze

Film v Praze Pak přišla okupace a nálada podstatně zvážněla. Ateliéry na Barrandově se staly německou válečnou kořistí. Po chodbách prvorepublikových ateliérů se procházelo gestapo, Barrandov sloužil nacistům j...

Více

SYNTÉZA PEPTID Ů NA PEVNÉ FÁZI A KOMBINATORIÁLNÍ

SYNTÉZA PEPTID Ů NA PEVNÉ FÁZI A KOMBINATORIÁLNÍ Jak se tedy syntéza na pevné fázi provádí? Nejprve je nutno vybrat vhodnou pevnou fázi neboli nosič (budeme používat tento termín – z anglického solid phase - i když možná výstižnější by byl termín...

Více