bezpečnost wachenhut

2. SLUŽEBNÍ KYNOLOGIE U JEDNOTLIVÝCH
OZBROJENÝCH SBORŮ
2.1 POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
2.1.1 Odbor služební kynologie a hipologie
V roce 1993 byla zřízena stálá komise pro koordinaci jednotného řízení, výkonu
a materiálního zabezpečení služební kynologie, chovu a výcviku služebních psů
kriminální, pořádkové, cizinecké a pohraniční policie v rámci Policie ČR. V roce
1994 byli do komise začleněni i zástupci železniční policie. Dne 21. 11. 1996 byl
podán návrh koncepce pro služební kynologii a hipologii v rámci PČR. Komise
řídila služební kynologii u Policie ČR až do roku 1997, kdy datem 1. května 1997
vznikl odbor pro služební kynologii a hipologii (OSKH) s těmito organizačními
součástmi:





chovná stanice služebních psů Libějovice
chovná stanice psů Domažlice
chovná stanice psů Prackovice
výcvikové středisko psovodů a služebních psů Býchory
výcvikové středisko psovodů a služebních psů Dobrotice
K datu 1. 7. 1997 dochází k reorganizaci služební kynologie a hipologie u útvarů
PČR. Ke dni 1. 1. 1998 se stává součástí odboru služební kynologie a hipologie i
výcvikové středisko Plzeň - Bílá Hora, které bylo zatím začleněno pod Ředitelství
železniční policie.
Náplní OSKH je zabezpečování přípravy
psovodů a služebních psů ve výcvikových
střediscích, odchov a příprava štěňat a
mladých psů v chovatelských zařízeních pro
doplňování stavu psů u PČR. Dále odbor
zastává činnost osvětovou. V rámci OSKH
se tvoří veškeré normy a předpisy. OSKH
metodicky řídí kynologii na krajských
správách a na Městské správě hl. města
Prahy. OSKH rovněž řídí chovné stanice
Domažlice, Libějovice a Prackovice. Provádí výběr vhodných jedinců pro chov,
kteří jsou pak připraveni ke splnění podmínek chovnosti dle kritérií civilního
chovatelského řádu. OSKH řídi také výcviková střediska pro výcvik psovodů a
služebních psů Bílá Hora, Býchory a Dobrotice. OSKH jakožto organizační celek
je řízen náměstkem policejního prezidenta. OSKH je organizačně začleněn
přímo do struktury policejního prezidia, kdy je postaven na stejné úrovni jako
například ředitelství služby pořádkové či dopravni policie.
2.1.2 Systematizace služební kynologie správ krajů PČR
Služební kynologie je rozdělena dle územní působnosti jednotlivých krajských
správ a Městské správy hl. města Prahy. Každá krajská správa má tedy skupinu
(případně oddělení) služební kynologie. V rámci kraje pracují tito specialisté:



policejní inspektor se zaměřením na metodu pachové identifikace (MPI)
policejní inspektor specialista na vyhledávání drog
policejní inspektor specialista na vyhledávání výbušnin
Na některých krajských útvarech jsou zařazeni ještě tito další specialisté:


policejní inspektor specialista na vyhledávání zbraní
policejní inspektor specialista na vyhledávání mrtvol
Dle bezpečnostní problematiky je možné zařadit i další specialisty. Například v
rámci zásahový jednotek apod. Kynologie může být ve formě skupiny služební
kynologie vytvořena i na dalších útvarech. Například ochranná služba.
Vedoucí Skupiny služební kynologie Správy kraje je podřízen náměstkovi
ředitele správy kraje. Dále úzce spolupracuje s OSKH. OSKH metodicky řídí
skupiny služební kynologie jednotlivých krajských správ. V rámci Správy hl.
města Prahy je kynologie začleněna pod službu pořádkové policie. V rámci
Prahy je pak Oddělení služební kynologie, které se dělí:
1. na skupinu speciálně pátrací
2. na skupinu pořádkovou
Do skupiny speciálně pátrací jsou zařazeni psovodi stálé výjezdové skupiny a
dále speciálisté na MPI, pro vyhledávání výbušnin, pro vyhledávání drog a
případně
další
specialisté.
Ve skupině pořádkové jsou zařazeni psovodi v rámci hlídkové služby. Psovodi
nejsou systematizováni na Obvodní ředitelství ani na místní oddělení PČR.
2.1.3 Systematizace služební kynologie okresních ředitelství (městského
ředitelství) PČR
Služební kynologie v rámci okresních ředitelství je metodicky řízena správou
kraje. Kynologie je vykonávána především ve Skupině služební kynologie
okresního ředitelství Policie (OŘP) ČR. Vedoucí skupiny služební kynologie je
podřízen zástupci ředitele OŘP a metodicky řídí všechny psovody v rámci OŘP.
Dle bezpečnostní problematiky může být zařazen na OŘP i kynolog specialista.
Ve skupině služební kynologie jsou zařazeni psovodi s pátracími psy. Psovodi
zajišťují výjezdovou službu. Další psovodi mohou být zařazeni na odděleních
pohraniční policie, na odděleních železniční policie, na obvodních odděleních
PČR a také na odděleních hlídkové služby. Na těchto odděleních jsou využíváni
především hlídkoví psi.
2.1.4 Služební kynologie u Policie České republiky
Policie České republiky byla zřízena jako ozbrojený sbor na základě zákona o
Policii České republiky č. 283/1991 Sb. ze dne 21. června 1991. Policie plní
úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu vymezeném
ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy.
Policie plní úkoly uvedené v § 2 Zákona o PČR. K plnění stanovených úkolů
používají policisté oprávnění daná zákonem. Jedním z oprávnění je použití
donucovacích prostředků a zbraně. Donucovací prostředky jsou vyjmenovány v
§ 38 zákona č. 283/1991 Sb. V odst. 1 pod písmenem e) je jako donucovací
prostředek uveden služební pes. „Donucovací prostředek je policista oprávněn
použít v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku a ochrany
veřejného pořádku, proti osobě, která je ohrožuje“, znění § 38, odst. 2 zákona
283/1991 Sb. Použití služebního psa jako donucovacího prostředku dále
upravuje interní směrnice, ZPPP č. 25/1997, ze dne 9. června 1997, článek 4.
„Použití
služebního
psa
1)
Služebního
psa
je
policista
oprávněn
použít
zejména
a) aby zajistil bezpečnost jiné osoby nebo svou vlastní před protiprávním
útokem, pokud útok bezprostředně hrozí, trvá, nebo podle všech známek bude
pokračovat,
b) aby zachránil výtržnosti, rvačce nebo jinému hrubému protiprávnímu jednání,
kterým
je
porušován
veřejný
pořádek,
c) aby zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo
střežených
objektů,
nebo
místa,
kam
je
vstup
zakázán,
d) k pronásledování prchající osoby, jež se dopustila protiprávního jednání, či
osoby,
která
je,
nebo
má
být
eskortována,
e) aby donutil ukrývající se osobu, jež se dopustila protiprávního jednání, nebo
která
má
být
eskortována,
opustit
úkryt.
2) Policista používá služebního psa s náhubkem. Jestliže to vyžaduje povaha a
intenzita útoku, popřípadě překonání odporu osoby, vůči níž služební zákrok
směřuje,
lze
použít
služebního
psa
i
bez
náhubku.
3) Donucovacím prostředkem ve smyslu těchto směrnic je činnost služebního
psa na základě povelu daného policistou; pouhá přítomnost služebního psa při
služebním zákroku není donucovacím prostředkem.“
U Policie České republiky jsou využívána nejčastěji tato plemena: německý
ovčák, belgický ovčák, labradorský retrívr. Dále je zařazeno i několik jedinců
těchto plemen: velký knírač, rotvajler, dobrman, střední knírač, nulteriér,
pitbulteriér, americký stafordšírský teriér, gordonsetr a výmarský ohař. Můžeme
se setkat i s kříženci, a to nejčastěji tzv. bojových plemen, například rotvajlera,
bulteriéra a amerického stafordšírského teriéra (slangově nazýván rotobul).
Využíváni jsou jedinci „s“ i „bez“ průkazu původu. Psi s průkazem původu jsou
upřednostňováni.
Některá plemena psů používaná Policií ČR
Německý ovčák - exteriérový typ
Rotvajler -Rottweiler
Labradorský retrívr
Boxer
Belgický ovčák malinois
Erdelteriér - Airedaleterrier
Naprostá většina služebních psů u PČR pochází z vlastní produkce chovných
stanic, kde se rodí psi na základě chovných plánů. Tito psi jsou s průkazem
původu. Psi jsou ustájeni třemi způsoby: hromadně, skupinově nebo
individuálně. Psovodi mohou brát v mimopracovní době psy s sebou domů, kde
musí mít pes zajištěny vhodné podmínky pro ustájení. Každý psovod má při
přidělení psa nárok na přidělení typizovaného výběhu a boudy, na kompletní
výstroj pro psa, na dezinfekční prostředky a na pracovní oděv včetně pracovní
obuvi. Psovod má rovněž nárok na zapůjčení prostředků a zařízení potřebných k
zabezpečování krmiva pro psy (kuchyňské zařízení, nádobí). Výživa psů je
zajišťována při hromadném ustájení pověřenou osobou - krmičem. Při
individuálním nebo skupinovém ustájení zajišťuje výživu psa psovod. Vedoucí
útvaru však musí psovodovi umožnit obstarání, dovoz a přípravu krmiva pro psy.
Psi se krmí vařenou stravou, která se skládá z masa, masných výrobků, příkrmu
a vitamínů, nebo jsou psi krmeni granulovanou vyváženou stravou. Psovodi i
policejní zařízení, kde jsou psi hromadně ustájeni, v dnešní době upřednostňují
krmení granulovanými krmivy, které jsou důkladně laboratorně PČR prověřena.
U PČR je zařazeno celkem 900 psovodů, z nichž je asi 20 žen, a přibližně 1200
služebních psů, včetně štěňat a psů na výchově.
2.1.4.1 Možnosti využití služebních psů u PČR
Služební psy využívají téměř všechny složky Policie České republiky.
Pořádková, kriminální, železniční, pohraniční a cizinecká služba. Psy využívá i
dopravní služba, a to v případech, kdy řidič vozidla po dopravní nehodě uteče z
místa činu. Psy lze rozdělit do dvou kategorií:
1) psi všestranní


hlídkoví
pátrací
2) psi specialisté





vyhledávaní omamných a psychotropních látek
vyhledávání výbušnin a nástražných výbušných systémů
vyhledávání zbraní, střeliva a munice
vyhledávání mrtvol, lidských pozůstatků
využití psů na metodu pachové idetifikace
Psi všestranní se využívají k přímému výkonu služby. U psů hlídkových je kladen
větší důraz na obranné práce, především na razantní zákroky proti pachateli,
likvidace výtržnosti a průzkumy objektů. I pes hlídkový musí zvládat pachové
práce ve frekvenci i terénu. Na psy pátrací jsou kladeny vysoké nároky
především u sledování pachových stop, vyhledávání nábojnic, vyhledání věcí.
Samozřejmě, že pes s pátrací kategorií musí být schopen zadržet pachatele,
ochránit psovoda a provést průzkum objektu s označením úkrytu osoby.
Psi specialisté jsou využíváni dle potřeb a požadavků PČR. Psi se specializací
vyhledávání drog jsou využíváni při kontrole osob, zavazadel, dopravních
prostředků a rovněž při domovních prohlídkách. Psovodi spolupracují s
pracovníky protidrogové centrály a podílejí se na odhalování závažné, především
organizované trestné činnosti. Psi mohou nález těchto látek označovat štěkáním.
Místo nálezu pes označuje i hrabáním a podobně. Psi s touto specializací jsou
využíváni od roku 1984.
Náplní práce psů se specializací na vyhledávání výbušnin a nástražných
výbušných systému (NVS) je kontrola objektů, na podnět anonymních oznámení
o uložení takovýchto předmětů - „bomb“. Každé oznámení podobného
charakteru musí policisté prověřit, objekt a okolí místa zajistit a provést
důkladnou kontrolu objektu za pomoci pyrotechnika a cvičeného psa specialisty.
Psovod psa specialisty na vyhledávání NVS musí absolvovat pyrotechnický kurz.
Pes pracuje na volno, bez vodítka, obojku. Nesmí štěkat, protože některé NVS
jsou spustitelné na akustický podnět. Pes se nesmí předmětu dotknout. Nález
NVS nebo předmětu, který NVS ukrývá pes označuje zalehnutím. Metoda na
vyhledávání výbušnin a NVS byla vyvinuta v letech 1987 - 1988.
Psi specialisté na vyhledávání zbraní a munice jsou využíváni obdobně jako psi
na vyhledávání drog. Tedy k prověrkám osob, dopravních prostředků, objektů,
skladů a dalších prostor. Jsou využíváni i při domovních prohlídkách. Nález
označují stejným způsobem jako psi cvičení na vyhledání drog. Tato metoda byla
vyvinuta pracovníky výcvikového střediska Býchory. Jedná se o nejmladší
speciální pachovou metodu. První pes byl vycvičen v roce 1994 a to pro potřeby
Armády ČR.
Psů specialistů na vyhledávání mrtvol a lidských pozůstatků je u Policie ČR
nejméně. Pes je schopen označit místo, kde se nalézá mrtvola nebo lidské
pozůstatky i několik let po uložení. Pes je schopen označit místo, kdy jsou lidské
pozůstatky zakopány i několik metrů pod zemí. Psi vyhledávají plyn, který vzniká
při rozkladu tělních tkání. Tento plyn vzlíná směrem nahoru a prostupuje
zeminou. Plyn - pach je pes schopen zachytit díky svému čichu, a tak přesně
označit místo, kde se tělo nachází. Pes je schopen označit i vražedné nástroje či
předměty, ve kterých byla mrtvola převážena či uložena (například zavazadlový
prostor motorového vozidla). V těchto případech lze psa s úspěchem použít jen v
kratším časovém úseku po spáchání činu. Psi s touto specializací se využívají při
objasňování závažné kriminality. Například pachatel dozná vraždu s tím, že
mrtvolu zakopal někde v lese, ale není schopen přesně určit místo. Pes toto
místo bezpečně označí. Psi s tímto speciálním výcvikem jsou využíváni i při
vyhledávání utonulých. Pes, při pomalé jízdě na motorovém člunu, označí na
hladině místo, kde se utonulý pod hladinou nachází. Označení pes provádí
štěkotem. První pes s touto specializací byl vycvičen v roce 1992.
Využití psů na metodu pachové identifikace se v České republice s úspěchem
provádí od 70. let. Metoda byla vyvinuta v bývalé NDR. V České republice se o
uplatnění této metody zasloužil nejvíce Dr. Vilém Eis. Metoda pachové
identifikace (MPI) spočívá ve srovnání pachu odebraného z místa činu s pachem
kontrolní osoby. Této metodě bude později věnována větší pozornost v kapitole
„Pes, jako důkazní prostředek“.
2.1.4.2 Výcviková střediska a chovné stanice u PČR
Služební psi PČR by se měli jednou ročně zúčastnit kondičního kurzu v délce
trvání čtyř týdnů. Každý rok musí být všestranní psi přezkoušeni dle zadané
kategorie. Přezkoušení je provedeno na závěr kurzu. Přezkoušení může být
provedeno i komisí složenou z kynologů Správy kraje. Přezkoušení probíhá ve
třech oddílech: pachové práce, poslušnost, obranné práce. Psi specialisté musí
rovněž jednou ročně obhájit zadanou kategorii. Přezkušuje se poslušnost a
speciální cviky dle kategorie. Pokud je psovi kategorie odebrána, nesmí být
využíván ve službě. Výcviková střediska PČR jsou v Dobroticích (u Holešova), v
Býchorech (u Kolína), na Bílé Hoře (u Plzně). Výcvik psů specialistů probíhá jen
ve výcvikovém středisku Býchory.
Kurzy pro všestranné psy se rozlišují na:



základní kurz (délka trvání 10 týdnů)
kondiční kurz (délka trvání jsou 4 týdny)
doškolovací kurz (délka trvání 8 týdnů)
dlouhodobý speciální
kurz (délka trvání 20 týdnů)

Dále existují kurzy pro mladé
psy,
kurz
ke
splnění
podmínek chovnosti, kurz pro
figuranty a kurzy pro psy
specialisty.
Výcviková
střediska spolupracují i s
dalšími ozbrojenými složkami,
kdy
se
kurzů
účastní
příslušníci vězeňské služby.
Příslušníci
Městských
a
obecních policií v kurzech
splňují podmínky pro udělení
osvědčení. Výcviková střediska spolupracují i s Armádou ČR, kdy jsou pro
potřeby armády připravováni psi specialisté na vyhledávání zbraní, na
vyhledávání min a dále pátrací psi pro letecký záchranný systém.
Příslušníci PČR se zúčastňují i soutěží pořádaných ozbrojenými složkami v ČR.
Psi specialisté se účastní i soutěží v zahraničí. Každým rokem se koná soutěž
„O pohár policejního prezidenta“. Tato soutěž probíhá na úrovni okresního,
krajského a celostátního kola. Soutěží se v kategorii psů hlídkových a pátracích.
V celostátním kole soutěží i čtyřčlenná družstva. Dva psovodi s hlídkovými psy a
dva se psy pátracími. Psi specialisté mají soutěž samostatně. Cílem soutěží
psovodů PČR je systematickým a cílevědomým výcvikem zvyšovat připravenost
služebních psů pro praktický výkon služby.
Policie České republiky získává služební psy vlastním chovem, z chovných
zařízení Domažlice, Libějovice a Prackovice. Název chovné stanice je „od
Policie“ a „z Pohraniční stráže“. Vlastní chov je organizován jen u plemene
německý ovčák. Štěňata jsou získávána i od civilních chovatelů, jako forma
úhrady za krytí služebním psem PČR. V některých případech jsou vykupováni i
psi od civilních cvičitelů. V chovných stanicích je zařazeno cca 60 chovných fen.
Ročně se v chovných stanicích narodí přibližně 300 štěňat. Do služby se zařazují
především psi. Nadbytečné feny jsou odprodávány civilním zájemcům. Pes je
zpravidla v chovné stanici do stáří jednoho roku.
Od dvou měsíců věku probíhá výchova štěněte - mladého psa. Ve stáří jednoho
roku je pes předán psovodovi, který pokračuje ve výcviku a absolvuje příslušné
kurzy ve výcvikových střediscích. Chov německých ovčáků u PČR je na velmi
dobré úrovni. Chov kladně hodnotí i v zahraničí. Mnoho států projevilo zájem o
štěňata z chovných stanic PČR. O štěňata projevují trvalý zájem i civilní
kynologové, především z oblasti sportovní kynologie. Tento neobvyklý zájem je
způsoben tím, že v chovu u PČR je kladen důraz především na povahové
vlastnosti odchovávaných jedinců. Organizace vlastního chovu služebních psů
není u dalších států obvyklá, a to především vzhledem k vysoké nákladnosti.
Mladí psi se ve věku mezi jedním rokem a dvou let účastní svodu mladých psů.
Zde se provádí hodnocení exteriérových a povahových vlastností zvířete. I když
pes vykazuje nedostatečné povahové vlastnosti k výkonu služby, je vyslán s
psovodem do kurzu. Po absolvování kurzu je pes opětovně přezkoušen. Pokud
pes vykazuje špatné výsledky v obranných pracech, ale v pachových pracech je
upotřebitelný, zařadí se mezi psy, u kterých je proveden speciální výcvik se
zaměřením na pachové práce. Při obrácené situaci je pes zařazen jako strážný
pes v objektech MV. Pokud je pes naprosto neupotřebitelný pro své povahové
vlastnosti nebo pro zdravotní problémy (například nález DKK), je ze stavu PČR
vyřazen.
2.1.4.3 Veterinární péče o služební psy u PČR
Veterinární péče u PČR je zajišťována vlastními veterinárními pracovišti v rámci
jednotlivých krajských správ. Jsou využívána i civilní zařízení, zejména při
závažnějších úrazech. Především je to veterinární nemocnice v Brně a v
Pardubicích. Veterinární služba u PČR poskytuje kompletní odbornou veterinární
péči. Psi jsou řádně očkováni proti vzteklině a infekčním chorobám. Dvakrát
ročně jsou psi vyšetřeni na přítomnost vnitřních cizopasníků. Je sledován
celkový zdravotní stav psů. Sleduje se i zatíženost DKK. Psi jsou průběžně
rentgenováni a nálezy vyhodnocovány. V případě vyšších nálezů DKK jsou psi
ze služby vyřazováni. U psů je sledován i stav chrupu. V případě potřeby PČR
disponuje i speciálním zařízením, kde jsou prováděny zubařské zákroky.
Pozornost je věnována prevenci vůči vnějším cizopasníkům. V případě vyřazení
psa z důvodu stáří, zdravotních problému nebo povahových vlastností, je pes
nabídnut zdarma civilním zájemcům. Pokud při vyřazení psa o psa projeví zájem
jeho psovod, žádosti se přednostně vyhoví a pes se ponechá psovodovi.
Veterinární péče u Ministerstva vnitra (MV) je poskytována na základě
veterinárního zákona o veterinární péči č. 166/1999 Sb. a dle nařízení MV č.
52/1999 ze dne 7. 6. 1999. Toto nařízení upravuje podmínky poskytování
veterinární péče u Ministerstva vnitra a PČR. Dle veterinárního zákona se za
chovatele považuje ta osoba, která se o psa stará a zodpovídá za něj. V našem
případě tedy psovod. U PČR se u psů neprovádí vakcinace proti infekčnímu
kašli. Vzhledem k tomu, že tato nemoc se vyskytuje v místech, kde dochází k
vyšší koncentraci psů (výcviková střediska, chovné stanice, kynologická cvičiště
atd.) a nemoc je velmi rychle přenosná, doporučovala bych plošnou vakcinaci
všech zvířat. Vakcinace se provádí nejčastěji vakcínou „Pneumodog“ nebo
„Bronchi-shield“. Cena jedné dávky vakcíny pro psa plemene německý ovčák je
cca 100 - 110,- Kč. Vzhledem k tomu, že by se snížil počet nemocných psů,
snížily by se tak následně náklady na léčbu. Za pozornost by stála i otázka
vakcinace proti borelióze. Po zdravotní stránce je věnována i zvýšená pozornost
psovodům. Jednou ročně jsou od psovodů odebírány biologické vzorky. Tyto
jsou pak laboratorně zkoumány, především na přítomnost leptospirozy, která je
ze psa přenosná na člověka a následně postihuje játra.
2.2 MĚSTSKÁ A OBECNÍ POLICIE
2.2.1 Vznik Městské a obecní policie
V roce 1991 vzniká nová ozbrojená složka Městská (Obecní) policie. Tato nová
instituce vznikla na základě zákona č. 553/1991 ze dne 6. prosince 1991 o
obecní policii.
Obecní (Městskou) policii zřizuje a ruší obecní (městské) zastupitelstvo obecně
závaznou vyhláškou. Obecní (Městská) policie zabezpečuje místní záležitosti
veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Interní předpisy upravuje rada
zastupitelstva města nebo obce v podobě vyhlášky. Při zabezpečování místních
záležitostí veřejného pořádku strážníci zejména:





a) dohlížejí na dodržování obecně závazných právních předpisů a ochraně
veřejného pořádku
b) přispívají k ochraně bezpečnosti osob a majetku
c) dohlížejí na dodržování pravidel občanského soužití
d) odhalují přestupky v rozsahu stanoveném zákonem o obecní policii,
ukládají a vybírají v blokovém řízení pokuty za přestupky
e) upozorňují fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky a podle
konkrétní situace činí opatření k jejich odstranění
Obecní policii řídí starosta, pokud obecní zastupitelstvo nepověří řízením obecní
policie jiného člena obecního zastupitelstva. Strážníci jsou v zaměstnaneckém
poměru k obci, strážník smí vykonávat své povinnosti a oprávnění jen na základě
platného osvědčení, které vydává ministerstvo vnitra ČR s platností nejdéle na
dobu tří let. Mezi strážníkem obecní (městské) policie a příslušníkem policie ČR
je především ten rozdíl, že strážník je v zaměstnaneckém poměru a příslušník ve
služebním poměru.
Strážník má mimo jiná oprávnění také
oprávnění použít donucovacích prostředků
(§18), psa (§19) a služební zbraně (§20)
zákona č. 553/1991 Sb. Strážník je oprávněn
použít namísto nebo vedle donucovacích
prostředků též psa; ustanovení zákona o
donucovacích prostředcích se přitom použije
obdobně - § 19 odst. 1 zákona č. 553/1991
Sb. o obecní policii. Pes není tedy přímo
vyjmenován v ustanovení o donucovacích
prostředcích. Způsobilost psa k použití musí být osvědčena policií.30
Přezkoušení psovodů a psů se provádí většinou přes agenturu, která zajistí
výcvik psovodů a psů, a to jak po praktické tak i teoretické stránce. V rámci
dohody s Policií ČR se mohou psovodi obecních či městských policií zúčastnit
kurzu ve výcvikových střediscích pro psovody a psy Policie ČR. Policie má
vytvořeny tématické plány pro tento typ kurzu. V obou případech provádí
přezkoušení psovodů a psů komise slkožená z policistů - instruktorů výcvikových
středisek. Obhajoba osvědčení o způsobilosti psa se provádí každé dva roky. Po
vykonání zkoušky odborné způsobilosti strážníka - psovoda nemusí strážník tuto
zkoušku již dále obhajovat.
Psi u obecní či městské policie jsou využíváni především k hlídkové a strážní
službě, k zajištění veřejného pořádku, k likvidaci výtržnosti. Psi a psovodi jsou
účinným prostředkem ke sjednání pořádku, a to i jen jako prevence. Psi nejsou
využíváni na pachové práce. V případě, že by bylo možno využít psa na
pachovou práci, vyrozumí strážník obecní (městské) policie Policii ČR, která
zajistí psovoda - policistu. Zákon strážníkům sice nezakazuje použít psa na
pachové práce, ale psi v rámci splnění podmínek k přidělení osvědčení nejsou z
pachových prací přezkušováni. Otázkou je důkazní hodnota výsledku zjištěného
při použití psa obecní (městské) policie. Domnívám se, že i služební pes u
obecní (městské) policie by měl být schopen vypracovat čerstvou stopu do stáří
10 - 15 minut, tzv. dostihová stopa, a na konci stopy zadržet či označit skrývající
se pronásledovanou osobu. K tomuto názoru jsem došla po zhodnocení situace,
kdy časová prodleva od chvíle útěku osoby do příjezdu psovoda, příslušníka
Policie ČR, je někdy dosti značná a psovod - strážník Městské policie nemůže
psa na pachovou práci použít, přestože je na místě dříve než psovod Policie ČR.
2.2.2 Služební kynologie u Městské policie hlavního města Prahy
Psy k plnění úkolů strážníků u obecní či městské policie využívají především
statutární města, hl. město Praha a některá další města a obce. Nejvíce psů má
městská policie hl. města Prahy. Již v roce 1991 - 1992 vznikl projekt na
vybudování oddílu psovodů a vzniká rovněž tématické zaměření služební
kynologie. Oddíl psovodů u Městské policie hl. města Prahy byl založen 1. října
1992. Nejprve zde pracovalo pět strážníků se stejným počtem psů. V roce 1993
složili psovodi se psy úspěšně zkoušky odborné způsobilosti dle požadavků
Ministerstva vnitra a získali tak osvědčení. V roce 1997 bylo v oddíle již patnáct
psů. Funkci psovoda nevykonává žádná žena. Psi jsou většinou majetkem
psovodů. Psovodi používají psy na základě písemné dohody s Městskou policií.
Dohoda obsahuje ustanovení o propůjčení psa pro výkon služby u Městské
policie hl. města Prahy. V dohodě je uvedeno, že je psovod povinen se psem
sloužit, dále, že se psem nebude sloužit jiný strážník, je zde také uvedeno, že při
rozvázání pracovního poměru si psovod vezme svého psa zpět a v neposlední
řadě i povinnost Městské policie zajistit náklady na psa, výstroj, krmení,
veterinární ošetření a další.
Krmná dávka je 54,- Kč na den v naturální formě (konzervy, příkrm, granule).
Městská policie dále hradí strážníkovi 20,- Kč denně za ošetřování psa. Psovod
má nárok jednou za dva roky na výstroj pro psa (obojek, vodítko, náhubek).
Strážníci mají možnost využívat k výcviku psů ochranné pomůcky, které jsou
nutné pro výcvik obran (ochranné rukávy, ochranné obleky).
Psovodi Městské policie běžně kooperují s Policií ČR při nasazení v terénu, při
bezpečnostních opatřeních a součinnostních akcích. Psi jsou používáni i
hromadně například při zajištění fotbalových zápasů. V takovém případě mohou
být psi takto použiti jen na pokyn primátora hl. města Prahy. Dále jsou strážníci
psovodi vysíláni dle požadavků oddělení, kdy jsou využíváni například ke
kontrole rekreačních chat nebo jiných objektů. Vedoucím útvaru psovodů
Městské policie Praha je vrchní komisař.
Po provedeném zákroku při využití služebního psa má strážník následně
povinnost sepsat úřední záznam a dále záznam o použití donucovacího
prostředku. Oprávněnost použití psa jako donucovacího prostředku vyhodnotí
vedoucí útvaru a vyhodnocení postoupí útvaru výkonu služby. Každý strážník má
hlídkovou knížku, kam zapisuje veškeré údaje ze služby, instruktáže, a
především o použití a výcviku psa. Na útvaru městské policie je vedena kniha
služeb, kam se zaznamenává použití psa jakožto událost. Do knihy událostí se
zapisují především zvláštní a mimořádné události, zejména pak použití
služebního psa bez náhubku nebo pokud došlo ke zranění osoby či ke vzniku
škody. Každý výjezd psovodů se zaznamenává do knihy fonogramů.
U Městské policie hl. města Prahy jsou využívána tato plemena psů - německý
ovčák, rotvajler, pitbulteriér, americký stafordšírský teriér. Jednou ročně se konají
pravidelně prověrky, kdy jsou přezkoušeni psovodi i psi. Cílem přípravy psovodů
a psů je směřovat výcvik k praktickému výkonu služby a při výcviku navodit
situace podobné praxi, aby se psovodi naučili taktiku vedení zákroku. Rovněž se
koná i interní soutěž, a to dle kritérií pro ověřování způsobilosti psa obecní
policie. Psovodi se zúčastňují i soutěží civilní organizace TART.
2.3 SOUKROMÉ BEZPEČNOSTNÍ AGENTURY
2.3.1 Vznik a právní postavení soukromých bezpečnostních služeb
Oblast soukromých bezpečnostních služeb (dále jen SBS) do roku 1991
upravovala vyhláška FMV č. 135/1983 Sb., o ostraze majetku v socialistickém
vlastnictví. Pracovníky tehdejší „závodní stráže“ ve svém textu opravňovala
konat z pozice veřejného činitele, což je možné pochopit, uvědomíme-li si, že
střežili „státní“ majetek. Tato vyhláška byla v roce 1991 zrušena. Nebyla však
nahrazena žádnou jinou právní normou, která by legislativně tuto problematiku
řešila. SBS fungují plně na komerčním základě, hlavním cílem je tedy zisk. SBS
poskytují svým zákazníkům bezpečnostní nadstandart tam, kde státní ochrana
chybí. SBS se řídí těmito právními normami:



Listina základních práv a svobod
Občanský zákoník č. 40/1965 Sb.
Zákoník práce č. 65/1965 Sb.
Významný vliv na činnost SBS mají interní normy SBS, zejména Statut
soukromé bezpečnostní agentury. Postavení pracovníků SBS je rovnocené
občanům
ČR,
tedy
bez
zvláštních
oprávnění.
Soukromé bezpečnostní služby se dle zaměření na specifickou problematiku dělí
na:
a) hlídací služby



ochrana objektů a jeho zařízení
ochrana osob pracujících v objektu
ochrana dodržování provozního režimu v daném objektu
b) detektivní služby - pátrací služby
c) technické služby k ochraně majetku a osob
d) vlastní ochrany - osobní strážce tzv. bodyguard
SBS svou přítomností při střežení či ostraze majetku a osob působí hlavně
preventivně. V případě ohrožení nebo napadení zákonem chráněného zájmu
nemohou pracovníci použít donucovací prostředky, protože jimi nejsou vybaveni.
Zbraň mohou pracovníci SBS použít jen za splnění podmínek krajní nouze či
nutné obrany dle trestního zákona.
2.3.2 Možnosti použití psů u SBS
Psovodi u SBS provádějí především soukromě bezpečnostní průzkum. Tato
činnost obnáší zabezpečení dohledu nad dodržením žádoucího stavu, zejména
uvnitř objektu. Metoda užití cvičeného psa je nejčastěji využívaná pro ochranu
majetku.
Způsoby použití cvičeného psa:
a) psovod se psem vykonává v objektu kontrolní činnost. Psovod je doprovázen
při obchůzkové činnosti v objektu psem. Výhody použití psa:




psovod se cítí bezpečněji (pes dodává strážnému sebevědomí)
psovod může pracovat sám, ušetří další pracovní sílu
pes je schopen díky svým schopnostem včas upozornit na osobu (avizovat)
psa lze použít i přesto, že je objekt elektronicky zajištěn
b) pes střeží objekt samostatně, a to těmito možnými způsoby:



střežení na volno
střežení na pohyblivém stanovišti
- na bloku
střežení na pevném stanovišti
- u úvazného kolíku
- u boudy
- střežení pomocí signální stěny
- střežení podél oplocení v koridoru
Výhody použití psa:


při volném střežení dokáže pes zajistit velký prostor
psi pracují samostatně, nejsou tak vysoké požadavky na pracovní síly
Střežený objekt, ve kterém jsou využíváni k ostraze psi, by měl být z venku
opatřen výstražnými nápisy, upozorněním a značkami. Ostraha objektů
prováděná pracovníkem SBS se psem je vhodná, pokud je oplocení z
průhledného materiálu (například pletivové oplocení). Strážný má tak přehled o
dění za hranicí střeženého objektu či prostoru. Důležité je si uvědomit, že pes je
vhodným doplňkem elektronických zabezpečovacích systémů a nákladného
zajištění. Tyto systémy jsou schopny upozornit na vniknutí osoby, ale nemohou
osobu zadržet. Pes rovněž působí preventivně, protože odradí osobu od útoku.
Dr. Klaus Krainer provedl v Rakousku studii, kdy se dotazoval odsouzených
pachatelů majetkové trestné činnosti na působení přítomnosti psa na jednání
pachatele. Studie ukázala, že 3/4 pachatelů, po zjištění, že objekt či byt je
střežen psem, upustí od plánovaného vloupání. Spontální pachatelé v 83 %.
Plánující pachatelé v 58 %. Pachatelé soudí, že psí štěkot alarmuje okolí a 1/3
odsouzených se bojí pokousání psem. Pokud na psa narazí při vloupání
náhodou, tak většina se snaží utéct. Pouze 1/5 by se snažila psa odlákat, či
vyřadit ho násilím.
Psovodi u SBS jsou také využíváni při zajištění veřejného pořádku při
sportovních a kulturních akcích (například fotbalová utkání).Pes zde působí
spíše jako prevence. V případě, kdy dojde k poškozování majetku nebo ohrožení
zdraví osob, je možné psa použít jako obranný prostředek. Strážníci SBS
nemohou používat donucovací prostředky, ale jen obranné prostředky, a to jen v
případech vymezených zákonem. Mimo obranných prostředků je pracovník SBS
oprávněn použít v souladu s ustanovením § 13 trestního zákona místo nebo
vedle obranných prostředků též psa s příslušným výcvikem. Co je však
považováno za příslušný výcvik, již není nikde definováno. V odst. 2 § 16 statutu
detektivních služeb je uvedeno, že „způsobilost psa k použití podle odst. 1 musí
být osvědčena kynologickým klubem“.
Výcvik u většiny psů, i se složenou zkouškou z výkonu v rámci sportovní
kynologie, neodpovídá potřebám SBS. Výjimku tvoří pouze speciální sdružení
TART, kde je výcvik veden k praktickým situacím. SBS by měla psovoda se
služebním psem přezkoušet a to zkušeným pracovníkem - psovodem, nebo
sjednat takové přezkoušení u jiné agentury. Rovněž by měl být pes v rámci
výkonu ostrahy prověřen, zda je schopen zasáhnout v případě napadení objektu.
Za tímto účelem se provádí uměle vyvolané narušení objektu - aktivizace, kterou
provádí proškolený figurant v ochranném oděvu. Tato problematika však není
legislativně řešena a dá se říci, že zákon, který by upravoval činnost SBS, citelně
chybí. V případě, že bude vznikat zákon zabývající se touto problematikou, bylo
by vhodné začlenit i pasáž o použití služebních psů. Psi by měli být přezkoušeni
odborníkem, kdy by na základě přezkoušení získali osvědčení.
Některé SBS mají vlastní výcvikové středisko pro psy a provádí celoročně
kondiční výcvik psů například Wackenhut Czech. Dalším problémem je ta
skutečnost, že nelze dostatečně identifikovat psa využívaného SBS. Často se
jedná o psy bez průkazu původu. Tak je možné předložit potvrzení
kynologického klubu, že je pes vycvičen, ale potvrzení mohlo být vystaveno na
jiného psa. Doporučovala bych tedy psy využívané SBS označit mikročipem
aplikovaným pod kůži psa. V neposlední řadě by měla být SBS prováděna
kontrola povinného očkování psů. Především očkování proti vzteklině. Psi mohou
při výkonu služby zakročit proti narušiteli objektu a může dojít k pokousání
člověka psem.
2.4 CELNÍ SLUŽBA ČESKÉ REPUBLIKY
2.4.1 Postavení celní správy v České republice
Vznik celní služby se datuje okolo roku 1971. Současně vzniká i instituce
služebních celních psů. V dnešní době je celní správa České republiky
soustavou celních orgánů, kterou tvoří Ministerstvo financí - Generální ředitelství
cel, celní ředitelství a celní úřady. Celní správa spolupracuje při plnění svých
úkolů s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států. Celní
ředitelství jsou v těchto městech: Brno, České Budějovice, Hradec Králové,
Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem. Celním územím je celé
území České republiky, včetně vnitrozemských vod a vzdušný prostor nad ním.
Celním pohraničním pásmem je část celního území, jehož hranice je vymezena
vzdušnou čarou ve vzdálenosti 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruhem
o poloměru 25 km okolo celních letišť. Úkoly celních orgánů plní celníci a
občanští zaměstnanci. Celníci jsou ve služebním poměru. Funkci psovoda může
vykonávat pouze celník, tedy příslušník celní správy.
2.4.2 Služební kynologie u celní správy České republiky
S celníky psovody se můžeme setkat na všech hraničních přechodech, na
letištích, a to jak v letištních halách, tak v letadlech i při kontrole zavazadel, na
vlakových nádražích, ve vlacích a v přístavech.
Služební psi jsou využívaní dvěma způsoby:

psi na odhalování narkotik

psi hlídkoví
Psi u celní stráže jsou převážně
zaměřeni na vyhledávání narkotik.
Psi cvičeni na vyhledávání
omamných a psychotropních látek
se cvičí na základě výborných
čichových schopností psa. U psa
se využívá pachová paměť a
nácvik
diferenciace
pachů.
Drogoví psi hledají na základě
pachu, v žádném případě se jim
droga nepodává. Pes nesmí přijít
do přímého kontaktu s drogou.
Většina drog otupuje smysly. Pes
pod vlivem drog by byl otupělý a
pracoval by nespolehlivě. Služební pes na vyhledávání drog musí vyhledat a
označit drogu v různém prostředí bez ohledu na množství drogy, její kvalitu, a
množství příměsí. U psů se nacvičuje i odmítání nalezené potravy, čímž se
připravují k práci ve ztížených podmínkách, například při prohledávání kamionu
plného masa či uzenin. Pes je schopen reagovat i na malé množství látky.
Například pes označil řidiče kamionu, který měl drogu v kapse více jak před třemi
dny. Přesto pes na pach reagoval. Pachatelé se snaží obelstít diferenciační
čichové schopnosti psa různými látkami. Přepravované drogy jsou ukládány do
koření, kávy, ale i do nádrže s pohonnými hmotami. Pes je však cvičen vyhledat
drogu i v těchto ztížených podmínkách.
Hlavní náplní práce celních psů jsou prověrky dopravních prostředků na
hraničních přechodech, a to hlavně kontrola kamionů. Dále se se psy „celníky“
můžeme setkat na letištích, kde prověřují především zavazadla, ale i osoby,
letištní prostory, letadla. Psi se využívají rovněž ke kontrole mezinárodních vlaků,
na nádražích a vlakových hraničních přechodech. Kontrolována jsou i plavidla
převážející náklad do zahraničí po řece Labi. Psi jsou využíváni i při kontrole
celních skladů a při domovních prohlídkách. Mimo psů je ke zjištění drog
využíván i iontový spektrograf, který umí velmi rychle a spolehlivě určit i stopové
množství drogy. Nedostatkem však je, že látka musí být fyzicky přítomná. Tento
přístroj nemůže nahradit psa, který je schopen označit i pouhou koncentraci
pachových molekul. Rovněž tak otázka pořizovací ceny přístroje není
zanedbatelná.
Hlídkových psů je z celkového počtu podstatně méně, než psů na vyhledávání
drog. Hlídkoví psi jsou používáni v souladu s § 38 celního zákona, kde je ve
výčtu donucovacích prostředků pes uveden pod písmenem e).
„Donucovací prostředky je celník oprávněn použít v zájmu ochrany veřejného
pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo
územními finančními orgány a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své
vlastní a majetku, proti osobě, která je ohrožuje“.
Hlídkoví psi jsou využíváni především k zajištění pořádku. Pes je přítomen
především tam, kde lze předpokládat projevy agresivity apod. Nejčastěji jsou
hlídkoví psi využiti k obraně psovoda nebo dalších celníků a dále k vyhledávání
osob nelegálně překračujících státní hranice, a to jak v terénu tak i v dopravních
prostředcích. Pes působí jako prevence. Hlídkoví psi se dělí dle specializace na
všestranné, obranné a pátrací. Hlídkoví psi musí zvládnout zadržení osoby,
zadržení v náhubku, obranu psovoda, vyhledání a označení ukryté osoby v
dopravním prostředku i v terénu. Obranné práce i revíry se provádí na dva
figuranty. Mimo uvedených cviků musí i obranní psi zvládnou dostihovou stopu
do 20 minut stáří se zadržením osoby. Pro pátrací psy je v dnešní době u celní
stráže minimální upotřebení. Tito psi jsou cvičeni ke sledování pachových stop.
Psů s touto kategorií je minimum. Všestranní psi musí zvládnout cviky pro
obranné i pátrací psy. Psů s touto kategorií je u celní služby jen několik.
Celní správa přezkušuje psy dle vlastního zkušebního řádu. Pro hlídkové psy
jsou úlohy jednotlivých kategorií dvojstupňové. Psi na vyhledávání drog musí při
výcviku zvládnout všechny druhy přírodních i syntetických drog a všechny možné
druhy úkrytů - zavazadla, poštovní zásilky, dopravní prostředky, osoby. U všech
psů celní stráže se provádí jednou ročně přezkoušení dle přidělené kategorie
praktického použití.
Pokud pes kategorii při přezkoušení neobhájí, je následně odvelen do
výcvikového střediska. Pro hlídkové psy je výcvikové středisko v Horní Lipce. Psi
na vyhledávání drog mají výcvikové středisko v Heřmanicích u Liberce. Kurz ve
výcvikovém středisku je ukončen opětovným přezkoušením a v případě splnění
podmínek je psu přidělena kategorie praktického použití. Další výcvik služebních
psů je prováděn v rámci celních ředitelství, kdy se dvakrát v měsíci konají
výcvikové dny. Během roku se provádí kvalifikační prověrky. Veškerý výcvik je
směřován k praktickému výkonu služby a do praktických podmínek. Obranné
práce se provádí na manžety nebo na ringo oblek. Celní správa vydala vlastní
interní předpis, který řeší kynologii, zařazení a povinnosti psovodů, organizační
záležitosti útvarů. Generální ředitelství cel vydává každoročně, formou rozkazu,
roční
zaměření
rozvoje
služební kynologie.
V celní službě pracuje
přibližně 100 psovodů a
přibližně 130 psů. Z tohoto
počtu psovodů je pět žen.
Používají se převážně tato
plemena - německý ovčák,
labradorský retrívr, belgický
ovčák,
knírač.
Převažují
němečtí
ovčáci,
a
to
především
v
kategorii
hlídkových psů. Od roku 1998
byla do služby s využitím k
vyhledávání drog zařazena i
další nová plemena - bulteriér, pitbulteriér, anglický kokršpaněl. Využíváni jsou i
kříženci. Celní správa získává vhodné psy především výkupem z civilního
sektoru nebo od jiných ozbrojených složek. Psi se vykupují ve stáří 1 - 2 roky, po
provedeném přezkoušení. Při přezkoušení se vyžaduje především zájem o aport
a kořistnický pud. U nových psů se nejprve dle požadavků celního úřadu určí
způsob využití psa a následně se pes přidělí psovodovi. Následně se psovod se
psem dostaví do příslušného výcvikového střediska dle zaměření, kde je
proveden výcvik psa. Výcvik je ukončen přezkoušením a zadáním kategorie
praktického použití. Základní výcvik psa ve výcvikovém středisku trvá 8 - 10
týdnů.
V roce 1994 provedli psovodi se služebními psy celkem 27 zásahů. V roce 1995
bylo zásahů již 58. V roce 1998 zadržela celní správa celkem 295 kg drog,
nejvíce bylo objeveno heroinu. Na jedné třetině z celkového množství zajištěných
drog se podíleli služební psi. Psi provádějí vyhledávání drog i v interiérech
dopravních prostředků. Za tímto účelem jsou psům dávány speciální ochranné
návleky na nohy, aby nedošlo k ušpinění či poškození vnitřního prostoru vozidla.
Celníci v rámci koordinace spolupracují s policií, a to převážně s pohraniční
policií, armádou a s vězeňskou službou. Celníci se se svými psy zúčastňují i
mnoha soutěží, jak v České republice tak i v zahraničí. Na těchto soutěžích
dosáhli nejednoho významného úspěchu.
Dalším atraktivním zbožím, které je nelegálně převáženo přes státní hranice,
jsou zbraně. Doporučovala bych zařazovat u celní stráže psy vycvičené na
vyhledávání zbraní. Bylo by tak možné zadržet převozce, a tak odhalit většinou
závažnou kriminalitu, na které se podílí organizovaný zločin. Podobně je tomu u
odhalování drog.
2.5 VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČESKÉ REPUBLIKY
2.5.1 Organizace a postavení Vězeňské služby České republiky
Vězeňská služba České republiky byla zřízena zákonem č. 555/1992 Sb., o
vězeňské a justiční stráži České republiky s účinností od 1. 1. 1993. Vězeňská
služba zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody. Dále zajišťuje
ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví, správě soudů, při činnosti
státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti.
Organizačními články Vězeňské služby jsou:




Generální ředitelství Vězeňské služby
vazební věznice (zajišťují výkon vazby)
věznice (zajišťují výkon trestu odnětí svobody)
Institut vzdělávání Vězeňské služby
Generální ředitelství Vězeňské služby je podřízeno ministerstvu spravedlnosti.
Organizační články Vězeňské služby zřizuje a ruší ministr spravedlnosti. V čele
jednotlivých věznic a vazebních věznic stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává
generální ředitel Vězeňské služby. Za činnost Vězeňské služby zodpovídá
generální ředitel Vězeňské služby ministrovi spravedlnosti. Vězeňská a justiční
stráž má postavení ozbrojeného sboru a pracovníci těchto stráží jsou ve
služebním poměru k ministerstvu spravedlnosti. V posledních letech byla většina
zaměstnanců Vězeňské služby zcivilněna.
Vězeňská služba se člení na



vězeňskou stráž
justiční stráž
správní službu
Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu
trestu odnětí svobody. Střeží vazební věznice, věznice a věznice pro místní
výkon trestu. Při této činnosti a v uvedených místech zajišťuje stanovený
pořádek a kázeň. Dále zabezpečuje úkoly při předcházení a odhalování trestné
činnosti osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody.
Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů a státních
zastupitelství a v jiných místech činnosti soudů a ministerstva spravedlnosti a v
rozsahu stanoveným zákonem zajišťuje bezpečnost výkonu pravomocí soudů a
státních zastupitelství.
Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních právních předpisů
a zabezpečuje organizační, ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost.
Součástí správní služby je i zdravotnická služba.
2.5.2 Služební kynologie u Vězeňské služby České republiky
K zajištění úkolů vězeňské služby jsou využíváni mimo jiných prostředků i
služební psi. Služební kynologie u Vězeňské služby je zařazena pod odbor
vězeňské a justiční stráže Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR. Se
služebními psy se můžeme setkat jen u vězeňské stráže. Justiční stráž psy
nevyužívá. Služební psi jsou zařazeni přibližně jen v 1/3 z celkového počtu
věznic. Celkem je u vězeňské stráže zařazeno 265 služebních psů. Z tohoto
počtu je 47 specialistů na vyhledávání drog. Ostatní jsou psi hlídkoví. Psi na
vyhledávání drog jsou u vězeňské stráže používáni od roku 1997. Hlídkoví psi
byli využíváni i za dob nápravně výchovných zařízení, kdy střežili vězně a
pomáhali zajišťovat pořádek ve věznicích. V této době byli psi využíváni
převážně ke střežení v koridorech. Vzhledem ke svým výborně vyvinutým
smyslům, kořistnickému pudu, rychlosti a obratnosti se takový pes stal velmi
účinným prostředkem, který nahradil i několik příslušníků stráže.
Využití psů v této strážní službě bylo v 90. letech ministryní spravedlnosti
zakázáno. Hlídkoví psi jsou využíváni jako všestranní a obranní. Obranní psi jsou
používáni především k zajištění eskort obviněných či odsouzených. Další náplní
práce je zajištění pořádku ve věznicích, střežení vězňů při úkonech mimo
střežené objekty, likvidace výtržnosti v objektech věznic. Psi jsou s psovody
zařazováni do strážních a zásahových hlídek. Všestranní psi plní úkoly jako
obranní psi, ale dále jsou cvičeni ke sledování pachových stop, a to především
čerstvých - dostihových stop. Vězeňská služba má velmi málo upotřebení
služebních psů na pachové práce. Při případném útěku vězně má vězeňská
stráž za povinnost učinit všechna opatření, vedoucí k zadržení uprchlého vězně.
Zákon č. 555/1992 o vězeňské službě umožňuje příslušníkům vězeňské stráže
provést pouze bezprostřední pronásledování, ale nikoliv pátrání po uprchlém
vězni. Vězeňská služby zajistí a případ útěku je okamžitě nahlášen Policii ČR,
která dále zajišťuje a provádí opatření, mimo jiné zajistí i příjezd psovoda policisty na místo útěku. U psů zařazených u vězeňské stráže je tedy zbytečné
vyžadovat výcvik na pachových stopách starších více jak jedna hodina. Hlídkoví
psi jsou využíváni stále s náhubkem. K zákroku proti vězni byl služební pes
použit naposledy v roce 1995. Hlídkoví psi působí ve věznicích jako velmi dobrá
prevence.
V současné době se kynologie u vězeňské služby obrací spíše na speciální
využití služebních psů, a to na vyhledávání drog. Psi jsou využíváni ke kontrole
balíků a zásilek a dále k prověřování jednotlivých cel ve věznicích. V této
problematice zaznamenali psi již několik úspěchů, kdy odhalili v zásilkách drogy.
S narůstající nebezpečností pachatelů, a tedy i odsouzených, dochází k tomu, že
v balících jsou zasílány vězňům zakázané předměty, jako výbušniny, zbraně,
nebezpečné chemické látky apod. Vzhledem k tomu, že takovýchto případů
přibývá, stálo by za úvahu zařadit do vězeňské stráže i psy specialisty na
vyhledávání zbraní a výbušnin. Tím by se snížila možnost průchodu takovýchto
předmětů přes prováděnou kontrolu.
Psovodi jsou u vězeňské stráže zařazeni jako inspektoři strážní služby - psovodi
(ISS - P). Psovodi jsou podřízeni vedoucímu oddělení vězeňské a justiční stráže.
Přímým nadřízeným je pak ředitel věznice, který rozhoduje o služební kynologii v
rámci věznice. Pracovník z odboru vězeňské a justiční stráže, který má na
starosti kynologii, je metodickým pracovníkem a spolupracuje se všemi kynology
prostřednictvím ředitelů věznice, ve kterých jsou psovodi zařazeni. Psovodi
postupují dle Sbírky nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č.
24/1996, která upravuje služební kynologii ve Vězeňské službě České republiky.
U vězeňské služby jsou využíváni psi těchto plemen: německý ovčák, rotvajler,
americký stafordšírský teriér, pitbulteriér, belgický ovčák, velký knírač. Na
speciální pachové práce se používají převážně retrívři a nejvíce pak labradorský
retrívr. Psi jsou získáváni výkupy. Při přezkoušní nabízených psů se klade důraz
na obranné práce u budoucích hlídkových psů. U psů specialistů je preferován
zájem o aport a návyk na různé prostředí. U psa musí být před výkupem
provedeno rentgenologické vyšetření na DKK. Pro potřeby vězeňské služby se
vykupují psy s maximálním nálezem 2/2. Psovod se psem je vyslán do kurzu.
Vězeňská služba spolupracuje s výcvikovými středisky Policie ČR.
Psi hlídkoví se kurzu zúčastňují zpravidla jen jednou v životě. Po zadání
kategorie jsou v rámci věznice jedenkrát ročně prověřováni. Psi specialisté musí
kategorii praktického použití každý rok ve výcvikovém středisku obhájit. Psovodi
se zúčastňují rovněž vylučovacích oblastních kol přeboru vězeňské služby.
Následně jsou nejlepší psovodi vybráni do celostátního kola. Psovodi vězeňské
služby se zúčastňují i soutěží dalších ozbrojených složek, a to jak v kategorii psů
hlídkových, tak i v kategorii psů specialistů.
2.6 ARMÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
2.6.1 Organizace a postavení armády České republiky
Postavení armády České republiky upravuje zákon o ozbrojených silách České
republiky č. 219/1999 Sb. ze dne 14. září 1999. Ozbrojené síly se člení na
armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Ozbrojené síly
tvoří vojáci z povolání a vojáci základní vojenské služby. Vrchním velitelem
ozbrojených sil je prezident ČR. Armádu ČR řídí ministerstvo obrany v čele s
ministrem. Součástí ministerstva je Generální štáb Armády České republiky (GŠ
AČR), který zabezpečuje velení armádě. V jeho čele je náčelník Generálního
štábu Armády ČR, který je podřízen ministru obrany. Základním úkolem
ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti
vnějšímu napadení.
Armáda je základem ozbrojených sil a organizačně se člení na vojenské útvary,
vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary, které se mohou slučovat do
větších organizačních celků. Generální štáb AČR je nejvyšším vojenským
orgánem rezortu ministerstva obrany ČR pro velení a řízení AČR v míru a za
branné pohotovosti státu.
GŠ AČR řídí tyto další útvary:








Pozemní síly
Vzdušné síly
Síly územní obrany
Podpůrné složky - Logistika
Vojenská zpravodajská služba
Vojenská policie
Vojenská zdravotnická služba
Další přímo podřízené útvary a zařízení GŠ AČR
Pod pozemní síly se řadí i brigáda rychlého nasazení. Pod síly územní ochrany
patří i záchranné brigády. Jedním z úkolů vojenské zdravotnické služby je řídit a
organizovat veterinární zabezpečení AČR.
2.6.2 Vojenská policie
Vojenská policie postupuje dle zákona o Vojenské policii č. 124/1992 Sb. ze dne
3. 4. 1992. Vojenská policie (VP) plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil,
vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nimiž
hospodaří Ministerstvo obrany. U VP jsou zařazeni jen vojáci z povolání. V čele
VP stojí náčelník Vojenské policie, který je přímo podřízen ministru obrany. VP
byla zřízena dne 21. ledna 1991. Z počátku se řídila interními normativními akty.
Od března roku 1992 upravuje činnost VP zákon o vojenské policii č. 124/1992
Sb. VP věnuje zvýšenou pozornost problematice drog, ochraně zbraní, munice a
výbušnin. Vedle prevence, která je chápána jako jedna z rozhodujících aktivit ke
snižování trestné činnosti v ozbrojených silách ČR, je jejím posláním rovněž
trestní represe. Mezi oprávnění vojenského policisty je zahrnuto i oprávnění
použít donucovací prostředky a zbraně (§ 22 zákona č. 124/1992 Sb.). Ve výčtu
donucovacích prostředků je i pod písmenem e) služební pes. Použití služebního
psa vojenským policistou jako donucovacího prostředku dále upravuje § 25
zákona o vojenské policii, kde jsou v odst. 1 pod písmeny a) až e) vymezeny
taxativně podmínky pro použití psa a v odst. 2 je uvedeno, že vojenský policista
je povinen použít služebního psa s náhubkem a dále za jakých podmínek je
oprávněn použít psa bez náhubku.
Organizační
strukturu
VP
tvoří:
Hlavní velitelství VP Praha, Velitelství ochranné služby Praha a Velitelství VP
Praha , Tábor, Klatovy, Karlovy Vary, Stará Boleslav, Brno, Olomouc.
K datu 1. 10. 2001 je připravována nová organizační struktura VP. Vnitřně se VP
člení na dvě základní složky:
1. bezpečnostní služba
2. dopravní a pořádková služba
Dále jsou vytvořena další specializovaná pracoviště jako pracoviště
kriminalistické techniky a expertiz, technická inspekce a další pracoviště
nezbytná pro podporu policejní činnosti.
2.6.3 Služební kynologie u AČR
Ústředním výcvikovým zařízením psovodů a služebních psů AČR je veterinární
základna Grabštejn u Hrádku nad Nisou. Zde se provádí výcvik psů pro všechny
vojenské útvary, které využívají služební psy pro ostrahu objektů a na speciální
práce: ochrana vojsk před terorizmem, vyhledávání drog, záchrana osob a další
specializace. Veterinární základna Grabštejn byla přemístněna ze zařízení v
Terezíně dne 5. května 1953. Nejprve však jako armádní výcvikové středisko
psovodů a psů. Veterinární základnou se středisko stalo až v roce 1970. V tomto
roce byla založena i chovná stanice, která však činnost v 80. letech ukončila.
Hlavní organizační složky veterinární základny Grabštejn tvoří štáb, dvě školní
výcvikové roty, skupina speciálního výcviku, četa zabezpečení a veterinární
klinika. V poddůstojnické škole se ročně vycvičí 600 osob a 450 psů.
2.6.3.1 Využití služebních psů u AČR
Služební psi jsou u AČR využíváni především ke strážní a hlídkové službě
(přibližně 99 % z celkového počtu psů). Dále jsou psi určeni ke speciálním
pracem - k vyhledávání drog, výbušnin, zbraní, k pátrání a k záchranářským
pracem, k vyhledávání osob zasypaných v troskách vrámci civilní ochrany.
Armáda ČR má celkem 1350 služebních psů, kteří jsou zařazeni celkem u 82
útvarů. Využívána jsou tyto plemena: německý ovčák, belgický ovčák, briard,
rotvajler, dobrman, velký knírač a několik jedinců dalších plemen.
Pes je v armádách po útočném noži druhou nejstarší používanou zbraní. Pes má
vlastnosti, které nejsou zatím žádnou technikou nahraditelné. I nejnákladnější
elektronické zabezpečovací systémy nejsou dokonalé. Systémy pouze upozorní
na narušení objektu nebo na vniknutí nepovolané osoby do střeženého prostoru.
Žádná technika však není schopna narušitele dohledat a zadržet. Pes je díky
svým smyslům, a to především čichu, schopen označit osobu i v úkrytu, kterou
voják není schopen vidět. Smyslové orgány psů výrazně převyšují i senzorické
vnímání vojáků ve strážní službě.
V rámci AČR jsou psi využíváni při střežení objektů, a to zejména v kombinaci s
elektronickými zabezpečovacími systémy, při ostraze muničních skladů,
základen, k ochraně techniky vysokých hodnot, na leteckých základnách.
Především u munice si nelze zajištění bez pomoci psů dostatečně představit i
přesto, že tyto sklady jsou velmi dobře elektronicky zabezpečeny. Jedině psovodi
a psi dokáží svými zákroky umocnit účinnost nejmodernější techniky. Bez psů
jsou investice do moderních systémů střežení neefektivně vynaložené náklady.
U psů v rámci brigády rychlého nasazení je prováděn i výsadkářský výcvik
psovoda se psem. S nasazením psovodů a psů se počítá i při průzkumu
členitých a nepřehledných terénů, za účelem odhalení diversních či
průzkumných osob, při prohledávání prostorů s ukrytými ozbrojenci, a to v rámci
použití psů při zahraničních misích. Použití klasické termovize k vyhledávání
osob z vrtulníku je ve válečných podmínkách nereálné.
Použití služebního psa upravuje zákona o ozbrojených sborech, část sedmá, s
názvem Použití vojenské zbraně vojákem. § 42 odst. 1 „Voják je oprávněn při
výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby použít vojenskou zbraň“.
Dále jsou pod písmeny a) až d) uvedeny podmínky, za kterých může být zbraň
použita. V odst. 4 je uvedeno „Voják je povinen, dovoluje-li to ohrožení, před
použitím vojenské zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů
sebeobrany, služebního psa nebo úderu vojenskou zbraní“. V odst. 7 se dále
hovoří o „Použití vojenské zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a
údery vojenskou zbraní je voják povinen neprodleně po jejich použití hlásit
nadřízenému a sepsat o tom záznam“. Ze zákona vyplývá, že služební pes se
nepovažuje za zbraň. Dá se říci, že služební pes a další prostředky jako hmaty a
chvaty sebeobrany a úder střelnou zbraní jsou považovány za podobné
prostředky jako jsou donucovací prostředky Policie ČR dle § 38 zákona o Policii
č. 283/1991 Sb.
Psi specialisté k vyhledávání drog jsou využíváni především ke kontrole
ubytovacích zařízení vojáků základní služby. V poslední době došlo k nárůstu
případů, kdy byly zjištěni vojáci základní služby, kteří byly pod vlivem drog.
Konzumace drog je však v rámci armády velmi nebezpečným jevem. Po
konzumaci drog dochází k otupění smyslů, nesoustředěnosti, k narušení
koordinace a někdy i k halucinacím. Takový voják se stává nebezpečným pro
své okolí, obzvláště pak je-li mu svěřena zbraň, kterou může být za určité situace
i pes. Psi jsou využíváni i k ochraně vojsk před terorismem. Především k
vyhledávání výbušnin a nástražných výbušných systémů a rovněž k vyhledávání
zbraní a munice.
Strážní psi pracují samostatně bez přítomnosti psovoda. Hlídkoví psi pracují s
psovodem ve dvojici.
Strážní psi jsou zařazováni do těchto úloh:






střežení na pevném stanovišti (u kolíku)
střežení na volno (v ohrazeném prostoru, v koridoru)
střežení na pohyblivém stanovišti (na bloku)
střežení na stanovišti signální stěny
ke střežení ve dvojici psů
střežení na odloučeném stanovišti, jako pes pomocný (pes je navyklý na více
strážných)
Pes zavedený na stanoviště musí být psovodem kontrolován každé čtyři hodiny.
Pes může být za normálních klimatických podmínek na stanovišti maximálně
dvanáct hodin.
Hlídkový psi jsou zařazováni do těchto úloh:


hlídkový pes obranný
hlídkový pes všestranný
Existuje i kategorie pátracích psů, kdy se u psů vyžaduje až pět hodin stará a
osm kilometrů dlouhá pachová stopa. Pro pátrací psy však v současné době
není u armády využití. Žádný pes u AČR nemá přidělenou tuto kategorii.
Preferovány jsou obranné práce a především razance při zadržení a ochraně
psovoda. Psi se cvičí i na pachové práce, ale jen formou dostihových stop.
Maximální stáří stop, které jsou se psy AČR nacvičovány, je jedna hodina.
Úlohy psů specialistů:




vyhledávání drog
vyhledávání výbušnin
vyhledávání zbraní
pátrací psi zařazeni do leteckého pátracího systému ( u AČR jsou celkem jen
3 psi s tímto speciálním výcvikem).
V minulosti se psi cvičili i k vyhledávání min, k nošení munice, dále byl prováděn
výcvik spojovacích a zpravodajských psů a v neposlední řadě psů
zdravotnických. Psi na vyhledávání drog, výbušnin a zbraní jsou převážně
zařazeni u Vojenské policie.
2.6.3.2 Výcvik psů a příprava psovodů u AČR
Psovodi u AČR se dělí na psovody profesionály - vojáci z povolání a psovody
základní vojenské služby. U AČR pracují v rámci služební kynologie i ženy.
Celkem je v republice 5 žen. Po nástupu na základní vojenskou službu jsou
vojáci zařazeni do základního kurzu, který probíhá na veterinární základně
Grabštejn. Zde jsou vojákům přiděleni služební psi. Jsou to nově vykoupení psi
nebo psi z útvarů, kde voják ukončil základní vojenskou službu a odešel do
civilu. Základní kurz trvá tři měsíce. Po absolvování základního kurzu odjíždí
vojáci se psy ke svým útvarům, kde provádí službu i další výcvik. V rámci služby
u strážních psů je minimálně dvakrát týdně prováděna aktivizace. U strážních
psů na stanovišti signální stěny je tato aktivizace prováděna při každém zařazení
do služby. Jednou měsíčně se provádí přezkoušení všech psů v rámci útvaru,
ale jen ze „speciálních“ cviků zadané kategorie. V rámci přezkoušení se provádí
jarní třídění psů a podzimní hodnocení. Tato přezkoušení provádí komise. Při
podzimním hodnocení jsou psi přezkušováni z celé úlohy dle zadané kategorie.
Jednou za tři roky by měl být pes přezkoušen v kurzu. Každý vojenský sbor má
své výcvikové středisko.





Velitelství pozemních sil - výcvikové středisko v Mikulově a ve Stříbře
Velitelství vzdušných sil - výcvikové středisko ve Staré Boleslavi
Velitelství logistiky - výcvikové středisko v Chotěboři - Bílku
Velitelství sil územní obrany - nemá vlastní výcvikové středisko
Velitelství zdravotní služby - výcvikové středisko v rámci veterinární základny
Grabštejn
Psovodi se účastní rovněž soutěží. V rámci AČR probíhají útvarová, brigádní a
sborová kola, která jsou zakončena celoarmádním přeborem. Soutěž probíhá v
jednotlivcích i v družstvech. V pravidlech je, že v každém tříčlenném družstvu
reprezentující jednotlivé složky AČR, musí startovat alespoň jeden psovod voják
základní služby. AČR spolupracuje s kynology Policie ČR, celníky i civilními
bezpečnostními agenturami. Psovodi AČR se zúčastňují vrcholných soutěží
doma i v zahraničí. Nejvýznamnější soutěží je zajisté SWISS OPEN, kde se
zúčastňuje až 300 psovodů. Soutěží nejen příslušníci armádních sborů. Hlavní
soutěží je pak kynologický biatlon, což je běžecký závod až s 25 různými
překážkami na přírodní trati o délce 7 - 9 km. Na trati musí pes provést 2 - 3 krát
zadržení pachatele. Psovod na konci trati musí splnit střelbu se samopalu.
2.6.3.3 Získávání nových psů a péče o služební psy u AČR
Armáda získává služební psy výkupem od civilních cvičitelů a chovatelů. Výkup
dospělých psů se provádí dle cenových tabulek. Tento způsob získávání psů je
pro armádu finančně výhodnější. Psi jsou přezkoušeni, veterinárně prohlédnuti.
Nejsou vykupováni psi s vyšším RTG nálezem DKK jak 2/2. Při přezkoušení je
kladen důraz na obranné práce, razanci při zákrocích a odolnost. Pes nesmí mít
reakci na střelbu. Střelba se provádí ze zbraní větší ráže. Vykupují se pouze psi.
Jedinou vyjímkou je útvar v Týništi nad Orlicí, kde jsou jen feny. Ne veterinární
základně Grabštejn je k dispozici výborně zařízená klinika pro služební psy, kde
jsou prováděny téměř všechny možné úkony i operativní výkony.
V posledních letech byly použity stovky psovodů a psů při plnění úkolů v
náročných klimatických podmínkách ve válce v Perském zálivu, v Bosně, v
Kosovu, v pásmu separace na Kypru, v různých vojenských misích na Středním
východě a podobně. Každá moderní armáda požaduje všestranně připravené
muže dokonale ovládající svoji zbraň. V případě psovodů je to především
služební pes. Ve všech evropských státech vyžaduje vnitřní bezpečnost větší
nasazení bezpečnostních složek v boji proti stále narůstající zločinnosti.
2.7 PROFESIONALITA A PROFESNÍ ETIKA PSOVODA - PŘÍSLUŠNÍKA
OZBROJENÝCH SLOŽEK
Profesionalita je především synonymem dokonalého přístupu k plnění úkolů a
perfektně odvedené práce. Pod pojmem „profesionál“, existuje někdy představa
určité oblasti lidské činnosti vykonávané pouze za účelem obživy. Profesionál
nemusí mít nejlépe vycvičeného psa, ale musí splňovat mnoho dalších kritérií,
aby byl hoden takového označení. Profesionální etiku mají policisté, vojáci,
celníci, příslušníci vězeňské služby, městské policie, ale i zaměstnanci
soukromých bezpečnostních služeb zakotvenu ve svých interních předpisech.
Ne každý psovod, příslušník ozbrojené služby, se však chová jako profesionál.
Služba a povolání profesionálních psovodů je chápána jako služba společnosti,
která svým působením souvisí s ochranou společnosti před kriminálními živly,
případně záchranou osob a ochranou majetku. Takové služby vyžadují
důslednou organizaci, kázeň, loajalitu a obětavost. Profesionální psovodi
rozumějí svým psům. V přítomnosti psovodů se psy se občan cítí bezpečněji.
Občané také věří ve schopnost psovoda ovládat svého psa, která je zárukou, že
nedojde k bezdůvodnému ohrožení člověka.
Každý profesionál psovod musí znát biologické potřeby zvířete, zákonitosti
chování psů a hranice jejich využitelnosti. Profesionální psovod musí mít
schopnost učit se ze zkušenosti jiných a z kynologických poznatků. I
profesionální psovod se může dostat do situace, kdy musí uposlechnout a splnit
takový rozkaz, který není v souladu s jeho přesvědčením. Například vyslat psa
proti ukrývajícímu se nebezpečnému pachateli. Důležité je si však uvědomit, že
pes je prostředek, který má chránit život a zdraví i zasahujících policistů. I když
je realita tvrdá, je pro společnost daleko přijatelnější, když dojde ke zranění psa,
než ke zranění zasahujícího příslušníka.
Požadavky na psovoda profesionála nejsou zrovna malé. Psovod musí mít:
výborný zdravotní stav, odolnou psychiku vůči stresovým situacím, dobré
povahové vlastnosti, především lásku ke zvířatům, fyzickou zdatnost, vědomosti,
dovednosti, návyky. Pokud psovod vnímá psa jen jako pracovní nástroj, je pak
pro něj všechno práce navíc i celodenní dřina a přítěž. Psa nelze odložit jako
auto do garáže, svěřit ho k ošetření nebo údržbě někomu jinému a odjet na
dovolenou. Psovod by měl mít trpělivost, smysl pro důslednost i toleranci. Co se
týká vědomostí, které jsou potřebné k péči o psa, pro výcvik a využití služebního
psa ve službě, každý psovod by měl mít tyto znalosti:










vlastnosti psa a jak tyto využít (schopnosti smyslových orgánů)
biokomunikace (domluva psovoda se psem)
teoretické základy výcviku
metody výcviku psů
taktika použití a využití psů
význam a způsoby provádění nácviků a aktivizací
zásady péče o psa (výživa, ustájení, čištění, veterinární péče, výstroj)
zákonná ustanovení a rezortní normy pro použití psa
poskytování první pomoci psu, příznaky onemocnění
problematika související se speciálním využitím psů (například vlastnosti
výbušnin a nástražných systémů, vlastnosti psychotropních látek, znalost
obvyklých postupů pachatelů trestných činů, minimum záchranáře)
Dalšími potřebnými znalostmi a dovednostmi jsou například:
poskytnutí první pomoci zraněné osobě, dovednosti spojené se slaňováním,
zacházení s horolezeckou výzbrojí, výsadek se psem, ovládání motorových
vozidel, plavidel či dalších dopravních prostředků, práce s počítačem, psaní na
stroji, vedení administrativních pomůcek a mnoho dalších.
Důležité je u psovodů a psů vypěstovat správné návyky, kdy je psovod se psem
schopen okamžitě reagovat na vzniklé situace či podněty. Například na útok
agresora, používání zákonné výzvy před použitím zbraně nebo psa, ale i
správné vyhodnocení situace, kdy psovod vyžádá včas posily pokud není
schopen situaci vyřešit, zvolení správného úkrytu před střelbou. Tyto situace je
nutné nacvičovat formou výcviku, který je zaměřen na praktický výkon služby.
Nedostatečným je tedy výcvik na kynologickém cvičišti, kdy pes provádí obranné
zákroky na figuranta ve formě sportovního výcviku psů. Psovod je považován za
specialistu, a proto se velmi často musí rozhodovat o způsobu použití psa sám,
nemá možnost situaci s nikým konzultovat. Psovod by měl být postaven na
stejnou úroveň jako pyrotechnik, ostřelovač, psycholog nebo kriminalistický
technik.
Důležité také je, jak je chápáno povolání (služba) psovoda veřejností. V rámci
prevence a předcházení kriminality mládeže je vhodné provádět osvětovou
činnost a přednášky v základních i mateřských školách. Psovod, který nejprve
předvede ukázku výcviku služebního psa, naváže prostřednictvím psa s
přihlížejícími kontakt. S takovouto mládeží se pak snadněji spolupracuje a od
povídání o psech není již takový problém přejít na závažnější témata, jako je
konzumace drog, trestná činnost mládeže, chování v silničním provozu a další.
Úvod
Předchozí stránka
Následující stránka