SKOT 1. masná plemena skotu hereford, aberdeen angus, belgické

SKOT 1. masná plemena skotu hereford, aberdeen angus, belgické

SKOT
1. masná plemena skotu
hereford, aberdeen angus, belgické bílomodré, charolais, masný siementál,
limousine, piemontese, blonde d´aquitane, galoway, salers
obdélníkový tvar těla, širší hřbet, výrazně osvalená bedra, plec a kýta, silnější
konč.
2. mléčná plemena skotu – holštýnsko-frízský skot, jersey, ayshire,
lichoběžníkový tvar těla, veliké vemeno, silně žlaznaté vemeno, šikmé uložení žeb.
3. kombinovaná plemena skotu
slovenský, rakouský, český strakatý skot, brown swiss, montbeliarde
4. hobby plemena skotu (pro zušlechtění krajiny)
skotský náhorní skot (highland), galloway, salers
5. masná plemena skotu chovaná u nás
belgické modré, charolais, aberdeen angus, masný simentál, hereford, limousine
6. plemena skotu s velkým tělesným rámcem
holštýnsko-fríský skot, montbeliarde, charolais, blonde d´aquitane, salers, brownswiss (střední až velký), český strakatý skot (stř. až velký), masný siementál (stř. až
velký)
7. plemena skotu se středním tělesným rámcem
ayshire, hereford, aberdeen angus, limousin,belgické bílomodré, piemontese,
gasconne
8. plemena skotu s malým tělesným rámcem
jersey, galloway, highland
9. extenzivní plemena skotu
a. je po většinu roku chované venku na pastvě
b. nemá takové přírůstky jako krávy v intenzivním chovu
c. výhody - větší odolnost, venku menší množství chorob a nemocí, lepší dýchací
soustava, menší náklady
d. jsou to highland, galloway, salers
10. dojnost, dojivost, dojitelnost, mléčnost
dojnost - schopnost samice produkovat mléko ve větším množství, než jsou nároky mláděte
dojivost - množství nadojeného mléka za určitý časový interval
dojitelnost - schopnost samice při dojení uvolňovat mléko určitou rychlostí
mléčnost - produkce mléka jen pro potřebu vlastních mláďat
11. druhy mléka
a. podle zralosti - nezralé (mlezivo), aberantní (nenavazuje na předchozí graviditu
a neslouží k výživě mláďat - samčí, panenské), zralé (z plné produkce)
b. podle
zastoupení
hlavní
bílkoviny
–
kaseinová
(přežvýkavci),
albuminová(býložravic)
12. složení mléka
a. voda 87,5 %
b. sušina 12,5 %
tuk 3,8%
bílkoviny 3,3%
80 % z bílkovin = kasein
laktóza 4,7%
minerální látky 0,7 %
13. vliv na složení mléka
krmivo (tuk, energie, bílkoviny, vláknina v KD)
plemeno
technika chovu, způsob dojení
stádium laktace
14. složení mleziva
a. voda 75 %
b. sušina 25 %
tuk 5,4 %
bílkoviny 15,10 %
laktóza 3 %
minerální látka 1,2 %
15. význam mleziva
- potrava pro tele
- pasivní imunita mláděte (ochrana telete před bakteriemi)
16. kdy se tvoří mléčná žláza a kdy funguje
a. vzniká již v raném embryonálním vývoji (4 - 6 týdnů po oplození)
b. začíná fungovat při 1. otelení
17. popsat proces dojení
- oddojení prvních střiků
- očištění vemene (omytí, osušení)
- masáž vemene (cca minuta)  hormon oxytocin  kráva spouští mléko (doba
působení 5 - 7 minut)
- dezinfekce struků
18. hormony ovlivňující dojení: oxytocin – stahy tělní svaloviny, adrenalin – stah
krevních cév
19. množství krve potřebné na tvorbu 1l mléka - až 650 litrů
20. ejekce - vylučování mléka
21. co to jsou somatické buňky, kolik obsahuje mléčná žláza a jaká je hranice pro
zatřiďování mléka
= buňky z epitelu mléčné žlázy a leukocyty, jsou stálou součástí mléčné žlázy, počet
somatických buněk udává zdravotní stav mléčné žlázy - jejich počet ve zdravé mléčné
žláze je do 250.000 na ml mléka, zvýšení tohoto počtu znamená onemocnění mléčné
žlázy (mastitidy)
22. proč se sledují somatické buňky - kvůli mastitidě, udává zdravotní stav mléčné žlázy
23. kyselost mléka - určovaná množstvím organických kyselin (hlavně kyseliny mléčné),
univers.látek a bílkovin
vyjadřuje se pomocí SH a je 6,2 - 7,7 SH
24. laktace - od otelení do zaprahnutí
25. normovaná laktace - 305 dní
26. normální laktace – 250 dní s min. užitkovostí 2000 kg mléka
27. nenormální laktace - nesplňuje požadovanou délku laktace či množství nadojeného
mléka za toto období - pod 250 dní a pod produkce 2 tis. kg
28. zkrácená laktace – normální laktace přepočítaná na prvních 100 nebo na prvních 200
dnů laktace
29. co je to index perzistence laktace
a. procentický poměr užitkovosti za druhých 100 dnů laktace k užitkovosti za
prvních 100 dnů laktace, jeho hodnota posuzuje průběh laktace
80 - 89,9 velmi dobrý -> laktační křivka plochá pomocí laktační křivky
70 - 79,9 dobrý -> laktační křivka normální
30. období "stání na sucho" - období 2 měsíce před otelením (min. 6 týdnů), regenerace
mléčné žlázy a příprava na porod a poporodní období (nárůst hmotnosti), volné
ustájení, kráva se nedojí
31. typy dojíren - rybinová, tandemová, paralelní, rotační, trigonová, polygonová
32. co se děje s mlékem po nadojeni - filtruje se  zchlazuje se (za 150-180 min. pod 10
stupňů) 
uchovávání v mléčnici
33. význam chovu skotu – hl. a nejvýznam. odvětví zem. výroby, uzavřený komplex s
vazbami na ostatní
odvětví
zem.
výroby,
hlavně
rostlinné
výr.,
nejnároéčnější na investice a spotřebu živé práce
34. inhibiční látky - dezinfekce, antibiotika, pesticidy (test na inhibiční látky musí být
negativní)
35. kontrola užitkovosti mléka (kdo ji provádí a co zjišťuje)
- zjišťování dojivosti
- obsah bílkovin obsah tuku, příp. dalších mléčných složek
- ukazatele kvality mléka (SB)
○ užitkovost za kontrolní období, za normovanou laktaci (305 dní)
○ metody
A - provádí pověřený pracovník oprávněné organizace; formy:
B - provádí chovatel ve spolupráci s pověřeným pracovníkem oprávněné organizace
F - provádí chovatel (zjišťuje se pouze nádoj)
36. metody KD (kontroly dědičnosti) mléčných vlastností – cílem je stanovení plemenné
hodnoty býka;
provádíme na potomstvu sledovaného býka; srovnává se matka x
dcera, vrstevnice, CC test, BLUP
37. co je mléčnice, kdy se může dát mléko do mlékárny
1
2
a. mléčnice je místnost, kde se skladuje mléko
b. mléko od krávy po 5. dnu laktace (už není mlezivem)
38. pasterace (jaký druh, proč) - jedná se o zahřátí mléka na takovou teplotu a po takovou
dobu, které postačuji k usmrcení většiny choroboplodných bakterií a vegetativních
forem mikroorganismů
39. nízká dlouhodobá pasterizace = 63 - 65 °C na dobu 20 - 30 minut
40. šetrná krátkodobá pasterizace = 71 - 74 °C na dobu 15 - 20 sekund
41. vysoká mžiková pasterizace = nad 85 °C na dobu 15 - 20 sekund
42. zpeněžování mléka (obsah tuku a bílkovin) - barva, konzistence, chuť, vůně, vzhled,
a. obsah složek mléka: obsah tuku (33 g/l), obsah bílkovin (min. 3,4 %), bod
mrznutí (-0,515°C),
b. obsah somatických buněk – max. 250 000 v ml; nesmí obsahovat: mechanické
nečistoty,inhibiční látky, Coli bakterie, celkový počty mikroorganismů (CPM)
v urč. normě, kyselost mléka 6,2 - 7,7 SH
43. březost krávy
285 dní
44. mezidobí - období od porodu do porodu, ideál 365 dní
45. servis perioda - počet dnů od otelení do následujícího zabřeznutí
46. inseminace - řízený způsob reprodukce zvířat, spočívající v odběru, hodnocení
ejakulátu, zhotovení inseminační dávky a její zapravení do pohlavních orgánů samice
47. reinseminace - opakovaná inseminace v téže říji, ID téhož býka
48. inseminační interval – první inseminace po otelení
49. inseminační index - počet inseminací potřebných k zabřeznutí,
50. plodnost u krav a býků – ovlivněno 20 % dědičně, 80 % vnějším prostředím (způsob
chovu a ustájení, klimatické podmínky,…)
a. u krav - schopnost mít pravid. cyklus, schopnost pravidelně zabřezávat a rodit
zdravá a životaschopná mláďata (ovogeneze = tvorba vajíček)
b. u býků = kvantita a kvalita ejakulátu (objem, koncentrace spermií, přežitelnost
spermií, výskyt patologických spermií); spermiogeneze = tvorba spermií
51. plodnost krav
a. zabřezávaní po 1. inseminaci: jalovice 70% (velmi dobré), krávy nad 60% (velmi
dobré)
b. inseminační interval: 61-75 dní (výborné), 76-80 dní (vyhovující)
c. servis perioda: 81-95 dní (výborné), 96-100 (vyhovující); (v ČR 100 dní)
d. inseminační index: do 1,2 (výborné), do 1,5 (velmi dobré), 1,6-1,8 (dobré)
e. mezidobí nejlépe do 365 (max. však 400 dní)
f. životnost vajíčka: 4 - 6 - 8 hodin
g. první říje po porodu 21 (42) dnů
h. první inseminace po porodu 60 dní
i. involuce dělohy do 35 dní
52.
ukazatelé plodnosti: věk při 1. zapuštění (15 – 18 měsíců), při 1.
otelení (24 – 25 měsíců), inseminační interval, SP, inseminační index, březost po 1.
inseminaci + po všech inseminací, délka březosti
53. kdy nastává pohlavní dospělost u skotu a jak se projevuje
- 8. - 10 . měsíc
- tvorba zralých a oplození skchopných gamet
- morfologické a funkční změny pohlavních orgánů
- vývin sekundárních pohlavních znaků
- změny v chování zvířat
54. kdy nastává chovatelská dospělost u skotu + váha jalovic při 1. zapuštění
a. věk, kdy je zvíře používané k chovu
b. jalovice 16 - 18 měsíců, 400-420 kg
c. býk
12 - 14 měsíců pro AI, 14-16 měsíců pro PP
55. pohlavní ústrojí býka
varlata – tvorba spermií
nadvarlata – sběrač a zásobárna spremií
chámovody – spojnice nadvarlete a močové trubice
přídatné pohlavní žlázy
pohlavní úd – pyj (koře, tělo, žalud)
56. ovariální cyklus u skotu
cyklické změny ve vaječníku v plodném věku
ovariální cyklus zahrnuje vyzrávání folikulu, ovulaci a vznik žlutého tělíska
délka 18 - 24 dnů
říjového cyklu
období před říjí - proestrus - 3 dny
regrese žlutého tělíska, kontrakce dělohy, otok vulvy, zarudnutí a zvlhnutí
pochvy, neklid - skáče na jiné plemenice
c. období říje - estrus - 12 až 24 hodin
d. období po říji – metestrus
e. období pohlavního klidu - diestrus
58. kde dochází k oplození vajíčka u skotu - v nálevce vejcovodu
59. váha a věk krávy při prvním otelení - 24 - 25 měsíců, 2/3 z hmotnosti v dospělosti
60. jaké hormony uvolňuje vaječník u skotu - progesteron, estrogeny, androgeny
61. počet inseminačních dávek z jednoho odběru býka - 500 - 800
62. biotechnická reprodukce u skotu (biotechnické metody reprodukce krav)
- inseminace = ve zvoleném čase, opakovat po sobě v 3-6ti hodinách
- embryotransfer = přenos embryí od jiné krávy
- synchronizace = pro přenos embrya je nutný stejný cyklus
63. jak se provádí raná diagnóza březosti u skotu
- nepřebíhání
- progesteronový test (v mléce nebo plazmě)
- sonografické vyšetření
- rektální palpace
64. synchronizace říje u skotu (jak se provádí a k čemu je)
- synchronizace říje u skotu je záměrné vyvolání říje a ovulace u skupiny samic v
jednom termínu s cílem dosáhnout turnusového zapouštění plemenic a omezit
problematiku detekce říje
65. hmotnost telete při narození 30 - 40 kg (cca 35 kg), masný skot 50-60 kg
66. ošetření telete po narození – odstranění, odsátí hlenů nozder a tlamičky, rozdýchání
telátka, vytření do sucha, ošetření pupku -> desinfekce, napojení telátka, oznašení
ušní známkou, přesun do individ. boxu
67. výtěžnost u kombinovaných plemen skotu 58 - 60 %
68. zpeněžování masa u prasete a skotu
a. podle zmasilosti - 6 tříd (SEUROP)
b. podle protučnělosti - 5 tříd (číslice)
c. podle skupiny skotu
•
TE = tele
•
MS = mladý skot
•
A = mladý býk
•
B = býk
•
C = volek
69. DFD - vada masa
a. suché, tmavé, tuhé, vysoké pH= 6,2
- na základě svalové práce dochází k odčerpání glykogenu a ke kyslíkovému
dluhu, maso po porážce tmavé a lepkavé, rychle se kazí a rychle podléhá
bakteriálnímu rozkladu
b. příčinou je hlavně stres
70. trávení skotu - dutina ústní, hltan, jícen, bachor (zde je potrava pouze shromažďována,
nepracuje, pokud není zaplněn alespoň z poloviny), čepec. V čepci a bachoru probíhá
fermentace potravy činností mikroorganismů a zčásti se zde vstřebává. Pak jde zpět
do dutiny ústní, kde je opět přežvýkána, odtud putuje zpět do žaludku, ale vynechá
bachor a čepec (čepcojícnový sklad) a jde do knihy a pak do slezu (knihoslezovým
otvorem). Ve slezu je HCI a enzymy (denaturace bílkovin)
71. kategorie skotu - co je tele, jalovice, zástavový skot, vysokobřezí plemenice,
prvotelka, kráva
tele - mládě skotu obojího pohlaví do věku 6 měsíců
jalovice - mladý skot samičího pohlaví od 6 měsíců do otelení (24-27 měs.)
zástavový skot - mladý skot (včetně telat) určený k výkrmu
3
4
a.
b.
c.
57. popis
a.
b.
vysokobřezí plemenice - je kráva či jalovice ve druhé polovině březosti (nad 7. mes.
březosti)
prvotelka - kráva v období od prvního do druhého otelení
kráva - plemenice alespoň jednou otelená
dojnice – prvotelky a krávy na 2. a vyšší laktaci (od porodu do 2-2,5 let)
72. vhodné technologie při vazném ustájení
a. prostor pro příjem krmiva = dobrá dosažitelnost + dno žlabu 10 - 15 cm nad
úrovní stání, výška požlabnice min. 30 cm
b. vázací zařízení = nesmí zvíře omezovat při vstávání
krátké: 140 – 170 cm, střední: 210 – 270 cm, dlouhé: 270 a více cm
c. stání = krátké, střední, dlouhé, šířka cca 115 cm, stelivové, bezstelivové 20.
73. typy ustájení telat
a. v mlezivovém období – vždy individuálně (nemoci); např. venkovní individuální
boxy
b. v mléčném období - vzdušný odchov ve venkovních individuálních boxech
(VIB); dřevěné x plastové boudičky
- v teletnících (individuálně x skupinově)
c. v rostlinném období - venkovní skupinové boxy (VSB)
- přístřešky
- zateplené stáje
74. jak se chovají jalovice – volné ustájení jako u dojnic
a)
bezstelivové – volné boxové
b)
stelivové – kvalitní sláma
75. u jakého typu skotu se používá pádové lože a kolik % může být max. sklon
(u které kategorie skotu je spád do jímky a kolik %)
a. jalovice, dojnice a skot na výkrm (kotcové ustájení) 6 - 8 %, při vazném 2,5 - 3 %
76. čím krmíme telata v mléčném období – mlezivo, mléčné krmné směsi; dostatečný
přísun vody, pravidelnost!
77. délka rostlinného období telat – od odstavu do 6. měs. věku
78. odstav telat masného plemene (kdy) – 7.-8. měsíc
79. kauterizace - odrohování el. nebo plynovou cestou (tj. vypálení tekutým dusíkem - rána
se zahojí)
80. proč se provádí odrohování u skotu a jakými metodami
a. kvůli ohrožení chovatele i vrstevníků, kvůli snížení rizika zranění, bezpečnost
práce
b. telata: chemicky (ve 14ti dnech věku – vypálení), kautery – el. nebo plynové (1-2
měs. věku)
c. dospělý skot: embryotomická pilka – bolestivé, speciální pilka
81. co zjistíš z ušní známky skotu - zemi, kraj, číslo skotu
82. lineární popis (využití u skotu)
a. slouží ke zhodnocení exteriéru zvířat - popisuje stupeň vývinu znaku mezi dvěma
biologickými extrémy -> 1 - 9 (např. postoj zadních končetin...)
83. popiš plemeno ČESTR (české strakaté)
a. barva - červenobílá, žlutobílá
b. střední až velký tělesný rámec, kráva 138 - 144 cm, býk 148 - 158 cm
c. váha - kráva 650 - 750 kg, býk 1200 - 1300 kg
d. mléčná užitkovost - produkce mléka 6 000 - 7 000 kg/laktaci
• obsah tuku
4 - 4,5 %
• obsah bílkovin 3,5 %
e. přírůstek ve výkrmu - 1,2 - 1,4 kg/kus/den
84. popiš plemeno hereford
○ v r. 1976 dovezen z VB
○ nejrozšířenější, v ČR asi 6 000 ks
○ k nám dovezen jako dominantně bezrohý, nyní s rohama
○ velmi rané plemeno
○ střední tělesný rámec, kráva 135 cm, býk 550 kg
○ barva srsti celoplášťově červenohnědá, hlava, ocas a spodní části bílé,
a. bílá skvrna přes kohoutek
masná užitkovost
výkrm max. do 500 kg
jatečná výtěžnost 60%
přírůstek 1 - 1,2 kg
○ v ČR se chovají většinou čistokrevně
85. popiš plemeno charolais
○ rohaté či bezrohé
○ velký tělesný rámec, největší a nejtěžší, výška - kráva nad 140 cm, býk 150 cm
○ barva srsti bílá či smetanově žlutá,
○ váha - kráva 750 - 900 kg, býk 1 500 - 1 700 kg
○ masná užitkovost
výkrm trvá do 18 měsíců do 800 kg
jatečná výtěžnost 68 %
přírůstek 1,5 - 2 kg
○ problematický porod (klešťový či císařský řez - velká telata)
○ kříží se
86. Tělesná dospělost
dokončení tělesného růstu – 4 - 5 – 6 let
87. Hodnocení laktace
index perzistence laktace = (dojivost za druhých 100 dní laktace/ dojivost za prvních
100 dní laktace)*100
88. Činitelé ovlivňující mléčnou užitkovost
vnitřní: plemeno, dědivost, individualita, činnost mléčné žlázy, plodnost
vnější: výživa, technologie chovu, klima, věk při 1. otelení, úroveň odchovu, stání na
sucho, pořadí laktace
89. Činitelé ovlivňující masnou užitkovost
genetika, plemeno, věk, výživa + krmení, systém ustájení, zdravotní stav, porážka
90. Jakost masa
a. senzorické faktory – vzhled, barva, mramorování, vůně, chuť, šťavnatost,
konzistence
b. nutriční faktory – obsah B, tuků, glycidů, vitaminů, minerál. látek, stopových
prvků
c. hygienické faktory – zdravotní nezávadnost
d. technologické faktory – vaznost přidané vody, šťavnatost, obsah pojivé tkáně,
tuku, B, textura masa, barva
91. Označování zvířat
evidence zvířat, která umožňuje vedení údajů o užitkovosti, zdraví, plodnosti, věku, růstu,
vývinu zvířete
označení telat: ihned po narození – pásek s číslem, dále do 72 hodin po narození – ušní zn.
92. Biologie plodnosti krávy
délka říje: 12 – 24 hod
životnost spermií v pohlav. ústrojí krávy: čerstvé: 40 hod (mražené o ½ méně)
živostnost vajíčka. 4 - 6 – 8 hod
čas potřebný pro transport spermií do vejcovodu: 20 min – 6 hod
kapacitace spermií: 4 – 6 hod
nástup ovulace: 10 – 12 hod po skončení říje
optimální doba pro inseminaci: 12 hod po zjištění říje
93. Dojírny
s nepohyblivým stáním = rybinové, tandemové,autotandem, pararelní, trigonové
s pohyblivým stáním = rotační
robotizované dojení
94. Odstav telat
časný v 6. týdnu, zkrácený v 7.-8. týdnu, pozvolný v 10. týdnu
95. Ustájení telat
mlezivové období (5 – 10 týdnů) – individuálně (VIB, prylaktrorium)
mléčné období – individuál. ustájení, skupinové ustájení – v teletnicích
období rostlinné výživy – venkovní skupinové boxy, přístřešky, zateplené stáje
96. Stavy skotu v ČR
5
6
○
stavy skotu postupně klesají, r. 2007 – 1 391,4 ks
97. Masná plemena skotu podle původu
hobby plemena: highland, galloway
anglická: hereford, aberdeen angus
evropská. limousine, masný siementál, piemontese, galloway, plavé akvitánské
98. Stavy krav a BTMP v ČR – r. 2007 krávy 564 400 ks, BTMP 154 000 ks
99. Kryptorchid – jedinec, u kterého nesestoupí jedno nebo obě varlata do šourku =>
zhoršená plodnost, neplodnost
100. Odstav telat masného plemene – většinou na podzim, býčci se kastrují, krávy se
často chovají pod širým nebem, telí se v zimě a na počátku jara, což umožňuje
odchov telat společně s matkami na pastvě; v 7.-8. měs.
101. Nejjakostnější maso – svíčková, panenka
102. Kolikrát denně kráva kojí – 2x
103. Embryotransfer = přenos embryí od jiné krávy
104. Hormony uvolňující vaječník skotu – progesteron, LH, FSH, LTH, estrogeny
105. Vazné ustájení - nepoužívat! (jen při spec. péči o zvíře)
prostor pro příjem krmiv – dobrá dosažitelnost, dno žlabu 10 – 15 cm nad úrovní stání,
výška požlabnice min. 30 cm
vázací zařízení – nesmí zvíře omezovat při stávání
stání – krátké, střední, dlouhé, šířka 115 cm, stelivové, bezstelivové
106. chov jalovic – volné ustájení (bezstelivové a stelivové)
107. prvovýroba mléka – získání mléka, čištění mléka, rychlé zchlazení pod 10 C,
příprava mléka nad odvoz do mlékárny, sanitace veškerého náčiní a zařízení
108. krmení krav
stacionární – žlab, nadžlab, dopravníky
mobilní – elektrické krmné vozy
109. obměna stáda dojných plemena krav 35%
masného
25 %
110. počet inseminačních dávek na býka za rok – 15000 – 30000
111. spotřeba jadrného krmiva na kg přírůstku: 3- 5 kg
112. přírůstek telat během odchovu – 0,7 kg/ den
113. optimální porážková hmotnost jalovic ČESTR. 480 kg
114. JV býka ČESTR: 58 %
115. váha krávy ČESTR v dospělosti. 520 kg
116. výkupní cena jatečných krav: žívá váha: 25 Kč/kg, mrtvá váha: 48 Kč/kg
117. náklad na krmný dne býka: 31 Kč
- dojné krávy: 88 Kč
118. spotřeba mléka po narození: 22 l/ den, mleziva 6 – 10 l
119. obsah spermií v inseminační dávce býka: 1 – 2 mil/1 mm3
120. průměrná mléčná užitkovost krav v ČR: 4000 l/rok
121. spotřeba sušiny na den v krmné dávce výkonné dojnice: 12 – 14 kg
122. váha telete při odstavu u masného plemene: 200 – 250 kg
123. pří zkráceném odstavu: 80 kg
124. výkupní cena za 1 l kravského mléka. 7 Kč/l
125. denní přírůstek u vykrmovaných býků: 0,8 – 1,2 kg
126. kubatura stáje skotu na 100 kg živé váhy: 6 m3
127. spotřeba mléka na os/rok: 250 l
128.
plocha volné stáje na krávu s teletem masného plemena: 6 - 9 m2
129. biologické metody reprodukce krav: volné, skupinové, z ruky
PRASATA
1. spotřema vepřového masa na os./rok
41,5 kg
2. fylogenie prasat - druhy rodu sus
prase
divoké
evropské,
prase
středozemní, prase žíhané, prase bradavčité, prase japonské, prase čínské,
prase indické, prase vousaté
3. rozdělení plemen prasat podle užitkovosti
ο sádelný: raný, pozdní,
ο masný: LWL, belgický, americký, bekonový
ο kombinovaná: MS, SM
4. mateřská a otcovská plemena prasat
• mateřská – vynikající reprodukční vlastnosti, výborná růstová schopnost při
nízké spotřebě jaderných krmiv
např.
bílé
ušlechtilé,
landrace,
přeštické černostrakaté
• otcovská – výborná jatečná hodnota, která je charakterizována vysokým
podílem masa v jatečné půlce, velmi dobrá růstová schopnost a konverze živin
např. hampshire, duroc, pietrain, české výrazně masné
5. která plemena prasat byla vyšlechtěna
• Anglie – Yorkshire (=Bílé ušlchtilé), Hampshire, Cornwall, Berkshire
• USA - Duroc
• Belgie – Belgická Landrace
6. kam jdou potomci prasat z ŠCH, RCH, UCH
• ŠCH (šlechtitelské chovy) – zušlechťování používaných čistokrevných mat. a
otc. plemen na bázi čistokrevné plemenitby v rámci kontroly užitkovosti;
výsledkem je produkce:
o kanečků a prasniček mateřských a otcovských plemen pro vlastní
potřebu
o kanečků a prasniček mateřských plemen pro potřeby rozmnožovacích
chovů (RCH)
o kanečků otcovských plemen pro potřeby užitkových chovů (UCH)
• UCH (užitkové chovy) - produkují finální hybridy prasat na výkrm při
uplatnění většinou diskontinuitních metod užitkových křížení
• RCH (rozmnožovací chovy) - produkce prasniček kříženek F1 generace pro
potřeby užitkových chovů; nejčastější kombinace bílé ušlechtilé x landrace.
7. co je to typ a jaký znáš u prasat
Typ je souhrn exteriérových vlastností charakteristických určité části populace,
svědčí o příslušnosti k plemeni a k užitkovému směru.
Typy u prasat - plemenný, užitkový, konstituční, intenzity vývinu
8. jaká je plodnost prasat
○ samice = schopnost rodit zdravá a životaschopná selata
○ samec = kvalitní ejakulát dle normy
9. pohlavní dospělost u prasat
○ prasničky 3 - 7 měsíců
○ kanečci
9 měsíců
10. kdy se poprvé zapouští prasnice (v jaké váze) a do kolika kg se vykrmují
○ 7,5 - 8,5 měsíce při 130 - 140 kg, výkrm prasat do 110 kg
11. březost a mezidobí prasnice
○ březost - 115 dní
○ mezidobí – min. 150 dní
12. délka říje - 24 - 96 hodin (opakuje se po 20 - 22 dnech)
13. optimální počet selat ve vrhu
12-14
14. reinseminace u prasat - inseminace týmž plemeníkem opět po 12 hodinách čerstvé semeno, kontrola, plemenící nesmí mít dvojité ocásky
15. jak dlouho se vykrmuje prase - 6 měsíců
7
8
16. průměrný denní přírůstek – 750 – 800 g
17. spotřeba prasat na 1 kg přírůstku – 3,2 - 3,3 kg (EU 2,5 - 2,7 kg)
18. max. porážková hmotnost prasete - 110 kg
19. jatečná výtěžnost - 81 % = JOT/hmotnost před porážkou
20. výkrm prasete
○ 135 kg - porážková hmotnost
○ ustájení - skupinové, vhodné dělit dle pohlaví
○ krmení - A2 30-35 kg - 60-65 kg (ad libidně či dávkovaně)
- CDP 60-65 kg - porážkové hmotnosti
○ spotřeba vody - při A2 6 - 8 l/den
- při CDP 6 - 10 l/den
○ mikroklima - teplota 10 - 22 °C
- vlhkost 50 - 75 %
21. co ovlivňuje mléčnost u prasnic - velikost vrhu, věk prasnice, pořadí laktace,
výživa, kondice, tělesná dospělost, odstav selat, tvar a typ mléčné žlázy a struku,...
22. velikost hertability těchto vlastností u prasat
○ plodnost - nízká 0,1 - 0,4
○ výkrmnost - střední 0,4 - 0,6
○ jatečná hodnota - vysoká 0,6 - 1
○ kvalita masa – střední – podle libové svaloviny
23.
křížení u prasat = meziplemenné páření
○ užitkové - diskontinuitní (jednoduché, tří a více plemenné, zpětné)
- kontinuitní (střídavé, rotační)
○ pozměňovací - zušlechťovací (přiliti krve = jednorázově, meliorační = jiné
plemeno použito vícekrát)
- kombinační
- převodné
○ mezidruhové
○ křížení u prasat
 A x B - mateřská plemena
 AB x C - otcovská plemena
 ABC - hybrid
24. zpeněžování masa prasat u nás a v Evropě
○ napevno v živém (kritéria - čistá hmotnost, kategorie zvířat)
○ napevno v mase (kritéria - mrtvá hmotnost, výška hřbetního tuku,
kategorie zvířat)
○ aparativní zpeněžování (platí v EU - systém SEUROP, kritéria - % libové
svaloviny,
hmotnost, kategorie zvířat)
○ metoda ZP (podobná SEUROP)
25. co ovlivňuje ekonomiku prasat
○ člověk - kladný vztah k prasatům, odpovídající know how, členství ve
svazech, politice
○ politika - agrární, celostátní
○ zdravotní stav - je nutno usilovat a zabezpečovat trvalou prevenci proti
nemocem
26. výhody chovu prasat
- racionální výkrm
- vysoká jatečná výtěžnost
- vysoká sušina masa
- vysoká růstová schopnost
- rychlá jatečná zralost
- vedlejší produkty – škvarky, krupony, kůže, vnitřnosti,
možnost koncentrace, specializace a kooperace
- tradice české kuchyně
27. nevýhody chovu prasat
- konkurent v obilovinách
- výkaly
- nemoci prasat
- přemnožení prasat ve volné přírodě (Austrálie)
28. jaký je rozdíl mezi přilitím krve a osvěžením krve
○ přilití - použijeme jiné plemeno; snaha o změnu určitých užitk. vlastn.
○ osvěžení - stejné plemeno, ale z jiné geografické oblasti (z odlišných živ.
podmínek)
29. jateční hmotnost prasat – hmotnost dvou jatečně opracovaných půlek zjištěná
do 30 minut po porážce
30. užitkové křížení prasat
○ diskontinuitní (jednoduché, tří a více plemenné, zpětné); nejdůl. je tří
plemenné
○ kontinuitní (rotační, střídavé)
31. vnější faktory ovlivňující plodnost u prasnic - výživa, vliv ročního období
(teplota, fotoperioda), vliv sociálního prostředí, vliv ustájení, vliv interakce
ošetřovatel x prostředí
32. kompletní krmné směsi u prasat
○ selata - ČOS, ČOS -S
○ výkrm prasat - A1, A2, A3 (CDP)
○ prasnice - KPB (březí), KOP (kojící)
○ kanci - KA
33. kondice prasat - chovatelská, výstavní, pracovní, pastevní
34. hmotnost selete při narození: 1,5-1,8 kg
35. Nemoci prasat: bakteriální respirační syndrom, dyzenterie, mor, PRRS
36. Zmasilost = stupeň vývinu kosterního svalstva, utváření a mohutnost osvalení
tělesných partií
Jadrnost = stupeň vykrmenosti s ohledem na mohutnost vyvinutého svalstva,
vytučnění
Lačnost = stav, kdy prasata nejsou krmena, napájen 12 hodin
37. Raně sádelný UT: čínské prase; malý těl. rámec, protučnělá kýta i plec, vysoká
plodnost
Pozdně sádelný UT: divoké prase evropské; velký těl. rám., slabě vyvinuté
hřbetní svalstvo a kýta
Masosádelný UT: přeštické černostrakaté;
Sádelnomasný UT: bílé ušlechtilé prase
Masný UT: duroc, hampshire; nadprům. vývin masitých částí (kýta, plec,
krkovice, kotleta), s
třední až velký těl. rám., hlava lehká, středně dlouhá, hluboký a široký
trup
Supermasný UT: pietren, belgická landrace
Bekonový: dánská landrace
38. množství prasat v ČR za poslední 2 roky, z toho prasnice
○ 2005 – 2 88 mil. - prasnice 232 tis.
○ 2006 – 2,84 mil. - prasnice 229 tis.
39. Obrat stáda prasat – princip moderního chovu prasat, uzavřený, 2x ročně
kompletní výměna celého stáda -> výkrm, porážka
40. Cena selete do 25 kg: 52 Kč/kg
41. Zátěž plochy 1 ha při chovu prasat- 170 kg N/ha = 16 ks
42. Konverze živin u prasat: 0,56 kg
43. Nejjakostnější maso: kýta, kotleta
44. pohlavní orgány
9
1
ο prasnice – vaječníky, vejcovody, děloha (tělo, rohy, krček), pochva, poševní
předsíň, vulva
ο kanec – varlata, nadvarle, vývodné cesty, přídatné žlázy, pohlavní úd
45. konstituce prasat – jemná, pevná, hrubá, slabá, lymfatická
46. konstituční typy – dýchací, zažívací
47. průměrný podíl libového masa – 53 – 55 %
48. kategorie prasat – kanci, kanečci chovní, prasničky chovné, prasnice
nezapuštěné a rodící, selata, předvýkrm, výkrm
49. kontrola dědičnosti – metodou BLUP AM
50. ustájení – bezstelivové, stelivové, hybridní
51. běhoun – sele pod odstavu ve výkrmu, 30 – 45 kg, tzv. selátko na gril
52. spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku: 2,6 kg
53. výkupní hodnota jatečného prasete: 43 Kč/ kg
1
DRŮBEŽ
kolik slepic padne na jednoho kohouta
200 - 300
kolik vajec snese nosná slepice
285 - 300
inkubační doba slepic
21 dní
hmotnost vajec
○ nosný typ slepic
50 - 75 g
○ masný typ slepic
53 - 75 g
○ krůty
65 - 100 g
○ kachny pekingské
85 - 140 g
○ kachny pižmové
70 - 90 g
○ husy
135 - 210 g
5. délka výkrmu
○ kuřata 38 dní do 2 kg
○ krůty brojlerové 12 - 16 týdnů do 5 - 6 kg
○ kachny pekingské do 7 týdnů do 2,7 - 3,3 kg
○ husy do 8 týdnů do 4 kg
6. spotřeba krmiva na kg přírůstku
○ kuřata
2 kg
○ krůty brojlerové 2,5 – 2,7 kg
○ kachny pekingské
2,5 – 2,7 kg
○ husy
3 – 3,2 kg
7. úhyn
○ kuřata a slepice
4%
○ krůty
8%
○ kachny pekingské
5%
○ husy
5%
8. jatečná výtěžnost
○ kuřata a slepice 70 – 76 %
○ krůty
78 – 85 %
○ kachny
70 – 75 %
○ kachny pižmové 72 – 77 %
○ husy
65 – 71 %
9. jatečná hodnota 60 – 70 %
10. kolik je spotřeba drůbežího masa
26,1 kg/os/rok
11. vnější faktory ovlivňující snášku
světlo, teplo, vlhkost, proudění vzduchu
12. co ovlivňuje na snášce světlo (na co působí délka světla u kuřat)
○ působí na růst a tělesný vývin
○ podporuje činnost hypofýzy - působí na růst, reprodukční funkce, činnost štítné
žlázy a pohlavních orgánů
○ řízený světelný režim oddaluje předčasnou snášku
13. maximální délka světelného dne u nosných slepic
○ 1. týden = 23 hodin
○ 2. týden = 17 hodin
○ 3. týden = 12 hodin
○ 4. týden = 7 hodin
14. co je to líhnivost - procenticky vyjádřený počet narozených a životaschopných kuřat
15. průměrná líhnivost 80 - 90 %
16. jaké jsou druhy líhnivosti – z vložených nebo oplozených vajec (druhy líhně jsou
stolové nebo skříňové)
17. sexování kuřat - rozdělení dle pohlaví (barva peří a rychlost opeření), způsob sexování:
autosexing, japonská metoda
18. popis pohlavního ústrojí u drůbeže - vaječník, vejcovod, nálevka vejcovodu,
bílkotvorné kličky, krček,
děloha, pochva
19. hormony které tvoří vaječník u drůbeže - progesteron, estrogen, androgen
20. kde dochází k oplodnění vajíčka u slepic - v nálevce vejcovodu
21. kde se ve vejcovodech tvoří hustý bílek - bílkotovrné kličky
22. kde se tvoří podskořápečnné blány - krček
23. kdy jsou pohlavně dospělé kuřice nosného typu 18. – 20. týden
1.
2.
3.
4.
1
24. popiš nosnou slepici
○ lehká cca 1,6 - 2 kg
○ pohlavní dospělost 21 - 22 týden
○ sklon ke kanibalismu
25. váha brojlera ve 40 - 42 dnech 1,8 - 2,1 kg
26. výkrm brojlera
○ na podestýlce
○ délka výkrmu 38 - 40 dní
○ spotřeba KS do 2 kg na kg přírůstku
○ hmotnost při 40 dnech – 1,8 kg a více
27. spotřeba krmiv na jedno vejce u masného typu - 150 -170 g
28. charakteristika peří - nejlehčí pokryv těla, tepelně izoluje, umožňuje pohyb v prostředí
(plavání, létání)
29. dělení peří - obrysové (letky, rýdovací, krycí), prachové, prachovité, štětcovité,
štětinovité, nitkovité
30. rozdělení peří dle účelu - letky, rýdovací, krycí
31. název peří u hrabavé drůbeže - krycí, prachovité, štětinovité, nitkovité
32. jaké peří je typické pro vodní drůbež - prachové, štětcovité
33. výtěžnost peří v mokrém stavu
5 % (z 2 kg zvířete 10 g peří)
34. druhy pelichání - úplné, částečné, stupňovité, úlekové
35. hmotnost vejce v průběhu snášky
+-60 g
36. kde je ve vejci nejvíce tuku + procento
žloutek 32,6 %
37. poměr samců a samic u kachen při reprodukci
1:5-6
38. využití drůbežího trusu – tzv. fermentace trusu -> hnojení, výživa přežvýkavců
39. kolik kachen se oplodní z jedné inseminační dávky
80
40. charakteristika brojlerového výkrmu u kachen peking. typu
○ výkrm 7 týdnů, 2,7 – 3,3 kg
○ spotřeba krmiva na kg přírůstku 2,7 kg
○ úhyn 5 %
41. bílovaječní hybridi - leghornka bílá
42. hnědovaječní hybridi - rodajlendka červená, bílá, hempšírka, plymutka žíhaná, kornyš
bílý
43. co je to snáškový cyklus - doba od snesení prvního vejce do pelichání, pokud nosnice
začíná pelichat (4 - 6 týdnů), ukončuje snáškový cyklus
44. inkubační doba kachny pekingské 28 dní
46. masná plemena kachen - kachna pekingská, pižmová, elsberská
47. Reprodukční soustava ptáků
ο vaječník – fce: tvorba vajíčka (= ovogeneze, gametogeneze), tvorba a produkce
hormonů – androgen, progestron, estrogen
ο vejcovod – funkčně vyvinut jen levý, zachycuje žloutkové koule, tvoří se zde další části
vejce
5 částí: nálevka vejcovodu: zachycuje ovulované vajíčko, dochází zde k oploezní, tvorba
1. vrstvy bílku (chalázový bílek)
bílkotvorné kličky: tvorba dalších vrstev bílku, na chaláz. bílek nasedá vnitřní řídký
bílek, vnější tuhý, vnější řídký bílek
krček vejcovodu: tvorba podskořápečných blan
děloha: tvorba skořápky – z uhličitanu vápenatého
pochva: ovlhčování povrchu vejce
48. Procentické složení vejce
ο žloutek 30 % z celkové hmotnosti
ο bílek 60 %
ο skořápka a podskořápečné blány 10 %, podsk. blány 0,5%
49. Chemické složení vejce
ο 75 % voda
ο 12 % bílkoviny
ο 11,5 % tuky
ο zbytek = minerální látky, vitamíny
ο skořápka. 98 % minerál látky (95 % Ca), 2 % voda
50. Ošetření a označování vajec
1. třída – čistá vejce, vejčitého tvaru, nemytá
TŘÍDA A – vejce čerstvá, týden a více stará; max. 14 dní, neznečištěná, nesmí být umytá
TŘÍDA EXTRA A – max. týden stará
2. třída – ostatní vejce
− mytí pouze v případě okamžité spotřeby
TŘÍDA B – z 1/8 povoleny mírné nepravidelnosti na skořápce, čištění suchou cestou
51. Výživná hodnota drůbežího masa = poměr zákl. tkání (svalové, tukové, vazivové)
52. Tržní hodnota masa = poměr mezi svalovinou a kostrou
53. Ekonomické ukazatele úrovně výkrmu
délka výkrmu, dosažená živá
hmotnost na konci výkrmu, spotřeba krmiva na kg přírůstku, úhyn v %
54. Dělení drůbeže
hrabavá: slepice, krůty, perličky, bažanti, japons. křepelky,
pštrosi, masní holubi
vodní: kachny, husy
55. Výhody chovu drůbeže
ο intenzivní metabolismus
ο vysoká intenzita růstu
ο raná pohlavní dospělost
ο vysoká reprodukční schopnost
ο vysoká adaptabilita
ο relativně vysoce efektivní a rychlá přeměna rostlinné hmoty
56. Stavy drůbeže
ο ČR 2006: 25,7 mil. ks (2005: 25,4 mil)
ο kachny, brojleři: nárůst; slepice, kuřata na odchov, krůty: pokles
57. Drůbeží maso
ο intenzivní výkrm mladé drůbeže – 38 dnů
ο dietní, kvalitní maso
ο po vepřovém nejvíce spotřebovávané maso v ČR
ο málo tuku: bažanti, perličky, křepelky
58. Produkce vajec
ο světově: 58 mil tun
ο ČR: 2005: 2 218 000 ks
ο spotřeba ČR za 2007: 245 ks/ os/ rok
59. Snáška = produkce vajec, počet snesených v. za určitou dobu (jejich hmotnost, kvalita)
ο intenzita snášky = (celkový počet vajec/počet dnů období)*100
ο série = počet vajec snesených za sebou bez přestávky
ο perzistence snášky = snášení vajec bez větší přestávky za celý biologický snáškový
rok
ο přestávka ve snášce – příčiny: prostředí, kvokání, pelichání, zimní přestávka
ο snáškový cyklus = od dosažení pohlavní dospělosti a snesení 1. vejce do pelichání
ο vlivy působící na snášku: plemeno, pohlavní dospělost, intenzita snášky, věk,
zdravotní stav, výživa a krmení, ustájení, ošetřování, kvokavost
60. Co ovlivňuje hmotnost vejce: živá hmotnost nosnice, věk, pohlavní dospělost, intenzita
snášky, fyziologický stav, výživa, krmení, dědičné založení
61. Rozdíl mezi pižmovou a divokou kachnou
stupeň domestikace, živá hmotnost, kvalita masa, snáška, délka inkubace
62. Plemena hus, šlechtěná na masnou užitkovost v ČR – italská, rýnská husa
63. Hodnocení kvality bílku: v/((d+š)/2), je cca. 0,150
64. nosná plemena slepic: leghornka bílá, rodajlendka červená, hybridi: hisex hnědý, ISA
brown, moravia BSL
masná plemena slepic: plymutka bílá, kornýš bílý, ISA 200, Ross 208, Ross 308
65. požívané vnitřnosti: srdce, játra, svalnatý žaludek
66. složení masa: 17 – 25 % B, 2 – 30 % tuky, K, P, Fe, vitaminy sk. B
67. vajíčko = žloutek, vlastní samičí pohlavní buňka, tvoří se ve vaječníku
68. latebra = část žloutkové koule, ukládá se do ní tmavý žloutek, vybíhá v zárodečném
terčíku
69. zárodečný terčík – místo průniku spermií do vajíčka
70. k čemu slouží vzduchová komůrka – zásobárna vzduchu pro zárodek, dle velikosti lze
určit stáří vejce – čerstvá vejce extra A do 4 mm.
1
1
71. kutikula = tenká muciózní blána, která obaluje celé vejce, ovlhčuje jeho povrch a tak
usnadňuje jeho snesení, tvoří na vejci ochranný film – ucpává póry a tak zabraňuje průniku
nečistot do vejce; vzniká na skořápce
72. skladování vajec: 10 – 13 C, vlhkost 75 – 80 %
73. spotřeba peří – na lůžkoviny, oděvy, ozdobné účely, prachovky, mašlovačky, péřová
moučka – do krmných směsí
74. váha kuřete při vylíhnutí – 36 – 43 g
75. váha a věk krocana při porážce: 20 – 24 týdnů, 16 – 21 kg
76. výkupní cena jatečného kuřete za kg: 30 Kč
77. vejce = konečný produkt
78. podíl cenných partií (prsa, stehna)
krůta 35-45%
kuřata 32-38%
kachny 28-34%
husy 27-30%
79. kdo má vyšší podíl cenných partií
− samce
80. kdo má vyšší podíl prsního svalstva
− samice
81. prsní svalovina
krůta 20-25%
kachna 18-20%
kuře 11-15%
husa 10-12%
81. pohlavní dospělost
nosný typ sl. 18-20 týdnů
masný typ sl. 23 týdnů
krůta 30-33 týdnů
kachny peking. 24-26 týdnů
kachny pižm. 28 týdnů
husy 30-35 týdnů
1
OVCE
1. spotřeba masa v ČR
0,5 kg/os/rok
2. typy ovcí
masná, mléčná, kombinovaná – vlnařsko-masná, plodná
suffolk, oxford down, texel, charollais, kent
3. masná plemena ovcí
4. plodná plemena ovcí romanovská ovce, finská ovce, východofrízská ovce
5. vlnařská plemena
merino
6. pohlavní dospělost
samice 5 – 8 měs.,
samec 3-6 měs.
7. chovatelská dospělost raná pl. 8-10 měs.,
pozdní pl. 16-19 měs.
8. březost ovce
průměr 147 dní
9. délka říje
20 - 48 hodin (opakuje se za 15 - 21 dní)
10. váha jehněte při narození - 2 - 4 kg
11. připouštění ovcí volné, skupinové, harémové, individuální, inseminace
12. kastrace beranů ve 2 – 4 týdnech věku, varlata se stáhnou na spodek
šourku, speciálními kleštěmi se nasadí na šourek nad varlaty gumový kroužek –
přeruší krevní oběh, do několika dní nastane odumření části šourku s varlaty a
odpadnutí. Nejrozšířenější způsob kastrace - gumovými kroužky, kastrace se
provádí u beránků určených k pastevnímu výkrmu a produkci vlny.
13. beran "prubíř"
vazektomovaný beran, který má za úkol zjišťovat a
označovat říjící se ovce
14. jatečná výtěžnost 50 %, u jehňat cca 45 %
15. čím je ovlivněna chuť a barva masa u ovcí
a. chuť souvisí s věkem, pohlavím a výživou
b. barva souvisí s věkem, krmivem, pohlavím, způsobem porážky
1 - 2 x ročně, v délce 6,5 - 12 cm
16. střih ovcí
17. způsoby střiže ovcí – mechanicky, ručně, robotizace, karusel, chemicky
(„depilace“), laser
18. metody střižení individuální a proudová
19. výtěžnost
1 ovce cca 8 kg vlny/ rok, poměr čisté k vlně v potu
20. co je to vlna v potu - čerstvě ostříhaná, nezpracovaná vlna, nečištěná
21. zootechnická opatření před pastvou ovcí - odčervit psy a ovce, ovce
vykoupat v dezinfekčním roztoku (ochrana proti prašivině), upravit paznehty,
pozvolna přejít na zelené krmení (přechod 1 - 2 týdny), před pastvou krmit
slámou a pást 1 - 3 hodiny a pozvolna dobu protahovat
22. co je to košarování - košary slouží k ustájení na pastvě přes noc i přes den,
nejvhodnější pro ovce se splývavou vlnou, z přenosných dřevených lis,
přemisťují se tři strany, které se napojí na čtvrtou, souvislá hnojená plocha
23. co je to čistá vlna = vlna zbavená všech nečistot
24. vedlejší produkty z ovcí - střeva, lůj, vlnotuk, krev, předžaludky, paznehty,
rohy, ovčí hnůj, košárování (přímé vyhnojování pastvin)
25. Význam chovu ovcí pro vlnu, maso, mléko, nenáročné na chov
26. Výkupní cena jehňat
30 – 60 Kč / kg
27. Stavy ovcí
2005 – 140 tis, 2006 – 148 tis.
jehně = mládě od narození do odstavu
kojná = laktující, krmící jehňata
(100-120 dní)
braková = dospělá, vyřazené z chovu,
jehnička = samice po odstavu do 1 r
na jatka
jarka = jehnička ve stáří 6 –12 měsíců
beránek = samec do 1 roku
ročka = samice ve stáří 12 –18 měsíců
roček = samec od 12 – 18 měsíců
praročka = ročka do 2 let
beran = pohlavně dospělý, pro
mladá = samice co 3 let
plemenitbu
prvnička = pohlavně dospělá, před
1. bahněním
28. počet odchovaných jehňat na jednu bahnici 1,7
29. vlnotuk = produkt tukových a mazových žláz
30 – 40 kg
30. optimální váha jehňat pří porážce
1
OBECNÉ
1. vlivy domestikace - prostředí, geografické rozšíření zvířat, společensko-historický vývoj člověka
2. princip domestikace – vzetí do zajetí, ochočení, zdomácnění
3. jak se měnila zvířata v průběhu domestikace
○ požadované změny (výkrmové schopnosti...)
○ doprovodné změny (změna srsti...)
○ nežádoucí změny (snížení odolnosti...)
○ morfologické změny (velikost, barva srsti...)
○ fyziologické změny (prodloužení doby páření, činnost nervové soustavy...)
○ chování zvířat (snížení pohlavního pudu, mateřského instinktu, menší strach z člověka...)
4. co je to plemeno = skupina zvířat stejného druhu a původu, které se od jiných zvířat téhož druhu
liší znaky a vlastnostmi, předávaných na potomstvo
5. co je to plemenná hodnota = výrazem aditivního působení genu, je tvořena průměrnými
genovými efekty přiřazenými k jednotlivým alelám, je to součet průměrných efektů genů nalézajících
se u sledovaného jedince
6. rozdělení plemen dle stupně prošlechtění - primitivní, přechodná, ušlechtilá
7. mléčná užitkovost = vyjadřuje množství a kvalitu mléka získaného za určité období
8. jatečná výtěžnost = procentický podíl vytěženého masa na kosti z živé hmotnost zvířete před
poražením
9. jatečně upravené tělo (JUT) = hmotnost dvou půlek nebo čtyř čtvrtí bez kůže; bez hlavy; bez
končetin, oddělených v dolním kloubu zápěstním a zánártním; bez orgánů dutiny břišní, hrudní a
pánevní, vyjmutých i s přirostlým lojem; bez pohlavních orgánů; bez ledvin;
ledvinového a pánevního loje; u jalovic bez vemenního loje; u krav bez vemene a bez krvavého ořezu
10. co je to plodnost (obecně) = schopnost reprodukce, schopnost pravidelně zabřezávat a rodit zdravá
a životaschopná mláďata
11. výkrmnost = schopnost využít KD k tvorbě hmotnostních přírůstků
12. dědičnost - do jaké míry se bude cenná vlastnost vyskytovat u potomků, je vyjádřena koeficientem
dědivosti (h2), schopnost rodičů předávat dětem vlastnosti
13. heterózní efekt = zvýšení užitkovosti, životaschopnosti a odolnosti nad průměr rodičů u znaků
reprodukce, výkrmnosti a jatečné hodnoty
13. zpracování kejdy - výkaly s močí, vyhrnuji se bud traktorem nebo shrnovací lopatou, skladování v
jímkách, můžeme tím hnojit
14. spotřeba masa na osobu a rok – kolem 84 kg
○ hovězí
11,2 kg
○ telecí
0,1 kg
○ vepřové 41,5 kg
○ drůbeží
26,1 kg
12. hrubá a čistá natalita
○ hrubá natalita = počet všech narozených mláďat na 100 krav, na jeden vrh, na 100 bahnic
○ čistá natalita = počet živě narozených mláďat na 100 krav, na jeden vrh, na 100 bahnic
13. DFD maso a PSE maso a co to způsobuje
ο DFD = při stresu na porážce se produkuje hodně adrenalinu a glykogenu => kys. mléčná => tuhé,
tmavé, suché maso, pH nad 6,2 - skot
ο PSE = vyčerpané zvíře neprodukuje žádný glykogen => nedochází ke zrání masa => bledé, měkké,
vodnaté, pH pod 5,8 -prasata,
způsobuje to stres před porážkou
14. Lineární popis – princip spočívá ve vyjádření skutečného utváření daného znaku pomocí stupnice
bodů (1 – 9)
15. Jak zasahuje stát do tržního hospodářství? Přímá regulace trhu, tarifní a netarifní opatření, dotace
16. Označení zvířat – dočasné a trvalé
17. Zakladatel etologie – K. Lorenc = nauka o chování živočichů a člověka
18. Co je to unipara = samice, která rodí jedno mládě
19. Co je to bastardizace = mezidruhové křížení, např. klisna + osel = mula
20. Hybridizace = zootechnicko organizační opatření ke zvýšení užitkovosti
21. Plemenářská práce = zootechnicko organizační a ekonomické opatření vedoucí ke všestrannému
zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat, má části:
1) komponenty – selekce (druhy: přírodní, umělá, negativní, pozitivní, hromadná, skupinová)
(metody: na jeden znak, na více znaků)
2) metody plemenitby
a) zootechnické členění – čistokrevná plemenitba, křížení
b) genetické členění – metody použ. podobnosti rodičů a potomků,
metody používající heterózní efekt
3) plemenářské programy – selekční, hybridizační
22. říje zvířat
ο skot – trvá 12 – 24 hodin, opakuje se po 21 dnech
ο prasata – 24 – 96 hodin, 20 – 22 dní
ο ovce – 24 – 36 hodin, po 14 – 19 dnech
ο koně – 3 – 5 dní, po 21 dnech
23. příbuzenská plemenitba – páří se zvířata navzájem příbuzná v 1. – 5. generaci
1
1